VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Norsko – předpoklady pro cestovní ruch Bakalářská práce

Autor: Petra Vídenská Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, RNDr. Milanu Kameníkovi, za jeho ochotu, vstřícnost, připomínky a odborné vedení mé bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za podporu a pomoc.

COPYRIGHT © 2014 Vídenská Petra

Abstrakt VÍDENSKÁ, Petra: Norsko – předpoklady pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady pro cestovní ruch země Norsko. První část práce je zaměřena na přírodní předpoklady pro cestovní ruch a na potenciální oblasti cestovního ruchu. V druhé části, praktické, je zkoumán zájem studentů cestovního ruchu na VŠPJ o destinaci Norsko a povědomí o této zemi. Dále je provedeno vyhodnocení výzkumu a monitoring návštěvnosti jednotlivých částí Norska. Klíčová slova: Norsko. Předpoklady pro cestovní ruch v Norsku. Geirangerfjord. Trollstigen. Dalsnibba.

Annotation VÍDENSKÁ, Petra. Norway - Preconditions for Tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor RNDr. Milan Kameník. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2014

This bachelor thesis deals with preconditions for tourism in Norway. First part is focused to natural preconditions for tourism in Norway and potential touristic places. The second part, the practical, is researching the interests of students of College of Polytechnics Jihlava in destination of Norway and cognizance of the country. Evaluation of questionnaire and monitoring of attendance of various parts of Norway.

Key words Norway. Preconditions for Tourism in Norway. Fjord of Geiranger. Trollstigen. Dalsnibba.

Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Norsko a jeho předpoklady pro cestovní ruch. Já osobně jsem měla možnost tuto půvabnou zemi poznat, a to jako účastnice turistickypoznávacího zájezdu. Návštěva Norska mi dala hlavní motiv k výběru téma bakalářské práce. Tato severská země mě doslova nadchla a ohromila. Při návštěvě Norska jsem si uvědomila, že to není běžně navštěvovaná země turisty z České republiky, jako například Chorvatsko, Bulharsko či Itálie a to i v případě, že na území České republiky působí několik specializovaných cestovních kanceláří na zájezdy do Skandinávie. Předmětem mé bakalářské práce je tedy monitorování návštěvníků Norska z České republiky, přičemž vybraným prvkem jsou mladí lidé ve věkovém rozmezí 19-26 let. Aby moje práce byla specifičtější, zaměřila jsem se tedy na studenty cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava.

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 9 1.

Rozbor předpokladů rozvoje a rozmístění CR .................................................................... 10 1.1

Základní charakteristika Norska .................................................................................. 10

1.2

Přírodní prostor ........................................................................................................... 12

1.2.1

Geografie ............................................................................................................. 12

1.2.2 Geologie a geomorfologie ........................................................................................ 13 1.2.3 Flóra ......................................................................................................................... 14 1.2.4 Fauna ........................................................................................................................ 15 1.2.5 Národní parky ........................................................................................................... 16 1.2.6 Počasí, klima ............................................................................................................ 19 2. Potenciální oblasti pro rozvoj cestovního ruchu ..................................................................... 22 2.1 Okolí Oslofjordu ............................................................................................................... 22 2.2 Jižní Norsko ...................................................................................................................... 25 2.3 Západní Norsko ................................................................................................................. 27 2.4 Severní a střední Norsko ................................................................................................... 33 3. Realizační předpoklady Norska .............................................................................................. 36 3.1 Ubytování .......................................................................................................................... 36 3.2 Doprava ............................................................................................................................. 37 4. Praktická část .......................................................................................................................... 38 4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření – odpovědi studentů ................................................ 38 4.2 Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................................... 64 5. Monitoring návštěvnosti v jednotlivých oblastech Norska ..................................................... 67 Závěr ........................................................................................................................................... 70 Seznam citací .............................................................................................................................. 72 Použitá literatura a zdroje ............................................................................................................ 74 Seznam ilustrací .......................................................................................................................... 75 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 76 Seznam grafů ............................................................................................................................... 77 Příloha 1 – Dotazník.................................................................................................................... 78

Úvod Norsko – země plná mohutných horských masívů, úchvatných fjordů, dřevěných sloupových kostelů, zajímavostí a pamětihodností. Každý z nás si pod názvem této země vybaví něco jiného, co by nám ale jako první mělo proběhnout hlavou, je překrásná příroda plná kontrastů. Kromě pozoruhodné přírody za zmínku také rozhodně stojí norská města, například hlavní metropole Oslo, pobřežní a kulturní metropole Bergen, anebo ropné metropole Stavanger a Trondheim. Při návštěvě této atraktivní severské země si můžeme být jisti, že nás čeká nezapomenutelný zážitek, který můžeme nazvat jako „exotika na severu“. V Norsku jsem strávila 2 týdny jako turistka a měla jsem možnost navštívit spoustu oblastí, kde hlavní příjmy plynou především z cestovního ruchu. Jsou zde ale také oblasti, které jsou méně propagovány, a potenciál pro cestovní ruch je zde skutečně velký. Některé tyto oblasti budu uvádět v teoretické části této práce. Cílem bakalářské práce je představit Norsko jako zajímavou turistickou destinaci, s cílem zvýšit zájem o tuto zemi u studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava. Práce ukazuje pozitivní i negativní aspekty cestovního ruchu, které by mohly mít vliv například při výběru dovolené. Dále se tato práce zaměřuje na potenciální oblasti cestovního ruchu Norska a zároveň na návštěvnost těchto oblastí. Praktickou částí této bakalářské práce je dotazníkové šetření zaměřené na zjištění zájmu vybraného segmentu respondentů o Norsko.

9

1. Rozbor předpokladů rozvoje a rozmístění CR

Obrázek 1 Mapa Norska Zdroj: http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/europe/lgcolor/nocolor.htm (19. 2. 2014)

1.1 Základní charakteristika Norska Norsko se rozkládá v severní části Evropy na západní straně Skandinávského poloostrova na ploše o rozloze 323 758 km2, včetně částečně autonomní oblasti Špicberky (62 924 km2) a ostrova Jan Mayen (380 km2) v severním Atlantiku, dále také včetně ostrovů Bouvetøya (Bouvetův ostrov 58,8km2) a Peter I Øy (108 km2) v jižním Atlantiku. Rozpětí země sever – jih je 1750 km, východ – západ max. 430 km, min. 6,3 km (severně od Narviku). Délka pobřeží včetně všech fjordů a ostrovů je 25 148 km. Norsko omývá Severní moře, Norské moře, Barentsovo moře a Severní ledový oceán. V Norsku žije 4,7 milionu obyvatel, z toho 40 000 obyvatel tvoří Sámové. Hustota zalidnění je 14 obyvatel/ km2. Největším a zároveň hlavním městem je město Oslo, ve kterém žije 540 000 obyvatel (včetně předměstí 800 000 obyvatel). Dalšími velkými městy jsou Bergen

10

(242 000 obyvatel), Trondheim (160 000 obyvatel), Stavanger (115 000 obyvatel), Kristiansand (77 000 obyvatel), Fredrikstad (71 000 obyvatel). Úředním jazykem v Norsku je norština ve dvou spisovných verzích – bokmål, nynorsk. Dalším jazykem, kterým se v Norsku hovoří je sámština. V Norsku se 90% obyvatel hlásí k evangelicko – luteránské státní církvi. Další obyvatelé se hlásí ke katolické církvi (35 000 obyvatel). Dalším náboženským společenstvím náleží celkem asi 150 000 členů. Norsko se člení do 19 provincií (fylke) a státním zřízením je parlamentní monarchie od roku 1905, ústava byla formálně přijata roku 1814. Hlavou státu je od roku 1991 král Harald V. a premiérem Norska od roku 2005 se stává Jens Stoltenberg. Oficiální norskou měnou je norská koruna (NOK), 1 koruna = 100 øre.

Obrázek 2 Vlajka Norska – oficiálně osvojena 17. Července 1824. Červená, bílá a modrá barva říkají, že jsou ovlivněny francouzskou trojbarevností (symbol svobody). Inspirace také přichází od vlajky Velké Británie a Spojených států amerických. Zdroj: http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/europe/norway/noflags.htm (19. 2. 2014)

11

1.2 Přírodní prostor 1.2.1 Geografie ˝Norsko je rozlohou 323 758km2 přibližně čtyřikrát větší než Česká republika, na délku od severu k jihu měří 1 750km. Obyvatelé Norska svou zemi nazývají Norge, nebo Noreg. Tento název pochází pravděpodobně z „gate til nord“, „cesta na sever“ a je, jak se na cestu patří, velmi úzká (430 km až 6,3 km, severně od Narviku). Délka pobřeží, včetně všech 150 000 ostrovů a bezpočtu fjordů, narůstá na 21 347 km, což odpovídá bezmála polovině obvodu zeměkoule. Nejdelším a nejmocnějším ze všech fjordů je Sognefjord, který sahá 205 km do vnitrozemí. Nedaleko něj v pohoří Jotunheimen se nachází také nejvyšší vrcholky země, 2 469 m vysoký Galdhøppingen a 2 452 m vysoká hora Glittertind. Na západ od horského masivu se jako poklop nad skalní horninou klene 485 km2 velký Jostadelsbreen, nejmohutnější pevninský ledovec v Evropě. Jestliže tady je krajina strmá a divoká, pak východu dominují husté skandinávské lesy, a přes 200 km dlouhé údolí Gudbrandsdal. Zemědělstvím se zabývají především oblasti kolem Osla, v rovinatém kraji Jæren u Stavangeru a v údolí Trondheimu. Hranice lesa v jižním vnitrozemí leží ve výšce 900 – 1000 m, na větrném pobřeží ve zhruba 300 m a na severu země ve 15–200 m. Dnešní největší města v zemi byla zakládána 11. – 12. století v blízkosti sladkovodních zdrojů – řek, potoků či jezer a kolem před větrem chráněných ramen fjordů, v hornatém Norsku hlavních středověkých dopravních cest. Podnět k založení osady býval církevní, správní nebo technicko- hospodářské povahy˝. 1

1

SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Geografie. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 72. ISBN 978-80-251-2218-1.

12

1.2.2 Geologie a geomorfologie ˝Hlavním obdobím kdy se utvářela norská zemská masa, byla doba ordoviku a siluru. Před 500-400 miliony let se srazily severoamerická a euroasijská pevninská deska. Hlubinné horniny byly zvrásněny a zdvihnuty od výše. Vznikly kaledonity, horské oblouky. Částí těchto prahor jsou dnešní norské skalní masivy. Převážně se skládají z magmatických a metamorfovaných hornin, jako jsou žuly a ruly. Před cca 600 000 lety se vlivem vzrůstu srážek a poklesu teplot začala tvořit několik tisíc metrů silná ledová čepice. Led, který se pomalu pohyboval k jihu, při tom zaobloval vrcholy hor na kupole, kterým se v Norsku říká fjelly. Vznikaly rovněž rozlehlé náhorní plošiny (vidde) jako Hardangervidda a již existující údolí byla mohutným ledovým břemenem ještě prohloubena. Když led před zhruba 8 000 lety ustoupil, mnohá údolí poklesla tak hluboko, že ležela pod hladinou moře, naplnila se slanou vodou a vytvořily se pro Norsko typické fjordy. Ty jsou nejhlubší tam, kde byl ledovec kdysi nejsilnějším, tedy ve vnitrozemí. Například dno Sognefjordu u Balestrandu leží 1300 m pod vodní hladinou, zatím co kousek před ústím do Severního moře je pouze v hloubce 20 m. Další údolí vznikla odtékáním tající vody pod ledem. Pokud sem poté pronikla mořská voda, vytvořil se fjord, jako např. Oslofjord, který se navíc zvlášť dobře prohloubil, protože daná oblast je součástí podzemního zlomu, který se táhne směrem na jih až přes údolí Rýnu a Rhôny. Třetím typem horského, tzv. alpínského reliéfu jsou tindy – ostré skalní štíty typické například pro Jotunheimen. Tvarem tyto hory připomínají Alpy nebo Tatry. Na pobřeží byly existující ostrovy ohoblovány na ploché a holé skalnaté ostrůvky. Jihovýchodní pobřeží Norska a pevninskou oblast mezi Trondheimem a Bodø předcházejí celé ostrovní labyrinty tohoto druhu. Ještě dnes lze v Norsku pozorovat působení ledu na krajinu. Jako nejlepší příklad

se

nabízí

Jostedalsbreenu.

