VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Význam činnosti sestry při preventivních vyšetřeních tlustého střeva Bakalářská práce
Autor: Barbora Sunegová Vedoucí páce: PhDr. Kateřina Emmerová Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce na téma „Význam sestry při preventivních vyšetřeních tlustého střeva“ se skládá z teoretické a praktické části, diskuze a závěru. Teoretická část se zabývá anatomií tlustého střeva a konečníku, rakovinou tlustého střeva. Praktická část práce se zabývá informovaností populace o kolonoskopii a vyšetření stolice na okultní krvácení. Součástí práce je také edukační materiál před vyšetřením tlustého střeva.
Klíčová slova Kolonoskopie, vyšetření stolice, rakovina
Annotation Thesis on „The importance of the nurse in preventive examinations of the colon“ consists of theoretical and practical part, discussion and conclusion. The theoretical part deals with the anatomy of the colon and rectum, colon cancer. The practical part of the thesis deals with the awareness of people about colonoscopy and stool examination for occult bleeding. The work also includes educational material before examination of the colon.
Key words Colonoscopy, stool examination, cancer
Ráda bych poděkovala paní učitelce Kateřině Emmerové za vedení. Dále děkuji respondentům za ochotu vyplnit dotazník. A také Mgr. Martině Novákové za cenné rady při tvoření bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
Podpis
Obsah 1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE ....................................................................................................................... 6 1.1 ÚVOD PRÁCE..................................................................................................................................... 6 1.2 CÍLE PRÁCE ....................................................................................................................................... 7 1.3 PRACOVNÍ HYPOTÉZY .......................................................................................................................... 7 2 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 8 2.1 ANATOMIE TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU ............................................................................................ 8 2.1.1 Stavba tlustého střeva .......................................................................................................... 8 2.1.2 Konečník ................................................................................................................................ 9 2.1.3 Střevní pohyby ...................................................................................................................... 9 2.1.4 Defekace ............................................................................................................................... 9 2.2 NÁDORY .......................................................................................................................................... 9 2.2.1 Nádory tlustého střeva a konečníku.................................................................................... 10 2.2.2 Vnější faktory vzniku nádorů ............................................................................................... 10 2.2.3 Vnitřní faktory ..................................................................................................................... 11 2.3.1 Příznaky............................................................................................................................... 12 2.4.1 Screeningová vyšetření ....................................................................................................... 12 2.5.1 Léčba ................................................................................................................................... 15 2.6.1 Úmrtnost ............................................................................................................................. 16 2.7.1 Prevence.............................................................................................................................. 16 3 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 19 3.1 METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE............................................................................................................. 19 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ ....................................................... 19 3.3 PRŮBĚH VÝZKUMU ........................................................................................................................... 20 3.4 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .............................................................................................................. 20 3.5 VÝSLEDKY VÝZKUMU ......................................................................................................................... 20 3.6 VLASTNÍ VÝZKUM ............................................................................................................................. 21 3.6 DISKUSE......................................................................................................................................... 33 3.7 NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ............................................................................................. 34 4 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 35 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................................ 37 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................... 39 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................................. 39 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 39 PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍK .................................................................................................................. 40 PŘÍLOHA Č. 2 INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA S VÝKONEM ...................................................... 43
1 Úvod a cíle práce 1.1 Úvod práce Téma bakalářské práce význam činnosti sestry při preventivních vyšetřeních tlustého střeva jsem si vybrala z důvodu rostoucího počtu rakoviny tlustého střeva a konečníku nejen ve světě, ale i u nás zapříčiněnému pozdní diagnostikou a nedokonalou někdy i nulovou informovaností populace. Lidé v dnešní době nevěnují prevenci skoro žádný čas. Začínají se zajímat a sbírat informace většinou až po té, co onemocní rakovinou někdo z rodiny nebo z přátel. Teprve potom se snaží o té nemoci získávat podrobnější informace. V horším případě si myslí, že jim ani blízkým se to stát nemůže. Přitom úmrtnost na kolorektální karcinom stále stoupá. Ve světě je kolorektální karcinom na druhém místě v žebříčku civilizačních chorob hned za kardiovaskulárními onemocněními. Přitom včasná diagnostika a léčba snižuje riziko úmrtí.
Můj otec letos oslavil 50 narození a jeho manželka ho poslala na preventivní prohlídku. U praktického lékaře mu bylo sděleno, že si má doma udělat test na okultní krvácení. Domů přišel s domácím testem a s pocitem, že informacím od lékaře nerozumí. Doma jsme mu to jako zdravotníci vysvětlili, že je to naprosto bezbolestné a nemusí se stolice dotýkat, výše zmíněný test si udělal. Naštěstí výsledek byl negativní. Za 2 roky má v plánu si test udělat znovu už beze strachu.
Tato práce je zaměřena na zjištění informovanosti veřejnosti o preventivních vyšetřeních tlustého střeva, která jsou jako jediná schopna zjistit zda, je ve střevě jakýkoli nádor, polyp nebo jiné postižení střevní sliznice. Skládá se z teoretické, praktické části, diskuse a závěru. Na konec jsem zařadila doporučení do praxe. V teoretické části sem se zaměřila na popis anatomie a fyziologie střev a na různé druhy prevence. Dále jsem se zaměřila na popsání podpory státu a českých pojišťoven prevenci kolorektálního karcinomu.
V praktické části jsou data z dotazníku přehledně vyhodnocena do tabulek a grafů. V diskusi se věnuji vyhodnocování hypotéz.
Cílem práce je zjistit, jak jsou lidí informovaní o komplikacích kolonoskopie, zda vědí, jak se kolorektální karcinom projevuje a kde se informace dozvěděli. U tohoto
6
onemocnění je velký důraz kladen na prevenci.
Můj dotazník byl určen pro populaci ve věku 40-70let, kteří byly na vyšetření, nebo teprve půjdou. Dotazník jsem pro svou práci zvolila internetový. Tento dotazník bylo možno vyplňovat od 30.3 – 30. 4. 2013. Celkem byl vyplněn 100 respondenty z celé republiky.
1.2 Cíle práce Cílem práce je za pomoci dotazníkového šetření zjistit informovanost lidí o preventivních vyšetřeních tlustého střeva.
1.3 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Dvě třetiny respondentů ví jaké jsou komplikace kolonoskopie. Hypotéza č. 2: Více než 50% respondentů ví, jak má postupovat před vyšetřením tlustého střeva. Hypotéza č. 3: Více než 75 % respondentům se sestra věnovala 30 minut a jejich obavy se snížily.
