VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě Bakalářská práce

Autor: Petra Bímová Vedoucí práce: Mgr. Jana Bubláková Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce na téma úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě v teoretické části charakterizuje cévní mozkovou příhodu, její rozdělení, příznaky, diagnostiku, možnosti léčby a komplikace. Praktická část se zabývá mírou informovanosti široké laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě. Součástí je vyhodnocení výzkumu v grafickém znázornění, grafy jsou slovně ohodnoceny. Cílem této práce je zjistit, jaká je úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a určení možného směru prevence. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, hemoragie, ischemie, tranzitorní ischemická ataka, léčba, prevence

Annotation Topic The level knowledge the general public about stroke is divided into two parts. The theoretical part describes stroke, symptoms, diagnostics, treatment and complications. The practical part describes level of knowledge the general public about stroke. Evaluation research shows graphical representation. That are verbally evaluated. The aim of my work was to determine the level of knowledge of the general public about stroke. The aim was also to identify possible prevention. Crucial words: stroke, hemorhaggia, ischemia, transient ichemic attact, therapy, prevention

Poděkování Děkuji paní Mgr. Janě Bublákové za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi věnovala. Poděkování patří také všem respondentům.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15.3 2014

Podpis

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 7 1.1 Cíl práce ........................................................................................................................... 9 1.2 Pracovní hypotézy ............................................................................................................ 9 2 Teoretická část ....................................................................................................................... 10 2.1 Definice .......................................................................................................................... 10 2.2 Cévní zásobení mozku ................................................................................................... 10 2.3 Fyziologie mozku ........................................................................................................... 11 2.4 Klasifikace CMP ............................................................................................................ 11 2.4.1 Ischemické příhody ................................................................................................. 12 2.4.2 Klinická klasifikace iCMP ...................................................................................... 12 2.4.3 TIA- tranzitorní ischemická ataka, malá mozková mrtvice .................................... 13 2.4.4 Hemoragické příhody .............................................................................................. 13 2.5 Rizikové faktory CMP ................................................................................................... 13 2.6 Klinický obraz ................................................................................................................ 14 2.6.1 Přnaky CMP v přehledu .......................................................................................... 14 2.7 Diagnostika..................................................................................................................... 16 2.8 Léčba .............................................................................................................................. 17 2.8.1 Neurologické možnosti léčby .................................................................................. 17 2.8.2 Neurochirurgické možností léčby ischemické CMP ............................................... 18 2.9 Rehabilitace po CMP ..................................................................................................... 18 2.10 Nejčastější komplikace CMP ....................................................................................... 19 2.11 Prevence ....................................................................................................................... 20 2.12 Závěrem ........................................................................................................................ 21 3 Praktická část ......................................................................................................................... 22 3.1 Metodika výzkumu ......................................................................................................... 22 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ....................................... 22 3.3 Průběh výzkumu ............................................................................................................. 22 3.4 Zpracování získaných dat ............................................................................................... 22 3.5 Výsledky výzkumu ......................................................................................................... 23 3.6 Diskuze ........................................................................................................................... 39 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi .............................................................................. 43 4 Závěr...................................................................................................................................... 44 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 46 Seznam grafů ............................................................................................................................ 48 Seznam příloh ........................................................................................................................... 50

1 Úvod Tématem bakalářské práce je „Úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě“. Cévní mozková příhoda (dále CMP) je často se vyskytující onemocnění. Při své práci přicházím do styku s lidmi postiženými cévní mozkovou příhodou a především s jejich příbuznými. Ze svých zkušeností vím, že se lidé začnou zajímat o tuto problematiku až ve chvíli, kdy se jich to začne blízce dotýkat. V součastné době je léčba cévní mozkové příhody na vysoké úrovni. Nejdůležitější je včasné rozeznání tzv. varovných příznaků provázející mozkovou příhodu a co nejrychlejší transport postiženého do nemocnice. Téma této bakalářské práce jsem si vybrala nejen díky svým zkušenostem ze svého zaměstnání, ale hlavně proto, že považuji za důležité neustále zvyšovat povědomí o CMP, a to především co se týče rizikových faktorů, prevence, příznacích a nutnosti okamžitě postiženého dopravit do nemocnice. Pokud bude široká veřejnost poučena o problematice onemocnění a o možnostech jak eliminovat její vznik, dá se předpokládat, že se o tuto problematiku začne zajímat více lidí. V poskytování informací o CMP má velkou roli nejenom lékař, ale také sestra. Právě ošetřující personál, který je s pacientem v neustálém kontaktu může pacienta ovlivnit. Sestra pacienta nejenom edukuje, podává potřebné informace, ale zároveň zjišťuje zda nemocný správně porozuměl. Neméně důležitým faktorem při rozhodování volby zpracovávaného tématu bakalářské práce je skutečnost, že mám vlastní zkušenost s péčí o blízkého člena rodiny postiženého cévní mozkovou příhodou. Cévní mozková příhoda nebo také iktus je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a

invalidizace.

(Kalita,

2010)

Roční

incidence

v zemích

evropské

unie

je

u CMP mezi 90 – 160 případů na 100 000 obyvatel. (Brabec, 2014) Stejně jako v zaměstnání jsem se i v okruhu svých blízkých ocitla v situaci, kdy jsem se snažila poskytnout maximum informací o této nemoci. Je potřeba si uvědomit, že situace v České republice je alarmující. Incidence onemocnění je v naší republice zhruba 300 případů na 100 000 obyvatel, přičemž mortalita je až dvojnásobná proti evropskému průměru, zejména u mužů mezi 40 - 65 lety. Během posledních let se zvyšuje výskyt CMP také u osob v produktivním věku, především v důsledku stresu, nezájmu o vlastní zdraví a nedodržování vhodné životosprávy. Do jednoho roku po iktu umírá přibližně 40 % pacientů. Na mozkový iktus zemře ročně zhruba 17 000 obyvatel. (Brabec, 2014)

7

Všechny tyto informace mě vedly k sestavení dotazníku, který by mi pomohl zmapovat informovanost laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a získaná data vyhodnotit. Vzhledem k dosavadním zkušenostem z nemocnice, ale i od mých blízkých předpokládám, že informovanost o této nemoci bude na nízké úrovni a proto bych se pokusila ve výsledku navrhnout některá doporučení pro praxi, která by vedla ke zvýšení povědomí o této chorobě.

8

1.1 Cíl práce Cíl 1 Zmapování informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě Cíl 2 Zjištění míry informovanosti laické veřejnosti o příčinách a příznacích cévní mozkové příhody. 1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza číslo 1 Více než polovina dotazovaných respondentů bude mít podprůměrné znalosti o cévní mozkové příhodě Hypotéza číslo 2 Více než polovina dotazovaných respondentů bude znát příčinu vzniku cévní mozkové příčiny Hypotéza číslo 3 Dvě třetiny respondentů nebudou znát typické varovné příznaky cévní mozkové příhody Hypotéza číslo 4 Více jak polovina respondentů bude vědět, že v případě podezření postižení jedince cévní mozkovou příhodou je nejdůležitější okamžitě volat rychlou záchranou pomoc

9

2 Teoretická část 2.1 Definice Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje cévní mozkovou příhodu jako rychle se rozvíjející ložiskové, někdy i celkové příznaky poruchy funkce mozku, které trvají déle než 24 hodin nebo končí smrtí nemocného, a to bez přítomnosti jiné zjevné příčiny než cerebrovaskulárního postižení. (Herzig, 2008) Cévní mozková příhoda (dále CMP), nebo také iktus je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a invalidizace. (Kalita, 2010) Roční incidence v zemích evropské unie je u CMP mezi 90 – 160 případů na 100 000 obyvatel. (Brabec, 2014) Situace v České republice je alarmující. Incidence onemocnění je v naší republice zhruba 300 případů na 100 000 obyvatel, přičemž mortalita je až dvojnásobná proti evropskému průměru, zejména u mužů mezi 40 - 65 lety. Během posledních let se zvyšuje výskyt CMP také u osob v produktivním věku, především v důsledku stresu, nezájmu o vlastní zdraví a nedodržování vhodné životosprávy. Do jednoho roku po iktu umírá přibližně 40 % pacientů. Na mozkový iktus zemře ročně zhruba 17 000 obyvatel. (Brabec, 2014) Pravdou ovšem zůstává fakt, že u nejčastějšího typu CMP je stav dobře léčitelný, a u třetiny pacientů dokonce vyléčitelný. To platí pouze za podmínek, že je takto postižený člověk včas dopraven do nemocnice, která se specializuje na léčbu CMP, a to nejdéle do 4 hodin od vzniku prvních příznaků. (Kalita, 2010) 2.2 Cévní zásobení mozku Krevní zásobení mozku je zajištěno dvěma systémy tepen: pravou a levou a. carotis interna (přední mozková cirkulace) a pravou a levou a. vertebralis (zadní mozková cirkulace). (Feigin, 2007) A.vertebralis se po průchodu skrz membrana atlantooccipitalis dělí dále na a. spinalis anterior, aa. spinales posteriores a aa. medulares – větve zásobující prodlouženou míchu. A. basilaris vzniká spojením pravé a levé a. vertebralis na rozhraní prodloužené míchy a Varolova mostu. Z ní odstupuje několik tepen, konečnými a nejsilnějšími větvemi jsou aa.cerebri posteriores, které se větví na mediální ploše temporálního a okcipitálního laloku. Od nich odstupují spojky aa. comunicantes posteriores, k pravé a levé a. carotis interna. Circulus arteriosus cerebri (Willisův okruh) je velmi variabilně utvářený tepenný okruh, který

