VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Význam energetických nápojů v životním stylu teenagerů Bakalářská práce
Autor: Martina Sedláková Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2014
Abstrakt Teoretická část bakalářské práce pojednává o problému užívání energetických nápojů mezi teenagery ve věkové skupině 12 – 18 let. Energetické nápoje se staly fenoménem moderní doby. Složení energetických nápojů je víceméně stejné. Obsahuje velké množství kofeinu, taurinu a cukru. V současnosti je na trhu více než 500 různých značek energetických nápojů. Absence regulace má za následek agresivní nárůst spotřeby, zejména u mladých lidí, dospělých nevyjímaje. Předpokládám, že navzdory užívání energetických nápojů ve zvýšeném množství na diskotékách a jiných akcích, se o jejich složení mladí lidé zajímají velmi málo. V praktické části studuji užívání energetických nápojů v různých věkových skupinách na různých školách v Jihlavě. V závěru, na základě získaných výsledků, doporučuji způsob prevence a změnu životního stylu.
Klíčová slova: energetické nápoje, mladí lidé, kofein, životní styl.
Abstract The theoretical part of my Bachelor thesis deals with the problems of the usage of energy drinks among teenagers between the age of 12 and 18. Energy drinks have become a phenomenon of our modern time.The ingredients of energy drinks are more or less the same. They contain a large quantity of caffeine, taurine and sugar. Nowdays, there are more than 500 various brands of energy beverages. The absence of the regulation results in an agressive consumption growth at young people in particular, as well as at adults. I suppose that despite the usage of energy drinks in increased quantity at discotheques and other events, young people are very little interested in their ingredients. In the practical part I research the use of energy drinks of different age groups at diverse schools in Jihlava. In my conclusion, on the basis of acquired results, I recommend a way of prevention and the change of lifestyle.
Keywords: energydrinks\beverages, youngpeople, caffeine, lifestyle.
Na tomto děkuji Prof., MUDr. Jozefovi Novotnému, CSc., za odborné vedení mé bakalářské práce i za jeho cenné rady a připomínky pramenící z jeho lidské i profesní zkušenosti. Také děkuji své rodině za podporu a trpělivost.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/200Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonu, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 /školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce /prodej, zapůjčení apod.) Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladu, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 29.4.2014
………………………………… podpis
Obsah 1
2
Úvod ...................................................................................................................................... 8 1.1
Cíl................................................................................................................................. 10
1.2
Hypotézy: .................................................................................................................... 10
Teoretická část .................................................................................................................... 11 2.1
Energetické nápoje...................................................................................................... 11
2.1.1
Definice energetických nápojů ............................................................................ 11
2.1.2
Historie energetických nápojů ............................................................................ 11
2.1.3
Rizika energetických nápojů ................................................................................ 12
2.2
Složení energetických nápojů...................................................................................... 13
2.2.1
Kofein .................................................................................................................. 14
2.2.2
Cukr ..................................................................................................................... 15
2.2.3
Aspartan .............................................................................................................. 16
2.2.4
Sacharin ............................................................................................................... 17
2.2.5
Taurin .................................................................................................................. 17
2.2.6
L-karnitin ............................................................................................................. 17
2.2.7
Glukuronolakton ................................................................................................. 18
2.2.8
Ženšen ................................................................................................................. 18
2.2.9
Mate-yerba.......................................................................................................... 19
2.2.10
Guarana ............................................................................................................... 19
2.2.11
Vitamín B12 ......................................................................................................... 19
2.2.12
Vitamín B6 ........................................................................................................... 20
2.2.13
Niacin................................................................................................................... 20
2.3
Reklama ....................................................................................................................... 21
2.3.1
Historie reklamy .................................................................................................. 21
2.3.2
Definice reklamy.................................................................................................. 21
2.3.3
Energetické nápoje a reklama ............................................................................. 21
2.4
Dospívání ..................................................................................................................... 22
2.4.1
Životní styl teenagerů.......................................................................................... 22
2.4.2
Charakteristika vývojového období dospívání .................................................... 23
2.4.3
Fáze dospívání ..................................................................................................... 24
2.4.4
Faktory ovlivňující jedince v období dospívání ................................................... 24
2.4.5
Rodina ................................................................................................................. 25
2.4.6
Vrstevníci ............................................................................................................. 26
3
4
2.4.7
Návyk ................................................................................................................... 26
2.4.8
Závislost ............................................................................................................... 27
2.4.9
Rizikové látky ....................................................................................................... 28
2.4.10
Alkohol ................................................................................................................ 28
2.4.11
Kouření ................................................................................................................ 29
2.4.12
Marihuana ........................................................................................................... 29
2.4.13
Prevence .............................................................................................................. 30
Praktická část ...................................................................................................................... 32 3.1
Metodika výzkumu ...................................................................................................... 32
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ................................... 32
3.3
Zpracování získaných dat ............................................................................................ 32
3.4
Výsledky výzkumu ....................................................................................................... 33
3.5
Diskuse ........................................................................................................................ 75
3.6
Doporučení pro praxi .................................................................................................. 78
Závěr................................................................................................................................... .80
Seznam použité literatury...........................................................................................................80 Seznam tabulek...........................................................................................................................83 Seznam grafu...............................................................................................................................85 Seznam příloh..............................................................................................................................87
1 Úvod ,,Energetické nápoje v životním stylu teenagerů", když jsem uviděla vypsané toto téma jako možnost bakalářské práce, neváhala jsem ani chvíli. Důvodů bylo několik. Téma vypsal pan profesor Novotný, který na svých přednáškách vždy s velkým zaujetím, apelem a s neotřesitelnou jistotou mluvil o energetických nápojích jako o ,,vstupence do pekla" k jiným formám drogové závislosti. Svoje myšlenky měl potvrzené mnohaletou zkušeností a klinickými poznatky, protože nemalou část své vědecké činnosti směřoval právě tímto směrem. Druhým důvodem bylo, že sama mám děti a můj čtrnáctiletý syn svého času při nákupech po mě chtěl, abych mu koupila Red Bull, energetický nápoj (který Vám dává křídla). Svůj požadavek opodstatňoval tím, že ho potřebuje na zvýšení koncentrace před písemkou, zkoušením a také jako výbavu při sportovních aktivitách, kterých se sám aktivně účastnil. Několikrát jsem mu energetický nápoj opravdu koupila a on si pak prázdnými plechovkami zdobil svůj pokoj. Svůj vzor měl ve svém starším bratranci, vyznavači adrenalinových sportů, který ve svých osmnácti letech měl sbírku redbullových plechovek opravdu velkou a pil je pravidelně. O pozitivních účincích, o kterých informují reklamy, věděl, ale o těch nežádoucích a nebezpečných už informaci neměl. To, že energetické nápoje můžou způsobovat dehydrataci organismu, kolaps až srdeční selhání, zvyšují krevní tlak, zvlášť nebezpečné že jsou při nediagnostikovaném diabetu a skrytých srdečních vadách. Obzvlášť nebezpečné že jsou v kombinaci s alkoholem. Když tenhle nadaný a bezproblémový kluk začal bojovat s depresemi a já už měla nějaké informace ohledně vedlejších negativních účincích energetických nápojů na psychiku mladých lidí, začala jsem se tímto tématem zabývat ještě více do hloubky. Třetím důvodem, který mě utvrdil v tom, že toto téma je aktuální a energetické nápoje jsou v životním stylu teenagerů běžnou součástí, bylo to, když si skupinka třináctiletých chlapců kupovala energetické nápoje v čase oběda. Podobné zážitky měli i moji známí, se kterými jsem se na toto téma bavila. Sama jsem informací ohledně energetických nápojů měla málo, a když jsem se tímto tématem začala zabývat, narazila jsem jenom na několik článků v časopisech a novinách, a proto jsem musela sáhnout k zahraničním zdrojům.
8
Jelikož bakalářská práce je součástí ukončení vysokoškolského studia a já studuji obor Všeobecná sestra, chtěla bych touto prací přispět k novému pohledu na roli sestry, rozšířením jejích činností na všech úrovních. Mají se více orientovat na podporu zdraví a komunitní ošetřovatelskou péči. Edukační role sestry je mnohostranně zaměřená na utváření a formování uvědomělého a zodpovědného chování a jednání jedince i skupiny v zájmu podpory začleňování a obnovy zdraví. Prevence drogové závislosti je jednou z možností, kterou před sebou sestra má. Teoretická část mé bakalářské práce je rozdělena do tří částí. První část se bude zabývat energetickými nápoji - jejich složením, definicí, účinkem. Druhá část bude věnována věkové skupině teenagerů, bude se zabývat jejich charakteristikou, tělesným i duševním vývojem, okolnostmi, které je ovlivňují a utvářejí. V poslední části se budu zabývat reklamou, bez které by energetické nápoje nebyly tak populární, mechanismy, se kterými pracuje a které využívá.
9
1.1 Cíl Sledovat vliv energetických nápojů na kvalitu života a životní styl teenagerů.
1.2 Hypotézy: 1. Předpokládám, že teenageři nepijí jenom jednu značku energetických nápojů. 2. Předpokládám, že více než 60% respondentů neví, jaké je složení energetických nápojů. 3. Předpokládám, že energetické nápoje pije pravidelně více než 15% respondentů. 4. Předpokládám, že více než 1/3 teenagerů kombinuje alkohol s energetickými nápoji. 5. Předpokládám, že více než polovina respondentů nikdy neslyšela o možných zdravotních komplikacích souvisejících s užíváním energetických nápojů.
10
2 Teoretická část
2.1 Energetické nápoje 2.1.1 Definice energetických nápojů V současnosti existuje sice řada neoficiálních definic, které mají snahu definovat tento fenomén mající v posledních dvaceti letech obrovskou popularitu, skutečnost je ale taková, že oficiální definice pro energetický nápoj neexistuje. To platí pro Českou republiku, stejně jako pro zbytek Evropy (Suková, 2010). Energetické nápoje jsou nealkoholické nápoje, které jsou propagované tím, že zvyšují energii a fyzickou i psychickou aktivitu konzumentů. Energetická hodnota těchto nápojů není ale vysoká. Účinek je zaměřený především na zvýšení pozornosti a fyzického výkonu přidáním kofeinu, taurinu, gingobiloby, ženšenu, karnitinu, kreatinu, vitamínu B a dalších látek, které mají společně větší stimulační efekt, jako by měl kofein sám. Některé obsahují vysoké množství cukrů, ale mnoho energetických nápojů je nabízeno v dietní verzi s náhradními sladidly, jako jsou např. acesulfam, sacharin, sukratόza a jiné (Novotný et al, 2013). Množství kofeinu se pohybuje v rozmezí 25 - 560 mg/dcl. Nejznámější energetický nápoj Red Bull obsahuje 32 mg/dcl kofeinu a energetický nápoj Šleha obsahuje až 560 mg/dcl kofeinu. Velikost balení je od ampulí o obsahu 25 ml až po 2 l balení. Nejrozšířenější je prodej v plechovkách o objemu 250 ml (Arria, 2013).
2.1.2 Historie energetických nápojů Coca-Cola, která byla zřejmě nejstarším energetickým nápojem, byla původně prodávána jako lék, a až později se z ní stal nejznámější nealkoholický nápoj na světě. V roce 1929 byl ve Velké Británii poprvé vyroben nápoj slibující zdroj energie. Používal se v nemocnicích jako součást léčby při chřipce a nachlazení pod názvem Lucozade. 11
Energetické nápoje přišly do Evropy z Asie - Taiwanu už v roce 1960. Roku 1987 byl v Rakousku vytvořen podle thajského receptu nejznámější energetický nápoj Red Bull, který začínal jako nápoj pro sportovce. Dnes je na trhu více než 500 druhů energetických nápojů, rozdíl je jen v koncentraci kofeinu a taurinu a způsobu balení, v kterém se daný energetický nápoj distribuuje (Hortová, 2011).
2.1.3 Rizika energetických nápojů Bez ohledu na rozdíly mezi různými energetickými nápoji je společným faktem, že výrobci deklarují nejrůznější upozornění, s čím by se energetické nápoje neměli kombinovat. Nejčastěji se uvádí alkohol. Etikety už neuvádějí, že enormní množství povzbudivých látek není vhodné pro lidi s onemocněním srdce, ledvin a jater. Tyto látky působí často diureticky, způsobují tachykardii a kolaps. Při konzumaci těchto nápojů se mohou dostavit vážné poruchy spánku, koncentrace, nervozita, podrážděnost a u disponovaných jedinců i krátkodobé psychické poruchy. Větší množství energetických nápojů ovšem nezatěžuje jenom kardiovaskulární systém, ale i gastrointestinální a nervový systém. Rychlý nárůst a pokles hladiny cukru v krvi může vyvolat bolesti hlavy a výkyvy psychické rovnováhy (Seifert, 2011). Americká lékařská asociace (AMA) v červnu 2013 vydala prohlášení na podporu zákazu reklamy na energetické nápoje, zaměřenou na osoby mladší osmnácti let, kvůli stále častějším případům srdečních obtíží a dalších zdravotních problémů u mladých lidí spojených právě s pitím těchto nápojů, které obsahují vysoké dávky kofeinu (Babu et al, 2013). Americká pediatrická akademie (AAP) ve své druhé studii vydané roku 2013 poukazuje na fakt, že děti ani dospívající by neměli pít energetické nápoje. Jejich tělo je nepotřebuje a na některé obsažené látky reagují mnohem intenzivněji než dospělí. Nebezpečné pro mladý organismus je zejména množství kofeinu – v průměru je to cca 70 až 80 mg v jedné plechovce (Arria, 2013). Absence regulace a neutrální postoj České republiky ohledně zákonů či nařízení má za následek agresivní nárůst zejména mezi teenagery, pubescenty a adolescenty, na které je hlavně mířena reklama energetických nápojů, ale i dalších věkových skupin, děti nevyjímaje. Jen v letech 2004 – 2006 vzrostla spotřeba osminásobně v celosvětovém 12
měřítku. Roční nárůst spotřeby je až 17%, jak uvádějí mluvčí společnosti Pepsi-Cola i Pinelli. V důsledku této skutečnosti dochází k závislosti a abstinenčním příznakům. Tato skutečnost vzniká v důsledku absence farmakologické tolerance, protože účinek vzniká na molekulární úrovni. Bohužel tento nárůst, nakolik je to nápoj diskoték, je spojený s kombinací s dalšími volně dostupnými škodlivinami, jako jsou např. alkohol, kouření a marihuana. Následkem této kombinace vzniká návykovost a ,,začarovaný kruh", z kterého se těžce vrací. Početné studie jednoznačně dokazují, že energetické nápoje slouží jako ,,vstupenka do pekla" (Novotný et al, 2013). Některé země přistoupily k určitým opatřením. Norsko povoluje prodej energetických nápojů pouze v lékárnách, Švédsko zakázalo prodej dětem mladším patnácti let a Austrálie zakázala prodej energetických nápojů, které obsahovaly vyšší množství kofeinu. Turecko, Dánsko a Uruguay zakázaly prodej energetických nápojů úplně (Hortová, 2011). 2.2
Složení energetických nápojů
Tabulka, složení vybraných energetických nápojů
V
E
S
Kof
Taur B2
B3
B6
B5
B9
B12
250
192
11
32
400
0
8
2
2
0
2
Semtex
250
217
12
32
400
0,5
5,4
0,6
1,8
60
0
Glukuronalakton Vitamnin C
Big Shock
250
217
12,5
32
400
0,48
5,4
0,6
1,8
60
0
Vitamin c
250
205
11,3
48
400
0
0
0,242
0
0
0,3
500
203
12
32
400
0,7
8,5
0,8
0
0
2,5
250
243
13,3
32
400
0
2,7
0,3
0,9
0
0,15
Tiger
250
197
10,9
32
400
0
1
2
0
0
0,2
Rock Star
500
251
13,5 32
400
0
3,2
1,6
1,2
0
0,50
Spar
250
190
11
400
0
1
Název Red Bull
Kamikaze Monster Burn
Vysvětlivky:
32
Ostatní
Semeno konopí Extrakt guarany inositol Glukuronolakton nikotinamid
V-Objem (ml)
Kof-Kofein(mg/100ml)
E-Energie (kJ/100ml) S-Sacharidy(g/100ml)
Taur-Taurin(mg/100ml) B2,B3,B5,B6,B9-Vitamíny (mg/100ml) B12-Vitamíny (μg/100ml) 13
2.2.1 Kofein Kofein je alkaloid, který výrazně ovlivňuje centrální nervovou soustavu a činnost srdce. Nalezneme jej ve více než 60 rostlinách, např. v kakaových a kávových plodech, guaraně, listech čajovníku, ořechách koly, keři yerba mate, atd. Nejběžnějším zdrojem kofeinu u nás je káva a čaj (Krejčí, 2000). Průměrný obsah kofeinu v jednom šálku kávy (150 ml) je 85 mg kofeinu. Kofein se rychle a kompletně vstřebává z gastrointestinálního traktu. Maximální koncentrace v krvi je během 30 – 120 min. a průměrný poločas eliminace je 4 – 5 hodin, ale pohybuje se v širokém rozmezí. Kofein se váže na adenosinové mozkové receptory, na něž působí jako antagonista. Adenosin je neurotransmiter s inhibičními účinky, který podporuje spánek svou vazbou na adenosinové receptory v mozku. Kofein blokující specifické adenosinové receptory udržuje bdělost a tlumí spánek (Mikeš, 2008). Kofein se projevuje také dalšími okamžitými účinky. Stimuluje uvolňování adrenalinu a kortizolu, to zvyšuje tlak krve a zrychluje srdeční frekvenci. To může způsobit sinusovou a ventrikulární tachykardii a ventrikulární fibrilaci. Mezi další fyziologické účinky kofeinu patří zvýšení metabolismu a odbourávání tuků, které je také způsobeno působením na adenosinové receptory (Krejčí, 2000). Účinky kofeinu se mění podle přijatého množství. Při doporučených dávkách dochází ke stimulaci, zmírňuje únavu, zvyšuje duševní výkon, zlepšuje pracovní výkonnost, může zlepšit náladu, atd. Na druhé straně nadměrné užití kofeinu je charakterizováno neklidem, nespavostí, podrážděností, nervozitou, nesoustředěností, atd. Může způsobovat až úzkostné stavy. Náhlé přerušení dávky kofeinu může vést až k abstinenčním příznakům, které jsou např. silná bolest hlavy, neklid, únava, podrážděnost, atd. Kofein zbavuje tělo důležitých minerálů a vitamínů skupiny B, C a draslíku (Mindell, 1996). Jednou z rizikových situací pro krevní oběh je kombinace kofeinu a stresu, která vyvolá zvýšení
krevního
tlaku.
