VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Sociální práce s drogově závislými v percepci pracovníků K-centrum Jihlava Bakalářská práce
Autor: Pavlína Dočekalová Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl Jihlava 2016
Copyright © 2016 Pavlína Dočekalová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
...................................................
Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Mgr. Danielovi Hanzlovi za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.
Anotace DOČEKALOVÁ, Pavlína: Sociální práce s drogově závislými v percepci pracovníků K-centrum Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Daniel Hanzl. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016
Cílem práce je poskytnout nové pohledy na sociální práci s drogově závislými v K-centru
Jihlava.
Teoretická
část
práce
se
zabývá
drogovou
závislostí,
psychoaktivními látkami, sociální prací s drogově závislými a popisem konkrétního K-centra v Jihlavě. V praktické části práce je na základě metody kvalitativního výzkumu zkoumána realizace sociální práce s drogově závislými v K-centru Jihlava. Práce bude využita pro celou oblast sociální práce, zdravotně-sociální pracovníky, pro odbornou veřejnost, ale i pro rodiny, které jsou tímto problémem zasaženi.
Klíčová slova Drogová závislost, kontaktní centrum, sociální práce, streetwork
Annotation DOČEKALOVÁ, Pavlína: Social Work with Drug Addicts from the point of View of K-center employees Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Mgr. Daniel Hanzl. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016
The aim is to provide new insights into social work with drug addicts in K- Centre Jihlava. The theoretical part deals with drug addiction , psychoactive substances , social work with drug addicts and a description of the specific K - centers in Jihlava The
practical
part
is
based
on
qualitative
research
methods
examined
the implementation of social work with drug addicts in the K - center Jihlava. Thesis will be used forthe whole area of social work, medical social workers, for professionals, but also for the families that are affected by this issue.
Key words Drug addiction, contact center, social work, street work
Seznam schémat Schéma č. 1: Specializace pracovníků K-centra ............................................................. 38 Schéma č. 2: Popis ideálního pracovníka pracovníky K-centra Jihlava ......................... 40 Schéma č. 4: Pohled na jihlavské uživatele .................................................................... 46 Schéma č. 5 – Metody komunikace s klienty ................................................................. 51 Schéma č. 6 – Strategie pro čistou hlavu ........................................................................ 53 Schéma č. 7 - Techniky vyhledávání klientů .................................................................. 57 Schéma č. 8 – Pravidla terénního programu ................................................................... 59 Schéma č. 9 – Mýty nejbližšího okolí klienta o poskytované službě ............................. 61
Seznam příloh Příloha č. 1 – Seznam otázek .......................................................................................... 73
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 12 Teoretická část .............................................................................................................. 15 1
Drogová závislost .................................................................................................. 15 1.1.
Definice ............................................................................................................ 15
1.2.
Druhy závislostí ............................................................................................... 16
1.2.1.
Závislost fyzická ....................................................................................... 16
1.2.2.
Závislost psychická ................................................................................... 16
1.3. 2
Psychoaktivní látky ............................................................................................... 18 2.1.
Definice ............................................................................................................ 18
2.2.
Důsledky užívání psychoaktivních látek .......................................................... 18
2.2.1.
Psychické následky ................................................................................... 18
2.2.2.
Somatické důsledky .................................................................................. 19
2.2.3.
Sociální důsledky ...................................................................................... 19
2.2.4.
Poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek dle MKN ............... 19
2.3.
3
Léčba drogových závislostí .............................................................................. 17
Klasifikace psychoaktivních látek.................................................................... 21
2.3.1.
Opioidy ..................................................................................................... 21
2.3.2.
Kanabinoidy .............................................................................................. 21
2.3.3.
Sedativa, hypnotika, analgetika ................................................................ 22
2.3.4.
Kokain ....................................................................................................... 22
2.3.5.
Jiná psychostimulancia ............................................................................. 23
2.3.6.
Halucinogeny ............................................................................................ 23
2.3.7.
Organická rozpouštědla ............................................................................ 24
Sociální práce s drogově závislými ...................................................................... 25 3.1.
Kontaktní centrum ............................................................................................ 25
3.1.1.
Služby poskytovány kontaktními centry................................................... 26
3.2.
Streetwork ........................................................................................................ 29
3.2.1.
4
Typy terénní práce .................................................................................... 29
3.3.
Principy terénní a kontaktní práce.................................................................... 30
3.4.
Pracovníci terénní a kontaktní práce ................................................................ 32
K-centrum Jihlava ................................................................................................ 33
Praktická část ................................................................................................................ 35 5
6
Metodika ................................................................................................................ 35 5.1.
Použité metody ................................................................................................. 35
5.2.
Charakteristika výzkumného souboru .............................................................. 36
Interpretace dat..................................................................................................... 37 6.1.
Informace o pracovníkovi ................................................................................ 37
6.1.1.
První zkušenosti ........................................................................................ 37
6.1.2.
Náplň práce ............................................................................................... 38
6.1.3.
Ideální pracovník ...................................................................................... 39
6.2.
Lidsky respektující filosofie zařízení ............................................................... 41
6.2.1.
Filosofie zařízení....................................................................................... 42
6.2.2.
Dostupnost ................................................................................................ 43
6.3.
Popis klientů ..................................................................................................... 44
6.3.1.
Cílová skupina .......................................................................................... 44
6.3.2.
Jihlavští uživatelé ...................................................................................... 46
6.4.
Nespecifická práce s drogově závislými jedinci .............................................. 47
6.4.1.
Základní specifika v práci s drogově závislými jedinci ............................ 48
6.4.2.
Polyvalentní aspekty v navazování vztahu s klienty ................................ 48
6.4.3.
Metody komunikace s drogově závislými jedinci .................................... 51
6.4.4.
Strategie pro čistou hlavu ......................................................................... 53
6.4.5.
Striktní hranice .......................................................................................... 55
6.5.
Mnohotvárné techniky ..................................................................................... 56
6.5.1.
Techniky vyhledávání klientů ................................................................... 56
6.5.2.
Pravidla pracovníků v terénním programu ............................................... 58
6.5.3.
Percepce služby rodinnými příslušníky .................................................... 60
6.5.4.
Špičkový systém služeb pro drogově závislé, avšak s absencí ................. 62
7
Diskuse ................................................................................................................... 65
8
Závěr ...................................................................................................................... 69
9
Seznam použité literatury a zdrojů ..................................................................... 71
Úvod Historie zneužívání drog je zakořeněna již v počátcích lidské civilizace. Jak dokazují báje mnoha národů, příslušníci různých náboženství věřili, že látky měnící lidské vědomí jsou darem bohů. Ve většině kultur tak byly drogy používány k různým náboženským a jiným rituálům. Například dle indické pověsti pochází indické konopí z vlasů boha Višnu, nebo také američtí indiáni používali rostlinu obsahující psilocybin, která jim umožňovala obcovat s nadpřirozenými bytostmi. Zneužívání drog se tedy zpočátku vázalo k rostlinným drogám a až později, s rozvojem chemického a farmaceutického průmyslu, se začaly zneužívat i léky a vyrábět tak drogy syntetické. Drogová scéna u nás zaznamenala největší rozmach v tehdejší ČSSR v 60. letech 20. století. V tomto období však bylo z důvodu politického režimu obtížnější drogy sehnat. Až po otevření hranic roku 1989 dochází k velkému importu a exportu nejrůznějších druhů drog. Tehdejší legislativa navíc umožňovala držení drog v jakémkoli množství pro vlastní potřebu, tudíž zde byly podmínky pro dealerství příznivé. V tomto období nelze opomenout i náš „slavný“ pervitin, který se v této době stal velmi oblíbeným zbožím v zahraničí a českoslovenští toxikomani ho tak snadno vyváželi do nejrůznějších zemí. Drogová závislost, nazývaná též toxikomanie nebo narkomanie, je stále obrovským celosvětovým problémem. V současné době je drogová problematika v České republice srovnatelná s jinými evropskými zeměmi. Zneužívání drog a závislost na drogách značně zatěžuje nejen samotného jedince, ale i společnost. V celosvětovém je tento problém neustále sledován a udává se, že procento všech onemocnění vznikající v důsledku zneužívání drog stále stoupá. Drogovou závislost však kromě nejrůznějších zdravotních problémů doprovází i problémy psychické, či sociální. Nejvýraznější sociální dopad má tato závislost na rodinu, sociální vztahy, zaměstnání či školu. S toxikomanií také velmi úzce souvisí kriminalita, která je však uváděna jako sekundární problém a při dlouhodobé abstinenci ke kriminální recidivě u bývalých narkomanů téměř nedochází. Stigmatizace a odsuzování drogově závislých je v naší společnosti velmi častým jevem. Oproti alkoholu je tolerance vůči drogám téměř nulová. Celospolečenské odsouzení 12
však narkomana vede naopak spíše ke ztotožnění a zařazení do drogové společnosti. Závislí jedinci tak přijímají vzorce chování a systém hodnot, které jsou typické pro tuto subkulturu. Interiorizace těchto norem však významně snižuje šance na změnu patologického životního stylu jedince. Problém narkomanie se netýká pouze dospělé populace, nýbrž také mládeže. Mladiství jsou tak zvláště ohroženou skupinou. Přechod od dětských let k mladistvým představuje pro jedince období plné nejistot, konfliktů a nových sociálních vazeb. Konzumace drog v této životní fázi může sloužit při zpracování nejistých pocitů, experimentování s novými přáteli, či pouhé uspokojení zvědavosti. K první zkušenosti s drogou dochází ve většině případů právě ve skupině vrstevníků, kdy zkušenější „vůdci“ zasvěcují začátečníky do světa drog. Stát si je vědom nebezpečí, které způsobuje fenomén drogové závislosti, a nezůstává v tomto směru pasivní. Stát tedy provádí a podporuje na našem území intenzivní protidrogovou politiku, která využívá tzv. represivní přístup, doplněn o nabídku jak léčebných, tak preventivních programů. Pro uživatele drog jsou v ČR poskytovány služby, které mají schválený standard odborné způsobilosti. S toxikomany tak pracují kvalifikovaní profesionálové, způsobilí v pomáhajících profesích, především psychiatři, psychologové, sociální pracovníci a speciální pedagogové. Konkrétně jsou pro uživatele drog určeny tyto služby: terénní programy, detoxikace, kontaktní a poradenské služby, ambulantní léčby, stacionární programy, krátkodobé a střednědobé ústavní léčby, rezidenční péče v terapeutických komunitách, ambulantní doléčovací programy, substituční léčby a programy primární prevence. Každý typ této služby navíc obsahuje výčet výkonů, které jsou v rámci služby poskytovány. Téma bakalářské práce bylo autorkou zvoleno na základě absolvování odborných praxí v zařízení K-centrum Jihlava, následného dobrovolnictví v této organizaci, ale také z důvodu aktivního zájmu o problematiku adiktologie. Primárním cílem této práce je přinést nové poznatky o tom, jakým způsobem se realizuje sociální práce s lidmi, kteří jsou závislí na psychoaktivních látkách, konkrétně, jak probíhá práce s drogově závislými jedinci v organizaci K-centrum Jihlava, jejímž zřizovatelem je Oblastní charita Jihlava.
13
Cíl práce bude naplněn na základě kvalitativního výzkumu, nástrojem sběru dat bude nestandardizovaný rozhovor a konverzačními partnery budou pracovníci v K-centru v Jihlavě. Zdrojem této práce bude odborná literatura, zabývající se problematikou drogové závislosti, sociální prací s cílovou skupinou narkomanů, texty z odborných článků a některé internetové zdroje. Práce bude přínosem pro celou oblast sociální práce, zdravotně-sociální pracovníky, pro
odbornou
veřejnost
zabývající
se
problematikou
drogových
závislostí,
ale i pro rodiny, které jsou tímto problémem zasaženi.
14
Teoretická část 1 Drogová závislost 1.1.
Definice
Definic a pojetí drogové závislosti existuje široké spektrum. Primárně je třeba zdůraznit, že závislost na alkoholu a na jiných návykových látkách patří do seznamu Mezinárodní klasifikace onemocnění. Pokud se tedy hovoří o jakékoli závislosti, bezpochyby se jedná o nemoc.1 Syndromem závislosti lze označit souhrn somatických a psychických znaků, které se vyznačují specifickým chováním a reakcemi jedince. K těmto změnám dochází v konsekvenci pravidelného užívání psychoaktivní látky.2 Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze hovořit o závislosti na látce v tom případě, jsou-li splněna během jednoho roku alespoň tři z následujících kritérií:3 a) silná touha nebo nutkavý pocit požít psychoaktivní látku; b) ztráta sebekontroly při
užívání látky, ve
smyslu
začátku,
ukončení
nebo množství látky; c) somatický odvykací stav, který je reakcí na abstinenci, či snížení obvyklých dávek. Abstinenční syndrom může mít různou intenzitu a charakter, spočívající v typu psychoaktivní látky; d) průkaz tolerance, zvyšování dávek psychoaktivní látky jsou potřebné k dosažení původních účinků, které byly vyvolané nižšími dávkami (jasné příklady lze nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takovou dávku, která by jedince bez tolerance zneschopnila nebo dokonce usmrtila); e) postupné zanedbávání jiných zájmů a činností z důvodu užívání psychoaktivních látek. Zvyšuje se množství času, který je potřebný pro získání a užití látky nebo zotavení se z jejich účinků;
1
PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN 8085800-18-7. 2 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 870 s. ISBN 80-717-8802-3. 3 WHO. The ICD-10 classification of mental and behavioral disorders: clinical descriptions and diagnostic guidelines. Geneva: Health Organization, 1992.
15
f) pokračování v užívání psychoaktivních látek navzdory jasným důkazům o jejich škodlivých následcích, a to jednak zdravotních (poškození jater), psychických (depresivní stavy, zhoršení kognitivních funkcí), ale i sociálních., kterých si je jedinec vědom.
1.2.
Druhy závislostí
Dlouhodobým zneužíváním psychoaktivních látek vzniká závislost. Jednotlivé látky mají však odlišené působení na organismus a mohou tak vyvolat rozdílný typ závislosti. Zpravidla se rozlišuje závislost fyzická (somatická) a závislost psychická.
1.2.1. Závislost fyzická Též zvaná závislost somatická. Představuje adaptaci organismu na zneužívanou látku. Tato látka se stane součástí metabolismu, a pokud v těle chybí, projeví se abstinenčními příznaky. Charakter abstinenčních příznaků souvisí s typem zneužívané látky. Ve většině případů se jedná o pocení, třes, neklid, nevolnost, může však vyústit až k poruchám vědomí, šoku, či kómatu. Somatickou závislost lze překonat během dvou až čtyř týdnů.4
1.2.2. Závislost psychická Psychická závislost je silnější než závislost fyzická a trvá i mnohem déle než závislost psychická. Někteří psychiatři dokonce tvrdí, že psychická závislost přetrvává u jedince, u něhož se závislostní onemocnění objevilo, po celý jeho život. Psychická závislost souvisí s obtížně překonatelnou touhou po droze. Jedinec tak koná pro navození příjemných pocitů, které mu psychoaktivní látka přináší a potlačení pocitů nepříjemných.5 Další členění závislostí souvisí přímo s konkrétní zneužívanou psychoaktivní látkou. Například typ konopný, amfetaminový apod.
4
JANÍK, Alojz a Karel DUŠEK. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 342 s. Život a zdraví (Avicenum). ISBN 80-201-0087-3. 5 Tamtéž
16
1.3.
