Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Porovnání nabídky služeb vybraných českých a zahraničních lyžařských areálů Bakalářská práce
Autor: Aleš Hándl Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Jihlava 2014
Abstrakt HÁNDL, Aleš: Porovnání nabídky služeb vybraných českých a zahraničních lyžařských areálů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Bohumír Machovec, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá polohou vybraných lyžařských středisek a podmínkami pro lyžování v těchto skiareálech. Praktická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, ve kterém byla zkoumána kvalita služeb v jednotlivých střediscích z pohledu veřejnosti. Dále je v praktické části zachycena spokojenost s uplynulou sezónou ze strany provozovatelů lyžařských středisek a vlastní zhodnocení skiareálů. Na základě nabídky v daných areálech je provedena kalkulace a porovnání ceny vícedenního pobytu.
Klíčová slova Lyžování, lyže, skiareál, lyžařské středisko, Luka nad Jihlavou, Lipno, Hochficht
Abstract HÁNDL, Aleš: Comparison of Service Offers in Selected Czech and Foreign Ski Resorts. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Mgr. Bohumír Machovec, PhD. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2014. This thesis deals with the theoretical position of the selected ski resorts and skiing conditions in these ski resorts. The practical part contains the results of the survey, which investigated the public view on service quality in the various centres. Furthermore, the practical part reflects the satisfaction with the previous season by the ski resorts operators and their own assessment. Calculations and price comparison of the multi-day stay were calculated on the basis of the offer in these resorts.
Keywords skiing, ski, ski resort, Luka nad Jihlavou, Lipno, Hochficht
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování
Rád bych na tomto místě poděkoval panu Mgr. Bohumíru Machovcovi Ph.D. za odborné vedení práce, rady, připomínky, ochotu a trpělivost při jejím zpracování. Také děkuji provozovatelům služeb z jednotlivých Ski areálů za odbornou pomoc a poskytnutí potřebných materiálů. Dále bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku. V neposlední řadě děkuji své rodině a přátelům, kteří mi byli po celou dobu psaní této práce velkou oporou.
Copyright © 2014 Hándl Aleš
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 9
2
Cíl práce .................................................................................................................... 9
3
Teoretická část ........................................................................................................ 10 3.1
Historie lyžování .............................................................................................. 10
3.2
Ski areál Luka nad Jihlavou ............................................................................. 12
3.2.1
Charakteristika kraje ................................................................................. 12
3.2.2
Podmínky pro lyžování ............................................................................. 13
3.3
Skiareál Lipno .................................................................................................. 15
3.3.1
Charakteristika kraje ................................................................................. 15
3.3.2
Podmínky pro lyžování ............................................................................. 16
3.4
Skiareál Hochficht ............................................................................................ 19
3.4.1 4
Charakteristika oblasti .............................................................................. 19
Praktická část .......................................................................................................... 22 4.1
Názory lyžařů na kvalitu poskytovaných služeb v jednotlivých skiareálech ... 22
4.1.1
Skiareál Luka nad Jihlavou ....................................................................... 22
4.1.2
Skiareál Lipno ........................................................................................... 26
4.1.3
Skiareál Hochficht .................................................................................... 29
4.1.4
Shrnutí ....................................................................................................... 32
4.2
Spokojenost provozovatelů jednotlivých skiareálů s uplynulou sezónou ........ 32
4.2.1
Skiareál Luka nad Jihlavou ....................................................................... 32
4.2.2
Skiareál Lipno ........................................................................................... 33
5
4.3
Osobní zhodnocení vybraných středisek .......................................................... 34
4.4
Cenové srovnání vícedenních pobytů v jednotlivých skiareálech ................... 35
4.4.1
Skiareál Luka nad Jihlavou ....................................................................... 35
4.4.2
Skiareál Lipno ........................................................................................... 36
4.4.3
Skiareál Hochficht .................................................................................... 36
4.4.4
Shrnutí ....................................................................................................... 37
Závěr ....................................................................................................................... 39
1
Úvod
Lyžování patří k jednomu z nejoblíbenějších zimních sportů. Tisíce lidí každoročně čekají na první vločky, aby po dlouhém létě oprášili svá lyžařská vybavení a mohli vyrazit na svahy našich, evropských či světových hor. Někomu lyžování přináší odpočinek a uvolnění, druhému tento sport vlévá adrenalin do žil, pro jiného je slunečný den, třpytící se sníh a jízda z hřebenu hor do údolí neopakovatelným zážitkem. Téma porovnání nabídky služeb vybraných českých a zahraničních lyžařských areálů jsem si vybral převážně proto, že lyžování mě velmi baví a již od dětství mám k tomuto skvělému sportu velmi kladný vztah. Lyžuji od svých šesti let a každý rok svůj volný čas v zimních měsících využiji v podobě vícedenního lyžařského zážitku s kamarády či rodinou. Ve své práci stručně nahlédnu do historie lyžování. Dále se budu zaobírat charakteristikou krajů, ve kterých se vybraná střediska nachází. Uvedu základní informace jednotlivých krajů a přírodní podmínky. Poukáži na kulturní či přírodní zajímavosti nacházející se ve vybrané oblasti a zmíním místa, která by mohla oslovit potencionálního
návštěvníka.
Dále
se
budu
věnovat
lyžařským
podmínkám
v jednotlivých skiareálech, popíši sjezdovky, přepravní zařízení či jiné poskytované služby. Poté přejdu k praktické části, ve které se budu zabývat názory lidí, kteří navštívili vybraná střediska, na kvalitu poskytovaných služeb. Dále nastíním pohled provozovatelů lyžařských areálů na uplynulou sezónu a spokojenost s ní. Také se budu zabývat finanční otázkou a porovnáním ceny vícedenního pobytu v jednotlivých střediscích.
2
Cíl práce
Cílem práce je představit vybraná lyžařská střediska a vyhodnotit spokojenost návštěvníků s nabídkou služeb v jednotlivých areálech na základě dotazníkového šetření. Dále sestavit a porovnat balíček vícedenního pobytu v jednotlivých střediscích.
9
3
Teoretická část
3.1 Historie lyžování Dějiny lyžování sahají až do doby kamenné. Existenci lyží dokazují jeskynní malby. Nejstarší jeskynní a skalní obrazy s lyžařskou tematikou byly nalezeny na norském ostrově Rödöy, dále v oblastech Oněžského jezera a Bílého moře na území Sovětského svazu a v neposlední řadě na území Norska a Švédska. (Kulhánek 1989) Historii lyžování můžeme rozdělit do dvou zcela rozlišných, nestejně dlouhých etap. První etapa – předsportovní – začala objevem lyží ve střední době kamenné a končí v první polovině 19. století, konkrétně v roce 1843, kdy byly uspořádány první lyžařské závody. Tyto závody se konaly v norském městě Trömso. Tehdy lyže sloužily především k nezbytným lidským činnostem. Velmi často se využívaly jako doprava, pomůcka při lovu nebo válečném boji. Lyžování bylo rozšířeno pouze v arktických a subarktických severních okrajích Ameriky, Asie a Evropy, tedy v klimaticky chladných oblastech. Druhá etapa – sportovní – začala v polovině 19. století a trvá dodnes. Velké množství lidí využívá lyže k rekreaci a sportu. Zpočátku bylo moderní lyžování omezeno pouze na Skandinávský poloostrov. Nejznámější oblastí byla provincie Telemark, jejíž obyvatelé - sedláci, lesní dělníci, myslivci a policisté, mají zásluhu na vytvoření pokrokové lyžařské techniky, která znamenala revoluční zvrat od primitivního způsobu lyžování k jeho modernímu chápání. Norsko tedy můžeme pokládat za kolébku lyžařského sportu. Zhruba za posledních sto let se lyžování rozšířilo téměř do všech světadílů. (Příbramský 1999) V Čechách spadají počátky lyžařství do druhé poloviny 19. století. V 60. letech byly založeny
sportovní
spolky.
Zakladateli
byli
Miroslav
Tyrš
a Jiří Stanislav Guth – Jarkovský, kteří podchytili trend celosvětového sportovního hnutí a dokázali plnit jeho program, poslání a prosadili český vliv ve sportu v době rakousko – uherské monarchie.
10
Přední místo mezi průkopníky lyžování u nás zaujímá významný český propagátor sportu Josef Rösler – Ořovský, závodní rychlobruslař, který v roce 1886 napsal různým firmám ve Skandinávii o nabídku sportovního vybavení, především moderních bruslí. Firma Heyde a Gustavson mu vedle nabídky bruslí zaslala také nabídku lyží. Rösler – Ořovský si tedy vedle bruslí objednal i dva páry lyží. Když počátkem ledna roku 1887 došla zásilka, Rösler – Ořovský společně se svým bratrem neotáleli a ihned se pokoušeli o první zkušební jízdy, a to přímo na Václavském náměstí. Poté na našem území začaly vznikat další lyžařské spolky a kluby. (Kulhánek 1989) V poslední době lyžování zaznamenalo nárůst popularity a o tento sport je stále větší zájem. Je rekreačně nejrozšířenějším zimním sportem. Stále se staví nové areály, ty starší prochází rekonstrukcí, jinak by neměly v konkurenčním boji šanci. Dnes se na území České republiky nachází na 250 lyžařských středisek.
11
3.2 Ski areál Luka nad Jihlavou Skiareál Luka nad Jihlavou jsem si vybral z důvodu jeho polohy. Středisko se nachází nedaleko Vysoké školy polytechnické Jihlava. Dalším důvodem bylo, že středisko Luka nad Jihlavou navštěvují moji přátelé a spolužáci z vysoké školy. Lyžařský areál se nachází v kraji Vysočina, přibližně 12 kilometrů od statutárního města Jihlavy.