7
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Anatomie tlustého střeva a konečníku 2.1.1 Stavba tlustého střeva Tlusté střevo (intestinum crassum) se nachází v dutině břišní. Je součástí gastrointestinálního traktu pokračováním tenkého střeva. Jeho největším významem je skladování stolice a vstřebávání vody. Má začátek v pravé jámě kyčelní je dlouhé asi 1,2 – 1,4 m a široké 5 – 8 cm. Skládá se z několika částí ze slepého střeva (caecum) s červovitým přívěskem (apendix vermiformis), vzestupného (colon ascendens), příčného (colon transversum), sestupného (colon descendens) a esovitého tračníku (colon sigmoideum). Konečnou část tlustého střeva tvoří konečník (anus), který se mění v řitní kanál končící řitním otvorem (rectum). (Dylevský, 2009), (Mourek, 2012)
Sliznice tlustého střeva je bledá, pokrytá jednovrstvým cylindrickým epitelem bez klků na rozdíl od střeva tenkého. Obsahuje množství hlenových žláz, které ochraňují sliznici proti dráždivým účinkům žaludečních šťáv a bakteriím sídlícím v tlustém střevě. Svalovina je dvojvrstvá, cirkulární a podélná. Stahem cirkulárního svalstva vznikají výpuky, jejich poloha se mění a posunují střevní obsah ke konečníku.
V tlustém střevě se sliznicí vstřebává voda a střevní obsah houstne. Nestrávená potrava, odumřelé buňky, žlučová barviva se v tlustém střevě rozkládají díky střevním bakteriím. Jednodušší látky už zde nejsou vstřebávány, pouze některé vitaminy skupiny B a vitamin K, částečně i plyny vznikající rozkladem potravy. Zbytek odchází řitním otvorem. Při nadýmavé stravě může vzniknout meteorismus, což je nadměrné nahromadění střevních plynů. Průchod střevního obsahu tlustým střevem trvá dva až tři dny. Závisí to především na stravě a tělesné aktivitě. U sedavého zaměstnání a špatném defekačním návyku (dlouhé sezení na WC) může vzniknout až chronická zácpa. Čím déle zůstává stolice ve střevě, tím více látek se vstřebává. Vstřebává se více vody i škodlivé látky a mohou způsobit poruchy nebo obtížné vyprazdňování.(Lukáš, 2007)
8
2.1.2 Konečník Konečník (rectum) se nachází na konci tlustého střeva, je dlouhý asi 10 až 15cm. Rozděluje se na dvě části. První část je 10 cm široká pružná ampula, ve které se hromadí stolice a posléze je defekací vytlačena z těla, druhá část se zužuje do análního kanálu. Sliznice je velmi citlivá a svojí stavbou podobná jako stěna střeva tlustého. (Lukáš, 2007)
2.1.3 Střevní pohyby Jsou mnohem menší než u tenkého střeva. Posun potravy spočívá v naplňování a vyprazdňování výdutí, které pohybují potravou oběma směry a usnadňují vstřebávání vody. Pohyb střevního obsahu je pomalý, rychlost se zvyšuje po náplni žaludku, tzn. Gatrokolický reflex. Rectum je většinou prázdné, protože zavřené svěrače recta posunují střevní obsah zpět. Naplnění recta způsobí defekační reflex. A potrava je vytlačena z těla pryč. (Lukáš, 2007)
2.1.4 Defekace Při naplnění recta nastává děj, který se nazývá defekační reflex. Je řízen vegetativními nervy. Při něm se otevře vnitřní svěrač a přichází takzvané nucení na stolici. Další svěrač je zevní tvořen příčně pruhovanou svalovinou a je již ovládán naší vůlí. Otevření zevního svěrače je doprovázeno velkým nádechem a zapojením břišních svalů. Takto je možné zcela vyprázdnit konečník. Fyziologická frekvence vyprazdňování je velmi individuální. Intervaly mohou být od několikrát denně až po několikrát týdně. Při tekuté stolici nejméně 3x denně hovoříme o průjmu. O zácpu se jedná při málo čatsém a obtížném vyprazdňování.(Mourek, 2012)
2.2 Nádory a) Maligní nádory jsou z velmi rychle rostoucích nádorových buněk. Do okolní tkáně prorůstají neohraničeně bez souvislosti na hlavní nádor. Odstranění je složité, metastazují kamkoli do těla. Diagnostika metastáz je velmi složitá.
b) Benigní rostou pomalu, okolní tkáně spíše utlačují. Odstranění je jednodušší, nemetastazují a neopakují se.
9
c) Intermediární nádory májí lepší prognózu než maligní, na rozdíl od benigního se opakuje a metastazuje do okolí.(Mačák, 2004)
2.2.1 Nádory tlustého střeva a konečníku Benigní nádory tlustého střeva jsou polypozní adenomy jakékoli velikosti. Mezi nejčastější nádory patří maligní karcinom. Nádory v pravé polovině břicha obvykle nezpůsobují obstrukci střeva, neprojevují se poruchami vyprazdňování. Karcinom v levé polovině rostou kruhovitě a tím snižují průsvit střeva. Střevní obsah se pak drží před překážkou. A dochází k méně častému vyprazdňování.(Mačák, 2007)
2.2.2 Vnější faktory vzniku nádorů a) Strava – zdravá strava je velmi důležitá. Naše společnost dělá velkou chybu v nepestrosti a jednotvárnosti stravy. Češi mají velkou spotřebu červeného masa, které není pro tělo vhodné. Další chybou je nedostatek vlákniny, která má význam při ochraně střeva a střevní sliznice. Zvětšuje objem stolice a zrychluje vylučování a tím zabraňuje vstřebávání škodlivých látek a předchází zácpě. I nedostatek ovoce a zeleniny může vést k rakovinotvornému bujení.(Lukáš. 2007)
b) Tuk a maso – nejdůležitější je složení a obsah tuku v naší potravě. Škodlivé jsou pro nás omega 6 polynenasycené kyseliny, které můžeme najít v grilovaném, smaženém nebo tučném mase. Jejich opakem jsou omega 3 polynenasycené kyseliny. Ty jsou obsaženy převážně v rybím tuku a mase. Hem obsažený v mase červeném může sliznici střeva poškozovat a tím ve velké míře zvyšovat riziko vzniku rakoviny.(Lukáš, 2007)
c) Obezita – u mužů se obezitou zvýší riziko rakoviny tlustého střeva až dvakrát. U žen je to podobné. Stejné riziko se vyskytuje i u lidí s větším množstvím tuků a cukrů v krvi. Důležitý je protektivní účinek pohybové aktivity a radikální snížení hmotnosti.(Lukáš, 2007)
d) Stres – dnešní doba je považována za mnohem rychlejší a agresivnější než dříve. Při stresu se v těle zvyšuje hladina některých hormonů, které
10
nejsou pro naše tělo vhodné, to může vést k vyššímu riziku jakékoli rakoviny nejenom v tlustém střevě nebo konečníku. Dalším rizikem působení stresu na lidský organismus je vznik žaludečních a střevních vředů. Mohou vzniknout velmi rychle. Ty naleptávají a ničí střevní sliznici a tím mohou působit prekancerozně. Proti stresu pomáhá relaxace, procházky a zklidnění pracovního a osobního tempa. (Adámková, 2010)
e) Kouření
–
škodlivost kouření byla už mnohokrát prokázána
v souvislosti s rakovinou plic a jiných orgánů. Patří sem i rakovina tlustého střeva a konečníku. I zde byly vlivy kouření na vznik rakoviny potvrzeny. Proto lékaři radí a pomáhají při odvykání kouření.