Kofein
samotný
zvyšuje
hladinu
dvou
hormonů,
adrenokortikotropního a kortizolu. Při stresu se oba tyto hormony uvolňují do krve. Uklidňovat se nápoji obsahující kofein se tedy nedoporučuje. Požití většího množství kofeinu může vést ke zvýšení krevního tlaku (Mikeš, 2008). 14
Obsah kofeinu by podle návrhu směrnice EU v budoucnu neměl překročit 320 mg/l, což odpovídá 64 mg kofeinu v jedné plechovce (200 ml) energetického nápoje (Hortová, 2011).
2.2.2 Cukr Sacharidy jsou jedna ze tří základních živin potřebných pro lidský organismus. Jsou naprosto nezbytnou součástí potravy, protože dodávají energii nutnou pro fungování organismů a fyzickou aktivitu, když jsou konzumovány ve formě komplexní výživy (Fořt, 2003). Sacharidy rozdělujeme na jednoduché a složené. Jednoduché sacharidy se dělí takto: -
Monosacharidy – skládají se z jedné nebo dvou jednotek- např. glukόza nebo fruktóza. Jsou to jednoduché cukry, nelze je štěpit hydrolýzou na jednodušší sloučeniny.
-
Oligosacharidy (laktόza, sacharóza) - obsahují 2-10 monosacharidových jednotek spojených glykosidickými vazbami. Nejběžnější jsou disacharidy.
-
Polysacharidy – skládají se z dlouhého řetězce, nazývané též složené cukry. Obsahují řádově stovky až tisíce monosacharidů. Nemají sladkou chuť a energii dodávají pomalu (Fikr, 2007).
Lidské tělo sacharidy potřebuje, z glukόzy, kterou obsahuje, dokáže získat energii. Tělo si vezme glukόzu a spálí ji na vodu a oxid uhličitý. Během tohoto procesu tak vzniká energie adenosintrifosfát, označována jako ATP, která je nevyhnutelná pro život. ATP udržuje v chodu buňky lidského organismu. Lidské tělo si dokáže získat ATP i z tuků a bílkovin, ale je to mnohem náročnější. Problém sacharidů není v tom, že by je lidské tělo nepotřebovalo, ale v tom, že mu ho nedodáváme v přirozených formách obsažených v ovoci, zelenině, celozrnném pečivu a mnoha dalších potravinách, ale konzumujeme příliš mnoho průmyslového cukru. Přirozené sacharidy přitom naše tělo snáší podstatně lépe než průmyslově vyrobené. Cukr je záměrně využíván jako levné doplněk, dochucovadlo, jako látku vyvolávající závislost (Fontana, 2003).
15
Potravinářský průmysl používá stále častěji ovocný cukr (fruktózu). Na první pohled mnohem zdravější než cukr průmyslový. Fruktóza nezvedá hladinu inzulinu, jenže bez inzulinu nedochází k uvolňování leptinu. Leptin je hormon, který má na starosti pocit sytosti. Fruktóza nás tedy nezasytí. Lidské tělo fruktózu přetváří mnohem rychleji na tuk než jiné sacharidy. Neměli bychom zanevřít na ovoce, to je samozřejmě nutným předpokladem zdravého stravování. Tady mluvíme o uměle vyrobené fruktόze (Fontana, 2013). Jak Fontanave své knize Sladká droga vysvětluje pojem ,,jízda na glykemické horské dráze". Lidské tělo miluje sacharidové potraviny. Sáhnutím po glukόze, kterou spálí a vytvoří tolik žádanou energii ATP, která se musí z krve dostat co nejrychleji do lidských buněk. Buňku je potřeba nejprve otevřít, to dokáže inzulin, který je produkován Langerhansovými ostrůvky slinivky břišní. Čím je vyšší hodnota hladiny cukru v krvi, tím je potřeba většího množství inzulinu. Nadbytečná energie, kterou již buňky nepotřebují, se ukládá v játrech jako glykogen a částečně i v tukových buňkách. Nebezpečné je, že hladina cukru v krvi klesá tím rychleji, čím více inzulinu bylo předtím do krve uvolněno. Proto již za 2 až 3 hodiny cítíme únavu, agresivitu, pokles výkonu a ztrátu pohybové koordinace. To je úloha pro glukagon, který reaguje na klesající hladinu cukru v krvi a dostaví se pocit hladu, jsme malátní a musíme doplnit energii. Všechny cukry relativně rychle dodávají energii. Jsou ale obrovské rozdíly v rychlosti, jakou jsou do krve uvolňovány. Čím rychlejší nástup, tím větší zátěž pro látkovou výměnu a tím rychleji se pomyslná horská dráha rozjíždí. Průmyslově vyráběný cukr právě takhle funguje (Fontana, 2013).
2.2.3 Aspartan Aspartan je syntetické sladidlo, náhodně objevené roku 1965 chemikem Jamesem Schlatterem. Aspartan je 200 krát sladší než cukr. Obsahuje 50% aminokyseliny Lfenylalaminu a aminokyseliny aspartat, které pronikají do mozku. Tam působí na spojení nervových buněk, vyvolávají jejích nadměrné dráždění vedoucí až k neuronu. Jak uvádí Strunecká, aspartan způsobuje bolesti hlavy, změny nálady, zejména deprese, nespavost, narušuje inteligenci a krátkodobou paměť. Aspartan se v současné době používá téměř ve všech dietních verzích nápojů, energetické nápoje nevyjímaje. Ve vědecké literatuře se diskutuje o tom, že konzumace potravin s aspartamem, označované 16
jako nízkokalorické, vyvolávají v organismu potřebu většího množství jídla, takže se žádné kalorie v podstatě neušetří (Strunecká, 2000).
2.2.4 Sacharin Sacharin, též označovaný jako cukerín, je nejsladší náhradní sladidlo, objeveno doktorem Fahlbergem v roce 1879. Je 300 krát sladší než cukr a je nekalorický. Často se používá cyklamát, který zvyšuje jeho sladivost a maskuje jeho nepříjemnou, nahořklou chuť. Některé studie ukazují na nebezpečí výskytu vyššího výskytu rakoviny močového měchýře hlavně u mužů v souvislosti s používáním sacharinu (Strunecká, 2000)
2.2.5 Taurin Taurin je beta-aminokyselina, kde karboxylová skupina byla nahrazena zbytkovou částí kyseliny sulfonové. Lidské tělo ji potřebuje, ale nemá geny pro její syntézu, je proto závislý na dodávce z potravy, druhou možnosti je, aby si ho játra vytvořila proměnou jiné aminokyseliny, cystinu nebo metioninu. V nervovém systému hraje roli neurotransmiteru. Mozek je hlavní oblastí, kde taurin působí. Ochraňuje mozek před neurotoxickým působením jiných aminokyselin. Působí také antioxidačně a dokáže odstraňovat některé těžké kovy a likvidovat jejich působení. Jak uvádí klinické pozorování, nízká hladina taurinu byla zjištěna u lidí s depresemi, hypertenzemi a se sníženou funkcí štítné žlázy. Ve velkém množství je obsažen také v retině, svalech a plících. Taurin ovlivňuje vazby inzulinu na inzulinové receptory, tím se podílí na metabolické kontrole a glykoregulaci. Úlohu také hraje při agregaci trombocytů a při regulaci buněčného objemu. Jeho dostatečný přívod vede ke snížení plazmatických koncentrací lipidů, zvlášť u diabetických a obézních jedinců (Strunecká, 2000).
2.2.6 L-karnitin Je aminokyselina, která se podílí na účasti β-oxidaci mastných kyselin, při níž se získává energie v podobě adenosintrifosfátu (ATP). Pro tyto účely je L-karnitin
17
syntetizován v játrech z aminokyseliny lyzinu a methioninu, k jeho syntéze je potřeba vitamín C. Je jednou ze složek energetických nápojů, kde by měl urychlit metabolismus tuků, jeho vliv však nebyl dostatečně prokázán. Lidské tělo má karnitinu dostatečné zásoby, takže další dodávání je zbytečné. Užívání karnitinu by mohlo mít vliv pouze při deficitu karnitinu u pacientů s malnutricí, jaterním onemocněním nebo u dialyzovaných pacientů (Fořt, 2004).
2.2.7 Glukuronolakton Je látka skupiny sacharidů. V malém množství je přítomna v organismech všech savců. Je výsledkem jaterního metabolismu glukosy a kyselin L-askorbové (vitamín C). Jeho přítomnost zdůvodňují výrobci energetických nápojů tím, že tato látka má výrazný účinek na potlačení únavy, zlepšuje koncentraci a paměť, urychluje reakce organismu na podněty. Výsledkem těchto účinků je potom zlepšení duševního i fyzického výkonu organismu. Studie, které byly prováděny, tato tvrzení nepotvrdila. Spíše se objevují úvahy o jeho nežádoucích účincích (Zammit,2003).
2.2.8 Ženšen Ženšen je bylina z čeledě aralkovitých, často zvaný kořen života. Je to vytrvalá rostlina se štíhlým asi půlmetrovým stonkem. Domovinou ženšenu je sibiřská tajga, sever Číny a Korea. Jeho pěstování je poměrně náročné, sklízejí se nejdříve čtyřleté kořeny (Řepka, 1988). K obsahovým látkám ženšenu patří panax-saponiny, panax-glykosidy, panax-alkaloidy, pektiny, třísloviny, vitamíny skupiny B,C a minerály. Ženšen zlepšuje látkovou výměnu, snižuje hladinu krevního cukru, stimuluje výkonnost CNS, zbystřuje smysly, reguluje krevní tlak. Ženšen je též výborné geriatrikum. Někteří autoři nedoporučují míchat ženšen s jinými drogami, protože se jedná o mimořádnou drogu a není možné přesně stanovit interakci v kombinaci s jinými látkami. Trvalá stimulace organismu se
18
jeví jako nevhodná, a proto se dává přednost použití ženšenu formou kůr dvakrát ročně (Janča, 1997).
2.2.9 Mate-yerba Mate-yerba mate (cesmína paraguajská) známá také jako maté je strom středně vysoký, s eliptickými zubatými listy, dlouhými asi 10 cm. Je hodně pěstovaný v celé jižní Americe. Sbírají se hlavně listy, ale i drobné větvičky. Do české republiky se běžně dováží. Hlavní účinnou látkou je kofein, theofylin, třísloviny a nepřesně definované alkaloidy. Působí silně stimulačně a využívá se pro povzbuzení organismu (Janča, 1998). Matepůsobí lehce projímavě a diureticky, snižuje chuť k jídlu. Užívá se při odtučňovacích kůrách (Rätsch, 2000).
2.2.10 Guarana Guarana je tropická rostlina z Amazonie. Používanou drogou jsou především oříšky. Obsahuje velké množství kofeinu, saponiny, třísloviny a guaranin. Guarana se využívá pro zlepšení tělesného a duševního stavu, odstranění únavy, zlepšuje myšlení a tělesnou i duševní aktivitu. Do české republiky se dováží zpracovaná. S guaranou je třeba zacházet jako s jinými drogami, obsahujícími kofein, u nichž platí, že méně bývá více. Při předávkování dochází k poruchám spánku, podrážděnosti, nervozitě a bolestem hlavy. Není vhodná k dlouhodobému podávání (Janča, 1998).
2.2.11 Vitamín B12 Vitamín B12 je součástí enzymu, který zajišťuje dekarboxylaci kyseliny pyrohroznové. Při jeho nedostatku se kyselina pyrohroznová hromadí v organismu a je podstatně narušen metabolismus cukru, který může vyústit do závažné acidózy. Doporučená denní dávka je 1mg/den pro středně těžce pracující ženy, pro muže 1,2 g/den. Doporučená denní dávka závisí i na příjmu energie (Zadák, 2008).
19
Volný tiamin je obsažen v rostlinné potravě, v živočišných produktech ve fosforylované formě. Mezi nejbohatší zdroje tiaminu patří pivovarské i pekařské kvasnice, celozrnné potraviny a játra. Ničí se vysokou teplotou a alkalickým prostředím. Nedostatek tiaminu se projevuje poruchami funkce nervů a nechutenstvím. Předávkování je málo pravděpodobné a projevuje se bolestmi hlavy, svalovou slabostí, až záškuby. Může vést až k srdeční arytmii (Zadák, 2010).
2.2.12 Vitamín B6 Vitamín B6 (pyridoxin) má tři přirozené formy: pyridoxal, pyridoxin a pyridoxamin. Je součástí enzymu transamináz, fosforyláz a dekarboxyláz, které se podílejí na metabolismu aminokyseliny homocysteinu a dalších nervových přenašečů jako jsou serotonin, adrenalin, histamin a další. Z těla je vitamín B6 vylučován močí jako kyselina 4-pyridoxynová. Vitamín B6 je velice rozšířen v potravě, hlavně v mase, celozrnných produktech, ořechách a zelenině. Doporučená denní dávka je 1,9 mg pro muže a 1,8 mg pro ženy. Horní limit je 10 mg/den. Nedostatek vitamínu B6 se projevuje slabostí, nespavostí, poruchami periferního nervstva, záněty v oblasti ústních koutků, jazyka a ústní sliznice (Zadák, 2010).
2.2.13 Niacin Niacin (kyselina nikotinová) je metabolicky nezbytnou součástí NAD+ a NADP+ , enzymy, které jsou základními složkami transportu elektronů v buňkách a také se účastní přenosu vodíku v metabolismu cukru, mastných kyselin. Lidský organismus si niacin také vytváří z aminokyseliny tryptofanu. Hlavními zdroji niacinu jsou kukuřice, obilí, zvířecí vnitřnosti, ryby, luštěniny a houby. Doporučená denní dávka niacinu je 20 mg pro muže a 17 mg pro ženy. Tolerovaný limit pro niacin je 60 mg/den. Nedostatek niacinu se projevuje změnami na kůži, gastrointestinálního traktu a na nervovém systému (Zadák, 2010).
20
2.3 Reklama 2.3.1 Historie reklamy Roku 1842 se začaly psát dějiny moderní reklamy. Reklama funguje nejlépe, když spojuje emoce s racionalitou. Nalezení správného poměru z obou zdrojů, to je skutečná výzva. Reklama se zrodila jako obchodní jev, jako nástroj prodeje zboží. Reklama je velice adaptabilní v přijímání nových technik a technologií. Naučila se spolupracovat s filmem, televizí, elektronickými médii i audiovizuální technikou. Po celou dobu vymýšlí reklama sto a jeden způsobů zapojení spotřebitele s výrobní značkou prostřednictvím humoru, sympatií, prόzy a poezie, umění i sportu (Pincas, Loiseau, 2009).
2.3.2 Definice reklamy Reklamu můžeme definovat jako komunikaci, během které jeden subjekt nabízí produkt, službu či myšlenku s cílem přimět veřejnost ke změně postoje i nákupního chování. Při reklamní kampani je nezbytné vytvořit tzv. mediální mix. Média jsou vybírána tak, aby co nejvhodnějším způsobem oslovila vybrané cílové skupiny, aby vyvolala emoce a zároveň přinášela informace. Reklama umožňuje představit výrobek s využitím prvků, které působí na smysly člověka, jako jsou barva, poutavý titulek, druh písma, zvukový doprovod, lehce zapamatovatelný slogan (Loiseau, 2009).
2.3.3 Energetické nápoje a reklama Firmy vyrábějící energetické nápoje znají svého zákazníka, nabízejí mu žádaný produkt, a využívají při tom všechny dostupné marketingové nástroje. Např. energetický nápoj Big Shock má na svém obalu kombinaci žluté a černé barvy, které jsou obzvláště vhodné k přilákání pozornosti zákazníků. V marketingu znamená žlutá nízkou cenu, využívá jí např. značka energetického nápoje Erektus (Dupont, 2009). Barva modrá a červená evokuje oblohu, vesmír, vzduch a cestování, toho využívá energetická značka Red Bull spolu se známým sloganem ,,Red Bull Vám dává křídla". Zákazník například za Red Bullem vidí seskok padákem z hranice vesmíru, závody 21
formule 1, nejlepší sportovce zejména adrenalinových sportů, sportovní soutěže, ale i nejrůznější zábavné a kulturní akce. Jsou nabídnuty způsobem, že jde o přínos značky, s čímž se velká část konzumentů nápoje ztotožňuje. Nákupem energetických drinků i oni získávají image závodníků formule, akrobatických pilotů, cyklistů, lyžařů, atd. Díky štědrému sponzoringu předních výrobců mohou masy mladých lidí navštívit vrcholové sportovní soutěže a kulturní akce anebo je alespoň shlédnout v televizi (Salem, 2013). Spojení zelené a červené barvy je symbolem dobrého zdraví, svěžesti, spojované s ekologickými hodnotami. Tuto kombinaci zvolila značka energetických nápojů Spar. Barvy fungují podobně jako obrázky tím, že mají vliv na lidské podvědomí. Zákazníci si tvoří psychologické vazby mezi barvou reklamy, obalem produktu a jeho obsahem (Salem, 2013). Vysoce kvalitní slogan musí být krátký a silný zároveň, musí předávat co nejvíce informací o konkrétním produktu. Musí trvale zasáhnout mysl spotřebitele. Jsou navržené tak, aby byly zapamatovatelné a zákazníkovi se vybavil daný produkt kampaně. Uvedu jeden konkrétní příklad, jak slogan na energetické nápoje vznikl, uvedený v knize J. Krupky: … ‚Co je to za společnost?‛ Zhrozil se, jak jsem nepřipravený, a odpověděl, že dělají energetické drinky. Jenže já nevěděl, co to energetický drink je, “ líčí Soukup. Tahle nepřipravenost ale přinesla ovoce. Když se mu Filip Doubek pokusil vlastnosti nápoje vysvětlit – tedy že ho člověk pije, když chce zůstat v bdělém stavu déle, než by zvládl za běžných okolností - , ze Soukupa najednou vypadlo: ,,Aha, takže když chceš víc, než můžeš!“ ,,No vidíš, “ zajásal Filip Doubek. ,,Slogan máme“ (Krupka J., 2012, str. 169).
