Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava obor Finance a řízení

SYSTÉM PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček

Eva Šustrová, DiS.

Jihlava 2008

Anotace Bakalářská práce se zabývá systémem penzijního připojištění v České republice. Cílem práce je analýza současného penzijního připojištění a porovnání výhodnosti penzijního připojištění pro jednotlivé věkové kategorie. Prvá část je věnována jednotlivým pojmům. Druhá část popisuje třípilířový důchodový systém. Třetí část je věnována charakteristice penzijního připojištění. Čtvrtá a pátá část se zabývá penzijními fondy. V závěru páté části jsou poskytnuta doporučení, jak při výběru penzijního fondu postupovat. Závěrečná část je věnována modelovým příkladům.

Klíčová slova penzijní připojištění, penzijní fond, státní příspěvek, daňové zvýhodnění, penze, penzijní plán, třípilířový důchodový systém

Annotation Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit dem System der Zusatzrentenversicherung in der Tschechischen

Republik.

Das

Ziel

der

Bachelorarbeit

besteht

darin,

die

Zusatzrentenversicherung zu analysieren und die Vorteilhaftigkeit für die einzelnen Alterskategorien zu vergleichen. Der erste Teil widmet sich den einzelnen Begriffen. Der zweite Teil beschreibt das dreisäulige Rentensystem. Der dritte Teil befasst sich mit der Charakteristik der Zusatzrentenversicherung. Der vierte und fünfte Teil beinhalten die Problematik der Rentenfonds. Am Schluss des fünften Teils gewähre ich einige Empfehlung, wie man bei der Auswahl des Rentenfonds vorgehen soll. Im Abschlussteil gebe ich einige konkrete Modellbeispiele an.

Die Schlüsselwörter die

Zusatzrentenversicherung,

der

Rentenfonds,

die

Staatszuweisung,

Steuerbegünstigung, die Rente, der Rentenplan, das dreisäulige Rentensystem

die

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Petrovi Jiříčkovi za odborné vedení a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Systém penzijního připojištění v České republice“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Jiříčka. Literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Jihlavě dne 23. prosince 2008

____________________________________ Eva Šustrová, DiS.

Obsah Úvod………………………………………………………………………… 1 1

Pojmy ............................................................................................................................3

2

Základní principy uspořádání systémů důchodového zabezpečení ve vyspělých

zemích Evropy......................................................................................................................5

3

2.1

Třípilířový systém..................................................................................................5

2.2

Penzijní systémy ve vybraných zemích .................................................................7

2.2.1

Penzijní systém v Chile..................................................................................7

2.2.2

Penzijní systém ve Francii .............................................................................8

Penzijní připojištění.....................................................................................................9 3.1

Charakteristika .......................................................................................................9

3.2

Fungování penzijního připojištění .......................................................................11

3.3

Účast na penzijním připojištění ...........................................................................14

3.4

Příspěvky na penzijní připojištění........................................................................14

3.5

Nároky účastníků penzijního připojištění ............................................................16

3.5.1

Penze............................................................................................................16

3.5.2

Jednorázové vyrovnání ................................................................................18

3.5.3

Odbytné........................................................................................................19

3.6 3.6.1

Daňové zvýhodnění pro účastníka penzijního připojištění..........................20

3.6.2

Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele......................................................21

3.7

4

Přerušení, zánik a ukončení penzijního připojištění výpovědí ............................21

3.7.1

Ukončení penzijního připojištění výpovědí .................................................21

3.7.2

Zánik penzijního připojištění .......................................................................22

3.7.3

Přerušení penzijního připojištění .................................................................22

3.7.4

Změna penzijního fondu ..............................................................................22

Penzijní fond...............................................................................................................24 4.1

Asociace penzijních fondů...................................................................................27

4.2

Výnos a portfolio penzijních fondů .....................................................................27

4.2.1 5

Daňové zvýhodnění .............................................................................................20

Výnosy penzijních fondů a inflace ..............................................................29

Porovnání třech různých penzijních fondů v ČR ...................................................31 5.1

Penzijní fond České pojišťovny, a. s.. ..................................................................31

6

5.2

ING Penzijní fond, a. s. ........................................................................................34

5.3

Generali penzijní fond, a. s. .................................................................................37

Příklady.......................................................................................................................41 6.1

Mladý muž / mladá žena......................................................................................41

6.2

Muž s rodinou ......................................................................................................43

6.3

Muž bez rodiny ....................................................................................................45

6.4

Důchodce .............................................................................................................47

Závěr……………………………………………………………………… 49

Seznam literatury a citací Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam zkratek Seznam příloh

Úvod Evropa se v posledních desetiletích potýká s neodvratně sílícím fenoménem stárnutí populace. Tato skutečnost se výrazně dotkne penzijních systémů v jednotlivých zemích. Nepříznivý demografický vývoj se nevyhýbá ani České republice. V souvislosti s neustále diskutovaným problémem týkající se stárnutí obyvatelstva, a tudíž potřeby reformy důchodového systému se mluví o důležité roli penzijního připojištění. Penzijní připojištění se státním příspěvkem začalo být v České republice nabízeno od roku 1994. Jedná se o doplňkový dobrovolný systém. Přívlastek doplňkový vyjadřuje skutečnost, že tento systém doplňuje důchody vyplácené ze sociálního pojištění. Lidé si začínají pomalu uvědomovat nutnost finančního zabezpečení důchodu z vlastních zdrojů, pokud si chtějí v pozdějším věku zachovat určitou životní úroveň. Toto téma jsem zvolila z důvodu, že o důchodovém zabezpečení se v posledních letech hodně diskutuje a také proto, že problém důchodového systému se dotýká nás všech. Cílem této práce je popsat analýzu současného systému penzijního připojištění v České republice a dále porovnání výhodnosti penzijního připojištění pro jednotlivé věkové kategorie. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola bude zaměřena na několik základních pojmů. Druhá kapitola bude zaměřena na systémy důchodového zabezpečení ve vyspělých zemích Evropy. Jedná se tzv. třípilířový systém. První pilíř je založen na principu průběžného financování, kdy pojištěnec odvádí pojistné státu a poté od státu dostává důchod. Druhý pilíř je založen na povinném komerčním připojištění a třetí pilíř je založen na dobrovolném komerčním připojištění. V této kapitole bude dále krátce popsán penzijní systém v Chile a ve Francii. Třetí kapitola bude zaměřena na charakteristiku penzijního připojištění v České republice. Tato kapitola obsahuje právní úpravu penzijního připojištění, státní příspěvky, uplatňování daňových odpočtů a zánik. Ve čtvrté kapitole se budu zabývat penzijními fondy, kterými je v České republice provozováno penzijní připojištění. Uvedu zde aktuální počet penzijních fondů, jejich výnosy a portfolio.

1

V páté kapitole se budu zabývat třemi konkrétními penzijními fondy v České republice. V práci budu srovnávat údaje do roku 2007, jelikož jsem v době odevzdání práce neměla k dispozici data z Asociace penzijních fondů za rok 2008. V závěru této kapitoly se budu snažit poskytnout doporučení, jak postupovat při výběru penzijního fondu. V poslední kapitole budou zobrazeny konkrétní příklady na penzijní připojištění. Budou rozděleny podle věkové kategorie a částky na penzijní připojištění budu volit s přihlédnutím k několika faktorům. Při zpracování bakalářské práce použiji metody analýzy a syntézy. Budu vycházet z odborné literatury, článků v novinách, časopisech, zákonů a internetových zdrojů, které se daného problému týkají.

2

1

Pojmy

Pojištění -

účelem pojištění je ochránit klienta před finanční ztrátou vzniklou na základě určité události,

-

jedním způsobem klasifikace pojištění je druh pojistné události, jako např. osobní nehoda, požár, krádež,

-

druh pojištění má dopad na riziko a tok hotovosti (cashflow) pojišťovny. Naopak dlouhodobé pojištění obsahuje příspěvky po mnoho let,

-

pojištění je obecně založeno na agregaci nezávislých pojistných událostí.

Pojistný kmen -

souhrn pojistných smluv, které komerční pojišťovna v rámci určitého druhu pojištění stanovuje.

Pojistná smlouva -

právní dokument, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob,

-

pojistná smlouva se vyhotovuje v písemné formě podle platných právních předpisů.

Výpovědní lhůta -

lhůta, po jejímž uplynutí je možné vybrat si uložený obnos.

Finanční trhy -

finanční trhy umožňují těm, kteří mají finanční deficit (podniky, vlády, místní úřady nebo mezinárodní organizace), aby měli přístup k hotovosti za účelem financování svých aktivit,

-

člení se na dluhové trhy, akciové trhy, komoditní trhy (z komoditních trhů se do finančních trhů zařazuje pouze trh s cennými kovy) a měnové (obvykle včetně trhu se zlatem).

Penzijní fond -

jde o finanční instituce specializované na poskytování služeb penzijního připojištění.

3

Příspěvky -

jsou platby do daného penzijního plánu, tj. platby jeho účastníků a platby zaměstnavatele nebo státu ve pospěch účastníka.

Dávky -

jsou platby z daného penzijního plánu (především výplaty penzí).

Penze -

pravidelná výplata peněžní částky po stanovenou dobu.

Depozitář -

je banka, která vede příslušnému penzijnímu fondu účty a stará se o kvalitu a zabezpečení investic.

