VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomiky a managementu
FINANČNÍ ANALÝZA
Ing. Petr Jiříček, Ing. Magda Morávková
2008
Recenzovali: Ing. Eliška Hořínková Ing. Anna Gregarová
Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídají autoři. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. ©
Petr Jiříček, Magda Morávková, 2008
ISBN 978-80-87035-14-6
Finanční analýza
PŘEDMLUVA ............................................................................................... 3 1 ZÁKLADY FINANČNÍ ANALÝZY................................................. 5 1.1 1.2 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5
Úvod do finanční analýzy .................................................................................... 5 Uživatelé finanční analýzy .................................................................................. 5 Zdroje vstupních dat ........................................................................................... 7 Rozvaha ................................................................................................................. 7 Výkaz zisků a ztrát ................................................................................................ 8 Výkaz cash-flow .................................................................................................... 9 Slabé stránky účetních výkazů ............................................................................ 10 Vzájemné vztahy mezi účetními výkazy ............................................................. 11
METODY FINANČNÍ ANALÝZY................................................. 13
2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.2
DRUHY METOD FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................... 13 Elementární metody............................................................................................. 13 Vyšší metody ....................................................................................................... 14 PŘÍPADOVÁ STUDIE ..................................................................................... 14
ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ................................ 15
3 3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.4
ANALÝZA TRENDŮ (horizontální rozbor) .................................................. 15 HODNOCENÍ ANALÝZY TRENDŮ (horizontální rozbor) ........................ 21 PROCENTNÍ ROZBOR (vertikální analýza) ................................................ 28 Struktura aktiv ..................................................................................................... 28 Struktura pasiv ..................................................................................................... 29 Základní pravidla finančního řízení..................................................................... 29 Složení výsledku hospodaření ............................................................................. 29 HODNOCENÍ PROCENTNÍHO ROZBORU................................................ 34
ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ .............................. 40
4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.2
ANALÝZA FONDŮ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ ..................................... 40 Čistý pracovní kapitál .......................................................................................... 40 Čistý peněžní majetek .......................................................................................... 41 Čisté pohotové prostředky ................................................................................... 41 VÝPOČET FONDŮ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ ..................................... 42
ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ............................... 44
5 5.1 5.1.1 5.1.2 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.3.4 5.4 5.4.1 5.4.2 5.5 5.5.1
DEFINICE poměrových ukazatelů .................................................................. 44 Používání poměrových ukazatelů ........................................................................ 44 Systematizace poměrových ukazatelů ................................................................. 44 UKAZATELE LIKVIDITY ............................................................................. 45 Ukazatel hotovostní likvidity .............................................................................. 45 Ukazatel pohotové likvidity ................................................................................ 46 Ukazatel běžné (celkové) likvidity ...................................................................... 46 Výpočet a hodnocení ukazatelů likvidity ............................................................ 48 UKAZATELE RENTABILITY ....................................................................... 49 Domácí pojetí ukazatelů rentability..................................................................... 49 Mezinárodní pojetí ukazatelů rentability ............................................................. 50 Konstrukce ukazatelů rentability ......................................................................... 51 Výpočet a hodnocení ukazatelů rentability ......................................................... 54 UKAZATELE AKTIVITY ............................................................................... 56 Konstrukce ukazatelů aktivity ............................................................................. 56 Výpočet a hodnocení ukazatelů aktivity.............................................................. 60 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ................................................................... 62 Podstata ukazatelů zadluženosti .......................................................................... 62
________________________________________________________________________ 1
Finanční analýza 5.5.2 5.5.3 5.6 5.7 5.8.1 5.8.2
Konstrukce ukazatelů zadluženosti ...................................................................... 63 Výpočet a hodnocení ukazatelů zadluženosti ...................................................... 66 ANALÝZA FINANČNÍ PÁKY......................................................................... 68 UKAZATELE KAPITÁLOVÉHO TRHU ...................................................... 70 Ukazatele na bázi cash-flow ................................................................................ 72 Ukazatele efektivity, reprodukce majetku a produktivity .................................... 72
ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ .......................................... 74
6 6.1 6.2
Du Pont rozklad ................................................................................................. 74 Logaritmický pyramidální rozklad .................................................................. 75
KOMPLEXNÍ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ............... 76
7 7.1 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.2.4 7.2.5 7.2.6
BANKROTNÍ MODELY .................................................................................. 76 Altmanovo Z-skóre .............................................................................................. 76 Domácí modifikace Altmanova Z-skóre .............................................................. 77 Tafflerův model.................................................................................................... 78 BONITNÍ MODELY ......................................................................................... 78 Tamariho model ................................................................................................... 78 Kralickův Quicktest ............................................................................................. 79 Argentiho model .................................................................................................. 79 Ratingové modely ................................................................................................ 79 Gearing ................................................................................................................. 80 Metoda EVA (Economic Value Added) .............................................................. 80
FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ ............................................................... 82
8 8.1 8.2 8.2.1 8.2.2 8.2.3 8.2.4 8.2.5 8.2.6 8.3 8.4 8.4.1 8.4.2 8.4.3 8.4.4 8.5 8.5.1 8.5.2 8.5.3 8.5.4
FINANČNÍ CÍLE PODNIKU ........................................................................... 82 FINANČNÍ POLITIKY PODNIKU ................................................................. 83 Politika daňová..................................................................................................... 83 Politika dluhová ................................................................................................... 83 Politika účetní ...................................................................................................... 84 Politika likviditní.................................................................................................. 84 Politika obchodně - úvěrová ................................................................................ 84 Politika dividendová ............................................................................................ 85 PRINCIPY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................................... 85 DLOUHODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ .................................................. 86 Prognózování prodeje .......................................................................................... 87 Plánování investiční činnosti ............................................................................... 87 Plánování dlouhodobých finančních zdrojů ......................................................... 87 Plánování peněžních toků .................................................................................... 87 KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ .................................................. 88 Specifika ročního finančního plánování .............................................................. 88 Plánování výnosů, nákladů a zisku ...................................................................... 89 Plánování krátkodobé likvidity ............................................................................ 90 Plánování majetkové a finanční struktury............................................................ 91
SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................. 93 SEZNAM TABULEK ................................................................................. 93 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................... 94
________________________________________________________________________ 2
Finanční analýza
Předmluva
PŘEDMLUVA Ekonomická reforma a zavedení tržní ekonomiky v naší zemi s sebou přinesla především vysoce konkurenční prostředí. Dnešní doba je mimo jiné charakterizována stále se měnícími podmínkami, vznikem nových, dříve nepoznaných situací v ekonomickém životě a nárůstem neurčitostí a rizik. K tomu, aby mohl být jakýkoli podnik v těchto podmínkách úspěšný, musí věnovat pozornost především svému systému řízení, neboť jen správné řízení vede k úspěchu. Podnikové řízení se skládá z několika druhů řídících činností. V posledních letech se jako jedno z podstatných jeví řízení finanční. Mezi základní cíle finančního řízení patří především dosažení a udržení uspokojivé finanční situace podniku. Uspokojivou finanční situaci je možné přirovnat k pojmu finanční zdraví podniku. Za finančně zdravý podnik lze považovat takový podnik, který je schopen perspektivně naplňovat smysl své existence. V podmínkách tržní ekonomiky to znamená, že je trvale schopen dosahovat takové míry zisku, která je požadována investory a zhodnocovat tak vložený kapitál. Odrazem této schopnosti je určitá majetková a kapitálová struktura a taktéž struktura hospodářského výsledku. Dobrý stav finančního zdraví je předpokladem plynulého financování záměrů podnikového plánu, trvalé platební schopnosti a získání výhodného postavení na trhu. Finanční analýza je kritickým nástrojem, s jehož pomocí lze odhalit finanční zdraví podniku, a to jeho silné a slabé stránky, tendence i budoucí vývoj. Tato skripta se zabývají metodickými nástroji, jichž finanční analýza používá. Některé nástroje, jako je poměrová analýza, jsou již dlouho dobře známé a používané, vyžadují však pro kvalifikovaný výrok o finanční situaci podniku vysoké nároky na profesní zdatnost a odborné zkušenosti uživatele. Přesto jsou široce používány v oblasti podnikového finančního managementu, leasingových společností, vládních agentur či méně kapitálově silných finančních institucí. Jiné metody jsou založeny na statistickém zkoumání a snaží se vybrat takové ukazatele, které můžeme seskupit do předem stanovené rovnice a z ní obdržet jediný výsledek – číslo, které přiřazením do hodnotící škály sdělí i méně erudovanému hodnotiteli, zejména z řad podnikového managementu, stupeň finančního zdraví firmy. S rozvojem výpočetní techniky a softwarového inženýrství se pomocí aplikovaných metod matematické statistiky, teorie pravděpodobnosti a operační analýzy konstruují komplexní metody založené na použití nejen kvantifikovatelných (tj. číselných) hodnot, ale i kvalitativních parametrů. Vytváříme zde hodnocení, založené na multikriteriálním rozhodování, jako zpětné vazby se používá citlivostní analýzy a informace se neustále podrobují statistickým rozborům matematických expertů. Takovému vrcholnému pojetí finanční analýzy se všeobecně říká ratingové metody; ty jsou nejprůkaznějším indikátorem finančního zdraví firmy. Vzhledem k vysoké náročnosti jich však používají finančně silné specializované subjekty, jako ratingové agentury, investiční a obchodní banky. Finanční analýza je jedním z nejnáročnějších oborů, jemuž se lze v plné šíři jen obtížně ve školní výuce naučit. Kvalifikované komentáře jednotlivých finančních veličin, získaných v absolutní podobě přímo z účetních výkazů či zkonstruovaných do poměrových ukazatelů, lze velmi těžko provádět bez delší ekonomické praxe a detailní znalosti příslušného hodnoceného podniku. Takže kvalitní finanční analýze musí předcházet důkladný „průzkum terénu“, aby získané hodnoty mohly být dány do reálných souvislostí života firmy. Rovněž důležitá je znalost ekonomického prostředí, kde je nutné do kontextu uvést i vlivy z mikroekonomické a makroekonomické sféry na chování podniku. Skripta jsou koncipována tak, že v jednotlivých kapitolách jsou popsány teoreticky nejdůležitější a nejpoužívanější metody finanční analýzy. Výjimkou je odborně navazující závěrečná část s výkladem finančního plánování, jež používá mj. výsledky finanční analýzy.
________________________________________________________________________ 3
Finanční analýza
Předmluva
V úvodu jsou definováni uživatelé finanční analýzy a základní účetní výkazy, které se používají jako nejpodstatnější zdroj informací pro hodnotitele. Poměrně velká pozornost je věnovaná mnohdy opomíjené analýze absolutních ukazatelů, jež i pro zkušeného analytika poskytuje větší oporu při konečných výrocích o finanční situaci firmy než poměrová analýza. Ta je zase neocenitelnou pomocnicí při posuzování dílčích stránek ekonomického života podniku. V poslední části jsou stručně popsány komplexní metody, které je běžný uživatel schopen jen omezeně používat a jsou používané vrcholnými specializovanými subjekty oboru. Jejich vnitřní struktura (zejména ratingu) je přísně tajena a má vysokou tržní hodnotu. Autoři předpokládají, že skripta budou užívána jak v teoretické části výuky při přednáškách, tak v praktických cvičeních. Tomu je uzpůsobena jejich struktura, kde teoretickému výkladu většinou asistuje případová studie, jež využívá obrazu reálné firmy z naší ekonomiky k praktickému rozboru její finanční situace - průřezově pomocí jednotlivých vyučovaných metod finanční analýzy. Na závěr lze říci, že autoři skripta věří, že skripta umožní studentům finančních oborů lépe proniknout do poměrně obtížné problematiky ekonomického studia.
________________________________________________________________________ 4
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
1 ZÁKLADY FINANČNÍ ANALÝZY 1.1 ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY Obor finanční analýza se vyvinul v USA a v Evropě se objevil až po 2. světové válce. Jedná se o oblast, která představuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Finanční analýza je úzce spojena s finančním řízením podniku a finančním účetnictvím, ze kterého vychází. Tento vztah se dá vyjádřit tak, že účetnictví poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních výkazů: rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cash-flow), případně přílohy k účetní závěrce. Samotné souhrnné výstupy však neposkytují úplný obraz o hospodaření, finanční situaci či silných a slabých stránkách podniku. Právě proto na pomoc přichází finanční analýza, která získané údaje mezi sebou navzájem poměřuje, rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost a umožňuje dospět k určitým závěrům, které se mohou stát základem budoucích rozhodnutí vedení podniku. Finanční analýza představuje rozbor minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku, neboť se promítá i do budoucího rozvoje ve formě finančního plánování. Hlavním úkolem finanční analýzy je vytěžit z účetních výkazů a dalších zdrojů relevantní informace, posoudit zdraví podniku, najít jeho slabiny, poukázat na jeho silné stránky a připravit podklady pro potřebná budoucí řídící rozhodnutí. Finanční analýzu podniku dělíme do dvou oblastí. Jedná se o [1]: a) externí finanční analýzu. Tato analýza vychází z veřejně dostupných a zveřejňovaných informací, zejména z účetních informací, b) interní finanční analýzu. Tato analýza je pouze jiným pojmenováním pro rozbor hospodaření podniku, kdy jsou pracovníkovi, který analýzu provádí, k dispozici veškeré údaje a informace z celého informačního systému podniku. Jedná se o informace z finančního účetnictví, manažerského a vnitropodnikového účetnictví, z kalkulací, statistiky, podnikových plánů a dalších podnikových materiálů. Postup, jakým lze cílů finančního řízení podniku pomocí finanční analýzy dosáhnout, můžeme charakterizovat následujícím způsobem: 1. zobrazení minulého vývoje finančního hospodaření podniku a vývoje finanční situace v časové řadě 2. určení příčin určitého vývoje na základě zlepšení nebo zhoršení jednotlivých položek finančního hospodaření 3. zvolení optimálního směru budoucího usměrňování finanční situace podniku (predikce)
1.2 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY O informace, týkající se finančního stavu podniku se zajímá mnoho subjektů, které přicházejí s daným podnikem do kontaktu. V podmínkách rozvinutého tržního hospodářství lze vymezit hlavní kategorie uživatelů účetních informací, účetních výkazů a potažmo i finanční analýzy. Management podniku - vedení podniku jako skupina lidí, která má hlavní odpovědnost za celkovou činnost podniku a dosažení jeho cílů, je hlavním uživatelem účetních informací. Celkově platí, že vedení podniku potřebuje pro vykonávání svých funkcí podstatně více informací než ostatní uživatelé. Na rozdíl od nich je však vedení podniku v takové situaci a postavení, které mu umožňuje
________________________________________________________________________ 5
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
požadované informace získat a vytvořit si je (vytvořit si odpovídající informační systém podniku). Vlastníci podniku - vlastníci investují do podniku svůj kapitál proto, aby jej zhodnotili. Z hlediska možnosti zajištění informací potřebných pro rozhodnutí, zda do podniku investovat či nikoli, rozlišujeme dvě základní kategorie vlastníků – investorů. Vlastníci podniku mající přímý vstup ke všem informacím - tato situace je charakteristická pro ty formy podnikání, kdy vlastník podniku zároveň podnik sám přímo řídí. Jedná se o podniky fyzických osob, veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným. Vlastníci podniku nemající přímý vstup ke všem informacím - vlastnictví podniku je odděleno od bezprostředního řízení podniku, jedná se o akciové společnosti či družstva. Akcionáři a členové družstva nemají přímý přístup ke všem informacím, základním pramenem informací je výroční zpráva akciové společnosti resp. družstva. Věřitelé podniku - do této kategorie uživatelů účetních informací a výkazů patří věřitelé, jejichž nároky vůči podniku je třeba uspokojit. Do skupiny krátkodobých věřitelů patří zejména dodavatelé, stát a banky poskytující krátkodobé úvěry. Krátkodobí věřitelé se soustřeďují především na informace, podle nichž mohou zhodnotit, jak je podnik schopen splácet své závazky v daných blízkých termínech, což charakterizují především ukazatele likvidity tohoto podniku. Nejčastějšími formami dlouhodobých dluhů jsou dluhopisy vydávané v různých formách a dlouhodobé bankovní úvěry, lze sem zařadit i finanční leasing. Dlouhodobí věřitelé (nejčastěji banky, leasingové společnosti, ale i např. investiční a penzijní fondy apod.) požadují pak jako prvořadou informaci o podniku jeho dlouhodobou likviditu. Dalšími informacemi jsou potom ukazatele, charakterizující finanční stabilitu podniku, jeho míru zadluženosti a s tím spojené věřitelské riziko. U bank jsou tyto informace určujícím faktorem i pro poskytování dalších úvěrů a pro stanovení lepších či horších podmínek úvěrové smlouvy. Zákazníci - chtějí-li odběratelé udržovat dlouhodobé obchodní spojení s dodavatelem a považovat jej za stabilní a spolehlivý zdroj zásobování, požadují informace, které by jim mohly takové rozhodnutí potvrdit. Odběratele zajímá nejen běžná finanční situace podniku, ale i jeho dlouhodobé vyhlídky a jeho rozvoj. Zaměstnanci podniku - pro zaměstnance je podnik zdrojem životní existence, prostředkem jejich uplatnění. Zaměstnanci (často prostřednictvím odborové organizace) mají proto zájem o informace, podle nichž by mohli posuzovat zajištěnost zaměstnání i do budoucna, výši odměn za práci i dalších zaměstnaneckých výhod. Vláda, státní orgány - jedná se o významnou kategorii uživatelů účetních informací, počet těchto uživatelů závisí především na institucionálním uspořádání státní správy. Mezi takového orgány patří finanční úřady, úřad dohledu nad burzou cenných papírů, orgány statistiky, správa sociálního zabezpečení a další. Burza cenných papírů a ostatní instituce finančního trhu – pro připuštění k obchodování na finančních trzích (zejména na hlavním trhu burzy cenných papírů) jsou v zájmu investorů i chodu dané finanční instituce vyžadovány podrobné informace o ekonomické a finanční situaci firmy. Veřejné fondy, evropské fondy – jejich zájmem je zjištění finančního zdraví firmy z hlediska úspěšnosti projektů financovaných z těchto fondů formou úvěru, grantu či přímé dotace. Konkurenční podniky - všechny výše uvedené kategorie uživatelů účetních informací mají společný rys, a to finanční zájmy na efektivní činnosti podniku. To neplatí pro konkurenční podniky, které mohou mít zájem opačný. Konkurenci
________________________________________________________________________ 6
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
zajímají výsledky, kterých dosahují jiné podniky, protože mohou usilovat o získání kontroly nad činností daného podniku, o jeho koupi, mohou usilovat o informace o výnosnosti podniku pro porovnání s vlastní výnosností, snaží se získat potřebné informace pro formulování vlastní rozvojové strategie.
1.3 ZDROJE VSTUPNÍCH DAT Hlavním zdrojem informací pro finanční analýzu je především finanční účetnictví. Účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí ve všech jejich podobách a všech fázích činnosti podniku. Jsou výchozím a základním zdrojem informací pro finanční analýzu pro všechny uživatele finanční analýzy, a to jak uvnitř podniku, tak mimo podnik. Aby tyto výkazy byly pro finanční analýzu využitelné a finanční analýza měla svůj smysl, musí účetní výkazy věrně odrážet skutečnou finanční situaci v podniku, nesmí být zkreslené. V České republice je struktura účetních výkazů závazně upravena opatřením Ministerstva financí ČR, které vychází z platného Zákona o účetnictví a z postupů účtování. Účetní výkazy lze podle účelu, ke kterému slouží, rozdělit do dvou základních skupin [4]: - výkazy finančního účetnictví - výkazy vnitropodnikového účetnictví Výkazy finančního účetnictví jsou výkazy externí, protože poskytují informace zejména externím uživatelům. Podávají přehled o majetkové a finanční struktuře podniku, o tvorbě a užití výsledku hospodaření a o celkovém pohybu peněžních prostředků. Výkazy vnitropodnikového účetnictví nepodléhají žádné jednotné celostátní metodice a záleží pouze na interních potřebách podniku, v jaké formě a členění tyto výkazy vytváří. Jedná se například o výkazy, které podávají přehled o čerpání podnikových nákladů podle druhového nebo kalkulačního členění, výkazy o spotřebě nákladů na jednotlivá střediska podniku nebo podnikové výkony a jiné. Základním zdrojem údajů a podkladem pro finanční analýzu jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát, případně výkaz cash-flow a příloha k účetní závěrce [2]. Pokud mají obchodní společnosti dle účetní legislativy povinný audit, musí auditované účetní výkazy zveřejňovat v Obchodním věstníku. Dalšími zdroji informací jsou v případě holdingů konsolidovaná účetní závěrka, v případě významným firem výroční zpráva, obsahující i předešlé výkazy. Firmy obchodující na burze jsou povinny vyhotovovat prospekty cenných papírů a pololetní zprávu emitenta cenných papírů.
1.3.1 Rozvaha Rozvaha poskytuje informace o finanční situaci podniku, které jsou nezbytné pro řízení. Vypovídá o skutečném stavu a složení majetku a o zdrojích (tj. vlastním kapitálu a dluzích), ze kterých byl majetek pořízen. Rozvaha umožňuje hodnotit majetkovou a kapitálovou strukturu podniku, tedy strukturu jeho zdrojů (strana pasiv) a majetku, kterým disponuje (strana aktiv). Rozvahu můžeme definovat jako utříděný přehled aktiv (levá strana - obraz majetku firmy) a pasiv (pravá strana - obraz vlastního kapitálu a dluhů firmy) v určitém ocenění k určitému okamžiku. Den, k němuž se rozvaha sestavuje, se nazývá rozvahový den. Pro potřeby finanční analýzy je nejdůležitější roční výkaz k 31.12., používají se i výkazy čtvrtletní či měsíční. V rozvaze musí vždy platit tato základní zásada, nazývaná bilanční rovnice:
________________________________________________________________________ 7
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
AKTIVA celkem = PASIVA celkem
Aktiva zobrazují majetek podniku podle druhů. Jsou členěna v zásadě podle stupně likvidity od položek nejméně likvidních ke krátkodobému finančnímu majetku jako nejlikvidnější složce aktiv. Stálá aktiva (Dlouhodobý majetek) – zobrazují majetek podniku s dobou využitelnosti delší než 1 rok. Oběžná aktiva - představují majetek s dobou obratu kratší než 1 rok. Ostatní aktiva (Časové rozlišení) – představují náklady a příjmy příštích období. Pasiva - nepřesně řečeno, jde o tradiční naše účetní pojetí, v čistějším anglosaském pojetí jde spíše o sumu položek vlastního kapitálu (equity) a dluhů, neboli čistých ekonomických pasiv (liabilities) - představují zdroje financování majetku a člení se dle původu tohoto zdroje. Vlastní kapitál - zahrnuje zdroje vložené do podniku vlastníky a zdroje získané hospodářskou činností podniku. Cizí zdroje - představují cizí kapitál, tj. dluhy, uspořádané podle doby splatnosti. Ostatní pasiva (Časové rozlišení) – představují výdaje a výnosy příštích období. Z hlediska finančního je správnější výše uvedenou bilanční rovnici psát ve tvaru: AKTIVA = VLASTNÍ KAPITÁL + DLUHY Údaje v rozvaze jsou uváděny za běžné i minulé období. Za běžné období jsou vyjádřeny ve 3 stavech: brutto, korekce a netto. Brutto stav vyjadřuje majetek v ocenění dle Zákona o účetnictví. Ve sloupci korekce jsou uváděny oprávky a opravné položky se znaménkem minus, neboť nám snižují hodnotu majetku. Netto stav vyjadřuje stav majetku po korekci, tj. brutto stav minus korekce.
1.3.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) podává přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření za určité období. Výkaz zisků a ztrát je uspořádán stupňovitě, což umožňuje získat informace o zdrojích tvorby výsledku hospodaření. Výnosy jsou uspořádány podle jednotlivých zdrojů, z nichž vznikají, náklady jsou uspořádány dle druhového a účelového členění. Jednotlivé související druhy výnosů a nákladů jsou spolu ve výkazu svázány. Výsledek hospodaření účetní jednotky může být buď zisk (výnosy > náklady) nebo ztráta (náklady > výnosy) a člení se podle jednotlivých druhů hospodářských činností na: provozní VH - rozdíl výnosů skupin 60 až 65 a účtu 697 a nákladů skupin 50 až 55 a účtu 597 finanční VH - rozdíl výnosů skupin 66 a 67 a účtu 698 a nákladů skupin 56 a 57 a účtu 598 mimořádný VH - rozdíl výnosů skupiny 68 a nákladů skupiny 58 Na základě této skutečnosti a struktury výnosů a nákladů lze z poskytnutých údajů ihned částečně odhadnout odvětvový charakter společnosti.
________________________________________________________________________ 8
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
Z hlediska daně z příjmu je mimo to třeba rozlišovat další stupně hospodářského výsledku: VH za běžnou činnost = provozní VH + finanční VH VH za účetní období = VH za běžnou činnost + mimořádný VH Ve výkazu zisků a ztrát se uvádějí údaje skutečné za běžné a za minulé účetní období, což umožňuje vzájemné srovnávání vývoje jednotlivých výnosů a nákladů za dvě účetní období.
1.3.3 Výkaz cash-flow Pro finanční situaci podniku je důležité zajištění dostatku peněžních prostředků ke své hospodářské činnosti. Z tohoto důvodu je sestavován výkaz cash-flow, který bývá využíván spíše k hlubší finanční analýze. Záleží přitom na účelu a potřebě vlastní finanční analýzy, kdy je nejčastějším záměrem vyjádřit finanční potenciál podniku. Výkaz peněžních prostředků bývá součástí přílohy k účetním výkazům. Zobrazuje přírůstky a úbytky peněžních prostředků při hospodářské činnosti účetní jednotky za určité období, udává stav peněžních prostředků na začátku období a na konci období, jejich tvorbu a užití a umožňuje zjistit příčinu platební neschopnosti podniku. Povinné sestavování výkazu cash-flow pro auditované společnosti bohužel vymizelo z české účetní legislativy. Hlavní informace, které lze zjistit z výkazu cash-flow, jsou tyto [4]: - zdroje, z nichž byly finanční prostředky během sledovaného období získány a podíl těchto jednotlivých zdrojů, - hlavní postupy řídících pracovníků a hlavní zásady podnikových politik v oblasti financování, - proporce užití finančních prostředků na provoz, na strategický rozvoj (investice) a na posílení finanční stability (splátky dlouhodobých dluhů, poskytnutí úvěrů, změny vlastního kapitálu), - očekávané možnosti výplaty příjmů vlastníků (dividend) v příštích obdobích, - celkový trend ve finanční situaci podniku, tj. tendence k jejímu upevňování nebo zeslabování. Základními zdroji pro sestavení výkazu o cash-flow jsou výkaz zisků a ztrát za běžné období, rozvaha za běžné období, údaje o stavech na rozvahových účtech na počátku období (respektive rozvaha za předcházející období). Další potřebné informace je třeba získat přímo z účetnictví nebo z přílohy k účetním výkazům. Výkaz cash-flow se vnitřně člení na: CF z provozní činnosti CF z investiční činnosti CF z finanční činnosti Také podle vývoje struktury těchto údajů lze ihned stručně charakterizovat danou společnost. Pro stanovení peněžních toků se vychází z údajů výkazu zisků a ztrát a rozvahy. Používají se dvě metody: přímá a nepřímá [2]. POZN. : Způsoby sestavení výkazu cash-flow Většina podniků používá nepřímou metodu, která spočívá v úpravě čistých peněžních toků z provozní činnosti (odvozených od výsledku hospodaření) o tzv. peněžní ekvivalenty. Tyto položky, vzniklé v souvislosti s přírůstky a úbytky dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu, je nutné transformovat na peněžní toky a děje se tak pomocí údajů výkazu rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Přímá metoda sestavení výkazu o peněžních tocích
________________________________________________________________________ 9
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
využívá údajů o peněžních pohybech na bankovních účtech a v pokladně, v praxi je však často zejména u velkých firem se značnými obraty téměř nerealizovatelná.
1.3.4 Slabé stránky účetních výkazů I když účetní výkazy představují základní zdroj pro finanční analýzu, je třeba respektovat skutečnost, že mají i některé slabé stránky. Ty mají základ v samotné konstrukci účetních výkazů, v používaných účetních zásadách a metodických postupech účtování. Slabé stránky rozvahy Statický charakter, neboť je sestavována k určitému okamžiku a nemůže informovat o dynamice společnosti. Rozvaha přesně nevyjadřuje skutečnou současnou hodnotu aktiv a pasiv v důsledku převažujícího ocenění na bázi historických cen, jež zároveň nebere v úvahu inflaci. K určení reálnější hodnoty některých položek je proto vhodné použít odhad. Jedná se například o pohledávky, které by měly být očištěny o položky, které již nejsou reálným aktivem podniku (pochybné a sporné částky). Dalším příkladem je dlouhodobý majetek, u něhož pořizovací ceny neberou v úvahu případné zhodnocení těchto aktiv (jedná se především o aktiva, která se zhodnocují, jako například orná půda, lesy či doly). Výše odpisů a oprávek, s nimiž je spojena zvolená metodika odepisování, jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného (fyzického i morálního) opotřebení dlouhodobého majetku, a tak skutečná životnost aktiva není vázána na jeho odepsanost. Rozvaha nezachycuje určité položky, které mají na podnik velký vliv. Důvodem jsou úskalí spojená s jejich oceněním. Jedná se například o zkušenosti a úroveň kvalifikace zaměstnanců, pověst podniku, postavení na trhu nebo podporu firmy jiným významným subjektem. Rozvaha v českém pojetí nezachycuje majetek, pořízený na leasing a to se promítá zejména do ukazatelů rentability a efektivity. Čisté řešení nabízí americké finanční účetnictví, kde leasovaný majetek vchází do tohoto výkazu. Slabé stránky výkazu zisků a ztrát Nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné příjmy a výdaje - objevují se zde i přesto, že v daném účetním období nemuselo dojít k žádnému pohybu hotovosti. V případě výnosů se jedná například o tržby, které se vykazují již v okamžiku uskutečnění (fakturace), ale neváží se na budoucí příjem peněz (platbu). U nákladů se tento problém týká nejčastěji odpisů. Dosažené výnosy a náklady spojené s jejich vytvořením nemusí být vynaloženy ve stejném období - je třeba tyto výnosy a náklady časově rozlišit. Úprava účetních výkazů pro potřeby finanční analýzy Z praktického hlediska činí největší problémy zařazení některých položek rozvahy, v menší míře výsledovky [2]. Ostatní aktiva a ostatní pasiva (Časové rozlišení) Názory autorů nejsou v tomto směru jednotné, někteří zahrnují ostatní aktiva nebo jejich část do oběžných aktiv a navyšují tak hodnotu aktiv např. při výpočtu ukazatelů likvidity, ostatní pasiva jsou často přičítána k cizím zdrojům celkem. Jiní autoři zahrnují ostatní aktiva a ostatní pasiva pouze do celkových součtů aktiv a pasiv a v ostatních ukazatelích je nezohledňují. Rozhodující se však jednotný přístup v daném podniku v delší časové řadě.
________________________________________________________________________ 10
Finanční analýza
Základy finanční analýzy
Rezervy Rezervy jsou cizí dlouhodobé zdroje, někteří autoři však rezervy při výpočtech ukazatelů zadluženosti zcela vypouštějí, neboť nepředstavují přímé dluhy (závazky), nýbrž de facto jde o vlastní prostředky s předem určeným použitím, jimiž se reaguje na potenciální (skrytý) dluh. Dlouhodobé pohledávky V oběžných aktivech jsou zahrnuty i dlouhodobé pohledávky, což je z hlediska finanční analýzy nepřesné, protože oběžná aktiva, se kterými uvažujeme při výpočtech poměrových ukazatelů např. likvidity, jsou charakterizována jako aktiva, která se vztahují k činnosti podniku v rámci jednoho roku. Dlouhodobé pohledávky mají splatnost delší než jeden rok. Proto by se tyto pohledávky při výpočtech např. poměrových ukazatelů likvidity z oběžných aktiv měly vyjmout. Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření z výkazu zisků a ztrát neobsahuje důležité informace, které jsou pro analytika potřebné, především to, jaká část čistého zisku byla vyplacena akcionářům ve formě dividend nebo společníkům ve společnosti s ručením omezeným ve formě podílů na zisku a jakou část si podnik ponechal ve formě nerozděleného zisku pro příští období. Mimořádný výsledek hospodaření je další spornou položkou, kterou analytici pro účely finanční analýzy do celkového výsledku hospodaření často nezařazují.
