VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Osteoporóza - významná civilizační choroba
Bakalářská práce
Autor: Martina Holendová Vedoucí práce: Prof. MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce zpracovává téma: „Osteoporóza - významná civilizační choroba.“ Osteoporóza je civilizační choroba s vysokým výskytem ve vyspělých zemích, může invalidizovat a svými následky být dokonce smrtelným onemocněním. V teoretické části popisuji osteoporózu, její rizikové faktory, příčiny, formy, stádia, příznaky, diagnostiku, léčbu, prevenci a komplikace. V teoretické části také informuji o kosti a jejích funkcích, o tom, co je zdraví a nemoc, kvalita života a především o civilizačních chorobách. Praktická část se věnuje empirickým způsobem zmíněné problematice zaměřené na informovanost, ale také na význam správného životního stylu s tímto onemocněním. Její součástí je vyhodnocení výzkumu ve slovní a grafické podobě, který probíhal pomocí dotazníkové metody v osteologické ambulanci v Havlíčkově Brodě. Cílem práce je zjistit u jedinců s osteoporózou jejich informovanost o osteoporóze a o významu správného životního stylu s tímto onemocněním. Výzkum se uskutečnil pomocí dotazníku v osteologické ambulanci v Havlíčkově Brodě.
Klíčová slova Osteoporóza, civilizační choroba, rizikové faktory, léčba
Die Annotation Die Bakkalaureatsarbeit behandelt das Thema: „Die Osteoporose - bedeutende Zivilisationskrankheit.“ Die Osteoporose ist die Zivilisationskrankheit mit hoher Inzidenz in den Industrieländern, kann invalidisieren und deren Folgen sogar tödliche Krankheit sein. In theoretischem Teil beschreibe ich Osteoporose, seine Risikofaktoren, Ursachen, Formen, Stadien, Symptome, Diagnose, Behandlung, Prävention und Komplikationen. Im theoretischen Teil informiere ich auch űber Knochen und ihren Funktionen, darűber,
was
ist
Gesundheit
und
Krankheit,
Lebensqualität
und
vor
allem
űber
Zivilisationskrankheiten. Der praktische Teil beschäftigt zu empirische Weise der erwähnten Problematik, die sich auf die Informiertheit orientiert, sondern auch auf die Bedeutung richtiger Lebensweise mit dieser Krankheit. Ihr Bestandteil ist die Bewertung der Forschung in verbaler und grafischer Form, die mithilfe der Fragebogen-Methode in der osteologischen Ambulanz in Havlickuv Brod stattgefunden hat. Das Ziel der Arbeit ist bei Personen
mit Osteoporose ihre Informiertheit über
Osteoporose und über die Bedeutung richtiger Lebensweise mit dieser Krankheit feststellen. Die Forschung erfolgte mithilfe eines Fragebogens in der osteologischen Ambulanz in Havlickuv Brod.
Die Schlüsselwörter Die Osteoporose, Die Zivilisationskrankheit, Die Risikofaktoren, Die Behandlung
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Prof. MUDr. Jozefu Novotnému, CSc. za cenné rady, odborné vedení, čas, trpělivost, vstřícný přístup a cenné připomínky k mé bakalářské práci. Dále bych ráda poděkovala své celé rodině za zázemí, trpělivost a oporu, kterou mi při studiu a psaní bakalářské práce poskytovali. Poděkování patří též všem respondentům za čas strávený nad vyplňováním dotazníku.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citaci použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy oužití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 04. 2014 ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 8 2 Cíl a hypotézy práce .................................................................................................. 10 3 Teoretická část ........................................................................................................... 11 3. 1Civilizační choroby ............................................................................................... 11 3. 2 Zdraví a nemoc ..................................................................................................... 12 3. 3 Kvalita života ....................................................................................................... 13 3. 3. 1 Historie kvality života .................................................................................. 13 3. 3. 2 Pojetí kvality života ...................................................................................... 15 3. 3. 3 Dimenze kvality života ................................................................................. 15 3. 3. 4 Měření kvality života .................................................................................... 16 3. 3. 5 Kvalita života týkající se zdraví ................................................................... 17 3. 4 Kost ...................................................................................................................... 17 3. 4. 1 Charakteristika a anatomie kosti .................................................................. 17 3. 4. 2 Struktura kosti .............................................................................................. 18 3. 4. 3 Tvorba kosti .................................................................................................. 20 3. 4. 4 Funkce kosti.................................................................................................. 20 3. 5 Osteoporóza.......................................................................................................... 21 3. 5. 1 Rizikové faktory osteoporózy....................................................................... 22 3. 5. 2 Příčiny osteoporózy ...................................................................................... 25 3. 5. 3 Klinické formy osteoporózy ......................................................................... 25 3. 5. 4 Stádia osteoporózy........................................................................................ 27 3. 5. 5 Příznaky osteoporózy ................................................................................... 27 3. 5. 6 Diagnostika osteoporózy .............................................................................. 29 3. 5. 7 Léčba osteoporózy ........................................................................................ 32 3. 5. 8 Komplikace osteoporózy .............................................................................. 37 3. 5. 9 Prevence osteoporózy ................................................................................... 38 3. 6 Osteopenie ............................................................................................................ 40 3. 7 Osteomalacie ........................................................................................................ 41 4 Praktická část ............................................................................................................. 42 4. 1 Materiál a metodika.............................................................................................. 42 4. 2 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí ......................................... 42 4. 3 Průběh výzkumu................................................................................................... 43 4. 4 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 43 4. 5 Výsledky .............................................................................................................. 44 4. 6 Diskuze................................................................................................................. 65 4. 7 Návrh řešení a doporučení pro praxi .................................................................... 67 5 Závěr ........................................................................................................................... 70 6 Literatura ................................................................................................................... 71 7 Seznam tabulek .......................................................................................................... 75 8 Seznam grafů .............................................................................................................. 76 9 Seznam použitých zkratek ........................................................................................ 77 10 Seznam obrázků ....................................................................................................... 79 11 Přílohy ....................................................................................................................... 80
1 Úvod Osteoporóza je nemoc, která je známá velmi dlouho a patří mezi civilizační choroby s vysokým výskytem ve vyspělých zemích. Civilizační choroby jsou označované také jako chronické neinfekční nemoci či nemoci z blahobytu, které souvisejí s životem v naší moderní civilizaci a nezdravým životním stylem a ovlivňují momentální zdravotní stav populace (Šíma, 2009). Osteoporóze se také říká řídnutí kostí, tichý zloděj kostí neboli tichá pandemie. Je odpovědná za miliony každoročně nově vzniklých zlomenin. V posledních desetiletích dochází k prudkému nárůstu výskytu tohoto chronického onemocnění. Hodnocení výskytu osteoporózy je velice obtížné až nemožné, protože u nemocného může probíhat zcela asymptomaticky a významným způsobem omezovat kvalitu života. Stala se jednou ze závažných hrozeb naší doby, která může způsobit invaliditu a být dokonce onemocněním smrtelným. Proto je velmi důležité správným životním stylem této nemoci předcházet, a to již v mladém věku. Osteoporóza, která vzniká nejčastěji nedostatkem vápníku, se stává závažným zdravotním problémem s prodlužující se délkou života a celkovým stárnutím, postihuje více než polovinu žen středního a vyššího věku (především v období menopauzy), zvyšuje procento nemocnosti u starších lidí a úmrtnost v souvislosti s touto chorobou stoupá. Může se projevit i u dětí v době růstu, u těhotných a kojících žen a u starších mužů. Podle statistických údajů trpí osteoporózou něco kolem jednoho miliónu lidí (7-8 %) České republiky (Blahoš, 1995; Broulík, 2009). Toto téma jsem si vybrala, protože si myslím, že této problematice není věnována dostatečná pozornost. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. V teoretické části charakterizuji osteoporózu, její rizikové faktory, příčiny, formy, stádia, příznaky, diagnostiku, léčbu, prevenci a o komplikace. V teoretické části také informuji o kosti a jejích funkcích, o tom, co je zdraví a nemoc, kvalita života a především o civilizačních chorobách. V praktické části se věnuji zmíněné problematice zaměřené na informovanost ale 8
také na význam správného životního stylu s tímto onemocněním. Její součástí je vyhodnocení výzkumu ve slovní a grafické podobě, který probíhal pomocí dotazníku v osteologické ambulanci v Havlíčkově Brodě.
9
2 Cíl a hypotézy práce Cílem práce je: „Zjistit u jedinců s osteoporózou jejich informovanost o osteoporóze a o významu správného životního stylu s tímto onemocněním.“ Hypotéza 1: „Předpokládáme, že 50 % jedinců nemá dostatečné vědomosti o osteoporóze.“ Hypotéza 2: „Předpokládáme, že více než 50 % klientů pokládá osteoporózu za dědičnou chorobu.“ Hypotéza 3: „Předpokládáme, že více jak 50 % jedinců s osteoporózou dodržuje léčebný režim.“ Hypotéza 4: „Předpokládáme, že jedinci s osteoporózou nedodržují pohybovou aktivitu.“
10
3 Teoretická část 3. 1Civilizační choroby Civilizační choroby jsou označované také jako chronické neinfekční nemoci či nemoci z blahobytu, které souvisejí s životem v naší moderní civilizaci a nezdravým životním stylem a ovlivňují momentální zdravotní stav populace. Jsou to většinou choroby s dlouhotrvajícím průběhem a závažnými následky. Civilizační choroby se častěji vyskytují ve vyspělých zemích, jejich vznik a rozvoj je vázán na technický pokrok, průmyslovou velkovýrobu a její bezprostřední dopady na životní prostředí, na život celé společnosti a tím i na každého jejího člena. Na jejich vzniku se tedy podílí rizikové faktory, jednak neovlivnitelné faktory (ty, za které nemůžeme) např. rodinná zátěž, pohlaví a přirozené stárnutí, a mnoho ovlivnitelných faktorů (ty, za které můžeme) např. negativní změny ve stravování (nadměrná konzumace průmyslově vyráběných nebo kaloricky bohatých potravin, nedostatek zeleniny a ovoce), zvýšený stres, nevhodné sexuální chování, kouření, nedostatek pohybu (lidé více využívají dopravní prostředky než chůzi, sedavý způsob života…), vysoké pracovní vypětí, nadměrná konzumace alkoholu nebo drog, sedavý způsob života, hluk, znečištěné ovzduší, voda nebo půda, psychosomatické nemoci (obezita, zvýšený krevní tlak, cukrovka…). K civilizačním
chorobám
patří
např.
kardiovaskulární
nemoci
(ateroskleróza,
ischemická srdeční choroba, cévní mozková příhoda, hypertenze), obezita, některé onkologické nemoci, alergická onemocnění, chronický zánět průdušek, diabetes, osteoporóza, psychické poruchy aj. Boj proti chorobám včetně civilizačním je v zásadě dvěma způsoby, pomocí prevence (předcházení) a léčby. Prevence zahrnuje pozvednutí úrovně zdraví a zvyšování odolnosti vůči nemocem, a to posilováním tělesné, duševní a sociální pohody. Léčba se zahajuje v závislosti na druhu onemocnění (Bártlová, 2005; Šíma, 2009).
11
3. 2 Zdraví a nemoc Zdraví a nemoc chápeme obvykle jako dvě ostře odlišné kvality života lidského jedince, jsou výsledkem vztahu mezi organismem a prostředím. Zdraví je jedna z nejvýznamnějších hodnot a je definováno podle WHO z roku 1948 jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady. V této definici je zdraví vymezováno třemi navzájem rovnocennými složkami - tělesnou, duševní a sociální. Tělesné zdraví a duševní nelze oddělovat, neboť tělesné bez duševního nemá dlouhou stabilitu. Zdraví lze tedy chápat jako proces změn v kontextu organismus - prostředí. Zdraví je také chápáno jako důležitý prostředek při dosahování vlastních cílů a životních tužeb, jako standard, je důležitým předpokladem životní pohody a spokojenosti (Kernová, 2006; Baštecká, Goldmann, 2001). Lékař by o zdraví řekl, že je to nepřítomnost nemoci, choroby či úrazu, sociolog pojmem zdraví člověk rozumí někoho, kdo je schopen dobře fungovat ve všech sociálních rolích, humanista ve zdravém člověku vidí toho, kdo je schopen se pozitivně vyrovnávat s životními úkoly a idealista si představí člověka, kterému je dobře tělesně, duševně, duchovně i sociálně. V 18. Století bylo považováno zdraví jako dobré fungování ducha, těla a mysli, postupem času došlo ke změnám v uvažování, co se týče zdraví, a to zejména v profesionální medicíně. Teorie zdraví jsou různé, podle D. Seedhouse z roku 1986 lze rozdělit teorie zdraví do čtyř skupin - teorie, které považují zdraví za ideální stav člověka, jemuž je dobře, teorie, které chápou zdraví jako normální dobré fungování, teorie, které se dívají na zdraví jako na zboží a teorie, které chápou zdraví jako určitý druh „síly“ (Baštecká, Goldmann, 2001; Křivohlavý, 2003). Zdraví je nepochybně ovlivňováno mnoha faktory, vnitřními i vnějšími, které působí samostatně nebo společně, vzájemně se posilují, oslabují nebo ruší, utvářejí zdravotní stav, pocit pohody a spokojenosti každého lidského jednotlivce a určují délku a kvalitu jeho života. Těmto faktorům říkáme determinanty zdraví, jsou buď neovlivnitelné, částečně ovlivnitelné nebo plně ovlivnitelné. Determinanty lze podle řad studií rozdělit na čtyři základní skupiny - zdravotnické služby (podílí se na zdraví z 10 %), genetické 12
faktory (genetický základ, podílí se na zdraví z 20 %), způsob života (životní styl, podílí se z 50 %) a z 20 % se na zdraví podílí faktory prostředí (Holčík, 2004). Nemoc je podle WHO, souhrnem reakcí organismu na poruchu rovnováhy mezi ním a prostředím (Baštecká, Goldmann, 2001). Je důsledkem poruchy zdraví. Nemoc je také stav organismu vznikající působením zevních nebo vnitřních okolností, které narušují jeho správné fungování a rovnováhu. Nemoc má vliv na psychosociální vývoj lidského jedince, nepostihuje jen určitý orgán, ale člověka celého (Bártlová, 2005; Matějček, 2001). Dlouhodobým programem zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky je Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21), který je národní variantou programu WHO, byl schválen 30. října 2002 a představuje soubor aktivit pro zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a předpokládá účast společnosti na jeho plnění. Podle tohoto programu je nutné vybudovat model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti, který bude fungovat, a to prostřednictvím 21 cílů (Kernová, 2006; Holčík, 2004).
3. 3 Kvalita života Kvalita života je dána úrovní tělesné a duševní činnosti, pracovní výkonností a úrovní tělesné, duševní a sociální pohody. Existuje celá řada definic kvality života, žádná z nich však nebyla všeobecně akceptována. Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) je kvalita života „individuální vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kultuře, k systému hodnot, životním cílům, očekáváním a běžným zvyklostem.“ Kvalita života je také chápána jako důsledek interakce mnoha různých faktorů jako jsou faktory sociální, zdravotní, ekonomické a environmentální (Payne, 2005).
3. 3. 1 Historie kvality života Historie kvality života sahá již do 20 let minulého století, první informace o ní byli v práci Pigoua v roce 1920, kde byl poprvé použit tento termín v souvislosti s ekonomickým vývojem a sociálním zabezpečením nižších vrstev. Později užil tento termín také americký president Johnson pro svou domácí politiku (zlepšování kvality 13
bylo jejím novým cílem). V Evropě tento pojem kvalita života uvedl do svého programu Římský klub (nevládní organizace kritizující negativní tendence kapitalistické společnosti), který měl za cíl zvyšování životní úrovně a kvality života lidí. Výzkum kvality života sahá do konce 60 let a začátku 70 let, to šlo především o výzkum indikátorů blahobytu, týká se stavu společnosti, kvalita vyjadřovala míru objektivních životních podmínek a jejich subjektivní hodnocení velkou skupinou lidí. Středem pozornosti byly především ekonomické a sociální indikátory, tzn. příjem, materiální zabezpečení, nezávislost, sociální spravedlnost, právní jistoty a zdravotní starostlivost. To vedlo až k založení časopisu „Zkoumání sociálních indikátorů“ (Social Indicators Research), který od roku 1974 vycházel v USA a Nizozemí. V posledních 20 letech se středem pozornosti stávají subjektivní indikátory kvality, to znamená, že se začíná vztahovat na individuum a ne na ekonomické nebo sociální podmínky, a cílem výzkumu se stala kvalita, která souvisí se zdravím. J. W. Forrester byl prvním, kdo ve své publikaci Counterintuitive Behaviour of Social Systems (1971) vymezil 4 faktory ovlivňující kvalitu života. Mezi tyto faktory patří finance zabezpečující životní standard, zabezpečení potravinami, stav znečištění životního prostředí a hodnota růstu počtu obyvatel. Později v roce 1961 OSN rozšířila počet faktorů na 12 a označila je jako podmínky života. V roce 1974 Evropská komise OSN vytvořila 8 skupin sociálních indikátorů. Tabulka 1 Skupina sociálních indikátorů Evropské komise OSN z roku 1974
zdraví
pocit sociální jistoty
kvalita pracovního prostředí
možnosti rozvoje osobnosti
nákup zboží a služeb
fyzikální kvalita životního prostředí
možnosti trávení volného času
možnosti účasti na společenském životě
V současné době je kvalita života součástí všech vědních oborů, zejména v lékařství, je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při volbě a hodnocení celkové úspěšnosti léčby (Vaďurová, Műhlpachr, 2005; Payne, 2005).