Léčba drogových závislostí
Léčba drogově závislých jedinců bývá často velmi obtížná a dlouhodobá. Jen malá část závislých se dokáže adaptovat do života bez drog a trvale abstinovat. Druh léčby je posuzován u každého jedince individuálně. Záleží na typu zneužívané látky, stupni závislosti, motivaci závislého jedince apod. V České republice funguje komplexní systém služeb určen pro drogově závislé jedince. Jedná se o primární služby prevence, přes zařízení pracující s klienty, léčebné programy až po programy, které se zabývají doléčováním. V základním rozdělení lze léčbu, která je pro cílovou skupinu toxikomanů nabízena, rozdělit na léčbu ambulantní a pobytovou. Ambulantní léčba spočívá v tom, že klient dochází do zařízení, poskytující léčbu, sám a není tak hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Tento typ léčby je vhodný pro závislé jedince, kteří jsou více motivováni, mají stabilní sociální prostředí a jsou schopni větší sebekontroly ve svém přirozeném prostředí, ze kterého nejsou vytrženi. V České republice jsou hojně využívány AT poradny. AT poradny jsou psychiatrická zařízení, zabývající se alkoholovou a drogovou závislostí. Do poradny dochází klient několikrát týdně. Dále fungují i ambulantní skupiny, které mohou být jednak terapeutické nebo svépomocné (anonymní narkomani), další podoba ambulantní léčby je denní stacionář. Do denního stacionáře klient dochází každý všední den a účastní se zde nejrůznějších terapií, poradenství, individuálních pohovorů apod.6 Léčba pobytová, neboli ústavní, či rezidenční, je léčba, která spočívá v hospitalizaci klienta v léčebném zařízení. Léčba pobytová vytváří klientovi prostředí bez drog, fungují zde jasná pravidla a řád, které klient musí respektovat a nabízí nejrůznější terapie a aktivity.
Do tohoto typu léčby patří nepochybně léčba v psychiatrické
nemocnici, která je pod dohledem lékařů, a jíž je možné navázat na další typ rezidenční léčby, kterým je léčba v terapeutické skupině (komunitní léčba), jež je postavena na skupinové terapii a tradičně má své sídlo často mimo civilizaci, v přírodě.7
6
Sananim – drogová poradna. Léčebné programy. [online]. 13. 9. 2015 [cit. 2015-09-13]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/lecebne-programy.html 7 Tamtéž
17
2 Psychoaktivní látky 2.1.
Definice
Za psychoaktivní látky, těž zvané substance, se označují takové látky, které modifikují psychickou činnost jedince. Na některé takové látky poté vzniká závislost, která je popsána v textu výše. Další důležitý pojem k vysvětlení je droga. Drogu lze chápat jako jakoukoli látku, přírodní i syntetickou, která splňuje dvě základní kritéria:8 a) působí na psychickou činnost jedince, ovlivňuje prožívání okolní reality a smyslového vnímání, tento stav se označuje jako psychotropní účinek drogy; b) vyvolává závislost
2.2.
Důsledky užívání psychoaktivních látek
Užívání psychoaktivních látek poškozuje jedince ve všech oblastech jeho života. Užívání látek způsobuje značné problémy v oblasti biologické, psychické, ale i oblasti sociální.
2.2.1. Psychické následky Abúzus a závislost na psychoaktivních látkách je doprovázen celkovou změnou osobnosti jedince. Dlouhodobé zneužívání může vyústit až k poškození mozku, které se projevuje velkými psychickými změnami. Mezi nejčastější psychické následky zneužívání a závislosti patří: deformace emočního prožívání – jedinci jsou často velmi vztahovační, až paranoidní, úzkostné nebo depresivní ladění; změna hierarchie hodnot jedince – vymizí zájmy, na prvním místě je droga; změna kognitivních procesů – zhoršuje se koncentrace, paměť, myšlení; změna chování – závislí na typu užívané látky, jedinec je buď extrémně utlumen, nebo naopak nabuzen; změna životního stylu – život závislého jedince se stává stereotypním, je zaměřen pouze na získání peněz, obstarání drogy a aplikaci; celá celková degenerace jedince - ztráta vůle, úbytek schopností, mění se sebehodnocení.9
8
PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN 8085800-18-7. 9 Negativní důsledky drogové závislosti. Drogy. [online]. 15. 9. 2015 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://m.drogy1.webnode.cz/negativni-dusledky-drogove-zavislosti-/
18
2.2.2. Somatické důsledky Drogová závislost primárně či sekundárně ovlivňuje i fyzické zdraví jedince. V tomto směru jde především o poškození jater, ledvin, nervové soustavy a zažívacího traktu; dále se jedná o vysoké riziko nákazy infekčními chorobami – HIV, hepatitidy, které se přenáší zejména sdílením injekčních stříkaček při aplikaci drogy; špatné hygienické podmínky vedou ke ztrátě chrupu a celkovému zanedbanému fyzickému dojmu; chátrá organismus v souvislosti se špatným životním stylem, který vede k vyhubnutí. Častým problémem jsou také nejrůznější abscesy a záněty žilního systému.10
2.2.3. Sociální důsledky Sociální důsledky u jedinců závislých na psychoaktivních látkách jsou rozdílné oproti důsledkům jedinců závislých na alkoholu. Alkohol je totiž v naší společnosti více tolerovanou drogou. Mezi sociální důsledky narkomanů tedy patří: Konflikty v rodině – závislý jedinec představuje často pro svoji rodinu zklamání, časem ji pak zatěžuje jednak psychicky, ale také ekonomicky, svou rodinu okrádá z důvodu obstarání financí na drogy, opětovaně také lže a podvádí ji; dalším sociálním problémem jsou i ostatní sociální vztahy – drogově závislí jedinci se změnou své osobnosti stávají nespolehlivými, necitlivými a největší prioritu vidí v droze. Toto chování bývá pro okolí narkomana často nepochopené, čímž jedinec ztrácí spoustu svých původních přátel; problémy v zaměstnání, ve škole – neplnění školních, či pracovních povinností často vede ke ztrátě zaměstnání nebo studentského statutu; opravdu častým důsledkem drogové závislosti je kriminální činnost – trestná činnost souvisí jednak se změnou osobnosti jedince, ale také s finanční náročností závislosti.11
2.2.4. Poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek dle MKN Užívání psychoaktivních látek může způsobit celou řadu poruch. Mezinárodní klasifikace nemocí rozlišuje jednotlivé poruchy dle kódu. U poruch duševních a poruch
10
Negativní důsledky drogové závislosti. Drogy. [online]. 15. 9. 2015 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://m.drogy1.webnode.cz/negativni-dusledky-drogove-zavislosti-/ 11 Tamtéž
19
chování způsobené užíváním psychoaktivních látek se jedná o kód F10 – F19. Následným označením na čtvrtém místě se označují tyto poruchy:12
.0 Akutní intoxikace
Akutní intoxikací se nazývá stav po aplikaci psychoaktivní látky, který vede ke změně fyziologických a psychických funkcí a může vést až k poruše vědomí, emocí nebo chování;
.1 Škodlivé užívání
Též nazývaný abúzus. Užívání psychoaktivní látky vede k poruše zdraví, které může být somatické nebo psychické;
.2 Syndrom závislosti
Viz. kapitola Drogová závislost;
.3 Odvykací stav
Příznaky, vyskytující se při odvykání.
.4 Odvykací stav s deliriem
Deliriem se rozumí života ohrožující stav, vznikající po přerušení užívání psychoaktivní látky. Je doprovázen pocením, křečemi, halucinacemi, arytmií apod.
.5 Psychotická porucha
Dochází k poruchám vnímání. Porucha je často doprovázena bludy, halucinacemi, psychomotorickými poruchami a abnormálním afektem.
.6 Amnestický syndrom
Syndrom je spojen s výrazným postižením paměti na nedávné i vzdálené události.
.7 Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
Porucha, u které nastávají změny v osobnosti, poznávání, afektu nebo chování přetrvávají i po skončení přímého účinku psychoaktivní látky.
12
.8 Jiné duševní poruchy a poruchy chování
.9 Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. Revize. Praha: ÚZIS ČR, 1992, s. 143
20
2.3.
Klasifikace psychoaktivních látek
2.3.1. Opioidy Opium se vyrábí ze šťáv nezralých makovic a jeho hlavní účinnou látkou je morfium a kodein. V medicíně se opioidy používají jako nejsilnější analgetika nebo antitusika. Mezi syntetické deriváty opia patří zejména heroin, braun a metadon.13 Na opiáty vzniká velmi silná závislost a to poměrně rychle. Tyto látky jedince především tlumí, vyvolávají tak pocit uvolnění, pohody, klidu, může vést až k blouznění a otupělosti. Omezují funkci myšlení, paměti, pozornosti. Při nitrožilním užívání jsou popisovány pocity tepla pod kůží. Opioidy vyvolávají miózu a zažloutlou kůži. První zkušenosti s opiáty jsou popisovány spíše negativně, často jedinci nepociťují žádný účinek nebo nauzeu a zvracení. 14 Opiáty se nejčastěji užívají intravenózně, lze je však i šňupat, kouřit a inhalovat z aluminiové fólie.
2.3.2. Kanabinoidy Do skupiny kanabinoidů patří zejména marihuana a hašiš. Tyto psychoaktivní látky se získávají z indické rostliny konopí, jehož hlavní složkou je THC. Konopí představuje vůbec nejstarší rostlinu, která byla pěstována z důvodu jejího psychotropního účinku. Marihuana a hašiš jsou považovány za nejzneužívanější drogu na světě. Rozdíl mezi marihuanou a hašišem spočívá pouze ve formě úpravy, účinná látka obou těchto drog je stejná. Hašišem se rozumí zaschlá pryskyřice, která pokrývá květenství. Marihuanou pak sušené listy a květenství rostliny. Koncentrace THC v hašiši je však zhruba pětkrát vyšší než v marihuaně.15 Kanabinoidy vyvolávají především změnu nálady, zintenzivnění momentální nálady (euforie, deprese, úzkost), uvolnění, iracionální smích, zvýšenou tvořivost a estetické cítění. Dále povzbuzují apetit, způsobují zarudnutí očí a sucho v krku a v ústech. Mohou se objevovat i zrakové nebo sluchové halucinace, problémy s motorikou, ztráta kontaktu 13
KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6. 14 Tamtéž 15 GÖHLERT, Fr a Frank KÜHN. Od návyku k závislosti: toxikomanie : drogy: účinky a terapie. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2001, 143 s. Pro zdraví. ISBN 80-7202-950-9.
21
s realitou a zpomalení časového vnímání. Velkým rizikem při chronickém užívání je výskyt psychotických poruch.16 Konopné drogy se většinou užívají formou „jointů“, tedy se kouří. Dále se mohou žvýkat, inhalovat, ale oblíbenou formou je i zařazení této rostliny do jídelníčku, zejména pečení konopných koláčků nebo sušenek.
2.3.3. Sedativa, hypnotika, analgetika Do této skupiny drog se řadí léky, které se předepisují například při úzkostných stavech, bolestech, nespavosti apod. Na léky se však velmi rychle rozvíjí závislost. Problému závislosti na medikamentech však není věnována dostatečná pozornost a je tedy nutné při každém novém zavedeném léku sledovat i možnost vzniku závislosti. Do skupiny sedativ se řadí medikamenty, které mají zklidňující účinek. Z nejznámějších léků jsou to tak barbituráty. Existují však i rostlinná sedativa, u kterých není riziko závislosti známo, do této skupiny rostlinných sedativ patří například meduňka lékařská nebo třezalka. Hypnotika tlumí činnost mozku a způsobují ospalost. Nejznámější jsou benzodiazepiny v zastoupení léků diazepam nebo rohypnol. V neposlední řadě do skupiny medikamentů, které nesou riziko vzniku závislosti lze zařadit i analgetika, léky, které tlumí bolest. Do této skupiny spadá například Morfin, Kodein nebo Subutex. 17
2.3.4. Kokain Kokain se získává z listů keře koky pravé. Zpracováním se vytváří bílý prášek nebo krystaly. Smícháním kokainu se zásaditou látkou, např. práškem do pečení se získává crack. Kokain patří do skupiny psychostimulačních drog. Způsobuje tedy bdělost, zvýšené sebevědomí, povznesenou náladu, hyperaktivitu, zvýšenou hovornost. Stav po užití kokainu silně připomíná hypomanii. Kokain způsobuje mydriázu, pocení a působí anorekticky. U kokainu není zjištěna závislost somatická, o to větší ale způsobuje kokain závislost psychickou. Mohou se vyskytovat i halucinace či toxické psychózy.
16
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 870 s. ISBN 80-717-8802-3. 17 KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6.
22
Kokain negativně působí na kardiovaskulární systém a pro jedince tak vzniká velké riziko srdečních a mozkových příhod.18 V tradičním pojetí se kokové listy žvýkají. Tento jev se však v naší společnosti nevyskytuje. U nás, v České republice, se kokain ve většině případů šňupe, čímž dochází k poškození nosní sliznice, někteří uživatelné kokainu si drogu i vtírají do dásní. Crack se kouří a dostane se tak plícemi do mozku rychleji.
2.3.5. Jiná psychostimulancia Mezi jiné psychostimulancia se mimo kokainu řadí amfetaminy, syntetické látky působící na centrální nervovou soustavu. Do skupiny amfetaminů spadají například tyto látky: Psychoton, ecstasy nebo droga číslo jedna i u jihlavských uživatelů drog – Pervitin. Pervitin (metamfetamin) se vyrábí ze stimulační látky efedrinu. Podobně jako jiné stimulační látky, pervitin způsobuje vigilitu, pocit zvýšené výkonnosti, euforii. Pervitin, stejně jako kokain, zahání pocit hladu a způsobuje mydriázu. U uživatelů pervitinu je charakteristická tzv. vykroucenost, která se projevuje motorickým neklidem. Dlouhodobé užívání pervitinu vede k psychické závislosti, závažným somatickým problémům, ale i toxickým psychózám. Stav toxické psychózy se projevuje paranoidními myšlenkami, někdy i halucinacemi. Uživatelé tento vztah nazývají „stíha“. 19 Pervitin se nejčastěji aplikuje nitrožilně, ale lze ho užívat i ústy nebo šňupáním. Do skupiny stimulačních drog patří také ecstasy (extáze,MDMA), neboli droga diskoték. Extáze způsobuje pocit euforie, tlumí únavu, empatii. Extáze má podobu nejrůznějších tabletek a ampulek.
2.3.6. Halucinogeny Halucinogenní drogy jsou známy od nepaměti. Dříve byly hojně využívány v rámci nejrůznějších náboženských rituálů, později získaly na popularitě především z důvodu
18
KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6. 19 Tamtéž
23
užívání tohoto typu drogy umělci a filosofy, kteří skrze drogu získávali inspiraci a interesantní prožitky. Halucinogenní drogy je možné rozdělit na přírodní a syntetické. Mezi nejznámější přírodní halucinogen patří psilocybin, který je obsažen v houbě Lysohlávce. Tyto houby se běžně vyskytují na území České republiky a jejich dostupnost je tak velmi snadná. Lysohlávka se suší a následně se konzumuje její hlavička, často se namáčí v medu pro zlepšení chuti. Syntetické halucinogeny nemají tak hluboké kořeny v historii jako přírodní halucinogeny. Nejznámější syntetický halucinogen je LSD. LSD má ve většině případů podobu tripů (papírové čtverečky napuštěné drogou) nebo krystalů (malé granulky), v obou případech se droga užívá perorálně, rozpuštěním v ústech. 20 Přírodní i syntetické halucinogeny způsobují psychickou změnu, která se velmi podobá psychóze. Jedná se o alteraci vnímání, zrakové a sluchové halucinace, poruchu orientace, pocit beztíže, zostřené vnímání barev a zvuků nebo synestézii. Dlouhodobé užívání vyvolává úzkost, deprese, přechodné psychotické stavy. U některých jedinců může nastat i stav depersonalizace vlastního těla nebo derealizace, kdy intoxikovaný jedinec sám sebe vidí pouze jako divák. 21
2.3.7. Organická rozpouštědla Organická rozpouštědla neboli těkavé látky či inhalační drogy, jsou notně toxická a zároveň snadno dostupná. Mezi organická rozpouštědla patří některá ředidla, lepidla, ale i rajský plyn nebo éter. Za nejznámější organické rozpouštědlo je považován toluen. Toluen je volně prodejný v drogeriích, a proto tuto drogu nejčastěji zneužívají děti a mladiství. Tato droga navozuje pocit euforie, apatii, může vyvolat halucinace, způsobuje útlum a ospalost. U závislosti na toluenu je velké riziko úmrtí z předávkování z důvodu nemožnosti odměření množství dávky. Při chronickém užívání dochází u toxikomanů k otupění (toluen je často nazýván „drogou hloupých“), poruchám chování, poškození dýchacích cest, může vést až k demenci.22
20
ZÁŠKODNÁ, Helena. Pojetí závislosti na návykových látkách. Ostrava: Scholaforum, 1997, 27 s. Tematický sešit. ISBN 80-860-5836-0. 21 KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6. 22 PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN 80858-0018-7.