Nigardbreen,

splaz

mohutného

horského

ledovce

Norské ledovce však nejsou relikty poslední doby ledové.

Vytvořily se teprve po nedávném zhoršení klimatu před 2 500 lety. Během studených let takzvané „malé doby ledové“ v 17. století dosáhlo rozpínání 13

zmrzlé vody svého maxima. V té době v některých údolích, jako např. v Loendalu a Jostedalu, dokonce led spolknul celé statky. Od poloviny 18. století se však ledovce opět stahují, přičemž na začátku 90. Let 20. století se znovu objevily první lehké náznaky postupu ledu vpřed˝. 2

1.2.3 Flóra Podle klimatických podmínek, můžeme Norsko rozčlenit do pěti vegetačních pásem. Severoevropské pásmo listnatých lesů Severoevropské pásmo smíšeného lesa Boreální (severské) pásko jehličnatého lesa (900 m) Subarktické pásmo Arktické pásmo ˝Přechod prvního přes druhé po třetí vegetační pásmo lze výborně pozorovat v oslu. Jestliže zde na ostrovech Oslofjordu a ve vnitřním městě, které omývá voda ohřívaná Golfským proudem, ještě dominují kaštany, lípy, javory, olše a červené buky, pak s přibývající vzdáleností od fjordu se víc a více prosazuje smrk a nenáročná bříza. Od výšky sotva 200 m, v lesní oblasti Nordmarka, pak už mají poněkud teplomilnější listnaté stromy vysloveně vzácnou hodnotu. Na holosečných plochách a v podrostu lesů se daří ohromnému množství malin, lesních jahod a borůvek. Přechod od třetího přes čtvrté do druhého vegetačního pásma lze zřetelně vidět při jízdě po E 16 z Valdresu přes Filefjell do Lærdalu. Nejprve bychom se nacházeli v boreálním pásmu jehličnatého lesa. Ze stromů zde rostou téměř samé smrky a borovice. V létě bývá často horko a sucho, v chladném ročním období panuje zpravidla tuhý mráz. Při pokračování nahoru do hor je les stále světlejší. 2

SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Geologie a geomorfologie. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 72. ISBN 978-80-251-2218-1.

14

Převládá malá bříza pýřitá, vrcholy kopců jsou nezalesněné a již od začátku října nastupuje zima. Po průsmyku ve výšce kolem 1000 m následuje sjezd dolů do údolí bohatého na vodu. Půda je najednou tvořena bažinami a rostou tu, v oblasti vlivu Golfského proudu, buky (např. burgundského dřevěného kostela), duby a všelijaké ovocné stromy˝.3

1.2.4 Fauna ˝Nejčastěji se návštěvník potkává asi se sobem polárním, ovšem pouze ochočeným, pasoucím se z pravidla u sámských táborů. Pro spatření divoce žijících exemplářů tohoto sudokopytníka, museli byste na delší túry do Jotunheimenu a před Hardangerviddu. Sobí srst je v létě světle hnědá až šedá, v zimě spíš bílá. Zvíře dosahuje v kohoutku výšky něco přes jeden metr. Mnohem vzácněji se v Norsku setkáme s králem lesů, losem evropským (norsky: elg). Tento samotář dosahuje úctyhodné velikosti. S výškou v kohoutku přes dva metry je toho zvíře dvakrát větší než sob, a přechází-li vozovku, může se při 600-800 kg živé váhy rychle stát, nebezpečným i pro vůz střední třídy. Dalšími druhy savců, kromě 200 pižmoňů severních pasoucích se v Dovrefjellu, je několik toulavých medvědů hnědých, vlků a rysů ve východním Norsku, stejně jako lišek, zajíců, srnčího a jelenů. Podél pobřeží se nachází bezpočet útesů. Zde od dubna do začátku srpna hnízdí miliony mořských ptáků. Nejznámější jsou roztomilí papuchalci ploskozobí, nepřehlédnutelní díky svým červeným nožkám. Také jsou zde alkouni, alky, terejové, ústřičník, racci a orli mořští. Nejkrásnější ptačí skály jsou Runde, Værøy a Røst. V pobřežních oblastech se nezřídka setkáme i s tuleni. Z chovných zvířat jsou v Norsku k vidění ovce a kozy. Obojí většinou místní nechávají pást se podél silnic. V některých jezerech a řekách Norska jsou mj. pstruzi, okouni, kapři, štiky a lososi. Poslední zmínění jsou ovšem divocí už jen z části, protože stále znovu dochází k tomu, že chovní lososi unikají ze svých nádrží a vytlačují, či decimují původní populaci divokých lososů. V moři žije především treska, makrela, sleď a

3

SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Flóra. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 73-74. ISBN 978-80-251-2218-1.

15

losos mořský, ale samozřejmě také velryby, mezi nimi obrovští, až 20 m dlouzí vorvaní, černobílé kosatky a jen několik metrů dlouzí plejtváci malí˝.4

1.2.5 Národní parky ˝V současnosti existuje v Norsku 31 národních parků (šest z nich na Špicberkách). První (v pohoří Rondane) byl založen v roce 1962, v následujících letech mají přibýt ještě další. Přírodní rezervace jsou otevřeny turistům a nabízení jim ty nejkrásnější turistické oblasti v zemi. To samo sebou předpokládá, že se člověk bude chovat rozumně, tedy že nebude svévolně ničit přírodní inventář, trhat rostliny nebo se zbytečně přibližovat ke zvířatům. V přírodních parcích se lze ubytovat v některé z nesčetných chat, nebo stanovat ve volné přírodě. Člověk by měl takové místo opouštět tak, jak by je rád našel, totiž čisté˝. 5

Obrázek 3 Náhorní plošina Hardangervidda - v průměrné výšce 1000 – 1500 m, téměř nezalesněná s drsným klimatem. Zdroj: vlastní 4

SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Fauna. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 75. ISBN 978-80-251-2218-1. 5 SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Národní parky. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 75-76. ISBN 978-80-251-2218-1.

16

Národní parky jižně od Trondheimu: Hardangervidda ( 3 422km2) Folgefonn (545 km2) Jostedalsbreen (1 310 km2) Jotunheimen (1 152 km2) Ormtjernkampen (9 km2) Rondane (963 km2) Dovre (289 km2) Dovrefjell-Sunndalsfjella (1 692 km2) Femundsmarka (390km2) Gatulia (19km2) Forollhogna (1 062 km2) Skarvan og Roltdalen (441,4 km2) Národní parky severně od Trondheimu: Blåfjella-Skjækerfjella (1 924 km2) Lierne (333 km2) Børgefjell (1 977 km2) Saltfjell/Svartisen (1 850 km2) Junkerdal (682 km2) Rago (167 km2) Møysalen (51,2 km2) Ånderdalen (125 km2) Øvre Dividal (750 km2) Seiland (316,3 km2) Øvre Pasvik (119 km2) Špicberky (skupina ostrovů majících 7 národních parků)

17

Obrázek 4 Národní park Jostadelsbreen - největší ledovec evropského kontinentu. Na fotografii je ledovcový splaz Briksdalsbreen. Zdroj: vlastní

Obrázek 5 Národní park Rondane - lysá horská krajina, která zvlášť v září vábí svou podzimní nádherou barev. Zdroj: vlastní

18

1.2.6 Počasí, klima ˝V málokteré zemi Evropy by bylo tak napínavé a obtížné předpovídat vývoj počasí jako v Norsku. Už stovky let je počasí nejoblíbenější téma hovorů v Norsku, v neposlední řadě kvůli rybaření a mořeplavbě. Rovněž televize Nrk 1 věnuje počasí v „Dagsrevy“ podrobnou, nekonečně trvající analýzu, poněvadž co platí pro jeden fjord, nemusí být už o 10 km dále pravda. – „Každému údolí jeho počasí“. Věrným obrazem tohoto motta mohou být zprávy z domů se navrátivších turistů – ačkoliv všichni zemi navštívili ve stejném roce, bývají naprosto rozdílné. Důvodem rozmanitého počasí v Norsku je Golfský proud, který nadržuje pobřeží. Jde za větrem od západu a přemisťuje teplou vodu z Mexického zálivu ve směru na Norsko. Díky němu jsou také klimatické rozdíly mezi vnitrozemím a pobřežím větší než ty mezi jihem a severem Norska. Klimatické rozhraní představuje

především

pohoří

Jotunheimen,

ledovec

Jostedalsbreen,

Hardangervidda a švédsko-norské hraniční pohoří mezi Trondheimem a Lofotami. Na západ od tohoto masivu, blízko pobřeží omývaného Golfským proudem, jsou zimy mírné (5-2°C) a skoro pokaždé beze sněhu. Léta bývají chladná (14-18°C) a na úpatí hor často prší (až 2000 mm, naměřeno v Bergenu, hlavním městě deště na západě země; 3500 mm v Brekke, norském držiteli dešťového rekordu). Východní Norsko je daleko sušší, s hodnotami srážek 500800 mm, a vyznačuje se více pevninským klimatem. Teploty v zimě často klesají na -10 až -25°C a v červenci stoupají až přes 25°C. Lokální klimatické rozdíly jsou v obou velkých regionech časté. Kupříkladu na návětrné straně hor ležící místa Lærdal, Lom a Hjerkinn jsou s 300-400 mm srážek tak suchá, že se pole musí uměle zavlažovat. Oblasti fjordů, protože je častěji bezvětří, mívají na rozdíl od pobřeží skutečně teplá léta, takže se zde daří dokonce i ovocným stromům. Pohoří v blízkosti jsou často bohatá na srážky a pokrytá ledovci, ve vnitrozemí sušší a s tužším zimním mrazem. Oběma horským regionům je společné bouřlivé, rychle se měnící počasí. Také oblast na sever od Lofot se rozděluje na mírné, deštivé pobřežní klima a strohé, suché klima vnitrozemské. Jaro u moře stejně jako na náhorní plošině nezačíná dřív než na konci května, začátkem června. Léta na pobřeží jsou mírná 19

(12-22°C ve dne) a od Nordkappu směrem na východ s 8-15 stupni dokonce vskutku chladná. V zimě, která může v severním Norsku nastoupit koncem září, naproti tomu není na pobřeží chladnější než +5 až -10°C. Vnitrozemí (region Alta, Lakselv, Kirkenes, Finnmarksvidda ) mívá proti tomu mezi -10 a -30 stupni, Finnmarksvidda dokonce až -50°C. zato léto je zde s +15 až k téměř +30 stupni skutečné teplé. Chladné podzimní větry však přicházejí již od začátku či poloviny srpna˝.6

1.2.7 Půlnoční slunce a polární noc ˝Díky šikmému postavení zemské osy dochází na sever od zeměpisné šířky 66,5°

(polární kruh) k letnímu fenoménu čtyřiadvacetihodinového denního

světla. V době letního slunovratu, 21. Června, je na polárním kruhu přesně jeden den a jednu noc světlo. Čím déle na sever jedete, tím déle je nepřetržité světlo. V Bødo svítí půlnoční slunce od 4. Června do 8. Července, na Lofotech od 28. Května do 15. Června. V zimě pak dochází přirozeně k opačnému jevu, což zvláště pro Lofoty znamená, že od 15. Prosince do 7. Ledna panuje tma. Pouze kolem poledne se malinko rozední. K tomu se v tuto roční dobu přidává barevná hra polární záře. Tento plápolavý světelný svit na obloze vzniká díky elektricky nabitým částečkám, které vysílá slunce a které dokážou proniknout do atmosféry jen v oblasti pólů. Tam se díky atomům kyslíku rozzáří. Tehdy se rozvine magická podívaná tvořená zelenými, zlatými a červenými pásy a útvary. Vidět polární záři severně od polárního kruhu lze za jasné oblohy opravdu často. V jižním Norsku však sotva po 30 dní v roce, přičemž během letních měsíců samozřejmě kvůli světlu není nic znát˝. 7

6

SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Počasí, klima. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 80. ISBN 978-80-251-2218-1. 7 SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Půlnoční slunce a polární noc. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 81-82. ISBN 978-80-251-2218-1.