10

se nachází na bázi mozku, kterým jsou spojeny konečné úseky a. vertebralis a a. carotis interna. Pomocí dvou spojek a. comunicans anterior a posterior je spojen vertebrobazilární a karotický tepenný systém. (Dylevský, 2009) Z Willisova okruhu pokračují tři páry hlavních mozkových tepen a. cerebralis anterior - pravá a levá, které vyživují mozek. Tepny a. cerebralis media a a. cerebralis posterior se spojují s nepárovou, krátkou tepennou spojkou a vytváří (a. communicans anterior). (Čihák, 2004) 2.3 Fyziologie mozku Mozek musí za normálních podmínek obdržet přibližně 1 litr krve za minutu, což je kolem 15 % celkové krve, kterou srdce pumpuje za klidových podmínek. Kyslíková spotřeba mozku je asi 20 % celkové spotřeby kyslíku organismu. Nejvyšší průtok je v šedé hmotě. Zhruba 60 % mozkové spotřeby kyslíku připadá na vlastní funkce nervové tkáně, 40 % kyslíku je pak zapotřebí k udržení mozkové buněčné hemostázy. (Podlaha, 2006) Přerušení dodávky kyslíku na 7-10 sekund může vyústit v nevratné poškození postižené části mozku. Na rozdíl od ostatních orgánů má mozek svůj vlastní systém autoregulace (schopnost vazokonstrikce, vazodilatace při poklesu nebo zvýšení systémového tlaku), který zajišťuje trvalost krevní cirkulace za určitých fyziologických limitů. Pokud ovšem podmínky překročí tyto limity, autoregulační systém selhává a následuje vznik cévní mozkové příhody. (Feigin, 2007) 2.4 Klasifikace CMP Cévní mozkové příhody lze označit jako heterogenní skupinu onemocnění. Řadíme k nim mozkové ischémie, intraparenchymové hemoragie, subarachnoidální krvácení (SAK) a trombózy mozkových splavů a intrakraniálních žil. Nejčastěji vzniká CMP na podkladě ischemickém 80 %, z 10-15 % na podkladě hemoragickém, a 5 % zaujímají krvácení subarachnoidální – SAK a cerebrální venózní trombóza (CVT). Postižení je nejčastěji tepenné, vzácněji pak žilní. Iktus je doprovázen ložiskovými příznaky. CMP je urgentní stav, vyžadující rychlou diagnostiku a včasné zahájení léčby. (Seidl, 2004)

11

2.4.1 Ischemické příhody Mozková příhoda je v 85 % způsobena buď ucpáním tepny krevní sraženinou, zúžením přívodné mozkové tepny nebo emboly (vmetky) uvolněnými ze srdce. U lidí starších 65 let může být zúžení tepen způsobeno aterosklerózou. Ateroskleróza je příčinou ischemického iktu až u 2/3 pacientů postižených CMP. Zhruba čtvrtina ischemických iktů je způsobena vmetkem pocházejícím ze srdce, postihující nejčastěji pacienty s fibrilací síní, postižením srdečních chlopní nebo po prodělaných srdečních operacích. Zánětlivé a infekční choroby jsou zodpovědné za 5-10 % ischemických mozkových příhod postihujících mladé lidi. (Feigin, 2007) Náhlý uzávěr a. carotis interna končí často smrtí, v případě přežití se stav pojí s těžkou invaliditou. Při uzávěru a. ophtalmica dochází k trvalé ztrátě zraku postiženého oka. Při postižení a. cerebri anterior je v popředí kontralaterální hemiparéze, kdy je více postižena dolní končetina. Kontralaterální hemiparéza s hemihypestézií, jsou příznaky typické pro postižení a. cerebri media. (Kubrická, 2012)

2.4.2 Klinická klasifikace iCMP TIA- tranzitorní ischemická ataka (přechodná ischemická ataka) Fokální cerebrální dysfunkce cévní etiologie trvající několik sekund, minut až hodin. Kompletně odeznívající do 24 hodin. RIND- reverzibilní ischemický neurologický deficit, vratný neurologický deficit Ischemický výpadek funkcí, kompletně odeznívající za déle než 24 hodin. ES- vyvíjející se iktus, pokračující ischemická příhoda Narůstající porucha funkce, bez stabilizace v průběhu posledních 24 hodin. CS- dokončený iktus, ukončená ischemická příhoda Chronický stav, který se nevyvíjí v posledních 24 hodinách, setrvalé reziduum. (Herzig, 2008)

12

2.4.3 TIA- tranzitorní ischemická ataka, malá mozková mrtvice „Tradiční definice hovoří o náhle vzniklém neurologickém deficitu, který se zcela upraví do 24 hodin. Podle různých sestav je průměrné trvání TIA v karotickém povodí 8-18 minut, ve vertebrobazilárním 13-22 minut.“ (Kalina, 2008, s. 16) Příznaky se v některých případech mohou výjimečně prodloužit i na několik hodin. Hlavní příčinou této variability jsou záložní přívody krve do mozku, které jsou všechny propojené na spodině mozkové tzv. willisovým okruhem, který připomíná přirozený by-pass. V jistém smyslu představuje TIA událost nejvyšší naléhavosti. Včasným odhalením máme příležitost předejít vzniku mozkové mrtvice. (Spence, 2008)

2.4.4 Hemoragické příhody Hemoragický iktus je způsoben krvácením do mozkové tkáně (intracerebrální) nebo do prostoru pod pavoučnicí (subarachnoidální – SAK). Tyto druhy iktů mají největší úmrtnost, ale tvoří relativně malý podíl na všech mrtvicích, 10-15 % intracerebrální, 5 % subarachnoidální krvácení. Krvácení z tepny uvnitř lebky je obvykle způsobené prasknutím tepenné výdutě (aneurysmatu). Mezi hlavní příčiny mozkových krvácení patří hypertenze nebo amyloidové poškození cév. Jediným příznakem subarachnoidálního krvácení bývá náhlá, krutá bolest bez zjevné příčiny. Často bývá doprovázena zvracením, ztuhnutím šíje nebo přechodnou ztrátou vědomí. Bohužel až 30 % subarachnoidálním krvácení probíhá bezpříznakově, zejména u starších osob. (Feigin, 2007) 2.5 Rizikové faktory CMP Většina CMP vzniká následkem kombinace medicínských příčin (např. vysoký krevní tlak) a příčin návykových (např. kouření). Takové příčiny nazýváme rizikovými faktory. Některé rizikové faktory mohou být regulovány, nebo dokonce zcela eliminovány, a to buď léčebnými prostředky, jako je např. užívání některých léků, nebo prostředky nemedicínskými, jako je změna životního stylu. To jsou tzv. ovlivnitelné rizikové faktory. Existují ale i faktory, které změnit nemůžeme. Mezi tyto neovlivnitelné rizikové faktory patří stárnutí, rasový původ a dědičnost. Mezi medicínské rizikové faktory patří: hypertenze, vysoká hladina cholesterolu, ateroskleróza, srdeční poruchy (fibrilace síní), výskyt CMP v rodině, nebo např. migrény. Často se tyto rizikové faktory vzájemně ovlivňují. Není výjimkou, že lidé s vysokým krevním tlakem častěji trpí srdečními chorobami a aterosklerózou. Riziko vzniku iktu narůstá s počtem

13

kombinovaných rizikových faktorů. Mezi návykové rizikové faktory patří kouření, nezdravé stravování, zvýšená konzumace alkoholu, nebo sedavý způsob života. (Feigin, 2007) 2.6 Klinický obraz Klinický obraz vzniká náhle a liší se podle velikosti a lokalizace léze. Klinické projevy CMP jsou velmi různorodé. Mohou se projevovat od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav, který může skončit i smrtí. Závažnější příhoda se nejčastěji projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti – nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybní inervace nebo bolesti hlavy. (Herzig, 2008)

2.6.1 Příznaky CMP v přehledu Porucha hybnosti Jedná se o nejtypičtější projev CMP, který je jasně vnímán jak samotným pacientem, tak jeho okolím, a vedle poruchy řeči vede k rychlé diagnóze. (Kalina, 2008) Porucha hybnosti může být různě závažná. Oslabení svalové síly se nazývá paréza, úplné ochrnutí pak plegie. Můžeme se ale setkat i pouze s poruchou jemných pohybů při zachovalé svalové síle. Mezi typické nálezy u CMP je hemiparéza/plegie, zhoršení hybnosti končetin na jedné polovině těla, a to vždy kontralaterálně vzhledem k lokalizaci infarktu. Při postižení řečiště a. cerebri media bývá ochrnutí výraznější na horní končetině, v případě postižení a. cerebri anterior na dolní končetině. K postižení hybnosti může také dojít pouze na jedné končetině, tzv. monoparéza/plegie. V případě kmenových lézí, není výjimkou ochrnutí tří triparéza/plegie nebo čtyř kvadruparéze/plegie končetin. (Herzig, 2008) Porucha citlivosti Při poruše citlivosti se může objevit snížení (hypestezie), vyhasnutím (anestezie), změnou kvality čití (dysestezie), nebo se může objevit brnění nebo mravenčení (parestezie). V některých případech se setkáváme pouze s porušením povrchového čití a zachování hlubokého nebo naopak. (Herzig, 2008) „Přesné vyšetření čití je často nemožné, nemocní v akutní fázi CMP jednak zhusta nedokážou spolupracovat, jednak jsou jejich sdělení velmi subjektivní a málo přesná.“ (Kalina, 2008, s.26)