24
Toluen je možno inhalovat přímo z lahve, ale běžnější způsob aplikace je čichání z napuštěné tkaniny. K zintenzivnění efektu uživatelé toluenu používají plastový sáček, pod nímž inhalují.
3 Sociální práce s drogově závislými Sociální práce je společenskovědní obor zaměřující se na objevování, explikaci, minimalizaci a řešení nejrůznějších sociálních problémů, například chudoby, diskriminace, závislosti, zanedbávání dětí apod. Sociální pracovník tak pomáhá svým klientům získat způsobilost k sociálnímu uplatnění. Pracovníci pracují s jednotlivci, skupinami, rodinami, či komunitami. Ve své práci se sociální pracovník setkává s rozmanitými sociálními problémy, ale i s širokou škálou klientů. Proto je třeba rozlišovat sociální práci s jednotlivými tzv. cílovými skupinami. Například sociální práce se seniory se značně liší od sociální práce s drogově závislými jedinci.23 Pro drogově závislé jedince, kteří aktivně užívají drogy, a z nejrůznějších důvodů u nich není možná léčba, jsou určeny dva typy služeb. Jedná se o kontaktní centra a terénní programy.
3.1.
Kontaktní centrum
Ministerstvo práce a sociálních věcí definuje kontaktní centra jako: „(1) Nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek.“ 24 „(2)Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) sociálně terapeutické činnosti, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, c) poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.“25
23
MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-502-8. 24 zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 25 Tamtéž
25
Kontaktní centra představují tedy specifickou formu nízkoprahového centra, které se zaměřuje na první kontakt s osobou užívající návykové látky, následné poskytnutí anonymní pomoci a minimalizování nebezpečí, které hrozí ze stylu života, který toxikomani vedou.26 Pokud se klient rozhodne do kontaktního centra dlouhodobě docházet, může se u takového jedince očekávat alespoň malá naděje na potřebu osobní či sociální změny. Tento jedinec se nevyhýbá kontaktu a dokonce je schopný ho sám navazovat. 27 Kontaktní centra jsou tedy určena především pro uživatele drog, ale poradenství je poskytováno i pro rodinu osoby, jež je drogově závislá.
3.1.1. Služby poskytovány kontaktními centry Jak již bylo zmíněno v definici MPSV28 mezi nejdůležitější služby, které kontaktní centra poskytují, patří:
Harm reduction
Termínem Harm reduction jsou označovány programy a činnosti, které se orientují na minimalizaci škod, které souvisejí s abúzem psychoaktivních látek u osob, které nejsou prozatím motivovány k zanechání užívání. Koncepce Harm reduction se tedy zaměřuje na zmírnění rizik nákazy infekcí (AIDS, hepatitidy B a C), které s sebou nese sdílení injekčního náčiní při intravenózní aplikaci drog, či nechráněný pohlavní styk.29 V praxi postup Harm reduction spočívá ve výměně použitého injekčního náčiní, za náčiní sterilní, dále zaměření na bezpečný sexuální život, včetně distribuce prezervativů, edukace klientů, testování infekčních nemocí a odborném poradenství. V některých zemích v rámci koncepce Harm reduction fungují tzv. aplikační místnosti, též nazývané „šlehárny“. Aplikační místnosti představují chráněná místa pro hygienickou aplikaci drog, které si klient přinese pod dozorem nehodnotícího školeného personálu.
30
Aplikační místnosti běžně fungují například v Německu, Holandsku nebo
26
MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN: 978-80-7367502-8. 27 KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6. 28 Zkratka – Ministerstvo práce a sociálních věcí 29 IHRA (2010). Co je „harm reduction“? Stanovisko Mezinárodní asociace pro harm reduction (IHRA). Adiktologie, (10)3, 188. 30 Tamtéž
26
Norsku. V ČR jsou na toto téma vedeny rozsáhlé diskuze, avšak zatím zde žádná aplikační místnost nefunguje. Celý koncept Harm reduction se setkává s různými postoji. Na jedné straně příznivci konceptu zdůrazňující minimalizaci poškození drogami u toxikomanů a příznivý vliv pro naše životní prostředí. Na straně druhé však stojí kritici Harm reduction, kteří jsou vůči tomuto konceptu značně skeptičtí. Kritici zdůrazňují především podporování toxikomanů v užívání a zabránění jejich klesnutí na dno, tak, aby se vzpamatovali a vyhledali odbornou pomoc. 31
Kontaktní práce
Cílem kontaktní práce je navázání kontaktu s drogově závislými jedinci, následné vytvoření důvěry ve vztahu pracovník – klient a vymezení podmínek, které jsou nezbytné
pro
poskytování
dalších
služeb.
V kontaktní
práci
jsou
hledány
a konsolidovány hranice komunikace s klientem, snaha o kultivaci klientových schopností projevit své potřeby a naučit se implementovat existující nabídky služeb. Nedílnou součástí kontaktní práce je také monitoring místní drogové scény, získání nových informací o této scéně od klientů a mapování klientova chování. 32
Základní zdravotní péče
Základní zdravotní péčí se rozumí ošetření vykonávané v případech poranění, či onemocnění, včetně neodkladné první pomoci. Základní zdravotní péče se poskytuje bez ohledu na to, zda poranění či onemocnění bylo způsobeno injekční aplikací drogy. Cílem je základní ošetření klienta, ale zároveň i agitace využití odborné pomoci od lékaře. Každý zákrok je zapsán do „knihy zdravotních ošetření“.33
Základní poradenství
Základní poradenství lze rozlišit na individuální poradenství pro klienta a individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientovi. Mezi individuální poradenství pro klienta patří:34 a) obecné poradenství, které se soustředí na řešení aktuálních problémů, 31
HRUŠA, Josef. Filosofie harm reduction v prevenci drogových závislostí. České Budějovice, 2015. 52 l. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Fakulta zdravotně sociální. Vedoucí práce Jana Gabrielová. 32 Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN 8086734-81-1. 33 Tamtéž 34 Tamtéž
27
b) strukturované poradenství, jež se zaměřuje na pomoc klientovi jednat a efektivně plnit své cíle. Probíhá formou plánu, který je pravidelně upravován a o každém sezení
je
veden
záznam.
Strukturované
poradenství
obsahuje
prvky
psychoterapie. c) garantský rozhovor, kterým se rozumí konzultace klienta s jeho garantem. Tato konzultace se zaměřuje na průběh realizace klientova léčebného plánu. Individuální poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům se zaměřuje na obecné poradenství, jehož cílem je zesílit jejich kompetence při řešení problémů v souvislosti se zneužíváním psychoaktivních látek osobou blízkou a na strukturované poradenství, které si klade za cíl pomoci lépe porozumět uživateli drog a pomáhat mu dosahovat cílů a efektivně řešit problémy.35
Sociální práce
Jedná se o aktivity, které se zabývají sociální situací klienta a jeho způsobilostmi řešit banální sociální problémy. Konkrétně se jedná o pomoc v oblasti sociálně-právní (vyřizování sociálních dávek, dokladů, řešení potíží s bydlením apod.), pomoc s vyjednáním dalších služeb v jiných organizacích (reference), asistenční službu (doprovod klienta na úřady, k lékaři apod.) a probační dohled.36
Krizová intervence
Krizová intervence v K-centrech se zabývá diagnosticko-terapeutickým postupem, který podporuje zvládání psychické krize. Může mít formu opakovaných setkání, rozhovoru zaměřeného na příčiny krizového stavu klienta, observace klientova chování z důvodu recenze jeho psychického stavu apod. Krizová intervence zahrnuje i návrh opatření a pořízení zápisu o poskytnuté intervenci. 37
Doplňkové služby
Za doplňkové služby lze považovat hygienický a potravinový servis. K výkonům hygienického servisu patří umožnění provést základní hygieny (sprcha, WC), poskytování obnošeného ošacení, možnost vyprat si prádlo. Do potravinového servisu
35
Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN 8086734-81-1. 36 Tamtéž 37 Tamtéž
28
poté patří umožnění konzumace potravin a nápojů, které má K-centrum v nabídce, přímo v organizaci a výdej potřebných vitamínů. 38
3.2.
Streetwork
Pojem streetwork pochází z anglického jazyka a překládá se jako práce na ulici nebo se také často používá označení terénní práce. Streetwork je specifická metoda sociální práce, kterou vykonávají profesionální pracovníci. Celý princip terénní práce spočívá v nabídce mobilní nízkoprahové pomoci, která probíhá v klientově přirozeném prostředí, to znamená na ulici, ve squatech, na nádraží, v hernách, barech apod.39 Terénní práce tedy nečeká na to, až se jedinec bude hlásit o pomoc kvůli jeho problémům se zdravím či drogami, ale sama takové jedince vyhledává a přímo v terénu jim poskytuje potřebné informace a služby. 40 Služby, poskytované v terénu, jsou obdobné jako v kontaktním centru. Jde tedy především o výměnný program, distribuci prezervativů a injekčního materiálu, testování infekčních nemocí, poradenství apod. Terénní práce se však více zaměřuje na monitoring
drogové
scény,
vyhledávání
nových
kontaktů,
identifikaci
míst,
kde se uživatelé shromažďují, či kde se drogy prodávají a vyhodnocování potřebnosti nabídky služeb. 41
3.2.1. Typy terénní práce V odborné literatuře jsou uváděny tři typy terénní práce, jsou to: 42
Nezávislá práce v terénu
Tento typ terénní práce se provádí nezávisle na institucích a probíhá tedy například na ulicích, v barech, na nádraží apod. Tento typ terénní práce má za cíl změnit chování závislého jedince.
38
Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN 8086734-81-1. 39 MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-502-8. 40 RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN 80-85834-71-5. 41 Tamtéž 42 Tamtéž
29
Terénní práce v domácnostech
Je taková terénní práce, která se provádí v domovech uživatelů. Tento typ probíhá v podobě pravidelných návštěv v domovech klientů či dealerů.
Komunální terénní práce
Tento typ terénní práce probíhá v organizacích, které jsou zřízeny obcemi. Jedná se například o ubytovny, věznice, nevěstince, školy apod. Komunální terénní práce se nezaměřuje na jednotlivce, ale na organizace, kde lze cílovou skupinu kontaktovat. Pokud jde o navazování kontaktu v terénu, zde jsou uváděny tři hlavní metody:43
Bezprostřední kontakty
Tyto kontakty navazují pracovníci s novými, neznámými lidmi. Pro zahájení takového typu konverzace je zapotřebí sebedůvěra, ale i informovanost o místních drogových poměrech vzhledem k bezpečnosti.
Přirozené kontakty
Takový typ kontaktů, který vychází z přirozenosti. Pracovník se stane známým mezi skupinou narkomanů a pobývá v místech, kde se cílová skupina stýká. Tento typ navazování kontaktů vyžaduje větší časové možnosti.
Lavinovité kontakty
Získávání kontaktů probíhá představením terénního pracovníka zásadním osobám ve skupině, tzv. vůdcům. Rozhodujícím okamžikem je proto získání důvěry této klíčové osobnosti, jinak by byly ohroženy i ostatní možné kontakty.
3.3.
Principy terénní a kontaktní práce
Kontaktní a terénní práce funguje na základě několika principů, které slouží k formování co nejlépe vyhovujícímu prostředí pro cílovou skupinu narkomanů.
43
RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN 80-85834-71-5.
30
Princip nízkoprahovosti
Základní princip kontaktních a terénních služeb, který spočívá ve snadné dostupnosti pro všechny klienty. Nízkoprahovost odstraňuje bariéry, které by mohly být pro cílovou skupinu problematické.44
Princip anonymity
Princip anonymity spočívá v možnosti vstupu do tohoto zařízení bez udání osobních údajů. Není požadováno jméno, příjmení, věk, rodné číslo, bydliště, ani další své osobní nebo citlivé údaje. 45
Princip individuality
Služby v K-centrech jsou poskytovány na základě individuálních potřeb klientů. Respektuje se jedinečnost každého jedince, jeho životní stanovisko a postoje.46
Princip komplexnosti
Tento princip spočívá v práci pracovníků, kteří ctí bio-psycho-socio-spirituální dimenze všech klientů.47
Princip dostupnosti
Důležitý princip, který se opírá o flexibilní reakce nabízených služeb na potřeby cílové skupiny. Jedná se o dostupnost jednak časovou, ale i místní. Služby jsou nabízeny všem, nebere se zde v potaz věk, pohlaví, rasa, náboženství, sexuální orientace apod. 48
Princip bezplatnosti
Služby jsou poskytovány bezplatně, nejsou o nich vykazovány žádné administrativní dokumenty, klient může kdykoli přijít sám, není omezen žádným doporučením ani povinností.49
44
Centrum u Větrníku [online]. 8. 10. 2015 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.kackoji.estranky.cz/clanky/sluzby.html 45 Tamtéž 46 Tamtéž 47 Tamtéž 48 Tamtéž 49 Tamtéž
31
3.4.
Pracovníci terénní a kontaktní práce
Sociální práce s drogově závislými jedinci je velmi náročná, z tohoto důvodu jsou na pracovníky kladeny vysoké nároky a sociální práce s takovouto cílovou skupinou vyžaduje opravdu kvalitní tým pracovníků. Hlavními osobnostními kritérii při výběru pracovníka do týmu jsou uváděny: komunikativnost, věrohodnost, respekt a důvěra budoucího pracovníka. 50 Pro každého poradce v oblasti závislostí jsou důležité i jeho profesní znalosti. Pracovník by měl mít adekvátní znalosti o drogové problematice, o svých klientech, o sociálním prostředí, ve kterém se klienti nachází, ale i specifické určité znalosti, které se týkají jeho pracovní činnosti.51 Některé evropské projekty využívají v kontaktní a terénní práci kombinaci profesionálních pracovníků, kteří mají patřičné vzdělání a praxi a pracovníků s tzv. indigenním statutem (tzn. bývalé nebo současné uživatele návykových látek). Indigenní pracovníci přináší týmu výhody jako například: intenzivní chápání problémů spojených s užíváním návykových látek, přístup k dosud neodhaleným skupinám uživatelů, u ostatních uživatelů mají důvěru a respekt, důvěrně znají jazyk a subkulturu cílové skupiny apod. Avšak nevýhodou indigenních pracovníků může například být: možná ztráta důvěry u uživatelů související se spoluprací s profesionálními pracovníky, konflikty s profesionálními pracovníky z důvodu odlišných postupů při práci a nejobávanější nevýhodou je nebezpečí relapsu.52 Terénní práce často probíhá v nebezpečných nebo rizikových podmínkách, proto je třeba dbát na bezpečnost práce. Každý pracovník by měl absolvovat výcvik, ve kterém se naučí minimalizovat nebezpečí, kterým je ohrožen. Pracovníci by také měli pracovat v týmu, většinou se jedná o dvojice. 53 Práce s drogově závislými je náročná jak fyzicky a duševně, tak i emočně. Jako u většiny pomáhajících profesí, i u této práce není výjimkou syndrom vyhoření. Jako prevence tohoto syndromu musí být umožněna pracovníkům řádná příprava, výcvik a pravidelná supervize.
50
RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN 80-85834-71-5. 51 KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6. 52 RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN 80-85834-71-5. 53 Tamtéž
32
4 K-centrum Jihlava Jihlavské K-centrum (celým názvem Centrum U Větrníku, zkráceně „Káčko“) bylo poprvé otevřeno dne 8. února 199954. Tato organizace spadá pod Oblastní charitu v Jihlavě. Charita sídlí na Jakubském náměstí 2 také v Jihlavě. Organizace je nestátní, nezisková. Forma církevní právnická osoba. Zřizovatelem Centra U Větrníku je již zmíněná Oblastní charita Jihlava. Oblastní charita Jihlava je jednou z 10 charit brněnské diecéze. Diecézní charita Brno je registrována u Ministerstva kultury ČR. Jihlavské K-centrum bylo poprvé otevřeno dne 8. února 1999. K-centrum má za cíl minimalizovat případná rizika, která samotným uživatelům, ale i osobám blízkým, či veřejnosti v kraji Vysočina mohou v souvislosti s užívání nelegálních drog nastat a tímto participuje na ochraně veřejného zdraví. V organizaci jsou poskytovány kvalitní, komplexní a specializované sociální služby v oblasti sekundární a terciární protidrogové prevence,
která
vychází
z
individuálních
potřeb
uživatelů
služeb
v tomto
nízkoprahovém zařízení. Služby jsou orientovány především na vznik a udržení pozitivních změn.55 Služby jihlavského K-centra jsou uspořádány do několika základních programů56:
Kontaktní centrum
Kontaktní centrum slouží ke každodennímu kontaktu s aktivními uživateli drog, kteří v současné době nemohou nebo nechtějí abstinovat. Klientům je zde nabízen hygienický servis, potravinový servis, testování infekčních nemocí, výměnný program, základní zdravotní ošetření, poradenství, možnost využití internetu, či telefonu.