3.2.1 Charakteristika kraje 3.2.1.1 Základní informace Skiareál Luka nad Jihlavou se nachází v kraji Vysočina, který tvoří pomyslnou hranici mezi Čechy a Moravou. K 30. 6. 2007 byl počet obyvatel v kraji Vysočina 512 582. Rozloha činí 6 796 km2, což znamená, že hustota zalidnění je 75 obyvatel/km2. Rozlohou je tento kraj pátým největším krajem České republiky a zaujímá asi 9 % z celkové rozlohy státu. Nejvyšším vrcholem jsou Javořice – 837 m.n.m.. Kraj Vysočina sousedí na jihu s krajem Jihočeským, na západě se Středočeským, na východě s krajem Jihomoravským a severní hranici tvoří s Pardubickým krajem. Vysočina je velmi snadno dostupnou oblastí, jelikož jí prochází hlavní dopravní tepna, dálnice D1 spojující Prahu a Brno. Společně s Jihomoravským krajem tvoří Vysočina územní jednotku NUTS II, která je partnerem EU při financování ze strukturálních fondů. Statutárním městem je Jihlava. [1] 3.2.1.2 Přírodní podmínky kraje Vysočina se rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, kterou tvoří tyto geomorfologické celky: Křižanovská, Javořická, Hornosvratecká a Křemešnická vrchovina, dále Železné hory, Žďárské vrchy, Hornosázavská a Jevišovická pahorkatina. [2] Převážná většina kraje leží v mírně teplé podnebné oblasti, avšak nejvyšší části Hornosvratecké a Javořické vrchoviny zasahují do chladné oblasti. Průměrné roční teploty na Vysočině dosahují 6 – 8 °C a roční úhrn srážek se v této oblasti pohybuje od 500 mm do 800 mm. [3] 12
Region nabízí i řadu zvláště chráněných území. Najdeme zde 2 chráněné krajinné oblasti – Železné hory a Žďárské vrchy. Dále se tento region může pyšnit třemi národními přírodními památkami (Hojkovské rašeliniště, Jankovský potok, Švařeč), sedmi národními přírodními rezervacemi a několika desítkami přírodních památek a přírodních rezervací. [4] 3.2.1.3 Podmínky pro cestovní ruch Vysočina má skvělé podmínky pro rozvoj turistických aktivit. Tento region je ekologicky nejzachovalejší oblastí Čech, a to z důvodu, že na Vysočině nikdy nevznikly továrny na výrobu těžkého průmyslu. Nalezneme zde stovky kilometrů značených turistických cest. Největší nárůst obliby za poslední dobu zaznamenala cykloturistika. I vodáci si na Vysočině přijdou na své, nejvíce využívanou řekou je Sázava. Na venkovských farmách se rozvíjí agroturistika. V zimním období je pro běžkaře připraveno několik desítek kilometrů upravených tras a sjezdaři mají možnost navštívit velké množství, při nepřízni počasí uměle zasněžovaných, sjezdovek. Vliv na cestovní ruch na Vysočině může mít i fakt, že se zde nachází tři lokality zapsané do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 1994 byl na seznam UNESCO zapsán kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, roku 2003 to byla bazilika sv. Prokopa a židovské ghetto v Třebíči a v roce 1992 historické jádro Telče.(Pergler, 2004) Mezi další významná místa pro cestovní ruch na Vysočině patří například zámek Jaroměřice nad Rokytnou, zámek Náměšť nad Oslavou, hrad Kámen nebo klášter Želiv.
3.2.2 Podmínky pro lyžování Lyžařský areál Luka nad Jihlavou se rozprostírá v nadmořské výšce 554 m.n.m. a je tvořen jedním svahem o délce 660 metrů. Pro návštěvníky jsou připraveny dvě sjezdovky, které jsou ideální spíše pro začátečníky a středně pokročilé. Červená sjezdovka, jejíž délka činí 600 metrů s převýšením 99 metrů, a Modrá o celkové délce 660 metrů s převýšením taktéž 99 metrů.
13
Co se týče přepravních zařízení, je pro návštěvníky připravena čtyřsedačková, 550 metrů dlouhá lanovka s kapacitou 1400 osob za hodinu. Jak mi prozradil pan Vaněk (provozní skiareálu), tato lanovka dříve sloužila v rakouském středisku Obertauern a ve skiareálu Luka nad Jihlavou funguje od sezóny 2012/2013. Dále zde najdeme kotvový vlek s kapacitou 600 osob za hodinu a délkou 300 metrů. V areálu Luka nad Jihlavou se využívá pouze bodové jízdné. Při využití lanovky se zůstatek sníží o 10 bodů, kotvový vlek odečítá bodů 5. Odbavovacím systémem jsou turnikety na bezdotykové karty, na kterých je uveden stav předplacených bodů. Karty se vydávají pod vratnou zálohou 50 Kč. Cena 100 bodů (10 jízd) je 150 Kč, 200 bodů (20 jízd) 280 Kč a cena za 400 bodů (40 jízd) činí 500 Kč. Na zvýhodněné vstupné mají nárok děti do 125 cm a senioři od 63 let. [6] Kvalitu sněhové pokrývky zvyšuje uměle zasněžovací systém. Při nedostatku sněhu se využívají sněžná děla, kterých má skiareál Luka nad Jihlavou k dispozici 8 kusů. Dále je pro návštěvníky připraveno večerní lyžování pod umělým osvětlením. Lyžařské středisko Luka nad Jihlavou disponuje také občerstvením - chatou Gizela, která se nachází
přímo
uprostřed
areálu
a
lyžařskou
školou.
Služeb
lyžařských
a snowboardových instruktorů je možné využít každý den od 9 do 18 hodin. Hodina výuky trvá 50 minut a začíná vždy v celou hodinu. Cena za jednu osobu činí 300 Kč na hodinu, 550 Kč na dvě hodiny a 1 100 Kč na hodiny čtyři. Automobil je možné nechat na místním parkovišti o kapacitě 200 míst, které leží u spodní stanice lanovky. Provozní doba skiareálu je pondělí - pátek od 9:00 do 20:30 hodin, o víkendu se lyžuje déle. [7] Kontakt: Luka nad Jihlavou Nová 330, Luka nad Jihlavou Česká republika Tel: +420 732 921 877
14
3.3 Skiareál Lipno Skiareál Lipno jsem si vybral z důvodu, že bydlím v nedalekém Českém Krumlově a tento areál jsem již několikrát navštívil. Leží v Jihočeském kraji, 57 km od statutárního města České Budějovice.
3.3.1 Charakteristika kraje 3.3.1.1 Základní informace Jihočeský kraj je druhým největším krajem v České republice. Jeho rozloha je 10 056 km2 a žije zde 639 096 obyvatel (30. 9. 2011), což znamená, že tento kraj má nejmenší hustotu zalidnění v republice (63,5 obyvatel/km2). Nejvyšší místo kraje je vrchol hory Plechý (1 378 m.n.m.) a nejnižším bodem je hladina Orlické přehrady (350 m.n.m.). Na západě sousedí Jihočeský kraj s krajem Plzeňským, na severu se Středočeským, na severovýchodě s krajem Vysočina a na východě má velmi krátkou společnou hranici s Jihomoravským krajem. Na jihozápadě sousedí s německou spolkovou zemí Bavorsko, na jihu s rakouskou spolkovou zemí Horní Rakousy a na jihovýchodě s Dolními Rakousy. [8] 3.3.1.2 Přírodní podmínky kraje Jihočeský kraj je známý pro nespočet rybníků, které se rozprostírají ve dvou pánvích – Českobudějovické a Třeboňské. V Jihočeském kraji se nachází druhé největší pohoří v Čechách – Šumava. Vedle Šumavy se zde vypínají kopce například Novohradských hor, Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny. Průměrné roční teploty činí 8,1 °C, hodnota ročních srážek je 623 mm. [8] V roce 1991 byl zde vyhlášen Národní park Šumava, největší Národní park v České republice. Turisté mohou navštívit také tři chráněné krajinné oblasti – Šumavu, Blanský les a Třeboňsko, které je zároveň biosférickou rezervací. Dále zde najdeme 24 národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (Černé jezero, Čertovo jezero…) a více než 250 přírodních rezervací a přírodních památek.
