VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Sociálně patologický jev kyberšikana u žáků 2. stupně ZŠ Kravsko Bakalářská práce
Autor: Lenka Šlahorová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Lenka Šlahorová
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
............................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Martině Černé, Ph.D., za poskytnuté cenné rady, trpělivost, připomínky a odborné vedení. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Simoně Jakešové, ředitelce ZŠ Kravsko, za svolení při realizaci výzkumu. Mé díky patří i zaměstnancům ZŠ Kravsko za ochotu a spolupráci.
Anotace ŠLAHOROVÁ, Lenka: Sociálně patologický jev kyberšikana u žáků 2. stupně ZŠ Kravsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se chovají žáci 2. stupně ZŠ Kravsko na internetu a zda mají zkušenosti s kyberšikanou. Teoretická část práce se nejprve zabývá vymezením pojmů – sociálně patologické jevy, děti školního věku, internet, pojmy související s problematikou kyberšikany, způsoby a nástroje kyberšikany, aktér kyberšikany, pojetí kyberšikany v trestním právu a vzdělávání v oblasti kyberšikany. V praktické části práce je metodou dotazníkového šetření zkoumáno chování žáků 2. stupně ZŠ Kravsko na internetu a jejich osobní zkušenosti s kyberšikanou. Bakalářská práce bude přínosem pro studenty oboru sociální práce, kteří by se mohli problematikou kyberšikany zabývat. Dále bude přínosem pro Základní školu Kravsko, která se na základě výzkumu může zaměřit na problematické oblasti v preventivním programu.
Klíčová slova Bezpečnost na internetu, kyberšikana, ZŠ Kravsko
Annotation ŠLAHOROVÁ, Lenka: Socially Pathological Phenomenon of Cyberbullying among Upper Primary School Pupils of the Elementary School in Kravsko. Bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Martina Černá, PhD. Professional qualification degree: Bachelor. Jihlava 2016 The aim of this bachelor thesis is to determine the behaviour of pupils of the Elementary School in Kravsko via the Internet and if they have some experience with cyberbullying. The theoretical part deals with the definition of concepts - social pathologies, schoolage children, Internet, concepts related to cyberbullying, methods and instruments of cyberbullying, actor of cyberbullying, concept of cyberbullying in criminal law and education in the field of cyberbullying. In the practical part the behaviour of pupils on the Internet and their personal experience with cyberbullying are examined by the method of questionnaire. Bachelor thesis will be beneficial for Social Work students who could deal with cyberbullying. It will also be beneficial for Elementary School in Kravsko which may focus (based on the research) on the problem areas in their prevention program.
Key Words Internet safety, cyberbullying, elementary school in Kravsko
Seznam tabulek Tabulka č. 1.: Výše trestu u kyberšikany Tabulka č. 2.: Výše trestu u kybergroomingu
Seznam grafů Graf č. 1: Chápání pojmu kyberšikana žáky 6. třídy Graf č. 2: Chápání pojmu kyberšikana žáky 7. třídy Graf č. 3: Chápání pojmu kyberšikana žáky 8. třídy Graf č. 4: Chápání pojmu kyberšikana žáky 9. třídy Graf č. 5: Využívání sociálních sítí žáky 2. stupně ZŠ Kravsko Graf č. 6: Využívání konkrétních sociálních sítí žáků 2. stupně ZŠ Kravsko Graf č. 7: Informace zveřejňované na sociálních sítích Graf č. 8: Pohled žáků na nebezpečí zveřejňování informací Graf č. 9: Procentuální výskyt obětí kyberšikany Graf č. 10: Nejčastější druhy kyberšikany Graf č. 11: Procentuální výskyt agresorů kyberšikany v ZŠ Kravsko Graf č. 12: Procentuální výskyt agresorů v 6. třídě Graf č. 13: Procentuální výskyt agresorů v 7. třídě Graf č. 14: Procentuální výskyt agresorů v 8. třídě Graf č. 15: Procentuální výskyt agresorů v 9. třídě Graf č. 16: Názory žáků na potřebu větší informovanosti o kyberšikaně
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 12 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 14 Sociálně patologické jevy .................................................................................... 14
1. 1.1.
Agresivita, agrese ............................................................................................. 14
1.2.
Šikana ............................................................................................................... 15 Kyberšikana ......................................................................................................... 17
2. 2.1.
Znaky kyberšikany ........................................................................................... 17
2.2.
Výsledky výzkumu „Výzkum rizikového chování českých dětí na internetu
2014“ 18 Děti školního věku ............................................................................................... 19
3. 3.1. 4.
Starší školní věk ............................................................................................... 19 Internet ................................................................................................................. 20
4.1.
Rizika internetu ................................................................................................ 20
5.
Soukromí na online sociálních sítích ................................................................... 21
6.
Související pojmy ................................................................................................ 22
7.
Způsoby kyberšikany ........................................................................................... 23
8.
Nástroje kyberšikany ........................................................................................... 24
9.
Aktéři kyberšikany ............................................................................................... 25 9.1. Agresor kyberšikany ......................................................................................... 25 9.2.
10.
Oběť kyberšikany ............................................................................................. 26 Kyberšikana v trestním právu .............................................................................. 27
10.1. Šikana a kyberšikana ve školách ...................................................................... 28 11.
Kde hledat pomoc ................................................................................................ 29
11.1. Vzdělávání v oblasti kyberšikany .................................................................... 30 EMPIRICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 31
12.
Cíl práce a výzkumné otázky ............................................................................... 31
13.
Základní škola Kravsko ....................................................................................... 32
13.1. O škole ............................................................................................................. 32 13.2. Historie ............................................................................................................. 32 14.
Metodika výzkumu .............................................................................................. 33
14.1. Výběr vzorku respondentů a realizace výzkumu ............................................. 33 15.
Kvantitativní výzkum .......................................................................................... 34
15.1. Dotazníkové šetření .......................................................................................... 34 16.
Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................... 36
16.1. Chápání pojmu kyberšikana žáky jednotlivých tříd .......................................... 36 16.2. Sociální sítě a žáci ZŠ Kravsko ......................................................................... 39 16.3. Informace zveřejňované na sociálních sítích ..................................................... 41 16.4. Oběti kyberšikany .............................................................................................. 42 16.5. Agresoři kyberšikany ......................................................................................... 44 16.6. Názory žáků na potřebu větší informovanosti o kyberšikaně ............................ 47 17. Vyhodnocení výzkumných otázek ............................................................................ 49 18. Závěrečná doporučení ............................................................................................... 50 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 53 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 56
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila „Sociálně patologický jev kyberšikana u žáků 2. stupně ZŠ Kravsko“. Tento námět jsem zvolila kvůli osobní zkušenosti s kyberšikanou na dané škole. Důvodem výběru daného tématu je také můj zájem o problematiku kyberšikany. Díky možnostem využití nových technologií je v současné době věnována značná pozornost právě kyberšikaně a jejímu častému objevování se v různých sférách života. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak se chovají žáci 2. stupně Základní školy Kravsko na internetu a jestli se nevystavují nadměrnému riziku vzniku kyberšikany. Ve své práci bych také chtěla zjistit, zda už žáci měli osobní zkušenost s kyberšikanou a na základě výsledků bych chtěla navrhnout materiály vedoucí k prevenci kyberšikany. Kyberšikana je druh šikany, kdy agresor využívá moderních technologií k obtěžování, ponižování, vydírání, vyhrožování či „utahování si“ z oběti. Mezi nejčastěji využívané prostředky kyberšikanování patří počítače a notebooky připojené k internetu, s nimi související sociální sítě (například: Facebook, Lide.cz, Twitter apod.), dále také mobilní telefony a jejich prostřednictvím zveřejňované zesměšňující obrázky a videa. Kyberšikana je v podstatě novodobý fenomén, který se začal rychle vyvíjet, a to především během několika posledních let. Přestože se s kyberšikanou setkáváme stále častěji, působí nám velké potíže ji odhalit. Oběť kyberšikany se často za vzniklou situaci stydí a odmítá tento problém řešit, ať už s rodiči, přáteli, učiteli či odborníky. Problematika kyberšikany se nejčastěji objevuje na základních školách, přesto však není výjimkou,
že
se
objeví
u
dospělých
osob
a seniorů.
Je
tedy
důležité,
aby se o kyberšikaně více hovořilo a dbalo se na prevenci bezpečného chování na internetu. Každá informace, kterou zveřejníme, se může stát prostředkem kyberšikany a je důležité, abychom základní prevenci dodržovali. Vznik kyberšikany jako sociálního problému není jasně vymezený. Nové technologie a internet si získávají stále větší oblibu u velkého procenta populace. Může jít o jedince různého věku, od dětí školního věku po seniory. Možnost rychlého spojení s přáteli pomocí internetu začíná využívat stále více lidí. S užíváním těchto technologií však riziko nebezpečí vzrůstá.
12
Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je pozornost věnována obecnému popisu sociálně patologických jevů a podrobnějšímu popisu agresivity, agrese a šikany, neboť právě tyto jevy úzce souvisí s problematikou kyberšikany. Ve druhé kapitole „Kyberšikana“ je tento jev blíže popsán, jsou určeny podobnosti s tradiční (školní) šikanou. Jsou zde také zveřejněny zajímavé informace z výzkumu uskutečněného v roce 2014, který se zabýval problematikou kyberšikany. Dále se v bakalářské práci zabývám dětmi školního věku, věnuji se tématu „Internet“, jeho rizikům a kyberkriminalitě. Neopomenula jsem ani pojmy související s problematikou kyberšikany. Dále se věnuji způsobům a nástrojům kyberšikany a aktérům kyberšikany – agresorům a obětem. Také jsem se věnovala uchopení kyberšikany v trestním právu a vzdělávání v oblasti kyberšikany. Praktickou část práce tvoří výzkumné šetření, které bylo provedeno v ZŠ Kravsko v týdnu 11.-15. dubna 2016. Byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření s žáky šesté, sedmé, osmé a deváté třídy výše uvedené školy. Tento výzkum se zabýval především otázkami bezpečného užívání internetu, chováním žáků na internetu a sociálních sítích a zkušenostmi s kyberšikanou. Tato práce byla vypracována na základě odborné literatury k tématu kyberšikana, odborných časopisů, internetových zdrojů a sběru dat. Práce může být přínosem pro Základní školu Kravsko, která může využít výsledky z výzkumu pro lepší zaměření na konkrétní oblasti, s kterými mají děti problém, v preventivním programu. Dále bude přínosem studentům oboru Zdravotně sociální pracovník na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, kteří by se mohli kyberšikanou dále zabývat, například při tvorbě diplomové práce nebo můžou získat lepší přehled o problematice kyberšikany.