2.4 Dospívání 2.4.1 Životní styl teenagerů Životní styl lze chápat jako optimální uspořádání životních forem vyznačující se širokým komplexem činnosti, se kterým jsou spjaté postoje, normy, návyky, mají trvalý charakter a jsou pro každého specifické. Společenská tolerance, poskytnutí prostoru pro experimentování teenagerů může mít ovšem i své negativní aspekty. Určitá separace života mládeže od světa dospělých, a vymezení zcela specifického prostoru může vést
22
k pocitům nepřijetí a k tomu, že se dospívající cítí omezen ve svém vlivu na společnost. Čekání na dospělou zodpovědnost někdy vede k hedonistickému užívání přítomnosti, ke ztrátě pocitu vlivu a k nudě (Macek, 1999). Nedostatečný prostor a málo smysluplného začlenění do společnosti dospělých vede ke vzniku subkultury mládeže, která se vymezuje náhradními a nápadnými vnějšími znaky, jako např. styl oblékání, úprava zevnějšku, specifická hudba, jazyk (Macek, 1999). Hudba má zcela ojedinělý význam k ,,teenagerské" subkultuře. Vyjadřuje hodnoty, názory a jejich pocity, je instrumentem pro sdělování a sdílení. Její specifická prezentace (koncerty, festivaly, diskotéky, …) je zvláštním sociálním prostředím pro seznamování, sbližování, a stejně jako prostor pro vyjádření vlastní úzkosti, nejistoty, agrese nebo protestu. V aktivním provozování mladí lidé spatřují možnosti k realizaci potvrzení vlastní hodnoty, kompetence a sociální prestiže (Macek, 1999).
2.4.2 Charakteristika vývojového období dospívání Dospívání je přechodnou dobou mezi dětstvím a dospělostí. Je to období přibližně od 10 do 20 let. V této dekádě dochází ke komplexní proměně osobnosti v oblasti somatické, psychické a sociální. Průběh dospívání závisí na konkrétních kulturních a společenských podmínkách. Je to období hledání a přehodnocování (Vágnerová, 2008). Adolescence
je
mnohovrstevnatým,
sociálním,
kulturním
a
psychologickým
fenoménem. Je vyjádřená určitým životním stylem, který je ceněn i v jiných věkových kategoriích. Životní styl můžeme charakterizovat jako individuální výraz pro vymezení pozice ve sféře sociálního chování. Tato pozice je dána stylem oblékání, stravování, práce, trávení volného času, atd. Tyto činnosti, stejně jako životní styl samotný, jsou relativně otevřené změnám v pokročilých společnostech, ve kterých se lidé rychleji adaptují na nové podmínky a zájmy (Hájek, 2008).
23
2.4.3 Fáze dospívání Dospívání je účelně rozděleno na dvě fáze: Ranná adolescence - časově lokalizována na věk 11 - 15 let, počítá s určitou individuální variabilitou. Tělesné dospívání je nejnápadnější změnou spojenou s pohlavním dospíváním. Ukončení povinné školní docházky je dalším sociálním mezníkem (Macek, 1999). Pozdní adolescence -trvá přibližně od 15 do 20 let. Je to především dobou komplexnější psychosociální proměny. Důležitým sociálním mezníkem je ukončení profesní přípravy. V osmnácti letech adolescent dosahuje plnoletosti, která není jen právní charakteristika, ale funguje jako jeden ze sociálních mezníků dospělosti (Vágnerová, 2008). Dospělost nemusí být pro mnohé dospívající lákavá z důvodů přílišné náročnosti, a proto dávají přednost prodlužování přechodného období- to je podle Eriksona označení adolescentní psychosociální moratorium. Moratorium je výrazem, kdy je potřeba něco zastavit nebo zabrzdit. Vzniká ,,Kult nezralosti" jak o něm mluví Říčan, který vede k udržení vyrovnanosti. Období, kdy má jedinec dostatek volnosti, ale minimum zodpovědnosti (Macek, 1999).
2.4.4 Faktory ovlivňující jedince v období dospívání V průběhu dospívání se také rozšiřují emocionální odezvy na jednotlivé podněty. Citové zážitky se diferencují, přibývá vyšších citů. Zvyšuje se také možnost odpovídat rozdílně na určité podněty a schopnost desenzibilizace na některé podněty, které adolescenta excitovaly v dětství. Dospívání je však z emocionálního hlediska poměrně dlouhé období, a v jednotlivých etapách jsou emocionální pocity odlišné (Vágnerová, 2008). Emoční labilita souvisí s hormonálními změnami, zvýšená sebereflexe a egocentričnost s vysokou potřebou sebehodnocení, respektive s horováním a nadšením pro určitou osobu a ideály. Také tu hraje roli i celková zvýšená únavnost, ochablost a apatičnost, které se střídají s krátkodobými fázemi vystupňované aktivity (Langmeier, Krejčířová 1983). 24
Změny v kognitivních procesech a nový způsob myšlení vedou k novým hodnotícím soudům, a tím i ke změně vztahu a postojů- jak k sobě, tak k ostatním lidem a ke světu (Macek, 1999). Zvýšená sebereflexe je charakteristická pro toto období. Dospívající si sám sebe uvědomuje jako nositele nejrůznějších rolí a jako aktéra vlastního chování v různých situacích a tím zažívá zmatek z vlastních prožitků. Sebepojetí, jako souhrn znalostí a pocitů o vlastním já, se vytváří kontinuálně v průběhu celého vývoje (Macek, 1999). Když se představy o sobě mění, důležité pro většinu dospívajících tzv. ideální já. ,,Individuace" je stát se jedinečnou bytostí, já jestli pod tímto pojmem rozumíme naši konečnou a nezaměnitelnou vnitřní zvláštnost stát se svým vlastním ,,JÁ" (Jacobi, 2013).
2.4.5 Rodina Rodina poskytuje dítěti základní citovou jistotu. Tři čtvrtiny dětí na konci povinné školní docházky dospívají v původní rodině s oběma vlastními rodiči (Mach, Šmolka, 1999). Vzor sám nestačí k tomu, aby dítě samo rozvíjelo všechny své schopnosti. Musí mít možnost pohybovat se v chráněném prostoru rodiny. K určitým činnostem ho musíme povzbuzovat, některých chránit tak dlouho, až bude samo schopno odhadnout vlastní možnosti. A to je možné až po magickém stupni vývoje, po pubertě (Prekopová, Schweizerová,2005). Rodiče na dospívání svých děti nereagují vždy zrale a s potřebným nadhledem. Je to často projevem vlastní nejistoty ve vztahu k dětem. Pokud dospívající na něco narážejí, je to spíše anonymita než osobní autorita, jejich revolta se tedy nemůže konkrétně projevit. Určitá nerizikovost a nekomplikovanost ve vztahu rodič – dospívající pak vede k tomu, že adolescent neprojde ohněm vlastní krize, než vpluje do dospělosti. Podle některých výzkumů mají rodiče větší vliv ve všech oblastech, kromě volného času. Nesouhlas se týká aktuálního života teenagerů, trávení volného času, oblékání, atd. V období dospívání patří uvolňování z přílišné závislosti na rodičích jeden z hlavních úkolů. Když se dospívajícímu nepodaří uvolnit z přílišné závislosti na rodičích, a část 25
svých vazeb nepřemístí na své vrstevníky, může dojít k různým obtížím. Láska k rodičům se obrátí v nepochopitelnou nenávist, úcta v pohrdání (Langmeier, Krejčířová, 1998). Význam sourozeneckých vztahů se v průběhu adolescence zvětšuje, avšak jsou determinované celkovou rodinnou konstelací. Sourozenci jsou příslušníci jedné generace, mají podobné potřeby, zájmy, postoje a reprezentují stejnou adolescentní kulturu, také se podílejí na socializaci rodiny. Starší sourozenec ve větší míře ovlivňuje dospívajícího než mladší (Macek, 1999).
2.4.6 Vrstevníci Chování vrstevníků výrazně ovlivňuje procesy rozhodování v běžných každodenních situacích, je příležitostí pro napodobování a osvojování nových rolí. Když rodiče nefungují jako žádoucí modely chování, slouží vrstevníci, právě v tomto směru. Sílu standartu má i skupinová konformita, dalo by se říct, že v určitém stupni chrání skupina adolescenty před požadavky autorit. To však nebrání tomu, aby se cítili ve vrstevnických vazbách sami, je to dáno tím, že tyto vztahy nemají váhu sami o sobě, ale jsou jenom prostředníkem k hledání a vyjasňování vztahu sami k sobě. Vrstevníci plní funkci komunikační platformy, kde může dospívající testovat sám sebe. Dospívající rádi napodobují a jsou rádi napodobováni (Macek, 1999).
2.4.7 Návyk Návyk je ustálenou reakcí organismu na známý podnět, situaci či podráždění. O návyku mluvíme, jen když je už přítomna předcházející zkušenost. Tato reakce vzniká po opakovaném užívání. Světová zdravotnická organizace uvádí, že se jedná o silnou tužbu po droze, ale ještě to není nevyhnutelnost. Návyk je prvním stupněm pro vznik závislosti (Marhounová, Nešpor, 1995).
26
Syndrom závislosti je tvořen skupinou fyziologických behaviorálních a kognitivních fenoménů, kde je užívání nějaké látky mnohem významnější než jiné konání, které si osoba užívající drogy předtím cenila mnohem více (Novotný, Stančiak, 2011). U psychické závislosti nutí psychika člověka k pravidelnému nebo periodickému užívání drogy. Člověk užívá návykovou látku pro navození příjemného pocitu, respektive, aby se vyhnul pocitům nepříjemným. Fyzická závislost je adaptace organismu na drogu. Organismus si na drogu zvykne a její nepřítomnost způsobí vznik abstinenčního syndromu, který zahrnuje jak psychickou, tak i fyzickou složku. Fyzická se projevuje v krátké době po odebrání drogy, psychická až v období abstinence (Nešpor, Percinová, Csémy, 1999). U abstinenčního syndromu si organismus na novou látku, drogu, se kterou opakovaně přichází do styku, zvyká. To vede ke dvěma důležitým projevům. Nastává tzv. vzestup tolerance, organismus reaguje na původně dostatečné množství drogy nedostatečně, droga jakoby přestala fungovat. Je potřeba zvyšovat dávky drogy na dosáhnutí požadovaného efektu. Druhým projevem je, že nedostatek drogy způsobuje nepříjemný stav ,,absťák". Jde o syndrom abstinence od drogy, projevující se příznaky jak tělesnými (zívání, pocení, bolesti, průjmy, křeče, atd.), tak psychickými (nepokoj, úzkost, podráždění, agresivita, vyčerpání, atd.). Příčinnou je narušení vnitřního prostředí jedince. Příznaky abstinenčního syndromu jsou výrazně individuální (Nešpor, 2006).
2.4.8 Závislost Drogy patří do lidského života od pradávna. Na jedné straně prospívaly lidstvu jako lék, na druhé mu způsobovaly nedozírné škody. Kdo nedodržoval přísná pravidla, aby byl jejich pánem, stal se jejich otrokem. Za drogu se pokládá vše, co má rychlý a výrazný účinek na lidskou psychiku. Nejčastěji se drogou rozumějí psychoaktivní látky. U nás jsou nejvíce užívanými drogami alkohol, kofein a nikotin. V roce 1969 přijala světová zdravotnická organizace tuto definici: Droga je jakákoliv substance, která po vpravení do živého organismu může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí (Nešpor, 1995). Pro drogovou závislost by měl pacient vykazovat alespoň 3 ze 7 dále uvedených příznaků v období jednoho roku:
27
1. Růst tolerance (zvyšování dávek, aby se dosáhlo stejného účinku) 2. Po vysazení látky odvykací příznaky 3. Přijímání látky ve větším množství a delší dobu než člověk plánoval 4. Dlouhodobá snaha omezit a ovládnout přijímání látky 5. Velké množství času strávené užíváním a obstaráváním látky, anebo zotavením se z jejích účinků 6. Zanechání nebo zanedbání pracovních, sociálních a rekreačních aktivit v důsledku užívání látky 7. Pokračující užívání látky navzdory opakujícím se sociálním, tělesným a psychologickým problémům, o nichž člověk ví, a které jsou způsobené užívanou látkou (Nešpor, 2000).
2.4.9 Rizikové látky Zatím nebylo možné sestavit komplexní seznam látek, které vyvolávají drogovou závislost, protože se různě kombinují a vznikají stále nové. Alespoň základní rozdělení: jde o povzbudivé a alkoholové nápoje, léky a omamné jedy bez léčivého účinku. Povzbudivé nápoje příjemně až dráždivě působí na nervovou soustavu. Zdrojem jejich účinku jsou alkaloidy (kofein, teofylin, teobromin, …), a jejich účinky na lidský organismus je popsán v části (kofein 2.2.1). Mezi další povzbudivé látky patří alkohol.
2.4.10 Alkohol Alkohol (ethylalkohol, líh) je bezbarvá kapalina. Průmyslově se vyrábí hydratací ethenu nebo alkoholovým kvašením monosacharidů. Velké množství etahnolu se spotřebuje na výrobu alkoholických nápojů (Šrámek, 1992). Alkohol je droga, jejíž zrádnost spočívá v pozvolné tvorbě návyku. Při pravidelném užívání výrazně mění naší psychiku. Nejprve člověk pije alkohol, aby se zbavil špatné nálady, bavil se, jenže při vytvoření závislosti se špatná nálada vytvoří, jakmile 28
abstinujeme. Tím se kruh závislosti uzavírá. Působení alkoholu na mozkovou tkáň je velice negativní. Velmi rychle dochází k výrazným změnám chování a zpomalení vedení vzruchu v nervových vláknech. Při větších dávkách alkoholu ochabuje sebekritičnost, poruchy vnímání, řeči (Goodyer, 2001). Konzumování energetických nápojů spolu s alkoholem představuje značné riziko. Vysoký obsah kofeinu v energetických nápojích zamaskuje účinky alkoholu, vzniká nebezpečí tzv. střízlivé (maskované) opilosti. Signály opilosti, které jsou konzumentům alkoholu známé, vypadají při konzumaci s energetickým nápojem jinak a jsou i jinak vnímány. Člověk si neuvědomuje silný stupeň opilosti, často se objevuje agresivní chování, sexuální násilí, nebezpečné jízdy autem, atd. I proto je kombinace alkoholu a energetického nápoje vnímaná jako tzv. vstupní droga. Tato kombinace může vyvolat mnohem častěji mdloby, poruchy srdečního rytmu, ztrátu vědomí, … (Strunecká, 2011).
2.4.11 Kouření Tabákový kouř vzniká nedokonalým spalováním tabáku a obsahuje na 4000 škodlivin, nejvíce kysličníku uhelnatého, nikotin, dehtové látky a látky s karcinogenním účinkem. Kouření působí na uvolňování katecholaminu, co má za následek vznik návyku. Byla prokázána souvislost mezi kouřením a řadou chorob, např. ischemická srdeční choroba, zhoubné nádory průdušek a plic, hrtanu, hltanu a ústní dutiny, chorob žaludku a dvanáctníku. Úmrtnost a choroby kuřáků závisí na hloubce inhalace kouře, množství vykouřených cigaret, počátku kouření v mladém věku a obsahu dehtu a nikotinu v cigaretách. Pokud jde o kouření dětí a dospívajících, je prokázán vliv rodičů a starších sourozenců (Comby, 2007).
2.4.12 Marihuana Marihuana je droga, která se získává usušením květenství samičích rostlin konopí. Je známa lidem už tisíce let. Lidé užívali konopí jako lék a také jako prostředek k vyvolávání extáze tím, že kladli konopná semena na rozžhavené uhlíky a vdechovali kouř. Je to návyková látka, která vyvolává zdravotní a sociální problémy a musí být kontrolována. Hlavním nebezpečím užívání marihuany je vznik drogové závislosti. Fáze 29
klidného pocitu tělesné a duševní pohody, štěstí, spokojenosti a radosti ostře kontrastuje s pozdějším nástupem změny vnímání, afektivity a deprese. Opojení marihuanou stupňuje i emotivitu intoxikovaného. Stává se sugestivní, překypuje sentimentální něhou. Může však dojít k impulzivním projevům s úzkostí až agresivitou, která může vyústit až k vraždě nebo sebevraždě. V intoxikaci je vynaložení sebemenší námahy nemožné. Někdy se dostavují i pocity zdvojené osobnosti. Při častém užívání dochází k poruchám paměti, chápaní a intelektu. Chroničtí uživatelé ztrácejí schopnost pravidelné společenské i pracovní aktivity (Šedivý, Válková, 1988).
2.4.13 Prevence Prevence znamená předcházení a ochrana. Nejčastěji se tento výraz používá v medicíně, kde představuje soubor opatření, které mohou zabránit vzniku nemocí, jejich rozšíření a udržení a posílení optimálního stavu zdraví. V protidrogové prevenci se velká pozornost věnuje informovanosti žáků, studentů a veřejnosti o způsobu užívání drog, jejich účincích, rizikách a důsledkem pro uživatele i nejbližší okolí. Do protidrogové prevence by se měli zapojovat vrstevníci, školy, místní samosprávy, významné osobnosti, média, sociální služby, vláda i parlament, … (Novotný, Stančiak, 2011). Dělíme ji na tři části: primární, sekundární a terciální. Primární prevence je činnost, která je zaměřená na odrazování prvního užívání drogy, nebo alespoň co nejdéle odložit první kontakt s drogou. Jde hlavně o to, aby se co nejvíce snížil zájem o drogy, aby se předcházelo zvyšování jejich užívání v rizikových skupinách. Preventivní aktivity se můžou zaměřit na celou populaci využíváním například médií. Primární prevence vytváří povědomí informovanosti o drogách a nepříznivých zdravotních i sociálních důsledcích spojených s užíváním drog. Zaobírá se podporou protidrogových postojů a norem a posílením prosociálního chování. Informuje mladé lidi o zdravějších alternativách, tvořivého a naplňujícího chování a životního stylu bez drog (Nešpor, 2000). Specifická primární protidrogová prevence zaměřená na určitou cílovou skupinu chce užívání drog posunout do vyššího věku cílové skupiny a tím snížit sociální a zdravotní dopady. Specifické programy jsou dané nutností zaměření na cílovou skupinu, která se 30
projevuje jako riziková, nespecifická, primární, protidrogová prevence, tvořící nedílnou součást primární prevence a jejím obsahem jsou všechny techniky umožňující rozvoj harmonické osobnosti. Její možností je rozvíjet nadání, zájmy, sportovní aktivity a také dobře využít a organizovat volný čas. To zahrnuje kroužky, umělecké školy, sportovní aktivity, programy zaměřené na zlepšování životního stylu (Nešpor, 2006). Sekundární prevence je vyhledávání problému, který již vznikl a je potřeba ho řešit. Jejím cílem je pomoct těm, kteří drogu užívají a ukázat jim cestu zpět. Je vytvořený určitý systém odborné pomoci, kde jednotlivé složky nabízejí rozdílné služby podle určitých indikátorů, jakou jsou například fáze závislosti, motivace ke změně, sociální situace, ochota spolupracovat, psychické poškození, atd. (Nešpor, 2000). Terciální drogová prevence se zaobírá mechanismy, které zabraňují návratu akutního stádia závislosti a recidivy, podporují výsledky terapie a odstraňují následky závislosti. Jde o vytváření nového žebříčku hodnot a aktivního způsobu života. Prevence musí být zaměřená na: Rodinné prostředí (rodič – dítě) Školní prostředí (učitel – žák) Pracovní prostředí (zaměstnavatel – zaměstnanec) Komunální oblast (město, obec – obyvatel) Vzájemná sféra a sféra volného času (Novotný, Stančiak, 2011).