20

Obrázek 6 Pozice zemské osy Zdroj: Norsko: Kompletní průvodce na cesty. Vydání první. Brno: Computer Press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1.

21

2. Potenciální oblasti pro rozvoj cestovního ruchu 2.1 Okolí Oslofjordu ˝Kraj kolem Oslofjordu je nejhustěji obydlenou oblastí v zemi. Podél tohoto 100 km do vnitrozemí sahajícího a až 300 m hlubokého mořského ramene žije zhruba 25% všech Norů. Na jeho březích se rozprostírají nejstarší města království: Tønsberg na západě, Sarpsborg na východě, a Oslo na severu. Zejména pro obyvatele hlavního města představuje fjord důležitou dopravní osu a oblíbenou rekreační oblast. Obzvlášť o letních víkendech by si člověk mohl myslet, že se na vodě shromáždila polovina Norska. Za tuhé zimy se může stát, že fjord jako jeden z mála v zemi na okraji zamrzne a stane se tak jevištěm pro nedělní procházky po ledě˝. 8

Oslo Hlavní město Oslo leží v jihovýchodním koutě země. Stává se tak největším sídlem v království s nejlepšími pracovními podmínkami. V Oslu žije 540 000 obyvatel a působí jako mozaika barevných domků, vnořená mezi vysoké hory, nekonečné lesy a jako zrcadlo hladkou hladinu fjordu. Hlavní dominantou zde nejsou mohutné zámky, okázalé stavby a velké stavební objekty, jako v jiných zemích. Oslo nabízí velkou kulturní rozmanitost. Ke zhlédnutí je zde přes padesát budov, muzeí a výstav. K nejatraktivnějším patří jedinečné Munchovo muzeum umění, dále pak moderní Muzeum lyží a v neposlední řadě poloostrov muzeí Bygdøy, jehož skanzen se starými selskými staveními láká k procházce. Pří návštěvě tohoto poloostrova můžeme také shlédnout sbírky vikingských a polárních lodí. Centrum města Centrem města se v délce 1,5 km táhne třída Karl Johans gate. Začíná u nádraží, jež je obklopeno hypermoderními nákupními centry, a končí u zámku. Je to hlavní nákupní třída promenáda a pýcha všech obyvatel města. Trochu stranou od hluku centra stojí dóm. Spíše malý a jednoduchý kostel byl vysvěcen roku 1697. Jeho interiér překvapí umíněným kontrastem mezi barokním oltářem,

8

SCHMIDT, Martin. Okolí Oslofjordu. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 106. ISBN 978-80-251-2218-1.

22

kazatelnou a varhanami a poněkud modernisticky působícími nástropními malbami, které vznikly mezi léty 1936 a 1950. Před Parlamentem se až k Národnímu divadlu, slavnostně otevřenému v roce 1899, rozprostírá park Studenterlunden, malá zelená klidová zóna v srdci města. Naproti divadlu stojí klasicistní budova Univerzity. Na konci Karl Johans gate stojí královský zámek. Příkaz k jeho stavbě vydal roku 1825 švédsko-norský král Karl Johan. Při dokončení v roce 1848 však uvádělo v úžas, jak prostě vypadal. Celoročně otevřený nádherný zámecký park je skutečnou oázou klidu v jinak uspěchaném centru města. Východně od centra můžeme navštívit úchvatný Vigelandův park. Vzniknul v letech 1920 až 1940 a je životním dílem sochaře Gustava Vigelanda. K obdivu je zde 200 „lidských“ skulptur ve všech životních situacích. Hlavní pozornost upoutá monolit vytvořený ze 122 zauzlovaných lidských těl.9

Obrázek 7 Národní divadlo se sochou významného dramatika Henrika Ibsena (vlevo), jehož díla byla ovlivněna významným dánským filozofem, psychologem a teologem Sørenem Kierkegaardem. Zdroj: vlastní

9

VisitOslo: Official travel guide to Oslo [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.visitoslo.com/en/ (volně přeložila Petra Vídenská)

23

Směrem k zámeckému parku se nachází muzeum norského básníka a dramatika Henrika Ibsena, který je považován za zakladatele realistického dramatu. Jeho díla (Peer Gynt) byla inspirována významným dánským filozofem, psychologem a teologem Sørenem Kierkegaardem. Drøbak Na Východ od Oslofjordu se nachází malebné, poklidné koupací městečko Drøbak. Městečko s dřevěnými domy a klikatými uličkami, s panskými vilami a krásným dřevěným kostelem z roku 1776 vytváří kontrast k málo vzdálenému Oslu. Zejména v chladných zimních dnech vyzařuje Drøbak neodolatelné kouzlo.

Na náměstí se

nachází Vánoční dům, kterým se můžete probírat po celý rok. Kromě toho tu prý bydlí Julenissen, norský vánoční skřítek. Pro letní výlet je zde spíše předurčeno Mořské akvárium u přístavu a Námořní sbírky. Ke zhlédnutí je zde také skutečně krásné Muzeum Follo. Památkou s nejbohatší historií je pevnost Oscarsborg. Můžeme ji najít na ostrově ve fjordu a byla vybudována roku 1845. 10 11

Sandefjord Město Sandefjodr má 41 000 obyvatel.Turisté zde mohou procházet širokými ulicemi, prohlížet mohutné budovy, velký park a přístav. Velká přestavba města proběhla po požáru v roce 1900. Návštěvníkům Sandefjordu se nabízejí tři zajímavá muzea a vodou obklopený pomník lovcům velryb. Díky atraktivní nabídce rekreačních možností a výletům na pláže poloostrovů Vesterøya a Østerøya jižně od Sandefjordu sem v létě míří stále více turistů. Zajímavé Hvalfangstmuseet (Museum lovu velryb) je jediné svého druhu v Evropě. Je složeno z kulturněhistorického a přírodopisného oddělení. K vidění je také obrovská velrybí kostra. Na nábřeží Museumsbrigga si mohou návštěvníci prohlédnout velrybářskou loď „Southern Actor“ a vikingskou loď„ Gaia“. Vzniká zde i Vikinger Verden (Vikingský svět). Jedná se o největší centrum svého druhu které bude do

10

SCHMIDT, Martin. Drobak. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1. 11 Destination Akershus [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.akershus.com/en/ (volně přeložila Petra Vídenská)

24

podrobností popisovat historii Vikingů a přibližovat návštěvníkům jejich způsob života, kulturu, zvyky a obyčeje.12

2.2 Jižní Norsko Jih Norka je zemí ostrovních labyrintů, tmavých jehličnatých lesů a rozlehlých náhorních plošin. Je to kraj, který mohou turisté navštívit v jakoukoliv roční dobu. Jsou zde vhodné podmínky jak pro alpské zimní sporty, tak pro jachtaření. Východ pobřeží jižního Norska je známé svou idylickou šérovou krajinou se spoustou osad s bílými dřevěnými domky. Směrem na západ se nacházejí malebné písčité pláže. Ukázkovým příkladem mohou být například pláže ve městě Mandal a okouzlující Lysefjord v oblasti kolem Stavangeru. Vnitrozemí se svou lesní a jezerní krajinou oblasti Telemark a holými náhorními plošinami mezi Stavangerem a Setesdalem je turisty i autoturisty stejně oblíbené. Podél pobřeží jižního Norska svítí slunce častěji než ve zbývajícím Norsku. Pobřeží Sørlandu je oblíbenou rekreační oblastí pro Skandinávce. Důvodem je nesmírné množství soukromých prázdninových domů a ve srovnání s ostatními částmi země jsou zde i vyšší ceny za kempy. Mezi pobřežním regionem provincie Telemark a Kristiansandem je krajina nejprve opravdu půvabná. Turisté zde mohou vidět směsici hladce obroušených šérů, hustých lesů a také kolonie dřevěných domků, které jsou v zemi s oblibou označovány jako „Bílé perly“. K těm nejpozoruhodnějším paří bez pochyby městečka Risør , Lyngør a Kragerø. 13

Mandal Ve městě Mandal žije 13 000 obyvatel a je to nejjižněji položené město v zemi. Nachází se zde nejdelší písečná pláž v Norsku, nazývána Sjøsanden a měří téměř jeden kilometr. Většinou bývá beznadějně přeplněná turisty, naštěstí však leží uprostřed velké rekreační oblasti, takže je možné navštívit další pěkné pláže.

12

VisitSandefjord [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.visitsandefjord.com/en/attractions (volně přeložila Petra Vídenská) 13 SCHMIDT, Martin. Jih. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1.

25

Kromě přírody mohou turisté navštívit město samo s několika zářivými dřevěnými domy a rušnou pobřežní promenádou. Ke zhlédnutí je zde dům Gustava Vigelanda (galerie), mandalský kostel a městské muzeum (Bymuseum), které se nachází na pěší zóně. 14

Stavanger Město bylo založeno roku 1125 jako biskupské sídlo. Obyvatelé zde žili z rybolovu a obchodu, nikdy však nemohli konkurovat Bergenu. Nástupem moderních metod rybolovu v 19. století začal rozkvět Stavangeru. V 70. letech 20. století byla objevena velká ložiska ropy a zemního plynu. Město se stalo stěžejním a otočným bodem pro leteckou dopravu na ropné plošiny, na jejichž částečnou výrobu se specializovala místní loděnice. Stavanger je skutečně krásné město a na plánovanou prohlídku města by si turisté měli vyhradit alespoň jeden den. Ke zhlédnutí jsou zde nádherné dřevěné domy. Město Stavanger se 115 000 obyvateli, patří k nejdůležitějším centrum růstu a inovace v Norsku a je evropským hlavním městem kultury 2008 (www.stavanger2008.no). Návštěvníci města mohou dále navštívit Stavanger Museum, které má pět oddělení, restaurovaný statek z doby železné (Jernaldergarden), malou botanickou zahradu (vstup zdarma) a televizní věž s panoramatickým výhledem (Ullandshaugtårnet). Asi 3 km na jihozápad od vnitřního města je rekreační zóna Mosvatnet s malým jezerem, několika hotely, kempem

a

muzeem

umění Rgaland Kunstmuseum. Nejnovějším

a

nejmonumentálnějším muzeem ve městě je Muzeum ropy (Oljemuseum). 15 16 Lysefjord – Prekestolen ˝Lysefjord se svou majestátní kazatelnou Prekestolen je bezpochyby jednou z největších přírodních atrakcí jižního Norska. Tato úzká zátoka patří k nejkrásnějším a nejosobitějším fjordům v Norsku. Na rozdíl od Hardangerfjordu či Sognefjordu působí Lysefjord spíše stroze a divoce. Jako kontrast k pohanským horským obrům ční na břehu fjordu k nebi něco přes 600 m vysoký, dechberoucí Prekestolen („Kazatelna“).

