VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Význam organizovaných akcí pro rozvoj cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu České republiky bakalářská práce

Autor: Fidra Petr Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Petr Fidra

Abstrakt FIDRA, Petr: Význam organizovaných akcí pro rozvoj cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu České republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Ivica Linderová PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Cílem bakalářské práce je zhodnotit vliv organizovaných akcí na rozvoj cestovního ruchu ve městě Světlá nad Sázavou a okolí. Bakalářská práce se zabývá vlivem realizace organizovaných akcí v oblasti na rozvoj cestovního ruchu. Analyzuje přínosy organizovaných akcí a identifikuje nedostatky konkrétních akcí. Klíčová slova: Bakalářská práce. Cestovní ruch. Organizované akce. Spolupráce. Přínosy. Řízený rozhovor. Organizátoři. Město. Turistické informační centrum.

Abstract FIDRA, Petr: The importance of Organized Events for Tourism Development in selected Areas in the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2013. Aim of this work is to evaluate the influence of organized events for tourism development in Světlá nad Sázavou and surroundings. The bachelor thesis deals with the influence of implementation organized events in the development of tourism. It analyzes the benefits of organized events and identifies the lack of specific events. Key words: Bachelor thesis. Tourism. Organized events. Cooperation. Benefits. Guided interview. Organizers. Mayor. Tourist information center.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě školy. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

………………………………. Podpis

Poděkování Děkuji Ing. Ivice Linderové, PhD. za odborné vedení práce, za cenné rady a za trpělivost při vypracovávání této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat organizátorům akcí, jmenovitě Janu Malinovi, Petru Domkářovi, Václavu Dubnovi a Pavlu Klouparovi, starostovi Světlé nad Sázavou Janu Tourkovi a vedoucí TIC Světlá nad Sázavou Dagmaře Sedmíkové za ochotu a vstřícnost při sběru informací a dalším osobám, se kterými jsem v průběhu vytváření bakalářské práce spolupracoval.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1. Regionální rozvoj cestovního ruchu .......................................................................... 9 1.1. Region cestovního ruchu.................................................................................... 10 1.1.1. Znaky regionálního rozvoje cestovního ruchu.......................................... 13 1.1.2. Spolupráce v regionu................................................................................... 14 1.2. Organizované akce a jejich význam pro cestovní ruch .................................. 16 1.2.1. Postavení organizovaných akcí v nabídce cestovního ruchu ................... 18 1.2.2.

Vymezení organizovaných akcí ........................................................................ 19

1.2.3. Zabezpečení organizovaných akcí ......................................................................... 25 1.2.4. Balík služeb organizovaných akcí .......................................................................... 29 2. Vliv organizovaných akcí na rozvoj cestovního ruchu ve městě Světlá nad Sázavou ..... 32 2.1. Cíl a metodika zkoumání ............................................................................................... 32 2.2.

Spolupráce v cestovním ruchu ve městě Světlá nad Sázavou................................ 33

2.3.

Přínosy organizovaných akcí k rozvoji cestovního ruchu ..................................... 36

2.3.1.

Infrastruktura ................................................................................................... 37

2.3.2. Zaměstnanost ........................................................................................................... 40 2.3.3. Návštěvnost .............................................................................................................. 42 2.3.4. Ekonomické přínosy ............................................................................................... 45 2.3.5. Ostatní přínosy ........................................................................................................ 47 2.4.

Rizika organizovaných akcí ..................................................................................... 48

3. Zhodnocení vlivu organizovaných akcí na rozvoj cestovního ruchu ve městě Světlá nad Sázavou. .............................................................................................................................. 49 Závěr .......................................................................................................................................... 50 Zdroje .............................................................................................................................. 50

Elektronické zdroje ......................................................................................................... 52 Seznam tabulek ............................................................................................................... 52 Seznam grafů ................................................................................................................... 53

Úvod Téma Význam organizovaných akcí pro rozvoj cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu České republiky jsem si vybral proto, že již několik let v tomto oboru pracuji, pravidelně se zúčastňuji organizovaných akcí a přišlo mi z hlediska cestovního ruchu toto téma velice zajímavé. Dle mého názoru jsou z organizovaných akcí momentálně nejvyužívanější a nejatraktivnější nabídkou cestovního ruchu festivaly. Každoročně se jich v České republice konají stovky a to jak v letním, tak v zimním období, kde je ale jejich počet nižší. V první části mé práce se budu zabývat regiony, regionální politikou, organizovanými akcemi, primární a sekundární nabídkou cestovní ruchu a službami, které oblast cestovního ruchu nabízí. Dále se budu zabývat zabezpečením organizovaných akcí, čím je potřeba organizovanou akci vybavit, jaké služby je zde možné nabízet apod. V druhé části mé bakalářské práce analýzou festivalů jako organizovaných akcí konaných ve Světlé nad Sázavou a jejím okolí, které mají význam na rozvoj cestovního ruchu v oblasti. V této části se budu zabývat zkoumáním této problematiky pomocí výzkumných otázek, které budu pokládat formou řízeného rozhovoru nebo dotazníkového šetření. Výsledky následně zhodnotím z hlediska přínosů pro infrastrukturu a celkový rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Také se zaměřím na spolupráci v oblasti cestovního ruchu a na to, zda funguje správně či nikoli.

8

1. Regionální rozvoj cestovního ruchu „Regionální rozvoj je vědní disciplína, zkoumající prostorové, politické, sociální, ekonomické a další aspekty vývoje konkrétních území (regionů). Ty mají rozličný charakter, polohu, velikost i význam. Obecně je region předmětem zkoumání regionálních vědních disciplín, tedy i regionálního rozvoje.“ 1 „Regionální rozvoj lze chápat ve dvou základních přístupech a to praktickém a akademickém. Praktické chápání regionálního rozvoje znamená vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného území vznikajícího v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů. Toto se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovni obyvatel, stavu životního prostředí atd. Potenciál regionu lze například hodnotit pomocí ukazatelů jako je např. hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, výše průměrné mzdy, vzdělanostní struktury, kvalita a dostupnost infrastruktury. Přírodně-geografický potenciál regionu se hodnotí pomocí ukazatelů jako je množství a kvalita nerostných surovin, znečištění ovzduší apod. Akademický přístup chápe regionální rozvoj jako aplikaci nauk. Zejména ekonomie, geografie a sociologie řeší jevy, procesy a vztahy systematicky vymezeného prostoru, který je ovlivněn přírodně-geografickými, ekonomickými a sociálními podmínkami v daném regionu. Toto pojetí regionálního rozvoje se často nazývá regionalistikou a je typické pro akademickou sféru.“ 2 „Teorie regionálního rozvoje představují ucelený systém, které vysvětlují působení základních faktorů, subjektů, mechanismů a dalších souvislostí regionálního rozvoje. Teorie tedy mají významný poznávací význam. Současně je však znalost teorií regionálního rozvoje základem pro koncipování adekvátní regionální politiky či regionální rozvojové strategie. Teorie regionálního rozvoje mají tedy i významný praktický význam.“ 3 V každém regionu se tvoří program hospodářského a sociálního rozvoje, který je většinou na 5 až 7 let a jehož cílem je rozvoj regionu. Obsahem tohoto programu je 1

KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, c2010, s. 116. ISBN 978-807-3754-143. 2 WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, s. 11-14. ISBN 9788072016990. 3 WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, s. 220. ISBN 9788072016990.

9

např. analýza hospodářského a sociálního rozvoje na území kraje (obce), směry vývoje, určení cílů, určení obcí, pro které se program plánuje atd. Při vytváření tohoto programu jsou zohledněny potřeby obcí, které jsou součástí území regionu a které si vypracovávají podobné nebo vlastní programy. Jelikož každý region má jinou územní velikost a tím pádem i odlišné vnitřní zdroje, dosahuje každý region odlišného stupně rozvoje. Ten se většinou projevuje v odlišné míře nezaměstnanosti, příjmech obcí, krajů nebo v počtu obyvatel, kteří v daném regionu žijí. Aby došlo k vyrovnání odlišných úrovní regionu, uplatňuje zde stát regionální politiku, pomocí které jsou podporovány slabší regiony. Tento systém politiky uplatňuje Evropská unie, jedná se o tzv. princip solidarity, kdy vlastně silnější, větší nebo vyspělejší regiony pomáhají těm slabším, menším nebo méně vyspělým. (Gúčik a kol., 2007)

1.1. Region cestovního ruchu Region cestovního ruchu může být výsledek procesu regionalizace, region jako realizační úroveň regionální politiky, region jako subjekt, který zajišťuje kooperaci obcí nebo jako produkt vztahů, tvořený prostorovými interakcemi. Z tohoto vyplývá, že teorií regionu může být několik. Většinou lze ale souhlasit s pojetím Klapky a Toneva (2008), že region je omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě interakce přírodních a sociálně-ekonomických jevů a procesů a vykazující určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů. (Krejčí a kol., 2012) „Region je územně vymezený prostor na tvorbu a uskutečňování regionální a strukturální politiky. Je to územní ekonomická jednotka, v které jsou racionálně rozmístěné ekonomické a sociální činnosti, které využívají místní zdroje a jsou zaměřené na uspokojování potřeb“ 4 Regiony se také mohou sloučit do tzv. regionálně sdružených obcí. Tyto obce většinou vznikají, aby se mohli starat a aby mohli lépe pečovat o oblast sociálních věcí. Těmito věcmi mohou být starosti o životní prostředí, místní doprava, školství, kultura či místní cestovní ruch. Dále se můžeme setkat s mikroregiony, které vznikají většinou mezi obcemi, které jsou blízko sebe a mají něco společného. Tento celek vzniká na základě přírodních, kulturních, historických a dalších podmínek. Tyto mikroregiony následně investují své zdroje na opravy či budování infrastruktury, dále na management nebo 4

GÚČIK, M. et al. 2007, Manažment regionálního cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 11. Banska Bystrica : Dali-BB, 2007, s. 30, ISBN 978-80-89090-4-1.

10

marketing, kde mohou následně získat finanční dotace na financování společných projektů. Opakem těchto sdružení jsou euroregiony. Euroregion funguje jako územní oblast v regionu, která funguje na zahraniční spolupráci a za cíl si klade podpoření hospodářského a sociálního rozvoje území. (Gúčik, 2007) Region cestovního ruchu můžeme také popsat tak, že se jedná o místo, ve kterém dochází k rozvoji cestovního ruchu např. tím, že se v něm konají různé kulturní akce, má pevně dané a stanovené hranice a dochází na něm ke střetu hospodářské a sociální činnosti. Dále na něm dochází ke střetu nabídky a poptávky, kdy na straně nabídky vystupují organizátoři různých akcí a na straně poptávky se nacházejí zákazníci nebo lépe návštěvníci konané akce. Region cestovního ruchu je určité území nebo nějaká oblast, která má své pevně dané hranice a nějaké specifické vlastnosti. Vymezováním těchto regionů se zabývá regionalizace, kterou můžeme rozdělit na dva typy. První z nich je agregace, kdy dochází ke spojování menších oblastí ve větší a druhý tip je rozdělení, kdy se větší oblasti dělí na menší celky. (Pásková, Zelenka, 2002). „Region cestovního ruchu je území, které je vhodné pro rozvoj cestovního ruchu, ve kterém se ve funkční návaznosti organizují hospodářské a sociální činnosti, využívající prvky primární a sekundární nabídky a ekonomické zdroje, jako je například lidský a finanční kapitál, na rozvoj aktivit cestovního ruchu. Z hlediska návštěvníka je region cestovního ruchu identifikovatelnou územní jednotkou, která vyvíjí marketingové aktivity na trhu, všem nabízí produkty a organizuje podporu jejich prodeje“ 5 Regiony cestovního ruchu můžeme rozdělit na dva typy. Prvním typem těchto regionů jsou homogenní regiony (také přírodní regiony či formální regiony), které jsou podle území stejnorodé a jsou charakteristické tím, že jsou v určitých vnitřních charakteristikách podobné, ale jsou odlišné od svého okolního prostředí. Vyjadřují se pomocí různých ukazatelů, jako je např. nezaměstnanost nebo příjmová úroveň obyvatelstva. Příkladem takového regionu můžeme uvést CHKO, která má předpoklady pro přírodní cestovní ruch (Pásková, Zelenka, 2002) „Homogenní regiony bývají vymezeny na základě kritérií stejnorodosti (homogenity) a jsou založené převážně na stavových veličinách. V praxi to znamená, že zvolené 5

GÚČIK, M. et al. 2007, Manažment regionálního cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 11. Banska Bystrica : Dali-BB, 2007, s. 31, ISBN 978-80-89090-4-1.