1.3.5 Vzájemné vztahy mezi účetními výkazy Rozvaha je základním výkazem o hospodářské činnosti podniku. Výkaz zisků a ztrát podrobně zobrazuje výsledek hospodaření, který je součástí položky vlastní kapitál v pasivech rozvahy jako jeden z velmi důležitých zdrojů financování. Přehled o peněžních tocích (cashflow) vyjadřuje přírůstky, úbytky, zdroje a užití finančních prostředků, které jsou zachyceny v rozvaze jako součást oběžných aktiv. Při hospodářské aktivitě podnikatelského subjektu vznikají 4 základní typy hospodářských operací: 1) operace, které ovlivňují peněžní prostředky (peněžní toky) a majetek (rozvahu), ale neovlivňují zisk (výkaz zisků a ztrát) - přijaté nebo poskytnuté zálohy, nákup materiálu za hotové, 2) operace, které ovlivňují majetek (rozvahu) a zisk (výkaz zisků a ztrát), ale nemají vliv na peněžní prostředky (peněžní toky) – odpisy, 3) operace, které ovlivňují zisk (výkaz zisků a ztrát) a peněžní prostředky (peněžní toky), ale neovlivňují majetek (rozvahu) - nákup služeb v hotovosti, 4) operace, které nemají vliv ani na zisk (výkaz zisků a ztrát) ani na peněžní prostředky (peněžní toky), ale ovlivní majetek (rozvahu) - nepeněžní vklad do základního jmění. Na základě vztahů mezi těmito účetními výkazy můžeme mluvit o hospodářském procesu jako o tříbilančním systému [4].
________________________________________________________________________ 11
Finanční analýza
CASH FLOW
Základy finanční analýzy
ROZVAHA
VZZ
Počáteční stav peněz Stálá aktiva
Vlastní kapitál
Příjmy Zisk (ztráta) Výdaje
Náklady Výnosy
Oběžná aktiva Konečný stav peněz
Konečný stav peněz
Cizí zdroje Zisk (ztráta)
POZN.: Názvosloví položek aktiv a pasiv, výsledovky a dopady pro finanční analýzu V historickém a bohužel zejména v současném vývoji dochází k častému přejmenovávání jednotlivých položek i změnám struktury výkazů, zejména rozvahy. Některé změny jsou pochopitelné (zejména ve vztahu k mezinárodnímu sbližování pojmů a výstižnějším překladem anglickojazyčných termínů), některé změny jsou však sporné z hlediska praktického zobrazení ekonomické reality v terminologii i ve struktuře výkazů (viz změna Stálá aktiva→Dlouhodobý majetek, kdežto zůstal pojem Oběžná aktiva), někdy nadbytečné
(viz Ostatní
aktiva/pasiva→Časové rozlišení) a převod některých položek do pohledávek resp. závazků. Tyto změny působí problémy nejen v teoretické oblasti a pojmosloví, ale rovněž
u komentářů a závěrů finanční analýzy.
________________________________________________________________________ 12
Finanční analýza
Metody finanční analýzy
2 METODY FINANČNÍ ANALÝZY 2.1 DRUHY METOD FINANČNÍ ANALÝZY Zatímco zdroje informací, ze kterých finanční analýza vychází, to je především finanční účetnictví, je již upravena mezinárodními účetními standardy nebo direktivami Evropské unie, problematika finanční analýzy dosud sjednocena dostatečně není. V praxi se v různé literatuře proto setkáváme se skutečností, že řada autorů používá stejné pojmy, avšak s různým obsahem nebo naopak různé pojmy se stejnou náplní obsahu. Tato skutečnost se týká jak českých autorů odborné literatury, tak překladů zahraničních autorů. Jednotlivé metody finanční analýzy můžeme rozdělit do těchto dvou základních skupin:
elementární metody vyšší metody
2.1.1 Elementární metody Tyto metody[2] jsou označovány jako elementární, neboť k výpočtům hodnot jednotlivých ukazatelů si vystačíme se základními aritmetickými operacemi. Zejména proto se v běžné praxi nejvíce a nejčastěji užívají právě tyto základní (elementární) metody finanční analýzy. Elementární metody pracují s ukazateli, kterými jsou buď přímo položky účetních výkazů a údaje z dalších zdrojů nebo čísla z nich odvozená. Počet možných ukazatelů je potom značný a rozlišujeme je na ukazatele extenzivní a ukazatele intenzivní. Extenzivní ukazatele dávají informace o rozsahu, objemu, představují kvantitu – u položek účetních výkazů se jedná o peněžní jednotky. Intenzivní ukazatele naproti tomu charakterizují míru, v jaké jsou extenzivní ukazatele využívány v podniku a jak rychle a silně se v podniku mění. Elementární metody lze rozdělit takto: analýza absolutních (stavových) ukazatelů - analýza trendů (horizontální analýza) - procentní rozbor (vertikální analýza) analýza rozdílových ukazatelů - analýza fondů finančních prostředků analýza poměrových ukazatelů - analýza ukazatelů likvidity - analýza ukazatelů rentability - analýza ukazatelů aktivity a efektivity - analýza ukazatelů finanční stability (zadluženosti, finanční struktury) - analýza ukazatelů kapitálového trhu - analýza na bázi cash-flow analýza soustav ukazatelů - Du Pont rozklad - pyramidové rozklady
________________________________________________________________________ 13
Finanční analýza
Metody finanční analýzy
2.1.2 Vyšší metody Finanční analýza pracuje kromě elementárních metod také s metodami vyššími. K uplatnění těchto metod, jejich zvládnutí a správné interpretaci výsledků je však zapotřebí znalostí obecné a matematické statistiky, stejně jako kvalitní podpůrné softwarové vybavení a hlubší znalosti jednotlivých ekonomických veličin, uváděných ve výkazech. Nelze tedy předpokládat, že by tyto metody byly pravidelně a často využívány na úrovni podnikatelských jednotek. Ve skriptu si však uvedeme jejich základní charakteristiky, obecně se jedná v zásadním členění o: bankrotní modely bonitní modely
2.2 PŘÍPADOVÁ STUDIE Vzhledem k důležitosti praktického osvětlení jednotlivých metod a postupů, používaných ve finanční analýze firmy, pokládají autoři ve skriptu za nutné dokumentovat objasňovanou teorii na praktickém případu. K tomu bude sloužit tato případová studie, pracující s modelem reálné, skutečně fungující firmy, která je součástí mateřského koncernu. Firma je z odvětví potravinářského průmyslu, která se zabývá výrobou masných výrobků a část produkce realizuje ve vlastních prodejnách. Případová studie bude sloužit zároveň jako výchozí materiál k cvičením a seminářům. V jednotlivých částech případové studie se budeme věnovat: analýze trendů ve výkazech rozvahy (aktiv a pasiv) a výsledovky (výkaz zisků a ztrát) včetně komentáře k jednotlivým položkám, analýze struktury (vertikální analýze) - procentnímu rozboru rozvahy (aktiv, pasiv) a výsledovky (výkazu zisku a ztrát) včetně komentáře, analýze fondů finančních prostředků (čistý pracovní kapitál, čistý peněžní majetek a čisté pohotové prostředky) včetně komentáře, poměrové analýze (ukazatelů likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, finanční páky a kapitálového trhu). Zejména v této praktické části mohou do budoucna studentům dělat potíže časté změny terminologie a struktury základních výkazů, zejména rozvahy a částečně i výkazu zisků a ztrát. Autoři vycházejí zde z dlouhodobého reálného pohledu na odraz ekonomické reality do účetních výkazů a některé sporné změny lze zejména v případě komentáře a závěrů finanční analýzy těžko akceptovat. Navíc se tyto změny často v dalším roce opět buď navrátí k původnímu pojetí, nebo tvůrci výkazů i v zájmu své obchodní politiky provedou další experiment. Je bohužel nutností finančních analytiků a tedy i studentů tohoto oboru se s nimi teoreticky i prakticky každoročně vyrovnat. Část změn je jistě oprávněných, ale dlouhodobější stabilita v účetních výkazech by byla však nesporně ku prospěchu věci. Případová studie vychází tedy z daných pojmů v reálných výkazech daného zkoumaného roku, autoři se pokusí některé terminologické odlišnosti zde vyznačit. Navíc terminologické změny a drobné a časté změny ve struktuře výkazů nemají podstatný vliv na reálné zobrazení závěrů finanční analýzy.
________________________________________________________________________ 14
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
3 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ Při použití údajů obsažených v účetních výkazech přímo pro hodnocení finanční situace pracujeme s absolutními ukazateli. K rozboru absolutních ukazatelů se používá analýza trendů (horizontální analýza) a procentní rozbor (vertikální analýza). Již při této analýze nám účetní výkazy napoví mnohé o ekonomice firmy. Analýza trendů a procentní rozbor jsou součástí výročních zpráv podniků.
3.1 ANALÝZA TRENDŮ (HORIZONTÁLNÍ ROZBOR) Analýza trendů je založena na porovnání jednotlivých položek účetních výkazů za určitá období v nějaké časové řadě [1]. Porovnávání se provádí po řádcích rozvahy, tedy horizontálně. K porovnávání údajů se vypočítávají absolutní a procentní (relativní) změny jednotlivých položek vzhledem k předem stanovenému roku. Pro lepší přehled je případně možné uvádět řetězové a bazické indexy. Řetězový index (Ři) porovnává údaje sledovaného roku k roku předcházejícímu u zjišťované položky v rozvaze. Bazický index (Bi) porovnává údaje sledovaného roku k roku základnímu u zjišťované položky v rozvaze. Základní rok je třeba si zvolit, nejčastěji je jím první rok podnikání, organizační změny, či přelomový rok (desetiletí, pětiletí apod.) – volíme jej tak, aby srovnání mělo smysl. Z takto stanovených časových řad vyplynou nejzávažnější změny jednotlivých položek výkazů a jejich hlavní příčiny. Na základě podrobného zkoumání průběhu těchto změn lze odhalit dlouhodobé trendy určitých položek, posoudit jejich dosavadní vývoj a odhadnout jejich vývoj do blízké budoucnosti. Platí přitom zásada, že čím delší je zkoumaná časová řada, tím lépe (přesněji) může analytik tento vývoj odhadnout. Při odhadu do budoucnosti (tzv. predikci) je třeba zahrnout předpokládané změny (inflace, změny cen, deregulace cen, vývoj měnového kurzu apod.). Interpretace změn musí být prováděna komplexně, neboť změny různých položek výkazů spolu navzájem souvisejí. Pro určení budoucího vývoje má analýza trendů větší vypovídací schopnost než procentní rozbor. Při provádění analýzy trendů je však nutné postupovat s velkou obezřetností, záleží totiž na tom, jestli se podnik v budoucnu bude chovat stejně jako v minulosti. Je nutno poznamenat, že sebelepší a propracovanější predikce nemůže předpovědět kvalitativní změny ve firmě či jejím ekonomickém a sociálním okolí, takže vždy pracujeme s určitým stupněm nejistoty. K dosažení dostatečné vypovídací schopnosti této metody je zapotřebí: mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů, minimálně tři období. Čím delší je však tato časová řada, tím se vypovídací schopnost analýzy trendů zvyšuje. zajistit srovnatelnost údajů v časové řadě. Jedná se o situace, kdy podnik měnil svoji právní formu (změna ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, přechod z podnikání individuálního podnikatele jako fyzické osoby na osobu právnickou, tj. obchodní společnost, dále změny v používané účetní soustavě, tj. přechod z daňové evidence na účetnictví a další vlivy). vyloučit ze zpracovávaných údajů analýzy všechny náhodné vlivy, které na vývoj určité posuzované položky nějakým způsobem dříve působily (neopakovatelné
________________________________________________________________________ 15
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
makroekonomické jevy, např. výrazná deregulace cen, živelné pohromy, které měly vliv např. na zvýšené náklady na opravy apod.). Analýzu trendů můžeme vyjádřit následovně:
Absolutní změna = ukazatel ve sledovaném roce - ukazatel v porovnávacím roce
absolutní změna * 100 Procentní změna = -----------------------------------------------ukazatel v porovnávacím roce
________________________________________________________________________ 16
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 1 - Analýza trendů aktiv (v tis. Kč)
PŘÍPADOVÁ 2001
Výkazová položka
absolutní hodnota
AKTIVA CELKEM
562 239
STÁLÁ AKTIVA
změna
2000 Ři
Bi
absolutní hodnota
43 463 1,084 1,106 518 776
změna
STUDIE
1999 Ři
Bi
absolutní hodnota
změna
Ři
Bi
1998 absolutní hodnota
21 535 1,043 1,021 497 241 -11 067 0,978 0,978 508 308
360 164
43 942 1,139 1,114
316 222
5 935 1,019 0,978
310 287
-12 984 0,960 0,960
323 271
3 324
3 110 15,533 2,989
214
-365 0,370 0,192
579
-533 0,521 0,521
1 112
Dlouhodobý hmotný majetek
356 820
40 832 1,129 1,108
315 988
6 300 1,020 0,981
309 688
-12 451 0,961 0,961
322 139
Stavby
226 666
-1 452 0,994 0,951
228 118
-5 827 0,975 0,957
233 945
-4 456 0,981 0,981
238 401
Samostat. movité věci a soubory věcí
90 778
18 948 1,264 1,245
71 830
2 107 1,030 0,985
69 723
-3 184 0,956 0,956
72 907
Nedokončený dlouhod. hmotný maj.
29 729
18 049 2,545 4,165
11 680
9 452 5,242 1,636
2 228
-4 910 0,312 0,312
7 138
Dlouhodobý nehmotný majetek
OBĚŽNÁ AKTIVA
201 012
1 082 1,005 1,152
199 930
24 604 1,140 1,145
175 326
774 1,004 1,004
174 552
Zásoby
115 062
-1 110 0,990 1,207
116 172
23 604 1,255 1,219
92 568
-2 764 0,971 0,971
95 332
Materiál
56 886
-2 483 0,958 1,570
59 369
18 708 1,460 1,639
40 661
4 437 1,122 1,122
36 224
Nedokončená výroba a polotovary
17 212
4 200 1,323 2,490
13 012
5 653 1,768 1,883
7 359
447 1,065 1,065
6 912
Výrobky
21 502
-2 260 0,905 0,767
23 762
561 1,024 0,848
23 201
-4 831 0,828 0,828
28 032
Zboží
19 140
-167 0,991 0,792
19 307
-1 364 0,934 0,799
20 671
-3 491 0,856 0,856
24 162
Krátkodobé pohledávky
75 859
14 097 1,228 1,191
61 762
-12 402 0,833 0,970
74 164
10 462 1,164 1,164
63 702
Pohledávky z obchodního styku
66 909
11 189 1,201 1,190
55 720
-18 130 0,755 0,991
73 850
17 626 1,313 1,313
56 224
Finanční majetek
10 091
-11 905 0,459 0,650
21 996
13 402 2,559 1,417
8 594
-6 924 0,554 0,554
15 518
49
-88 0,358 0,653
137
1 1,007 1,827
136
61 1,813 1,813
75
10 042
5 633 2,278 0,650
4 409
-4 049 0,521 0,286
8 458
-6 985 0,548 0,548
15 443
Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek
0
-17 450
0
-
17 450
17 450
-
-
0
0
-
-
0
OSTATNÍ AKTIVA
1 063
-1 561 0,405 0,101
2 624
-9 004 0,226 0,250
11 628
1 143 1,109 1,109
10 485
Časové rozlišení
1 051
-1 543 0,405 0,100
2 594
-8 969 0,224 0,248
11 563
1 091 1,104 1,104
10 472
Náklady příštích období
127
-444 0,222 0,016
571
-4 361 0,116 0,072
4 932
-2 986 0,623 0,623
7 918
Kursové rozdíly aktivní
868
-1 155 0,429 0,340
2 023
-4 608 0,305 0,792
6 631
4 077 2,596 2,596
2 554
________________________________________________________________________ 17
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 2 - Analýza trendů pasiv (v tis. Kč)
PŘÍPADOVÁ
2001 Výkazová položka
PASIVA CELKEM
absolutní hodnota
změna
2000 Ři
absolutní hodnota
Bi
562 239 43 463 1,084 1,106 518 776
VLASTNÍ KAPITÁL
275 100 48 650 1,215 1,591
226 450
Základní kapitál
103750
1
103750
Fondy ze zisku
10 350
1 557 1,177 1,366
112 350 43 707 1,637 2,466
VH minulých let VH běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezerva na kursové ztráty Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky
1
1999 Ři
absolutní hodnota
Bi
změna
Ři
1 998 absolutní hodnota
Bi
21 535 1,043 1,021 497 241 -11 067 0,978 0,978 508 308 45 264 1,250 1,310 0
1
181 186
1
103750
8 793
415 1,050 1,160
68 643
3 386 1,075 3,040
264 046 -20 318 0,929 0,811
48 650
0
změna
STUDIE
8 299 1,048 1,048 0
1
172 887
1
103750
8 378
800 1,106 1,106
7 578
7 884 1,130 1,507
60 759
15 204 1,334 1,334
45 555
45 264
36 965 5,454 2,828
8 299
-7 705 0,519 0,519
16 004
284 364
-29 090 0,907 0,873
313 454
-12 311 0,962 0,962
325 765
9 918
2 311 1,304 8,808
7 607
477 1,067 6,756
7 130
6 004 6,332 6,332
1 126
868
-1 155 0,429 1,430
2 023
-4 608 0,305 3,333
6 631
6 024 10,924 10,924
607
9 050
3 466 1,621 17,437
5 584
5 085 11,190 10,759
499
-20 0,961 0,961
519
0
82 529
21 568 1,354 3,555
60 961
37 743 2,626 2,626
23 218
138 007 55 072 1,664 0,877
82 935
-31 547 0,724 0,527
114 482
-42 872 0,728 0,728
157 354
0 -82 529
0
Závazky z obchodního styku
40 556
391 1,010 0,482
40 165
-33 032 0,549 0,478
73 197
-10 878 0,871 0,871
84 075
Závazky k zaměstnancům Závazky k podnikům s rozhod. vlivem Bankovní úvěry a výpomoci
3 885
561 1,169 1,641
3 324
629 1,233 1,404
2 695
327 1,138 1,138
2 368
75 215 74 055 64,841 1,276
1 160
-22 855 0,048 0,020
24 015
-34 923 0,407 0,407
58 938
4 828 1,043 0,806
111 293
-19 588 0,850 0,773
130 881
-13 186 0,908 0,908
144 067
Bankovní úvěry dlouhodobé
17 556 -19 528 0,473 0,124
37 084
-77 504 0,324 0,262
114 588
-26 800 0,810 0,810
141 388
Běžné bankovní úvěry
98 565 24 356 1,328 36,792
74 209
57 916 4,555 27,700
16 293
13 614 6,082 6,082
2 679
OSTATNÍ PASIVA
23 093 15 131 2,900 2,392
7 962
5 361 3,061 0,825
2 601
-7 055 0,269 0,269
9 656
Časové rozlišení
16 537 10 260 2,635 6,945
6 277
5 498 8,058 2,636
779
-1 602 0,327 0,327
2 381
4 405
4 405
1 872
1 093 2,403 0,786
779
-1 602 0,327 0,327
2 381
1 685
-137 0,925 0,232
1 822
-5 453 0,250 0,250
7 275
Výdaje příštích období Kursové rozdíly pasivní Dohadné účty pasivní
116 121
386
-4 019 0,088
-
16 151 14 279 8,628 6,783 6 556
4 871 3,891 0,901
-
-
0
0
-
________________________________________________________________________ 18
-
0
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 3 - Analýza trendů výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč)
PŘÍPADOVÁ
2001 Výkazová položka
Absolutní hodnota
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže
Změna
2000 Ři
Bi
absolutní hodnota
změna
STUDIE
1999 Ři
Bi
absolutní hodnota
změna
Ři
Bi
1998 absolutní hodnota
104 739
11 607 1,125 1,034
93 132
-9 504 0,907 0,919
102 636
1 339 1,013 1,013
101 297
65 301
5 615 1,094 0,697
59 686
-17 598 0,772 0,637
77 284
-16 364 0,825 0,825
93 648
33 446
39 438
5 992 1,179 5,156
8 094 1,319 4,373
25 352
17 703 3,314 3,314
7 649
Výkony
441 551
-19 136 0,958 1,212
460 687 113 701 1,328 1,264
346 986
-17 349 0,952 0,952
364 335
Tržby za prodej vlast. výrobků a služeb
437 681
-12 868 0,971 1,222
450 549 100 804 1,288 1,258
349 745
-8 283 0,977 0,977
358 028
1 352
-6 129 0,181 0,263
7 481
11 616 -1,809 1,456
-4 135
-9 273 -0,805 -0,805
5 138
Výkonová spotřeba
306 982
-3 045 0,990 1,098
310 027
57 251 1,226 1,109
252 776
-26 892 0,904 0,904
279 668
Spotřeba materiálu a energie
258 733
-14 507 0,947 1,019
273 240
45 958 1,202 1,076
227 282
-26 582 0,895 0,895
253 864
48 249
11 462 1,312 1,870
36 787
11 293 1,443 1,426
25 494
-310 0,988 0,988
25 804
174 007
-10 099 0,945 1,885
184 106
64 544 1,540 1,994
119 562
27 246 1,295 1,295
92 316
Osobní náklady
66 068
7 732 1,133 1,363
58 336
5 942 1,113 1,203
52 394
3 911 1,081 1,081
48 483
Odpisy dl. hmotného a nehmotného maj.
26 472
3 715 1,163 1,090
22 757
-1 330 0,945 0,937
24 087
-210 0,991 0,991
24 297
Tržby z prodeje dl. hmot.maj. a mater.
19 836
12 192 2,595 14,770
7 644
6 178 5,214 5,692
1 466
123 1,092 1,092
1 343
Zůstatková cena prodaného DM a m at.
12 332
5 571
736
-277 0,727 0,727
1 013
2 704
4 835 7,5693 3 599 1,2914
5,50
Zúčtování rezerv a čas. rozl. do provoz.V
6 761 2,2136 12,17 -13 245 0,1695 0,31
1,85
12 350
3 720 1,431 1,431
8 630
Tvorba rezerv a čas. rozl. provoz. N
6 170
2,31
12 331
3 209 1,352 1,352
9 122
Zúčtování OP do provozních výnosů
3 024
8 703 1,7058 -3 864 0,4532
1,38
7 067
4 741 3,038 3,038
2 326
Zúčtování OP do provozních nákladů
4 595
7 387
320 1,045 1,045
7 067
Ostatní provozní výnosy
3 560
3560
236
8 089 2,095 2,19 98 1,710 236,00
138
1
Ostatní provozní náklady
9 717
3 535 1,572 2,232
6 182
648 1,117 1,420
5 534
1 180 1,271 1,271
4 354
77 058
-4 209 0,948 7,679
81 267
43 663 2,161 8,098
37 604
27 569 3,747 3,747
10 035
1 155
-16 163 0,067 0,038
17 318
2 332 1,156 0,562
14 986
-15 810 0,487 0,487
30 796
Změna stavu vnitrop. zásob vlast. výroby
Služby Přidaná hodnota
Provozní VH Zúčtování rezerv do finančních výnosů
15 949
-14 864 0,2933 -179 0,9441
0,68
21 034
1,30
3 203
-10 881 0,2969 3 324 15,085
0,65
15 476
138
137
________________________________________________________________________ 19
138
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 3 - Analýza trendů výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč) - pokračování Tvorba rezerv na finanční náklady
0
-12 710
0
0
PŘÍPADOVÁ
12 710
-8 300 0,605 0,825
STUDIE
21 010
5 607 1,364 1,364
15 403
Výnosové úroky
621
127 1,257 0,895
494
80 1,193 0,712
414
-280 0,597 0,597
694
Nákladové úroky
11 174
-1 145 0,907 0,846
12 319
-765 0,942 0,933
13 084
-126 0,990 0,990
13 210
Ostatní finanční výnosy
8 061
-384 0,955 0,445
8 445
-2 296 0,786 0,466
10 741
-7 367 0,593 0,593
18 108
Ostatní finanční náklady
12 143
1 885 1,184 1,087
10 258
-7 068 0,592 0,919
17 326
6 160 1,552 1,552
11 166
VH z finančních operací
-13 480
-4 450 1,493 -1,373
-9 030
16 246 0,357 -0,920
-25 276
-35 095 -2,574 -2,574
9 819
50 611
5 141 1,113 3,474
45 470
37 150 5,465 3,121
8 320
-6 248 0,571 0,571
14 568
Mimořádné výnosy
641
331 2,068 0,367
310
-192 0,618 0,177
502
-1 246 0,287 0,287
1 748
Mimořádné náklady
2 404
1 888 4,659 7,705
516
-7 0,987 1,654
523
211 1,676 1,676
312
-1 961
-1 755 9,519 -1,366
-206
-185 9,810 -0,143
-21
-1 457 -0,015 -0,015
1 436
48 650
3 386 1,075 3,040
45 264
36 965 5,454 2,828
8 299
-7 705 0,519 0,519
16 004
VH za běžnou činnost
Mimořádný VH
VH ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ
________________________________________________________________________ 20
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů PŘÍPADOVÁ
STUDIE
3.2 HODNOCENÍ ANALÝZY TRENDŮ (HORIZONTÁLNÍ ROZBOR) Cílem hodnocení názorného příkladu analýzy trendů je posoudit dosavadní vývoj položek účetních výkazů, identifikovat příčiny změn jejich vývoje a určit jejich pravděpodobný vývoj do blízké budoucnosti.
AKTIVA Z analýzy trendů aktiv vyplývá, že celková aktiva firmy měla rostoucí tendenci. Výjimkou byl rok 1999, kdy došlo k mírnému snížení jejich hodnoty. Od roku 1998 vzrostla celková aktiva celkem o 10,6 %, když největší nárůst zaznamenala v roce 2001 (o 8,4 %). Hlavní příčinou vzrůstajícího trendu bylo zvýšení stálých aktiv společnosti v letech 2000 a 2001 a postupné zvyšování hodnot oběžných aktiv. Trend celkových aktiv je příznivý a zobrazuje celkový rozvoj společnosti, jenž je předpokladem dosahování dobrých výsledků v budoucím hospodaření. Stálá aktiva (Dlouhodobý majetek) U stálých aktiv byl dosavadní trend velmi podobný. Od roku 1998 zaznamenala stálá aktiva vzrůst celkově o 11,4 %, přičemž největšího nárůstu dosáhla v roce 2001 (o 13,9 %) a poklesu v roce 1999 (o 4 %). Pokles v roce 1999 byl zapříčiněn menší investiční činností společnosti, jak u dlouhodobého nehmotného majetku, tak u dlouhodobého hmotného majetku, a také z důvodu opotřebení stávajícího majetku. V roce 2000 se sice zvýšila investiční činnost firmy, vzestup stálých aktiv byl však pouze menšího rázu (o 1,9%). Tato skutečnost byla způsobena snížením stavu staveb z důvodu opotřebení. I přes tento mírný vzestup nedosahovala stálá aktiva hodnoty roku 1998 (pokles o 2,2 %), což je zřejmé z bazického indexu. Velký nárůst stálých aktiv v roce 2001 byl důsledkem velkých investičních výdajů. Narostla hodnota dlouhodobého nehmotného majetku (o 1453,3 %), který tvořil nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek. Společnost však především investovala do nákupu dlouhodobého hmotného majetku. Z něho největší nárůst zaznamenaly samostatné movité věci (nákup nových strojů a zařízení) a nedokončené hmotné investice (jednalo se především o projekty), a to i přesto, že společnost v tomto roce prodávala nepotřebné zařízení. Větší výdaje na investice v tomto roce také charakterizoval úbytek finančního majetku a navýšení běžných úvěrů. I když vývoj stálých aktiv zaznamenal v roce 1999 pokles, od tohoto roku stálá aktiva rostla a docházelo ke stále většímu investičnímu rozvoji společnosti. Lze předpokládat, že trend stálých aktiv bude v nejbližší budoucnosti stejný, tedy rostoucí. Jednou z hlavních příčin je výstavba nové výrobní haly, započatá již tento rok, spojená s dalšími výdaji na její strojní a jiné zařízení. Po ukončení výstavby této haly se pravděpodobně vzrůst stálých aktiv na určitou dobu stabilizuje, případně budou stálá aktiva vykazovat mírný, stoupající trend. Oběžná aktiva Oběžná aktiva zaznamenala stále vzrůstající trend směřující ke stabilizaci. Od základního roku vzrostla oběžná aktiva celkově o 15,2 %, když největšího nárůstu zaznamenala v roce 2000. Ve vývoji všech položek oběžných aktiv se v jednotlivých letech objevují velké výkyvy.
________________________________________________________________________ 21
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Zásoby Velký nárůst oběžných aktiv v roce 2000 (o 14 %) byl zapříčiněn výrazným vzestupem zásob, přičemž hodnoty vzestupu finančního majetku a poklesu krátkodobých pohledávek se vyrovnaly. Velký nárůst zásob v tomto roce byl důsledkem výrazného navýšení stavu materiálu na skladě. Tento stav byl způsoben převodem různých druhů výrob z mateřské do dceřinné společnosti. Vzniklo tak rozsáhlé sortimentní složení materiálů pro jednotlivé druhy výrob. Společnost dodávky těchto materiálů zajistila, avšak potřeba těchto materiálů nedosáhla předpokládaných hodnot. O něco příznivější vývoj u jednotlivých složek zásob zaznamenala společnost u výrobků a zboží. Jejich stavy se v průběhu sledovaného období postupně snižovaly (od roku 1998 celkem o 23,3 %, resp. o 20,8 %), z čehož lze usoudit zvyšující se odbyt na základě vzrůstajících požadavků zákazníků. Z tohoto pohledu bylo také příznivé snížení stavu materiálu na skladě v roce 2001 (o 4,2 %), jehož vývoj v předcházejících letech byl nepříznivý (zbytečně se hromadil na skladech). Hlavní příčinou poklesu stavu materiálu bylo vytvoření opravné položky na přebytečné materiály. Pohledávky Krátkodobé pohledávky zaznamenaly největší nárůst v roce 2001 (o 22,8 %). Příčinou bylo především zvýšení odbytu výrobků a zboží z důvodu navázání nových obchodních kontaktů spojených s novými aktivitami (zvýšení pohledávek z obchodního styku). Tento stav mimo jiné způsobil největší navýšení tržeb za prodej zboží ve sledovaném období (o 12,5 %). Lze sledovat, že výrazně stoupla aktivita v podnikání. Vzrůst pohledávek z obchodního styku v roce 1999 byl však z větší části zapříčiněn zhoršenou platební kázní odběratelů firmy. Odběratelé své závazky hradili velmi často pozdě, což se projevilo na stavu finančního majetku, který zaznamenal v tomto roce úbytek o 44,6 %. Tento stav nebyl pro společnost příznivý, neboť se zvýšilo riziko okamžité platební neschopnosti, a současně společnost nemohla využít finanční prostředky, které by získala od odběratelů včas, pro své další záměry. Výrazný úbytek finančního majetku v roce 1999 byl také způsoben celkovým poklesem závazků (o 5 129 Kč) a bankovních úvěrů (o 13 186 Kč) z důvodu jejich úhrad společností. Na poklesu krátkodobých pohledávek v roce 2000 měl největší vliv pokles pohledávek z obchodního styku (o 24,5 %). Za příčinu tohoto stavu lze považovat zlepšení obchodní činnosti společnosti spojené s vytvořením dodatečných opatření na základě špatných zkušeností z minulého roku. Finanční majetek Z důvodu poklesu pohledávek zaznamenal finanční majetek v roce 2000 nárůst přibližně o 2,6 %, který představoval krátkodobý finanční majetek. Jednalo se o nákup depozitní směnky, kterou společnost uložila v bance. Vyplacenou směnku společnost využila v roce 2001 k financování investiční výstavby. Z hlediska oběžných aktiv byla příznivá skutečnost, že společnost nevykazovala dlouhodobé pohledávky, které mohly skrývat riziko nedobytnosti. Zvyšující se nároky od odběratelů, jejich správný výběr (z hlediska plnění svých závazků) a správné hospodaření se zásobami by měly zajistit stoupající trend finančního majetku a klesající trend zásob na skladě. Ostatní aktiva (Časové rozlišení a Dohadné účty aktivní) Ostatní aktiva zaznamenávala od roku 1999 klesající trend. Výrazný úbytek nastal v roce 2000 (o 77,4 %). Důvodem byl pokles obou položek časového rozlišení. Náklady příštích období vykazovaly v celém sledovaném období klesající trend. Jejich velikost tvořil především finanční leasing osobních automobilů, software a hardware. Vývoj kursových rozdílů aktivních zaznamenal výkyvy. V roce 1999 sice jejich hodnota narostla o 159,6 %, avšak od tohoto roku vykazovaly klesající trend. Vývoj ostatních aktiv lze hodnotit příznivě.