2.2.3 Vnitřní faktory a) Věk – nejčastěji postihuje kolorektální karcinom muže po 50 letech věku. U žen je to méně časté nikoli výjimečné. Dříve než kolem 50 let věku je to spíše ojedinělé ne však nemožné. Proto je důležitá prevence, aby bylo zjištění co nejdříve a mohla být zahájena včasná léčba. Čím dříve se nádor vyskytne tím horší je prognóza. Velmi často bývá výskyt v rodině.(Lukáš, 2007)
b) Rodinná anamnéza – výskyt v nejbližší rodině jako jsou děti, rodiče a sourozenci velmi zvyšuje riziko vzniku. Každý lékař, nejenom obvodní, by se měl na onemocnění při vyšetření zeptat. Rodinná anamnéza je velmi důležitá a neměla by být v žádném případě opomíjena.(Adámková, 2010)
c) Střevní záněty – ulcerozní kolitida a Crohnova choroba postihující tlusté střevo májí nepříznivý vliv na vznik carcinomu. Patří sem i žaludeční a střevní vředy jak v tenkém, tak v tlustém střevě. Také střevní polypy mohou být prekancérozami a je nutné je odstranit, i když nezpůsobují žádné obtíže. (Lukáš, 2007)
11
2.3.1 Příznaky Na počátku nádorového bujení může nádor růst skrytě bez specifických příznaků. Později mohou být příznaky více viditelné a více pociťované. Můžeme je rozdělit na místní a celkové. Mezi místní příznaky patří jakékoli poruchy vyprazdňování stolice. Nejčastěji to jsou změna častosti vyprazdňování stolice a střídání zácpy a průjmu. K celkovým příznakům patří nechutenství, viditelný úbytek na váze v krátké době bez zjevných příčin. Jako pozdní příznaky se řadí rostoucí objem břicha. U rektálního carcinomu patří mezi příznaky bolest při vyprazdňování stolice, viditelná či neviditelná krev, hnis nebo výtok z konečníku.(Vorlíček, 2006)
2.4.1 Screeningová vyšetření Lidé zbytečně umírají na rakovinu tlustého střeva a konečníku, protože podceňují preventivní prohlídky a rady odborníků na zdravý způsob života. Přitom je v naší republice velké množství možností jak se nechat jakkoli vyšetřit a při pozitivním nálezu začít ve velmi krátké době léčit. Stačí si zažádat u praktického lékaře, registrujícího gynekologa v případě žen, nebo koupit si test v lékárně. Je mnoho způsobů, jak se o možnosti vyšetření dozvědět. V České televizi vysílali před několika lety reklamu se známými herci. Povídali tam o důležitosti tohoto vyšetření. Hlavním propagátorem bylo sdružení Život 90 v čele s Dagmar Havlovou a Václavem Havlem. Jeden z herců se přiznává, jak mu to vyšetření je nepříjemné. Pro tento rok se stal tváří boje proti rakovině tlustého střeva a konečníku herec Miroslav Etzner. Mezi screeningová vyšetření patří vyšetření okultního krvácení, kolonoskopie. Mezi další možná vyšetření řadíme ultrazvuk nebo vyšetření krve.
Vyšetření stolice na okultní krvácení Od 50 let je mužům i ženám hrazeno 1x ročně vyšetření stolice na okultní krvácení. Souprava k tomuto vyšetření je k dostání u lékaře nebo si ji lidé, kterým ještě nebylo 50, mohou koupit v lékárně. K vyšetření není nutná přítomnost lékaře, provádí se doma pouze se zkumavkou i s odebranou stolicí odnese do ordinace a lékař ihned ví výsledek.(Špinar, 2008)
Dříve se před vyšetřením musela dodržovat dieta a byly potřebné 3 odběry. Za velký problém se považovalo, kam tu kartičku se stolicí uložit po dobu tří dnů a hlavně kam se
12
měla stolice k odběru zachytit. Dnešní testy tento problém vyřešily. Nyní stačí pouze jeden odběr a to z toaletního papíru. Výsledek je znám do pár minut. Odpadá i dieta před odběrem, protože test není ovlivněn příjmem potravin. Funguje na principu zjištění přítomnosti hemu (krevního barviva) ve stolici. Krev ve stolici nemusí ihned znamenat to nejhorší. Krvácení ze střeva může znamenat přítomnost střevních polypů nebo střevní zánět. Z tohoto testu nepoznáme, o co přesně se jedná, pouze jestli je ve stolici přítomna krev nebo ne. Pro další informace je vhodné podstoupit jiné vyšetření většinou kolonoskopii.
Před vyšetřením dřívějším testem Souprava obsahuje špachtle a kartičku se 3 okýnky. Před vyšetřením by se mělo 3 dny vyvarovat salámům, špenátu. Tyto potraviny mohou způsobit falešnou pozitivitu tohoto testu. Ženy s menstruací a lidé s průjmem by se testovat neměli.
Vyšetření Každý den ráno po dobu tří dnů se měli odebrat špachtlí malé vzorečky stolice a rozetřít do okénka na testovací kartě. Po třech dnech se karta odnesla k lékaři a ten ji poslal do laboratoře. Výsledky trvali několik dní. Při pozitivitě bylo doporučeno podstoupit kolonoskopii.
Před vyšetřením novým testem Není potřeba žádná příprava. Pouze ženy při menstruaci by si test neměli dělat kvůli možnosti falešné pozitivity. U pacientů s průjmem se doporučuje test odložit.
Vyšetření Test je možné provádět kdekoli v jakoukoli denní dobu. Odběrovou tyčkou, která je obsahem balení, odebereme množství potřebné ke správnému odběru. Tyčku vrátíme do zkumavky a promícháme odebranou stolici s roztokem uvnitř zkumavky. Musíme dávat pozor, aby byla zkumavka dobře uzavřena. Na odběrovou zkumavku našroubujeme druhou, která obsahuje testovací proužek. Po 5 minutách se proužek zbarví. U negativního výsledku se objeví jeden červený proužek. Při přítomnosti krve ve stolici se zbarví dva proužky červeně. Kdyby test nebyl funkční, neobjeví se nic. I u tohoto testu platí nemožnost vyšetření při průjmu a menstruaci.
13
Kolonoskopie Kolonoskopie se doporučuje při pozitivním nálezu krve ve stolici. Může se provádět i při obtížích při vyprazdňování nebo bolestech břicha. Jedná se o endoskopické vyšetření, které umožňuje, aby si lékař mohl prohlédnout celé tlusté střevo pomocí ohebné hadičky obsahující na konci optické zařízení. Pomocí kamery si může na obrazovce dobře prohlédnout sliznici a případné defekty nebo krvácení zastavit. Vyšetření může být diagnostické i terapeutické. Pokud při vyšetření není nic nalezeno, opakuje se po 5 až 10 letech. Při nálezu polypů jsou zpravidla během kolonoskopie odstraněni. (Špinar, 2008)
Před vyšetřením Před kolonoskopií není potřeba hospitalizace. Může se provádět i ambulantně. Klient se doma pomocí roztoku koupeného v lékárně vyprázdní. K dokonalému vyprázdnění střeva se v dnešní době nejčastěji používají roztoky s obsahem fosfátu například Fotrans. Zdravému klientovi nebo pacientovi bez ledvinových potíží je podán k vypití postupně rozmíchaný ve 4 litrech den před vyšetřením. Někdy je naordinováno očistné střevní klizma, když pacient nebo klient z nějakého zdravotního důvodu není schopen tolik tekutin vypít. Je možné si nějaké peníze připlatit a koupit si roztok, kterého je menší množství a má lepší chuť. Zkušenost je s ním ovšem taková, že dostatečně nevyprázdní, pak je nutné vyšetření opakovat jindy a Fortans použít. Ráno před vyšetřením dostane pacient prášek na zklidnění.