15
Jižní Čechy mají v rámci České republiky několik „nej“. Vedle již zmiňované nejnižší hustoty zalidnění a největšího národního parku, se zde nachází největší přehradní nádrž v republice – Lipno (4870 ha), dále největší rybník – Rožmberk (489 ha) a největší jezero – Černé jezero (18,4 ha). 3.3.1.3 Podmínky pro cestovní ruch Jihočeský kraj je velmi významnou turistickou a rekreační oblastí. Po Praze, Karlovarském a Jihomoravském kraji, je Jihočeský kraj čtvrtým nejnavštěvovanějším krajem České republiky. V zimě se návštěvníci mohou vrhnout do upravených svahů šumavských lyžařských areálů (lyžařský areál Zadov, Churáňov, Špičák, Skiareál Lipno), pro milovníky běžkování je v kraji připraveno několik stovek kilometrů upravených běžeckých tras. Naopak v létě svým návštěvníkům jižní Čechy nabízí řadu míst, kde trávit prosluněnou dovolenou. Na své si přijdou i vodáci. Splavná část Vltavy, což je nejvytíženější řeka pro vodní turistiku, protéká právě Jihočeským krajem. Mezi další oblíbené řeky vodáků patří například Lužnice nebo Otava. Unikátní je stezka korunami stromů, což je první a jediná stezka svého druhu v České republice. Celá oblast je protkána 5. 000 km značených turistických tras a pro návštěvníky upřednostňující cykloturistiku nebo in-line bruslení je připraveno přes 4 000 km cyklotras. Jihočeský kraj se vyznačuje velmi rozšířeným rybolovem. [9] Další předností této oblasti je, že se na jejím území nachází dvě místa zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. První z nich je město Český Krumlov. Na seznam UNESCO bylo město zapsáno v roce 1992. Druhým významným místem Jihočeského kraje, které bylo v roce 1998 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví, je obec Holašovice. [10]
3.3.2 Podmínky pro lyžování Skiareál Lipno, který je položen ve výšce 709 – 900 m.n.m., má pro své návštěvníky připraveno deset sjezdovek o celkové délce 8280 metrů. Mezi nimi, co se týče obtížnosti, najdeme dvě červené sjezdovky, které jsou vhodné pro zkušenější lyžaře, 16
zbylé jsou ohodnoceny barvou modrou, takže si na své přijdou i začátečníci nebo rodiny s dětmi. Pro ty je tu připraveno výukové hřiště, tři pojízdné koberce, pohádkové slalomy nebo dětský lyžařský kolotoč. Pro všechny návštěvníky je vstup zdarma a každý víkend zde probíhají různé soutěže či vítání hostů. Pro milovníky adrenalinu je tu k dispozici snowpark měřící 1400 metrů, což ho řadí mezi největší snowparky v Čechách. Všechny tratě jsou pokryty moderním zasněžovacím systémem. [11] Přepravu lyžařů zajišťují tři čtyřsedačkové lanovky, které jsou vybaveny rozběhovými koberci pro komfortnější nástup. Kapacita lanovek se pohybuje od 2 000 do 2 400 osob za hodinu. K přepravě dětí a začátečníků jsou zde připraveny čtyři pojízdné koberce, každý s kapacitou 1 200 osob za hodinu. [12] Ve Skiareálu Lipno mají zvýhodněné ceny skipasů děti do 15 let, senioři nad 60 let, držitelé karty ZTP nebo studenti do 26 let. Dále mají zvýhodněnou cenu držitelé karty LipnoCard. Jedná se o kartu hosta, která jejího držitele opravňuje využít slevy nejen v lyžařském středisku. Získat jí je možné zdarma u smluvních ubytovatelů nebo nákupem v infocentru Lipno. Skiareál provozuje i večerní lyžování od 18:00 do 21:00. Celodenní skipas pro dospělou osobu stojí 600 Kč, juniory a studenty vyjde na 490 Kč a cena pro děti, seniory a ZTP činí 400 Kč. (1) Častí návštěvníci a milovníci lyžování na Lipně si mohou pořídit i celosezónní skipas. Dospělí si ho mohou pořídit za 5 600 Kč, studenti za 4 470 Kč a děti společně se seniory za 3 920 Kč. Začátečníci mohou ve Skiareálu Lipno využít služeb lyžařské školy. Kvalifikovaní instruktoři vyučují děti již od 3 let. Ceník je uveden v příloze. Dále je v provozu škola pro dospělé, která je určena jak začátečníkům, tak pokročilejším lyžařům, kteří mohou využít výuky carvingu. Lyžařská škola ve Skiareálu Lipno nabízí i možnost projít kurzem lyžování nebo snowboardingu a stát se instruktorem. [13] Skiareál Lipno disponuje také několika občerstvovacími zařízeními přímo na svahu (Restaurace u Yettiho, bufet Černá bouda) nebo ve spodní části ski areálu u pokladen (Restaurace Lanovka, Sportbar Hříbek). (2) Přímo u nástupní stanice lanové dráhy je pro návštěvníky připraveno bezplatné parkoviště pro 750 automobilů a 20 autobusů. V této části skiareálu se nachází 17
i půjčovna lyžařského vybavení Intersport Rent nebo Skiservis. Mezi další služby poskytované Skiareálem Lipno patří například nákup skipasu online nebo bezplatný skibus, který jezdí na trase České Budějovice – Český Krumlov – Lipno nad Vltavou. (Hampala 2004) Provozní doba je každý den od 8:30 do 16:00. Poté se upraví sjezdovky a od 18:00 do 21:00 probíhá již zmiňované večerní lyžování. Kontaktní údaje: Lipno nad Vltavou 307, 382 78 Lipno nad Vltavou Česká republika Tel: + 420 731 410 811 Email:
[email protected] [14]
18
3.4 Skiareál Hochficht Skiareál Hochficht byl vybrán kvůli jeho vzájemné poloze s Českou republikou. Nachází se nedaleko hranic. Dalším důvodem je, že tento skiareál navštěvují i studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě v rámci lyžařských kurzů. Leží ve spolkové zemi Horní Rakousy, které se nachází na severu Rakouska a její metropolí je město Linec.
3.4.1 Charakteristika oblasti 3.4.1.1 Základní informace Horní Rakousy nebo také Horní Rakousko se nachází na severu země a sousedí například s Jihočeským Krajem nebo Bavorskem. Počet obyvatel k roku 2012 je 1 405 968, což tuto oblast řadí na třetí příčku z rakouských zemí. Rozlohou jsou Horní Rakousy čtvrtou největší zemí Rakouska s celkovou rozlohou 11 980 km2. Nejvyšším bodem je Hoher Dachstein s nadmořskou výškou 2 995 m.n.m., naopak nejnižším bodem je s 239 m.n.m. Grein. [15] 3.4.1.2 Přírodní podmínky Severní a jižní část spolkové země je hornatého typu. Na severu sem zasahují okraje Českého Masivu, jih pak náleží k pohoří Salzkammergutberge, tedy k Alpám. Ve středu země převažují pahorkatiny, kudy protéká evropský veletok Dunaj. Na Dunaji leží i hlavní město spolkové země Linec. [16] Na jihu země se v Solné komoře nachází několik nádherných jezer. Mezi nejznámější patří například Atterské jezero, Almské jezero nebo Halštatské jezero. Průměrná roční teplota činí 9,6°C, roční srážky 1 474 mm. 3.4.1.3 Podmínky pro cestovní ruch Téměř celá oblast Horního Rakouska je propletena cyklostezkami, které návštěvníkům umožňují prozkoumat ji v celé její rozmanitosti. Mezi nejvyužívanější cyklostezky patří velmi oblíbená Dunajská cyklostezka, která je velmi vhodná pro rodiny s dětmi, neboť cesta ubíhá po neustále se mírně svažujícím terénu, který sleduje plynulý tok vody. 19
Pro náročnější cyklisty je připraveno přes 500 km značených cyklistických tras přímo v Národním parku Vápencové Alpy. Velmi rozšířená je i pěší turistika, zejména v oblasti Mühlviertel. [17] Velice atraktivní oblast pro cestovní ruch je již výše zmiňovaná Solná komora. Její reliéf tvoří tektonické jezerní pánve, oddělené vápencovými hřbety. Například městečko Hallstat, ležící na břehu Halštatského jezera, je jedním z velmi využívaných turistických oblastí. Právem byla jižní část Solné komory v okolí Dachsteinu a Hallstatu v roce 1997 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. [18] 3.4.1.4 Podmínky pro lyžování Lyžařské středisko Hochficht je druhým největším lyžařským areálem v Horním Rakousku a vůbec největším mimoalpským skiareálem Rakouska. Rozkládá se v nadmořské výšce 933 – 1 338 m.n.m. a pro návštěvníky je připraveno necelých 21 km upravených sjezdovek od jednoduchých až po ty náročné. Mezi jednodušší tratě, ohodnoceny modrou barvou obtížnosti, patří mimo jiné i nejdelší sjezdovka střediska o celkové délce 3,4 km, kterou využijí především začátečníci nebo rodiny s dětmi. Naopak pro ty odvážnější je zde připravena černá sjezdovka Zwieselbergabfahrt nebo 2 km dlouhá závodní FIS sjezdovka Standardabfahrt s převýšením 404 m, na které se jezdí Evropský pohár. Moderní sněžná děla pokrývají 100% sjezdovek. Přepravu osob zajišťují tři moderní čtyřsedačkové lanovky, pět vleků a dva pojízdné koberce. Celková kapacita je 10 914 osob za hodinu. [19] V lyžařském středisku Hochficht mají nárok na zvýhodněnou cenu skipasu studenti do 26 let, senioři narozeni do roku 1949, invalidé a vojáci základní služby. Ti zaplatí za celodenní skipas 32,50 €. Dále mládež narozena po roce 1995, pro kterou cena skipasu činí 21 €. Dospělí si mohou celodenní jízdné pořídit za 34,50 €. Pro časté návštěvníky jsou připraveny i sezónní skipasy, a to ve dvou variantách. Zájemci si mohou koupit skipas pro každodenní návštěvu nebo skipas, který je určen pouze pro všední dny.
20
Jako v každém větším lyžařském středisku, tak i na Hochfichtu je pro začátečníky v provozu lyžařská škola a půjčovna lyží. Zkušení instruktoři zájemce naučí základům dobrého lyžování. Výuka probíhá v anglickém nebo německém jazyce. [20] Pro nejmenší lyžaře je připraven dětský Kids Park, kde se mohou projet na kouzelném koberci, lyžařském kolotoči nebo na nejdelším zastřešeném pojízdném pásu v Horním Rakousku, měřícím 185 m. Milovníci adrenalinu jistě ocení Boarder&ski-crossovou dráhu, která nabízí klopené zatáčky a několik skoků. Součástí areálu Hochficht je velké parkoviště pro osobní auta a autobusy. Kapacita je do jednoho tisíce parkovacích míst. Právě vedle hlavního parkoviště se nachází jedna z čtyř restaurací na Hochfichtu. Další tři – Zwieseltreff, Hospoda Na přežití a Aprés Ski se nachází na vrcholu sjezdovek. Návštěvníci mohou využít i služeb Skibusu. [21] Kontakt: Hochficht Bergbahnen GmbH Hauptstraße 2 4160 Aigen Tel: +43 (0)7281 6361 +43 (0)7281 8746 Email:
[email protected]
21
4
Praktická část
4.1 Názory lyžařů na kvalitu poskytovaných služeb v jednotlivých skiareálech V praktické části jsem zjišťoval, jak jsou návštěvníci jednotlivých skiareálů spokojeni se službami, které lyžařská střediska poskytují. Ptal jsem se například na spokojenost s upraveností sjezdovek, chováním personálu, čistotou skiareálu nebo cenami skipasů. Odpovědi jsem získal pomocí dotazníku především od lyžařů přímo na sjezdovce, dále od přátel a kamarádů, kteří někdy navštívili vybrané skiareály. Níže jsou vyhodnoceny získané odpovědi, které jsem získal od 25 respondentů z každého střediska. Celé znění dotazníku je uvedeno v příloze.
