VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Moderní trendy rodičovství v 21. století Bakalářská práce
Autor: Kateřina Celerová Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2014
Anotace: Tato bakalářská práce je v teoretické části zaměřena na plánované rodičovství dnešní doby ve srovnání převážně s ženami rodící před 20lety. Snaží se objasnit, čím byly a jsou mladé ženy ovlivněny v rozhodnutí založit rodinu. Rozebírá pojem těhotenství a jeho rizikové faktory. Dále jsou v práci popsány změny v českých rodinách. V neposlední řadě rozebírá rodinu a také práva a povinnosti rodiny. V praktické části se zaměřuje na zpracování výsledků výzkumu, který danou problematiku studoval. Výzkumné šetření bylo zjišťováno pomocí anonymních dotazníků a následně prezentováno pomocí grafu.
Klíčové pojmy: Antikoncepce, fyziologické těhotenství, patologické těhotenství, plánované rodičovství, práva a povinnosti rodičů, rizikové těhotenství, rodina, sociální síť, těhotenství, změny v českých rodinách.
Annotation: This bachelor thesis is in the theoretical part focused on planned parenthood of today compared mainly with women giving birth 20 years ago. The thesis tries to explain which facotrs have influenced and influence young women in the decision to start a family. It analyzes the concept of pregnancy and its risk factors. Furthermore, the work describes the changes in Czech families. Finally, it discusses the family in general, the rights and obligations of the family.
The practical part is focused on the processing results of research that discuss this issue. The research was carried out using anonymous questionnaires and graphically presented.
Key words: Contraception, family, family planning, changes in Czech families, pathological pregnancy, physiological pregnancy, pregnancy, rights and obligations of parents, risk pregnancy, social network
Poděkování Děkuji touto cestou paní PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za odborné vedení bakalářské práce, za pomoc a rady při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří byli ochotni ke spolupráci, především porodním asistentkám v Oblastní nemocnici Rychnov nad Kněžnou a všem maminkám za vyplnění dotazníku. V neposlední řadě děkuji všem členům rodiny a přátelům za podporu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. 4. 2014 ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 9 1.1 Cíl práce .............................................................................................................. 10 1.2 Pracovní hypotézy ............................................................................................... 11 2 Teoretická část ........................................................................................................... 12 1.3 Plánované rodičovství ......................................................................................... 12 2.2 Těhotenství ........................................................................................................... 12 2.2.1 Početí ............................................................................................................ 13 2.2.2 Příznaky těhotenství ..................................................................................... 13 2.3 Rozdělení těhotenství ........................................................................................... 14 2.3.1 Fyziologické těhotenství............................................................................... 14 2.3.2 Rizikové těhotenství ..................................................................................... 14 2.3.3 Patologické těhotenství................................................................................. 17 2.4 Antikoncepce........................................................................................................ 17 2.4.1 Ženská antikoncepce .................................................................................... 18 2.4.2 Mužská antikoncepce ................................................................................... 21 2.5 Změny v českých rodinách .................................................................................. 21 2.5.1 Počty sourozenců .......................................................................................... 22 2.5.2 Rozvodovost ................................................................................................. 22 2.5.3 Sňatečnost ..................................................................................................... 23 2.5.4 Plodnost a věk žen ........................................................................................ 23 2.5.5 Vhodný věk pro založení rodiny .................................................................. 23 2.5.6 Rodina a pracovní život v České republice .................................................. 24 2.5.7 Muž jako otec ............................................................................................... 24 2.6 Zaměstnanost a kompetence zaměstnané ženy v Evropě do roku 1998 .............. 24 2.7 Práva a povinnosti rodičů ..................................................................................... 25 2.7.1 Práva pracujících žen, které jsou po porodu či kojící ................................... 26 2.7.2 Bezpečná práce ............................................................................................. 26 2.7.3 Noční práce................................................................................................... 27 2.7.4 Mateřská dovolená ....................................................................................... 27 2.7.5 Pracovní volno na prohlídky ........................................................................ 27 2.7.6 Zákaz propuštění .......................................................................................... 27
