VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Evaluace služeb poskytovaných Pečovatelskou službou Horní Dubenky Bakalářská práce
Autor: Pavlína Křížová Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Adamová, Dis. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Pavlína Křížová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Kateřině Adamové, Dis., za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.
Anotace KŘÍŽOVÁ, Pavlína: Evaluace služeb poskytovaných Pečovatelskou službou Horní Dubenky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Adamová, Dis. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem práce je zjistit spokojenost uživatelů se službami poskytovanými Pečovatelskou službou Horní Dubenky a získané údaje poskytnout vedení služby ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část práce se zabývá pojmem stáří a životní styl ve stáří, potřeby a problémy seniorů, sociální služby a jejich druhy, zřizovatelé, financování a standardy kvality sociálních služeb. Dále je rozebráno téma pečovatelská služba a domy s pečovatelskou službou, jaké mohou být stresory při práci pečovatele a jaké jsou jeho kompetence. Praktická část práce obsahuje analýzu dat kvantitativního výzkumu, které byly získány pomocí dotazníkového šetření. Také jsou zde popsány pojmy evaluace a kvantitativní výzkum.
Klíčová slova Evaluace, Horní Dubenky, pečovatelská služba, senioři, sociální služby
Annotation KŘÍŽOVÁ, Pavlína: Evaluation of Services Provided by Horní Dubenky Care Service. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Kateřina Adamová, Dis. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The aim of the thesis is to determine user satisfaction with services provided by Care Service Horní Dubenky and to supply the data obtained to the management of the Care Service to improve the quality of services provided. The thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the concept of old age and lifestyle in the old age, needs and problems of seniors, social services and their types, founders, funding and standards of social services quality. Topics such as care service and homes with care service, carer stressors at work and carer’s competences are also discussed. The practical part contains an analysis of quantitative research data obtained in a questionnaire survey. Description of the concepts of evaluation and quantitative research and a chapter on Care Service Horní Dubenky are also included.
Key words Evaluation, Horní Dubenky, care service, seniors, social services
Seznam obrázků Obrázek 1: Hierarchie potřeb podle A.Maslowa ............................................................ 18
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled poskytovaných sociálních služeb .................................................... 21 Tabulka 2: Hodnocení přístupu pečovatelek .............. …………………………………42 Tabulka 3: Pozitiva a negativa služby ............................................................................ 48
Seznam grafů Graf 1: Pohlaví respondentů ........................................................................................... 35 Graf 2: Věk respondentů ................................................................................................. 35 Graf 3: Místo využívání pečovatelské služby ................................................................. 36 Graf 4: Délka využívání pečovatelské služby................................................................. 36 Graf 5: Pobírání příspěvku na péči ................................................................................. 37 Graf 6: Pomoc rodiny s úhradou služeb.......................................................................... 37 Graf 7: Informovanost o poskytovaných službách ......................................................... 38 Graf 8: Získávání informací o změnách, událostech, aktivitách..................................... 38 Graf 9: Zdroj informací o Pečovatelské službě Horní Dubenky .................................... 39 Graf 10: Hodnocení kvality pečovatelské služby ........................................................... 39 Graf 11: Hodnocení kvality obědů.................................................................................. 40 Graf 12: Hodnocení pedikúry ......................................................................................... 40 Graf 13: Frekvence využívání služeb ............................................................................. 41 Graf 14: Hodnocení přístupu pečovatelek podle známkování jednotlivých bodů .......... 43 Graf 15: Přístup a vlastnosti pečovatelek ....................................................................... 43 Graf 16: Střídání pečovatelek ......................................................................................... 44 Graf 17: Dodržování dohodnutých časů pečovatelkami ................................................. 44
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 13 1. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 15 1.1. Stárnutí ................................................................................................................. 15 1.1.2. Příprava na stáří ............................................................................................ 15 1.1.2. Stárnutí v České republice ............................................................................ 16 1.1.3. Životní styl ve stáří ....................................................................................... 16 1.2. Změny ve stáří ..................................................................................................... 17 1.2.1. Potřeby seniorů ............................................................................................. 17 1.2.2. Problémy seniorů .......................................................................................... 19 1.3. Komunikace se seniory ........................................................................................ 19 1.4. Sociální služby ..................................................................................................... 20 1.4.1. Druhy sociálních služeb ................................................................................ 20 1.4.2. Sociální služby pro seniory ........................................................................... 21 1.4.3. Druhy zřizovatelů a financování sociálních služeb ...................................... 22 1.4.4. Podmínky při poskytování sociálních služeb ................................................ 23 1.4.5. Standardy kvality sociálních služeb .............................................................. 23 1.5. Příspěvek na péči ................................................................................................. 26 1.6. Pečovatelská služba ............................................................................................. 26 1.6.1. Historie pečovatelské služby ........................................................................ 27 1.6.2. Značka kvality pečovatelské služby ............................................................. 28 1.6.3. Domy s pečovatelskou službou..................................................................... 28 1.6.4. Problematické situace při poskytování pečovatelských služeb .................... 29 1.6.5. Cíle pečovatelství .......................................................................................... 29 1.6.6. Stresory v práci pečovatele ........................................................................... 30 1.6.7. Kompetence a uplatnění pečovatele ............................................................. 30 2. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 32 2.1. Pečovatelská služba Horní Dubenky ................................................................... 32 2.1.1. Cíle a cílová skupina Pečovatelské služby Horní Dubenky ......................... 32 2.1.2. Poskytované služby....................................................................................... 33 2.2. Kvantitativní výzkum .......................................................................................... 33 2.2.1. Evaluace ........................................................................................................ 33
2.3. Popis souboru a metodologie ............................................................................... 33 2.4. Výsledky dotazníkového šetření .......................................................................... 35 2.5. Diskuze ................................................................................................................ 46 2.6. Závěrečná doporučení .......................................................................................... 48 Závěr .............................................................................................................................. 50 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 52 Seznam příloh ................................................................................................................ 55
Úvod V dnešní době prožije mnoho lidí delší život než v minulosti a proto starší lidé tvoří velkou část populace. Vliv na zvyšování kvality života ve stáří má rozvíjející zdravotnictví,
zdravý
životní
styl,
ekonomika,
kvalitnější
životní
prostředí
a poskytované sociální služby. Vláda České republiky vytvořila „Národní akční plán“ ve kterém se snaží o podporu strategie zaměstnavatelů vůči starším zaměstnancům, podporu rodiny, zlepšení zdraví seniorů a jejich ochranu v rizikových situacích. Usiluje o eliminaci diskriminace kvůli věku a v neposlední řadě o spolupráci mezi orgány státní správy s regionální a místní samosprávou, neziskovými organizacemi a samozřejmě se sociálními partnery. [1] Nedílnou součástí sociálních služeb je i poskytování pečovatelské služby. Je určena zejména pro seniory, ale tuto službu mohou využívat i mladší lidé nebo také rodiny s dětmi. Pečovatelská služba je v dnešní době velmi rozšířenou službou a dojíždí i do míst, kde není možnost využívání jiných sociálních služeb. Téma jsem si vybrala, protože jsem byla u Pečovatelské služby Horní Dubenky minulý rok na odborné praxi a zajímá mne, jak jsou klienti spokojeni s poskytováním služeb. Se seniory jsem pracovala po celou dobu svého studia a také nejspíše budou cílovou skupinou v budoucím pracovním životě. Každý z nás jednou zestárne a zajímá mne, jak jsou klienti, kteří využívají tuto službu spokojeni, protože jednou možná budeme tuto službu využívat. Cílem práce je zjistit spokojenost uživatelů se službami poskytovanými Pečovatelskou službou Horní Dubenky a získané údaje poskytnout vedení služby ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Zda by si klienti přáli, aby se do budoucna něco změnilo, jestli jsou se službou spokojeni nebo mají jenom nějaké výhrady a které služby využívají nejvíce. V teoretické části je popsáno stáří a životní styl ve stáří, potřeby, problémy seniorů, sociální služby a jejich druhy, zřizovatelé, financování a standardy kvality sociálních služeb. Dále je rozebráno téma pečovatelská služba, historie pečovatelské služby a domy s pečovatelskou službou, články z odborných časopisů týkající se pečovatelské služby, kompetence pečovatele a možné stresory při vykonávání tohoto povolání.
13
V praktické části je popsán pojem kvantitativní výzkum a evaluace. Cíle je dosaženo metodou kvantitativního výzkumu, za pomocí dotazníkového šetření. Sběr dat a jejich vyhodnocení proběhl na vzorku respondentů v domově s pečovatelskou službou nacházející se na sídlišti Janštejn, které spadá pod obec Horní Dubenky a od klientů, ke kterým služba dojíždí do jejich domovů. V poslední kapitole je sepsáno závěrečné doporučení na základě výsledků z dotazníkového šetření v případě negativ pro zlepšení kvality poskytovaných služeb. Práce je vypracována z odborné literatury a částečně také z odborných článků, internetových stránek. Všechny zdroje jsou uvedeny na konci práce v oddílu seznam použitých zdrojů. Práce bude mít přínos zejména pro organizaci Pečovatelská služba Horní Dubenky, případné zájemce o službu a jejich rodinné příslušníky. V neposlední řadě bude tato práce zdrojem informací pro studium sociální práce a oboru zdravotně sociální pracovník.