Terénní program
Terénní program má za cíl monitorovat, vyhledávat a nabízet a poskytovat služby skryté skupině uživatelů drog a to přímo v terénu. Terénní program se nezaměřuje pouze na Jihlavu, ale i na okolní města jako jsou: Humpolec, Polná, Pelhřimov, Pacov, Kamenice nad Lipou, Žirovnice, Počátky, Nová Včelnice, Studená, Dačice, Třešť, Telč.
54
Centrum u Větrníku [online]. 8. 10. 2015 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.kacko ji.estranky.cz/clanky/sluzby.html 55 Tamtéž 56 Tamtéž
33
Program pro těhotné uživatelky
Program, který je určen výhradně pro tuto specifickou cílovou skupinu. Tento program používá
incentivní
metody terapie,
při
které
jsou
uživatelky
odměňovány
za jednoduchou a fyzicky nenáročnou práci, kterou konají pro organizaci a další kroky, které stabilizují těhotenství.
Poradenství
Je určeno pro motivované uživatele, kteří mají zájem o změnu svého životního stylu, ale také pro osoby blízké (rodinu, partnery). V poradenství je nejčastěji využíváno modelu individuální nebo skupinové práce.
Přednáška
Na základě objednávky pracovníci realizují i přednášky např. pro střední školy, učiliště, spolupracující organizace apod. Cílovou skupinu K-centra představují klienti starší 15-ti let, osoby, které mohou být ohroženy závislostí nebo již jsou závislí na psychoaktivních látkách, a osoby, které žijí v sociálně vyloučených komunitách. Tým v jihlavském K-centru tvoří momentálně pět pracovníků: Šárka, vedoucí zařízení, Tereza, adiktoložka, Josef, terénní a kontaktní pracovník, Michal – koordinátor terénních programů, kontaktní a terénní pracovník. Blanka – odborný pracovník v sociálních službách57 Otevírací doba pro veřejnost a výměnu injekčního materiálu je každý všední den od 9:00 do 17:00 hodin. Kontaktní centrum je pro klienty otevřeno každý všední den od
12:00
do
16:00
hodin.
Terénní
programy
jsou
pokryty
následovně: Pondělí – Pelhřimov, Pacov; úterý – Kamenice nad Lipou, Žirovnice, Počátky: středa – Třešť, Telč, Dačice, Studená; čtvrtek – Humpolec, Polná58
57
Centrum u Větrníku [online]. 8. 10. 2015 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.kackoji.estranky.cz/clanky/sluzby.html 58 Tamtéž
34
Praktická část V teoretické části byly vysvětleny základní pojmy spojené s drogovou závislostí, druhy závislostí. Teoretická část popsala možnosti léčby drogových závislostí, a jaké mohou vznikat důsledky pro jedince ohroženého drogovou závislostí. Velkou část teoretické části obsáhla klasifikace jednotlivých druhů psychoaktivních látek. Další kapitola byla věnována sociální práci s drogově závislými jedinci, která byla rozdělena na popis kontaktních center a streetwork. Závěrečná kapitola teoretické části uvádí konkrétní údaje o jihlavském K-centru, kde probíhal celý výzkum pro praktickou část.
5 Metodika 5.1.
Použité metody
Pro výzkumnou část této práce byl zvolen kvalitativní přístup. Nástrojem sběru dat byly nestandardizované rozhovory, prostřednictvím předem připravených otázek (Příloha 1). Rozhovory byly prováděny v K-centru Jihlava, se sídlem u Větrníku 17 v Jihlavě. Kvalitativní výzkum se využívá v případech, kdy se zjišťují věci, které nejsou zpracovatelné čísly. Kvalitativní výzkum se využívá v případě odkrytí a pochopení toho, co je základem jevů, o nichž se toho mnoho neví. Dále se využívá k získání nových názorů na úkazy, které jsou již prozkoumány. V neposlední řadě je tento typ výzkumu vhodný použít v případě, kdy je hlavním cílem zjistit, jak určité fenomény percipují a klasifikují přímí aktéři. Tento výzkum také umožňuje poskytnout nové poznatky o tom, jak se monitorované jevy odehrávají reálně v jejich přirozeném prostředí.59 Metoda nestandardizovaných rozhovorů probíhá pružně. Je třeba si stanovit základní okruhy otázek, ale jejich obsah, pořadí a formulace je závislá na tazateli, který nemá jasně dané schéma dotazování. 60
59
STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. SCAN. ISBN 80-85834-60-x. 60 SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd. Praha : SPN, 1983
35
5.2.
Charakteristika výzkumného souboru
Nestandardizované rozhovory probíhaly v prostorách K-centra, v místnosti, kde se uskutečňuje poradenství pro klienty nebo rodinné příslušníky. Všechny rozhovory probíhaly osobně ve dvou dnech. První dva rozhovory se uskutečnily 10. listopadu 2015, další dva 13. listopadu 2015. Délka jednoho rozhovoru byla přibližně jedna hodina. Konverzačními partnery se stali čtyři pracovníci zařízení, kteří se sběrem dat souhlasili. Těmito partnery byli tři ženy ze zařízení a jeden muž. Na začátku rozhovoru byli pracovníci požádáni o souhlas se zaznamenáním rozhovoru na diktafon a dále o krátké představení, které obsahovalo celé jméno, věk a jejich pozici v zařízení. Stručné představení pracovníků:
Tereza, 25 let, adiktoložka, v K-centru 2 roky
Michal, 33 let, koordinátor terénních programů, v K-centru 10 let
Šárka, 29 let, vedoucí zařízení, v K-centru 2,5 roku
Blanka, 27 let, kontaktní a terénní pracovník, v K-centru na částečný úvazek 3 měsíce
Pracovníci ochotně vyprávěli své zážitky, zkušenosti a postřehy a informací bylo získáno dostatečné množství. Pro sběr dat bylo připravených 15 otázek, které byly rozdělené do pěti okruhů, z čehož vzniknou jednotlivé kapitoly empirické části s pokusem o výstavbu vlastní teorie v každém z pěti segmentů: 1. Informace o pracovníkovi 2. Údaje o zařízení 3. Popis klientů 4. Seznámení se s metodami práce 5. Charakteristika služeb
36
6 Interpretace dat 6.1.
Informace o pracovníkovi
Do tohoto segmentu byly zahrnuty tři otázky. Otázka na začátky pracovníka s prací s drogově závislými, otázka na jeho současnou pracovní náplň a otázka týkající se popisu ideálního pracovníka pro cílovou skupinu uživatelů drog.
6.1.1. První zkušenosti
Neosobní pražský přístup
Pracovníci K-centra mají za sebou spoustu zkušeností s prací s drogově závislými jedinci. Otázka směřovala na začátky s prací s drogově závislými. Tereza má první zkušenosti se streetworkem přímo v Praze a ve své výpovědi uvádí zajímavou komparaci této práce s jihlavským streetworkem a zároveň své osobní pocity. „… v terénu jsem se právě poprvé setkala s klienty v Praze, což si myslím, že byl velký náraz, a kdybych začala někde v menších okolních městech, bylo by to pro mě lepší. Z Prahy jsem byla vyděšená, protože ta pražská drogová scéna je úplně na jiné úrovni. Klienty tam ani neznáš jménem, jsou to klienti, kteří jsou zvyklí si říkat o služby sami. V Jihlavě jsou klienti spíše navázání na pracovníka, znají ho, je to mnohem osobnější a pro mě i příjemnější.“ (Tereza)
Studijní praxe jako cesta k povolání
U pracovníků se zaměření na cílovou skupinu drogově závislých vyskytlo v průběhu praxí a stáží. Pracovník Michal získal v průběhu stáže ale zároveň nabídku pracovního poměru. „Studoval jsem vysokou školu a v rámci studia jsem chodil na různé praxe a stáže. Náhodně jsem se tak dostal do kontaktního centra Sananim v Praze. V průběhu tříměsíční stáže jsem dostal v této organizaci pracovní nabídku, kterou jsem s radostí přijal.“ (Michal)
„Život je jen náhoda“
Pracovnice Šárka měla původně zaměření jiné a k práci se dostala po souhře nejrůznějších náhod. 37
„Nikdy jsem si nemyslela, že by byl můj cíl pracovat s drogově závislými. Po škole jsem začínala v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež, ale práce mě přestala naplňovat. Zúčastnila jsem se tedy výběrového řízení v K-centru a vyšlo to.“ (Šárka)
6.1.2. Náplň práce Tato kapitola je věnována konkrétní práci pracovníků v K-centru. Z výpovědí je patrná kongruence s převahou přímé práce s klienty nad odbornou specializací pracovníků. Přímá práce všech pracovníků je rozdělena na práci v kontaktní místnosti a práci v terénu. Práce v kontaktní místnosti obnáší komunikaci s klienty, výměnu injekčního materiálu, základní ošetření, testování infekčních nemocí a poradenství. V terénním programu se jedná o aktivní depistáž, vyhledávání klientů, výměna materiálu, testování, poradenství. Přestože všichni pracovníci mají ve své náplni práce přímou práci s klienty, odchylnost práce se nachází v jejich specializacích. Specializace pracovníků tvoří nuance jejich práce a lze je rozdělit do třech kategorií. Schéma č. 1: Specializace pracovníků K-centra
Specializace
Vedoucí .
Adiktolog
Koordinátor terénních programů
Vedoucí
„20% mé práce tvoří vedoucí pozice. Náplň práce vedoucí je řešit granty, projekty, služby, personální zajištění, v podstatě administrativu celého zařízení.“ (Šárka, vedoucí zařízení)
Adiktolog
„V té specializaci, co já dělám, je velké množství poradenství. Poskytuji klientům individuální sezení a momentálně rozjíždím adiktologickou ambulanci. Co je ještě specifického, tak se zaměřuji na matky s dětmi, takže nabízíme pobídkový program pro 38
těhotné uživatelky, které jsou také v kompetenci. Zároveň tím, že tu nemáme v týmu zdravotní sestru, a já jsem nelékařský zdravotnický pracovník, pomoc se zdravotním ošetřením směřuje na mě.“ (Tereza, adiktoložka)
Koordinátor terénních programů
„Práce koordinátora terénních programů obnáší to, že musím mít přehled o tom, kde realizujeme terénní programy, jak tam programy vypadají, zda tam jsou klienti nebo ne, vytvářím hypotézy o tom, proč tomu tak je, přemýšlím o tom, udávám určitou koncepci toho, jak terénní program bude vypadat. V zásadě se to prolíná, protože ty jevy, které vidím, že se dějí v terénu, následně aplikuji a přemýšlím o nich v rámci koordinace.“ (Michal, koordinátor terénních programů)
6.1.3. Ideální pracovník Autor Matoušek jako obecné předpoklady a dovednosti pracovníka pomáhající profese uvádí: Zdatnost a inteligence – pomáhat jiným lidem je těžká a namáhavá činnost, proto je kladen velký důraz na fyzickou zdatnost pracovníka a inteligenci. Kromě inteligence ve smyslu touhy zdokonalovat své znalosti se předpokládá i inteligence emoční a sociální. Dalším předpokladem je přitažlivost a to nejen fyzický vzhled, ale například i
názorová
analogie
a
myšlenková
kompatibilita.
Třetím
předpokladem
je
důvěryhodnost, která se skládá z diskrétnosti, porozumění klientovi, spolehlivosti a využívání moci. Posledním nezbytným předpokladem jsou uváděny komunikační dovednosti, ve kterých jsou uváděny: fyzická přítomnost, naslouchání, empatie a schopnost analyzovat klientovy prožitky. 61 V souvislosti se specifičností práce s drogově závislými jedinci, i požadavky na pracovníka v těchto službách jsou specifické. Pracovníci K-centra popisovali pro ně ideálního pracovníka. Výpovědi pracovníků lze rozdělit do několika skupin.
61
MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-502-8.
39
Schéma č. 2: Popis ideálního pracovníka pracovníky K-centra Jihlava
Ideální pracovník
Povahový specialista
Kvalifikovaný typ
Generační typ
Týmový hráč
Povahový specialista
Pro pracovníky K-centra je nejčastějším faktorem pro volbu ideálního pracovníka charakter. V rámci těchto povahových vlastností ideálního pracovníka se pracovníci K-centra shodli na empatii, důvěryhodnosti, komunikativnosti, schopnosti navázat a udržet vztah a udržet hranice. Ve srovnání s výčtem předpokladů a dovedností dle Matouška lze zaznamenat shodu s empatií, komunikačními dovednostmi a důvěryhodností. Matoušek však nezmiňuje schopnost udržet, navázat vztah a vymezit hranice mezi klientem a pracovníkem. „Nejdůležitější je, aby se takový pracovník uměl ke klientům přiblížit a byl empatický. Dále, aby k nim byl tolerantní, vnitřně je přijímal, aby vůči nim dokázal mít normální, pozitivní vztah. Aby to byl člověk, který je tolerantní k jejich životnímu stylu, aby byl schopný s nimi komunikovat, navázat kontakt a udržovat zdravé hranice.“(Blanka)
Kvalifikovaný typ
Někteří pracovníci dále zmiňovali i důležitost vzdělání. Ideální pracovník by měl mít vzdělání adekvátního oboru vysoké školy, či vyšší odborné školy nebo alespoň absolvovat kurz pracovníka v sociálních službách. „Pracovník musí splňovat vzdělání podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách. Musí mít vysokou školu nebo vyšší odbornou školu, která do tohoto zákona spadá popřípadě kurz pracovníka v sociálních službách.“ (Šárka)
40
Generační typ
Zajímavý byl pohled pracovnic K-centra na věk ideálního pracovníka. Z analýzy dat je patrná disparita názorů, kdy jeden názor akceptuje pracovníka staršího padesáti let, druhý názor takového pracovníka nepřímo odmítá. Zde je patrný rozchod názoru na věk pracovníka. „V nízkoprahovém zařízení, nevidím možnost práce někoho staršího padesáti let. Práce spočívá v komunikaci s klienty a klient nesmí vidět v pracovníkovi něco jiného, jinou pozici, matka, otec, což se dobře nabízí, pokud je pracovník starší. Výjimky sice potvrzují pravidlo, ale myslím si, že pro starší pracovníky by byla tato práce horší.“(Tereza) „Nemyslím si, že by to tu bylo omezené věkem. Podle mě je klientům jedno, zda mluví s člověkem, kterému je padesát nebo třicet. Oni nás berou, že jsme tu „Káčkaři“, odborníci a je jim jedno, zda mluví se slečnou o pět let mladší nebo o dvacet let starší než jsou oni. Myslím si, že tady věk nehraje tak významnou roli jako třeba v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež, ve kterém, když je pracovnici padesát, je ve věku jejich matky, s kterou ne vždy mívají dobrý vztah.“ (Šárka)
Týmový hráč
Poslední typ ideálního pracovníka, který lze z rozhovorů analyzovat, tvoří celiství pohled na skladbu týmu, který však zmínil pouze jeden z pracovníků a tudíž je uveden z důvodu zajímavé odchylky pohledu. „Důležité je, aby tým, jako organismus byl pestrý, aby ti lidé byli od sebe odlišní v rámci celého týmu. A to jak osobnostně a profesně, tak i vzhledově. A pokud je tým pestrý a zároveň to dokáže poskládat, je to pro klienty ideální stav. V takovém týmu si každý klient najde někoho, na koho se dobře naváže a někoho, vůči komu se vymezí, což může být účinné v jeho sebeuvědomění.“ (Michal)
6.2.