14

RegionLindesnes [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.lindesnesregionen.com/en/ SCHMIDT, Martin. Stavanger. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1. 16 Stavangerregionen [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.regionstavanger.com/en/Attractions/ 15

26

Skalní kazatelna je oblíbeným cílem bezpočtu turistů, kteří se vydají po jedné z nejkrásnějších turistických cest ve Skandinávii˝.17

Obrázek 8 Lysefjord - Prekestolen - jedna z největších přírodních atrakcí jižního Norska Zdroj: Jaroslav Rumánek

2.3 Západní Norsko ˝Obrovské fjordy, úzká údolí a sněhem pokryté vrcholy kopců, drsné, bouřemi bičované pobřeží s holými skalami a malými písečnými plážemi, hučící vodopády a bohaté, ovocné plantáže – to je západní Norsko. Největší a nejkrásnější město Vestlandu, tedy západního Norska, je staré hanzovní město Bergen. Je konečnou stanicí Bergenské dráhy a vedle Osla nejdůležitějším kulturním centrem v zemi. Zároveň je toto město bránou k přírodním krásám regionu. Obraz krajiny utvářejí mohutné ledovce jako Jostedalsbreen a Folgefonna, pohoří Jotunheimen a hladiny fjordů hladké jako zrcadlo. Na úpatí strmých svahů se tu a tam vypínají do výšky dřevěné kostelíky, jakoby křesťanské obranné hrady proti přesile skalních obrů˝. 18

17

SCHMIDT, Martin. Lysefjord-Prekestolen. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 197. ISBN 978-80-251-2218-1. 18 SCHMIDT, Martin. Západ. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 222. ISBN 978-80-251-2218-1.

27

Hardangerfjord Hardangerfjord je bezpochyby druhý nejdelší fjord Norska (179 km) a jedním z nejkrásnějších a nejpůvabnějších v zemi. Výjimečná je jeho šířka (3-9 km), která může dávat podmět k tomu, že se jedná spíš o velké jezero než o fjord. Podél vedlejších ramen Eidfjordu a Sørfjordu se ráz krajiny radikálně mění. V kontrastu k drsné horské krajině stojí statisíce ovocných stromů, které kraj v květnu zaplaví mořem bílých květů. Zajímavostí je to, že klima, které se zde nachází, dovoluje pěstovat třešně, jablka, hrušky a švestky, které začátkem 13. století dovezli cisterciáčtí mniši.19

Obrázek 9 Hardangerfjord - druhý nejdelší fjord Norska Zdroj: vlastní

19

Norway: The Hardangerfjord [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/uk/where-to-go-uk/fjord-norway/the-hardangerfjord-region/what-to-do-inthe-hardangerfjord-region/attractions-in-the-hardangerfjord-region/the-hardangerfjord/

28

Bergen ˝Historické, kulturní, deštivé. Takové přívlastky si zasloužil dnešní Bergen za svou minulost i zeměpisnou polohu. Bergen byl po celou svou historii také centrem obchodu a námořní dopravy. Od 17. století do první poloviny 19. století byl považován za největší město severu Evropy. V roce 2008, překročil počet jeho obyvatel hranici čtvrt milionu. 30% obyvatel západního Norska bydlí právě v Bergenu. Sídlí tu celá řada institucí, organizací a firem˝. Bergen nabízí turistům širokou škálu kulturních a přírodních atraktivit. Briggen – historicky nejstarší a nejnavštěvovanější část Bergenu, Fisketorget – rybinou vonící centrum, kde turisté najdou vše, co Norům dává moře a oceán. Další turistickou atraktivitou, kterou mohou turisté v Bergenu okusit je Fløyen (bergenský Petřín) ve výšce 320 metrů nad mořem, který nabízí úchvatný výhled na město. Další vyhlídku na město Bergen nabízí hora Ulriken, která je nejvyšší horou v okolí. V případě deště mohou turisté navštívit mnoho muzeí, npř. Bryggens museet, Bergen kunstmusem, Mariakirken, Vestlandske Kunstindutrimuseum a spoustu dalších. 20 Bergen je také nazýván jako brána do světa fjordů. Nabízí tedy výlety formou plavby do nejznámějších fjordů (Hardangerfjord, Sognefjord). Vodopády Vøringfossen Jeden z nejslavnějších vodopádu Norska má pád ze 182 metrů, z nichž 145 metrů je přímý spád. Vodopády Vøringfossen sbíhají v čele údolí Måbødalen.

Sognefjord Sognefjord se nachází v jižní části Sogn of Fjordane. Regionálním centrem fjordu je Sogndal, kde žije 3100 obyvatel. Turisté mohou navštívit sloupový kostel Hopperstadt, nebo se zúčastnit okružní plavby po Sognefjordu. Nabízí se zde i vhodné podmínky pro cyklistiku.

21

20

Města Norska: Bergen. Norge.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://norge.cz/norsko/bergen-v-zajeti-hor-a-deste 21 Norway: The Sognefjord [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/uk/where-to-go-uk/fjord-norway/the-hardangerfjord-region/what-to-do-inthe-hardangerfjord-region/attractions-in-the-hardangerfjord-region/the-hardangerfjord/

29

Obrázek 10 Vodopády Vøringfossen a údolí Måbødalen Zdroj: vlastní

Obrázek 11 Sognefjord a vesnice Vik Zdroj: vlastní

30

Geirangerfjord Tento fjord stojí od roku 2005 na seznamu světového dědictví UNESCO. Je jednou z největších atrakcí a pozoruhodností Norska. Uskutečňují se po něm okružní plavby, během kterých mohou návštěvníci pozorovat vodopády (Sedm sester, Ženich), opuštěné farmy a při troše štěstí i okouní faunu. Během výletu do Geirangerfjordu mohou turisté navštívit další proslulou atrakci, a to 1476m vysokou Dalsnibbu. Na tuto horu se dostat je skutečným zážitkem. Cesta je velmi úzká a stáčí se do ostré serpentiny. Vrchol Dalsnibby nabízí úchvatný pohled na Geirangerfjord a okolní vrcholky hor. 22

Obrázek 12 Pohled z hory Dalsnibba (1476m) na Geirngerfjord. Na fotografii lze vidět i příjezdovou serpentinovou cestu na Dalsnibbu. Zdroj: vlastní

22

Geiranger [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.geiranger.no/en

31

Obrázek 13 Geirangerfjord Zdroj: vlastní

Trollstigen Trollstigen (Trolí žebřík) je jednou z nejvíce okouzlujících serpentinových cest v Evropě. Nad cestou se vztyčují monumentální skály se jmény Kongen (král) Dronninga (královna) a Bispen (biskup). Tuto scenérii dále ještě doplňuje vodopád Stigfossen (180 m). Hlavní atraktivitou je skalní stěna Trollveggen, ke které zabere pěší tůra cca 2 hodiny tam a 1,5 hodiny zpět. Z této skalní stěny se nabízí krásný výhled do údolí Romsdalu. 23

23

Trollstigen - Andalsnes - Romsdal [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitandalsnes.com/index.php?lang=en

32

Obrázek 14 Pohled na Trollstigen a na monumentální skály (zleva) Král, Královna a Biskup Zdroj: vlastní

2.4 Severní a střední Norsko Severní a střední Norsko se rozkládá od města Trondheim, ktreré je zároveň centrálním místem regionu střední Norsko, po nejsevernější místo – Nordkapp. Vzdušnou čarou délka od severu k jihu měří 1300km, zatímco po silnici to je 1600 km. Cesta od Trondheimu na sever nezačíná příliš dramaticky. Jsou vidět 300-900 m vysoká pásma návrší a hor, malá políčka a louky. Fjordy jsou dostatečně široké a vhodné pro rybolov a rybářské výlety. Později se bude příroda stávat drsnější, na obzoru budou vidět divoké horské formace, které jsou také krásně vidět na ostrově Lofoty. Nejnedotčenější část Norska začíná od provincií Troms a Finnmark. Turisty zde uchvátí a zároveň mohou navštívit krásná údolí, náhorní plošiny, ledovcová horská pásma a pustá pobřeží. 24

24

SCHMIDT, Martin.Střední a severní Norsko: Přehled. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1.

33

Trondheim O tomto městě by se dalo říct, že je hospodářským, vědeckým a kulturním centrem středního Norska. Mezi hlavní památky a turistické atraktivity, které by měli turisté navštívit, patří Nidarosský dóm, který je pokládán za největší sakrální stavbu ve Skandinávii, korunovační kostel a norská národní svatyně. Přímo vedle dómu se nachází kamenná stavba Erkebispegården (arcibiskupský palác), kde součástí expozice jsou korunovační klenoty. Mezi další turistické zajímavosti ve městě Trondheim patří Muzeum uměleckého průmyslu, centrální tržiště (torget), Vår Frue Kirke (chrám Panny Marie), Stiftsgården (největší dřevěný palác v severní Evropě), pevnost Kristiansten a spoustu dalších. 25 Mo i Rana, polární kruh Překročení polárního kruhu by chtěl dosáhnout každý turista při návštěvě Norska. Centrum polárního kruhu se nachází 80km od města Mo i Rana následně po silnici E6. Toto centrum je umístěno ve výšce 650 metrů nad mořem a je zde i výstava, obchod se suvenýry a kavárna. Turisté mohou shlédnout i krátce promítanou prezentaci fotografií z polárního kruhu a při tom poslouchat regionální hudbu. Centrum polárního kruhu má i vlastní poštovní úřad, kde turisté mohou dostat speciální razítko a pohlednice. Mohou zde získat i vlastní certifikát o překročení polárního kruhu.26 Souostroví Lofoty a Vesterály Velice oblíbeným cílem turistů severního Norska jsou právě souostroví Lofoty a Vesterály. Je to souostroví s dramatickým terénem, kouzelnými přírodními kontrasty, dlouhými písečnými plážemi a patří k nejimpozantnějším krajinným formám v Evropě. Teploty v průběhu roku podléhají pouze nepatrným výkyvům, což je důsledkem stálého západního větru a Golfského proudu. Fenoménem, za kterým turisté jezdí je bezpodmínečně půlnoční slunce a polární noc. Půlnoční slunce bývá v období od května

25

Trondheim.no: City of Trondheim [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.trondheim.no/engelsk/cityinfo/ 26 Arctic circle: The Arctic Circle – the magical frontier [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://visithelgeland.com/en/Artic-Circle

34

do června a polární noc od 6. prosince do 6. ledna. K návštěvě také lákají zajímavá města, jako Tromsø, Hennigsvæer, Svolvær, Sortland, Harstad a další. 27 Ostrov Magerøya, Nordkapp Nordkapp, vysněný cíl mnoha turistů na 71°10´21˝ severní šířky. Skalní masiv, s 307 metry nabízí od 14. května do 30. července volný výhled na půlnoční slunce. Ve většině dní v roce bohužel převládá hustá mlha a silný mrazivý vítr, proto je zde vybudována Nordkappská hala. Uvnitř této haly je prosklená terasa, ze které se dají pozorovat přírodní scenerie. Je zde i poštovní úřad, obchod se suvenýry, kavárna a připravena je i multivizuální show. 28

27

Lofoten: Good to know abou Lofoten [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://lofoten.info/en/good-to-know 28 North Cape: Turist information [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.nordkapp.no/en/info/touristoffice

35

3. Realizační předpoklady Norska 3.1 Ubytování

Hotely Norské hotely jsou klasifikovány od jedné do pěti hvězdiček. Toto rozdělení není často úměrné ceně za ubytování. Cena za ubytování bývá velmi vysoká, jen některé venkovské penziony a farmy jsou o málo levnější a mimo hlavní sezónu v létě poskytují různé slevy. Mnoho hotelů má hlavní sezónu a tedy i v nejvyšší ceny v zimním období (mimo vánoční svátky, kdy je většina ubytovacích zařízení v celé zemi uzavřena).