14
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1. Stárnutí Stárnutí je proces strukturálních a funkčních změn organizmu, pokles schopností a výkonnosti jedince. Rychlost stárnutí může být ovlivněna jednak životním stylem, prostředím, stresem, ale také prací. U každého člověka je rychlost stárnutí odlišná, u někoho může být velmi pomalá nebo naopak příliš rychlá. (Hrozenská, Dvořáčková, 2013) V dnešní době se odsouvá hranice stáří k 65 roku kvůli odchodu do důchodu. V období stárnutí člověk žije ve vzpomínkách a hodnotí svůj uplynulý život a vyrovnává se s tím, že se blíží smrt. U starých lidí se hodně setkáváme s tím, že mají snížené sebehodnocení, mají menší přizpůsobivost, jsou přecitlivělí, trvají na stereotypech a uchovávají si dříve osvojené znalosti a uvažování. (Nováková, 2011) Vyšší věk se dle Světové zdravotnické organizace dělí na tři období: 60 - 74 let - období senescence ( neboli počínající, časné stáří) 75 - 89 let - kmenství (senium, vlastní stáří) 90 let a výše - patriarchum (dlouhověkost) (Jarošová, 2006) V současné době se často používá dělení stáří dle Neugartenové z 60. let 20. století: 65 – 74 let – mladí senioři (problematika penzionování, volného času, aktivit) 75 – 84 let – staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh nemocí) 85 let a více – velmi staří senioři (problém soběstačnosti a zabezpečenosti) (Kalvach a kol., 2004)
1.1.2. Příprava na stáří Člověk se na stáří může připravovat celý život. Lze rozlišit tři formy přípravy na stáří: na dlouhodobou přípravu, středně dlouhou přípravu a krátkodobou přípravu. Dlouhodobá příprava začíná již v dětství, kdy se děti učí, jak se chovat k seniorům. Středně dlouhá příprava začíná ve středním věku, změnou životního stylu, přípravou na finanční zajištění ve stáří, ale i úvahami o tom, kdo se o nás bude starat, až nebudeme
15
moci sami. Krátkodobá příprava se týká například úpravy bytu a začíná zhruba tři roky před odchodem do důchodu. (Mlýnková, 2011) Ve stáří je důležité udržovat si kvalitu života a mít vytvořený program volnočasových aktivit a tím tak předcházet nesoběstačnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo dokument nazvaný „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008-2012“, který se zabývá zvýšením kvality života ve stáří. V tomto dokumentu je uvedeno, že je důležité soustředit se na aktivní stárnutí, prostředí, které je vstřícné ke stáří, na zlepšení zdravotní péče ve stáří, podporu rodiny a pečujících osob a ochrana lidských práv. (Dvořáčková, 2012)
1.1.2. Stárnutí v České republice Podíl starších lidí v České republice a v ostatních vyspělých státech bude setrvale narůstat. Dochází k tomu zejména z důsledku dlouhodobého zlepšování úmrtnostních poměrů, které je v v moderní společnosti doprovázeno poklesem intenzity porodnosti. Pro českou populaci je relativně nový jev, že se zvyšuje růst podílu osob ve věku 80 let. Ženy oproti mužům žijí déle, ale prožívají roky v horším funkčním zdraví, na kterém se podílí různé choroby jako například osteoporóza, Alzheimerova nemoc a další. Do roku 2050 se podle projekce populačního vývoje v České republice předpokládá, že se počet obyvatel mladších 15 let sníží o více jak čtvrtinu a počet seniorů nad 65 let se zdvojnásobí a počet osob ve věku 80 a více let se dokonce ztrojnásobí. (Čevela a kol., 2014)
1.1.3. Životní styl ve stáří Životní styl chápeme jako aktivní zastávání životních priorit, aktivně volené každodenní zvyklosti, způsob chování a seberealizace. Životní styl je ovlivněn tradicí, kulturou a souvisí se sociálně ekonomickou situací. Ve 20. století se životní styl u seniorů výrazně změnil k lepšímu. Způsobilo to zlepšování zdravotního a funkčního stavu, prodlužování střední délky života, zlepšení životní úrovně, nástup informačních technologií. Charakteristickým znakem po odchodu do penze je osobnostní seberealizace (například nástup na univerzity třetího věku, kultura, cestování nebo sportovní aktivity) nebo pomoc rodinám svých dětí. (Čevela a kol., 2014)
16
1.2. Změny ve stáří Změny ve stáří mohou být fyziologické, psychické a sociální. U fyziologických změn dochází ke snižování funkce plic a také se snižuje srdeční výkonnost. Na těle stárnoucího člověka se objevují vrásky, kůže je suchá a začínají šedivět vlasy. Tělo stárnoucího člověka se mění a s ním i tělesné orgány. Nejvýznamnější je atrofie, která postihuje veškeré orgány a zmenšuje je. (Klevetová, Dlabalová, 2008) Některé fyziologické a anatomické změny probíhají rychle a některé pomalu. S přibývajícím věkem se tělesná výška snižuje a hmotnost naopak stoupá. Výrazně se změní postoj a chůze a dochází k úbytku síly. Zhoršuje se zrak a sluch. Tyto změny mají vliv jak na chování seniora tak i jeho vzhled. Při psychických změnách se u seniora objevují negativní vlastnosti, dochází ke změnám nervové soustavy a tak i smyslové soustavy. Dochází ke zhoršení paměti. Při odchodu do důchodu dochází také ke změně životního stylu a snižuje se manuální zručnost. Senior může být vyčleňován ze společnosti a proto může mít problém s navozením nových vztahů. (Dvořáčková, 2012)
1.2.1. Potřeby seniorů Senioři uspokojují své potřeby jako kdokoliv jiný, ale v některých případech jsou odkázáni na pomoc svého okolí. Potřeba péče je spojena s poklesem funkčních schopností a soběstačnosti, které je omezují ve schopnosti uspokojovat své potřeby. (Hrozenská, Dvořáčková, 2013) Senioři potřebují více odpočinku. Spí nejen v noci, ale podřimují i během dne. Velice důležité je, aby bylo zajištěno teplo a pohodlí. Ve stáří se snižuje pocit žízně a proto klesá potřeba příjmu tekutin, klesají sexuální potřeby, úroveň hygienické péče, úprava zevnějšku nebo péče o lůžko. (Mlýnková, 2011) Nejistota se u seniorů objevuje, když mají nedostatek informací o svém zdravotním stavu. Je nutné, aby ošetřující lékař trpělivě vysvětlil například, jak bude probíhat ošetření rány, dobu kdy bude docházet pečovatel. S rostoucím věkem se hůře uspokojuje potřeba komunikace, ubývají přátelé, dochází k úmrtí životního partnera. Tato potřeba se dostatečně zajišťuje v institucionální péči, například v domovech pro seniory. (Mlýnková, 2011)
17
Někteří senioři pracují až do vyššího věku, realizují se v zaměstnání, nebo si zvelebují domov či zahrádku. Jiní se účastní akcí v klubech seniorů nebo kulturních akcí, které pořádají jiné organizace. Intelektuální potřeby podporují prostřednictvím univerzit třetího věku nebo jinými vzdělávacími programy a kurzy. (Mlýnková, 2011) V poslední fázi svého života senioři hodnotí svůj dosavadní život, přemýšlí o smyslu života nebo zda splnili všechny své úkoly a cíle. Duchovní potřeby v institucionální péči nejsou dostatečně uspokojovány. Ošetřovatelé nemohou suplovat roli duchovního, ale mohou pomoci vhodným rozhovorem, kdy se senior může svěřit se svým trápením, chybami v životě a cíli, které nedosáhl. Pečující osoby mohou v případě potřeby a na žádost klienta duchovního zavolat. (Mlýnková, 2011) Nejznámější teorie, která se týká lidských potřeb, vytvořil americký psycholog Abraham Harold Maslow. Tato teorie je založena na naléhavosti a pořadí jak se základní potřeby člověka projevují. Potřeby jsou rozděleny od nejnižších po nejvyšší. Všechny tyto potřeby se naplňují souběžně. Abychom naplnily vyšší potřeby je potřeba naplnění nižších potřeb v určité míře. (Dvořáčková, 2012) Potřeby jsou uvedeny na následujícím obrázku:
Obrázek 1: Hierarchie potřeb podle A.Maslowa
Zdroj: (Vysekalová, 2011) 18
1.2.2. Problémy seniorů U seniorů bývá pohyb pomalý, omezený a chůze je často nejistá. Pro stabilní chůzi se využívají kompenzační pomůcky jako hole, chodítka, berle. Senioři často mají problémy s dekubity neboli proleženinami, objevují se u imobilních, inkontinentních a zesláblých seniorů. (Mlýnková, 2011) Častým problémem je inkontinence moči a stolice. Senior nedokáže sám ovládat vyprazdňování a proto dochází k pomočování a odchodu stolice proti jeho vůli. S rostoucím věkem inkontinentních osob přibývá a stydí se za to a ani to nepřiznají svým příbuzným. S vyšším věkem se také objevuje problém s poruchou výživy. Příjem potravy by měl pečovatel sledovat. Senioři potřebují velký přísun vitamínů z ovoce a zeleniny, ale tato strava je pro ně velice náročná na trávení. Někteří senioři se naopak přejídají, což vede k rostoucí tělesné hmotnosti, která může mít následek bolesti kloubů, zatížení kardiovaskulárního aparátu a omezení pohybu. Doporučuje se přijímat menší porce 5x až 6x za den. Jídlo by mělo být energeticky hodnotné, vyvážené a dobře stravitelné. Největším problémem je pitný režim. Senioři ztrácí pocit žízně a trpí dehydratací. Nedostatečný příjem tekutin může mít příčiny ze strachu z nočního pomočení, inkontinence nebo strach ze snížené hybnosti. (Mlýnková, 2011) Senioři jsou také citlivější na bolest a snášejí ji hůře než ostatní mladší osoby. Bolest se dělí na akutní a chronickou. Akutní může být například u infarktu myokardu, chronická je typická při postižení pohybového aparátu. Potíže se zrakem začínají ve starším středním věku a společně s potížemi se sluchem se mohou postupně zhoršovat. Psychika se u seniora zhoršuje pocitem samoty, nástupem nemocí, odchodem ze zaměstnání a ztrátou společenských kontaktů. Někteří senioři často propadnou alkoholu kvůli smutku a úzkosti a nemají zájem o dění ve svém okolí. Pesimistický postoj k životu má za příčiny zvyšující závislost na okolí, snižující se soběstačnost, nezájem rodiny, samota a způsob životního stylu. (Mlýnková, 2011)
1.3. Komunikace se seniory Komunikace slouží k předávání informací, pocitů, postojů a očekávání. Při komunikaci dáváme najevo, jestli máme k druhému pozitivní nebo negativní city. Komunikace může být buď verbální (slovní) nebo neverbální (mimoslovní). Během komunikace se seniory mají pečovatelé problémy se sledováním vlastních verbálních a neverbálních 19
projevů a při práci se to učí ovládat praxí a kontaktem se stálými klienty. Překážky v komunikaci mohou být na obou stranách, jak ze strany seniora, tak ze strany pečovatele. Překážkou ze strany seniora může být únava, nedůvěra v pečovateli, rozhovory na intimní témata a dále psychické bariéry nebo somatické bariéry. (Mlýnková, 2011) Podle Pokorné (2010) bychom měli při verbální komunikaci se seniorem, o kterého pečujeme vždy zajistit, aby byl senior v bezpečném prostředí, stanovit cíl, který chceme při komunikaci dosáhnout a podle něho postupovat, Musíme se držet aktuální role (například role naslouchajícího), snažit se přizpůsobit komunikační styl, využít komunikační techniky, sjednotit verbální a neverbální projevy a neměli bychom používat neurčitá a vágní slova. Měli bychom udržet plynulé tempo řeči a nemluvit hlasitě, vést seniora k pozitivním myšlenkám, neskákat do řeči a pokud seniorovi nerozumíme požádáme ho o opakované vysvětlení.