31
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro získání údajů ke své bakalářské práci jsem vypracovala vlastní dotazník (příloha 1), který byl koncipován tak, aby po jeho vyhodnocení byly získané údaje co nejlépe zpracované a vyhodnocené. Dotazník obsahoval 40 otázek, z toho bylo 36 otázek uzavřených, 3 otázky byly polootevřené a jedna otázka byla otevřená. Bylo vytvořeno 5 hypotéz a k jednotlivým hypotézám se vztahovaly konkrétní otázky. K hypotéze č. 1 se vztahovaly otázky č. 14, 15, 30 a 31. K hypotéze č. 2 náležely otázky č. 24, 25. Otázky č. 19, 20, 21, 22 a 23 měly návaznost na hypotézu č. 3. Hypotézu č. 4 podpořily otázky č. 13, 32 a 33. K poslední hypotéze č. 5 se vztahovaly otázky č. 23, 26, 27, 28 a 29. Dotazník byl zcela anonymní a po jeho vyhodnocení a zpracování údajů byly všechny dotazníky skartovány.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazník byl rozdán mezi žáky a studenty na jihlavských školách – ZŠ Křížová, Střední stavební škola, Střední sociální škola a Gymnázium Jihlava. V příloze 2 je doložené potvrzení o možnosti výzkumu na dané škole, stvrzené podpisem ředitele dané školy. Oceňuji vstřícnost všech ředitelů, kteří daný výzkum podpořili. Výzkumu se účastnilo 158 respondentů, z toho 80 dívek a 78 chlapců. Respondenti byli rozděleni do tří věkových kategorií: 12 – 14 roků, 15 – 17 roků a 18 a více roků. V první skupině bylo 25 chlapců a 26 dívek. Druhá skupina zahrnovala 26 chlapců a 27 dívek a ve třetí skupině byl poměr 27 chlapců a 27 dívek. Dotazníky vyplňovali v hodinách, které tematicky souvisely s daným výzkumem. Dotazníkové šetření proběhlo v lednu 2014.
3.3 Zpracování získaných dat
Získané údaje byly zpracovány použitím Microsoftu Office Excel 2010 a Microsoftu Word 2010. Údaje byly následně zpracovány do přehledných tabulek a grafů.
32
3.4 Výsledky výzkumu Tabulka 1 Věkové rozdělení respondentů podle pohlaví a věku věk, pohlaví
chlapci
%
dívky
%
12 – 14 roků
25
16
26
16
15 - 17 roků
26
16
27
17
18 a více
27
17
27
17
celkem
78
49
80
51
Tabulka 1 zobrazuje rozdělení respondentů podle pohlaví a věku. Průzkumu se zúčastnilo 78 chlapců (49 %) a 80 dívek (51 %), celkem 158 respondentů. Byli rozděleni do třech věkových kategorií. Ve věku 12 – 14 roků se zapojilo respondentů 51 (32 %), ve věku 15 – 17 roků 53 (34 %) a ve věku 18 a více roků 54 (34%) respondentů.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 78
80
dívky celkem
60 40
80
25
26
54
53
51 26
27
27
27
20 0 12 - 14 roků
15 - 17 roků
18 a více roků
celkem
pohlaví, věk
Graf 1 Celkový počet respondentů podle pohlaví a věku
Graf 1 znázorňuje celkový počet respondentů v jednotlivých věkových kategoriích: ve věku 12 – 14 roků 25 chlapců a 26 dívek, ve věku 15 – 17 roků 26 chlapců a 27 dívek, ve věku 18 a více 27 chlapců a 27 dívek. 33
Tabulka 2 Věkové rozdělení respondentů podle vzdělání vzdělání
chlapci (roků)
respondentů
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
základní
25
15
9
6
gymnázium
0
0
0
Střední škola s maturitou
0
0
střední škola bez maturity
0
jiné
0
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
1
1
25
15
4
3
4
3
0
10
6
1
1
12
7
3
3
9
6
10
6
0
0
11
7
19
11
0
8
5
6
4
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Tabulka 2 ukazuje rozdělení respondentů podle vzdělání. V kategorii 12 – 14 roků převládá základní vzdělání, u dívek i chlapců po 25 respondentech (po 15 %). Gymnázium navštěvuje 10 chlapců (6 %) a 16 dívek (11 %). I střední odbornou školu s maturitou navštěvuje více děvčat – 30 (18 %), chlapců pouze 19 (12 %). U střední školy bez maturity je stav opačný, chlapců je 14 (9 %), dívka pouze 1 (1 %).
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 78 80
80
celkem
68
60 40
49 35 33
20
26 10
16
30 19
15
14 1
0 základní
dívky
gymnázium střední škola s střední škola maturitou bez maturity
0 0 0 jiné
vzdělání respondentů
Graf 2 Celkový počet respondentů podle vzdělání
34
celkem
Z grafu 2 vidíme, že základní vzdělání se objevuje pouze v první věkové kategorii – 68 (43 %). Střední školu s maturitou uvádí 49 (31 %) a střední školu bez maturity 15 (10 %). Gymnazistů je 26 (16 %). Tabulka 3 Věkové rozdělení respondentů podle bydliště chlapci (roků)
bydliště respondentů
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
vesnice
6
4
7
4
město do 10 000 obyvatel
4
3
5
město do 30 000 obyvatel
3
2
město nad 30 000 obyvatel
12
8
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
4
3
9
6
14
9
15
9
2
6
4
3
2
3
2
4
3
6
3
4
3
9
6
0
0
2
1
8
5
13
8
5
3
10
6
6
4
V tabulce 2 je věkové rozdělení respondentů podle bydliště. Převládá bydlení ve městě nad 30 tisíc obyvatel. Chlapců zde bydlí 33 (21 %), dívek 21 (13 %). Vyrovnaný je i počet respondentů bydlících na vesnici – chlapců je 17 (11 %) a dívek 38 (24 %). Nižší a vyrovnaný je i počet respondentů bydlících v dalších dvou typech bydliště. V poslední skupině do 30 tisíc obyvatel bydlí 13 chlapců (8 %) a 11 dívek (7 %). 180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 78 80
80
celkem
55
60
54
38
40 20
dívky
17
25 15
10
24 13 11
33 21
0 vesnice
město do 10 000 obyvatel
město do 30 000 obyvatel bydliště
35
město nad 30 000 obyvatel
celkem
Graf 3 Celkový počet respondentů podle bydliště Graf 3 ukazuje, že nejvíce respondentů bydlí na vesnici – 55 (35 %), těsně za nimi je uváděno bydliště ve městě nad 30 tisíc obyvatel – 54 (34 %). Další dvě skupiny jsou vyrovnané – 16a 15 %. Tabulka 4 Věkové rozdělení respondentů podle materiálního zabezpečení materiální zabezpečení
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
6
5
7
4
7
4
5
4
5
12
8
10
7
12
7
14
9
8
5
9
6
9
6
8
5
8
5
3
1
0
0
0
0
0
0
0
0
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
velmi dobré
10
6
7
4
dobré
7
4
8
průměrné
8
5
složité
0
0
18 a více
Z tabulky 4 můžeme zjistit, že převládá počet respondentů s dobrým materiálním zabezpečením – u chlapců 27 (17 %) a u dívek 36 (23 %). Průměrné materiální zabezpečení uvádí 25 (16 %) chlapců a 25 (16 %) dívek. Dosti vysoké je i procento u velmi dobrého zabezpečení: chlapci 23 (15 %), dívky 19 (12 %). Složité zabezpečení uvádějí pouze 3 chlapci.
36
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
dívky
78 80
80
celkem
63 60
50 42
36
40 23 20
27
25 25
19
3 0 velmi dobré
dobré
průměrné
3
0 složité
celkem
materiální zabezpečení
Graf 4 Celkový počet respondentů podle materiálního zabezpečení
Graf 4 ukazuje, že nejvíce respondentů uvádí materiální zabezpečení dobré – 63 (40 %), průměrné zabezpečení vykazuje 50 (32 %) dotazovaných. Vysoké číslo je i u velmi dobrého zabezpečení – 42 (27 %). Tabulka 5 Věkové rozdělení respondentů podle počtu sourozenců
počet sourozenců
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více 12 - 14 15 - 17
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
%
n % n % n
%
0
5
3
4
3
11
6
3 2 1 1 2
1
1
8
5
10
6
8
5
13 8 9 6 10
6
2
7
5
7
5
5
3
3 2 14 9 10
6
3
3
2
2
1
2
1
4 3 2 1 2
1
4 a více
2
1
3
2
1
1
3 2 1 1 3
2
Tabulka 5 ukazuje, že nejpočetnější jsou rodiny s jedním sourozencem: u chlapců je takových rodin 26 (16 %), u dívek 32 (20 %). Početné jsou i rodiny se dvěma sourozenci: chlapci 19 (13 %), dívky 27 (17 %). Bez sourozenců je 20 chlapců (12 %) a 6 dívek (4 %). U 7 chlapců (4 %) a 8 dívek (5 %) jsou tři sourozenci, 6 chlapců (4 %) a 7dívek (5 %) má 4 a více sourozenců.
37
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
celkem
58
60
46
40 20
dívky
78 80
80
26
20
26
32
27 19 7 8
6
15 6 7
13
0 0
1
2
3
4 a více
celkem
počet sourozenců
Graf 5 Celkový počet respondentů podle počtu sourozenců
Podle grafu 5 vidíme, že nejvíce respondentů má jednoho sourozence – 58 (36 %). Se dvěma sourozenci jich je 46 (30 %), 26 (16 %) dotazovaných nemá žádného sourozence. Jsou i početnější rodiny – 3 sourozenci 15 (9 %), 4 a více 13 (9 %). Tabulka 6 Věkové rozdělení respondentů podle pořadí v rodině pořadí v rodině
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
první
11
7
8
5
druhé
10
6
14
třetí
1
1
čtvrté a více
3
2
18 - a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
15
9
8
6
15
9
9
6
8
11
7
13
9
8
5
9
6
1
1
1
1
1
1
4
2
6
3
3
2
0
0
4
2
0
0
3
2
Z tabulky 6 vyčteme, že nejpočetnější je skupina dětí, které jsou v rodině nejstarší, je to 34 (21 %) chlapců a 32 (21 %) dívek. Druhými v pořadí je 35 (21 %) chlapců a 30 (20 %) dívek. Třetí v pořadí je 14 (9 %) a ve vyšším pořadí 13 (8 %) dětí.
38
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
dívky
78 80
80
66
celkem
65
60 35
34 32
40
30 11 14
20
6
3
7
13
0 první
druhé
třetí
čtvrté a více
celkem
pořadí v rodině
Graf 6 Celkový počet respondentů podle pořadí dítěte v rodině
Graf 6 ukazuje, že nejvíce respondentů je v rodině nejstarších – 66 (42%). Druhými v pořadí je 65 (41 %) dotazovaných, další pořadí jsou vyrovnaná 14 (%) a 13 (8 %). Tabulka 7 Věkové rozdělení respondentů podle vzdělání otce
vzdělání otce
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
základní
0
0
1
1
odborné
7
4
10
středoškolské
13
8
vysokoškolské
5
jiné
0
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
10
6
0
0
0
0
0
0
6
11
7
11
7
10
6
9
6
11
7
5
3
11
7
9
6
12
7
3
4
3
1
1
4
3
8
5
6
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Tabulka 7 ukazuje, že nejčastěji se u otců vyskytuje středoškolské a odborné vzdělání. Středoškolsky vzdělané otce má 29 (18 %) chlapců, 32 (20 %) dívek, odborné vzdělání u otců má 28 (17 %) chlapců a 30 (19 %) dívek. Je zajímavé, že základní vzdělání u
39
otců uvádějí pouze chlapci, a to 11 (7 %). Vysokoškolské vzdělání uvádí 10 (7 %) chlapců a 18 (12 %) dívek. 180 158
160 počet respondentů
140 120 chlapci
100
40
29 32
28 30 11
0
celkem
61
58
60
20
dívky
78 80
80
28
11
10
18
0
0 0 0
vzdělání otce
Graf 7 Celkový počet respondentů podle vzdělání otce
Z grafu 7 vyplývá, že u otců je nejčastější vzdělání středoškolské – 61 (38 %), následuje vzdělání odborné 58 (36 %). Vysokoškolské vzdělání dosáhlo 28 (19 %) otců, základní pouze 11 (7 %). Jiné vzdělání se nevyskytuje. Tabulka 8 Věkové rozdělení respondentů podle vzdělání matky vzdělání matky
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
základní
1
1
3
2
odborné
4
2
6
středoškolské
10
6
vysokoškolské
10
jiné
0
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
1
1
2
1
0
0
0
0
4
1
1
9
6
6
4
10
6
13
8
17
11
13
9
12
7
13
9
6
4
2
8
5
2
1
9
6
4
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Tabulka 8 ukazuje, že vysoký počet respondentů uvádí středoškolské vzdělání matek – u chlapců je to 40 (25 %), u dívek 38 (25 %). Odborné vzdělání už je nižší,
40
U chlapců 11 (7 %) a u dívek 25 (16 %). Na stejné úrovni je i vysokoškolské vzdělání matek – u chlapců to je 22 (13 %), u dívek 15 (9 %). 180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
dívky
78 80
78
80
celkem
60 36
40 20
40 38
37
25 5 2 7
22
11
15 0 0 0
0
vzdělání matky
Graf 8 Celkový počet respondentů podle vzdělání matek
Graf 8 ukazuje, že polovina matek dosahuje středoškolského vzdělání – 78 (50%). Odborné vzdělání už je o dost nižší – celkem 36 (23 %). Na stejné úrovni je i vysokoškolské vzdělání – 37 (22 %). Základní vzdělání uvádí pouze 7 (5 %) respondentů. Tabulka 9 Věkové rozdělení respondentů podle situace v rodině
situace v rodině
chlapci (roků)
dívky (roků)
12 - 14
15 - 17
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
rodiče žijí spolu
16
10
18
11
rodiče nežijí spolu
2
1
4
bydlí s matkou
6
4
bydlí s otcem
1
jiné
0
%
n
%
n
%
n
%
22
14
14
9
17
11
22
14
2
0
0
3
2
2
1
5
3
3
2
5
3
8
5
6
4
0
0
1
0
0
0
0
1
1
2
1
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
41
18 a více
Tabulka 9 ukazuje situaci v rodině. Dvě třetiny respondentů žijí v úplné rodině. Největší počet je ve třetí věkové kategorii 18 a více roků, kde u chlapců i děvčat je stejný počet – 22 (14 %). 14 chlapců (9 %) a 14 (9 %) žijí pouze s matkou, s otcem žij 4 (3 %) dětí. Ve věkové kategorii 15 - 17 roků žije 1 chlapec s prarodiči. 180 158
160
počet respondentů
140 120
109 chlapci
100
60
dívky
78 80
80
celkem
56 53
40
28
20
6
10
16
14 14 1 3 4
1 0 1
0 rodiče žijí spolu
rodiče nežijí bydlí s matkou bydlí s otcem spolu
jiné
celkem
situace v rodině
Graf 9 Celkový počet respondentů podle situace v rodině
Graf 9 znázorňuje situaci v rodinách. Dvě třetiny respondentů žijí v úplných rodinách, v 16 (9 %) případech žijí rodiče odděleně. 28 (18 %) respondentů žije s matkou, pouze 4 (3 %) dotazovaných žijí s otcem. Jeden chlapec žije se svými prarodiči. Tabulka 10 Věkové rozdělení respondentů podle členství v různých organizacích
chlapci (roků)
organizace
dívky (roků)
18 a více 12 - 14 15 - 17
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
ano
10
6
10
6
13
9
8
5
14
9
5
3
ne
15
9
16
10
14
9
18 11 13
9
22
14
Tabulka 10 ukazuje, že ve věkové kategorii 12 – 14 roků jsou respondenti členy některé z organizací - 10 (6 %) chlapců a 8 (5 %) dívek, v kategorii 15 – 17 roků navštěvuje některou organizaci 10 (6 %) chlapců a 14 (9 %) dívek, z nejstarších respondentů navštěvuje organizace 13 (9 %) chlapců a 5 (3 %) dívek. 42
180 158
160
počet respondentů
140 120 98
100
celkem
60 40
ne
80
78
80
ano
60
53
45 33
27
20 0 chlapci
dívky
celkem
členství v organizacích
Graf 10 Celkový počet respondentů podle členství v různých organizacích
Graf 10 ukazuje, že převládá počet těch, kteří nejsou zapojeni v žádné organizaci. Je jich celkem 98 (62 %). Zbývajících 60 (38 %) se aktivně zapojuje činností v některé z organizací. Tabulka 11 Věkové rozdělení respondentů podle vztahu ke sportu
sport
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano - závodně
6
4
7
4
ano - rekreačně
15
9
10
nesportuji
4
2
9
18 a více
12 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
9
6
3
2
6
4
0
0
7
16
10
16
10
15
9
22
14
6
2
1
7
4
6
4
5
4
V tabulce 11 vidíme, že převládají rekreačně sportující respondenti. V nejnižší věkové kategorii se to týká 15 (9 %) chlapců a 16 (10 %) dívek. V kategorii 15 – 17 roků rekreačně sportuje 10 (7 %) chlapců a 15 (9 %) dívek. Nejvíce jich je v nejvyšší věkové kategorii – 16 (10 %) chlapců a 22 (14 %) dívek. Počet aktivně sportujících a těch, kteří nesportují vůbec, je vyrovnaný.