Hostely Turistické ubytovny, tzv. hostely, které jsou k nalezení po celé zemi v turisticky zajímavých místech, nabízejí finančně výhodnější podmínky než hotely. Většinou se jedná o čtyřlůžkové pokoje bez sociálního zařízení a některé dvojlůžkové pokoje nabízejí i pokoje s WC a sprchou. S vlastněním průkazky IYHF jsou ceny nižší. Před plánovanou cestou je vhodné se informovat o kapacitě a o době otevření hostelu, protože některé bývají otevřené pouze v letních měsících.

Kempy V Norsku se nachází téměř 1500 malých i velkých kempů, které leží u silnic, v horách, u fjordů, tedy kdekoliv, kudy turisté projíždí. Kempy jsou kvalifikovány od jedné do pěti hvězdiček a v evropském porovnání mají vysoký standard. Každý kemp nabízí sociální zařízení (sprchy jsou někdy na mince, 5NOK), kuchyňkou, prádelnou, sušárnou a někdy i saunou. V některých kempech je možné si pronajmout i chatu. Horské chaty V horských oblastech se nachází síť horských chat, ve kterých se dá přenocovat při několikadenním výletu. Jsou rozděleny na chaty s personálem, který zajišťuje stravování a samoobslužné s menší zásobou potravin.

36

Volné táboření Jednou z vymožeností, které Norsko nabízí je tradiční právo volného vstupu do přírody, které dovoluje přespání kdekoliv v přírodě při dodržení základních bezpečnostních zásad. Ve volné přírodě, včetně národních parků je možné přenocovat kdekoliv. 29

3.2 Doprava Automobil Při cestě automobilem do Norska je potřeba se do Skandinávie přeplavit trajektem. Z České republiky se nejčastěji používá trasa přes Drážďany, po dálnici kolem Berlína do Rostocku a dále do švédského Trelleborgu. Z Jihu Švédska vede po pobřeží do Osla a po té až na sever Norska silnice E6. Automobil je doporučen, pokud je cesta plánována do jižního a středního Norska. Do severního Norska by bylo cestování automobilem příliš nákladné.

Letadlo Z České republiky nabízí řada leteckých společností (ČSA, SAS, Austrian Airlines, Lufthansa, Norwegian Air Shuttle) spojení do několika norských měst, jako například Oslo, Bergen, Stavanger, Trondheim. V Norsku je letecká doprava poměrně levná. Osoby mladší 26 let mohou využít slevu 50% čekáním na „standby“ let (čeká se náhlé uvolnění místa v letadle).

Autobus Cesta autobusem do Norska je jednou z časově nevýhodnějších a nejlevnějších. Jízdenku je možné si zakoupit u několika českých cestovních kancelářích. Jízda z Prahy do Osla trvá přibližně 24-26 hodin. Cestovat lze například Bohemian Lines, Eurolines, Student Agency. Cena jednosměrné jízdenky se pohybuje v rozmezí 2000-3000 korun. 30

29

PODHORSKÝ, Marek. Norsko. 3. vyd. Praha: freytag-berndt, 2011, s. 32-33. ISBN 978-80-7316-003-

6. 30

PODHORSKÝ, Marek. Norsko. 3. vyd. Praha: freytag-berndt, 2011, s. 32-33. ISBN 978-80-7316-003-

6.

37

4. Praktická část Praktickou částí této bakalářské práce je sestavení dotazníku, který je zaměřený na zjištění zájmu studentů VŠPJ o Norsko, jako o zemi, kde hlavním účelem návštěvy je vysokohorská turistika, poznání místních přírodních krás a tamější kultury, která je od zemí jižní Evropy zcela odlišná. Dotazování studentů proběhlo prostřednictvím internetu. Elektronický dotazník jsem umístila na sociální síť Facebook , kde ho vyplňovali dotazovaní studenti. Dotazováno bylo celkem 208 respondentů. Dotazník byl složen z devatenácti otázek, které byly uzavřené a polozavřené. Délka odpovídání trvala v průměru pět až sedm minut.

4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření – odpovědi studentů

Otázka č. 1 Kterou z těchto zemí byste si vybral/a jako ideální místo pro Vaši dovolenou? (pokud si vyberete Španělsko, pokračujte otázkou č. 16) Tato otázka byla povinná, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Tabulka 1 Otázka č. 1 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

38

Graf 1 Otázka č. 1 Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index

Tato otázka má za úkol rozdělit respondenty do dvou skupin. Tedy na skupinu, která má zájem o cestování do Norska a na skupinu, která by raději zvolila cestu do země jižní Evropy. 59,13% dotazovaných studentů by zvolila cestu do Norska, zatím co do Španělska by odcestovalo 40,87% dotazovaných studentů. Z této otázky tedy vyplývá, že zájem o poznání této země studenty cestovního ruchu na VŠPJ by skutečně byl.

39

Otázka č. 2 Co konkrétně Vás láká v Norsku navštívit a shlédnout? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vybrat více možností. Tabulka 2 Otázka č. 2 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


40

Nejvíce respondentů, celkem 82% by chtělo na dovolené v Norsku shlédnout idylickou přírodu. Na druhém místě se umístily typické norské fjordy, které by chtělo navštívit 76% respondentů. Velmi žádanou turistickou atraktivitou se stávají i vodopády, které by chtělo shlédnout 73% respondentů. Ledovce by rádo shlédlo 58% respondentů. Toto relativně nízké číslo by mohlo vypovídat o tom, že pozorování ledovců vyžaduje určitou fyzickou kondici, kterou ne každý může splňovat. Pozorování tamější kultury by uvítalo 52% respondentů a návštěvu hlavního města Oslo 38% respondentů. 13% respondentů preferuje dovolenou v severských zemích Evropy, proto by navštívilo i Norsko. Pouhých 6 % respondentů láká typické norské počasí. Do volných odpovědí respondenti zařadily jako své cíle návštěvy Norska polární kruh, typickou norskou faunu a polární záři. Tato otázka by mohla být nápomocna cestovním kancelářím při tvorbě zájezdu do Norska, přičemž vybraný segment by byli studenti. Jsou zde jasně ukázány jejich preference.

Otázka č. 3 S kým byste chtěl/a trávit aktivní dovolenou v Norsku? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit více z nabízených možností. Tabulka 3 Otázka č. 3 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

41


73% respondentů by Norsko chtělo navštívit s kamarády, 69% s partnerem či partnerkou a 17% se svými rodiči. 13% respondentů by se zájezdu zúčastnilo prostřednictvím školy, kdyby ho nabízela jako praxi formou zájezdu. Tato informace by mohla být zajímavá pro cestovní kancelář Vysoké školy polytechnické Jihlava. Do volných odpovědí respondenti uvedli, že by cestu uskutečnili se svými sourozenci a jeden z respondentů i sám.

42

Otázka č. 4 Co by Vás mohlo odradit při výběru aktivní dovolené v Norsku? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit více možností. Tabulka 4 Otázka č. 4 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


43

Z finančních důvodů by se zájezdu do Norska nezúčastnilo 85% respondentů, což je poměrně velké číslo. Z otázky č. 1 vyplynulo, že zájem o cestování do Norska ze strany studentů by skutečně byl a mohl by to být i zajímavý segment trhu pro cestovní kanceláře. Proto by mohly CK vyvářet produkt, tedy zájezd, se specifickou cenou pouze pro studenty. 34% respondentů by odradily vysoké ceny suvenýrů a potravin v Norsku. Tyto ceny jsou skutečně 3x vyšší než v České republice. 24% respondentů by ovlivnilo při výběru dovolené norské počasí a 11% ubytování v kempu. Ubytování v kempu bývá jedno z nejlevnějších způsobů ubytování v Norsku čili pro studenty ideální ohledně financí. 10% respondentů by odradila dlouhá cesta, pokud by se jednalo o autobusový zájezd. Do volných odpovědí byli zaznamenáni nepříjemní lidé a opět dlouhá cesta, pokud by se jednalo o autobusový zájezd.

Otázka č. 5 Jakou organizaci zájezdu preferujete? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 5 Otázka č. 5 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

44


45% respondentů odpovědělo, že by si cestu naplánovali sami a 40% respondentů by dalo přednost poznávání Norska prostřednictvím CK s průvodcem. 15% respondentů by mělo zájem o studijní pobyt v Norsku. Tato informace by mohla být zajímavá pro mezinárodní oddělení, jelikož naše škola neumožňuje studijní pobyty v Norsku v rámci studijních pobytů Erasmus.

45

Otázka č. 6 Myslíte si, že v ČR je dostatečná nabídka zájezdů do Norska prostřednictvím CK? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 6 Otázka č. 6 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


46

61% respondentů odpovědělo, že prozatím nezjišťovali, jak dostatečná nabídka CK se specializací na severské země Evropy na českém trhu je. V tomto směru by se mohly CK více zaměřit na svou vlastní propagaci například formou přednášek ve školách se zaměřením na cestovní ruch. 23% respondentů uvedlo, že by si v rámci dosavadních možností vybralo a 13% si myslí, že by se na tuto zemi mělo specializovat více CK. Tato odpověď je jasným signálem pro cestovní kanceláře aby se více zaměřily na svou vlastní propagaci, nebo začaly nabízet produkty přijatelné i pro studenty. 2% respondentů si myslí, že témě každá CK zájezd do Norska nabízí.

Otázka č. 7 Pokud znáte nějakou specializovanou CK na zájezdy do Norska, uveďte prosím jakou. Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností Tabulka 7 Otázka č. 7 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

47


Na tuto otázku odpovědělo 90% respondentů tak, že doposud o žádné specializované CK na zájezdy do Norska neslyšelo. 10% respondentů uvedlo specializované cestovní kanceláře, jako například CK Alpina, CK Kudrna, CK Periscope a CK Mundo. Tyto cestovní kanceláře se skutečně specializují na zájezdy do Norska, ale i do ostatních zemí severní Evropy. Můžeme tedy konstatovat, že poměrně malé procento studentů má přehled o cestovních kancelářích, které organizují zájezdy do Norska a se kterými by popřípadě mohli do Norska vycestovat.