________________________________________________________________________ 22
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Náklady příštích období představují výdaj společnosti v běžném období, který se jí však do nákladů promítne až v období příštím. Kursové rozdíly aktivní představují očekávané kursové ztráty z obchodování se zahraničním. Obr. 1 - Analýza trendů aktiv
tis. Kč
Trendy aktiv společnosti 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva
1998
1999
2000
2001
období
PASIVA Tak jako celková aktiva, tak samozřejmě také celková pasiva měla vzrůstající tendenci, která by měla v nejbližší budoucnosti pokračovat. Vlastní kapitál Vlastní kapitál společnosti vykazoval stálý nárůst bez žádných výkyvů. Od roku 1998 narostla jeho hodnota celkově o 59,1 %. Stoupající trend vlastního kapitálu představoval velice příznivý vývoj, neboť aktiva podniku byla stále více kryta vlastními zdroji, které podnik vytvářel. Hodnota základního kapitálu zůstala po celé sledované období nezměněná. Hlavní vliv na zvýšení vlastního kapitálu tak mělo postupné zvyšování VH minulých let, který byl pravidelně doplňován zvyšujícím se výsledkem hospodaření (ziskem) běžného období. VH běžného období zaznamenal ve svém vzrůstajícím vývoji výkyv v roce 1999, kdy došlo k výraznému snížení jeho hodnoty o 48,1 % oproti roku 1998. Další rok však společnost dokázala navýšit celkový VH absolutně o 36 965 Kč. Z vytvořeného zisku běžného období společnost dle zákona jeho část povinně přidělovala do rezervního fondu, zbývající část převáděla na VH minulých let. Na základě analýzy trendů lze usoudit, že vývoj hodnoty vlastního kapitálu bude stále stoupající. Cizí zdroje Celková hodnota výše uvedených cizích zdrojů (neboli dluhů) zaznamenala od roku 1998 snižující vývoj (celkem o 18,9 %). Tento trend byl pro společnost příznivý, neboť docházelo ke stálému snižování její zadluženosti. K největšímu snížení hodnot cizích zdrojů došlo v roce 2000 (o 9,3 %), když hlavními příčinami bylo snížení krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí. Jednotlivé položky cizích zdrojů vykazovaly v průběhu zkoumaného období časté výkyvy.
________________________________________________________________________ 23
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Rezervy Hodnoty rezerv se rok od roku zvyšovaly. Stoupající trend ovlivňovaly především ostatní rezervy, neboť rezervy na kursové ztráty od roku 1999 výrazně klesaly z důvodu zlepšujícího se kursového vývoje. Ostatní rezervy společnost vytváří dle zásad účetnictví k pokrytí veškerých rizik vyplývajících z hospodaření. Účelem tvorby ostatních rezerv bylo rovnoměrné zatížení hospodářského výsledku v jednotlivých letech. Jejich velikost se výrazně zvýšila v roce 2000 (o 1019 %) z důvodu zavedení tvorby ostatních rezerv na mnohé další položky. V letech 1998 a 1999 vytvářela společnost ostatní rezervy především na mzdy, pojištění, reklamu, pohledávky a úroky. V dalších dvou letech poté na audit, nevyčerpanou dovolenou, odměny, garance a ztráty z prodeje komponentů hotových výrobků. Stoupající trend závazků k zaměstnancům souvisel se stále se zvyšujícím stavem a mzdami pracovníků. Závazky Dlouhodobé závazky představovaly pouze závazky ke koncernu a jejich trend byl až do roku 2001 stoupající. Největší absolutní hodnoty dosáhly v roce 2000 a největšího navýšení v roce 1999 (o 162,6 %). Tyto závazky společnost využívala k pokrytí závazků vůči bankám (ke splacení bankovních úvěrů). Tato skutečnost ovlivňovala ve sledovaném období vývoj hodnot bankovních úvěrů a výpomocí, především pak dlouhodobých bankovních úvěrů. Vývoj hodnot dlouhodobých a krátkodobých závazků byl ovlivněn dobou jejich splatnosti, když po uplynutí určité doby byly dlouhodobé závazky klasifikovány jako závazky krátkodobé. Tato skutečnost byla hlavním důvodem velkého navýšení krátkodobých závazků (především závazků ke koncernu) v r. 2001 (o 66,4 %), přičemž hodnota dlouhodobých závazků dosáhla nuly. Krátkodobé závazky zaznamenaly klesající vývoj, z čehož je zřejmé, že je společnost dokázala pravidelně splácet. Bankovní úvěry Co se týká bankovních úvěrů, platí u nich z hlediska doby splatnosti stejná pravidla jako u závazků. Jejich trend byl stejný jako trend krátkodobých závazků a stával se pro společnost příznivým. Lze sledovat, že se společnost snažila splácet především dlouhodobé bankovní úvěry, ze kterých plynou vyšší nákladové úroky. K financování potom společnost stále více využívala běžné (krátkodobé) bankovní úvěry. Od roku 1998 se snížila hodnota dlouhodobých úvěrů o 87,6 %, což se také projevilo na postupném snižování hodnot nákladových úroků. Největší nárůst běžných úvěrů byl zaznamenán v letech 2000 a 2001. Z důvodu zvýšení stavu dlouhodobého hmotného majetku v těchto letech je zřejmé, že byly tyto úvěry z větší části použity k nákupu dlouhodobého hmotného majetku a také k financování investiční výstavby (což lze považovat za jisté porušení pravidel likvidity). Z analýzy trendů cizích zdrojů lze usoudit, že trend této položky bude pravděpodobně stále mírně klesající, a že společnost bude k financování svých aktiv využívat stále více vlastní zdroje. Ostatní pasiva (Časové rozlišení a Dohadné účty pasivní) U ostatních pasiv docházelo od r. 1999 k jejich navyšování, když k výraznému zvýšení došlo v roce 2001 (o 190 %). Důvodem bylo velké navýšení kursových rozdílů pasivních (o 762,8 %). Z vývoje hodnot kursových rozdílů pasivních lze sledovat, že měly zcela opačný vývoj než kursové rozdíly aktivní. Tato skutečnost poukazuje na zlepšení kursového vývoje koruny od roku 2000, přičemž výkyv hodnot všech kursových rozdílů v letech 1998 a 1999 byl zapříčiněn nestabilním kursovým vývojem české koruny vůči německé marce. Výdaje příštích období společnost vykazovala pouze v letech 2000 a 2001, kdy se jednalo o částky služeb a bankovních úroků. Zvýšená hodnota dohadných účtů pasivních v roce 2001
________________________________________________________________________ 24
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
(o 289,1 %) byla důsledkem nevyfakturované dodávky nástrojů. Z těchto výsledků lze hodnotit vývoj ostatních pasiv pozitivně. Výdaje příštích období patří do nákladů období běžného, ale hrazeny budou až v dalším roce. Kursové rozdíly pasivní představují očekávané kursové zisky společnosti z obchodování se zahraničím. Podobně jako u ostatních aktiv, tak také u ostatních pasiv lze předpokládat, že na jejich velikost bude mít především vliv vývoj kurzu koruny vůči marce. Obr. 2 - Analýza trendů pasiv
tis. Kč
Trendy pasiv společnosti 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
1998
1999 2000 období
2001
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT Při hodnocení analýzy trendů výkazu zisků a ztrát (tzv. výsledovky) se zaměříme především na VH za účetní období a na jednotlivé druhy VH, které ho tvoří. Budeme si všímat v daném členění nejpodstatnějších či zajímavých položek ve zkoumaném období. VH za účetní období Velmi dobrým výsledkem hospodaření společnosti byla skutečnost, že VH za účetní období byl v každém roce kladný, přičemž od roku 1999 dosahoval stále se zvyšujících hodnot. Největšího nárůstu poté dosáhl VH za účetní období (čistý zisk) společnosti v roce 2000 (o 445,4 %). Důvodem byl velký nárůst provozního VH (o 116,1 %) a výrazné snížení ztráty z finančních operací (o 64,3 %). Od roku 1998 se čistý zisk zvýšil celkem o 204 %, přičemž největší absolutní hodnoty čistého zisku společnost dosáhla v roce 2001. Na snížení VH za účetní období v roce 1999 měla hlavní vliv velká ztráta dosažená z finančních operací. I přes tuto skutečnost lze konstatovat, že trend VH za účetní období byl příznivý a v průběhu několika příštích let se dá očekávat jeho další navyšování. Provozní VH Provozní VH zaznamenával stále narůstající hodnoty. Výjimkou se stal rok 2001, kdy došlo k jeho mírnému poklesu (o 5,2 %), když hlavní příčinou byl pokles přidané hodnoty. K poklesu přidané hodnoty došlo z důvodu celkového poklesu výkonů podniku (o 4,2 %), a to tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (o 2,9 %) a z důvodu změny stavu zásob vlastní výroby (o 81,9 %). Tomuto snížení přidané hodnoty nezabránila ani zvýšená hodnota obchodní marže (o 17,9 %). Nejvyšší hodnoty a současně nejvyšší nárůst zaznamenal ________________________________________________________________________ 25
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
provozní VH v roce 2000. Důvodem bylo velké zvýšení přidané hodnoty (o 54 %) oproti roku 1999, a to z důvodu obrovského nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (o 28,8 %) a zvýšení obchodní marže (o 31,9 %). Tržby a náklady Značný nárůst tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb zapříčinilo především velké zvýšení dodávek výrobků v rámci koncernu. Se současným nárůstem těchto tržeb došlo samozřejmě také k navýšení výkonové spotřeby (o 22,6 %), především pak spotřeby materiálu a energie (o 20,2 %). Porovnáním absolutních hodnot položek tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a spotřeby materiálu a energie lze zjistit, že i přes navýšení spotřeby materiálu a energie došlo v roce 2000 ke snížení materiálové náročnosti výroby. Z těchto výsledků je zřejmé, že v roce 2000 došlo k výraznému zvýšení výrobní činnosti ve společnosti. Hlavním důvodem zvýšení provozního zisku v roce 1999 bylo zvýšení přidané hodnoty (o 29,5 %), spojené s výrazným zvýšením obchodní marže (o 231,4 %) a výrazným snížením výkonové spotřeby (o 9,6 %), zvláště pak materiálové náročnosti výroby. Snížení výkonové spotřeby v tomto roce souviselo s poklesem tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Příčinou snížení hodnot u těchto položek bylo snížení výrobní produkce společnosti. Ostatní nákladové a výnosové položky tvořící provozní VH ovlivňovaly jeho velikost ve sledovaném období rozdílně. Osobní náklady Osobní náklady měly stále vzrůstající trend z důvodu zvyšujících se mzdových nákladů. Postupné zvyšování mzdových nákladů bylo zapříčiněno jednak zvyšujícím se počtem zaměstnanců společnosti a jednak zvyšováním průměrných mezd. Odpisy Na zvýšení odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v roce 2001 (o 16,3 %) se podepsal nákup nových strojů a zařízení v tomto a předcházejícím roce. Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu Ty zaznamenaly vzrůstající trend, přičemž největšího nárůstu dosáhly v letech 2000 a 2001. Z rozdílu položek tržeb a zůstatkových cen je zřejmé, že největšího “zisku“ z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu společnost dosáhla v roce 2001 (7 504 Kč). V roce 2000 tvořily většinu těchto tržeb tržby z prodeje materiálu. V následujícím roce se jednalo hlavně o tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku. Tvorba a zúčtování rezerv a časového rozlišení Položka zaznamenala do roku 2000 vzrůstající trend, když v následujícím roce hodnoty obou položek výrazně poklesly (o 83 %, resp. 70,7 %). V letech 1998 a 1999 se tyto položky relativně vyrovnávaly, a proto svým rozdílem neovlivňovali tolik velikost provozního VH. V dalším roce však hodnota tvorby rezerv a časového rozlišení do provozních nákladů zaznamenala větší zvýšení než hodnota zúčtování rezerv a časového rozlišení do provozních výnosů (170,6 % oproti 129,1 %). Přibližně stejný rozdíl vykazovaly tyto položky při shodném poklesu v roce 2001. Z těchto údajů lze sledovat, že v letech 2000 a 2001 ovlivňovaly tyto položky výši provozního zisku tak, že snižovaly jeho velikost. Opravné položky Vývoj hodnot opravných položek byl ve sledovaném období proměnlivý a nelze hovořit o pravidelném trendu. Opravné položky společnost tvořila na zásoby a pohledávky. Výrazně větší část ve sledovaném období tvořily opravné položky k pohledávkám. Výjimkou byl
________________________________________________________________________ 26
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
pouze rok 2001, kdy opravná položka k zásobám tvořila 3 110 Kč a byla vytvořena na materiály a výrobky nepoužitelné, případně s prošlou dobou skladovatelnosti. V každém roce vykazovala nákladová položka (tvorba opravných položek) vyšší hodnotu než výnosová položka (zúčtování opravných položek). Hodnoty tvorby a zúčtování opravných položek tak ovlivňovaly velikost provozního zisku (snižovaly ho) především v letech 1998 a 2000. Ostatní provozní náklady a výnosy Položka zaznamenala shodně vzrůstající trend, když největšího nárůstu zaznamenaly v roce 2001. V každém roce platilo, že nákladová položka byla několikanásobně větší něž výnosová, což mělo za důsledek snižování provozního zisku. Ostatní provozní náklady tvořily například licenční a investiční poplatky či příspěvky na stravování zaměstnanců. Lze očekávat, že nadále bude trend provozního VH (zisku) stále stoupající. K této skutečnosti by mělo přispět očekávané zvýšení výkonů společnosti (především tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb), plynoucích z očekávaných, zvyšujících se nároků od odběratelů, udržení trendu výkonové spotřeby (materiálové náročnosti výroby) a udržení zvyšujícího se trendu obchodní marže. VH z finančních operací Položka vykazovala v průběhu zkoumaného období ztrátu, výjimkou byl pouze rok 1998. Hodnota ztráty se v jednotlivých letech střídavě prohlubovala i zmenšovala. Největší ztráty z finančních operací společnost dosáhla v roce 1999. Důvodů bylo hned několik. Prvním bylo snížení hodnoty zúčtování rezerv do finančních výnosů (o 51,3 %) a zvýšení hodnoty tvorby rezerv na finanční náklady (o 36,4 %). Druhým důvodem bylo snížení hodnoty ostatních finančních výnosů (o 40,7 %) a zvýšení hodnoty ostatních finančních nákladů (o 55,2 %). V roce 2000 došlo ke snížení ztráty, a to především z důvodu snížení hodnoty tvorby rezerv (o 39,5 %), rozpuštěním rezerv do výnosů (zvýšení o 15,6 %) a snížením hodnoty ostatních finančních nákladů (o 40,8 %). Rozdíl položek tvorby a zúčtování rezerv do finančních nákladů představoval v jednotlivých letech zvýšení či snížení rezerv na kursové ztráty. Od roku 2001 společnost užívá novou metodiku tvorby a zúčtování rezerv z finančních operací. Ta spočívá v tom, že zúčtování rezerv je prováděno na nákladový účet se znaménkem “mínus“. Ostatní finanční náklady a výnosy Představovaly především kursové ztráty a zisky vyplývající z obchodování se zahraničními partnery. Z toho je patrné, že jejich hodnoty ve sledovaném období nejvíce ovlivnil kursový vývoj koruny. Mimo to tvořilo hodnotu ostatních finančních nákladů placené pojištění a náklady ve styku s bankou. Nákladové a výnosové úroky Položka ovlivňovala výši VH z finančních operací podstatně. Jejich velikost souvisela s výší tvorby rezerv na finanční náklady. Příznivým faktorem pro společnost byl klesající trend nákladových úroků. Výnosové úroky zaznamenaly rostoucí trend. Zvýšení hodnoty výnosových úroků v letech 2000 a 2001 bylo způsobeno získáním depozitní směnky. Budoucí vývoj VH z finančních operací bude největší mírou ovlivňovat další vývoj kursu koruny a způsob financování investiční výstavby v roce 2002 (možnost úvěrů). Je možné, že bude nadále docházet k častým výkyvům hodnot tohoto VH, který bude pravděpodobně vykazovat ztrátu.
________________________________________________________________________ 27
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Mimořádný VH Stejně jako VH z finančních operací, tak také mimořádný VH vykazoval kromě roku 1998 ve zbývajících letech hospodářské činnosti ztráty. Důvody dosažení ztrát z finančních operací v jednotlivých letech lze najít v poklesu mimořádných výnosů v letech 1999 a 2000 (o 71,3 %, resp. 38,2%) a ve značném nárůstu mimořádných nákladů v roce 2001 (o 365,9 %). Mimořádné náklady tvořila manka a škody na zásobách a odpisy nepotřebných zásob. Jejich velké zvýšení v roce 2001 se podepsalo na úbytku stavu zásob v tomto roce. Hodnoty mimořádných výnosů ve sledovaném období tvořily náhrady škod od pojišťovny nebo jiných firem a aktivace přebytku materiálu na skladě. Obr. 3 - Analýza trendů výkazu zisků a ztrát
tis. Kč
Trendy výkazu zisků a ztrát společnosti 200 000 175 000 150 000 125 000 100 000 75 000 50 000 25 000 0 -25 000 -50 000
Čistý HV Provozní HV Finanční HV Mimořádný HV Přidaná hodnota
1998
1999
2000
2001
období
3.3 PROCENTNÍ ROZBOR (VERTIKÁLNÍ ANALÝZA) Tato metoda je též nazývaná analýzou společné základny. Spočívá v převedení položek výkazů v absolutních hodnotách na jejich relativní procentní vyjádření, kdy jednotlivé položky představují procentuální podíly zvolené základny [1]. Základna se vždy rovná 100 %. V rozvaze základnu představují celková aktiva a celková pasiva. Ve výkazu zisků a ztrát se obvykle za základ berou celkové výnosy nebo celkové náklady resp. celkový výsledek hospodaření. Jednotlivé položky rozvahy a výkazu zisků a ztrát jsou poté poměřovány k této základně. Výsledky procentního rozboru ukazují strukturu aktiv a pasiv podniku, tedy jeho majetkovou a kapitálovou strukturu, a složení výsledku hospodaření podniku z pohledu celkových výnosů a nákladů v jednotlivých letech zkoumání. Nevýhodou metody je, že konstatuje skutečnost, ale nezjistíme příčiny vývoje. Naopak výhodou je její nezávislost na meziroční inflaci a z toho vyplývající srovnatelnost výsledků z různých let.
3.3.1 Struktura aktiv Struktura aktiv informuje o tom, do čeho firma investovala kapitál, tedy do jakých složek aktiv ho umístila. Obecně platí, že výnosnější je pro podnik investice do dlouho________________________________________________________________________ 28
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
dobých složek aktiv. Každé efektivní umístění kapitálu vyžaduje podstoupení určitého (pokud možno racionálního) rizika. Většinou platí skutečnost, že čím méně rizikové je umístění kapitálu, tím menší je výnos.
3.3.2 Struktura pasiv Struktura pasiv podává informace o tom, z jakých a z jak drahých zdrojů podnik svá aktiva pořídil. Platnou zásadou je, že pro podnik je výnosnější (lacinější) financovat svá aktiva z krátkodobých cizích zdrojů, neboť dlouhodobé zdroje jsou dražší - to však za podmínky dodržení finanční likvidity ve smyslu tzv. zlatého pravidla financování . Cizí kapitál se stává pro podniky přitažlivým, neboť převážná část úroků z tohoto kapitálu je daňově uznatelným výdajem - dochází ke zvýšení finančních nákladů, čímž se snižuje účetní zisk a tím i základ daně z příjmu (daňový štít). Správná struktura majetku a jeho zdrojů krytí je tedy velmi důležitá především pro finanční stabilitu podniku, také jeho vývoj, prosperitu a navíc může často rozhodovat o jeho další existenci.
3.3.3 Základní pravidla finančního řízení Aby podnik dosáhl co nejvhodnějšího poměru mezi složkami aktiv a pasiv, měl by respektovat následující základní pravidla finančního řízení [5]: pravidlo vertikální kapitálové struktury - říká, že podíl vlastních a cizích zdrojů na celkových zdrojích by měl být trvale směrován k poměru 1 : 1. V praxi však působí faktory (odvětvové, postoje manažerů, cena kapitálu), jež toto pravidlo ovlivňují. tzv. „zlaté bilanční pravidlo“ - ve svém pojetí říká, je nutno dbát na dodržování finanční likvidity podniku, tj. že dlouhodobý majetek je nutno financovat dlouhodobým kapitálem a krátkodobý majetek krátkodobým kapitálem. Dlouhodobější porušování tohoto pravidla vede k ohrožení finanční stability firmy. Metodu procentní analýzy můžeme výhodně používat pro porovnávání účetních výkazů podniku v delším časovém horizontu, samozřejmě opět po zajištění srovnatelnosti vstupních dat. Metoda může být využita i při finančním plánování. Procentní analýza je dále použitelná pro srovnávání podniku s jinými podniky v rámci oboru a s oborovými průměry. Lze ji aplikovat pro porovnávání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů. Nevýhodou této metody je změna absolutní základny pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech a to, že pouze změny konstatuje, avšak neukazuje na příčiny těchto změn.
3.3.4 Složení výsledku hospodaření Výsledek hospodaření je postupně tvořen z jednotlivých oblastí hospodářského života firmy (provozní, finanční, mimořádná). Je konstruován jako rozdíl mezi vzájemně provázanými výnosy a náklady, tato vzájemnost se odráží v členění výkazu zisku a ztrát. Vývoj v jednotlivých položkách výsledku hospodaření firmy vypovídá o druhu, koncentraci i úspěšnosti jejích ekonomických aktivit, stejně jako detailní rozbor jednotlivých výnosů či nákladů v příslušném účetním členění.
________________________________________________________________________ 29
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 4 - Procentní rozbor aktiv (v tis. Kč)
PŘÍPADOVÁ
STUDIE
2001 2000 1999 1998 absolutní procentní absolutní procentní absolutní Procentní absolutní Procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota
Výkazová položka AKTIVA CELKEM
562 239
100
518 776
100
497 241
100
508 308
100
STÁLÁ AKTIVA
360 164
64,06
316 222
60,96
310 287
62,40
323 271
63,60
3 324
0,59
214
0,04
579
0,12
1 112
0,22
356 820
63,46
315 988
60,91
309 688
62,28
322 139
63,37
3 175
0,56
3 160
0,61
3 157
0,63
3 153
0,62
226 666
40,31
228 118
43,97
233 945
47,05
238 401
46,90
Samostatné movité věci a soubory věcí
90 778
16,15
71 830
13,85
69 723
14,02
72 907
14,34
Nedokončený dlouhodobý hmotný maj.
29 729
5,29
11 680
2,25
2 228
0,45
7 138
1,40
20
0,004
20
0,004
20
0,004
20
0,004
OBĚŽNÁ AKTIVA
201 012
35,75
199 930
38,54
175 326
35,26
174 552
34,34
Zásoby
115 062
20,46
116 172
22,39
92 568
18,62
95 332
18,75
Materiál
56 886
10,12
59 369
11,44
40 661
8,18
36 224
7,13
Nedokončená výroba a polotovary
17 212
3,06
13 012
2,51
7 359
1,48
6 912
1,36
Výrobky
21 502
3,82
23 762
4,58
23 201
4,67
28 032
5,51
Zboží
19 140
3,40
19 307
3,72
20 671
4,16
24 162
4,75
Krátkodobé pohledávky
75 859
13,49
61 762
11,91
74 164
14,92
63 702
12,53
Pohledávky z obchodního styku
66 909
11,90
55 720
10,74
73 850
14,85
56 224
11,06
Finanční majetek
10 091
1,79
21 996
4,24
8 594
1,73
15 518
3,05
49
0,01
137
0,03
136
0,03
75
0,01
10 042
1,79
4 409
0,85
8 458
1,70
15 443
3,04
OSTATNÍ AKTIVA
1 063
0,19
2 624
0,51
11 628
2,34
10 485
2,06
Časové rozlišení
1 051
0,19
2 594
0,50
11 563
2,33
10 472
2,06
12
0,002
30
0,01
65
0,01
13
0,003
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby
Dlouhodobý finanční majetek
Peníze Účty v bankách
Dohadné účty aktivní
________________________________________________________________________ 30
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 5 - Procentní rozbor pasiv (v tis. Kč)
PŘÍPADOVÁ
STUDIE
2001 2000 1999 1 998 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní Procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota
Výkazová položka
PASIVA CELKEM
562 239
VLASTNÍ KAPITÁL
275 100
48,93
226 450
43,65
181 186
36,44
172 887
34,01
Základní kapitál
103 750
18,45
103 750
20,00
103 750
20,87
103 750
20,41
10 350
1,84
8 793
1,69
8 378
1,68
7 578
1,49
112 325
19,98
68 643
13,23
60 759
12,22
45 555
8,96
48 650
8,65
45 264
8,73
8 299
1,67
16 004
3,15
264 046
46,96
284 364
54,81
313 454
63,04
325 765
64,09
9 918
1,76
7 607
1,47
7 130
1,43
1 126
0,22
868
0,15
2 023
0,39
6 631
1,33
607
0,12
Fondy ze zisku VH minulých let VH běžného úč. období CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezerva na kursové ztráty Ostatní rezervy
100 518 776
100 497 241
100 508 308
100
9 050
1,61
5 584
1,08
499
0,10
519
0,10
Dlouhodobé závazky
0
0
82 529
15,91
60 961
12,26
23 218
4,57
Krátkodobé závazky
138 007
24,55
82 935
15,99
114 482
23,02
157 354
30,96
40 556
7,21
40 165
7,74
73 197
14,72
84 075
16,54
Závazky k zaměstnancům
3 885
0,69
3 324
0,64
2 695
0,54
2 368
0,47
Odložený daňový závazek
4 544
0,81
13 513
2,60
11 008
2,21
9 320
1,83
75 215
13,38
1 160
0,22
24 015
4,83
58 938
11,59
Bankovní úvěry a výpomoci
116 121
20,65
111 293
21,45
130 881
26,32
144 067
28,34
Bankovní úvěry dlouhodobé
17 556
3,12
37 084
7,15
114 588
23,04
141 388
27,82
Běžné bankovní úvěry
98 565
17,53
74 209
14,30
16 293
3,28
2 679
0,53
OSTATNÍ PASIVA
23 093
4,11
7 962
1,53
2 601
0,52
9 656
1,90
Časové rozlišení
16 537
2,94
6 277
1,21
779
0,16
2 381
0,47
6 556
1,17
1 685
0,32
1 822
0,37
7 275
1,43
Závazky z obchodního styku
Závazky k podnikům s rozhod. vlivem
Dohadné účty pasivní
________________________________________________________________________ 31
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 6 - Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč)
PŘÍPADOVÁ
STUDIE
2001 2000 1999 1998 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní Procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota
Výkazová položka Tržby za prodej zboží
104 739
18,00
93 132
15,33
102 636
20,64
101 297
19,13
Náklady vynaložené na prodané zboží
65 301
11,22
59 686
9,83
77 284
15,55
93 648
17,69
Obchodní marže
39 438
6,78
33 446
5,51
25 352
5,10
7 649
1,44
Výkony
441 551
75,87
460 687
75,84
346 986
69,79
364 335
68,82
Tržby za prodej vlast. výrobků a služeb
437 681
75,20
450 549
74,17
349 745
70,35
358 028
67,63
Změna stavu vnitrop. zásob vlast. výroby
1 352
0,23
7 481
1,23
-4 135
-0,83
5 138
0,97
Aktivace
2 518
0,43
2 657
0,44
1 376
0,28
1 169
0,22
Výkonová spotřeba
306 982
52,74
310 027
51,04
252 776
50,84
279 668
52,83
Spotřeba materiálu a energie
258 733
44,45
273 240
44,98
227 282
45,72
253 864
47,95
Služby
48 249
8,29
36 787
6,06
25 494
5,13
25 804
4,87
Přidaná hodnota
174 007
29,90
184 106
30,31
119 562
24,05
92 316
17,44
Osobní náklady
66 068
11,35
58 336
9,60
52 394
10,54
48 483
9,16
Mzdové náklady
48 717
8,37
42 984
7,08
38 231
7,69
35 303
6,67
Náklady na sociální zabezpečení
16 676
2,87
14 643
2,41
13 015
2,62
12 346
2,33
Sociální náklady
675
0,12
709
0,12
1 148
0,23
834
0,16
Daně a poplatky
719
0,12
515
0,08
387
0,08
368
0,07
Odpisy dl. hmotného a nehmotného maj. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dl. maj. a mat.
26 472
4,55
22 757
3,75
24 087
4,84
24 297
4,59
19 836
3,41
7 644
1,26
1 343
0,27
1 466
0,28
12 332
2,12
5 571
0,92
736
0,15
1 013
0,19
Zúčtování rezerv a čas. rozl. do prov. V
2 704
0,46
15 949
2,63
12 350
2,48
8 630
1,63
Tvorba rezerv a čas. rozl. provoz. N
6 170
1,06
21 034
3,46
12 331
2,48
9 122
1,72
________________________________________________________________________ 32
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Tab. 6 - Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč) – pokračování
PŘÍPADOVÁ
STUDIE
Zúčtování OP do provozních výnosů
3 024
0,52
3 203
0,53
7 067
1,42
2 326
0,44
Zúčtování OP do provozních nákladů
4 595
0,79
15 476
2,55
7 387
1,49
7 067
1,33
Ostatní provozní výnosy
3 560
0,61
236
0,04
138
0,03
1
0,0002
Ostatní provozní náklady
9 717
1,67
6 182
1,02
5 534
1,11
4 354
0,82
77 058
13,24
81 267
13,38
37 604
7,56
10 035
1,90
1 155
0,20
17 318
2,85
14 986
3,01
30 796
5,82
0
0
12 710
2,09
21 010
4,23
15 403
2,91
Výnosové úroky
621
0,11
494
0,08
414
0,08
694
0,13
Nákladové úroky
11 174
1,92
12 319
2,03
13 084
2,63
13 210
2,50
Ostatní finanční výnosy
8 061
1,38
8 445
1,39
10 741
2,16
18 108
3,42
Ostatní finanční náklady
12 143
2,09
10 258
1,69
17 326
3,48
11 166
2,11
VH z finančních operací
-13 480
-2,32
-9 030
-1,49
-25 276
-5,08
9 819
1,85
Daň z příjmu za běžnou činnost
12 967
2,23
26 767
4,41
4 005
0,81
5 286
1,00
VH za běžnou činnost
50 611
8,70
45 470
7,49
8 320
1,67
14 568
2,75
Mimořádné výnosy
641
0,11
310
0,05
502
0,10
1 748
0,33
Mimořádné náklady
2 404
0,41
516
0,08
523
0,11
312
0,06
198
0,03
0
0
0
0
0
0
Mimořádný VH
-1 961
-0,34
-206
-0,03
-21
-0,004
1 436
0,27
VH za účetní období
48 650
8,36
45 264
7,45
8 299
1,67
16 004
3,02
100 529 401
100
Provozní hospodářský výsledek Zúčtování rezerv do finančních výnosů Tvorba rezerv na finanční náklady
Daň z příjmu z mimořádné činnosti
VÝNOSY CELKEM
582 022
100 607 418
100 497 163
________________________________________________________________________ 33
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů PŘÍPADOVÁ
STUDIE
3.4 HODNOCENÍ PROCENTNÍHO ROZBORU Záměrem hodnocení procentního rozboru je posoudit, zda složení aktiv a pasiv společnosti odpovídá dobrému standardu finančního řízení. Mimo to je uvedeno složení výsledku hospodaření společnosti z hlediska výnosů.