4.1.1 Skiareál Luka nad Jihlavou Při dotazníkovém šetření jsem se setkal pouze s českými návštěvníky. Drtivá většina z nich bydlí na Vysočině. To je prý hlavním důvodem jejich návštěvy skiareálu Luka nad Jihlavou. Všichni respondenti se vydali do tohoto střediska po vlastní ose na jednodenní návštěvu skiareálu. Na mé otázky odpovídalo 64 % mužů a 36 % žen. Nejdříve jsem se návštěvníků zeptal, jaký na ně udělal dojem vůbec první osobní kontakt se skiareálem Luka nad Jihlavou.
22
Obrázek 1 – Prní dojem ze skiareálu Luka nad Jihlavou
Z grafu vyplývá, že nadpoloviční většina dotazovaných měla z prvního kontaktu se skiareálem Luka nad Jihlavou spíše dobrý pocit a 12% respondentů bylo dokonce velmi nadšeno. Čtvrtina návštěvníků však takové nadšení nesdílela. Dále jsem zkoumal, jak jsou návštěvníci tohoto skiareálu spokojeni s cenou jízdného. Tuto otázku ohodnotili na stupnici 1 – 6, přičemž 1 = vynikající, 2 = velmi dobré, 3 = spíše dobré, 4 = spíše špatné, 5 = velmi špatné, 6 = naprosto nevyhovující.
Obrázek 2 – Spokojenost s cenou skipasu
23
S cenami jízdného jsou návštěvníci v tomto lyžařském středisku převážně velmi spokojeni. Pouze 12% respondentů odpovědělo, že ceny skipasu jsou ve skiareálu spíše špatné a neodpovídají kvalitě skiareálu. Myslím, že právě ceny by mohli do Luk nad Jihlavou přilákat potencionální návštěvníky. Poté jsem se zabýval výhradně podmínkami pro lyžování, jako jsou například počet a délka sjezdovek, jejich upravenost a dalšími předpoklady, které neodmyslitelně patří k základům dobrého lyžování. Respondenti opět hodnotili jednotlivé služby na stupnici 1 – 6. Tabulka č. 1 – Spokojenost s podmínkami pro lyžování ve skiareálu Luka nad Jihlavou
Spokojenost s podmínkami pro lyžování počet vleků, lanovek
4%
20%
40%
20%
16%
0%
počet sjezdovek
0%
20%
28%
24%
24%
4%
upravenost sjezdovek
8%
32%
48%
12%
0%
0%
rozpětí obtížnosti svahů
0%
16%
40%
24%
8%
12%
délka sjezdovek
0%
28%
28%
24%
16%
4%
Čekací doba u vleků
0%
28%
36%
28%
8%
0%
1
2
3
4
5
6
Zdroj: vlastní zpracování
Na Vysočině, díky její geografické poloze, nenajdeme kilometrové svahy a návštěvníci se musí spokojit s menšími sjezdovkami. Tomuto tvrzení odpovídají i výsledky dotazníkového šetření, kde lyžaři nejsou moc spokojeni se škálou nabízených lanovek či sjezdovek. Tento areál je vhodný spíše pro začátečníky lyžování či snowboardingu nebo pro rodiny s dětmi, což potvrzuje výzkum, kde spokojenost se sjezdovkami a vleky ocenili právě tyto typy návštěvníků. Upravenost sjezdovek by neměla být mínusovým položkou areálu, lyžaři byli s tímto bodem vcelku spokojeni. S čekací dobou u vleků nadpoloviční většina respondentů neměla problémy, ovšem pro 36 % dotazovaných se stala nepříjemnou součástí lyžování.
24
Dále jsem se zajímal o doplňkové služby. Zaobíral jsem se především kvalitou restauračních zařízení, chování personálu jak v restauracích, tak i u pokladen či při obsluhování vleků. Zaměřil jsem se také na celkovou čistotu skiareálu. Dále jsem zkoumal názory respondentů na kapacitu parkoviště, nebo dopravní dostupnost. Tabulka č. 2 – Spokojenost s ostatními službami ve skiareálu Luka nad Jihlavou
Spokojenost s ostatními službami chování zaměstnanců
20%
40%
32%
0%
8%
0%
čistota skiareálu
40%
48%
12%
0%
0%
0%
restaurační zařízení
16%
48%
32%
4%
0%
0%
dostupnost
32%
56%
12%
0%
0%
0%
kapacita parkoviště
12%
64%
20%
4%
0%
0%
1
2
3
4
5
6
Zdroj: vlastní zpracování
Velice dobře vyšla z dotazníkového šetření čistota skiareálu, se kterou byla spokojena drtivá většina respondentů. Převážná většina dotazovaných velmi kladně ocenila i dostupnost do lyžařského střediska. Dále, až na mizivé procento, návštěvníci velice dobře ohodnotili chování personálu jak v restauračních zařízení, u obsluhy vleku, tak i na pokladnách. Pozitivně byla ohodnocená i restaurační chata Gizela. S kapacitou parkoviště nebyli spokojeni pouze 4% respondentů.
25
4.1.2 Skiareál Lipno Ve skiareálu Lipno odpovídalo na mé otázky 64 % mužů a 36 % žen. Oproti skiareálu Luka nad Jihlavou to nebyli pouze lyžaři z České republiky. Odpovídali mi i návštěvníci cizích národností, například naši „sousedé“ z Rakouska či Německa. S těmi jsem komunikoval převážně anglicky, ovšem ne všichni respondenti se anglicky domluví. V tomto případě jsme se domluvili němčinou, která ovšem z mé strany není ideální. 56 % respondentů bylo ve Skiareálu Lipno na jednodenním výletě, zbývajících 44 % využilo tuto oblast pro vícedenní dovolenou.
Obrázek 3 – První dojem ze Skiareálu Lipno
Z grafu je patrné, že nadpoloviční většina respondentů měla z prvního kontaktu se skiareálem dobrý pocit. Čtvrtině tázaných se první setkání se střediskem velmi líbilo, naopak zbylých 20 % návštěvníků si z premiérového kontaktu s areálem neodneslo příliš pozitivní dojem.
26
Velmi zajímavé jsou odpovědi na otázku, která nám říká, do jaké míry jsou návštěvníci Skiareálu Lipno spokojeni s cenou skipasů. Výsledky se rozprostírají do všech hodnot dotazníkové škály. Stejně jako u lyžařského střediska Luka nad Jihlavou platí, že služby ve Skiareálu Lipno jsou hodnoceny na stupnici 1 – 6, přičemž 1 = vynikající, 2 = velmi dobré, 3 = spíše dobré, 4 = spíše špatné, 5 = velmi špatné, 6 = naprosto nevyhovující
Obrázek 4 – spokojenost s cenou skipasu
Graf ukazuje, že respondenti mají na cenu skipasu ve Skiareálu Lipno odlišné názory. 40 % respondentům přijde cena přiměřená, 28 % ji považuje za velmi výhodnou. Zbylých 32 % dotazovaných nebylo spokojenou s cenou jízdného, z toho 12 % lyžařů jí považuje za naprosto nevyhovující a dle jejich slov určitě neodpovídá kvalitě a úrovni skiareálu. Následující tabulka nám udává, jak jsou návštěvníci areálu spokojeni s vleky a sjezdovkami, které nabízí Skiareál Lipno.
27
Tabulka č. 3 – Spokojenost s podmínkami pro lyžování ve Skiareálu Lipno
Spokojenost s podmínkami pro lyžování počet vleků, lanovek
4%
44%
40%
8%
4%
0%
počet sjezdovek
0%
40%
28%
24%
4%
4%
upravenost sjezdovek
16%
52%
20%
8%
4%
0%
rozpětí obtížnosti svahů
12%
24%
28%
20%
16%
0%
délka sjezdovek
4%
32%
12%
20%
16%
16%
Čekací doba u vleků
8%
32%
32%
12%
4%
12%
1
2
3
4
5
6
Zdroj: vlastní zpracování
V této sekci se mi dostalo různých odpovědí. Největší úspěch u respondentů zaznamenala upravenost sjezdovek, kterou více jak 50 % návštěvníků zhodnotilo jako velmi dobrou. Kladné odpovědi také převažovaly na otázky týkající se počtu vleků a lanovek a čekací doby u přepravních zařízení. Nejméně spokojeni byli lyžaři s počtem a hlavně délkou sjezdovek. Tabulka č. 4 – Spokojenost s ostatními službami ve Skiareálu Lipno
Spokojenost s ostatními službami chování zaměstnanců
20%
40%
32%
0%
8%
0%
čistota skiareálu
40%
48%
12%
0%
0%
0%
restaurační zařízení
16%
48%
32%
4%
0%
0%
dostupnost
32%
56%
12%
0%
0%
0%
kapacita parkoviště
12%
64%
20%
4%
0%
0%
1
2
3
4
5
6
Zdroj: vlastní zpracování
S ostatními službami byli návštěvníci Skiareálu Lipno nad míru spokojeni. Pouze mizivé procento respondentů vyjádřilo drobné nespokojení s kapacitou parkoviště, chováním personálu a restauračním zařízením. Ovšem drtivá většina dotazovaných neměla s těmito službami problém. Dále si respondenti pochvalovali jak čistotu areálu, 28
tak dostupnost. Ve svých odpovědích také uvedli, že jsou velice nadšeni okolím skiareálu a možnostmi dalšího vyžití.
4.1.3 Skiareál Hochficht Ve skiareálu Hochficht jsem opět oslovil 25 respondentů, zda by mi mohli zodpovědět na otázky týkající se kvality služeb v tomto rakouském středisku. Odpovídalo mi více mužů, konkrétně 56 %, žen bylo 44 %. Většina dotazovaných byli mladí lidé do 30 let. Více jak polovina návštěvníků, přesněji 60 %, byli ve skiareálu Hochficht na jednodenním lyžařském výletu. Zbylých 40 % respondentů si užívalo vícedenní zimní dovolené. Opět se má úvodní otázka zaměřovala na první dojem ze skiareálu Hochficht.