Vyšetření Ráno před vyšetřením dostane pacient prášek na zklidnění. Vyšetření probíhá v poloze v leže na levém boku. Do žíly je pacientovi aplikována analgosedace, což je směs analgetik proti bolesti a léků na zklidnění. Lékař přes řitní otvor zavede ohebný endoskop na konci s kamerou, kterým se dostane přes celé tlusté střevo až do ústí tenkého střeva. Během celého vyšetření může sledovat průběh na obrazovce. Při vyšetření se mohou dělat i malé zákroky jako například odstranění polypů. Které mohou být prekancerozami.
14
Po vyšetření Po vyšetření není potřeba žádný zvláštní režim. Pouze se doporučuje sledovat stolici, kvůli možnému krvácení. Lékaři radí na několik dní omezit kořeněnou stravu.
Komplikace Během vyšetření se může narušit střevní stěna a způsobit krvácení. V krajním případě může dojít k perforaci střeva. Mohou se objevit bolesti konečníku. Infekce nastává jen velmi výjimečně.
2.5.1 Léčba Léčba nádorů trvá velmi dlouho, je náročná a komplikovaná. Na léčbě se podílí několik odborníků. Od onkologů, chirurgů až k radioterapeutům. Nutná je i pomoc psychologa nebo psychiatra. Nejen pro samotného pacienta, ale i pro jeho rodinu a blízké okolí.
1. Kurativní léčba – cílem této léčby je naprosté odstranění nádoru a ve většině případů je nutné odoperovat i spádové mízní uzliny. To může později způsobovat otoky. Během operace je velmi důležité, aby se nádorové buňky nerozšířili po celém těle a tím tělo ještě více neinfikovaly. Díky určitým postupům by se tomu mělo zamezit. Patří sem snaha operovat dále od carcinomu, vyvarovat se protržení karcinumu . Často se během operace vyplachuje střevo i dutina břišní roztokem Betadinu. Jako určitá dezinfekce a zabránění sepse. (Zeman, 2011)
2. Paliativní léčba – přichází na řadu, není-li nádor nebo metastázi možné operativně nebo jinak odstranit. Tato léčba zlepšuje co nejvíce kvalitu života a přežíváni s touto chorobou. Postupuje se individuálně na základě věku a zdravotního stavu pacienta. Odstraňuje komplikace a problémy, které pacient má. Například krvácení nebo obstrukce střev. (Zeman, 2011)
15
2.6.1 Úmrtnost Maligní nádory jsou v České republice druhým největším zabijákem hned po kardiovaskulárních chorobách a to srovnatelně u obou pohlaví, jak muži, tak ženy. Rakovina tlustého střeva a konečníku je u nás ve srovnání se světem několikrát smrtelnější. Větší úmrtnost je zaznamenána u mužů. (Adámková, 2010)
2.7.1 Prevence U rakoviny tlustého střeva je prevence to nejdůležitější. Hlavním aktérem prevence by měl být sám pacient. Měl by si sám vyhledávat informace a zjišťovat jaké má možnosti. Na internetu je obrovské množství informací o příznacích, léčbě i preventivních programech. Dalším stupněm by měl být lékař. Ať už praktický lékař nebo u žen gynekolog. V ordinacích by podle mě měli být letáčky a nejrůznější informace o druzích preventivních vyšetření a jejich ceně popřípadě nějaké reklamní letáky od pojišťoven. Možností je opravdu velké množství. Zatím jsem nic podobného v žádné ordinaci u praktika ani u svého gynekologa neviděla. V české republice je problém, že lidé na preventivní prohlídky nechodí. Protože nepovažují preventivní prohlídky za důležité. Přitom tolik onemocnění se zdiagnostikuje omylem právě při preventivních prohlídkách. V neposlední řadě v prevenci je stát, který se snaží zlepšit prevenci tohoto onemocnění.
Od ledna 2009 existuje oficiálně v České republice bezplatný screening na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Výběr vyšetření závisí na věku pacienta. Od 50 do 54 let věku má pacient možnost zažádat o provedení testu okultního krvácení ze střeva. Po 55. roce života mají klienti bez příznaků na výběr mezi vyšetřením na skryté krvácení nebo screeningovou kolonoskopií. Ta je nutná opakovat při negativním nálezu 1x za 10 let. (Adámková, 2010)
Primární onkologická prevence zajišťuje, aby nádor vůbec nevzniknul. Patří sem zvyšovat informovanost o kolorektálním carcinomu a jeho předcházení. Zlepšovat zdravý životní styl. Nebo dny ve které je toto onemocnění lidem připomínáno. Neméně důležité je, když už nádor vzniknul, aby byl včas diagnostikován a léčen na to je sekundární prevence. (Žaloudík, 2008)
16
Do sekundární prevence patří bezplatná vyšetření klientů s větším rizikem vzniku kolorektální karcinomu. Jsou to hlavně muži po 50. roku života se sedavým zaměstnáním nebo muži a ženy s výskytem rakoviny v nejbližší rodině.
Díky terciální prevenci by se mělo zabránit, aby se nádorová onemocnění vracely. Pacienti, kteří prodělali rakovinu, jsou pozorováni a zváni na onkologické prohlídky. Po úspěšné léčbě jsou prohlídky z počátku častější. Později mohou být zváni i jednou za 2 roky. Jsou lékařem edukováni, aby při jakémkoli příznaku například hubnutí, nechutenství nebo problémy se stolicí, ihned navštívili ordinaci.
Pojišťovny a prevence Většina pojišťoven nabízí balíčky prevence, které zahrnují příspěvek 1 krát ročně od 150 do 1500 korun na zakoupení některého testu na okultní krvácení. Tyto balíčky jsou pro pojištence od 40 do 50 let, kterých se netýká bezplatné provedení testu. Stačí přinést do pojišťovny paragon o koupi jakéhokoli testu a peníze budou proplaceny.
Nemocnice a prevence Stát se snaží v rámci svých nemocnic zvyšovat informovanost i o kolorektálním karcinomu. Do různých programů se přihlašují všechny nemocnice ve velkých českých městech. I Jihlavská nemocnice se aktivně účastnila programu Střevo tour. Což je světový program na zvyšování a zlepšování gramotnosti o rakovině tlustého střeva a konečníku. Součástí tohoto programu byla možnost projít se maketou nafukovacího střeva a dostat informace o prevenci, léčbě, letáky o problematice rakoviny tlustého střeva a konečníku. Mohli se projít vnitřkem tlustého střeva a prohlédnout si jak to vypadá uvnitř a jaké choroby kromě rakoviny tlusté střevo a jeho sliznici postihují.