Statut -

je organizační předpis, upravující v rámci

zákona pravidla hospodaření

a informační politiky penzijního fondu. Penzijní plán -

penzijní plán je základním dokumentem penzijního fondu, který stanoví především druhy dávek penzijního připojištění, podmínky nároku na dávky a na jejich výplatu, způsob výpočtu dávek, výši příspěvků účastníků penzijního připojištění, podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků, pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků, důvody vypovězení penzijního připojištění, podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí, a zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

4

2 Základní principy uspořádání systémů důchodového zabezpečení ve vyspělých zemích Evropy 2.1 Třípilířový systém Systém důchodového zabezpečení v EU i ostatních ekonomicky rozvinutých zemích tvoří třípilířový systém. Prvním pilířem se rozumí státem garantovaná penze První pilíř je tradiční oporou systému pojistné ochrany občanů. Je založený na mezigenerační solidaritě (tzn. že lidé v produktivním věku přispívají na současné důchodce) a bývá financován tzv. metodou průběžného financování, kdy příspěvky pojištěnců z řad ekonomicky aktivního obyvatelstva vybrané v běžném roce jsou ten samý rok vyplaceny občanům pobírajícím důchodové dávky. Za druhý pilíř jsou považovány aktivity zaměstnavatelských subjektů směřujících k poskytování starobních důchodů. V tomto systému může být účast povinná nebo dobrovolná ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. Za třetí pilíř lze považovat především soukromé aktivity občanů a je většinou založen na komerčním principu (komerční životní pojištění, spoření atd.). Výše popisované trendy a faktory uspořádání důchodového systému, lze charakterizovat následovně: -

státní garance systému: je, nebo není zavedena,

-

osobní rozsah systému: všichni výdělečně činní, všechny osoby s trvalým pobytem nebo jen určité skupiny – jednotnost systému je nutná pro dosažení jeho finanční rovnováhy,

-

účast osob: povinná nebo dobrovolná kolektivní nebo dobrovolná individuální,

-

financování: průběžné nebo kapitálově rezervní nebo smíšené,

-

vztah příspěvků a dávek: dávkově definovaný nebo příspěvkově definovaný. V dávkově definovaném systému se již od okamžiku vstupu účastníka systém zavazuje, že při splnění určitých podmínek bude zahájena výplata dávky určité výše

5

za předpokladu, že budou pravidelně placeny stanovené příspěvky. V příspěvkově definovaném systému účastník platí příspěvky a výše dávky je stanovena při splnění podmínek nároku na dávku podle výše celkových zaplacených příspěvků, -

dávková konstrukce: jednosložková nebo dvousložková. Při jednosložkové konstrukci je důchod jednotný, nebo je závislý na pojistném, popř. s určitými prvky solidarity a se stanoveným minimálním důchodem. Při dvousložkové konstrukci se důchod skládá z pevné jednotné částky a z částky závislé na výdělku a době pojištění,

-

solidarita: mezigenerační, v rámci jedné generace příjmová (nízko a vysoko příjmové skupiny), aktivních a neaktivních,

-

daňová úprava: zdaňování či daňové úlevy pro příspěvky, výnosy z investic nebo vyplácené dávky,

-

správa systému: státní, veřejná, soukromá.

V jednotlivých zemích se setkáváme s určitou variantou tzv. třípilířového systému. První pilíř je založený na mezigenerační solidaritě a financován průběžným způsobem. Za druhý pilíř je většinou považováno převážně zaměstnavatelské pojištění, financované fondově, za třetí pilíř se považují soukromé aktivity občanů. Úloha prvního a druhého pilíře se v jednotlivých zemích značně odlišují.

Situace v ČR Český důchodový systém tvoří v současné době v podstatě dva pilíře. Základní povinný dávkově definovaný, PAYG pilíř, a doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný pilíř. 1 Penzijní připojištění se státním příspěvkem vycházející ze zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, představuje tzv. doplňkový důchodový systém, jenž navazuje na obecný systém důchodového pojištění. Pro svůj charakter a účel bývá zahrnován do doplňkového dobrovolného, příspěvkově definovaného pilíře.

1

Současný stav v České republice, srpen 2008. Dostupné na www: http://www.finance.cz/duchody-apenze/informace/duchodovy-system/soucasny-stav-v-Ceske-republice/

6

2.2

Penzijní systémy ve vybraných zemích

Mezinárodní srovnání pojistných systémů je komplikováno řadou specifických národních odlišností.2 Nesoulad vzniká i tím, že v některých zemích jsou kombinovány státní a soukromé systémy. Společným rysem současného vývoje ve všech evropských státech jsou stále rostoucí výdaje na sociální zabezpečení.

2.2.1 Penzijní systém v Chile V Chile se uskutečnila radikální reforma penzijního systému počátkem 80. let, která přinesla zásadní změnu důchodového pojištění. Dávkově definovaný, průběžně financovaný důchodový systém byl nahrazen systémem fondovým, příspěvkově definovaným. V nově zavedeném systému si každý pracovník spoří na důchod na individuálním důchodovém účtu. Pro všechny pracovníky, kteří na trh práce vstupují po roce 1981, je nový systém povinný. Ostatní dostali možnost volby, zda přestoupit k novému, nebo zůstat u starého průběžně financovaného důchodového systému. Zaměstnavatel je povinen za zaměstnance odvádět na důchodové pojištění 13 % z hrubé mzdy. Vklad na individuální účet pojištěnce je 10 % a zbývající 3 % kryjí invalidní a pozůstalostní důchody a také náklady spojené se spravováním svěřených prostředků společnosti APF (Ústřední správa fondů). Reálná míra výnosů z umístěných prostředků v letech 1981 až 1994 činila 13,7 % ročně, výnosy však v posledních letech silně klesají. Vysokou výnosnost chilských penzijních fondů lze zčásti vysvětlit relativně velmi rozvinutým kapitálovým trhem a existencí atraktivních investičních příležitostí.3

2

3

CIPRA, TOMÁŠ: Penzijní připojištění a jeho výpočetní aspekty. 1. vyd. Praha: HZ Praha, 1996. str. 152 BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V.: Trendy v evropské sociální politice. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002. str. 123

7

2.2.2 Penzijní systém ve Francii Ve Francii existují povinné doplňkové penzijní systémy. Povinné systémy penzijního připojištění nazývané „caisse de retraite“ (penzijní podklady) mají 2 formy: 1) ARRCO (Association des Regimes de Retraite Complementaire) - je určen pro zaměstnance na nižších postech označované jako „cardes“ (odborný a vedoucí personál do středního stupně) a „non-cardes“ (dělníci, úředníci apod.) a zabezpečuje důchody až do výše trojnásobku stropu pro sociální pojištění 2) AGIRC (Association Generale des Institutions de Retraite des Cardes) - zabezpečuje důchody vyšších kádrů (především managementu) až do výše osminásobku stropu pro sociální pojištění. Kromě povinných režimů ARRCO a AGIRC začíná v rámci druhého pilíře ve Francii také spolupůsobit dobrovolné penzijní připojištění, neboť sociální pojištění a ARRCO či AGIRC pokrývají pouze omezenou část předdůchodových platů.4

4

CIPRA, TOMÁŠ: Penzijní připojištění a jeho výpočetní aspekty. 1. vyd. Praha: HZ Praha, 1996. str. 155

8

3 Penzijní připojištění

3.1

Charakteristika

Myšlenka penzijního připojištění začala být v České republice aktuální počátkem 90. let. Objevily se nepříznivé změny v demografické struktuře obyvatelstva, signály k poklesu porodnosti, výkyvy směrem dolů v klíčových makroekonomických ukazatelích a rostla nezaměstnanost. Je zřejmé, že státní důchodové pojištění nebude časem schopno průběžně financovat vysoké důchody ve stáří. Výdaje na důchodové systémy, ale i na sociální zabezpečení se stále zvyšují, proto stát vytváří příznivé podmínky pro vývoj doplňkových forem zabezpečení ve stáří. Je nutno posilovat individuální odpovědnost občanů za zabezpečení vlastního stáří a možných nepříznivých životních situací podporou penzijního připojištění. Základním principem je postupné střádání relativně malých finančních obnosů během dlouhé doby. Penzijní připojištění je zavedeno od roku 1994, kdy vstoupil v platnost zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Česká republika tím zavedla dodatkové penzijní připojištění. Penzijní připojišťovací systém je v České republice založen na občanském principu. V roce 1999 byl přijat zákon č. 170/1999 Sb., který na jedné straně přinesl určité zvýhodnění penzijního připojištění a na druhé straně zpřísnil podmínky zpětného čerpání prostředků. Za dobu své existence prodělalo penzijní připojištění mnohé změny: -

od 1. ledna 2000 došlo k úpravám příspěvku,

-

z původních 44 fondů se počet snížil na 10,

-

od roku 1999 zavedeny daňové úlevy na podporu rozvoje penzijního připojištění,

-

v současnosti jsou penzijní fondy vlastněny silnými finančními skupinami.

9

Penzijní připojištění je charakteristické: -

dobrovolností; penzijní připojištění vzniká na základě dobrovolného rozhodnutí občana,

-

individuálním rozhodováním; účastník penzijního připojištění rozhoduje o rozsahu penzijního připojištění,

-

variabilností; účastník penzijního připojištění může změnit penzijní fond,

-

dlouhodobostí; jedná se o dlouhodobé uložení peněžních prostředků účastníků penzijního připojištění do penzijního fondu,

-

finanční podporou státu; stát poskytuje státní příspěvky.

Penzijní připojištění je v České republice provozováno penzijními fondy. Penzijní fond může být jen právnická osoba se sídlem na území České republiky a musí mít formu akciové společnosti, přičemž hodnota základního kapitálu musí činit minimálně 50 mil. Kč.5 Penzijní fondy jsou také finanční instituce působící na finančních trzích. Základní rysy penzijního připojištění: -

je produkt, který je prvotně zaměřen na krytí rizik dožití,

-

možnost vytváření úspor na stáří,

-

jedná se o doplněk současného důchodového systému v České republice.

Systém penzijního připojištění je regulován hned celou řadou ustanovení, která vymezují poměrně úzké mantinely pro jeho podnikatelské aktivity, zejména operace na kapitálovém trhu, kdy penzijní fond disponuje s penězi svých účastníků.6 V souvislosti s integrací dohledů nad finančním trhem do České národní banky ukončil ke dni 31. března 2006 Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí svou činnost. Dosavadní působnost Ministerstva financí ČR vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů, týkající se penzijních fondů, přešla k 1. dubnu 2006 na ČNB. To ale neplatí pro agendu kontroly státního příspěvku na penzijní připojištění, která i nadále zůstává v působnosti Ministerstva financí ČR (podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem).