13
TEORETICKÁ ČÁST 1. Sociálně patologické jevy Sociální patologie je pojem, který zahrnuje nezdravé, nenormální a obecně nežádoucí společenské jevy. Tyto jevy jsou považovány za nebezpečné především společnosti. Mezi závažné sociálně patologické jevy patří například agresivita, prostituce, různé drogové závislosti, vandalismus, týrání, zneužívání a zanedbávání dětí, kriminalita a sebevražednost. Dále se k sociálně patologickým jevům řadí šikana a kyberšikana.1 Během posledních pár let se stále častěji setkáváme s jevy, které označujeme jako sociálně patologické. Každý jev má určitou míru nebezpečnosti a škodlivosti. Čím je nebezpečí větší, tím větší je i zájem o řešení situace. Studiu a popisu sociálně patologických jevů se věnuje celá řada vědních disciplín, zvláště sociologie, psychologie, etopedie a další. Je důležité nezaměňovat pojmy sociální patologie a sociální deviace. Sociálně deviantní chování totiž nemusí být vždy patologické. 2
1.1. Agresivita, agrese Pojem agresivita má v literaturách odlišné definice. Obecně se dá říci, že za agresivní chování považujeme takové jednání, jehož záměrem je někomu ublížit. Náhodné ublížení pak není definováno jako agrese. Rozlišujeme různé typy agresivity. 3 Reaktivní a proaktivní agrese. Tyto dva typy agrese se různí především dle dvou primárních myšlenek. Model reaktivní agrese je chápán jako obrana vůči ohrožujícímu podnětu. Jde o výbušnou reakci na námi vnímané ohrožení. Proaktivní agrese se od reaktivní agrese liší tím, že není vyprovokovaná. Agresor tento typ agrese využívá při snaze něco získat.4
MÜHLPACHR, Pavel. Kapitoly ze sociální patologie. 2003. FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. 2009. 3 ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. 4 Tamtéž. 1 2
14
Přímá a nepřímá agrese. Přímá a nepřímá agrese se liší ve formě. Zatímco v přímé agresi dochází k fyzickému napadení (bití, kopání, ponižování), u nepřímé agrese se jedná o slovní útok (nadávky, urážky).5 Aktivní a pasivní agrese. Rozdíl u těchto dvou typů agrese je patrný. Zatímco aktivní agresi se agresor účastní aktivně, při pasivní agresi je pouze přihlížejícím.6 Nalezneme i další dělení agresivity dle Fischera a Škody. Zlostná agresivita. Jedná se většinou o zbrklé chování s malým rizikem. Pokud jde o odplatu, může být toto chování pro společnost nebezpečné. Řadí se sem jednání na základě nenávisti. Toto jednání přináší vnitřní uspokojení. Instrumentální agresivita. Agresivita je zde vnímána jako prostředek k dosažení cíle. Tak jako zlostná agresivita, i instrumentální agresivita nemusí být nutně hodnocená jako sociálně patologický jev. Spontánní agresivita. Agresivní chování je patologické, pokud přináší emocionální uspokojení.7
1.2. Šikana Obecně vzato je šikanou takový jev, kdy k agresi dochází plánovaně. Abychom mohli hovořit o šikaně, a ne jen o agresi, musí jednání splňovat následující podmínky:
Převaha síly nad obětí, kdy nejde pouze o fyzickou převahu, ale i psychickou. V dnešní době se značně rozvíjí ekonomická síla – děti často hodnotí ostatní podle toho, co mají, co si mohou dovolit koupit. Další silou je síla mocenská, kdy např. žáci 9. třídy trápí žáky z nižších ročníků.
Oběti je útok nepříjemný.
Dlouhodobost nebo krátkodobost útoku.8
MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 2015. Tamtéž. 7 FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. 2009. 8 MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 2015. 5 6
15
Šikanou rozumíme ubližování někomu, kdo se nemůže bránit. O šikaně se dá výjimečně mluvit i tehdy, pokud se tento jev vyskytnul pouze jednou s hrozbou opakování a byl velmi závažný. Šikanu můžeme rozlišovat na přímou a nepřímou. Šikana přímá se vyznačuje především snahou způsobit někomu bolest, ponižovat ho, poškozovat ho, brát mu jeho osobní věci, nebo ho slovně napadat. Nepřímá šikana se zakládá na sociální izolaci. Jedinec je ostatními ignorován, vylučován z činností skupiny. Tuto formu šikany využívají zvláště dívky, šikanu přímou zase spíše chlapci. Stále častěji se i učitelé dostávají do postavení připomínající oběť šikany.9 Pokud se jedná o tradiční (školní) šikanu, má agresor nad obětí nějakou výhodu, ať už jde o výhodu fyzické zdatnosti, sociální převahy či vyšší věk agresora.10
9
ŘÍČAN, Pavel a Pavlína JANOŠOVÁ. Jak na šikanu. 2010. ŠEVČÍKOVÁ, Anna. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. 2014.
10
16
2. Kyberšikana Kyberšikana představuje relativně nový typ agresivity a to především u dětí a dospívajících. Většina dětí považuje status „online“ za důležitý. Přestat používat internet, některé webové stránky, aplikace nebo další komunikační technologie, by vedlo k sociálnímu vyloučení. S užíváním těchto technologií je však spojeno značné riziko vzniku agrese, kterému je mnohdy obtížné čelit.11 Na rozdíl od tradiční šikany je kyberšikana stále poměrně novým fenoménem. Rozvíjí se společně s novými technologiemi a souvisí s jejich užíváním dětmi a adolescenty. V dnešní době stále neexistuje jednotná definice kyberšikany, kterou by používali všichni odborníci.12
2.1. Znaky kyberšikany Kyberšikana se značně podobá tradiční šikaně s tím rozdílem, že se děje prostřednictvím elektronické komunikace. Důležitým kritériem kyberšikany je fakt, že oběť vnímá útok a je jí nepříjemný. Opakovatelnost kyberšikany nemusí být vnímána stejně jako opakovatelnost u tradiční šikany. U kyberšikany totiž může opakovatelnost znamenat například šíření ponižující fotografie jejím sdílením, přeposíláním nebo komentováním. O opakovatelnost u kyberšikany se tedy zasluhují i přihlížející, nejen agresor. Mocenská nerovnováha mezi agresorem a obětí při kyberšikaně se může značně lišit od mocenské nerovnováhy při šikaně. Při kyberšikaně může být agresorem i jedinec méně fyzicky zdatný nebo jedinec sociálně slabší. Mocenská nerovnováha se dále vyznačuje tím, že útokům agresora nejde téměř nikdy zabránit. I když oběť využije některých možností k zamezení útoku, jako je zablokování agresora, agresor si může založit nový profil a dále oběť kyberšikanovat. Nerovnováha sil může také vycházet z anonymity, kterou agresorovi internet nabízí, přesto však většina obětí ví, kdo je agresorem. Pokud ne, nerovnováha sil se ještě prohlubuje. Někteří odborníci se přiklání k názoru, že kyberšikana je nebezpečnější než šikana tradiční. To, že oběť vnímá jednání jako ubližující, je dalším důležitým kritériem pro splnění náležitostí kyberšikany. Ševčíková je toho
11 12
ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. Tamtéž.
17
názoru, že pokud oběť nevnímá jednání protistrany jako ubližující, nelze hovořit o kyberšikaně ani šikaně.13 Kyberšikana se může odehrávat i mezi lidmi, kteří se navzájem neznají a nikdy se nepotkali. Agrese přes internet nebo mobil nevyžaduje přímou konfrontaci s obětí ani s okolím, tyto okolnosti nevyžadují po agresorovi, aby měl převahu v reálném světě.14
2.2. Výsledky výzkumu „Výzkum rizikového chování českých dětí na internetu 2014“ Výzkumu se zúčastnilo přes 28 000 respondentů ve věku 11-17 let. Výsledky výzkumu potvrdily, že 51% dětí se setkalo s některým z projevů kyberšikany. Další zajímavý výsledek se týkal využívaných forem kyberšikany. Mezi nejčastější formy dle průzkumu patří průnik na účet (35%), verbální útoky (35%) a obtěžování prozváněním (27%). Dalšími formami bylo ponižování, ztrapňování, vyhrožování a zastrašování (do 18%). Jen 50-60% dětí se přiznalo, že by se v případě kyberšikany svěřilo rodičům. Učitelům by se svěřilo jen 37-45% v závislosti na formě šikany. 8% respondentů uvedlo, že umístilo svoji „sexy“ fotografii (částečná nebo úplná nahota) na internetu, a 78% dětí ví, že takovéto jednání je riskantní. Dalším okruhem, kterým se výzkum zabýval, byly sociální sítě. 81% dotazovaných má založený profil na sociální síti Facebook. Dalších 45% využívá Google+ a sociální síť Lide.cz má 28% dotazovaných. Twitter má pouze 27% dětí. Dalším zjištěním je, že 54% dětí používá internet ke komunikaci se zcela neznámými lidmi, a celých 40% respondentů z tohoto vzorku potvrdilo, že by bylo ochotno přijít na osobní schůzku s „kamarádem“ z internetu. 44% dětí také potvrdilo, že již bylo požádáno o osobní setkání kamarádem přes internet. Je zajímavé, že jen 58% dětí považuje takovéto jednání za riskantní.15
ŠEVČÍKOVÁ, Anna. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. 2014. ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. 15 Prevence-praha.cz. Výzkum rizikového chování českých dětí v prostředí internetu 2014. [online]. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.prevence-praha.cz/vyzkumy. 13 14
18
3. Děti školního věku Školním věkem rozumíme období, kdy jedinec oficiálně vstupuje do společnosti, kterou představuje instituce školy. Dítě zde pracuje a musí si plnit své povinnosti. Školní věk lze rozdělit do tří fází:
Raný školní věk trvá od nástupu do školy, tj. asi od 6 do 9 let. Dítě musí zvládnout novou sociální roli, naučí se číst, psát a počítat.
Střední školní věk trvá od 9 do 11-12 let, kdy dítě přechází na 2. stupeň základní školy. V tomto období začíná dítě dospívat.