14

Poruchy zraku Problematika poruch zraku je velmi složitá. Důležité je, abychom rozlišili poruchu zraku přítomnou na jednom oku a výpadek poloviny zorného pole. Výpadek poloviny zorného pole se nazývá hemianopsie. Pro CMP postihující okcipitální lalok nebo další části mozku, kterými probíhá zrakový trakt, je typická homonymní hemianopsie, kdy dochází k postižení kontralaterální poloviny zorného pole. (Herzig, 2008) Poruchy vyšší nervové činnosti Setkáváme se s poruchami řeči (fatické poruchy), čtení (dyslexie, alexie), počítání (dyskalkulie, akalkulie), psaní (dysgrafie, agrafie), orientace v prostoru, poruchami vykonávat složitější a účelové pohyby (dyspraxie, apraxie). Fatické poruchy lze rozdělit na poruchu porozumění, poruchu tvorby řeči a nejtěžší stav tzv. globální afázii. (Herzig, 2008) Mozečkové a vestibulární poruchy Tyto poruchy se nejčastěji projevují jako nesystematické závratě s vegetativním doprovodem (nauzea, vomitus) a poruchy koordinace hybnosti končetin nebo trupu. Cerebrální postižení bývá často provázeno výraznou okcipitální cefaleou. (Herzig, 2008) Extrapyramidové poruchy Hemibalismus

je

typickou

extrapyramidovou

poruchou,

projevující

se

hypotonií

a hyperkinézami charakteru vrhání a házení, postihujícími kontralaterální končetiny. (Herzig, 2008) Kmenové poruchy Kmenové poruchy představují složitou problematiku. Kromě zkřížených hemiparéz a hemiplegií sem patří řada poruch mozkových nervů, které z kmene vycházejí a jejichž léze vyvolávají poruchy artikulace nebo poruchy okohybné. Kmenové poruchy zahrnují ale i život ohrožující poruchy oběhu a dýchání. (Herzig, 2008) Poruchy vědomí Poruchy vědomí rozlišujeme kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní poruchy lze rozdělit dále na somnolenci (pacient reaguje na oslovení), sopor (pacient reaguje na taktilní podměty) a kóma (pacient reaguje pouze na algické podměty nebo nereaguje vůbec). Ke klasifikaci

15

poruch vědomí se užívá Glasgow coma scale – GSC, přičemž hranici mezi těžkými a lehčími poruchami tvoří 8 bodů (maximální počet bodů 15). (Herzig, 2008) Cefalea Cefalea se objevuje především u CMP embolické etiologie a infarktů mozečku. Často bývá projevem zvýšeného intrakraniálního tlaku (v případě ischemického iktu vyvolaného zpravidla edémem). (Herzig, 2008) Nauzea, vomitus Tyto příznaky mohou provázet CMP různých lokalizací, nejčastěji se však objevují při postižení vertebrobazilární oblasti. (Herzig, 2008) 2.7 Diagnostika Nejdůležitější pro další léčebný postup je iniciální odlišení hemoragické a ischemické CMP. Hlavním cílem klinického vyšetření je provést rychlé zhodnocení závažnosti neurologického deficitu a diferenciálně diagnosticky uvažovat o jiné příčině pacientových obtíží než CMP. Součástí vyšetření pacienta s akutním iktem je i orientační interní vyšetření se zaměřením na vitální a kardiovaskulární funkce jako je tlak, tepová frekvence nebo tělesná teplota. (Herzig, 2008) Vyšetření CT (počítačová tomografie) hraje klíčovou roli pro diagnostiku akutního iktu, a to především díky jeho schopnosti spolehlivě zobrazit čerstvé intrakraniální krvácení. (Kalina, 2008) Mohou být přítomny časné známky ischémie, nebo již viditelné infarktové ložisko. Mezi hlavní výhody patří dostupnost a rychlost vyšetření. Nevýhodou je, že v akutní fázi iCMP většinou neposkytuje informace o rozsahu ischemických změn. Tuto nevýhodu lze odstranit perfúzním CT (moderní CT vyšetření, kterým lze zobrazit zónu hypoperfuze). (Herzig, 2008) Mezi další vyšetřovací metody patří EKG, RTG srdce a plic, laboratorní vyšetření (KO, APTT, INR, Na, K, Cl, renální a jaterní funkce, glykémie, CRP, FW, ASTRUP – při podezření na hypoxii), pulzní oxymetrie, lumbální punkce (ta se provádí především při podezření na subarachnoidální krvácení, v případě, že je CT negativní nebo není znám přesný rozvoj symptomů). Ve vybraných případech EEG, které se využívá k diferenciálně diagnostickému odlišení od epileptických záchvatů. (Herzig, 2008)

16

Magnetická resonance je v současné době nejcitlivější technikou v detekci ischémie, a to především z hlediska časového, ale i prostorového rozlišení. (Kalina, 2008) Fyzikální princip není ale na rozdíl od CT založen na rentgenovém záření, ale na chování dipólů v silném magnetickém poli. To umožňuje především vyšetření těhotných pacientek bez jakékoli radiační zátěže. (Sameš a kol., 2005) Výhodou MR od nativního CT je zobrazení lokalizace

a

velikosti

čerstvého

infarktu,

odlišení

akutních

ischemických

změn

od chronických, pomocí novějších přístrojů spolehlivě zobrazit i intracerebrální hemoragii v časném stádiu. Mezi nevýhody patří větší časová náročnost oproti CT vyšetření, horší dostupnost a kontraindikace provedení u řady pacientů (kardiostimulátor, implantovaný srdeční defibrilátor). (Herzig, 2008) „V praxi se často setkáváme se situací, že pro cenné minuty, které stále umožňují pro pacienta být kandidátem trombolýzy, je časově náročnější MR vyšetření obětováno a k základní diagnostice se použije vyšetření CT.“ (Kalina, 2008, s. 69) Digitální subtrakční angiografie (DSA) je častěji indikována u hemoragických CMP. Velký význam má v diagnostice akutní CMP, pokud je uvažováno o možnosti intraarteriální rekanalizace, v diagnostice a následné endovaskulární léčbě chronických onemocnění cévní stěny. (Kalina, 2008) Vyspělé technické metody jsou v současné době schopny zachytit stav mozku a míru jeho případného poškození, pokud k ní v průběhu mozkové mrtvice došlo. S využitím uvedených moderních lékařských metod a vyspělé laboratorní vyšetřovací techniky se rapidně zvyšují šance odhalení závažného poškození mozku při akutních stavech ischemické mozkové mrtvice. (Clarke, 2009) 2.8 Léčba Cévní mozková příhoda musí být posuzována jako urgentní stav, v mnohých případech terapeuticky příznivě ovlivnitelný. Nejdůležitější je co nejrychlejší zahájení adekvátní terapie, nejlépe na iktové jednotce, která zajišťuje komplexní diagnostickou, léčebnou a časnou rehabilitační péči pro pacienty postiženými CMP. (Herzig, 2008)

2.8.1 Neurologické možnosti léčby Ischemický iktus je léčitelný v prvních 4 až 4,5 hodinách od vzniku příhody. Obecně ale platí, že čím dříve se léčba zahájí, tím je výsledný stav lepší. Mezi základní léčebnou metodu patří tzv. celotělová trombolýza, kdy se aplikuje v infúzi lék, který uzávěr v cévě rozpustí. Léčba

17

se provádí na specializovaných jednotkách intenzivní péče neurologického pracoviště (tzv. iktová jednotka). Indikace pro použití tohoto léku má ale svá určitá omezení a nemocný musí splnit všechna protokolem daná kritéria pro podání tohoto léku. V případě, že pacient nesplní všechna kritéria, může být ohrožen např. vznikem mozkového krvácení. V současnosti se odhaduje, že u nás může být trombolýzou léčeno 10-15 % nemocných postižených ischemickým iktem. Další podmínkou pro úspěšné léčení akutní CMP je přijetí nemocného na jednotku intenzivní péče, kde je možné podchytit veškeré komplikace iktu např. srdeční selhání, a jejich léčbou tak zlepšit nejen šanci na přežití, ale zmírnit motorické a jiné postižení mozkových funkcí. (Kalita, 2010)