43
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
94
100
78
80
dívky
80
celkem
53
60 41 40
33
31 22
20
15
9
18
0 ano - závodně
ano - rekreačně
nesportuji
celkem
vztah ke sportu
Graf 11 Celkový počet respondentů podle vztahu ke sportu
Graf 11 ukazuje, že nejvíce respondentů sportu rekreačně, a to 94 (59 %). Závodně sportujících je 31 (20 %), z toho 22 (14 %) a 9 (6 %) dívek. Nesportuje 15 (9 %) chlapců a 18 (12 %) dívek, celkem 33 (21 %). Tabulka 12 Věkové rozdělení respondentů podle vztahu ke knihám
vztah ke knihám
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano
11
7
12
7
ne
14
9
14
9
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
12
7
17
11
23
15
25
16
15
10
9
6
4
2
2
1
Z tabulky 12 vyplývá, že nejpilnějšími čtenářkami jsou nejstarší dívky – 25 (16 %), potom následuje kategorie 15 – 17 roků, což je 23 (15 %) dívek, v nejmladší skupině čte 17 (11 %) dívek. Mezi chlapci je počet čtenářů vyrovnaný – 11 (12 %). Třetina respondentů se čtení nevěnuje – převládají chlapci vyrovnaně ve všech věkových kategoriích, a to 14 – 15 %).
44
180 158
160
počet respondentů
140 120 100
100
chlapci
78
80
dívky
80
celkem
65
58
60 43 35
40
15
20 0 ano
ne
celkem
četba knih
Graf 12 Celkový počet respondentů podle vztahu ke knize
Graf 12 ukazuje, že vztah ke knize mají dvě třetiny respondentů. Čte 35 (21 %) chlapců a 65 (42 %) dívek, celkem 100 (63 %) dotazovaných. Je však i dosti těch, kteří zájem o knihy nemají, celkem jich je 58 (37 %), z toho 43 (28 %) chlapců a 15 (9 %) dívek.
Tabulka 13 Věkové rozdělení respondentů podle návštěvy barů, diskoték, klubů apod.
zábava
chlapci (roků)
dívky (roků)
12 - 14
15 - 17
18 a více
12 - 14
15 - 17
18 a více
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
ano
4
2
15
10
18
11
2
1
12
8
22
14
ne
21
13
11
7
9
6
24
15
15
10
5
3
Tabulka 13 ukazuje, že téměř polovina respondentů navštěvuje některý z klubů. Nejvíce jich je v nejvyšší věkové kategorii – 18 (11 %) chlapců a 22 (15 %) dívek, ale i ve střední věkové skupině je dosti návštěvníků zábavních podniků. Je to 15 (10 %) chlapců a 12 (8 %) dívek. Nezletilých v první skupině je 6 (3 %) respondentů. Zábavu v klubech nevyhledává 41 (26 %) chlapců a 44 (28 %) dívek.
45
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
85
78
73
80
dívky
80
celkem
60 40
37
41
36
44
20 0 ano
ne
celkem
návštěva zábavných podniků
Graf 13 Celkový počet respondentů podle návštěvy barů, diskoték, klubů apod.
Graf 13 dává celkový přehled respondentů podle návštěvnosti zábavných podniků. Navštěvuje je 73 (46 %) dotazovaných, zájem o ně nemá 85 (54 %).
Tabulka 14 Věkové rozdělení respondentů podle využívání internetu chlapci (roků)
internet
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano: do 1 hod/den
11
7
8
5
2 - 3 hod/den
4
2
11
3 a více/den
10
6
0
0
ne
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
3
2
8
5
6
4
7
5
7
11
7
7
5
10
6
13
8
6
4
13
8
10
6
11
7
7
5
1
1
0
0
1
0
0
0
0
0
Tabulka 14 ukazuje, že internet plně využívají respondenti rovnoměrně ve všech věkových kategoriích u chlapců i dívek. Z tabulky je také vidět velmi podobné rozložení podle délky používání internetu. Do 1 hodiny za den je to 22 (14 %) chlapců a 21 (14 %) dívek. Dvě až tři hodiny tráví u internetu 26 (16 %) chlapců a 30 (19 %)
46
dívek. Nejvíce respondentů využívá internet 3 a více hodin denně, je to 29 (18 %) chlapců a 28 (18 %) dívek. Pouze 1 chlapec a 1 dívka nepoužívá internet vůbec.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
dívky
78 80
80
celkem
57
56
60
43
40
26
22 21
30
29 28
20 1
2
1
0 ano: do 1 hod/den
2-3 hod/den
3a více/den
ne
celkem
využívání internetu
Graf 14 Celkový počet respondentů podle využívání internetu
Z grafu 14 poznáváme, že nejvíce respondentů užívá internet 3 a více hodin denně – 57 (36 %). Těsně za ně se řadí uživatelé 2 hodin denně – 56 (35 %), jedna hodina stačí 43 (28 %) dotazovaných. Pouze 2 nevyužívají internet vůbec. Tabulka 15 Věkové rozdělení respondentů podle délky sledování televize
chlapci (roků)
televize
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
18 a více
%
n
%
n
%
n
%
12
7
11
6
14
8
13
8
5
10
7
7
4
6
4
4
3
1
1
1
1
4
3
3
2
4
3
3
2
4
3
4
3
4
3
6
4
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano: do 1 hod/den
14
8
13
8
2 - 3 hod/den
5
3
9
3 a více/den
2
1
4
3
ne
Tabulka 15 ukazuje, že v porovnání s internetem tráví respondenti u televize méně času Převládá délka do 1 hodiny za den - 39 (23 %) chlapců a 38 (22 %) dívek. Respondentů, kteří sledují televizi 2 hodiny denně, je u chlapců 24 (15 %) a dívek 17 (11 %). Pouze 4 47
(3 % ) chlapců a 11 (8 %) dívek se věnuje televizi déle. Jsou i ti, kteří nesledují televizi vůbec – 11 chlapců (8 %) a 14 (10 %) dívek.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
dívky
78 80
77
80
celkem
60 41
39 38
40
24
20
25
17
11
4
15
11 14
0 ano: do 1 hod/den
2-3 hod/den
3a více/den
ne
celkem
sledování televize
Graf 15 Celkový počet respondentů podle délky sledování televize
Na grafu vidíme, že vedou respondenti, kteří sledují televizi 1 hodinu denně – 77 (45 %) dotázaných. Druhé místo obsadili diváci 2 hodin denně – 41 (26 %). Pouze 15 (11 %) dotázaných tráví u televize 3 hodiny i více. Je i dosti těch, kteří televizi mohou postrádat, je to počet 25 (18 %). Tabulka 16 Věkové rozdělení respondentů podle návštěvy fitness centra chlapci (roků)
fitness centrum
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano: pravidelně
1
1
7
4
občas
12
8
12
12
8
7
ne
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
7
4
3
2
3
2
2
1
8
6
4
6
4
6
4
10
7
4
14
8
17
11
18
11
15
9
Z tabulky 16 vyplývá, že polovina respondentů nenavštěvuje fitness centrum vůbec. Je to 33 (20 %) chlapců a 50 (31 %) dívek. Pravidelnými návštěvníky je 15 (9 %) chlapců 48
a 8 (5 %) dívek. Občasnými návštěvníky jsou hlavně chlapci v první a druhé věkové kategorii, což je 24 (16 %) dotazovaných. 180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 83
78
80
celkem
60
52
40 15
50 33
30
23 20
dívky
80
22
8
0 ano: pravidelně
občas
ne
celkem
návštěvy fitness centra
Graf 16 Celkový počet respondentů podle návštěvy fitness centra
Podle grafu 16 poznáváme, že celá polovina respondentů fitness centrum nenavštěvuje vůbec, což je počet 83 (51 %), větší část se týká dívek – 50 (31 %). Pokud dotazovaní navštěvují fitness centrum, je to většinou jen občas – je jich 52 (35 %). Pravidelných návštěvníků je nejméně – 23 (14 %). Tabulka 17 Věkové rozdělení respondentů podle zájmu o adrenalinové sporty adrenalinové sporty
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano: aktivně
2
1
5
3
pasivně
12
8
11
ne
11
7
10
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
10
6
3
2
7
4
4
3
7
9
6
10
6
6
4
11
7
6
8
5
13
8
14
9
12
8
Z tabulky 17 vidíme, že aktivní zájem o adrenalinové sporty mají starší respondenti nad 18 roků, je jich 10, což je (6 %). U děvčat převládá zájem o aktivní zapojené ve věkové 49
kategorii 15 – 17 roků 7 (4 %). Vyrovnaný je počet respondentů, které adrenalinové sporty nezajímají vůbec, 29 (18 %) chlapců a 39 (25 %) dívek.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
celkem
68 59
60 40 20
dívky
80
78
80
32
31 17
39 29
27
14
0 ano: aktivně
pasivně
ne
celkem
adrenalinové sporty
Graf 17 Celkový počet respondentů podle zájmu o adrenalinové sporty
Z grafu 17 vyčteme, že aktivní provozování adrenalinových sportů je dosti vyrovnané mezi chlapci 17 (10 %) a dívkami 14 (9 %), celkem 31 (19 %). Celá třetina respondentů 59 (38 %) se zajímá o tyto sporty pasivně. Nezájem má celkem68 (43 %) dotázaných. Tabulka 18 Věkové rozdělení respondentů podle toho, s kým řeší své problémy řešení problémů
chlapci (roků)
dívky (roků)
12 - 14
15 - 17
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
rodiče
8
5
9
5
8
5
11
7
7
4
5
3
starší sourozenci
5
3
1
1
4
3
0
0
2
1
6
4
kamarádi
8
5
11
7
9
5
11
7
15
10
10
6
učitel
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
přítel/přítelkyně
3
2
4
2
6
4
3
2
1
1
6
4
psycholog
0
0
1
1
0
0
1
1
2
1
0
0
prarodiče
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
50
18 a více
Tabulka 18 ukazuje, že respondenti nejvíce důvěřují svým kamarádům. Projevuje se to u všech věkových kategorií. V té nejmladší je to 8 (5 %) chlapců a 11 (7 %) dívek, ve střední kategorii je to již 11 (7 %) chlapců a 15 (10 %) dívek, u nejstarších pak 9 (5 %) chlapců a 10 (4 %) dívek. Velkou důvěru mají i rodiče rovnoměrně ve všech věkových kategoriích i pohlaví. Hlavně chlapci řeší také svoje problémy se staršími sourozenci, celkem 10 (6 %) chlapců a 8 (6 %) dívek. Psychologa vyhledali pouze 4 respondenti, u prarodičů hledal radu pouze 1 chlapec. Nikdo z dotazovaných neřeší svoje problémy se svými učiteli. 180 158
počet respondentů
160 140 120
chlapci
100 7880
80
64
60 40
dívky celkem
48 36 28
2523
20
10 8
23 1310
18 0 0 0
0
1 3 4
1 0 1
řešení problémů
Graf 18 Celkový počet respondentů podle toho, s kým řeší své problémy
Graf 18 ukazuje největší důvěru kamarádů 64 (40%) a rodičů 48 (2 %), potom následuje přítel – přítelkyně 23 (15 %) a starší sourozenci 18 (12 %). S učiteli neřeší svůj problém nikdo z respondentů. Tabulka 19 Věkové rozdělení respondentů podle ochutnávky energetických nápojů chlapci (roků) ochutnávka energet. 12 - 14 15 - 17 18 a více nápojů n % n % n %
dívky (roků) 12 - 14
15 - 17
18 a více
n
%
n
%
n
%
ano
24
15
24
15
27
17
23
15
21
13
25
16
ne
1
1
2
1
0
0
3
2
6
4
2
1
51
Tabulka 19 ukazuje, že pouze 14 (9 %) respondentů nikdy neochutnalo energetický nápoj. Ve věkové kategorii 12 – 14 roků ochutnalo nápoj 24 (15 %) chlapců a 23 (15 %) dívek. Ve věkové kategorii 15 – 17 roků udělalo alespoň ochutnávku 24 (15 %) chlapců a 21 (13 %) dívek. U nejstarších ochutnalo 27 (17 %) chlapců a 25 (16 %) dívek. 180 158
160 144
počet respondentů
140 120 chlapci
100
dívky
80
78
75
80
celkem
69
60 40 20
14
11 3
0 ano
ne
celkem
ochutnávka energetických nápojů
Graf 19 Celkový počet respondentů podle ochutnávky energetických nápojů
Z grafu 19 vyčteme toto: energetické nápoje ochutnalo 75 (47 %) chlapců a 69 (44 %) dívek, celkem 144 (91 %) respondentů. Nikdy neochutnalo tyto nápoje pouze 3 (2 %) chlapci a 11 (7 %) dívek. Tabulka 20 Věkové rozdělení respondentů podle pravidelnosti pití energetických nápojů
pravidelnost chlapci (roků) pití en. 12 - 14 15 - 17 18 a více nápojů
dívky (roků 12 - 14
15 - 17
18 a více
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
ano
9
6
8
5
13
8
3
2
3
2
1
1
ne
16
10
18
11
14
9
23
14
24
15
26
17
Z tabulky 20 vidíme, že těch, co pijí energetické nápoje, není mnoho, více je chlapců.
52
Ve věku 12 – 14 roků pravidelně pije 9 (6 %) chlapců a 1 (2 %) dívek., ve střední kategorii pravidelně pije 8 (5 %) chlapců a 3 (2 %) dívek, u nejstarší kategorie převládají chlapci – 13 (8 %), dívka pouze 1. Celkově pravidelně pije energetické nápoje 37 respondentů, což je 24 % dotazovaných. 180 158
160
počet respondentů
140 121 120 chlapci
100
60 40
dívky
80
78
73
80
cerlkem
48 37
30
20
7
0 ano
ne
celkem
pravidelnost pití nápojů
Graf 20 Celkový počet respondentů podle pravidelnosti pití energetických nápojů
Z přehledu grafu 20 se pozná, že více zájemců o pravidelné pití energetických nápojů je u chlapců – 30 (17 %), dívky vykazují pouze 7 (5 %), celkem pravidelně pije nápoje 37 (24 %) respondentů. Převládá počet těch, kteří pravidelnému pití energetických nápojů nevěnují pozornost. Chlapců je 48 (30 %) a dívek 73 (46 %), celkem 121 (76 %) odpovídajících v dotazníku. Tabulka 21 Věkové rozdělení respondentů podle toho, jak často pijí energetické nápoje jak časté pití en. nápojů
chlapci (roků)
dívky (roků) 18 a více 12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
každý den
2
1
3
2
3
2
0
0
0
0
0
0
2 - 3 krát týdně
5
4
3
2
6
4
3
2
1
1
0
0
1 krát týdně
2
1
2
1
4
3
0
0
2
1
1
1
příležitostně
6
4
8
5
7
4
10
6
11
7
12
8
nepiji
10
6
10
6
7
4
13
8
13
8
14
9
53
15 - 17
18 a více
12 - 14
Z tabulky 21 vidíme, že největší počet respondentů je těch, kteří pijí energetické nápoje pouze příležitostně. Ve věkové kategorii 12 – 14 roků to je 6 (4 %) chlapců a 10 (6 %) dívek. V kategorii 15 – 17 roků je to 8 (5 %) chlapců a 11 (7 %) dívek. U nejstarších respondentů to je 7 (4 %) chlapců a 12 (8 %) dívek.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
40
33
40
0
celkem
67 54
60
20
dívky
78 80
80
8
0
8
8
4
každý den
27
21
18
14
2 - 3 krát týdně
3
11
1 krát týdně
příležitostně
nepijí
celkem
jak časté pití nápojů
Graf 21 Celkový počet respondentů podle toho, jak často pijí energetické nápoje
Graf 21 ukazuje, že denně pije energetický nápoj 8 (5 %) chlapců a nikdo z dívek. 2 – 3 krát týdně pije18 (13 %) respondentů, jedenkrát týdně pak 11 (7 %) dotazovaných. Energetické nápoje nepije vůbec 67 (41 %) respondentů. Tabulka 22 Věkové rozdělení respondentů podle doby pití energetických nápojů doba pití en. nápojů
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ráno
5
3
2
1
odpoledne
6
4
8
večer
4
2
nepiji
10
6
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
3
2
2
1
2
1
3
2
5
12
8
8
5
9
6
6
4
6
4
5
4
3
2
3
2
4
3
10
6
7
4
13
8
13
8
14
9
54
Tabulka 22 ukazuje, že nejčastěji pijí respondenti nápoje odpoledne. Ve věkové kategorii 12 – 14 roků to je 6 (4 %) chlapců a 8 (5 %) dívek, celkem 14 (9 %) osob. Ve střední věkové kategorii odpoledne pije energetický nápoj celkem 17 respondentů, z toho 8 (5 %) chlapců a 9 (6 %) dívek. U nejstarších pak odpoledne pije nápoje 12 (8 %) chlapců a dívek6 (4 %). Podstatně méně pijí respondenti nápoje večer, u chlapců to je 4 (2 %), 6 (4 %) a 5 (4 %), u dívek pak 3 (2 %), 3(2 %) a 4 (3 %) Ráno pije energetické nápoje nejméně respondentů.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 78 80
80
67
60
celkem
49 40
40 20
dívky
10 7
17
26 23
25 15
27
10
0 ráno
odpoledne
večer
nepiji
celkem
doba pití nápojů
Graf 22 Celkový počet respondentů podle doby pití energetických nápojů
Graf 22 ukazuje celkové pití energetických nápojů v jednotlivých částech dne: ráno17 (10 %), odpoledne 49 (32 %) a večer 25 (17 %) respondentů. Z dotazovaných 67 (41 %) nepije energetické nápoje nikdy.
55
Tabulka 23 Věkové rozdělení respondentů podle důvodu pití energetických nápojů chlapci (roků) důvod k pití en. nápojů
dívky (roků) 18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
chutná mi
8
5
9
6
pro zvýšení výkonu (trénink, zápas)
3
2
2
pro zlepšení koncentrace (zkoušení, písemka atd.)
1
1
pro snížení pocitu únavy
2
chci zapadnout do kolektivu
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
10
6
9
6
7
4
8
5
1
3
2
1
1
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
2
1
0
0
1
2
1
3
2
2
1
3
2
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
chci být "IN"
1
1
2
1
4
3
1
1
2
1
4
3
nepiji
10
6
10
6
7
4
13
8
13
8
14
9
U tabulky 23 je zajímavé, že většina respondentů pije energetické nápoje proto, že jim chutnají. Tento důvod uvádí v kategorii 12 – 14 roků 8 (5 %) chlapců a 9 (6 %) dívek, v kategorii 15 – 17 roků to je 9 (6 %) chlapců a 7 (4 %) dívek, u nejstarší pak 10 (6 %) chlapců a 8 (5 %) dívek. Za zmínku pak stojí ještě důvod pro snížení únavy.