14
3. 3. 2 Pojetí kvality života Existují 4 roviny pojetí kvality života - makro-rovina, mezi-rovina, personální rovina a rovina fyzické existence. Makro-rovina pojednává o otázkách kvality života velkých společenských celků (např. jednotlivé státy, kontinenty). V tomto pojetí je život chápán jako absolutní morální hodnota, problematika kvality se tak stává součástí základních politických úvah jako např. obsah základní výchovy, boj s epidemiemi, hladomorem atd. Mezi-rovina pojednává o otázkách kvality života v malých sociálních skupinách (např. ve škole, nemocnici, domově důchodců, v podnicích…). V tomto pojetí se jedná o respekt k morální hodnotě života člověka, o otázky sociálního klimatu, o vzájemné vztahy mezi lidmi, o otázky uspokojování nebo neuspokojování základních potřeb jednotlivců dané společnosti, o existenci sociální opory nebo sdílené hodnoty aj. Personální neboli osobní rovina pojednává o otázkách kvality života daného jednotlivce (individua, pacienta, lékaře, studenta…). V tomto pojetí se jedná o osobní subjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti, nadějí aj. Jedinec sám hodnotí kvalitu vlastního života, středem zájmu se stávají i jeho osobní hodnoty, zejména představy, očekávání, přesvědčení, životní cíle aj. Rovina fyzické existence pojednává o otázkách kvality života druhých lidí. V tomto pojetí se jedná o pozorování chování druhých, které je objektivně měřitelné a srovnatelné (například pozorování pacientovy chůze, jaká byla před operací a jaká je po ní). Pokud se kdokoli zabývá kvalitou života, je nutné vymezení, o kterou rovinu nám jde (Vaďurová, Műhlpachr, 2005; Křivohlavý, 2002).
3. 3. 3 Dimenze kvality života Ke konceptu kvality života přistupujeme ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. V současnosti se ale odborníci ve všech oborech výrazně přiklánějí k subjektivnímu hodnocení kvality jako zásadnímu a určujícímu pro život člověka.
15
Objektivní dimenze kvality života můžeme vymezit jako souhrn ekonomických, sociálních, zdravotních a enviromentálních podmínek ovlivňujících život člověka a znamená splnění požadavků těchto podmínek, sociálního statutu a fyzického zdraví. Subjektivní dimenze kvality života sleduje vlastní vnímání postavení ve společnosti v kontextu kultury a hodnotového systému, týká se lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se životem a je závislá na osobních cílech, očekáváních a zájmech (Payne, 2005; Vaďurová, Műhlpachr, 2005).
3. 3. 4 Měření kvality života Metody pro měření kvality života můžeme rozdělit do tří kategorií objektivní, subjektivní a smíšené. Tabulka 2 Metody měření kvality života
objektivní APACHE II
subjektivní AEIQoL
smíšené MANSA
Metody objektivní znamenají měření kvality života, kde kvalitu hodnotí druhá osoba. Z těchto metod je dnes nejrozšířenější metoda APACHE II (= hodnotící systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu). Tato metoda se snaží vystihnout celkový stav pacienta fyziologickými a patofyziologickými kritérii, je postavena na vážnosti onemocnění pacienta podle kvalitativní odchylky od normy, výsledek je vyjádřen číselně (platí, že vyšší skóre znamená vyšší pravděpodobnost úmrtí pacienta). Metody měření kvality života, kde hodnotitelem je sama daná osoba, jsou metody subjektivní. Z těchto metod je nejrozšířenější metoda SEIQoL (= systém individuálního hodnocení kvality života). Tato metoda je způsob zjišťování kvality života, který neklade předem kritéria, která byla stanovena, ale vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co on/ona považuje za důležité, využívá pro zjišťování údajů strukturovaný rozhovor, kdy respondent uvede pět životních cílů a k nim míru spokojenosti. Mezi metody smíšené, které jsou kombinací objektivních a subjektivních metod, patří metoda MANSA (= krátký způsob hodnocení kvality života). Tato metoda se zaměřuje 16
na zjišťování spokojenosti kvality života dané osoby v dané chvíli a to v oblasti zdravotního stavu, sebepojetí, sociálních a rodinných vztahů, finanční situace aj. (Vaďurová, Műhlpachr, 2005; Křivohlavý, 2002).
3. 3. 5 Kvalita života týkající se zdraví Kvalita života týkající se zdravý je rozdělena do čtyř základních skupin - tělesný stav a funkční schopnosti, psychický stav a pocit pohody, sociální vztahy a ekonomická situace a zaměstnání. Porovnává prožívání jedince a jeho zvládnutí sociálních rolí s představou vlastního ideálu (Vaďurová, Műhlpachr, 2005).
3. 4 Kost 3. 4. 1 Charakteristika a anatomie kosti Kost (os, ossis) je velice složitý, živý a plastický orgán. V lidské kostře je popisováno asi 206 kostí, z nichž největší je kost stehenní, a nejmenší jsou kůstky vnitřního ucha (Řehořková, Špičková, Špičková, 2008; Dylevský, 2000). Kosti rozlišujeme podle tvaru na dlouhé, které tvoří pevnou strukturu končetin, krátké, které se nacházejí v blízkosti kloubů, ploché (např. lopatka) a na kosti nepravidelného tvaru (např. dolní čelist). Podle struktury rozlišujeme kosti lamelární (lamelózní, vrstevnaté), které tvoří většinu skeletu a fibrilární (vláknité), které tvoří výběžky a drsnatiny.
Obrázek 1 Součásti dlouhé kosti Zdroj: http://www.kme.zcu.cz/kmet/bio/ksdeleni.php
17
Dlouhá kost se skládá ze dvou částí - ze dvou epifýz a diafýzy. Epifýzy tvoří kloubní konce dlouhých kostí a diafýza je střední úsek dlouhých kostí (Dylevský, 2000; Dylevský, 2009).
3. 4. 2 Struktura kosti Kost se skládá ze tří vrstev - periostu, kostní tkáně a kostní dřeně. Periost (= okostice) je silný, tuhý vazivový obal pokrývající hlavně dlouhé kosti kromě kloubních povrchů, které jsou pokryté sklovitou kloubní chrupavkou. Periost je ke kosti upevněn vazivovými vlákny a s nimi vstupují do kosti i cévy, které kost vyživují. Periost má bohatou inervaci, nervy zabezpečují vedení tzv. kostní bolesti. Kostní tkáň patří mezi oporná pojiva a na její stavbě se podílí organická a anorganická kostní hmota. Organickou kostní hmotu tvoří osteoid (= kostní matrix) - zastoupený zvláště kolagenem, bílkovinou důležitou pro pružnost kosti a pro její odolnost vůči tahu. Anorganickou kostní hmotu tvoří kalciové soli, hlavně hydroxyapatit, který je ve formě krystalů zasazený do kolagenu a podílí na pevnosti kosti při tlaku, na její tvrdosti a odolnosti (Řehořková, Špičková, Špičková, 2008).
Obrázek 2 Vrstvy kosti Zdroj: http://vyuka.zsjarose.cz/index.php?action=lesson_detail&id=261
Kostní tkáň je tvořena kostními buňkami, což jsou základní stavební složky. Mezi kostní buňky patří osteoklasty a osteoblasty. Osteoklasty mají na starost odbourávání (resorpci) kostní hmoty (= první krok v procesu obnovy kostní tkáně), osteoblasty zajišťují kostní novotvorbu. Mezi osteoblasty patří osteocyty, které se zachytily v nově 18
formované kostní hmotě a plní funkci
mezi
komunikátorů
jednotlivými
kostními
buňkami
(Čihák, 2001; Klener, 2011).
Obrázek 3 Kostní tkáň Zdroj: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCgQFjAA&url=http%3 A%2F%2Fuhiem.raycz.cz%2Fuploads%2F1627_CHRUPAVKA%2CKOST7.pr.cv.%2520v%2520zs.ppt&ei=TbMIU7_JsiJhQfr1oDwCg&usg=AFQjCNHaOnRHv9v7FlBLZCWI34PieSIJKg
Existují dva typy kostní tkáně - kortikální a trabekulární. Kortikální kostní tkáň je tvořena destičkovými nebo trubicovými lamelami, tvoří 80 % skeletu a lze ji označovat také
jako
kompaktní,
hutnou
kostní tkáň nebo jako substancia compacta.
Trabekulární
kostní
tkáň je tvořena z kostních trámců, tvoří 20 % skeletu a lze ji označit také jako spongiózní, houbovitou a trámčitou kostní tkáň nebo jako substancia spongiosa.
Obrázek 4 Stavba kosti Zdroj: http://www.kme.zcu.cz/kmet/bio/ksstavba.php
19
Kostní dřeň (= medulla ossium) je krvetvorná tkáň vyplňující dřeňové dutiny uvnitř diafýz dlouhých kostí, prostory spongiózní kosti a širší Haversovy kanálky. Dřeň je tvořena z vazivových vláken a buněk, má bohatou kostní síť. Rozlišujeme červenou, žlutou a šedou kostní dřeň. Červená kostní dřeň je krvetvorný orgán, který se vyskytuje v mládí a postupně je nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň, která se vyskytuje v dospělosti. Žlutá kostní dřeň ve stáří postupně ztrácí tuk, který je nahrazovaný vazivem a mění se v šedou kostní dřeň (Čihák, 2001; Klener, 2011; Řehořková, Špičková, Špičková, 2008).
3. 4. 3 Tvorba kosti Kosti jsou tvořeny pomocí osifikace (= kostnatění), kdy působením osteoblastů se začíná tvořit základní kostní hmota, do které se postupně ukládají minerály. Osifikace probíhá již v průběhu nitroděložního života. Kosti jsou osifikovány z vazivového či chrupavčitého modelu. Membrána osteoblastů je tvořena receptory, na které se vážou estrogeny podporující tvorbu kostních bílkovin (Kohout, Pavlíčková, 2001).
3. 4. 4 Funkce kosti Lidská kostra plní 3 základní funkce - podpůrnou, ochrannou a zásobní funkci. Další důležitou funkcí kostí je její remodelace. Podpůrná a ochranná funkce je důležitá pro pohyb lidského těla a ochranu jeho vnitřních měkkých a zranitelných orgánů. Zásobní funkce kostry spočívá v tvorbě krevních elementů a v ukládání anorganických prvků, zejména vápníků, fosforu a magnesia. Kosti jsou také místem uložení kostní dřeně. Kost dospělého člověka je metabolicky velmi aktivní orgán, který není nikdy trvale utvořen a podléhá neustále přestavbě (= remodelaci), tzn. tvorbě a odbourávání na podkladě mechanického zatížení tak, aby bylo dosaženo co největší pevnosti a pružnosti stavebního materiálu. U dospělých lidí podléhá zralá trabekulární kost trvalému odbourávání a přestavbě. Remodelace se objevuje ve formě diskrétních fokusů neboli remodelačních jednotek. Za prvotní remodelaci se považuje svázání nebo spražení 20
resorpce s následnou formací kosti. Pokud dojde k poruchám tohoto spražení má to za následek dysbalanci odbourávání a novotvorby s následnými chorobnými stavy. Resorpce a novotvorba kosti probíhají na kostních površích. V mládí se kosti zejména tvoří, než odbourávají, přibývá tak kostní hmota. Maxima kostní hmoty je dosaženo ve věku 25 let, je určeno z 80 % genetickými faktory, z 20 % zdravým způsobem života, tělesným pohybem a stravou bohatou na vápník. Přibližně kolem třicátého roku a s postupným věkem převládá odbourávání nad novotvorbou. Pokud je kostní hmota větší, tím je riziko osteoporózy po 30 roku života menší. K utváření a regeneraci kosti je nezbytná tělesná aktivita, růst, estrogeny, testosteron, normální hladina STH, normální hladina hormonů štítné žlázy, dostatek vitamínu D, dostatek vápníku ve stravě, fluoridy, parthormon, kalcitriol a kalcitonin. Naopak k odbourávání kosti napomáhá nedostatek tělesné aktivity, imobilizace, podvýživa, chronická onemocnění, nedostatek pohlavních hormonů a také stáří (Čihák, 2001; Dylevský, 2009; Klener, 2011; Kocián, 1999; Řehořková, Špičková, Špičková, 2008).
3. 5 Osteoporóza
Obrázek 5 Rozdíl mezi zdravou kostí a kostí postiženou osteoporózou Zdroj: http://www.pijumate.cz/yerba-mate-prostredek-proti-ridnuti-kosti
21
Osteoporóza jako nemoc byla definována v roce 1994, jako progredující systémové onemocnění skeletu charakterizované úbytkem anorganické i organické složky kosti, poruchami mikroarchitektury kostní tkáně, zhoršenou kvalitou kosti a zvýšenou náchylností ke zlomeninám. V současnosti patří k nejčastějším metabolickým onemocněním kostí (Broulík, 2009).
3. 5. 1 Rizikové faktory osteoporózy K rizikovým faktorům, které přispívají ke vzniku nebo ke zhoršení osteoporózy patří neovlivnitelné, částečně ovlivnitelné a ovlivnitelné rizikové faktory. Tabulka 3 Rizikové faktory osteoporózy
Neovlivnitelné
Částečně ovlivnitelné
Ovlivnitelné
Věk
Onemocnění vedoucí k rychlejšímu
Nedostatek tělesné aktivity
Pohlaví
vzniku odvápnění kostí:
Kouření
Genetické faktory
Zvýšený odpad vápníku do Pití alkoholu moče
Rasové vlivy
Pití černé kávy
Onemocnění trávicího
Přívod
do
organismu a vliv výživy
traktu
Intolerance mléka mléčných (správné
zastoupení
proteinů, sacharidů a lipidů
výrobků Onemocnění
vápníku
způsobená
žlázami s vnitřní sekrecí Některé léky
Užívání návykových látek
Chirurgické zákroky na trávicím traktu Geografické vlivy Zdroj: Kocián, 1995; Řehořková, Špičková, Špičková, 2008 3. 5. 1. 1 Neovlivnitelné rizikové faktory V případě pohlaví, u žen dochází k prořídnutí kostí třikrát častěji než u mužů a u žen po menopauze se tento poměr ještě mnohonásobně zvyšuje. 22
Geny, které zdědíme po svých předcích, nemůžeme žádným způsobem změnit. U osteoporózy se dědičnost uplatňuje asi v 85 %. Říká se však, že osteoporóza postihuje více osoby štíhlé, hubené s jemnou kostrou a příslušníky bílé nebo žluté rasy. Ani přibývající roky neumíme zastavit, ale můžeme již v mládí ovlivnit jejich působení na naše zdraví správným životním stylem (Řehořková, Špičková, Špičková, 2008). 3. 5. 1. 2 Částečně ovlivnitelné rizikové faktory V případě zvýšeného odpadu vápníku do moče existují dva typy tohoto onemocnění. První typ spočívá ve zpomaleném zpětném vstřebávání vápníku z ledvinových kanálků, i když ledviny jsou zdravé, a organismus vstřebává ve zvýšeném množství vápník ze střeva. Příčina tohoto typu se neví, ale domnívá se, že zde má význam dědičnost. Druhý typ má různé příčiny, nejčastěji je navýšený kostní obrat, který může způsobit zánět nebo nádor kosti, dále některé léky (např. Prednison), sarkoidóza nebo onemocnění příštítných tělísek. Léčba druhého typy závisí vždy na léčbě základního onemocnění. Mezi onemocnění trávicího traktu, která jsou částečně ovlivnitelná, patří zejména porucha trávení při nedostatku žaludeční kyseliny, onemocnění žlučníku nebo slinivky břišní, poruchy vstřebávání ve střevě (např. celiakie), záněty střev (např. Crohnova choroba) a porucha v přeměně vitaminu D (např. onemocnění jater). U intolerance mléka a mléčných výrobků se jedná o nesnášenlivost mléčného cukru (intoleranci laktózy) - jde o chybění enzymu, který rozkládá mléčný cukr na jednodušší cukry, které se střevní sliznicí lépe vstřebávají. Mezi onemocnění způsobená žlázami s vnitřní sekrecí patří zvýšená činnost štítné žlázy, příštítných tělísek a kůry nadledvin, dále odvápněním kostí trpí často i lidé, kteří mají cukrovku (podle statistik 60 % žen a 40 % mužů) a řadíme sem i např. velké hormonální změny, ke kterým dochází po odstranění vaječníků před přechodem nebo u samotného přechodu. Mezi částečně ovlivnitelné rizikové faktory osteoporózy také patří některé léky, dále chirurgické zákroky na trávicím ústrojí a geografické vlivy (Broulík, 1999; Kocián, 1995).
23
Vznik osteoporózy podporují většinou léky nezbytně nutné pro správnou funkci organismu, proto je nemůžeme vysadit - např. hormonální léky kůry nadledvin (Prednison, Hydrocortison, Medrol…) nebo léky k odvodnění pacienta s otoky (Furosemid…). Je tedy nezbytné, aby předepisující lékař znal nežádoucí účinky naordinovaného léku a tím zabránil vzniku osteoporózy. U chirurgických zákroků na trávicím ústrojí se jedná zejména o zákroky na žaludku, žlučníku, žlučových cestách a na tenkém střevě, které vedou ke snižování vstřebávání vápníku ze střeva a tím i jeho přívodu do těla. Mezi geografické vlivy patří sluneční záření, které ovlivňuje tvorbu vitaminu D v kůži a tím i vstřebávání vápníku ze střeva (proto lidé, kteří nechodí na slunce nebo nemohou z důvodu upoutání na lůžku, trpí velice často odvápněním kostí) a dále stínění slunečních paprsků vlivem znečištěného zevního prostředí smogem a kouřem (v těchto oblastech je pak více lidí s odvápněnými kostmi i v dětském věku). I tak geografické vlivy patří pouze k částečně ovlivnitelným faktorům, protože jde u těchto problémů mnohé zlepšit a to jedině soustavným tlakem na veřejné činitele a znečišťovatele zevního životního prostředí (Broulík, 1999; Kocián, 1995). 3. 5. 1. 3 Ovlivnitelné rizikové faktory Podvyživení, fyzicky slabí lidé, holdující kouření jsou velmi náchylní ke vzniku osteoporózy. Ženy, které jsou silnými kuřačkami, mívají sníženou estrogenní produkci vaječníků. Prvním a nejdůležitějším krokem jak zabránit osteoporóze je dostatečný přívod vápníku (Ca) do organismu, u dospělých osob se jedná o 800 mg Ca na den, u dětí v období růstu kolem 6-8 let se jedná o 1000 mg a v období dospívání u děvčat od 12-16 let a u chlapců od 13-16 let se jedná o 1200 mg Ca na den. Dále je velmi důležitý přívod vápníku u těhotných a kojících žen, v prvním trimestru těhotenství postačí 1000 mg, v druhém trimestru 1400 mg a v posledním trimestru 1500-1600 mg Ca denně. U kojících by měl být zvýšený přívod vápníku po celou dobu kojení, a to 1500-1600 mg denně (Broulík, 1999; Kocián, 1995).