11

regionalizační kritérium platí rovnoměrně v celé ploše vymezeného území a vyznačuje se maximální vnitřní homogenitou a maximální vnější heterogenitou.“ 6 Druhým typem jsou heterogenní regiony (také nodální, funkční, spádové či vztahové regiony), kterými jsou vlastně různé územní celky, které mají funkčně specializované dílčí části. Jako příklad tohoto regionu můžeme uvést např. Machu Picchu a její několikakilometrové zázemí či středisko zimních sportů s vlastním lyžařským areálem a s jeho vlastním lyžařským zázemím (Pásková, Zelenka, 2002). „Heterogenní regiony jsou charakterizovány vzájemným propojením základních prostorových jednotek různé velikosti. Současně jsou vzájemně určitým způsobem závislé, tj. jsou propojeny jistými intenzivními vztahy, které se uskutečňují v horizontální rovině.“ 7 „Rozlišování homogenních a heterogenních regionů může někdy vést k nesprávnému odtrhování formy územního uspořádání statických od dynamických znaků geografických regionů, tedy k odtrhování formy územního uspořádání geografických jevů od funkčních souvislostí těchto jevů. Proto je nezbytné klást důraz na soulad a vzájemnou podmíněnost statických struktur a na ně vázaných vztahů.“ 8 Dalším

členěním

regionů

jsou

administrativní

regiony a

účelové

regiony.

Administrativní regiony jsou vymezeny pro potřeby výkonu státní správy a územní samosprávy. Reprezentují se příslušnými orgány a musí pokrývat celé území daného státu. Na území České republiky došlo ke změnám a úpravám těchto regionů. V roce 1997 bylo ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. Rozhodnuto, že území České republiky bude rozděleno na 14 vyšších územně samosprávných celků. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2000. (Matoušková a kol., 2002) Účelové regiony jsou vymezeny pro řešení určitých problémů. Ty se mohou týkat jejich ekonomické zaostalosti, špatného životního prostředí, ale např. i ochrany některých přírodních krás a památek. Tyto regiony mívají omezenou časovou platnost a její délka je spojená s povahou problému. V České republice máme několik účelových regionů,

6

KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, c2010, 124 s. ISBN 978-807-3754-143. 7 KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, c2010, 125 s. ISBN 978-807-3754-143. 8 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, s. 245. ISBN 978-807-2018-802.

12

které byly zřízeny za účelem ochrany přírodních krás a památek. Většinou se jedná o národní parky a chráněné krajinné oblasti. (Matoušková a kol., 2002)

1.1.1. Znaky regionálního rozvoje cestovního ruchu „Regionální rozvoj je trvalý růst hospodářského a sociálního potenciálu regionu, který zvyšuje jeho hospodářskou úroveň, výkonost, konkurenceschopnost a životní úroveň obyvatelstva. Region tak přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji státu.“ 9 Regionálním rozvojem můžeme nazvat děj, při kterém dochází k vytváření hodnot, které následně pomáhají a působí na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti a to z ekonomického, sociálního i environmentálního hlediska. Důležitou součástí každého regionu je regionální politika. Spadá do strukturální politiky a její hlavní zaměření je právě na rozdílné hospodářské a sociální úrovně regionů. Její hlavní myšlenka je, že ne každý region má stejné podmínky pro podnikání, jeden z regionů může mít výborné a další třeba taky žádné. A proto se regionální politika snaží, aby tyto rozdíly nebyly tak vysoké nebo žádné. (Gúčik, 2007) Pro fungování regionální politiky má význam podpora regionálního rozvoje. Tato podpora může mít vice podob. Může se jednat o vytváření nových pracovních míst, o vytváření pracovních příležitostí pro muže a ženy, o zlepšení infrastruktury regionu či o rozvoj cestovního ruchu atd. Podpora je většinou financována z prostředků státního rozpočtu či fondů, z rozpočtů samosprávných krajů a obcí, z prostředků fyzických či právnických osob, z úvěrů nebo z různých mezinárodních organizací či fondů. Příjemcem těchto prostředků pro podporu regionálního rozvoje může být podnikatelský subjekt, obce, samosprávné kraje, neziskové organizace nebo jiné právnické osoby, které o ně ale musejí požádat a musejí se žádostí předložit i projekt. (Gúčik, 2007) V regionálním rozvoji se nachází položka, která zde hraje poměrně důležitou roli. Jedná se o sociálně-ekonomické partnery. Za tyto partnery považujeme ústřední orgány státní správy, orgány územní samosprávy, podnikatelské subjekty, mimovládní neziskové organizace, sdružení zaměstnavatelů a další osoby, právnické či fyzické, které se nějak podílejí nebo figurují v oblasti regionálního rozvoje. (Gúčik, 2007)

9

GÚČIK, M. et al. 2007, Manažment regionálního cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 11. Banska Bystrica : Dali-BB, 2007, s. 32, ISBN 978-80-89090-4-1.

13

Cestovní ruch má na regionální rozvoj významný vliv. Jakákoli aktivita, spojená s cestovním ruchem má vliv na regionální rozvoj. Zároveň při plánování regionální politiky rozvoje regionu je rozvoj cestovního ruchu jedním z naplánovaných bodů, kterého by se mělo pomocí regionální politiky dosáhnout. Každý region se snaží o rozvoj cestovního ruchu a zároveň každý nový návštěvník dané oblasti k tomuto rozvoji přispívá.

1.1.2. Spolupráce v regionu Veškeré produkty, které jsou v cestovním ruchu určené ke spotřebě, jsou výsledkem kombinace různých producentů. Z pohledu ekonomiky jsou to statky a služby, jejichž producentem je soukromý sektor, ale jsou zde i kolektivní a smíšené statky a služby, jejichž producentem je veřejný sektor. To znamená, že pokud dochází k tvorbě produktu, který má uspokojit potřeby návštěvníků akce v cestovním ruchu, je nezbytná spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Hlavním rozdílem těchto dvou sektorů je způsob jejich financování. Mezitím co veřejný sektor je financován z veřejných zdrojů, soukromý sektor je financován ze soukromých zdrojů. (Gúčik, 2007) „Klíčovým aktérem cestovního ruchu (minimálně v podmínkách ČR) je veřejný sektor, který je také nejčastějším iniciátorem spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Z hlediska komplexnosti naplňování principů destinačního managementu by však neměly zůstat subjekty veřejného sektoru jedinými realizátory spolupráce.“ 10 Existence veřejného sektoru je úzce spjatá se zásahy státu do trhu, který není schopný a nezvládá všechny ekonomické funkce sám. Díky tomu dochází k nedokonalé konkurenci, tvorbě externalit či k tvorbě kolektivních statků jako protikladu k soukromým statkům. Jinak řečeno, pokud má trh sám o sobě nedostatky, je nutností zabezpečovat určité statky a služby pomocí veřejného sektoru a financovat je tak z veřejných zdrojů. Za soukromé statky a služby musejí zákazníci nebo spotřebitelé zaplatit plnou cenu, která odpovídá cenám trhu a o zaplacení kolektivních statků a služeb se rozhoduje prostřednictvím hlasování, kde hlasujícími jsou obyvatelé. (Gúčik, 2007)

10

HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management, aneb, Jak řídit turistickou destinaci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 22. ISBN 9788021045002.

14

„Bezesporu další významnou skupinu aktérů cestovního ruchu tvoří podnikatelské subjekty, které nabízejí široký sortiment služeb (produktů) cestovního ruchu. Soukromý sektor v cestovním ruchu je tvořen veskrze malými a středními podnikatelskými subjekty, které přímo zajišťují služby základní turistické infrastruktury (MTZ).“ 11 Při tvorbě vztahů mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem v cestovním ruchu dohází k vytvoření spolupráce a partnerství. Spolupráci v cestovním ruchu chápeme jako dobrovolný závazek a partnerství chápeme jako podnikatelský vztah, ve kterém dochází mezi partnery k dělení zisku, ztrát a zodpovědnosti za úspěch či neúspěch společně konané akce. Můžeme tedy říci, že za hlavní úkol při spolupráci veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu je považováno dosažení koordinovaného chování subjektů, které se podílejí na tvorbě a nabídce produktu návštěvníkům a to na místní, regionální a národní úrovni. Jinak řečeno, cestovní ruch je společnou oblastí pro podnikatele i stát (soukromý a veřejný sektor), ale v počáteční fázi rozvoje cestovního ruchu zastává hlavní úlohu a přebírá zodpovědnost veřejný sektor. (Gúčik, 2007) Je nezbytné si uvědomit, že partnerství, vznikající mezi těmito subjekty, funguje na principu partnerství, nikoli konkurence. Spolupráce a partnerství soukromé a veřejné správy musí být založeno na vysoké míře vzájemné důvěry, na rozvoji dané oblasti (regionu) s cílem dosáhnout zisku, resp. užitku. Z toho plyne, že spolupráce mezi subjekty je dlouhodobý proces, závislý na opakování úspěšných spoluprací, které fungují na principu oboustranné výhodnosti. (Holešinská, 2007) Také si musíme uvědomit, že vznik partnerství není jednoduchá věc, ale jedná se o dlouhodobý proces. Získání důvěry může trvat i několik let a důležitým prvkem při vytváření spolupráce je i komunikace mezi partnery. Partnerství by následně mělo vzniknout bez nátlaku a to tak, aby každý z partnerů mohl obhajovat své cíle, zároveň toleroval cíle toho druhého a aby společně došli ke společnému cíli. (Vaníček, 2007) Tabulka 1: Úlohy veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu. Úlohy veřejného sektoru v cestovním ruchu Strategické plánování CR Vytváření prostředí

konkurenčního

podnikatelského

Úlohy soukromého sektoru v cestovním ruchu Rozšiřování trhů, propagace a ochrana životního prostředí, kulturního dědictví a životního stylu Vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců

Pramen: Gúčik, Management regionálneho cestovního ruchu, 2007 11

HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management, aneb, Jak řídit turistickou destinaci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 23. ISBN 9788021045002.

15

Tabulka 1: Pokračování. Zabezpečení kvalitních statistických údajů a informací potřebných pro rozhodování a tvorbu strategií Zavedení odbornosti do financování, koordinace propagace a marketingu, rozvoj infrastruktury, regionální a místní politiky Podpora zaměstnanosti a rozvoj lidského kapitálu Liberalizace trhu, odstranění překážek v cestování a investování Budování důvěry zákazníků a investorů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví Plánování udržitelného rozvoje cestovního ruchu v souladu s charakterem přírodního a kulturního potenciálu Investice do technologických vymožeností, které umožňují rozvoj cestovního ruchu

Umožnění přístupu ke svým službám a všem sociálním vrstvám zákazníků Vytváření tradičních produktů (balíků služeb) a jejich diverzifikace tak, aby se rozšířila sezona a zvýšili se výnosy Zlepšování kvality, sortimentu produktů a služeb a nabídka hodnot za peníze Zavádění standardů kvality na všech úrovních včetně vzdělávání zaměstnanců Odevzdávání zkušeností a nejlepší praxe Preciznější měření výkonnosti odboru tak, aby bylo možné výsledky využít při strategickém podnikatelském rozhodování Efektivnější komunikace se světem na národní, regionální i místní úrovni

Pramen: Gúčik, Management regionálneho cestovního ruchu, 2007

Partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by mělo vznikat v oblastech, kde oba subjekty mají nějaký společný zájem, to znamená tam, kde je možné dosáhnout společného cíle a efektu. Ve veřejném sektoru se toto může odehrávat na národní úrovni, kde je partnerství nezbytné např. u zákonných opatření, vzdělávání a výchovy, bezpečnosti apod. Dále partnerství může vznikat na regionální a místní úrovni, kde je partnerství důležité z hlediska tvorby strategií, produktu, distribuce, marketingu atd. (Gúčik, 2007) Dalšími sektory, které se mohou podílet na tvorbě produktu a na spolupráci, jsou dobrovolný sektor a místní obyvatelstvo. Dobrovolný sektor je tvořen různými zájmovými organizacemi či sdruženími, které jsou svoji právní formou veřejnoprávní nebo soukromoprávní. Příkladem těchto sdružení mohou být např. asociace turistických informačních center ČR (A.T.I.C. ČR) nebo Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (HO.RE.KA ČR). Za místní obyvatelstvo zde vystupují přímo místní obyvatelé, kteří přichází do styku s návštěvníky a jsou jimi pozitivně nebo negativně ovlivňováni. (Ministerstvo pro místní rozvoj)

1.2. Organizované akce a jejich význam pro cestovní ruch Kořeny organizovaných akcí sahají daleko do historie. Události, které to této skupiny můžeme zařadit, jsou třeba Olympijské hry, staré náboženské slavnosti na oslavu bohů nebo i gladiátorské zápasy. Všechny tyto události byly uspořádány proto, aby pobavily