5

6

Do roku 1999 20 mil. ŠULC, JAROSLAV: Penzijní připojištění. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. str. 23

10

Kromě činnosti orgánů dozoru existují i jiné mechanismy garantující bezpečnost systému proti platebním neschopnostem jednotlivých subjektů z řad penzijních fondů. Zejména se jedná o: -

povinnost obezřetného konání zaměstnanců penzijního fondu, které nesmí být v rozporu se zájmy účastníků,

-

morální garance akcionářů penzijních fondů (zejména zahraničních společností), spočívající v předejití poškození dobrého jména společnosti v případě hospodářských problémů dceřinné společnosti (míněno penzijního fondu),

-

přísná pravidla investování majetku penzijních fondů,

-

informační povinnost osob či institucí (zaměstnanci penzijního fondu, pojistní matematici, auditoři, banka vykonávající činnost depozitáře, apod.) v okamžiku neschopnosti penzijního fondu krýt nároky na přislíbené dávky,

-

3.2

tvorbu povinného rezervního fondu ve výši 5 % dosaženého zisku.7

Fungování penzijního připojištění

Penzijní připojištění lze chápat jako cyklus: -

zaplacené příspěvky od účastníka přijdou na účet penzijního fondu,

-

penzijní fond na příspěvky v určité lhůtě vyžádá státní příspěvek ze státního rozpočtu,

-

na účet penzijního fondu přicházejí i příspěvky třetích osob (např. příspěvky zaměstnavatelů),

-

veškeré došlé příspěvky jsou následně investovány, a to v souladu s omezeními, které zákon taxativně vymezuje,

-

výtěžek je v poměru k výši jeho účtu připisován na účet účastníka,

-

penzijní fond podle dispozic účastníka mu po určité době jeho příspěvky (peníze) včetně příspěvků třetích osob a státních příspěvků a připsaných výnosu vyplácí v podobě dávek.

7

Bezpečnost penzijního připojištění, říjen 2008. Dostupné na www: http://www.sfinance.cz/osobnifinance/informace/penzijni-pripojisteni/bezpecnost/

11

Obrázek 1: Cyklus penzijního připojištění Zdroj: http://www.pfcp.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&s=o_produktu

Penzijní plán8 je dokument, který je součástí smlouvy o penzijním připojištění. Penzijní plán stanovuje: -

druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,

-

podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu,

-

způsob, jakým se poskytované dávky vypočtou,

-

důvody vypovězení penzijního připojištění,

-

výši příspěvků účastníků na penzijní připojištění,

-

podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,

-

různé varianty, k nimž v průběhu trvání smluvního vztahu může docházet např. přerušení placení příspěvků a změn výše příspěvků; postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků atd.

8

viz Příloha č. 1

12

Statut9 je dokument charakterizující rozsah činnosti penzijního fondu. Zákon o penzijním připojištění vymezuje povinné náležitosti statutu. Statut musí obsahovat: -

rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32,

-

zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu,

-

zásady hospodaření penzijního fondu,

-

způsob použití zisku,

-

obchodní firmu a sídlo depozitáře,

-

způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.10

Používají se dva základní typy penzijního připojištění: 1. systém s definovanou dávkou -

jde o vztah, kdy účastník a penzijní fond se dohodnou na výsledné velikosti dávky, kterou bude účastník penzijního připojištění pobírat – např. penzijní fond se smluvně zaváže, že účastníku v 60 letech se získanou částkou na kontě 600 tis. bude doživotně vyplácet zhruba 3 500 – 4 000 měsíčně,

-

od výše dávky odvozuje penzijní fond výši příspěvku, kterou bude účastník po dobu trvání penzijního připojištění platit.

2. systém s definovaným příspěvkem -

jde o vztah, kdy mezi účastníkem a penzijním fondem je stanoven příspěvek, který bude účastník penzijního připojištění pravidelně platit a po ukončení spořící fáze bude mít účastník na svém kontě částku a z její výše se odvozuje výše dávky, kterou účastník získá po odchodu do důchodu,

-

9

je možnost vybrat celou sumu prostředků jednorázově.

viz Příloha č. 2

10

§ 15 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

13

3.3

Účast na penzijním připojištění

Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky nebo fyzická osoba (starší 18 let) s bydlištěm na území jiného státu Evropské unie za předpokladu, že se účastní na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v České republice. Součástí každé smlouvy o penzijním připojištění je penzijní plán. Uzavřením smlouvy se penzijní fond zavazuje poskytnout účastníku penzijního připojištění dávky a účastník se zavazuje platit příspěvky.

3.4

Příspěvky na penzijní připojištění

Účastník penzijního připojištění je povinen platit na své penzijní připojištění penzijnímu fondu příspěvky. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a platí se do konce tohoto měsíce nebo na delší období dopředu (v tomto případě musí být příspěvek účastníka zaplacen do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období). 11 Příspěvek účastníka se skládá: -

z příspěvku placeného samotným účastníkem,

-

z příspěvků placeného třetí osobou (např. zaměstnavatel, rodiče, příbuzní).

Výše příspěvku účastníka nesmí být nižší než 100 Kč měsíčně a maximální částka příspěvku není stanovena. Ze zákona má účastník možnost s penzijním fondem dohodnout změnu výše příspěvku. Penzijnímu fondu poskytuje Ministerstvo financí ze státního rozpočtu ve prospěch účastníků

penzijního

připojištění

státní

příspěvky.12

Výše

státního

příspěvku

na kalendářní měsíc je odstupňována podle výše příspěvku účastníka. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění byl novelizován s platností od 1. ledna 2000. V závislosti na tomto hledisku se smlouvy o penzijním připojištění rozdělují na „staré“ a „nové“. Novelizací došlo k úpravě státního příspěvku. Státní příspěvek byl 11

PŘIB, JAN: Kdy do důchodu a za kolik. 9. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. str. 107

12


14

zvýšen o 25 %. Původní penzijní plány nabízeli účastníkům pojištěnou dobu velice krátkou – kratší než 36 měsíců a v kombinaci výplaty pojistného s dosažením věkové hranice 50 let. Po novele bylo určeno, že výplata pojistného je možná nejdříve v 50 letech věku pojištěnce a nejpozději v 60 letech, a to po době pojištění nejméně 12 měsíců, nejvíce 60 měsíců.

Tabulka 1: Výše státního příspěvku u nových smluv Výše příspěvku účastníka v Kč

Výše státního příspěvku v Kč

100 až 199

50 + 40 % z částky nad 100 Kč

200 až 299


300 až 399


400 až 499


500 a více

150 Kč

Zdroj: zákon č. 170/1999 Sb.

Tabulka 2: Výše státního příspěvku u starých smluv Výše příspěvku účastníka v Kč

Výše státního příspěvku od 3. roku v Kč

Výše státního příspěvku v 1. a 2. roce v Kč

100 až 199



200 až 299



300 až 399



400 až 499



500 a více

120 Kč

150 Kč

Zdroj: zákon č. 42/1994 Sb.

15

V tabulce č. 2 vidíme, že v prvních 2 letech platil vyšší státní příspěvek. Státní příspěvek náleží jen tehdy, byl-li příspěvek účastníka zaplacen za kalendářní měsíc včas. Pokud platí zaměstnavatel za zaměstnance příspěvek nebo jeho část, neposkytuje se státní příspěvek na částku, kterou platí zaměstnavatel.

3.5

Nároky účastníků penzijního připojištění

Z penzijního připojištění se vyplácejí tyto dávky: -

penze,

-

jednorázové vyrovnání,

-

odbytné.

3.5.1 Penze Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku na starobní penzi a na jednorázové vyrovnání. 13

Penze starobní Starobní penze je dávka, na kterou je nárok po dosažení určitého věku. Nárok na starobní penzi vzniká účastníkovi při splnění následujících podmínek: -

dosažení věku 60 let,

-

platil příspěvky po dobu 60 kalendářních měsíců.

Výše starobní penze závisí na úhrnu zaplacených příspěvků účastníkem, podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu a úhrnu státních příspěvků.

Penze invalidní Nárok na invalidní penzi spočívá v přiznání invalidity účastníka. Výše invalidní penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených účastníkem nebo s jeho souhlasem třetí osobou

13


16

na jeho účet, úhrnu státních příspěvků a úhrnu podílů účastníka na výnosech hospodaření fondu.

Penze výsluhová Výplata je podmíněna dosažením určitého počtu let placení příspěvků. Nárok vzniká při placení příspěvku po dobu 180 kalendářních měsíců. Výše invalidní penze závisí na úhrnu příspěvků účastníka, státních příspěvků určených na výsluhovou penzi a úhrnu podílů účastníka na výnosech hospodaření fondu.

Penze pozůstalostní Dávka určená pro pozůstalé v případě smrti účastníka. Konkrétní podmínky poskytování pozůstalostní penze upravuje penzijní plán.14

14

viz Příloha č. 1

17

Tabulka 3: Druhy nároků účastníků z penzijního připojištění a jejich čerpání Druh nároku (podle zákona 42/1994 Sb., či 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb.)

Věk účastníka; věcné podmínky pro uplatnění nároku

Pojištěná doba v penzijním připojištění

Starobní penze (podle zákona č. 42/1994 Sb.)

Náleží při dosažení věku stanoveného penzijním plánem, nejdříve však v 50 letech účastníka

Nejvíce 60 kalendářních měsíců

Starobní penze (podle zákona č. 170/1999 Sb.)

Náleží při dosažení věku stanoveného penzijním plánem, který nemůže být nižší než 60 let

Nejméně 60 kalendářních měsíců a nejvíce 120 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit ani prodloužit

Invalidní penze (podle zákona č. 42/1994 Sb.)

Náleží po přiznání invalidního důchodu z důchodového zabezpečení

Pro dobu placení příspěvků platí, že pojištěná doba nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců

Invalidní penze (podle zákona č. 170/1999 Sb.)