24
3. 5. 2 Příčiny osteoporózy Příčinou vysokého nárůstu výskytu tohoto onemocnění v naší populaci je především změna životního stylu obyvatel, pohodlnost, nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky a zlozvyky. Příčinou osteoporózy může být stav, kdy dojde k převaze odbourávání kosti nad její výstavbou, dochází k úbytku kostní hmoty a ztrátě její kvality především v trabekulární kosti a tím dojde k prořídnutí kostí. (Kostní tkáň je živá hmota s nepřetržitou výměnou vápníku, fosforu a dalších látek, kost je neustále odbourávána osteoklasty a budována osteoblasty, které produkují osteoid, což je ústrojná kostní hmota, která zmineralizuje a do ní se uloží sloučenina Ca a P. Tento proces novotvorby a odbourávání kostí probíhá nepřetržitě. V pořádku je, když je v rovnováze proces odbourávání.) K osteoporóze přispívá nedostatek vápníku, pokud dojde ke snížení vápníku v krvi, vyvolá to zvýšenou tvorbu hormonu parathormonu, který způsobuje odbourávání kosti. Pokud tento proces trvá delší dobu, má to za následek prořídnutí kostí a úbytek kostní hmoty, kosti se postupem času začnou lámat. K nedostatku vápníku může dojít při jeho nedostatečném příjmu potravou, špatným vstřebáváním ze střeva nebo zvýšeným odpadem do moče a stolice. Příčinou může být i nadbytek vitaminu D, za normálních podmínek vitamin D a jeho aktivní produkty zvyšují vstřebávání vápníku ze střeva, ve vysokém množství ale způsobí zvýšený únik vápníku do moče a tím opět dochází k nedostatku vápníku (Kocián, 1995; Broulík, 1999).
3. 5. 3 Klinické formy osteoporózy Podle způsobu vzniku dělíme osteoporózu na primární a sekundární. 3. 5. 3. 1 Primární osteoporóza Příčina primární osteoporózy je v kosti samotné, její vznik není přesně znám. Mezi primární osteoporózu řadíme idiopatickou osteoporózu a involuční, jež můžeme dále rozdělit na typ I - postmenopauzální a typ II - senilní. Do primárních osteoporóz řadíme také osteoporózu z inaktivity (Paulová, Schubová, 2003). 25
Postmenopauzální osteoporóza patří mezi nejčastější formu, objevuje se kolem padesátého roku života, během přechodu a po něm. Je u ní typické postižení především trabekulární kosti než kosti kortikální. Předpokládá se, že hlavní příčinou této formy je nedostatek pohlavních hormonů (estrogenů u žen, androgenů u mužů) způsobený prudkým poklesem jejich syntézy, dojde tak k převládání osteoresorpce nad novotvorbou kostní tkáně, což vede k jejímu úbytku. Projevem úbytku kostní tkáně je pak pokles pevnosti kosti, ztenčování až perforování kostních trámců a hrozí až riziko zlomenin. Typická je zlomenina obratlových těl. U postmenopauzální osteoporózy také dochází ke zvýšení kalcia v séru a tím dochází ke snížení endogenního parathormonu, což má dále za následek sníženou tvorbu kalcitriolu a tím sníženou střevní absorpci kalcia. Postmenopauzální osteoporóza se vyskytuje u žen a mužů v poměru 6:1. Senilní osteoporóza postihuje ženy i muže v pokročilém věku (od 70 let výše). Je u ní typické postižení jak trabekulární kosti, tak i kortikální kosti a představuje riziko pro zlomení páteře a kostí končetin. U senilní osteoporózy také dochází ke zvýšení imunoreaktivního parathormonu v séru, ke snížené tvorbě kalcitriolu a ke snížení resorpce kalcia střevem. Senilní osteoporóza se vyskytuje u žen a mužů v poměru 2:1. Osteoporóza z inaktivity postihuje především ležící pacienty, u kterých dochází k velkým ztrátám Ca a ke snížení schopnosti asimilace Ca, jeho distribuce a využití v těle, proto tyto ztráty Ca nelze vyrovnat jeho zvýšeným příjmem. Cvičení a pohyb jsou důležité pro zpevnění kostí, jejich nedostatek u ležících či sedících pacientů může vést ke zvyšování ztráty kalcia a k bránění léčby osteoporózy (Broulík, 1999; Fait, 2006; Kocián, 1999). 3. 5. 3. 2 Sekundární osteoporóza Sekundární osteoporóza vzniká jako následek jiné nemoci, jejíž příčiny jsou známé (jako častá příčina se uvádí nedostatek Ca v potravě) - např. chronická onemocnění trávicího traktu, ledvin, jater, hyperfunkce štítné žlázy, diabetes mellitus, hormonální poruchy, nádorová onemocnění, nedostatek pohybu (dlouhodobá imobilizace), dědičná onemocnění nebo může být osteoporóza vyvolaná iatrogenně (Broulík, 1999; Paulová, Schubová, 2003).
26
3. 5. 4 Stádia osteoporózy Osteoporóza má tři základní stádia - primární, sekundární a terciární. U primárního stádia dochází k normálnímu úbytku kostní hmoty, který souvisí s věkem, probíhá většinou bez bolestí zad a zlomenin podmíněných osteoporózou. Toto stádium se také nazývá osteopenie neboli preklinická osteoporóza. U sekundárního stádia dochází ke zvýšenému úbytku kostní hmoty vzhledem k normě, k potenciálnímu nebezpečí zlomenin a mohou se objevovat první bolesti zad podmíněné osteoporózou. U terciárního stádia se objevuje již manifestní osteoporóza s rozsáhlým úbytkem kostní hmoty, dochází ke zploštění, zborcení a změnám tvaru obratlových těl, na rentgenových snímcích jsou viditelné fraktury obratlových těl (Paulová, Srubová, 2003).
3. 5. 5 Příznaky osteoporózy Příznaky osteoporózy jsou různé. Zpočátku může osteoporóza probíhat zcela asymptomaticky nebo jsou počáteční příznaky velmi nespecifické, proto se mohou snadno přehlédnout nebo diagnostikovat za jiné onemocnění. V mnoha případech se osteoporóza zjistí náhodně při rentgenologickém vyšetření (Jonáš, Strnadelová, 1998). Jeden z prvních příznaků jsou bolesti v zádech, nejvíce v oblasti střední části hrudní páteře a ve střední části bederní páteře, které zesilují hlavně při fyzické zátěži a pohybu, vznikají náhle, jsou tahavé a necharakteristické, často vystřelují do břicha a dolních končetin. Pozdním příznakem jsou silně zakulacená záda (tzv. „vdovský hrb“), kdy dochází
ke spasmu paravertebrálních svalů
s kořenovým drážděním a tím dojde ke zkracování trupu borcením obratlových těl. Také se mohou objevit šikmé kožní záhyby (tzv. „fenomén jedle), které se vyskytují v oblasti trupu (Paulová, Schubová, 2003). Obrázek 6 Postoj při pokročilé osteoporóze Zdroj: http://www.creativeweb.cz/faveainfo/22005/osteoporoza.htm
27
Obrázek 7 Collesova fraktura (zlomenina distálního předloktí) Zdroj: http://cs.medlicker.com/278-collesova-zlomenina-priciny-priznaky-diagnostika-a-lecba/
Obrázek 8 Zlomenina proximální části kosti stehenní Zdroj: http://www.fitnet.eu/index.php?desktop=clanky&action=view&id=118
Velice často se osteoporóza projeví až zlomeninou po nepatrném úrazu nebo zranění způsobené pády nebo prudkými, nepřiměřenými pohyby. Zlomeniny ale vznikají i v běžném životě bez nějakého velkého úrazu. Osteoporotické zlomeniny vzniknou procesem úbytku kostní hmoty a jejich prořídnutím. K typickým osteoporotickým zlomeninám patří kompresivní zlomeniny obratlových těl, zlomeniny distálního předloktí (Collesova fraktura, obrázek 7) a zlomenina proximální části stehenní kosti, která je klinicky nejzávažnější (obrázek 8). Obtíže se mohou projevovat i jako bolest páteře při delším stání, zhoršená chůze do schodů, potíže s oblékáním nebo bolestmi při změně polohy z lehu do sedu (Blahoš, 1995).
28
3. 5. 6 Diagnostika osteoporózy Diagnostika osteoporózy vychází především z anamnézy a klinického obrazu, dále pak z fyzikálního, biochemického a rentgenologického a denzitometrického vyšetření. V jakém stavu jsou u pacienta kosti, nám celkem dobře odhalí zobrazovací metody, a to především měření hustoty kostní tkáně, laboratorní vyšetření a odebrání vzorku kostní tkáně. Aby mohl být srovnáván stav kostí a jeho změny, doporučuje se, aby byla diagnostická vyšetření prováděna vždy u stejného lékaře a pomocí stejných přístrojů (Broulík, 1999; Paulová, Schubová, 2003). 3. 5. 6. 1 Klinický obraz Osteoporóza buď může probíhat zcela bez příznaků a je často odhalena až při rentgenologickém vyšetření nebo mezi časté příznaky patří dlouhodobé bolesti v zádech spojené s výskytem svalových kontraktur. Dlouhodobé bolesti bývají následkem chybného statického zatížení a svalového napětí. Často se ale osteoporóza projeví až zlomeninou po nějakém úrazu, rizikové jsou především zlomeniny krčku femuru, humeru a zápěstí. U pokročilejšího stádia osteoporózy můžeme pozorovat kulatá záda (Broulík, 1999). 3. 5. 6. 2 Fyzikální vyšetření U fyzikálního vyšetření je velice důležité si všímat především postoje nemocného, držení těla, stavu lokomočního aparátu a hlavních svalů na dlouhých kostech. Provádí se zkoušení svalové síly a nervosvalové koordinace (Broulík, 1999; Kocián, 1999). 3. 5. 6. 3 Laboratorní vyšetření K laboratornímu vyšetření řadíme biochemické vyšetření krve a moče. Biochemická vyšetření pomáhají posuzovat remodelaci skeletu, určovat, jestli jde o osteoporózu nízkoobratovou nebo vyskoobratovou (aktivní). U krve vyšetřujeme hodnotu sedimentace a krevního obrazu, z biochemie vyšetřujeme hladinu celkového Ca, P, minerálů, hodnoty dusíkatých katabolitů - močovina a kreatinin, kyselina močová. Dále se vyšetřují výživové parametry - hladina celkové
29
bílkoviny, albuminu, hladina alkalické a kyselé fosfatázy v séru (alkalická fosfatáza odráží aktivitu osteoblastů, kyselá fosfatáza aktivitu osteoklastů). Moč sbíráme po dobu 24 hodin a sledujeme odpad Ca a P, kreatininu, hladinu kyseliny citrónové a hydroxyprolinu. U pacientů s osteoporózou jsou odchylky od normy v kalcémii, fosfatémii a stanovení celkových alkalických fosfatáz. U aktivní osteoporózy jsou také zvýšení ukazatelé osteoresorpce - močový hydroxyprolin, pyridinolin, deoxypyryridinoli aj. a ukazatelé kostní novotvorby - kostní izoenzym alkalické fosfatázy aj. U žen po menopauze a starších žen je nutné vyšetřit funkci štítné žlázy a příštítných tělísek (Broulík, 1999; Kohout, Pavlíčková, 2001). 3. 5. 6. 4 Rentgenologické vyšetření Pomocí rentgenového přístroje rozpoznáme osteoporózu teprve tehdy, když dojde k úbytku 30-40 % kostní hmoty, kost je řídká a průsvitná. Rentgenologické vyšetření diagnostikuje již probíhající osteoporózu, to znamená, že se nemoc zjistí pozdě (Paulová, Schubová, 2003). 3. 5. 6. 5 Denzitometrie U osteoporózy se provádí denzitometrické měření neboli měření kostní hmoty. Jedná se o neinvazivní metodu měření hustoty kostí, kdy se určí aktuální obsah minerálů v kostech (Paulová, Schubová, 2003). Indikací k tomuto vyšetření je i podezření na metabolickou osteopatii, nebo u onemocnění vedoucích k postižení skeletu, např. malabsorpce, laktózová tolerance aj. Je vhodné u žen po menopauze s obtížemi, u žen s předčasnou menopauzou a u hypogonadismu. Díky tomuto vyšetření je lékař schopen odhadnout, jak velká jsou rizika zlomenin spojených s osteoporózou. Dvoufotónová absorpciometrie (DXA, dvouenergiová rentgenová absorpciometrie) je doporučovaným vyšetřením, při kterém je kostní denzita hodnocena pomocí T-skóre (odchylka od průměrné hodnoty BMD mladé dospělé osoby) a Z-skóre (odchylka od normy pro daný věk a hmotnost). Pokud se hodnota pohybuje do -1 SD, jedná se o normální nález, pokud mezi -1 a -2,5 SD mluvíme o osteopenii (ta je chápána jako 30
předstupeň osteoporózy, jde o úbytek kostní hmoty, který je signálem rizika budoucí osteoporózy) a pokud -2,5 SD a níže jedná se o osteoporózu. SD znamená směrodatná odchylka od normálu (Fait, Šnajderová, 2007; Loučková, 2008).
Obrázek 9 Denzitometrické zobrazení kosti Zdroj: http://www.hpb.cz/index.php?pId=07-2-3-04
Obrázek 10 Denzitometrie Zdroj: http://www.fntt.sk/ambulancia_reumatologicka.php
3. 5. 6. 6 Biopsie kosti Biopsie kosti neboli transiliakální kostní biopsie je důležitá k přesnému zhodnocení kostní struktury kosti a k rozlišení mezi kostními chorobami. Provádí se v případě, kdy je nutná přesnější znalost histologické dynamiky skeletu.
31
Provádí se v místní anestézii speciální jehlou, kterou se odebere většinou z pánevní kosti vzorek kostní tkáně. Abychom rozlišili formu osteoporózy, provádí se dynamická biopsie kosti, při které se podává tetracyklin (podává se po dobu 3 dnů), ten se uloží do novotvořené kosti a podle jeho ukládání určíme typ osteoporózy (Kocián, 1999; Kohout, Pavlíčková, 2001).