1.4. Sociální služby Hlavním cílem sociálních služeb je zlepšit kvalitu života jedince. Sociální služby zajišťují pomoc při zvládání péče o vlastní osobu, zajišťují stravování, pomoc při zajištění
chodu
domácnosti,
poskytnutí
informací,
zprostředkují
kontakt
se
společenským prostředím. Pomoc vychází z individuálních potřeb klientů, musí působit aktivně, podporovat, aby byli klienti samostatní, motivováni k činnostem, které nevedou k prohlubování sociální situace a posilování sociálního začleňování. (Hrozenská, Dvořáčková, 2013)
1.4.1. Druhy sociálních služeb Matoušek dělí sociální služby podle cílové skupiny jako služby pro nezaměstnané osoby, bezdomovce, rodiny s dětmi, rizikové děti a mládež, menšiny, uprchlíky, osoby s postižením, osoby s duševními nemocemi, nemocné osoby, závislé osoby, osoby, souvisící s výkonem spravedlnosti, pro občany a seniory. (Matoušek, 2011) Sociální služby se dále dělí podle místa poskytování na terénní, ambulantní a pobytové. Terénní služby jsou klientovi poskytovány v místě bydliště, na ambulantní dochází klient do specializovaných zařízení a pobytových služeb využívá celoročně nebo celodenně. (Malíková, 2011)
20
Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách rozděluje tři druhy služeb. Sociální poradenství, které je vždy součástí sociálních služeb, dále pak služby sociální péče zabezpečující základní životní potřeby a služby sociální prevence, které se snaží zabránit sociálnímu vyloučení. (Malíková, 2011)
Tabulka 1: Přehled poskytovaných sociálních služeb Sociální poradenství
základní
Služby sociální péče
Služby sociální prevence
Osobní asistence
Raná péče
Pečovatelská služba
Telefonická krizová pomoc
Tísňová péče
Tlumočnické služby
Průvodcovské a předčitatelské služby
Azylové domy
Podpora samotného bydlení
Domy na půl cesty
Odlehčovací služby
Krizová pomoc
Centra denních služeb
Nízkoprahová denní centra
Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory
odborné
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Domovy se zvláštním režimem
Sociálně aktivizační služby
Chráněné bydlení
Sociálně terapeutické dílny
Sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče
Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace
Zdroj: vlastní zpracování podle: (Malíková, 2011)
1.4.2. Sociální služby pro seniory Domov pro seniory - pobytová služba pro osoby se sníženou soběstačností, které potřebují pravidelnou péči. (Malíková, 2011)
21
Hospice - nestátní zdravotnická zařízení, která fungují na základě paliativní medicíny a kombinují zdravotní a sociální péči. Zaměřují se na umírající v domácím prostředí nebo v lůžkových hospicích a zaměřují se dále na potřeby rodin. (Matoušek, 2011) Pečovatelská služba - terénní služba, která pomáhá seniorům, zdravotně postiženým osobám a rodinám s dětmi. (Malíková, 2011) Respitní péče - poskytována seniorům, kteří bydlí s rodinou. Respitní péče je ambulantní, terénní a pobytová. Asistent přijde do rodiny, kde několik hodin o seniora pečuje nebo je senior převezen do specializovaného zařízení. (Matoušek, 2011) Osobní asistence - u osobní asistence je nasmlouván čas a péče je poskytována dle potřeb klienta. Péče je určená pro osoby se zdravotním postižením a seniory. (Malíková, 2011) Domovy se zvláštním režimem - pobytové služby určené seniorům a osobám se zdravotním postižením a duševními poruchami. (Malíková, 2011) Denní centra pro seniory - aktivizační programy, které ulevují rodinám sdílícím domácnost se seniorem. Některá centra dokonce zajišťují pro seniory dovoz a rozvoz. (Matoušek, 2011)
1.4.3. Druhy zřizovatelů a financování sociálních služeb Zřizovatelem sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách může být obec, kraj a Ministerstvo práce a sociálních věcí a jiní zřizovatelé jako například církevní organizace nebo soukromé subjekty. Subjekty oprávněné poskytovat sociální služby musí mít schválené rozhodnutí o registraci. Povinnost registrace se nevztahuje na příbuzné osoby, na fyzické a právnické osoby, které pobývají v jiné zemi Evropské unie a poskytují sociální službu na přechodnou dobu. (Malíková, 2011) Financování sociálních služeb je z více zdrojů. Mezi financováním existují rozdíly závislé na druhu poskytované služby a na zřizovateli. Do zdrojů příjmů pro poskytování sociálních služeb zařazujeme dotace od státu a granty, dotace z fondů, příspěvky zřizovatelů, příjmy od uživatelů služeb, příspěvky na péči vyplácené úřady práce, příjmy z veřejného zdravotního pojištění, příspěvky ze samosprávných celků, dary a dále vedlejší hospodářská činnost. (Malíková, 2011)
22
1.4.4. Podmínky při poskytování sociálních služeb Povinnosti pro poskytovatele sociálních služeb jsou stanoveny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který stanoví, že poskytovatelé jsou povinni: zajišťovat dostupné informace o druhu, místě, cílech a o okruhu osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, dále o kapacitě a způsobu poskytování sociálních služeb; informovat o všech povinnostech vyplývajících ze smlouvy pro zájemce o službu, úhrady za službu; vytvářet takové podmínky při poskytování, aby se naplňovaly lidské i občanská práva uživatelů; zpracovat vnitřní pravidla pro zajištění služby a stanovit pravidla pro uplatnění oprávněných zájmů osob; zpracovat vnitřní pravidla pro možné podání a vyřízení stížností osob, kterým se poskytuje sociální služba; plánovat průběh služby podle potřeb, cílů a schopností osob, dále vést individuální záznamy o průběhu poskytování služby, hodnotit průběh kdy se účastní tyto osoby nebo jejich zákonní zástupci; vedení evidence o osobách, které žádaly o sociální službu a neuzavřely smlouvu o poskytování sociálních služeb z uvedených důvodů v paragrafu 91; dodržovat standardy kvality poskytovaných sociálních služeb; uzavření smlouvy s klientem o poskytování sociálních služeb. Všechny tyto povinnosti musí být srozumitelné pro osoby žádající sociální službu. [2]
1.4.5. Standardy kvality sociálních služeb Je stanoveno 15 standardů, které jsou rozděleny do třech skupin. Proceduální (procesní) standardy jsou ze všech nejdůležitější. Upřesňují, jak mají vypadat poskytované služby a vymezují, jak mají být dodržovány. (Malíková, 2011) Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb - poskytovatel musí přesně stanovit cíle, poslání, okruh osob a zásady při poskytování sociálních služeb. Uživatelé, sociálních služeb, mohou uplatnit svou vlastní vůli při řešení nepříznivé situace. Poskytovatel písemně zpracuje postupy při poskytování sociálních služeb a dále
23
vytváří vnitřní pravidla, aby ochránili uživatele před negativními hodnoceními a předsudky. [3] Standard č. 2. Ochrana práv osob - poskytovatel písemné zpracuje vnitřní pravidla, aby nedošlo k porušení základních lidských práv a svobod osob. Vymezuje situace, ve kterých by mohlo dojít ke střetům zájmů osob a vnitřní pravidla pro případné přijímání darů. [3] Standard č. 3. Jednání se zájemcem o službu - poskytovatel písemně zpracuje vnitřní pravidla o informacích, které jsou srozumitelné pro zájemce o sociální služby o možnostech a podmínkách při poskytování služby. Projednávání požadavků, očekávání a cílů s osobou, která má zájem o službu. Zpracování pravidel postupu, při odmítnutí zájemce. [3] Standard č. 4. Smlouva o poskytování sociální služby - při uzavírání smluv je důležitý druh poskytovaných sociálních služeb a dále okruh osob, kterým bude určena. Postupuje se tak, aby žádající osoba porozuměla obsahu a účelu smlouvy. S osobou se sjednává průběh a rozsah poskytovaných služeb a bere ohled na osobní cíle, schopnosti a přání. [3] Standard č. 5. Individuální plánování průběhu sociální služby - při poskytování sociálních služeb poskytovatel společně s uživatelem plánuje průběh, průběžně hodnotí, jestli jsou naplněny cíle. Každý uživatel má klíčového pracovníka při poskytování služby. [3] Standard č. 6. Dokumentace o poskytování služby - pro vedení dokumentace, evidenci o osobách a možnosti nahlížení do dokumentace jsou zpracovány vnitřní pravidla. Dokumentace o osobách, které ukončily poskytování sociálních služeb jsou uloženy po stanovenou dobu. [3] Standard č. 7. Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby uživatel sociální služby je informován o podání stížnosti a o možnostech jak ji podat. Poskytovatel všechny stížnosti eviduje a vyřizuje. V případě nespokojenosti s vyřízením se může uživatel obrátit na nadřízený orgán. [3] Standard č. 8. Návaznost poskytované služby sociální služby na další dostupné zdroje - v tomto standardu je umožněno, aby uživatel využíval veřejné služby a služby
24
u jiných právnických a fyzických osob podle jejich potřeb. Uživatelé jsou podporováni při kontaktu s přirozeným sociálním prostředím. [3] V personálních standardech jsou stanoveny podmínky pro personál a zaměstnavatel je povinen zajistit vhodné podmínky pro práci. (Malíková, 2011) Standard č. 9. Personální a organizační zajištění sociální služby - poskytovatel má přesně stanoven počet zaměstnanců, jejich kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady. Každý zaměstnanec má stanovené oprávnění a povinnosti při poskytování sociálních služeb. Poskytovatel má vytvořené pravidla při přijímání nových zaměstnanců. [3] Standard č. 10. Profesní rozvoj zaměstnanců - tento standard se zabývá pravidelným hodnocením zaměstnanců, programem pro další vzdělávání, výměny informací mezi zaměstnanci, finančním oceňováním zaměstnanců a podporou kvalifikovaného odborníka pro ty zaměstnance vykonávající přímou péči. [3] V provozních standardech jsou stanoveny podmínky k rozvoji kvality sociálních služeb a jejich poskytování. (Malíková, 2011) Standard č. 11. Místní a časová dostupnost - při poskytování je určeno místo, doba a okruh osob, kterým se poskytují sociální služby. [3] Standard č. 12. Informovanost o poskytované službě - srozumitelné zpracování o poskytovaných sociálních službách. [3] Standard č. 13. Prostředí a podmínky - jsou zajištěny hygienické, materiální a technické podmínky. Služby se poskytují pobytové nebo ambulantní. [3] Standard č. 14. Nouzové a havarijní situace - poskytovatel
poučí zaměstnance
a uživatele o postupech při nouzových a havarijních situacích a zároveň vede postup a řešení těchto situací. [3] Standard č. 15. Zvyšování kvality sociální služby - poskytovatel hodnotí spokojenost uživatelů a vytváří hodnocení služeb i pro zaměstnance. Kontroluje, jestli jsou naplněny cíle, zásady, poslání sociálních služeb. Při stížnostech se snažit zvýšit kvalitu služeb. [3]
25
1.5. Příspěvek na péči Je určen pro osoby, které kvůli nepříznivému zdravotním stavu potřebují pomoci s péčí o sebe nebo s pomocí o svou domácnost. Tato dávka se vyplácí měsíčně. Osoby pobírající příspěvek na péči nezvládají běžné úkony, a proto jsou odkázáni na pomoc druhých osob. Ti, kterým nemůže pomoci rodina, potřebují pomoc sociálních služeb. O příspěvku na péči a jeho výši rozhoduje Úřad práce České republiky. (Hoĺmerová, aj. 2014) Výše příspěvku na péči se rozděluje na 4 stupně a to pro osoby do 18 let a pro osoby starší 18 let na základě stupně závislosti na druhé osobě. Výše příspěvku pro osoby starší osoby 18 let: 1. stupeň je 800 Kč, 2. stupeň 4 000 Kč, 3. stupeň 8 000 Kč a poslední 4. stupeň je 12 000 Kč. Výše příspěvku pro osoby do 18 let: 1. stupeň 3 000 Kč, 2. stupeň 6 000 Kč, 3. stupeň 9 000 Kč a 4. stupeň je 12 000 Kč. Při rozhodování se pracovníci úřadu práce soustředí na 10 důležitých oblastí jako mobilita, orientace, komunikace, stravování, zvládání oblékání a obouvání, hygiena, fyziologické potřeby, aktivity, péče o zdraví a domácnost. Dalším důležitým dokumentem je lékařský posudek od obvodního lékaře a poté rozhodnutí od posudkového lékaře pracujícího pro úřad práce. (Duková a kol., 2013)
1.6. Pečovatelská služba Pečovatelská služba je sociální službou pro ty, kteří nejsou sami schopni plnit běžné úkony jako je například úklid domácnosti, nakupování, pomoc pří osobní hygieně, dovoz obědů nebo doprovod k lékaři. (Holmerová, 2014) Je poskytována osobám se sníženou soběstačností a sníženou schopností o sebe pečovat. Ke snížené soběstačnosti řadíme věk, zdravotní a mentální postižení, slabost organizmu nebo chronickou nemoc. (Mlýnková, 2010) Česká asociace pečovatelských služeb sdružuje více než 250 organizací, které poskytují terénní, sociální a zdravotní služby. Členy jsou všechny organizace bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem. Tato asociace se také podílela na přípravě zákona, který upravuje sociální služby. (Haškovcová, 2012)
26
Pečovatelskou službu zřizují nejčastěji obce a nestátní organizace. Poskytované služby si klient hradí sám ze svého důchodu a též k tomu využívá příspěvek na péči. V některých případech se podílí na úhradě služeb rodina. (Holmerová a kol., 2014) Pečovatelská služba za dobu své existence prošla mnoha organizačními a obsahovými změnami.
Služby jsou
poskytovány
v terénu,
tedy
v domácnostech
klientů.
Přetrvávajícím problémem je rozvoz obědů pouze v pracovních dnech, oproti některým zařízením, kde je tato služby zajištěna i o víkendech. V menších lokalitách jsou služby stále nedostupné. (Haškovcová, 2012) Základní činnosti při poskytování pečovatelské služby jsou uvedeny ve Vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č.505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a jsou zajištěny v rozsahu těchto úkonů: Pomoc při zvládání běžných úkonů sebepéče - do první skupiny řadíme pomáhání při podávání jídla a pití, pomoc při oblékání dále pomoc při prostorové orientaci a v neposlední řadě pomoc při přesouvání na lůžko nebo na kompenzační pomůcku (vozík); Pomoc při osobní hygieně - pomoc při uspokojení osobní hygieny, zvládání péče o vlasy nebo nehty a doprovod na WC; Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy - zajištění stravy, aby odpovídala dietnímu stravování, dále dovoz a donáška jídla, příprava jídla a pití; Pomoc pro zajištění chodu domácnosti - do této skupiny se řadí běžný úklid a údržba domácnosti, velký úklid domácnosti (například mytí oken), malé a velké nákupy a běžné pochůzky, donáška vody, praní a žehlení prádla a další úkony týkající se domácnosti; Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím - může se jednat o doprovod dětí do školky, školy, k lékaři, zaměstnání, na orgány veřejné moci a další a následně doprovodu zpět. [4]
1.6.1. Historie pečovatelské služby V době, kdy u nás vládla komunistická strana stát znárodnil majetek jednotlivcům, družstvům, spolkům a také církvi. Po znárodnění se očekávalo odstranění nezaměstnanosti, chudoby a dalších sociálních problémů. V padesátých letech 20. století převzala státní zdravotní správa pečovatelskou službu a zaměřovala se hlavně na osamělé nemocné občany. Sociální práce a péče byla vytlačována z organizační 27
reformy a řadila se do zdravotnické oblasti. I když byla k dispozici pečovatelská služba, o mnoho osob se starala rodina. Od roku 1968 začala výrazně stoupat poptávka po pečovatelské službě a zároveň byla řazena do organizační formy a začala se řídit zákonem o sociálním zabezpečení s prováděcí vyhláškou. V sedmdesátých letech se začalo
s výstavbou
domů
s pečovatelskou
službou.