2.8.2 Neurochirurgické možností léčby ischemické CMP Výkony

rekonstrukční

–

v místě léze

(karotická

endarterektomie),

nebo

bypassy

(extra-intrakraniální anastomóza). Tyto operace řadíme v rámci léčby cévního onemocnění mozku do oblasti primární a sekundární prevence. Jedná se nejčastěji o operace plánované s hlavním smyslem předejít iktu. K těmto zákrokům jsou nejčastěji indikováni nemocní asymptomatičtí nebo s TIA. (Adamčová, 2003) Výkony dekompresní – kam patří odsátí malatické tkáně a dekompresní kraniotomie či kraniektomie. Jedná se o výkony akutní, život zachraňující a lze je přirovnat k operacím epidurálních hematomů. Pacienti mají obvykle vyjádřen syndrom nitrolební hypertenze s poruchou vědomí. (Adamčová, 2003) Vždy musíme zhodnotit klinický neurologický nález, interní vyšetření a zobrazovací metody. Důležité je zvážit rizika ve srovnání s přirozeným průběhem onemocnění. Některé pacienty je někdy bezpečnější vůbec neoperovat. Naopak při správně zvolené, dobře načasované a provedené operaci jsou výsledky velmi povzbudivé. (Adamčová, 2003) 2.9 Rehabilitace po CMP Prvních šest měsíců po poškození CNS je z hlediska restituce funkce naprosto zásadních, a léčebná rehabilitace je právě v prvních měsících po CMP nejefektivnější. Proto je časná rehabilitace zahájena a prováděna na iktových jednotkách. (Adamčová, 2003) Někteří lidé se po CMP zcela zotaví, jiní mohou mít závažné potíže ještě po roce. Existuje několik faktorů, které mohou výsledek ovlivnit. Patří sem kvalita rehabilitační léčby, kde je zahrnuta především prevence a léčba komplikací (retrakce, kontrakce, proleženiny), které 18

mohou zvýšit poškození způsobené cévní mozkovou příhodou. Nejdůležitější jsou první týdny po CMP, během tohoto období je důležité stimulovat a využívat schopnosti člověka k jeho rehabilitaci. Důležitá je také motivace pacienta a jeho rodiny, která určují stupeň zotavení. Člověk, který je motivován k provádění činností, jako je oblékání, stravování, umývání, používá při těchto činnostech pohyby, které napomáhají k jeho uzdravení. Kvalita poskytované péče a povzbuzování od členů rodiny mohou znamenat skutečný rozdíl v přístupu pacienta k léčbě. Rozhodující je určitě i věk pacienta, mladí lidé se pravděpodobně zotaví lépe než lidé, kterým je více než 60 let. U starších osob komplikují fázi zotavení především přidružené nemoci, jako jsou např. srdeční, oběhové nebo dýchací potíže. Negativně ovlivňují zotavení po CMP také přetrvávání fáze ochabnutí nebo odklad léčby. (Šeclová, 2004) 2.10 Nejčastější komplikace CMP U nemocných s iCMP se často vyskytují komplikace. V prvním týdnu se mohou objevit komplikace akutního stádia CMP jako je např. zmatenost, negativismus, dysfagie nebo flebotrombóza. (Ehler etc., 2011) Progredující CMP Zhruba u 30 % akutních ischemických CMP dochází k progresi ložiskového deficitu, především rozvoji dalších ložiskových mozkových změn, dochází k nárůstu psychických změn či celkových příznaků s možnou poruchou vědomí. (Ehler etc., 2011) Epileptické záchvaty CMP je častou příčinou sekundární epilepsie a ve věkové kategorii nad 60 let představuje 30 % nově diagnostikovaných záchvatů. (Ehler etc., 2011) Hypertenze Až u 75 % pacientů postižených iCMP dochází k vzestupu tlaku, který trvá několik dní. Jedná se o kompenzační mechanismus vzhledem k poruše autoregulace perfúze ischemické tkáně v periferních oblastech postižených ložisek. (Ehler etc., 2011)

19

Kardiální komplikace Mnoho onemocnění srdce (fibrilace síní, chlopenní vady, infarkt myokardu) jsou významným rizikovým faktorem či dokonce příčinou iCMP. Nejvíce jsou ohroženi pacienti s diabetem, renální insuficiencí nebo městnanou chorobou srdeční. (Ehler etc., 2011) Infarkt myokardu Infarkt myokardu se často vyskytuje současně u nemocných s iCMP. U těchto nemocných se často vyskytují zvýšené hladiny myokardiálních markrů. (Ehler etc., 2011) Hluboká žilní trombóza V prvních dvou týdnech po CMP se hluboká žilní trombóza prokazuje u více než 50 % nemocných. Obávanou komplikací je embolie plic, která končí často fatálně. Méně časté jsou pak gastrointestinální, urogenitální komplikace a komplikace pohybového aparátu (spasticita, dekubity). (Ehler etc., 2011) 2.11 Prevence Efektivní prevence je nejdůležitější prostředek ke snížení závažných následků a vysoké úmrtnosti na cévní mozkové příhody. Primární prevence Cílem primární prevence je předcházet vzniku cévních mozkových příhod detekcí a eliminací rizikových faktorů tohoto onemocnění. (Kalvach, 2010) Rizikové faktory ovlivnitelné: Poruchy krevního tlaku, srdeční choroby, diabetes mellitus, hyperlipidemie, kouření, nedostatek tělesného pohybu, alkoholismus, obezita, tranzitorní ischemická ataka (TIA), která je varovným signálem, nikoliv příčinou. (Kalita, 2003) Rizikové faktory neovlivnitelné: Věk, pohlaví, genetické predispozice, rasa, etnikum, geografické a klimatické vlivy, faktory socioekonomické. (Kalvach, 2010)

20

Sekundární prevence Sekundární prevence CMP je soubor farmakologických a nefarmakologických intervencí zaměřených především na zabránění vzniku recidivy mozkové příhody. Důležitým faktorem sekundární prevence je i změna životosprávy, která umožní zmírnit rizikové faktory vedoucí k CMP, kterými jsou především kouření, alkohol, tučná jídla atd. Správným životním stylem tak lze ovlivnit diabetes mellitus, obezitu, hladinu cholesterolu nebo onemocnění srdce. Důležitá je i celková psychická podpora pacientů od jejich okolí. (Brabec, 2014) 2.12 Závěrem Cévní mozková příhoda patří k obávaným onemocněním. Třetina pacientů na ni zemře ještě v nemocnici, ostatní si odnesou trvalé následky různého stupně. Pro prognózu a výsledný funkční stav je nejdůležitější rychlost zahájení diagnosticko-léčebného procesu. Základním předpokladem

léčitelnosti

ischemického

iktu

je

včasné

dopravení

nemocného

na specializované pracoviště. Neméně důležitou roli „hraje“ také fakt, jaké jsou znalosti laické veřejnosti příznaků iktu. Proto je nutné ovlivňovat tento významný faktor trvalou osvětou rizikových skupin pacientů (diabetici, hypertonici a pacienti s fibrilací síní), jejich rodinných příslušníků a zdravotní výchovou obyvatelstva. (Kalita, 2006)

21

3 Praktická část Znalost cévní mozkové příhody, především pak znalost typických varovných příznaků považuji za důležité, proto je cílem mojí bakalářské práce zmapování informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě a zjištění míry informovanosti veřejnosti o příčinách a příznacích cévní mozkové příhody. V praktické části jsou pak zpracovány odpovědi respondentů. 3.1 Metodika výzkumu Zvolenou výzkumnou metodou je kvantitativní výzkum prováděný formou šetření. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výběr respondentů byl náhodný. Dotazník obsahuje celkem 17 otázek, z toho je 15 otázek uzavřených a 2 otázky otevřené. Dotazníkové šetření probíhalo od října do prosince roku 2013. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Respondenty byla zvolena široká laická veřejnost ve Žďáře nad Sázavou a Jihlavě. Sběru dat se účastnilo celkem 120 respondentů, přičemž návratnost byla 106 dotazníků, což je 88 %. 3.3 Průběh výzkumu Dotazníky jsem osobně distribuovala na pracovištích dvou nejmenovaných firem ve Žďáře nad Sázavou a Jihlavě. Získávání těchto dat probíhalo od října 2013 do prosince 2013. Respondenti odevzdávali vyplněné dotazníky do připravené schránky, kde jsem si je později vyzvedla. 3.4 Zpracování získaných dat Získaná data jsem zpracovala v programu Microsoft Office Word 2003 pro psaný text. Grafické znázornění tabulek a grafů bylo provedeno v programu Microsoft Office Excel 2003. Pro lepší vizualizaci je ke každé otázce připojen sloupcový graf.

22

3.5 Výsledky výzkumu Pohlaví 57%

počet respondentů v %

60% 50%

43%

40% 30% 20% 10% 0% ženy

muži pohlaví respondentů

Graf 1 pohlaví respondentů

Z celkového počtu 106 respondentů (100 %) se výzkumu účastnilo 60 žen (57 %) a 46 (43 %) mužů.

Věk

37% 36%


36% 35% 34%

33%

33% 32%

31%

31% 30% 29% 28% 20-40 let

41-50 let

51 a více

věkové rozdělení

Graf 2 věkové rozložení respondentů

23

Ze vzorku respondentů, kterých bylo 106 (100 %), bylo nejvíce 38 osob (36 %) ve věku 51 a více, další nejvíce zastoupenou skupinou bylo 35 osob (33 %) ve věku 20-40 let, a ve věku 41-50 se výzkumu účastnilo 33 osob (31 %).

Nejvyšší dosažené vzdělání


35%

31%

30%

26%

25% 20% 20% 13%

15% 9%

10% 5% 0% základní

střední odborné středoškolské s bez maturity maturitou

vyšší odborné

vysokoškolské

dosažené vzdělání

Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání jsem rozdělila do několika kategorií. Nejvíce respondentů bylo se středoškolským vzděláním s maturitou 33 osob (31 %), pak následoval počet respondentů se středním odborným vzděláním bez maturity, kterých bylo 28 (26 %), o něco méně bylo respondentů se základním vzděláním 21 (20 %), dále respondenti s vysokoškolským vzděláním 14 (13 %). Nejméně bylo respondentů s vyšším odborným vzděláním 10 (9 %).

24

Otázka 1 Byl(a) jste někdy sám(a), nebo Váš blízký postižen(a) cévní mozkovou příhodou?