2.8 Sociální síť ........................................................................................................... 28 2.8.1 Sociální služby ............................................................................................. 28 2.8.2 Sociální péče................................................................................................. 28 2.9 Rodina .................................................................................................................. 32 2.9.1 Funkce rodiny ............................................................................................... 32 2.9.2 Dělení rodiny ................................................................................................ 33 2.9.3 Funkce matky ............................................................................................... 33 2.9.4 Funkce otce................................................................................................... 34 3 Praktická část ............................................................................................................. 35 3.1 Metodika výzkumu............................................................................................... 35 3.2 Charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí ............................. 35 3.3 Zpracování získaných dat ..................................................................................... 35 3.4 Výsledky výzkumu ............................................................................................. 36 3.5 Analýza a interpretace hypotéz ........................................................................... 52 3.6 Diskuze................................................................................................................ 65 3.7 Doporučení pro praxi .......................................................................................... 66 4 Závěr ........................................................................................................................... 66 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 70 Seznam příloh ................................................................................................................ 71
1 Úvod Bakalářská práce je zaměřena na plánované rodičovství s názvem „Moderní trendy rodičovství ve 21. století. “ Tento výzkum jsem si vybrala na základě zvyšujícího se trendu odsouvat rodinu na pozdější věk. Všude kolem mě jsem si všímala faktu, že věk prvorodiček stoupá až k 30letům věku a výše. Na druhou stranu mě při mé praxi příjemně překvapily mladší ženy maminky. Od své maminky jsem často slýchávala: „Já ve tvém věku už jsem tě měla … Dříve to nebylo tak složité ….“ Tento fakt mě inspiroval pro zjištění skutečnosti, čím vším byly a jsou mladé ženy ovlivňovány při rozhodnutí založit novou rodinu. V teoretické části se zaměřuji na definici pojmů plánované rodičovství, ve stručnosti popisuji těhotenství a příznaky těhotenství. Rozčleňuji těhotenství na fyziologické, rizikové, patologické a následné příčiny v důsledku rizikového těhotenství. Popisuji historii a dělení antikoncepce, změny v českých rodinách, práva a povinnosti rodičů, sociální síť pro rodiny s dětmi a rodinu. Praktická část obsahuje 13 jednoduchých otázek, které následně porovnávám mezi ženami rodícími v dnešní době v komparaci s ženami rodícími přibližně před 20lety. Založit rodinu a počít potomka mnoho lidem přijde přirozené a běžné ve dvaceti a někomu v pětatřiceti. Někdo chce nejdříve dostudovat, být finančně nezávislý a zkrátka si užívat života. Vlivy, které byly a ovlivňují ženy, jsou jistě různorodé a právě tento fakt se v mé bakalářské práci snažím poodhalit.
9
1.1 Cíl práce Cíl č. 1: Zjistit postoje moderních žen k plánovanému rodičovství z hlediska socioekonomických podmínek. Cíl č. 2: Zjistit postoje moderních žen k plánovanému rodičovství v komparaci s ženami, které rodily převážně před 20lety.
10
1.2 Pracovní hypotézy Hypotéza č. 1: Domnívám se, že délka studia ovlivňuje plánované rodičovství. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že finanční situace ovlivňuje plánované založení rodiny. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že profesní růst matky ovlivňuje pánované rodičovství. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 70 % žen před otěhotněním nekouřila, nepožívala alkohol ani drogy. Hypotéza č. 5: Domnívám se, že pokud ženy kouřily, či požívaly alkohol nebo drogy v těhotenství, to neomezily a ani nepřestaly. Hypotéza
č.
6:
Domnívám
se,
že
věk
prvorodiček
na
Rychnovsku
a Orlickoústecku v současné době je významně rozdílný než před 20lety. Hypotéza č. 7: Domnívám se, že více jak 50 % prvorodiček, v současné době, dosahuje vysokoškolského vzdělání. Hypotéza č. 8: Domnívám se, že v 21. století je více svobodných matek než před 20 – ti lety. Hypotéza č. 9: Domnívám se, že více jak 70 % žen před 20lety porodilo první dítě mezi 18 - 22 rokem. Hypotéza č. 10: Domnívám se, že před 20lety žilo více žen před otěhotněním u prarodičů než v současné době. Hypotéza č. 11: Domnívám se, že více jak 60 % žen po rozhodnutí otěhotnět změnily svůj životní styl. Hypotéza č. 12: Domnívám se, že před 20lety ženy partnera znaly kratší dobu než v současnosti. Hypotéza č. 13: Domnívám se, že až 90 % žen dnes používalo antikoncepci před otěhotněním.
11
2 Teoretická část 1.3 Plánované rodičovství Plánované rodičovství můžeme definovat, jako snahu může a ženy založit rodinu a to v čase, který je z jakýchkoliv důvodů nejvhodnější pro oba budoucí rodiče. Naopak se snaží zabránit nechtěnému těhotenství a tím reguluje počet narozených dětí (Gregora, Velemínský, 2011). Plánované rodičovství se podle Gregora a Velemínského dělí na:
Pozitivní plánované rodičovství
Můžeme nazvat takové rodičovství, které obsahuje všechna opatření ze strany budoucích rodičů počít potomka, patří sem i opatření, které je používáno v léčbě neplodných párů (Gregora, Velemínský, 2011).
Negativní plánované rodičovství
To je takové rodičovství, kterým se rozumí snaha a opatření budoucích rodičů směřující k zabránění nechtěného těhotenství. Nejběžnějším způsobem v dnešní době je antikoncepce (Gregora, Velemínský, 2011).