Minulý rok mohli návštěvníci Jihlavského City parku dostat informace od sester z gastroenterologického oddělení Jihlavské nemocnice. Tato akce probíhá v různých velkých městech České republiky. I v tomto roce bude tato akce probíhat s názvem Střevotour 2013.
17
Sestra a prevence Sestra je ve všech oblastech prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku velice důležitá.
V primární prevenci má na starosti poukazovat i připomínat důležitost prevence kolorektálního karcinomu a nejenom jeho. V ambulantní sféře to znamená dát klientům možnost při návštěvě ordinace se dozvědět nové informace z letáků při čekání v čekárně. Při dlouhém čekání většinou klient sedí a přečte každý leták, který je v dosahu. Proto by měla být čekárna vybavena velkým množství různých letáků. Například o riziku kouření nebo vliv obezity na různá onemocnění. V nemocnici při zjištění například vysokého BMI, což je taky rizikový faktor je sestra schopna zařídit pacientovi návštěvu dietní sestry a tím pomoct při snižování a úpravě jídelníčku.
Do sekundární prevence patří již víše zmíněná vyšetření střeva na okultní krvácení a kolonoskopie. U vyšetření na okultní krvácení podá a popřípadě opakovaně vysvětlí, co se sadou na odběr stolice bude klient doma dělat. Před kolonoskopií v nemocnici pacientovi den předem znovu zopakuje všechny informace a podle potřeby ho uklidní. V den vyšetření ráno dle ordinace lékaře podá pacientovi prášek na zklidnění. Během vyšetření pacienta uklidňuje, mluví s ním a asistuje lékaři.
Terciální prevence zahrnuje dispenzariuaci u pacientů a klientů, kteří již kolorektální karcinom měli. Toto se týká zdravotních sester v onkologických ordinacích. Zde sestra po dohodě s lékařem objednává klienty na prohlídky. Klienti jsou zvaní nejdříve po půl roce, později si je může doktor zvát dvakrát do roka. Záleží na zdraví a věku klienta.
Edukace klienta Při edukaci pacienta v nemocnici nebo klienta v ordinaci je důležité, aby na něj sestra měla dostatek času. Je velmi nepříjemné, když něčemu jako pacient nerozumíme, chceme se na něco zeptat a víme, že jsme tlačeni časem. Ať už ze strany zaneprázdněné sestry nebo ostatních pacientů. Dalším důležitým bodem v edukaci je srozumitelnost toho, co sestra vysvětluje.
18
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Pro moji bakalářskou práci s názvem „Význam činnosti sestry při preventivních vyšetřeních tlustého střeva“ jsem sestavila internetový dotazník s 12 otázkami. Na začátek dotazníku byly vloženy otázky na věk, pohlaví a vzdělání. Pro lepší porozumitelnost bylo množství nabídnutých odpovědí od 2 do 3. Dotazník obsahoval pouze uzavřené otázky. Vyhodnoceny byly pomocí tabulek a grafu.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Výzkum byl prováděn na internetu. Dotazníků bylo vyplněno 100. Respondenti byli lidé ve věku 40 až 60 let. V 60 % (60 respondentů) případů odpovídaly ženy. Ve 49 % (49 respondentů) odpovídali absolventi vysokých škol. Hned za nimi lidé se středoškolským vzděláním. Tab. 1 Věk a pohlaví respondentů
Pohlaví
40-50 let
60-70 let
%
Muž
15
25
40
Žena
31
29
60
Celkem
46
54
100
Tab. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání
Vzdělání
vyučený
Středoškolské s maturitou
vysokoškolské
Muž
9
11
20
Žena
12
19
29
Celkem
21
30
49
%
21%
30%
49%
19
3.3 Průběh výzkumu Dotazník byl vytvořen internetový na stránkách určených pro vyplňování dotazníků. Vyplnit dotazník měli lidé možnost od 30.3 – 30. 4. 2013
3.4 Zpracování získaných dat Data jsem zpracovávala v Open office Writer text i tabulky a grafy. Výsledky jsou v tabulkách v absolutních i procentuálních číslech.
3.5 Výsledky výzkumu Přehled zjištěných údajů je uspořádán do grafů a tabulek a je k nim připojen krátký komentář pro snadné pochopení.
20
3.6 Vlastní výzkum
1. Máte pocit, že vaše informace o vyšetření jsou dostatečné? Tab. 3 Máte pocit, že vaše informace o vyšetření jsou dostatečné?
Odpověď
počet
%
Spíše ano
21
21%
Ano
28
28%
Spíše ne
33
33%
Ne
18
18%
Celkem
100
100%
Spíše ano odpovědělo 21 % (21 respondentů), že ano si myslí 28 % (28 respondentů). Odpověď spíše ne byla u 33 % (33 respondentů) odpovědí. Ne odpovědělo 18 % (18 respondentů) respondentů. Z celkového počtu 100 má pouze 49 % (49 respondentů) respondentů pocit že jsou jejich informace o vyšetření dostatečné. O nedostatečnosti informací je přesvědčeno 61 % (61 respondentů) respondentů.
21
2. Jak dlouho se vám sestra věnovala? Tab. 4 Jak dlouho se vám sestra věnovala?
Pohlaví
10min
20min
30 minut
Muži
8
17
15
Ženy
32
19
3
40%
36%
18%
Celkem v %
Z této otázky je jasné, že se sestry ve 40 % (40 respondentů) věnovali klientům pouze 10 minut. V 18 % (18 respondentů) se věnovali vysvětlování 30 minut. Z výsledků vyplívá, že se déle věnovali mužům než ženám. Ve 36 % (36 respondentů) se sestra v ordinaci věnovala klientovi 20 minut.
22
3. Snížily se Vaše obavy z vyšetření? OBAVY Z VYŠETŘENÍ 60 50 40 ANO
30
NE POČET RESPONDENTŮ
20 10 0 ano
ne
Graf 1. Obavy z vyšetření
Otázka č. 5 měla zjistit, zda po návštěvě lékařské ordinace se obavy klientů snížily. Z celkového počtu V 100 respondentů (100 %) ve 43 % (43 respondentů) zněla odpověď ano. V 57 % (57 respondentů) se obavy z vyšetření nesnížily.
23
4. Myslíte si, že jsou letáky o kolorektálním karcinomu v čekárnách a ordinacích dostatečné? Tab. 5 Myslíte si, že jsou letáky o kolorektálním karcinomu v čekárnách a ordinacích dostatečné?
počet
%
Ano, jsou dostatečné
43
43%
Ne, je jich málo
26
26%
Žádné jsem neviděl/a
21
21%
Celkem
100
100%
Odpovědi
Touto otázkou jsem zjišťovala, zda je v ordinacích a čekárnách podle respondentů dostatek propagačního materiálu a informací o kolorektálním karcinomu. Pouze 43 % (43 respondentů) odpovědí znělo, ano jsou dostatečné. Ze 100 odpovědí si 26 % (26 respondentů) respondentů myslí, že materiálů je málo a dokonce 21 % (21 respondentů) žádné propagační ani informační materiály neviděli.
24
5. Víte, jaké potraviny máte před vyšetřením jíst?
Tab. 6 Víte, jaké potraviny máte před vyšetřením jíst?