60% 48%

50% 40%

35%

30% 20% 10%

9%

8%

0% ano (já sama)

ano (blízká osoba)

ne

nevím

postižení cévní mozkovou příhodou

Graf 4 Postižení cévní mozkovou příhodou

Z celkového počtu 106 (100 %) respondentů na otázku, zda oni někdy sami či jejich blízký onemocněli cévní mozkovou příhodou, označilo odpověď ne 51 respondentů (48 %), možnost ano (blízká osoba) označilo 37 respondentů (35 %), odpověď ano (já sama) označilo 10 respondentů (9 %), a nejméně respondentů volilo možnost odpovědi nevím 8 (8 %).

Otázka 2 CMP pokládáte za onemocnění?

90% 76%


80% 70% 60% 50% 40% 30% 18%

20% 10%

6%

0% nezávažné

středně závažné

velmi závažné

závažnost CMP

Graf 5 Závažnost CMP 25

Onemocnění cévní mozkovou příhodou jako onemocnění velmi závažné označilo 81 respondentů (76 %), poté nejvíce respondentů volilo možnost středně závažné 9 (18 %), a nejméně byla označována možnost odpovědi nezávažné, kterou označilo 6 respondentů (6 %).

Otázka 2 CMP pokládáte za onemocnění? (muži, ženy)

45% 38%


40%

39%

35% 30% 25%

muži

20%

ženy 13%

15% 10% 5%

5%

5%

1%

0% nezávažné

středně závažné

velmi závažné

závažnost CMP (muži, ženy)

Graf 6 Závažnost CMP (muži, ženy) Z tohoto grafu je patrné, že byla nejčastěji označována odpověď, CMP je velmi závažné onemocnění. Tuto možnost zvolilo 40 mužů (38 %) a 41 žen (39 %). CMP jako středně závažné onemocnění pokládá 5 mužů (5 %) a 14 žen (13 %), a pouze 1 muž (1 %) a 5 žen (5 %) uvedlo CMP jako nezávažné onemocnění.

26

Otázka 3 Které z níže uvedených tvrzení je podle Vás nejpřesnější?


50%

45% 42%

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15%

13%

10% 5% 0% postiženi lidé nad 60 let

postiženi lidé již od 30-ti let výš

postiženi lidé všech věk.kategoriíí stejně

nejčastěji postižená věková kategorie lidí

Graf 7 Nejčastěji postižená věková kategorie lidí Z celkového počtu 106 (100 %) respondentů se domnívá, že jsou nejčastěji postiženi lidé všech věkových kategorií stejně 48 respondentů (45 %). Možnost, že jsou nejčastěji postiženi lidé již od 30-ti let výše označilo 44 respondentů (42 %), a nejméně volili respondenti možnost lidé nad 60 let, toto tvrzení uvedlo 14 respondentů (13 %) . Otázka 3 Které z níže uvedených tvrzení je podle Vás nejpřesnější? (muži, ženy)


40% 34%

35% 30%

25%

25% 20% 15% 10%

muži ženy

17% 11% 8%

6%

5% 0% postiženi lidé nad 60 let

postiženi lidé od 30-ti let výš

postiženi lidé všech věk.kategorií stejně

nejčastěji postižená věková kagorie lidí (muži,ženy)

Graf 8 Nejčastěji postižená věková kategorie lidí (muži, ženy)

27

Z grafu vyplývá jak na otázku odpovídali muži a ženy zvlášť. Podle mužů jsou nejčastěji postiženi lidé od 30-ti let výš, takto odpovědělo 26 respondentů (25 %), 12 respondentů (11 %) označilo možnost, že jsou všechny věkové kategorie postiženy stejně, a pouze 8 mužů (8 %) uvedlo, že jsou nejčastěji postiženi lidé nad 60 let. Ženy nejvíce označovaly možnost, že jsou nejčastěji postiženi lidé všech věkových kategorií, tuto odpověď uvedlo 36 žen (34 %), že jsou nejčastěji postiženi lidé od 30-ti let výš označilo 18 respondentek (17 %), a pouze 6 respondentek (6 %) uvedlo odpověď, že jsou nejčastěji postiženi lidé nad 60 let.

Otázka 4 Mezi rizikové faktory cévní mozkové příhody patří:

70

počet respondentů

60

61

59 45

50 40 30

26

23

20 10

18

13

8 20%

31

7 3%

8%

15%

4%

9%

11%

21%

6%

2%

st re s

is m us

al ko ho l

ch ud ok r

ev no st

a ov k cu kr

ob ez ita

0

rizikové faktory

Graf 9 Rizikové faktory U otázky, které rizikové faktory mohou způsobit cévní mozkovou příhodu, kde respondenti mohli označit i více odpovědí, byl nejčastěji označován stres - 61 respondentů (21 %). Možnost vysoký krevní tlak označilo 59 respondentů (20 %), obezitu označilo 45 respondentů (15 %), kouření uvedlo 31 respondentů (11 %), zvýšenou hladinu cholesterolu označilo 26 respondentů (9 %), nadváhu označilo 23 respondentů (8 %), alkoholismus uvedlo 18 respondentů (6 %). Nejméně byla označována možnost cukrovka, kterou zvolilo

28

13 respondentů (4 %), migrénu označilo 8 respondentů (3 %), a chudokrevnost zvolilo pouze 7 respondentů (2 %).

Otázka 5 Dokážete vyjmenovat alespoň tři typické varovné příznaky CMP?

80%

70%


70% 60% 50% 40%

30%

30% 20% 10% 0% ano

ne znalost typických varovných příznaků

Graf 10 Znalost typických varovných příznaků Z celkového počtu 106 respondentů (100 %) dokáže vyjmenovat typické varovné příznaky pouze 32 osob (30 %), naopak 74 respondentů (70 %) nedokáže vůbec typické varovné příznaky vyjmenovat.

29

Otázka 5 Dokážete vyjmenovat alespoň tři typické varovné příznaky CMP? (muži, ženy)

45%

41%


40% 35% 29%

30% 25%

muži

20% 15%

ženy

16%

14%

10% 5% 0% ano

ne

znalost typických varovných příznaků (muži, ženy)

Graf 11 Znalost typických varovných příznaků (muži, ženy) U otázky znalost typických varovných příznaků jsem ještě rozdělila zvlášť muže a ženy. Typické varovné příznaky uvedlo 15 mužů (14 %) a 17 žen (16 %). Nejčastěji byla uváděna porucha řeči, pokleslý koutek a ochrnutí končetin na polovině těla. Naopak 31 mužů (29 %) a 43 žen (41 %) nedokázalo uvést žádný z typických varovných příznaků. Otázka 6 Jaká je podle Vás nejčastější příčina CMP?

56%


60% 50% 40%

33%

30% 20% 10%

8%

4%

0%

0% trauma způsobené úrazem

ucpání cévy sraženinou

krvácení z prasklé cévy

chronické onemocnění mozku

infekce

příčina vzniku CMP

Graf 12 Příčina vzniku CMP

30

Graf zobrazuje, jak odpovídali respondenti na otázku příčiny cévní mozkové příhody. Nejvíce byla označována možnost ucpání cévy sraženinou, kterou označilo 59 respondentů (56 %), možnost krvácení z prasklé cévy uvedlo 35 respondentů (33 %), chronické onemocnění mozku jako možnou příčinu uvedlo 8 respondentů (8 %), a trauma způsobené úrazem, označili 4 respondenti (4 %). Infekci neuvedl žádný z respondentů (0 %).

Otázka 6 Jaká je podle Vás nejčastější příčina CMP? (muži, ženy) 27%28%


30% 25% 20%

16%17%

muži %

15%

ženy %

10%

8% 4%

5% 0%

0%

0% 0%

0% trauma způsobené úrazem

ucpání cévy sraženinou

krvácení z prasklé cévy

chronické onemocnění mozku

infekce

příčina vzniku CMP (muži, ženy)

Graf 13 Příčina vzniku CMP (muži, ženy) Z grafu je patrné jak odpovídali ženy a muži. Muži volili nejčastěji možnost odpovědi jako možnou příčinu CMP ucpání cévy sraženinou, tuto možnost zvolilo 29 respondentů (27 %), druhou nejčastější odpovědí bylo krvácení z prasklé cévy, tuto možnost označilo 17 respondentů (16 %). I ženy volili nejčastěji odpověď ucpání cévy sraženinou, tuto odpověď uvedlo 30 respondentek (28 %), možnost krvácení z prasklé cévy uvedlo 18 respondentek (17 %). Chronické onemocnění mozku jako možnou příčinu uvedlo 8 žen (8 %), a odpověď trauma způsobené úrazem uvedly 4 respondentky (4 %).

31

Otázka 7 Myslíte si, že pravidelné prohlídky u lékaře Vám pomohou v prevenci před CMP?

42%

45% počet respondentů v %

40% 35%

31%

30% 25% 18%

20% 15%

8%

10% 5% 0% určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

pravidelné prohlídky

Graf 14 Pravidelné prohlídky Tento graf znázorňuje, jak odpovídali respondenti na otázku pravidelných prohlídek u lékaře a jejich vliv na prevenci před CMP. Nejvíce byla označována možnost spíše ano, kterou uvedlo 45 respondentů (42 %). Odpověď spíše ne uvedlo 33 respondentů (31 %), odpověď určitě ano uvedlo 13 respondentů (12 %). Nejméně volili respondenti možnost určitě ne, kterou uvedlo pouze 9 osob (8 %). Otázka 8 Myslíte si, že existuje účinná léčba proti CMP?