Obrázek 5 – První dojem ze skiareálu Hochficht
Výsledky jsou vcelku jednoznačné. Skiareál Hochficht působí na první pocit velmi pozitivně. 68 % respondentů odpovědělo, že prvotní kontakt s tímto lyžařským střediskem v nich vyvolal velmi dobrý dojem, 32 % se přiklonilo k druhé možnosti, tedy spíše dobrý dojem.
29
Stejně jednoznačné nebyly výsledky týkající se cen skipasu na Hochfichtu. Výzkum prokázal různé názory na ceny jízdného. Jako v předchozích skiareálech, tak i na Hochfichtu respondenti hodnotili určité služby na stupnici 1 – 6.
Obrázek 6 – spokojenost s cenou skipasu
Pohledy na cenu skipasu v areálu Hochficht se rozprostřely do všech bodů stupnice. Nutno však podotknout, že názory respondentů se lišily v souvislosti s národností. Německým a rakouským lyžařům ceny přišly přiměřené, čeští návštěvníci je považovali za zbytečně vysoké. Necelá polovina respondentů odpověděla, že ceny jim přijdou spíše dobré, 24 % dotazovaných bylo s cenou jízdného velmi spokojeno a zbylých 32 % mělo k ceně výhrady. Dále jsem zkoumal názory lyžařů na spokojenost s podmínkami pro lyžování v tomto rakouském areálu.
30
Tabulka č. 5 – Spokojenost s podmínkami pro lyžování ve skiareálu Hochficht
Spokojenost s podmínkami pro lyžování počet vleků, lanovek
32%
56%
12%
0%
0%
0%
počet sjezdovek
32%
52%
16%
0%
0%
0%
upravenost sjezdovek
44%
40%
16%
0%
0%
0%
rozpětí obtížnosti svahů
32%
48%
20%
0%
0%
0%
délka sjezdovek
40%
28%
32%
0%
0%
0%
Čekací doba u vleků
24%
40%
32%
4%
0%
0%
1
2
3
4
5
6
Zdroj: vlastní zpracování
Výsledky dopadly dle mého očekávání. Odpovědi ohledně počtu vleků, lanovek a sjezdovek vyšly velmi kladně. V obou případech více než 50 % respondentů považuje tyto parametry za velmi dobré, 32 % dokonce za vynikající. Výborně dopadla i upravenost sjezdovek, délka sjezdovek a rozpětí obtížnosti svahů. Nejméně kladných odpovědí dostala čekací doba u vleků, odpovědi se u tohoto bodu dostaly i do záporných hodnot, ovšem pouze mizivé procento. Neméně dobře dopadly i výsledky výzkumu o spokojenosti s ostatními službami ve skiareálu Hochficht. Tabulka č. 6 – Spokojenost s ostatními službami ve skiareálu Hochficht
Spokojenost s ostatními službami chování zaměstnanců
24%
28%
44%
4%
0%
0%
čistota skiareálu
40%
48%
12%
0%
0%
0%
restaurační zařízení
24%
32%
44%
0%
0%
0%
dostupnost
20%
52%
24%
0%
4%
0%
kapacita parkoviště
40%
44%
12%
4%
0%
0%
1
2
3
4
5
6
Zdroj: vlastní zpracování
31
Nejspokojenější byli návštěvníci tohoto areálu s jeho čistotou. Až na nepatrnou vyjímku byla výborně ohodnocena i dostupnost střediska a kapacita parkoviště. S porovnáním s těmito službami si o něco hůře vedla restaurační zařízení a chování personálu skiareálu, avšak stále výsledky byly převážně v kladných hodnotách.
4.1.4 Shrnutí Výsledky dotazníkového šetření dopadly, dá se říci, podle mých představ. Je pochopitelné, že každá oblast díky svým geografickým možnostem nabízí návštěvníkům rozdílné podmínky pro lyžování. Řekl bych, že Vysočina více uspokojí začátečníky. Zkušenější spíše v rámci jednohodinového svezení se kousek od domova. Skiareál Lipno využívají převážně rodiny s dětmi. Rakouské středisko Hochficht uspokojí úplně všechny. Průzkum toto rozdělení potvrdil. Handicap rakouského areálu může být dostupnost např. až z Vysočiny a také cena, ale rozhodně ne lyžařská úroveň respondentů. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce negativních ohlasů na cenu skipasu obdržel právě skiareál Hochficht. Respondenti velmi pozitivně ohodnotili čistotu všech tří skiareálů. Velmi malé rozdíly jsou také mezi dostupností jednotlivých středisek, kapacitou parkoviště nebo chováním personálu vybraných areálů.
4.2 Spokojenost provozovatelů jednotlivých skiareálů s uplynulou sezónou Při návštěvách lyžařských středisek jsem kontaktoval provozovatele jednotlivých areálů a poprosil je, zda by mohli v pár větách zhodnotit právě uplynulou sezónu. S některými byla radost jednat, jiní tak vstřícní bohužel nebyli. Například provozovatelé skiareálu Hochficht bohužel nekomunikovali vůbec.
4.2.1 Skiareál Luka nad Jihlavou Skiareál Luka nad Jihlavou má na starosti pan Vaněk se svojí ženou. Požádal jsem ho tedy o pár vět k uplynulé sezóně. Pan Vaněk mi poskytl velmi zajímavé, pro mě překvapující informace. Na otázku návštěvnosti se mi dostalo této odpovědi: „Když budu hodně slušný, stálo to za starou belu. Počasí nám nepřálo. Sněhu bylo málo 32
a teploty nám dovolily využít zasněžovací systém jen z části. To víte, je to jen o práci a dřině. Co vyděláte, hned zase musíte investovat. Je to prostě těžký, když začnete v roce 2000 stavět areál, nedostanete ani korunu a pak město nasype několik milionů do Šacberku“. Šacberk je lyžařský areál na Vysočině, nacházející se cca 17 km právě od střediska Luka nad Jihlavou. Poté mi pan Vaněk sdělil, že skiareál Luka nad Jihlavou nepatří mezi střediska dotovaná krajským městem, tudíž se do skiareálu vkládají pouze soukromé finanční prostředky. Ovšem do následující sezóny se chystají drobná vylepšení, jinak by podle pana Vaňka neměl skiareál Luka nad Jihlavou v konkurenčním boji šanci. Statistické údaje o uplynulé sezóně nechtějí provozovatelé střediska ventilovat.
4.2.2 Skiareál Lipno O zhodnocení uplynulé sezóny ve Skiareálu Lipno jsem poprosil pana Ing. Jiřího Falouta, vedoucího oddělení obchodu a marketingu. Ten mi ve velmi přátelském rozhovoru poskytl zajímavé informace o letošní zimě v tomto středisku. Letošní zima ve Skiareálu Lipno trvala přesně 100 dní, tedy o 7 dní méně, než byla průměrná otevírací doba tohoto střediska za posledních 5 let. Vysoké teploty a málo přírodního sněhu způsobily, že cestu do Skiareálu Lipno si v sezóně 2013/2014 našlo 147 000 návštěvníků. Za předchozích 5 sezón to bylo v průměru 186 000 lyžařů. Návštěvnost byla tedy nižší o 39 000. Právě uplynulá sezóna byla, co se týče návštěvnosti, srovnatelná se sezónou 2011/2012. Paradoxem je, že i když byla sezóna 2013/2014 z pohledu počtu lyžařů slabší, zájem o lyžařskou školu a využití půjčovny lyžařského vybavení Intersport Rent byl větší. Lepší lyžařské podmínky ve Skiareálu Lipno zajišťuje moderní zasněžovací systém. V předešlých letech sněžná děla fungovala průměrně 700 hodin za sezónu a spotřebovala 170 000 m3 vody. V právě uplynulé sezóně přírodní podmínky dovolily využít tento systém pouze 520 hodin se spotřebou 112 000 m3 vody. Za tento časový úsek sněžná děla vyrobila 244 m3 technického sněhu. Otevřeno bylo 100% sjezdovek.
33
4.3 Osobní zhodnocení vybraných středisek V této kapitole zmíním můj vlastní názor na vybrané skiareály, který vychází ze zkušeností z návštěvy jednotlivých lyžařských středisek. Nejdříve bych zhodnotil skiareál Luka nad Jihlavou. Tento malý lyžařský areál se díky geografickým předpokladům nemůže rovnat s například krkonošskými nebo dokonce evropskými lyžařskými středisky. Právě díky jeho poloze by dle mého názoru mohl vyhovovat začátečníkům či rodinám s malými dětmi. Sjezdovky nejsou náročné a novopečení lyžaři zde mohou získat užitečné zkušenosti, než se vydají na prudší a náročnější kopce. Zkušenějším lyžařům nejspíš parametry tohoto areálu úplně nevystačí. Menší komfort způsobují čekací doby u vleků a přeplněnost sjezdovek, která je díky velké koncentraci návštěvníků vysoká. Naopak bych vyzdvihnul cenovou dostupnost. Tu zajisté ocení čeští návštěvníci, kterých je ve skiareálu Luka nad Jihlavou drtivá většina. Jako další plus bych zmínil obsluhu občerstvovací chaty Gizela, jelikož byla i přes velkou pracovní vytíženost milá a vstřícná. Druhým navštíveným střediskem byl Skiareál Lipno. Jelikož bydlím v Českém Krumlově, je pro mě tento skiareál nejdostupnější. Deset sjezdovek různé obtížnosti umožňuje dobré lyžování jak pokročilým, tak méně zkušeným lyžařům. Upravenost sjezdovek bych ohodnotil velmi kladně, avšak v odpoledních hodinách se kvalita kvůli velmi vysokým teplotám snižovala. Skiareál Lipno bych doporučil rodinám s dětmi. Je tu pro ně připraveno několik atrakcí a určitě se zde nebudou nudit. Co se týče chování instruktorů k dětem, nemám jedinou výtku. Dále bych chtěl vyzdvihnout obsluhu jednoho z vleků, kde jistý pracovník několikrát pobavil návštěvníky skiareálu svými vtipnými a výstižnými poznámkami. Také zde probíhají lyžařské výcviky základních a středních škol. Jelikož sjezdovky v tomto středisku nejsou moc široké, lyžaři musí být více obezřetní, aby nedošlo k nehodě. Jako velké plus je dle mého názoru okolí skiareálu. Lipenská přehrada, Aquaworld, Hopsárium a další atrakce přilákají do této oblasti mnoho návštěvníků nejen z České republiky. Jak ceny skipasu, tak ceny občerstvení a jiných služeb jsou dle mého názoru přiměřeny kvalitě.