Odpovědi
počet
%
Červená masa, paštiky, uzeniny
10
10%
Zeleninu, luštěniny, vlákninu
22
22%
Můžete jíst normálně
68
68%
Celkem
100
100%
Správná odpověď na otázku č. 5 byla, můžete jíst normálně. U dnešních testů se již nemusí držet před vyšetřením žádná dieta. V 68 % (68 respondentů) zněla odpověď správně. Částečně špatně zněla odpověď Červená masa, paštiky, uzeniny tu zvolilo 10 % (10 respondentů) dotázaných. Špatně na tuto otázku odpovědělo 22 % (22 respondentů)
25
6. Víte, jaké jsou příznaky rakoviny tlustého střeva?
Tab. 7 Víte, jaké jsou příznaky rakoviny tlustého střeva?
Odpovědi
počet
%
Průjem nebo zácpa přetrvávající několik týdnů
15
15%
Bolest, motání hlavy
9
9%
Krev ve stolici
76
76%
Celkem
100
100%
Správné odpovědi na otázku č. 8 mohli být dvě. Za správnou odpověď lze považovat průjem nebo zácpa přetrvávající několik týdnů i krev ve stolici. Průjem nebo zácpa přetrvávající několik týdnů odpovědělo 15 % (15 respondentů) dotázaných. Za správnou odpověď bolest hlavy považovalo 9 % (9 respondentů) respondentů. Krev ve stolici zvolilo 76 % (respondentů) lidí. Celkem odpovědělo správně 91 % (91 respondentů) lidí.
26
7. Jak často máte nárok na vyšetření okultního krvácení?
Tab. 8 Jak často máte nárok na vyšetření okultního krvácení?
Odpovědi
počet
%
1x za rok
34
34%
1x za 2 roky
51
51%
1x za 3roky
15
15%
Celkem
100
100%
U této otázky byla jenom jedna správná odpověď a to 1x za 2 roky. Správně bylo 51 % (51 respondentů) odpovědí. Ve 34 % (34 respondentů) zněla odpověď 1x za rok. Že je správně odpověď 1x za 3 roky si myslelo 15 % (15 respondentů) lidí.
27
8. Můžete si pomůcky k vyšetření koupit sami v lékárně? Tab. 9 Můžete si pomůcky k vyšetření koupit sami v lékárně?
Odpovědi
počet
%
Ano
74
74%
Ne
17
17%
Nevím
9
9%
Celkem
100
100%
Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo ano 74 % (74 respondentů). Ne odpovědělo 17 % (17 respondentů) a že neví, vyplnilo 9 % (9 respondentů) lidí.
28
9. Jaké jsou komplikace kolonoskopie?
Tab. 10 Jaké jsou komplikace kolonoskopie?
Odpovědi
počet
%
Žádná nejsou
24
24%
Protržení stěny střeva
19
19%
Krvácení
57
57%
Celkem
100
100%
Správné odpovědi na tuto otázku jsou protržení stěny střevní a krvácení. Ze 100 respondentů odpovědělo žádná nejsou 24 % (24 respondentů) lidí. Správně odpovědělo dohromady 76 % (76 respondentů) lidí z toho 19 % (19 respondentů) si myslelo protržení stěny střevní a 57 % (57 respondentů) krvácení.
29
10. Víte, jaké jsou na trhu testy na okultní krvácení?
Tab. 11 Víte, jaké jsou na trhu testy na okultní krvácení?
Odpovědi
počet
%
Stále stejné
27
27%
Ano vím byl/a jsem poučen/a
50
50%
Nevím
23
23%
Celkem
100
100%
Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo ve 27 % (27 respondentů) že jsou testy stále stejné. V 50 % (50 respondentů) o nových testech ví a byli poučeni. O nových testech neví 23 % (23 respondentů) respondentů.
30
11. Kde jste se dozvěděli informace o prevenci kolorektálního karcinomu?
Tab. 12 Kde jste se dozvěděli informace o prevenci kolorektálního karcinomu?
Odpovědi
počet
%
Internet
40
40%
Ordinace lékaře
33
33%
Televize
30
30%
Jiné
18
18%
Celkem
100
100%
Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo, že se o prevenci dozvěděli ve 40 % (40 respondentů) z internetu. V ordinaci dostalo informace 33 % (33 respondentů) respondentů. Ve 30 % (30 respondentů) se lidé dozvěděli informace o prevenci z televize v 18 % (18 respondentů) z jiného zdroje.
31
12. Máte již zkušenost s nějakým preventivním vyšetřením tlustého střeva? Tab. 13 Máte již zkušenost s nějakým preventivním vyšetřením tlustého střeva?
40 – 50 let
%
60 – 70 let
%
celkem
%
Ano byl/a jsem na kolonos kopii
9
9%
13
13%
22
22%
Ano dělal/a jsem si test na okultní krvácen í
11
11%
39
39%
50
50%
Ano dělel/a jsem si test a byl/a na kolonos kopii
3
3%
10
10%
13
13%
Ne žádnou zkušeno st nemám
23
23%
2
2%
25
25%
Z celkového počtu 100 respondentů odpovědělo, že ve věku 40 – 50 let bylo na kolonoskopii 9 % (9 respondentů) lidí. Ve věku 60 – 70 let již 13 % (13 respondentů). Test na okultní krvácení si dělalo 11 % (11 respondentů) lidí ve věku 40 – 50 let. Toto vyšetření si ve věku 60 – 70 let dělalo 39 % (39 respondentů) respondentů. Test i kolonoskopii ve věku 40 – 50 let absolvovalo jen 3 % (3 respondenti) lidí. Ve věku 60 – 70 let jich bylo už 10 % (10 respondentů). Žádnou zkušenost nemá 23 % (23 respondentů) respondentů ve věku 40 – 50 let. Ve věku 60 – 70 let je jich pouze 2 %. (2 respondenti). Ze 100 respondentů bylo na kolonoskopii celkem 22 % (22 respondentů) lidí. Test na okultní krvácení si udělalo dohromady 50 % (50 respondentů) lidí ve věku 40 – 70 let. Kolonoskopii i test absolvovalo ze 100 respondentů celkem 13 % (13 respondentů) lidí a žádnou zkušenost nemá dohromady 25 % (25 respondentů) lidí. 32
3.6 Diskuse Data z dotazníku mi pomohli dozvědět se o míře informovanosti veřejnosti ve věku 40 – 70 let. Jestli jsou informováni o možnosti bezplatných testů, o příznacích koloretálního karcinomu popřípadě jiné možnosti prevence.
Hypotéza č. 1 : Více než polovina respondentů je dostatečně informovaná, o příznacích kolorektálního karcinomu a komplikacích kolonoskopie.
K této hypotéze patří otázky č. 1,6,9. Tato hypotéza měla ukázat míru informovanosti o příznacích kolorektálního karcinomu a komplikacích kolonoskopie. Výzkumem se nám hypotéza částečně potvrdila. Na otázku č. 1 odpovědělo 49 % respondentů, že jsou dostatečně informováni. V 69 % jsou respondenti přesvědčeni o nedostatku svých informací. Na otázku č. 6 jaké jsou příznaky kolorektálního karcinomu, odpovědělo správně 91 % respondentů. U otázky č. 9 Jaké jsou komplikace kolonoskopie, vědělo 76 % lidí.