70% 58%

60% 50% 40%

29%

30% 20%

12%

10% 0% určitě ano

ano, ale záleží na mnoha okolnostech

ne, neexistuje

účinná léčba

Graf 15 Účinná léčba

32

Z celkového počtu 106 (100 %) respondentů, se 62 respondentů (58 %) domnívá, že je CMP léčitelná, ale záleží na mnoha okolnostech. Dalších 31 respondentů (29 %) si myslí, že žádná léčba neexistuje. Odpověď určitě ano uvedlo 13 respondentů (12 %). Otázka 9 Domníváte se, že byste dokázal poskytnout první pomoc při CMP?


60%

55%

50% 40% 30% 30% 20% 11% 10%

4%

0% rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

První pomoc

Graf 16 První pomoc Z tohoto grafu je patrné, že z celkového počtu 106 respondentů (100 %) by spíše nedokázalo poskytnout první pomoc 58 respondentů (55 %). Odpověď spíše ano označilo 32 respondentů (30 %), možnost rozhodně ne označilo 12 respondentů (11 %). Nejméně často volili respondenti možnost odpovědi rozhodně ano, kterou uvedli 4 respondenti (4 %).

33

Otázka 10 Myslíte si, že je nutné dopravit jedince s prvními varovnými příznaky CMP k lékaři?


80%

74%

70% 60% 50% 40% 30%

22%

20% 5%

10% 0% ano, je nutné dopravit pac.k lékaři

nezbytná je návštěva praktického lékaře

není nutná návštěva lékaře

nutnost navštívení lékaře

Graf 17 Nutnost návštěvy lékaře O tom, že je nutné dopravit pacienta s prvními příznaky CMP k lékaři, je přesvědčeno 78 respondentů (74 %). Dalších 23 respondentů (22 %) se domnívá, že je nezbytná návštěva praktického lékaře, 5 respondentů (5 %) uvedlo, že návštěva lékaře není nutná. Otázka 10 Myslíte si, že je nutné dopravit jedince s prvními varovnými příznaky CMP k lékaři? (muži, ženy)


40%

37%

37%

35% 30% 25% ženy %

20%

15%

muži %

15% 10%

7%

5%

5%

0%

0% ano, je nutné dopravit pac.k lékaři

nezbytná je návštěva praktického lékaře

není nutná návštěva lékaře

nutnost navštívení lékaře (muži, ženy)

Graf 18 Nutnost návštěvy lékaře

34

Tento graf jsem zde použila pouze pro zajímavost, aby bylo vidět, že 5 žen (5 %) se dokonce domnívá, že s pacientem s prvními varovnými příznaky není nutné navštívit lékaře. Otázka 11 Při podezření, že je jedinec postižen cévní mozkovou příhodou?


80% 68%

70% 60% 50% 40% 30% 20%

11%

16% 5%

10% 0% ihned navštívíme lékaře

navštívíme lékařskou pohotovost

vyčkáme

okamžitě voláme RZP

při postižení CMP

Graf 19 Při postižení cévní mozkovou příhodou Z celkového počtu 106 respondentů (100 %) nejčastěji dotázaní uváděli, že již při prvních příznacích CMP okamžitě voláme RZP. Tuto odpověď označilo 72 respondentů (68 %), lékařskou pohotovost by navštívilo 17 respondentů (16 %), 12 respondentů (11 %) by ihned navštívilo lékaře, a pouze 5 respondentů (5 %) by vyčkalo, zda nedojde ke zlepšení stavu.

35

Otázka 11 Při podezření, že je jedinec postižen cévní mozkovou příhodou? (muži, ženy)


40%

36% 32%

35% 30% 25%

ženy %

20%

muži %

15% 10%

11% 6% 6%

5%

4%

5%

1%

0% ihned navštívíme lékaře

navštívíme lékařskou pohotovost

vyčkáme

okamžitě voláme RZP

při postižení CMP (muži, ženy)

Graf 20 Při postižení cévní mozkovou příhodou (muži, ženy) Při postižení cévní mozkovou příhodou nejčastěji volili respondenti odpověď okamžitě voláme RZP a to 34 mužů (32 %), a 38 žen (36 %), odpověď navštívíme lékařskou pohotovost označilo 5 mužů (5 %) a 12 žen (11 %). Shodně odpovídali respondenti u možnosti ihned navštívíme lékaře, kdy tuto odpověď označilo 6 mužů (6 %) a 6 žen (6 %). Pouze 1 muž (1 %) a 4 ženy (4 %) by vyčkali. Otázka 12 Jakým způsobem získáváte informace o CMP?


30%

28%

27%

27%

25% 20% 14%

15% 10% 5%

5% 0% od přátel

na internetu

z knih, novin, letáků

samostudiem

nezajímám se o tyto informace

získávání informací

Graf 21 Získávání informací

36

Z grafu je patrné, že nejčastěji informace o CMP získávají respondenti od přátel. Tuto možnost uvedlo 35 respondentů (28 %). Další nejčastější odpovědí byla možnost na internetu, kterou uvedlo 34 respondentů (27 %), možnost z knih, novin, letáků, uvedlo také 34 respondentů (27 %). O tyto informace se nezajímá 18 respondentů (14 %), samostudium uvedlo 6 respondentů (5 %). Otázka 13 Domníváte se, že jste dostatečně informovaný(á) o CMP?

50%

46%

47%

ne

nedokážu posoudit


45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10%

7%

5% 0% ano

informovanost o CMP

Graf 22 Informovanost o CMP Z celkového počtu 106 respondentů (100 %), nedokáže posoudit zda jsou dostatečně informování o CMP celkem 50 respondentů (47 %). 49 respondentů (46 %) uvedlo, že není dostatečně informováno, a odpověď ano uvedlo 7 respondentů (7 %).

37

Otázka 13 Domníváte se, že jste dostatečně informovaný(á) o CMP? (muži, ženy)

33%


35% 30%

26%

25% 20% 20%

ženy % 14%

15%

muži %

10% 5%

4%

3%

0% ano

ne

nedokážu posoudit

informovanost o CMP

Graf 23 Informovanost o CMP (muži, ženy) Z tohoto grafu vyplývá, že 28 mužů (26 %) není dostatečně informováno o CMP, 15 mužů (14 %) nedokáže informovanost posoudit, a pouze 3 muži uvedli, že jsou dostatečně informováni. 35 žen (33 %), nedokáže informovanost posoudit, 21 žen (20 %) uvedlo, že nejsou dostatečně informovány, a pouze 4 ženy (4 %) uvedly, že jsou o CMP dostatečně informovány. Otázka 14 Napište, které informace Vy osobně považujete za nejdůležitější?

45%

41%


40% 35%

31%

30% 25% 20%

18%

15%

10%

10% 5% 0% prevence

příznaky

léčba

první pomoc

informace o CMP

Graf 24 Informace o CMP

38

Poslední otázka byla otevřená. Možnosti napsat, jaké informace pokládají dotazovaní za nejdůležitější, využilo 39 respondentů (100 %). Nejčastěji byly uváděny příznaky, které uvedlo 16 respondentů (41 %), na druhém místě byla první pomoc, kterou uvedlo 12 respondentů (31 %), dále prevenci, kterou uvedlo 7 respondentů (18 %), a nakonec i léčbu uvedli 4 respondenti (10 %).

39

3.6 Diskuze Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaká je úroveň informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě. Na základě zjištěných informací potvrdit nebo naopak vyvrátit zadané hypotézy. Dotazník byl poskládaný z otázek s hlavním cílem, kterým bylo zjištění informovanosti o cévní mozkové příhodě, se zaměřením především na znalosti varovných příznaků, příčin, první pomoci nebo způsobu získávání informací. Na začátku dotazníku byly 3 otázky, které měli spíše sloužit k upřesnění zkoumaného vzorku respondentů. Dotazníky byly rozdány široké laické veřejnosti, s různým stupněm dosaženého vzdělání, v nejmenovaných firmách ve Žďáře nad Sázavou a Jihlavě. Z celkového počtu 106 respondentů (100 %) se výzkumu účastnilo 60 žen (57 %) a 46 mužů (43 %). Ze vzorku respondentů, bylo nejvíce 38 osob (36 %) ve věku 51 a více, další nejvíce zastoupenou skupinou bylo 35 osob (33 %) ve věku 20-40 let, a ve věku 41-50 se výzkumu účastnilo 33 osob (31 %). Nejvyšší dosažené vzdělání jsem rozdělila do několika kategorií. Nejvíce respondentů bylo se středoškolským vzděláním s maturitou 33 osob (31 %), pak následoval počet respondentů se středním odborným vzděláním bez maturity, kterých bylo 28 (26 %), o něco méně bylo respondentů se základním vzděláním 21 (20 %), dále respondenti s vysokoškolským vzděláním 14 (13 %). Nejméně bylo respondentů s vyšším odborným vzděláním 10 (9 %). Hypotéza 1 - Více než polovina dotazovaných respondentů bude mít podprůměrné znalosti o cévní mozkové příhodě Hypotéza č. 1 se potvrdila. Vyplývá to z otázek č. 3, 5 a 13. Co se týče výskytu iktů vzhledem k věku, uvádí Bauer, že je varovný především posun výskytu do mladších věkových kategorií a to především v důsledku nezájmu o své zdraví, zvyšující se mírou stresu a nedodržování vhodné životosprávy. (Bauer, 2004) Z celkového počtu 106 (100 %) respondentů se domnívá 48 respondentů (45 %), že jsou nejčastěji postiženi lidé všech věkových kategorií stejně, možnost, že jsou častěji postiženi lidé již od 30-ti let výše označilo 44 respondentů (42 %), nejméně volili respondenti možnost lidé nad 60 let, toto tvrzení uvedlo 14 respondentů (13 %). V podobném dotazníkovém šetření, které bylo součástí bakalářské práce Stáňové vyplývá, že 93,3 % respondentů se správně domnívá, že CMP v současné době nepostihuje pouze staré lidi. (Stáňová, 2010)