AKTIVA Podobně jako při analýze trendu, tak také při procentním rozboru rozvahy, se zaměříme na strukturu celkových aktiv a pasiv společnosti a jejich jednotlivých složek. Z procentního rozboru aktiv je zřejmé, že ve sledovaném období byla převážná část aktiv společnosti tvořena stálými aktivy. Podíl stálých aktiv byl v každém roce dominantní, vždy přesahoval 60 % celkových aktiv (pohyboval se v rozmezí 60,96 % až 64,06 %). Téměř celou zbývající část aktiv tvořila oběžná aktiva. Ta v jednotlivých letech dosahovala podílu v rozmezí od 34,34 % do 38,54 %. Velikost ostatních aktiv nepředstavovala ve sledovaném období výrazný podíl na celkových aktivech společnosti, za zmínku stojí pouze jejich podíly v letech 1998 a 1999 (2,06 %, resp. 2,34 %), které tvořily položky časového rozlišení. Z těchto výsledků je zřejmé, že ve sledovaném období nedocházelo k zásadním změnám ve velikosti stálých, oběžných i ostatních aktiv. Roky 1998 a 1999 byly svojí strukturou aktiv téměř shodné. Mírné snížení celkových aktiv v roce 1999 bylo způsobeno snížením stálých aktiv (o 1,2 %), neboť oběžná aktiva v tomto roce vzrostla (o 0,92 %). V roce 2000 zaznamenala oběžná aktiva svůj největší podíl na celkových aktivech společnosti, když vzrostla o dalších 3,2 %, což bylo hlavním důvodem vzrůstu celkových aktiv v tomto roce. V roce 2001 se situace obrátila. Podíl stálých aktiv vzrostl o 3,1 %, a proto především vzrůst těchto aktiv zapříčinil další zvýšení celkových aktiv. Z dosažených výsledků lze hodnotit strukturu aktiv společnosti pozitivně, neboť svůj kapitál umisťovala především do výnosnějších, dlouhodobých složek aktiv. Snižující se podíl stálých aktiv od roku 1998 byl zapříčiněn jejich velkým nárůstem v letech 1996 a 1997 (výstavba nového areálu firmy). Po období “relativního klidu“ se společnost rozhodla investovat další kapitál do své výstavby a modernizace. Stálá aktiva (Dlouhodobý majetek) Při podrobnějším rozboru stálých aktiv zjistíme, že největší váhu zde představoval dlouhodobý hmotný majetek (tvořil téměř celý podíl stálých aktiv ve sledovaném období), kde svým podílem dominovaly stavby. Procentní podíl staveb se však postupem let snižoval, a to především z důvodu opotřebení (od roku 1999 o 6,74 %). Snižování podílu staveb se dělo na úkor ostatních složek DHM, z nichž nejvýrazněji v roce 2001 stoupla hodnota samostatných movitých věcí (na 16,15 % celkových aktiv) a hodnota nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku (na 5,29 % celkových aktiv). Dlouhodobý finanční majetek představoval ve stálých aktivech z hlediska procentního rozboru zanedbatelnou část. Oběžná aktiva Ve složení oběžných aktiv zaujímaly ve všech sledovaných letech největší podíl zásoby, nejmenší pak finanční majetek. Tento stav nebyl příznivý, neboť z procentního rozboru lze sledovat, že přibližně poloviční velikost zásob představovaly zásoby materiálu. Ty zbytečně navyšovaly náklady spojené s jejich skladováním. Podíly zásob hotových výrobků a zboží jen pozvolna klesaly - jejich velké množství na skladě na sebe váže finanční prostředky, které by společnost mohla získat jejich prodejem. Krátkodobé pohledávky zaznamenaly nárůst v letech 1999 (z 12,53 % na 14,92 %) a 2001 (z 11,91 % na 13,49 %), zde převažovaly pohledávky
________________________________________________________________________ 34
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
z obchodního styku, když v roce 1999 představovaly téměř celou výši krátkodobých pohledávek. Z finančního majetku tvořily téměř celý podíl peníze na bankovních účtech. Obr. 4 - Procentní rozbor aktiv Struktura aktiv společnosti 100 90
procentní hodnota
80 70 60 50
Stálá aktiva
40
Oběžná aktiva
30
Ostatní aktiva
20 10 0 1998
1999
2000
2001
období
PASIVA Z procentního rozboru pasiv je na první pohled zřejmé, že ve sledovaném období došlo k viditelným změnám v jejich složení. Jednalo se především o složení vlastních a cizích zdrojů, neboť podíly ostatních pasiv nepředstavovaly významnou část celkových pasiv. Za zmínku u ostatních pasiv stál pouze podíl 4,11 % v roce 2001, jenž byl způsoben zvýšením hodnoty položek časového rozlišení. Podíl vlastního kapitálu od roku 1998 postupně stoupal (od 34,01 % do 48,93 %), naopak cizí zdroje postupně klesaly. V letech 1998 a 1999 svým podílem ve struktuře pasiv dominovaly cizí zdroje, když jejich podíl činil 64,09 %, resp. 63,04 %. Zlom ve složení celkových pasiv společnosti nastal v letech 2000 a 2001. Vlastní kapitál V roce 2000 došlo k velkému navýšení podílu vlastního kapitálu (o 7,21 %), což mělo za samozřejmý následek snížení podílu cizích zdrojů (o 8,23 %). Tento pozitivní posun dokázala společnost v roce 2001 ještě vylepšit, když se opět výrazně zvýšil podíl vlastního kapitálu (o 5,28 %) při poklesu podílu cizích zdrojů (o 7,85 %). Z těchto výsledků je zřejmé, že největší vliv na navýšení celkových pasiv společnosti v letech 1998, 2000 a 2001 mělo zvýšení hodnot vlastního kapitálu. Naproti tomu, na mírném poklesu celkových pasiv v roce 1999 se podepsal úbytek cizích zdrojů (o 1,05 %), neboť podíl vlastního kapitálu v tomto roce narostl (o 2,43 %). Podíl složek vlastního kapitálu se v jednotlivých letech měnil. V letech 1998 až 2000 tvořila hodnota základního kapitálu většinový podíl.V roce 2001 tvořil již největší podíl VH minulých let, neboť společnost dosáhla v každém sledovaném roce zisku. Tím docházelo ke stálému nárůstu procentní hodnoty VH minulých let (od 8,96 % k 19,98 %). Tato skutečnost se také projevila na velikosti rezervního fondu, jehož podíl na vlastním kapitálu společnosti se konstantně zvyšoval.
________________________________________________________________________ 35
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Cizí zdroje Při souhrnném hodnocení struktury pasiv společnosti je třeba poukázat na skutečnost, že nebyla v letech 1998 a 1999 zcela příznivá. Společnost používala k financování svých aktiv převážně cizí zdroje, byla tedy celkově více zadlužená. Nejednalo se však o závažný stav, z hlediska příčiny vzniku zcela normální. Tato situace byla způsobena velkou investicí do výstavby nového výrobního areálu společnosti v letech 1996 a 1997, zde se k jejich financování společnost rozhodla využít cizí zdroje. Z nich ještě dost velký podíl v letech 1998 a 1999 tvořily dlouhodobé bankovní úvěry, které společnost stále splácela. Složení pasiv se dle očekávání zlepšilo v roce 2000. Mohlo by se zdát, že struktura cizích zdrojů nebyla zcela ideální (nevýnosná), neboť podíl dlouhodobých závazků na celkových pasivech byl stejný jako podíl krátkodobých závazků. Je však třeba si uvědomit, že podíl dlouhodobých závazků představovaly závazky společnosti ke koncernu, z nichž pro společnost neplynuly žádné nákladové úroky. Ideálního stavu ve struktuře pasiv dosáhla společnost v roce 2001. Došlo ke snížení podílu cizích zdrojů, a to z důvodu zániku dlouhodobých závazků, a ke snížení podílu dlouhodobých bankovních úvěrů (o 4,03 %). Z podrobného rozboru cizích zdrojů je patrné jejich proměnlivé složení v jednotlivých letech. To bylo zapříčiněno především účetními převody dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů na krátkodobé závazky a běžné bankovní úvěry po uplynutí určité doby od jejich vzniku. Rezervy Podíl rezerv se mírně zvyšoval z důvodu zvýšení podílu ostatních rezerv v letech 2000 a 2001. Svojí velikostí však rezervy netvořily velký podíl ve struktuře pasiv. Dlouhodobé závazky Ty tvořily významnou část cizích zdrojů v letech 1999 a 2000 (12,96 %, respektive 15,91 % celkových pasiv). Krátkodobé závazky Velkou váhu v cizích zdrojích společnosti také znamenaly podíly krátkodobých závazků, které však postupně klesaly (od 30,96 % k 15,99 %). Jejich pokles byl zapříčiněn klesajícími podíly závazků z obchodního styku, které v těchto letech tvořily podstatnou část krátkodobých závazků. V roce 2001 stoupl jejich podíl na 24,55 %, a krátkodobé závazky tak tvořily většinu cizích zdrojů. Příčinou bylo opět účetní navýšení těchto závazků ke koncernu. Bankovní úvěry Podíl bankovních úvěrů v celkových pasivech se také řadil k podstatným, a to i přes jejich klesající procentní hodnoty. V letech 1998 a 1999 v nich svým podílem dominovaly dlouhodobé úvěry (27,82 %, resp. 23,04 % celkových pasiv). V následujících dvou letech značně vzrostl podíl krátkodobých úvěrů při významném poklesu dlouhodobých úvěrů.
________________________________________________________________________ 36
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
Obr. 5 - Procentní rozbor pasiv Struktura pasiv společnosti
70
procentní hodnota
60 50 40
Vlastní kapitál Cizí zdroje
30
Ostatní pasiva
20 10 0 1998
1999
2000
2001
období
Z hlediska hodnocení složení aktiv a pasiv společnosti je dobré připomenout pravidla správného finančního řízení. Z procentního rozboru pasiv je zřejmé, že pravidlo vertikální kapitálové struktury bylo splněno pouze v letech 2000 a 2001. Struktura pasiv předchozích let (především roku 1998) s sebou nesla zvýšené riziko podnikání, které mohlo znamenat stálé zvyšování úvěrů vedoucí k velké zadluženosti. Zákonitosti zlatého bilančního pravidla byly kromě roku 2001 splněny ve všech zbývajících letech. Je zřejmé, že ke krytí svých dlouhodobých aktiv společnost využívala vlastní kapitál a dlouhodobé cizí zdroje. Tento stav se změnil v roce 2001, kdy společnost ke krytí dlouhodobých aktiv využívala spíše krátkodobé zdroje. Došlo tak k mírnému zvýšení rizika platební neschopnosti společnosti, avšak z pohledu složení krátkodobých závazků (značný podíl závazků ke koncernu) se nejednalo o špatný stav. Obr. 6 - Zlaté bilanční pravidlo Z la té b ila n č n í p r a v id lo 400 000 350 000 300 000 tis. Kč
250 000
S tá lá a k tiv a
200 000
V la s tn í k a p itá l
150 000
V l. k a p itá l + d l. c iz í z d ro je
100 000 50 000 0 1998
1999
2000
2001
období
________________________________________________________________________ 37
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT V procentním rozboru výkazu zisků a ztrát se zaměříme především na výnosové položky jednotlivých druhů výsledku hospodaření společnosti. Z hodnocení procentního rozboru výkazu zisků a ztrát je patrné, že zcela dominující část výnosů na celkových výnosech společnosti tvořily výkony. Jejich podíly se ve sledovaném období pohybovaly v rozmezí od 68,82 % (r. 1998) do 75,87 % (r. 2001). Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Tvořily téměř celý podíl výkonů, v roce 1999 dosáhly tyto tržby dokonce většího podílu než celkové výkony společnosti, a to z důvodu záporné změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby. Tržby z prodeje zboží Druhou největší výnosovou položku tvořily tržby z prodeje zboží, jejichž podíly se ve sledovaném období pohybovaly od 15,33 % (r. 2000) do 20,64 % (r. 1999) celkových výnosů. Tržby za prodej zboží zaznamenaly střídavě vzrůstající a klesající procentní hodnoty při rovnoměrně vzrůstajících podílech obchodní marže. Tato skutečnost byla způsobena tím, že společnost dokázala i při poklesu tržeb za prodej zboží ještě více snižovat náklady potřebné na prodej tohoto zboží, které představovaly ve sledovaném období druhou největší nákladovou položkou. Podíly součtu všech zbývajících provozních výnosů na celkových výnosech se od roku 1998 postupně mírně zvyšovaly (od 2,35 % až do 5 %). Tržby z prodeje DHM Největší podíl (3,4 %) z celkových tržeb tvořily tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku roce 2001. Důvodem byl prodej zastaralého a nepotřebného majetku v souvislosti s novou investicí. Náklady Z nákladových položek tvořila největší podíl ve sledovaném období výkonová spotřeba, jejíž podíly se pohybovaly v rozmezí od 50,84 % (r. 1999) do 52,83 % (r. 1998) celkových výnosů. Z dosažených hodnot lze potom sledovat, že v letech 1999 a 2000 dokázala společnost výrazně snížit podíl výrobních nákladů, z čehož plynula následná zvýšení provozního VH. K tomuto je dobré poukázat na podíly spotřeby materiálu a energie, které tvořily dominantní část výkonové spotřeby. Z rozdílu procentních hodnot tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a spotřeby materiálu a energie je možno dojít k závěru, že od roku 1998 společnost postupně snižovala materiálovou náročnost výroby, což bylo velmi příznivé. Provozní VH Poměr provozního VH k celkovému VH vykazoval v celém průběhu sledovaného období kladnou hodnotu, nejpříznivějšího podílu dosáhl v roce 2000 (13,38 %). Velikost podílu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb nejvíce ovlivňovala velikost podílu přidané hodnoty a tím také provozního VH, když postupně vzrůstající podíly všech těchto položek zaznamenaly v roce 2001 pokles. Značný vliv na hodnoty samotného provozního VH měla samozřejmě také výkonová spotřeba. Důvod zásadního vlivu přidané hodnoty a výkonové spotřeby na velikosti provozního VH je třeba hledat ve skutečnosti, že důležitým předmětem hospodářské činnosti společnosti je vedle výroby i obchodní činnost. Finanční VH Výsledek hospodaření z finančních operací vykazoval kromě roku 1998 v dalších letech zápornou hodnotu, což je v podstatě obvyklý výsledek v podnikatelském sektoru vyjma
________________________________________________________________________ 38
Finanční analýza
Analýza absolutních ukazatelů
segmentu finančních služeb. Poměr ztráty kolísal, když největší hodnoty dosáhla v roce 1999 (-5,08 %). Finanční výnosy jako celek postupně klesaly (od 9,37 % do 1,69 %). Největší podíl v roce 2001 tvořily ostatní finanční výnosy (1,38 %), ve zbývajících letech potom zúčtování rezerv do finančních výnosů (5,82 %, 3,01% a 2,58 %). Mimořádný VH Mimořádný VH vykazoval kromě roku 1998 v dalších letech záporné procentní hodnoty (ztráty). Poměr ztrát se postupem času stále mírně zvětšoval, a proto největší ztráty z mimořádné činnosti společnost dosáhla v roce 2001 (-0,34 %). Podíl mimořádných výnosů nepředstavoval významnou část celkových výnosů a v průběhu sledovaného období kolísal. VH za účetní období Procentní hodnoty VH za účetní období ukazovaly v letech 2000 a 2001 na velmi dobrou situaci v hospodaření společnosti (11,86 %, resp. 10,62 % celkových výnosů). Podíl čistého zisku v roce 2001 představoval vůbec nejlepší výsledek, který společnost dosáhla od prvního roku své hospodářské činnosti. Tento podíl byl především zapříčiněn poklesem procentních hodnot u většiny nákladových položek v tomto roce. Na tvorbě celkového VH se ve sledovaném období největší měrou podílel provozní VH. Obr. 7 - Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát Struktura výnosů společnosti 80
procentní hodnota
70 60 50
Tržby za zboží
40
Tržby za vl. výr. a sl. Ostatní provozní V
30 20
Finanční V
10
Mimořádné V
0 1998
1999
2000
2001
období
________________________________________________________________________ 39
Finanční analýza
Analýza rozdílových ukazatelů
4 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ Rozdílové ukazatele, které slouží finanční analýze a finančnímu řízení podniku se označují jako finanční resp. peněžní fondy. Musíme však připomenout jednu závažnou skutečnost, a to že pojem "fond" není ve finanční analýze užíván v tom smyslu, v jakém jej používá metodika účetnictví, tj. jako zdroj financování aktiv (např. kapitálové fondy, rezervní fond). Ve finanční analýze a ve finančním řízení se pojmem "fondy" označují ukazatele, které vypočítáváme jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Toto pojetí se používá ve finanční analýze tradičně zejména v anglosaských zemích, u nás jde spíše o minoritní jev.
4.1 ANALÝZA FONDŮ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Pojem „fondy“ zde představuje rozdílové ukazatele orientované na likviditu podniku. Existují různé typy fondů peněžních (též finančních) prostředků, mezi nejčastěji používané ve finanční analýze se řadí tyto [3]: čistý pracovní kapitál čistý peněžní majetek čisté pohotové prostředky
4.1.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál (označovaný též jako provozní kapitál) je nejčastěji používaným ukazatelem. Stanoví se jako rozdíl mezi celkovými krátkodobými (běžnými) aktivy a krátkodobými (běžnými) pasivy. ČPK = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva Čistý pracovní kapitál lze charakterizovat jako krátkodobá (též běžná) aktiva očištěná o krátkodobá pasiva, tj. dluhy (někdy se používá terminologicky méně vhodně pouze pojem závazky), které musí podnik co nejdříve uhradit. Jedná se vlastně o přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, z čehož vyplývá, že jsou to ta oběžná aktiva, financovaná z dlouhodobých zdrojů. Pro finanční zdraví firmy je nutné, aby potřeba pracovního kapitálu byla kryta běžným financováním a tedy aby firma měla potom dostatek dlouhodobých zdrojů. Tento vztah má pak významný vliv na platební schopnost podniku: dlouhodobý majetek podniku bude financován dlouhodobým kapitálem, krátkodobé dluhy budou pokryty hotovostí a oběžnými aktivy rychle přeměnitelnými na peníze (v určitých stupních likvidnosti daného aktiva). Čím vyšší je hodnota čistého pracovního kapitálu, tím větší je likvidní schopnost podniku hradit své dluhy. Je-li ukazatel čistého pracovního kapitálu záporný, jedná se o nekrytý dluh. Při hodnocení tohoto ukazatele je třeba brát v úvahu určité zkreslení, které může být způsobeno tzv. neočištěnými oběžnými aktivy (například neprodejné zásoby, nelikvidní krátkodobé pohledávky). Je vhodné jej proto hodnotit v kontextu s poměrovými ukazateli, neboť sám o sobě má omezenou vypovídací schopnost. POZN.: Terminologické odlišnosti Pojem běžná je přeložen z anglického výrazu current, a odpovídá významu krátkodobá. V naší terminologii rozvahy však běžná aktiva představují obvykle oběžná aktiva. Do vzorce by dle významu této položky bylo vhodnější ovšem dosadit pouze krátkodobá (odpovídá lépe významu běžná) aktiva, tj. oběžný majetek snížený
________________________________________________________________________ 40
Finanční analýza
Analýza rozdílových ukazatelů
o rozvahové dlouhodobé pohledávky, jež jsou v krátké době nelikvidní. Obdobný problém je na straně běžných, tj. krátkodobých pasiv (dluhů), která by neměla obsahovat pouze krátkodobé závazky, nýbrž veškerá krátkodobá pasiva (dluhy), tj. i krátkodobé bankovní úvěry, resp. krátkodobou složku rezerv a časové rozlišení. Tato terminologická nejasnost souvisí s pojmem pasiv, kdy naše účetní terminologie považuje vlastní kapitál za pasivum, ač tak rozhodně ekonomicky nemůže být. Anglosaská terminologie považuje za pasiva pouze dlužný kapitál (naše rozvahové cizí zdroje), což ve srovnání s účetní terminologií českou při definici ukazatelů ve finanční analýze přináší obtíže.
4.1.2 Čistý peněžní majetek Čistý peněžní majetek (zvaný též někdy peněžně-pohledávkové finanční fondy), je jakousi střední variantou mezi dvěma zbývajícími rozdílovými ukazateli. Tento ukazatel vylučuje z krátkodobých aktiv zásoby. Někdy se ze vzorce vylučují i nelikvidní krátkodobé pohledávky, což je však v praxi obtížné stanovit pouze z externích zdrojů informací. ČPM = krátkodobá aktiva - zásoby – krátkodobá pasiva
4.1.3 Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky jsou relativně nejpřesnějším ukazatelem. Zachycují pouze nejlikvidnější část aktiv, jenž je nezávislá na zvolených oceňovacích metodách, čímž odstraňují nedostatky ostatních dvou fondů. ČPP = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky – splatná krátkodobá pasiva Zahrnují-li čisté (netto) pohotové prostředky pouze peníze v pokladně a peníze na běžném účtu, jde o nejvyšší stupeň likvidity. Z druhého pohledu je možné mezi čisté pohotové prostředky zahrnout také směnky včetně vistasměnek, šeky, krátkodobé cenné papíry a zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů, neboť jsou rychle přeměnitelné na peníze. Na straně pasiv se používají okamžitě splatné závazky, tj. splatné ke dni, kdy provádíme analýzu a starší. V praxi je tento ukazatel užíván pro hodnocení okamžité platební schopnosti. Jeho přesné užití je omezené malé, neboť z důvodu zjištění splatnosti jednotlivých závazků je jeho konstrukce složitá. Pro externí analytiky je výpočet velmi obtížný, často i nemožný, neboť z publikovaných účetních závěrek ukazatel vypočítat nelze. To je i obecně důvod pro malé používání tohoto typu finanční analýzy u externích finančních analytiků (banky, stát, veřejné fondy apod.). Proto se někdy používá jen pojem pohotové prostředky (tedy nikoli netto), jež nezahrnuje veškeré obtížně určitelné položky z finančního majetku a okamžitě splatných dluhů (běžných pasiv). Pro členy náležející do aktiv ve vzorci je také používán výraz likvidní prostředky 1. stupně.
________________________________________________________________________ 41
Finanční analýza
Analýza rozdílových ukazatelů PŘÍPADOVÁ STUDIE
4.2 VÝPOČET FONDŮ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ V následující tabulce jsou uváděny údaje potřebné k výpočtu a výpočty jednotlivých fondů finančních prostředků. Tab. 7 - Výpočet fondů finančních prostředků Položka
Období 1998
1999
2000
2001
Oběžná aktiva
174 552
175 326
199 930
201 012
Zásoby
95 332
92 568
116 172
115 062
Peníze
75
136
137
49
15 443
8 458
4 409
10 042
0
0
17 450
0
Krátkodobá pasiva
160 033
130 775
157 144
236 572
ČPK
14 519
44 551
42 786
-35 560
ČPM
-80 813
-48 017
-73 386
-150 622
ČPP
-144 515
-122 181
-135 148
-226 481
Účty v bankách Kr. finanční majetek
Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál dosahoval v jednotlivých letech vyjma roku 2001 kladných hodnot, z čehož lze určit, že společnost měla většinou dostatek prostředků k zajištění a financování své běžné činnosti. Hodnoty čistého pracovního kapitálu měly od roku 1998 výrazně vzrůstající tendenci, která byla ukončena v roce 2001 viditelným poklesem do záporných hodnot. Nejlepší hodnoty tak čistý pracovní kapitál dosáhl v roce 1999. V tomto roce výrazně klesla krátkodobá pasiva (zejména krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry vzrostly) a u společnosti došlo k navýšení oběžných aktiv, když se výrazně zvýšila hodnota finančního majetku. Je však třeba si uvědomit, že na navýšení zásob v roce 2000 se také podílely přebytečné zásoby materiálu vzniklé přeložením různých výrob. Z těchto výsledků lze usoudit, že především v letech 1999 až 2000 měla společnost dostatek dlouhodobých zdrojů, kterými kryla i svá oběžná aktiva. Pokles hodnoty čistého pracovního kapitálu v roce 2001 informoval o tom, že společnost financovala svá aktiva více z krátkodobých zdrojů, protože v tomto roce došlo k jejich značnému nárůstu. Hodnoty čistého pracovního kapitálu lze hodnotit ve většině sledovaného období jako příznivé. Poukazovaly na dobré finanční zázemí podniku spojené s platební schopností úhrady svých krátkodobých dluhů, nepříznivý vývoj zaznamenal poslední rok. Čistý peněžní majetek Hodnoty ukazatele čistého peněžního majetku (čistých peněžně-pohledávkových fondů) dosahoval záporných hodnot. Z těchto výsledků je patrné, že společnost neměla ve sledovaném období dostatek těchto fondů, když hlavní příčinou záporných hodnot v letech 1998 až 2001 byla narůstající výše krátkodobých dluhů (zejména běžných bankovních úvěrů). Velký vliv na záporné hodnoty těchto fondů v jednotlivých letech měl také velký podíl zásob (především zásob materiálu), ve kterých byly vázány disponibilní peněžní prostředky. Čisté pohotové prostředky Z výsledků fondu čistých pohotových prostředků je zřejmé, že jeho hodnoty byly ve sledovaném období nepříznivé a poukazovaly na špatnou okamžitou platební schopnost
________________________________________________________________________ 42
Finanční analýza
Analýza rozdílových ukazatelů
společnosti. Tato skutečnost by se mohla nepříznivě projevit například při potřebě bezprostřední úhrady větší sumy některého z dluhů společnosti. V celkovém pohledu na výsledky hodnot tohoto fondu i fondů předcházejících v jednotlivých letech je třeba si uvědomit několik skutečností. Tou nejdůležitější je, že na velkém vzrůstu krátkodobých závazků v letech 1998 a 2001 se výrazně podílely závazky společnosti ke koncernu, které v těchto letech tvořily dominantní podíly v jejich struktuře. Tyto závazky nemusela a nemusí společnost hradit okamžitě, a proto by se v hodnotách celkových krátkodobých závazků (jakožto okamžitě splatné) neměly objevovat. Tím by došlo k výraznému snížení krátkodobých závazků v letech 1998, 1999 a 2001, čímž došlo ke zkreslení ukazatele (především v roce 2001). Nepříznivou skutečnost však zaznamenal stav zásob společnosti. Přebytečné zásoby materiálu znamenaly zbytečné výdaje finančních prostředků, které v nich byly vázány až do jejich přeměny na výrobky. Zásoby hotových výrobků a zboží potom představovaly volné finanční prostředky, které mohla společnost získat jejich prodejem. U fondů finančních prostředků a ukazatelů likvidity je vhodné pro získání lepšího přehledu o stavu a pohybu finančních prostředků využít přehledy o peněžních tocích společnosti v jednotlivých letech (výkazy cash-flow). Z přehledu o peněžních tocích je možné lépe určit další příčiny malého podílu finančního majetku. Hodnota finančního majetku byla po celé sledované období ovlivněna úhradami závazků a bankovních úvěrů, stejně jako nárůstem pohledávek z obchodního styku v letech 1999 a 2001 a velkými výdaji na investice (především v roce 2001). Na základě předcházejících zdůvodnění se nemusí hodnotit výsledky fondů finančních prostředků jako zcela špatné. Faktem však zůstává skutečnost, že i přes úpravu velikosti krátkodobých závazků by dosahovaly hodnoty posledních dvou fondů finančních prostředků ve všech letech záporných hodnot. Z tohoto důvodu lze managementu této společnosti doporučit, aby se lépe soustředil na splatnost pohledávek a především pak na efektivní hospodaření se svými zásobami. Je předpoklad, že po ukončení investiční výstavby, splacení krátkodobých závazků s ní spojených a včasným získáváním finančních prostředků od odběratelů, dosáhnou hodnoty těchto fondů v dalších letech mnohem lepších výsledků. Obr. 8 - Fondy finančních prostředků
________________________________________________________________________ 43
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ 5.1 DEFINICE POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Poměrové ukazatele jsou považovány za základní metodický nástroj finanční analýzy[1]. V současné době jsou naprosto nejběžnější používanou metodou zejména v podnikové praxi, neboť umožňují získat rychlý přehled o základních finančních charakteristikách firmy za více období. Pomocí poměru představují ukazatelé vzájemný vztah dvou položek účetních výkazů. K dosažení smysluplné interpretace musí být mezi těmito položkami vzájemná souvislost. Ukazatelé jsou rozděleny do jednotlivých skupin, které se vážou k různému pohledu hodnocení finanční situace podniku. Konstrukce a výběr poměrových ukazatelů záleží především na tom, co chceme změřit, čeho chceme výpočtem dosáhnout. Obecně uznávaná pravidla finanční analýzy používají pro hodnocení poměrových ukazatelů většinou doporučené rozpětí, v nichž by se měl výsledný poměrový ukazatel pohybovat (např. ukazatele likvidity), či doporučovanou tendenci vývoje ukazatele (např. u ukazatele produktivity práce).
5.1.1 Používání poměrových ukazatelů Předností těchto ukazatelů je rychlé a poměrně přesné zhodnocení finanční situace v jednotlivých dílčích oblastech firmy (např. zásoby, úvěry apod.), konečné zhodnocení finanční situace firmy jako celku je však velice obtížné a vyžaduje značnou zkušenost a erudici. Při nedostatečné znalosti fungování firmy může naopak vést hodnocení finanční situace podniku pomocí poměrových ukazatelů k zkreslené interpretaci a chybným závěrům analýzy. Proto pro správné hodnocení finančního zdraví podniku je tuto metodu potřeba vhodně kombinovat s metodami analýzy pomocí absolutních či rozdílových ukazatelů. Moderní postupy právě tento princip používají při komplexních metodách finanční analýzy, zejména v případě tvorby a použití ratingu. Další nevýhodou poměrových ukazatelů je skutečnost, že nepředstavují přesná měřítka pro sledované charakteristiky hospodaření podniku, ale jsou spíše pravděpodobnostního charakteru v doporučovaných intervalech (minimum, maximum, rozpětí ukazatele a v něm doporučované optimum). Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý a nenákladný okamžitý přehled o základních finančních charakteristikách podniku. Lze říci, že jsou jakýmsi sítem, které zachytí oblasti, které v podniku poté vyžadují hlubší pozornost a analýzu. Analýza poměrových ukazatelů umožňuje provádět i analýzu časového vývoje finanční situace sledované firmy, je vhodným nástrojem průřezové analýzy, tj. porovnávání finanční situace podniku s finanční situací podobných podniků. Některé ukazatele jsou přímo mezinárodně porovnatelné a slouží nejen k velmi kvalitnímu posouzení úrovně firmy v dané zemi, ale i jako měřítko výkonnosti jednotlivých oborů či ekonomik (např. ukazatele materiálové a energetické náročnosti, produktivity práce, vybavenosti pracovníků hmotným majetkem či exportní výkonnosti).