16

a zaujaly návštěvníky. Tento zájem byl tak vysoký, že následně byl koncem 20tého století vytvořen pojem cestovní ruch organizovaných akcí nebo také v anglickém jazyce „event tourism“.(Gúčik, 2012) Vlastními slovy jsou organizované akce velmi důležitou součástí nabídky cestovního ruchu a spolu s přírodním a kulturním dědictvím patří do primární nabídky cestovního ruchu. Organizované akce jsou součástí různých druhů a forem cestovního ruchu a na trhu jsou nabízeny jako finální a konečný produkt určený k prodeji a to přímo spotřebiteli, kterým je v našem případě návštěvník který si chce např. zakoupit vstupenku na jednodenní festival, která zahrnuje například vstup do areálu, poslech hudby a třeba welcome drink. Organizované akce jsou vlastně vytvořené události, které jsou vytvořeny s nějakým cílem, mají jen omezenou dobu trvání a jejich hlavním úkolem je předat účastníkům nebo návštěvníkům akce zážitky jako osobní zkušenost. Díky tomu jsou tyto akce jedinečné, a to jak z hlediska návštěvníka, tak z hlediska organizátora. Jinak řečeno, hlavním důvodem, proč návštěvníci na tyto organizované akce jezdí, jsou zážitky, které je na těchto akcích čekají. Tyto zážitky vyvolávají v každém návštěvníkovi různé podněty, a to psychické nebo emocionální. Tyto podněty jsou výsledkem různých aktivit či atraktivit, které jsou součástí konané akce, podporují image akce a v neposlední řadě i produkty organizované akce. (Šindler, 2003). Organizované akce v cestovním ruchu rozšiřují a obohacují primární nabídku cestovního ruchu a snaží se do cílové oblasti nebo regionu přitáhnout návštěvníky, pro které je účast na organizované akci hlavním motivem jejich návštěvy nebo doplňujícím motivem jejich návštěvy. Tyto akce jsou produkty cestovního ruchu, u kterých je nezbytná a nevyhnutelná spolupráce mezi poskytovateli různých služeb. Zároveň se ale jedná o proměnlivý objekt nabídky v cestovním ruchu, který je potřeba dobře a pečlivě organizovat a pohotově ho využívat. Tyto akce jsou většinou tematicky zaměřené, každá akce je svým způsobem jedinečná, jsou dostupné pro všechny a mohou dávat důraz na tradice a zvyky. Většinou se plánují cílevědomě, mají předem stanovené cíle, kterých se snaží dosáhnout a k jejich základním atributům patří schopnost přitáhnout návštěvníky a tím podpořit rozvoj cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Mají omezené trvání, jednorázový nebo občasný výskyt, vliv na zvýšení podvědomí o cílovém místě a

17

zlepšení jeho image, sociální zkušenost a únik od klasických a všedních věcí. (Gúčik, 2012)

1.2.1. Postavení organizovaných akcí v nabídce cestovního ruchu Nabídka cestovního ruchu je kombinace různých prvků, které následně tvoří statky cestovního ruchu, jako jsou služby, zboží a volné statky. Můžeme ji rozdělit na dva typy. Primární nabídka cestovního ruchu, která cestovnímu ruchu určuje jeho podobu. To znamená, že představuje kulturní a historický potenciál cílového místa, který se může stát i cílem změny místa pobytu v cestovním ruchu. Sekundární nabídka cestovního ruchu oproti primární nabídce nabízí materiálně technické zabezpečení rozvoje cestovního ruchu. Do této MTZ spadají ubytovací a pohostinská zabezpečení, sportovní a rekreační zařízení či kulturní zařízení. Jinými slovy, do této nabídky spadají veškerá zařízení, která jsou nezbytná pro návštěvníky cestovního ruchu. Velikost a složení této nabídky je spojená s charakterem a významem primární nabídky. To znamená, že na vybudování a zabezpečení MTZ má vliv atraktivita primární nabídky daného území. (Gúčik, 2012) Primární nabídku tvoří přírodní podmínky, kulturně historické podmínky a organizované akce. Bližší rozdělení můžeme vidět v tabulce. Tabulka 2: Primární nabídka. Přírodní podmínky geomorfologické poměry

klimatické podmínky

hydrologické podmínky biogeografické podmínky Kulturně-historické podmínky architektonické památky světské

umělecko-výtvarná díla folklór

rozličné tipy reliéfu kontrastní formy reliéfu (jeskyně, vodopády) estetická hodnota výhledů do okolí chráněná území vodní a sněhové srážky větrnost trvání slunečního svitu podzemní vody povrchové vody flóra fauna hrady, zámky, paláce, památkové rezervace technická díla sakrální památky sochy, pomníky, obrazy, zbraně, náčiní hmotný – obydlí, tradiční umělecká výroba duchovní – písně, zvyky, tradice

Pramen: Linderová, připravovaná skripta, 2013

18

Tabulka 2: Pokračování. archeologická naleziště ve volné přírodě a muzeální sbírky, místa světových a národních dějin, rodiště kulturně-osvětová zařízení

Organizované akce kulturní akce

divadla galerie, skanzeny muzea folklórní a hudební festivaly vědecká sympozia kongresy mezinárodní nebo národní akce, např. Mistrovství světa, Olympijské hry politická výročí, oslavy náboženské poutě výstavy veletrhy

sportovní akce politicko-společenské akce obchodní akce

Pramen: Linderová, připravovaná skripta, 2013

Organizované akce tvoří významný potenciál pro oblast cestovního ruchu. Už v dávné historii byly organizované akce jednou z hlavních atraktivit, která bavila a uspokojovala potřeby návštěvníků, např. gladiátorské zápasy nebo Olympijské hry, ale ve spojitosti s cestovním ruchem se organizované akce dostávají do popředí až na konci 20tého století. (Gúčik, 2012) Nejvíce rozšířenou oblastí nebo akcí mezi organizovanými akcemi jsou bezesporu festivaly. Festivaly jsou nejčastějším produktem, který při tvorbě organizovaných akcí vzniká. Sekundární nabídka zahrnuje suprastrukturu cestovního ruchu, kterou tvoří ubytovací zařízení a pohostinská zařízení. Pod infrastrukturu cestovního ruchu spadají cestovní kanceláře, agentury, turistická informační centra apod. Všeobecná infrastruktura zahrnuje

místní

infrastrukturu,

dopravní

infrastrukturu

nebo

zdravotnickou

infrastrukturu. (Linderová, připravovaná skripta, 2013)

1.2.2. Vymezení organizovaných akcí „Organizované akce můžeme charakterizovat jako časoprostorovou cílevědomě vytvořenou událost s omezeným trváním, která zprostředkovává originální zážitky jako

19

zdroj osobní zkušenosti v koncentrované podobě, čím se stává jedinečnou jak z hlediska návštěvníka, tak jeho organizátora.“ 12 Organizované akce jsou události, které se konají na předem daném místě a v předem určeném čase, doba jejich konání je od několika hodin až po několik dnů a jejím cílem je poskytnout návštěvníkům nové a jedinečné zážitky a díky tomu se stát pro návštěvníka i organizátora originální akcí. Organizované akce můžeme také chápat prakticky stejně jako organizovaný cestovní ruch.

Místo

touroperátorů

zde

vystupují

organizátoři,

kteří

návštěvníkům

zprostředkovávají různé služby. Rozdílem ale je, že organizátor, na rozdíl od touroperátora, většinou nezajišťuje návštěvníkům ubytování. Maximálně zajistí prostory a vybuduje stanové městečko. (Jafari, 2000) Organizované akce jsou také hlavní oblastí v turismu, po které se návštěvníci nejvíce poptávají. Jsou jednorázové nebo pravidelně se opakující a je u nich důležité vybrat vhodné místo, zajistit vhodnou a dostatečnou propagaci a to vše s časovým předstihem. I proto se organizované akce plánují tak, aby splnily podmínky nejvyšší kvality, což je hlavním úkolem každého organizátora. Programy akcí jsou složeny z několika různých stylů a jejich kombinováním dochází k tomu, že akce získává svou jedinečnost. Většina návštěvníků organizovaných akcí očekává, že zde najdou dostatek odpočinku a najdou zde nějaké kulturní nebo sociální zkušenosti. I proto se většina těchto akcí vytváří na principu „speciálnosti“. To znamená, že každá vytvořená akce se tvoří tak, aby byla oproti jiným akcím speciální, unikátní a hlavně kvalitní. (Jafari, 2000) Organizované akce jsou důležitou součástí každého regionu nebo destinace, ve které se daná akce odehrává, jelikož díky nim dochází k jednorázovému nebo pravidelnému příjezdu návštěvníků do dané lokality a tím pádem se zvyšuje zájem o místní atraktivity, zvyšuje se image dané oblasti a i pro podnikatele je to velice vítaný zdroj příjmů. Organizované akce můžeme dělit podle několika kritérií. (tabulka 3)

12

GÚČIK, M. a kol. 2012, Manažment ciel’ového miesta cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 21. Banska Bystrica : Slowak-Swiss Tourism, 2012, s. 144, ISBN 978-80-8141-025-3.

20

Tabulka 3: Členění organizovaných akcí. Kritérium

obsah (tematika)

forma existence zaměření periodicita

délka trvání

místo konání

význam

Druh akce kulturní náboženské sportovní obchodní společensko-politické přírodní multitématické realistické virtuální všeobecné (určené širší veřejnosti) specializované (zaměřené na cílové skupiny) jednorázové příležitostné pravidelně se opakující několikahodinové několikadenní několikatýdenní v exteriéru v interiéru na plovoucí lodi místní regionální národní mezinárodní světové

Pramen: Gúčik, Management regionálneho cestovného ruchu, 2007 Kulturní akce mohou být jednorázové, to znamená, že se uskuteční pouze jednou nebo mohou být pravidelně organizované, což znamená, že se budou opakovat například každý rok. Na těchto akcích dochází k mezilidskému kontaktu, jsou pro ně typická umělecká vystoupení, přesně daný a stanovený časový harmonogram, který je vypracován s nějakým cílem a podle nějaké koncepce. (Bowdin et al., 2011) Pomáhají při tvorbě nabídky v cílových místech a díky jim se mohou prosadit amatérští tvůrci kultury a umění a samozřejmě i profesionální tvůrci. Dochází také k propagaci kultury, ke tvorbě prostoru pro komunikaci mezi tvůrci nebo ke zvyšování informovanosti veřejnosti o těchto akcích. (Kárová, 2001, Kmeco, 2007) Nejčastějšími konanými kulturními akcemi jsou festivaly. Ty mají většinou trvaní několika dní a konají se většinou ve venkovních prostorech, tedy v exteriérech. (Kmeco, 2007)

21

Náboženské akce se zaměřují na šíření a rozvoj duchovních hodnot. Jedním z příkladu takového šíření jsou různé náboženské poutě. U těchto akcí se většinou setkáme s pravidelností a jsou spojeny s návštěvou nějaké významné náboženské osobnosti. (Gúčik, 2012) Za sportovní akce považujeme jakékoli aktivity, které jsou spojené se sportem, pohybem a společenskou zábavou. Tyto akce jsou většinou hromadného charakteru a jejich nejdůležitějšími složkami jsou soutěžící a diváci. Může se jednat např. o soutěže, turnaje, střetnutí a další akce, které mají jakoukoli spojitost s pohybem a rekreací. Mohou se konat v různých sportovních disciplínách, jako třeba v atletice, gymnastice, plavání. Zároveň mohou tyto akce mít i různé formy, např. mistrovství, turnaj, pohárové soutěže. (Kmeco, 2007) K obchodním akcím patří kongresy, přednášky či semináře. Takovéto akce má smysl organizovat jen v případě, že jsou vytvářeny pro nějakou určitou cílovou skupinu přímo v podniku nebo se konají na nějakém vzdáleném místě, kam podniky posílají své zaměstnance např. na školení. Dělí se na tradiční kongresové akce a na výstavy a veletrhy. K tradičním kongresovým akcím patří přednášky, referáty nebo diskuze ohledně nějaké problematiky a jejich účastníky jsou lidé z oboru dané problematiky. Výstav a veletrhů se většinou zúčastní také jen lidé, kteří mají zájem o danou výstavu nebo o autora, který vystavuje, ale je zde větší šance, že se výstavy zúčastní i lidé mimo obor. (Gúčik, 2012) Mezi politické a společenské akce můžeme zařadit např. setkání dvou a více prezidentů, návštěvy různých státních představitelů nebo sjezdy významných mezinárodních zástupců. Tyto akce jsou obvykle konané jednorázově nebo příležitostně, jsou politicky a ekonomicky založené a nejvíce důležité a dá se říci, že i nezbytné jsou pro ně bezpečnostní opatření, jelikož podobná setkání takovýchto představitelů bývají častým cílem teroristických útoků. (Gúčik, 2012) Přírodní akce jsou organizovanými setkáními, při kterých dochází ke sledování přírodních úkazů, jako jsou padající hvězdy nebo jsou určeny k pobytu a pohybu v přírodě a jsou organizovány jen příležitostně. (Gúčik, 2012)

22

Multitématické akce nemají žádný stálý charakter. Jejich obsah může být různorodý, může se jednat o prezentaci řemesel, vystoupení hudebních nebo tanečních skupin, divadla, besedy nebo prohlídky. (Gúčik, 2012) Podle formy existence dělíme akce na realistické a virtuální. Realistické akce se konají na nějakém určitém pevném místě, ale u virtuálních je to naopak. Jedná se např. o telekonference, telekongresy či virtuální výstavy nebo veletrhy. Pro účastníka těchto akcí je obrovskou výhodou úspora času a ušetření nákladů na dopravu, ubytování a stravu, ale nevýhodou je ztráta přímého osobního kontaktu s účastníky. (Gúčik, 2012) Z hlediska zaměření na cílovou skupinu členíme akce na všeobecné a specializované. Všeobecné jsou určeny širší veřejnosti a může se jich zúčastnit úplně každý bez ohledu na věk, pohlaví, vyznání apod. Specializované už jsou zaměřeny na určitý okruh lidí. Mohou být pořádány například pro golfisty, jen pro ženy, pro rodiny s dětmi. (Gúčik, 2012) Podle periodicity je můžeme rozdělit do tří skupin, a to na jednorázové akce, které se konají pouze jednou, většinou se jedná například o sraz prezidentů nebo o nějakou zahraniční návštěvu. Další skupinou jsou příležitostné akce, které se konají jednou za čas. Nejlepším příkladem těchto akcí budou olympijské hry. Třetí skupinou jsou pravidelné akce, které se opakují s určitou periodicitou, např. dvakrát do roka, jednou za rok nebo za dva roky. (Gúčik, 2012) Další dělení se týká délky trvání. Jedná se o několikahodinové akce, což jsou většinou divadelní představení, taneční představení, koncerty, soutěže. Dále akce několikadenní, kam patří výstavy, veletrhy, turnaje, festivaly a jako poslední jsou několikatýdenní, kam může spadat např. týdenní filmový festival. (Gúčik, 2012) V závislosti na místě konání se mohou akce konat buď v exteriérech (parky, letiště, louky, náměstí) nebo v interiérech (haly, sály, obchodní centra, kostely, galerie). Pokud budeme akce dělit z pohledu významu, budeme mluvit o místních, regionálních, národních, mezinárodních a světových akcích. Na místních akcích převažuje místní obyvatelstvo, obyvatelé blízkých obcí, měst a náhodní návštěvníci, regionální akce se zúčastňují obyvatelé celého regionu, národní akce se zúčastňují obyvatelé celého státu a občas i blízkého zahraničí, mezinárodní akce je už kombinace obyvatel z jiných státu a