Bylo
jich
zřízeno
130. V osmdesátých letech jich bylo až 280 po celé České republice. (Bicková a kol., 2010) Po roce 1989 nastal velký rozvoj sociálních služeb i pečovatelské služby. Byla založena Asociace poskytovatelů sociálních služeb v České republice. Pečovatelská služba se stala jednou z nejrozšířenějších terénních sociálních služeb. Po revoluci se měnily i zřizovatelé a většina pečovatelských služeb přešla opět k obcím nebo okresním úřadům. Nově tuto službu poskytovaly i nestátní neziskové organizace. V roce 2001 zanikly okresní úřady a některé služby byly převzaty krajem. (Bicková a kol., 2010)
1.6.2. Značka kvality pečovatelské služby V roce 2014 vyšel v odborném časopise článek „Značka kvality v sociálních službách získala podobu i pro pečovatelské služby“. Pro certifikaci jsou podstatné principy transparentnosti, dobrovolnosti a finanční dostupnosti. Hodnotí se poskytování sociální služby z pohledu uživatelů. Hodnocení se zaměřuje na 85 kritérií ve dvou základních oblastech, kterými je péče a stravování. Je možné získat až 500 bodů a podle počtu bodů se udělují hvězdičky. Hodnocení probíhá u poskytovatelů sociálních služeb a v domácnostech uživatelů, se kterými se vedou rozhovory o spokojenosti se službami. Značka kvality se uděluje na dobu 3 let. (Kulveitová, 2014)
1.6.3. Domy s pečovatelskou službou Jedná se o byty zvláštního určení, určitý druh nájemního bydlení. Klienti zde platí nájem, hradí i poskytované služby pečovatelskou službou. Tyto byty jsou ve vlastnictví obce, které jsou jejich zřizovatelem. Byty jsou přidělovány na základě stanovených kritérií zřizovatele a klient se zřizovatelem uzavírá nájemní smlouvu. Často bývá ve smlouvě uvedeno, že nájemníci musí využívat služby, které nabízí pečovatelská služba. Existují i zařízení, která splnění této podmínky nevyžadují. Za klienty pravidelně
28
dochází pracovníci pečovatelské služby. V nabízených bytech je základní vybavení, ale většina klientů si byt zařizuje vlastním nábytkem. (Viereckl, aj., 2015) Domy s pečovatelskou službou jsou určeny pro zdravé seniory, jednotlivce i manželské páry. Senioři zde potřebují pomoc pouze u některých úkonů. Služby se poskytují jako v běžném domácím prostředí. (Mlýnková, 2011) Domy s pečovatelskou službou začaly vznikat od roku 1968. Získaly velkou oblibu seniorů nebo seniorských párů. Domy byly řešením pro osoby, které chtěly nebo musely opustit své velké byty. Později se ukázalo, že bydlení v domě s pečovatelskou službou není trvalým řešením. Kvůli zajištění péče při zhoršení zdravotního stavu a soběstačnosti seniorů se v budování dalších domů před revolucí nepokračovalo. Po roce 1989 zůstaly některé domy s pečovatelskou službou (DPS) zachovány a byly postaveny i nové. (Haškovcová, 2012)
1.6.4. Problematické situace při poskytování pečovatelských služeb Spisovatelka Hauke publikovala v odborném časopise „Sociální služby“ dvoudílný článek o problematických situacích při poskytování pečovatelských služeb. V prvním díle uvedla, že nejčastějšími problémy, o kterých se diskutuje, jsou osoba klienta, tvorba a přehodnocování individuálních plánů, péče v domech s pečovatelskou službou. Kdo je klient, je podle registru poskytovatelů stanoveno podle cílové skupiny, ale souvisí s tím nepříznivá sociální situace. Jestliže poskytovatel řádně nezjistí a nedoloží nepříznivou sociální situaci u klienta, může se dostat do rozporu se zákonem a může čelit postihu. Při práci pečovatele převyšuje administrativní práce nad péčí o klienta. Při uzavírání smluv o umístění v domech s pečovatelskou službou je u některých zřizovatelů podmínka využívat pečovatelskou službu i přes to, že ji klienti nepotřebují. Smlouva se podepisuje na dobu určitou a lidé tyto služby nuceně využívají, aby nepřišli o bydlení. Dalšími problémy jsou péče o osoby s demencí v domácím prostředí, infekční onemocnění, obezita u klienta, zajištění obědů a chudoba seniorů. (Hauke, 2016)
1.6.5. Cíle pečovatelství Hlavním cílem je poskytování služeb seniorům, osobám se zdravotním a mentálním postižením, které nejsou schopny zajistit vlastními silami své potřeby a běžné úkony. Snaží se zajistit, aby bylo co nejdelší setrvání klienta v domácím prostředí. Péče je 29
poskytována individuálně a závisí na potřebách klienta. Pečovatel poskytuje svým klientům aktivní péči, bere klienta jako biologický, psychosociální a duchovní celek a poskytovaná péče má preventivní charakter. (Mlýnková, 1 díl, 2010) Za úkoly pečovatelství se považuje: pomoc jednotlivcům, rodinám, skupinám dosáhnout tělesného zdraví a duševní pohody, podpora jejich pozitivního zdraví (snaží se, aby klient se o sebe a o péči o vlastní osobu staral sám), provádění prevencí nemocí, podávání léků klientům, připomenutí a zajištění, aby klient léky užíval a dodržoval rehabilitační režim, snižování negativních vlivů nemoci, uspokojování potřeb klientů, kteří mají porušené zdraví, jsou zdravotně postižení a mají nevyléčitelné nemoci. (Mlýnková, 1 díl, 2010,)
1.6.6. Stresory v práci pečovatele Stresor je podnět, který vyvolává stres. Stres chápeme jako vnitřní stav člověka, který může být ohrožen nebo ohrožení očekává. Stresory v práci pečovatele mohou být vysoké nároky na pečovatele,
nedostatek
času
na péči
o
klienty,
práce
s nespolupracujícím klientem, špatný kontakt s rodinou klienta nebo nízké finanční ohodnocení. (Mlýnková, 2 díl, 2010,)
1.6.7. Kompetence a uplatnění pečovatele Kompetence znamená rozsah činností, které pečovatel po ukončení kvalifikačního kurzu může vykonávat. Pro práci pečovatele je důležitá způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách podle Zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Podmínkou je základní vzdělání, střední vzdělaní s výučním listem nebo s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu. Tento kvalifikační kurz musí být splněn do 18 měsíců od doby, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání a do splnění kurzu musí být pod dohledem způsobilého pracovníka v sociálních službách. [2]
30
Pečovatel činnosti zajišťuje a je za ně odpovědný. Jedná se například o osobní asistenci, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, pomoc při obstarávání osobních záležitostí klientů, péče o domácnost klientů, průvodcovské a předčitatelské služby, nácviky dovedností, tvorba individuálního plánu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, udržování kontaktu s rodinou a další. (Mlýnková, 1 díl, 2010) Pečovatel zajišťuje jak ošetřovatelskou činnost tak i sociální. Pečovatel se může uplatnit v oblastech péče o seniory v domácím prostředí, péči o osoby s fyzickým, duševním, mentálním a jiným handicapem, v institucionální péči (domov pro seniory), péči o děti s mentálním a jiným postižením, péči o klienty závislé na návykových látkách. (Mlýnková, 1 díl, 2010)
31
2. PRAKTICKÁ ČÁST 2.1. Pečovatelská služba Horní Dubenky Zřizovatelem služby je obec Horní Dubenky a poskytovatelem je Domov s pečovatelskou službou v Janštejně, který spadá pod obec Horní Dubenky. Jedná se o příspěvkovou organizaci. Služba je financována z obecního rozpočtu, další finanční zdroje jsou od krajského úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí, od uživatelů a případně dary. Janštejn je sídliště v okrajové části Horních Dubenek. Nachází se zde Sklárna Janštejn s. r. o. i výchovný ústav pro mládež. Pečovatelská služba začala fungovat v roce 2006. Vzdálenost Horních Dubenek od Jihlavy je přibližně 30 km. Nejbližším městem jsou Počátky vzdálené 7 km, kam pečovatelky jezdí pro obědy a větší nákupy. Péči poskytují 3 pečovatelky. Služby se poskytují každý pracovní den od 7:00 do 15:30 hodin. Hlavním posláním služby je umožnění seniorům a osobám se zdravotním znevýhodněním, co nejdelší dobu zůstat v domácím prostředí. Další náplní práce je podporování důstojného života, zajištění odborné a bezpečné služby, poskytnutí pomoci a potřebné péče lidem v nepříznivé sociální situaci. [5] Celková kapacita Domova s pečovatelskou službou v Janštejně je 35 klientů. Žádost o službu může občan podat sám, rodinní příslušníci, sociální pracovník, obecní úřad, nemocnice, lékař a podobně v kanceláři pečovatelské služby nebo na obecním úřadě v Horních Dubenkách. [5]
2.1.1. Cíle a cílová skupina Pečovatelské služby Horní Dubenky Cílem je zajistit pomoc při zvládání běžných úkonů sebepéče, pomoc v domácnosti, usnadnění klientova života, snažit se zachovat nebo zvýšit soběstačnost a mobilitu, uspokojení potřeb klienta, zajištění klidu a bezpečí. [5] Cílovou skupinou jsou osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, osoby s chronickým onemocněním, zdravotním postižením a rodiny, kterým se současně narodilo 3 a více dětí. Věkové kategorie klientů jsou děti od 1 roku do 4 let, dospělí od 27 do 64 let, mladší senioři od 65 do 80 let a starší senioři nad 80 let. [5]
32
2.1.2. Poskytované služby Nabídka služeb a úhrada za služby je uvedena v příloze č. 2. Služba je poskytována v domově s pečovatelskou službou nebo jako terénní služba. V rámci terénních služeb jsou poskytovány dovozy a donášky oběda, nákupy, běžné pochůzky, pomoc při osobní hygieně a zvládání péče o vlastní osobu. Dále pak pomoc při zajištění chodu domácnosti, praní a žehlení prádla, vyřizování sociálních dávek a sociální poradenství. Dům s pečovatelskou službou poskytuje ambulantně masáže, pedikúru a koupel na polohovatelném vodním lůžku. [5]
2.2. Kvantitativní výzkum Reichel (2009) popisuje kvantitativní výzkum jako fenomén, který je předmětem zkoumání. Je měřitelný, tříditelný a uspořadatelný. Kvantifikované informace se analyzují statistickými metodami a ověřuje se platnost o výskytu zkoumaných charakteristik fenoménů nebo o jejich vzájemných vztazích. Při kvantitativním výzkumu je sběr dat a jejich analýza rychlá.