3. 5. 7 Léčba osteoporózy Osteoporóza je onemocnění vznikající dlouhou dobu a zapříčiněné snížením celkového množství vápníku v těle. Léčba této nemoci je dlouhodobou záležitostí, a pokud se zjistí v pozdější fázi, bývá často méně úspěšná. Důležitá je proto prevence tohoto onemocnění. Osteoporóza se léčí především pomocí nefarmakologické léčby (léčebné výživy a rehabilitace) a farmakologické léčby (léčiv). Cílem terapie je snížit kostní resorpci, podporovat kostní novotvorbu, prevence pádů, snížení bolesti a zlepšení pohyblivosti (Kohout, Pavlíčková, 2001). 3. 5. 7. 1 Nefarmakologická léčba 3. 5. 7. 1. 1 Léčebná výživa Dostatečné množství vápníku ve stravě by mělo být dodržováno již od mladého věku jako preventivní opatření před vznikem osteoporózy. Při již rozvinuté osteoporóze je léčebná výživa hlavní součástí léčby a strava by měla obsahovat velké množství plnohodnotných bílkovin. Důležitá je spolupráce s lékařem a dietní sestrou, kteří určují léčebné dávky vápníku. Dieta by měla být tedy zaměřena především na potraviny a nápoje s vysokým obsahem vápníku a nízkým obsahem cholesterolu. Mezi ně můžeme třeba zařadit mléko a mléčné výrobky (např. nízkotučné, kefírové nebo sušené mléko, netučný tvaroh…), maso a masné výrobky (např. maso kuřecí a krůtí, výrobky z kuřete, sladkovodní a mořské ryby, zvěřina…), ořechy a semena (např. mandle, lískové oříšky, pistácie, mák, sezam…), ovoce a zeleninu, koření a ochucovadla (např. zelená naťová koření, sladká 32
mletá paprika, majoránka, kari…). Mezi nápoje patří např. minerálky (Korunní, Mattoni…) a některé bylinné čaje (např. šípkový, řepíkový, kopřivový, sedmikráskový). Potraviny s vysokým obsahem vápníku je dobré rozdělit do celého dne, do více jídel a podávat je především v odpoledních a večerních hodinách, protože se vápník vstřebává nejlépe v noci. K podpoře jeho vstřebávání je velmi dobrý mléčný cukr z nekysaného mléka a vhodné je i okyselení střevního obsahu (doporučují se pomeranče, citrony, ovocné šťávy a kyselá zelenina). Velmi důležité je spojení dietního opatření s úpravou životosprávy, zejména zvýšení tělesné aktivity (Kohout, Pavlíčková, 1995; Kohout, Pavlíčková, 2001). 3. 5. 7. 1. 2 Rehabilitace Rehabilitační cvičení je velmi důležitou součástí léčby, neboť při zatěžování skeletu dochází k obnově kostní hmoty a remodelaci kosti. Důležité je pravidelné cvičení, procházky na čerstvém vzduchu, práce na zahrádce nebo cvičení pod vedením fyzioterapeuta (Kocián, 1997). 3. 5. 7. 2 Farmakologická léčba Farmakologická léčba se v posledních letech výrazně zlepšila. Mezi léčiva používaná k léčbě osteoporózy patří preparáty vápníku, vitamin D, antiresorpční
a
osteoanabolická léčiva. 3. 5. 7. 2. 1 Preparáty vápníku (Ca²+) Ca se podává jak léčebně, tak i preventivně a to především pokud dietní opatření nejsou dostačující. Může se přidávat při podezření na poruchu vstřebávání Ca z trávicího traktu (např. celiakie, crohnova choroba…). Ca je vhodné preventivně doplňovat, protože procento vstřebávaného vápníku se věkem snižuje. Podává se ve formě tablet a u těžkých forem se aplikuje injekčně. V léčbě je podle závažnosti vhodné 1000-1500 mg vápníku denně. Dodržování dávkování je velice důležité, protože z důvodu nadměrného užívání může docházet u některých onemocnění ke zvýšenému vylučování Ca močí, což vede ke vzniku ledvinových kamenů. Ca se využívá v podobě různých solí (karbonát, 33
laktát, glukonát, citrát). Mezi preparáty Ca patří např. Calcium Pharmavit, Calcium Sandoz (Blahoš, 1995; Broulík, 1999; Kohout, Pavlíčková, 2001). 3. 5. 7. 2. 2 Vitamin D Vitamin D napomáhá vstřebávání a ukládání vápníku v kostech a zubech, tím zvyšuje jejich pevnost a působí proti osteoporóze. Je velice důležitý pro střevo, ale také pro kosti, ledviny, placentu a mléčnou žlázu, vyskytuje se v potravinách a to nejvíce např. v rybím tuku, rybích játrech, smetaně, másle a žloutcích. Někdy se nazývá sluneční vitamín, protože je organismem vlivem slunečního záření sám vyráběn. Tělesná produkce vitamínu D funguje pouze tehdy, je-li pokožkou přijímán dostatek světla (stačí denně být 30 minut na slunci). Vitamín D má dva prekurzory - D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol), z nichž nejdůležitější a účinnější je vitamín D3, vznikající v kůži působením slunečního záření nebo se nalézá v potravinách živočišného původu. Vitamín D2 se nalézá v potravinách rostlinného původu. Vitamín D je často předepisován ve formě kapek (5-10 kapek denně, např. Infadin gtt., Vigantol gtt.), kapslí (jednou za 2 dny, např. Vitamin cps.), interamuskulárně (jednou za měsíc, např. Carciferol) a nikdy se nesmí překročit předepsaná dávka lékařem. Přípravek Vigantol je ve formě perorální, ale i parenterální a obsahuje cholekalciferol. Doporučená denní dávka vitaminu D je 400 IU (10 µg), u starších osob 800-1200 IU (Broulík, 1999; Kocián 1997; Kocián, 1999). 3. 5. 7. 2. 3 Antiresorpční léky Mezi antiresorpční (antikatabolické) léky lze zařadit hormonální léčiva, bisfosfonáty, kalcitonin, denosumab a fluoridy. Hormonální terapie je nejúčinnější prevencí a léčbou postmenopauzální osteoporózy, navíc odstraňuje další obtíže spojené s menopauzou (klimakterickým syndromem), měla by trvat 5-7 let a je nutné počítat i s vedlejšími účinky. K vedlejším účinkům patří např. nauzea, citlivost až napětí v prsou, bolesti hlavy, vznik venózní trombózy a tromboembolické choroby, riziko karcinomu endometria při dlouhodobém podávání samotných estrogenů bez progestinu, riziko karcinomu prsu při hormonální terapii 34
trvající déle jak 10 let aj. Hormonální terapii předepisuje vždy lékař a během této léčby jsou nutné pravidelné kontroly u gynekologa a mamografie jednou za půl roku. Terapie hormony není vhodná u karcinomu prsu nebo endometria, akutní flebotrombózy nebo tromboembolie, akutního onemocnění jater a děložního krvácení. V hormonální terapii tedy využíváme účinky estrogenů, gestagenů, selektivních modulátorů estrogenních receptorů (SERM) a tibolonu. Estrogeny a gestageny patří mezi ženské pohlavní hormony, které se podávají ve formě injekční, v tabletách, dražé, nosních sprejů, subkutánních implantátů i ve formě náplasti a podávají se u žen po přechodu přirozeném nebo po předčasném, často po operaci vaječníku. Nejčastěji se podává estrogeny samotné (především u žen bez dělohy) nebo v kombinaci s gestageny (progestagenem, především u žen s dělohou). Podáváním estrogenů dochází během 4-6 měsíců k normalizaci kostní remodelace. Denní dávka estrogenů ve formě estradiolu a estradiolvalerátu je 2 mg, ve formě konjugovaného estrogenu 0,6 mg, ve formě transdermálního estradiolu 50 µg. Mezi přípravky obsahující estrogeny patří např. Kliogest, Estrofem, Estraderm TTS 25, 50, 100, Dermestril 25, 50, 100 aj. Podáváním progestagenu dochází k omezení příznaků klimakterického syndromu nebo ke kontrole menstruačního cyklu (Blahoš, 1995; Fait, 2006; Fait, Šnajderová, 2007; Kocián, 1995). Selektivní modulátory estrogenních receptorů (SERM) inhibují osteoresorpci, zvyšují kostní denzitu a zlepšují kvalitu kosti, podávají se u postmenopauzálních žen, kdy nehrozí projevy akutního klimakterického syndromu. Mezi SERM patří Tamoxifen a Raloxifen. Tamoxifen se nepoužívá, protože je u něho nežádoucí stimulace endometria se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu. K léčbě, ale i k prevenci osteoporózy se používá pouze Raloxifen. Tibolon je další alternativou hormonální terapie se stejným účinkem na všechny příznaky estrogenního deficitu, jeho denní dávka by měla být 2,5 mg. Tibolon je syntetický analog steroidů, má estrogenní, gestagenní a androgenní účinky, v tkáních se ukládají jeho metabolity, které ovlivňují kostní metabolismus a klimakterický syndrom. Bisfosfonáty (deriváty kyseliny difosforečné, dříve kyseliny pyrofosforečná) mají afinitu ke kostní tkáni, nesmějí se užívat u renální insuficience, vředové chorobě,
35
krvácivých stavů, těhotenství, laktace a hypokalcémii. Mezi bisfosfonáty patří např. alendronát, ibandronát, risendronát a zolendronát. Kalcitonin je hormon štítné žlázy, který ukládá Ca do kosti, je to lék, který má analgetický a hypokalcemický účinek a předepisuje se při ztrátě kostní hmoty u pacientů s lehčí formou osteoporózy, a je to také nádorový marker. Je podáván ve formě injekční nebo nosního spreje v kombinaci s fosfáty. Kalcitonin snižuje zvýšenou osteoklastickou aktivitu a je výhodou pro ženy, které z různých důvodů nemohou užívat estrogeny. Mezi přípravky obsahující kalcitonin patří např. Miacalcic, Tonocalcin, Calcimonta aj. Denosumab řadíme do biologické terapie, je to lidská monoklonální protilátka, omezuje funkci a přežívání osteoklastů, tlumí kostní resorpci a následně i kostní novotvorbu, přičemž je výrazný pokles kostní remodelace i vzestupu BMD. Denosumab je registrován jako ProliaR injekční roztok k subkutánní aplikaci, ketý podává zdravotnický pracovník jednou za půl roku pacientovi do kůže stehna, břicha nebo vnější části paže. Při jeho aplikaci je nutný dostatečný přívod Ca a vitaminu D. Podává se zejména u žen po menopauze (Bernstein, Leslie, 2003; Broulík, 2009; Kohout, Pavlíčková, 2001; Kocián, 1995). Fluoridy se podávají ve formě soli (fluorid sodný) s vápníkem, ale ne současně, protože se tím zabrání vysrážení ve střevě, a s vitaminem D, patří mezi léky zvyšující novotvorbu kostní hmoty. Jsou podávány ve formě tablet nebo dražé (např. Fluossen, Ossin). Nejnovějším typem je Fluocalcic, který se může podávat spolu s Ca, protože je v něm fluor vázán ve zvláštní sloučenině a odštěpuje se až při průchodu střevní stěnou, takže se s Ca ve střevě nesetká. Fluoridy by se neměly používat kratší dobu než 2 roky a delší dobu než 5 let (Kocián, 1995; Kocián, 1997). 3. 5. 7. 2. 4 Osteoanabolické léky Mezi osteoanabolické léky lze zařadit parathormon a jeho derivát teriparatid, stroncium ranelát a superanabolon. Parathormon a jeho derivát teriparatid je nutné podávat pouze v malých dávkách, pouze tak podporuje novotvorbu kosti, pokud je podáván ve vyšších dávkách stimuluje kostní resorpci. 36
Stroncium ranelát je složený z kyseliny ranelové a dvou atomů stroncia, podává se ve formě suspenze ve vodě perorálně v denní dávce 2 g dvě hodiny po posledním jídle, stimuluje kostní novotvorbu a tlumí kostní resorpci a je důležitý především v prevenci zlomenin. Superanabolon se používá vzácně především k terapii senilní osteoporózy, vždy krátkodobě a především u mužů, u kterých je riziko nežádoucích účinků, zvláště karcinomu prostaty (Blahoš, 1995; Broulík, 1999; Kocián, 1997). 3. 5. 7. 2. 5 Jiná léčiva Analgetika se používají u osteoporózy jen při velkých bolestech (např. Novalgin, Tramal, Analgon…) nebo proti bolestivým svalovým stahům (např. Mydocalm, Sirdalud…), při delším užívání by se mohly objevit vedlejší účinky. Ipriflavon (např. Osteochin) neboli syntetický derivát přirozeného isoflavonu může zvyšovat příznivý účinek endogenních estrogenů a tlumit kostní resorpci. Kostní resorpci zpomaluje při dlouhodobém podávání 600 mg denně. Thiazidy zvyšují resorpci kalcia v ledvinách a snižují ztrátu kostní hmoty (Broulík, 1999).
3. 5. 8 Komplikace osteoporózy Mezi komplikace osteoporózy patří zvýšená náchylnost ke zlomeninám, které jsou časté zejména v pozdních stádiích osteoporózy - např. závažné zlomeniny krčku femuru nebo zlomenina zápěstí. Zlomenina krčku femuru se vyskytuje zejména u starších lidí, je nejzávažnější v situaci, kdy pacient trpí navíc nadváhou a dochází k ní v krčku, protože zde je stehenní kost poměrně slabá (Jonáš, Strnadelová, 1998). Ke zlomenině zápěstí dochází nejčastěji po pádu na nataženou horní končetinu (Kocián, 1995).
37
3. 5. 9 Prevence osteoporózy Prevence osteoporózy je jeden ze základních kroků, protože včasná prevence zabrání jejímu rozvoji. Lehká je prevence než léčba již rozběhlého onemocnění. Aby mohla být prevence úplná, měly bychom s ní začít co možná nejdříve. Začátek života je krokem nejdůležitějším, protože zde se kladou základy na celý další život, proto mateřské mléko je nejlepší stravou pro dítě do šestého měsíce. Pokud dítě nedostává mateřské mléko, je větší riziko vzniku osteoporózy. K prvotní (= primární) prevenci tedy patří především péče o dětství a dospívání, protože v této době se vytváří vrchol kostní hmoty, jaký u jedince dovoluje genetická výbava. Důležitá je správná výživa bohatá na kalcium a vitamin D, přísun kvalitních bílkovin, hořčík, zinek a dostatečný pohyb. Vápník lze přijímat zejména potravinami, které ho obsahují (Příloha 2), ale také pomocí potravinových doplňků, které lze zakoupit v lékárně. Vitamín D napomáhá snižovat riziko osteoporózy, ale také ovlivňuje svalovou sílu a snižuje riziko úrazů a pádů zejména u starší populace. Tělo si ho do určité míry dokáže vyrobit samo a to pokud je kůže vystavována slunečnímu záření. Např. u lidí, kteří jsou upoutáni na lůžko a nemohou jít ven, je nutný přívod vitamínu D potravinami, které ho obsahují (Příloha 3). Přísun kvalitních bílkovin je také velice důležitý, ty totiž tvoří základní síť kostní tkáně, do níž se ukládají minerály. Jejich nízký přísun může vést k nedostatečné tvorbě kostní hmoty, oslabení svalové síly a ke zvýšenému riziku pádů zlomenin. Optimální dávka bílkovin je 1 g na 1 kg hmotnosti denně. Důležité, v prevenci osteoporózy, je i dostatek hořčíku a zinku. Hořčík a jeho vstřebávání zvyšuje vitamín D, jeho nedostatek vede ke ztrátám kostní hmoty a ke zvýšenému výskytu zlomenin, doporučovaný denní příjem je 300-400 mg. Pro metabolismus kostní tkáně je velmi důležitý zinek, jeho nedostatečné množství zpomaluje růst a vede ke špatnému hojení zlomenin, doporučovaný denní příjem je 1012 mg.
38
Další důležitou složkou prevence je dostatek pohybu přizpůsobený věku, pohlaví, fyzické kondici, přidruženým onemocněním a vztahu jedince k pohybu. Za posledních několik let se stále méně pohybujeme, stoupá množství lidí, kteří mají sedavé zaměstnání. Velmi důležitý je pohyb na čerstvém vzduchu a ve zdravém prostředí, ale také je velice důležité pravidelně cvičit. Samotný pohyb sám o sobě nestačí. Pobytem venku jinak také zajišťujeme přísun vitamínu D. Nejlepší prevencí osteoporózy, je každodenní sestava cviků procvičující celé tělo. Stačí, abychom cvičili pravidelně každý den 15-30 minut. Mezi zásady správného cvičení patří pravidelné a rovnoměrné napínání posilovaných svalů (velké zatížení jim škodí, a to zejména jednostranné nebo nárazové), procvičování všech svalových skupin, přerušení a pauza při objevení se bolesti, po odeznění můžeme pokračovat (bolest bychom neměli přemáhat, cvičíme pouze do příjemného pocitu) a uvolnění a odpočinek po každém vypětí. K primární prevenci dále patří omezení konzumace alkoholu a pití černé kávy, vyvarování se kouření a také předcházení pádům a úrazům a to zejména dodržováním bezpečnosti v domácnosti, v zaměstnání, při sportu atd. Kouření a nadměrné pití černé kávy nebo alkoholu působí negativně na metabolismus vápníku (Fait, Šnajderová, 2007; Jonáš, Strnadelová, 1998). Sekundární prevencí je včas vytipovat osoby se zvýšeným rizikem osteoporózy a zabránit ztrátám kostní hmoty vznikající v důsledku úbytku estrogenu po menopauze, v důsledku nevhodného životního stylu a u některých onemocnění výrazným způsobem narušujících metabolismus kalcia. Je nutné těmto osobám nabídnout poradenství ke snížení rizika vzniku osteoporózy. Velmi důležitou sekundární prevencí je i prevence farmakologická, a to zejména u žen s vyšším rizikem osteoporózy (předčasná menopauza), kdy se nasadí hormonální substituční terapie, což je efektivní metoda prevence a léčby po dobu, po kterou je užívána, která zvyšuje denzitu kostí, snižuje metabolismus kosti a riziko zlomenin. Také máme terciární prevenci, která je zaměřena na pacienty s již probíhající osteopenii či osteoporózou, pomáhá zlepšovat stav onemocnění a zabraňuje komplikacím, např. k prevenci zlomeniny krčku stehenní kosti se používají ortopedické pomůcky. Důležitou prevencí u osob s již probíhajícím onemocněním je prevence pádů a úrazů. Pád může způsobit zlomeninu a tím dlouhodobou nepohyblivost, která může vést k invaliditě, závislosti na pomoci druhých nebo dokonce až k úmrtí (např. na zápal plic). K prevenci 39
pádů a úrazů patří vhodná obuv s protiskluzovou podrážkou, dobré denní a noční osvětlení, vhodné domácí prostředí (žádné prahy nebo strmá schodiště, důležité je zábradlí u schodů, koberce pevně připevnit k podlaze, obložit vyčnívající nábytek měkkým materiálem, nedoporučují se domácí zvířata, neboť se mohou plést pod nohy, do vany je vhodné opatřit protiskluzovou podložku a madla). K pádům a úrazům může docházet i např. v dopravních prostředcích, kde je mnoho lidí nebo ve vnějším prostředí, kde jsou nebezpečné povrchy. Příčinou pádu může být i užívání některých léků (např. léků na spaní, uklidnění nebo proti epilepsii), některá onemocnění (např. nízký tlak, závratě, epilepsie…), alkohol nebo svalová slabost. K prevenci úrazů také patří ochrana částí těla, které jsou vystaveny riziku zlomeniny nejvíce, jedná se především o krček femuru, kde pacient může nosit chránič kyčelního kloubu (Fait, Šnajderová, 2007; Fait a kol., 2011; Jonáš, Strnadelová, 1998; Kocián, 1997).
3. 6 Osteopenie Osteopenie je onemocnění kostí, které je předstupněm osteoporózy, kdy BMD je mezi 1,0 a -2,5 SD. Je tedy signálem rizika budoucí osteoporózy, u kterého dochází k normálnímu úbytku kostní hmoty souvisejícího s věkem, probíhá většinou bez bolestí zad a zlomenin, souvisí s deficitem vitamínu D a často bývá spojována s metabolickým onemocněním, jako je hyperparatyreóza. (Hyperparatyreóza je onemocnění kalciového, fosfátového a kostního metabolismu, které vzniká důsledkem zvýšené sekrece parathormonu, což vede k hyperkalcémii, hypofosfatémii a kostním změnám.) Příčinou osteopenie může také být léčba jiných nemocí, např. chemoterapie, léčba kortikoidy aj. Vznik tohoto onemocnění hrozí zejména po 30 roku života, kdy začíná přirozený proces řídnutí kostí. Kostní buňky se nestačí tvořit, kost ztrácí svou hustotu a zásobu minerálů a stává se slabší. Pokud je osteopenie včas diagnostikována a léčena, riziko osteoporózy a jejích komplikací se snižuje a tím se zvyšuje kvalita života. K diagnostikování této nemoci je zapotřebí měření BMD, krevní testy zaměřené na vyšetření Ca, P, albuminů, alkalické fosfatázy, jaterní funkce, kreatinin a TSH.