34
Pro uspokojení mých lyžařských potřeb vyšel z mých návštěv jednoznačně nejlépe skiareál Hochficht. Široké a dlouhé sjezdovky zajišťují velmi dobré podmínky pro lyžování. Dle mého názoru je tento areál vhodný spíše pro pokročilé lyžaře. Ti jistě ocení možnost sjezdu po 2 kilometrové závodní FIS sjezdovce, na které se jel Evropský pohár. Mohu potvrdit, že je to skvělý zážitek a řádná dávka adrenalinu. Ale najdou se tu i sjezdovky pro začátečníky, kteří mohou využít služeb lyžařské školy. Velmi dobře je také postaráno o děti, pro něž je připraven zastřešený pojízdný koberec nebo lyžařský kolotoč. Ceny skipasu nebo občerstvení v provozovnách na sjezdovce jsou vyšší než v českých střediscích. Ovšem rozdíly cen nejsou tak obrovské a dle mého názoru zkušenější lyžaři investují více peněžních prostředků, jelikož kvalita a parametry skiareálu jsou na vyšší úrovni.
4.4 Cenové srovnání vícedenních pobytů v jednotlivých skiareálech V této kapitole jsem se zabýval porovnáním čtyřdenního pobytu (3 noci) v jednotlivých areálech. Čtyřdenní pobyt jsem si vybral z důvodu, že mnoho lidí z mého okolí jezdí právě na tento tzv. prodloužený víkend. Pobyt bude pro dvě osoby, které mají vlastní lyžařské vybavení. Ve srovnání jsem se snažil pohybovat v nižších cenových kategoriích, které jsou dostupné i pro lidi s menším rozpočtem.
4.4.1 Skiareál Luka nad Jihlavou Pro ubytování na Vysočině jsem vybral Hotel Rytířsko***, který se nachází 7 km od lyžařského střediska. Dvoulůžkový pokoj stojí 1 100 Kč/ noc. Cena je bez snídaně, kterou si ovšem host může při předchozí domluvě objednat, a to za 85 Kč/ osobu. Pro dopravu do skiareálu návštěvníci využijí autobusové dopravy. [22]
35
Kalkulace ubytování: 3 noci ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní 3810 Kč cena bodového jízdného: 400 bodů = 500 Kč (vystačí cca na 2 dny), + dokoupíme 200 bodů = 280 Kč počítáme, že za 3 dny využijeme obě tyto jízdenky: 780Kč x 2 lidé = 1560 Kč doprava do skiareálu – 6 x 22 Kč = 132 Kč x 2 lidé = 264 Kč Celkem za pobyt: 5 634 Kč
4.4.2 Skiareál Lipno Mezi jeden z ideálních hotelů pro ubytování v blízkosti skiareálu je Hotel Lipno***. Hotel se nachází 400 metrů od lyžařského střediska. Cena dvoulůžkového pokoje je 1 300 Kč/ noc. V ceně je zahrnuta snídaně formou švédských stolů. [23] Kalkulace ubytování: 3 noci ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní 3 900 Kč cena skipasu: 3 denní skipas = 1 620 Kč x 2 lidé = 3 240 Kč Celkem za pobyt: 7 140 Kč
4.4.3 Skiareál Hochficht Z důvodu přijatelnější cenové kategorie, jsem pro návštěvníka skiareálu Hochficht vybral ubytování v českém městě Horní Planá, která je vzdálená od lyžařského střediska 32 km. Jedná se o Hotel Na Pláži***, který ve spolupráci právě se skiareálem Hochficht připravil výhodné pobytové balíčky, zahrnující v ceně ubytování velmi zvýhodněný skipas. Za 3 noci, polopenzi a 3denní skipas návštěvník zaplatí 4 330 Kč. Do lyžařského střediska hosty dopraví skibus, který je také v ceně. [24]
36
Kalkulace ubytování:
3
noci
za
dospělou
osobu
s polopenzí
a
3denním
skipasem = 4 330 x 2 lidé = 8 660 Kč Celkem za pobyt: 8 660 Kč Pro porovnání jsem vybral i ubytování v Rakousku v blízkosti areálu Hochficht. Jedná se o Hotel Böhmerwaldhof***. Cena za osobu za noc je 45 €. Pro výpočet budu vycházet z aktuálního kurzu eura, což je 27, 40 Kč. V ceně je zahrnuta polopenze a skibus, který dopraví hosty přímo do areálu Hochfichtu. [5] Kalkulace ubytování: 3 noci ve dvoulůžkovém pokoji s polopenzí 7 398 Kč cena skipasu: 3 denní skipas = 2 671 Kč x 2 lidé = 5 342 Kč Celkem za pobyt: 12 741 Kč
4.4.4 Shrnutí 1) Skiareál Luka nad Jihlavou – 5 634 Kč 2) Skiareál Lipno – 7 140 Kč 3) Skiareál Hochficht – 8 660 Kč – 12 741 Kč
37
Z pozorování vyšlo najevo, že nejdražší destinací pro zimní dovolenou je rakouský Hochficht, naopak nejlevnější je lyžování na Vysočině. Cena skipasu, která je v porovnávaných střediscích jednoznačně nejnižší právě na Vysočině, pasovala Luka nad Jihlavou jako nejlevnější destinaci. Ubytování a skipas jsou nejdražší na Hochfichtu a to jak při ubytování v Rakousku, tak při ubytování v Čechách. Návštěvníci zaplatí za 4denní pobyt v Lukách nad Jihlavou 5 634 Kč. Pokud by se chtěli vydat do jihočeského Skiareálu Lipno, tak rozdíl v ceně je 1 500 Kč, pobyt v Čechách s lyžováním na Hochfichtu je dražší o 3 100 korun, s ubytováním v Rakousku dokonce o více jak 7 000 Kč. Ovšem musíme vzít v potaz, že ve skiareálu Hochficht je v balíčku zahrnuta polopenze, narozdíl od Lipna či Luk nad Jihlavou, kde v ceně pobytu je pouze snídaně. Musíme zohlednit i fakt, že podmínky pro lyžování i ostatní poskytované služby jsou na Hochfichtu na jiné úrovni, tudíž rozdíl v ceně je pochopitelný. Já osobně bych si vybral skiareál Hochficht s ubytováním na Lipně. Peněžní rozdíl není tak markantní a jako pokročilý lyžař ocením kvalitnější podmínky pro lyžování, které nabízí právě rakouské středisko. Méně náročným lyžařům zajisté postačí lyžařské podmínky, které pro své návštěvníky připravila česká střediska.
38
5
Závěr
Předmětem mé práce bylo porovnání nabídky služeb českých a zahraničních skiareálů. Součástí práce je také bližší seznámení s těmito oblastmi. Díky poloze naší školy jsem si vybral na Vysočině lyžařské středisko Luka nad Jihlavou. Další areál, kterým jsem se zabýval, byl Skiareál Lipno, a to z důvodu, že bydlím v nedalekém Českém Krumlově, tudíž jsem tento areál již několikrát navštívil. Jako zahraniční středisko jsem vybral rakouský Hochficht. V teoretické části jsem nejdříve popsal historii lyžování. Dále jsem se zabýval oblastmi, ve kterých se jednotlivé skiareály nachází. Věnoval jsem se přírodním podmínkám daných oblastí, možnostem pro cestovní ruch a také podmínkám pro lyžování. V praktické části jsem se nejdříve zaobíral analýzou dotazníkového šetření, s jehož pomocí jsem zjišťoval názory respondentů na kvalitu poskytovaných služeb v jednotlivých střediscích. Dále jsem zkoumal spokojenost provozovatelů jednotlivých skiareálů s právě uplynulou sezónou. Poté jsem ohodnotil vybrané areály z vlastního pohledu. Srovnal jsem ceny vícedenního pobytu pro 2 osoby v těchto střediscích. Každá oblast má své plusy i mínusy. Na Vysočině najdeme kratší, méně náročné sjezdovky vyhovující zejména méně zkušeným lyžařům nebo malým dětem. Tomu ovšem odpovídají i ceny, které jsou v této destinaci přijatelné. Luka nad Jihlavou navštěvují převážně obyvatelé Vysočiny. Ceny jsou přiměřené, proto je skiareál Luka nad Jihlavou vhodný i pro rodiny s menším rozpočtem. Oproti tomu rakouský Hochficht je dražší destinací, avšak podmínky pro lyžování jsou zde na jiné úrovni. Najdeme zde několikakilometrové sjezdovky různých obtížností, určené spíše pro pokročilé lyžaře. V pomyslném středu mezi těmito středisky se co se týče lyžařských podmínek i cenové kategorie nachází Skiareál Lipno. Zde si přijdou na své jak začátečníci nebo rodiny s dětmi, tak si o něco zkušenější lyžaři. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že ve skiareálu Luka nad Jihlavou nejsou návštěvníci spokojeni právě s počtem a délkou sjezdovek. Velké množství lidí mi odpovědělo, že Luka navštěvují z důvodu, že to mají „za rohem“. Další návštěvníci mi na otázku týkající se lyžařských podmínek odpověděli, že kdyby lyžovali sami, vyberou si zajisté středisko s lepšími lyžařskými podmínkami, ovšem pro děti je skiareál Luka 39