23

poslední skupinou jsou světové akce, které jsou většinou příležitostné a mají globální charakter. (Gúčik, 2012) Z hlediska druhu, se kulturní akce dělí na hudební, taneční, filmové, divadelní, literární apod. Nejčastější formou kulturních akcí jsou festivaly, které jsou většinou několikadenní a konají se v exteriéru. Festivaly můžeme rozdělit do sedmi skupin podle jejich velikosti, cíle a vztahu k cílovému místu (tabulka 2). (Gúčik, 2012)

Tabulka 4: Kategorie festivalů. Kategorie Vysoko profilové všeobecné oslavy umění festivaly oslavující vybrané území festivaly s osobitou formou umění festivaly pro specifické cílové skupiny festivaly z kalendáře akcí cílového místa festivaly amatérského umění komerční hudební festivaly

Charakteristika Vysoký standard, zájem medií, vysoké příjmy organizované veřejným a třetím sektorem prostor pro komunikaci tvůrců, prezentace a hodnocení unikátních děl pro zdravotně indisponované, mladé lidi, ženy s dětmi zaměření na tradice

Pramen: Gúčik, Management cílového místa, 2012

Další druhy členění festivalů jsou z hledisek pozitivních přínosů festivalu nebo negativních dopadů festivalu. Z ekonomického hlediska se jako pozitiva dají zmínit zvýšení návštěvníků v oblasti, výdaje návštěvníků, rozvoj podnikání, výstavby nebo třeba i tvorba nových pracovních míst. Jako negativní dopady bychom mohli označit náklady na akci, které v případě neúspěchu akce mohou být obrovské a to samé platí i pro případ, kdy někdo špatné ovládá finanční management akce. Dalším velkým problémem může být náhlý nárůst cen či služeb, se kterým se při plánování nepočítalo. (Gúčik, 2012) Ze sociálního hlediska se jako pozitivní přínos může objevit např. obnova tradic, rozvoj místní infrastruktury, dlouhodobá propagace nebo rozvoj místního obyvatelstva. K negativním dopadům patří hlavně přerušení normálního fungování společnosti, narušení

životního

stylu místních obyvatel, zvýšené bezpečnostní

riziko a

nerovnoměrné obohacování mezi obyvateli. Dalším členěním, které se zohledňuje, je členění z hlediska životního prostředí nebo jinak nazváno, environmentální členění. Zde je jako pozitivní přínos považováno zvyšování podvědomí o životním prostředí, obnova životního prostředí nebo zájem o

24

ochranu nějakého území. Na straně negativních dopadů je to hlavně znečištění životního prostředí, odpadky, hluk nebo ničení a poškozování kulturního nebo přírodního dědictví. (Gúčik, 2012)

1.2.3. Zabezpečení organizovaných akcí Než se začneme zabývat materiálně technickou základnou organizovaných akcí, je důležité, mít správně vybrané místo. Místo by mělo být takové, které bude vyhovovat organizátorům a zároveň bude přitažlivé pro návštěvníky. „V současnosti se v souvislosti s výběrem místa konání akce zdůrazňuje i princip trvalé udržitelnosti. Doporučuje se proto vybrat takové místo, které je dostupné prostředkům veřejné dopravy, má vypracovanou environmentální politiku a disponuje potřebným materiálním a technickým zabezpečením.“ 13 Tento výběr je ovlivňován trhem, dopravní dostupností, tématem akce, kapacitou prostoru, reputací daného místa a možností zabezpečení a stravování. Oproti interiérovým akcím je u exteriérových akcí velice důležitá povrchová úprava, napojení místa na dopravní síť a v případě, že je více pódií, mít dostatečně velkou rozlohu, aby se pódia navzájem nerušila. (Gúčik, 2012) Následně je velice důležité zajistit smlouvu o organizaci. Smlouvu většinou sepíše majitel místa po domluvě s organizátorem ohledně dalších podmínek smlouvy, využití prostoru a navrácení prostoru. Beze smluv není možné žádnou akci nebo festival uskutečnit, pokud není organizátor zároveň majitelem místa. Poté se věnuje pozornost zabezpečení akce. Zabezpečením se rozumí zajištění zásobování, dopravy a její návaznosti, kontrola toku návštěvníků, účinkujících a dodavatelů služeb a vybudování informační sítě. (Gúčik, 2012) Všechny kroky můžeme rozdělit do tří skupin. První je zásobování návštěvníků, kam patří marketing, prodej vstupenek, zabezpečení základních služeb bez čekání v řadě a doprava. Druhou skupinou je zásobování produktu, kam spadá také doprava, ubytování, zabezpečení dalších potřeb účinkujících a třetí skupinou je zásobování obslužných zařízení a činností a tím se myslí bezpečnost, elektřina, voda a dodavatelé služeb a

13

AL]., Glenn A.J. Bowdin ... [et]. Events management. 3rd ed. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2010, s. 167. ISBN 9781856178181.

25

zařízení. Tyto všechny tři skupiny poté ve spolupráci tvoři novou skupinu, která se nazývá logistika místa konání akce. (Gúčik, 2012) a) Zásobování návštěvníků. Jedná se o informování návštěvníků o akci, jejím programu, s dostatečným časovým předstihem, s využitím vhodných marketingových nástrojů, různých prostředků a samozřejmě i medií a to vše proto, aby se potencionální návštěvníci mohli včas a s dostatkem času rozhodnout, zda si vstupenky zakoupí a organizované akce se tím pádem zúčastní nebo naopak. Pokud se bude jednat o akce, kde je vstup placený, je velice důležité zajistit jakousi síť prodejních míst, kde se budou vstupenky prodávat. Velmi rozšířeným a hojně využívaným modelem takovéto sítě jsou v dnešní době internetové obchody, kde je během několika minut možné vstupenku zakoupit z pohodlí domova. Také zde platí pravidlo, že čím větší akce se koná, tím více informací a hlavně podrobnějších informací je nutné návštěvníkům před začátkem podat (např. možnosti ubytování, dopravy, co je povolené, co zakázané, pravidla a podmínky na akci). Tato informace jsou většinou k nalezení na webových stránkách konané akce. Každý organizátor by se měl snažit, aby služby, které nabízí, mohli být návštěvníkovi splněny hned a aby na ně nemusel čekat fronty, protože každé takové čekání poté působí špatným dojmem na návštěvníka akce (např. parkovací místa, vstup do areálu, občerstvení, toalety). I proto je velmi důležité, aby si organizátor pečlivě prošel prostory, ve kterých se má akce uskutečňovat a dobře naplánoval rozmístění všech těchto služeb a aby na každém tomto místě pracoval dostačující počet zaměstnanců a nedocházelo tak ke vzniku dlouhých front. (Gúčik, 2007) b) Zásobování produktu. Zaměřuje na zabezpečení a zajištění různých druhů služeb a různé kvality služeb, kterými mohou být například úprava prostorů, ozvučení, světelná technika, přeprava a uskladněni speciální techniky, zabezpečení ubytovacích a stravovacích služeb pro návštěvníky, účinkující, pracovníky apod. Pokud se podaří zabezpečit a zajistit nejlepší podmínky jak pro návštěvníky, tak pro účinkující a celkově pro všechny, kteří se na akci podíleli, bude tak velmi pravděpodobné, že to pozitivně ovlivní i jejich zážitek, který si každý z nich z takové akce odnáší a v neposlední řadě to ovlivní i image akce, protože akce, kde jsou spokojení zákazníci, účinkující i personál se jeví jako velice dobré. Pro zjištění takovýchto potřeb se využívá většinou dotazník nebo anketa. (Gúčik 2007)

26

c) Zásobování obslužných zařízení a činností. Jedná se o oblast, která se zaměřuje na zabezpečení vhodných materiálních a technických podmínek. Tyto podmínky jsou většinou závislé na druhu akce a na místě jeho konání, tím se myslí, zda se jedná např. o interiér nebo exteriér. Pokud se akce koná v interiéru, je hlavním předpokladem, že prostor splní podmínky, požadavky i očekávání organizátora, jinými slovy, prostor, ve kterém se akce koná, je schopen požadavky zabezpečit. Opakem jsou akce konané v exteriéru. Zde je nutností vyhledat a oslovit dodavatele specializovaných služeb, domluvit s nimi zajištění těchto služeb a to vše s dostatečným časovým předstihem. (Gúčik 2007) Všechny tyto tři skupiny tvoří další skupinu logistiku místa konání akce. Za nejdůležitější a zároveň rozhodující prvek se považuje doprava, která je nedílnou součástí každé akce, protože zajišťuje dopravu návštěvníků, účinkujících nebo dodavatelů služeb či různých technických zařízení do místa konání akce. Důležité je, aby tato doprava fungovala i během konané akce, aby se návštěvníci mohli stále a v klidu dostat domů nebo aby se noví účinkující mohli v klidu na akci přepravit. Pro zajištění je nutné si vypočítat objem dopravy, určit přepravní toky, rozdělit přepravu podle různých dopravních prostředků, resp. rozdělit a vymezit zatížení dopravní sítě. (Gúčik, 2007) Pokud chceme vypočítat objem přepravy během konané akce, musíme si zjistit a použít čísla s počty návštěvníků, kteří se akce zúčastnili v minulých ročnících, pokud se tedy jedná o akci, která se koná pravidelně. Pokud se jedná o akci, která je jednorázová nebo se tato akce koná poprvé, musíme stanovit nějaký odhad počtu návštěvníků, který se většinou zjišťuje nebo odhaduje podle počtu prodaných vstupenek. I zde najdeme faktory, na kterých je objem přepravy závislý. Těmito faktory jsou velikost a význam akce, prostor, kde se akce koná (jestli se jedná o malou obec, o větší město atd.), jak je akce přístupná z hlediska individuální a hromadné dopravy a čas, ve kterém se návštěvníci na akci dostavili, který je zároveň závislý na tom, jak dlouho bude akce probíhat. (Gúčik, 2007) Když chceme určit přepravní toky, musíme se zaměřit na cílový trh návštěvníků. Zde počítáme se stanicemi městských hromadných doprav a s ubytovacími zařízeními a to především, když jde o nějakou dlouhodobější akci. Vzhledem k tomu, že v okolí akce mohou být různá parkoviště, která však mají omezenou kapacitu, je důležité probrat

27

otázku regulovaného parkování, vybudování nových záchytných parkovišť a pokud to bude nutné, zajistit kyvadlovou dopravu. (Gúčik, 2007) V případě, že se jedná o větší akci, je nutné rozdělit přepravu mezi různé druhy dopravních prostředků, díky čemuž dojde ke snížení zátěže pro jednotlivé dopravní sítě. To znamená, že návštěvníci musejí být včas informováni o tom, jaké všechny druhy hromadné dopravy mohou využít a jaké výhody to pro ně může mít (např. nějaká sleva na jízdné, pokud máme zakoupenou vstupenku a prokážeme se jí). Zároveň je ale důležitá i spolupráce a komunikace s dopravními společnostmi, se kterými musíme např. danou slevu vyřešit nebo se s nimi dohodnout na formě nějaké spolupráce, kterou může být třeba vzájemná propagace. (Gúčik, 2012) Podle Bowdena et al. (2011) je významnou součástí logistiky akce i kontrola toku návštěvníků, účinkujících a dodavatelů resp. statků a služeb a za důležité považuje i komunikaci s danými subjekty před začátkem akce, přes její konání a i po ukončení akce. Každá organizovaná akce sebou nese i určitá rizika. Při plánování akce dochází k vypracování jakéhosi plánu, ve kterém se zjišťují případná rizika, ke kterým by mohlo během organizované akce dojít. Tento plán má většinou následující postup. Nejprve se analyzují veškerá možná rizika, definují se a rozdělí se do kategorií, poté začne plánování a tvorba opatření pro všechna tato rizika, poté se tato opatření uplatní a ve finále se jen zkontroluje jejich účinnost. Tento proces se nazývá řízení rizik akcí. (Gúčik, 2012) „Řízení rizik se zabývá vytvořením plánu protiopatření pro konkrétní identifikovaná rizika, sledováním jejich spouštěčů identifikovaných i nových rizik, vykonáváním protirizikových opatření a kontrolou dopadů jednotlivých rizik.“ 14 Rizika mohou vznikat kdykoli. Většinou se objevují ve fázi realizace akce, ale mohou se objevit i dříve v přípravné fázi akce. V přípravné fázi jsou nejčastějšími riziky téma akce, místo a čas jeho konání, marketing nebo technické či finanční zabezpečení. Ve fázi realizace jsou rizika spjata s technickým zabezpečením, počasím, větrem či ohrožením života nebo majetku. (Gúčik, 2007)

14

GÚČIK, M. a kol. 2012, Manažment ciel’ového miesta cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 21. Banska Bystrica : Slowak-Swiss Tourism, 2012, s. 196, ISBN 978-80-8141-025-3.