180 158
160
počet respondentů
140
chutná mi
pro zvýšení výkonz (trénink, zápas)
120
pro zlepšení koncentrace (zkozšení, písemka atd.)
100
67
60 40 20 0
pro snížení pocitu únavy
80
78
80
chci zapadnout do kolektivu
51 40 27
27 8
2
7
0
7
chlapci
chci být "IN"
24 1 2
6
0
9
7
dívky
13 14 4
0
celkem
důvody pití nápojů
56
nepiji
celkem
Graf 23 Celkový počet respondentů podle důvodů pití energetických nápojů
Graf 23 podává celkový přehled o důvodech pití energetických nápojů. Nejčastěji je pijí respondenti proto, že jim chutnají – 51 (32 %). Proti únavě pije nápoje 13 (8 %) dotazovaných a touze být „IN“ jich je 14 (10 %). Ostatní důvody jsou zanedbatelné. Tabulka 24 Věkové rozdělení respondentů podle inspirace k pití energetických nápojů inspirace k pití en. nápojů
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
spolužáci
4
3
3
2
kamarádi
4
3
3
starší sourozenci
0
0
reklama
7
zvědavost
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
1
1
3
2
4
3
4
3
2
12
7
0
0
3
2
3
2
0
0
3
2
4
3
0
0
0
0
4
8
5
4
3
5
4
4
3
4
3
10
6
12
7
5
3
12
7
11
6
11
6
internet nebo TV
0
0
0
0
2
1
2
1
3
2
2
1
být "IN"
0
0
0
0
0
0
0
0
2
1
3
2
Tabulka 24 ukazuje, že vítězí zvědavost. V kategorii 12 – 14 roků je zvídavých 10 (6 %) chlapců a 12 (7 %) dívek, v kategorii 15 – 17 roků 12 (7 %) chlapců a 11 (6 %) dívek, nejstarších pak 5 (3 %) chlapců a 11 (6 %) dívek. Svůj význam má i reklama a informace od kamarádů. 180 158
počet respondentů
160 140 120
chlapci
100
7880
80
celkem
61
60 40 20
19 8 11
25
19 6
3 4 7
32 19 13
34 27 2
0
inspirace k pití nápojů
57
dívky
7 9
0
5 5
Graf 24 Celkový počet respondentů podle inspirace k pití energetických nápojů
Graf 24 podává celkový přehled o inspiraci k pití energetických nápojů. Nejvíce respondentů vede zvědavost – 61 (35 %), potom je to reklama – 32 (22 %) a informace od kamarádů – 25 (15 %). Tabulka 25 Věkové rozdělení respondentů podle znalosti o složení energetických nápojů
znalost složení en. nápojů
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano
12
8
9
6
ne
13
8
17
10
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
12
8
3
2
12
8
9
6
15
9
23
15
15
9
18
11
Tabulka 25 ukazuje, že pouze třetina respondentů zná složení energetických nápojů, ve věkové kategorii 12 – 14 roků to je 12 (4 %) chlapců a 3 (2 %) dívek, ve věkové kategorii 9 (6 %) chlapců a 12 (8 %) dívek, nejstarší pak 12 (8 %) chlapců a 9 (6 %) dívek.
180 158
160
počet respondentů
140 120 101
chlapci
100 78
80
80
dívky celkem
57
60
56 45
40
33 24
20 0 ano
ne
celkem
znalost složení
Graf 25 Celkový počet respondentů podle znalosti o složení energetických nápojů 58
Graf 25 podává přehled o znalostech složení energetických nápojů. Znalost složení uvádí 57 (38 %) respondentů, neznalost pak 101 (62 %) dotazovaných. Tabulka 26 Věkové rozdělení respondentů podle znalosti o zdravotních komplikacích
chlapci (roků) zdravotní komplikace 12 - 14 15 - 17 18 a více
dívky (roků) 12 - 14
15 - 17
18 a více
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
ano
21
13
14
9
14
9
8
5
12
7
8
5
ne
4
3
12
7
13
8
18
12
15
10
19
12
V tabulce 26 vidíme, že téměř polovina respondentů již slyšela o zdravotních komplikacích při pití energetických nápojů. Ve znalosti převládají chlapci - podle věkových kategorií takto: 21 (13 %), 14 (9 %) a 14 (9 %). U dívek mají největší znalosti respondenti v kategorii 15 – 17 roků – 12 (7 %).
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100
60 40
81
77
80
78
80
dívky celkem
52
49 28
29
20 0 ano
ne
celkem
zdravotní komplikace
Graf 26 Celkový počet respondentů podle znalosti o zdravotních komplikacích
59
Graf 26 podává celkový přehled o znalostech zdravotních komplikací. Ví o nich 77 (48 %) respondentů, neslyšelo o nich 81 (52 %) dotazovaných. Tabulka 27 Věkové rozdělení respondentů podle znalostí o druzích zdravotních komplikací
druhy zdravotních komplikací
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
porucha spánku
15
5
6
2
zástava srdce
7
2
4
maskovaná opilost
2
1
zvýšená nervozita
4
kolaps
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
9
4
14
4
14
4
13
4
2
6
2
6
2
7
2
9
4
1
0
4
2
5
2
0
0
0
0
2
3
1
3
1
2
1
8
2
6
2
2
1
1
0
3
1
0
0
6
2
8
2
zvýšená agresivita
4
2
2
1
2
1
2
1
2
1
2
1
nevolnost
3
1
1
0
4
2
4
2
5
2
3
1
poškození srdce
14
5
6
2
11
4
8
2
6
2
13
4
dehydratace
5
2
2
1
5
2
2
1
3
1
6
2
V tabulce 27 vidíme, že převládá obava z poruchy spínku, a to hlavně u dívek. Zde je to ve všech věkových kategorií vyrovnané – 14 (4 %), 14 (4 %) a 13 (4 %). U chlapců naopak převládá obava z poškození srdce takto: ve věku 12 – 14 roků to je 15 (5 %), ve věku 15 – 17 roků 6 (2 %), u nejstarších chlapců 11 (4 %).
60
300
283
počet respondentů
250 200 chlapci
154 150
dívky
129
celkem
100 50
71 41 30
58 39 1722
26 16 7 512 10
1420 6
8 614
20 812
3127
23 1211
0
znalost zdravotních komplikací
Graf 27 Celkový počet respondentů podle znalostí o druzích zdravotních komplikacích
Graf 27 ukazuje celkový přehled u chlapců a dívek. Poruchy spánku se obává 30 (11 %) chlapců a 41 (12 %) dívek., celkem 71 (23 %) respondentů. O poškození srdce slyšelo 31 (11 %) chlapců a 27 (8 %) dívek, celkem 58 (19 %) dotázaných. Ostatní skupiny jsou nižší a vyrovnané. Tabulka 28 Věkové rozdělení respondentů podle zdrojů informací o zdravotních komplikacích zdroj informací o zdrav. komplikacích
chlapci (roků)
dívky (roků) 18 a více 12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
od rodičů
10
6
2
1
4
2
7
4
4
2
2
1
od kamarádů
1
1
3
2
3
2
6
3
2
1
8
4
ve škole
6
3
15
9
2
1
7
4
12
7
6
3
od trenéra
1
1
0
0
4
2
0
0
1
1
0
0
na internetu nebo v TV
10
6
7
4
9
5
11
7
11
7
12
7
od sourozence
1
1
2
1
1
1
0
0
0
0
0
0
od prarodičů
0
0
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
61
15 - 17
18 a více
12 - 14
Podle tabulky 28 je nejlepším zdrojem informací o zdravotních problémech při pití energetických nápojů internet a televize. Ve věku 12 – 14 roků to je u 10 (6 %) chlapců a 11 (7 %) děvčat, ve věku 15 – 17 roků u 7 (4 %) chlapců a 11 (7 %) dívek, u nejstarších pak u 9 (5 %) chlapců a 12 (7 %) dívek. Své poslání plní i škola, která se svými informacemi řadí na druhé místo. O informovanost se starají ve větší míře i rodiče.
180
171
160
počet respondentů
140
od rodičů od kamarádů
120
ve škole
100
89
od trenéra
82
na internetu nebo v TV
80 48
40 20
od sourozence
60
60 30
34
26
7
5
4 1
1
chlapci
6
0 0
0
celkem
29 23
18 1316
16
od prarodičů
dívky
4 1
celkem
zdroje informací
Graf 28 Celkový počet respondentů podle zdrojů informací o zdrav. komplikacích
Graf 28 podává celkový přehled o informovanosti respondentů. Informace z internetu a televize získává 26 (15 %) chlapců a 34 (21 %) dívek, celkem 60 (36 %) respondentů. Školu uvádí 48 (27 %) a rodiče 29 (16 %) dotazovaných. Respondenti čerpají informace i z více zdrojů. Tabulka 29 Věkové rozdělení respondentů podle možnosti nákupu energetických nápojů ve škole en. nápoje ve škole
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano
5
3
17
11
ne
20
12
9
6
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
18
11
2
1
18
11
17
11
9
6
24
15
9
6
10
7
62
Z tabulky 29 vidíme, že možnost nákupu energetických nápojů ve škole mají hlavně starší respondenti. Ve věku 15 – 17 roků má tuto možnost 11 (11 %) chlapců a 18 (11 %) dívek, ve třetí věkové kategorii pak 18 (11 %) chlapců a 17 (11 %) dívek.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 81
77
80
dívky
80
78
celkem
60 40
40
38
37
43
20 0 ano
ne
celkem
nápoje ve škole
Graf 29 Celkový počet respondentů podle možnosti nákupu en. nápojůve škole
Graf 29 podává celkový přehled o možnosti nákupu energetických nápojů ve škole. U dívek je celkový počet 40 (25 %) a u chlapců 37 (23 %), celkem to je 77 (48 %) respondentů. Tabulka 30 Věkové rozdělení respondentů podle kvality propagace a reklamy energetickýchnápojů
kvalita reklamy en. nápojů
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano
12
7
22
14
ne
13
8
4
3
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
17
11
6
4
9
6
9
6
10
6
20
13
18
11
18
11
63
Tabulka 30 ukazuje, že jsou respondenti v hodnocení rozděleni skoro na polovinu. Kladně však hodnotí převážně chlapci, nejlépe ve věkové kategorii 15 – 17 roků – 22 (14 %) chlapců. Naopak dívkám se ve většině případů reklama nelíbí, věkové kategorie jsou poměrně vyrovnané – kolem 20 % dotazovaných.
180 158
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 83 75
80 60
78
80
dívky celkem
56
51
40 24
27
20 0 ano
ne
celkem
kvalita reklamy
Graf 30 Celkový počet respondentů podle kvality propagace a reklamy en. nápojů
Graf 30 jasně ukazuje, kladné hodnocení reklamy u chlapců – 51 (32 %) a záporné hodnocení u většiny dívek – 56 (35 %). Celkově kladně hodnotí reklamu 75 (48 %) respondentů, nespokojených je 83 (52 %).
64
Tabulka 31 Věkové rozdělení respondentů podle oblíbenosti značek energetických nápojů
oblíbenost značky en. nápojů
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
Red Bull
11
5
11
5
Big Shock
9
4
4
Monster
12
4
Semtex
8
Burn
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
8
3
5
2
7
3
8
3
2
10
4
12
5
12
5
9
4
3
1
7
3
7
3
9
4
10
4
3
6
2
3
1
8
3
4
2
7
3
0
0
2
1
1
0
0
0
1
0
0
0
Tiger
6
2
0
0
0
0
1
0
2
1
0
0
Rock Star
7
3
5
2
6
2
6
2
4
2
2
1
Kamikaze
0
0
1
0
1
0
1
0
1
0
0
0
řetězcové energetické nápoje (Spar, Tesco,…)
6
2
1
0
1
0
3
1
3
1
5
2
Tabulka 31 dává přehled o oblíbenosti jednotlivých druhů energetických nápojů. Vítězí značka Big Shock – u 23 (10 %) chlapců a 33 (19 %) dívek. Druhé místo obsadila značka Red Bull, které dává přednost 30 (12 %) chlapců a 20 (8 %) dívek.
65
300
Red Bull
256 250
Big Shock
počet respondentů
Monster
200
Sentex
150
129
Burn
127
Tiger
100
50
30 232217
18
36
33 20 2619
28
Rock Star
505648 36 12 11 13 2
30 49
19 4
řetězcové energetické nápoje (Spar, Tesco..)
0 chlapci
dívky
Kamikaze
celkem
celkem
oblíbenost značek nápojů
Graf 31 Celkový počet respondentů podle oblíbenosti značek en. nápojů
Vítězem značka Big Shock – 56 (24 %), větší zájem je ještě o nápoje Red Bull – 50 (21 %), Monster – 48 (19 %) a Semtex – 36 (14 %). Nejmenší zájem je o nápoje Kamikaze a Burn – 4 (1 %). Někteří střídají i dva až tři druhy nápojů. Tabulka 32 Věkové rozdělení respondentů podle užívání alkoholu
pití alkoholu
chlapci (roků)
dívky (roků)
12 - 14
15 - 17
18 a více
12 - 14
15 - 17
18 a více
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
ano
3
2
21
13
20
13
3
2
19
12
24
15
ne
22
14
5
3
7
4
23
15
8
5
3
2
V tabulce 32 můžeme zhodnotit pití alkoholu u respondentů. Alkohol se objevuje ve vyšších věkových kategoriích, a to u chlapců 41 (26 %) a u dívek 43 (27 %). Dívky dokonce vedou nad chlapci.
66
180 158
160
počet respondentů
140 120 100
chlapci
90 78
80
dívky
80
celkem
68
60
46
44
34
40
34
20 0 ano
ne
celkem
pití alkoholu
Graf 32 Celkový počet respondentů podle užívání alkoholu
Z grafu vidíme, že počet těch, co pijí alkohol převyšuje počet těch, kteří o něj nemají zájem. U chlapců pije alkohol 44 (28 %) a u dívek 46 (27 %) dotazovaných. Celkem je to 90 (57 %) osob. Alkohol nepije 68 (43 %) respondentů. Tabulka 33 Věkové rozdělení respondentů podle míchání alkoholu s energetickými nápoji
kombinace en. nápojů s alkoholem
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano: pravidelně
0
0
3
2
občas
3
2
12
ne
22
14
11
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
4
2
3
2
11
7
12
8
8
7
4
0
0
0
0
0
0
7
16
10
23
15
16
10
15
9
Tabulka 33 ukazuje jednu zajímavost. Všechny dívky míchají pravidelně energetické nápoje s alkoholem, což je 26 (17 %) dívek. Chlapci máchají nápoje s alkoholem jenom občas, v tom vede věková kategorie 15 – 17 roků, což je 12 (8 %) chlapců.
67
180 158
160
počet respondentů
140 120 103
chlapci
100
dívky
80
78
80
celkem
60
49
40
26
20
54
33 22
22
7
0
0 ano: pravidelně
občas
ne
celkem
kombinace alkoholu s nápoji
Graf 33 Celkový počet respondentů podle míchání alkoholu s en. nápoji
Z grafu 33 vidíme, že je více těch, co míchají energetické nápoje s alkoholem pravidelně, je to 33 (21 %). Občas dochází k míchání obojího u 22 (14 %) respondentů. Tabulka 34 Věkové rozdělení podle kouření respondentů
kouření
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano
3
2
5
3
ne
22
14
21
13
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
9
6
4
3
7
4
14
9
18
11
22
14
20
13
13
8
Z tabulky vidíme, že nejvíce kuřáků je ve věkové kategorii 18 a více roků – chlapci 9 (6 %) a dívky 14 (9 %). I v kouření vedou dívky nad chlapci. Objevují se kuřáci i v nižších věkových kategoriích – chlapců je 8 (5 %) a dívek 11 (7 %).
68
180 158
160
počet respondentů
140 116
120
chlapci
100
dívky
80
78
80
celkem
61
55
60 42 40 25 17
20 0
ano
ne
celkem
kouření
Graf 34 Celkový počet respondentů podle kouření
Graf 34 ukazuje, že velká většina respondentů nekouří. U kouření vedou dívky, celkem jich je 25 (16 %), chlapců je 17 (11 %). Ke kouření se celkem přihlásilo 42 (27 %) respondentů. Tabulka 35 Věkové rozdělení respondentů podle kombinace energetických nápojů s kouřením
chlapci (roků) kombinace kouření 12 - 14 15 - 17 18 a více s en. nápoji n % n % n %
dívky (roků) 18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
%
ano
2
2
3
2
4
3
4
3
2
2
5
3
ne
23
14
23
14
23
14
22
14
25
15
22
14
Z tabulky 35 poznáme, že ve všech věkových kategoriích je kombinace kouření s energetickými nápoji poměrně vyrovnaná. Chlapců tuto kombinaci uplatňuje celkem9 (7 %) a dívek 11 (8 %).
69
180 158
160 138
počet respondentů
140 120
chlapci
100 78
80
69
dívky
80
69
celkem
60 40 20
20
11
9
0 ano
ne
celkem
kombinace nápojů s kouřením
Graf 35 Celkový počet respondentů podle kombinace en. nápojů s kouřením
Graf 32 ukazuje, že 20 (15 %) kuřáků spojuje kouření s pitím energetických nápojů. Z celkového počtu kuřáků 27 to je 74 %.
Tabulka 36 Věkové rozdělení respondentů podle užívání drog
užívání drog
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
n
%
n
%
n
ano
0
0
2
1
ne
25
16
24
15
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
1
1
1
1
2
1
2
1
26
16
25
16
25
16
25
16
Tabulka 36 dává přehled o užívání drog, k čemuž se přihlásilo jen velmi malé množství respondentů. Ve věku 15 – 17 roků se jedná o 2 chlapce a dvě dívky, i ve věkové kategorii 18 a více roků je 1 chlapec a dvě dívky.
70
180 158
160
150
počet respondentů
140 120 chlapci
100 75
80
dívky
80
78
75
celkem
60 40 20
5
3
8
0 ano
ne
celkem
užívání drog
Graf 36 Celkový počet respondentů podle užívání drog
Z grafu 36 je vidět, že počet uživatelů drog je malý, to jsou 3 chlapci a 5 dívek, celkem 8 (5 %) respondentů.