40
Prevencí osteopenie jsou zejména dietní opatření zahrnující dostatek Ca a proteinů, pobyt na slunci, dostatek vitamínu D a pohybová aktivita jako chůze, běh, tanec aj. Léčbou osteopenie je podávání Ca, bisfosfonátů, estrogenů u žen po menopauze, kalcitoninu a velice důležitý je i pohyb (Broulík, 1999; Kocián, 1997).
3. 7 Osteomalacie Osteomalacie, rachitis neboli měknutí kostí je metabolická kostní choroba, která způsobuje dlouhodobý defekt mineralizace organické kostní matrix, který vede k hromadění špatně nebo málo mineralizovaného osteoidu na povrchu jak kortikální, tak trabekulární kosti. Osteomalacii odlišil od osteoporózy německý patolog Pommer (Svačina, 2010). Osteomalacie vzniká z nedostatku vitamínu D, vysokého obsahu fytátů (kyseliny fytové, která je příčinou nestravitelnosti syrových obilnin) a vlákniny v potravě, které snižují absolutní množství volného vápníku. Důvodem nedostatku vitamínu D, jsou zejména stravovací návyky, kdy je malý příjem tohoto vitamínu v potravě. Nedostatek vitamínu D může být ale způsoben i minimálním pobytem na slunci, nedostatečným vstřebáváním nebo při nedostatečné metabolické aktivaci (např. u chorob jater a ledvin). Osteomalacie se projevuje zpočátku nervozitou, bolestivými svalovými křečemi, znecitlivěním končetin a poruchami hybnosti. Později se mohou objevit abnormality na kostech, které měknou, dochází k vyboulení kolen, skolióze (= zakřivení páteře), nebo k zužování hrudního koše. Osteomalacii také doprovází zvýšená hladina parathormonu a z důvodu nedostatku vitamínu D i neschopnost vstřebávat vápník a fosfor. Rozdíl osteomalacie od osteoporózy je ten, že u osteomalacie je dost kostní hmoty, ale chybí ji minerály, u osteoporózy kostní hmota ubývá. K mineralizaci kostí je zapotřebí zejména dostatek vitamínu D, Ca, P a Mg. Podmínkou úspěšné terapie je dostatečný přísun vysokých dávek vitamínu D, dostatek Ca a dostatek slunečního záření (Vyskočil, 2009; Navrátil, 2008; Balch, 1998; Kocián, 1997).
41
4 Praktická část 4. 1 Materiál a metodika Empirický průzkum jsem uskutečnila kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkové metody. Výhodou dotazníku je získání dat u velkého počtu respondentů v poměrně krátkém časovém úseku. Dotazník byl anonymní, proto respondenti mohli být ve svých odpovědích otevřenější. Nevýhodou dotazníkové metody je to, že může dojít k nepochopení otázky. Dotazník jsem zkonstruovala pomocí údajů z literatury a po konzultaci s vedoucím práce. Obsahoval 20 otázek (Příloha 4), které byly otevřené nebo zavřené a byly formulovány v návaznosti na stanovený cíl a hypotézy. Otázky 1-6 patří k identifikačním znakům respondenta. Otázky 7 a 8 byly zaměřené na první informaci a trvání léčby osteoporózy. Otázka 9 a 10 zkoumá dědičnost a výskyt osteoporózy v rodině. Otázky 11-13 zjišťují u respondentů úpravu jídelníčku v průběhu léčby. Otázka 14 se zaměřuje na potravinové doplňky. Otázky 15 a 16 zkoumají pohybovou aktivitu respondentů. Otázka 17 zjišťuje dodržování léčebného režimu respondentů. Otázka 18 zjišťuje návštěvnost osteologického centra. Otázka 19 se zaměřuje na zdravotní stav respondenta před zahájením terapie a po terapii. Otázka 20 je doplňkovou otázkou, co se týče celkové informovanosti o osteoporóze. U některých otázek bylo respondentům nabízeno několik možností, s volbou jedné nebo více odpovědí. Některé otázky byly s možností stručného vypsání své odpovědi do vymezeného volného prostoru.
4. 2 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí V rámci dotazníkového šetření jsem oslovila Osteologické centrum v Havlíčkově Brodě (kraj Vysočina), zde mi bylo umožněno provádět výzkum. Celkem jsem rozdala 100 dotazníků, které jsem spolu s pacienty osteologické ambulance v Havlíčkově Brodě vyplnila. Návratnost byla 100 %. Výzkumný soubor tvořilo 50 dotazovaných žen a 50 mužů. Velice složité bylo sehnat tolik mužských respondentů, ale velkou oporou mi byly sestry této ambulance, které mi předem dávaly vědět, které dny jsou objednáváni 42
muži. Respondenti vyplňovali dotazníky dobrovolně a při nepochopení otázky jsem jim ráda pomohla.
4. 3 Průběh výzkumu Celkem jsem rozdala 100 dotazníků a návratnost byla 100 %. Dotazníky jsem rozdávala osobně ženám a mužům v osteologickém centru v Havlíčkově Brodě a to tak, abych, měla 50 vyplněných dotazníků od žen a 50 od mužů. Získané informace jsou zcela anonymní a respondenti byli s tímto faktem srozuměni. Dotazník začíná úvodní stránkou, kde oslovuji respondenty, představím svůj studijní obor a stručně je seznámím se svým výzkumem (Příloha 4). Vlastní výzkum probíhal od měsíce listopadu 2013 do února 2014 v kraji Vysočina.
4. 4 Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat jsem použila počítačový program Microsoft Office Word 2003 pro psaný text a pro zpracování tabulek a grafů jsem použila Microsoft Office Excel. Pro srozumitelné zpracování výsledků jsem každou otázku vyhodnotila zvlášť. Některé otázky jsem zpracovala v tabulce, jiné v grafu a některé v obojím. Pro zajímavost je v tabulkách zvlášť rozdělen výsledek u žen a výsledek u mužů. U grafů znázorňuji celkové výsledky od všech respondentů.
43
4. 5 Výsledky Dosažené výsledky uvádím v tabulkách a grafech. Výsledky o věku respondentů uvádím v tabulce 4 a grafu 1 Tabulka 4 Věk respondentů
Ženy
Věk méně než 40 40-50 51-60 61-70 více než 70 Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
1 4 12 23 10 50
1 4 12 23 10 50
0 2 16 28 4 50
0 2 16 28 4 50
1 6 28 51 14 100
1 6 28 51 14 100
100,00% 80,00% 60,00%
51,00%
40,00% 28,00% 14,00%
20,00% 6,00% 1,00%
0,00% méně než 40
40-50
51-60
61-70
více než 70
Graf 1 Věk respondentů
Tabulka 4 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Nejvíce zastoupená věková skupina byla mezi 61-70 lety (žen 23-23 %, mužů 28-28 %), druhá nejpočetnější skupina byla ve věku 51-60 let (žen 12-12 %, mužů 16-16 %), věku nad 70 let odpovídalo 10 žen (10 %) a 4 muži (4 %). Věk mezi 40-50 lety tvořily 4 ženy (4 %) a 2 muži (2 %). Nejméně bylo respondentů pod 40 let (1 ženy-1 %, žádný muž-0%). Graf 1 znázorňuje souhrnně věk u respondentů - žen i mužů. 44
Výsledky o pohlaví respondentů uvádím v tabulce 5 Tabulka 5 Pohlaví respondentů
Pohlaví
n
Žena Muž Celkem
50 50 100
% 50 50 100
Z celkového počtu respondentů bylo 50 žen (50 %) a 50 mužů (50 %). Výsledky o zaměstnání respondentů uvádím v tabulce 6 Tabulka 6 Zaměstnání respondentů
Ženy
Zaměstnání invalidní důchodce důchodce sekretářka prodavač/ka učitel/ka zedník truhlář nezaměstnaná Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
3 36 4 3 1 0 0 3 50
3 36 4 3 1 0 0 3 50
4 32 0 0 2 7 3 2 50
4 32 0 0 2 7 3 2 50
7 68 4 3 3 7 3 5 100
7 68 4 3 3 7 3 5 100
Tabulka 6 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Z 50 % ženských respondentů uvedlo 36 (36 %) žen, že je v důchodu, 4 (4 %) pracují jako sekretářka, 3 (3 %) jako prodavačky, 3 (3 %) ženy jsou nezaměstnané, 3 (3%) pobírají invalidní důchod a 2 (2 %) ženy pracují jako učitelky. Z 50 % mužských respondentů uvedlo 32 (32 %) mužů, že je v důchodu, 7 (7 %) pracuje jako zedník, 4 (4 %) muži jsou v invalidním důchodu, 3 (3 %) pracují jako truhláři, 2 (2 %) jako učitel a 2 (2 %) muži jsou nezaměstnaní. Z celkového počtu respondentů (ženy i muži) je nejvíce důchodců 68 (68 %)
45
Výsledky o vzdělání respondentů uvádím v tabulce 7 a grafu 2 Jak je z tabulky 7 patrné, z 50 % ženských respondentů uvedlo 14 % respondentů (14 žen), že má střední vzdělání s výučním listem, 12 % (12 žen) má magisterské vzdělání, 10 % (10 žen) střední s maturitou, 8 % (8 žen) uvedlo, že má maturitu na gymnáziu, 2 % (2 ženy) mají vysokoškolské vzdělání bakalářské, 2 % (2 ženy) postgraduální vzdělání, 1 % (1 žena) vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem a 1 % (1 žena) má pouze základní vzdělání. Tabulka 7 Vzdělání respondentů
Ženy
Vzdělání základní střední s výučním listem střední s maturitou gymnázium vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem vysokoškolské vzdělání bakalářské vysokoškolské vzdělání magisterské postgraduální vzdělání Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
1 14
1 14
0 15
0 15
1 29
1 29
10 8 1
10 8 1
6 6 0
6 6 0
16 14 1
16 14 1
2
2
6
6
8
8
12
12
14
14
26
26
2
2
3
3
5
5
50
50
50
50
100
100
Tabulka 7 dále znázorňuje i vzdělání mužských respondentů. 15 % mužských respondentů (15 mužů) uvedlo, že má střední vzdělání s výučním listem, 14 % (14 mužů) má vysokoškolské vzdělání magisterské, 6 mužů (6 %) má střední vzdělání s maturitou, gymnázium a vysokoškolské vzdělání bakalářské. Postgraduální vzdělání mají pouze 3 muži (3 %). Graf 2 znázorňuje souhrnně vzdělání u respondentů – žen i mužů.
46
100,00% 80,00% 60,00% 40,00%
29,00%
26,00% 16,00%
20,00%
14,00% 8,00%
0,00%
5,00%
1,00%
1,00%
základní
střední s výučním listem
střední s maturitou
gymnázium
absolutorium
bakalářské vzdělání
magisterské vzdělání
postgraduální vzdělání
Graf 2 Vzdělání respondentů
Výsledky o rodinném stavu uvádím v tabulce 8 a grafu 3 Tabulka 8 Rodinný stav
Ženy
Rodinný stav svobodná/ý vdaná/ženatý rozvedená/ý ovdovělá/ý Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
1 39 6 4 50
1 39 6 4 50
0 47 1 2 50
0 47 1 2 50
1 86 7 6 100
1 86 7 6 100
Tabulka 8 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 3 znázorňuje souhrnně rodinný stav u respondentů - žen i mužů, z nichž 86 (86 %) respondentů uvedlo, že je vdaných/ženatých, 7 (7%) rozvedených, 6 (6%) ovdovělých a 1 žena (1 %) uvedla, že je svobodná.
47
100,00% 86,00%
80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 7,00%
6,00%
1,00%
0,00% svobodná/ý
vdaná/ženatý
rozvedená/ý
ovdovělá/ý
Graf 3 Rodinný stav
Výsledky o bydlišti respondentů uvádím v tabulce 9 a grafu 4 Tabulka 9 Bydliště respondentů
Ženy
Bydliště
vesnice město do 50 000 obyvatel město nad 50 000 obyvatel Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
22 28
22 28
33 17
33 17
55 45
55 45
0
0
0
0
0
0
50
50
50
50
100
100
Tabulka 9 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Z 50 dotazovaných respondentek trpí osteoporózou 28 (28 %) žen z města do 50 000 obyvatel a 22 (22 %) z vesnice, z 50 dotazovaných respondentů osteoporózou trpí 33 (33 %) mužů z vesnice a 17 (17 %) z města do 50 000 obyvatel. Z dotazovaných nikdo nebyl z města nad 50 000 obyvatel. Graf 4 znázorňuje souhrnně bydliště u respondentů - žen i mužů.
48
100,00% 80,00% 55,00%
60,00% 45,00%
40,00% 20,00% 0,00%
0,00% vesnice
město do 50 000 obyvatel
město nad 50 000 obyvatel
Graf 4 Bydliště respondentů
Výsledky o prvních informací o osteoporóze uvádím v tabulce 10 a grafu 5 Tabulka 10 První informace o osteoporóze
Ženy
První informace o osteoporóze od lékaře z novin, časopisu z televize z internetu z doslechu od známých jiné zdroje Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
42 3 2 1 2
42 3 2 1 2
35 7 3 0 5
35 7 3 0 5
77 10 5 1 7
77 10 5 1 7
0 50
0 50
0 50
0 50
0 100
0 100
Tabulka 10 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 5 znázorňuje souhrnně první informace o osteoporóze u respondentů - žen i mužů, z nichž 77 (77 %) respondentů uvedlo, že jejich první informace o osteoporóze byla od lékaře, 10 (10 %) si o této nemoci přečetlo v novinách nebo časopise, 5 (5 %) respondentů vidělo v televizi pořad, kde se o této nemoci mluvilo, 1 (1 %) respondent si o osteoporóze přečetl z internetu a 7 (7 %) respondentů slyšelo o této nemoci nejprve od známých. Jiné zdroje nikdo neuvedl.
49
100,00% 77,00%
80,00% 60,00% 40,00% 20,00%
10,00%
7,00%
5,00% 1,00%
0,00%
0,00% od lékaře
z novin, časopisu
z televize
z internetu
z doslechu od známých
jiné zdroje
Graf 5 První informace o osteoporóze
Výsledky o době léčení osteoporózy uvádím v tabulce 11 a grafu 6 Tabulka 11 Doba léčení osteoporózy
Ženy
Muži
Doba trvání nemoci
n
%
n
%
n
%
méně než rok 1-3 roky 3-5 let 5 a déle Celkem
1 2 8 39 50
1 2 8 39 50
5 4 5 36 50
5 4 5 36 50
6 6 13 75 100
6 6 13 75 100
Celkem
Jak je z tabulky 11 patrné, trvání léčby osteoporózy je u 39 (39 %) respondentek 5 let i déle, u 8 (8 %) 3-5 let, u 2 (2 %) 1-3 roky a méně než rok se léčí 1 (1 %) žena, z 50 dotazovaných respondentů se léčí s osteoporózou 5 let i déle 36 (36 %) mužů, 3-5 let 5 (5 %) mužů, 1-3 roky 4 (4 %) a méně než rok 5 (5 %) mužů. Graf 6 znázorňuje souhrnně dobu léčení u respondentů - žen i mužů s osteoporózou.