48

Otázka č. 8 Kdybyste se zúčastnil/a zájezdu do Norska, o jakou náplně programu byste měl/a největší zájem? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit více možností. Tabulka 8 Otázka č. 8 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


49

87% respondentů by mělo největší zájem o pozorování polární záře. Jisté cestovní kanceláře organizují zájezdy zaměřené pouze jen na pozorování polární záře, ovšem tento zájezd je časově omezen, jelikož polární záře nebývá nad Norskem po celý rok. 80% respondentů by dalo přednost plavbám po fjordech. Norské fjordy jsou jedny z hlavních turistických atraktivit, které turisty do Norska přitahují, o čemž svědčí i toto vysoké procento odpovědí. 65% respondentů by okusilo pěší turistiku, poznání národních parků, náhorních plošin a ledovců. 65% procent respondentů by chtělo navštívit hlavní metropoli Oslo. Do Osla se pořádají zájezdy, tzv. eurovíkendy, které jsou vhodné pro poznání tohoto půvabného města, jeho krás a atraktivit. 53% respondentů by rádo zavítalo i do severního Norska na souostroví Lofoty a Vesterály. 46% respondentů se zajímá o historii, umění a kulturu Norska a 38% respondentů by rádo navštívilo poloostrov muzeí Bigdoy, které se nachází v hlavním městě Oslo. Tyto dvě odpovědí spolu souvisejí, jelikož v hlavním městě Oslo se nachází spousta muzeí, ve kterém si přijde na své každý kdo má zájem o historii či kulturu. Do volných odpovědí respondenti uváděli další aktivity, kterých by se chtěli zúčastnit během zájezdu, je to například koupání za polárním kruhem, strávení noci za polárním kruhem, výlet na skalní útvary Trolltunga, Preikestolen. Touto otázkou by se mohly inspirovat cestovní kanceláře při tvorbě zájezdu, pokud by se jednalo o studenty jako o segment trhu.

Otázka č. 9 Na zimní dovolené v Norsku si přijde na své každý lyžař. Měl/a byste zájem o tento zájezd? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 9 Otázka č. 9 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

50


60% respondentů by dalo přednost letní dovolené v Norsku, zatím co 40% respondentů by v Norsku raději trávilo zimní dovolenou. Mohli bychom tedy konstatovat, že Norsko, jako destinace, je respondenty oblíbená více v letních měsících, než v zimních.

Otázka č. 10 V Norsku žije v současné době jedna zajímavá národnostní menšina (cca 40 000 obyvatel). Věděl/a byste o jakou minoritu se jedná? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 10 Otázka č. 10 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

51


Tato otázka byla zaměřena na to, jaké povědomí mají respondenti o Norsku. 42% respondentů odpovědělo na otázku správně, že národnostní menšina, která v Norsku žije, jsou Sámové. 30% respondentů uvedlo, že národnostní menšinou jsou Normané a 26% respondentů uvedlo Vikingy. 2% respondentů uvedlo Indiány.

52

Otázka č. 11 Norský troll je uctíván všemi obyvateli v Norsku, zejména těmi, kteří žijí v severní části Norska. Jak si takového trolla představujete? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 11 Otázka č. 11 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


Tato otázka byla opět zaměřena na povědomí respondentů o Norsku. Norského trolla si 67% respondentů představuje jako imaginární uctívanou bytost s kouzelnou mocí, což je správně. 31% respondentů si myslí, že troll je vánoční skřítek a 3% respondentů si 53

myslí, že se jedná o druh skotu, který se vyskytuje v severní části Norska. Jeden z respondentů odpověděl, že norský trol je pták žijící pouze na území Norska. Většina respondentů tedy odpověděla správně.

Otázka č. 12 Až do 20. Století patřilo Norsko k chudším evropským zemím. V současné době je Norskou evropskou ekonomickou velmocí. Věděl/a byste v jakém odvětví? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 12 Otázka č. 12 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

54


Tato otázka byla opět zaměřena na povědomí respondentů o Norsku. 35% respondentů z celkového počtu odpovědělo správně, že Norsko je významnou složkou v oblasti vývozu ropy. 21% respondentů uvedlo papírenský průmysl a 18% jadernou energetiku. Pouze 16% respondentů si myslí, že hlavní vývojové odvětví je turistický ruch.

55

Otázka č. 13 Norsko je pro turisty poměrně drahou zemí. Ceny ubytování jsou cca 3x dražší než v ČR. (Norská koruna = 3,244 Kč) jaké kategorii ubytování v Norsku byste dal/a přednost? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 13 Otázka č. 13 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


56

Účelem této otázky bylo zjistit, jaké preference mají studenti ohledně ubytování. Většina respondentů by dala přednost kempům a chatkám, celkem 36,36% respondentů a dále pak mládežnickým ubytovnám, celkem 35,66% respondentů. Tyto druhy ubytování patří mezi nejlevnější a nejdostupnější v Norsku. 22% respondentů preferuje ubytování v penzionech či hostelech. Naproti tomu 6% respondentů by se rádo ubytovalo v hotelu a jeden z respondentů v rybářském domě. Z těchto odpovědí můžeme vyčíst, že preference respondentů jsou poměrně rozdílné, nic méně největší procento respondentů by dalo přednost levnějšímu druhu ubytování. Tato informace, o druzích ubytování, o které by měli studenti zájem, by mohla být opět zajímavá pro cestovní kanceláře při tvorbě zájezdu.

Otázka č. 14 Jakému druhu dopravy byste dal/a přednost při cestě do Norska? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 14 Otázka č. 14 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

57


Většina respondentů, tedy 78% odpověděla, že by dala přednost letecké dopravě. Naproti tomu 22% respondentů by se zúčastnilo zájezdu prostřednictvím autobusové dopravy. Můžeme tedy konstatovat, že většina respondentů preferuje rychlejší a pohodlnější způsob dopravy.

Otázka č. 15 Navštívil/a jste někdy Norsko? (po zodpovězení této otázky pokračujte otázkou č. 18) Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 15 Otázka č. 15 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

58


Většina respondentů tedy 92% Norsko ještě nenavštívila, zatím co 8% tedy 11 respondentů z celkového počtu ano.

Otázka č. 16 Z jakého důvodu Vás více láká dovolená ve Španělsku? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 16 Otázka č. 16 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

59


Tato otázka byla zařazena z komparativního důvodu, proč si respondent vybral jako cíl své dovolené zemi jižní Evropy, tedy Španělsko a ne Norsko. 68% respondentů uvedlo, že preferují dovolenou u moře. 18% respondentů o dovolené v Norsku nikdy neuvažovalo a 3% respondentů uvedlo, že nemá s aktivní dovolenou žádné zkušenosti a na dovolené preferuje svůj klid a pohodlí. Do volných odpovědí respondenti uvedli důvody, jako například preference mírného a tropického podnebí, příliš aktivní program na zájezdech v Norsku, bohatší kultura a historie Španělska.

60

Otázka č. 17 Jaký názor máte na aktivní dovolenou? (pěší turistika, poznávání místní kultury,..) Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 17 Otázka č. 17 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)


61

89% respondentů odpovědělo, že s aktivní dovolenou by neměli problém, kdyby kolem sebe měli dobrou partu přátel a 11% respondentů uvedlo, že by se aktivní dovolené nezúčastnili. Z této otázky můžeme tedy vyčíst, že by respondenti raději cestovali ve skupině svých vrstevníků.

Otázka č. 18 V jakém žijete kraji? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 18 Otázka č. 18 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

62


Největší procento respondentů (39%) žije v kraji Vysočina. Většina odpovědí se bude tedy vztahovat k respondentům toho kraje.

Otázka č. 19 Jaké je Vaše pohlaví? Tato otázka byla povinná, respondent mohl vyplnit pouze jednu z možností. Tabulka 19 Otázka č. 19 (Zdroj: http://my.survio.com/T9J7A4G7L0U1S8E9H3T5/data/index)

63


Z 208 respondentů, bylo 192 žen a 15 mužů.

4.2 Výsledky dotazníkového šetření U první otázky, kde respondenti měli na výběr ze dvou zemí, jako ideální země pro trávení dovolené se 59% respondentů z celkového počtu 208 rozhodlo pro Norsko a 41% respondentů pro Španělsko. Tato otázka byla zařazena proto, aby bylo zjevně vidět, jak velký zájem o Norsko, jako o destinaci je, v porovnání se zemí jižní Evropy, Španělskem. Výsledky nám ukazují, že o Norsko je tedy větší zájem než o Španělsko. Největším lákadlem Norska se pro respondenty podle výzkumu stává norská idylická příroda, kterou preferuje 82% respondentů. Dále jsou to pak typické norské fjordy, vodopády a ledovce. Tyto turistické atraktivity bývají nejvíce zahrnovány do programu zájezdů cestovních kanceláří, které pořádají zájezdy do Norska. Možnou alternativou, jak více Norsko přiblížit respondentům, tedy studentům cestovního ruchu na VŠPJ, jsou

64

přednášky právě cestovních kanceláří, které se přímo na Norsko specializují a které by měli zájem tvořit zájezdy pro tento segment trhu. Cestu do Norska by 73% respondentů uskutečnilo se svými přáteli, 69% s přítelem, nebo přítelkyní a 17% respondentů by cestu uskutečnilo se svými rodiči. Zajímavou odpovědí je, že 13% respondentů shledává cestu do Norska jako ideální praxi formou zájezdu, což by mohla být věcná informace pro školní CK. Praxe formou zájezdu prostřednictvím školní cestovní kanceláře do severských zemí nejsou uskutečňovány, ale z tohoto výzkumu vyplývá, že zájem o praxi by do této země byl. Norsko je považováno za poměrně drahou zemi, co se týče cen suvenýrů, potravin atd. 85% respondentů uvedlo, že právě finanční důvody, vysoké ceny potravin a dalšího zboží by mohly odradit od koupě zájezdu. Dalším důvodem necestovat do Norska, který respondenti uvedli je norské počasí, kdy se nedá nikdy předpovědět, jak přesně bude, čili proměnlivost počasí v Norsku a časté srážky je negativním bodem při volbě cesty do Norska. 45% respondentů by do Norska jelo na „vlastní pěst“, čili vše by si zorganizovali úplně sami, zatím co 40% respondentů by dalo přednost organizaci prostřednictvím CK s průvodcem. 15% respondentů by do Norska odcestovalo v rámci studijního pobytu Erasmus. Studijní pobyty v Norsku v rámci Erasmus naše škola nenabízí, proto by tato informace mohla být zajímavá pro mezinárodní oddělení naší školy. 61% dotazovaných uvedlo, že prozatím nezjišťovalo, jak dostatečná nabídka zájezdů do Norska prostřednictvím CK na českém trhu je. Z toho můžeme usoudit, že více než polovina respondentů uvažuje o cestě do Norska, ale na konkrétní zájezd se ještě nezaměřila. 13% respondentů je toho názoru, že na tuto zemi by se mělo specializovat více cestovních kanceláří, tudíž si myslí, že nabídka na českém trhu je poměrně malá. 23% respondentů uvedlo, že by si z dosavadní nabídky zájezdů cestovních kanceláří vybralo. Na otázku, zda respondenti znají nějakou specializovanou CK na zájezdy do Norska, tak pouhých 10% odpovědělo kladně. Respondenti uvedli cestovní kanceláře CK Alpina, CK Kudrna, CK Periscope Skandinávie, CK Mundo. Tyto cestovní kanceláře se skutečně specializují na zájezdy do Norska, nicméně 90% respondentů odpovědělo, že o žádné cestovní kanceláři, která se specializuje na tyto zájezdy doposud neslyšela. Jedna z otázek, která měla zjistit preference studentů ohledně náplně programu nám říká, že největší zájem by respondenti (87%) měli o pozorování fenoménu polární záře. 65