Starší školní věk zahrnuje období 2. stupně základní školy a trvá do ukončení povinné školní docházky, tj. přibližně do 15 let. Jedná se o období dospívání, změnu prožívání a uvažování, osamostatňování se.16
3.1. Starší školní věk Starší školní věk lze rozdělit na dvě fáze: prepubescence a vlastní pubescence. Toto období také označujeme jako fázi dospívání, kdy prochází jedinec řadou proměn biologických, intelektových, emocionálních, sociálních a dochází také k rozvoji vlastní identity. Mezi významné emocionální změny můžeme řadit vnitřní nejistotu a napětí, pocity méněcennosti, emoční labilitu, uzavřenost, únik do světa představ a fantazie. Sociální změny zahrnují zvýšenou kritičnost ve vztahu k autoritám a sníženou sebekritičnost. V tomto období jsou pro jedince důležitější normy vrstevníků než hodnoty rodin, jedinci začínají mít zvýšený zájem o opačné pohlaví, objevují se první lásky.17
16 17
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 2012. ŘEZÁČOVÁ, Monika. Starší školní věk: výukový materiál. 2009. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné
z: http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Star%C5%A1%C3%AD_%C5%A1koln%C3%AD_ v%C4%9Bk.pdf.
19
4. Internet Základním rysem internetu je přenos multimediálních informací mezi počítači. Zajímavé na tomto komunikačním nástroji je to, že nemá jasné hierarchické členění.18 Velký rozvoj internetu nastal v ČR po pádu komunismu. V současnosti zmizelo dominantní postavení mužů při používání internetu. Původní funkcí internetu bylo vyměňování informací (tzv. dat) mezi odborníky, další funkce se přidávaly v průběhu času. Internet v současné podobě plní funkce jako klasická elektronická média, ale s tím rozdílem, že většina funkcí je realizována interaktivním způsobem. Velké obliby se dočkaly dálkově provozované služby, především SMS zprávy, elektronické bankovnictví a nakupování online.19
4.1. Rizika internetu Jako všechny lidské aktivity, i internet může být zneužitý a může se stát případně nástrojem kriminality. Hlavně rozvoj peněžních transakcí a obchodní aktivity na internetu přilákal pozornost zločinu.20 Za rozvojem kyberkriminality stojí rychlé mobilní připojení k internetu. Díky tomu získávají rizika spojená s užíváním internetu celosvětový rozsah. Dříve bylo chatování s přáteli, hraní online her v práci či venku nemožné, dnes už tomu tak není. Už na základních školách probíhají preventivní programy, které mají za úkol rizikové chování zmírnit. Základní otázkou je, kam až hrozby mladou generaci přivedou, jak se vyrovná psychika dětí s neustálým klamem virtuálního světa a jak se věnovat spíše reálnému světu, když virtuální svět odvádí jejich pozornost. Děti si na rozdíl od dospělých, kteří mají vytvořené sociální vazby z dětství bez internetu, upravují virtuální podobu svého života. Je zcela nemožné definitivně odstranit data, která byla na internet někdy vložena. Je známo, že cigarety ani alkohol nepatří do rukou malých dětí, v oblasti virtuálního světa nás toto poučení teprve čeká.21
MUSIL, Josef. Sociální a mediální komunikace. 2010. MUSIL, Josef. Úvod do sociální a masové komunikace. 2008. 20 Tamtéž. 21 KRČÁL, Petr. Rizika virtuálního světa. Sociální služby. 2015. 18 19
20
5. Soukromí na online sociálních sítích Je důležité si uvědomit, že informace, které na internetu zveřejníme, mohou být i bez našeho vědomí dále šířeny (například naší rodinou). Může se jednat o informace osobní (jméno, adresa, telefonní číslo), i o nevinnější informace (naše oblíbená hudba, film, recept), nebo o informace psychosociálního charakteru (udržovaný partnerský vztah). Mnoho lidí považuje internet za místo, kde není možné udržet si anonymitu. I přes to ale zveřejňují mnohdy velmi osobní informace, s čímž je spojeno značné riziko. Například informaci o naší přesné adrese může někdo zneužít k vydírání nebo vyhrožování. U dětí školního věku mohou děti využít získané informace ke kyberšikaně. Je ovšem pravda, že zveřejňování některých informací je již běžnou praxí a nelze se jí vyhnout. Soukromí na internetu úzce souvisí se sebe-odkrýváním. Soukromí lze chápat jako kontrolu nad tím, co sdělíme ostatním, a naopak nad tím, co chceme, aby zůstalo utajeno. Sebe-odkrývání je potom odhalování informací o nás někomu druhému, nebo jde o regulaci toho, kdo má přístup k informacím, které zveřejňujeme.22 Termínem sociální síť označujeme internetový projekt, který je zaměřen na sdílení informací o jednotlivých uživatelích (fotografie, osobní údaje). Pomocí profilů na těchto sítích může uživatel navazovat sociální vztahy s dalšími uživateli (online hry, diskusní fóra, chaty). Sociální sítě umožňují řadu zajímavých činností, nabízejí zábavu i vzdělání. S jejich fungováním a používáním je však spojena řada problémů, např.:
Úložiště osobních údajů: tyto údaje je snadné od uživatelů získat a následně je zneužít
Sociální sítě jsou prostorem pro existenci sociálně patologických jevů, zejména pak kyberšikany, kyberstalkingu apod. Neexistující systém ověřování pravdivosti osobních údajů uživatelů je nebezpečím vzniku situací, kdy agresor předstírá jiný věk, jiný vzhled a využije důvěřivosti oběti, která pak svolí k osobní schůzce (kybergrooming) – tato setkání mohou dopadnout tragicky.23
ŠEVČÍKOVÁ, Anna. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. 2014. E-bezpeci.cz. Sociální sítě jako prostředí pro nebezpečnou virtuální komunikaci [online]. [cit. 2016-0409]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/socialni-sit/147-222. 22 23
21
6. Související pojmy Mezi méně často používané pojmy, avšak důležité pro pochopení celého kontextu kyberšikany, patří například tyto pojmy: Kyberkultura: je velmi těžce vymezitelný pojem, dá se však vnímat jako významný zdroj socializace. Jedná se o nový fenomén, který vznikl v rozpětí jedné generace. To má za následek vedle sebe žijící generace s odlišnou zkušeností a rozdílnými postoji ke kyberkultuře.24 Kyberprostor: Šmahaj uvádí že: „Jde o nové komunikační prostředí, které utváří celosvětové propojení počítačů. Termín také označuje hmotnou infrastrukturu digitální komunikace, nesmírné množství informací v síti, stejně tak osoby, které je užívají, stahují, sdílejí a zásobují“.25 Kybernalita: s informačními a komunikačními technologiemi související nežádoucí, zločinné a neetické chování a jednání.26 Kyberhádky: jedná se většinou o jednorázové chování v on-line komunikaci. Může, ale nemusí zde být přítomen prvek záměrnosti ublížit druhé osobě.27 Kyberškádlení: iniciátor nemá v úmyslu ublížit druhé osobě. Pokud je toto chování druhému nepříjemné, dá zprávu iniciátorovi, a ten s tímto chováním přestane. Kyberškádlení může vytvářet mezi protistranami humorný vztah.28 Kyberobtěžování: chování, kdy agresorovým hlavním úmyslem je obtěžování oběti. Toto chování se často opakuje, což je zároveň základním znakem kyberšikany. Dalším významným prvkem je nerovnoměrné rozdělení moci.29
ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 2014. ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 2014, str. 15. 26 ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 2014. 27 Tamtéž. 28 Tamtéž. 29 Tamtéž. 24 25
22
7. Způsoby kyberšikany S neustále se rozrůstajícími technologiemi se objevuje stále více způsobů kyberšikanování. Provokování: urážlivá a bouřlivá výměna názorů mezi dvěma či více účastníky. Nejčastěji probíhá před přihlížejícím publikem (např. diskusní skupiny). Hlavním cílem agresora je začít provokovat a následně pak diskuzi zkopírovat a vystavit. Kyberobtěžování: chování zaměřené na konkrétní osobu, která vnímá toto chování jako obtěžující. Nejčastěji probíhá formou častého zasílání zpráv oběti, například prostřednictvím
mobilního
telefonu,
e-mailu,
veřejných
fór
apod.
Na rozdíl
od provokování trvá kyberobtěžování zásadně delší dobu. Očerňování: agresor šíří nepravdivé informace, nejčastěji formou sociálních sítí a webových stránek. Do této kategorie můžeme zařadit také zveřejňování, sdílení nebo odesílání upravených fotografií, které mají často zraňující povahu. Používání cizí identity a napodobování: agresor, který získá heslo k účtům (např. facebookového profilu) prostřednictvím profilu oběti uráží ostatní nebo je pomlouvá. V případě nabourání se na sociální síť oběti může agresor upravit informace na profilu, umístit na něj nevhodné informace, zasílat přátelům oběti nevhodné zprávy atd. Tyto stopy lze snadno smazat a oběť nemusí rozumět tomu, proč se protistrana začala chovat jiným způsobem než doposud. Odhalování tajemství a podvádění: agresor pomocí technologií (e-mail, sociální sítě, webové stránky aj.) přeposílá fotografie, odhaluje tajemství, či sdílí osobní informace, které oběť ztrapňují.30 Vyloučení z on-line skupiny: oběť je vyloučena z nějaké skupiny (např. on-line hra, facebooková skupina), do které by chtěla patřit, nebo tam patří. Toto je pro oběť velmi nepříjemné, neboť je potřebou každého být součástí nějaké skupiny. Kyberstalking: neboli pronásledování na internetu je další častou formou kyberšikany. Jde o opakované zasílání výhružných, útočných nebo zastrašujících zpráv (někdy může jít i o vydírání).31
30
ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 2014.