5.1.2 Systematizace poměrových ukazatelů Poměrových ukazatelů je velké množství, a proto se třídí do určitých skupin, obvykle podle oblastí finanční analýzy. Jedná se o tyto skupiny: a) likvidita - odhaduje se schopnost podniku splácet krátkodobé závazky, b) rentabilita (výnosnost) - poměřuje se schopnost a úspěšnost dosahovat podnikových cílů, ukazatele poměřují zisk s jinými veličinami, c) aktivita - měří se efektivnost podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu nebo doby obratu vybraných položek rozvahy, ________________________________________________________________________ 44
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
d) zadluženost - posuzuje se finanční struktura firmy z dlouhodobého hlediska, ukazatele slouží jako indikátory výše rizika, které podnik podstupuje při své struktuře vlastních a cizích zdrojů; lze posuzovat i míru schopnosti podniku znásobit své zisky při využívání cizího kapitálu e) ukazatele kapitálového trhu - zabývají se hodnocením činnosti z hlediska zájmů současných i budoucích akcionářů; obvykle se s nimi pracuje u společností, které jsou kótovány na burze cenných papírů, f) ukazatele efektivity – dokumentují úroveň a výkonnost podniků v mezioborovém či mezinárodním srovnání, kde jsou dobře porovnatelné, g) ostatní ekonomické ukazatele – ukazatele produktivity, reprodukce hmotného majetku, solventnosti, ukazatele využívající cash-flow ap.
5.2 UKAZATELE LIKVIDITY Ukazatele likvidity jsou zřejmě nejpoužívanější ukazatele pro vyjádření schopnosti podniku hradit své krátkodobé dluhy, která je jednou ze základních podmínek jeho existence. Od platební schopnosti se odvozuje solventnost, likvidita a likvidnost, a proto je dobré si tyto pojmy blíže vysvětlit [6]. Solventnost lze charakterizovat jako obecnou schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků a připravenost hradit své dluhy. Jedná se o relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Podmínkou solventnosti je likvidita, tedy okamžitá schopnost podniku splácet své krátkodobé dluhy. Likvidnost představuje vlastnost majetku (složky aktiva), a to rychlost přeměnitelnosti jednotlivých složek majetku na peníze. Čím snáze a rychleji lze tuto přeměnu realizovat, tím je aktivum likvidnější. Obecně lze stanovit 3 stupně likvidnosti majetku: 1. stupeň - peníze v hotovosti a na běžném účtu, krátkodobé cenné papíry 2. stupeň - pohledávky 3. stupeň – zásoby V praxi se rozlišují následující tři základní ukazatele likvidity, které jsou odvozeny od stupně likvidnosti jednotlivých skupin oběžných aktiv – uvádíme je zde sestupně od nejvyššího stupně po nejnižší. Stálá aktiva se při zjišťování platební schopnosti nepoužívají, protože jsou málo likvidní.
5.2.1 Ukazatel hotovostní likvidity finanční majetek Hotovostní likvidita = -----------------------------------------krátkodobá pasiva Ukazatel hotovostní likvidity (též likvidity I. stupně) patří mezi nejpřesnější ukazatele likvidity. Měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy, tj. čistá ekonomická pasiva (v rozvaze – cizí zdroje) naprosto nekompromisně. Při výpočtu bereme v úvahu jako finanční majetek peníze v hotovosti a na bankovních účtech, krátkodobý finanční majetek a termínované účty se splatností do 3 měsíců. Ukazatel je někdy označován jako "okamžitá likvidita", což je však nepřesné označení, protože poměřuje nejlikvidnější část oběžných aktiv s dluhy splatnými do jednoho roku. Z tohoto důvodu by bylo přesnější dosazovat do vzorce ukazatele hotovostní likvidity za krátkodobé dluhy (krátkodobá neboli běžná pasiva) ty okamžitě splatné. Takto ________________________________________________________________________ 45
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
konstruovaný ukazatel však nelze sestavit z veřejně publikovaných údajů z účetních závěrek, výši okamžitě splatných závazků lze zjistit pouze z interních účetních podkladů podniku. Hodnota ukazatele hotovostní likvidity v případě, že používáme ke konstrukci ukazatele krátkodobé dluhy (ne okamžitě splatné dluhy), by se měla pohybovat v intervalu 0,2 - 0,5. Čím vyšší je hodnota, tím je situace podniku příznivější, avšak hodnoty nad 1,0 znamenají nerentabilní vázání prostředků na účtech, což není výhodné z hlediska výnosnosti podnikání.
5.2.2 Ukazatel pohotové likvidity Pohotová likvidita =
finanční majetek + pohledávky -----------------------------------------krátkodobá pasiva
Ukazatel pohotové likvidity (též likvidity II. stupně) je širším kritériem než hotovostní likvidita, neboť do čitatele přistupují méně likvidní aktiva – pohledávky. Zvláštní pozornost při konstrukci ukazatele běžné likvidity je třeba věnovat krátkodobým pohledávkám (vzhledem k nelikvidnosti bývají dlouhodobé pohledávky ze vzorce vyloučeny). Aby byla vypovídací schopnost tohoto ukazatele co nejvyšší, dosazuje se hodnota pohledávek po korekci (netto), tzn. po uplatnění opravných položek a rezerv. Pokud podnik tyto opravné položky a rezervy řádně vytváří, jsou pohledávky očištěny o jejich nedobytnou nebo jinak pochybnou část. Někteří analytici dokonce doporučují vyloučit z krátkodobých pohledávek veškeré pohledávky s určitým limitem po lhůtě splatnosti, a to i v případě, že opravné položky nebyly dosud vytvořeny. Vývoj tohoto ukazatele by se měl sledovat současně s ukazatelem celkové likvidity. Porovnáním můžeme zjistit, která část oběžných aktiv ukazatel ovlivňuje v negativním směru. Podstatně méně příznivá hodnota ukazatele běžné likvidity signalizuje nadměrný podíl zásob ve struktuře oběžných aktiv. Hodnota ukazatele by měla být v intervalu 1,0 - 1,5 a neměla by určitě pod tuto hranici klesnout. V takovém případě je podnik schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodávat své zásoby. Vysoká hodnota ukazatele je příznivější pro věřitele, avšak méně příznivá pro vedení podniku a majitele, neboť značný objem těchto oběžných aktiv, který přináší jen malý nebo žádný úrok, negativně ovlivňuje celkovou výnosnost vloženého kapitálu.
5.2.3 Ukazatel běžné (celkové) likvidity Běžná likvidita =
oběžná aktiva -----------------------------------------krátkodobá pasiva
Ukazatel běžné, též celkové likvidity (nebo likvidity III. stupně) vyjadřuje kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud naráz promění všechna oběžná aktiva na hotovost. Hlavním smyslem tohoto ukazatele je, že pro úspěšnou činnost podniku je třeba hradit krátkodobé závazky z těch položek aktiv, které jsou k tomu určeny. Ukazatel má největší význam pro krátkodobé věřitele podniku, tzn. dodavatele, a i přes jeho některé nevýhody je považován za klíčový ukazatel likvidity.
________________________________________________________________________ 46
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Některé nevýhody ukazatele: a) hodnota ukazatele je zkreslena, pokud v čitateli jsou zahrnuta celá oběžná aktiva, tedy také nedobytné pohledávky či neprodejné zásoby (vylučují se zejména dlouhodobé pohledávky), b) měří sice likviditu podniku, ale vychází z rozvahy k určitému datu, likvidita je však reálně ovlivněna peněžními toky - mezi zůstatky aktiv, pasiv a peněžních toků je časový posun, c) lze ho vyjádřit k určitému datu, nevyjadřuje nám průběh likvidity během celého roku, jeho výši můžeme ovlivnit dnem sestavení účetní závěrky. Hodnota ukazatele by měla být v rozmezí 2,0 - 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím je podnik schopen lépe dostát svým závazkům, má vyšší platební schopnost. Při interpretaci tohoto ukazatele je třeba však brát v úvahu všechny výše uvedené nedostatky ukazatele, především skutečnost, že ne všechna oběžná aktiva jsou stejně likvidní a některá dokonce na peněžní prostředky nepřeměnitelná (např. zastaralost zásob). Pokud by podnik přeměnil všechna svá oběžná aktiva na peněžní prostředky (tj. především všechny zásoby), těžko by mohl zdárně pokračovat ve své činnosti. Přes všechny uvedené nedostatky je ukazatel celkové likvidity považován za jeden z významných indikátorů platební schopnosti podniku, v běžném finančním řízení každého podniku by se stabilita tohoto ukazatele měla stát základem plánovacího procesu. Hodnota ukazatele celkové likvidity nižší než 1 vyjadřuje sníženou likviditu a není příznivá. Hodnotu ukazatele je třeba vždy posuzovat s ohledem na konkrétní podmínky příslušného podniku.
________________________________________________________________________ 47
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů Případová studie
5.2.4 Výpočet a hodnocení ukazatelů likvidity Tab. 8 - Výpočet ukazatelů likvidity Položka
Období 1998
1999
2000
2001
Oběžná aktiva
174 552
175 326
199 930
201 012
Zásoby
95 332
92 568
116 172
115 062
Peníze
75
136
137
49
15 443
8 458
4 409
10 042
0
0
17 450
0
160 033
130 775
157 144
236 572
Běžná likvidita
1,10
1,34
1,27
0,84
Pohotová likvidita
0,50
0,63
0,53
0,36
Hotovostní likvidita
0,10
0,06
0,14
0,04
Účty v bankách Kr. finanční majetek Krátkodobá pasiva
Ukazatel běžné (celkové) likvidity Hodnoty celkové likvidity dosahovaly ve všech sledovaných letech mírně příznivých hodnot. Z této skutečnosti je patrné, že společnost měla mírně podprůměrnou platební schopnost, ale byla schopna uspokojit své věřitele přeměnou svých oběžných aktiv na hotovost. Od roku 1998 se hodnoty celkové likvidity postupně zvyšovaly, od roku 2000 však došlo k jejímu viditelnému poklesu. Příčinou bylo převedení dlouhodobých závazků ke koncernu na závazky krátkodobé. Nejlepšího výsledku tak společnost dosáhla v roce 1999, kdy byla 1 Kč krátkodobých závazků kryta 1,34 Kč oběžných aktiv. Ukazatel pohotové likvidity Vývoj hodnot pohotové likvidity byl velice podobný jako u běžné likvidity. Do roku 1999 zaznamenávaly hodnoty pohotové likvidity rovnoměrný nárůst, který byl přerušen poklesem od roku 2000. Přijatelné hodnoty (už větší než 1) však tato likvidita nedosáhla. Z porovnání těchto výsledků s výsledky celkové likvidity je patrné, že horší hodnoty pohotové likvidity byly způsobeny velkým podílem zásob ve struktuře oběžných aktiv, jinak řečeno, že své volné peněžní prostředky měla společnost vázány především v zásobách. Společnost nebyla schopna dostát svým krátkodobým závazkům bez toho, aby prodávala své zásoby. Ukazatel hotovostní likvidity Výsledky hotovostní likvidity ve sledovaném období nevykazovaly vyjma snad roku 2000 dobré výsledky, z čehož je zřejmé, že společnost nebyla schopna uhradit všechny své splatné krátkodobé závazky naprosto okamžitě. Z tohoto pohledu je patrné, že dost velké množství peněžních prostředků společnosti bylo v letech 1999 a 2001 vázáno také v pohledávkách. Velikost finančního majetku byla ve sledovaném období ovlivněna různými úbytky peněžních prostředků, což lze sledovat ve výkazech cash-flow za jednotlivé roky. V roce 1999 znamenalo výrazné úbytky peněžních prostředků navýšení pohledávek z provozní činnosti, snížení závazků z provozní činnosti, platba úroků a výdaje na pořízení stálých aktiv. V dalším roce patřily mezi největší úbytky peněžních prostředků úhrady závazků z provozní činnosti, platba úroků a výdaje na pořízení stálých aktiv. V roce 2001
________________________________________________________________________ 48
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
ovlivnila velikost peněžních prostředků změna stavu pohledávek, platba daně za běžnou činnost z minulého období, platba úroků a především pak výdaje na pořízení stálých aktiv. Ukazatelé likvidity velmi úzce souvisí s ukazateli fondů finančních prostředků. Tato skutečnost se projevila ve výsledcích jednotlivých ukazatelů likvidity, které potvrzovaly dosažené hodnoty fondů finančních prostředků v jednotlivých letech. Proto i zde bylo třeba brát v úvahu velikost krátkodobých závazků ke koncernu. Společnost by se v současnosti měla zaměřit na splatnost pohledávek z obchodního styku a na lepší hospodaření se zásobami. Obr. 9 - Ukazatelé likvidity Vývoj ukazatelů likvidity společnosti 1,6 1,4
Běžná likvidita
1,2 1,0 a t o 0,8 n d o 0,6 h 0,4
Pohotová likvidita Hotovostní likvidita
0,2 0,0 1998
1999
2000 období
2001
5.3 UKAZATELE RENTABILITY Další významný způsob, kterým se hodnotí podnikatelská činnost, je poměřování celkového zisku se zdroji, kterých bylo užito pro dosažení zisku. Jedná se o poměrové ukazatele rentability, které jsou též nazývány ukazateli míry zisku, ziskovosti nebo výnosnosti. Pojem rentabilita lze vyjádřit jako měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Proto patří mezi nejdůležitější způsob, jímž se hodnotí podnikatelská činnost. Základním vztahem rentability je poměr výsledku hospodaření (ekonomický smysl má pouze zisk) s jinými veličinami - vlastním nebo cizím investovaným kapitálem, náklady, tržbami apod.
5.3.1 Domácí pojetí ukazatelů rentability Obsah kategorie "výsledek hospodaření" vyplývá z finančního účetnictví, jedná se o: a) provozní výsledek hospodaření, který vyjadřuje rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady Provozní výsledek hospodaření = (tržby za prodej zboží + tržba za prodej vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje dlouhodobého majetku + ostatní provozní výnosy) - provozní náklady
________________________________________________________________________ 49
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
b) finanční výsledek hospodaření, který je vyjádřen rozdílem mezi finančními výnosy a finančními náklady Finanční výsledek hospodaření = finanční výnosy - finanční náklady c) výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním = provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření d) mimořádný výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření = mimořádné výnosy - mimořádné náklady
5.3.2 Mezinárodní pojetí ukazatelů rentability K výpočtům jednotlivých ukazatelů rentability se mezinárodně používá následné členění výkazu zisků a ztrát, převzaté z finanční analýzy používané v anglosaských zemích, zejména v USA [8]: Tržby - náklady bez odpisů, úroků a daní = zisk před odpisy, úroky a daněmi (EBDIT) Zisk před odpisy, úroky a daněmi – odpisy = zisk před úroky a daněmi (EBIT) Zisk před úroky a daněmi (EBIT) – nákladové úroky = zisk před zdaněním (EBT) Zisk před zdaněním (EBT) - daň z příjmu = zisk po zdanění (EAT) Lze konstatovat, že provozní výsledek hospodaření podle platné české metodiky představuje spolehlivé ohodnocení provozní výkonnosti podniku a je přijatelnou náhradou v systému mezinárodní konstrukce výkazu zisků a ztrát (ad EBIT). Čitatel zlomku jednotlivých ukazatelů není tedy zadán jednoznačně a uvádí se jako: zisk před odpisy, úhradou úroků a daně z příjmů – EBDIT (earnings before depreciation, interest and tax) zisk před úhradou úroků a daně z příjmu (provozní zisk) – EBIT (earnings before interest and tax) zisk před zdaněním – EBT (earnings before tax) zisk po zdanění (čistý zisk) - EAT (earnings after tax) Při hodnocení pomocí těchto ukazatelů musíme brát v úvahu, že jisté problémy nese fakt, že rozvaha je výkaz se stavovými veličinami, kde bereme údaje k určitému datu, zatímco výkaz zisků a ztrát je tokový výkaz, kde můžeme sčítat data za určité období. Velmi důležitým hlediskem pro tyto ukazatele je snižování nákladů, kterým může podnik dosahovat vyšších částek zisku a zlepšovat tak hodnoty jednotlivých ukazatelů.
________________________________________________________________________ 50
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5.3.3 Konstrukce ukazatelů rentability K hodnocení rentability se nejčastěji používají následující poměrové ukazatele [5]. Ukazatel rentability aktiv (ROA-return of assets)
ROA =
zisk před úroky a zdaněním (EBIT) ---------------------------------------------------celková aktiva
Ukazatel rentability aktiv (celkového vloženého kapitálu) je považován za klíčové měřítko rentability. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání a vyjadřuje tak celkovou efektivnost podniku, jeho hrubou produkční sílu. Informuje, jak byl zhodnocen celkový vložený kapitál bez ohledu na to, zda byl financován z vlastních či cizích zdrojů. Finanční struktura podniku je tak nepodstatná, a proto se částka celkového vloženého kapitálu nepřebírá ze strany zdrojů rozvahy, ale ze strany, na které jsou vykazována aktiva. Hovoříme-li proto u tohoto ukazatele o celkovém vloženém kapitálu, myslíme tím celková aktiva. Jedná-li se o zisk, dosazuje se do čitatele většinou částka zisku před zdaněním a úroky placenými z cizího kapitálu. Tato skutečnost bere v úvahu to, že efektem reprodukce celkového vloženého kapitálu není jen odměna vlastníkům, ale také odměna věřitelům za půjčení kapitálu - úrok. Úrok je však zdaněn daní z příjmů. V případě, že bychom nebrali v úvahu zdanění úroků, docházelo by ke změnám tohoto ukazatele pouze vlivem změny finanční struktury. Je-li do čitatele vzorce při výpočtu dosazen čistý zisk zvýšený o zdaněné úroky, znamená to, že požadujeme po ukazateli, aby poměřil vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s těmi efekty, které vyplývají ze zhodnocení cizího kapitálu. Celkové vložené prostředky totiž musí vyprodukovat tolik zisku, aby mohly být zaplaceny i úroky z cizího kapitálu. Fiktivní zdanění úroků pak vyjadřuje skutečnou cenu cizího kapitálu. Zahrnutí úroků do nákladů vede ke zvýšení nákladů a tím pádem snížení základu daně z příjmu a tím i k nižší dani z příjmu. Právě o takto ušetřenou částku daně z příjmu je cena cizího kapitálu nižší. Hodnocení rentability podniku podle tohoto ukazatele se považuje za teoreticky správnější (v porovnání s ukazatelem rentability vlastního kapitálu). Z praktického hlediska totiž nelze z celkového zisku přesně určit tu část, která je výsledkem použití pouze vlastního kapitálu. Ukazatel rentability aktiv se využívá především ke komplexnímu posouzení schopnosti podniku jako celku vytvářet zisk, ale i při hodnocení vnitropodnikových útvarů. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE-return of equity)
ROE =
čistý zisk (EAT) --------------------------------vlastní kapitál
Ukazatel rentability vlastního kapitálu je klíčovým ukazatelem pro vlastníky či akcionáře podniku při hodnocení úspěšnosti jejich investic. Vytvořený čistý zisk (=VH za účetní období) představuje zhodnocení kapitálu, který do podniku vložili. Investor samozřejmě požaduje, aby zhodnocení vloženého kapitálu bylo vyšší než zhodnocení tohoto kapitálu při alternativní formě investice. Na základě tohoto ukazatele mohou pak investoři posoudit, zda je jejich kapitál dostatečně zhodnocován vzhledem k určitému riziku jejich investice.
________________________________________________________________________ 51
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Bude-li hodnota tohoto ukazatele dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti jiných různých druhů cenných papírů, bude podnik pravděpodobně odsouzen k zániku, neboť investor bude investovat svůj kapitál výhodnějším způsobem. Při zvažování úvěru (využívání cizích zdrojů) by mělo platit, že rentabilita vlastního kapitálu je větší než rentabilita celkového vloženého kapitálu. Za zisk po zdanění, který je použit v tomto ukazateli, přebíráme v podmínkách české účetní metodiky výsledek hospodaření za účetní období převzatý z řádku 60 výkazu zisků a ztrát. Ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE-return of capital employed) zisk po zdanění + nákladové úroky * (1-sazba daně z příjmu) ROCE = ----------------------------------- ---------------------------------------- *100 dl. závazky + dl. bankovní úvěry + vlastní kapitál Je to ukazatel, který poskytuje informace o výnosnosti dlouhodobých zdrojů podniku. V čitateli zlomku jsou zahrnuty celkové výnosy všech investorů, jmenovatel (na rozdíl od rentability celkového vloženého kapitálu) je nižší o krátkodobé zdroje. Z úroků, zahrnovaných do čitatele vzorce, by měly být brány v úvahu pouze nákladové úroky, které jsou placeny dlouhodobým věřitelům, tj. úroky z dlouhodobých úvěrů či jiných dlouhodobých závazků. Ukazatel rentability tržeb (ROS-return of sales) Důležitým extenzivním ukazatelem jsou tržby, kterých podnik dosáhne za určité časové období (rok, čtvrtletí, měsíc, dekádu, den). Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů podniku. Výkony = výrobky nebo služby zhotovené nebo poskytnuté v určitém období. Podnik je vybaven kapitálem (vlastním i cizím), zaměstnanci, dlouhodobým majetkem, je určitým způsobem řízen, avšak při posuzování každého podniku hraje významnou roli jeho výkon, to znamená, jak je podnik schopen účinně využít všechny své prostředky k vytváření hodnot a k uplatnění na trhu. Teprve tržní uznání výsledků práce podniku stanoví jejich cenu, která se do podniku vrací na úhradu nákladů a k vytvoření zisku. Tržní úspěšnost podniku je podmíněna mnoha faktory, přičemž "skutečná hodnota" výrobků nebo služeb nemusí být vždy rozhodující. Velkou roli zde hraje také např. reklama, marketingová strategie, poptávka a taktéž cenová politika podniku. Cenová politika podniku znamená nalezení vhodného kompromisu mezi prodejem menšího množství dražšího zboží a hromadnou realizací za nižší ceny. Cenová strategie podniku se odráží v hodnotě dalších poměrových ukazatelů finanční analýzy, a to ukazatele: rentability tržeb (ziskového rozpětí) rentability nákladů nákladovosti
ROS =
čistý zisk (EAT) --------------------------------tržby
________________________________________________________________________ 52
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Ukazatel rentability tržeb (ziskové marže) informuje o tom, jak je podnik ziskový, kolik korun zisku mu vyplyne z jedné koruny tržeb, měří tedy ziskovost (efekt) tržeb. Z tohoto ukazatele můžeme usoudit jak hospodárně firma vynakládá prostředky, jak kontroluje náklady a jaké má firma postavení na trhu z hlediska úspěchu jejích výrobků. Pro dosazení údajů z výkazu zisku a ztrát za tržby obvykle dosazujeme tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tj. ty, jež představují výstup z vlastní podnikatelské činnosti firmy, za čistý zisk považujeme výsledek hospodaření za účetní období. Dosahuje-li zisková marže nízkých hodnot nebo několik let klesá, měl by se podnik zaměřit na podrobnou analýzu jednotlivých nákladů. Snížením nákladů by pak mohl dosahovat vyššího zisku. Obecně platí, že čím vyšší je rentabilita tržeb, tím lépe. Hodnotu tohoto ukazatele je však třeba posuzovat s celkovým objemem tržeb (odbytu) a rychlostí obratu zásob. Nízká hodnota tohoto ukazatele, spolu s rychlým obratem zásob a vysokým objemem tržeb, může být výhodnější než v opačném případě. Absolutní částku zisku je možné zvyšovat zvětšováním objemu tržeb, i když zisková marže klesá, což je typickým příkladem dnešních maloobchodníků, kteří se snaží zvýšit odbyt snížením cen výrobků. Dosahují tím sice nižšího zisku na jednotku, ale v souhrnu jejich zisk narůstá právě zvýšením tržeb. Ukazatele ziskového rozpětí Ukazatel ROS v tomto pojetí bývá v literatuře též nazýván jako ziskové rozpětí po zdanění. Dále se můžeme v literatuře setkat s modifikací ukazatele ROS, a to s ukazatelem ziskové rozpětí před zdaněním, kdy do čitatele vzorce při výpočtu ukazatele dosazujeme zisk před zdaněním (EBT), nebo s ukazatelem provozní ziskové rozpětí, kdy do čitatele vzorce dosazujeme zisk před úroky a daněmi (EBIT). Ukazatel rentability nákladů čistý zisk Rentabilita nákladů = --------------------------------náklady Ukazatel rentability nákladů vyjadřuje kolik korun zisku podnik získal vložením jedné koruny nákladů, vyjadřuje tedy, s jakou mírou efektivnosti byly náklady vynaloženy. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co nejvyšší a měla by se ve svém vývoji stále zvyšovat, neboť podnik by se měl snažit dosahovat co nejvyššího zisku při co nejnižších nákladech. Ukazatel nákladovosti Nákladovost =
náklady --------------------------------tržby
Ukazatel nákladovosti informuje o tom, kolik korun celkových nákladů bylo vynaloženo na jednu korunu tržeb. Ukazatel je doplňkovým ukazatelem ziskovosti tržeb a porovnává se s rentabilitou nákladů. Za příznivou se považuje co nejnižší hodnota nebo postupně klesající trend.
________________________________________________________________________ 53
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
PŘÍPADOVÁ STUDIE
5.3.4 Výpočet a hodnocení ukazatelů rentability Tab. 9 - Výpočet ukazatelů rentability Položka
Období 1998
1999
2000
2001
EBIT
10 035
37 604
81 267
77 058
Čistý zisk
16 004
8 299
45 264
48 650
Tržby
460 791
453 724
551 325
562 256
Náklady
513 397
488 864
562 154
537 242
Celková aktiva
508 308
497 241
518 776
562 239
Vlastní kapitál
172 887
181 186
226 450
275 100
ROA
0,02
0,08
0,16
0,14
ROE
0,09
0,05
0,20
0,18
ROS
0,03
0,02
0,08
0,09
Rent. nákladů
0,03
0,02
0,08
0,09
Nákladovost
1,11
1,08
1,02
0,96
Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu dosáhla ve sledovaném období vzrůstajícího trendu, mírné snížení hodnoty zaznamenala v roce 2001. Z toho je patrné, že nejlepšího zhodnocení vloženého kapitálu dosáhla společnost v roce 2000 (16 %). Při vzrůstajících celkových aktivech společnosti byla příčinou hodnota provozního zisku, nejvyšší ve sledovaném období. V letech 1998 a 1999 docházelo jen k malému zhodnocení vloženého kapitálu. V dalších letech se zhodnocení zvýšilo, z čehož je zřejmé, že v letech 2000 a 2001 se výrazně zvýšila produkční síla společnosti. Z těchto dosažených výsledků lze dojít k závěru, že v průběhu sledovaného období docházelo ve společnosti ke stále většímu zhodnocení vloženého kapitálu. Na základě plánovaného zvýšení výrobní činnosti a tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb lze očekávat, že zhodnocení vloženého kapitálu dosáhne přinejmenším v příštím roce vyšší hodnoty, což bude velmi příznivým faktorem pro společnost. Ukazatel rentability vlastního kapitálu Z výsledků rentability vlastního kapitálu je zřejmé, že v roce 1999 zaznamenala pokles oproti roku 1998. Důvod poklesu hodnoty je třeba hledat především ve značném poklesu čistého zisku. V dalším roce naopak došlo k výraznému navýšení hodnoty zisku, což mělo za následek dosažení vůbec nejlepšího výsledku rentability vlastního kapitálu ve sledovaném období. Hodnoty rentability vlastního kapitálu v posledních dvou sledovaných letech vyjadřovaly velmi dobré zhodnocení kapitálu investora (20 %, resp. 18 %). Na základě výsledků v těchto letech mohl vlastník hodnotit své investice do společnosti jako velmi úspěšné. Jediným vlastníkem společnosti je od roku 1993 zahraniční koncern. V dalším roce lze očekávat mírně narůstající, případně stejné hodnoty rentability vlastního kapitálu z důvodu plánovaného nárůstu čistého zisku. Při porovnání hodnot rentability vlastního kapitálu a rentability celkového vloženého kapitálu lze dojít k závěru, že kromě roku 1999 bylo pro společnost výhodné využívat cizích zdrojů (bankovních úvěrů). Na základě uvedeného předpokladu a závěru je možno vedení
________________________________________________________________________ 54
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
společnosti doporučit, aby se rozhodla pro získání úvěru jako zdroje financování své investiční výstavby v tomto roce. Ukazatel rentability tržeb Ukazatel rentability tržeb informoval o tom, že z jedné koruny tržeb dosáhla společnost v roce 1998 0,03 Kč zisku, v roce 1999 0,02 Kč zisku, v r. 2000 0,08 Kč zisku a v roce 2000 0,09 Kč zisku. Z těchto výsledků je zřejmé, že v posledních dvou letech se výrazně zvýšila efektivnost (ziskovost) tržeb společnosti. Příčiny tohoto zlepšení je třeba hledat hlavně ve snížení výrobních nákladů, především pak materiálové náročnosti výroby. Mimo to, hodnoty rentability tržeb posledních dvou let odrážely dobrou úroveň řízení podniku spojenou s aktuální prosperitou společnosti. Nižší hodnoty dosažené v letech 1998 a 1999 nemusely znamenat zcela nevýhodný stav, neboť objem tržeb společnosti byl vcelku velký, nepříznivým jevem však byl pomalý obrat zásob podniku v těchto letech. Značný nárůst hodnot rentability tržeb v blízké budoucnosti by mělo zaručit plánované zvýšení objemu tržeb, udržení velmi dobrého trendu snižujících se výrobních nákladů a zlepšení obratovosti zásob. Tento stav by velmi přispěl k výraznější a úspěšnější prezentaci společnosti. Ukazatel rentability nákladů a ukazatel nákladovosti Hodnoty ukazatele rentability nákladů dosahovaly přibližně (zaokrouhlení) stejných hodnot jako ukazatel rentability tržeb. Z výsledků ukazatele rentability nákladů je třeba vyzdvihnout jejich vzrůstající trend započatý od roku 2000. V posledních dvou letech došlo ve společnosti k nejlepšímu zhodnocení nákladů, když společnost dokázala získat vydáním jedné koruny nákladů 0,08 Kč, resp. 0,09 Kč zisku. Vývoj hodnot ukazatele nákladovosti potvrzoval vývoj hodnot ukazatele rentability nákladů. Ukazatel nákladovosti vykazoval v letech 1998 a 1999 nepříznivé výsledky převyšující hodnotu 1. Postupný pokles hodnot tohoto ukazatele v dalších letech však znamenal snížení podílu nákladů a tedy stále příznivější situaci pro společnost. Z výsledků obou těchto ukazatelů je zřejmé, že v letech 2000 a 2001 se společnost více zaměřila na úsporu nákladů, především nákladů spojených s výrobou. Příznivé hodnoty v těchto letech souvisely také s výrazným zvýšením tržeb a čistého zisku. Shrnu-li vše dohromady, společnost se stávala stále více prosperující. Na základě předpokládaného vývoje a dosažených výsledků lze očekávat stále lepší hodnoty obou těchto ukazatelů. Obr. 10 – Ukazatele rentability
Vývoj ukazatelů rentability společnosti 1,2
hodnota
1,0 ROA
0,8
ROE
0,6
ROS
0,4
Nákladovost
0,2 0,0 1998
1999
2000
2001
období
________________________________________________________________________ 55
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5.4 UKAZATELE AKTIVITY Ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložených prostředků. Informují o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy, s jakou intenzitou využívá kapitál, který má k dispozici. Jestliže má podnik více aktiv, než je schopen efektivně využít, zvyšují se jeho náklady spojené se skladováním. Naopak při nedostatku aktiv dochází k omezení výroby a podnik přichází o vyšší tržby, kterých by mohl dosáhnout realizováním podnikatelských příležitostí. Při hodnocení je opět třeba vzít v úvahu, že tržby jsou položkou výkazu zisků a ztrát a odrážejí tak stav za určité období (tokové veličiny), kdežto aktiva jsou položkou rozvahy a postihují stav k určitému okamžiku. Ukazatele aktivity vyjadřují dva parametry. Rychlost obratu - kolikrát se obrátí určitý druh majetku za dané období. V čitateli se uvádějí tržby, ve jmenovateli určitá položka aktiv. Hodnoty těchto ukazatelů jsou absolutní čísla, která uvádí počet obrátek za rok. Dobu obratu - tj. dobu, po kterou je majetek v určité formě vázán, tedy za jak dlouho uskuteční svoji přeměnu do peněžní formy. V čitateli jsou uvedeny určité složky aktiv, které jsou poměřovány k určité charakteristice jejich výstupů, nejčastěji k tržbám. Hodnoty těchto ukazatelů se uvádí v jednotkách času (dnech).