Náleží po přiznání invalidního důchodu z důchodového zabezpečení

Pojištěná doba musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců

Výluhová penze (podle zákona č. 42/1994 Sb.)

Věk nerozhoduje

Placení příspěvků účastníkem po dobu nejméně 180 kalendářních měsíců

Výluhová penze (podle zákona č. 170/1999 Sb.)

Věk nerozhoduje

Placení příspěvků účastníkem po dobu nejméně 180 kalendářních měsíců

Náleží v případě úmrtí účastníka

Splnění podmínek stanovených penzijním plánem

Náleží v případě úmrtí účastníka

Splnění podmínek stanovených penzijním plánem

Pozůstalostní penze (podle zákona č. 42/1994 Sb.) Pozůstalostní penze (podle zákona č. 170/1999 Sb.)

3.5.2 Jednorázové vyrovnání Jde o jednorázové vyplacení dávky, kterou může účastník zvolit místo postupně vyplácené penze. Jednorázové vyrovnání je penzijní fond povinen vyplatit účastníkovi, který má na tuto dávku nárok a písemně o ni zažádá, do tří měsíců po obdržení žádosti. Při výplatě jednorázového vyrovnání jsou příspěvky zaměstnavatele a výnosy zdaněny 15 % sazbou daně z příjmů.

18

3.5.3 Odbytné Odbytné je vrácení účastníkem zaplacených příspěvků a případně výnosů při odstoupení účastníka z penzijního plánu. Při výplatě odbytného jsou příspěvky zaměstnavatele a výnosy zdaněny 25 % sazbou daně z příjmů.

Vstup účastníka

Dosažení důchodového věku

Starobní penze nebo jednoráz. vyrovnání

Stanovený počet let účasti

Výsluhová penze nebo jednoráz. vyrovnání

Tvorbu výše zisku penzijních

Invalidní penze nebo jednoráz. vyrovnání

Smrt účastníka

Pozůstalostní penze nebo jednoráz. vyrovnání

Odstoupení účastníka

Odbytné nebo jednoráz. vyrovnání

Úmrtí

Pozůstalostní penze nebo jednoráz. vyrovnání

Obrázek 2: Dávky v penzijním připojištění (šedivé části vyznačují vyplácení dávek)

19

3.6

Daňové zvýhodnění

3.6.1 Daňové zvýhodnění pro účastníka penzijního připojištění Každý účastník penzijního připojištění si může odečíst od základu daně až 12 000 Kč. Jakou částku si může účastník odečíst od základu daně upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 15: Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. 15

Tabulka 4: Odpočet od základu daně Měsíční příspěvek v Kč

Roční odpočet od základu daně v Kč

100

0

500

0

600

1 200

800

3 600

1 000

6 000

1 100

7 200

1 200

8 400

1 300

9 600

1 400

10 800

1 500

12 000

nad 1 500

12 000

Zdroj: Vlastní výpočty

Z tabulky je zřejmé, že na částku v rozmezí 100 – 500 nenáleží daňová úleva. Nad částku 1 500 Kč zůstává roční odpočet od základu daně stejný, tj. maximálně 12 000 Kč ročně.

15


20

3.6.2 Daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele Na penzijní připojištění mohou přispívat i zaměstnavatelé a díky tomu si mohou snížit vlastní daně. Do roku 2007 platilo, že výdaj vynaložený zaměstnavatelem se podle zákona o daních z příjmů považuje také příspěvek zaměstnavatele poukázaný na účet zaměstnance penzijního fondu, maximálně do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Od roku 2008 dochází ke změně. Došlo ke zrušení limitu a zaměstnavatel přispívat na penzijní a životní pojištění v součtu maximálně 24 000 Kč.

3.7

Přerušení, zánik a ukončení penzijního připojištění výpovědí

3.7.1 Ukončení penzijního připojištění výpovědí Penzijní připojištění může vypovědět účastník i penzijní fond. Účastník penzijního připojištění může kdykoliv písemně smlouvu vypovědět, a to bez udání důvodu. Penzijní plán může stanovit výpovědní dobu, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Výpovědní doba nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit přijetí výpovědi a sdělit datum zániku penzijního připojištění. Penzijní fond má právo písemně vypovědět smlouvu o penzijním připojištění účastníku, který nesplnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvků po dobu stanovenou penzijním plánem a pouze z důvodů, které stanoví zákon o penzijním připojištění.

21

3.7.2 Zánik penzijního připojištění Penzijní připojištění zaniká: -

ukončením výplaty poslední penze,

-

výplatou jednorázového vyrovnání místo poslední penze,

-

dnem, na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,

-

dnem, ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno,

-

výplatou odbytného při zániku penzijního fondu,

-

ztrátou bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončením účasti na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v ČR,

-

úmrtím účastníka.

3.7.3 Přerušení penzijního připojištění Účastník má právo přerušit penzijní připojištění, pokud platil příspěvky po dobu nejméně 36 kalendářních měsíců, nebo platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění u téhož penzijního fondu. Přerušení nastává dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Po dobu přerušení účastník neplatí příspěvky a má nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil.

3.7.4 Změna penzijního fondu Účastník má nárok na převedení všech svých peněz (tj. včetně státních příspěvků a veškerých výnosů) z „původního“ do „nástupnického“ penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí. Toto platí v případě, že u starého penzijního fondu ještě nevznikl nárok na penzi ani nebylo vyplaceno odbytné. Penzijní fond musí převést prostředky nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

22

Shrnutí výhod a nevýhod penzijního připojištění Výhody: -

státní příspěvek až 150 Kč měsíčně,

-

daňové úlevy,

-

možnost získání příspěvků od zaměstnavatele, zaměstnavatelé jsou daňově zvýhodněni,

-

příspěvek kdykoliv zvýšit či snížit,

-

placení vkladů lze přerušit či dokonce odložit.

Nevýhody: -

vklady nejsou garantovány státem,

-

pro mladší účastníky jsou příliš konzervativní portfolia penzijních fondů nevýhodná a je možné investovat do rizikovějších instrumentů, které mohou přinést vyšší výnos,

-

při předčasném výběru prostředků nevzniká nárok na státní příspěvek.

Chystá se změna penzijního připojištění, která získá mnohem důležitější roli v systému zabezpečení na stáří, než jakou má dnes. Do poloviny ledna 2009 má Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR předložit návrh nového zákona. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase by nový zákon mohl vstoupit v platnost v lednu 2010, za předpokladu, že jej schválí parlament a podepíše prezident republiky.16 Připravovaný zákon by měl fondům umožnit více riskovat a dlouhodobě přinést i vyšší zhodnocení. Penzijní společnost by měla povinnost vytvořit tři fondy s různými investičními profily, tj. s různě vysokou mírou rizika. Jednalo by se o konzervativní fond, vyvážený a růstový fond. Aby mohly fondy nabídnout různou investiční strategii, je třeba nejprve oddělit majetek vlastníků fondu od majetku penzijně připojištěných.

16

Vláda připravuje změny v penzijním připojištění, listopad 2008. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/5932

23

4 Penzijní fond

Penzijní fond je právnická osoba se sídlem na území České republiky. Penzijní fond je finanční instituce, která se specializuje na poskytování služeb penzijního připojištění. Penzijní fond může být založen pouze ve formě akciové společnosti, avšak při zakládání penzijního fondu platí některé odchylky od ustanovení obchodního zákoníku upravující založení akciové společnosti. Především není možné založit penzijní fond na základě veřejné nabídky akcií, tzn. že zakladatelé jsou povinni splatit celý základní kapitál. Výše základního kapitálu penzijního fondu činí 50 milionu korun.17 Základní kapitál musí být tvořen pouze peněžitými vklady. Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.18 V žádosti o povolení je žadatel povinen uvést: a) obchodní firmu a sídlo penzijního fondu, b) výši základního kapitálu penzijního fondu, c) věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu, d) odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu; pro účely tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin, e) depozitář.19 K žádosti o povolení musí být přiloženy: a) listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního kapitálu a původ základního jmění, b) stanovy penzijního fondu, 17

Podle původního zákona je 20 mil. Kč

18


19


24

c) návrh statutu penzijního fondu (dále jen "statut"), d) návrh penzijního plánu penzijního fondu (dále jen "penzijní plán"). Orgány penzijního fondu jsou představenstvo a dozorčí rada. Členy mohou být pouze bezúhonné fyzické osoby starší 18 let, které jsou způsobilé k právním úkonům a které jsou odborně způsobilé. Zákon vymezuje, kdo se nemůže stát členem orgánu penzijního fondu. Jde zejména o funkce v zákonodárném sboru, členů vlády, ve státních institucích a funkce v jiných penzijních fondech. Penzijní fondy začaly v České republice vznikat v letech 1994 – 1995. Zpočátku působilo na trhu 44 penzijních fondů. Postupem času se počet penzijních fondů snižoval. K 31. prosinci 2007 na trhu působí 10 penzijních fondů.

Tabulka 5: Vývoj počtu penzijních fondů Rok

Počet fungujících penzijních fondů

1994

24

1995

44

1996

44

1997

38

1998

34

1999

24

2000

18

2001

14

2002

13

2003

12

2004

12

2005

12

2006

11

2007

10

Zdroj: Asociace penzijních fondů (2008)

25

Tabulka 6: Přehled penzijních fondů v ČR (duben 2008)

Název penzijního fondu AEGON Penzijní fond, a.s.

Allianz penzijní fond, a.s.

AXA Penzijní fond, a.s.

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s.

ČSOB Penzijní fond Progres, a.s.

Generali penzijní fond, a.s.

ING Penzijní fond, a.s.

Penzijní fond České pojišťovny, a.s.

Penzijní fond České spořitelny, a.s.

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

Zdroj: Asociace penzijních fondů (2008)

26

4.1

Asociace penzijních fondů

Asociace penzijních fondů20 ČR je dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, zejména penzijních fondů, založené dne 25. června 1996. Úkolem je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy penzijních fondů vůči zákonodárným sborům a jeho orgánům, ministerstvům a jiným orgánům státní správy.