Lidsky respektující filosofie zařízení
V této části byly položeny dvě otázky a jedna otázka doplňující. První otázka se zaměřila na filosofii K-centra, po vysvětlení filosofie byla položena doplňující otázka, ve které byli pracovníci tázáni na názor okolí na tento typ práce. V otázce druhé pracovníci vyprávěli, čím je v organizaci podmíněna dostupnost pro klienty. 41
6.2.1. Filosofie zařízení V rámci otázky na filosofii zařízení byl dle očekávání všemi vysloven princip Harm reduction, který funguje v rámci ochrany veřejného zdraví a snižuje škody, které vznikají užíváním nelegálních návykových látek uživatelům a jejich okolí. Z výpovědí vyplynuly pouze dvě nuance.
Lidský rozměr
Pracovnice Blanka připojila k tomuto principu Harm reduction jakýsi lidský rozměr vnímání filosofie své práce. “Hlavní filosofií je Harm reduction…plus si myslím, že je důležitý lidský rozměr. Spousta lidí řekne, ať si tedy nesou následky, když užívají, ale já si myslím, že čím více uživatele nechám upadnout do bahna, tím to pro ně, ale i pro naši společnost, bude horší.“ (Blanka)
Respekt
Pracovník Michal zdůrazňuje v rámci filosofie i důležitost osobního respektování klienta. „Jako pracovník tohoto zařízení, respektuji rozhodnutí klienta o tom, že chce být uživatel drog a pracuji na tom, aby škody, které působí sám sobě skrze sebe i svému okolí a celému světu, byly co nejmenší.“ (Michal) Jak již bylo zmíněno, zařízení pracuje na základě principu Harm Reduction. Ne každý však má informace o tomto principu, a proto mnoho lidí zcela nechápe smysl zařízení. Laická veřejnost dokonce často vidí v tomto typu zařízení jakousi podporu v užívání a podněcování závislosti. Na základě osobní zkušenosti s negativními ohlasy okolí, v rámci nepochopení filosofie této práce, byla položena doplňující otázka, která se orientovala právě na podobné odmítavé zkušenosti. S podivem z výpovědí vyplynulo, že s negativními ohlasy se pracovníci setkávají naprosto regulérně.
Idea ideologického oproštění
Vysvětlovat svému okolí smysl práce, kterou pracovníci vykonávají, může být po nějakém čase značně vyčerpávající. Ze všech argumentů, kterými pracovníci K-centra odůvodňují význam své práce, se shodují na převýšení racionálních čísel nad jakýmkoli 42
morálním smyslem. Odpoutali se již od ideologického působení na naši společnost a kladou důraz na diferenci finanční částky čistého injekčního materiálu a následků léčení nakaženého člověka infekční nemocí. „Když někam přijdu, vždy se najde jedinec, který chce řešit mou práci. Ať už proto, že mu to připadá velmi exotické nebo naopak nebývale pošetilé jako jakási podpora užívání. Nicméně, já osobně jsem se oprostil od veškerých ideologických dojmů tohoto druhu. Nevysvětluji nikomu etický a morální smysl, ale zůstávám již v tvrdých ekonomických číslech.“ (Michal)
6.2.2. Dostupnost V otázce na dostupnost služby pro klienty byly získány informace týkající se principu nízkoprahovosti a informace týkající se pravidel vstupu do zařízení. V otázce na nízkoprahovost zařízení se pracovníci K-centra shodli, že práh je nastavený velmi nízko. Jedinou podmínkou, která je vázána ke vstupu do organizace, je podmínka, že do organizace může vstoupit pouze klient, který patří do cílové skupiny K-centra, to znamená, že to musí být uživatel nelegálních látek. Z hlediska rozšíření K-centra o adiktologickou ambulanci se však cílová skupina rozšiřuje a například jedinec, který je závislý na alkoholu, již není odkazován na jinou službu, ale je mu doporučena právě tato ambulance. Práh v terénním programu dle pracovníků neexistuje téměř vůbec. „Terén má ještě nižší práh než kontakt. V terénu práh v podstatě vůbec neexistuje a ani nemá být. V terénu se pohybujeme v teritoriu, které patří klientům, a my jsme tam pouze na návštěvě.“ (Michal) Jako každé zařízení, i K-centrum má pravidla, která musí na kontaktní místnosti klienti dodržovat. Pracovníci zdůrazňovali dvě pravidla, která jsou pro organizaci kruciální. Prvním pravidlem je zákaz jakékoli agrese, verbální či fyzické a zákaz manipulace s drogami v K-centru, včetně drogových obchodů. Ačkoli by se mohlo zdát, že služby, které organizace nabízí, jsou zcela dostupné pro všechny jedince, ohrožené drogovou závislostí, soudě dle výpovědi se najdou i uživatelé, kteří jsou vůči tomuto typu zařízení skeptičtí.
43
„Z mého pohledu si myslím, že práh zařízení je velmi nízký, ale z toho, co slýchám od klientů, tak i sem mají někteří uživatelé problém přijít. Stydí se, bojí se, nechtějí sem z nejrůznějších důvodů chodit. Zřejmě je to pro ně stigmatizující.“ (Blanka)
6.3.
Popis klientů
Tato kapitola je zaměřena na popis cílové skupiny. Nejdříve obecně na cílovou skupinu, která je klienty K-centra, a poté na základní specifika jihlavských uživatelů.
6.3.1. Cílová skupina V literatuře jsou jako cílové skupiny terénní a kontaktní práce uváděny tyto skupiny: Základní klientelu terénních a kontaktních programů tvoří uživatelé návykových látek v různém stupni experimentování s těmito látkami a závislosti na nich. Dále lze zahrnout mezi tuto klientelu i rodinné příslušníky těchto uživatelů či jejich blízké osoby. 62 V rámci obecného přiblížení cílové skupiny zařízení lze z analýzy dat pracovníků rozpoznat tři základní skupiny, na které se organizace zaměřuje. Literatura se shoduje s pracovníky na prvních dvou skupinách: na aktivních uživatelích a na rodinných příslušnících. Novodobé skupiny odborná literatura nezmiňuje. Schéma č. 3 Cílové skupiny K-centra
Klienti
Aktivní uživatelé
Osoby blízké
Novodobé skupiny
Aktivní uživatelé
Aktivní uživatelé nelegálních látek jsou beze sporu principiální skupinou, na kterou se pracovníci v K-centru zaměřují. Tito uživatelé dochází do K-centra na kontaktní místnost nebo je pracovníci v rámci aktivní depistáže vyhledávají v terénu sami. Aktivní 62
KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6.
44
uživatelé do K-centra přichází nejen pro výměnu injekčního materiálu a využití jiných služeb, které jsou v rámci K-center poskytovány, ale i za účelem lidské interakce. „Aktivní uživatel, který sem přichází je rád za každý normální mezilidský kontakt, který není odsuzující. Hledá tu pochopení. Klient sem přichází, protože pouze chce být s někým, s kým nemusí soupeřit o to, zda dostane více drogy. Je to prostředí, kde si nemusí na nic hrát, ale nemusí ani lhát. (Tereza)
Osoby blízké
Druhou skupinou klientů, kteří využívají K-centra, jsou rodinní příslušníci a osoby blízké.
Přístup k této skupině je však značně odlišný od přístupu k aktivním
uživatelům. Rodinní příslušníci a osoby blízké kontaktují K-centra za účelem poradenství. Na K-centrum se tato skupina začíná obracet čím dál častěji a pracovníci v tom vidí velké pozitivum. „Musím říci, že jsem velmi ráda, že se na nás rodinní příslušníci obrací a že tato tendence roste. Rodiny se za to tolik nestydí a snaží se problém řešit. Domlouváme s nimi frekvenci poradenství, nejdříve na každý týden, poté se četnost setkání snižuje. Za nějaký čas, až se zjistí jádro celého problému, se poradenství ukončuje, protože málokdy bývá základ problému v tom, že syn či dcera užívá.“ Šárka
Novodobé skupiny
Cílová skupina, se kterou pracovníci pracují, se neustále rozšiřuje. Jednak v závislosti na nově vznikající adiktologické ambulanci, jednak z důvodu neustálého upřesňování hranic toho, kdo spadá do cílové skupiny a kdo již nikoli. Tímto způsobem pracovníci objevují a začínají pracovat i s jinými ohroženými skupinami. „Před několika lety se vůbec nepřemýšlelo o tom, jak pracovat například s neinjekčními uživateli, že vůbec nějaké takové uživatele máme. Dnes se otevřeně s takovýmito uživateli pracuje, stejně jako například s uživateli marihuany. Jsou to specifické podskupiny stejně jako klienti výchovných ústavů nebo těhotné uživatelky. Tyto segmenty nebyly vidět nebo byly přehlíženy a nevěnovala se jim pozornost. Dnes však již dochází k tomu, že zařízení, jako jsou K-centra, hledají cesty k tomu, jak s těmito podskupinami pracovat a oslovovat je. (Michal)
45
6.3.2. Jihlavští uživatelé V Jihlavě,
jakožto
na
celé
Vysočině,
je
nejužívanější
drogou
pervitin.
Z hlediska analýzy dat lze rozeznávat tři základní zjevné markantní znaky jihlavských uživatelů: Patrnost závislosti, ekonomický atribut a stádovost. Schéma č. 4: Pohled na jihlavské uživatele
Jihlavský uživatel
Patrnost závislosti
Ekonomický atribut
Stádovost
Patrná závislost
Na celkovém vzhledu člověka se užívání drog podepíše drastickým způsobem. Klient, který do K-centra přichází, je právě tím typem klienta, o kterém i laik, který takového člověka potká na ulici, ví, že právě potkal závislého člověka na psychoaktivních látkách. Chátrání zevnějšku patří nepochybně k hlavním důsledkům užívání drog. „Klienti, kteří užívají pervitin a dochází sem na kontaktní místnost, jsou klienty, kteří i vypadají klientsky. To znamená, že jsou velmi pohublí, nosí špinavé oblečení, zapáchají, nemají zuby apod. (Tereza)
Ekonomický atribut
Propad v ekonomické rovině patří k dalším důsledkům užívání drog. Klienti v K-centru jsou lidé, kteří nemají práci a jejich výplatu tvoří pouze sociální dávky. Často se tak stává, že peníze na drogu nemají a takovou situaci řeší náhradní drogou. Pracovnice Šárka poskytla zajímavý ekonomický pohled. „Jsou určitá období, kdy je pervitinu málo, z důvodu výkonu trestu některých vařičů. Pervitinu je v takovém případě nedostatek a k našim klientům ze spodní vrstvy se vůbec nedostane. Jsou limitováni cenou a raději se přepnou na alkohol, protože na krabicové
46
víno budou mít vždy. Ceny drog se však mění rapidním způsobem, třeba týden od týdne. Vždy záleží na tom, kolik pervitinu je momentálně na trhu.“ (Šárka)
Stádovost
Z výpovědí je patrné, že většina jihlavských uživatelů drog se shlukuje ve skupinkách lidí se stejným problémem. Tito uživatelé tak žijí převážně na chatkách, v ubytovnách a azylových domech. „Princip drogové scény je takový, že se tvoří buňky. Tato scéna je opravdu velmi provázaná a většina klientů se mezi sebou dobře zná. Je to velmi živý organismus. V podstatě se drogová scéna chová jako jiné subkulturní skupiny. Například určitě existuje nějaké entita modelek nebo šachistů, kteří o sobě minimálně vědí. V takovém systému funguje mírná identifikace a ti klienti vědí, co mají vidět, aby identifikovali jiné příslušníky své subkultury.“ (Michal) V rámci této otázky všichni pracovníci zmínili znepokojení v oblasti skryté drogové scény, která se v Jihlavě vyskytuje. Tento typ uživatelů je však i pracovníkům neznámý, protože jsou to lidé, kteří služby typu K-center nepotřebují, alespoň zatím. „Ne všichni uživatelé jsou socioekonomicky vyloučení. Jsou uživatelé, kteří žijí normálně, fungují, chodí do práce a nic na nich nepoznáš. V životě by si neřekla, že je to uživatel. Z mého pohledu je bohužel takovýchto uživatelů více, než bychom mohli čekat. (Blanka)
6.4.
Nespecifická práce s drogově závislými jedinci
Metody práce v K-centru představují klíčovou část celé práce. Primární cíl práce bylo zjistit, jakým způsobem se realizuje sociální práce s drogově závislými, a proto této části bylo věnováno pět otázek. První otázka se zaměřuje na základní specifika práce s drogově závislými, druhá otázka se zabývá popisem navazování vztahů s klienty, třetí otázka se poté týká komunikace s klienty, čtvrtá otázka je zaměřena na vytváření hranic mezi klientem a pracovníkem a poslední pátá otázka se orientuje na vliv tohoto typu pracovního života na život soukromý.
47
6.4.1. Základní specifika v práci s drogově závislými jedinci Práce s drogově závislými se značně liší od práce s jinými cílovými skupinami, například se seniory, či dětmi. V této otázce byli pracovníci dotazováni na základní specifika jejich práce. Ač se to může zdát zvláštní, pracovníci K-centra většinou žádná specifika, v práci s touto interesantní cílovou skupinou, nevidí.
Stačí respekt a autentičnost
Pracovník Michal ve své práci žádná zásadní specifika nevidí. Z jeho pohledu se práce s drogově závislými v obecné rovině neliší od práce s jinými cílovými skupinami. „Z mého pohledu to není nějak dramaticky odlišné, jak tu s klienty pracuji. Princip mé práce je, že klienty respektuji, jsem pro ně autentický a myslím si, že to jsou univerzální znaky, které jsou uplatnitelné napříč celým spektrem sociální práce.“ (Michal)
Přátelský vztah
Ani Šárka ve své práci nepoužívá specifické metody. Pro ni je zásadní vztah s klientem. „Nemyslím si, že bychom s klienty specificky pracovali. Jedině snad, že se nesnažíme na klienty nastupovat z pozice odborníků z oboru, ale spíše jako jakýsi jejich profesionální kamarádi. Udržujeme s nimi kamarádský kontakt a tím získáváme jejich důvěru a vytváříme prostor pro intervence.“
Správné chování
Pracovnice Tereza shledává základní specifikum v chování vůči klientovi. „Specifikum vidím možná v tom, že bychom klientům měli dávat dobrý vzor, který většinou ve výchově nedostali. Snažit se jim otevírat oči tím, že k nim můžeme být upřímní, zároveň je nemusíme odsuzovat ani je ponižovat a vychovávat.“ (Tereza)
6.4.2. Polyvalentní aspekty v navazování vztahu s klienty Drogově závislí jedinci jsou často velmi nedůvěřiví ke svému okolí. Navázat s nimi kontakt a následně vytvořit vztah je pro pracovníky K-centra klíčovou součástí práce. Navazování vztahu je však dlouhodobý proces a vytváří se až po opakovaném kontaktu klienta s pracovníky.
48
Sebeznalost pracovníka
Prvním aspektem, který byl pracovníky zmíněn je sebezkušenostní výcvik. Sebezkušenostní výcvik je důležitou součástí studia sociální práce. Pokud se pracovník chce věnovat skupinové práci a zodpovědně pomáhat, bez tohoto typu výcviku se neobejde. Smyslem skupinového sebezkušenostního výcviku je poznat svá slabá místa, uvědomit si vlastní emoční traumata a dát jim jméno. Tímto způsobem se minimalizuje možnost odreagování vlastních vnitřních konfliktů terapeuta na klientech a zároveň se terapeut naučí sám sebe reflektovat.63 Pracovnice Tereza zdůrazňuje důležitost těchto typů výcviků, kterými pracovník pozná své klady i zápory. „Dle mého názoru je v rámci navazování vztahů s klienty velmi důležitý sebezkušenostní výcvik pracovníka. Protože pokud pracovník nezná svoje meze, své nálady, své prožitky, svou minulost a nemá zpracované všechny své negativní zážitky, tak nemůže dobře pracovat s klienty. Životy našich klientů jsou často velmi pestré, a když pracovník slyší, co vše zažili, snadno a rychle se to na něho přenese a on to v rámci své zkušenosti přenáší zpět na klienta.“ (Tereza)
Bezpečný dům, služba a já
Druhým aspektem pro navazování vztahu se stala bezpečnost nejen pracovníka, ale celé poskytované služby a dokonce i budovy, do které klienti přichází. Zdroje důvěryhodnosti jsou analogické s přitažlivostí. Pramení jednak z fyzického vzhledu, pověsti pracovníka, jeho role, ale i současného chování.64 Důvěryhodnost pracovníka již byla zmíněna v rámci popisu ideálního pracovníka. Zde je evidentní důležitost tohoto atributu z hlediska navazování vztahů s klienty. „Z mého pohledu je to velmi o bezpečí a důvěře. Chci dopřát klientovi zážitek mít se se mnou bezpečně. Je potřeba jim ukázat, že já a skrze mě celá tato služba a celý tento
63
KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese: Psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotnické profese. 3.vyd. Praha: Portál, 1999, 147 s. ISBN 80-7178-318-8. 64 MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-5028.