Tabulka 37 Věkové rozdělení respondentů podle spojení en. nápojů s drogami
kombinace drog s en. nápoji
chlapci (roků)
dívky (roků)
18 a více
12 - 14
15 - 17
s nápoji
n
%
n
%
n
ano
0
0
1
1
ne
25
15
25
15
18 a více
12 - 14
15 - 17
%
n
%
n
%
n
%
1
1
0
0
1
1
2
1
26
17
26
17
26
17
25
15
Z tabulky 37 vidíme, že drogy s energetickými nápoji míchají 2 chlapci a 3 dívky, což je o 3 méně než je počet uživatelů drog.
71
180 158
153
160
počet respondentů
140 120 chlapci
100 76
80
dívky
80
78
77
celkem
60 40 20 5
3
2 0
ano
ne
celkem
kombinace drog s nápoji
Graf 37 Celkový počet respondentů podle spojení en. nápojů s drogami
Graf 37 znázorňuje spojení grog s alkoholem. Je to 62 % s celkového počtu uživatelů drog, kterých je 8.
Tabulka 38 Věkové rozdělení respondentů podle užívání marihuany
chlapci (roků) užívání marihuany 12 - 14 15 - 17 18 a více
dívky (roků) 12 - 14
15 - 17
18 a více
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
n
%
ano
2
1
3
2
6
4
2
1
4
3
9
6
ne
23
14
23
14
21
14
24
15
23
15
18
11
Podle tabulky 38 vidíme, že v porovnání s drogami je počet respondentů, kteří užívají marihuanu, větší. Vede nejvyšší věková kategorie – chlapců je 6 (4 %) a dívek 9 (6 %). Užívání marihuany je však vidět i v nižších věkových kategoriích, chlapců 5 (3 %) a dívek 6 (4 %).
72
180 158
160
počet respondentů
140
132
120 chlapci
100 80
67
dívky
80
78
celkem
65
60 40 20
26 11
15
0 ano
ne
celkem
marihuana
Graf 38 Celkový počet respondentů podle užívání marihuany
Z grafu 38 vidíme, že marihuanu užívá více dívek, celkem 15 (10 %) dotazovaných. Chlapců je 11 (7 %). Celkový počet uživatelů marihuany je 26 (17 %).
Tabulka 39 Věkové rozdělení respondentů podle kombinace marihuany s en. ápoji
chlapci (roků) Marihuana+ en. nápoje 12 - 14 15 - 17 18 a více
dívky (roků) 12 - 14
15 - 17
18 a více
počet % počet % počet % počet % počet % počet % ano
0
0
1
1
3
1
1
1
1
1
3
2
ne
25
16
25
16
24
15
25
16
26
16
24
15
V tabulce 39 vidíme, že opět hlavně v nejvyšší věkové kategorii dochází ke kombinaci marihuany a energetických nápojů, u chlapců i dívek je to po třech respondentech.
73
180 158
160
149
počet respondentů
140 120 chlapci
100 74
80
75
78
80
dívky celkem
60 40 20 4
5
9
0 ano
ne
celkem
kombinace nápojů s marihuanou
Graf 39 Celkový počet respondentů podle kombinace marihuany s en. nápoji
Graf 39 ukazuje celkem malé množství respondentů, kteří kombinují marihuanu s energetickými nápoji. Celkem jich je 9 (6 %) a představuje to 34 % z celkového počtu uživatelů marihuany.
74
3.5 Diskuse Výzkum přinesl velice zajímavé, ale bohužel ne velmi optimistické výsledky práce, cílem které bylo sledovat vliv energetických nápojů na kvalitu života a životní styl teenagerů. Výsledky svého výzkumu diskutuji a srovnávám s dostupnými odbornými zdroji publikovanými v časopise Pediatrics, British Medical Journal a údaji Českého zdravotnického fόra. V diskusi se zaměřím na výsledky hodnocené ve vztahu k hypotetickým předpokladům v mém výzkumu. Z retrospektivní studie americké pediatrické akademie (APA), publikované v časopise Pediatrics, jednoznačně vyplývá, že nadměrná konzumace způsobuje úzkost, bolesti hlavy, podrážděnost, tachykardii nebo bušení srdce. V případě intoxikace kofeinem se mohou dostavit dokonce mnohem fatálnější následky, až úmrtí mladých lidí. Děti ani dospívající by neměli pít energetické nápoje. Jejich tělo je nepotřebuje a na kombinaci látek obsažených v energetických nápojích mohou reagovat mnohem intenzivněji. Studie také poukazuje na fakt, že různé přísady ve formě vitamínů a rostlinných extraktů nemají ještě zmapované účinky a jsou tudíž zdrojem dalšího nebezpečí pro děti a dospívající. V roce 2007 obdržela Americká asociace Poison Control Centre 5448 nouzových volání kvůli předávkování kofeinem, 24 % z toho se týkalo dětí a dospívajících od 6 do 19 let. Z předchozí studie publikované v roce 2011 taktéž v časopise Pediatrics, ohledně kombinace energetických nápojů s alkoholem, bylo lékaři zdůrazněno nebezpečí tzv. maskované opilosti. Energetické nápoje, které obsahují vysoké dávky kofeinu, potlačí viditelné příznaky opilosti. Kofein sice účinky alkoholu zamaskuje, nesníží však riziko poškození organismu. Jedinec přecení svou střízlivost, chová se nebezpečně a také tělo je více náchylné k závislosti na alkoholu. Potlačené účinky alkoholu nutí mladého člověka k jeho vyšší konzumaci než je zvyklý (Arria, 2011). Britská organizace pro prevenci drog a alkoholu v časopise British Medical Journal poukazuje na fakt, že třetina mladých lidí pije energetické nápoje v kombinaci s alkoholem. Tyto výsledky se shodují s výzkumem mé práce, kde 35 % respondentů uvedlo, že energetické nápoje kombinují s alkoholem. Hypotéza č. 1, kdy jsem předpokládala, že teenageři nepijí jenom jednu značku energetických nápojů. 53 (34 %) teenagerů jako nejoblíbenější uvedlo dva druhy energetického nápoje, 45 (28 %) respondentů uvedlo dokonce tři druhy a 60 (38 %) respondentů pije pouze jeden druh energetického nápoje. Jako nejpopulárnější mezi
75
energetickými nápoji vyšla značka Big Shock
uvedlo 56 (24 %) respondentů, na
druhém místě skončila značka Red Bull s 50 (20 %) respondenty. Značku energetického nápoje Monster uvedlo 48 (19 %) respondentů. Energetický nápoje Semtex pije 36 (13 %) respondentů, energetický nápoj Rock Star preferuje 30 (12 %) z nich. Řetězcové nápoje (Spar, Tesco, atd.) uvedlo 19 (6 %) respondentů. Značku energetického nápoje Tiger pije 9 (3 %) respondentů. Energetické nápoje Burn a Kamikaze uvedlo 4 (1,5 %) respondentů. Tento výsledek není překvapující. Energetické nápoje, Big Shock, Red Bull a Monster, které skončily na prvních třech příčkách, mají nejmasivnější reklamní kampaně zaměřené na mladé lidi. Vliv reklamy jako zdroj inspirace pro ochutnání energetického nápoje uvedlo 32 (22 %) respondentů, ale tyto informace nejsou zcela směrodatné, protože reklama má za úkol působit i na podvědomí člověka a využívá k tomu všech prostředků. K této hypotéze se také vztahuje otázka č. 30, která zní: Líbí se Vám propagace energetických nápojů?, kde kladně odpovědělo 51 (32 %) chlapců, zatímco dívek odpovědělo pouze 24 (16 %), také tady se ukazuje, že reklama na energetické nápoje je zaměřená hlavně na mladé aktivní muže. Hypotéza č. 2, kde jsem předpokládala, že více než 60 % respondentů nebude vědět, jaké je složení energetických nápojů, je ve shodě se získanými údaji. Na otázku č. 26: Víte, jaké je složení energetických nápojů? odpovědělo záporně 101 (62 %) mladých lidí, kladně odpovědělo 57 (38 %) teenagerů. Respondenti, kteří odpověděli kladně, uvedli následující složení energetických nápojů: kofein uvedlo 19 (33 %) respondentů, cukry 13 (23 %) respondentů, taurin uvedlo 12 (21 %) respondentů, kyseliny uvedlo 8 (15 %) teenagerů, vitamíny uvedli 2 (3,5 %) respondenti, chemické látky uvedli 2 (3,5 %) respondenti a chinin uvedl 1 (1 %) respondent. Hypotéza č. 3, kde jsem předpokládala, že energetické nápoje pije pravidelně více než 15 % respondentů, je ve shodě. Energetické nápoje pije pravidelně 30 (19 %) chlapců a 7 (5 %) dívek. Celkový počet je tedy 37 (24 %) respondentů, kteří pijí pravidelně energetické nápoje. Pro srovnání mého zjištění jsem použila výsledky šetření Českého zdravotnického fόra, kde se uvádí, že 10 až 15 % českých dospívajících pravidelně pije energetické nápoje. Tento výzkum také uvádí, že nejsou vhodné k pravidelné konzumaci pro nikoho, zvláště ne pro děti a dospívající, kde pravidelná konzumace způsobuje návyk. Energetické nápoje již někdy ochutnalo 144 (91 %) respondentů, je nikdy neochutnalo pouze 14 (9 %) teenagerů. K této hypotéze se také váže otázka č. 23: Kdy nejčastěji pijete energetické nápoje? Nejpočetnější skupina 49 (32 %) respondentů 76
uvedla, že energetické nápoje pijí nejčastěji odpoledne, 25 (17 %) respondentů uvedlo večer a 17 (10 %) respondentů pije energetické nápoje ráno. K této hypotéze se také vztahuje otázka č. 21 – Jak často pijete energetické nápoje? Každý den pije energetické nápoje 8 (5 %) respondentů, 18 (13 %) respondentů 2x až 3x týdně, 11 (7 %) teenagerů 1x týdně a příležitostně pije energetické nápoje 54 (34 %)respondentů. Hypotéza č. 4 Předpokládám, že více než 1/3 teenagerů kombinuje energetické nápoje s alkoholem. Tato hypotéza je ve shodě se získanými údaji. Na otázku č. 33 Mícháte energetické nápoje s alkoholem? odpovědělo kladně 26 (17 %) dívek a pouze 7 (4 %) chlapců, kteří míchají energetické nápoje s alkoholem pravidelně. Občas nebo příležitostně míchá energetické nápoje s alkoholem 22 (14 %) chlapců a 0 % dívek. Celkový počet teenagerů, kteří kombinují energetické nápoje s alkoholem je tedy 55 (35 %). K této hypotéze se také vztahuje otázka č. 33 Pijete alkohol? Na tuto otázku odpovědělo kladně 90 (57 %) respondentů a záporně odpovědělo 68 (43 %) respondentů. K této hypotéze se vztahuje také otázka č. 13 – Navštěvujete bary, diskotéky, kluby, …? Ano odpovědělo 73 (46 %) a ne odpovědělo 85 (54 %) respondentů. Tato hypotéza se shoduje s výsledky výzkumu Britské organizace pro prevenci drog a alkoholu u dětí a mladistvých, která také uvádí, že 1/3 mladých lidí kombinuje energetické nápoje s alkoholem. Kofein obsažený v energetických nápojích způsobuje, že se mladý člověk cítí méně opilý, takže toho vypije více. Hypotéza č. 5 Předpokládám, že více než polovina respondentů nikdy neslyšela o zdravotních komplikacích souvisejících s užíváním energetických nápojů. Tato hypotéza je ve shodě se získanými údaji, kde na otázku č. 26 Slyšeli jste o možných zdravotních komplikacích? Odpovědělo ne 52 % (81) respondentů, z toho bylo 34 % (52) dívek a 18 % (29) chlapců. Kladně odpovědělo 48 % (77) respondentů, z toho bylo 31 % (49) chlapců a 28 % (17) dívek. Na hypotézu navazuje otázka č. 27, kde měli respondenti uvést, o kterých zdravotních komplikacích v důsledku užívání energetických nápojů ví. Jako nejčastější komplikaci uvedlo 71 (23 %) respondentů poruchy spánku. 58 (19 %) respondentů uvedlo poškození srdce. Zástavu srdce jako následek užívání energetických nápojů uvedlo 39 (14 %) respondentů. Zvýšenou nervozitu uvedlo 26 (9 %) respondentů. Dehydrataci jako možnou zdravotní komplikaci zná 23 (9 %) respondentů. 77
Nevolnost uvedlo 20 (8 %) respondentů. Zvýšená agresivita byla uvedena u 14 (7 %) respondenty. Kolaps jako následek užívání energetických nápojů uvedlo 20 (6 %) respondentů a o střízlivé (maskované) opilosti slyšelo pouze 12 (5 %) respondentů, což je alarmující, protože kombinace energetických nápojů s alkoholem se jeví jako jedna z nejrizikovějších skutečností. K této hypotéze se vztahuje otázka č. 29: Kde jste získali informace ohledně zdravotních komplikací? Nejvíce informací získali respondenti z internetu nebo televize. To uvedlo 60 (36 %) respondentů. Školu jako zdroj informací uvedlo 48 (27 %) respondentů. Informace od rodičů získalo 29 (16 %) z nich. Kamarády jako zdroj informací uvedlo 23 (13 %) respondentů. 6 (4 %) respondentů uvedlo svého trenéra jako zdroj informací. Sourozenec byl uveden 4 krát (3 %). A pouze 1 (1 %) respondent uvedl své prarodiče jako zdroj informací. Tyto údaje mi potvrdily můj předpoklad, že celková informovanost mezi veřejností je nízká.
3.6 Doporučení pro praxi Čím více víme o problému, tím lépe pro nás, to samozřejmě platí i o užívání energetických nápojů. Jak ukázal výzkum, energetické nápoje se staly nesdílnou součástí životního stylu teenagerů. Energetický nápoj ochutnalo 90 % teenagerů z mého výzkumu. Polovina těchto mladých lidí nezná jejich složení. Mohlo by se říct, že je nezajímá, nepřemýšlejí o tom, co pijí. Jestli jim energetické nápoje, masivně propagované jako skvělé životabudiče a dodavatele psychické i fyzické výkonnosti, nemohou přivodit závažné zdravotní problémy. Jako nejzávažnější se ukazuje jejich kombinace s alkoholem. Je alarmující, že vyznavačkami této kombinace ve vyšším počtu se ukázaly dívky. Aby bylo možné tuto skutečnost nějak pozitivně ovlivnit, je nutné zapojení souboru preventivních opatření. V tomto kontextu to také znamená včasné vymezení problému, jeho pochopení a řešení. V rámci primární prevence je nejdůležitější co nejvíce oddálit první setkání s drogou, v našem případě s energetickým nápojem. Je nutná úprava legislativy ohledně energetických nápojů, důrazné varování na obalech energetických nápojů ohledně zdravotních komplikací a o nevhodnosti míchání energetických nápojů s alkoholem. Odborné kruhy by měly apelovat na zákonodárce ohledně zákazu reklamy, zaměřené na děti a mladé lidi, a také jednání o zákazu prodeje energetických nápojů dětem a mladistvým. Jako velice přínosný se také jeví návrh, aby v rámci preventivních 78
prohlídek u dětí a mladých lidí byla zařazena otázka, jestli pijí energetické nápoje, spolu s otázkami, jestli pijí alkohol a kouří. Jak ukázal výzkum, polovina mladých lidí netuší o nebezpečích skrývajících se v energetických nápojích. Nejvíce informací ohledně těchto negativech získávají mladí lidé prostřednictvím internetu. Jak výzkum dokazuje, celková informovanost ohledně energetických nápojů je velice malá i u rodičů, pedagogů a trenérů. Na to, aby mladý člověk informace správně přijal, je musí zpracovat ve třech rovinách. V rovině racionální, emoční a behaviorální. Informace musí být vytříděné, aby se neobjevily zkreslené výklady jednotlivých informací. Pravdivé informace, prezentované známými lidmi, jako jsou např. herci, sportovci, zpěváci, atd., musí být kvalitní, aby byl člověk schopen vnímat celou jejich šířku. Prevence by měla být součástí vzdělávání a výchovy a měl by to být kontinuální proces.
79
4 Závěr Bakalářská práce měla za cíl sledovat vliv energetických nápojů na kvalitu života a životní styl teenagerů. Tento úkol byl splněn. V dotazníkovém šetření jsem pomocí 40 otázek zjišťovala, jaké zájmy a aktivity mladí lidé ve věku 12 – 18 let preferují. Jaký je jejich vztah ke sportu, jak velká skupina se zajímá i o sporty adrenalinové, které jsou z hlediska problematiky energetických nápojů velmi podnětné, protože nemalá část reklamy na energetické nápoje je zaměřená právě tímto směrem. Úloha rodiny hraje v tomto období ještě stále významnou úlohu, i když vliv vrstevníků získává také důležitou roli. I tyto vzájemné vztahy byly zjišťovány v dotazníku, protože ekonomická situace rodin, počet sourozenců a vztahy v rodině, to vše ovlivňuje životní styl teenagerů. Co se týče informovanosti ohledně složení energetických drinků, ale i zdravotních komplikací spojených s jejich užíváním, jako nejvíce využívaný se ukázal internet, bez kterého si teenageři svůj život nedokážou představit. 99 % teenagerů internet využívá denně, toho si jsou vědomi i výrobci energetických nápojů, kteří na svých webových stránkách nabízejí nejrůznější slevy na koupi energetických nápojů, využívají internetu na propagaci různých sportovních a kulturních akcí spojených právě s určitou značkou energetického nápoje. Co se nebezpečnosti týče, byla kombinace energetického nápoje spolu s alkoholem vyhodnocena jako velice nebezpečná. Jak se ukázalo, třetina mladých lidí energetické nápoje s alkoholem skutečně konzumuje. Alkohol a kouření jsou také běžnou součástí životního stylu teenagerů. Látky, které jsou obsaženy v energetických nápojích, nakrátko povzbudí dospělé a zdravé lidi, ale i to jenom v doporučené denní dávce, která se nesmí překročit. Pak se stávají nebezpečnými a škodlivými, a mohou kromě intoxikace způsobit i poškození životně důležitých orgánů, jako jsou např. srdce a ledviny, ale také ostatních orgánů, např. játra, žaludek, gastrointestinální trakt, atd. Jde právě o skryté nebezpečí, které se bohužel projeví až v delším časovém horizontu nadměrného užívání. Z hlediska dětí a 80
mladých lidí můžeme mluvit o minimálně podobném riziku jako při užívání drog (Novotný, 2013). Během puberty prochází mozek delikátní vývojovou fází, během které může dojít k rozvoji mnoha psychických nemocí, jak uvádí profesor Huber z Curyšské dětské nemocnice. Kromě těchto závažných prognόz varují lékaři před poškozením srdce, kde může dojít až k zástavě a smrti. Mnoho lékařů má zkušenosti se zvýšenou nervozitou až agresivitou, zhoršenou schopností soustředit se a úzkostí u mladých lidí a dětí po požití energetických nápojů. Jenom látka obsažená v každém syceném nápoji, oxid uhličitý, má dokazatelný vliv na odvápňování kostí, což zvyšuje riziko zlomenin a onemocnění pohybového aparátu. Je na každém mladém člověku, nakolik se nechá ovlivnit reklamními slogany energetických nápojů. Lidská psychika je silný faktor, a tak skutečně můžeme mít na krátký čas pocit, že energetické nápoje mají povzbuzující účinek. V zájmu celé společnosti by mělo být, aby se děti a mladí lidé k těmto nápojům, které pro ně nejsou bezpečné, dostávali až v dospělosti, kdy už budou mít více zkušeností ohledně manipulace reklamy, polopravdivých informací a jejich organismus a psychika už budou vyzrálé.