28

„Rizika, které ohrožují akci, souvisí především s nahromaděním návštěvníků, nedostatečně zaškolenými pracovníky a dobrovolníky, místem akce, nesprávnými rozhodnutími, časovou tísní, selháním techniky a vlivem počasí.“ 15 Tabulka 5: Potencionální rizika. Rizika v přípravné fázi akce Tématika, místo a čas konání akce málo zajímavá tématika pro cílovou skupinu nesprávný výběr cílové skupiny nesprávný výběr místa konání akce se koná současně s jinou s podobnou tématikou akce se koná v nevhodném čase (např. v čase významného svátku nedostatek času na přípravu Marketing nesprávná cílená propagace negativní publicita nevhodný výběr tiskového mluvčího nevhodný výběr mediálních partnerů problémy s prodejem vstupenek Technické zabezpečení nedostatečná dopravní infrastruktura nedostatek míst na parkování poruchovost technických zařízení Finanční zabezpečení nedostatek příjmů z prodeje vstupenek příliš drahé nebo laciné vstupenky nedostatečné příjmy od sponzorů vysoké předpokládané náklady

Rizika ve fázi realizace akce Technické výpadek elektrické energie dopravní zácpa problematická orientace v prostoru požár Povětrnostní horké nebo chladné počasí deštivé počasí, bouřky, vichřice, záplavy Časové nedodržení časového harmonogramu zmeškání zásobování Ohrožení zdraví a života kontaminace jídla a nápojů porušování hygienických norem fyzické násilí výskyt drog a zbraní teroristický útok Ohrožení majetku vandalismus kriminalita

Pramen: Gúčik, Management regionálneho cestovního ruchu, 2007

1.2.4. Balík služeb organizovaných akcí „Všechno, co se nabízí na trhu a má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit komplexní zážitek se nazývá produkt cestovního ruchu. Z věcného hlediska produktem cestovního ruchu je soubor služeb, které vyprodukuje a nabízí podnik (sekundární nabídka) a cílové místo (primární nabídka).“ 16 Službami můžeme nazvat veškeré věci, které nám některý z podniků nabízí na trhu cestovního ruchu a které uspokojí naše potřeby. „Službami se všeobecně rozumí ekonomické statky, které mají převážně nehmotný charakter, slouží k uspokojení potřeb návštěvníků a produkují je podniky cestovního 15

GÚČIK, M. et al. 2007, Manažment regionálního cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 11. Banska Bystrica : Dali-BB, 2007, s. 175, ISBN 978-80-89090-4-1. 16 GÚČIK, M. et al. 2007, Manažment regionálního cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 11. Banska Bystrica: Dali-BB, 2007, s. 13, ISBN 978-80-89090-4-1.

29

ruchu. Služby dělíme na služby cestovního ruchu, které jsou určené pro návštěvníky v cestovním ruchu a na služby v cestovním ruchu, které spotřebovává i místní obyvatelstvo.“ 17 „Produkt z pohledu návštěvníka nebo zákazníka je vždy soubor, balík jednotlivých služeb, které jsou spojené jako řetěz.“ 18 Řetězem služeb organizované akce může být získání informace o dané akci a zarezervování si či zakoupení lístku na danou akci, doprava do místa konání akce, zajištění ubytování, příchod a vstup na danou akci, stravování, aktivity, zábava, odchod z akce do zajištěného ubytování, zpáteční cesta a aktivity spojené s ukončením akce. Každý podnik nebo cílové místo si vytváří vlastní řetěz služeb a každá z těchto služeb zanechá po spotřebě dojem a má vliv na celkový zážitek z pobytu v cílovém místě. (Gúčik, 2007) Služby jsou jako statky, které při své produkci vytváří užitečné efekty, které nám pomáhají uspokojit naše potřeby. Při tvorbě a poskytování služeb je nezbytné zahrnout do procesu i vnější faktor, kterým je zákazník a zajistit tak odbyt služeb. Tento proces se uskutečňuje současně s poskytováním služeb a má tři fáze. Jde o připravenost na poskytování služeb, kterou má na starosti producent služby a je v ní zahrnuta jeho vůle, schopnost a ochota službu zákazníkům poskytovat. Dále jde o proces poskytování služeb, který začleňuje vnější faktor (zákazníka) do těchto služeb a poté se dostaneme k výsledku poskytnutí služeb, který vzniká spojením či spoluprací producenta služby a zákazníka jako spotřebitele. (Gúčik, 2007) Služby v cestovním ruchu můžeme považovat za mnohoodborové. To znamená, že jsou poskytovány více podniky v cestovním ruchu, přičemž každý z těchto podniků spadá do různé oblasti lidské činnosti (informační, dopravní, ubytovací apod.). Proto je nutné, aby

služby

byly

zprostředkovány

návštěvníkovi.

V cestovním

ruchu

tuto

zprostředkovatelskou funkci zastávají cestovní kanceláře a agentury, v případě organizovaných akcí to jsou organizátoři těchto akcí. (Orieška, 2011) Služby, které se v cestovním ruchu spotřebovávají, jsou velice rozmanité. Spotřebitelem služeb není jen návštěvník cestovního ruchu, ale i další spotřebitelé a jsou výsledkem 17

ORIEŠKA, J. 2011, Služby v cestovnom ruchu 1. časť. Knižnica cestovného ruchu 18. Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2011, s. 7, ISBN 978-80-89090-93-8. 18 GÚČIK, M. et al. 2007, Manažment regionálního cestovného ruchu. Knižnica cestovného ruchu 11. Banska Bystrica: Dali-BB, 2007, s. 13, ISBN 978-80-89090-4-1.

30

spolupráce podniků a organizací s odlišnou orientací na odvětví. Služeb v cestovním ruchu je několik. Jedná se o služby informační, přepravní, ubytovací a stravovací, sportovní a rekreační, kulturní a společenské, lázeňské a zdravotní, kongresové, zprostředkovatelské a průvodcovské a animační služby. (Gúčik, 2007) Pokud se ale nad tímto zamyslíme, dojdeme k závěru, že návštěvník, který se zúčastní nějaké organizované akce, nespotřebovává služby jednotlivě, ale většinou se poptává po jejich kombinaci, kterou může utvořit nějaký soubor, balík či řetěz služeb. Pro kombinaci služeb je charakteristické, že se vzájemně doplňují a kompletují tak nabídku služeb cestovního ruchu. (Orieška, 2011) Tabulka 6: Schéma řetězu služeb organizované akce. Před začátkem akce Informace (celkové i místní), doprava do místa konání akce, zakoupení / rezervace vstupenek, ubytování +/-

Během konání akce

Po skončení akce

Vstup do areálu, občerstvení, aktivity, zábava, atraktivity

Opuštění areálu, doprava zpět domů

+/-

+/-

Pramen: Vlastní.

V cílovém místě jsou důležité informační služby. Jedná se o informace o místě konání akce, možnosti stravovacích a ubytovacích zařízení, doprava na akci, jaké jsou v okolí zajímavosti či památky, jestli je nutná rezervace pro danou akci, co musíme splnit, abychom se na akci dostali např. zakoupení vstupenek. Tyto informace se většinou nacházejí na webových stránkách konané akce nebo je sdělí příslušné turistické informační centrum či jiné oddělení např. v budově místního úřadu, které je pověřeno poskytováním těchto informací. Dalšími službami jsou ubytovací a stravovací služby. V každé oblasti, kde se daná akce koná, má návštěvník na výběr z více druhů ubytovacích zařízení. Může zvolit různé hotely, motely, ubytovny, studentské koleje či internáty, chatovou či kempovou oblast různého standardu. To samé platí pro stravovací služby, kde jsou v nabídce restaurace, hospody, bistra, pizzerie, fast-foody, bufety či klasické stánky u nebo v areálu konané akce. Další možností v tomto ohledu jsou i samoobsluhy a podobné prodejní řetězce. Důležitou službou je také doprava a to jak do cílového místa, v cílovém místě a z cílového místa zpět domů. Zde je k dispozici několik dopravních prostředků, kterými se mohou návštěvníci dopravit do a z cílového místa, jako např. vlaky, autobusy nebo osobní

31

automobily. V cílovém místě většinou funguje městská hromadná doprava, kterou tvoří autobusová doprava, tramvajová doprava, trolejbusy nebo metra.

2. Vliv organizovaných akcí na rozvoj cestovního ruchu ve městě Světlá nad Sázavou Organizované akce jsou velmi důležitou součástí nabídky cestovního ruchu a spolu s přírodním a kulturním dědictvím patří do primární nabídky cestovního ruchu. Organizované akce jsou součástí různých druhů a forem cestovního ruchu a na trhu jsou nabízeny jako finální a konečný produkt určený k prodeji a to přímo spotřebiteli, kterým je v našem případě návštěvník, který si chce např. zakoupit vstupenku na jednodenní festival, která zahrnuje například vstup do areálu, poslech hudby a třeba welcome drink. Organizované akce jsou velmi důležitou součástí regionu. Dokáží využít svého potenciálu ke krátkodobému rozvoji cestovního ruchu v regionu, zároveň zviditelňují region a jsou přínosem i po ekonomické, sociální či environmentální stránce. Dochází díky nim ke zvýšení příjmů podnikatelů, k rozvoji místní infrastruktury nebo ke zvyšování povědomí o životním prostředí.

2.1. Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je zjistit a zhodnotit význam organizovaných akcí pro rozvoj cestovního ruchu ve Světlé nad Sázavou a jejím okolí. Na cíl navazují dvě výzkumné otázky, a to: -

Jaké jsou projevy vlivu organizace festivalu a jiných akci v rozvoji cestovního ruchu v oblasti?

-

Jak organizace festivalu a jiných akcí ovlivňuje změny v infrastruktuře?

Při zpracování bakalářské práce jsme využili primární i sekundární zdroje dat. K sekundárním zdrojům dat patřila knižní odborná literatura a odborné příspěvky publikované online. Primární data jsme získali terénním průzkumem, který jsme realizovali ve městě Světlá nad Sázavou a obci Lipnice nad Sázavou v období od 1. 6. do 31. 9. 2013. Využili jsme metodu optávání a techniku řízeného rozhovoru, v některých případech dotazník. Oslovili jsme organizátory největších organizovaných

32

akcí v oblasti, představitele městského zastupitelství a příslušná turistická informační centra. Ve zkoumané oblasti se realizuje několik festivalů, které můžeme označit za realistické, všeobecné, většinou pravidelně se opakující, několikahodinové až několikadenní, probíhají v exteriéru a jejich význam je maximálně národní. Tabulka 7: Festivaly ve Světlé nad Sázavou a okolí. Festivaly Relax Rock Fest

Období realizace 7. září

Světlá fest

8. června

Rocková Lipnice

12. července

Sázavafest

1. – 3. srpna

Zaměření Pro všechny věkové kategorie, hudební, rockový Věková kategorie 30 let, hudební, rockový Pro všechny věkové kategorie, hudební, multižánrový Pro všechny věkové kategorie, hudební, multižánrový

Ročník čtvrtý třetí dvacátý třináctý

Pramen: Vlastní. Při zpracování bakalářské práce jsme využili metody vědecké práce, a to metodu analýzy a syntézy.

2.2. Spolupráce v cestovním ruchu ve městě Světlá nad Sázavou Spolupráce v cestovním ruchu je pro organizované akce velmi důležitá. Ke spolupráci dochází mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a do spolupráce může vstupovat i dobrovolný sektor. Nejčastějším případem je ale spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem má význam i v případě organizovaných akcí. Každý ze sektorů plní své funkce. Veřejný sektor se stará o strategický rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na udržitelný rozvoj, nezaměstnanost či infrastrukturu. Soukromý sektor má na starost zajistit a poskytnout kvalitní služby, tak aby se maximalizovaly výnosy, které by poté mohly být využity k rozvoji zařízení a služeb cestovního ruchu.

33

Městský úřad ve Světlé nad Sázavou má několik odborů. Cestovním ruchem a záležitostmi ohledně cestovního ruchu se zabývá odbor majetku, investic a regionálního rozvoje odbor životního prostředí, odbor financí a odbor dopravy. Samostatný odbor, který by se zabýval cestovním ruchem, zde zřízen není. Obec Lipnice nad Sázavou nemá odbory žádné a nemá prozatím vytvořený žádný strategický dokument pro rozvoj obce. Světlá nad Sázavou má pro období 2007 – 2013 vypracovaný strategický plán s názvem Strategie města Světlá nad Sázavou. Tento plán je rozdělen do čtyř problémových okruhů (tabulka 8) Tabulka 8: Problémové okruhy. Název okruhu

Strategický cíl

Problémový okruh A – Kvalita života

Zvýšit kvalitu života ve městě a zlepšit životní podmínky pro obyvatele města Světlá nad Sázavou vytvářením

vhodných

podmínek

pro

rozvoj

bydlení, služeb, vzdělání a volnočasového využití. Problémový okruh B – Podnikání a podnikatelské

Rozvoj

prostředí

založený

podnikatelského na

simulaci

prostředí vnitřních

ve a

městě vnějších

rozvojových zdrojů a s důrazem na posílení zaměstnanosti. Problémový okruh C – Cestovní ruch

Posílit úlohu cestovního ruchu jako na celkovém rozvoji území, na rozvoji ekonomiky, služeb a zaměstnanosti města, odpovídající kulturně – přírodním předpokladům a přednostem města a regionu.