Jako další náplň zájezdu by respondenti uvítali plavbu po fjordech, které by se zúčastnilo 80% respondentů. Do preferencí respondentů spadá také pěší turistika (66%) a návštěva hlavního města Oslo (64%). 53% studentů by mělo zájem o zájezd, který by byl zaměřen na ostrovy severního Norska, tedy na Lofoty, Vesterály a Špicberky. Pomocí těchto odpovědí by bylo snazší sestavit zájezd pro tuto část respondentů. Je velice důležité znát preference vybraného segmentu při tvorbě zájezdu. Norsko láká turisty jak v letní, tak i v zimní sezóně. Jedna z otázek tedy byla zaměřena na zjištění, v jakém období by respondenti měli zájem do Norska odcestovat. 60% respondentů by dalo přednost letní dovolené v Norsku a 40% respondentů zimní dovolené v Norsku. Můžeme tedy usoudit, Norsko, jako destinace láká více turisty na letní dovolenou. Cílem tohoto šetření bylo také zjistit povědomí respondentů o Norsku, jako o zemi s bohatou kulturou a historií. Méně než polovina respondentů (42%) věděla, že národnostní menšina, která žije v Norsku, jsou Sámové. Další odpovědi byli Normané (30%), Vikingové (25%) a Indiáni (2%). Z této otázky tedy vyplývá, že poměrně malé procento respondentů ví, že v Norsku žije v současné době kromě Norů ještě národnostní menšina – Sámové. Norsko je v současné době evropskou ekonomickou velmocí. Otázka pro respondenty byla, v jakém odvětví. Opět méně než polovina respondentů (35%) odpověděla správně, že Norsko je velmocí v oblasti vývozu ropy. Další odpovědi byl papírenský průmysl (31%), jaderná energetika (18%) a cestovní ruch (16%). Díky této otázce můžeme usoudit, že respondenti mají poměrně malý přehled o ekonomice Norska. Bylo by vhodné, aby se povědomí o této zemi zlepšilo. Vhodnou alternativou by bylo uspořádání přednášek o této zemi pro širokou veřejnost. Tyto přenášky pořádá například CK Periskope Skandinávie sídlící v Brně. Vhodnou a účelnou propagací by mohl zvětšit i zájem o tyto přenášky u respondentů, tedy u studentů CR. Co se týče preferencí respondentů ohledně ubytování v Norsku, tak největší procento respondentů (36%) by dalo přednost ubytování v kempu v chatkách a stejné procento respondentů by dalo přednost také mládežnickým ubytovnám a studentským kolejím. Ceny ubytování v této kategorii se pohybují v kempech kolem 300-800 NOK (norských korun) / noc a v mládežnických ubytovnách a studentských kolejích 180-300 NOK/noc. Další odpovědí byl penzion (22%) 500-800 NOK/noc, hotel (6%) 600-850 NOK/noc a 66

rybářské domky (1%) 600-1200NOK/noc. Z této otázky tedy vyplývá, že respondenti preferují spíše levnější druh ubytování. Ceny ubytování v Norsku jsou poměrně vysoké, nic méně na vysoké úrovni. Druh dopravy, který respondenti preferují při cestě do Norska je také důležitým záchytným bodem pro náš výzkum. Více než polovina respondentů (78%) uvedla, že by dala přednost letecké dopravě (Praha – Oslo/ Bergen) zatímco 22% respondentů preferuje autobusovou dopravu (průjezd Německem, noční trajekt do Švédska, Švédsko – Norsko, celkem cca 28 hodin cesty). Ze všech dotazovaných respondentů (208), navštívilo Norsko 8% respondentů.

5. Monitoring návštěvnosti v jednotlivých oblastech Norska Pro přehled návštěvnosti zahraničními turisty jednotlivých částí Norska jsem vyhotovila následující tabulku. Pro dobrý přehled jsem Norsko rozdělila na jednotlivé části, tedy na východní Norsko, jižní Norsko, západní Norsko a na střední a severní Norsko. Ke každé z uvedených částí Norska jsou přiřazeny i turistické oblasti. Následující data jsou shromážděna za období od ledna roku 2009 až po prosinec roku 2013. Monitoring návštěvnosti jsem prováděla prostřednictvím dat, které jsem získala na stránkách norského statistického úřadu. Jedná se o údaje, které se týkají počtu přenocování všech zahraničních turistů v jednotlivých částech Norska za výše uvedené období.

67

Tabulka 20 Počet přenocování v jednotlivých oblastech Norska od roku 2009 -2013 (Zdroj: http://www.ssb.no/en/transport-og-reiseliv) Počet Počet Počet Počet Počet přenocování přenocování přenocování přenocování přenocování 2009 2010 2011 2012 2013 Východní Norsko Østfold Akershus Oslo Hedmark Oppland Buskerud

95037 287505 1249436 344933 775311 552967

98057 329225 1439308 308303 757634 598491

104592 329059 1390533 275324 691454 554123

105518 401570 1387886 217327 705085 573375

98319 496387 1485321 215964 604531 548992

Celkem

3305189

3531018

3345085

3390761

3449514

87114 220294 163720 163644 634772

93424 233271 157790 185895 670380

99921 195302 144857 181281 621361

94323 191261 159178 205919 650681

79788 162606 135400 180687 558481

415723 844044 594468 498530 291145 2643910

455414 866883 594676 501220 290367 2708560

543150 902840 586793 497771 294705 2825259

526908 931459 553925 485871 315625 2813788

463758 986565 495585 423769 308994 2678671

Jižní Norsko Vestfold Telemark Aust-Agder Vest-Agder Celkem Západní Norsko Rogaland Hordaland Sogn og Fjordane Møre og Romsdal Sør-Trøndelag Celkem

Střední a severní Norsko Nord-Trøndelag Nordland Troms Romsa Finnmark Finnmárku Svalbard

112298 427817 201328 199343 0

113612 443659 234639 201318 0

105377 447145 269007 231007 0

114807 444820 293426 231719 0

93247 402207 286136 205255 17609

Celkem

940786

993228

1052536

1084772

1004454

68

4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 Východní Norsko

1500000

Jižní Norsko 1000000

Západní Norsko

500000

Střední a severní Norsko

0

Graf 20 Počet přenocování zahraničními turisty od roku 2009 – 2013 Zdroj: Zdroj: http://www.ssb.no/en/transport-og-reiseliv

Z vyhotoveného grafu můžeme vyčíst, že nejvíce navštěvovanou oblastí se stává východní Norsko s průměrným počtem návštěvníků 3 400 000 za období od doku 2009 – 2013.

Z celkového počtu návštěvníků všech částí Norska, tedy 38 902 206, ve

východním Norsku přenocovalo za uvedené období 45% návštěvníků. Důvodem takto vysoké návštěvnosti by mohla být hlavní metropole Oslo, která spadá právě do východního Norska. Na druhé pozici se umístilo západní Norsko s průměrným počtem návštěvníků 2 730 000. Z celkového počtu návštěvníků Norska (38 902 206), v západním Norsku přenocovalo za uvedené období 35% návštěvníků. V této části Norska se nachází velké procento přírodních atraktivit, které uvádím v teoretické části v kapitole 2.3, a skutečně do této části Norska bývá realizováno nejvíce zájezdů prostřednictvím cestovních kanceláří. Třetí místo obsadilo střední a severní Norsko s průměrným počtem turistů 1 015 155 za uvedené období. Z celkového počtu návštěvníků Norska (38 902 206) přenocovalo ve středním a severním Norsku za uvedené období 13% návštěvníků. V těchto částech 69

Norska jsou také samozřejmě zajímavé přírodní atraktivity, které lákají turisty z celého světa, přičemž hlavní podíl návštěvnosti nesou ostrovy Lofoty a Vesterály a také samozřejmě nejsevernější bod Norska - Nordkapp. Podle výzkumu návštěvnosti můžeme tedy vypozorovat, že jižní Norsko je nejméně navštěvovanou oblastí. Průměrný počet turistů sahá k 627 135. Z celkového počtu návštěvníků Norska (38 902 206), v jižním Norsku přenocovalo za uvedené období 8% návštěvníků. V jižním Norsku se bez sebemenších pochybností nachází zajímavé a velice lákavé turistické atraktivity, které uvádím v teoretické části v kapitole 2.2. Aby tato oblast byla více navštěvovaná, bylo by potřeba, aby se destinační management v této oblasti více podílel na propagaci, popřípadě spolupracoval s cestovními kancelářemi při tvorbě produktu (zájezdu).

Závěr V této bakalářské práci jsem se v teoretické části zabývala předpoklady pro cestovní ruch Norska a v praktické části jsem prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumala zájem vybraného segmentu, tedy studentů cestovního ruchu na VŠPJ o Norsko, jako o turistickou destinaci. Dále bylo zkoumáno povědomí respondentů o Norsku. Závěrem bych chtěla poznamenat, že tato bakalářská práce by mohla být z praktického hlediska využitelná pro cestovní kanceláře, které organizují zájezdy především do Skandinávie, a které by měli zájem o tento segment trhu. Dle mého názoru by to nemuseli být pouze studenti cestovního ruchu na VŠPJ, na které bylo zaměřeno dotazníkové šetření, ale mohli by to být všeobecně mladí lidé ve věku od 18-26 let. Na území České republiky působí několik cestovních kanceláří, které se specializují na zájezdy do Norska, nebo které nabízejí širokou škálu zájezdů do této země. Jsou to například tyto CK: CK Periscope Skandinávie, s.r.o., se sídlem v Brně CK Alpina, se sídlem v Brně CK Kudrna, se sídlem v Brně CK Geops, se sídlem v Praze CK Mundo, se sídlem v Hradci Králové 70

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že povědomí studentů o Norsku je poměrně malé. Pro zlepšení této situace bych doporučila přednášky o Norsku, díky kterým by se povědomí studentů o Norsku zlepšilo. Tyto přednášky nabízí CK Periscope Skandinávie, například ve městech Brno, Olomouc, Ostrava a Praha. Přednášející je pán Mgr. Patrik Dekan, který do Norska jezdí jako průvodce a kterého jsem měla možnost osobně poznat právě při absolvovaném zájezdu.

71

Seznam citací Tištěné zdroje 1) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Geografie. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 72. ISBN 978-80-251-2218-1. 2) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Geologie a geomorfologie. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 72. ISBN 978-80-251-2218-1. 3) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Flóra. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 73-74. ISBN 978-80-251-2218-1. 4) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Fauna. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 75. ISBN 978-80-251-22185) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Národní parky. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 75-76. ISBN 978-80251-2218-1. 6) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Počasí, klima. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 80. ISBN 978-80251-2218-1. 7) SCHMIDT, Martin. Přírodní prostor: Půlnoční slunce a polární noc. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 81-82. ISBN 978-80-251-2218-1. 8) SCHMIDT, Martin. Okolí Oslofjordu. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 106. ISBN 978-80-251-2218-1. 9) SCHMIDT, Martin. Jih. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1. 10) SCHMIDT, Martin. Stavanger. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1. 11) SCHMIDT, Martin. Lysefjord-Prekestolen. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 197. ISBN 978-80-251-2218-1. 12) SCHMIDT, Martin. Západ. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, s. 222. ISBN 978-80-251-2218-1. 13) SCHMIDT, Martin.Střední a severní Norsko: Přehled. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. Brno: Computer press, a.s., 2010. ISBN 978-80-251-2218-1. 14) PODHORSKÝ, Marek. Norsko. 3. vyd. Praha: freytag-berndt, 2011, s. 32-33. ISBN 978-80-7316-003-6. 72

15) PODHORSKÝ, Marek. Norsko. 3. vyd. Praha: freytag-berndt, 2011, s. 32-33. ISBN 978-80-7316-003-6. 16)

Země světa: Norsko. Praha 10: GeoBohemia, s.r.o., 2005. ISSN 1213-8193

17)

Země světa: Norsko 2. Praha 10: GeoBohemia, s.r.o., 2011. ISSN 1213-8193.