81
Seznam použité literatury 1.Monografie (kniha): 1. COMBY, B. Jak se zbavit závislosti na tabáku. Hodkovičky [Praha]: Pragma,
c2007, 127 s. ISBN 978-80-7349-077-5. 2. DUPONT, L. 1001 reklamních tipů. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2009, 311 s.
ISBN 978-80-7349-195-6. 3. FONTANA, M. Sladká droga: co hrozí při nadměrné konzumaci cukru. 1. vyd.
Praha: Portál, 2013, 246 s. Rádci pro zdraví, sv. 5. ISBN 978-802-6204-817. 4. FOŘT, P. Co jíme a pijeme?: výživa pro 3. tisíciletí. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003,
221 s. sv. 5. ISBN 80-703-3814-8. 5. FOŘT,P.L-karnitin: pro zdraví a krásu. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2004, 46 s.
ISBN 80-863-2035-9. 6. GOODYER, P. Drogy teenager. 1. české vyd. Praha: Slovanský dům, 2001, 162 s. ISBN 80-864-2144-9. 7. JACOBI, J. Psychologie C.G. Junga. Vyd. 2., V Portálu 1. Praha: Portál, 2013, 210 s., [16] s. obr. příl. Spektrum (Portál), 83. ISBN 978-802-6203-537 8. KREJČÍ, I. O kávě a čaji, aneb, Víme proč je pijeme? Praha: Grada, 2000, 100 s.
Zdraví, sv. 15. ISBN 80-716-9535-1. 9. KRUPKA,J.Česká reklama: od pana Vajíčka po falešné soby. 1. vyd. Brno:
BizBooks, 2012, 264 s. ISBN 978-80-265-0046-9. 10. LANGMEIER, J. a D. KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie... Praha: Grada, 1998, 343 s., obr. ISBN 80-716-9195-X 11. MACEK, P. Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících.
1.vyd. Praha: Portál, 1999, 207 s. ISBN 80-717-8348-X. 12. MIKEŠ,V.Proč se klepou řízky: chemie v kuchyni. Praha: Dokořán, 2008, 199 s.
ISBN 978-80-7363-143-7. 13. NEŠPOR, K.,PERNICOVÁ, H. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha:
Portál, 1999, 112 s. ISBN 80-717-8299-8. 14. NESPOR, K.
by -717-8432-X.
15. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 157 s. ISBN
80-717-8515-6. 82
16. NEŠPOR, K. Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s
alkoholem, a jejich blízké. Vyd. 1. Brno: Host, 2006, 236 s. ISBN 80-729-4206-9. 17. NOVOTNÝ, J., STANČIAK, J. Drogová závislosť a prevencia. Bratislava: EXPOL PEDAGOGIKA, 2011. ISBN 978-80-8091-240-6. 18. PREKOP, J.,SCHWEIZER,Ch. Děti jsou hosté, kteří hledají cestu: úvod do informační vědy. Praha: Portál, 2005, 233 s. Spektrum (Portál), 83. ISBN 80-8528277-1. 19. RÄTSCH, Chr. Indiánské léčivé rostliny: praktický a účinný rádce, jak konečně
přestat s kouřením. Vyd. 1. Praha: VolvoxGlobator, 2000, 221 s. ISBN 80-7207349-4. 20. SALEM,L.Reklamní slogany: nejlepší světové slogany a příběhy stojící za jejich
vznikem. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013, 216 s. ISBN 978-80-265-0064-3. 21. STRUNECKÁ, A. a kol. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 364 s. ISBN
978-80-7387-469-8. 22. ŠEDIVÝ, V.,VÁLKOVÁ,H. Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko, 1988. ISBN 28-049-88. 23. ZADÁK,Z.Magnézium a další minerály, vitamíny a stopové prvky ve službách zdraví. 1. vyd. S.l.: Břeclav:Adamira , 2010, 79 s. ISBN 978-809-0421-707.
2.Příspěvek ve sborníku 1. NOVOTNÝ, J. , et al. Energetické nápoje, drogová závislosť a prevencia. In: Sborník z medzinárodnejkoferencie. Ružomberok: Verbum, 2013, s.26-44. ISBN 978-80-561-0061-5
3.Článek v časopise 1. ODDY. W. H. – O’SULLIVANT T. A. Energydrinksforchildren and adolescents, erring on thesideofcautionmayreduce long term healthrisks. BritishMedicalJournal, 2009, 339. 2. FERRIA SE, DE MELLO MT, POMPEIA S, DE SOUZA-FORMIGONI ML. Effectsofenergy drink ingestion on alcoholintoxication. AlcoholClin Exp Res. 2006;30:598–605. 83
3. ARRIA, A. M. et al. Energy Drink Consumption and Increased Risk forAlcohol Dependence. Alkoholism, Clinical and ExperimentalResearch, 2011, 35, (2): 365375. 4. Burns, J. J., Evans, C.: Thesynthesisof L-ascorbic acid in theratfrom Dglucuronolactone and L-gulonolactone. J. Biol. Chem. 1956, 223, (2): 897–905. 5. PETR, J. Co se děje v mozku teenagerů. Psychologie. ISSN 1212-9607, 2009, roč. 15, č. 11, s. 27-30. 6. Zammit, V. A,etal : Carnitine, mitochondrialfunction and therapy. Adv. Drug. Deliv. Rev. 2009, 61 (14): 1353–1362.
4.Elektronické dokumenty 1. HORTOVÁ, K. Energetické nápoje. Brno, 2011. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/258487/lf_b/Hortova-_Energeticke_napoje_BC_.pdf.txt. Bakalářská. Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta. 2. HUBERT, R. a N. OLINI. Caffeineconsumptionslowsdown brain development, rat study shows. In: Science Daily [online]. 2013 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.sciencedaily.com/releases/2013/09/130924091323.htm
3. SEIFERT, S.M.HealthEffectsofEnergyDrinks on Children, Adolescents, and YoungAdults. In: HealthEffectsofEnergyDrinks on Children, Adolescents, and YoungAdults [online]. 2011 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://pediatrics.aappublications.org/content/127/3/511.long 4. WOLK, BJ, M GANETSKY a KM BABU. Toxicity ofenergydrinks. In: Http://www.ncbi.nlm.nih.gov [online]. 24.4.2012 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22426157 5. Výzkum životního stylu žáků. České zdravotnické fórum [online]. 2013 [cit. 2014-0222]. Dostupné z: http://czf.cz/news/99
84
Seznam tabulek Tabulka 1 Věkové rozdělení respondentů podle pohlaví a věku Tabulka 2 Věkové rozdělení respondentů podle vzdělání Tabulka 3 Věkové rozdělení respondentů podle bydliště Tabulka 4
Věkové rozdělení respondentů podle materiálního zabezpečení
Tabulka 5
Věkové rozdělení respondentů podle počtu sourozenců
Tabulka 6 Věkové rozdělení respondentů podle pořadí v rodině Tabulka 7 Věkové rozdělení respondentů podle vzdělání otce Tabulka 8 Věkové rozdělení respondentů podle vzdělání matky Tabulka 9 Věkové rozdělení respondentů podle situace v rodině Tabulka 10 Věkové rozdělení respondentů podle členství v různých organizacích Tabulka 11 Věkové rozdělení respondentů podle vztahu ke sportu Tabulka 12 Věkové rozdělení respondentů podle vztahu ke knihám Tabulka 13 Věkové rozdělení respondentů podle návštěvy baru, diskoték, klubu apod. Tabulka 14 Věkové rozdělení respondentů podle využívání internetu Tabulka 15 Věkové rozdělení respondentů podle délky sledování televize Tabulka 16 Věkové rozdělení respondentů podle návštěvy fitness centra Tabulka 17 Věkové rozdělení respondentů podle zájmu o adrenalinové sporty Tabulka 18 Věkové rozdělení respondentů podle toho, s kým řeší své problémy Tabulka 19 Věkové rozdělení respondentů podle ochutnávky energetických nápojů Tabulka 20 Věkové rozdělení respondentů podle pití energetických nápojů Tabulka 21 Věkové rozdělení respondentů podle toho, jak často pijí energetické nápoje Tabulka 22 Věkové rozdělení respondentů podle doby pití energetických nápojů Tabulka 23 Věkové rozdělení respondentů podle důvodu pití energetických nápojů Tabulka 24 Věkové rozdělení respondentů podle inspirace k pití energetických nápojů Tabulka 25 Věkové rozdělení respondentů podle znalosti o složení energetických nápojů
85
Tabulka 26 Věkové rozdělení respondentů podle znalosti o zdravotních komplikacích Tabulka 27 Věkové rozdělení respondentů podle znalosti o druzích zdravotních komplikací Tabulka 28 Věkové rozdělení respondentů podle zdrojů informací o zdravotních komplikacích Tabulka 29 Věkové rozdělení respondentů podle možnosti nákupu energetických nápojů ve škole Tabulka 30 Věkové rozdělení respondentů podle kvality propagace a reklamy energetických nápojů Tabulka 31 Věkové rozdělení respondentů podle oblíbenosti značek energetických nápojů Tabulka 32 Věkové rozdělení respondentů podle užívání alkoholu Tabulka 33 Věkové rozdělení respondentů podle míchání alkoholu s energetickými nápoji Tabulka 34 Věkové rozdělení podle kouření respondentů Tabulka 35 Věkové rozdělení respondentů podle kombinace en. nápojů s kouřením Tabulka 36 Věkové rozdělení respondentů podle užívání drog Tabulka 37 Věkové rozdělení respondentů podle spojení energetických nápojů s drogami Tabulka 38 Věkové rozdělení respondentů podle užívání marihuany Tabulka 39 Věkové rozdělení respondentů podle kombinace marihuany s en. nápoji
86
Seznam grafu Graf 1 Celkový počet respondentů podle pohlaví a věku Graf 2 Celkový počet respondentů podle vzdělání Graf 3 Celkový počet respondentů podle bydliště Graf 4 Celkový počet respondentů podle materiálního zabezpečení Graf 5 Celkový počet respondentů podle počtu sourozenců Graf 6 Celkový počet respondentů podle pořadí dítěte v rodině Graf 7 Celkový počet respondentů podle vzdělání otce Graf 8 Celkový počet respondentů podle vzdělání matek Graf 9 Celkový počet respondentů podle situace v rodině Graf 10 Celkový počet respondentů podle členství v různých organizacích Graf 11 Celkový počet respondentů podle vztahu ke sportu Graf 12 Celkový počet respondentů podle vztahu ke knize Graf 13 Celkový počet respondentů podle návštěvy baru, diskoték, klubu apod. Graf 14 Celkový počet respondentů podle využívání internetu Graf 15 Celkový počet respondentů podle délky sledování televize Graf 16 Celkový počet respondentů podle návštěvy fitness centra Graf 17 Celkový počet respondentů podle zájmu o adrenalinové sporty Graf 18 Celkový počet respondentů podle toho, s kým řeší své problémy Graf 19 Celkový počet respondentů podle ochutnávky energetických nápojů Graf 20 Celkový počet respondentů podle pravidelnosti pití energetických nápojů Graf 21 Celkový počet respondentů podle toho, jak často pijí energetické nápoje Graf 22 Celkový počet respondentů podle doby pití energetických nápojů Graf 23 Celkový počet respondentů podle důvodu pití energetických nápojů Graf 24 Celkový počet respondentů podle inspirace k pití energetických nápojů Graf 25 Celkový počet respondentů podle znalosti o složení energetických nápojů Graf 26 Celkový počet respondentů podle znalosti o zdravotních komplikacích 87
Graf 27 Celkový počet respondentů podle znalosti o druzích zdravotních komplikacích Graf 28 Celkový počet respondentů podle zdrojů informací o zdrav. komplikacích Graf 29 Celkový počet respondentů podle možnosti nákupu en. nápojů ve škole Graf 30 Celkový počet respondentů podle kvality propagace a reklamy en. nápojů Graf 31 Celkový počet respondentů podle oblíbenosti značek energetických nápojů Graf 32 Celkový počet respondentů podle užívání alkoholu Graf 33 Celkový počet respondentů podle míchání alkoholu s en. nápoji Graf 34 Celkový počet respondentů podle kouření Graf 35 Celkový počet respondentů podle kombinace en. nápojů s kouřením Graf 36 Celkový počet respondentů podle užívání drog Graf 37 Celkový počet respondentů podle spojení en. nápojů s drogami Graf 38 Celkový počet respondentů podle užívání marihuany Graf 39 Celkový počet respondentů podle kombinace marihuany s en. nápoji
88
Seznam příloh Příloha 1: Žádost o umožnění výzkumu
89
90
91
92
Příloha 2: Dotazník
Martina Sedláková, Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 58601 Jihlava Katedra zdravotnických studií, obor Všeobecná sestra
Vážený/á respondente (respondentko), jsem posluchačkou VŠPJ a podkladem pro ukončení mého studia je vypracování bakalářské práce. Dovoluji si Vás požádat o pečlivé vyplnění dotazníku na téma Energetické nápoje v životním stylu teenagerů. Dotazník je zcela anonymní a jeho údaje poslouží pouze k vypracování mé bakalářské práce. Děkuji za Váš čas, který jste věnovali tomuto dotazníku. S pozdravem
Jihlava, leden 2014 Sedláková
Martina
93
DOTAZNÍK Vaše iniciály: 1. Věk 12-14 roků 15-17 roků 18 a více roků 2.Pohlaví muž žena 3. Vzdělání základní
jiné(uveďte jaké………………………….)
gymnázium střední škola s maturitou střední škola bez maturity 4. Bydliště vesnice
město do 30 000 obyvatel
město do 10 000 obyvatel
město nad 30 000 obyvatel
5. Materiální zabezpečení velmi dobré
průměrné
dobré
složité
6. Počet sourozenců 0
3
1
4 a více
2 7. Které dítě v pořadí jste? 1.
3.
2.
4. a více
8. Vzdělání otce základní
středoškolské
odborné
vysokoškolské
94
jiné(uveďte jaké……………………………) 9. Vzdělání matky základní odborné středoškolské vysokoškolské
10. Jaká je situace ve Vaší rodině? rodiče žijí spolu
bydlím s otcem
rodiče nežijí spolu
jiné (prarodiče, teta, příbuzní, dětský domov,….)
bydlím s matkou
11.Jste členem nějaké organizace, asociace, klubu, atd.? ano ne 12. Sportujete? ano – závodně ano – rekreačně nesportuji 13.Čtete knihy? ano ne 14. Navštěvujete bary, diskotéky, kluby, atd.? ano ne 15. Využíváte internet? ano
do 1 hod/den
2- 3 hod/den
ne
95
3 a více
16. Sledujete televizi? ano
do 1 hod/den
2- 3 hod/den
3 a více
ne 17. Navštěvujete fitness centrum? ano – pravidelně ano – občas ne 18. Jste vyznavačem adrenalinových sportů? ano - aktivně (sám provozuji) ano - pasivně (dívám se v TV, navštěvuji akce, …) ne
19. S kým nejčastěji mluvíte o svých problémech? rodiče
přítel/ přítelkyně
starší sourozenci
psycholog
kamarádi
prarodiče
učitel
20. Ochutnali jste už někdy energetický nápoj? ano ne 21.Pijete pravidelně energetické nápoje? ano ne 22. Jak často pijete energetické nápoje? každý den 2-3 krát týdně 1 krát týdně
23. Kdy nejčastěji pijete energetické nápoje? ráno 96
odpoledne večer 24.Proč pijete energetické nápoje? chutnají mi
pro snížení pocitu únavy
pro zvýšení výkonu (trénink, zápas)
chci zapadnout do kolektivu
pro zlepšení koncentrace (zkouška, písemka, atd.)
chci být „IN“
25. Kdo nebo co Vás inspirovalo k ochutnání nebo pití energetických nápojů? spolužáci
zvědavost
kamarádi
internet nebo TV
starší sourozenec
chci být „IN"
reklama 26. Víte, jaké je složení energetických nápojů? (jestli ano, napište jaké) ano …………………………………………………….. ne 27.Slyšeli jste o možných zdravotních komplikacích v důsledku pití energetických nápojů? ano ne 28.O kterých zdravotních komplikacích jste slyšeli poruchy spánku
zvýšená nervozita
zvýšená agresivita
poškození srdce
zástava srdce
kolaps
nevolnost
dehydratace
střízlivá opilost 29. Informace ohledně zdravotních komplikací jste získali: od rodičů
od prarodičů
od kamarádů
na internetu nebo v TV
ve škole
od sourozence
od trenéra
od jiných lidí
30. Máte možnost koupit energetické nápoje ve škole? ano ne 97
31. Líbí se Vám propagace a reklama energetických nápojů? ano ne 32. Jakou značku preferujete bez ohledu na finanční možnosti? Red Bull
Tiger
Big Shock
Rock Star
Monster
Kamikaze
Semtex
řetězcové energetickénápoje(Spar,Tesco, …)
Burn 33.Pijete alkohol? ano ne 34.Mícháte energetické nápoje s alkoholem? ano
pravidelně
občas
ne 35. Kouříte cigarety? ano ne 36. Kouříte v kombinaci s energetickými nápoji? ano ne 37. Užíváte drogy? ano ne 38. Užíváte drogy spolu s energetickými nápoji? ano ne 39, Kouříte marihuanu? ano ne
98
40. Kombinujete kouření marihuany s pitím energetických nápojů? ano ne
99
Příloha 3: Obrázek
http://sever-rat.blog.cz/1111/sbirka-energy-drinku-se-rozsirila
http://tn.nova.cz/vase-zpravy/nejvetsi-ceska-sbirka-energy-drinku.html