50
100,00% 75,00%
80,00% 60,00% 40,00% 13,00%
20,00% 6,00%
6,00%
0,00% méně než rok
1- 3 roky
3 - 5 let
5 a déle
Graf 6 Doba léčení osteoporózy
Výsledky o osteoporóze v rodině uvádím v tabulce 12, 13 a grafu 7 Tabulka 12 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů, z nichž se u 36 (36 %) respondentů osteoporóza u příbuzných již vyskytla, u 64 (64 %) dotazovaných respondentů se nikdy u příbuzných neobjevila. Tabulka 12 Osteoporóza v rodině
Ženy
Muži
Osteoporóza v rodině
n
%
n
%
n
%
ano ne Celkem
19 31 50
19 31 50
17 33 50
17 33 50
36 64 100
36 64 100
Celkem
V druhé části otázky 9 odpovídali pouze ti respondenti, kteří v první části otázky 9 odpověděli ano a mohli zaškrtnout více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl 66. Výsledky jsou znázorněny v tabulce 13 a v grafu 7. Tabulka 13 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 7 znázorňuje souhrnně výskyt osteoporózy u rodinných příslušníků a to u všech respondentů - žen i mužů, z nichž 28 (42,4 %) respondentů uvedlo, že se vyskytla osteoporóza u matky, 11 (16,7 %) uvedlo u babičky z matčiny strany a babičky z otcovy strany, u 4 (6,0 %) byla osteoporóza u dědečka z otcovy strany, u 3 (4,5 %) u otce a 2 (3,0 %) respondenti uvedli, že se vyskytla u 51
sourozence a dědečka z matčiny strany. 5 (7,6 %) respondentů odpovědělo možnost jiní, kde psali teta a strýc. Tabulka 13 Rodinný příslušníci s osteoporózou
Osteoporóza v rodině matka otec sourozenec babička z matčiny strany dědeček z matčiny strany babička z otcovy strany dědeček z otcovy strany jiní Celkem
Ženy
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
15 1 2 9
22,9 1,5 3,0 13,7
13 2 0 2
19,5 3,0 0 3,0
28 3 2 11
42,4 4,5 3,0 16,7
2
3,0
0
0
2
3,0
8
12,2
3
4,5
11
16,7
2
3,0
2
3,0
4
6,0
3 42
4,6 64
2 24
3,0 36
5 66
7,6 100
100,00% 80,00% 60,00% 42,40%
40,00% 16,70%
20,00% 4,50%
3,00%
16,70% 6,00%
3,00%
7,60%
0,00% matka
otec
sourozenec
babička z matčiny strany
dědeček z matčiny strany
babička z otcovy strany
dědeček z otcovy strany
jiní
Graf 7 Rodinný příslušníci s osteoporózou
Výsledky o názoru na dědičnost osteoporózy uvádím v tabulce 14 a grafu 8 Tabulka 14 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 8 znázorňuje souhrnně výsledky u všech respondentů - žen i mužů, z nichž 54 (54 %) respondentů 52
uvedlo, že osteoporóza je dědičná, 28 (28 %) odpovědělo, že není dědičná a 18 (18 %) tvrdí, že může i nemusí (jiná tvrzení). Tabulka 14 Dědičnost osteoporózy
Ženy
Muži
Dědičnost osteoporózy
n
%
n
%
n
%
ano ne jiná tvrzení Celkem
29 13 8 50
29 13 8 50
25 15 10 50
25 15 10 50
54 28 18 100
54 28 18 100
Celkem
100,00% 80,00% 54,00%
60,00% 40,00%
28,00% 18,00%
20,00% 0,00% ano
ne
jiná tvrzení
Graf 8 Dědičnost osteoporózy
Výsledky o úpravě stravovacích návyků v průběhu léčby uvádím v tabulce 15 a grafu 9 Tabulka 15 Úprava stravovacích návyků v průběhu léčby
Ženy
Muži
Úprava stravovacích návyků během léčby
n
%
n
%
n
%
ano spíše ano ne spíše ne Celkem
39 5 5 1 50
39 5 5 1 50
34 2 14 0 50
34 2 14 0 50
73 7 19 1 100
73 7 19 1 100
Celkem
53
Jak je z tabulky 15 patrné, úprava stravovacích návyků během léčby osteoporózy je u 39 (39 %) respondentek, 5 (5 %) odpovědělo spíše ano, 5 (5 %) ne a pouze 1 (1 %) žena odpověděla spíše ne. Z 50 dotazovaných respondentů 34 (34 %) upravilo své stravovací návyky, 2 (2 %) odpověděli spíše ano, 14 (14 %) jich neupravilo stravovací návyky a nikdo z mužů neodpověděl spíše ne. Graf 9 znázorňuje souhrnně úpravu stravovacích návyků u respondentů - žen i mužů.
100,00% 73,00%
80,00% 60,00% 40,00%
19,00%
20,00% 7,00%
1,00%
0,00% ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 9 Úprava stravovacích návyků v průběhu léčby
Výsledky o znalosti potravin s vysokým množstvím vápníku uvádím v tabulce 16 a grafu 10 Tabulka 16 Znalost potravin s vysokým množstvím vápníku
Znalost potravin s vysokým množstvím Ca ano ne Celkem
Ženy
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
43 7 50
43 7 50
40 10 50
40 10 50
83 17 100
83 17 100
Jak je z tabulky 16 patrné, 43 (43 %) žen a 40 (40 %) mužů znají potraviny s vysokým množstvím vápníku, 7 (7 %) žen a 10 (10 %) mužů je neznají. Graf 10 znázorňuje souhrnně znalost potravin s vysokým množstvím vápníku u respondentů - žen i mužů. 54
100,00% 83,00%
80,00% 60,00% 40,00% 17,00%
20,00% 0,00% ano
ne
Graf 10 Znalost potravin s vysokým množstvím vápníku
Výsledky o konzumaci potravin s vyšším obsahem vápníku uvádím v tabulce 17, 18 a grafu 11 Tabulka 17 Konzumace potravin s vyšším obsahem vápníku
Konzumace potravin s vyšším obsahem Ca ano ne Celkem
Ženy
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
43 7 50
43 7 50
37 13 50
37 13 50
80 20 100
80 20 100
100,00% 80,00%
80,00% 60,00% 40,00% 20,00%
20,00% 0,00% ano
ne
Graf 11 Konzumace potravin s vyšším obsahem vápníku
55
Tabulka 17 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 11 znázorňuje souhrnně konzumaci potravin s vyšším obsahem vápníku u respondentů - žen i mužů, z nichž 80 (80 %) respondentů uvedlo, že konzumuje potraviny s vyšším obsahem vápníku a 20 (20 %) ne. Tabulka 18 Potraviny s vyšším obsahem vápníku
Ženy
Muži
Potraviny s vyšším obsahem Ca
n
%
n
%
n
%
mléčné výrobky maso a uzeniny ryby vejce brambory pečivo obilniny ořechy ovoce zelenina Celkem
43 41 38 43 43 42 39 12 40 36 377
6,61 6,31 5,85 6,61 6,61 6,46 6,00 1,85 6,16 5,54 58
32 37 15 37 36 37 31 6 28 19 278
4,83 5,59 2,27 5,59 5,44 5,59 4,68 0,91 4,23 2,87 42
75 78 53 80 79 79 70 18 68 55 655
11,44 11,90 8,12 12,20 12,05 12,05 10,68 2,76 10,39 8,41 100
Celkem
V druhé části otázky 13 odpovídali pouze ti respondenti, kteří v první části otázky 13 odpověděli ano a mohli zaškrtnout více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl 655. Výsledky jak u žen, tak u mužů jsou znázorněny v tabulce 18. Z 50 dotazovaných respondentek jich 43 (6,61 %) konzumuje mléčné výrobky, vejce a brambory, 42 (6,46 %) žen má rádo pečivo, 41 (6,31 %) jich jí maso a uzeniny, 40 (6,16 %) žen má rádo ovoce, 39 (6,00 %) jich konzumuje obilniny, 38 (5,85 %) žen má ve svém jídelníčku ryby, 36 (5,54 %) jich konzumuje zeleninu a pouze 12 (1,85 %) do svého jídelníčku zahrnuje i různé druhy ořechů. Z 50 dotazovaných respondentů jich 37 (5,59 %) konzumuje maso a uzeniny, vejce a pečivo, 36 (5,44 %) mužů jí brambory, 32 (4,83 %) jich konzumuje mléčné výrobky, 31 (4,68 %) mužů jí obilniny, 28 (4,23 %) mužů má rádo ovoce, 19 (2,87 %) jich konzumuje zeleninu, 15 (2,27 %) mužů má ve svém jídelníčku ryby a pouze 6 (0,91 %) mužů jí občas ořechy. Výsledky o konzumaci potravinových doplňků uvádím v tabulce 19, 20 a grafu 12 Tabulka 19 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 12 znázorňuje souhrnně konzumaci potravinových doplňků u respondentů - žen i mužů, z nichž 83 (83 56
%) respondentů uvedlo, že nakupuje a užívá potravinové doplňky, 13 (13 %) ne a 4 (4 %) výjimečně. Tabulka 19 Konzumace potravinových doplňků
Konzumace potravinových doplňků ano ne výjimečně Celkem
Ženy
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
48 1 1 50
48 1 1 50
35 12 3 50
35 12 3 50
83 13 4 100
83 13 4 100
100,00% 83,00%
80,00% 60,00% 40,00% 13,00%
20,00%
4,00%
0,00% ano
ne
výjimečně
Graf 12 Konzumace potravinových doplňků
V druhé části otázky 14 odpovídali pouze ti respondenti, kteří v první části otázky 14 odpověděli ano nebo výjimečně a mohli zaškrtnout více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl 131. Výsledky jak u žen, tak u mužů jsou znázorněny v tabulce 20. Z 50 dotazovaných respondentek jich 48 (36,43 %) užívá minerály, 30 (22,77 %) jich užívá vitamíny, 3 (2,28 %) používají kolagenové přípravky a 2 (1,52 %) uvedly jiné přípravky a to ženšen a hlívu ústřičnou. Z 50 dotazovaných respondentů jich 35 (26,98) užívá minerály, 12 (9,25 %) jich užívá vitamíny, 1 (0,77 %) používá kolagenové přípravky a žádný muž neuvedl jiné přípravky.
57
Tabulka 20 Druhy potravinových doplňků
Druhy potravinových doplňků minerály vitamíny kolagenové přípravky jiné Celkem
Ženy
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
48 30 3
36,43 22,77 2,28
35 12 1
26,98 9,25 0,77
83 42 4
63,41 32,02 3,05
2 83
1,52 63
0 48
0 37
2 131
1,52 100
Výsledky o pravidelné pohybové aktivitě uvádím v tabulce 21, 22 a 23 a grafu 13 Tabulka 21 Pravidelná pohybová aktivita
Ženy
Muži
Pravidelná pohybová aktivita
n
%
n
%
n
%
ano ne Celkem
41 9 50
41 9 50
35 15 50
35 15 50
76 24 100
76 24 100
Celkem
100,00% 80,00%
76,00%
60,00% 40,00% 24,00%
20,00% 0,00% ano
ne
Graf 13 Pravidelná pohybová aktivita
Tabulka 21 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 13 znázorňuje souhrnně pravidelnou pohybovou aktivitu u respondentů - žen i mužů, z nichž 76 (76
58
%) respondentů uvedlo, že dodržuje pravidelnou pohybovou aktivitu a 24 (24 %) ji nedodržuje. Tabulka 22 Zaměření pohybové aktivity
Ženy
Muži
Zaměření pohybové aktivity
n
%
n
%
n
%
turistika jízda na kole plavání jóga posilování cvičení dle návodu rekreační sporty Celkem
39 5 10 2 5 36 1 98
20,10 2,58 5,15 1,03 2,58 18,55 0,51 50,50
35 6 11 0 9 33 2 96
18,05 3,09 5,67 0 4,64 17,02 1,03 49,50
74 11 21 2 14 69 3 194
38,15 5,67 10,82 1,03 7,22 35,57 1,54 100
Celkem
V druhé části otázky 15 odpovídali pouze ti respondenti, kteří v první části otázky 15 odpověděli ano a mohli zaškrtnout více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl 194. Výsledky jak u žen, tak u mužů jsou znázorněny v tabulce 22. Z 50 dotazovaných respondentek se jich 39 (20,10 %) věnuje turistice, 5 (2,58 %) jízdě na kole a posilování, 10 (5,15 %) jich chodí plavat, 2 (1,03 %) se věnují józe, 36 (18,55 %) žen cvičí dle návodu a 1 (0,51 %) se věnuje rekreačnímu sportu. Z 50 dotazovaných respondentů se jich 35 (18,05 %) věnuje turistice, 6 (3,09 %) jízdě na kole, 11 (5,67 %) jich chodí plavat, 9 (4,64 %) se jich věnuje posilování, 33 (17,02 %) dotazovaných cvičí dle návodu, 2 (1,03 %) se věnují rekreačním sportům a žádný muž necvičí jógu. Tabulka 23 Pohybová aktivita
Ženy
Pohybová aktivita spontánní někým doporučena nedodržuji pohybovou aktivitu Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
12 29 9
12 29 9
13 22 15
13 22 15
25 51 24
25 51 24
50
50
50
50
100
100
Z tabulky 23 je patrné, že z celkového počtu respondentů 51 (51%) dodržuje pohybovou aktivitu z důvodu doporučení, 25 (25 %) cvičí spontánně a 24 (24 %) respondentů nedodržují pohybovou aktivitu vůbec. 59
Výsledky o dodržování léčebného režimu uvádím v tabulce 24 a grafu 14 Tabulka 24 Dodržování léčebného režimu
Ženy
Muži
Dodržování léčebného režimu
n
%
n
%
n
%
ano spíše ano ne spíše ne Celkem
41 3 6 1 50
41 3 6 1 50
33 2 14 1 50
33 2 14 1 50
74 5 20 2 100
74 5 20 2 100
Celkem
100,00% 80,00%
74,00%
60,00% 40,00% 20,00%
20,00% 5,00% 2,00%
0,00% ano
spíše ano
ne
spíše ne
Graf 14 Dodržování léčebného režimu
Jak je z tabulky 24 patrné, 41 (41%) žen a 33 (33 %) mužů odpověděli, že se jim daří dodržovat léčebný režim, 3 (3 %) ženy a 2 (2 %) muži odpověděli pouze spíše ano, 6 (6 %) žen a 14 (14 %) mužů se domnívají, že se jim nedaří dodržovat léčebný režim a 1 (1 %) žena a 1 (1 %) muž odpověděli spíše ne. Z celkového počtu dotazovaných respondentů tedy dodržuje léčebný režim 74 (74 %) respondentů, což je patrné v tabulce 24. Graf 14 znázorňuje souhrnně dodržování léčebného režimu u respondentů - žen i mužů.
60
Výsledky o návštěvě osteologického centra uvádím v tabulce 25 a grafu 15 Tabulka 25 Návštěva osteologického centra
Ženy
Návštěva osteologického centra jednou za 2-3 měsíce jednou za půl roku jednou za rok méně než jednou ročně Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
11
11
6
6
17
17
26 8 5
26 8 5
22 12 10
22 12 10
48 20 15
48 20 15
50
50
50
50
100
100
100,00% 80,00% 60,00% 48,00%
40,00% 20,00%
17,00%
20,00%
15,00%
0,00% jednou za 2-3 měsíce
jednou za půl roku
jednou za rok
méně než jednou ročně
Graf 15 Návštěva osteologického centra
Jak je z tabulky 25 patrné, 11 (11 %) žen a 6 (6 %) mužů odpověděli, že navštěvují osteologické centrum jednou za 2-3 měsíce, 26 (26 %) žen a 22 (22 %) mužů jednou za půl roku, 8 (8 %) žen a 12 (12 %) mužů jednou za rok a 5 (5 %) žen a 10 (10 %) mužů méně než jednou ročně. Nejvíce tedy osteologické centrum navštěvují jak ženy, tak i muži jednou za půl roku. Graf 15 znázorňuje souhrnně návštěvnost osteologického centra u respondentů - žen i mužů.
61
Výsledky o posouzení zdravotního stavu před a po léčbě uvádím v tabulce 26 a grafu 16 Tabulka 26 Posouzení zdravotního stavu před a po léčbě
Posouzení zdravotního stavu před a po léčbě zlepšení zdravotního stavu zhoršení zdravotního stavu stejný zdravotní stav Celkem
Ženy
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
42
42
36
36
78
78
5
5
7
7
12
12
3
3
7
7
10
10
50
50
50
50
100
100
Tabulka 26 a graf 16 znázorňuje to, jak sami pacienti posuzují svůj zdravotní stav. V rámci toho, že jsem pomáhala pacientům s pochopením některých otázek, tak jsem v této otázce vedla pacienty k tomu, aby odpověděli stručně a výstižně. Tabulka 26 zobrazuje výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů. Graf 16 znázorňuje souhrnně posouzení zdravotního stavu před a po léčbě u respondentů - žen i mužů, z nichž 78 (78 %) respondentů uvedlo, že se jejich zdravotní stav zlepšil, 12 (12 %) si stěžovalo spíše na zhoršení zdravotního stavu a 10 (10 %) jich hodnotí svůj zdravotní stav jako před léčbou.
100,00% 78,00%
80,00% 60,00% 40,00% 12,00%
20,00%
10,00%
0,00% zlepšení zdravotního stavu
zhoršení zdravotního stavu
stejný zdravotní stav
Graf 16 Posouzení zdravotního stavu před a po léčbě
62
Výsledky o informovanosti o osteoporóze uvádím v tabulce 27, 28 a grafu 17 Tabulka 27 Informovanost o osteoporóze
Ženy
Muži
Celkem
Informovanost o ostoporóze
n
%
n
%
n
%
ano ne Celkem
16 34 50
16 34 50
19 31 50
19 31 50
35 65 100
35 65 100
Jak je z tabulky 27 patrné, 16 (16%) žen a 19 (19 %) mužů odpověděli, že jsou o osteoporóze dostatečně informováni, 34 (34 %) žen a 31 (31 %) mužů nejsou. Graf 17 znázorňuje souhrnně informovanost o osteoporóze u respondentů - žen i mužů.