23
8. Nástroje kyberšikany V dnešní době patří k nejčastěji využívaným nástrojům přenosná zařízení, jako jsou mobilní telefony nebo notebooky připojené k internetu. Každý druh kyberšikany je spojen s jiným nástrojem. Se vznikem tzv. chytrých zařízení se nebezpečí kyberšikanování umocnilo. Mezi nejčastěji využívané nástroje kyberšikany dnes patří:32 Sociální sítě: považujeme za ně weby, které umožňují vytvoření veřejného profilu, vytvoření seznamu uživatelů, se kterými jsme propojeni, a tento seznam uživatelů si dále prohlížet. K nejrozšířenějším světovým sociálním sítím patří jednoznačně Facebook. Dalšími rozšířenými sociálními sítěmi jsou Google+ či LinkedIn, Lide.cz, Spolužáci.cz.33 SMS a MMS: textové a obrázkové zprávy, pomocí nichž může docházet k zahlcování zprávami, k zasílání nevhodných a ubližujících obrázků či videí.34 Chatové místnosti: v tomto prostředí může snadno dojít k pomlouvání nebo k zamezení přístupu oběti do této místnosti. Často se zde objevuje virtuální agresivita – flaming. Nebezpečí tkví v tom, že se agresor může vydávat za přítele oběti a snažit se získat od ní intimní informace, které by mohl později zneužít.35 Fotografie a videa: video či fotografie zachycené přes kamery mobilního telefonu může agresor vyvěsit na internet s úmyslem oběť zesměšnit nebo jí ublížit. Tento záznam je pak na internetu dostupný velkému množství lidí téměř okamžitě.36
ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 2014. 33 ŠEVČÍKOVÁ, Anna. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. 2014. 34 ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. 35 Tamtéž. 36 ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 2014. 31 32
24
9. Aktéři kyberšikany Aktéři kyberšikany jsou nejčastěji rozděleni do tří skupin, kterými jsou agresoři, oběti a přihlížející. U prvních dvou skupin je kladen důraz na osobnostní charakteristiky. Pozorujeme zde snahu určit ohrožené skupiny lidí, kteří se mohou stát potenciálními oběťmi nebo agresory a případnou snahu zamezit vzniku takových jedinců. Na vznik kyberšikany má velký vliv postavení aktérů a sociální role, které zastávají, skupinové normy, struktura a procesy ve vrstevnických skupinách. Jedinci se snaží získat ve skupině co nejlepší postavení a získat mnoho přátel. Některé děti, tzv. outsideři, nebo ti, kdo se bojí, že by se outsidery mohli stát, mohou využít různých prostředků včetně kyberšikany nebo šikany k tomu, aby získali vyšší postavení ve skupině.37 Pozice aktérů kyberšikany neurčuje, zda se jedinec může stát obětí či agresorem, neboť i oblíbená osoba se může stát obětí kyberšikany a agresorem se může stát i „outsider“, kterého nepodporuje skupina kamarádů či přihlížejících osob a nemá fyzickou převahu, čímž se může oběti mstít za jeho jednání offline.38
9.1. Agresor kyberšikany Mezi agresory můžeme najít jak děti oblíbené v kolektivu, tak i děti, které se často do kolektivu špatně začleňují. Děti, které mají spoustu přátel a jsou oblíbené, mají často vysoké sebevědomí a jsou sociálně zdatné. Často dokážou své okolí zmanipulovat. Tento typ dětí šikanu často zneužívá pro posílení své pozice ve skupině.39 Kyberagresory se často stávají právě oběti šikany, které si takto chtějí vynahradit postavení v reálném prostoru. Dá se říci, že agresoři mají často méně vyvinutou schopnost empatie, nevědí, že jejich chování může někomu vážně ublížit. Také mívají častěji emočně chudší vztahy v rodině.40
ŠEVČÍKOVÁ, Anna. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. 2014. ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. 39 Tamtéž. 40 Tamtéž. 37 38
25
9.2. Oběť kyberšikany Obětí šikany se často stávají jedinci, kteří se obtížně začleňují do kolektivu. Většina obětí šikany je např. méně fyzicky atraktivní, mají nízké sebevědomí, jsou plaší, nebo se od ostatních něčím liší (např. způsob oblékání).41 Černá rozlišuje několik typů obětí. Prvním typem oběti jsou podle ní děti, které jsou slabé, zranitelné nebo dospívající. Tyto děti představují pro agresora snadný terč. Těmto obětem se pak říká „pasivní oběti“. Naopak druhý typ obětí jsou děti často hyperaktivní nebo nepřátelské. Tímto chováním na sebe upoutávají pozornost agresora. V agresorovi pak tyto jejich vlastnosti či charakteristiky vyvolávají agresi. 42 Co se týče obětí kyberšikany, lze k prvním dvěma typům přidat další dva. Prvním je případ, kdy se sama oběť mstí agresorovi. Druhým typem je případ, kdy děti nijak nevybočují z kolektivu, ale v kyberprostoru se stávají zranitelnými. Odborníci tvrdí, že nejčastěji se oběťmi kyberšikany stávají děti a dospívající, kteří tráví u internetu delší čas a častěji jej využívají jako způsob komunikace s vrstevníky.43
ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. 2013. Tamtéž. 43 Tamtéž. 41 42
26
10. Kyberšikana v trestním právu V České republice není kyberšikana ani šikana považována za trestný čin. V některých případech ale může naplnit skutkovou podstatu jiných trestných činů, jako jsou vydírání nebo nebezpečné pronásledování.44 Kyberšikana je pro trestný zákon neznámý pojem. Pachatel se ale svým jednáním může dopustit trestných činů, uvedených v tabulce.45 Tabulka č. 1.: Výše trestu u kyberšikany, Zdroj: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/226/63/lang,czech/
Trestný čin
Paragraf Výška trestu
Ublížení na zdraví
§ 146
6 měs. až 3 roky
Omezování osobní svobody
§ 171
až 2 roky
Vydírání
§ 175
6 měs. až 4 roky
Pomluva
§ 184
až 1 rok
Krádež
§ 205
až 2 roky
Podvod
§ 209
až 2 roky
Poškozování cizí věci
§ 228
až 1 rok
Násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci
§ 352
až 1 rok
Nebezpečné vyhrožování
§ 353
až 1 rok
Nebezpečné pronásledování
§ 354
až 1 rok
S pojmem „Kybergrooming“ se v trestním zákonu opět nesetkáme, ale v tomto jednání můžeme nalézt trestné činy, za které mohou pachateli hrozit tresty, uvedené v následující tabulce.46
ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. 2011. E-Bezpeci.cz. Trestná činnost spojená s internetovou kriminalitou. [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/226/63/lang,czech/. 46 Tamtéž. 44 45
27
Tabulka č. 2.: Výše trestu u kybergroomingu, Zdroj: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/226/63/lang,czech/
Trestný čin
Paragraf Výška trestu
Obchodování s lidmi
§ 168
až 1 rok
Omezování osobní svobody
§ 171
až 2 roky
Vydírání
§ 175
6 měs. až 4 roky
Pohlavní zneužívání
§ 187
1 až 8 let
Ohrožování výchovy dítěte
§ 201
až 2 roky
Podvod
§ 209
až 2 roky
Nebezpečné vyhrožování
§ 353
až 1 rok
Nebezpečné pronásledování
§ 354
až 1 rok
O výši trestu ve všech uvedených případech rozhoduje soud.47
10.1. Šikana a kyberšikana ve školách Problematika kyberšikany a šikany ve školách je upravena v Metodickém pokynu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č. j. 24 246/2008-6. Tento pokyn pojednává o šikanování jako nebezpečné formě násilí, která ohrožuje výchovné a vzdělávací cíle školy. Je v něm obsažena charakteristika šikanování, projevy šikanování a odpovědnost školy. Dále se zabývá školami a školskými zařízeními v prevenci šikanování. Dle pokynů tohoto pokynu musí mít každá škola vypracovaný vlastní program proti šikaně. Společné pro všechny školy jsou pak postupy při řešení šikany a podstoupená výchovná opatření. V dalších článcích se zmiňuje spolupráce s rodiči a se specializovanými institucemi.48
E-Bezpeci.cz. Trestná činnost spojená s internetovou kriminalitou. [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/226/63/lang,czech/. 48 Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č. j. 24 246/2008-6. [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/8272_1_1/ 47
28
11. Kde hledat pomoc Pokud se někdo stane obětí kyberšikany, je několik institucí, které nabízejí pomoc, například:
Internetová poradna E-bezpečí. Poradna je provozována Centrem prevence rizikové virtuální komunikace, pomoc je poskytována anonymně a zdarma. Internetové stránky: www.e-bezpeci.cz49
Národní centrum bezpečnějšího internetu. Realizuje různé projekty, usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu, podporuje vzdělávání v této oblasti. Pořádá konference, semináře, přednášky a školení. Internetové stránky: www.saferinternet.cz a www.pomoconline.cz50 V roce 2015 uspořádal program Safer internet semináře „Sociální práce s mládeží ohroženou elektronickým násilím a kriminalitou“, který byl určen pro sociální pracovníky a pomáhající profesionály v Praze. Na tyto semináře byli zváni pracovníci OSPOD, kurátoři pro mládež, pracovníci neziskových organizací, sociální pracovníci Probační a mediační služby, pracovníci pedagogicko-psychologických poraden, psychologové a terapeuti působící v hlavním městě Praze.51
Linka bezpečí (Internet Helpline). Byla založena za účelem pomoci dětem a mladým lidem v obtížných životních situacích, starostech a problémech. Poskytují sociální služby krizové pomoci jako: Linka bezpečí, Chat Linky bezpečí a E-mailovou poradnu Linky bezpečí. Internetové stránky: www.internethelpline.cz Telefonní číslo: 116 11152
Nebuď oběť. Pomocí prevence a různých projektů a akcí chrání děti před hrozbami a riziky virtuálního světa. Své aktivity nabízejí školám a dalším subjektům, a to zdarma. Internetové stránky: nebudobet.cz53
49
Poradna E-Bezpečí. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://poradna.e-bezpeci.cz/, Safer internet. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html. 51 Safer internet. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/praha-bezpecneonline-2015/521-vzdelavani-pro-socialni-pracovniky-a-pomahajici-profesionaly.html. 52 Linka Bezpečí. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://spolek.linkabezpeci.cz/o-nas/sluzby/. 53 Nebuď oběť. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://nebudobet.cz/. 50
29
Policie ČR. Pokud se na internetu setkáme s projevem kyberšikany, můžeme tuto skutečnost nahlásit na policii ČR. Internetové stránky: http://aplikace.policie.cz/hotline/ (obsahuje formulář) Telefonní číslo: 15854
Stop kybernásilí. Jedná se o bezplatnou internetovou poradnu. Dotaz může jedinec směřovat na internetovou stránku. Může také využít možnost placeného telefonního spojení v konkrétních hodinách uvedených na stránce. Internetové stránky: http://www.stopkybersikane.cz/ Telefonní číslo: 77491335055
11.1. Vzdělávání v oblasti kyberšikany V dnešní době existuje řada možností, jak se dále vzdělávat v oblasti kyberšikany, kyberkriminality, bezpečnosti na internetu a dalšími souvisejícími okruhy. Mnoho institucí nabízí vzdělávací kurzy a semináře, které se zabývají touto problematikou. Tyto kurzy a semináře jsou často určeny pro pracovníky v sociálních službách, pedagogické pracovníky, sociální pracovníky i další pomáhající profese. Kurzy nabízí například:
Centrum primární prevence (p-centrum.cz),
Kraje pro bezpečný internet (elearning.ecrime.cz),
Forum (forum-media.cz),
Sociální akademie (socialni-akademie.cz),
Kyberkriminalita (portusprachatice.cz),
Theia (theia.cz).
Vybrané nabídky kurzů a seminářů naleznete v příloze č. 3
54 55
Policie ČR. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://aplikace.policie.cz/hotline/. Stop kybernásilí. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.stopkybersikane.cz/.