5.4.1 Konstrukce ukazatelů aktivity Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Obrat celkových aktiv =
tržby --------------------------------celková aktiva
Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv patří mezi nejkomplexnější ukazatele aktivity. Je vyjádřen poměrem tržeb k celkovému vloženému kapitálu, což je dle bilanční rovnice rovno celkovým aktivům. Ukazatel informuje, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál, jaký je obrat celkových aktiv. Vysoký obrat je projevem efektivního využívání majetku. Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv
Obrat stálých aktiv =
tržby --------------------------------stálá aktiva
Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv (dlouhodobého majetku) je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání stálých aktiv, zejména dlouhodobého hmotného majetku, s cílem dosažení tržeb. Hodnotu tohoto ukazatele je třeba posuzovat s odstupem, neboť investice do zařízení jsou prováděny s předstihem, proto klesající nebo nízká hodnota může znamenat probíhající investici podniku, jež prozatím nepřináší budoucí požadovaný efekt. Ukazatel je také ovlivněn zvolenou metodikou odepisování. Čím je ukazatel vyšší, tím lépe. S tímto ukazatelem je spojen i reciproční ukazatel relativní vázanosti stálých aktiv, který poměřuje stálá aktiva (v čitateli vzorce) k ročním tržbám (ve jmenovateli vzorce), tj. jde ________________________________________________________________________ 56
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
o inverzní vzorec. Tento ukazatel podává informace o relativní výkonnosti, s níž podnik využívá stálých aktiv s cílem dosáhnout tržeb. Je měřítkem celkové produkční efektivnosti. Čím je ukazatel nižší, tím je na tom podnik lépe, rozvíjí se bez zvyšování finančních zdrojů. Použijeme-li v čitateli stálá aktiva v zůstatkových cenách, ukazatel se s počtem let zlepšuje zcela automaticky bez jakéhokoliv přičinění podniku. Rovněž se zde projevuje vliv používaného způsobu odepisování (rovnoměrný nebo zrychlený odpis) a vliv historických cen (nezohledňují inflaci). Tím je řada stálých aktiv pořízených před mnoha lety v rozvaze podhodnocena a podnik, který funguje již řadu let, může vykazovat lepší výkonnost i bez svého přičinění. Z tohoto důvodu je třeba tento ukazatel interpretovat velmi opatrně a vždy v souvislosti s používanou účetní politikou odepisování a oceňování. Hodnota tržeb vychází z položek výkazu zisků a ztrát – tržby za prodej zboží a tržby za prodej výrobků a služeb, pokud bychom dosazovali další kategorie tržeb, dochází k jistému zkreslení na dosahovaný výstup podnikatelské činnosti firmy a musíme s tím v komentáři počítat. To platí obecně i pro další ukazatele finanční analýzy, kde se vyskytuje parametr „tržby“. Ukazatel rychlosti obratu zásob Obrat zásob =
tržby --------------------------------zásoby
Ukazatel rychlosti obratu zásob, někdy nazývaný ukazatel intenzity využití zásob, informuje o tom, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a další nákup zásob. Místo statické veličiny stavu zásob v rozvaze se doporučuje používat ve jmenovateli průměrný stav zásob za sledované období. Variantně by bylo možné použít v čitateli místo tržeb celkové náklady, neboť výše zisku není při rychlosti obratu zásob určující, nás také zajímají náklady na prodané zboží. Má-li podnikové hospodaření sezónní charakter nebo se v průběhu roku objevují velké výkyvy stavu zásob, je pro získání realističtějšího obrázku lepší použít průměrné roční zásoby. Ukazatel lze rovněž používat v detailnější podobě, kdy místo zásob celkem použijeme jednotlivé druhy zásob - např. materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží. Tento detailní rozbor je však možný pouze při interní finanční analýze. Ukazatel doby obratu zásob
Doba obratu zásob =
zásoby --------------------------------průměrné denní tržby
Tento ukazatel udává, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, tj. dobu potřebnou k jejich přeměně do peněžní formy. Jinak řečeno, ukazatel určuje, jak dlouho jsou zásoby uskladněny v podniku než dojde k jejich spotřebě nebo prodeji. Cílem účetní jednotky by mělo být co největší zkracování této doby, což může mít za důsledek snižování nákladů spojených se skladováním a následné využití volných finančních zdrojů jiným způsobem, což vede i ke zvýšení rentability. Za optimální je považována hodnota ukazatele do 30 dní, rozmezí 50 až 100 dní je dobou obratu zásob u většiny organizací u nás, doba obratu nad 100 dní představuje negativní
________________________________________________________________________ 57
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
vývoj. Obecně platí, že čím vyšší je rychlost obratu zásob a kratší doba obratu zásob, tím si podnik stojí lépe. Při výpočtu průměrných denních tržeb, případně průměrného stavu zásob v předcházejícím vzorci, lze využít jak variantu 365 dnů v roce, tak i variantu 360 dnů v roce. Oba tyto ukazatele jsou považovány za signály intenzity využívání zásob v podniku. Je však třeba si uvědomit, že rychlý obrat zásob nemusí znamenat pouze intenzivní využívání zásob v podniku, ale také příliš nízkou úroveň zásob z hlediska zajištění plynulé výroby a uspokojování potřeb zákazníků, to znamená určitou podkapitalizaci podniku. Zajištění optimálního poměru mezi velikostí zásob a rychlostí obratu zásob je jedním ze základních úkolů finančního řízení podniku v krátkodobém horizontu. Ukazatel rychlosti obratu pohledávek tržby --------------------------------pohledávky Ukazatel rychlosti obratu pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky firmy přeměněny na hotovost. Platí, že čím rychlejší je obrat pohledávek (to znamená vyšší hodnota tohoto ukazatele), tím rychleji inkasuje podnik své pohledávky a získané peníze může dále využít, a to ať již k dalším nákupům materiálu a služeb, k úhradě závazků, k investování do dalšího rozvoje a podobně. Při výpočtu tohoto ukazatele by bylo metodicky přesnější vyloučit z tržeb tu část, která se týká prodeje za hotové (to znamená očistit tržby o tu část tržeb, při kterých nedochází ke vzniku pohledávky). Toto však bývá v praxi obvykle složité a při výpočtu ukazatele musí analytik pracovat s celkovými tržbami. Obrat pohledávek =
Ukazatel doby splatnosti (obratu) pohledávek
Doba obratu pohledávek =
pohledávky --------------------------------průměrné denní tržby
Ukazatel doby splatnosti pohledávek vyjadřuje, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, tedy za jak dlouho odběratel uhradí pohledávku. Stanovuje průměrnou dobu, která uplyne mezi prodejem výrobků, zboží nebo služeb a inkasem peněz za tyto výrobky, zboží nebo služby. Hodnota pohledávek by měla být upravena o hodnotu nedobytných pohledávek. V tomto směru se jedná o obchodní úvěr, který je při obchodování běžný a nevyhnutelný. Prodej na obchodní úvěr má své nevýhody, neboť přichází podnik o úroky, nemá ihned k dispozici volné peněžní prostředky, a proto si musí někdy vzít krátkodobý bankovní úvěr, kde hradí úroky a navíc podstupuje riziko, že mu dlužník nezaplatí. Ukazatel se používá při řízení pohledávek a výběru odběratelů firmy. Optimální vývoj záleží na stanovení a dodržení obchodně-úvěrové politiky podniku. Za ideální lze považovat dobu splatnosti pohledávek menší než 30 dnů. Při výpočtu průměrných denních tržeb platí stejná metodika jako u ukazatele doby obratu zásob a rychlosti obratu zásob, tj. rok představuje 360 dní, lze použít taktéž rok jako 365 dní. Pro dané období výpočtu je vhodnější dosazovat do hodnoty čitatele průměrný stav pohledávek za zjišťované období, které je více vypovídajícím reprezentantem stavu pohledávek.
________________________________________________________________________ 58
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Pro úplnost se uvádějí ještě další poměrové ukazatele aktivity, a to ukazatel rychlosti obratu závazků a doby obratu závazků. Jejich konstrukce je obdobná, místo údajů o pohledávkách se doplňují příslušné hodnoty z položek závazků. Rychlost obratu závazků je poměr mezi tržbami a závazky z obchodního styku. Doba splatnosti závazků je poměr mezi závazky z obchodního styku a průměrnými denními tržbami. Vztah mezi dobou obratu pohledávek a závazků svědčí o tzv. krátkodobé finanční pozici firmy. Z pohledu finanční analýzy je výhodnější, když zejména obchodní závazky převažují nad obchodními pohledávkami, neboť jde o výhodný způsob financování bez úrokového či sankčního zatížení.
________________________________________________________________________ 59
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů PŘÍPADOVÁ STUDIE
5.4.2 Výpočet a hodnocení ukazatelů aktivity Tab. 10 – Výpočet a hodnocení ukazatelů aktivity Položka
Období 1998
1999
2000
2001
Tržby
460 791
453 724
551 325
562 256
Průměrné denní tržby
1 280,0
1 260,3
1 531,5
1 561,8
Celková aktiva
508 308
497 241
518 776
562 239
Stálá aktiva
323 271
310 287
316 222
360 164
Zásoby
95 332
92 568
116 172
115 062
Pohledávky
63 702
74 164
61 762
75 859
Obrat celkových aktiv
0,9
0,9
1,1
1,0
Obrat stálých aktiv
1,4
1,5
1,7
1,6
Obrat zásob
4,8
4,9
4,7
4,9
Doba obratu zásob
74,5
73,4
75,9
73,7
Obrat pohledávek
7,2
6,1
8,9
7,4
Doba splatnosti pohled.
49,8
58,8
40,3
48,6
Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv Hodnoty ukazatele rychlosti obratu celkových aktiv nevykazovaly ve sledovaném období značné výkyvy. Nejlepšího výsledku tohoto ukazatele dosáhla společnost v roce 2000. Z celkového hlediska se však jednalo spíše o nižší obratovost celkových aktiv společnosti. Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv Z důvodu značného podílu dlouhodobého hmotného majetku ve struktuře stálých aktiv lze říci, že tento ukazatel informoval především o intenzitě využití dlouhodobého hmotného majetku. Z dosažených hodnot tohoto ukazatele je patrné, že využívání dlouhodobého hmotného majetku roste. Jelikož společnost v posledních dvou letech výrazně investovala do pořízení stálých aktiv, lze očekávat vzrůst hodnot tohoto ukazatele v dalších obdobích. Ukazatele rychlosti obratu a doby obratu zásob Výsledky ukazatele rychlosti obratu zásob, stejně jako ukazatele doby obratu zásob, vykazovaly ve sledovaném období vyrovnané hodnoty. Z hodnot ukazatele rychlosti obratu zásob je zřejmé, že položka zásob byla ve sledovaném období přibližně pětkrát přeměněna na hotovost (prodána) a znovu uskladněna. Ukazatele doby obratu zásob informovaly o tom, že zásoby byly uloženy ve skladech 73 až 75 dnů, než došlo k jejich spotřebě nebo prodeji. Je třeba konstatovat, že hodnoty obou těchto ukazatelů nebyly pro společnost příznivé. Je zřejmé, že společnost udržovala na skladech přebytečné množství zásob. Velké množství zásob mělo za důsledek zbytečné navyšování nákladů spojených s jejich skladováním. Nepříznivé hodnoty těchto ukazatelů se nejvíce podílely na stavu finančních prostředků společnosti. Malá obratovost zásob zapříčinila, že zásoby na skladech na sebe zbytečně vázaly finanční prostředky, které by mohla společnost získat jejich přeměnou na výrobky nebo prodejem. Závěrem je vhodné dodat, že v dalších letech své hospodářské činnosti by se měla společnost zaměřit především na řízení svých zásob.
________________________________________________________________________ 60
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Ukazatel obratu a doby splatnosti pohledávek Z výsledků obou těchto ukazatelů je zřejmé, že přijatelných hodnot dosáhly pouze v roce 2000. Naopak značně nepříznivé hodnoty těchto ukazatelů jsou zjištěny v roce 1999. Nepříznivý stav v tomto roce byl zapříčiněn zhoršenou platební kázní odběratelů firmy. Mírné zhoršení hodnot obou těchto ukazatelů v roce 2001 bylo způsobeno získáním nových kontraktů. Otázkou je, zda budou tyto pohledávky v dalším období včas uhrazeny. Nepříliš dobré výsledky ukazatelů obratu a doby splatnosti pohledávek by měly vedení společnosti motivovat k mnohem větší zainteresovanosti v oblasti inkas svých pohledávek. Získáním peněžních prostředků by také došlo ke zlepšení jednotlivých ukazatelů likvidity. Obr. 11 - Ukazatele aktivity Vývoj ukazatelů aktivity společnosti 80
dny
60
Doba obratu zásob Doba splatn. pohl.
40 20 0 1998
1999
2000
2001
období
________________________________________________________________________ 61
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5.5 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI 5.5.1 Podstata ukazatelů zadluženosti Ukazatele zadluženosti (finanční stability) jsou založeny na poměru mezi cizími a vlastními zdroji, hodnotí finanční strukturu podniku z dlouhodobého hlediska. Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik k financování svých aktiv využívá i cizí zdroje. Financování aktiv nelze provádět jen z vlastních zdrojů, znamenalo by to totiž snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Určitá výše zadluženosti je pro účetní jednotku užitečná, avšak příliš vysoká zadluženost zvyšuje finanční riziko vlastníků (akcionářů), a to z důvodu, že podnik je příliš zatížen placením úroků a může se rychle dostat do nepříznivé finanční situace. Volba vhodného poměru mezi cizími a vlastními zdroji závisí na rozhodnutí manažerů. Nejvhodnější poměr se zjišťuje pomocí daných pravidel finančního řízení, uvedených při rozboru majetkové a kapitálové struktury podniku [6]. Účelem použití cizího kapitálu je předpoklad, že výnos, který jím společnost získá a výnosnost úhrnných vložených prostředků budou vyšší než náklady spojené s jeho použitím, tj. placenými úroky. Při zvažování úvěru či jiného cizího zdroje je třeba se řídit především radou, že dluh je účelné zvýšit, jestliže se vyšší zadlužeností zvyšuje bohatství firmy – platí to však z hlediska budoucích možných rizik jen do určitých limitů. Poměr vlastních a cizích zdrojů souvisí s cenou kapitálu, tj. s náklady, které jsou spojeny se získáním určitého druhu kapitálu. Cenou cizího kapitálu je úrok, který musí podnik zaplatit. V případě vlastního kapitálu je významná především cena základního kapitálu. Jeho cenou je (v závislosti na typu společnosti) - dividenda (u akciové společnosti) nebo podíl na zisku (u společnosti s ručením omezeným, u komanditní společnosti, případně u družstva). Obecně platí, že cena cizího kapitálu je závislá na době jeho splatnosti a na stupni investorského rizika (finanční trojúhelník). Čím delší je doba, na kterou je cizí kapitál poskytnut, tím vyšší je jeho cena. Proto jsou krátkodobé cizí zdroje lacinější než stejné zdroje dlouhodobého charakteru. Dále pak platí, že čím je poskytnutí cizího kapitálu rizikovější, tím menší má investor jistotu, že svůj kapitál dostane zpět i s příslušnými úroky a tím vyšší cenu za svůj kapitál požaduje. Cena cizího kapitálu souvisí i s příslušnými platnými daňovými zákony. Jak již bylo uvedeno, úroky z úvěrů zvyšují finanční náklady a snižují účetní zisk a základ daně z příjmu (daňový štít) [6]. Tím se stává cizí kapitál pro podnik přitažlivějším. Naproti tomu výnos z vlastního kapitálu - dividendy a podíly na zisku - je zdaňován dvakrát. Poprvé při zdanění zisku společnosti, podruhé při jeho rozdělení mezi akcionáře, společníky a členy družstva. Cena vlastního kapitálu je závislá na typu společnosti. Nejdražší je vlastní kapitál u akciové společnosti, akcionář není oprávněn požadovat vložený kapitál zpět (jedná se pouze o právo na podíl z likvidačního zůstatku). Vložení kapitálu do základního kapitálu jakékoliv společnosti je pro investora vždy spojeno s vyšším rizikem než uložení tohoto kapitálu do peněžního ústavu nebo státních obligací, proto za svůj kapitál oprávněně požaduje vyšší cenu. Naproti tomu pro podnik je základní kapitál bezpečným zdrojem financování, za který platí cenu jen v závislosti na dosažení zisku a podle rozhodnutí valné hromady či podle společenské smlouvy. Jestliže je formování finanční struktury a tím i optimální zadluženosti výrazně ovlivněno náklady, které jsou spojené se získáním příslušného druhu kapitálu, je třeba vyřešit otázku, zda lze optimální strukturu teoreticky stanovit. Podle současné finanční teorie lze ________________________________________________________________________ 62
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
považovat za optimální takové rozložení kapitálových zdrojů, které představuje minimalizaci průměrných nákladů spojených s obstaráním celkového podnikového kapitálu [6]. Tato koncepce vychází z podnikání formou akciové společnosti a je založena na těchto předpokladech: 1. Protože akciový kapitál nezískává společnost zdarma (očekává se, že zajistí alespoň běžně dosahovanou výnosnost), relativní náklady na kapitál se vypočtou jako poměrový ukazatel dividendového výnosu (tj. dividenda na akcii dělená tržní cenou akcie) zvýšený o míru růstu dividend. 2. Náklady na cizí kapitál představují úrok v procentech, který musí podnik platit věřiteli. Výše úroku se snižuje o částku, která odpovídá jeho pomyslnému zdanění. 3. S vyšší mírou zadluženosti rostou jak náklady na cizí kapitál, tak náklady na vlastní kapitál. Je to odůvodněno tím, že při stoupající zadluženosti roste finanční riziko podniku a věřitelé proto vyžadují vyšší úrok z úvěru. Zároveň stoupají požadavky akcionářů na výši vyplácených dividend, protože i oni nesou vyšší riziko. Pro výpočet nákladů na celkový kapitál se obvykle uvádí následující vzorec: Průměrné náklady na celkový kapitál v % = CZ = kc * (1 - m/100) * ---------------CZ + VK
VK + kv
* ---------------CZ + VK
kde jsou: kc = náklady na cizí zdroje (cizí kapitál) před zdaněním zisku v % m = míra zdanění zisku v % kv = náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku v % VK = vlastní kapitál CZ = cizí zdroje (cizí kapitál)
5.5.2 Konstrukce ukazatelů zadluženosti Ve finanční analýze používáme nejčastěji následujících ukazatelů finanční stability (zadluženosti). Ukazatel věřitelského rizika (celkové zadluženosti)
Celková zadluženost =
cizí zdroje --------------------------------- *100 celková aktiva
Cizí zdroje (dluhy) jsou součtem rezerv, krátkodobých závazků, dlouhodobých závazků, bankovních úvěrů a výpomocí a ostatních pasiv. Ukazatel věřitelského rizika či celkové zadluženosti je základním ukazatelem zadluženosti. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím více se stává firma zadluženější, ________________________________________________________________________ 63
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
a proto by z pohledu věřitelů měla být jeho hodnota co nejnižší. S růstem tohoto ukazatele roste také riziko, že věřitelé o investovaný kapitál přijdou, protože podnik nebude solventní. Při analýze musíme vždy brát v kontextu ukazatele rentability celkového kapitálu, neboť používáním cizích zdrojů, a tím možnost placení úroků, ovlivňujeme také výnosnost vloženého kapitálu. Je-li podnik schopen dosáhnout vyššího procenta rentability z celkového kapitálu než je procento placených úroků, může být i vysoká hodnota tohoto ukazatele pro účetní jednotku příznivá. Při hodnocení tohoto ukazatele nelze však přesně stanovit přesná kritéria pro jeho výši, to znamená, nelze přesně určit doporučenou hodnotu tohoto ukazatele. Pokud bychom se drželi "zlatého pravidla", měla by úroveň ukazatele dosahovat hodnoty 50 %. V českých podmínkách však tohoto poměru dosahuje jen málo firem. Ukazatel je však nutné, jak bylo již výše uvedeno, posuzovat pro určení finančního zdraví firmy v souvislosti s dosahovanou rentabilitou podniku, především s výší ukazatele rentabilita celkového vloženého kapitálu a dále se strukturou cizího kapitálu. Ukazatel celkové zadluženosti je možné rozdělit z pohledu doby splatnosti závazků na další dva ukazatele zadluženosti: Ukazatel dlouhodobé zadluženosti
Dl. zadluženost =
dlouhodobé dluhy --------------------------------celková aktiva
Dlouhodobé dluhy zde představují obvykle součet rozvahových položek dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů (případně rezerv dlouhodobého charakteru). Hodnota ukazatele by se měla v dlouhodobé tendenci pohybovat pod hranicí 25 %. Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování =
vlastní kapitál --------------------------------- * 100 celková aktiva
Koeficient samofinancování vyjadřuje z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů podniku (z peněz vlastníků). Ukazuje stupeň finanční nezávislosti účetní jednotky. Je recipročním ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika. Spolu s ukazatelem celkové likvidity je považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku. Ukazatel úrokového krytí zisk před úroky a zdaněním (EBIT) Uk. úrokového krytí = ----------------------------------------------nákladové úroky
________________________________________________________________________ 64
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát pokrývá vytvořený zisk (před odpočtem úroků a daní) nákladové úroky. Ukazatel je důležitý pro banky, věřitele a akcionáře podniku, které informuje o tom, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků. K výpočtu se v čitateli zlomku používá zisk před odečtením úroků a daní (EBIT), a to především z toho důvodu, že úrok je nákladovou položkou (to znamená, že zvyšuje náklady podniku, které jsou daňově uznatelné, a tím pádem snižuje daňový základ) a není tak zdaněním ovlivněna schopnost podniku zaplatit úroky. Čím vyšší je ukazatel, tím je situace lepší. Průměrná hodnota tohoto ukazatele se v amerických průmyslových podnicích pohybuje kolem 8 (jedná se o hodnotu, která je uváděna jako bezproblémová úroveň), v ostatních zemích se udává jako kritická hodnota ukazatele hodnota 3,0. V literatuře se můžeme setkat ještě s dalšími ukazateli finanční stability (zadluženosti, finanční struktury) podniku. Pro doplnění celkového přehledu této skupiny ukazatelů je též ve stručnosti uvádíme. Jedná se o tyto ukazatele [5]: Ukazatel finanční páky Jedná se o převrácenou hodnotu koeficientu samofinancování. Ukazatel je tím větší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkovém financování. U tohoto ukazatele dosazujeme do čitatele vzorce celková aktiva, do jmenovatele vzorce pak vlastní kapitál. Ukazatel poměru dluhu k vlastnímu kapitálu Ukazatel nemá samostatnou vypovídací schopnost, je to ukazatel, který pouze kombinuje ukazatel věřitelského rizika s koeficientem samofinancování. U tohoto ukazatele dosazujeme do čitatele vzorce cizí zdroje, do jmenovatele vzorce vlastní kapitál.
Míra finanční samostatnosti Ukazatel je převrácenou hodnotou předcházejícího ukazatele, tj. ukazatele poměru dluhu k vlastnímu kapitálu. Jak již bylo uvedeno, u celé skupiny ukazatelů finanční stability (zadluženosti, finanční struktury) je velmi obtížné stanovit optimální nebo doporučené hodnoty. Nejdůležitější informací pro věřitele a vlastníky podniku, ale i pro vedení podniku při jejich finančním řízení, je zjištění, jak je podnik schopen se vyrovnávat se svými závazky, dalo by se říci jakási přiměřenost zadluženosti. I při nízkém ukazateli věřitelského rizika se může podnik dostat do situace, kdy není schopen splácet ani úroky ze svých úvěrů, natož pak jistinu samotnou. Je to především způsobeno nedostatečnou tvorbou zisku, resp. cash-flow. Tato situace pak může dojít až k zániku podniku. Pokud však podnik dosahuje stabilně vysokých tržeb, dosahuje zisku, může si dovolit i vyšší zadluženost, protože je schopen z vytvořených zdrojů bez potíží splácet své závazky. Ukazatelů zadluženosti může být konstruován velký počet, počítaje v to i reciproční či inverzní ukazatele. Ve skriptu jsou uvedeny ty nejdůležitější a nejpoužívanější, i když i na toto mohou být různé názory.
________________________________________________________________________ 65
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů PŘÍPADOVÁ STUDIE
5.5.3 Výpočet a hodnocení ukazatelů zadluženosti Tab. 11 - Výpočet ukazatelů zadluženosti Položka
Období 1998
1999
2000
2001
Celková aktiva
508 308
497 241
518 776
562 239
Vlastní kapitál
172 887
181 186
226 450
275 100
Cizí zdroje Dlouhodobé závazky
325 765
313 454
284 364
264 046
164 606
175 549
119 613
17 556
Krátkodobé závazky
160 033
130 775
157 144
236 572
EBIT
10 035
37 604
81 267
77 058
Nákladové úroky
13 210
13 084
12 319
11 174
Uk. věřitelského rizika
64,09
63,04
54,81
46,96
Dlouhod. zadluženost
32,38
35,30
23,06
3,12
Krátkod. zadluženost
31,48
26,30
30,29
42,08
Koef. samofinancování
34,01
36,44
43,65
48,93
Uk. úrok. krytí
0,76
2,87
6,60
6,90
Ukazatel věřitelského rizika (celkové zadluženosti) Hodnoty ukazatele celkové zadluženosti v podstatě zobrazují procentní podíl cizích zdrojů ve struktuře pasiv společnosti. Z dosažených výsledků je zřejmé, že celková zadluženost společnosti zaznamenala ve sledovaném období klesající trend. V letech 1998 a 1999 byla aktiva společnosti z větší části kryta cizími zdroji, společnost byla více zadlužená. Důvodem tohoto stavu byl velký podíl dlouhodobých závazků, především pak dlouhodobých bankovních úvěrů, které byly použity jako zdroj financování výstavby nového areálu společnosti v letech 1996 a 1997 a které společnost ještě stále splácela. Výrazně lepšího výsledku pro věřitele společnosti dosáhl ukazatel celkové zadluženosti v roce 2000, kdy byla společnost zadlužena přibližně z 55 %. Příčinou zlepšení bylo navýšení celkových aktiv a zvýšení podílu vlastního kapitálu ve struktuře pasiv (především z důvodu docílení výrazně většího zisku v tomto období). V roce 2001 dosáhla společnost nejmenší zadluženosti (47 %). Důvodem bylo navýšení celkových aktiv (především stálých aktiv) při dalším snížení hodnoty závazků společnosti. Na základě zjištěných výpočtů lze vývoj hodnot tohoto ukazatele ve sledovaném období hodnotit jako velice příznivý, neboť se postupně snižovalo riziko, že by věřitelé mohli přijít o investovaný kapitál. Z tohoto hlediska je třeba připomenout, že v letech 2000 a 2001 vedení společnosti splňovalo správný standard finančního řízení. V dalším období lze očekávat mírné zvýšení celkové zadluženosti společnosti, neboť je velmi pravděpodobné, že investiční výstavba v roce 2002 bude z větší části financována z cizích zdrojů. Z hodnot ukazatelů dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti je možné sledovat, jak byla tvořena hodnota celkové zadluženosti v jednotlivých letech. Jednalo se o strukturu závazků společnosti z časového hlediska. V prvních dvou sledovaných letech převažovala dlouhodobá zadluženost, přičemž hodnoty obou těchto ukazatelů zadluženosti byly v roce 1998 téměř vyrovnané. V letech 2000 a 2001 převažovala ve společnosti krátkodobá zadluženost, za povšimnutí stojí její značný podíl v roce 2001. Z těchto výsledků lze sledovat, že postupem času začala společnost stále více využívat krátkodobé cizí zdroje. Příčinou tohoto jevu bylo
________________________________________________________________________ 66
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
převedení dlouhodobých závazků na krátkodobé po uplynutí určité doby od data jejich vzniku. Koeficient samofinancování Stejně jako ukazatel celkové zadluženosti, tak také koeficient samofinancování vykazoval ve sledovaném období stále se zlepšující, tedy rostoucí vývoj, který poukazoval na zvyšující se finanční nezávislost společnosti. Z hodnot tohoto ukazatele v jednotlivých letech je třeba vyzdvihnout výsledky za poslední dva roky, kdy byla celková aktiva společnosti z 43,7 %, resp. 48,9 % financována z vytvořených vlastních zdrojů společnosti. Tato skutečnost ukazovala také na celkově se zlepšující finanční situaci společnosti. Ukazatel úrokového krytí Ukazatel úrokového krytí nevykazoval v prvních dvou letech dobré výsledky, neboť by měl nabývat hodnoty vyšší než 3. Velká hodnota bankovních úvěrů získaných v předcházejících obdobích s sebou přinesla zvýšené hodnoty nákladových úroků v letech 1998 a 1999. Z této skutečnosti pak plynuly nízké hodnoty tohoto ukazatele. V letech 2000 a 2001 došlo k výraznému zlepšení situace, když hodnoty ukazatele úrokového krytí dosáhly velmi přijatelných hodnot 6,6, resp. 6,9. V těchto letech došlo ke snížení hodnot nákladových úroků, hlavní příčinou zlepšených výsledků tohoto ukazatele však byly výrazně zvýšené hodnoty zisku (především v roce 2000). Zdá se být pravděpodobné, že se budou hodnoty tohoto ukazatele v nejbližších obdobích pohybovat v přibližně stejných hodnotách jako v posledních dvou sledovaných letech. Vedle prognózy zvýšení zisku společnosti lze očekávat i nárůst nákladových úroků, a to z důvodu získání a použití bankovního úvěru(ů) na financování investiční výstavby v roce 2002. Obr. 12 - Ukazatele zadluženosti Vývoj ukazatelů finanční stability společnosti
procentní hodnota
70 60 50 40
Uk. věřitelského rizika
30
Koef. samofinancování
20 10 0
1998
1999
2000
2001
období
________________________________________________________________________ 67
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5.6 ANALÝZA FINANČNÍ PÁKY Při objektivním hodnocení finančního zdraví podniku a jeho perspektivy by se finanční analýza neměla omezit jen na výpočet ukazatelů rentability a zjišťování trendu vývoje, ale měla by se věnovat i faktorům, které na vývoj rentability působí. Ukazatel rentability je založen na zisku po zdanění, to znamená, že na tento ukazatel a na jeho vývoj působí např.: a) vývoj sazby daně z příjmů b) vývoj úrokových sazeb z úvěrů c) vývoj zadluženosti d) objem tržeb e) vývoj cen f) vývoj výrobních i nevýrobních nákladů Ve finanční analýze se používá rozklad základního ukazatele rentability na součin dílčích ukazatelů [7], a to: a) ziskové rozpětí tržeb po zdanění b) obrat celkových aktiv c) finanční páka
zisk po zdanění tržby celková aktiva Rentabilita vlastního kapitálu = ---------------------- . ----------------------- . --------------------tržby celková aktiva vlastní kapitál
Ukazatel finanční páky je jedním z možných vyjádření zadluženosti podniku. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím menší je podíl vlastního kapitálu na celkovém financování podniku a tím je vyšší podíl cizích zdrojů ve finanční struktuře. To znamená, že vysoká finanční páka představuje vysoký podíl cizích zdrojů na financování aktiv, tj. vysokou zadluženost podniku. Pro zjištění podmínek pro pozitivní dopad vyššího zadlužení na rentabilitu vlastního kapitálu je třeba provést detailnější rozklad ukazatele rentability.
RVK =
Kde: RVK RCVK ZD ZUD A VK sD
= = = = = = =
RCVK .
ZD A ------- . -------- . (1-sD) ZUD VK
rentabilita vlastního kapitálu (ROE), rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA), zisk před zdaněním (EBT), zisk před úroky a zdaněním (EBIT), aktiva celkem, vlastní kapitál, sazba daně ze zisku (jako desetinné číslo).