Hypotéza č. 2 :Více než 50% respondentů ví, jak má postupovat před vyšetřením tlustého střeva na okultní krvácení.
K hypotéze č. 2 patří otázka č. 7. Hypotéza se nám potvrdila. Na otázku jaké potraviny mohou před vyšetřením jíst, odpovědělo správně 68 % respondentů, částečně správně odpovědělo 22 % dotázaných.
Hypotéza č. 3 : Více než 75 % respondentů se sestra věnovala 30 minut a jejich obavy se snížily.
K této hypotéze patří otázky č. 2 a 3. Hypotéza se mi nepotvrdila. V otázce č. 2 odpovědělo pouze 18 % dotázaných, že se jim sestra věnovala 30 minut. Nejméně 10 minut se sestra věnovala u 40 % respondentů a 20 minut byla odpověď u 36 % lidí. U otázky č. 3 zda se jejich obavy snížily, odpovědělo 57 % respondentů, že se jejich obavy nesnížily. Pouze 43 % respondentů udávalo snížení jejich obav.
33
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Podle mě je nejdůležitější pro snížení úmrtnosti na kolorektální karcinom dostatečná prevence a informovanost populace lidí, kterých se to týká. Lidé kolem 50 roku života by měli vědět, jaké jsou příznaky a jaké mají možnosti samokontroly v podobě domácích testů na skryté krvácení ze střeva.
V lékárnách a v čekárnách u obvodních lékařů popřípadě gynekologů by měl být větší počet letáků a jiných informačních materiálů. Lidé se nemají moc velkou šanci něco dozvědět, aniž by sami hledali. Lékaři a sestry v ordinacích by mohli mnohem více upozorňovat na riziko kolerektálního karcinomu nejenom rizikové věkové skupiny ale i mladší 50 let. Aby lidé věděli o rizikách mnohem dříve než mohou onemocnět.
Zhodnocení cíle, cílem práce bylo za pomoci dotazníkového šetření zjistit informovanost
lidí
o
preventivních
vyšetřeních
tlustého
střeva.
Bohužel
z dotazníkového šetření vyplývá, že lidé v naší republice mají málo informací o kolorektálním karcinomu. Nejvíc zarážející ovšem je, jak dlouho se v ordinacích věnují lékaři a sestry pacientům. Z mého výzkumu je jasné, že sestry se věnují klientům pouze 10 minut. Podle mého názoru by bylo vhodné, kdyby se sestry v ordinacích věnovali klientům déle a pečlivěji.
34
4 Závěr Tato bakalářská práce se zaměřuje na informovanost populace kolem 50 let života o prevenci kolorektálního karcinomu. V dnešní uspěchané době lidé zapomínají na své zdraví. Rozmáhá se čím dál víc kuřáctví, pití alkoholu a místo pohybu sezení u počítače. Stáváme se čím dál lhostejnější ke svému tělu a zdraví.
V mojí práci jsem se zabývala informovaností populace v rizikovém věku 40 – 70 let. Podle mého názoru lidé, hlavně muži velmi podceňují prevenci. Nechodí na preventivní prohlídky, v jídle mají nejradši grilované a kořeněné potraviny místo aby jedli ovoce a zeleninu.
Myslím si, že by se lidé měli o svoje zdraví více zajímat a nečekat, až přijde pozvání na prohlídku. V dnešní době je možnost sehnání informací přímo obrovská. Stačí si na internetu zadat kolorektální karcinom a objeví se mnoho a mnoho stránek s radami nebo pomocí. V televizi jsou jednou za rok reklamami se slavnými osobnostmi nebo ve velkých městech II. Evropské dny rakoviny kolorektálního karcinomu. Tato akce vychází tento rok na 18. 4. 2013. V tento den je na programu mnoho zajímavých akcí na zlepšení informovanosti o této problematice.
V teoretické části sem se zaměřila na popis anatomie a fyziologie střev a na různé druhy prevence. Dále jsem se zaměřila na popsání podpory státu a českých pojišťoven prevenci kolorektálního karcinomu.
V praktické části jsou data z dotazníku přehledně vyhodnocena do tabulek a grafů. V diskusi se věnuji vyhodnocování hypotéz.
Hlavním cílem této práce bylo pomoci lidem v orientaci v možnostech prevence a zlepšení informovanosti o příznacích a léčbě kolorektálního karcinomu. Podle mého názoru z důvodu neinformovanosti umírá stále mnoho lidí zcela zbytečně. Mnohdy by stačilo pouze přijít na vyšetření dříve. V takovém případě je léčba a hlavě prognóza o mnoho příznivější.
35
Vedlejším cílem mělo být zjištění jaká je komunikace mezi sestrou v ordinaci nebo na oddělení a klientem. Popřípadě jestli je třeba ji zlepšit. Bakalářská práce mi dala mnoho. Díky ní jsem se dozvěděla spoustu nových informací, které mohu předávat dál. Mohu komukoli poradit, kdyby si nevěděl rady. V diskuzi hodnotím výsledky výzkumu s hypotézami. Stanovila jsem si 3 pracovní hypotézy. Hypotéza č. 1: Dvě třetiny respondentů ví, jaké jsou komplikace kolonoskopie. Hypotéza č. 2: Více než 50% respondentů ví, jak má postupovat před vyšetřením tlustého střeva. Hypotéza č. 3: Více než 75 % respondentů se sestra věnovala 30 minut a jejich obavy se snížily.
Hypotéza č. 1 se potvrdila. Správně odpovědělo 76 % respondentů. Hypotéza č. 2 se také potvrdila. Až 76 % respondentů ví jak má před vyšetřením tlustého střeva postupovat. Hypotéza č. 3 se nepotvrdila. U 57 % respondentů, se jejich obavy nesnížily. Nejvíce klientům se sestra věnovala 10 minut a 30 minut pouze u 18 % respondentů.
36
Seznam použité literatury Knižní zdroje 1. ADÁMKOVÁ, Věra. Civilizační choroby - žijeme spolu. Praha: Triton, 2010, 130 s. ISBN 978-807-3874-131. 2. BÉLIVEAU, Richard a Denis GINGRAS. Výživou proti rakovině: zdravé tlusté střevo = dlouhý život. Vyd. 1. Překlad Božena Žižková. Praha: Vyšehrad, 2008, 213 s. ISBN 978807-0219-072. 3. BREUSS, Rudolf. Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci, léčitelné přírodními prostředky: zdravé tlusté střevo = dlouhý život. Vyd. 4., rozš. Překlad Božena Žižková. Praha: Erika, 2001, 157 s. ISBN 80-719-0421-X. 4. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2009. ISBN 978-80-247-3240-4. 5. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie: učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 2. vyd. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86207-05-5. 6. LIPSKÁ, Ludmila, Vladimír VISOKAI a Hilda VORLÍČKOVÁ. Recidiva kolorektálního karcinomu: komplexní přístup z pohledu chirurga. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, xxii, 431 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4730-264.