2.2.1. Evaluace Evaluace je proces hodnocení nebo posuzování podstaty s cílem provést nějaká opatření nebo rozhodnutí. Při evaluaci je hodnocena užitečnost pro rozvoj praxe, snaha o zmírnění či odstranění sociálních problémů nebo je to příspěvek k uskutečňování určité politiky. Evaluace organizace se snaží spíše zlepšit fungování světa, ve kterém žijeme. Evaluační výzkum se využívá v sociální práci, ve zdravotnictví, školství, na trhu práce a v dalších oblastech. (Hendl, 2008) Evaluace je vědecká činnost. Pomocí sociální intervence se snaží zmírnit nebo odstranit sociální problémy. Vyhodnocení evaluace přispívá k rozhodování, zvýšení kvality a dalšímu plánování zadavatele. (Holasová, 2014)
2.3. Popis souboru a metodologie Praktická část byla vytvořena kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. V praktické části nebyly stanoveny hypotézy, protože šlo o detailní popis jevů a popis skutečnosti. (Reichel, 2009)
33
Dotazník vlastní konstrukce, který je přílohou č. 1., jsem osobně vyplňovala s respondenty v domě s pečovatelskou službou 21. 3. 2016. Počet vyplněných dotazníků byl 17. V případě respondentů mimo dům s pečovatelskou službou, jsem požádala pečovatelky o spolupráci při rozdání dotazníků. Respondenti měli možnost obrátit se na pečovatelky nebo kontaktovat mne při nejasnostech či dotazech. Kontakt byl uveden na dotazníku. Zbývající dotazníky jsem získala 24. 3. 2016. V době kdy jsem prováděla výzkum, měla Pečovatelská služba Horní Dubenky 52 klientů. Z toho 19 v domě s pečovatelskou službou a 33 klientů v terénu. Dotazník vyplnilo 39 respondentů. Důvodem pro nevyplnění dotazníku byly zdravotní indispozice, nepřítomnost klienta nebo odmítnutí. Pří osobním vyplňování dotazníku respondenti často neodpovídali na dotazy nebo odbíhali od tématu. Raději povídali o své minulosti, rodinně a musela jsem je motivovat k další spolupráci. Z počátku byla přítomna při vyplňování s respondenty i vedoucí pečovatelka. Respondenti se pak odkazovali s odpověďmi na ni, což nebylo objektivní. Po této zkušenosti jsem pracovala s respondenty soukromě. Setkala jsem se i s odmítnutím vyplnit dotazník z důvodu různého názoru klienta a pečovatelek. Hodnocení služeb bylo ze strany tohoto klienta spíše negativní.
34
2.4. Výsledky dotazníkového šetření V grafu 1 byli respondenti rozděleni podle pohlaví. Celkový počet respondentů je 39. Z toho 25 (64 %) žen a 14 (36 %) mužů.
36% žena muž
64%
Graf 1: Pohlaví respondentů
Věkové kategorie obyvatel jsou různé, služba je určená i pro rodiny s dětmi a dospělé, ale v době zkoumání byli respondenty pouze senioři. Nejvíce respondentů bylo ve věku 65-75 let celkem 16 (41 %) respondentů, dále ve věku 64 a méně let bylo 10 (26 %) respondentů, 76 -85 let bylo 7 (18 %) respondentů a nejméně respondentů bylo ve věku 86 a více let (15 %).
15% 26%
64 a méně let 65-75 let 76-85 let 86 a více let
18%
41%
Graf 2: Věk respondentů
35
Nejvíce respondentů využívá terénní pečovatelskou službu 22 (56 %) respondentů. V DPS žije 17 (44 %) respondentů. Při výzkumu bylo v DPS, kde je kapacita 35 klientů, celkem 19 klientů, ale ne všichni se dotazování zúčastnili.
44% Dům s pečovatelskou službou v Janštejně terénní pečovatelská služba
56%
Graf 3: Místo využívání pečovatelské služby
Pečovatelská služba již 10 let poskytuje služby. Někteří respondenti využívají pečovatelskou službu už od začátku a mnoho klientů se podle informací od pečovatelek také vystřídalo. Nejpočetnější skupinu tvoří respondenti využívající pečovatelskou službu 1 rok až 5 let to je 21 (54 %) respondentů, více než 5 let 11 (28 %) respondentů a méně než 1 rok 7 (18 %) respondentů.
28%
18%
méně než 1 rok 1 až 5 let více než 5 let
54%
Graf 4: Délka využívání pečovatelské služby
36
Více než polovina označila, že pobírá příspěvek na péči tedy 21 (54 %) respondentů a těch co nepobírají, bylo 18 (46 %) respondentů. Příspěvek využívají k úhradě poskytovaných služeb.
ano
46%
ne 54%
Graf 5: Pobírání příspěvku na péči
Pomoc s úhradou služeb využívá 8 (21 %) respondentů a 31 (79 %) respondentů tuto pomoc nevyužívá. Respondenti využívají často pomoc rodiny s úhradou, kvůli nedostatečné finanční situaci.
21%
ano ne
79%
Graf 6: Pomoc rodiny s úhradou služeb
37
Všichni respondenti uvedli, že jsou o službách poskytovaných pečovatelskou službou informováni, z toho 37 (95 %) respondentů uvedlo, že jsou informováni dostatečně a 2 (5 %) respondenti uvedli, že jsou informováni částečně. 5%
ano částečně
95%
Graf 7: Informovanost o poskytovaných službách
Tato otázka se týkala pouze obyvatel domova s pečovatelskou službou, který se nachází na sídlišti v Janštejně patřící pod obec Horní Dubenky a kde zároveň sídlí pečovatelky. Veškeré informace obyvatelé získávají přímo od pečovatelky tedy 16 (94 %) respondentů a 1 (6 %) respondent označil, že je informován prostřednictvím nástěnky. 6%
informace vyvěšeny na nástěnce od pečovatelky
94%
Graf 8: Získávání informací o změnách, událostech, aktivitách
Zdrojů informací, ze kterých se respondenti dozvěděli o Pečovatelské službě v Horních Dubenkách, bylo celkem 6. V dotazníku se jednalo o otevřenou otázku. O pečovatelské 38
službě se nejvíce respondenti dozvěděli od rodiny celkem 15 (38 %) respondentů, od starosty 10 (26 %) respondentů, od přátel 6 (15 %) respondentů, od obvodního lékaře 5 (13 %) respondentů, z nemocnice 2 (5 %) respondenti a na konec z nejmenované léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) 1 (3 %) respondent. 3%
5% 13%
38% rodina starosta Horních Dubenek přátelé obvodní lékař nemocnice LDN
15%
26%
Graf 9: Zdroj informací o Pečovatelské službě Horní Dubenky
Respondenti měli ohodnotit poskytované služby formou známkování jako ve škole 1 - 5. Celkové hodnocení kvality služeb bylo kladné. Celkem 28 (72 %) respondentů udělilo známku 1, známku dvě 8 (20 %) respondentů, známku 3 udělili 2 (5 %) respondenti a byla udělena i známka 4 jedním (3 %) respondentem.
5%
3%
20% Známka 1 Známka 2 Známka 3 Známka 4 72%
Graf 10: Hodnocení kvality pečovatelské služby
39
Hodnocení kvality obědů bylo negativní. Obědy odebírá celkem 25 respondentů. Z celkového počtu odebírajících, 11 (44 %) respondentů označilo kvalitu známkou 5. Čtyři (16 %) respondenti udělili známku 4, známku 3 udělili 4 (16 %) respondenti, známku dvě 2 (8 %) respondenti a známku jedna 4 (16 %) respondenti.
16% 44%
8%
Známka 1 Známka 2 Známka 3 Známka 4 Známka 5
16%
16%
Graf 11: Hodnocení kvality obědů
Z 16 respondentů, kteří využívají služby pedikérky, jich 13 (81 %) ohodnotilo známkou 1, 2 (13 %) respondenti známkou 2 a 1 (6 %) respondent známkou 3. 6% 13%
Známka 1 Známka 2 Známka 3
81%
Graf 12: Hodnocení pedikúry
Mezi nejvyužívanější služby se řadí běžné nákupy a pochůzky, odebírání obědů a běžný úklid domácnosti. Nákupy se zajišťují denně u 15 (39 %) respondentů a 2 krát týdně 40
u 20 (51 %) respondentů, 4 (10 %) respondenti službu nevyužívají. Obědy odebírá denně celkem 25 (64 %) respondentů a 14 (36 %) neodebírá. Běžný úklid domácnosti využívá 7 (18 %) respondentů 1 krát týdně a 2 krát měsíčně 11 (28 %) respondentů a 21 (54 %) nevyužívá. Respondenti pedikúru využívají 1 krát měsíčně tedy 16 (41 %) respondentů a 23 (59 %) nevyužívá a hodnocení této služby je uvedeno v předchozím grafu. Nejméně využívané služby jsou velké úklidy, doprovod k lékaři a ostatních institucí, respondenti zde psali, že službu využívají podle potřeby. Velký úklid využívá podle potřeby 18 (46 %) respondentů a 21 (54 %) ho nevyužívá. Doprovod k lékaři 10 (26 %) respondentů a tuto službu nevyužívá 29 (74 %) klientů. Velké nákupy jsou realizovány 1 krát týdně pro 10 (26 %) respondentů a 2 krát měsíčně pro 8 (20 %) respondentů, nevyužívá 21 (54 %) respondentů. Praní a žehlení prádla využívá 18 respondentů z toho 12 (31 %) využívá 2 krát měsíčně a 6 (15 %) respondentů 1 krát za měsíc a službu nevyužívá 21 (54 %) respondentů. Pomoc při zvládání péče o vlastní osobu potřebují 2 (5%) respondenti denně a 37 (95 %) službu nevyužívá a to samé i s osobní hygienou, jedná se o respondenty se špatným zdravotním stavem. Každý z respondentů využívá alespoň jednu službu. Veškeré informace jsou uvedeny v následujícím grafu 13.
zprostředkování pedikérské služby
41%
doprovod k lékaři.. praní žehlení prádla
59%
26%
74%
15%
velký nákup
31%
26%
vělký úklid domácnosti
54%
20%
46%
běžné nákupy a pochůzky
39%
běžný úklid a údržba domácnosti
18%
dovoz a donáška obědů
2 krát týdně
95%
pomoc při zvládání péče o vlastní …5%
95% 40%
10%
60%
80%
1 krát měsíčně 2 krát měsíčně podle potřeby
36%
pomoc při osobní hygieně 5%
20%
54%
54%
64%
0%
1 krát týdně
51% 28%
denně
54%
nevyužívá
100%
Graf 13: Frekvence využívání služeb
41
Při hodnocení přístupu pečovatelek bylo stanoveno celkem 8 bodů, které respondenti známkovali 1 - 5 jako ve škole. Žádný z výsledků nebyl horší než 1,3 a hodnocení přístupu pečovatelek dopadl kladně. Výsledky jsou uvedeny v průměrné známce. Respektování soukromí (1,03), respektování práv (1,05) a respektování rozhodnutí (1,08) dopadlo ze všech nejlépe. Je patrné, že respondenti jsou naprosto respektováni a pečovatelky dodržují soukromí svých klientů. Dále zájem pečovatelek o klientovu osobu bylo hodnocenou známkou 1,18. Hodnocení nad 1,20 byla ochota pečovatelek řešit klientova přání (1,23), ochota pečovatelek řešit klientovy problémy a komunikace mezi klientem a pečovatelkami mají stejnou známku 1,28. Celkové hodnocení přístupu má průměrnou známku 1,16. Toto hodnocení bylo vyjádřeno v tabulce s průměrnými známkami a následně v grafu, kde je znázorněno, jak respondenti hodnotili jednotlivé body. Tabulka 2: Hodnocení přístupu pečovatelek průměrnou známkou Přístup pečovatelek
Průměrná známka
Komunikace mezi klientem a pečovatelkami
1,28
Zájem pečovatelek o klientovu osobu
1,18
Respektování soukromí
1,03
Respektování práv
1,05
Respektování rozhodnutí
1,08
Zájem pečovatelek o klientův zdravotní stav
1,10
Ochota pečovatelek řešit klientova přání
1,23
Ochota pečovatelek řešit klientovy problémy
1,28
42
Ochota řešit problémy
77%
Ochota řešit přání
18%
82%
5%
13% 5%
Zájem o zdravotní stav
90%
10%
Respektování rozhodnutí
92%
8%
Respektování práv
95%
5%
Respektování soukromí
97%
3%
Zájem o osobu klienta
82%
18%
77%
Komunikace 0%
20%
40%
18% 60%
80%
5% 100%
Známka 1 Známka 2 Známka 3
Graf 14: Hodnocení přístupu pečovatelek podle známkování jednotlivých bodů
Při vyhodnocování otázky s jakým přístupem a vlastnostmi se respondenti setkávají při poskytování služby, byly kladné odpovědi. Respondenti byli dotazováni též na záporné přístupy jako neochota, na kterou odpověděl 1 (3 %) respondent a hrubost neoznačil nikdo. Respondenti se setkávají s lidským přístupem, odborností, svědomitostí a pečlivostí. S ochotou se setkává 38 (97 %) respondentů a ne označil 1 (3 %) respondent. hrubost 0%
100%
3%
97%
neochota
svědomitost, pečlivost 100%
0% ano
odbornost 100%
0%
97%
3%
100%
0%
ne
ochota
lidský přístup
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Graf 15 : Přístup a vlastnosti pečovatelek
43
Se střídáním pečovatelek nemělo problémy 38 (97 %) respondentů a 1 (3 %) respondent byl nespokojen.