49
dům jsme pro ně bezpeční. V okamžiku, kdy se toto podaří, je dobře zaděláno na to, aby se sem klient vracel.“(Michal)
Navázání vztahu = nezbytná ochrana proti sebedestrukci
Z hlediska navazování vztahu se třetím aspektem stal klientův „pád na dno“. V tomto případě klienti potřebují podat pomocnou ruku a přicházejí do K-centra, kde se ho ujímají pracovníci, kteří v jejich nepříznivé situaci vidí lepší šanci pro navázání vztahu. „Pádem na dno“ by se dalo nazvat takové stadium závislosti, kdy dochází u jedince k rozpadu osobnosti. Závislý jedinec v tomto stadiu ztrácí svou podobu člověka, kterým byl dříve. Nemá žádné normální kontakty se sociálním okolím. Okolí jím často pohrdá. Jedinec se v tomto stadiu není již schopný finančně zabezpečit, nemá kde bydlet, je sám a pustne.65 Pro některé klienty K-centrum jistě funguje pouze jako institut pro výměnu čistého injekčního materiálu, ale někteří klienti služby využívají i v rámci poradenství, a to právě nejčastěji ve chvílích, kdy se ocitají v nepříznivých situacích. Tito klienti posléze přichází do K-centra, kde je nikdo neodsuzuje a nehodnotí. „Klienti se na nás hodně obrací v situaci, kdy padnou na dno. Když už neví, kudy kam. Často mi připadá, že jsme jediní lidé, kteří s nimi v takovou chvíli navazují vztah. Okolí je odsuzuje, protože jsou špinaví, zapáchají, povalují se na lavičkách v parku a nikdo s nimi nechce nic mít. My jsme často ti jediní, kteří s nimi komunikují z normálního světa, kde máme normální informace a jsme ochotni za nimi přijít a navazovat kontakt, poté i vztah.“ (Šárka)
Stabilita členů týmu
Posledním aspektem, který pracovníci zmiňují při navazování vztahu s klienty je aspekt stability členů v týmu.
65
GÖHLERT, Fr a Frank KÜHN. Od návyku k závislosti: toxikomanie : drogy: účinky a terapie. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2001, 143 s. Pro zdraví. ISBN 80-7202-950-9.
50
Důležitost pestrosti týmu byla již zmíněna v rámci typologie ideálního pracovníka. Pracovnice Blanka vidí zásadní vliv na navazování vztahu také v týmu, ale tentokrát v jeho stabilitě. „Myslím si, že záleží na tom, že pokud sem klienti chodí delší dobu, mohou se tu na někoho navázat. Potřebují tu někoho, kdo je tu stabilní. Mít jistotu, že ten pracovník tu již nějakou dobu pracuje a najdou ho tu.“ (Blanka)
6.4.3. Metody komunikace s drogově závislými jedinci Navazování vztahu s klienty je velmi úzce spjato s komunikací. Tyto dvě části se prolínají a nejsou odděleny. Relevance komunikačních schopností byla zmíněna skrze vlastnosti ideálního pracovníka odbornou literaturou, ale i samotnými pracovníky. Klient by měl mít již od samého začátku rozhovoru dojem, že přestože pracovník mnohdy neakceptuje jeho chování a postoje, pociťuje k němu respekt a neodsuzuje ho. Z tohoto důvodu je velmi důležitá nejen verbální, ale také neverbální komunikace. Senzibilní a zároveň inteligentní vedení rozhovoru s klienty vyžaduje však intenzivní nácvik.66 V analýze dat, která se týkala komunikace s klienty v K-centru, se často vyskytují obecné rysy komunikace, jako je – srozumitelnost, jednoduchost, kratší věty, přehled, laická mluva. Z analýzy lze však rozpoznat i jakési individuální způsoby pracovníků. Tyto způsoby pracovníků komunikace jsou rozděleny do 4 metod. Schéma č. 5 – Metody komunikace s klienty
Metody komunikace
Diferenciální metoda
Metoda starého psa
Metoda oťukávání
Metoda citu
66
KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6.
51
Diferenciální metoda
Metoda spočívající v rozpoznávání typů klientů. Někteří klienti jsou více emotivní než jiní, proto je v této metodě patrný individuální přístup. „Když vím, že mluvím s klientem, který něco udělá až po důrazném vyzvání, tak ho takovým způsobem vyzvu. Pokud ale vím, že jednám s klientem, kterého bych mohla ranit, volím jinou, jemnější cestu. Někteří klienti jsou citlivější, jiní jsou více obrnění, takže to, jak s nimi komunikuji, hodně záleží na tom, jaký je to typ klienta.“ (Tereza)
Metoda starého psa
Tento typ metody je založený na respektu pracovníka, který je vybudován prostřednictvím dlouhého působení v drogových službách. Kladnou stránkou této metody je velmi otevřená komunikace se staršími klienti. Úskalím však může být složitější komunikace s klienty mladými. „Moje pozice v komunikaci s klienty je specifická v tom, že jsem v těchto službách už dlouhou dobu a ti klienti to vědí. Jak se říká, staří psi mají respekt. Takže já mám tu výhodu, že když se potkám se staršími klienty, mohu s nimi komunikovat velmi narovinu a otevřeně a oni to berou, protože vědí, že už tu mám něco odžito a že to není o tom, že jsem teda přišel a budu jim vyprávět něco, co jsem někde přečetl, ale že jsem toto hodně zažil, hodně lidí potkal a mluvil s nimi. Toto zvyšuje důvěryhodnost mé osoby, ale i toho, co říkám. Zároveň si uvědomuji, že pro mladší klienty jsem moc starý a nereagují na mě tak dobře.“ (Michal)
Metoda oťukávání
Jádro této metody spočívá v takzvaném oťukávání, rozpoznávání toho, co je ještě v normě si ke klientovi dovolit, a co již přesuje hranici. Tato metoda je uplatňována u klientů, s kterými ještě není vytvořen vztah. „U klientů, které dlouho neznám, jsem opatrná a oťukávám. Snažím se jim říci věci mírněji nebo oklikou, protože u klientů, kteří ještě nejsou úplně navázaní, by to mohlo způsobit to, že se seknou. V tom případě už by s námi nechtěli nic řešit a mohli by nás vnímat pouze jako službu pro výměnu injekčního materiálu.“ (Šárka)
52
Metoda citu
Poslední metoda zdůrazňuje význam citu k rozpoznání, o čem je vhodné s klienty mluvit. „Já se snažím vycházet z nějakého citu, a když nevím, tak se ptám. Pracovník takové věci musí odhadnout, což je velmi těžké se naučit a je lepší, když to má v sobě dané.“ (Blanka)
6.4.4. Strategie pro čistou hlavu Pomáhající profese jsou často náročné na psychickou stránku pracovníka. Pracovníci by měli mít striktně oddělené hranice, aby si práci tzv. nenosili domů. Nastavení hranic pracovníci zmiňovali i u popisu ideálního pracovníka. Takovéto nastavení hranic, může sloužit jako primární prevence proti syndromu vyhoření. Syndrom vyhoření tvoří soubor charakteristických symptomů, které vznikají právě u pracovníků pomáhajících profesí v konsekvenci nezvládání pracovního stresu.67 Interní vytvoření hranic mezi soukromým a pracovním životem je důležitým atributem pro práci v pomáhajících profesích. Některým pracovníkům stačí za sebou zabouchnout dveře zařízení a k práci se již nevrací. Jiní mají svoje osobní strategie, jak si nenosit práci domů a z jejich výpovědí jsou rozděleny do 3 typů. Schéma č. 6 – Strategie pro čistou hlavu
Strategie
Intervizní strategie
Strategie privátního prostoru
Neznepokojující strategie
67
MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-502-8.
53
Intervizní strategie
Intervize je jedna ze základních forem supervize a právě průběžná supervize je důležitou součástí prevence syndromu vyhoření. Cílem supervize je odborný růst pracovníka a zdokonalování jeho dovedností. Současně je supervize vnímána jako pomocník při řešení těžších případů a vyrovnávání se s pracovním stresem. 68 Pracovnice Tereza vnímá jako svou největší pomoc pro vytvoření hranic mezi pracovním a soukromým životem právě intervizní strategii. „Každé sezení s klientem se snažím zakončit tak, že si sednu s kolegou, který je se mnou na službě a máme mezi sebou intervizi. Já mu tak mohu říci, co se dělo na sezení s klientem, jaké v tom mám otázky, co bych potřebovala vědět nebo jak mám dále pokračovat. Tím, že čistě zopakuji, co se tam dělo, vypovídám se, tak si i hodně věcí uvědomím. Pouze to, že o tom znovu přemýšlím a říkám to nahlas, zbavuji se toho, že už o tom poté nepřemýšlím v soukromý. (Tereza)
Strategie privátního prostoru
Strategie privátního prostoru spočívá v osobních filtrech, které pracovníci používají jako nástroj, který jim pomáhá k vytvoření hranic. Tyto filtry jsou závislé na osobnosti pracovníka a jeho možnostech. Pracovník Michal používá dvě osobní strategie. První jsou jeho děti a druhou chůze. „Já mám výtečný filtr, který funguje úplně geniálně a to je ten, že mám dvě malé děti. V okamžiku, kdy já přijdu domů, tak mě nenechají být v práci, protože jsou se mnou a já s nimi a je to úplně jiný svět. Takže to je výborné a zároveň se snažím chodit domů z práce pěšky. Je to nějaký časový předěl, třeba půl hodiny, kdy já jdu domů, a to mě nutně oddělí. I ve fyzickém smyslu slova, odněkud někam jdu, odcházím od toho a vlastně to opouštím.“ (Michal)
68
MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-502-8.
54
Neznepokojující strategie
Tento typ strategie spočívá v tom, že pracovnice Blanka připouští vliv pracovního života na soukromý, ale nepřipadá jí to prozatím znepokojující. Zatím ji to nijak život nekomplikuje a netrápí se tím. „Kdybych ti tvrdila, že to odděluji, tak bych ti lhala. O klientech přemýšlím i ve svém volném čase, ale minimálně nyní jsem ve fázi, že mi to nevadí. Současně to však znamená, že se jimi netrápím. Zkrátka to nemám tak, že bych ve volném čase o klientech nevěděla, ale zároveň se jimi netrápím.“ (Blanka)
6.4.5. Striktní hranice Tento typ otázky úzce souvisí opět s vytvářením hranic, ale tentokrát mezi pracovníkem a klientem. Klienti vidí v pracovnících K-centra často své přátelé. Jelikož je Jihlava poměrně malé město, stává se, že pracovníci potkávají klienty i ve svém volném čase. Takováto setkání mají zajisté vliv na soukromý život pracovníka. Pracovníci musí mít nastavené s klientem hranice toho, co je pro pracovníka akceptovatelné a co je pro něho již za hranicí. Tento typ otázky byl zpracovatelný pouze z výpovědí pracovníků, kteří jsou z Jihlavy.
Rozpolcený pracovník
Pracovník Michal uvádí dvě roviny, kterými řeší setkání s klientem ve svém volném čase. První rovinou je setkání, když je sám. Druhá, odlišná rovina nastává v případě, kdy je se svou rodinou. „Já to mám tak, že když jsem sám, jsem ochotnější. Klienty pozdravím, prohodím s nimi pár slov o tom, jak se mají. V případě, že jsem ale se svou rodinou, jsem velmi přísný a toto vůbec nedělám. Jsou klienti, kteří toto vycítí samovolně, a když vidí, že jsem s rodinou, pouze pozdraví, načež já odpovím, moje děti také pozdraví a jdeme dál. Jsou ale klienti, kteří toto nechápou, tak stanovím hranici toho, že momentálně nepracuji, ať přijdou do práce, pokud něco potřebují.“ (Michal)
55
Mluvu přerušující pracovník
Šárka je také z Jihlavy a tudíž se potkává s klienty velmi často. Přiznává, že klienti se k ní často velmi hlásí, přestože vědí, že pracovníci momentálně nejsou v zaměstnání. Její role, v případě klientovy potřeby momentálně hovořit o nejrůznějších soukromých záležitostech, spočívá v přerušení klienta. „Protože jsem z Jihlavy a dost často klienty potkávám i v osobním životě, mám nastavené striktní hranice. Konkrétně to mám tak, že je zkrátka seknu. Není to tak, že bych dělala, že je nevidím. Pozdravím je, zastavím se s nimi, odpovím na jednoduché otázky, ale neřeším s nimi nějaké jejich věci, a co k tomu potřebují. V takovém případě je zaseknu a řeknu, že nejsem v práci.“ (Šárka)
Výhradně zdravící pracovník
Přestože Blanka v organizace nepracuje příliš dlouho, situace, že potkává klienty v osobním životě, jí není cizí. Blanka je typem pracovníka, který však výlučně klienta pozdraví a nic jiného s ním neřeší v rámci zachování pevných hranic. „Já to mám tak, že je pozdravím a jdu dál. Kdyby za mnou přišli a něco mi povídali, řeknu, že nejsem v práci. Protože kdybych si to chtěla poslechnout, překročila bych něco, co bych neměla a to by nebylo dobře.“ (Blanka)
6.5.
Mnohotvárné techniky
Tato kapitola má dvě části. První část je charakteristikou vybraných služeb, které jsou v rámci organizace poskytovány. První službou je terénní program. V oblasti terénního programu byli pracovníci K-centra dotazováni na informace o tomto programu a následně na zajištění ochrany v terénu. Další služba, o které pracovníci vyprávěli, je poradenství pro rodinné příslušníky a blízké osoby. Druhá část se týká osobního názoru pracovníků na systém sociálních služeb, který je poskytován uživatelům drog v České republice.
6.5.1. Techniky vyhledávání klientů Práce v K-centru se dá rozdělit na práci v terénu a práci na kontaktní místnosti. Každý pracovník, který v organizaci pracuje, má určené dny, kdy zůstává na kontaktní 56
místnosti a dny, kdy jezdí do terénu. Do terénu vždy vyjíždí dvojice pracovníků. Lokalitu má každý pracovník také jasně danou a v terénu se tak vyskytuje na stejném místě vždy dvojice stejných pracovníků. Výpovědi se shodují v tom, že terénní program představuje významný krok směrem ke klientovi. Z analýzy dat jsou však patrné tři výrazné techniky, které se v terénu uplatňují a lze je nazvat a) technika sněhové koule, b) SMS technika a c) lékárenská technika. V následujícím textu si výše uvedené techniky přiblížíme podrobněji. Schéma č. 7 - Techniky vyhledávání klientů
Techniky
Technika sněhové koule
SMS technika
Lékárenská technika
Technika sněhové koule
Aktivní vyhledávání klientů se může realizovat více způsoby. Jednak standardním pohybováním se v drogové scéně daného města a oslovováním potenciálních uživatelů. Dále technikou tzv. sněhové koule, která spočívá v nabalování klientů na sebe. „Jedním ze způsobů přímého kontaktu je nabalování nových klientů na klienty stávající. Takzvaná technika sněhové koule. Funguje to tak, že potkávám klienty, které znám, a okolo těchto klientů se pohybují další lidé, které oni buď přivedou, nebo já se s nimi potkám právě při setkání se stávajícími klienty.“ (Michal)
SMS technika
SMS technika spočívá v rozesílání textových zpráv před výjezdem do terénu. Tyto textové zprávy se rozesílají klientům, kteří jsou v dané lokalitě již nakontaktovaní, a spočívají v obeznámení klienta s výjezdem. Pokud klient něco potřebuje, má možnost se ozvat. Jelikož do terénu se vyjíždí kolem druhé hodiny odpoledne a vrací se až kolem 57
osmé hodiny večer, mají klienti poměrně velký prostor reagovat. Technika rozesílání textových zpráv je uplatnitelná pouze v menších lokalitách. Například v hlavním městě by tato technika byla nerealizovatelná. „Funguje to tak, že než odejdeme do terénu, rozešleme klientům smsky, že jedeme, zda se chtějí potkat. Pokud mají kredit nebo možnost, tak nám odepíší. Když kredit nemají, tak nás například pouze prozvoní nebo pošlou SOS SMS a my jim voláme zpět a domlouváme se s nimi konkrétně.“ (Šárka)
Lékárenská technika
Lékárenská technika představuje další způsob, jak klienta kontaktovat. Princip této techniky spočívá v tom, že pracovníci zajistí lékárnám balíček, který obsahuje základní injekční a zdravotní materiál včetně kontaktu na K-centrum. Pokud pak přijde uživatel drog do lékárny za účelem koupě injekčních stříkaček, v lékárně je jim nabídnut „káčkový balíček“. Pro tento balíček dochází i klienti, kteří například nezastihli dvojici pracovníků v terénu. „Oslovujeme lékárny s tím, že tam dáváme naše balíčky, které obsahují čistý injekční materiál a pokud my nejsme schopni klienta obsloužit, například do dané lokality z nějakého důvodu nejedeme, odkážeme je na lékárnu, kde dostanou tento balíček zdarma. Pro balíčky si chodí i klienti, kteří s námi vůbec nejsou v kontaktu a potřebují pouze čisté stříkačky a zároveň se snaží o zachování své anonymity. Kontakt na nás však v balíčku je a tito klienti mají možnost se kdykoli ozvat. (Tereza)
6.5.2. Pravidla pracovníků v terénním programu S terénním
programem
jsou
spojena
určitá
rizika.