40

Dále jsem se zaměřila na znalost typických varovných příznaků provázející cévní mozkovou příhodu. Kalina ve své publikaci uvádí, že je v populaci stálé nízká úroveň povědomí o příznacích CMP (Kalina, 2008), s tímto tvrzením musím bohužel souhlasit. Odpověď ano označilo a dokázalo příznaky vyjmenovat pouze 15 mužů (14 %), a 17 žen (16 %). K podobným výsledkům se dopracovala i Vychytilová, která ve své bakalářské práci uvedla, že správně dokázalo vyjmenovat typické varovné příznaky pouze 37 % respondentů. (Vychytilová, 2010) Kalita ve své publikaci zveřejnil oficiální seznam NINDS, které definují hlavní příznaky iktu: Náhlá slabost, znecitlivění tváře, paže, nohy, náhlé zatmění nebo ztráta zraku, neschopnost mluvit nebo porozumět řeči. (Kalita, 2010) Ze 32 správných odpovědí byla nejčastěji uváděna porucha řeči, pokleslý koutek a ochrnutí končetin na jedné straně těla. V jedné z otázek jsem se ptala i na to, zda se respondenti domnívají, že jsou dostatečně informováni o CMP. Z celkového počtu 106 respondentů (100 %), je pouze 7 respondentů (7 %), kteří se domnívají, že jsou dostatečně informováni o cévní mozkové příhodě, 49 respondentů (46 %) uvedlo, že informovanost o cévní mozkové příhodě není dostatečná a 50 respondentů (47 %) nedokáže informovanost posoudit. Z podobného dotazníkového šetření v bakalářské práci Ertlové vyplývá, že 30 % respondentů je dostatečně informováno, 48 % respondentů si myslí, že jsou informováni nedostatečně a 23 % respondentů nedokázalo na tuto otázku odpovědět. (Ertlová, 2010) Informace o CMP získávají dotazovaní nejčastěji od přátel, tuto možnost uvedlo 35 respondentů (28 %). Další nejčastější odpovědí byla možnost na internetu, kterou uvedlo 34 respondentů (27 %), možnost z knih, novin, letáků, uvedlo také 34 respondentů (27 %). O tyto informace se nezajímá 18 respondentů (14 %), samostudium uvedlo 6 respondentů (5 %). Hypotéza 2 - Více než polovina dotazovaných respondentů bude znát příčinu vzniku cévní mozkové příčiny K potvrzení této hypotézy mi pomohla otázka č.6. Z výzkumu vyplývá, že 59 respondentů (56 %) správně označilo jako hlavní příčinu vzniku cévní mozkové příhody ucpání cévy sraženinou. Hypotéza č. 2 se potvrdila. Hypotéza 3 - Dvě třetiny respondentů nebudou znát typické varovné příznaky cévní mozkové příhody Hypotéza č. 3 se potvrdila, k jejímu potvrzení mi pomohla otázka č. 5. Z celkového počtu 106 respondentů (100 %) dokáže vyjmenovat typické varovné příznaky pouze 32 respondentů

41

(30 %), naopak 74 respondentů (70 %) nedokáže typické varovné příznaky vyjmenovat vůbec. Právě vzhledem k nedostatečné informovanosti veřejnosti o CMP pořádá Všeobecná zdravotní pojišťovna již od roku 2005 kampaň s názvem „30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“. Právě tato kampaň má upozornit, že CMP je velmi závažný, urgentní, ale ve velké většině stav dobře léčitelný, a to především v případě, že je léčba zahájena včas. V rámci této kampaně probíhají v nemocnicích, které se ke kampani dobrovolně připojily, dny otevřených dveří. V letošním roce je beseda v Jihlavské nemocnici zaměřena na prevenci CMP, management akutní fáze a léčbu v iktovém centru. Návštěvníkům je nabídnuta exkurze do iktového centra s možností provedení duplexní sonografie extrakraniálních tepen. Tato kampaň se bohužel dle mého názoru nedostala ještě dostatečně do povědomí široké veřejnosti. Hypotéza 4 - Více jak polovina respondentů bude vědět, že v případě podezření na postižení jedince cévní mozkovou příhodou je nejdůležitější okamžitě volat rychlou záchranou pomoc. Hypotéza č. 4 se potvrdila, vyplývá z otázky č. 11. V případě, že se člověk setká s příznaky akutního iktu, musí dle Kality, jak uvádí ve své publikaci jednat urgentně tak, aby se nemocný dostal co nejrychleji do nemocnice, a to maximálně do 3 hodin od vzniku příznaků. (Kalita, 2010). Dotazovala jsem se respondentů jak by reagovali oni při podezření na cévní mozkovou příhodu. Z celkového počtu 106 respondentů (100 %) nejčastěji dotazovaní uváděli, že již při prvních příznacích CMP by okamžitě volali RZP. Tuto odpověď označilo 72 respondentů (68 %). Lékařskou pohotovost by navštívilo 17 respondentů (16 %), 12 respondentů (11 %) by ihned navštívilo lékaře, a pouze 5 respondentů (5 %) by vyčkalo, zda nedojde ke zlepšení stavu. Z bakalářské práce Ertlové vyplývá, že 81 % respondentů uvedlo, že je nutný okamžitý transport do nemocnice, pouze 2 % respondentů uvedlo, že transport není nutný. (Ertlová, 2010) Tyto fakta jsou určitě povzbuzující. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapování informovanosti laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě, vedlejším cílem bylo zjištění míry informovanosti laické veřejnosti o příčinách a příznacích cévní mozkové příhody. Cíle byly splněny.

42

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z průzkumu v mé bakalářské práci vyplývá, že je laická veřejnost nedostatečně informována o CMP. Za nejdůležitější považuji systematické vzdělávání veřejnosti o rizikových faktorech, možných preventivních opatřeních atd. Jako největší problém v dnešní době vidím nedostatečnou informovanost o varovných příznacích. Laickou veřejnost je třeba nejenom více a častěji edukovat o tom co je vlastně CMP za nemoc, ale především jaká je první pomoc, neboť právě rychlost je u této choroby nejdůležitější. V České republice se o zvyšování povědomí, co se týče cévní mozkové příhody, zasazuje Všeobecná zdravotní pojišťovna, která pořádá již od roku 2005 kampaň s názvem „30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“. Právě tato kampaň má upozornit, že CMP je velmi závažný, urgentní ale ve velké většině dobře léčitelný stav, a to v případě, že je léčba zahájena včas. Dle mého názoru je nejdůležitější tento projekt podporovat, a to především v médiích či na internetu, a snažit se, aby se informace o projektu dostaly mezi širokou, především laickou veřejnost. Důležitou roli v prevenci hraje systém primární péče, který je zastoupený praktickými lékaři a sestrami. V jejich rukách je, aby své pacienty podrobně seznámili s primární prevencí, která hraje právě u cévní mozkové příhody nepostradatelnou roli, seznámili je se zásadami zdravého životního stylu a upozornili je na rizikové faktory, které přispívají ke vzniku CMP. V rámci této prohlídky může lékař odebrat krev za účelem zjištění hladiny cholesterolu nebo změřit tlak a puls. V případě potřeby může ošetřující lékař rovněž doporučit speciální vyšetření, jako např. ultrazvukové vyšetření krčních tepen. Důležitá je rovněž motivace obyvatelstva. V případě, že by se lidé účastnili preventivních prohlídek minimálně 1x ročně, mohlo by především ze strany zdravotních pojišťoven následovat zavedení systému odměňování, a to buď ve finanční rovině, nebo ve formě jiných benefitů. Tento systém se již osvědčil při šíření informací i o jiných nemocích, které nebyly v povědomí obyvatelstva tak dobře známy. Informování laické veřejnosti by mohlo probíhat např. formou edukačních materiálů či letáků, které by byly k dispozici především v čekárnách na poliklinikách a nemocnicích. Stejně tak by dle mého názoru byla účelná rovněž nápaditě provedená kampaň v masových médiích, např. místo častých a dlouhých reklam v televizi, kde by byl kladen větší důraz spíše na naše zdraví a do povědomí lidí by se tak nenáročnou formou dostaly základní informace o CMP.