4.2

Výnos a portfolio penzijních fondů

Výnosy penzijního připojištění nejsou pevné ani garantované. Výše závisí na vývoji finančních trhů, podmínkách státní podpory a efektivním hospodaření konkrétního penzijního fondu. Základní formou zhodnocení vložených prostředků je připisovaný podíl na zisku za daný kalendářní rok. Připisuje se jednou ročně, zhruba v polovině následujícího roku.21 Podle zákona se zisk rozděluje tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady. Zbývající část, zhruba 85 % zisku, se použije ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Skončí–li hospodaření penzijního fondu ztrátou, tak se ke krytí ztráty použije nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Pokud nestačí ani tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního jmění, přičemž jeho výše nesmí klesnout pod 50 mil. Kč. Ze zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem musí penzijní fond připsat svým klientům každoročně nezáporný výnos. Proto fondy investují prostředky účastníků opatrněji. Portfolio penzijních fondů je velmi konzervativní. Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být umístěny do: a) dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a 20

Sídlí na adrese Rumunská 1, 120 00 Praha 2

21

SYROVÝ, PETR, NOVOTNÝ, MARTIN: Osobní a rodinné finance. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. str. 49

27

rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, c) podílových listů otevřených podílových fondů, d) cenných papírů, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu, e) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů, f) nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.22

Graf 1: Složení portfolia penzijních fondů

9,9 %

0,7 %

4,7 %

0,9 %

3,9 %

6,1 %

73,7 %

dluhopisy

akcie

podkladniční poukázky

peníze na účtech a termín. vklady

nemovistosti

podílové listy

ostatní aktiva Zdroj: Asociace penzijních fondů (2008)

22


28

Většinu portfolia tvoří dluhopisy, které splňují stabilizační složku výnosnosti portfolia. Poměrně malou část tvoří akciová složka. Velmi konzervativní složení portfolia lze vysvětlit povinností akcionářů uhradit případnou ztrátu z hospodaření fondu.

4.2.1 Výnosy penzijních fondů a inflace Inflace je definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. V následující tabulce č. 7 je vidět zhodnocení prostředků po dobu působení penzijních fondů. Zhodnocení zbylých fondů uvádím v příloze č. 3. Tabulka č. 8 ukazuje míru inflace v % od roku 1995 do roku 2007.

Tabulka 7: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % Název penzijního fondu

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Generali PF 10,3 10,61 14,6

11,4

5,3

3,6

4,6

4,1

3

3

3,81 3,74

4,1

ING penzijní fond

12,8

12,1

11

9,34

6

4,4

4,8

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5

PF České pojišťovny

10,3

9,2

9,6

9,72

6,6

4,5

3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

Zdroj: Asociace penzijních fondů

Tabulka 8: Míra inflace v jednotlivých letech v % 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 9,1

8,8

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

1.8

Zdroj: Český statistický úřad

29

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

Tabulka 9: Reálné zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % Název penzijního fondu

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Generali PF

1,2

1,81

6,1

0,7

3,2

- 0,3 - 0,1

ING penzijní fond

3,7

3,3

2,5

-1,36

3,9

0,5


1,2

0,4

1,1

-0,98

4,5

0,6

2,3

2,9

0,2

1,91 1,24

1,3

0,1

2,2

3,9

- 0,3

2,3

1,1

- 0,3

- 0,9

1,4

3

0,7

1,9

0,8

- 0,4

Zdroj: Vlastní výpočty

Vezmeme-li v úvahu inflaci v jednotlivých letech, zjistíme, že reálné zhodnocení fondů, zobrazené v tabulce č. 9, většinou stačí na pokrytí inflace, ale nepřináší zajímavé zhodnocení

prostředků

vzhledem

k dlouhodobému

časovému

horizontu

investic

do penzijního připojištění. Důvodem je velmi konzervativní strategie penzijních fondů. V prvních letech nabízeli zvolené penzijní fondy poměrně vysoké zhodnocování vložených peněz. Tato data očištěná o inflaci vyjadřují reálné roční zhodnocení prostředků poměrně nízké, protože v prvních letech byla vysoká inflace.

30

5 Porovnání třech různých penzijních fondů v ČR

5.1

Penzijní fond České pojišťovny, a. s.

Penzijní fond České pojišťovny (dále jen „PFČP“) působí na trhu penzijního připojištění již od roku 1994. Jeho zakladatelem a jediným akcionářem je Česká pojišťovna. Za více než deset let svého působení si PFČP vybudoval velmi silné postavení na trhu a lze říci, že je jedním z nejrychleji rostoucích penzijních fondů v České republice. Základní kapitál k 31. prosinci 2007 činil 213 700 tis. Kč. V roce 2004 slavil PFČP 10 let své existence. V témže roce došlo ke sloučením s Novým ČP penzijním fondem (dříve ABN AMRO Penzijní fond), díky kterému se PFČP stal lídrem trhu z hlediska počtu klientů. Toto hledisko lze sledovat v grafu č. 2, kde počet klientů k 31. prosinci 2004 činil 770 640. To představuje meziroční nárůst o 66 %. Ke konci roku 2005 měl penzijní fond 867 593 klientů. V tomto roce přibylo 96 953 nových klientů a společnost překonala hranici 800 000 klientů. I v následujících letech počet klientů stoupal. V roce 2006 stoupl počet klientů o 12 % a v roce 2007 o 11 %. V závěru roku 2007 dosáhl PFČP přes milion klientů.

31

Graf 2: Vývoj počtu klientů PFČP

1200000 1 079 410

770 640 348 393

400000

2006

2007

463 948

600000

200000

867 593

800000

974 115

1000000

0 2002

2003

2004

2005

Zdroj: Výroční zpráva 2002 - 2007

Finanční výsledky roku 2004 byly pozitivně ovlivněny fúzí s ABN AMRO Penzijním fondem. V roce 2004 realizoval PFČP historicky nejvyšší zisk ve výši 707 025 tis. Kč. Hodnota aktiv k 31. prosinci 2004 činila 21 742 736 tis. Kč a meziroční nárůst představoval více než 95 %. V roce 2005 hodnota aktiv meziročně vzrostla o téměř 22 %, v roce 2006 o téměř 23 % a v roce 2007 o téměř 18 %. PFČP dosáhl v roce 2007 zisku 938 616 tis. Kč, který byl největší mezi penzijními fondy v České republice. Tento výsledek umožňuje PFČP připsat klientům za rok 2007 zhodnocení ve výši 2,4 %. S porovnání za rok 2006 zisk PFČP činil 1 032 735 a umožnil za rok 2006 připsat zhodnocení ve výši 3,3 %. Průměrné zhodnocení za období 1995 – 2007 činí 5,6 % p. a.23

23

viz Příloha č. 3

32

Tabulka 10: Ekonomické ukazatele PFČP tis. Kč

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Hospodářský výsledek

200 957

294 764

707 025

967 336

1 032 735

938 616

Aktiva celkem

7 600 108

11 094 736

21 742 736

26 465 601

32 472 450

38 291 304

Základní kapitál

210 000

210 000

213 700

213 700

213 700

213 700

Zákonný rezervní fond

36 081

57 866

106 093

141 445

189 811

241 448

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

Připisovaný výnos (v % p. a.)


Většinu portfolia PFČP k 31. prosinci 2007 tvořily dluhopisy, procentní vyjádření tvoří 49,7 %, které mají plnit stabilizační složku výnosnosti portfolia. Tato vyvážená investiční strategie pak z velké části eliminovala výkyvy na finančních trzích, především důsledek hypoteční krize v USA a propady akciových trhů.

33

Graf 3: Struktura portfolia k 31. prosinci 2007 PFČP

5,2 %

14,4 %

6%

1,2 %

49,7 %

8,6 %

14,9%

státní dluhopisy včetně pokladničních poukázek akcie podnikové dluhopisy termínované vklady podílové listy bankovní dluhopisy ostatní Zdroj: Výroční zpráva 2007

5.2

ING Penzijní fond, a. s.

ING Penzijní fond24 (dále jen „ING PF“) byl založen v roce 1995. Zakladatelem a akcionářem je ING Continental Europe Holding B.V. Základní kapitál k 31. prosinci 2007 činil 50 000 tis. Kč. ING PF zaznamenává od svého vzniku stabilní růst klientů. Meziroční nárůst v roce 2005 činil o téměř 9,4 %, v roce 2007 o téměř 7,4 %.

24

Původně Průmyslový penzijní fond, a. s.

34

Graf 4: Vývoj počtu klientů PF ING

200 000 150 000

261 750

355 337

250 000

294 270

300 000

388 567

350 000

404 863

400 000

434 998

450 000

100 000 50 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: Výroční zpráva 2002 – 2007

Rok 2004 byl pro ING PF zlomový. V porovnání s rokem 2003 došlo ke snížení zisku o 52 168 tis. Kč. Důsledkem toho připsal ING PF za rok 2004 účastníkům zhodnocení o 1,5 % nižší. Důvodem poklesu zhodnocení byla změna investiční strategie pro rok 2004 a nárůst nákladů. Nárůst nákladů způsobila reklamní kampaň s cílem zvýšit počet klientů. Platí, že čím vyšší je počet účastníků a tedy i objem prostředků ve správě, tím nižší je podíl nákladů na jednoho účastníka a penzijní fond. Reklamní kampaň byla účinná a k 31. prosinci 2004 se výrazně zvýšil počet klientů. Se získáním nových klientů souvisí i nárůst provizních nákladů a dalších správních nákladů (např. náklady na tiskopisy, poštovné apod.). Rok 2005 byl pro ING PF úspěšný. K 31. prosinci 2005 dosáhl zisku ve výši 578 073 tis. Kč, což je o téměř 114 % více než v roce 2004. Růst hospodářského výsledku zapříčinilo výrazné zvýšení výkonnosti investičního portfolia fondu. V roce 2006 zaznamenal ING PF nárůst zisku o 7 % v porovnání s rokem 2005 a navýšení aktiv o 2 369 916 tis. V roce 2007 zaznamenal ING PF objem celkových aktiv 19 309 832 tis. Kč, což představuje téměř 10 % meziroční nárůst. Zisk k 31. prosinci 2007 činil 509 642 tis. Kč, to je o 17,7 % méně než v roce 2006. Pokles byl zapříčiněn nepříznivým vývojem na kapitálových trzích. Došlo k poklesu cen dluhopisů, které k 31. prosinci 2007 tvořily