nad Jihlavou ideální. Velmi kladně návštěvníci Luk nad Jihlavou ohodnotili cenu jízdného, upravenost skiareálu nebo chování personálu. Respondenti nebyli spokojeni s čekací dobou u vleků. Z výzkumu vyplynulo, že návštěvníci Skiareálu Lipno jsou s lyžařskými podmínkami vcelku spokojeni. Respondenti ocenili restaurační zařízení, čistotu skiareálu a také upravenost sjezdovek, která se ovšem v odpoledních hodinách snižovala, což je ovšem přirozené. Nejvíce se názory lyžařů rozcházely v otázce ceny. Nadpoloviční většině přišly ceny dobré či výborné, ovšem necelá poloviny okomentovala ceny ve Skiareálu Lipno za příliš vysoké a neodpovídající lyžařským podmínkám. Lyžařské podmínky ve skiareálu Hochficht vyšly z dotazníkového šetření nejlépe ze všech tří středisek. Lyžaři byli spokojeni jak s délkou, počtem, tak i různorodostí sjezdovek. Návštěvníci také ocenili jejich upravenost a celkovou čistotu skiareálu. Nejvíce negativních názorů bylo na cenu skipasu. Provozovatelé areálu Luka nad Jihlavou i Skiareálu Lipno zhodnotili uplynulou sezónu za špatnou a podprůměrnou, co do počtu návštěvníků. Paraxodem je, že i přes menší celkovou návštěvnost ve Skiareálu Lipno byl větší zájem o lyžařskou školu či půjčovnu lyžařského vybavení. Dále jsem porovnával cenu vícedenního pobytu v jednotlivých areálech. Kalkulace se prováděla pro 2 osoby, které chtějí prožít čtyřdenní pobyt (3 noci) v jednotlivých střediscích. Z porovnání vícedenního pobytu vyšlo, že nejdražší destinací je rakouský skiareál. Za ubytování v Čechách ve 3*** hotelu s polopenzí a skipasem na 3 dny, zaplatí hosté 8 660 Kč. Za stejné služby, avšak s ubytováním v Rakousku 12 741 Kč. Levnější destinací je jihočeský Skiareál Lipno, kde za pobyt ve 3*** hotelu se snídaní a skipasem stojí 7 140 Kč. Nutno však podotknout, že zatímco Hochficht nabízel polopenzi, ubytování na Lipně zahrnuje pouze snídani. Nejlevnější destinací je Vysočina, kde za 3 noci ve 3*** hotelu a skipasem pár zaplatí 5 634 Kč. V ceně je zahrnuta snídaně. Z mé návštěvy jsem měl nejlepší pocit ze skiareálu Hochficht. Jsem pokročilý lyžař, tudíž ocením dlouhé, náročnější sjezdovky, které Hochficht bez pochyby nabízí. Je to sice dražší destinace, avšak jsem ochoten si za kvalitní lyžování připlatit. 40
Použitá literatura Knižní literatura KULHÁNEK, Otto. Zlatá kniha lyžování: Z dějin československého a světového lyžařství. Praha: OLYMPIA, 1989, 597 s. ISBN 27-083-89. PŘÍBRAMSKÝ, Miloš. Lyžování. Praha: Grada Publishing, 1999, 124 s. ISBN 807169-786-9. HAMPALA, Michal. Lyžařská střediska. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2004, 120 s. ISBN 80-251-0477-X. PERGLER, J. Kraj Vysočina. Průvodce po České Republice. 1. vydání, Praha: KARTOGRAFIE Praha, 2004. 158s., ISBN 80-7011-735-4
Ostatní tiskoviny (1) Propagační leták Lipnocard (2) Propagační leták Lipno gastro
Elektronické zdroje [1] Kraj Vysočina. [online]. © 2012-2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/zakladni-informace/d-4000087/p1=1206 [2] Geologie a geomorfologie kraje Vysočina. [online]. © 2011 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:http://gym.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=19&cat=a&typ=menu [3] Podnebí kraje Vysočina. [online]. © 2011 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://gym.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=3&cat=c&typ=menu [4] Zvláště chráněná území. [online]. © 2011 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z:http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi-11/ [5] Böhmerwaldhof GmbH. [online]. © 1999 - 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.bergfex.cz/hochficht/hotel-boehmerwaldhof-gmbh/?p=detail 41
[6]
Jízdné. [online].
©
2012
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z: http://www.skiluka.cz/jizdne [7] Ski Luka nad Jihlavou. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.skiluka.cz/ [8]
Jihočeský
kraj. [online].
©
2014
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiho%C4%8Desk%C3%BD_kraj [9] Navštivte jižní Čechy. [online]. © 2003 - 2009 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/vybrana-fakta.html [10] Dvanáct českých divů světa. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/ [11]
Sjezdovky. [online].
©
2013
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
2014-04-28].
Dostupné
z: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/sjezdovky/ [12]
Lanovky. [online].
©
2013
[cit.
z: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/lanovky/ [13] Lyžařská škola na Lipně. [online]. © 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://zima.lipnoservis.cz/lyzarska-skola/lyzarska-skola/ [14] Provozní doba a kontakt.
[online]. © 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné
z: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/provozni-doba-a-kontakt/ [15] Horní Rakousy. [online]. © 2010 - 2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://hornirakousy.cz/o-webu/ [16]
Horní
Rakousy. A [online].
©
2014
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
2014-04-28].
Dostupné
2014-04-28].
Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Rakousy [17]
Horní
Rakousko. [online].
©
2013
[cit.
z: http://www.oberoesterreich.at/cz.html#oben [18]
Salzkammergut. [online].
©
2013
[cit.
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Salzkammergut
42
[19] Výhody lyžování na Hochfichtu. [online]. © 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.hochficht.at/cs/zima-winter/lyzarsky-areal/data-a-fakta [20] Lyžařská škola a půjčovna lyží. [online]. © 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.hochficht.at/cs/zima-winter/lyzarsky-areal/lyzarska-skola-a-pujcovna-lyzi [21] Gastronomie na Hochfichtu. [online]. © 2013 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://www.hochficht.at/cs/zima-winter/lyzarsky-areal/gastronomie [22]
Hotel
Rytířsko. [online].
©
2007
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
2014-04-28].
Dostupné
z: http://www.hotelrytirsko.cz/2-ubytovani.html [23]
Hotel
Lipno. [online].
©
2013
[cit.
z: http://www.hotellipno.cz/?stranka=cz [24] Hotel Na Pláži.
[online]. © 2004 - 2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné
z: http://www.hotel-plaz.cz/hochficht-lyzovani-lipno.php
Obrázky Obrázek 1 – vlastní zpracování Obrázek 2 – vlastní zpracování Obrázek 3 – vlastní zpracování Obrázek 4 – vlastní zpracování Obrázek 5 – vlastní zpracování Obrázek 6 – vlastní zpracování Obrázek 19 – vlastní zpracování Obrázek 20 – vlastní zpracování Obrázek 21 – vlastní zpracování Obrázek 22 – vlastní zpracování [25]
Kraj
Vysočina. [online].
©
2014
[cit.
2014-04-29].
Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kraj_Vyso%C4%8Dina 43
[26]
Kraj
Vysočina. [online].
©
2010
[cit.
2014-04-29].
Dostupné
z:http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/Znaky/Znaky_kraj%C5%AF_%C4%8CR/Kraj_V yso%C4%8Dina [27] Jihočeský Kraj. [online]. © 2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Mapy_kraj%C5%AF_%C4%8CR /Jiho%C4%8Desk%C3%BD_kraj [28] Jihočeský Kraj. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.kamsi.info/Jihocesky-kraj/ [29]
Horní
Rakousy. [online].
©
2014
[cit.
2014-04-29].
Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Rakousy [30] Horní Rakousko. [online]. © 2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://davidklaus.cz/oberosterreich/ [31] Ski Luka nad Jihlavou. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.skiluka.cz/sjezdovka/mapa [32] Ski areál Luka nad Jihlavou. [online]. © 1999 - 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:http://www.rodina.cz/scripts/servis/akce.asp?id=16648 [33]
Skiareály. [online].
©
2008
[cit.
2014-04-29].