7. LUKÁŠ, Karel, Aleš ŽÁK a Hilda VORLÍČKOVÁ. Gastroenterologie a hepatologie: učebnice. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 380 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4717-876. 8. LUKÁŠ, Karel. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 288 s. ISBN 80-247-1283-0. 9. LUKÁŠ, Karel. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 288 s. ISBN 978-80-247-3500-9. 10. MAČÁK, Jiří, Jana MAČÁKOVÁ a Jana DVOŘÁČKOVÁ. Patologie. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 347 s., [20] s. barev. obr. příl. ISBN 978-802-4735-306. 11. MOUREK, Jindřich a Denis GINGRAS. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 2., dopl. vyd. Překlad Božena Žižková. Praha: Grada, 2012, 222 s. Sestra (Grada). ISBN 978-802-4739-182. 12. NAVRÁTIL, Leoš. A KOL. Vnitřní lékařství: pro nelékařské obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2319-8.
37
13. NEJEDLÁ, Marie. Fyzikální vyšetření pro sestry. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-802-4711-508. 14. SOUČEK, Miroslav, Jindřich ŠPINAR a Petr SVAČINA. A KOL. Vnitřní lékařství pro stomatology. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005. ISBN 80-247-1367-5. 15. ŠPINAR, Jindřich. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 255 s. ISBN 978-802-4717-494. 16. VORLÍČEK, Jiří, Jitka ABRAHÁMOVÁ a Hilda VORLÍČKOVÁ. Klinická onkologie pro sestry. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 448 s. Sestra (Grada). ISBN 978802-4737-423 17. WALKER, Norman Wardhaugh. Co i prezident by měl znát o tlustém střevě: zdravé tlusté střevo = dlouhý život. Překlad Božena Žižková. Olomouc: Fontána, 1998, 186 s. ISBN 80-861-7912-5. 18. ZACHOVÁ, Veronika a Zdeněk KRŠKA. Stomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 200 s. ISBN 978-802-4732-565. 19. ZEMAN, Miroslav a Zdeněk KRŠKA. Chirurgická propedeutika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, 512 s. ISBN 978-802-4737-706. 20. ŽALOUDÍK, Jan a Denis GINGRAS. Vyhněte se rakovině, aneb, prevence zhoubných nádorů pro každého: zdravé tlusté střevo = dlouhý život. 1. vyd. Překlad Božena Žižková. Praha: Grada, 2008, 189 s. Doktor radí. ISBN 978-8024723-075. 21. CLEMENTE, By Carmine D. Anatomy: a regional atlas of the human body. 6th ed., International ed. Philadelphia, Pa: Lippincott Williams, 2010. ISBN 16-091-3308-0.
38
Internetové zdroje 1. FREIJ, Pavla. Střevotour 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.mojemedicina.cz/prevence-a-screening-nadoru/strevotour-2011/ 2. MUDR. ŠTEFÁNEK, Jiří. Test na okultní krvácení ve stolici a kolonoskopie. Nechte se
vyšetřit
včas!.
[online].
2010
[cit.
2013-05-15].
Dostupné
z:
http://www.ordinace.cz/clanek/test-na-okultni-krvaceni-ve-stolici-a-kolonoskopienechte-se-vysetrit-vcas/ 3. Programy prevence. VZP ČR. [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence
Seznam tabulek Tab. 1 Věk a pohlaví respondentů............................................................................... 18 Tab. 2 Nejvyšší dosažené vzdělání ............................................................................. 18 Tab. 3 Máte pocit, že vaše informace o vyšetření jsou dostatečné? ........................... 20 Tab. 4 Jak dlouho se vám sestra věnovala?................................................................. 21 Tab. 5 Myslíte si, že jsou letáky o kolorektálním karcinomu v čekárnách a ordinacích dostatečné? .................................................................................................................. 23 Tab. 6 Víte, jaké potraviny máte před vyšetřením jíst? .............................................. 24 Tab. 7 Víte, jaké jsou příznaky rakoviny tlustého střeva? .......................................... 25 Tab. 8 Jak často máte nárok na vyšetření okultního krvácení? ................................... 26 Tab. 9 Můžete si pomůcky k vyšetření koupit sami v lékárně? .................................. 27 Tab. 10 Jaké jsou komplikace kolonoskopie? ............................................................. 28 Tab. 11 Víte, jaké jsou na trhu testy na okultní krvácení? .......................................... 29 Tab. 12 Kde jste se dozvěděli informace o prevenci kolorektálního karcinomu? ...... 30 Tab. 13 Máte již zkušenost s nějakým preventivním vyšetřením tlustého střeva? ..... 31
Seznam grafů Graf 1 Obavy z vyšetření ............................................................................................ 22
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Informovaný souhlas pacienta s výkonem
39
Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den. Jmenuji se Barbora Sunegová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě, oboru Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku ke zjištění informovanosti populace o prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. Získané informace budou použity do mé bakalářské práce na téma Význam činnosti sestry při preventivních vyšetřeních tlustého střeva. Prosím o pravdivé vyplnění. Dotazník je zcela anonymní. Moc děkuji za Vaši spolupráci.
Věk: 40-50 x 60-70 Pohlaví: muž x žena Vzdělání: a) vyučený b) středoškolské s maturitou c) vysokoškolské 1. Máte pocit, že vaše informace o vyšetření jsou dostatečné? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 2. Jak dlouho se vám sestra věnovala? a) 10 minut b) 20 minut c) 30 minut 3. Snížily se Vaše obavy z vyšetření? a) ano b) ne 4. Myslíte si, že jsou letáky o kolorektálním karcinomu v čekárnách a ordinacích dostatečné? a) Ano, jsou dostatečné b) Ne, je jich málo c) Žádné jsem neviděl/a 40
5. Víte, jaké potraviny máte před vyšetřením jíst? a) červená masa, paštiky, uzeniny b) zeleninu, luštěniny, vlákninu c) můžete jíst normálně 6. Víte, jaké jsou příznaky rakoviny tlustého střeva? a) průjem nebo zácpa trvající déle než několik týdnů b) krev ve stolici c) bolest hlavy 7. Jak často máte nárok na toto vyšetření? a) 1x za rok b) 1x za 2 roky c) 1x za 3roky 8. Můžete si pomůcky k vyšetření koupit sami v lékárně? a) ano b) ne c) nevím 9. Jaké jsou komplikace kolonoskopie? a) žádná nejsou b) protržení stěny střeva c) krvácení
10. Víte, jaké jsou na trhu nové druhy testů na okultní krvácení? a) stále stejné b) ano, byl/a jsem poučen/a c) nevím 11. Kde jste se dozvěděli informace o prevenci kolorektálního karcinomu? a) internet b) ordinace lékaře c) televize d) jiné
41
12. Máte již zkušenost s nějakým preventivním vyšetřením tlustého střeva? a) ano byl/a jsem na kolonoskopii b) ano dělal/a jsem si test na okultní krvácení c) ano dělal/a jsem si test na okultní krvácení a byl/a jsem na kolonoskopii d) ne žádnou zkušenost nemám
42
Příloha č. 2 Informovaný souhlas pacienta s výkonem
43
44