35

82,86 % portfolia. PF ING se řadí mezi nejlépe zhodnocující penzijní fondy na trhu. Průměrné zhodnocení za období 1995 – 2007 činí 6,2 % p. a. 25

Tabulka 11: Ekonomické ukazatele PF ING tis. Kč

2002

2003

2004

2005

2006

2007


242 587

322 335

270 167

578 073

619 350

509 642

Aktiva celkem

6 982 577

8 870 412

11 918 784

15 223 596

17 593 512

19 309 832

Základní kapitál

50 000

50 000

50 000

50 000

50 000

50 000


45 355

61 496

91 238

128 249

156 457

186 308

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5



Graf 5: Struktura portfolia k 31. prosinci 2007 PF ING

8,64 %

5,27 %

1,45 %

0,60 %

1%

82,86 %

dluhopisy

akcie

podkladniční poukázky

peníze na účtech a termín. vklady

podílové listy

ostatní

Zdroj: Výroční zpráva 2007

25

viz Příloha č. 3

36

5.3

Generali penzijní fond, a. s.

Generali penzijní fond začal působit na trhu v roce 1995. Akcionářem byl do 17. srpna 2006 Generali Holding Vinna AG Landskrongasse a od 18. srpna 2006 Generali Pojišťovna, a. s. Vývoj počtu klientů v letech 2002 – 2007 zobrazuje graf č. 6. V roce 2003 došlo ke zvýšení o více než 2 %. V roce 2004 došlo ke zvýšení o 788 smluv, tedy o 3,5 %. V porovnání s rokem 2003 nastal mírný růst účastníků, díky rozšíření spolupráce s novými partnery (především zapojení makléřů do prodeje smluv). Tento faktor měl vliv i v následujících letech. V roce 2005 zaznamenal Generali PF 9 % meziroční nárůst. V roce 2006 vzrostl počet klientů o 893 osob a v roce 2007 o 2891 osob.

Graf 6: Vývoj počtu klientů PF Generali

15 000

26 277

2003

25 384

2002

23 347

22 559

20 000

22 068

25 000

29 168

30 000

10 000 5 000 0 2004

2005

2006

2007

Zdroj: Výroční zpráva 2002 – 2007

Růst aktiv v letech 2002 – 2007 se zvyšoval o 15 – 30 %. V roce 2003 se aktiva zvýšila o 19,5 % , v roce 2004 o 19,1 % , v roce 2005 o 28,7 %, v roce 2006 o 19 % a v roce 2007 o 12 %. PF Generali dosáhl svého nejvyššího hospodářského výsledku ve sledovaném

37

období 2002 – 2007 v roce 2007 a vykázal zisk přes 52 mil. Kč a připisované zhodnocení v tomto roce činí 4,1 %. Průměrné zhodnocení za období 1995 – 2007 činí 6,32 % p. a.26

Tabulka 12: Ekonomické ukazatele PF Generali tis. Kč

2002

2003

2004

2005

2006

2007


22 154

20 350

24 297

36 509

42 793

52 172

Aktiva celkem

612 784

732 520

872 200

1 122 830

1 285 807

1 442 198

Základní kapitál

50 000

50 000

50 000

50 000

50 000

50 000


6 996

8 104

9 121

10 336

12 161

14 301

4,1

3

3

3,8

3,7

4,1



Graf 7: Struktura portfolia k 31. prosinci 2007 PF Generali

1%

30%

10 %

2%

49%

9%

státní dluhopisy včetně pokladničních poukázek akcie podnikové dluhopisy termínované vklady bankovní dluhopisy ostatní

Zdroj: Asociace penzijních fondů (2008) 26

viz Příloha č. 1

38

Shrnutí V letech 1994 – 1995 získalo povolení k činnosti 44 penzijních fondů. Jejich počet se snížil fúzemi a likvidacemi na 10 (stav k 31. prosinci. 2007). Více než čtyři miliony Čechů27 si v současné době spoří v penzijních fondech a 176 miliard korun spravuje dohromady všech deset penzijních fondů působící v České republice. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je zapojeno více než dvě třetiny práceschopné populace. V závěru roku 2007 dosáhl PFČP přes milion klientů28 a opět obhájil pozici lídra z hlediska počtu klientů. Za ním následoval Penzijní fond České spořitelny s 634 162 klienty. Třetí místo obsadil Penzijní fond AXA s 577 082 klienty. Ke konci roku 2007 dále působily další tři velké penzijní fondy29 s počtem klientů okolo 400 tis. a zbylé penzijní fondy se pohybovaly pod hranicí 250 tis. klientů. Průměrné zhodnocení od roku 1997 do roku 2006 dosáhlo 6,2 %, ovšem pokud zohledníme inflaci, reálný výnos byl v některých letech i záporný. Pro všechny penzijní fondy platí stejné podmínky pro státní podporu i případné odpočty ze základu daní. Při výběru penzijního fondu doporučuji brát v úvahu několik kritérií. Jedním z nich je finanční síla vlastníka fondu. Vypovídá o schopnosti vyrovnat se s nepříznivými výsledky hospodaření fondu. S tímto kritériem souvisí i velikost fondu podle počtu účastníků. Lze říci, že náklady velkého fondu budou menší než náklady fondu malého. Vysoké náklady se negativně projevují v hospodařících výsledcích a připsaném zhodnocení. Další kritérium výběru je investiční strategie fondu. Zákonem jsou dána určitá omezení, kam mohou penzijní fondy investovat. Nicméně jednotlivá portfolia fondů se odlišují v podílech rizikovějších složek. Dalším kritériem je zhodnocení peněžních prostředků. V tomto případě není zaručeno, že fond bude mít podobné zhodnocení i v budoucnu. Při výběru fondu může potencionálního klienta ovlivnit speciální nabídka penzijních fondů. Penzijní fond České pojišťovny nabízí k penzijnímu připojištění úrazové pojištění BONUS se slevou 22 % oproti běžnému pojistnému. ING Penzijní fond nabízí věrnostní kreditní kartu. Při placení touto kartou se každý nákup odměňuje 1 %, které se připíše klientovi na účet penzijního připojištění. Generali penzijní fond nabízí svým

27

2. čtvrtletí 2008 4 135 169

28

K 31. 12. 2007: 1 079 410 klientů

29

viz Příloha č. 4

39

klientům věrnostní program, který zahrnuje různé výhody (např. slevu na cestovní pojištění, nemocenské a úrazové pojištění …).

40

6 Příklady V následující části se zabývám modelovými příklady, které jsou namodelovány podle různých věkových skupin. Vytvořila jsem celkem čtyři skupiny. V prvních třech věkových skupinách je stanoven koncový věk na 60 let - věk, kdy klient přestává platit příspěvky do penzijního fondu. Poslední věková skupina přesahuje hranici 60 let. V příkladech jsem se zabývala jednorázovým vyrovnáním. K výpočtům jsem použila modelovou tabulku.30

6.1

Mladý muž / mladá žena

Mužský účastník vstoupil do penzijního plánu ve věku 25 let. Jeho měsíční hrubá mzda činí 17 000 Kč. Měsíční příspěvek činí 100 Kč. Zaměstnavatel účastníka nepřispívá na penzijní připojištění. Předpokládané zhodnocení činí 3 %. vstupní věk v letech:

25

doba spoření v letech:

35

měsíční příspěvek účastníka Kč:

100,-

měsíční příspěvek zaměstnavatele Kč:

0,-

měsíční příspěvek třetích osob Kč:

0,-

předpokládané zhodnocení %:

3

výpočet: celkové příspěvky účastníka Kč:

42 000,-

celkové příspěvky zaměstnavatele Kč

0,-

celkové příspěvky třetích osob Kč:

0,-

celkové státní příspěvky Kč:

21 000,-

koncový stav účtu PP se zhodnocením Kč:

30

110 600,-

viz Příloha č. 5

41

V tomto příkladu jsem zvolila minimální příspěvek účastníka 100 Kč měsíčně. U této minimální 100 korunové platby znamená připsání 50 korunového státního příspěvku a okamžitý výnos 50 %. Ve srovnání 500 korunové platby přináší 150 Kč připsaného státního příspěvku výnos ve výši 30 %. Celková částka při placení příspěvku účastníka 100 Kč měsíčně po dobu 35 let činí 110 600 Kč při předpokládaném zhodnocení 3 %. Z toho příspěvek účastníka za 35 let je 42 000 Kč a státní příspěvky 21 000 Kč. Výši příspěvku jsem volila s přihlédnutím k několika faktorům. Jedním z nich je příjem účastníka. Hrubá měsíční mzda činí 17 000 Kč. Z této částky jde cca 8 000 Kč na nezbytné výdaje na běžnou spotřebu. Dalším faktorem je věk účastníka. Účastník je ve věku, kdy řeší především bydlení, ale zároveň myslí na vzdálenou budoucnost, kdy bude odkázán na státní penzi. Zde zohledňuji dobu, po kterou bude mít účastník příjem ze zaměstnání. Účastník je ve věku 25 let a bude mít možnost platit si na penzijní připojištění své příspěvky po delší dobu. Z těchto důvodů jsem zvolila pro účastníka ve věku 25 let měsíční příspěvek ve výši 100 Kč měsíčně. Měsíční příspěvek 100 Kč nezakládá klientovi nárok na uplatnění daňového odpočtu. Výši příspěvku může účastník kdykoliv zvýšit. U tohoto konkrétního příkladu musím dodat, že během trvání penzijního připojištění je nutné měsíční příspěvek 100 Kč zvýšit, aby účastník docílil v důchodovém věku dostatečné finanční rezervy na penzi.