Dostupné
z: http://winter.eski.cz/index.php?akce=areal&hory=8 [34] Skiareál Lipno je třetím nejkvalitnějším zimním střediskem v Česku.[online]. © 2010 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:http://www.isumava.cz/view.php?nazevclanku=skiareal-lipno-je-tretimnejkvalitnejsim-zimnim-strediskem-v-cesku&cisloclanku=2010110015 [35] Hochficht AKTUÁLNĚ. [online]. © 2012 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://skiareal-hochficht.cz/ [36] Skiareál Hochficht (AT). [online]. © 2013 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.hotel-lipno.cz/skiareal-hochficht-(at).html
44
Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 První dojem ze skiareálu Luka nad Jihlavou………….…………………..23 Obrázek 2 Spokojenost s cenou skipasu ve skiareálu Luka nad Jihlavou…….……….23 Obrázek 3 První dojem ze Skiareálu Lipno…………………..………...……………. 26 Obrázek 4 Spokojenost s cenou skipasu ve Skiareálu Lipno………………………....27 Obrázek 5 První dojem ze skiareálu Hochficht………………….……………………29 Obrázek 6 Spokojenost s cenou skipasu ve skiareálu Hochficht……..……………….30 Obrázek 7
Kraj Vysočina-mapa……………………………………………………...49
Obrázek 8 Kraj Vysočina – znak…………………………………….…………..........50 Obrázek 9 Jihočeský kraj - mapa …………………………………….……………….50 Obrázek 10 Jihočeský kraj - znak …………………………………….………………50 Obrázek 11 Horní Rakousko – mapa………………………………….………………51 Obrázek 12 Horní Rakousko - znak ………………………………………………….51 Obrázek 13 orientační plánek skiareálu Luka nad Jihlavou………………………...…51 Obrázek 14 skiareál Luka nad Jihlavou………………………………………………..52 Obrázek 15 orientační plánek Skiareálu Lipno………………………...……………...52 Obrázek 16 Skiareál Lipno ……………………………………………...…………….52 Obrázek 17 orientační plánek skiareálu Hochficht…………………………………….53 Obrázek 18 skiareál Hochficht…………………………………………...…………...53 Obrázek 19 leták skiareál Luka nad Jihlavou……………………………...…………..54 Obrázek 20 leták Skiareál Lipno…………………………………………...………….54 Obrázek 21 leták skiareál Hochficht………………………………………...………...55 45
Obrázek 22 leták skiareál Hochficht………………………………………...………...55 Seznam tabulek Tabulka č. 1
Spokojenost s podmínkami pro lyžování ve skiareálu Luka nad
Jihlavou………………………………………………………………………………....24 Tabulka č. 2 Spokojenost s ostatními službami ve skiareálu Luka nad Jihlavou……...25 Tabulka č. 3 Spokojenost s podmínkami pro lyžování ve Skiareálu Lipno…………...28 Tabulka č. 4 Spokojenost s ostatními službami ve Skiareálu Lipno….……………….28 Tabulka č. 5 Spokojenost s podmínkami pro lyžování ve skiareálu Hochficht…...…..31 Tabulka č. 6 Spokojenost s ostatními službami ve skiareálu Hochficht………..……..31 Tabulka č. 7 jízdné pro rok 2013/2014 ve skiareálu Luka nad Jihlavou – dospělí……56 Tabulka č. 8 jízdné pro rok 2013/2014 ve skiareálu Luka nad Jihlavou – děti do 125 cm senioři (od 63 let)……………………………………………………………….………56 Tabulka č. 9 provozní doba pro rok 2013/2014…………………………………….….57 Tabulka č. 10 ceník skipasů ve Skiareálu Lipno pro hlavní sezónu 2013/2014 …....…57 Tabulka č. 11 cena celosezónního skipasu ve Skiareálu Lipno pro sezónu2013/2014..57 Tabulka č. 12 provozní doba Skiareálu Lipno pro sezónu 2013/2014………………...58 Tabulka č. 13 porovnání cen lyžařských škol ve skiareálech Luka nad Jihlavou a Lipno pro sezónu 2013/2014…………………………………………………………………..58 Tabulka č. 14 ceník skipasů ve skiareálu Hochficht pro sezónu 2013/2014 ……...…..59 Tabulka č. 15
ceník sezónních skipasů ve skiareálu Hochficht pro sezónu
2013/2014………………………………………………………………………………59
46
Přílohy Dotazník Dobrý den, jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a chtěl bych Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Vámi vyplněný dotazník poslouží jako podklad pro zpracování mé bakalářské práce. Odpovědi jsou anonymní a slouží k zjištění kvality služeb ve Skiareálu Lipno (Hochficht, Luka nad Jihlavou) Předem Vám děkuji za věnovaný čas a vyplnění, Aleš Handl
1)
Pohlaví o muž o žena
2)
Věk o 0 – 15 let o 16 – 30 let o 31 – 45 let o 46 – 60 let o nad 60 let
3)
Jak často lyžujete? o méně než jedenkrát ročně o jedenkrát ročně o několikrát ročně
47
Jak dlouhý je Váš nynější pobyt ve skiareálu Lipno (Hochficht, Luka nad
4)
Jihlavou)? o Jednodenní o 2 – 4 denní o 5 – 7 denní o Více než 7 denní
Do skiareálu Lipno (Hochficht, Luka nad Jihlavou) jsem se vydal:
5)
o Po vlastní ose o Prostřednictvím CK nebo CA 6) Jaký dojem na Vás udělal první kontakt se Skiareálem Lipno (Hochficht, Luka nad Jihlavou) ? o velmi dobrý o spíše dobrý o spíše špatný o velmi špatný o 7) Nyní prosím ohodnoťte na stupnici 1 – 6 určité služby lyžařského střediska Skiareál Lipno (Hochficht, Luka nad Jihlavou), přičemž 1 = vynikající, 2 = velmi dobré, 3 = spíše dobré, 4 = spíše špatné, 5 = velmi špatné, 6 = naprosto nevyhovující ______________________________________________________________________ Počet vleků, lanovek
1
2
3
4
5
6
nevím
Počet sjezdovek
1
2
3
4
5
6
nevím
Upravenost sjezdovek
1
2
3
4
5
6
nevím
Rozpětí obtížnosti sjezdovek
1
2
3
4
5
6
nevím
Délka sjezdovek
1
2
3
4
5
6
nevím
Čekací doba u vleků, lanovek
1
2
3
4
5
6
nevím
Chování zaměstnanců skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím 48
Čistota skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím
Restaurační zařízení skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím
Ubytovací zařízení skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím
Cena skipasu
1
2
3
4
5
6
nevím
Dostupnost
1
2
3
4
5
6
nevím
Kapacita parkoviště u skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím
Přehlednost internetových stránek, možnost online rezervací
1
2
3
4
5
6
nevím
Okolí skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím
Jiné vyžití v blízkosti skiareálu
1
2
3
4
5
6
nevím
Obrázek 7 – kraj Vysočina – mapa [25]
49
Obrázek 8 – kraj Vysočina – znak [26]
Obrázek 9 – Jihočeský kraj – mapa [27]
Obrázek 10 – Jihočeský kraj – znak [28]
50
Obrázek 11 – Horní Rakousko – mapa [29]
Obrázek 12 – Horní Rakousko – znak [30]
Obrázek 13 – orientační plánek skiareálu Luka nad Jihlavou [31]
51
Obrázek 14 – skiareál Luka nad Jihlavou [32]
Obrázek 15 – orientační plánek Skiareálu Lipno [33]
Obrázek 16 – Skiareál Lipno [34]
52
Obrázek 17 – orientační plánek skiareálu Hochficht [35]
Obrázek 18 – skiareál Hochficht [36]
53
Obrázek 19 – leták Skiareál Lipno
Obrázek 20 – leták skiareál Luka nad Jihlavou
54
Obrázek 21 – leták skiareál Hochficht
Obrázek 22 – leták skiareál Hochficht
55
Tabulka č. 7 – jízdné pro rok 2013/2014 ve skiareálu Luka nad Jihlavou - dospělí
Dospělí počet bodů
cena
počet jízd
cena jízdy
100
150 Kč
10
15,00 Kč
200
280 Kč
20
14,00 Kč
300
390 Kč
30
13,00 Kč
400
500 Kč
40
12,50 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://www.skiluka.cz/jizdne
Tabulka č. 8 – jízdné pro rok 2013/2014 ve skiareálu Luka nad Jihlavou – děti do 125 cm, senioři (od 63 let)
Děti do 125 cm, senioři (od 63 let) počet bodů
cena
počet jízd
cena jízdy
100
130 Kč
10
13,00 Kč
200
250 Kč
20
12,50 Kč
300
350 Kč
30
11,67 Kč
400
450 Kč
40
11,25 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://www.skiluka.cz/jizdne
56
Tabulka č. 9 – provozní doba pro rok 2013/2014
Provozní doba pondělí
9:00 - 20:30
úterý
9:00 - 20:30
středa
9:00 - 20:30
čtvrtek
9:00 - 20:30
pátek
9:00 - 21:00
sobota
8:00 - 21:00
neděle
8:00 - 19:30
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://www.skiluka.cz/kontakt-2
Tabulka č. 10 – ceník skipasů ve Skiareálu Lipno pro hlavní sezónu 2013/2014 Cena skipasů Dospělí
Dítě 6 - 15 let, senior 60+ / ZTP
Junior 16 - 18 let, student do 26 let
2 hodinový
400 Kč
290 Kč
320 Kč
večerní ( 18 - 21 h)
350 Kč
240 Kč
280 Kč
1 denní
600 Kč
400 Kč
490 Kč
3 denní
1 620 Kč
1 130 Kč
1 310 Kč
7 denní
3 230 Kč
2 270 Kč
2 570 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/ceniky/
Tabulka č. 11 – cena celosezónního skipasu ve Skiareálu Lipno pro sezónu 2013/2014 Cena celosezónního skipasu Dospělí
Dítě 6 - 15 let, senior 60+ / ZTP
Junior 16 - 18 let, student do 26 let
5 600 Kč
3 920 Kč
4 470 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z:http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/celosezonniskipas/ Tabulka č. 12 – provozní doba Skiareálu Lipno pro sezónu 2013/2014
57
Provozní doba pondělí
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
úterý
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
středa
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
čtvrtek
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
pátek
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
sobota
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
neděle
8:30 – 16:00, 18:00- 21:00
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/provozni-doba-akontakt/
Tabulka č. 13 – porovnání cen lyžařských škol ve skiareálech Luka nad Jihlavou a Lipno pro sezónu 2013/2014
Ceník lyžařské školy Skiareál Lipno
Luka nad Jihlavou 1 osoba
Zdroj:
2 osoby
1 osoba
2 osoby
1 hodina
300 Kč
550 Kč
590 Kč
880 Kč
2 hodiny
550 Kč
1 100 Kč
990 Kč
1 480 Kč
4 hodiny
1 100 Kč
2 000 Kč
1 840 Kč
2 490 Kč
vlastní
zpracování,
čerpáno
z:
http://skiluka.cz/lyzarska-a-snowboardova-
skola,http://zima.lipnoservis.cz/lyzarska-skola/ceniky/
58
Tabulka č. 14 – ceník skipasů ve skiareálu Hochficht pro sezónu 2013/2014
Cena skipasu Dospělí
Senioři, studenti, invalidé, vojáci
Mládež
2 hodinový
23 €
21 €
12 €
večerní ( 17 - 20:30)
11 €
11 €
5,50 €
1 denní
34,50 €
32,50 €
21 €
3 denní
91 €
86 €
53 €
7 denní
168 €
160 €
96 €
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://www.hochficht.at/cs/zima-winter/skipasy-aceny/ceny
Tabulka č. 15 – ceník sezónních skipasů ve skiareálu Hochficht pro sezónu 2013/2014
Cena sezónního skipasu Dospělí Senioři, studenti, invalidé, vojáci Mládež zakoupeno do 31.10.2013
278 €
142 €
86 €
zakoupeno od 1.11.2013
299 €
163 €
107 €
zakoupeno do 31.10.2013 - PO - PÁ
199 €
zakoupeno od 1.11.2013 - PO - PÁ
219 €
Zdroj: vlastní zpracování, čerpáno z: http://www.hochficht.at/cs/zima-winter/skipasy-aceny/sezonni-skipasy
59