Problémový okruh D – Technická a dopravní

Zkvalitnění dopravní situace ve městě, zvýšení

infrastruktura, životní prostředí

bezpečnosti občanů města, dobudování a postupné rekonstruování nevyhovujících úseků technické infrastruktury města a zlepšení stavu životního prostředí jako významného faktoru ovlivňujícího trvale udržitelný rozvoj.

Pramen: Strategie města Světlá nad Sázavou 2007 – 2013. Vizí strategického plánu je ukázat město Světlá nad Sázavou jako hospodářské centrum středního Posázaví s kvalitním dopravním napojením a zdravým životním prostředím, a to místním občanům, podnikatelům a návštěvníkům.

34

Pro potřeby bakalářské práce má význam okruh C, který se zabývá cestovním ruchem. V této oblasti byla přijata různá opatření, která mají zkvalitnit propagaci města jako významného turistického cíle, zkvalitnit spolupráci subjektů v oblasti cestovního ruchu ve městě, zkvalitnit základní i doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu spojenou s rozvoje cyklostezek a pěší turistiky a zároveň tak využít kulturního a přírodního potenciálu města a okolí pro rozvoj cestovního ruchu. Mnohá z opatření byla již realizována. Jedná se hlavně o postavení nové multifunkční sportovní haly, o obnovu různých stezek pro různé druhy turistiky a hlavně o vybudování nových cyklostezek podél pozemních komunikacích. Dalším asi nejdůležitějším a zároveň splněným cílem města se stala propagace města a zkvalitnění spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu ve městě, ke které došlo díky konání festivalu Sázavafest. Kromě festivalu Sázavafest se v oblasti konají festivaly Relax Rock Fest, Světlá fest a Rocková Lipnice (tabulka). Největším festivalem je přitom Sázavafest, který zaznamenal v roce 2013 až 14 tis. návštěvníků. Tabulka 9: Výše nákladů a počet návštěvníků v roce 2013. Název akce Relax Rock Fest Světlá fest Rocková Lipnice Sázavafest

Výše nákladů 125.000,500.000,664.000,10.000.000,-

Počet návštěvníků 140 500 1.820 14.000

Pramen: Vlastní.

Konstatujeme, že většinou platí pravidlo, čím vyšší náklady na organizaci festivalu jsou, tím více návštěvníků se festivalu zúčastní. Jediným festivalem, který se z tohoto kritéria vymyká, je Světlá fest, u kterého došlo k obrovskému poklesu návštěvníků v tomto roce (graf 1)

35

Graf 1: Závislost výše nákladů na počtu návštěvníků

Tabulka 10: Organizační stránka festivalů.

Název festivalu

Naplněna kapacita

Spolupráce s městem

Spolupráce s TIC

Změna místa

Relax Rock Fest

ne

ne

ano

ne

Světlá fest

ne

ano

ano

ano

Rocková Lipnice

ne

ne

ne

ne

Sázavafest

ano

ano

ano

ano

Pramen: Vlastní.

2.3. Přínosy organizovaných akcí k rozvoji cestovního ruchu Organizované akce představují potenciál rozvoje cestovního ruchu v oblastech, které nedisponují atraktivní primární nabídkou. Organizované akce umožňují přilákat do regionu návštěvníky, kteří kromě samotné akce využijí také ubytovací a stravovací služby. Existuje také předpoklad zájmu o další atraktivity cestovního ruchu v oblasti z jejich strany. Přínosy organizovaných akcí můžeme rozdělit na ekonomické, sociální, 36

environmentální a politické. Za ekonomické přínosy považujeme např. vytváření stálých nebo dočasných pracovních pozic nebo zvětšení podnikatelských zisků spojených s výdaji návštěvníků. Sociálními přínosy jsou myšleny přínosy v místní kultuře. To znamená, že díky zájmu návštěvníku o danou lokalitu či region dojde k obnovení tradic, do kterého se zapojí místní obyvatelstvo nebo k dlouhodobé propagaci, která může být s obnovením tradic spojená. Z přínosů těchto akcí může mít užitek i životní prostředí nebo politika. Díky organizovaným akcím může dojít ke zvýšení zájmů investorů, kteří se o dané lokalitě díky organizované akci dozvědí a budou v dané lokalitě např. investovat do obnovy životního prostředí.

2.3.1. Infrastruktura Pod pojmem infrastruktura chápeme inženýrské sítě, komunikace a další služby, které jsou spojovatelem mezi obydlenou částí a okolními regiony a slouží k potřebám místních obyvatel, podnikatelů i návštěvníků. V rozšířeném významu jsou součástí infrastruktury i místní služby poskytované rezidentům i návštěvníkům a také služby ubytovacích zařízení. (výkladový slovník CR) Zlepšením infrastruktury se rozumí vybudování nové komunikace, oprava již vybudované komunikace, může se jednat o zlepšení hromadné dopravy, napojení místních dopravních sítí na průmyslové a obchodní zóny, vytváření městských okruhů pro zklidnění dopravy, vylepšení místního dopravního, ale může se jednat i o opravu ploch, které nebyly dosud využívány nebo také o vybudování ubytovacích či stravovacích kapacit. a) Změny v infrastruktuře v průběhu festivalu Relax Rock Fest. Během festivalu došlo k úpravě louky, na které se festival odehrává. Úprava byla záměrně dělána tak, aby plocha mohla být dále využívána a spočívala v zasypání děr, zarovnání nerovností, zasypání příjezdové cesty kamením, posekání louky i křovin v okolí louky. Louka má být nyní využita jako prostor určený ke srazu motoristů, k pořádání fotbalových turnajů a samozřejmě k dalšímu ročníku Relax Rock Festu. Také zde byla část komunikace uzavřena, aby se do areálu nedostali návštěvníci bez zakoupené vstupenky. Z materiálního a technického zabezpečení festivalu byl na akci dovezen rozvaděč elektřiny, který byl využit pro zajištění ozvučení a světel, dále zde bylo postavené

37

dočasné pódium a několik stánků převážně s jídlem, jelikož pití může obstarat bar, který je v areálu. b) Změny v infrastruktuře v průběhu festivalu Světlá fest. Tento festival se v minulých ročnících konal v areálu místního fotbalového stadionu, odkud musel být pro tento rok díky špatnému počasí přesunut do místní průmyslové zóny, kde bylo nutné plochu také upravit. Jednalo se však pouze o posekání travnaté plochy. Průmyslová zóna byla totiž před nedávnem vybudována a při jejím budování se počítalo s možností jejího využití, tím pádem jsou zde vybudovány nové komunikace a nebylo potřeba je opravovat nebo budovat jiné. V areálu festivalu bylo postaveno dočasné pódium s osvětlením a ozvučením, dále zde byli stánky s občerstvením a také velký párty stan, ve kterém bylo zřízeno sezení pro návštěvníky. c) Změny v infrastruktuře v průběhu festivalu Rocková Lipnice. V přípravné fázi tohoto festivalu absentovala kooperace obce s organizátorem. Zlepšením oproti minulým ročníkům bylo jenom doplnění dopravního značení. Festival se odehrává v areálu bývalého amfiteátru, takže je zde vybudované stálé pódium i sezení. Pódium bylo doplněno světly, ozvučením, v areálu se postavily stánky s občerstvením a s nimi i párty stan, kde docházelo k autogramiádám. d) Změny v infrastruktuře v průběhu festivalu Sázavafest. Sázavafest byl co se oprav a rekonstrukcí týká asi nejrozsáhlejší. Došlo k opravě pozemní komunikace, která vedla ke stanovému městečku, dále byla opravena část komunikace, která vede z nádraží na náměstí, včetně přilehlé a nepřehledné křižovatky, došlo k posekání travnaté plochy v celém areálu parku a samozřejmě i k vysekání křovin, dále došlo k posílení dopravního značení stejně jako v případě Rockové Lipnice. Zároveň došlo i k rekonstrukci místního mostu, který vede přes řeku Sázavu a spojuje komunikaci mezi nádražím a parkem a v prostoru zámku, kde měli zázemí účinkující a produkce bylo vybudováno dočasné parkoviště právě pro účinkující. V areálu festivalu byla postavena tři dočasná pódia, na kterých byla zřízena světelná i zvuková technika a každé pódium mělo vlastní rozvaděč elektřiny, aby nedocházelo k výpadkům. Dále zde byla spousta stánku s občerstvením nebo suvenýry a spousta aktivit (skákání z výšky do nafukovací matrace, hudební soutěže, zručnostní soutěže apod.).

38

Tabulka 11: Změny v infrastruktuře vlivem organizovaných akcí. změna

Festival

stálá/dočasná

přínos

pro

místní

obyvatele Relax

Rock

Fest

-

úprava louky

-

stálá

-

ne

-

stánky s občerstvením

-

dočasná

-

ne

-

pódium

-

dočasná

-

ne

-

doplnění

-

dočasná

-

ne

dopravního

značení Světlá fest

-

úprava travnaté plochy

-

stálá

-

ne

-

stánky s občerstvením

-

dočasná

-

ne

-

pódium

-

dočasná

-

ne

-

doplnění

dopravního

-

dočasná

-

ne

dopravního

-

stálá i dočasná

-

ano

značení Rocková

-

doplnění značení

Lipnice

Pramen: Vlastní. Tabulka 11: Pokračování Sázavafest

-

oprava pozemních komunikací

-

stálá

-

ano

-

rekonstrukce mostu

-

stálá

-

ano

-

stánky s občerstvením

-

stálá

-

ano

-

parkoviště

-

dočasná

-

ne

-

pódia

-

dočasná

-

ne

-

posílení dopravního značení

-

dočasná

-

ne

-

posekání travnaté plochy

-

dočasná

-

ne

-

dočasná

-

ne

Pramen: Vlastní. Tabulka 12: Zázemí pro návštěvníky. Název festivalu Relax Rock Fest Světlá fest

Stánky s občerstvením

Mobilní / celoroční WC

Posezení

Šatny

Sprchy

Stanový tábor

Pódium dočasné / trvalé

ano

celoroční

ano

ne

ne

ano

dočasné

ano

mobilní mobilní + celoroční mobilní

ano

ne

ne

ano

dočasné

ano

ne

ne

ano

trvalé

ano

ne

ne

ano

dočasné

Rocková Lipnice

ano

Sázavafest

ano

Pramen: Vlastní.

39

Tabulka 13: Zázemí pro účinkující. Název festivalu

Vlastní občerstvení

Vlastní WC

Sprchy

Šatna

Posezení

Relax Rock Fest

ano

ne

ne

ne

Světlá fest

ano

ano

ne

ano

ano

Rocková Lipnice

ano

ano

ano

ano

ano

Sázavafest

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Pramen: Vlastní. 2.3.2. Zaměstnanost

Zaměstnaností se rozumí stav nebo situace, kdy jakákoli osoba starší 15ti let, vykonává v průběhu týdne nějakou práci, ze které má nějaký příjem. Tyto osoby spadají do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva nebo také do pracovní síly. Do této skupiny patří také obyvatelstvo, které nepracuje, ale práci mělo, ale z nějakého důvodu se jí nevěnovalo (nemoc, dovolená apod.). (epp.eurostat.ec.europa.eu) Během každého festivalu dochází k tvorbě nových pracovních míst, ale většina je pouze dočasných a jsou jen na dobu trvání festivalu. a) Pracovní místa vytvořeny v rámci festivalu Relax Rock Fest. Během tohoto festivalu jsou zaměstnáni lidé na stánkový prodej, na výběr vstupu a zároveň jako pořádková služba, která má na starost bezproblémový chod festivalu, dále zde vzniká pracovní pozice pro zvukaře, moderátora či koordinátora, který se o akci stará a hlídá tak její průběh. Dále zde vznikají pozice pro hasiče, kteří dohlížejí na bezpečnost, ale tato pozice je většinou obsazena dobrovolníky z řad hasičů. Tyto pracovní pozice i příležitosti vznikají pouze jednorázově a jen při příležitosti konání festivalu nebo jiné akce, na kterých je potřeba více lidí. Můžeme ale konstatovat, že jelikož se festival koná pravidelně, vznikají tato místa každoročně a jsou téměř pokaždé obsazena stejnými lidmi. b) Pracovní místa vytvořeny v rámci festivalu Světlá fest. Světlá fest je festival, který si celý pořádá organizátor a žádné místo uvnitř nikomu nepronajímá. To znamená, že organizátor má stálou pracovní sílu, která každý rok na festivalu pracuje a někteří