42

6.2

Muž s rodinou

Mužský účastník vstoupil do penzijního plánu ve věku 35 let. Jeho měsíční hrubá mzda činí 30 000 Kč. Měsíční příspěvek činí 600 Kč. Zaměstnavatel účastníka nepřispívá na penzijní připojištění. Předpokládané zhodnocení činí 3 %. vstupní věk v letech:

35


25


600,-


0,-


0,-


3


180 000,-


0,-


0,-


45 000,-


333 466,-

Jedná se o muže ve věku 35 let, který bude spořit 25 let. Pro výpočet jsem zvolila měsíční příspěvek účastníka ve výši 600 Kč. Na částku 600 Kč poskytuje stát maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč měsíčně a zároveň si může účastník uplatnit daňové zvýhodnění. Daňovou úlevu lze uplatnit nad částku 500 Kč. Při příspěvku 600 Kč měsíčně činí roční odpočet od základu daně 1 200 Kč. Celková částka při placení příspěvku účastníka ve výši 600 Kč měsíčně po dobu 25 let činí 333 466 Kč. Z toho celkový příspěvek účastníka za 25 let činí 180 000 Kč a státní příspěvky 45 000 Kč.

43

K zadání příkladu je nutné doplnit, že muž účastník ve věku 35 let má dvě malé děti a manželku na mateřské dovolené. Hrubá mzda účastníka činí 30 000 Kč. Měsíční výdaje rodiny činí cca 17 000 Kč. Výši příspěvku jsem volila s přihlédnutím k příjmu účastníka, věku účastníka a situaci, ve které se účastník nachází. Většina mužů ve věku 30 – 35 let jsou živitelé rodin. Je tudíž vhodné zvážit, zda hodlají volné peněžní prostředky použít pouze k zabezpečení penze nebo i zabezpečení svých rodin pro případ neočekávané životní události. Z výše uvedených důvodů jsem zvolila částku 600 Kč měsíčně. Dalším důvodem pro zvolení této částky bylo, že nad částku 500 Kč má účastník právo čerpat další výhodu penzijního připojištění, a to daňovou úlevu.

44

6.3

Muž bez rodiny

Mužský účastník vstoupil do penzijního plánu ve věku 50 let. Jeho měsíční hrubá mzda činí 30 000 Kč. Měsíční příspěvek činí 1 500 Kč. Zaměstnavatel účastníka nepřispívá na penzijní připojištění. Předpokládané zhodnocení činí 3 %. vstupní věk v letech:

50


10


1 500,-


0,-


0,-


3


180 000,-


0,-


0,-


18 000,-


230 673,-

Ve výše uvedeném příkladu jsem zvolila muže ve věku 50 let bez rodiny. Měsíční příspěvek účastníka činí 1 500 Kč, což umožňuje čerpat maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč měsíčně. Výše příspěvku splňuje i podmínky pro maximální roční odpočet od základu daně, tj. maximálně 12 000 Kč ročně. Celková částka při placení příspěvku účastníka ve výši 1 500 Kč měsíčně po dobu 10 let činí 230 673 Kč. Z toho příspěvek účastníka za 10 let činí 180 000 Kč a státní příspěveky18 000 Kč.

45

Výši příspěvku jsem volila s přihlédnutím k několika faktorům. Nejdůležitější z nich byl věk účastníka. Doba let do penze se zkracuje a tedy i doba let, po kterou účastník aktivně pracuje a má možnost si ze svého příjmu spořit. Další faktor, který mě vedl ke stanovené částce, je příjem účastníka a snížení životní úrovně účastníka po odchodu do penze. Snížením životní úrovně jsou postiženy všechny příjmové kategorie, ale v různé výši. Muž má ve věku 50 let hrubou měsíční mzdu 30 000 Kč. Pokud po odchodu do penze bude spoléhat pouze na státní penzi a nebude mít našetřeny jiné finanční prostředky, jeho životní úroveň se výrazně sníží. Z výše uvedených důvodů jsem volila částku 1 500 Kč, která umožňuje čerpat maximální státní příspěvek a maximální roční odpočet od základu daně.

46

6.4

Důchodce

Účastník vstoupil do penzijního plánu ve věku 65 let. Jeho měsíční státní penze činí 10 000 Kč. Měsíční příspěvek činí 500 Kč. Předpokládané zhodnocení činí 3 %. vstupní věk v letech:

65


5


500,-


0,-


0,-


3


30 000,-


0,-


0,-


9 000,-


42 084,-

Pro výpočet jsem zvolila účastníka ve věku 65 let, který dosáhl důchodového věku. Jeho měsíční příjem tvoří pouze státní penze ve výši 10 000 Kč. Měsíční příspěvek jsem stanovila ve výši 500 Kč. Doba spoření je stanovena na 5 let, což upravuje zákon o penzijním připojištění. Příspěvek 500 Kč umožňuje čerpat maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč měsíčně, ale nezakládá nárok na uplatnění daňového odpočtu. Celková částka při placení příspěvku účastníka ve výši 500 Kč po dobu 5 let činí 42 084 Kč. Z toho příspěvek účastníka za 5 let činí 30 000 Kč a státní příspěvky 9 000 Kč.

47

Při stanovení příspěvku jsem přihlížela k počtu let, po kterou je povoleno spoření a k situaci, ve které se účastník nachází. Jedná se o účastníka v důchodovém věku, který pobírá státní penzi a rád by efektivně zhodnotil volné finanční prostředky, které se pohybují kolem 500 Kč měsíčně. Penzijní fondy investují velice konzervativně a účastník ve věku 65 let nechce investovat rizikově, proto je vhodné zvolit penzijní připojištění.

48

Závěr Penzijní připojištění je jeden ze způsobů, jak se občané mohou v průběhu svého života finančně zajišťovat na období, kdy končí s aktivní pracovní činností a budou odkázáni na důchod ze základního státního systému důchodového pojištění. Penzijním připojištěním se tedy rozumí systematické shromažďování peněžních prostředků a má charakter dlouhodobého spoření. Penzijní připojištění je relativně mladý finanční produkt a za dobu své existence prodělal několik změn. Z počátku na trhu působilo 44 penzijních fondů. K 31. prosinci 2007 na trhu působilo 10 penzijních fondů. Penzijní připojištění se činí velmi atraktivní díky státním příspěvkům a daňovým úlevám. Počet penzijně připojištěných ve druhém čtvrtletí letošního roku stoupl na 4 135 169 účastníků. Občané si uvědomují, že pokud se na stáří nechtějí uskromňovat, měli by začít šetřit už během svého aktivního věku. Zájem o penzijní připojištění stále roste a dle dosavadního vývoje počtu účastníků lze usuzovat, že penzijní připojištění se stává mezi obyvatelstvem oblíbeným produktem. Jeho význam vzrostl také po roce 1999, kdy stát umožnil zaměstnavatelům přispívat na penzijní připojištění svých zaměstnanců, zvýšil státní příspěvek a zavedl daňové úlevy. Penzijní připojištění je velmi konzervativní a osloví především občany, kteří se bojí investičního rizika. Lze říci, že penzijní připojištění se řadí mezi oblíbené produkty díky svému konzervativnímu investičnímu zaměření. Další důvod pro oblíbenost tohoto produktu vidím v tom, že aktuální dění na finančních trzích není příliš povzbudivé a opatrná investiční strategie fondů se může v této chvíli jevit jako lákavá. Stávající právní úprava dělá penzijní připojištění dle mého názoru výhodné krátkodobé spoření. Jsem toho názoru, že pokud má mladý člověk daleko do důchodu, může si dovolit investovat do rizikovějších finančních instrumentů. Současnou investiční strategie fondů vidím vhodnou především pro ty, jimž zbývá jen několik let do důchodu a nemohou si dovolit ztrátu peněz. Odvážnější investování by měl fondům umožnit připravovaný zákon, který by mělo mít Ministerstvo financí hotový v lednu. V páté kapitole mé práce jsem provedla srovnání třech různých penzijních fondů v České republice. Zaměřila jsem se především na srovnání ekonomických ukazatelů a připojila

49

doporučení „Jaký penzijní fond zvolit“. Snažila jsem se uvést určitá kritéria výběru penzijního fondu. Je nutné zdůraznit, že nestačí sledovat pouze dosažené výnosy fondu, ale je třeba zohlednit i další faktory, zejména výši nákladů, velikost fondu a rozložení investičního portfolia. Jedním z cílů mé práce bylo porovnání výhodnosti penzijního připojištění pro jednotlivé věkové kategorie. V poslední kapitole své práce jsem se zabývala modelovými příklady, které jsou rozděleny dle věkových skupin – mladý muž / mladá žena, muž s rodinou, muž bez rodiny, důchodce. Klient často stojí před otázkou: „Jak vysoký příspěvek zvolit?“. V této části jsem poskytla doporučení, jak vysoký příspěvek zvolit s ohledem na několik významných faktorů. O výši příspěvku na penzijní připojištění rozhoduje především věk účastníka, příjem a aktuální situace účastníka. Jedná–li se o první věkovou skupinu „mladý muž / mladá žena“, vyplatí se spořit zpočátku malé částky. Na stokorunový příspěvek dostane klient procentuálně nejvíce od státu. V této věkové kategorii je pojištěnost nejnižší. Důvod vidím v tom, že mladí lidé se o penzi pravděpodobně příliš nezajímají. Navíc řeší většinou blízkou budoucnost (např. nákup auta, kopě bytu atd.). Dalším důvodem pro stokorunový příspěvek byl ten, že penzijní připojištění je konzervativní a tím není pro mladé tak atraktivní. Věková skupina „muž s rodinou“ se nachází v jiné situaci, než již zmíněná první věková skupina. Mají většinou částečně uspořádané finanční zajištění a mají možnost si dávat více peněz na zajištění na důchod. Zde doporučuji měsíční příspěvek ve výši 600 Kč, který zakládá účastníkovi právo na maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč měsíčně a zároveň možnost začít čerpat další výhodu penzijního připojištění – daňové zvýhodnění. Třetí uvedená věková skupina je „muž bez rodiny“ Většině lidí v této věkové skupině odchází rodiče do důchodu a tudíž se střetávají s realitou výše důchodů. Uvedený důvod nutí některé hledat možnosti, jak se zabezpečit na stáří a penzijní připojištění je jednou z možností. Zde doporučuji měsíční příspěvek ve výši 1 500 Kč. Výše zvoleného příspěvku zakládá právo na maximální státní podporu a maximální daňový odpočet. Poslední věková skupina je „důchodce“. Tedy lidé, kteří jsou odkázáni na státní penzi. Pro tuto věkovou skupinu je penzijní připojištění velmi lákavé, především opatrná investiční strategie fondů a státní příspěvek. Z těchto důvodů jsem zvolila měsíční příspěvek 500 Kč, který zakládá právo na maximální měsíční státní příspěvek ve výši