30
EMPIRICKÁ ČÁST 12. Cíl práce a výzkumné otázky Cílem bakalářské práce je zjistit na základě dotazníkového šetření, jak se chovají žáci 2. stupně ZŠ Kravsko na internetu, a zda mají osobní zkušenost s kyberšikanou. Dále na základě výsledků dotazníkového šetření navrhnout materiály pro Základní školu Kravsko, které by vedly k prevenci kyberšikany. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. výzkumná otázka Vědí žáci, co znamená pojem „kyberšikana“? 2. výzkumná otázka Pokud mají žáci založený profil na sociálních sítích, jaké informace na nich zveřejňují? 3. výzkumná otázka Vědí žáci, že zveřejňování některých informací může být nebezpečné? 4. výzkumná otázka Stali se žáci obětí kyberšikany? 5. výzkumná otázka Dopustili se žáci kyberšikany?
31
13. Základní škola Kravsko 13.1. O škole Základní škola a mateřská škola, Kravsko, příspěvková organizace – to je uznávaný název školy. Zřizovatelem školy je obec Kravsko. Základní škola se řídí vzdělávacím programem „Moje škola – ŠVP pro základní vzdělávání č. j. 177/07. Školu navštěvují žáci z okolních vesnic (Plenkovice, Žerůtky, Olbramkostel, Vranovská Ves, Hluboké Mašůvky, Pavlice, Kasárna, Mramotice, dokonce někteří žáci dojíždějí ze Znojma). V současné době navštěvuje školu 182 žáků v devíti třídách. Z toho 77 žáků v 6., 7., 8. a 9. třídě. Mezi hlavní priority školy patří především zvyšování informační gramotnosti žáků, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, podpora výuky cizích jazyků a sportovního vyžití žáků a zajišťování rovného přístupu ke vzdělání.56
13.2. Historie Základní škola Kravsko prošla řadou proměn. Prvním historickým milníkem bylo slavnostní otevření první obecné třídy v roce 1879. Brzy však pouhá jedna třída nestačila, proto se v roce 1893 povolilo zřízení druhé třídy. Postupem času a po velkém zájmu rodičů se škola rozšiřovala dál. Pro výuku se využívala i budova zámku. Dalším významným okamžikem v historii byl rok 1953, kdy se obecná škola sloučila s osmiletou střední školou v zámku. Když bylo vyučování ve staré škole ukončeno (1962), bylo rozhodnuto o výstavbě nové školy na počátku 60. let 20. století. Nová škola se skládá ze čtyř jednopatrových pavilonů a od roku 1968, kdy byla škola otevřena, absolvovalo základní devítiletou školu 1 500 žáků.57
56 57
Základní škola Kravsko. O škole. [online]. [cit. 2016-03-24]. http://www.zskravsko.cz/o-skole. Základní škola Kravsko. Historie. [online]. [cit. 2016-03-24]. http://www.zskravsko.cz/historie.
32
14. Metodika výzkumu Praktická část práce byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření, neboť nám umožňuje získat základní informace od velkého počtu respondentů. Výzkum byl uskutečněn na Základní škole Kravsko v jednotlivých třídách žáků během výuky.
14.1. Výběr vzorku respondentů a realizace výzkumu Před samotnou realizací výzkumu byly žákům rozdány „Souhlasy pro rodiče s vyplněním dotazníku“, které jsem sama vytvořila pro tuto příležitost. Jelikož jsem danou základní školu sama navštěvovala, většina rodičů byla ochotná a své svolení udělila. Žáci, kterým rodiče souhlas nepodepsali, se dotazníkového šetření nezúčastnili. Z celkového počtu 77 žáků na druhém stupni se dotazníkového šetření zúčastnilo 62 žáků. Důvodem nesebrání plného počtu dotazníků byl nesouhlas některých rodičů nebo nepřítomnost žáka ve škole. Šestá třída čítá 15 žáků, zúčastnilo se 12 žáků. Do sedmé třídy chodí 24 žáků, zúčastnilo se 17 dětí. Osmá třída má 21 žáků, zúčastnilo se 18 žáků. Do deváté třídy chodí 17 žáků, zúčastnilo se 15 žáků. Dotazníky byly zcela anonymní a každý dotazník obsahoval 15 otázek.
33
15. Kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum je metoda, která se užívá ve standardizovaném vědeckém výzkumu. Tento výzkum popisuje různé jevy pomocí znaků (proměnných). Proměnné měří různé vlastnosti. Výsledky měření se dále zpracovávají a interpretují, například s využitím statistiky. Na rozdíl od kvalitativního výzkumu se výzkum kvantitativní zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky a tím pádem zkoumá větší okruh informací. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu získáváme omezený rozsah informací od velkého množství jedinců. Velkou výhodou je řeč přesných čísel a odstup od zkoumaného. Výsledky směřují k zevšeobecňování.58
15.1. Dotazníkové šetření Technika dotazníkového šetření poskytuje vysoce standardizovaná data. K vyšší spolehlivosti výzkumné metody přispívá právě standardizace, kdy se snažíme vytvořit stejné podmínky pro dotazované. V dotaznících zjišťujeme názory, postoje a pocity, které nám poskytují respondenti. Dotazník tedy nezkoumá realitu jako takovou, zkoumá, co si lidé o dané realitě myslí a jak ji vnímají. Dotazníkové šetření zachycuje názory lidí, jejich mínění, postoje či znalosti. Výhodou dotazníkového šetření je získávání informací i z rozsáhlého prostředí a jeho snadná administrace. Nevýhodou může být velká redukce získaných údajů, ke které dochází při standardizaci a převodu do statisticky zpracovatelných dat. Jako nevhodná pro dotazníkové šetření se uvádějí témata osobního rázu, což je ale relativní doporučení.59 Dotazníkové šetření je jedním z nejčastějších způsobů sběru dat. Výhodou je nízká časová náročnost a značná míra anonymity respondenta. Lze provést opakované dotazování a porovnat výsledky například před a po zahájení vzdělávací akce. Dotazník může mít několik typů otázek, například: uzavřené otázky (respondent si vybírá jednu z nabídnutých možnosti), škály (umožňuje zjistit míru vlastnosti nebo intenzitu zkoumaného jevu), otevřené otázky (respondent sám formuluje svůj názor, nemá různé varianty odpovědí), polootevřené otázky (patří pod uzavřené otázky s možností
58 59
ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. 2010. SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. 2014.
34
formulovat jinou odpověď), filtrované otázky (respondenti odpovídají na základě předchozí odpovědi).60 Při dotazníkovém šetření se můžeme dopustit mnoha chyb. Měli bychom si proto dávat pozor na dvojité otázky, mlhavé otázky, hypotetické otázky, nebo otázky při kterých se ptáme na názor někoho jiného. Po sběru získaných dat z dotazníků probíhá jejich zpracování a vyhodnocení. Je důležité získané údaje přehledně uspořádat, díky čemuž se kvalitněji interpretují výsledky. Ve fázi interpretace dat se vysvětlují sesbírané údaje. Poslední fází je závěrečná zpráva a opatření, kdy se vše, co bylo dotazníkem zjištěno, do zprávy zapisuje. Ve zprávě by se též měla objevit doporučení a opatření, které vyplívají ze získaných informací. Závěrečná zpráva by měla být věcná, srozumitelná a logicky strukturovaná, všechny grafy či tabulky by měly být přehledné a jasně popsané.61
HAVLÍČKOVÁ, Daniela. Metodika – Kompetence, Kvalita, Kvalifikace, (sebe)Koncepce: pro neformální vzdělávání. [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://userfiles.nidm.cz/file/K2/publikace/ka2/metodika-komplet(1).pdf . 61 Tamtéž. 60
35
16. Vyhodnocení dotazníkového šetření V této části bakalářské práce bude pozornost věnována vyhodnocení odpovědí respondentů na dané otázky z předem vypracovaného dotazníku. Odpovědi na otázky byly získány celkem od 62 respondentů.
16.1. Chápání pojmu kyberšikana žáky jednotlivých tříd První otázkou v dotazníku bylo zkoumáno chápání pojmu kyberšikana. Pro větší přehlednost jsem vytvořila grafy pro jednotlivé třídy. Na níže uvedeném grafu můžeme jasně vidět, že nadpoloviční většina žáků 6. třídy (7 žáků) považuje za kyberšikanu jednání, kdy je k ubližování lidem využíván internet. Další 2 žáci odpověděli, že kyberšikana může být páchána i jinými komunikačními a informačními technologiemi. Další 2 žáci považují kyberšikanu za urážení nebo fyzické ubližování a 1 žák považuje kyberšikanu za jiný název pro obyčejnou šikanu.
Jiný název pro obyčejnou šikanu 8% Urážení nebo fyzické ubližování 17%
Používání informačních a komunikačních technologií k úmyslnému ubližování jiné osobě 17%
Využívání internetu k ubližování člověku 58%
Graf č. 1: Chápání pojmu kyberšikana žáky 6. třídy (zdroj: vlastní zpracování)
Další graf znázorňuje stejné údaje jako graf předchozí a je zaměřen na odpovědi žáků 7. třídy. Opět si můžeme všimnout, že nadpoloviční většina žáků (10 žáků) zvolila
36
odpověď, že kyberšikana je páchána prostřednictvím internetu. Dalších 5 žáků odpovědělo, že ke kyberšikaně mohou být využity i další informační a komunikační technologie. Dalšími odpověďmi bylo, že kyberšikana je jiný název pro obyčejnou šikanu, a že kyberšikana je urážení nebo fyzické ubližování. Na každou z těchto odpovědí odpověděl jeden žák.
Jiný název pro obyčejnou šikanu 6% Urážení nebo fyzické ubližování 6%
Využívání internetu k ubližování člověku 59%
Používání informačních a komunikačních technologií k úmyslnému ubližování jiné osobě 29%
Graf č. 2: Chápání pojmu kyberšikana žáky 7. třídy (zdroj: vlastní zpracování)
Na dalším grafu můžeme vidět odpovědi žáků 8. třídy. Více než tři čtvrtiny respondentů (14 žáků) odpovědělo, že ke kyberšikaně je využíván internet. Další 3 žáci zvolili odpověď, že kyberšikana může být páchána i dalšími informačními a komunikačními technologiemi. Jeden žák odpověděl, že kyberšikana znamená urážení nebo fyzické ubližování jinému člověku. Odpověď, že kyberšikana je jiný název pro obyčejnou šikanu, nezvolil nikdo.
37
Urážení nebo fyzické ubližování 5% Používání informačních a komunikačních technologií k úmyslnému ubližování jiné osobě 17%
Využívání internetu k ubližování člověku 78% Graf č. 3: Chápání pojmu kyberšikana žáky 8. třídy (zdroj: vlastní zpracování)
Následující graf znázorňuje odpovědi žáků 9. třídy. Osm žáků zvolilo odpověď, že ke kyberšikaně slouží jako prostředek internet. Další 4 žáci zvolili možnost, že kyberšikana může být páchána i dalšími informačními a komunikačními technologiemi. Jeden žák odpověděl, že kyberšikana znamená urážení nebo fyzické ubližování člověku. Dva žáci se domnívají, že kyberšikana je jiný název pro obyčejnou šikanu.