3%
ano ne
97%
Graf 16 : Střídání pečovatelek
Při poskytování pečovatelské služby jsou dodržovány časy, na které se pečovatelky s klienty domluví. Celková většina tedy 38 (97 %) respondentů označila, že jsou časy dodržovány, ale 1 (3 %) respondent odpověděl, že ne. Někteří respondenti uvedli, že neřeší čas příchodu pečovatelky k poskytnutí služby. 3%
ano ne
97%
Graf 17 : Dodržování dohodnutých časů pečovatelkami
44
V dotazníku byly 2 otevřené otázky: Jaké změny nebo zlepšení služeb by jste si přáli? Jaké služby Vám chybí v nabídce? Ke zlepšení služeb se celkem vyjádřilo 16 respondentů a to u všech byla totožná odpověď - zlepšení kvality obědů. Jak již bylo zmíněno v hodnocení kvality obědů, nejčastěji respondenti hodnotili známkou 5. K otázce zda respondentům chybí nějaká služba v nabídce tak se vyjádřilo 5 respondentů. Jednalo se o ženy. 2 respondentky postrádají kosmetiku a kadeřnictví, 1 respondentka kosmetiku a 2 klientky uvedly kadeřnictví. V nabídce poskytovaných služeb je uvedeno pouze stříhání vlasů.
45
2.5. Diskuze Při vyplňování prvních dvou dotazníků s respondenty, u kterých jsem byla osobně, byla i vedoucí pečovatelka, ale to nebylo dobře, protože respondenti hodně odkazovali na pani pečovatelku, aby to za ně řekla, že ona to všechno ví a proto jsem další dotazníky s respondenty vyplňovala bez přítomnosti další osoby. Bez další osoby vše probíhalo v pořádku a respondenti neměli problém, že jsem s nimi byla sama, ale často se stávalo, že odbíhali od tématu a někdy bylo i těžké vrátit se zpět k otázce. Při zjišťování kolik počet mužů a žen využívá Pečovatelskou službou Horní Dubenky, tak vyšlo, že ženy mají značnou převahu nad muži. Podle Českého statistického úřadu, tvoří ženy větší část populace než muži podle dat z roku 2000 - 2015 a dožívají se také vyššího věku než muži. [6]. Nejvíce respondentů využívá Pečovatelskou službu Horní Dubenky ve věku 65 - 75 let. Tato věková skupina patří podle Světové zdravotnické organizace do období časného stáří. (Jarošová, 2006). Respondenti službu využívají častěji ve svých domovech pomocí terénní pečovatelské služby, méně respondentů je v DPS. Při rozhovoru s vedoucí pečovatelkou mi bylo řečeno, že zřizovatel obce Horní Dubenky by chtěl snižovat stavy zaměstnanců, kvůli nedostatečnému počtu klientů. Délka využívání pečovatelské služby byla nejvíce 1 rok až 5 let, jelikož pečovatelská služba funguje již 10 let tak se zde hodně klientů vystřídalo, ale v současné době příchod nových klientů je špatný zejména v DPS, kde se za dobu půl roku nepřistěhoval žádný nový klient. Při pokládání otázky, zda respondenti pobírají příspěvek na péči, mě vedoucí pečovatelka upozornila, že ne každý na tuto otázku odpoví ano, protože pro některé z nich je tato otázka velice osobní. Více jak polovina dotazovaných označila, že příspěvek pobírají tedy 21 respondentů (54 %), z tohoto příspěvku respondenti hradí poskytované služby. Respondentům byla položena otázka, zda jim s úhradou služeb pomáhá rodina, vzhledem k dnešní poměrné nízké výši starobních důchodů a ne každý senior s penězi vyjde a proto se tedy musí spoléhat na rodinu, celkem odpovědělo, že ano 21 % respondentů. Při otázce zda jsou respondenti informováni o službách, tak naprostá většina respondentů odpověděla, že ano. U otázky, která se týkala pouze obyvatel domova s pečovatelskou službou, tak jak jsou respondenti informováni o změnách, aktivitách a tak dále se vyjádřila naprostá většina, že informace získávají od pečovatelky, která každé ráno obchází klienty a dotazuje se, jestli něco nepotřebují nebo informuje o změnách, aktivitách. Respondenti měli možnost odpovědět, z jakého zdroje 46
se dozvěděli o pečovatelské službě. Na prvním místě byla rodina. Když se rodina už nedokáže postarat o své rodiče, tak právě rodina vyhledává vhodné služby. Celkové hodnocení poskytovaných služeb dopadlo velmi dobře, takže můžu konstatovat, že uživatelé těchto služeb jsou spokojeni až na pár výjimek. Hodnocení 1 - 5 jako ve škole se respondentům líbilo a vzpomněli si tak na školní léta. Naopak hodnocení obědů nedopadlo dobře. Někteří respondenti byli tak nespokojeni, že označili známku 5 tedy 44 % respondentů z celkových 25 odběratelů a proto v poslední kapitole závěrečné doporučení bylo zmíněno, že by bylo vhodné usilovat o zlepšení kvality nebo změnu odběratele. Toto hodnocení je velké mínus v poskytovaných službách. K hodnocení pedikúry se celkem vyjádřilo 16 respondentů a otázka byla v dotazníku zařazena díky stoupajícímu zájmu o tuto službu. Pedikúry provádějí 2 pečovatelky a od jednoho respondenta byla u otázky poznámka, že pedikúru vždy musí provádět jedna nejmenovaná pečovatelka. Mezi nejvyužívanější služby se řadí běžné nákupy a pochůzky, odebírání obědů a běžný úklid domácnosti. Všechny využívané služby a jejich frekvence jsou uvedeny v grafu 13. Při hodnocení přístupu pečovatelek bylo stanoveno 8 bodů, s celkovou průměrnou známkou 1,16. Hodnocení dopadlo dobře a je vidět, že pečovatelky a klienti mají mezi sebou dobré vztahy. Respondenti se u svých pečovatelek setkávají s lidským přístupem, ochotou a pečlivostí. Podle hodnocení respondentů mají pečovatelky odborné znalosti. Nesetkávají se s neochotou ani hrubostí. Jeden respondent, ale označil, že se setkává s neochotou. Zde bylo zřejmé, že došlo mezi ním a pečovatelkami k nějaké konfliktní situaci. U otázky střídání pečovatelek jsem chtěla zjistit, jestli jsou respondenti spokojeni se všemi pečovatelkami, které poskytují službu. Každá pečovatelka má určeného svého klienta, ale při dočasné nepřítomnosti (dovážka obědů, úklid společných prostor, nákupy a pochůzky) se pečovatelky zastupují. To samé platilo i u dodržování dohodnutých časů pečovatelkami. Poslední část se věnovala, jestli respondentům chybí nějaké služby v nabídce nebo jaké změny by přivítali. Ke zlepšení se vyjádřili respondenti, kteří byli nespokojeni s kvalitou obědů. K chybějícím službám bylo doplněno kadeřnictví a kosmetika, které je také zmíněno v závěrečném doporučení. Pro klienty, kteří bydlí v DPS jsou tyto služby v místě nedostupné.
47
2.6. Závěrečná doporučení Cílem této práce bylo zjistit spokojenost uživatelů s poskytovanými službami Pečovatelské služby Horní Dubenky. Ve výzkumu jsou shrnuta pozitiva a negativa pečovatelské služby. Získané informace by měly zaměstnancům pečovatelské služby posloužit k udržení situace v případě pozitivního hodnocení a u negativ by měly zavést opatření, k řešení problému. Pozitiva převládají nad negativy. Respondenti negativně hodnotili kvalitu obědů. Dalším negativem je podle informací získaných od pečovatelek plánované snižování stavu zaměstnanců z důvodu nízkého počtu obyvatel. Pro následující 2 negativa a chybějící služby byla stanovena doporučení pod následující tabulkou. Tabulka 3: Pozitiva a negativa služby
POZITIVA
NEGATIVA
přístup a vlastnosti pečovatelek
hodnocení kvality obědů
informovanost o poskytovaných službách
nedostatečný v DPS
hodnocení služby
hodnocení pedikúry
střídání nevadí
dodržování dohodnutých časů pečovatelkami při poskytování služby
DOPORUČENÍ 1
počet
obyvatel
kvality pečovatelské
pečovatelek
klientům
Změna odběratele obědů
Z důvodu špatného hodnocení kvality obědů a návrhů respondentů na zlepšení kvality obědů, by bylo vhodné, aby vedení služby změnilo odběratele obědů nebo, aby vedení usilovalo o zlepšení kvality obědů. Pokud by se kvalita nezlepšila, bylo by vhodné zvolit variantu změny dodavatele. Současně jsou obědy odebírány z vývařovny v Počátkách, která vaří pro LDN, mateřskou školu a další organizace, cena obědů je 60 Kč + příplatek za dovoz a donášku. V okolí je nejblíže městys Batelov vzdálený od 48
Janštejna celkem 10 km. V Batelově se také nachází pečovatelská služba, která odebírá obědy od základní školy nebo z restaurace U Formánků. Vzhledem k tomu, že pečovatelky jezdí z Janštejna vyřizovat nákupy a pochůzky do Počátek, bylo by vhodné využít spíše vývařovnu v Žirovnici, která je od Janštejna vzdálená 12 km. Cena obědů by byla dokonce o 4 koruny levnější tedy 56 Kč. V Žirovnici se také nachází pečovatelská služba, která z této vývařovny obědy odebírá. DOPORUČENÍ 2
Propagace DPS v Janštejně
Z důvodu nízkého počtu obyvatel tedy 19 osob z celkové kapacity 35 osob, vedení služby přemýšlí o snižování stavu zaměstnanců. Počet klientů neustále ubývá a v posledním půl roce se do DPS nepřistěhoval žádný nový klient. Ve třetím semestru jsem byla na praxi u sociální pracovnice v jihlavské nemocnici na Oddělení geriatrické a následné péče, kde se řešil problém nedostatečné kapacity v zařízeních pro seniory. Bylo by vhodné, aby si pečovatelská služba zařídila propagaci služby, například prostřednictvím letáčků, které by byly dostupné u obvodních lékařů, na poliklinikách, v nemocnicích, lékárnách a dalších místech. S informacemi by se tak mohli setkat senioři i jejich blízké osoby. Bylo by vhodné informovat v blízkosti i obvodní lékaře, aby mohli starší pacienty informovat o možnosti využití pečovatelských služeb. DOPORUČENÍ 3
Chybějící služby
V závěru dotazníku byla respondentům položena otázka, zda by si přáli rozšíření služeb, které v nabídce chybí. Na tuto otázku celkem odpovědělo 5 žen. Jednalo se o kosmetiku a kadeřnictví. Bylo by vhodné, aby pečovatelská služba kontaktovala kadeřnickou a kosmetickou službu a domluvila se s ní na případné spolupráci a realizaci v DPS nebo v domovech klientů podle jejich potřeby. Případně o zařazení do fakultativních služeb. Je zcela na pečovatelkách jestli toto doporučení využijí.