________________________________________________________________________ 68
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Je zřejmé, že platí Z 1 - sD = -------ZD kde: Z = zisk po zdanění (EAT) Po této úpravě a rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu na součin ziskového rozpětí před zdaněním a obrátky celkových aktiv (T = tržby), ZUD RCVK = -------------- = A
ZUD T -------------- . -----------T A
se získá rovnice
RVK =
ZUD ZD A Z ZUD T ZD A Z -------- . ------- . -------- . ----- = ------- . ------- . --------- . ------- . ------A ZUD VK ZD T A ZUD VK ZD
Z rozkladu je zřejmé, že vliv zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu vyjadřují dva faktory: a) úroková redukce zisku, tj. zisk před zdaněním/zisk před úroky a zdaněním, b) finanční páka, tj. celková aktiva/vlastní kapitál, přičemž tyto faktory působí protichůdně (zvýšení podílu cizích zdrojů je doprovázeno zvýšením úroků a tím snížením podílu zisku pro vlastníky podniku). Pro zkoumání celkového dopadu zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu slouží ukazatel Ziskový účinek finanční páky
Ziskový účinek finanční páky =
ZD -------------ZUD
CA * --------VK
Je-li ziskový účinek finanční páky vyšší než 1, pak použití cizích zdrojů rentabilitu vlastního kapitálu zvyšuje, jestliže je menší než 1, působí finanční páka opačným směrem a rentabilita vlastního kapitálu se snižuje.
________________________________________________________________________ 69
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5.7 UKAZATELE KAPITÁLOVÉHO TRHU Dosud uváděné ukazatele, tj. ukazatele likvidity, rentability, aktivity a ukazatele zadluženosti, jsou konstruovány výhradně na základě údajů zjištěných z finančního účetnictví, a to především z údajů uvedených v účetních výkazech. Ukazatele kapitálového trhu se od těchto výše uvedených ukazatelů liší v tom, že jejich součástí jsou i informace mimoúčetního charakteru, např. tržní cena akcie, kterou sledovaný podnik emitoval [7]. Ukazatele kapitálového trhu jsou též pravidelnou součástí kurzovních lístků a burzovního zpravodajství. Dividendový výplatní poměr Je základním ukazatelem kapitálového trhu. Tento ukazatel je indikátorem dividendové politiky podniku a udává, jak velká část vyprodukovaného čistého zisku je vyplácena akcionářům ve formě dividend. Doplňkovým ukazatelem k němu je aktivační poměr, jenž udává proporci nevyplaceného zisku reinvestovaného do podnikání. Ukazatel se vyjadřuje buď desetinným číslem nebo v procentech.
Dividendový výplatní poměr =
dividenda na 1 akcii --------------------------------- * 100 čstý zisk na 1 akcii
Účetní hodnota akcie
Účetní hodnota akcie =
vlastní kapitál - prioritní akcie --------------------------------- -------------počet emitovaných kmenových akcií
* 100
Ukazatel vyjadřuje, jaká částka vlastního kapitálu připadá na jednu kmenovou akcii podniku. Jedná se více či méně o indikativní údaj, protože tržní hodnota nebo jmenovitá hodnota akcie se od takto vypočtené účetní hodnoty akcie většinou liší. Ve finanční analýze však tato hodnota bývá považována za minimum, pod které by tržní hodnota akcie neměla klesnout. Pokud dojde k poklesu, bývá to z hlediska investorů varujícím signálem. Zisk na jednu akcii čistý zisk - dividendy z prioritních akcií Zisk na jednu akcii = -----------------------------------------------------počet emitovaných kmenových akcií Tento ukazatel bývá ve finanční analýze považován za klíčový údaj o finanční situaci v podniku, velikost tohoto ukazatele bývá ze strany investorů považována za hlavní faktor při jejich investičním rozhodování. Je však třeba připomenout, že velikost čistého zisku může být zkreslena či ovlivněna výší vytvořeného účetního zisku, na kterou má velký vliv zvolená odpisová politika podniku, tvorba rezerv a opravných položek a podobně.
________________________________________________________________________ 70
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
Dividenda na akcii dividendy z kmenových akcií Dividenda na akcii = ---------------------------------------------počet emitovaných kmenových akcií
* 100
Tento ukazatel je dalším indikátorem dividendové politiky podniku. Některé podniky vyplácejí nízké dividendy, protože chtějí uchovat co největší rezervy pro financování dalšího rozvoje podniku, některé vyplácejí poměrně vysoké dividendy a další rozvoj podniku financují převážně z cizích zdrojů - pak je výše vyplacené dividendy vedlejším produktem úvěrové politiky podniku. Skutečná dividendová politika podniku je v podstatě hledáním optimálního kompromisu mezi zadržováním zisku na jedné straně a výplatou dividend a emisí nových akcií na druhé straně. Pro větší vypovídací schopnost ukazatele je při konstrukci uvažována hrubá dividenda ještě před odečtením srážkové daně. Cash-flow na akcii provozní cash-flow Cash-flow na akcii = -----------------------------------------------počet emitovaných kmenových akcií
* 100
Tento ukazatel je považován za vhodnější ukazatel pro srovnávání výkonnosti podniků než ukazatel "zisk na jednu akcii". Tento ukazatel umožňuje porovnávání podniků, které používají různé metody odepisování, uplatňování rezerv apod. Proto je ukazatel používán i při mezinárodních srovnáváních. Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii (P/E ratio)
Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii =
kurs akcie ------------------------------ * 100 zisk na 1 akcii
Tento ukazatel je nejpopulárnějším měřítkem, kterým investoři hodnotí podniky na trhu s cennými papíry a je obsažen i v burzovním zpravodajství. Ukazatel lze interpretovat jako: a) částku, kterou investoři musí zaplatit za jednu korunu vykazovaných minulých zisků b) dobu návratnosti kapitálu investovaného do nákupu akcie za předpokladu zachování úrovně minulého zisku na akcii. Čím je ukazatel v časovém intervalu nebo ve srovnání s jinými akciemi nižší, tím je pravděpodobnější podhodnocení akcie trhem a tím je tedy pro investora výhodnější k nákupu. Toto však nelze paušalizovat - nízká hodnota ukazatele může též znamenat nezájem investorů vzhledem k blížícímu se bankrotu podniku. Pro podrobnější analýzu lze konstruovat další možné ukazatele ve vztahu k výši dividendy či ukazatele reciproční resp. inverzní k výše uvedeným základním ukazatelům.
________________________________________________________________________ 71
Finanční analýza
Analýza poměrových ukazatelů
5.8 OSTATNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE 5.8.1 Ukazatele na bázi cash-flow Důvodem pro používání parametrů získaných z výkazu cash-flow v ukazatelích finanční analýzy je to, že vylučují problémy spojené z aktuálním účetnictvím a mohou tak doplňovat ukazatele, sestavované na bázi rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Využívání ukazatelů konstruovaných na bázi cash-flow není zatím příliš četné, ale má velký význam pro praktické finanční řízení podniku z toho důvodu, že vylučuje efekt dosaženého účetního zisku, avšak mnohdy jeho sníženého či nulového peněžního dopadu do financí firmy. Výkaz peněžních toků a ukazatele z něj tvořené rovněž omezují možnosti manipulace s účetním ziskem [8] a ukazují míru samofinancování investic. Výkaz cash-flow zahrnuje peněžní toky vzniklé z provozní činnosti, peněžní toky z investiční činnosti a peněžní toky vzniklé z finanční činnosti. Pro potřeby finanční analýzy se nejčastěji používají ukazatele na bázi celkového bilančního cash-flow či provozního cashflow, tedy oblasti, kde by se měl hlavně vykazovat efekt z podnikatelské aktivity - peněžní zdroje podnikatele by neměly zásadně plynout z prodeje majetku či z poskytnutého úvěru. Ukazatel solventnosti z cash-flow Solventnost z cash-flow =
bilanční cash-flow -----------------------------------------------krátkodobá pasiva
Ukazatel rentability z cash-flow Rentabilita z cash-flow =
bilanční cash-flow --------------------------------------------------celková aktiva
Ukazatel míry samofinancování investic Stupeň samofinancování investic z cash-flow =
bilanční cash-flow -------------------------------------------přírůstek investic
5.8.2 Ukazatele efektivity, reprodukce majetku a produktivity Tyto ukazatele jsou širšího ekonomického významu a odrážejí i postavení a chování podniku v makroekonomických souvislostech. Mají svůj význam zejména ve vnitrooborovém, mezioborovém a mezinárodním srovnání, když poměřují úroveň lidského kapitálu, výrobních prostředků i vědeckotechnického pokroku v dané zemi. Jsou rovněž významným indikátorem pro strategické rozhodování např. v souvislosti se vstupem zahraničního kapitálu apod. Uvedeme si zde ty nejdůležitější a nejpoužívanější. Hodnocení ukazatelů zahrnuje doporučenou zlepšující se tendenci či srovnání s vnitroodborovými, mezioborovými či mezinárodně uznávanými standardy ekonomicky srovnatelných zemí (tyto standardy jsou z pochopitelných důvodů proměnlivé v čase – inflace, vědecko-technický pokrok apod.).
Reprodukční schopnost aktiv =
aktiva celkem ---------------------------------------čistý zisk + odpisy
________________________________________________________________________ 72
Finanční analýza
Mzdová náročnost =
Analýza poměrových ukazatelů
osobní náklady ----------------------------------------výnosy celkem
spotřeba materiálu a energie Materiálová a energetická náročnost = ----------------------------------------výnosy celkem
Produktivita práce =
tržby --------------------------------------------průměrný počet zaměstnanců
mzdové náklady Průměrný výdělek = ----------------------------------------průměrný počet zaměstnanců
________________________________________________________________________ 73
Finanční analýza
Analýza soustav ukazatelů
6 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ Mezi mnoha poměrovými ukazateli existují vzájemné závislosti, lze je rozkládat a vyjadřovat je pomocí jiných poměrových ukazatelů. Tak dostaneme posloupnost rozkladů, kterou lze graficky vyjádřit ve tvaru pyramidy, na jejímž vrcholu je výchozí ukazatel. Při rozkladech poměrových ukazatelů je požadováno, aby jednotlivé podíly v rozkladech měly ekonomickou nebo technickou interpretaci. V tržním hospodářství existuje řada různých pyramidových soustav, lišících se podle potřeb podniků.
6.1 DU PONT ROZKLAD Nejznámějším pyramidovým rozkladem je Du Pont diagram (název je odvozen od nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours), též znám jako pyramidový rozklad rentability [7]. V prvním stupni této analýzy je ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROE), který představuje vrchol pyramidy a je rozhodujícím ukazatelem pro hodnocení finanční situace firmy. V dalším stupni se tento ukazatel rozkládá do dvou dílčích ukazatelů: ukazatele rentability tržeb (levá strana pyramidy) a ukazatele doby obratu celkových aktiv (pravá strana pyramidy). Součin těchto ukazatelů se nazývá Du Pont rovnice. aktiva ROE = ROA * ------------------------vlastní kapitál
Rovnici lze rozšířit (ROA = čistý zisk/aktiva): čistý zisk tržby ROE = ----------------- * ------------------- * tržby aktiva
aktiva --------------------vlastní kapitál
Pomocí těchto tří ukazatelů (dle Higginse „pák“) mohou manažeři ovlivňovat výnosnost vlastního kapitálu, což je hlavním cílem podnikání. Cestou (pákou) může být buď rentabilita tržeb, jindy rychlost obratu aktiv a jindy je možno ovlivnit výnosnost firmy výší podílu vlastního resp. cizího kapitálu k financování majetku. Obr. 13 – Du Pont pyramida DuPont diagram-hlavička ROE-Výnos na kapitál akcionářů Vložte funkci ROA-Výnos na aktiva
Zisková marže Zisk/Tržby Levá strana diagramu
Multiplikátor jmění akcionářů Aktiva/vlastní kapitál
Obrat aktiv Tržby/Aktiva Pravá strana diagramu
________________________________________________________________________ 74
Finanční analýza
Analýza soustav ukazatelů
Levá strana DuPont diagramu Zisková marže Zisk/Tržby Čistý zisk Tržby-Celk. náklady Tržby
Tržby
Celkové náklady Úrok
Odpisy
Dań ze zisku
Ostatní náklady
Pravá strana DuPont diagramu
Obrat aktiv Tržby/Aktiva Tržby
Aktiva
Krátkodobá aktiva (běžná) Peníze
kd Cenné papíry
Dlouhodobá aktiva-stálá
Pohledávky
Zásoby
6.2 LOGARITMICKÝ PYRAMIDÁLNÍ ROZKLAD Tato metoda spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele (obvykle opět ROE) na dílčí ukazatele, jež jej ovlivňují. Pro výpočet vlivu dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel ROE, mezi nimiž je multiplikativní vazba, se používá metoda rozkladu logaritmů těchto dílčích ukazatelů [9]. Pokud budeme uvažovat vliv tří faktorů A, B a C na vrcholový ukazatel ROE, kde: A = daňové břemeno = čistý zisk/zisk před zdaněním, B = rentabilita aktiv ROA = EBIT/aktiva, C = složená finanční páka = (zisk před zdaněním/EBIT) * (aktiva/vlastní kapitál). Pak například pro změnu ROE v důsledku změny faktoru A ze stavu v čase 1 do stavu 2 platí:
∆ ROE A =
ln ( A2 /A1 ) --------------------- --------ln ( ROE2 /ROE1 )
x
( ROE2 – ROE1 )
obdobně platí pro ∆ ROE B vlivem změny faktoru B a pro ∆ ROE C vlivem změny faktoru C. Celková změna vrcholového ukazatele ROE v Du Pont pyramidě poté je definována jako: Δ ROE = Δ ROEA + Δ ROEB + Δ ROEC
________________________________________________________________________ 75
Finanční analýza
Komplexní ukazatelé finanční analýzy
7 KOMPLEXNÍ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY Od finanční analýzy očekávají vlastníci podniku i podnikový management nejen analýzu minulého vývoje a minulého stavu podniku, ale i předpověď budoucího vývoje. Klasická finanční analýza pomocí jednotlivých ukazatelů, ať již absolutních, poměrových nebo skupin ukazatelů, není příliš schopna předpovědět především tu skutečnost, zda podnik má šanci přežít či nikoliv. Z tohoto důvodu byly vytvořeny tzv. systémy včasného varování, jedná se o systémy, kdy celá analýza je soustředěna do jediného výstupního údaje. Existující modely [7] jsou rozdělovány do dvou základních skupin. Jedná se o: a) bankrotní modely, které odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje, b) bonitní modely, které odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. Obě skupiny modelů vycházejí ze stejného předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým odlišnostem ve vývoji, které jsou charakteristické právě pro podniky ohrožené bankrotem. Základní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely spočívá v tom, že bankrotní modely vycházejí ze skutečných údajů z ekonomické praxe, zatímco bonitní modely jsou založeny zčásti na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích získaných zobecněním dílčích údajů pomocí metod matematického modelování včetně zahrnování kvalitativních parametrů a vytváření multikriteriální funkce. Dosažený počet bodů v kritériích obou skupin modelů po přiřazení do číselné stupnice poté vypovídá o kvalitě finanční situace firmy (stupni finančního zdraví), respektive o tendenci k bankrotu.
7.1 BANKROTNÍ MODELY 7.1.1 Altmanovo Z-skóre Profesor E. I. Altman použil pro svou analýzu přímou statistickou metodu (tzv. diskriminační analýzu), pomocí které odhadl váhy v lineární kombinaci jednotlivých poměrových ukazatelů, které zahrnul do svého modelu jako proměnné veličiny [5]. Při své práci vycházel z údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později zbankrotovaly. Na tomto základě pak vyvinul model, který má odlišit podniky, u kterých se jeví velká pravděpodobnost úpadku, od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Model byl publikován v roce 1968. Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,0 * x5
kde: x1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva x2 = zadržené výdělky/celková aktiva x3 = zisk před úroky a zdaněním/celková aktiva x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje x5 = tržby/aktiva celkem
________________________________________________________________________ 76
Finanční analýza
Komplexní ukazatelé finanční analýzy
Kritérium úspěšnosti je jednoduché: čím větší hodnota Z-skóre, tím je podnik finančně zdravější. Je-li hodnota Z-skóre: Z > 2,99 - jedná se o finančně stabilní podniky bez finančních potíží Z < 1,81 - jedná se o podniky, u kterých dojde v brzké době k bankrotu. Hodnoty mezi těmito intervaly charakterizují podniky s omezenými finančními problémy.
7.1.2 Domácí modifikace Altmanova Z-skóre Vzhledem k tomu, že se jedná o model vyvinutý v USA na základě zkušeností z fungování amerických podniků, není možné tento model stoprocentně aplikovat v podmínkách české ekonomiky. Z tohoto důvodu se o řešení problému pokusili Inka a Ivan Neumaierovi, kteří navrhli modifikovaný Altmanův model pro podmínky české ekonomiky, kde k Altmanovu vzorci přidávají další proměnnou, která postihuje problematiku platební neschopnosti českých podniků.
Altmanovo skóre = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,0 * x5 + x6 kde x6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy. Pro ukazatele v klasickém Altmanově modelu i české verzi se doporučuje používat následující vstupy z finančních výkazů ČR takto: Zisk před zdaněním = výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmu + nákladové úroky
Tržní hodnota vlastního kapitálu = 5 * (výsledek hospodaření za úč. období + odpisy dlouhodobého majetku)
Účetní hodnota dluhu = cizí zdroje – rezervy
Zadržené výdělky = fondy ze zisku + VH minulých let + výsledek hospodaření běžného účetního období
Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky – běžné bankovní úvěry – krátkodobé bankovní výpomoci
________________________________________________________________________ 77
Finanční analýza
Komplexní ukazatelé finanční analýzy
Tržby = tržby za prodej zboží + tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu + výkony + ostatní provozní a finanční výnosy + tržby z prodeje CP + výnosy z finančních investic + výnosové úroky + mimořádné výnosy + zúčtování rezerv, opravných položek a časové rozlišení do provozních a finančních výnosů Modifikovaný Altmanův model má pro praktické použití určitou nevýhodu v tom, že závazky po lhůtě splatnosti nejsou veřejně publikovaným údajem. Protože jsou však povinnou součástí přílohy k účetní závěrce, je tento problém řešitelný.
7.1.3 Tafflerův model Tafflerův model je určitou variantou Altmanova modelu, byl vyvinut pro analýzu britských společností v roce 1977. Taffler zakládá svůj model na ukazatelích, které odrážejí klíčové charakteristiky platební schopnosti podniku, jakými jsou ziskovost, přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko, likvidita [8]. Z(T) = 0,53 x1 + 0,13 x2 + 0,18 x3 + 0,16 x4
kde: x1 = zisk před zdaněním/krátkodobé závazky x2 = oběžná aktiva/celkové závazky x3 = krátkodobé závazky/celková aktiva x4 = "interval nepokrytý úvěrem" = (finanční majetek - krátkodobé závazky)/(provozní náklady - odpisy) Přitom ukazatel x1 měří ziskovost, ukazatel x2 pozici pracovního kapitálu, ukazatel x3 finanční riziko a ukazatel x4 likviditu. Pokud má analyzovaný podnik součet Tafflerova modelu Z(T) větší než nula, pak je platebně schopný a je nepravděpodobný jeho úpadek. Pokud je index Z(T) menší než nula, podnik se nachází v krizovém období a je předpoklad jeho bankrotu.
7.2 BONITNÍ MODELY Bonitní modely jsou v podstatě závislé na množství informací o výsledcích v daném oboru. Málokteré bonitní modely však skutečně využívají skutečných oborových hodnot, většinou pracují s uměle stanovenými konstantami, které mají charakterizovat dobrý nebo špatný podnik.
7.2.1 Tamariho model Tento model byl vytvořen v roce 1966, jedná se o model, který bodově ohodnocuje úroveň dosažených vypočtených poměrových ukazatelů a jejich postavení na pomyslném žebříčku podniků v daném oboru a bonitu podniku stanovuje na základě celkem dosaženého počtu bodů. Kvalita Tamariho modelu spočívá v tom, že ve svém hodnocení vychází ze skutečného rozložení hodnot ukazatelů v hodnotící skupině a tím může být použit univerzálně pro podnik z jakéhokoliv oboru nebo z jakékoliv vybrané skupiny podniků. Počet bodů je stanoven za dosaženou výši daného ukazatele. Velmi dobrý podnik dosahuje v Tamariho modelu hodnocení > 60, špatný < 30. Ukazatele, které se hodnotí, jsou: a) vlastní kapitál / cizí zdroje ________________________________________________________________________ 78
Finanční analýza b) c) d) e) f) g)
Komplexní ukazatelé finanční analýzy
čistý zisk čistý zisk / vlastní kapitál pohotová likvidita výrobní spotřeba / průměrný stav rozpracované výroby tržby / průměrný stav pohledávek výrobní spotřeba / pracovní kapitál.
7.2.2 Kralickův Quicktest Tento bonitní model, stejně jako Tamariho model přiděluje stanovený počet bodů za dosaženou výši určitého ukazatele. V tomto modelu se hodnotí následující ukazatele: a) vlastní kapitál / celková aktiva b) (celkové dluhy - peněžní prostředky) / provozní cash-flow c) zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva d) provozní cash-flow / provozní výnosy Je-li hodnocení Quicktestu > 3, jde o velmi dobrý podnik, při hodnocení < 1 jde o firmu s finančními problémy.
7.2.3 Argentiho model Tento model se svým charakterem vymyká zařazení do klasických bankrotních nebo bonitních modelů. Pouze zčásti se opírá o kvantifikované finanční informace, model hodnotí nedostatky podniku, jeho chyby a příznaky a přiděluje body. Dosažený počet bodů se srovnává s bodovou hranicí nebezpečí. Model hodnotí např. nedostatky v oblasti managementu (autokratický generální ředitel, nedostatek profesionálních manažerů na nižších řídících funkcích, pasivní představenstvo apod.), nedostatky v oblasti účetnictví (např. chybějící plánování cash-flow, chybějící rozpočtová kontrola a kalkulační systém aj.). Co se týče chyb, model posuzuje např. růst výroby a tržeb bez potřebného finančního zajištění stálým kapitálem nebo nerozumnou úroveň zadlužení vůči bankám. V oblasti příznaků se hodnotí např. zhoršující se hodnota Altmanova Z-skóre, "tvůrčí účetnictví" (tj. přikrášlování výsledků hospodaření), zhoršení kvality, pracovní morálky apod. Každá hodnocená oblast má stanovený maximální počet možných dosažitelných bodů a bodovou hranici nebezpečí. Velmi dobré podniky dosáhnou v Argentiho modelu méně jak 25 bodů, čím více nad tuto hranici, tím je pravděpodobnost úpadku větší.
7.2.4 Ratingové modely Jedná se o systém multikriteriální finanční analýzy, který představuje její nejvyšší a nejdokonalejší formu. Rating jako komplexní metoda finanční analýzy nám výsledkem dává opět jedno číslo, které zde přiřazením do určité několikastupňové škály definuje stav finančního zdraví firmy (např. stupně A, Aa, Ab, B, Ba, Bb, C, Ca, Cb atd.). Rating jako nejdokonalejší formu finanční analýzy používají speciální ratingové agentury (Moody’s, Fitch, Standard & Poor’s) či banky, které jsou schopny vyvíjet finančně i odborně náročný software, podložený matematickými a statistickými metodami. Tento software představuje vysoce ceněné know-how, jež ovšem musí být podrobováno neustálému testování na spolehlivost pomocí citlivostní analýzy. Rating je silně orientován odvětvově a představuje syntézu zejména absolutních a poměrových ukazatelů finanční analýzy, užívá i Altmanova Z-skóre, ukazatelů Du Pont metody a v určité míře i kvalitativních ukazatelů, transformovaných do číselné hodnoty. Tyto
________________________________________________________________________ 79
Finanční analýza
Komplexní ukazatelé finanční analýzy
proměnné jsou doplňovány váhami, pomocí nichž ratingová instituce přisuzuje důležitost jednotlivým ukazatelům procentuální důležitost v ratingovém skóre.
7.2.5 Gearing Gearing představuje pomocnou, avšak důležitou metodiku zabezpečení kvality vstupních údajů pro provádění vlastní finanční analýzy na nejvyšší úrovni. Jedná se o ověřování kvality aktiv (majetku firmy) z hlediska pravděpodobnosti správnosti výše jejich ocenění a stanovení prodejní ceny aktiv, pravděpodobnosti získání vykazovaných pohledávek a správnosti jejich ocenění, kvality vykazovaných zásob, rizika z ocenění nehmotných aktiv a z ocenění dlouhodobého finančního majetku včetně jeho likvidnosti. Ze strany pasiv se gearing zabývá zkoumáním zejména podrozvahových pasiv (záruk, akreditivů, směnečných avalů) z hlediska jejich rizika dopadu do finanční situace firmy v případě realizace. Metodika rovněž zvažuje riziko plynoucí z používaných metod oceňování či odepisování majetku. Gearing tedy zabezpečuje modifikované vstupní rozvahové položky (v kladném či spíše v záporném směru při použití hlediska předběžné opatrnosti pro věřitele či investora) pro účely provedení kvalifikované finanční analýzy.
7.2.6 Metoda EVA (Economic Value Added) Ekonomická přidaná hodnota vyjadřuje míru zhodnocení investovaného kapitálu, pomocí metody EVA analyzujeme rentabilitu investic na základě ocenění použití vlastního či cizího kapitálu firmou. Každý subjekt má dvě možnosti – vlastník kapitálu může jako akcionář investovat do akcií (firma rozšiřuje vlastní kapitál) či jako věřitel do jistých cenných papírů - obligací. Firma tyto finance pak používá jako cizí kapitál. Investice do akcií nesou riziko - akcionář požaduje vyšší výnos než držitel obligací. Vycházíme zde z takzvaných průměrných vážených kapitálových nákladů (WACC), kdy vlastní kapitál je ohodnocen sazbou akciového trhu - rentabilitou dividendy. WACC = U * i * (1-d) + W * p + E * r kde: U = úvěry/ obligace, i = úrok z dlouhodobých úvěrů resp. obligací d = koef. sazby daně W = prioritní akcie, p= rentabilita dividendy prioritních akcií E = základní kapitál + zisk r = rentabilita dividendy kmen. akcií Ekonomická přidaná hodnota je pak definována jako [6]: EVA = NOPAT – C * WACC • •
NOPAT = upravený provozní výsledek hospodaření po zdanění bez úroků C = investovaný kapitál
Jde tedy o reziduální příjem, který zůstane firmě po odečtu všech nákladů (ceny použití vlastního kapitálu, ceny použití úvěru a zdanění) z provozního hospodářského výsledku. Jiné odvození EVA [8] EVA = ( ROE – rE ) * VK •
ROE = rentabilita aktiv, rE = oportunitní náklad na vlastní kapitál, VK = vl. kapitál.
________________________________________________________________________ 80
Finanční analýza
Komplexní ukazatelé finanční analýzy
Ekonomická přidaná hodnota se užívá jako univerzální metoda pro analytiky, investory, manažery i vlastníky - existuje žebříček firem, hodnocených sestupně dle dosažené EVA. Nedá se však říci, že by tato moderní metoda či její ostatní bonitní či bankrotní modely hodnocení finančního zdraví firmy nahrazovaly podrobnou a obsáhlou finanční analýzu, prováděnou na základě rozboru absolutních či poměrových ukazatelů či nejkomplexnější metodu - rating, jež v sobě obsahuje všechny předešlé metody a postupy.
________________________________________________________________________ 81
Finanční analýza
Finanční plánování
8 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ 8.1 FINANČNÍ CÍLE PODNIKU Základem řízení je rozhodování, veškerá rozhodnutí podniku jsou zakotvena v jeho plánech. Plánovací proces je proces, který předpokládá kritéria rozhodování v jednotlivých rozhodovacích situacích. Nejvyšším kritériem je poslání podniku, jeho účel existence. Toto nejvyšší kritérium podniku je dále rozvedeno do podnikových cílů. Chování podniku při sledování těchto podnikových cílů je vázáno pravidly, která jsou formulována v podnikových politikách. Strategické cíle podniku se soustřeďují na základní účel jednotlivých podnikových funkcí, např. marketingu, financí, personálního řízení, apod [5]. Vedle kvalitativních cílů (např. úroveň výroby, kvalita výrobků nebo služeb, inovace) se podnik soustřeďuje i na kvantitativní cíle, kterými jsou např. zvýšení obratu objem investic rentabilita celkového vloženého kapitálu zisk na jednu akcii celkový růst tržní hodnoty podniku Po vytýčení podnikových cílů je nutné, aby si podnik stanovil způsob, jakým těchto cílů dosáhne, stanoví si politiku, jak cíle sledovat a jaké kroky je nutné učinit k dosažení vytčených cílů. Jednotlivé politiky na sebe navzájem navazují a tvoří ucelený systém, který přijal management podniku a všechny vnitropodnikové útvary jej musí respektovat. Na formulování cílů a podnikových politik navazuje podnikový plán, který je vyjádřením prostředků a opatření k realizaci podnikových cílů. Finanční plán je součástí celkového podnikového plánu, který propojuje všechny záměry, rozhodnutí a opatření v souladu s podnikovými cíli. Finanční cíl podniku je obecně definován jako maximalizace tržní hodnoty podniku. Tento cíl vyplývá ze zájmů vlastníků podniku. Tržní cena u akciové společnosti je dána součinem tržní ceny akcie na trhu cenných papírů a počtu emitovaných akcií. Tržní hodnota podniku se liší od účetní hodnoty. Finanční cíl podniku[1] je možné formulovat i tak, že majitelům podniku se jedná o maximální hodnotu poměru tržní hodnoty podniku k účetní hodnotě podniku. Tento poměr lze rozložit na součin ukazatelů: Tržní hodnota podniku / účetní hodnota podniku = = rentabilita vlastního kapitálu * (tržní cena jedné akcie / zisk na jednu akcii ) Tržní hodnotu podniku zvyšuje růst rentability vlastního kapitálu a růst poměru mezi kursem akcie a ziskem na jednu akcii. Akciová společnost může dosahovat určitých výsledků rozdílnými kombinacemi faktorů, které působí jak na rentabilitu vlastního kapitálu, tak na tržní hodnotu akcie.
________________________________________________________________________ 82
Finanční analýza
Finanční plánování
Finanční chování podniku by proto mělo být výsledkem uplatňování jednotlivých součástí finanční politiky podniku, ke kterým patří politika[1]: a) b) c) d) e) f)
daňová dluhová účetní likviditní úvěrová dividendová
8.2 FINANČNÍ POLITIKY PODNIKU 8.2.1 Politika daňová Daňová politika se týká rozdílu mezi účetním výsledkem hospodaření a základem daně z příjmu. Jedná se o rozdíly, které vyplývají z úpravy výsledku hospodaření na základ daně, např. rozdíl mezi účetními odpisy dlouhodobého majetku (výši a způsob odepisování si volí účetní jednotka sama v tzv. odpisovém plánu na základě vlastního uvážení) a daňovými odpisy (účetní jednotka si zvolí pouze způsob odepisování konkrétního dlouhodobého majetku, avšak výše odpisů a doba odepisování je dána zákonem o dani z příjmu v § 26 - 33). Dále se jedná o rozdíly, které se týkají zákonných a ostatních rezerv, jejich tvorby a užití (zatímco v účetním výsledku hospodaření je zahrnuta tvorba a čerpání veškerých rezerv, základ daně ovlivňují pouze zákonné rezervy).
8.2.2 Politika dluhová V tržní ekonomice je poměr mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji závislý na množství vnějších vlivů a okolností, ale zároveň také na rozhodnutí vedení podniku, jak velkou relativní zadluženost zvolí. Vlastní kapitál je obvykle nejdražším zdrojem financování. Odměna z vlastního kapitálu se vyplácí vlastníkům až ze zisku po zdanění, a kromě toho požadovaný výnos z investice do vlastního kapitálu ovlivňuje skutečnost, že akcionář podstupuje dvě rizika: a) v případě, že se podniku nedaří, nezískává ani dividendu, ani nestoupá kurs akcií, b) v případě, že podnik zkrachuje, bývá postižen více než věřitelé, popřípadě přijde o celou svou investici. Stupeň zadluženosti je však faktorem, který za určitých okolností zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu. Je vyjádřen poměrem, kde v čitateli uvádíme celková aktiva, ve jmenovateli pak vlastní kapitál ( = finanční páka). Cizí zdroje jsou pro podnik teoreticky levnějším zdrojem kapitálu. Jestliže jsou tyto zdroje úročeny (bankovní úvěry), započítávají se úroky do vlastních nákladů a cena je pro podnik ve skutečnosti, po zohlednění daňové úlevy, jen částí celkové úrokové míry. Jestliže je úroková sazba z úvěru např. 10 % p.a., sazba daně z příjmu právnických činí osob 31 %, pak úroveň "zdaněných úroků" je 0,10 * ( 1- 0,31) = 6,9 ( %) Mezi cizími zdroji se však také vyskytují neúročené závazky (závazky z obchodního styku). Má-li být přijetí cizích zdrojů (a tím i finanční páka) pro podnik výhodná, musí platit,
________________________________________________________________________ 83
Finanční analýza
Finanční plánování
že úroková míra musí být menší než poměr zisku před úroky a zdaněním k celkovým aktivům.