38
Jiný název pro obyčejnou šikanu 13% Urážení nebo fyzické ubližování 7% Používání informačních a komunikačních technologií k úmyslnému ubližování jiné osobě 27%
Využívání internetu k ubližování člověku 53% Graf č. 4: Chápání pojmu kyberšikana žáky 9. třídy (zdroj: vlastní zpracování)
Ze všech výše uvedených grafů je zjevné, že většina žáků považuje internet jako hlavní nástroj kyberšikany. Vyskytly se ovšem i správné odpovědi, a sice, že ke kyberšikaně mohou sloužit i další technologie komunikační či informační. Mezi odpověďmi jsme však mohli narazit i na zcela mylné domněnky, že kyberšikana je totéž co obyčejná (třídní) šikana, nebo že kyberšikanou rozumíme urážení nebo fyzické ubližování člověku.
16.2. Sociální sítě a žáci ZŠ Kravsko Jednou z otázek v dotazníku také bylo, jestli žáci využívají sociální sítě. Vytvořila jsem graf, který vypovídá o využívání sociálních sítí všemi žáky 2. stupně a poté i graf, který je zaměřen na využívání konkrétních sociálních sítí. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, většina žáků (59 žáků) 2. stupně využívá alespoň jednu sociální síť. Zbylí 3 respondenti uvedli, že nemají profil na žádné sociální síti.
39
Ne 5%
Ano 95%
Graf č. 5: Využívání sociálních sítí žáky 2. stupně ZŠ Kravsko (zdroj: vlastní zpracování)
Další otázka byla zaměřena na využívání konkrétních sociálních sítí, kde bylo možno označit více odpovědí. Z 59 žáků, kteří využívají sociální sítě, má 54 z nich založený profil na sociální síti Facebook, což je 92% z dotazovaných. Dalších 56% (33 žáků) využívá jiné sociální sítě, které nebyly uvedeny v dotazníku (předpokládám, že se může jednat o sítě Spolužáci apod.). Velké oblibě se těší také stránky Google+ kterou využívá 53% respondentů (31 žáků) a Snapchat, který využívá 46% respondentů (27 žáků). Profil na Twitteru má pouze 12 žáků. 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Facebook
Twitter
Google+
Snapchat
Jiné
Graf č. 6: Využívání konkrétních sociálních sítí žáky 2. stupně ZŠ Kravsko (zdroj: vlastní zpracování)
40
16.3. Informace zveřejňované na sociálních sítích Na otázku, jaké informace žáci zveřejňují na sociálních sítích, odpovídali jen ti žáci, kteří v dotazníku odpověděli, že používají sociální sítě – tedy 59 žáků. Respondenti měli opět možnost zvolit více odpovědí. Na níže zobrazeném grafu můžeme vidět, že všichni žáci z dotazovaných zveřejňují své jméno, 58 žáků své příjmení a 37 žáků zveřejňuje svoje fotografie na sociálních sítích. V dnešní době tyto informace zveřejňuje naprostá většina uživatelů sociálních sítí, ovšem i tyto informace se dají zneužít. Pro snížení rizika zneužití místo jména a příjmení můžeme zveřejnit nic neříkající přezdívku. Videa na sociálních sítích zveřejňuje 12 žáků. Bohužel, 20% žáků zveřejňuje na sociálních sítích i své telefonní číslo, které může být použito ke kyberstalkingu či kyberobtěžování (zasílání obtěžujících zpráv). Fotografie rodiny zveřejňuje 6 z dotazovaných žáků, místo bydliště zveřejňuj 8 žáků a přesnou adresu 1 žák. 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Jméno
Příjmení
Místo bydliště
Přesná adresa
Telefonní Své Fotografie číslo fotografie rodiny
Videa
Graf č. 7: Informace zveřejňované na sociálních sítích (zdroj: vlastní zpracování)
Další otázka v dotazníku byla zaměřená na názor respondentů, zda je nebezpečné zveřejňovat některé informace. Na tuto otázku odpovědělo 61 žáků. Na následujícím grafu můžeme vidět odpovědi respondentů. 4 žáci uvedli, že zveřejňování informací asi nepovažují za nebezpečné. 8 žáků uvedlo, že zveřejňování těchto informací spíše nepovažují za nebezpečné. 20 žáků uvádí, že zveřejňování
41
některých informací považují spíše za nebezpečné a 15 žáků uvedlo, že to považují za nebezpečné. Zajímavými odpověďmi, které měli žáci k dispozici, byly odpovědi: „Dělá to každý, takže asi ne“ – tuto odpověď zvolilo 6 žáků a možnost „Sice ano, ale dělá to každý, takže já taky“ zvolilo 8 žáků. Sice ano, ale dělá to každý, takže já taky 13%
Asi ne 6%
Dělá to každý, takže asi ne 10%
Spíš ne 13%
Spíš ano 33%
Asi ano 25%
Graf č. 8: Pohled žáků na nebezpečí zveřejňování informací (zdroj: vlastní zpracování)
16.4. Oběti kyberšikany Jednou z důležitých otázek v dotazníku byla otázka, která zjišťovala, zda se žáci již stali obětí kyberšikany. Na tuto otázku odpovědělo všech 62 respondentů. V grafu níže můžeme vidět, že obětí kyberšikany se stalo velké procento žáků jednotlivých tříd. Procentuálně nejvíce obětí se vyskytuje v osmé třídě (8 žáků), dále pak v sedmé třídě (7 žáků), v deváté třídě (6 žáků) a v šesté třídě (4 žáci). Všichni tito jedinci uvedli, že již alespoň jednou byli vystaveni šikaně prostřednictvím kyberprostoru.
42
9. třída
40%
8. třída 7. třída 6. třída
60%
44%
56%
41%
59%
33%
67%
ANO
NE
Graf č. 9: Procentuelní výskyt obětí kyberšikany (zdroj: vlastní zpracování)
Na další otázku odpovídali pouze ti žáci, kteří potvrdili, že se stali obětí kyberšikany. Otázka byla konkrétně zaměřena na druhy útoků, kterým byly oběti vystaveny. V této otázce měli žáci možnost vybrat více odpovědí. 19 žáků uvedlo, že byli vystaveni urážení a nadávkám prostřednictvím kyberprostoru. Poměrně často se také oběti setkaly s ponižováním a zesměšňováním – tuto odpověď zvolilo 7 žáků, a s nabouráním do profilu – tuto odpověď zvolilo 7 žáků. Méně často se oběti setkávaly s vyhrožováním nebo zastrašováním či se zveřejněním ponižující fotografie nebo videa na internetu – každou z odpovědí zvolilo vždy 5 žáků. Nejméně časté bylo vydírání (4 žáci) a zneužití osobních informací (2 žáci).
43
Zveřejnění ponižující fotografie nebo videa 10%
Urážení, nadávky 39%
Zneužití osobních informací 4%
Nabourání do profilu 14% Vyhrožování nebo zastrašování 10% Ponižování, zesměšňování 15%
Vydírání 8% Graf č. 10: Nejčastější druhy kyberšikany (zdroj: vlastní zpracování)
16.5. Agresoři kyberšikany V dotazníku jsem neopomenula ani otázku, zda již žáci ublížili někomu jinému prostřednictvím kyberprostoru. Pro lepší přehlednost jsem nejprve vytvořila graf, který je zaměřen na celý 2. stupeň dané školy a potom grafy pro jednotlivé třídy. Na tuto otázku odpovědělo 61 respondentů. Na prvním grafu si můžeme všimnout, že 18 žáků se přiznalo, že již někomu prostřednictvím kyberprostoru ublížilo. Dalších 43 žáků uvádí, že by něco takového nikdy neudělali. Musíme však brát v potaz, že se jedná o otázku dosti choulostivou, a proto je zde reálná možnost, že ne všichni žáci se k takovému jednání v dotazníku přiznali.
44
Ano 30%
Ne 70%
Graf č. 11: Procentuální výskyt agresorů kyberšikany (zdroj: vlastní zpracování)
Pro větší přehlednost, kde se nejčastěji vyskytují agresoři a proč se kyberšikany dopustili, jsem vytvořila grafy pro jednotlivé třídy. Agresoři si často neuvědomují, že jejich jednání může někomu jinému způsobit bolest. Poměrně často tedy můžeme v grafech vidět, že někteří žáci to považovali za druh humoru. Na níže uvedeném grafu, platící pro žáky 6. třídy, můžeme vidět, že 75% (9 žáků) uvádí, že by se kyberšikany nikdy nedopustilo. Zbylých 25% (3 žáci) se přiznalo, že se kyberšikany již alespoň jednou dopustilo a vědí, že toto chování nebylo správné.
Ano, ale vím, že to bylo špatné 25%
Ne, nikdy bych to neuděl/a 75%
Graf č. 12: Procentuální výskyt agresorů v 6. třídě (zdroj: vlastní zpracování)
45
Na dalším grafu jsou znázorněny odpovědi žáků 7. třídy. 59% (10 žáků) uvádí, že by se kyberšikany nikdy nedopustilo. 29% (5 žáků) uvádí, že již někoho kyberšikanovalo, a stejně jako jejich spolužáci ze 6. třídy tvrdí, že to byla jen legrace. 12% (2 žáci) přiznalo, že již někoho kyberšikanovalo, ale ví, že jejich chování nebylo správné.
Ano, ale jen z legrace 29%
Ne, nikdy bych to neuděl/a 59% Ano, ale vím, že to bylo špatné 12%
Graf č. 13: Procentuální výskyt agresorů v 7. třídě (zdroj: vlastní zpracování)
Dále se můžeme podívat na graf, zaměřený na žáky 8. třídy. 94% (16 žáků) této třídy uvedlo, že by se kyberšikany nikdy nedopustilo a jen 1 žák uvádí, že se již kyberšikany dopustil, ovšem jen z legrace.
Ano, ale jen z legrace 6%
Ne, nikdy bych to neuděl/a 94%
Graf č. 14: Procentuální výskyt agresorů v 8. třídě (zdroj: vlastní zpracování)
46
Na dalším grafu můžeme vidět odpovědi žáků 9. třídy. Zde jsou výsledky poměrně vyvážené. 53% (8 žáků) uvádí, že by se kyberšikany nedopustilo. 34% (5 žáků), kterých se kyberšikany dopustilo, uvádí, že kyberšikanovalo jen z legrace. 2 žáci dokonce uvádějí, že oběť, kterou kyberšikanovali, si jejich chování zasloužila.