Pracovníci
se
setkávají
s nejrůznějšími typy lidí, kteří jsou často pod vlivem psychoaktivní látky. V souvislosti s ochranou své osoby by měl mít dobrý terénní pracovník tyto schopnosti - znát dobře různá nebezpečná místa, předvídat potenciálně nebezpečné situace, odhadnout zavčasu potenciálně agresivního klienta, očekávat, jak se může zachovat, ale i schopnost vytvořit si bezpečí pro svou vlastní osobu.69
69
JANOUŠKOVÁ, Klára (ed.) a Dana NEDĚLNÍKOVÁ (ed.). Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků: sborník studijních textů pro terénní sociální pracovníky. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008, 401 s. ISBN 978-80-7368-504-1.
58
Poslední schopnost zmiňovaná v odborné literatuře – schopnost vytvořit si bezpečí pro svou vlastní osobu je poměrně vágní. Pod touto schopností se může skrývat spousta osobních pravidel a to i ty, o kterých hovořili pracovníci K-centra v rámci následující otázky. Z analýzy výpovědí pracovníků lze rozeznat několik pravidel, která pracovníci v terénním programu dodržují.
Schéma č. 8 – Pravidla terénního programu
Pravidla terénního programu
Pravidlo páru
Pravidlo orientace
Pravidlo vedle sebe
Pravidlo odcházení
Pravidlo páru
Toto pravidlo spočívá ve výjezdu do terénu ve dvojicích. Z důvodu vyrovnanosti týmu je možný výjezd ve složení muž a žena, což se organizace snaží dodržovat. Výjimkou mohou být dny dovolených, kdy se stane, že do terénu jedou dvě ženy. Takovéto situace ale nastávají zřídkakdy. „První pravidlo, které se snažíme dodržovat, je to, že se snažíme být ve dvojici. Neopouštíme se a nenecháváme se v žádné situaci samotní. Rozdíl je, když máme dva klienty, které si rozdělíme a někam s jedním odejdeme, ale i v tomto případě o tom druhý pracovník ví, aby ho mohl nějakým způsobem hlídat.“ (Tereza)
Pravidlo orientace
Pro pracovníka je důležité, aby vždy dané situaci s klientem rozuměl a byla pro něho přehledná. Jakmile pracovník ztrácí orientaci, snaží se ji znovu získat.
59
„Z hlediska filosofie tohoto zařízení, každý klient je pro nás potenciálně nebezpečný, protože je to uživatel drog. Potenciálně nebezpečné jsou však situace, které s klienty můžeme zažívat. Takže je to o tom, jak se v dané situaci chováme a jak ji rozumíme. V případě, že se pro nás situace stává nepřehledná, snažíme se jí zpřehlednit.“ (Michal)
Pravidlo vedle sebe
Nejen výjezd pracovníků ve dvojicích, ale také fyzická blízkost je pro pracovníky důležitá. Pravidlo vedle sebe vzniklo na základě zkušenosti jedné z pracovnic. „Když jsme s klienty někde například v nonstopu, tak si sedáme vedle sebe. Toto děláme až po jedné zkušenosti, kdy si klient sedl vedle mě a pro mě to bylo nepříjemné, protože na mě začal mít narážky, hladil mě po vlasech a nechtěl toho nechat. Kolega Michal zrovna seděl naproti mně, takže to bylo nepříjemné. Od té doby ať sedíme, či stojíme vždy vedle sebe a nenecháme se rozdělit.“ (Šárka)
Pravidlo odcházení
Pravidlo odcházení úzce souvisí s pravidlem orientace. Pokud se pracovníci nejsou schopni v potenciálně nebezpečné situaci zorientovat, mají možnost kdykoli ze situace odejít. „Vždy je potřeba si krýt záda. Neměla by ses připlést ke klientským hádkám. Když něco takového vidíš, tak raději odejít.“ (Blanka)
6.5.3. Percepce služby rodinnými příslušníky Mezi služby poskytované K-centrem patří také poradenství pro rodinu a blízké osoby. Jak již bylo zmíněno, rodina a osoby blízké představují pro pracovníky jeden z typů klientů. Tito klienti přichází většinou s jasným obrazem toho, co je potřeba změnit: uživatel a jeho životní styl. Tato změna by však měla proběhnout nejlépe bez aktivní účasti těchto rodinných příslušníků. Rodina také velmi často odmítá přijmout alespoň minimální podíl na jednání závislého jedince, či se dožaduje přesného návodu na to,
60
co udělat, aby se situace zlepšila. Přístup k rodině je značně odlišný od přístupu k samotným klientům.70 V této
otázce
je
odborná
literatura
zcela
shodná
s tvrzeními
pracovníků,
jejichž výpovědí byly zpracovány do tří hlavních mýtů, s kterými rodiče a osoby blízké do K-centra přichází. Tato poslední otázka byla zpracovatelná pouze u pracovníků, kteří mají zkušenost s poskytováním tohoto typu poradenství. Schéma č. 9 – Mýty nejbližšího okolí klienta o poskytované službě
Mýty
Návod na opravu potomka
Scestné pojmenování služby
Jedna rada a odchod
Návod na opravu potomka
Pro rodinu a rodinné příslušníky by bylo ideální, kdyby jim pracovníci v K-centru napsali návod na to, jakým způsobem mají „opravit“ svého syna nebo dceru. Často nejsou ochotni přijmout podíl viny na vzniku tohoto problému. „Maminka přijde sem a většinou ti povypráví celý její život, jak jejich syn nebo dcera začali užívat a na konci ti podá otázku: a teď mi řekněte, co mám dělat? Přijdou si pro návod, ale my nemáme návod na jejich syna nebo dceru. Ty maminky tu nechtějí pracovat na sobě. Ony totiž nejsou závislé a nepotřebují pomoci, ale my chceme pomoci právě jim, protože ony si pro tu službu přišly, a pokud klient nechce přestat s užíváním, tak ho k tomu nikdo nedovede.“
70
KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6.
61
Scestné pojmenování služby
Tato služba, kterou pracovníci K-centra poskytují, se nazývá Individuální poradenství pro rodiny a osoby blízké. To, že rodina, jako jeden z typu klientů, přichází za pracovníky pro radu, není až tak úplně jejich vina. Scestné pojmenování služby poradenstvím k tomu totiž vybízí samo. Pracovníci ale rodině žádné rady neposkytují. Poradenství probíhá takovým způsobem, že pracovníci se snaží tyto klienty vést, usilují o nějaké uvědomění si situací v klientových životech a ulevit jim tím, že mohou své problémy sdílet s někým, kdo má od problému značný odstup. „Říkat této službě poradenství je scestné, protože my jim vlastně moc neradíme. Spíše je to o nějakém provázení, provázíme je těmi ději, zážitky a zkušenostmi. Klademe otázky, které jim následně pomáhají, udělat si v situaci jasno. Je to mnohem více o doprovázení, než o poradenství. Já osobně svým klientům rodičům neradím vůbec, protože ani nevím, co bych jim měl poradit. Ptají se, co mají dělat. Já nevím, co mají dělat. Ten rodič je největší odborník na svůj život. On přichází, protože tomu nerozumí. My tomu taky nerozumíme, ale máme od toho nějaký odstup, takže se ptáme, oni odpovídají a tím si to rovnají v hlavě.“ (Michal)
Jedna rada a odchod
Klientům rodičům by optimálně stačila jedna moudrá rada, podle které by se mohli řídit, a jejich potomek by přestal užívat. Takto však služba nefunguje. Poradenství není o jedné radě, ale je to především dlouhodobý proces. Pokud tito klienti opravdu chtějí udělat si jasno v dané situaci, musí na poradenství docházet dlouhodobě. „Rodiče dost často přichází s tím, že nám dají syna, opravte ho a jdeme. Mají pocit, že za jedno, maximálně dvě sezení bude vše v pořádku a syn nebude užívat. Proto jim hned při první schůzce říkáme, že je to především běh na dlouhou trať. Ten problém, kvůli
kterému
to
celé
vzniklo,
se
také
v rodině
nějakou
dobu
vyráběl
a tvaroval.“ (Šárka)
6.5.4. Špičkový systém služeb pro drogově závislé, avšak s absencí Poskytované sociální služby pro drogově závislé jedince jsou v každé zemi odlišné. V rámci již zmiňovaného konceptu Harm reduction vznikají v některých zemích aplikační místnosti, které slouží k asistovanému aplikování drogy. V České republice se 62
tento koncept prozatím nesetkal s pozitivním ohlasem. V kompetenci pracovníka v drogových službách je zajisté i dostatečná informovanost o poskytování služeb pro tuto cílovou skupinu. V tomto typu otázky byli pracovníci dotazování na osobní názor na systém těchto služeb. Dle analýzy výpovědí pracovníků K-centra jsou zajímavé dva různé pohledy. Polovina pracovníků považuje současný systém pro uživatele drog na velmi vysoké úrovni, druhá polovina pracovníků zmiňovala absenci některých služeb. Všichni pracovníci se však shodli, že pokrytí K-center v České republice je dostatečné.
Špičková úroveň
V České republice je protidrogová politika realizována prostřednictvím Národní strategie
protidrogové
politiky.
Tato
národní
strategie
na
období
2010 - 2018 uvádí, že Česká republika se snaží o vyrovnaný přístup k řešení tohoto globálního problémů užívání návykových látek z hlediska primární prevence, léčby a sociálního začleňování, snižování rizik a snižování dostupnosti drog. Integrální součástí protidrogové strategie jsou i ustanovení a zakročení v oblastech koordinace a financování, monitoringu, výzkumu, evaluace a mezinárodní spolupráce. 71 Klíčovými službami pro drogově závislé jsou ambulantní programy a poradenství, následná péče a doléčování, detoxikace, denní stacionář, kontaktní centrum, psychiatrická léčba, primární prevence, substituční léčba, terapeutická komunita a terénní program.72 Polovina pracovníků vnímá tento systém pozitivně. „Já si myslím, že systém, jak je nastavený, tak funguje velmi dobře. Ta síť služeb je dobrá a v podstatě se bavíme o tom, zda může být ještě lepší. Je velmi dobrá, na obrovsky vysoké úrovni z hlediska evropského a i celosvětového standardu, patříme k totální špičce.“ (Michal)
71
Národní strategie protidrogové politiky: na období 2010-2018 : [schválená usnesením vlády č. 340 ze dne 10. května 2010. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011, 56 s. ISBN 978-80-7440-045-2. 72 Seznam zařízení poskytujících služby v protidrogové prevenci, léčbě a resocializaci. Praha: Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Úřad vlády české republiky, c2003, 22 s. ISBN 80-86734-09-9.
63
„Káčko“ jako zástupce jiných služeb
Služby, které má K-centrum poskytovat, byly zmíněny již v teoretické části. Z důvodu absence některých služeb v Jihlavě, mají někteří pracovníci dojem, že zastupují i jiné služby, které by ovšem neměly. „V Jihlavě chybí adiktologické ambulance, denní centrum pro uživatele drog, i když to nevím, zda by tu bylo reálné. Dále tu chybí noclehárny a veřejná prádelna. Někdy si říkám, že suplujeme jiné služby, které bychom neměli dělat. Ale máme to tak již vzaté za své, protože klienti nemají možnost vykonat tyto potřeby nikde jinde.“ (Šárka)
64
7 Diskuse Práce s drogově závislými jedinci je často vnímána jako velmi interesantní druh sociální práce. Ať už je to z důvodu atraktivity cílové skupiny, či z důvodu stálého tabuizování problému drogových závislostí. O práci s drogově závislými jedinci stále veřejnost nemá dostatek informací a pracovníci, kteří s těmito jedinci pracují, jsou vnímáni velmi poutavým dojmem. O to více bylo překvapivé, že samotní pracovníci svoji práci nevnímají specificky. Z výpovědí jsou patrné pouze jakési univerzální znaky, které v práci s touto cílovou skupinou pracovníci uplatňují, a které by uplatnili i v práci s jinou
cílovou
skupinou.
Jako
tyto
univerzální
znaky
pracovníci
jmenovali: autentičnost, respekt, přátelský vztah a správné chování. Zde je v rámci pohledu na obor sociální práce evidentní propojenost univerzálních rysů, které jsou uplatnitelné napříč celým spektrem sociální práce. Navazování vztahu s drogově závislým jedincem je důležité nejenom pro pracovníky, kteří pracují s drogově závislými jedinci pravidelně, ale i pro pomáhající profese, které se někdy mohou s takovýmto jedincem setkat. Z výpovědí je patrné, že klient mnohem lépe navazuje vztah s pracovníkem, který působí důvěryhodně. Pro klienta je důležité cítit se v bezpečí, a to jak ve spolupráci s pracovníkem, tak i v prostorovém zázemí, ve kterém se nachází. Informace o prostorovém bezpečí klienta může být důležitým zjištěním například pro psychiatrické léčebny, v případě hospitalizace klienta. Další důležitý atribut, který byl zmíněn v otázce navazování vztahu je sebeznalost pracovníka. Tato informace je důležitá pro celý obor sociální práce, jelikož vypovídá o významu sebezkušenostních výcviků sociálních pracovníků. Další aspekty, které byly z výpovědí analyzovány, jsou významné hlavně pro organizace typu K-center. Jsou jimi: navazování vztahu jako nezbytná ochrana proti sebedestrukci klienta a stabilita členů týmu. S navazováním vztahů úzce souvisí také komunikace s drogově závislými jedinci. V tomto typu otázky byly získány informace, které mohou usnadnit pomáhajícím pracovníkům odstranit komunikační bariéru. Z analýzy byly získány metody, které pracovníci
při
své
komunikaci
uplatňují.
„Metoda
diferenciální“
popisuje,
že pro pracovníky je důležité rozpoznat, o jaký typ klienta se jedná. Zásadou této metody je individuální přístup ke klientovi, v rámci jeho emotivity a povahy. Pokud je klient citlivý, pracovník K-centra by neměl používat hrubé metody komunikace. 65
To, s jakým klientem se pracovník právě setkal, dobře zjistí na základě „Metody oťukávání“. Hlavní myšlenkou této metody je opatrné rozpoznávání toho, co si ke klientovi může pracovník dovolit, a čím již přesáhne hranice.