Internetové zdroje citací 18) VisitOslo: Official travel guide to Oslo [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.visitoslo.com/en/ (volně přeložila Petra Vídenská) 19) Destination Akershus [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.akershus.com/en/ (volně přeložila Petra Vídenská) 20) VisitSandefjord [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.visitsandefjord.com/en/attractions (volně přeložila Petra Vídenská) 21) RegionLindesnes [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.lindesnesregionen.com/en/ 22) Stavangerregionen [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.regionstavanger.com/en/Attractions/ 23) Norway: The Hardangerfjord [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/uk/where-to-go-uk/fjord-norway/the-hardangerfjordregion/what-to-do-in-the-hardangerfjord-region/attractions-in-the-hardangerfjordregion/the-hardangerfjord/ 24) Města Norska: Bergen. Norge.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://norge.cz/norsko/bergen-v-zajeti-hor-a-deste 25) What to see in Bergen. VisitBergen.com [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.visitbergen.com/en/attractions/ (volně přeložila Petra Vídenská) 26) Norway: The Sognefjord [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/uk/where-to-go-uk/fjord-norway/the-hardangerfjordregion/what-to-do-in-the-hardangerfjord-region/attractions-in-the-hardangerfjordregion/the-hardangerfjord 27) Geiranger [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.geiranger.no/en 28) Trollstigen - Andalsnes - Romsdal [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitandalsnes.com/index.php?lang=en 29) Trondheim.no: City of Trondheim [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.trondheim.no/engelsk/cityinfo/ 73

30) Arctic circle: The Arctic Circle – the magical frontier [online]. 2014 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://visithelgeland.com/en/Artic-Circle 31) Lofoten: Good to know abou Lofoten [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://lofoten.info/en/good-to-know 32) North Cape: Turist information [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.nordkapp.no/en/info/touristoffice

Použitá literatura a zdroje Tištěné zdroje SCHMIDT, Martin. Norsko: Kompletní průvodce na cesty. 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2010, ISBN 978-80-251-2218-1. PODHORSKÝ, Marek. Norsko. 3. vyd. Praha: freytag-berndt, 2011, s. 32-33. ISBN 978-80-7316-003-6. Země světa: Norsko. Praha 10: GeoBohemia, s.r.o., 2005. ISSN 1213-8193 Země světa: Norsko 2. Praha 10: GeoBohemia, s.r.o., 2011. ISSN 1213-8193. Internetové zdroje 1) VisitOslo: Official travel guide to Oslo [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.visitoslo.com/en/ (volně přeložila Petra Vídenská) 2) Destination Akershus [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.akershus.com/en/ (volně přeložila Petra Vídenská) 3) VisitSandefjord [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.visitsandefjord.com/en/attractions (volně přeložila Petra Vídenská) 4) RegionLindesnes [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.lindesnesregionen.com/en/ 5) Stavangerregionen [online]. 2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.regionstavanger.com/en/Attractions/ 6) Norway: The Hardangerfjord [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/uk/where-to-go-uk/fjord-norway/the-hardangerfjordregion/what-to-do-in-the-hardangerfjord-region/attractions-in-the-hardangerfjordregion/the-hardangerfjord/ 7) Města Norska: Bergen. Norge.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://norge.cz/norsko/bergen-v-zajeti-hor-a-deste 74

8) What to see in Bergen. VisitBergen.com [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.visitbergen.com/en/attractions/ (volně přeložila Petra Vídenská) 9) Norway: The Sognefjord [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitnorway.com/uk/where-to-go-uk/fjord-norway/the-hardangerfjordregion/what-to-do-in-the-hardangerfjord-region/attractions-in-the-hardangerfjordregion/the-hardangerfjord 10) Geiranger [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.geiranger.no/en 11) Trollstigen - Andalsnes - Romsdal [online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.visitandalsnes.com/index.php?lang=en 12) Trondheim.no: City of Trondheim [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.trondheim.no/engelsk/cityinfo/ 13) Arctic circle: The Arctic Circle – the magical frontier [online]. 2014 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://visithelgeland.com/en/Artic-Circle 14) Lofoten: Good to know abou Lofoten [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://lofoten.info/en/good-to-know 15) North Cape: Turist information [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.nordkapp.no/en/info/touristoffice

Seznam ilustrací Obrázek 1 Mapa Norska

10

Obrázek 2 Vlajka Norska

11

Obrázek 3 Náhorní plošina Hardangervidda

16

Obrázek 4 Národní park Jostadelsbreen

18

Obrázek 5 Národní park Rondane

18

Obrázek 6 Pozice zemské osy

21

Obrázek 7 Národní divadlo

23

Obrázek 8 Lysefjord – Prekestolen

27

Obrázek 9 Hardangerfjord - druhý nejdelší fjord Norska

28

Obrázek 10 Vodopády Vøringfossen a údolí Måbødalen

30 75

Obrázek 11 Sognefjord a vesnice Vik

30

Obrázek 12 Pohled z hory Dalsnibba (1476) na Geirangerfjord

31

Obrázek 13 Geirangerfjord

32

Obrázek 14 Pohled na Trollstigen a na monumentální skály

33

Seznam tabulek Tabulka 1 Otázka č. 1

39

Tabulka 2 Otázka č. 2

40


41


43


44


46


47


49


50


51


53


54


56


57


58


59


61


62


62

Tabulka 20 Počet přenocování v jednotlivých oblastech Norska od roku 2009 -2013

68

76

Seznam grafů Graf 21 Otázka č. 4

43

Graf 22 Otázka č. 5

45


46


48


49


51


52


53


55


56


58


59


60


61


63


64

Graf 37 Počet přenocování zahraničními turisty od roku 2009 – 2013

70

77

Příloha 1 – Dotazník Zájem o cestování do severské země Norsko

1.

Kterou z těchto zemí byste si vybral/a jako ideální místo pro Vaši dovolenou? (pokud si vyberete Španělsko, pokračujte otázkou č. 16) Norsko Španělsko

2.

Co konkrétně Vás láká v Norsku navštívit a shlédnout? (můžete vyplnit více možností) preferuji dovolenou do severských zemí Evropy idylická příroda fjordy vodopády ledovce typické norské počasí (klimatické rozdíly mezi vnitrozemím a pobřežím, časté srážky) pozorování tamější kultury metropole Oslo

3.

S kým byste chtěl/a trávit aktivní dovolenou v Norsku? (můžete vyplnit více možností) s kamarády s přítelem/přítelkyní s rodiči prostřednictvím školy by to pro mě byla ideální praxe formou zájezdu jiné (uveďte)

4.

Co by Vás mohlo odradit při výběru aktivní dovolené v Norsku? (můžete vyplnit více možností) finanční důvody (cena zájezdu) norské počasí dlouhá cesta ubytování v kempu vysoké ceny (suvenýry, potraviny, ...) jiné (uveďte) 78

5.

Jakou organizaci zájezdu preferujete? prostřednictvím CK s průvodcem vše bych si zařídil/a a naplánoval/a sám/a raději bych dal/a přednost studijnímu pobytu Erasmus

6.

Myslíte si, že v ČR je dostatečná nabídka zájezdů do Norska prostřednictvím CK? ano, téměř každá CK tuto destinaci nabízí v rámci možností bych si vybral/a ne, na tuto zemi by se mělo specializovat více CK zatím jsem nezjišťoval/a, jak dostatečná nabídka na českém trhu je

7.

Pokud znáte nějakou specializovanou CK na zájezdy do Norska, uveďte prosím jakou. žádné jsem doposud neslyšel/a zde uveďte CK

8.

Kdybyste se zúčastnil/a zájezdu do Norska, o jakou náplň programu byste měl/a největší zájem? (můžete vyplnit více možností) pěší turistika (náhorní plošina Hardangervidda,cesta za ledovci, procházky po národních parcích, ...) plavby po fjordech (Oslofjord, Sognefjord, Geirangerfjord,...) návštěva hlavního města Oslo návštěva poloostrova muzeí Bigdoy (Muzeum vikingských lodí, Norské lidové muzeum, Muzeum polární lodi Fram, Muzeum Kon-Tiki) ostrovy severního Norska (Lofoty, Vesterály, Špicberky)

9.

Na zimní dovolené v Norsku si přijde na své každý lyžař. Měl/a byste zájem o tento zájezd? Ano, lyžování je můj koníček Ne, raději bych dal/a přednost letní dovolené v Norsku

79

10.

V Norsku žije v současné době jedna zajímavá národnostní menšina (cca 40 000 obyvatel). Věděl/a byste o jakou minoritu se jedná? Normané Vikingové Sámové Indiáni

11.

Norský troll je uctíván všemi obyvateli v Norsku, zejména těmi, kteří žijí v severní části Norska. Jak si takového trolla představujete? imaginární uctívaná bytost s kouzelnou mocí pták žijící pouze na norském území druh skotu vyskytující se v severní části Norska vánoční skřítek

12.

Až do 20. století patřilo Norsko k chudším evropským zemím. V současné době je Norsko evropskou ekonomickou velmocí. Věděl/a byste v jakém odvětví? turistický ruch vývoz ropy papírenský průmysl jaderná energetika

13.

Norsko je pro turisty poměrně drahou zemí. Ceny ubytování jsou cca 3x dražší než v ČR (1 norská koruna = 3,244 Kč. Jaké kategorii ubytování v Norsku byste dal/a přednost? Hotel*** (600-850 NOK / noc) Penzion, hostel (500-800 NOK / noc) Mládežnické ubytovny, studentské koleje (180-300 NOK / noc) Kempy a chatky (300-800 NOK / noc) Rybářské domky (600-1200 NOK / den)

14.

Jakému druhu dopravy byste dal/a přednost při cestě do Norska? Autobus (průjezd Německem,noční přeplutí trajektem do Švédska,Švédsko -> Norsko) cca 28 hod Letecky (Praha-Oslo)

80

15.

Navštívil/a jste někdy Norsko? (po zodpovězení této otázky pokračujte otázkou č. 18) Ano Ne

16.

Z jakého důvodu Vás více láká dovolená ve Španělsku? preferuji dovolenou u moře s aktivní dovolenou nemám zkušenosti a mám rád/a na dovolené své pohodlí dovolené v Norsku jsem nikdy neuvažoval/a jiné (uveďte)

17.

Jaký názor máte na aktivní dovolenou? (pěší turistika, poznávání místní kultury,..) aktivní dovolená mi nevadí, když mám kolem sebe dobrou partu přátel na takovou dovolenou bych nejel/a, pod pojmem dovolená si představím pohodu a relax

18.

V jakém žijete kraji? Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Jiná země

19.

Jaké je Vaše pohlaví? Muž Žena 81

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Recommend Documents