40

z těchto lidí pracují pro organizátora i v průběhu celého roku a pomáhají mu tak s přípravami festivalu a se zařizováním věcí potřebných pro chod festivalu. Vznikají tu tedy pracovní pozice, které mají stálé pracovníky, kteří se akce každoročně zúčastní a také zde vzniká několik pozic, které nabízejí pracovní podmínky na celý rok. Jedinou pozicí, která se zde mění, je pozice bezpečnostní agentury, na kterou jsou pokaždé dosazeni jiní lidé. Počet zaměstnanců na takovou akci se pohybuje kolem 50ti, ale to je většinou závislé na počtu stánků a tím pádem i počtu pracovních pozic. c) Pracovní místa vytvořeny v rámci festivalu Rocková Lipnice. Na tomto festivalu vznikají pracovní místa prakticky na stejných pozicích jako u předchozích festivalů. Výhodou pro organizátora je, že má v areálu jen určitý počet stánků a další prodejní místa nabízí k pronájmu, tím pádem nemusí shánět tak velkou pracovní sílu, ale dává tím možnost ostatním podnikatelům. Dá se ale mluvit o tom, že podnikatelé, kteří se na tento festival dostali, mají tato místa dopředu zamluvená a zúčastňují se tohoto festivalu pravidelně. d) Pracovní místa vytvořeny v rámci festivalu Sázavafest. Sázavafest je z hlediska tvorby pracovních míst největším tvůrcem mezi těmito festivaly. Pracovní místa zde vznikají na pozicích prodeje občerstvení, suvenýrů, obsluha aktivit, soutěží, pořádková služba, služba zajišťující úklid, zvukaři, moderátoři a koordinátoři, kteří dohlížejí na harmonogram a dbají na jeho dodržení. Zároveň zde byla vytvořena možnost pro místní podnikatele, kteří si mohli otevřít svůj vlastní stánek v okolí areálu, čehož spousta podnikatelů ráda využila. Většina pracovních pozic je příležitostného charakteru, ale každoročně na nich pracují stejní lidé. V případě tohoto festivalu dochází i k častým obměnám pracovníků, např. z důvodu změny cateringové firmy či odstoupení některého z prodejců. Konstatujeme, že v čase konání festivalů a jejich přípravy nejsou v oblasti vytvářená pracovní místa, které by výrazním způsobem ovlivňovala zaměstnanost v regionu jakožto makroekonomický ukazatel. V oblasti jsou vytvářena brigádnická místa. Většina z nich je dočasná a pracovní pozice je vytvořená jenom na jednu konkrétní akci. V některých případech je pracovní pozice vytvářena opakovaně např. dobrovolní hasiči, bezpečnostní/pořádková služba apod. Tehdy se jedná o pracovní místa, která částečně zlepšují zaměstnanost v oblasti, i když také jenom dočasně.

41

2.3.3. Návštěvnost Návštěvnost je ovlivněna tématem festivalu, jeho kvalitou a image a samozřejmě jeho propagací. a) Návštěvnost festivalu Relax Rock Fest. Relax Rock Festu se v minulosti zúčastňovali spíše místní kapely a zároveň dostávaly prostor i začínající místní kapely. Poté se začal festival pořádat tak, aby na každém festivalu vystoupil někdo známý. Filozofie je jednoduchá – známá osobnost přiláká na festival více návštěvníků. Mezi známé interprety, kteří na festivalu vystupovali, spadá např. Kreyson + Láďa Křížek, Morčata na útěku, K2 nebo Leona Šenková. V letošním roce se festivalu zúčastnilo cca 140 návštěvníků, což bylo nejméně ze všech pořádaných ročníků a důvodem podle organizátora byla neochota lidí zaplatit vstupné, které jim přišlo vysoké a které bylo 150 v předprodeji a 250 na místě. Dalším důvodem, proč je festival navštěvován méně (na rozdíl od Světlá festu), je neochota města spolupracovat nebo se na tomto festivalu jakkoli podílet, jako je to v případě Světlá festu. Tabulka 14: Návštěvnost Relax Rock Fest. Ročník první druhý třetí čtvrtý

Návštěvnost 450 350 400 140

Pramen: Vlastní.

b) Návštěvnost festivalu Světlá fest. Minulého ročníku Světlá festu se zúčastnilo asi 1000 návštěvníků. Bylo to v době, kdy se festival odehrával ještě v areálu místního fotbalového klubu a díky této návštěvnosti by se dalo mluvit i o naplnění kapacity festivalu. Důvodem tohoto velkého zájmu byl rozhodně line up, na kterém byly kapely jako Citron, Seven, Argema, z místních kapel to byly kapely Madame Butterfly a Nice Navels, kteří zde dokonce křtili své první CD a hlavním lákadlem a důvodem velké účasti byla určitě zpěvačka Anna K. V tomto ročníku však došlo k úpadku. Festival navštívilo pouze 500 návštěvníků, ale nedá se mluvit o tom, že by line up byl nezajímavý nebo nezáživný. Vystoupili zde interpreti jako Koblížci, Walda gang, Olga Lounová, Harlej či UDG. Důvodem poklesu návštěvnosti bylo, že došlo ke změně místa, kdy se festival přesunul z fotbalového stadionu do průmyslové zóny, kde spousta návštěvníků poslouchala festival zpoza plotu. Dalším důvodem bylo právě i počasí,

42

které bylo proměnlivé, což spoustu návštěvníků odlákalo a spousta lidí se v té době soustředila na připravující se Sázavafest a tratila tím pádem o tento festival zájem. Tabulka 15: Návštěvnost Světlá fest. Ročník

Návštěvnost

první

700

druhý

1000

třetí

500

Pramen: Vlastní. c) Návštěvnost festivalu Rocková Lipnice. Festivalu Rocková Lipnice se každoročně zúčastňuje stejný počet lidí. Festival je oblíbený, má své tradice, svou stálou klientelu a kapely, které zde vystupují pravidelně a jejichž přítomnost na festivalu je pro všechny samozřejmostí. Festivalu se v průměru zúčastní asi 1800 návštěvníků, celková kapacita areálu je ale 2500 návštěvníků, ale ta byla naplněna pouze jednou a to v roce 2005. Festivalu se v minulých ročnících zúčastnili interpreti jako např. Škwor, Aleš Brichta, Tomáš Klus, Mandrage, Rybičky 48, Mňága a Žďorp, Anna K, Eddie Stoilow, Bára Zemanová, Aneta Langerová a samozřejmostí pro tento festival je kapela Mig 21. Tabulka 16: Návštěvnost Rocková Lipnice. Ročník

Návštěvnost

patnáctý

2100

šestnáctý

1350

sedmnáctý

1500

osmnáctý

1800

devatenáctý

2400

dvacátý

2050

Pramen: Vlastní. d) Sázavafest. Sázavafest patří mezi jedny z nejoblíbenějších festivalů v České republice a můžeme konstatovat, že i když se festival několikrát stěhoval a měnil místo konání, nemělo to na jeho návštěvnost vliv a každým rokem se ho pravidelně zúčastňuje kolem 14.000 návštěvníků. První přesun festivalu ze Sázavy do Kácova byl zapříčiněn právě nedostačující kapacitou areálu a i po tomto přesunu byl festival plně zaplněn. Festival je multižánrový a multikulturní, najdeme na něm české ale i zahraniční kapely a všechny jsou většinou špičkami ve svých žánrech. Jelikož je festival třídenní, zúčastňuje se ho velké množství českých interpretů, např. Mig 21, Dan Bárta, Support

43

Lesbiens, Mandrage, Kryštof, Tomáš Klus, UDG, Monkey Business, Wohnout, Nightwork, Chinaski, Anna K a spousta dalších. Každého ročníku se navíc zúčastňují zahraniční kapely, které jsou většinou největším lákadlem tohoto festivalu, např. Sean Kingston, Moby, Chumbawamba, The Subways, Kosheen, Alphaville, Irie Revoltes, Lyre le Temps, Hadouken, nebo Dub FX. Návštěvnost tohoto festivalu se každoročně pohybuje okolo 14ti tisíc návštěvníků. Jisté změny v objemu návštěvnosti zaznamenali v průběhu konání festivalů i turistická informační centra (graf 2). V případě Relax Rock Festu a Světlá festu nedošlo ke zvýšení návštěvnosti, protože festivaly se v roce 2013 konaly v sobotu, kdy je TIC zavřeno. V případě Rockové Lipnice došlo k nepatrnému poklesu a v případě Sázavafestu došlo k nárůstu asi o 75 %. Graf 2: Návštěvnost v TIC.

Jedním ze zajímavých objektů primární nabídky je zdejší soustava podzemních chodeb. Z hlediska její návštěvnosti v průběhu konání festivalů vidíme, že u prvních dvou festivalů nedošlo k žádnému nárůstu nebo dokonce k žádné návštěvnosti, ale u Rockové Lipnice a Sázavafestu byl nárůst zaznamenán. U Sázavafestu byl nárůst největší a to asi o 57 % (graf 3).

44

Graf 3: Návštěvnost podzemí.

Jisté změny v návštěvnosti zaznamenala i galerie. Avšak návštěvnost galerie ovlivňuje zejména atraktivita vystavované expozice. Rozdíly v návštěvnosti galerie nejsou v průběhu festivalů příliš patrné (graf 4). Graf 4: Návštěvnost galerie.

2.3.4. Ekonomické přínosy Ekonomickými přínosy rozumíme např. příjmy z pronájmu prostorů, příjmy podnikatelů v pohostinství či jiných službách cestovního ruchu, příjmy z návštěv atraktivit či za

45

využití dalších služeb, ale také to může být např. tvorba dočasných pracovních a brigádnických pozic. Ekonomickými přínosy pro organizátora jsou většinou příjmy z prodeje vstupenek nebo z pronájmu prodejních prostorů v areálu festivalu. a) Ekonomické přínosy festivalu Relax Rock Fest. Festival je pořádán místním podnikatelem, tím pádem veškeré náklady, které jsou spojeny s festivalem, si hradí organizátor sám. Celkové náklady na uspořádání festivalu se pohybují kolem 125.000 Kč a jsou v nich zahrnuty náklady na zaměstnance, vybavení, nákup občerstvení apod. Jediné, z čeho může organizátor těžit je to, že pozemek, na kterém se festival koná, patří jemu a tím pádem nemusí platit žádný nájem. Příjmy z toho festivalu má tedy organizátor pouze z prodeje vstupenek a občerstvení, což se v letošním ročníku, kde byla nízká návštěvnost, ukázalo jako velký problém, díky kterému nedošlo k zaplacení nákladů a festival se díky tomu stal ztrátovým. Za ekonomický přínos festivalu tedy můžeme považovat jenom tvorbu brigádnických dočasných pracovních pozic v čase konání festivalu. b) Ekonomické přínosy festivalu Světlá fest. Stejně jako Relax Rock Fest je i tento festival organizován místním podnikatelem, takže hlavním partnerem je město, které každoročně na festival přispívá částkou 50.000 Kč a organizátor spolupracuje s několika sponzory (např. Pilsner Urquell, Radegast, Birell, Česká spořitelna, Kooperativa, Red Bull, rádio Vysočina či Ticketportal). Sám organizátor přiznává, že bez těchto sponzorů by se festival asi nedal uskutečnit, protože celkové náklady na festival se pohybují kolem 500.000, což je pro místního podnikatele obrovská částka. Příjmy z festivalu pro organizátora přicházejí opět hlavně ze vstupenek a občerstvení, ale jelikož nastal v tomto roce úpadek v návštěvnosti, stal se tento ročník pro pořadatele ztrátovým, což přivedlo pořadatele na myšlenku o ukončení pořádání festivalu nebo o změně místa pořádání festivalu. Jelikož festival zatím moc nevydělává, město nemá z festivalu žádné přínosy. Stejně jako na festival přispívá i na různé kulturní či sportovní akce, ale zpětně nic za poskytnuté dary neočekává, takže přínosem bude tvorba dočasných brigádnických pozic a zvýšení podvědomí o oblasti. c) Ekonomické přínosy festivalu Rocková Lipnice. Rocková Lipnice je festival, který se na trhu pohybuje delší dobu a má výborně zpracovaný finanční plán. Jako hlavní partner zde vystupuje společnost Century 21 highland, což je společnost, která se zabývá prodejem nemovitostí a jejíž generální ředitel je zároveň organizátorem tohoto festivalu.

46

Náklady na tento festival dosahují k částce 700.000 Kč a jako zdroj příjmů zde je prodej vstupenek, pronájem prodejních ploch a zároveň i prodej občerstvení. Na festivalu se finančně podílejí i další sponzoři a to např. Staropramen, Ticketstream, rádio Vysočina a spousta dalších místních podnikatelů. Za ekonomický přínos festivalu pro region považujeme částečné zvýšení návštěvnosti atraktivit primární nabídky v oblasti a tvorbu dočasných pracovních míst. Zároveň je organizace festivalu marketingovou propagací nejenom pro samotný festival, ale také pro město. d) Ekonomické přínosy festivalu Sázavafest. V poměru nákladů vůči již zmíněným festivalům, patří Sázavafest k těm nejnákladnějším, což je také samozřejmě ovlivněno dobou trvání festivalu a velikostí festivalu. Náklady na tento festival se pohybují v rozmezí 10ti až 15ti milionů korun, ale návštěvník má zase zaručeno, že se setká s kvalitním a propracovaným festivalem, na kterém se nebude nudit. Organizátor Sázavafestu má spoustu sponzorů, kteří mu s touto finanční stránkou pomohou, jedná se např. o hlavní partnery festivalu Gambrinus, ČEZ a Bonaccione.cz, dále o HP, KFC, ČVUT, Timeout, Honda, Coca Cola, Nissan, Promopro, mBank, MTV, Kiss radio, Centrum.cz a spoustu dalších partnerů. Sám organizátor získává příjmy z prodeje vstupenek, což je hlavní složka příjmů spolu s pronajmutím vnitřních prodejních ploch podnikatelům. Zde můžeme za ekonomický přínos považovat nárůst v tvorbě dočasných pracovních pozic a hlavním přínosem bude propagace oblasti, která zvyšuje podvědomí o oblasti. Festival je také přínosem pro podnikatele, přesněji pro ty, kteří mají hotel nebo restauraci. Hotely ve Světlé hlásily plnou kapacitu už v únoru a restaurace byly během festivalu naplněny téměř pořád.