8.2.3 Politika účetní Účetní politika se týká položek účtu zisků a ztrát, které ovlivňují provozní výsledek hospodaření. Možnost alternativního účtování se podle platné české metodiky týká spotřeby materiálu a odpisů. Postupy účtování pro podnikatele umožňují v naší republice dva způsoby ocenění zásob na skladě: a) v ceně zjištěné váženým průměrem z pořizovacích cen b) FIFO (první cena pro ocenění přírůstku zásob je použita jako první cena pro ocenění úbytku zásob) V podmínkách inflace vede metoda FIFO k nižším materiálovým nákladům a tím pádem k nadhodnocení zisku ve srovnání s druhou metodou oceňování zásob, tj. s metodou průměrných cen. Toto má za následek zvýšené daňové zatížení podniku, které může činit určité problémy především při nedostatečné likviditě podniku. Určitý prostor pro účetní politiku vytváří i metodika účetních odpisů. Zákon o účetnictví nestanovuje závazné způsoby odepisování majetku účetním odpisem. Jedna ze zásad účetnictví, a to zásada opatrnosti, však stanovuje, aby účetnictví nebylo komplikované a nestalo se neprůhledným.
8.2.4 Politika likviditní Bez jakéhokoliv rizika nelze podnikat, je tedy nutné v rámci finanční politiky podniku zvolit takovou míru rizika, která je přijatelná jak pro finanční investory (a to jak pro vlastníky podniku, tak pro věřitele), tak pro management podniku. Vedení podniku se velmi často brání rizikům, která po něm žádají vlastníci podniku v zájmu většího zisku, věřitelé naopak požadují jistoty co se týče budoucí platební schopnosti podniku. Míru rizika platební schopnosti nebo neschopnosti podniku vyjadřují ukazatele dlouhodobé a krátkodobé likvidity. Dlouhodobá likvidita zajímá především věřitele, kteří svěřují do podniku finanční prostředky na dobu delší než jeden rok (především komerční banky, leasingové agentury či vládu). Tito věřitelé chtějí mít jistotu, že nepřijdou ani o jistinu, ani o úroky z poskytnutých prostředků, a to ani tehdy, když se bude finanční situace v podniku v budoucnu zhoršovat. Management podniku vidí zase v dlouhodobých závazcích nebezpečí pro případ, kdy budou chybět finanční zdroje a peněžní hotovost na úhradu závazků dlouhodobých věřitelů. Péče o krátkodobou likviditu má zabezpečit, že během následujícího roku není pravděpodobné, že by se podnik dostal do platební neschopnosti. K tomu přispívá relativně nízký objem krátkodobých pasiv (krátkodobých závazků a krátkodobého bankovního úvěru) a přiměřená výše a likvidnost oběžných aktiv. Je třeba dbát na udržení přijatelného poměru mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy a na zajištění dostatečné tvorby peněžních toků. Při sestavování finančního plánu musí vedení podniku prosazovat racionální likvidní politiku jako vstupní hodnotu finančního plánu.
8.2.5 Politika obchodně - úvěrová Tato politika je zaměřena na běžnou situaci v podnikové praxi, kdy dodavatelé poskytují obchodní úvěr tím, že nepožadují okamžité zaplacení faktur, ale stanoví lhůtu splatnosti (a tím i odklad placení po určitou dobu). Obchodně – úvěrová politika se týká celkové částky poskytovaného obchodního úvěru a zahrnuje i platební podmínky. Obchodní úvěr je nástrojem, který má přispívat ke zvýšení prodeje a tím i k růstu zisku, navíc bez nutnosti financování pomocí bankovního úvěru se všemi finančními důsledky.
________________________________________________________________________ 84
Finanční analýza
Finanční plánování
Objem podnikových výkonů by neměl překročit rámec daný finančními předpoklady pro poskytování obchodního úvěru a vedení podniku by mělo brát v úvahu i riziko, že část pohledávek zůstane nezaplacená. Poskytování obchodního úvěru nad finanční možnosti podniku bývá totiž prvním krokem k finanční nestabilitě firmy.
8.2.6 Politika dividendová O způsobu užití zisku po zdanění rozhodují vlastníci podniku, v akciové společnosti jsou to akcionáři na valné hromadě. Zisk po zdanění může být rozdělen akcionářům ve formě dividendy nebo ponechán v podniku jako finanční zdroj pro rozšíření majetku (zvýšení aktiv) nebo úhradu závazků (snížení pasiv). Dividendová politika podniku obsahuje pravidla, která byla přijata jako dlouhodobá směrnice pro rozdělování zisku po zdanění na dividendy a nerozdělený zisk. Dividendovou politiku by mělo brát vedení podniku v úvahu i při řízení zisku a při stanovování daňové, účetní a dluhové politiky. Výplata dividend je signálem pro finanční trh: snížení dividendy signalizuje finanční potíže podniku, nečekaně vysoká dividenda je zase příslibem trvalého zvýšení úrovně výplaty dividend, který však nemusí být v budoucnu dodržen. Politika stabilního růstu dividendy znamená, že při zrychleném vzrůstu zisku po zdanění se zmenší výplatní podíl a při jeho přechodném zpomalení se výplatní podíl zvětší. Výplata dividendy také signalizuje, že jsou v podniku k dispozici peněžní prostředky (podnik má dostatečný cash-flow). Výplata dividend by však v žádném případě neměla ohrozit likviditu podniku.
8.3 PRINCIPY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ Na rozdíl od finančního účetnictví nejsou pro finanční plánování vydány žádné závazné postupy ani formuláře. Proto úvodem uvádím, z jakého pojetí finančního plánování je třeba vycházet. Pojetí finančního plánování je shrnuto do 13 výchozích tezí [1]. 1. Finanční plánování orientuje finanční řízení především na finanční cíl. I kdyby se podniku finančního cíle nepodařilo dosáhnout, nebo kdyby se zjistilo, že zvolené prostředky k dosažení cíle byly chybné, udává nám směr, který je třeba zabezpečovat opatřeními v současnosti. 2. V souladu se základním cílem podnikání se stává finančním cílem nejčastěji zisk, a to na úrovni zisk před zdaněním, aby tento zisk nebyl ovlivňován platnými daňovými zákony, které se v průběhu let velmi často mění. 3. Finanční plánování omezuje finanční riziko. Finanční plánování zahrnuje i prognózy vnějších i vnitřních rizik podniku, předchází rizikům, promítá důsledky současných rozhodnutí do budoucnosti. Zároveň plní úlohu včasného varování, protože předvídá situace, které by mohly v budoucnu přinést podniku komplikace, dříve než nastanou. 4. Zásadní změny v ziskovosti podniku jsou dosahovány pomocí opatření, která přinášejí výsledný, očekávaný efekt až po delší době. Tomuto odpovídá zásada dlouhodobosti finančního plánování, časový horizont dlouhodobého plánování je tři až pět let, může být však i delší. Je třeba, aby krátkodobá rozhodnutí byla posuzována s ohledem na vliv těchto rozhodnutí na dlouhodobou perspektivu zisku. 5. Finanční plán je součástí dlouhodobého podnikového plánu. Finanční plán je integrující složkou podnikového plánu, ve kterém se zobrazují všechny složky podnikového plánu. Finanční plán zároveň také prověřuje proveditelnost a úspěšnost ostatních částí podnikového plánu. ________________________________________________________________________ 85
Finanční analýza
Finanční plánování
6. Finanční plán se sestavuje tzv. posuvným způsobem. V praxi to znamená, že součástí dlouhodobého finančního plánu je krátkodobý finanční plán (zpravidla roční), který je detailně rozpracován. Po uplynutí ročního období se celý dlouhodobý plán přepracuje s tím, že dřívější druhý rok se stane prvním rokem (opět detailně rozpracovaným) a na konec dlouhodobého plánu se připojí další rok tak, aby počet plánovaných let byl opět úplný. 7. Finanční plán je relativně autonomní. Finanční plán sleduje strategické a taktické finanční cíle, řídí se přijatou finanční politikou, vychází ze skutečně dosažené úrovně podnikových financí a z prognózovaného vývoje vnějšího ekonomického prostředí. Autonomie je však relativní, příprava finančního plánu se neobejde bez výměny názorů mezi jednotlivými pracovníky vedení podniku. 8. Jádrem finančního plánování je investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vývoj zisku lze ovlivňovat zejména investičními projekty a výzkumně vývojovou činností podniku. Investice se plánují a připravují s několikaletým předstihem. Dlouhodobé financování souvisí s vývojem stálých aktiv a pracovního kapitálu, týká se i vlastního kapitálu a dlouhodobých bankovních úvěrů. 9. Struktura a forma finančního plánu odpovídá struktuře a formě základních účetních výkazů. Finanční plán se sestavuje v podobě plánových finančních výkazů, a to jako plánová rozvaha, plánová výsledovka a plán peněžních toků. 10. Příjmy a výdaje, které jsou zachycené v plánu peněžních toků (cash-flow), jsou středem pozornosti dlouhodobého finančního plánování. Přehled o peněžních tocích jako výkaz o skutečnosti navazuje na rozvahu a výkaz zisků a ztrát. Při plánování je tomu naopak: z plánové výsledovky a plánu peněžních toků se výsledky promítají do plánové rozvahy. 11. Finanční plánování se přiklání k co nejprůhlednějším výpočtům, které jsou založeny na logice vztahů mezi vstupními a plánovanými veličinami a umožňují přesvědčivé zdůvodnění. 12. Plán peněžních toků doplňují v dlouhodobém finančním plánu tří dílčí plánovací dokumenty. Jedná se o prognózu prodeje, rozpočet investičních výdajů a rozpočet externího financování. Prognóza prodeje je důležitým východiskem pro posouzení reálnosti plánovaného vývoje zisku. Rozpočet investičních výdajů je časový harmonogram výdajů, které bude třeba financovat a zároveň základem pro výpočet očekávaných přínosů z investice. Rozpočet externího financování dává přehled o splácení dlouhodobých dluhů, uvádí termíny, kdy bude třeba doplnit základní kapitál a dlouhodobé závazky. Transformace prognózy prodeje do peněžních toků z provozní činnosti, rozpočtu investičních výdajů do peněžních toků z investiční činnosti a rozpočtu externího financování do peněžních toků z finanční činnosti má zabezpečit vzájemnou finanční provázanost těchto činností a jejich vazbu na finanční cíl. 13. Finanční plán v podobě plánových výkazů za jednotlivé roky plánovaného období se hodnotí pomocí kritérií finanční analýzy.
8.4 DLOUHODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Krátkodobé (roční) finanční plánování bezpodmínečně potřebuje své zázemí v dlouhodobém podnikovém finančním plánování a v jeho finančním vyjádření. V časovém výhledu několika let může podnik lépe vymezit své cíle a připravit se na realizaci projektů, které vyžadují jednak čas, jednat finanční prostředky. U dlouhodobého finančního plánu není nejdůležitější forma prezentování ani přesnost výpočtů, ale spíše kvalitativní vyjádření faktorů, s nimiž je třeba počítat při zajištění plánované úrovně zisku.
________________________________________________________________________ 86
Finanční analýza
Finanční plánování
8.4.1 Prognózování prodeje Ve finančním plánu jsou jako první položka uváděny tržby. Odhad tržeb bývá poměrně složitý a záleží na zkušenostech podnikového plánovače, jak si s tímto úkolem poradí. Špatný odhad budoucích tržních podmínek může vážně ohrozit finanční zdraví podniku, pokud s určitým objemem prodeje počítá ve finančním plánu. Nejčastěji se při prognózování používá metoda procentního podílu z prodeje, dále závislost tržeb na vývoji hrubého domácího produktu, na vývoji reálných mezd a jiné ukazatele. Prognózy se opírají o národohospodářské nebo demografické ukazatele, o průzkumy mezi zákazníky nebo dodavateli apod. Pokud bude prognóza prodeje chybně stanovena, může tato situace pak vážně ohrozit fungování celého podniku. Rozšíří-li se poptávka ve větší míře, než na jakou se podnik připravil, nebude podnik schopen uspokojit své zákazníky, budou se hromadit nevyřízené objednávky, budou se prodlužovat dodací lhůty, poroste nespokojenost zákazníků a ti budou přecházet ke konkurenci. Příliš optimistická prognóza prodeje zase naopak může vést k nadměrnému vybavení dlouhodobým majetkem a nákupem nadbytečných zásob. Ukazatele rychlosti obratu zásob budou klesat, bude klesat rentabilita podniku a pokud podnik použije k financování úvěru, mohou nastat i obtížně řešitelné problémy s likviditou.
8.4.2 Plánování investiční činnosti Jestliže splnění prognózy prodeje záleží do značné míry na tom, jak se splní předpoklady o externích vlivech, investiční činnost je určována především interními rozhodnutími podniku a její účinky se projevují často až po značném časovém odstupu od okamžiku rozhodnutí. Celý finanční plán podniku je investiční činností silně ovlivněn. Lze říci, že celý podnikový finanční plán se odvíjí právě od investiční činnosti podniku. Investice představuje nejrizikovější bod pro zachování finanční stability firmy, chybná investice vede často k nevratným dopadům na její finanční zdraví. Při plánování investiční činnosti se vedení podniku nevyhne posuzování investice z hlediska její výhodnosti a efektivnosti. Metody hodnocení a výběru investičních záměrů podle finančních hledisek mají být co nejprůkaznější. Při posuzování finančních důsledků je třeba rozlišovat investiční projekty, které mají za cíl prostou obnovu opotřebeného majetku, rozšíření nedostatečných kapacit a technologické inovace.
8.4.3 Plánování dlouhodobých finančních zdrojů Růst prodeje a růst zisku vytváří z finančního hlediska napětí ve finančních zdrojích podniku a často bývá ohrožena likvidita podniku. Zvýšení tržeb vyvolává potřebu zvýšit majetkovou strukturu podniku (tj. aktiva), v důsledku toho je však nutné zvýšit i zdroje financování - finanční strukturu podniku (tj. pasiva). Má-li být zachována kapitálová struktura, je třeba zvýšit stejnou měrou jak vlastní zdroje, tak cizí zdroje. Plánování dlouhodobých zdrojů vyústí v rozpočtu externího financování. Tento rozpočet zachycuje plánované emise akcií a dluhopisů, plánované přijetí dlouhodobých bankovních úvěrů a dále termíny a výši splátek jak dlouhodobých úvěrů, tak i dluhopisů.
8.4.4 Plánování peněžních toků Prognóza prodeje zastupuje v dlouhodobém horizontu podniku významnou část výsledku hospodaření podniku, rozpočet investiční činnosti představuje výhled o vývoji aktiv
________________________________________________________________________ 87
Finanční analýza
Finanční plánování
podniku, rozpočet externího financování má vazbu na vývoj jeho pasiv. Klíčovou úlohu v dlouhodobém finančním plánování podniku však má plánování peněžních toků. Základní, výchozí verze plánu peněžních toků, stanoví cíle podniku v oblasti zisku. V návaznosti na minulý vývoj a dosažený stav se podle finančního cíle dotvářejí nároky na tvorbu peněžních toků z provozní činnosti (na tržby a náklady) na jedné straně a na jejich zabezpečení v oblasti investiční činnosti na druhé straně. Potom se ověřuje, jakým způsobem by bylo možné zajistit financování rozvoje podniku. Teprve následně se bere v úvahu, jaké jsou reálné možnosti dosažení tržeb z prognózy prodeje, které investiční projekty z plánu investiční činnosti jsou vhodné a jaký bude očekávaný přísun kapitálu podle rozpočtu externího financování, a to jak vlastního, tak i cizího kapitálu. Východiskem je analýza finančního stavu a možností podniku - tzv. finanční studie. V této části dlouhodobého plánu má velký význam využití nástrojů finanční analýzy, výpočty jednotlivých ukazatelů a jejich správná interpretace. Minulé výsledky je třeba posuzovat s ohledem na měnící se podmínky ve vývoji poptávky, nákupních a prodejních cen, devizových kursů, mzdového vývoje, zaměstnanosti, inflace a dalších vlivů. Vedle vnějších vlivů je třeba zhodnotit i vlivy vnitřní, posoudit chyby a omyly, ke kterým došlo v uplynulém období, zhodnotit správnost finanční politiky podniku, provést rozbor odchylek skutečných výsledků od očekávaných a plánovaných výsledků. Po finanční studii následuje hodnocení investičních příležitostí a možností, které má podnik k dispozici. Souběžně s hodnocením investičních možností je třeba prognózovat finanční zdroje, které budou dostupné v příštích letech, a to jak v oblasti vlastního kapitálu, tak v oblasti cizího kapitálu. Všechna omezení, která vyplývají z finanční politiky, musí být zahrnuta do plánovacího procesu - např. zadluženost, úrokové krytí, běžná likvidita a jiné.
8.5 KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ Krátkodobý roční finanční plán vzniká konkretizací a zpřesněním záměrů pro daný rok v dlouhodobém finančním plánu. Krátkodobý finanční plán je tedy součástí dlouhodobého finančního plánu. Po ročním finančním plánu se však nepožaduje, aby všechny záměry, které byly pro daný rok dříve konkretizovány, byly dogmaticky splněny. Je však nutné bezpodmínečně zajistit, aby nedošlo k odchýlení od původních záměrů, které mají zabezpečit splnění původních cílů v dalších letech. Roční finanční plán se proto musí sestavovat v souvislosti s aktualizací dlouhodobého finančního plánu, který stanovuje zpětně úkoly, které musí být v prvním roce realizovány. Roční finanční plán je základem krátkodobého plánování v oblasti podnikových financí, podnik může provést specifikaci na jednotlivá čtvrtletí, případně měsíce. Kratší členění již nemá smysl.
8.5.1 Specifika ročního finančního plánování Roční finanční plán má svá specifika ve srovnání se sestavováním plánu na druhý a další roky dlouhodobého finančního plánu. Jedná se o následující specifika: 1. Plánovanému roku předchází období, za které je známa očekávaná skutečnost. Roční finanční plán se sestavuje koncem běžného roku, kdy přesné konečné výsledky běžného roku nejsou dosud známé, ale zbývá ještě určitý čas k tomu, aby byla vytvořena co nejpříznivější východiska. Proto je příprava ročního finančního plánu spojena s finanční kontrolou plánu běžného roku, kdy se zjišťují odchylky skutečného vývoje ________________________________________________________________________ 88
Finanční analýza
2. 3. 4.
5.
6.
7.
Finanční plánování
od plánovaného, zjišťují se příčiny těchto odchylek a vyhodnocují se faktory, které budou působit na vývoj v podniku i v plánovaném roce. Čím je bližší a kratší období, za které se prognózují vnější podmínky, tím menší je riziko prognostické chyby. Zisk jako cíl je limitován krátkodobě na základě provozních možností podniku. Výrobní kapacita podniku a sortiment výrobků limitují tržby, daná technologie určuje náklady. Na základě předcházejícího specifika dochází k plánování výnosů, nákladů a zisku. Plánovaný vývoj tržeb navazuje na prognózu prodeje a zohledňuje předpokládané změny v sortimentu výroby, v cenách, v platebních podmínkách, v měnových kursech a další změny. Plán výnosů, nákladů a zisku se sestavuje v kalkulačním členění (přímé náklady, nepřímé náklady, zisk). Prvořadým úkolem ročního finančního plánu je zabezpečení krátkodobé likvidity. V ročním časovém horizontu lze získat úplnější přehled o příjmech a výdajích, a proto lze při plánování peněžních toků použít přímou metodu sestavení peněžního toku. Při ročním finančním plánování rozlišujeme tři kroky. Prvním krokem je sestavení plánové výsledovky v kalkulačním členění na základě plánu výnosů, nákladů a zisku. Druhým krokem je sestavení plánu peněžních toků, který navazuje v provozní činnosti na plánovou výsledovku a na rozpočet příjmů a výdajů, v investiční činnosti na rozpočet investičních výdajů a ve finanční činnosti na rozpočet externího plánování. Plánová rozvaha, jako třetí krok, pak odráží přírůstky a úbytky zdrojů a užití, které jsou uvedené v plánu peněžních toků. Všechny tři kroky jsou však nutně dynamicky provázány. Roční finanční plán obsahuje cíle, nikoliv úkoly. Realizaci cílů zabezpečují zadání obsažená v rozpočtech a kontrolovaná v rámci rozpočtové kontroly. Plnění ročního finančního plánu se kontroluje pomocí účetních výkazů, tyto výkazy jsou pro interní potřebu podniku sestavovány i v průběhu roku, takže kontrola plnění ročního finančního plánu probíhá podle potřeby podniku podle čtvrtletí, měsíců, dekád.
8.5.2 Plánování výnosů, nákladů a zisku Plán výnosů, nákladů a zisku převedený do tvaru účetního výkazu je v podstatě plánová výsledovka. Výnosy a náklady jsou náplní jednak finančního plánování, jednak náplní rozpočetnictví. Zatímco rozpočetnictví stanoví rozpočetní náklady a výnosy z detailních podkladů, finanční plán vzniká promítnutím vlivu činitelů, které působí na změnu nákladových a výnosových položek buď zjištěných za předchozí období nebo očekávaných v příštím období. Klíčovou otázkou ročního finančního plánu je spolehlivý odhad vývoje tržeb. Na vývoj tržeb působí změny struktury prodeje podle výrobků, změny ceníkových cen, úpravy skonta a rabatů, změny podílu prodeje za hotové a na obchodní úvěr, očekávaný vývoj poptávky a další. Při plánování tržeb je třeba specifikovat, se kterými změnami se počítá a jaký bude jejich vliv na vývoj tržeb. Současné finanční plánování klade stejné nároky na plánování výnosů jako na plánování nákladů. Tržby jsou základem propočtu zisku i příjmů. Plánování nákladů rozlišuje náklady na variabilní, které se vyvíjejí stejným směrem jako tržby, a na náklady fixní, které se mění jen vědomými zásahy do faktorů, které tyto náklady vyvolávají. Koncept variabilních a fixních nákladů se využívá při analýze a plánování nákladů, tržeb a zisku - tzv. CPV analýza. Je to metoda zkoumání vztahu mezi změnami množství (tj. objemu výkonů) a změnami v celkových tržbách, v celkových nákladech a zisku, a to v krátkém období, kdy podnik musí vystačit se stávajícími kapacitami.
________________________________________________________________________ 89
Finanční analýza
Finanční plánování
Základem pro roční finanční plánování je očekávaná skutečnost předcházejícího běžného období. Finančnímu plánování vyhovuje následující upravený tvar plánové výsledovky: a. tržby b. přímý materiál c. přímé mzdy d. variabilní nepřímé náklady e. fixní nepřímé náklady f. z toho odpisy g. zisk před zdaněním h. daň z příjmu i. zisk po zdanění Tržby se plánují podle prognózy prodeje, základem plánování nákladů je vztah mezi náklady, výnosy a ziskem. Tento vztah je založen na rozlišení fixních a variabilních nákladů a zabývá se jím analýza bodu zvratu.
8.5.3 Plánování krátkodobé likvidity Při plánování likvidity má zabezpečit peněžní rovnováhu v podniku plán peněžních toků. Pro potřeby finančního plánování pak vyhovuje následující struktura plánu peněžních toků (cash-flow): I.
Peněžní toky z provozní činnosti před investováním do pracovního kapitálu, z toho: zisk odpisy
II.
Peněžní toky ze změn pracovního kapitálu, z toho změna stavu: zásob pohledávek finančního majetku krátkodobých závazků
III.
Peněžní toky z příjmů a výdajů podle dlouhodobých dispozic, z toho: peněžní toky z investiční činnosti změna stavu dlouhodobých závazků změna stavu dlouhodobých úvěrů příjmy z emise akcií výplata dividend
IV.
Peněžní toky ze změny krátkodobých úvěrů
Plán peněžních toků přebírá údaje z plánové výsledovky a dále vychází z toho, že položky, které tvoří pracovní kapitál, sledují vývoj tržeb a nákladů. Kromě toho se pro plánové výpočty používá metod optimalizace zásob, pohledávek a finančního majetku.
________________________________________________________________________ 90
Finanční analýza
Finanční plánování
Změny položek aktiv a pasiv, se kterými se počítá v plánu peněžních toků, se pak promítají do plánové rozvahy, která tvoří třetí dokument ročního finančního plánu. Pomocí finanční analýzy, především analýzy poměrových ukazatelů, lze potom ověřit, zda roční finanční plán odpovídá požadavkům na finanční zdraví podniku. Zejména se sleduje, zda ve srovnání s minulým vývojem nedochází ke zhoršení finančního zdraví podniku. Na základě finančního plánu pak mohou v podniku působit další nástroje operativního řízení podniku, a to především rozpočetnictví a kalkulace. Zajištění krátkodobé likvidity je stěžejním úkolem krátkodobého finančního plánování. Krátkodobé finanční plánování se zaměřuje především na ty oblasti, které není možné podrobně a spolehlivě obsáhnout v dlouhodobém finančním plánu, to je na problematiku pracovního kapitálu - oběžná aktiva a krátkodobé závazky. Zatímco jádrem dlouhodobého finančního plánování je investiční plánování, roční finanční plán je nástrojem finančního řízení oběžného majetku a oběžného kapitálu. Předpokladem pro trvalou platební schopnost podniku je především příznivý poměr celkových příjmů a celkových výdajů v plánovaném roce i v dílčích obdobích tohoto roku. Je třeba zajistit, aby případné výkyvy v příjmech a výdajích nevyvolaly platební obtíže v podniku. Základem řízení krátkodobé likvidity je systematické doplňování pracovního kapitálu v rámci dlouhodobého finančního plánování. Přiměřenou výši pracovního kapitálu je možné odvodit ze dvou rovnic: Pracovní kapitál = krátkodobá aktiva - krátkodobá pasiva Běžná likvidita = krátkodobá aktiva / krátkodobá pasiva Běžná likvidita ani pracovní kapitál nejsou dostatečně spolehlivými ukazateli krátkodobé likvidity. Větší význam je přikládán peněžním tokům v členění na peněžní toky z provozní činnosti, z investiční činnosti a z finanční činnosti. Právě proto je součástí ročního finančního plánu plán peněžních toků.
8.5.4 Plánování majetkové a finanční struktury Plánování výnosů, nákladů a zisku vede ve finančním plánování k sestavení plánové výsledovky a současně poskytuje výchozí údaje pro plán peněžních toků. Při zpracování plánu peněžních toků se získávají údaje o změnách položek aktiv a pasiv. Plánová rozvaha se sestavuje zároveň s plánem peněžních toků, protože se každá změna položek majetku a závazků promítá do stavů ke konci období. Všechny tři části ročního finančního plánu na sebe navazují a nelze je sestavovat nezávisle na sobě. Při plánování majetkové struktury je třeba věnovat velkou pozornost oběžným aktivům. Jejich plánovaná výše nesmí být nereálná, je třeba přihlížet k podílu nepotřebných zásob a pochybných pohledávek, dále nelze připustit, aby stavy zásob a pohledávek byly neúměrné, protože nadměrné zásoby a nedobytné pohledávky váží zbytečně kapitál a vyvolávají další zbytečné náklady. Dlouhodobý majetek a dlouhodobá pasiva vycházejí z představ dlouhodobého finančního plánu, v případě ročního plánování se jedná o jejich průběžné korigování. V případě, kdy jsou dlouhodobé cíle podniku ohroženy poklesem výkonnosti podniku a mění se struktura pasiv ve prospěch zadluženosti, je pro finanční řízení prioritní otázkou zabezpečení krátkodobé i dlouhodobé likvidity. Jestliže přetrvávají obtíže podniku
________________________________________________________________________ 91
Finanční analýza
Finanční plánování
v peněžních tocích, je třeba, aby podnik provedl potřebné změny v majetkové struktuře, žádoucí se pak zeštíhlení majetku (odprodej zásob, pohledávek, nevyužívaného dlouhodobého majetku apod.).
________________________________________________________________________ 92
Finanční analýza
Přílohy
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 - Analýza trendů aktiv............................................................................................
23
Obr. 2 - Analýza trendů pasiv............................................................................................ 25 Obr. 3 - Analýza trendů výkazu zisků a ztrát....................................................................
28
Obr. 4 - Procentní rozbor aktiv.........................................................................................
35
Obr. 5 - Procentní rozbor pasiv.......................................................................................... 37 Obr. 6 - Zlaté bilanční pravidlo.........................................................................................
37
Obr. 7 - Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát..................................................................
39
Obr. 8 - Fondy finančních prostředků................................................................................ 43 Obr. 9 - Ukazatelé likvidity...............................................................................................
48
Obr. 10 - Ukazatelé rentability..........................................................................................
55
Obr. 11 - Ukazatelé aktivity............................................................................................... 59 Obr. 12 - Ukazatelé zadluženosti.......................................................................................
65
Obr. 13 - Du Pont pyramida............................................................................................... 72
SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Analýza trendů aktiv............................................................................................ 17 Tab. 2 – Analýza trendů pasiv...........................................................................................
18
Tab. 3 – Analýza trendů výkazu zisků a ztrát.................................................................... 19 Tab. 4 – Procentní rozbor aktiv.........................................................................................
30
Tab. 5 – Procentní rozbor pasiv.........................................................................................
31
Tab. 6 – Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát.................................................................. 32 Tab. 7 – Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát.................................................................. 42 Tab. 8 – Výpočet ukazatelů likvidity................................................................................. 47 Tab. 9 – Výpočet ukazatelů rentability..............................................................................
53
Tab. 10 – Výpočet a hodnocení ukazatelů aktivity............................................................ 58 Tab. 11 – Výpočet ukazatelů zadluženosti........................................................................
61
________________________________________________________________________ 93
Finanční analýza
Přílohy
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
Grunwald, R., Holečková J. Finanční analýza a plánování podniku, 1. vydání, Praha : VŠE Praha, 1994, ISBN 80-7079-257
[2]
Kovanicová, D. a kol. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje, 2. vydání, Praha : nakladatelství Polygon, 1999, ISBN 80-85967-98-7
[3]
Doležal, J., Fireš, B., Míková, M. Finanční účetnictví, 1. vydání, Praha : Grada Publishing, 1992, ISBN 80-85623-10-2
[4]
Vorbová, H. Výkaz cash-flow a finanční analýza, 1. vydání, Praha : Linde s. r. o., 1997, ISBN 80-902105-3-8
[5]
Synek, M. a kol. Manažerská ekonomika, 3. vydání, Praha : Grada Publishing, 2003, ISBN 80-247-0515-X
[6]
Kislingerová, E. a kol. Manažerské finance, 1. vydání, Praha : C. H. Beck, 2004, ISBN 80-7179-802-9
[7]
Brealey, R. A., Myers, S. C. Teorie a praxe firemních financí, 1. vydání, Praha : Computer Press, 2000, ISBN 80-7226-189-4
[8]
Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza. 2. vydání, Praha : ASPI, 2006, ISBN 80-7357-219-2
[9]
Kislingerová, E., Hnilica, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha : C. H. BECK, 2005, ISBN 80-7179-321-3
1. vydání,
________________________________________________________________________ 94
Ing. Petr Jiříček, Ing. Magda Morávková
FINANČNÍ ANALÝZA 1. vydání Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2008 Tisk Ediční oddělení VŠPJ, Tolstého 16, Jihlava Náklad 800 výtisků
ISBN 978-80-87035-14-6