100,00% 80,00% 65,00%
60,00% 40,00%
35,00%
20,00% 0,00% ano
ne
Graf 17 Informovanost o osteoporóze
V druhé části otázky 20 odpovídali pouze ti respondenti, kteří v první části otázky 20 odpověděli ne a mohli zaškrtnout více odpovědí. Celkový počet odpovědí byl 178. Výsledky šetření jak u žen, tak i u mužů jsou v tabulce 28. Graf 18 znázorňuje souhrnně, jaké by byly přínosné informace o osteoporóze pro respondenty - ženy i muže. Ze 100 dotazovaných respondentů si myslí 65 %, že nejsou dostatečně informováni o osteoporóze. 53 (29,8 %) respondentů má pocit, že by potřebovali doplnit informace o léčbě, 50 (28,1 %) jich neví moc o stádiích, 40 (22,5 %) o prevenci, 10 (5,6 63
%) neví moc o komplikacích, 7 (3,9 %) respondentů by chtěli více vědět o příčinách a formách osteoporózy, 6 (3,4 %) o příznacích, 4 (2,3 %) o rizikových faktorech a pouhý 1 (0,5 %) respondent chce více vědět o diagnostice. Tabulka 28 Přínosné informace o osteoporóze
Ženy
Přínosné informace o osteoporóze o rizikových faktorech o příčinách o formách o stádiích o příznacích o diagnostice o léčbě o komplikacích o prevenci jiné Celkem
Muži
Celkem
n
%
n
%
n
%
1
0,6
3
1,7
4
2,3
2 5 21 1 0 29 6 18 0 83
1,1 2,8 11,9 0,6 0 16,4 3,4 10,2 0 47
5 2 29 5 1 24 4 22 0 95
2,8 1,1 16,2 2,8 0,5 13,4 2,2 12,3 0 53
7 7 50 6 1 53 10 40 0 178
3,9 3,9 28,1 3,4 0,5 29,8 5,6 22,5 0 100
100,00% 80,00% 60,00% 40,00%
29,80%
28,10%
20,00% 2,30%
3,90%
3,90%
22,50% 3,40%
5,60%
0,00%
0,5%
0,00% rizikové faktory
příčiny
formy
stádia
příznaky
diagnostika
léčba
komplikace
prevence
jiné
Graf 18 Přínosné informace o osteoporóze
64
4. 6 Diskuze Výzkum je velice důležitý pro zlepšování kvality poskytované péče, pro zjištění nedostatků v informovanosti veřejnosti nebo pro zjištění chybění důležitých preventivních programů na prevenci vážných onemocnění. Při provádění svého dotazníkového šetření jsem se setkala s velmi vřelým přístupem sester pracujících v osteologické ambulanci v Havlíčkově Brodě. Negativní přístup mě spíše zaskočil ze strany některých pacientů. Velice příznivý výsledek, který mě zaujal, byl ten, že první informace o osteoporóze měli dotazovaní respondenti od lékaře (77-77 %), což je určitě podle mého názoru velice dobré, protože v médiích mohou být některé z informací zkreslené nebo neúplné, 10 (10 %) respondentů si o této nemoci přečetlo v novinách nebo časopise, 5 (5 %) respondentů vidělo v televizi pořad, kde se o této nemoci mluvilo, 1 (1 %) respondent si o osteoporóze přečetl z internetu a 7 (7 %) respondentů slyšelo o této nemoci nejprve od známých. Jiné zdroje nikdo neuvedl (výsledky v tabulce 8 a v grafu 5). Překvapilo mě, že příznivý výsledek vyšel také v návštěvnosti pacientů v osteologickém centru, ze 100 (100 %) dotazovaných respondentů 17 (17 %) chodí na lékařské prohlídky jednou za 2-3 měsíce, 48 (48 %) jich chodí na prohlídky jednou za půl roku, 20 (20 %) jednou za rok a pouze 15 (15 %) respondentů chodí na prohlídky méně než jednou ročně (výsledky v tabulce 23 a v grafu 15). Myslím si, že když budou pacienti lékaře navštěvovat častěji, budou o této nemoci vědět víc a víc informací. Zároveň si myslím, že po mém dotazníkovém šetření určitě budou chtít pacienti doplnit informace, o kterých tolik nevědí, vždyť kvalitním informováním mohou zabránit dalším mnoha problémům. Hypotéza 1, kdy jsem předpokládala, že 50 % jedinců nemá dostatečné vědomosti o osteoporóze, je ve shodě (výsledky v tabulce 27, 28 a grafu 17, 18). 65 (65 %) dotazovaných respondentů by o problematice osteoporózy rádi věděli více, nejvíce především o léčbě a stádiích. Proto si myslím, že by měli zdravotničtí pracovníci na toto téma s pacienty hovořit více, aktivně se ptát co je nejvíce zajímá a především edukovat k dodržování životního stylu. Vzhledem k uspěchané době, kdy nemají zdravotničtí pracovníci tolik času, aby si podrobně mohli povídat s každým pacientem, by bylo dobré dát alespoň do čekárny brožury týkající se osteoporózy. Já osobně jsem se, ani u 65
svého obvodního, ani gynekologického lékaře, s takovými brožurami nesetkala, což mě moc mrzí. Myslím si, že mohou jak ženám, tak i mužům poskytnout užitečné informace nebo rady. I tak, ale spíše upřednostňuji osobní kontakt lékař – pacient. Pokud lékař není z časových důvodů schopen podat pacientům dostatek informací, může se této zodpovědnosti ujmout kvalifikovaná sestra. Podle Paulové a Schubové (2003) osteoporózu rozdělujeme na tři stádia – primární (osteopenie), sekundární (osteoporóza) a terciární (manifestní osteoporóza), již při primárním stádiu je nutné zahájit léčení tohoto onemocnění. Dle Kohouta a Pavlíčkové (2001) je léčení dlouhodobou záležitostí, a pokud se zahájí v pozdější fázi, je méně úspěšná. Hypotéza 2, kdy jsem předpokládala, že více než 50 % klientů bude vnímat osteoporózu jako dědičnou chorobu, je ve shodě (výsledky v tabulce 14 a grafu 8). 54 (54 %) dotazovaných respondentů odpovědělo, že osteoporózu vnímají jako dědičnou chorobu, 28 (28 %) ji nevnímá jako dědičnou a 18 (18 %) respondentů napsalo, že může i nemusí být dědičná. Jak už bylo řečeno v teoretické části, dle Řehořkové a kolektivu (2008) se u osteoporózy dědičnost uplatňuje asi v 85%. Z celkového počtu respondentů se u 36 (36 %) respondentů osteoporóza u příbuzných již vyskytla, u 64 (64 %) dotazovaných respondentů se nikdy u příbuzných neobjevila. Osobně si myslím, že každý, muž i žena, by měl vědět, zda touto nemocí již v rodině někdo netrpěl, protože je velké riziko, že může touto nemocí v průběhu života také onemocnět. Proti genetické vloze se sice nemůže nic dělat, lze však preventivně zmírnit vliv jiných ovlivnitelných faktorů. Řehořková a kolektiv (2008) také říkají, že osteoporózou více trpí lidé štíhlí, hubení a příslušníci bíle nebo žluté rasy. Hypotéza 3, kdy jsem předpokládala, že více jak 50 % jedinců s osteoporózou dodržuje léčebný režim, je ve shodě (výsledky v tabulce 24 a grafu 14). 74 (74 %) dotazovaných respondentů dodržuje léčebný režim, navíc 5 (5 %) jich odpovědělo, že také spíše léčebný režim dodržuje, 20 (20 %) respondentů ho nedodržuje a 2 (2 %) spíše ne. Dodržování léčebného režimu je velice důležité, a to především jako prevence zhoršování zdravotního stavu u pacientů s osteoporózou. Podle Kohouta a Pavlíčkové (2001) je cílem terapie osteoporózy snížení kostní resorpce, podpora kostní novotvorby, prevence pádů, snížení bolesti a zlepšení pohyblivosti, a to především pomocí nefarmakologické léčby (léčebné výživy a rehabilitace) a farmakologické léčby (různými léky, preparáty vápníku nebo vitamínu D). 66
Hypotéza 4, kdy jsem předpokládala, že pohybová aktivita u jedinců s osteoporózou je dodržována, je ve shodě (výsledky v tabulce 21, 22, 23 a v grafu 13). 76 (76 %) dotazovaných respondentů pohybovou aktivitu dodržuje, 24 (24 %) ne. 74 (38,15 %) respondentů se zaměřuje na turistiku, 69 (35,57 %) na cvičení dle návodu, 21 (10,82 %) jich chodí plavat, 14 (7,22 %) respondentů se věnuje posilování, 11 (5,67 %) jízdě na kole, 3 (1,54 %) respondenti mají oblíbené rekreační sporty a pouze 2 (1,03 %) se věnují józe. Dále v případě pohybové aktivity, ze 76 (76 %) dotazovaných respondentů, kteří dodržují pohybovou aktivitu, pouze 25 (25 %) jich cvičí spontánně a 51 (51 %) respondentů dodržuje pohybovou aktivitu z důvodu doporučení lékařem. Podle Jonáše a Strnadelové (1998) je pohybová aktivita důležitou složkou prevence, měla by být přizpůsobená věku, pohlaví, fyzické kondici, přidruženým onemocněním a vztahu jedince k pohybu. Podle Kociána (1997) je pohybová aktivita důležitou součástí léčebné rehabilitace, dále je také důležité pravidelné cvičení, procházky na čerstvém vzduchu, práce na zahrádce nebo cvičení pod vedením fyzioterapeuta, neboť při zatěžování skeletu dochází k obnově kostní hmoty a remodelaci kosti. Z mého výzkumu tedy vyšel velmi pozitivní výsledek, i když podle Jonáše a Strnadelové (1998) se za posledních několik let stále méně pohybujeme. Z toho lze usuzovat, že se respondenti snaží dodržovat pohybovou aktivitu zejména z preventivních důvodů, a to, aby nedocházelo ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Otázku ohledně posouzení zdravotního stavu jsem respondentům také položila a vyšel velice pozitivní výsledek. 78 (78 %) respondentů odpovědělo, že jejich zdravotní stav se zlepšil, 12 (12 %) respondentů tvrdí, že je jejich zdravotní stav horší a 10 (10 %) respondentů považuje svůj zdravotní stav za nezměněný.
4. 7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Prevence osteoporózy K primární prevenci patří především péče o dětství a dospívání, protože v této době se vytváří vrchol kostní hmoty. Důležitá je správná výživa bohatá na kalcium a vitamin D, přísun kvalitních bílkovin, hořčík, zinek a další důležitou složkou prevence je dostatek pohybu. Velmi důležitý je pohyb na čerstvém vzduchu a ve zdravém prostředí, ale také je velice důležité pravidelně cvičit. K primární prevenci dále patří omezení konzumace alkoholu a pití černé kávy, vyvarování se kouření a také předcházení pádům a úrazům. 67
Sekundární prevencí je včas vytipovat osoby se zvýšeným rizikem osteoporózy a zabránit ztrátám kostní hmoty vznikající v důsledku úbytku estrogenu po menopauze, v důsledku nevhodného životního stylu a u některých onemocnění výrazným způsobem narušujících metabolismus kalcia. Také máme terciární prevenci, která je zaměřena na pacienty s již probíhající osteopenii či osteoporózou (Fait, Šnajderová, 2007; Jonáš, Strnadelová, 1998). Edukační materiály, brožury a letáky Edukační materiály, brožury a letáky by měly být dostupné ve veškerých ambulancích a nemocnicích. Měly by být zaměřené na prevenci osteoporózy. Dostupné internetové stránky s možností diskuze Vzhledem k výborné dostupnosti internetu lze využít v prevenci i tuto informační cestu. Měly by být vytvořeny poutavé a interaktivní odborné internetové stránky zaměřené na prevenci osteoporózy. Neměla by chybět diskuze se specialistou, kontakt na specialistu a odkazy na odbornou literaturu. Praktické rady V této části mé práce bych uvedla několik dobrých rad dle Kociána (1995), které se týkají každodenních činností a situací. V případě stání, pacienti s osteoporózou by měli stát co nejméně, bez většího zatížení, spíše s pokrčením v kolenou nebo se doporučuje opření o podložku. Pokud se naskytne možnost sezení, je dobré s radostí ji využít. U sezení je nutné dbát na to, aby sedadlo bylo pevné a přiměřeně vysoké, důležitá je i pevná opěra zad. Určitě bych nedoporučila dlouho sedět s prolomenou páteří v měkkých křeslech. Spánek je pro pacienty s osteoporózou důležitý, měli by spát na posteli, která má být rovná a pevná, i tak určitě s matrací, polštář pod hlavou by měl být raději menší a přikrývka lehčí. Je dobré používat také polštářek pod bedra a pod kolena. Pacienti by měli chodit na delší procházky. Ti, co ale drží špatně stabilitu, by měli používat hůl, aby zabránili pádům. Hůl funguje jako třetí noha, udrží tělo ve vypřímeném postoji a tím vede k větší stabilitě. 68
Při vaření by pacient s osteoporózou měl mít vše připraveno v potřebné výši, používat lehké a menší nádoby, nenosit těžké předměty a vyhýbat se častému ohýbání pro potraviny. V případě úklidu, pacienti by měli uklízet především ve stoje, popř. na čtyřech, k uklízení používat dlouhé násady na koště, smeták nebo vysavač, neměli by přestavovat nábytek, zvedat předměty nad 10 kg a spíše požádat někoho o pomoc. Při práci a úklidu na zahrádce by měli pacienti pracovat také především ve stoje, s nástroji, které mají dostatečně dlouhé násady, popřípadě si mohou kleknout např. do záhonku, nesmějí zvedat nic těžkého a hlavně nesmějí kosit trávu skrz otáčivé pohyby, které by mohly poškodit obratlová těla. V případě koupání, pacienti by se měli mýt raději ve vaně, používat protiskluzovou podložku do vany i před ní, sprchovat se a k mytí zad používat kartáč s dlouhou násadou. Pacienti by měli nosit volnější oděv, korzety používat pouze u zlomenin obratlů, ale ne celý den, pouze na některé činnosti (např. když jdou na nákup, jedou dopravním prostředkem, …). Pokud by pacienti nosili korzet příliš dlouho, ochably by svaly podél páteře a po odložení korzetu by mohly mnohem snadněji vznikat zlomeniny obratlů. Pacienti by neměli nosit boty s vysokým podpatkem, protože by mohli ztratit rovnováhu, změnil by se jejich postoj a mohlo by dojít ke zkřivení páteře. Obuv by tedy měla být na nízkém nebo žádném podpatku, pohodlná a s protiskluzovou podrážkou. Při obouvání by měl pacient raději sedět nebo může použít obouvací lžíci s dlouhým držadlem Důležité je také zařízení bytu, pacienti by měli odstranit vše, co má ostré hrany, připevnit koberce k podlaze, protože ujíždějící koberec je nejčastější příčinou pádu, u schodů by měli mít pevné zábradlí, všude dostatečné osvětlení a veškerá místa určená k práci by měla být ve správné poloze (Kocián, 1995).
69
5 Závěr Tématem mé bakalářské práce bylo „Osteoporóza - významná civilizační choroba“. Osteoporóza je velice záludné onemocnění, nemocné často dost potrápí. Dobré je, že dnes existuje velké množství prostředků na její léčení. Důležité je, dbát především na správnou výživu, dodržovat aplikaci předepsaných léků, pravidelně cvičit a omezit některé ze svých zlozvyků. Nejlepší je tomuto onemocnění předcházet. Příčinou vysokého nárůstu výskytu tohoto onemocnění v naší populaci je především změna životního stylu obyvatel, pohodlnost, nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky a zlozvyky, proto je nutné se tomu vyvarovat. Nejzávažnější komplikací tohoto onemocnění jsou zlomeniny, zejména krčku kosti stehenní, zápěstí nebo obratlů. Je prokázáno, že snižováním množství kostního materiálu o každých 10 % se zvyšuje riziko zlomenin dvojnásobně. V teoretické části uvádím informace o rizikových faktorech, příčinách, formách, stádiích, příznacích, diagnostice, léčbě, komplikacích a o prevenci osteoporózy. V teoretické části také informuji o kosti a jejích funkcích, o tom, co je zdraví a nemoc, kvalita života a především o civilizačních chorobách. Praktická část je výzkumná a cílem mé práce bylo u jedinců s osteoporózou zjistit jejich
informovanost o osteoporóze a o významu správného životního stylu s tímto onemocněním. Výzkum probíhal pomocí dotazníku v osteologické ambulanci v Havlíčkově Brodě. Vyhodnocením těchto anonymních dotazníků vyšly velice zajímavé výsledky,
které jsem zachytila v tabulkách a grafech. U pacientů jsem především sledovala dodržování jejich léčebného režimu, pohybové aktivity, jestli klienti vnímají osteoporózu jako dědičnou a jejich celkové vědomosti o osteoporóze. Tato bakalářská práce mi přinesla řadu informací o osteoporóze, byla poučná a pevně věřím tomu, že všechny nově získané vědomosti budou přínosem pro mé budoucí povolání. Jako kvalifikovaná sestra budu své pacienty kvalitně informovat o problematice osteoporózy, odpovídat na jejich dotazy a řešit problémy týkající se osteoporózy.
70
6 Literatura 1. BALCH, J., BALCH, P. Bible předpisů zdravé výživy. Praha: Pragma, 1998. 564 s. ISBN 80-7205-637-9. 2. BAŠTECKÁ, B., GOLDMANN, P. Základy klinické psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 440 s. ISBN 80-7178-550-4. 3. BÁRTLOVÁ, S. Sociologie medicíny a zdravotnictví. 6. přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. 188s. ISBN 80-247-11974. 4. BERNSTEIN, CH., LESLIE, W. American Gastroenterological Association medical position statement: Guidelines on osteoporosis in gastrointestinal diseases. Gastroenterology. 2003, 124: 791-794. 5. BLAHOŠ, J. Osteoporóza – diagnostika a léčba. 1. vyd. Praha: Galén, 1995. 172 s. ISBN 80-85824-26-4. 6. BROULÍK, P. Osteoporóza. Praha: Maxdorf, 1999. 172 s. ISBN 80-85800-93-4. 7. BROULÍK, P. Osteoporóza a její léčba. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7345-176-9. 8. CIRMANOVÁ, V. Vitamin D opět středem zájmu vědců i lékařů. [online]. 25. 07.
2011
[citováno
23.
března
2014].
Dostupné
na internetu:
9. ČIHÁK, R. Anatomie 3. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 673 s. ISBN 978-80-247-1132-4. 10. DYLEVSKÝ, I. Somatologie. Olomouc: Epava, 2000. 480 s. ISBN 80-8629705-5. 11. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4.