Ano, ale jen z legrace 34% Ne, nikdy bych to neuděl/a 53%
Ano, zasloužil si to 13% Graf č. 15: Procentuální výskyt agresorů v 9. třídě (zdroj: vlastní zpracování)
16.6. Názory žáků na potřebu větší informovanosti o kyberšikaně Poslední graf praktické části se zabývá názory žáků na potřebu větší informovanosti o kyberšikaně. Z 62 respondentů jen 49 žáků využilo možnost se vyjádřit. Naprostá většina žáků – 80% (39 žáků) by uvítalo možnost častějších rozmluv o kyberšikaně ve škole. Zbylých 20% (10 žáků) nepovažuje další informování o kyberšikaně za nutné.
47
Rozhodně ne 4% Rozhodně ano 25% Spíše ne 16%
Spíše ano 55%
Graf č. 16: Názory žáků na potřebu větší informovanosti o kyberšikaně (zdroj: vlastní zpracování)
48
17. Vyhodnocení výzkumných otázek První výzkumná otázka se týkala chápání pojmu kyberšikana žáky 2. stupně ZŠ Kravsko. Ukázalo se, že velká řada žáků má dojem, že kyberšikana je páchána pouze prostřednictvím internetu. Menší část žáků chápe, že kyberšikana je páchána i prostřednictvím dalších technologií. Našlo se však i pár jedinců, kteří se domnívají, že kyberšikana a šikana jsou pojmy rovnocenné. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jaké informace o sobě na internetu zveřejňují žáci, kteří mají založený profil na alespoň jedné sociální síti. Až na několik jedinců mají všichni žáci druhého stupně založený profil na alespoň jedné sociální síti. Nejčastěji zveřejňují své jméno, příjmení a své fotografie. Mezi respondenty se bohužel našli i jedinci, kteří nemají problém se zveřejňováním telefonního čísla nebo místa bydliště. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, zda žáci chápou, že zveřejňování některých informací na internetu může být nebezpečné. Převážná většina respondentů chápe riziko zveřejňování některých informací. Pár žáků také přiznalo, že zveřejňování některých informací považují za nebezpečné, přesto ale tyto informace zveřejňují, neboť vrstevníci to dělají také. Čtvrtá otázka měla za úkol zjistit, zda se žáci stali obětí kyberšikany. Smutnou pravdou je, že téměř polovina respondentů se již obětí kyberšikany stala. Nejčastěji byly oběti vystavovány urážení, nadávkám, ponižování nebo zesměšňování. Pátá výzkumná otázka zjišťovala, zda se již žáci dopustili kyberšikany. Ke kyberšikaně se přiznalo 30% respondentů. Jelikož se jednalo o otázku choulostivou, je možné, že někteří žáci se ke kyberšikaně v dotazníku nepřiznali.
49
18. Závěrečná doporučení Hlavním účelem této práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, jak se chovají žáci 2. stupně ZŠ Kravsko na internetu a zda mají osobní zkušenost s kyberšikanou, ať již v roli oběti či agresora. Informace, které jsem získala dotazníkovým šetřením, by Základní škola mohla použít pro lepší přehled, na co se více zaměřit při preventivních programech. Preventivní program by měl děti poučit, že kyberšikana může být páchána i jinými prostředky než je internet. Dále by měl žáky informovat o nebezpečnosti zveřejňování některých informací na internetu. Spousta dětí totiž na profilech na sociálních sítích sdílí své telefonní číslo a možná i další informace, které by mohly být využity proti nim. Jelikož se ve výsledcích ukázalo, že obětí kyberšikany se stala téměř polovina žáků tříd, nebylo by proto špatné žáky upozornit na možnosti, kam se obrátit nebo jak se kyberšikaně bránit. Preventivní program by také měl žáky upozornit, že kyberšikanováním se dopouštějí závažného přestupku a upozornit je na možné důsledky jejich chování, jakož i na to, jaké následky může mít jejich jednání pro oběť. Jednou z otázek v dotazníku bylo, jestli se žáci domnívají, že by se o kyberšikaně ve škole mělo mluvit častěji. Na tuto otázku odpovědělo jen 49 respondentů. 80% z nich se domnívá, že ve škole by se o kyberšikaně mělo skutečně více mluvit. Mohu tedy jen doporučit častější přednášky, videa, diskuze na téma kyberšikana nebo besedy s lidmi, kteří si již kyberšikanou prošli.
50
ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se chovají žáci 2. stupně Základní školy Kravsko na internetu a jestli se nevystavují nadměrnému riziku vzniku kyberšikany. Dále jsem chtěla zjistit, zda se již žáci s kyberšikanou setkali a vytvořit materiály vedoucí k prevenci kyberšikany. Cíl práce byl naplněn. Stanovila jsem si několik výzkumných otázek, jejichž prostřednictvím jsem chtěla získat výše zmíněné informace. Pro splnění daného cíle jsem zvolila kvantitativní výzkum, konkrétně dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 62 respondentů. Jak již bylo zmíněno v úvodu práce, s kyberšikanou se setkáváme v různých sférách života. Není tedy výjimkou, že případy spojené s kyberšikanou se dostávají i k sociálním pracovníkům a pomáhajícím profesím. Stále častěji se setkáváme s případy, kdy oběti kyberšikany hledají útěchu v pití alkoholu, braní drog a výjimkou nejsou ani případy, kdy se oběti kyberšikany pokoušejí o sebevraždu, v nejhorším případě tento čin uskuteční. O obětech, které spáchaly sebevraždu kvůli kyberšikaně, existuje dnes řada článků na internetu. Pokud se staneme obětí kyberšikany, existuje řada organizací, které nám nabízejí pomoc. Mezi známé organizace patří například Linka Bezpečí, dále pak webové stránky www.bezpecne-online.cz, které patří pod projekt Saferinternet.cz a další. V teoretické části jsem nejprve popsala sociálně patologické jevy – pozornost jsem věnovala zvláště agresi, agresivitě a tradiční šikaně. Ve druhé kapitole podrobně popisuji kyberšikanu pomocí odborné literatury. V této kapitole jsem také použila výsledky výzkumu uskutečněného v roce 2014, který se zabýval problematikou kyberšikany. Neopomenula jsem ani charakteristiku dětí ve školním věku. Dále jsem se věnovala internetu a pojmům souvisejícím s kyberšikanou. V dalších kapitolách jsou popsány způsoby a nástroje kyberšikany. V následující kapitole jsem se věnovala aktérům kyberšikany – agresorům a obětem. V poslední kapitole je pozornost věnována vzdělávání v oblasti kyberšikany. V praktické části jsem nejprve blíže popsala Základní školu Kravsko, její historii a popsala jsem kvantitativní výzkum. Poté jsem realizovala kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 62 žáků základní školy (po podepsání svolení rodiči). Prostřednictvím dotazníků jsem zjistila, že většina žáků se domnívá, že kyberšikana je páchána pouze prostřednictvím internetu. To, 51
že ke kyberšikaně slouží i další technologie, ví značně menší část žáků. Někteří se domnívají, že kyberšikana a šikana jsou totéž. Ukázalo se, že má domněnka, že naprostá většina žáků bude mít založený profil na alespoň jedné sociální síti, je pravdivá. Téměř polovina žáků z každé třídy se již někdy stala obětí kyberšikany. Nejčastěji se oběti vyskytovaly v 8. a 7. třídě. 30% respondentů také potvrdilo, že se již někdy dopustilo kyberšikany ať už si žáci závažnost svého chování uvědomovali či jej považovali za druh humoru. Dle mého názoru bude tato bakalářská práce přínosem pro Základní školu Kravsko, která může využít výsledky výzkumu pro lepší pochopení toho, čemu věnovat pozornost při preventivních programech týkajících se kyberšikany. Dále tato práce může být přínosnou pro studenty oboru sociální práce, kteří jejím prostřednictvím mohou získat lepší přehled o problematice kyberšikany, případně práci využít při tvorbě diplomové práce. Dále pak může být bakalářská práce přínosem pro širokou veřejnost a v neposlední řadě i pro mě osobně.
52
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Bibliografické publikace 1. ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2742-4. 2. ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013. Psyché (Grada). ISBN 978-80-210-6374-7. 3. FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2781-3. 4. KRČÁL, Petr. Rizika virtuálního světa. Sociální služby. 2015. roč. 17. s. 18-19. ISSN: 1803-7348. 5. MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2015. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-2475309-6. 6. MÜHLPACHR,
Pavel. Kapitoly
ze
sociální
patologie.
Brno:
Institut
mezioborových studií, 2003. 7. MUSIL, Josef. Sociální a mediální komunikace. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. ISBN 978-80-7452-002-0. 8. MUSIL, Josef. Úvod do sociální a masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2008. ISBN 978-80-86723-44-0. 9. ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-984-2. 10. ŘÍČAN, Pavel a Pavlína JANOŠOVÁ. Jak na šikanu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2991-6. 11. SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3568-9.
53
12. ŠEVČÍKOVÁ, Anna. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. Psyché (Grada). ISBN 978-80-210-7527-6. 13. ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as
social
problem. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80244-4227-3. 14. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Univerzita Karlova v Praze (Karolinum), 2012. ISBN 978-80-246-2153-1.
Internetové zdroje 15. E-bezpeci.cz. Sociální sítě jako prostředí pro nebezpečnou virtuální komunikaci [online].
[cit.
Dostupné
2016-04-09].
z:
http://www.e-
bezpeci.cz/index.php/temata/socialni-sit/147-222. 16. E-Bezpeci.cz. Trestná činnost spojená s internetovou kriminalitou. [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/226/63/lang,czech/. 17. HAVLÍČKOVÁ, Daniela. Metodika – Kompetence, Kvalita, Kvalifikace, (sebe)Koncepce: pro neformální vzdělávání. [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://userfiles.nidm.cz/file/K2/publikace/ka2/metodika-komplet(1).pdf. 18. Linka
Bezpečí.
[online].
[cit.
2016-04-11].
Dostupné
z:
http://spolek.linkabezpeci.cz/o-nas/sluzby/. 19. Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č. j. 24 246/2008-6. [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/8272_1_1/. 20. Nebuď oběť. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://nebudobet.cz/. 21. Policie
ČR.
[online].
[cit.
2016-04-11].
Dostupné
z:
http://aplikace.policie.cz/hotline/. 22. Poradna E-Bezpečí. [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://poradna.ebezpeci.cz/.
54
23. Prevence-praha.cz. Výzkum rizikového chování českých dětí v prostředí internetu 2014.
[online].
[cit.