49
Závěr Cílem této práce bylo zjistit spokojenost uživatelů se službami poskytovanými Pečovatelskou službou Horní Dubenky a získané údaje od uživatelů poskytnout vedení služby ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Cíl byl splněn. Byla zjištěna spokojenost a získané údaje byly předány vedení služby. Tyto údaje jsou uvedeny v příloze číslo 3 s názvem Souhrnná zpráva výzkumu pro zařízení. Práce byla rozdělena na dvě části na teoretickou a praktickou. Teoretická část se týkala stáří, sociálních služeb a pečovatelské služby. Tyto pojmy byly rozepsány a doplněny o podkapitoly. V praktické části byly interpretovány získané data z dotazníkového šetření. Dotazníky nebyly získané od všech uživatelů pečovatelské služby. Důvodem nevyplnění od všech uživatelů bylo odmítnutí, špatný zdravotní stav nebo z důvodu nepřítomnosti v DPS. S klienty v DPS jsem u vyplňování dotazníku byla osobně, u ostatních klientů v terénu jsem požádala o spolupráci pečovatelky. Celkem byly zjištěny data od 39 uživatelů a to je více než polovina všech uživatelů. Všechna získaná data byla vyhodnocena a vyobrazena pomocí grafů, tabulek nebo rozepsání v textu. V první kapitole praktické části byla popsána Pečovatelská služba Horní Dubenky, její cíle, cílová skupina a poskytované služby. Dále byl vysvětlen pojem kvantitativní výzkum a evaluace. V další kapitole byl popsán popis souboru a metodologie. Další kapitola se věnovala výsledkům z dotazníkového šetření vyjádřené v grafech. Celkové hodnocení kvality poskytovaných služeb bylo kladné kromě hodnocení kvality obědů. V kapitole závěrečná doporučení byl stanoven návrh na zlepšení obědů. Hodnocení personálu dopadlo také kladně. Jako první byl hodnocen přístup pečovatelek, celkem bylo rozepsáno 8 bodů a respondenti mohli známkovat 1-5 jako ve škole. Celková známka byla 1,16. Nejčastěji se u pečovatelek respondenti setkávají s lidským přístupem, ochotou, odborností, svědomitostí a pečlivostí. Poslední vyhodnocení se věnovalo zlepšení, změny a chybějících nabídek. Jak jsem již zmiňovala tak jako zlepšení, změnu by si respondenti přáli zlepšení kvality obědů. Jako chybějící služby byly uvedeny kosmetika a kadeřnictví. V poslední kapitole závěrečná doporučení byly vypsány pozitiva a negativa služby. Pozitiva převažovaly nad negativy a proto bylo sepsáno doporučení pro zařízení jednak na zlepšení kvality obědů, ale také propagaci domova s pečovatelskou službou, kvůli nedostatečnému počtu klientů a poslední doporučení se 50
týkalo chybějících služeb. Doporučení bylo uvedeno i ve souhrnné zprávě výzkumu pro zařízení a před odevzdáním bakalářské práce byla tato zpráva předána zařízení. Tento výzkum by měl přispět ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Pro toto zařízení byl tento výzkum velkým přínosem, protože zjišťování spokojenosti klientů proběhlo po dvou letech.
51
Seznam použitých zdrojů Literatura: BICKOVÁ, Lucie a kol.. Pečovatelská služba v České republice. 1. vyd. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2010. 432 s. ISBN 978-80904668-0-7. ČEVELA, Rostislav, ČELEDOVÁ Libuše a kol.. Sociální gerontologie: východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 240 s. ISBN 978-80-247-4544-2. DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 200 s. ISBN 978-80-247-3880-2. DVOŘÁČKOVÁ, Dagmar. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2012.112 s. ISBN 978-80-247-4138-3. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Sociální gerontologie, aneb, Senioři mezi námi. 1. vyd. Praha: Galén, 2012. 200 s. ISBN 978-80-7262-900-8. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. HOLASOVÁ MALÍK, Věra. Kvalita v sociální práci a sociálních službách. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4315-8. HOLMEROVÁ, Iva a kol.. Průvodce vyšším věkem: manuál pro seniory a jejich pečovatele. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014, Lékař a pacient. 206 s. ISBN 978-80204-3119-6. HROZENSKÁ, Martina a Dagmar DVOŘÁČKOVÁ. Sociální péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 191 s. ISBN 978-80-247-4139-0. JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006. ISBN 80-7368-110-2. KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80- 247-0548-6.
52
KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2169-9. MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011. 200 s. ISBN 978-80-262-0041-3. MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství, 1 díl: učebnice pro obor sociální péče - pečovatelská činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 276 s. ISBN 978-80-247-3184-1. MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství, 2. díl: učebnice pro obor sociální péče - pečovatelská činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 324 s. ISBN 978-80-247-3185-8. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. NOVÁKOVÁ, Radana. Pečovatelství II.: učební text pro žáky oboru Sociální péče - pečovatelská činnost. 1. vyd. V Praze: Triton, 2011. 136 s. ISBN 978-80-7387-531-2. POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Sociologie (Grada). 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6. VIERECKL, Michael, Daniela LIDINSKÁ a Petra VOTOČKOVÁ. Určitě si poradíte: praktické rady pro životní situace, kdy potřebujete zdravotní a sociální služby. Vyd. 1. Praha: FM solutions, 2015. 194 s. ISBN 978-80-905989-0-4. VYSEKALOVÁ, Jitka. Chování zákazníka: jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3528-3.
Odborné časopisy: HAUKE, Marcela. Problematické situace při poskytování pečovatelských služeb. Sociální služby. 2016. 18(3/2016): 43 s. ISSN 1803-7348 KULVEITOVÁ, Petra. Značka kvality je připravena k certifikaci pečovatelské služby. Sociální služby. 2014. 16(5/2014): 37 s. ISSN 1803-7348. 53
Internetové zdroje: [1] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Senioři a politika stárnutí [online]. [cit. 201603-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2856 [2] Zákon č.108/2006 Sb,. o sociálních službách. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf [3] Ministerstvo práce a sociálních věcí - Standardy kvality sociálních služeb. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009 [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5963 [4] Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006 [cit. 2015-1229]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11911/vyhlaska_505-2006.pdf [5] Pečovatelská služba Horní Dubenky. In: Horní Dubenky [online]. 2014 [cit. 201602-18]. Dostupné z: http://www.hornidubenky.cz/pecovatelska-sluzba-horni-dubenky/d15726/p1=3918 [6] Český statistický úřad.. Tab. Počet obyvatel k 31. 12. 2015. Český statistický úřad [online].2015 [cit. 2016-04-21] Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
54
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Nabídka služeb a úhrada za služby Příloha 3: Souhrnná zpráva výzkumu pro zařízení
55
Příloha 1: Dotazník
EVALUACE SLUŽEB POSKYTOVANÝCH PEČOVATELSKOU SLUŽBOU HORNÍ DUBENKY
Vážená paní, vážený pane, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce, která se zabývá hodnocením služeb poskytovaných Pečovatelskou službou Horní Dubenky. Vyplnění dotazníku je dobrovolné a anonymní. Data, která mi poskytnete, budou použita pouze pro účely výzkumu v mé bakalářské práci. Pavlína Křížová Studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava Obor: Zdravotně sociální pracovník Telefon: 720 570 698
Instrukce: Otázky si vždy pozorně přečtěte! Vyberte si odpověď a označte křížkem, vždy jen jednu odpověď, pokud v instrukci u otázky nebude uvedeno jinak. Na všechny nejasnosti se ptejte u tazatele. Pokud jste zvolili odpověď, která není ta, která odpovídá vašemu hodnocení, a budete ji chtít změnit, postupujte následujícím způsobem: prostor, v kterém jste označili chybnou odpověď, plně vybarvěte a označte novou odpověď. Děkuji za Váš čas a spolupráci.
1. Jste informován (a) o poskytovaných službách pečovatelské služby? a) ano b) částečně c) ne 2. Kde pečovatelské služby využíváte? a) v Domě s pečovatelskou službou Janštejn b) ve svém domově pomocí terénní pečovatelské služby 3. Pokud žijete v Domě s pečovatelskou službou v Janštejně, jakým způsobem Vás pečovatelská služba informuje o různých událostech, aktivitách či změnách? (pokud nežijete v domě s pečovatelskou pokračujte na otázku č. 4) a) informace jsou vyvěšeny na nástěnce b) informace získávám přímo od pečovatelky c) je mi zaslán dopis d) je mi předán letáček e) nikdo mě neinformuje 4. Vadí Vám střídání pečovatelek při poskytování služby? a) ano b) ne 5. Jsou dodržovány dohodnuté časy pečovatelkami při poskytování služby? a) ano b) ne 6. Jako uživatel (ka) pečovatelské služby se setkávám s přístupem a vlastnostmi u pečovatelek: ANO NE a) s lidským přístupem b) s ochotou c) s odborností d) se svědomitostí, pečlivostí e) s neochotou g) s hrubostí
7. Jak jste spokojen (a) s přístupem pečovatelek? jako ve škole, odpověď zakroužkujte: Komunikace mezi Vámi a pečovatelkami 1 Zájem pečovatelek o Vaši osobu 1 Respektování soukromí 1 Respektování Vašich práv 1 Respektování Vašich rozhodnutí 1 Zájem pečovatelek o Váš zdravotní stav 1 Ochota pečovatelek řešit Vaše přání 1 Ochota pečovatelek řešit Vaše problémy 1
Oznámkujte 1-5 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5 5
8. Pokud odebíráte obědy, ohodnoťte prosím, jak jste spokojen (a) jako ve škole 1-5: (pokud neodebíráte obědy, pokračujte na otázku č. 9) 1 2 3 4 5 9. Jak jste spokojen (a) s kvalitou služeb pečovatelské služby? Oznámkujte 1-5 jako ve škole, odpověď zakroužkujte: 1 2 3 4 5 10. Z jakého zdroje jste se dozvěděl (a) o Pečovatelské službě Horní Dubenky? (např. od lékaře, rodiny, apod.) Prosím doplňte:
11. Jak dlouho využíváte pečovatelskou služby? a) méně než 1 rok b) 1 až 5 let c) více než 5 let 12. Pokud využíváte pedikérské služby, jak jste spokojen (a)? Oznámkujte 1-5 jako ve škole, odpověď zakroužkujte: (Pokud službu nevyužíváte, pokračujte na další otázku.) 1 2 3 4 5
13. Z následující nabídky vyberte, které úkony pečovatelské služby využíváte a jak často, (doplňte, prosím do kolonky číslo, kolikrát službu využíváte) pokud je nevyužíváte, zaškrtněte kolonku „nevyužívám“: denně týdně měsíčně nevyužívám a) pomoc při zvládání péče o vlastní osobu (např. pomoc při oblékání,..) b) pomoc při osobní hygieně c) dovoz a donáška obědů d) běžný úklid a údržba domácnosti e) běžné nákupy a pochůzky f) velký úklid domácnosti (umytí oken…) g) velký nákup (týdenní apod.) h) praní a žehlení prádla ch) doprovod k lékaři, na úřad, poštu… i) zprostředkování pedikérské služby j) jiné (prosím doplňte)
14. Pokud Vám nějaké služby chybí v nabídce, doplňte prosím jaké:
15. Pobíráte příspěvek na péči? a) ano b) ne
16. Pomáhá Vám s úhradou služeb rodina? a) ano b) ne 17. Pokud byste chtěl (a) změnu nebo zlepšení poskytovaných služeb, doplňte prosím jaké:
18. Uveďte věk: a) 64 a méně let b) 65 -75 let c) 76-85 let d) 86 a více let 19. Uveďte pohlaví: a) žena b) muž
Příloha 2: Nabídka služeb a úhrada za služby Pečovatelská služba Horní Dubenky Sídliště Janštejn 101, 58852 Horní Dubenky tel. 567215500, e-mail:
[email protected]
Nabídka služeb a úhrada za služby Platnost od 01.01.2015
Název úkonu Běžné úkony: Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Pomoc při podávání jídla a pití Pomoc při oblékání a svlékání včetně spec. pomůcek Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: Pomoc při úkonech osobní hygieny - koupel v SOH Koupel v bytě Pomoc při úkonech ranní osobní hygieny Péče o vlasy a nehty Pomoc při použ. WC Poskytnutí stravy nebo pomoci při zajištění stravy: Donáška a dovoz oběda vč. Zapůjčení jídlonosiče a mytí Pomoc při přípravě jídla, pití Pomoc při zajištění chodu domácnosti: Běžný úklid a údržba domácnosti
Úhrada do 1/2 hodiny Úhrada do 1 hod. Úhrada za úkon
50,- Kč 50,- Kč
100,100,-
-
50,- Kč
100,-
-
50,- Kč 50,- Kč
100,100,-
-
50,- Kč 50,- Kč 50,- Kč 60,- Kč 50,- Kč
100,100,100,120,100,-
-
60,- Kč
120,-
17,-
50,- Kč
100,-
-
Název úkonu Úhrada do 1/2 hodiny Úhrada do 1 hod. Úhrada za úkon Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, sezónní úklid, úklid po malování 50,100,Pochůzky a donáška léků Běžný nákup do 3 kg Janštejn Nákup do 5 kg, z Janštejna a Počátek
-
-
30,-Kč 15,- Kč
-
-
30,- Kč
Velký nákup, například týdenní z více obchodů 50,- Kč Praní a žehlení prádla 50,- Kč/kg Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: Úhrada do 1/2 hodinyÚhrada do 1 hodiny Úhrada za úkon Doprovod (k lékaři apod.) Fakultativní služby: Zapůjčení kompenzační pomůcky Dohled nad dospělou osobou Doprava uživatele PS - různé Masáž pohyb, aparátu - krční a hrudní páteře Telefonické vyřízení Úhrady je možno účtovat po 1/4 hodinách.