71
12. FAIT, T. Klimakterická medicína. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2006. 282 s. ISBN 80-7345-001-8. 13. FAIT, T., ŠNAJDEROVÁ, M. a kol. Estrogenní deficit. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2007. 278 s. ISBN 978-80-7345-128-8. 14. FAIT, T., VRÁBLÍK, M., ČEŠKA, R. a kol. Preventivní medicína. 2 rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 2011. 769 s. ISBN 978-80-7345-237-7. 15. HOLČÍK, J. Zdraví 21. Výklad základních pojmů. Úvod do evropské zdravotní strategie. Praha: MZ ČR, 2004, 160 s. ISBN 80-85047-33-0. 16. JONÁŠ, J., STRNADELOVÁ, V. Osteoporóza. Praha: Remat, 1998. 107 s. ISBN 80-901519-4-9. 17. KERNOVÁ, V. Co je podpora a ochrana zdraví. Zásadní dokumenty WHO, EU, MZ v oblasti podpory zdraví [online]. 2006 [citováno 23. března 2014]. Dostupné
na internetu:
18. KLENER, P. a kol. Vnitřní lékařství. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: Galén, 2011. 1174 s. ISBN-13: 978-80-7262-705-9. 19. KOCIÁN, J. Osteoporóza. 1 vyd. Praha: Erika, 1995. 71 s. ISBN 80-85612-933. 20. KOCIÁN, J. Osteoporóza a osteomalacie. 2. vyd. Praha: Trion, 1997. 207 s. ISBN 80-85875-37-3. 21. KOCIÁN, J. Osteoporóza – rady lékaře. 1. vyd. Praha: Erika, 1999. 60 s. ISBN 80-85612-93-3. 22. KOHOUT, P., PAVLÍČKOVÁ, J. Osteoporóza: Dieta bohatá vápníkem. Čestlice: Pavla Momčilová, 1995. 128 s. ISBN 80-901137-8-8. 23. KOHOUT, P., PAVLÍČKOVÁ, J. Osteoporóza. Pardubice: Filip Trend Publishing, 2001. 111 s. ISBN 80-86282-16-3.
72
24. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2003. 279 s. ISBN 807178-774-4. 25. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0. 26. LOUČKOVÁ, B. Kostní denzitometrie. [online]. 2008 [citováno 23. března 2014]. Dostupné na internetu: 27. MATĚJČEK, Z. Psychologie nemocných a zdravotně postižených dětí. 3. vyd. Jinočany: H H, 2001. 147 s. ISBN 80-86022-92-7. 28. NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8. 29. PAULOVÁ, G., SCHUBOVÁ, V. Stop osteoporóze! 1. vyd. Praha: Ivo Železný, 2003. 121 s. ISBN 80-237-3759-7. 30. PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 629 s. ISBN 80725-4657-0. 31. PERLÍN, C. Desatero v boji proti osteoporóze. [online]. 04. 05. 2007 [citováno 23.
března
2014].
Dostupné
na internetu:
32. ŘEHOŘKOVÁ, P., ŠPIČKOVÁ, M. a ŠPIČKOVÁ, M. Odvápnění kostí čili osteoporóza. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2008. 106 s. ISBN 978-80-87250-00-6. 33. SPUSTOVÁ, V. Osteoporóza. 1. vyd. Bratislava: Slovak Academic Press, 1998. 127s. ISBN 80-88908-10-8. 34. SVAČINA, Š. et. al. Porucha metabolismu a výživy. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. 505 s. ISBN 978-80-7262-676-2. 35. ŠÍMA, P. Zdravotnické noviny: Civilizační nemoci aneb nemoci západního životního stylu. [online]. 05. 10. 2009. [citováno 23. Března 2014]. Dostupný na internetu: 73
36. VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 143 s. ISBN 80210-3754-7. 37. VYSKOČIL, V. Osteoporóza a ostatní nejčastější metabolická onemocnění skeletu. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 507 s. ISBN 978-80-7262-637-3.
74
7 Seznam tabulek Tabulka 1 Skupina sociálních indikátorů Evropské komise OSN z roku 1974 .............. 14 Tabulka 2 Metody měření kvality života ........................................................................ 16 Tabulka 3 Rizikové faktory osteoporózy ........................................................................ 22 Tabulka 4 Věk respondentů ............................................................................................ 44 Tabulka 5 Pohlaví respondentů....................................................................................... 45 Tabulka 6 Zaměstnání respondentů ................................................................................ 45 Tabulka 7 Vzdělání respondentů .................................................................................... 46 Tabulka 8 Rodinný stav .................................................................................................. 47 Tabulka 9 Bydliště respondentů ..................................................................................... 48 Tabulka 10 První informace o osteoporóze .................................................................... 49 Tabulka 11 Doba léčení osteoporózy.............................................................................. 50 Tabulka 12 Osteoporóza v rodině ................................................................................... 51 Tabulka 13 Rodinný příslušníci s osteoporózou ............................................................. 52 Tabulka 14 Dědičnost osteoporózy................................................................................. 53 Tabulka 15 Úprava stravovacích návyků v průběhu léčby ............................................. 53 Tabulka 16 Znalost potravin s vysokým množstvím vápníku ........................................ 54 Tabulka 17 Konzumace potravin s vyšším obsahem vápníku ........................................ 55 Tabulka 18 Potraviny s vyšším obsahem vápníku .......................................................... 56 Tabulka 19 Konzumace potravinových doplňků ............................................................ 57 Tabulka 20 Druhy potravinových doplňků ..................................................................... 58 Tabulka 21 Pravidelná pohybová aktivita ...................................................................... 58 Tabulka 22 Zaměření pohybové aktivity ........................................................................ 59 Tabulka 23 Pohybová aktivita ........................................................................................ 59 Tabulka 24 Dodržování léčebného režimu ..................................................................... 60 Tabulka 25 Návštěva osteologického centra .................................................................. 61 Tabulka 26 Posouzení zdravotního stavu před a po léčbě .............................................. 62 Tabulka 27 Informovanost o osteoporóze ...................................................................... 63 Tabulka 28 Přínosné informace o osteoporóze ............................................................... 64
75
8 Seznam grafů Graf 1 Věk respondentů .................................................................................................. 44 Graf 2 Vzdělání respondentů .......................................................................................... 47 Graf 3 Rodinný stav ........................................................................................................ 48 Graf 4 Bydliště respondentů ........................................................................................... 49 Graf 5 První informace o osteoporóze ............................................................................ 50 Graf 6 Doba léčení osteoporózy ..................................................................................... 51 Graf 7 Rodinný příslušníci s osteoporózou..................................................................... 52 Graf 8 Dědičnost osteoporózy ........................................................................................ 53 Graf 9 Úprava stravovacích návyků v průběhu léčby..................................................... 54 Graf 10 Znalost potravin s vysokým množstvím vápníku .............................................. 55 Graf 11 Konzumace potravin s vyšším obsahem vápníku .............................................. 55 Graf 12 Konzumace potravinových doplňků .................................................................. 57 Graf 13 Pravidelná pohybová aktivita ............................................................................ 58 Graf 14 Dodržování léčebného režimu ........................................................................... 60 Graf 15 Návštěva osteologického centra ........................................................................ 61 Graf 16 Posouzení zdravotního stavu před a po léčbě .................................................... 62 Graf 17 Informovanost o osteoporóze ............................................................................ 63 Graf 18 Přínosné informace o osteoporóze..................................................................... 64
76
9 Seznam použitých zkratek aj. - a jiné APACHE - Acute Physiological and Chronic Health Evaluation System, hodnotící systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu BMD - Bone Mass Density BMI - Body Mass Index Ca - Calcium, vápník cps. - capsule, kapsle DXA
-
dual
energy
X-ray
absorptiometry,
dvoufotónová
absorpciometrie,
dvouenergiová rentgenová absorpciometrie g - gram gtt. - guttae, kapky IU - International Unit, mezinárodní jednotka kg - kilogram MANSA - Manchester Short Assessment of Duality of Life, krátký způsob hodnocení kvality života Mg - Magnesium, hořčík mg - miligram n - počet, množství např. - například OSN - Organizace Spojených Národů P - Phosphorus, fosfor SEIQoL - The Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life, systém individuálního hodnocení kvality života 77
SERM - selective estrogen receptor modulators, selektivní modulátory estrogenních receptorů SD - Standard deviation, směrodatná odchylka od normálu STH - somatotropní hormon, růstový hormon, Growth homone, GH TSH - thyroid stimulating hormone, thyreostimulační hormon, tyreotropin, thyreotropní hormon, hormon stimulující štítnou žlázu TTS - transdermal therapeutic systems, transdermální terapeutický systém tzn. - to znamená tzv. - takzvané, takzvaný, takzvaná, takzvaně µg - mikrogram WHO - World Health Organization, Světová zdravotnická organizace
78
10 Seznam obrázků Obrázek 1 Součásti dlouhé kosti ..................................................................................... 17 Obrázek 2 Vrstvy kosti ................................................................................................... 18 Obrázek 3 Kostní tkáň .................................................................................................... 19 Obrázek 4 Stavba kosti ................................................................................................... 19 Obrázek 5 Rozdíl mezi zdravou kostí a kostí postiženou osteoporózou ........................ 21 Obrázek 6 Postoj při pokročilé osteoporóze ................................................................... 27 Obrázek 7 Collesova fraktura (zlomenina distálního předloktí) ..................................... 28 Obrázek 8 Zlomenina proximální části kosti stehenní.................................................... 28 Obrázek 9 Denzitometrické zobrazení kosti ................................................................... 31 Obrázek 10 Denzitometrie .............................................................................................. 31
79
11 Přílohy Příloha 1 Dopis pacientovi s dotazníkem ....................................................................... 81 Příloha 2 Obsah vápníku v nejvýznamnějších potravinách ............................................ 86 Příloha 3 Obsah vitamínu D ve vybraných potravinách ................................................. 88 Příloha 4 Desatero v boji proti osteoporóze.................................................................... 89 Příloha 5 Žádost o provedení výzkumného šetření ......................................................... 90
80
Příloha 1 Dopis pacientovi s dotazníkem Martina Holendová posluchačka Vysoké školy polytechnické Jihlava, katedry zdravotnických studií Tolstého 16 58601 Jihlava ______________________________________________________________________ Vážená/ý respondentko, respondente, jmenuji se Martina Holendová a jsem posluchačkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Na ukončení studia ke statním závěrečným zkouškám vypracovávám bakalářskou práci na téma „Osteoporóza – významná civilizační choroba“. Dovoluji si Vás uctivě požádat o Vaší spolupráci a vyplnění dotazníku. Prosím odpovědět na všechny otázky co nejsvědomitěji. Dotazník je zcela anonymní a poslouží jenom jako zdroj dat pro tuto bakalářskou práci. Děkuji za Váš cenný čas a spolupráci, čímž i Vy přispějete k úspěšnému ukončení mých studií. S přáním pevného zdraví a s pozdravem.
Martina Holendová
V Jihlavě dne 21. 11. 2013
……………………. podpis 81
DOTAZNÍK Jméno a příjmení (jenom iniciálky)………………………………………….. 1. Váš věk? méně než 40 40-50 51-60 61-70 více než 70 2. Pohlaví? žena muž 3. Zaměstnání? (vypište) ……………………………………………………………………………………… 4. Vzdělání? základní střední s výučním listem střední s maturitou gymnázium vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem vysokoškolské vzdělání bakalářské vysokoškolské vzdělání magisterské postgraduální vzdělání 5. Rodinný stav? svobodná/ý vdaná/ženatý rozvedená/ý ovdovělá/ý 6. Bydliště? vesnice město do 50 000 obyvatel město nad 50 000 obyvatel 7. Vaše první informace o osteoporóze byla? od lékaře z novin, časopisů z televize z internetu z doslechu od známých jiné zdroje……………………………
82
8. Jak dlouho se léčíte s osteoporózou? méně než rok 1-3 roky 3-5 let 5 a déle 9. Má nebo měl osteoporózu někdo z Vašich příbuzných? ano ne Pokud ano, kdo? (můžete zaškrtnout i více odpovědí) matka otec sourozenec babička z matčiny strany dědeček z matčiny strany babička z otcovy strany dědeček z otcovy strany jiní ………………………… 10. Znalost o osteoporóze – je choroba dědičná? ano ne jiná tvrzení……………………………………………………………………… 11. Změnily se Vaše stravovací návyky v průběhu léčby? ano spíše ano ne spíše ne 12. Znáte potraviny s vysokým množstvím vápníku? ano ne 13. Konzumujete potraviny s vyšším obsahem vápníku? ano ne Pokud ano, jaké? (můžete zaškrtnout i více odpovědí) mléčné výrobky - mléko, tvrdý sýr, tavený sýr, jogurt, tvaroh maso a uzeniny ryby vejce brambory pečivo - chléb, rohlíky, žemle obilniny ořechy - lískové, vlašské ovoce - jahody, pomeranč, hrozno, hruška zelenina - květák, česnek, petržel, brokolice, kapusta 83
14. Nakupujete a užíváte potravinové doplňky? ano ne výjimečně Pokud ano nebo výjimečně, jaké? (můžete zaškrtnout i více odpovědí) minerály (vápník, fosfor, hořčík...) vitamíny (vitamín C, D...) kolagenové přípravky (např. Geladrink, Geladezert...) jiné …………………………………… 15. Dodržujete pravidelnou pohybovou aktivitu? ano ne Pokud ano, na jakou pohybovou aktivitu se zaměřujete? (můžete zaškrtnout i více odpovědí) turistika jízda na kole plavání jóga posilování cvičení dle návodu rekreační sporty (volejbal, tenis…) 16. Uveďte, zda je pohybová aktivita spontánní, nebo je někým doporučena. …………………………………………………………………………………….. 17. Daří se Vám dodržovat léčebný režim? ano spíše ano ne spíše ne 18. Jak často navštěvujete osteologické centrum? jednou za 2-3 měsíce jednou za půl roku jednou za rok méně než jednou ročně 19. Jak posuzujete Váš zdravotní stav před zahájením terapie a po terapii? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 84
20. Myslíte si, že jste o osteoporóze dostatečně informováni a víte o ní vše? ano ne Pokud ne, jaké informace by pro Vás byli ještě přínosem? (můžete zaškrtnout i více odpovědí) o rizikových faktorech o příčinách o formách o stádiích o příznacích o diagnostice o léčbě o komplikacích o prevenci jiné ……………………………………….
85
Příloha 2 Obsah vápníku v nejvýznamnějších potravinách A. Mléko a mléčné výrobky Potravina Mléko plnotučné Mléko polotučné Mléko polotučné sušené Mléko kondenzované Smetana Podmáslí Jogurt ovocný Jogurt dietní Tvaroh dietní Tvaroh tvrdý Tvrdý sýr (45 % sušiny) Parmezán Sýry polotučné (20 % sušiny) Eidam
Kalcium v mg/100g 118 120 1008 250 - 300 100 116 150 120 355 719 830 1200 500 710
B. Maso a uzeniny Potravina Vepřové maso Hovězí maso Telecí maso Králičí maso Vnitřnosti Šunka Salám
Kalcium v mg/100g 2-9 8-11 10 11 4-12 9-20 35
C. Ryby Potravina Sladkovodní ryby Kapr Losos Tuňák v oleji Sardinky v oleji Rybí filé
Kalcium v mg/100g 30 5 6 7 330 25
D. Brambory Potravina Vařené brambory Smažené brambory Kaše
Kalcium v mg/100g 13 9 30 86
Příloha 2 - pokračování E. Zelenina Potravina Květák Brokolice Petržel Mrkev Česnek Kyselá kapusta
Kalcium v mg/100g 13 65 145 36 165 50
F. Ovoce Potravina Jablka Hrušky Pomeranč Jahody Hrozno Hrozinky Fíky
Kalcium v mg/100g 7 16 30 30-40 20 30 151
G. Pečivo a obilniny Potravina Rýže Ovesné vločky Špagety Celozrnný chléb Chléb (všeobecně) Rohlíky, žemle Koláče
Kalcium v mg/100g 25 65 20 44 20 25 80
H. Potravina vejce
Kalcium v mg/100g 30
I. Ořechy Potravina Burské ořechy pražené Lískové ořechy Vlašské ořechy
Kalcium v mg/100g 65 225 70
J. Nápoje Nápoj Nealkoholický nápoj Alkoholický nápoj Zdroj: Spustová, 1998
Kalcium v mg/100g 4-13 3-10
87
Příloha 3 Obsah vitamínu D ve vybraných potravinách A. Mléko a mléčné výrobky Potravina Mléko plnotučné Šlehačka Jogurt bílý 3,5 % tuku Tvaroh tučný Sýr ementál 45 % tuku Sýr gouda Sýr parmezán Sýr hermelín
Vitamín D v IU/100g 0,8 40 2,4 8 120 40 24 12
B. Potravina máslo pšenice
Vitamín D v IU/100g 40 2760
C. Ryby a plody moře Potravina Úhoř Sleď Sleď nakládaný Šproty Losos Uzený losos Pstruh mořský Makrela Platýz Ústřice Štika Treska Kreveta Sumec Sardinka Sardinky v oleji Sardinka v tomatě Tuňák Tuňák v oleji Zdroj: Cirmanová, 2011
Vitamín D v IU/100g 1600 920 640 520 480 200 440 120 120 80 40 40 20 20 400 200 320 240 120
88
Příloha 4 Desatero v boji proti osteoporóze Prevence osteoporózy je nutná již v dětství a je potřeba v ní pokračovat po celý život Kritickými obdobími pro vznik osteoporózy je především dospívání, období menopauzy a stáří, osteoporóza se nevyhýbá ani mužům Optimální zdrojem vápníku je především mléko a mléčné výrobky Některé druhy zeleniny jsou doplňkovým zdrojem vápníku Tavené sýry jsou méně vhodným zdrojem vápníku, tvrdé sýry jsou vhodnější (tavené obsahují tavicí soli, které naopak odvápňují) Laktóza a kyselé prostředí zvyšují využití vápníku Vitamíny (D, C, B6, K1) mají význam při vstřebávání vápníku a jeho ukládání Pro prevenci a léčbu osteoporózy je důležitý dostatečný pohyb, pravidelné cvičení a dostatečný příjem vápníku a vitamínu D Kouření a nadměrné pití černé kávy nebo alkoholu působí negativně na metabolismus vápníku Při nedostatku vápníku ve stravě jsou nezbytné přípravky s vápníkem. Optimální jsou ty, které obsahují i potřebné vitamíny, zejména vitamín D, C, B6, K1 Zdroj: Perlín, 2007
89
Příloha 5 Žádost o provedení výzkumného šetření
90