2.3.5. Ostatní přínosy Za ostatní přínosy můžeme považovat např. zvýšení návštěvnosti v oblasti, vybočení ze stálého stereotypu nebo skupování nemovitostí díky krásnému a klidnému okolí v oblasti. a) Ostatní přínosy festivalu Relax Rock Fest. Mezi ostatní přínosy festivalu bych určitě uvedl přísun lidí z okolí nebo i z jiných měst. Každého ročníku se zúčastnila nějaká z kapel, která patří mezi známé kapely v hudbě a s ní samozřejmě přijíždí i fanoušci, kteří s kapelou jezdí po všech koncertech, což je přínosem pro celé město. V minulých ročnících byl festival spojen s benefiční akcí, kdy se určitá část peněz vybírala pro

47

nemocnici v Havlíčkově Brodě, což přilákalo daleko víc návštěvníků a došlo tak ke zvýšení podvědomí o festivalu. b) Ostatní přínosy festivalu Světlá fest. Tento festival je velkým přínosem právě z hlediska návštěvníků. Festival má stálou klientelou místních, která se pohybuje kolem 250ti návštěvníků, a v letošním roce se festivalu zúčastnilo více lidí z jiných měst než místních, což je pro festival i pro město dobře. Přínosem tohoto festivalu, který je z hlediska kapel atraktivnější než Relax Rock Fest, je také jakési odbočení od stereotypu, ve kterém město po celý rok funguje. c) Ostatní přínosy festivalu Rocková Lipnice. Pro obec Lipnici nad Sázavou plati ohledně toho festivalu prakticky to samé co pro Světlou nad Sázavou a Světlá fest. Jelikož má Lipnice nad Sázavou necelých 700 obyvatel a návštěvnost festivalu je jednou tak velká, těží tato obec právě z toho a z místních atraktivit, které návštěvníci navštěvují. d) Ostatní přínosy festivalu Sázavafest. Největší přínos byl samozřejmě z hlediska cestovního ruchu, jelikož vzrostla poptávka po místních atraktivitách. Dále je určitě přínosem, že se měst Světlá nad Sázavou dostane do podvědomí návštěvníků jako klidné a příjemné město s krásným okolím a krásným zázemím pro pořádání festivalu, což se povedlo a několik dní po skončení Sázavafestu byl nahlášen nárůst v prodeji nemovitostí v okolí Světlé právě díky těmto aspektům.

2.4. Rizika organizovaných akcí Rizik v oblasti organizovaných akcí může být několik. Jedná se např. o počasí, špatnou marketingovou strategii, špatné zvolení místa nebo o špatné jméno. Pokud je termín konání festivalu ohrožen například deštěm nebo bouřkami, je pravděpodobné, že dojde i ke snížení počtu návštěvníků. Dalším rizikem, které může ovlivnit festival a hlavně spokojenost jeho návštěvníků je např. náhlé zrušení účasti nějakého z interpretů např. kvůli špatné dopravní situaci, což by ovlivnilo celkový zážitek návštěvníků, kteří by na další ročník nemuseli ani dorazit. Mezi rizika může také patřit zvolení špatného místa konání festivalu (toto riziko by se dalo spojit i s počasím, volba konání festivalu v blízkosti řeky je většinou ve spojitosti se špatným počasím obrovským rizikem), špatná image nebo špatný výběr kapel, což může z festivalu, který očekává velkou návštěvnost udělat festival, kterého se ve finále téměř nikdo nezúčastní. Jako další

48

rizika takovýchto akcí, která mohou ovlivnit zážitek z festivalu, může být nedostačující počet stánků s občerstvením, málo mobilních WC (v případě vícedenního festivalu se mohou stát problémem i WC, o které se nikdo nestará), výpadek elektřiny během vystoupení, špatné rozmístění pódií, kdy se může hudba vzájemně překrývat nebo se rizikem může stát i špatná nebo nedostačující informovanost návštěvníků ze strany organizátora.

3. Zhodnocení vlivu organizovaných akcí na rozvoj cestovního ruchu ve městě Světlá nad Sázavou. Na základě provedené analýzy konstatujeme, že organizované akce mají jistý vliv na rozvoj cestovního ruchu v oblasti Světlé nad Sázavou. Jedná se zejména o zvýšení návštěvnosti v období konání festivalů a částečný růst příjmu z návštěvy atraktivit cestovního ruchu, ubytovacích a stravovacích služeb. Organizované akce zároveň zvyšují propagaci a image, což také rozvíjí cestovní ruch v dané oblasti. Konstatujeme ale, že přínos z konání festivalů je pouze dočasný a krátkodobý. Problémem je nedostatečná kooperace představitelů veřejného sektoru a organizátorů. Jako příklad můžeme uvést nedořešený systém parkování, kdy návštěvník po opuštění parkoviště musí platit celodenní parkovné znova, nedostačující reklama a slabá spolupráce ze strany města. Město se na většině festivalů nepodílí, protože se konají na soukromých pozemcích a neplyne z nich tedy žádné nájemné za plochy. Avšak spolupráce města a organizátorů by byla žádoucí např. v rámci marketingu, kde je možné propagovat společně s festivalem i jiné atraktivity a zajímavosti oblasti. Dále je slabá kooperace města a TIC při tvorbě a posílení dopravního značení. Ze strany města se jedná o problém s nedostatkem finančních prostředků na jeho přepracování. Stejný problém se zde nachází i z hlediska orientačního systému, který ve městě chybí a který by informoval přijíždějící návštěvníky, kde se nachází např. TIC, podzemí či další atraktivity. Avšak nejsou znamenány žádné snahy o získání finančních prostředků a realizaci daného požadavku. Jako problém vidíme také uzavření TIC v některých dnech např. v sobotě, i když se koná festival. Zde je opět jasná nedostatečná komunikace a spolupráce s organizátorem.

49

TIC by v průběhu organizovaných akcí měl být výjimečně otevřen i o víkendu a měl by poskytovat návštěvníkům veškeré informace o možnosti návštěvy nejvýznamnějších atraktivit v oblasti. Zároveň by místní TIC mělo dbát na to, aby v místní galerii byla vystavována pouze díla autorů, o které je zájem a tím se zvýšila návštěvnost i galerie.

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou projevy vlivu organizace festivalu a jiných akci v rozvoji cestovního ruchu v oblasti a jak organizace festivalu a jiných akcí ovlivňuje změny v infrastruktuře. Byly vypracovány dva seznamy otázek, které byly pomocí řízeného rozhovoru nebo dotazníkového šetření předloženy organizátorům akcí, starostovi města a příslušnému turistickému informačnímu centru. Otázky byly směřovány na organizaci, spolupráci a rozvoj cestovního ruchu, infrastruktury apod. při vytváření organizovaných akcí. Z následných výsledků a odpovědí můžeme konstatovat, že projevem vlivu organizace festivalu a jiných akcí v rozvoji cestovního ruchu v oblasti je zvýšená návštěvnost v oblasti, díky které dochází i ke zvýšení návštěvnosti v místním turistickém informačním centru, dochází ke zvýšení návštěvnosti v místních atraktivitách a ke zvýšení příjmů místních podnikatelů. Toto zvýšení však není u všech festivalů stejně vysoké, takže vliv organizace festivalu a jiných akcí v rozvoji cestovního ruchu v oblasti je závislý na velikosti, známosti a oblíbenosti konaného festivalu. Organizace festivalu zároveň významně ovlivňuje změny v infrastruktuře. Během každého festivalu došlo k nějaké úpravě v místní infrastruktuře. Většinou se jednalo o doplnění stálého nebo dočasného dopravního značení, ale došlo i k rekonstrukcím některých místních komunikací, které nebyly v dobrém stavu, k vybudování dočasných parkovišť, k úpravě ploch, na kterých se akce konala, k opravě mostu, který spojoval komunikace mezi nádražím a festivalovým areálem a došlo i k uzavření části komunikace. V tomto případě můžeme konstatovat, že díky organizaci festivalu a jiných akcí dochází ke změnám v místní infrastruktuře.

Zdroje

50

AL]., Glenn A.J. Bowdin ... [et]. Events management. 3rd ed. Oxford: ButterworthHeinemann, 2010. ISBN 978-185-6178-181.

Encyclopedia of tourism. 1st ed. Editor Jafar Jafari. London: Routledge, 2000, xxxv, 683 s. ISBN 04-153-0890-9.

JAFARI, Jafar. Encyclopedia of tourism. 1st ed. Editor Jafar Jafari. New York: Routledge, 2000, xxxv, 683 p. ISBN 04-151-5405-7. GÚČIK, Marian. Manažment ciel'ového miesta cestovného ruchu. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2012, 219 s. Knižnica cestovného ruchu, 21. ISBN 978-808-1410253. GÚČIK, Marian. Manažment regionálneho cestovného ruchu. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2012, 290 s. Knižnica cestovného ruchu, 11. ISBN 978-808-1410-253. HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management, aneb, Jak řídit turistickou destinaci. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 90 s. ISBN 978-802-1045-002. KMECO, L’ubomír. Podujatia organizované v cestovnom ruchu. In Gúčik, M. et al. 2007, Manazment regionálneho cestovného ruchu. Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2007. ISBN 978-80-89090-34-1. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, c2010, 155 s. ISBN 978-807-3754-143. LINDEROVÁ, Ivica. Připravovaná skripta. 2013. MATOUŠKOVÁ, Z a kol. Regionální a municipální ekonomika, Praha:Vysoká škola ekonomická, 2002, 156 s. ISBN 80-245-0061-2 ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovnom ruchu 1. část. Knižnica cestovného ruchu 18. Banská Bystrica: Slowak-Swiss Tourism, 2011. 139 s. ISBN 978-80-89090-93-8.

51

ŠINDLER, Petr. Event marketing: jak využít emoce v marketingové komunikaci. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 236 s. ISBN 80-247-0646-6. VANÍČEK, Jiří. Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Vzdělávací modul č. 3, Jihlava, 2007.

WICKENS, Edited by Larry Dwyer and Eugenia. Event tourism and cultural tourism: issues and debates. London: Routledge. ISBN 978-041-5623-681. WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978-8072016-990. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018-802.

Elektronické zdroje

MATYÁŠOVÁ, Martina. Vymezování regionů v cestovním ruchu v ČR [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/137524/esf_m/Vymezovani_regionu_v_cestovnim_ruchu_v_CR.pdf . Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Bc. Andrea Holešinská. VYSTOUPIL, Jiří. Destinanční management a vytváření produktu v cestovním ruchu: VYMEZOVÁNÍ DESTINACE A FORMULACE JEJÍCH CHARAKTERISTIK A ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V DESTINACI [online]. Praha 1, 2007 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007-aafdb09f029ea418/GetFile2_3.pdf.

Seznam tabulek

52

Tabulka 1: Úlohy veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu. ................................... 15 Tabulka 2: Primární nabídka. ...................................................................................................... 18 Tabulka 3: Členění organizovaných akcí. ................................................................................... 21 Tabulka 4: Kategorie festivalů. ................................................................................................... 24 Tabulka 5: Potencionální rizika. ................................................................................................. 29 Tabulka 6: Schéma řetězu služeb organizované akce. ................................................................ 31 Tabulka 7: Festivaly ve Světlé nad Sázavou a okolí. .................................................................. 33 Tabulka 8: Problémové okruhy. .................................................................................................. 34 Tabulka 9: Výše nákladů a počet návštěvníků v roce 2013. ....................................................... 35 Tabulka 10: Organizační stránka festivalů. ................................................................................. 36 Tabulka 11: Změny v infrastruktuře vlivem organizovaných akcí. ............................................ 39 Tabulka 12: Zázemí pro návštěvníky. ......................................................................................... 39 Tabulka 13: Zázemí pro účinkující. ............................................................................................ 40 Tabulka 14: Návštěvnost Relax Rock Fest. ................................................................................ 42 Tabulka 15: Návštěvnost Světlá fest. .......................................................................................... 43 Tabulka 16: Návštěvnost Rocková Lipnice. ............................................................................... 43

Seznam grafů Graf 1: Závislost výše nákladů na počtu návštěvníků ................................................................. 36 Graf 2: Návštěvnost v TIC. ......................................................................................................... 44 Graf 3: Návštěvnost podzemí. ..................................................................................................... 45 Graf 4: Návštěvnost galerie. ........................................................................................................ 45

53