„Metoda citu“
vychází z přirozené citlivosti pracovníka rozpoznávání vhodnosti témat. Poslední metoda, „Metoda starého psa“, je závislá na respektu pracovníka, který je dán dlouhodobým působením v drogových službách. Tato metoda bude tedy lépe uplatnitelná pro pracovníky, kteří se pohybují v pomáhajících profesích již delší dobu, a o nichž to ví i velké množství klientů, či pacientů. K cílové skupině drogově závislých chová naše společnost často velmi silné antipatie. Dle názoru mnoha lidí, si narkomani za své problémy mohou sami a společnost pouze obírají o sociální dávky. K-centrum funguje na základě principu Harm reduction. Organizace tedy drogově závislým neposkytuje žádnou léčbu, ani se je nesnaží za každou cenu k léčbě přinutit, ale v rámci své filosofie své klienty respektuje a pracuje s nimi z pozice sice odborného, přesto přátelského vztahu. Do principu Harm reduction patří služba výměny špinavého injekčního materiálu za materiál čistý. Právě z tohoto důvodu jsou pracovníci K-centra mnohdy nařknuti z podpory při užívání drog závislých jedinců. Z výsledků je patrné, že těmto nařknutím čelí pracovníci pravidelně a za dobu své práce v K-centru se dopracovali ke zjištění, že naše společnost nejlépe reaguje na čistě ekonomické argumenty. Tudíž že léčba jedince, nakaženého přenosnou chorobou, by pro naši společnost byla mnohem větší finanční zátěž, než čistý injekční materiál jako prevence této nákazy. Toto zjištění může sloužit jako nadčasová informace pro budoucí pracovníky tohoto typu zařízení. Zároveň je patrná typičnost uvažování naší společnosti pouze v materiální podobě, mnohdy bez etického, či morálního cítění. Informace o popisu ideálního pracovníka mohou být zajímavým poznatkem pro samotná K-centra například při výběrovém řízení, ale i pro jedince, který by měl zájem v takovémto typu organizace pracovat. Z výpovědí vznikly jednotlivé podskupiny, které by měl ideální pracovník obsahovat. Prvním důležitým atributem jsou povahové rysy. Nejdůležitější je empatie, komunikačními dovednosti, důvěryhodnost, schopnost udržet a navázat vztah a vymezit hranice mezi klientem a pracovníkem. Dalším atributem je vzdělání, které musí být splněno v souvislosti se zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách. V neposlední řadě posouzení jedince z hlediska týmu. V tomto atributu však není posuzována pouze schopnost jedince být platným členem týmu v rámci jeho osobní 66
týmové schopnosti, ale i z hlediska vzhledové a povahové zajímavosti pro klienty. Zde je patrná důležitost pestrosti týmu a posuzování pracovníka převážně z hlediska vhodnosti pro klienty. Poslední atribut věk pracovníka, nemůže být objektivně vyhodnocen, jelikož nebyla poskytnuta adekvátní odpověď z důvodu disparity názoru. Zjištěný výsledek týkající se cílové skupiny, se kterou se v organizaci pracuje, může sloužit jako důležitý poznatek pro celý obor sociální práce. Z analýzy výpovědí byly vytvořeny tři podskupiny jedinců, které pracovníci považují za své klienty. První skupinou je samozřejmě dle očekávání skupina aktivních uživatelů psychoaktivních látek. Druhá skupina, se kterou pracovníci pracují v rámci poradenství, je skupina rodinných příslušníků a osob blízkých. Přestože je přístup k rodině a blízkým osobám značně odlišný od přístupu k aktivním uživatelům, i tato skupina je pracovníky označována jako klienti. Tento typ klientů často přichází na poradenství a nosí s sebou zásadní mýty. Rodina často žádá již na první schůzce banální návod na to, jak obnovit funkčnost vztahů s uživatelem a to zpravidla bez svého přičinění. Jako třetí skupina byla zmíněna tzv. novodobá skupina. Do této skupiny patří klienti, kteří dříve klienty být nemohli. Z této skupiny jsou patrné nové vývojové trendy, kterými se ubírá K-centrum, a z tohoto důvodu jsou tyto informace považovány za důležité právě pro celý obor sociální práce. Do novodobých skupin spadají například neinjekční uživatelé, či uživatelé marihuany. Z důvodu dlouhodobého poklesu injekčních uživatelů a zvyšování průměrného věku těchto uživatelů, je patrný nový vývojový trend mladistvých, kteří nepovažují za atraktivní způsob užívat drogu nitrožilně. Z tohoto důvodu se proto nyní začíná otevřeně hovořit, zda se s těmito neinjekčními jedinci bude v K-centru pracovat, popřípadě jakým způsobem. Pomáhající profese jsou velmi náročné na psychickou stránku pracovníka. Dvě hlavní strategie oddělování pracovního a soukromého života mohou posloužit jako cenné informace pro veškeré sociální pracovníky, kteří pracují v pomáhající profesi. První strategií, která byla z výpovědí analyzována, je supervize. Supervize je velmi důležitou součástí ve všech pomáhajících profesích. A proto by měla zaujímat důležité místo na všech pracovištích, které poskytují sociální služby. Druhá strategie se týká privátního prostoru pracovníka. Tento privátní prostor si pracovník vytvoří sám na základě svých možností a osobnosti. Někomu pomáhá například chůze pěšky z pracoviště domů, někomu jeho záliby či koníčky nebo rodina.
67
Pracovníci v K-centru jsou odborníky, kteří sledují i nové vývojové trendy v rámci poskytování služeb pro uživatele drog. V současné době se diskutuje o aplikačních místnostech, tzv. šlehárnách, které v některých větších městech zahraničních zemí fungují. V souvislosti se zřízením konkrétně této služby, pracovníci K-centra nevnímají smysluplné uplatnění v našem krajském městě. Avšak z pohledu celé České republiky by pracovníci považovali za vhodné zřízení aplikační místnosti v Praze, kde je otevřená drogová scéna, která ohrožuje nedrogovou populaci. Celkový současný systém poskytovaných služeb pro uživatele drog je považován za velmi kvalitní, na vysoké úrovni z hlediska evropského, ale i celosvětového. Zmiňovaná byla pouze absence některých služeb, které K-centrum poskytuje, aniž by to však bylo v jeho kompetenci. Zde je patrné kladné hodnocení sociálního systému drogových služeb odborníky, kteří mají s těmito chybějícími službami bohaté zkušenosti, a tudíž lze tuto informaci považovat za vysoce hodnotnou.
68
8 Závěr Teoretická část této práce se zabývá pojmem drogová závislost, nejprve jeho definicí, poté jednotlivými druhy závislosti a léčbou této závislosti. Následuje kapitola, která popisuje psychoaktivní látky. Nejprve definuje, co jsou psychoaktivní látky, posléze charakterizuje důsledky, které vznikají jedincům, kteří jsou závislí na těchto látkách. A dále je v ní obsažena klasifikace jednotlivých psychoaktivních látek. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální práci s drogově závislými. V této kapitole jsou popsány služby, které poskytují kontaktní centra a služby, které jsou poskytovány v rámci streetworku. Následně i principy, které v rámci těchto programů fungují a popis pracovníků, kteří v těchto službách vykonávají práci. Poslední kapitola teoretické části je věnována K-centru Jihlava, kde jsou popsány základní údaje o této organizaci. Primárním cílem této práce bylo přinést nové poznatky o realizaci sociální práce s lidmi závislými na psychoaktivních látkách. K tomuto výzkumu byla zvolena organizace K-centrum Jihlava, jejímž zřizovatelem je Oblastní charita Jihlava. Cíle bylo dosaženo na základě kvalitativního výzkumu. Konverzačními partnery se pro práci stali čtyři pracovníci organizace, kteří vyprávěli své poznatky, příběhy, myšlenky a názory na základě předem vypracovaných otázek pro narativní rozhovor. Z provedené analýzy výpovědí pracovníků byla zjištěna zajímavá fakta. Pracovníci ochotně odpovídali na všechny otázky, které v praktické části byly rozděleny do pěti segmentů, z nichž vznikly jednotlivé kapitoly praktické části s pokusem o výstavbu vlastní teorie v každém z těchto pěti segmentů. Některé tyto teorie jsou doplněny o schémata, která slouží jako pomůcka k zpřehlednění. První segment se zaměřil na pracovníky zařízení, v tomto segmentu vyprávěli pracovníci o svých začátcích s prací, náplň práce a ideálního pracovníka. Druhý segment se zaměřil na zařízení a byla v něm vysvětlena filosofie zařízení a dostupnost pro klienty. Ve třetím segmentu pracovníci popisovali cílovou skupinu, se kterou pracují a následně i konkrétní rysy jihlavských uživatelů. Předposlední segment zjišťoval metody sociální práce s klienty. V tomto segmentu byla zjištěna základní specifika této práce, jakým způsobem se navazují s klienty vztahy a jakým způsobem se s nimi komunikuje. Další otázka směřovala na vymezení hranic, nejprve ve smyslu osobního a pracovního života následně ve smyslu vymezení hranic mezi pracovníkem a klientem. Poslední segment popisoval dvě vybrané služby, které organizace zajišťuje. První službou byl terénní program a s ním 69
související ochrana pracovníků v terénu a druhou popsanou službou bylo poradenství pro rodinné příslušníky a osoby blízké. Poslední otázka se zajímala o osobní názor pracovníků na systém sociálních služeb, který je poskytován uživatelům v České republice. Tato práce by se nadále dala rozšířit na základě výzkumu v jiném K-centru v kraji Vysočina a posléze porovnat, jakým způsobem je v konkrétních zkoumaných městech realizovaná sociální práce s těmito jedinci. Zajímavé by jistě byly i zpracované názory samotných klientů, kteří by mohli poskytnout své postřehy v rámci evaluace této organizace. V takovém případě by práce byla zajisté přínosem pro pracovníky zařízení, kteří by se informovali o hodnocení kvality samotného zařízení, ale i své osobní pracovní činnosti. Práce poskytla zajímavé novodobé pohledy na to, jakým způsobem pracují pracovníci v K-centru s uživateli psychoaktivních látek přímo z řad pracovníků, kteří mají bohaté zkušenosti. Získané informace pomohou lépe se zorientovat v tomto specifickém druhu sociální práce a to nejen zdravotně-sociálním pracovníkům, ale i odborné veřejnosti této problematiky, či rodinám, které se s problémem drogové závislosti potýkají.
70
9 Seznam použité literatury a zdrojů BENSON, Nigel C. Psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 175 s. Seznamte se--. ISBN 978-80-7367-671-1. Centrum u Větrníku [online]. 8. 10. 2015 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.kacko-ji.estranky.cz/clanky/sluzby.html Drogová závislost. [online]. 28. 8. 2015 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: http://drogovazavislost.blogspot.cz/2009/05/casopis-zavislosti-my-vyvoj-drogove.htm FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 218 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2781-3. GÖHLERT, Fr a Frank KÜHN. Od návyku k závislosti: toxikomanie : drogy: účinky a terapie. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2001, 143 s. Pro zdraví. ISBN 80-7202-950-9. IHRA (2010). Co je „harm reduction“? Stanovisko Mezinárodní asociace pro harm reduction (IHRA). Adiktologie, (10)3, 188. JANÍK, Alojz a Karel DUŠEK. Drogy a společnost. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 342 s. Život a zdraví (Avicenum). ISBN 80-201-0087-3. JANOUŠKOVÁ, Klára (ed.) a Dana NEDĚLNÍKOVÁ (ed.). Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků: sborník studijních textů pro terénní sociální pracovníky. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2008, 401 s. ISBN 97880-7368-504-1. KALINA, Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, 343 s. ISBN 80-867-3405-6. MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie: [učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 143 s. ISBN 80-717-8700-0. MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN 978-80-7367-502-8. Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. Revize. Praha: ÚZIS ČR, 1992, s. 143 Národní strategie protidrogové politiky: na období 2010-2018 : [schválená usnesením vlády č. 340 ze dne 10. května 2010. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011, 56 s. ISBN 978-80-7440-045-2. Negativní důsledky drogové závislosti. Drogy. [online]. 15. 9. 2015 [cit. 2015-09-15]. Dostupné z: http://m.drogy1.webnode.cz/negativni-dusledky-drogove-zavislosti-/ PRESL, Jiří. Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1994, 85 s. Medica. ISBN 80-858-0018-7. 71
RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. SCAN. ISBN 80-85834-71-5. Sananim – drogová poradna. Léčebné programy. [online]. 13. 9. 2015 [cit. 2015-0913]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/pomoc-a-lecba/lecebne-programy.html Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006, 88 s. ISBN 80-86734-81-1. Seznam zařízení poskytujících služby v protidrogové prevenci, léčbě a resocializaci. Praha: Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Úřad vlády české republiky, c2003, 22 s. ISBN 80-86734-09-9. Sociální dopady drogové závislosti – Psychické zdraví – Psychické nemoci, deprese, poradna lékaře. [online]. 7. 9. 2015 [cit. 2015-09-07]. Dostupné z: http://www.psychicke-zdravi.cz/novinky-laik-dimenzef/socialni-dopady-drogovezavislosti-380 SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 2.vyd. Praha : SPN, 1983 STRAUSS, Anselm L a Juliet M CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 196 s. SCAN. ISBN 80-85834-60-x. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2004, 870 s. ISBN 80-717-8802-3. WHO. The ICD-10 classification of mental and behavioural disorders: clinical descriptions and diagnostic guidelines. Geneva: Health Organization, 1992. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ZÁŠKODNÁ, Helena. Pojetí závislosti na návykových látkách. Ostrava: Scholaforum, 1997, 27 s. Tematický sešit. ISBN 80-860-5836-0.
72
Příloha č. 1 – Portfolio otázek
Portfolio otázek – rozhovor
Jméno pracovníka – Věk – Pozice –
1. Nyní máš již za sebou spoustu zkušeností s prací s drogově závislými lidmi. Zajímá mě ale Tvůj začátek. Vyprávěj mi tedy o tvých začátcích s touto prací. 2. Práce s drogově závislými lidmi je pro mnohé lidi „španělská vesnice“ a nikdy se s takovýmto typem práce nesetkají. Popiš mi náplň Tvé práce v K-centru. 3. Říká se, že K-centra jsou jakýsi mezistupeň mezi léčebným zařízením a ulicí. Vysvětli mi, na základě jaké filosofie funguje K-centrum. 4. K-centra jsou nízkoprahová zařízení. Povyprávěj mi o specifičnosti vaší práce v rámci dostupnosti pro klienty. 5. Vaše zařízení poskytuje ambulantní a terénní služby. Řekni mi informace o terénním programu. 6. S terénní sociální prací jsou zajisté spojena určitá rizika. Při výkonu tohoto typu práce se setkáváte i s agresivními klienty. Pověz mi více o ochraně pracovníků v terénu. 7. Sociální práce využívá nejrůznější metody práce v závislosti na cílové skupině, se kterou se pracuje. Povyprávěj mi o cílové skupině, se kterou pracujete vy a o Vašich specifických metodách. 8. V každém městě jsou oblíbené jiné drogy. Každý kraj má jiná specifika. Přibliž mi základní specifika jihlavských uživatelů drog. 9. Drogově závislý jedinec zřejmě bude velmi nedůvěřivý vůči svému okolí. Dostat se k takovému jedinci není jednoduché. Vyprávěj mi o Tvém navazování vztahu s klienty. 73
10. Předpokládám, že je důležité rozlišovat, o čem je vhodné s klienty mluvit. Někdy je potřeba klientům něco zdůraznit, někdy naopak zamlčet. Přibliž mi více Tvůj způsob komunikace s klienty. 11. Pomáhající profese jsou velmi náročné na psychickou stránku pracovníka. Často si pracovníci „nosí“ práci domů a přemýšlí nad klienty i ve svém volném čase. Řekni mi o vymezení hranic mezi Tebou a klientem. 12. Sociální práce s drogově závislými jedinci s sebou nese určitá specifika. Nároky na pracovníka s touto cílovou skupinou jsou zajisté také velmi specifické. Popiš mi ideálního pracovníka pro tuto cílovou skupinu. 13. Jihlava je poměrně malé město. Určitě se ti stává, že klienty potkáš i ve svém volném čase. Povyprávěj mi o vlivu tohoto typu pracovního života na Tvůj soukromý život. 14. Do Tvé pracovní náplně patří i poradenství. Popiš mi prosím poradenství pro rodinné příslušníky a blízké osoby. (S čím chtějí nejčastěji poradit, co jim můžete nabídnout?) 15. V některých zemích v rámci konceptu „Harm reduction“ vznikají tzv. aplikační místnosti. V České republice se tento koncept zatím nesetkal s pozitivním ohlasem. Pověz mi tvůj názor na současný systém sociálních služeb, který je poskytován uživatelům drog v České republice.
74