Schváleno dne 31.12.2014 Schválil: ing. Jan Lapeš, v.r.
50,- Kč
100,-
-
50,- Kč -
100,-Kč -
5,- Kč 7,- Kč/km
75,- Kč -
150,- Kč/hod. -
20,- Kč
Příloha 3: Souhrnná zpráva výzkumu pro zařízení
Souhrnná zpráva výzkumu pro zařízení Název práce: Evaluace služeb poskytovaných Pečovatelskou službou Horní Dubenky Přijemce: Pečovatelská služba Horní Dubenky, Janštejn 101, 588 52 Horní Dubenky Realizace výzkumu: 21. - 24. 3. 2016 Cíl práce: Cílem práce je zjistit spokojenost uživatelů se službami poskytovanými Pečovatelskou službou Horní Dubenky a získané údaje poskytnout vedení služby ke zkvalitnění poskytovaných služeb. Celkem respondentů: 39
Shrnutí výsledků 1. Pohlaví: 25 žen (64 %) 14 mužů (36 %) 2. Věk respondentů: 64 a méně let - 10 respondentů (26 %) 65 - 75 let - 16 respondentů (41 %) 76 - 85 let - 7 respondentů (18 %) 86 a více let - 6 respondentů (15 %) 3. Místo využívání pečovatelské služby: DPS Janštejn - 17 respondentů (44 %) terénní pečovatelská služba - 22 respondentů (56 %) 4. Délka využívání pečovatelské služby: méně než 1 rok - 7 respondentů (18 %) 1 rok až 5 let - 21 respondentů (54 %) více než 5 let - 11 respondentů (28 %) 5. Pobírání příspěvku na péči:
ano - 21 respondentů (54 %) ne - 18 respondentů (46 %) 6. Pomoc rodiny s úhradou služeb: ano - 8 respondentů (21 %) ne - 31 respondentů (79 %) 7. Informovanost o poskytovaných službách: ano - 37 respondentů (95 %) částečně - 2 respondenti (5 %) ne - 0 8. Získávání informací o změnách, událostech, aktivitách (pro obyvatele DPS, celkem 17 respondentů): od pečovatelky - 16 respondentů (94 %) informace jsou vyvěšeny na nástěnce - 1 respondent (6 %) zaslání dopisu - 0 prostřednictvím letáčku - 0 nikdo neinformuje - 0 9. Zdroj informací o Pečovatelské službě Horní Dubenky: rodina - 15 respondentů (38 %) starosta Horních Dubenek - 10 respondentů (26 %) přátelé - 6 respondentů (15 %) obvodní lékař - 5 respondentů ( 13 %) nemocnice - 2 respondenti (5 %) LDN - 1 respondent (3 %) 10. Hodnocení kvality pečovatelské služby: známka 1 - 28 respondentů (72 %) známka 2 - 8 respondentů (20 %) známka 3 - 2 respondenti (5 %) známka 4 - 1 respondent (3 %) známka 5 - 0
11. Hodnocení kvality obědů (celkem odebírá 25 klientů): známka 1 - 4 respondenti (16 %) známka 2- 2 respondenti (8 %) známka 3 - 4 respondenti (16 %) známka 4 - 4 respondenti (16 %) známka 5 - 11 respondentů (44 %) 12. Hodnocení pedikúry: (celkem 16 klientů) známka 1 - 13 respondentů (81 %) známka 2 - 2 respondenti (13 %) známka 3 - 1 respondent (6 %) známka 4 - 0 známka 5 - 0 13. Využívané služby: Mezi nejvyužívanější služby se řadí běžné nákupy a pochůzky, odebírání obědů a běžný úklid domácnosti. Nákupy se zajišťují denně u 15 (39 %) respondentů a 2 krát týdně 20 (51 %) respondentů, 4 (10 %) respondenti službu nevyužívají. Obědy odebírá denně celkem 25 (64 %) respondentů a 14 (36 %) neodebírá. Běžný úklid domácnosti využívá 7 (18 %) respondentů 1 krát týdně a 2 krát měsíčně 11 (28 %) respondentů a 21 (54 %) nevyužívá. Respondenti pedikúru využívají 1 krát měsíčně tedy 16 (41 %) respondentů a 23 (59 %) nevyužívá a hodnocení této služby je uvedeno v předchozím grafu. Nejméně využívané služby jsou velké úklidy, doprovod k lékaři a ostatních institucí, respondenti zde psali, že službu využívají podle potřeby. Velký úklid využívá podle potřeby 18 (46 %) respondentů a 21 (54 %) ho nevyužívá. Doprovod k lékaři 10 (26 %) respondentů a tuto službu nevyužívá 29 (74 %) klientů. Velké nákupy jsou realizovány 1 krát týdně pro 10 (26 %) respondentů a 2 krát měsíčně pro 8 (20 %) respondentů, nevyužívá 21 (54 %) respondentů. Praní a žehlení prádla využívá 18 respondentů z toho 12 (31 %) využívá 2 krát měsíčně a 6 (15 %) respondentů 1 krát za měsíc a službu nevyužívá 21 (54 %) respondentů. Pomoc při zvládání péče o vlastní osobu potřebují 2 (5%) respondenti denně a 37 (95 %) službu nevyužívá a to samé i s osobní hygienou
14. Hodnocení přístupu pečovatelek: (uvedeno v průměrné známce) Komunikace mezi klientem a pečovatelkami - 1,28 Zájem pečovatelek o klientovu osobu - 1,18 Respektování soukromí - 1,03 Respektování práv - 1,05 Respektování rozhodnutí - 1,08 Zájem pečovatelek o klientův zdravotní stav - 1,10 Ochota pečovatelek řešit klientova přání - 1,23 Ochota pečovatelek řešit klientovy problémy - 1,28 Celková hodnocení přístupu má průměrnou známku 1,16. 15. Přístup a vlastnosti pečovatelek: lidský přístup - ano: 39 respondentů (100 %), ne: 0 ochota - ano: 38 respondentů (97 %), ne: 1 respondent (3 %) odbornost - ano: 39 respondentů (100 %), ne: 0 svědomitost, pečlivost - ano: 39 respondentů (100 %), ne: 0 neochota - ano: 1 respondent (3 %), ne: 38 respondentů (97 %) hrubost - ano: 0, ne: 39 respondentů (100 %) 16. Střídání pečovatelek: ano - 1 respondent (3 %) ne - 38 respondentů (97 %) 17. Dodržování dohodnutých časů pečovatelkami: ano - 38 respondentů (97 %) ne - 1 respondent (3 %) 18. Zlepšení poskytovaných služeb a chybějící služby Ke zlepšení služeb se celkem vyjádřilo 16 respondentů a to u všech byla stejná odpověď obědy. Jak již bylo zmíněno v hodnocení kvality obědů, které dopadlo špatně, nejvíce byla uvedena známka 5. K otázce zda klientům chybí nějaká služba v nabídce tak se vyjádřilo 5 klientů. Jednalo se o ženy. 2 klientky napsali kosmetika a kadeřnictví, 1 klientka kosmetiku a 2 klientky uvedly kadeřnictví. V nabídce poskytovaných služeb je uvedeno pouze stříhání vlasů.
Závěr Ve výzkumu byla zjišťována spokojenost klientů se službami. Spokojenost byla hodnocena dle uživatelů kladně až na hodnocení kvality obědů a chybějí služby v nabídce. Sestavila jsem doporučení, které by mohlo zařízení použít ke zlepšení kvality služeb. Následující doporučení: DOPORUČENÍ 1
Změna odběratele obědů
Z důvodu špatného hodnocení kvality obědů a návrhů respondentů na zlepšení kvality obědů, by bylo vhodné, aby vedení služby změnilo odběratele obědů nebo aby vedení usilovalo o zlepšení kvality obědů. Pokud by se kvalita nezlepšila, bylo by vhodné zvolit variantu změny dodavatele. Současně jsou obědy odebírány z vývařovny v Počátkách, která vaří pro LDN, mateřskou školu a další organizace, cena obědů je 60 Kč + příplatek za dovoz a donášku. V okolí je nejblíže městys Batelov vzdálený od Janštejna celkem 10 km. V Batelově se také nachází pečovatelská služba, která odebírá obědy od základní školy nebo z restaurace U Formánků. Vzhledem k tomu, že pečovatelky jezdí z Janštejna vyřizovat nákupy a pochůzky do Počátek, bylo by vhodné využít spíše vývařovnu v Žirovnici, která je od Janštejna vzdálená 12 km. Cena obědů by byla dokonce o 4 koruny levnější tedy 56 Kč. V Žirovnici se také nachází pečovatelská služba, která z této vývařovny obědy odebírá. DOPORUČENÍ 2
Propagace DPS v Janštejně
Z důvodu nízkého počtu obyvatel tedy 19 osob z celkové kapacity 35 osob, vedení služby přemýšlí o snižování stavu zaměstnanců. Počet klientů neustále ubývá a v posledním půl roce se do DPS nepřistěhoval žádný nový klient. Ve třetím semestru jsem byla na praxi u sociální pracovnice v jihlavské nemocnici na Oddělení geriatrické a následné péče, kde se řešil problém nedostatečné kapacity v zařízeních pro seniory. Bylo by vhodné, aby si pečovatelská služba zařídila propagaci služby, například prostřednictvím letáčků, které by byly dostupné u obvodních lékařů, na poliklinikách, v nemocnicích, lékárnách a dalších místech. S informacemi by se tak mohli setkat senioři i jejich blízké osoby. Bylo by vhodné informovat v blízkosti i obvodní lékaře, aby mohli starší pacienty informovat o možnosti využití pečovatelských služeb. DOPORUČENÍ 3
Chybějící služby
V závěru dotazníku byla respondentům položena otázka, zda by si přáli rozšíření služeb, které v nabídce chybí. Na tuto otázku celkem odpovědělo 5 žen. Jednalo se o kosmetiku a kadeřnictví. Bylo by vhodné, aby pečovatelská služba kontaktovala kadeřnickou a kosmetickou službu a domluvila se s ní na případné spolupráci a realizaci v DPS nebo v domovech klientů podle jejich potřeby. Případně o zařazení do fakultativních služeb. Je zcela na pečovatelkách jestli toto doporučení využijí.