50

150 Kč. Tato věková skupina projevuje o penzijní připojištění velký zájem. Důvody spatřuji v tom, že minimální doba spoření je jen 5 let a tak se stává, že vnoučata si uzavírají penzijní připojištění na svoje babičky a dědečky a jak jsem již uvedla, jsem toho názoru, že stávající právní úprava dělá penzijní připojištění výhodné krátkodobé spoření Na závěr bych chtěla říci, že částka, která by měla do úspor směřovat, by měla být vyvážená. Na jedné straně by neměla neúnosně zatěžovat běžný rozpočet, na druhé straně by měla být tak vysoká, aby její následné dlouhodobé odčerpávání garantovalo člověku v období seniorského věku poměrně významnou složku jeho vlastního rozpočtu. Tím chci říci, že penzijní připojištění se státním příspěvkem je univerzální a já jsem ve své práci poskytla doporučení, které může účastníkovi usnadnit rozhodování, jak vysoký příspěvek zvolit v penzijním připojištění. Aby bylo zamezeno snížení životní úrovně v důchodovém věku, jsem toho názoru, že penzijní připojištění nestačí a je třeba zvolit další způsoby, jak se finančně zajistit do penze. Je třeba také brát v úvahu faktor času, který výrazně ovlivňuje hodnotu peněz. Vypracovaná práce má časově omezenou vypovídací schopnost. Do budoucna bude záležet také na tom, jak dopadne důchodová reforma a připravovaná novelizace zákona o penzijním připojištění.

51

Seznam literatury a citací

-

Knihy

ŠULC, JAROSLAV: Penzijní připojištění. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2004. ISBN 80- 247-0772-1

PŘIB, JAN: Kdy do důchodu a za kolik. 9. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2399-0

CIPRA, TOMÁŠ: Penzijní připojištění a jeho výpočetní aspekty. 1. vyd. Praha: HZ Praha, s.r. o., 1996. ISBN 80-86009-04-1

SYROVÝ, PETR, NOVOTNÝ, MARTIN: Osobní a rodinné finance. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1098-6

DUCHÁČKOVÁ, EVA: Principy pojištění a pojišťovnictví. 2 vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2005 ISBN 80-86119-92-0

DURDISOVÁ, J., KOTÝNKOVÁ, M., KREBS, V., POLÁKOVÁ, O., ŽIŽKOVÁ, J., VLČEK, M.: Sociální politika. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002 ISBN 80-86395-33-2

PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2.vyd. Praha, ASPI, a.s., 2005 ISBN 80-7357052-1

BRDEK, M., JÍROVÁ, H., KREBS, V.: Trendy v evropské sociální politice. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, s.r.o., 2002. ISBN 80-86395-25-1

TOMEŠ, IGOR: Sociální správa 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2002. ISBN 80-7178-560-1

PŘIB, JAN, VOŘÍŠEK, VLADIMÍR A KOLEKTIV: Důchodové pojištění. 1. vyd. Ostrava: ANAG 1996. ISBN 80-85646-37-4

ARNOLDOVÁ, JANA: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení I. Část. 2. vyd. Praha: Karolinum 2004. ISBN 80-246-0728-X

PŘIB, JAN: Kdy do důchodu a za kolik. 6. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. ISBN 978-80-247-2399-0

SYROVÝ, PETR: Investování pro začátečníky. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. ISBN 80-247-1366-7

CIPRA, TOMÁŠ: Pojistná matematika teorie a praxe. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 1999. ISBN 80-86119-17-3

-

zákonné normy

zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 170/1999 Sb.,novelizace zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

-

internetové zdroje

Asociace penzijních fondů České republiky

Penzijní fond České pojišťovny

Penzijní fond ING

Penzijní fond Generali

Český statistický úřad.

Ministerstvo financí České republiky.

Současný stav v České republice, srpen 2008. Dostupné na www: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovy-system/soucasny-stav-vCeske-republice/ Bezpečnost penzijního připojištění, říjen 2008. Dostupné na www: http://www.sfinance.cz/osobni-finance/informace/penzijni-pripojisteni/bezpecnost/

Co je penzijní připojištění, září 2008. Dostupné na www: http://www.apfcr.cz/mat/apf_publ_04.pdf

O produktu, srpen 2008. Dostupné na www: http://www.pfcp.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&s=o_produktu

Vláda připravuje změny v penzijním připojištění, listopad 2008. Dostupné na www: http://www.mpsv.cz/cs/5932

-

Odborné články

Časopis Ekonom

Hospodářské noviny

Seznam tabulek Tabulka 1: Výše státního příspěvku u nových smluv..................................................................... 15 Tabulka 2: Výše státního příspěvku u starých smluv ..................................................................... 15 Tabulka 3: Druhy nároků účastníků z penzijního připojištění a jejich čerpání .............................. 18 Tabulka 4: Odpočet od základu daně ............................................................................................. 20 Tabulka 5: Vývoj počtu penzijních fondů ...................................................................................... 25 Tabulka 6: Přehled penzijních fondů v ČR ( duben 2008) ............................................................. 26 Tabulka 7: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %............................................................................................................................. 29 Tabulka 8: Míra inflace v jednotlivých letech v %......................................................................... 29 Tabulka 9: Reálné zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % ........................................................................................................... 30 Tabulka 10: Ekonomické ukazatele PFČP ..................................................................................... 33 Tabulka 11: Ekonomické ukazatele PF ING .................................................................................. 36 Tabulka 12: Ekonomické ukazatele PF Generali............................................................................ 38

Seznam grafů Graf 1: Složení portfolia penzijních fondů...................................................................................... 28 Graf 2: Vývoj počtu klientů PFČP .................................................................................................. 32 Graf 3: Struktura portfolia k 31. prosinci 2007 PFČP..................................................................... 34 Graf 4: Vývoj počtu klientů PF ING............................................................................................... 35 Graf 5: Struktura portfolia k 31. prosinci 2007 PF ING ................................................................. 36 Graf 6: Vývoj počtu klientů PF Generali ........................................................................................ 37 Graf 7: Struktura portfolia k 31. prosinci 2007 PF Generali........................................................... 38

Seznam obrázků Obrázek 1: Cyklus penzijního připojištění ..................................................................................... 12 Obrázek 2: Dávky v penzijním připojištění (šedivé části vyznačují vyplácení dávek) .................. 19

Seznam zkratek APF ČR

Asociace penzijních fondů České republiky

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

PAYG

Pay As You Go (průběžné financování)

PF

Penzijní fond

PFČP

Penzijní fond České pojišťovny

Seznam příloh Příloha č. 1: Penzijní plán Příloha č. 2: Statut Příloha č: 3: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % Příloha č. 4: Počet klientů Příloha č. 5: Tabulka pro výpočet penzijního připojištění

Příloha 1

Příloha 2

Příloha 3

ZHODNOCENÍ PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKŮ penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v %

Název penzijního fondu

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

AEGON PF

0

0

0

0

0

0

Allianz PF

-

-

8,9

9,1

6

3,8

4,36 3,71

12,8 11,45 11,2

10,1

6,5

4,1

10,9

7,7

10,3 10,02

Axa penzijní fond ČSOB PF Progres

0

16,4

ČSOB PF Stabilita

10,4

10,9

8

0

0

0

0

0

0

4,5

3

3

3

4,25 3,41 3,36

3,1

3,7

2,5

2,2

5,62

3,9

4,26

4,3

5,3

5

2,3

2,4

6,1

4,2

3,2

3

2,3

4,3

4

2,8

2,4

3,81 3,74

4,1

3,11 3,05

Generali PF 10,3 10,61 14,6

11,4

5,3

3,6

4,6

4,1

3

3

ING penzijní fond

12,8

12,1

11

9,34

6

4,4

4,8

4

4

2,5

4,2

3,6

2,5


10,3

9,2

9,6

9,72

6,6

4,5

3,8

3,2

3,1

3,5

3,8

3,3

2,4

PF České spořitelny

4

8,1

9,05

8,33

4,4

4,2

3,8

3,5

2,64 3,74 4,03 3,04

3,1

PF Komerční banky

9,44

8,36

9,1

9,5

7,2

4,89

4,4

4,63

3,4

Zemský PF

11,8

7

7

7

7

5,01

4,6

4,11 4,01 4,38

Zdroj: Asociace penzijních fondů

3,5

4

3,0

2,3

4,6

4,58

0

Příloha 4

Počet klientů

Název penzijního fondu

4. čtvrtletí 2007

2. čtvrtletí 2008

1


1 079 410

1 117 150

2

PF České spořitelny

634 162

696 091

3

Axa PF

577 082

567 768

4

PF Komerční banky

470 315

483 257

5

ING PF

434 998

446 391

6

ČSOB PF Stabilita

385 477

397 518

7

ČSOB PF Progres + Zemský PF

224 674

247 473

8

Allianz PF

115 790

118 200

9

Generali PF

29 168

32 411

10 AEGON PF

11 022

28 910

3 962 098

4 135 169

CELKEM Zdroj: Asociace penzijních fondů

Příloha 5

2

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Recommend Documents