Dostupné
2016-04-12].
z:
http://www.prevence-
praha.cz/vyzkumy. 24. ŘEZÁČOVÁ, Monika. Starší školní věk: výukový materiál. 2009. [online]. [cit. 2016-04-11].
z:
Dostupné
http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Star%C5%A1%C3%AD_%C 5%A1koln%C3%AD_v%C4%9Bk.pdf. 25. Safer
internet.
[online].
[cit.
Dostupné
2016-04-11].
z:
http://www.saferinternet.cz/praha-bezpecne-online-2015/521-vzdelavani-prosocialni-pracovniky-a-pomahajici-profesionaly.html. 26. Safer
internet.
[online].
[cit.
2016-04-11].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html. 27. Stop
kybernásilí.
[online].
[cit.
2016-04-11].
http://www.stopkybersikane.cz/. 28. v Metodickém pokynu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č. j. 24 246/2008-6. 29. Základní škola Kravsko. Historie. [online]. [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://www.zskravsko.cz/historie. 30. Základní škola Kravsko. O škole. [online]. [cit. 2016-03-24].
Dostupné z:
http://www.zskravsko.cz/o-skole.
55
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Svolení od rodičů Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Vybrané kurzy a semináře v oblasti kyberšikany Příloha č. 4: Materiály vytvořené pro ZŠ Kravsko Příloha č. 5: Materiály vytvořené pro žáky ZŠ Kravsko
56
Příloha č. 1: Svolení od rodičů Vážení rodiče, zákonní zástupci, jmenuji se Lenka Šlahorová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kde studuji obor Zdravotně sociální pracovník. Jsem také bývalou žákyní ZŠ Kravsko. V rámci své bakalářské práce uskutečňuji dotazníkové šetření, jehož cílem bude zjistit chování žáků 2. stupně ZŠ Kravsko na internetu a jejich zkušenosti s kyberšikanou. Dotazníky budou zcela anonymní a získané informace budou sloužit pouze pro zpracování bakalářské práce. V případě Vašeho souhlasu prosím vyplňte souhlas. Děkuji za Vaši ochotu a spolupráci na dotazníkovém šetření. Lenka Šlahorová Souhlasím – nesouhlasím s vyplněním dotazníku mým dítětem Podpis rodiče/zákonného zástupce:……………………………………………………
57
Příloha č. 2: Dotazník
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Dotazník Žáci 2. stupně ZŠ Kravsko a kyberšikana
Lenka Šlahorová e-mail:
[email protected]
58
Milí žáci, milé žákyně, jmenuji se Lenka Šlahorová a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce provádím výzkum ve vaší škole na téma: Žáci 2. stupně ZŠ Kravsko a kyberšikana. Tímto bych vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku. Otázky si vždy pozorně přečtěte a vyberte jednu z uvedených odpovědí, pokud není uvedeno jinak. V případě zaškrtnutí špatné odpovědi, tuto odpověď výrazně přeškrtněte a zakroužkujte vámi zvolenou správnou odpověď. Dotazník obsahuje 15 otázek, je zcela anonymní a výsledky z něj budou použity pouze pro zpracování mé bakalářské práce. Děkuji vám tímto předem za vyplnění dotazníku. Lenka Šlahorová
1. Co si představuješ pod pojmem kyberšikana? A)
Jiný název pro obyčejnou šikanu
B)
Urážení nebo fyzické ubližování člověku
C) D)
Používání informačních a komunikačních technologií k úmyslnému ubližování jiné osobě Využívání internetu k ubližování člověku
2. Kolik času trávíš průměrně na internetu? A)
Internet nepoužívám
B)
1-2x týdně
C)
3-5x týdně
D)
Denně více než hodinu
E)
Denně více než 2 hodiny
F)
Denně více než 4 hodiny
Pokud jsi odpověděl/a A) – pokračuj otázkou č. 7. Pokud jsi odpověděl/a B)-E) - pokračuj otázkou č. 3.
59
3. Jaké činnosti na internetu vyhledáváš? Můžeš zakroužkovat více odpovědí. A)
Hraji online hry
B)
Používám sociální sítě
C)
Stahuji hudbu a filmy
D)
Píšu vlastní internetový blog
E)
Seznamuji se
F)
Prohlížím si různé stránky
G)
Používám e-mail
H)
Vyhledávám informace do školy
I)
Navštěvuji stránky pro dospělé
J)
Navštěvuji stránky youtube.com a další stránky s hudbou
K)
Navštěvuji stránky s online filmy ke zhlédnutí
4. Jsi zaregistrovaný/á na některých z uvedených stránek? Můžeš zakroužkovat více odpovědí. A)
Nejsem zaregistrovaný/á na žádné stránce
B)
Facebook
C)
Twitter
D)
MySpace
E)
Google+
F)
LinkedIn
G)
Lide.cz
H)
Snapchat
I)
Jiné
Pokud jsi odpověděl/a A) – pokračuj otázkou č. 7. Pokud jsi odpověděl/a B)- I) - pokračuj otázkou č. 5.
60
5. Jaké informace o sobě na takových stránkách zveřejňuješ? Můžeš zakroužkovat více odpovědí. A)
Jméno
B)
Příjmení
C)
Místo bydliště
D)
Přesná adresa
E)
Telefonní číslo
F)
Své fotografie
G)
Fotografie rodiny
H)
Videa
6. Myslíš si, že je nebezpečné o sobě tyto informace zveřejňovat? A)
Asi ne
B)
Spíš ne
C)
Spíš ano
D)
Asi ano
E)
Dělá to každý, takže asi ne
F)
Sice ano, ale dělá to každý, takže já taky
61
7. Ublížil/zesměšnil tě někdy někdo následujícím druhem chování prostřednictvím internetu, mobilu nebo jiného prostředku? Případně vyjádři, jak často se to děje/dělo. Ještě nikdy se to nestalo
Stalo se to jednou
Stávalo se to občas
Stávalo se to často
A)
Urážení, nadávky
1
2
3
4
B)
Ponižování, zesměšňování
1
2
3
4
C)
Vydírání
1
2
3
4
3
4
3
4
3
4
3
4
D) E) F) G) H)
Vyhrožování nebo 1 2 zastrašování Nabourání do tvého 1 2 profilu Zneužití osobních 1 2 informací Zveřejnění ponižující 1 2 fotografie nebo videa Žádnému takovému chování jsem nebyl/a vystaven/a
Pokud jsi odpověděl/a H) – pokračuj otázkou č. 9. Pokud jsi odpověděl/a A)-G) - pokračuj otázkou č. 8. 8. Víš, kdo byl za toto chování zodpovědný? (Kdo se tak k tobě choval) A)
Ne, nevím
B)
Ano, byla to spolužačka
C)
Ano, byl to spolužák
D)
Ano, byla to kamarádka
E)
Ano, byl to kamarád
F)
Ano, byla to skupina více osob
G)
Ano, byla to cizí osoba
H)
Jiný (dopiš) ……………………………….
62
9. Ublížil/a jsi ty sám/sama někomu prostřednictvím kyberprostoru? A)
Ano, ale jen z legrace
B)
Ano, zasloužil/a si to
C)
Ano, ale vím, že to bylo špatné
D)
Ne, nikdy bych to neudělal/a
Pokud jsi odpověděl/a D) - pokračuj otázkou č. 11. Pokud jsi odpověděla A)-C) - pokračuj otázkou č. 10. 10. Jakým způsobem jsi byl potrestán? A)
Nebyl/a jsem potrestán/a, protože to nikdo nezjistil
B)
Nebyl/a jsem potrestán/a, i když to někdo zjistil
C)
Vyhubování od rodičů
D)
Ředitelská důtka
E)
Třídní důtka
F)
Jiný (dopiš)………………
11. Vyjádři svůj názor na následující tvrzení:
A) Agresor kyberšikany se chce svým jednáním pobavit B) Agresor kyberšikany chce svým jednáním někomu ublížit C) Kyberšikana je méně nebezpečná než obyčejná šikana D) Obětí kyberšikany se může stát kdokoliv E) O kyberšikaně by se v naší škole mělo mluvit více
Rozhodně ano
Spíše ano
Spíše ne
Rozhodně ne
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
1
2
3
4
63
12. Jakou formou vás škola informuje o kyberšikaně? Můžeš zakroužkovat více odpovědí. A)
Škola nás o kyberšikaně neinformuje
B)
Škola pořádá přednášky o kyberšikaně
C)
O kyberšikaně se bavíme ve vybraných vyučovacích hodinách
D)
O kyberšikaně se bavíme běžně ve vyučování
E)
Do školy docházejí různí lidé, aby se s námi o kyberšikaně bavili
F)
Jiný (dopiš)…………….
13. Znáš některé z uvedených institucí a organizací, které nabízejí pomoc při kyberšikaně? Můžeš zakroužkovat více odpovědí. A)
Internet hotline
B)
Linka bezpečí
C)
Linka důvěry
D)
Bílý kruh bezpečí
E)
Poradna E-Bezpečí
F)
Policie České republiky
G)
Vzdělávací institut ochrany dětí
14. Do které třídy chodíš? A)
6. třída
B)
7. třída
C)
8. třída
D)
9. třída
15. Jsi dívka nebo chlapec? A)
Dívka
B)
Chlapec
64
Příloha č. 3: Vybrané kurzy a semináře v oblasti kyberšikany Kurz „Kyberšikana a její dopad na dnešní společnost“ pořádaný Občanským sdružením THEIA. Tento kurz je určen pro pracovníky v sociálních službách, sociální pracovníky (akreditace MPSV) a pro pedagogické pracovníky (akreditace MŠMT pro oblast DVPP). Cílem tohoto kurzu je seznámit účastníky se základními rysy problematiky kyberšikany. Seminář
„Úvod
do
kyberkriminality“
a
navazující
seminář
„Řešení
kyberkriminality“ nabízí Portus Prachatice. Tyto semináře jsou určeny pro sociální pracovníky, pracovníky v sociálních službách i jiné odborné pracovníky z celé řady organizací a úřadů. Cílem je seznámit účastníka s kyberkriminalitou jako
nejnovější
formou
rizikového
chování.
Seminář
objasní
co
je
kyberkriminalita, její právní aspekty a doporučené postupy při řešení tohoto problému. Kurz „Šikana a kyberšikana jako společenský fenomén“ nabízí Centrum primární prevence. Kurz je určen pro pedagogické pracovníky a další pracovníky, kteří se s tímto fenoménem ve své praxi mohou setkat. Cílem je usnadnit orientaci v problematice šikany a kyberšikany. Studium je akreditováno v rámci DVPP a MŠMT.
65
Příloha č. 4: Materiály vytvořené pro ZŠ Kravsko
66
Příloha č. 5: Materiály vytvořené pro žáky ZŠ Kravsko
67