43

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce na téma Úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě bylo zjistit informovanost široké veřejnosti o cévní mozkové příhodě. Domnívám se, že tento cíl byl splněn. Dotazníkovým šetřením se mi podařilo získat potřebné informace. Cévní mozková příhoda již dávno není onemocněním pouze starých lidí. Je statisticky dokázáno, že je v současné době čtvrtina postižených dokonce mladších 60-ti let. Nejhorší na tom je, že mozková mrtvice udeří nečekaně a bez varování. Pouze v případě, když budou lidé znát varovné příznaky, které jsou typické právě pro toto onemocnění, lze efektivně zkrátit dobu od vzniku do prvního kontaktu nemocného s lékařem na úplné minimum, a tak minimalizovat následný vznik většího či menšího postižení. Výhodou je fakt, že mozková mrtvice patří mezi onemocnění, jimž lze předcházet vhodnou prevencí. Vždy je lepší a hlavně méně náročné řešit příčinu než následek. Právě proto je rozšíření prevence mezi veřejnost tak důležité. Nejedná se jistě jen o zdravý životní styl a úpravu jídelníčku, což jsou základní věci, které mají vliv i na spoustu jiných zdravotních problémů, avšak právě takovéto průzkumy a následná informovanost veřejnosti o prvotních příznacích cévní mozkové příhody jsou hlavním pomocníkem při této nenadálé nemoci. Každý laik totiž ocení, že pokud se ocitne v situaci, kdy musí řešit první pomoc u svého blízkého, tak bude vědět, jak se v takové situaci zachovat a nejlépe pomoci tak, aby byly následky co možná nejmenší. Samozřejmě se zde objevuje otázka, na kterou nelze dát jednoznačnou odpověď: Jak si nejlépe pomoci sám proti cévní mozkové příhodě? Odpověď má přibližně tři možná řešení. U osob, kterých se ještě onemocnění neprojevilo, se lze co nejvíce zaměřit na eliminaci rizikových faktorů. Je jisté, že nelze ovlivnit rodové predispozice, ale přinejmenším můžeme vznik onemocnění oddálit nebo úplně zvrátit. Pokud ovšem pacient pojme podezření, že právě prodělal cévní mozkovou příhodu, neměl by nikdy váhat zavolat lékařskou pomoc. Při čekání na její příjezd by se měl snažit, pokud je to jen trochu možné, zaznamenat si sled událostí, který je následně velmi důležitý pro určení přesné diagnózy. Poslední odpovědí na danou otázku a to v případě, že pacient již cévní mozkovou příhodu prodělal. Pak je nutné dodržovat lékařské pokyny a pokyny případných ošetřovatelů, ať jsou to příbuzní nebo zdravotní personál, kteří se o pacienta budou starat. Pevná vůle a psychická odolnost je potom hlavním pilířem, jehož je zapotřebí. Největší úspěchy jsou sledovány právě u těch, kteří se snaží začlenit zpět do běžného života hlavně ve vykonávání důsledné rehabilitace.

44

Je důležité si uvědomit, že mozková mrtvice znamená nejen pro samotného nemocného, ale i pro rodinné příslušníky náročnou životní situaci. Prvotní šok spojený s vážnými obavami o život svého blízkého a strach z trvalých následků cévní mozkové příhody, po kterém následuje mnohdy frustrující a stresující „hon" na medicínské informace o možnostech léčby a rehabilitace. Nezávisle na tomto je nutné být nemocnému členu rodiny nablízku a poskytnout mu psychickou podporu a motivaci ve zcela nových životních podmínkách. Najednou je ze dne na den vše jinak, dramaticky se mění hodnoty a plány. Řád rodiny se během okamžiku musí přizpůsobit nemocnému členovi. Příbuzní by proto měli držet pohromadě a snažit se pomáhat si navzájem. Současně by se neměli ostýchat požádat o pomoc zkušené zdravotníky, praktické lékaře, psychology a psychiatry, nebo sociální pracovníky. Důležité je také vědět, že nejsme se svým problémem sami, že existují i jiní podobní pacienti. Zde svoji úlohu plní občanská nebo pacientská sdružení. Snaží se poradit, povzbudit, sdílet starosti, setkávat se na rekondičních pobytech a dodávat si potřebnou naději, která vždy zůstává a může, společně s pevnou vůlí, hodně pomoci v překonávání následků cévní mozkové příhody. Bakalářská práce poukazuje na to, že veřejnost obecně není dostatečně informována o problematice cévní mozkové příhody. Byla bych ráda, kdyby právě tato práce byla přínosem pro laickou veřejnost.

45

Seznam použité literatury 1. ADAMČOVÁ, H. Neurologie 2003. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2003, 383 s., [9] s. obr. příl. Trendy v medicíně. ISBN 80-725-4431-4. 2. CLARKE, Ch. Neurology: a Queen Square textbook. 1. ed. Chichester, UK: WileyBlackwell, 2009. ISBN 978-140-5134-439. 3. ČIHÁK, R. Anatomie 3. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2004, 673 s. ISBN 80-2471132-X. 4. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 978-80247-3240-4. 5. ERTLOVÁ, L. Co víme o cévních mozkových příhodách, Bakalářská práce, Brno: Masarykova Univerzita v Brně, 2010 6. FEIGIN, Valery L. Cévní mozková příhoda: prevence a léčba mozkového iktu. 1. české vyd. Praha: Galén, c2007, 207 s. ISBN 978-80-7262-428-7. 7. HERZIG, R. Ischemické cévní mozkové příhody: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-807-3451-486. 8. KALINA, M. Cévní mozková příhoda v medicínské praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 231 s. ISBN 978-807-3871-079. 9. KALITA, Z. Akutní cévní mozkové příhody: diagnostika, patofyziologie, management. 1. vyd. Praha: Maxdorf, c2006, 623 s. ISBN 80-859-1226-0. 10. KALITA, Z. Akutní cévní mozkové příhody: příručka pro osoby ohrožené cévní mozkovou příhodou, jejich rodinné příslušníky a známé. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, 39 s. Lékař a pacient. ISBN 978-802-0420-930. 11. PODLAHA, J. Chirurgie extrakraniálního řečiště. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 95 s. ISBN 80-247-1520-1. 12. SAMEŠ, M. Neurochirurgie: učebnice pro lékařské fakulty a postgraduální studium příbuzných oborů. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 2005, 127 s. ISBN 80-734-5072-0. 13. SEIDL, Z., OBENBERGER, J. Neurologie pro studium i praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 363 s. ISBN 80-247-0623-7. 46

14. SPENCE, J. Mozková mrtvice: prevence, výživová doporučení, recepty. 1. vyd. Překlad Václav Petr. Praha: Triton, 2008, 255 s. ISBN 978-807-3870-584. 15. STÁŇOVÁ, D. Cévní mozková příhoda z pohledu laické veřejnosti, Bakalářská práce, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010 16. ŠECLOVÁ, S. Rehabilitace po cévní mozkové příhodě: včetně nácviku soběstačnosti : průvodce nejen pro rehabilitační pracovníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, c2004, 199 s. ISBN 80-247-0592-3. 17. VYCHYTILOVÁ, R. Informovanost laické veřejnosti o rizikových faktorech, prevenci a příznacích cévní mozkové příhody, Bakalářská práce, České Budějovice: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, 2010

Článek: 18. BAUER, J. Terapie a prevence cévních mozkových příhod. Neurologie pro praxi. Olomouc: Solen, 2004, roč. 4, č. 2. ISSN 1213-1814 19. KUBRICKÁ, J. Mozkové příhody. Sestra. Praha: Mladá fronta, 2012, roč. 22, č. 9. ISSN 1210-0404. Dostupné z: http://www.sestra.cz/ 20. EHLER, E., KOPAL, A. etc. Komplikace ischemické cévní mozkové příhody. Neurologie pro praxi. Olomouc: Solen, 2011, roč. 12, č. 2. ISSN 1213-1814. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/ Elektronické zdroje: 21. Ing. BRABEC, P. cévní mozková příhoda - iktus. [online]. [cit. 2013-09-18]. Dostupné z: http://www.ikta.cz

47

Seznam grafů Graf 1 pohlaví respondentů……………………………………………………………………..22 Graf 2 věkové rozložení respondentů

…………………………………………………………22

Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání ……………………………………………………………………23 Graf 4 Postižení cévní mozkovou příhodou …………………………………………………………..24

Graf 5 Závažnost CMP ………………………………………………………………………24 Graf 6 Závažnost CMP (muži, ženy) ………………………………………………….……..25 Graf 7 Nejčastěji postižená věková kategorie lidí….………………………………………....26 Graf 8 Nejčastěji postižená věková kategorie lidí (muži, ženy)……………………………...26 Graf 9 Rizikové faktory ……………………………………………………………………...27 Graf 10 Znalost typických varovných příznaků ………………………………………….…..28 Graf 11 Znalost typických varovných příznaků (muži, ženy) ………………………………..28 Graf 12 Příčina vzniku CMP ……………………………………………………………........29 Graf 13 Příčina vzniku CMP (muži, ženy).………….……………………………………….30 Graf 14 Pravidelné prohlídky ………………………………………………………………...31 Graf 15 Účinná léčba ………………………………………………………………………...31 Graf 16 První pomoc ………………………………………………………………………...31 Graf 17 Nutnost návštěvy lékaře ………………………………………………………….…33 Graf 18 Nutnost návštěvy lékaře (muži, ženy)………………………………………………33 Graf 19 Při postižení cévní mozkovou příhodou ……………………………………………33 Graf 20 Při postižení cévní mozkovou příhodou ……………………………………………34 Graf 21 Získávání informací …………………………………………………………….…..35 Graf 22 Informovanost o CMP ………………………………………………………………36

48

Graf 23 Informovanost o CMP (muži, ženy) ………………………………………………..37 Graf 24 Informace o CMP……………………………………………………………………37

49

Seznam příloh Příloha 1 – dotazník

50

Příloha 1

51

52

53

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Úroveň znalostí laické veřejnosti o cévní mozkové příhodě

Recommend Documents