2.2 Těhotenství Je jednou z nejdůležitějších biologických etap ženského života. Je to nejen dar, ale i zázrak. Na přivedení nového potomka se musí podílet oba budoucí rodičové. Úděl ženy je donosit a porodit dítě a úděl muže, jakožto hlavy rodiny je především těhotnou ženu podpořit a zabezpečit jak materiálně, tak především po citové stránce. Těhotenství začíná po splynutí ženské pohlavní buňky a mužské pohlavní buňky. Po zjištění těhotenství je důležité, aby si budoucí rodička uvědomila, že je teprve na začátku etapy, která trvá přibližně 40 týdnů. Žádné těhotenství není stejné a každá žena jej prožívá den po dni různorodě. Nejdůležitější stránkou v těhotenství je nejen psychická ale i fyzická pohoda (Gregora, Velemínský, 2011).
12
2.2.1 Početí K oplození dochází, když mužské zárodečné buňky, zvané spermie, splynou s ženskou zárodečnou buňkou, zvanou vajíčko. K tomuto ději dochází nejčastěji ve vejcovodu. K početí je potřeba mužské ejakulace, kdy dochází k uložení spermií do pochvy a poté jejich transportu do hrdla děložního. Vajíčko je oplodněno přibližně 24 - 72 hodin po ejakulaci a potom spermie odumírají. K oplodnění stačí pouze jedna spermie, která projde vajíčkem. Po vstupu spermie do vajíčka vznikne jedna kompletní buňka s výbavou chromozomů 46 XX či 46 XY. Z oplozeného vajíčka se stává útvar zvaný zygota, která se poté rýhuje asi 30 hodin. Dále se zygota dělí na blastomery, které se posouvají až k dutině děložní. Následně se buňky opět dělí a vytvoří se útvar pojmenovaný morula a následně vstupuje embryo do dělohy. V dutině děložní dochází k vytvoření dvou odlišných vrstev buněk. Z vnitřní buňky vznikne embryo, amnion a žloutkový váček. Ze zevní části buňky vznikne plodová část placenty (Roztočil a kol., 2008).
2.2.2 Příznaky těhotenství Každá těhotná žena může mít rozdílné projevy. Příznaky těhotenství můžeme rozdělit na nejisté, pravděpodobné a jisté (Gregora, Velemínský, 2011). Nejisté známky těhotenství Mezi tyto známky patří neurčité příznaky, které se objevují i u netěhotných žen. Díky tomu se nemůžeme na jisto spolehnout, zda jde o těhotenství či nikoliv. Patří sem například proměnlivost nálad, zvýšená únava, mdloby a závratě, ranní nevolnosti, zvracení, zvýšená chuť k jídlu, slinění a podobně (Gregora, Velemínský, 2011). Pravděpodobné známky těhotenství K pravděpodobným známkám těhotenství patří hlavně změny na pohlavních orgánech, mezi které jako první patří vynechání menstruace, poté prosáknutí pohlavních orgánů, nafialovělé zbarvení poševní sliznice a děložního čípku, zvětšení prsů, vytékání mleziva z prsů a zvětšení břicha (Gregora, Velemínský, 2011).
13
Jisté známky těhotenství Mezi jisté známky těhotenství zařazujeme průkaz plodu v děloze nebo zachycení jeho životních projevů. Jde například o tlukot jeho srdce, které se provádí poslechem přes břišní stěnu či zachycení pohybu plodu, které prvorodička může vnímat kolem 20. týdne těhotenství a vícerodička kolem 18. týdne (Gregora, Velemínský, 2011).
2.3 Rozdělení těhotenství Cílem perinatální medicíny je zdravá rodička i zdravý plod. Ve většině případů je těhotenství bezproblémové, ale jsou i taková těhotenství, kdy tomu tak bohužel není. Proto je potřeba pojmenování a eliminace rizikových faktorů v těhotenství s následným rozdělením péče o tyto rodičky. Díky tomu rozlišujeme těhotenství na fyziologické, rizikové a patologické (Roztočil a kol., 2008).
2.3.1 Fyziologické těhotenství Fyziologickým těhotenstvím můžeme nazvat takové těhotenství, které probíhá běžným způsobem. Těhotná žena navštěvuje prenatální poradny a v rámci jejího vyšetření není zjištěna odchylka od běžného stavu budoucí rodičky (Gregora, Velemínský, 2011).
2.3.2 Rizikové těhotenství Rizikové těhotenství je takové těhotenství, u kterého se nejedná o vlastní onemocnění, ale je to stav s rizikovými faktory. Těhotenství se jeví doposud normálně. Toto těhotenství se vyskytuje až u 30% těhotných žen. Mezi predisponující faktory v těhotenství patří věk matky pod 19 let nebo naopak nad 35 let, výška pod 155 cm, nadváha, kouření, náročné a stresující zaměstnání. Pokud gynekolog rozpozná určité rizikové faktory, jsou zde zvýšená rizika například pro: Předčasný porod Předčasný porod můžeme definovat jako těhotenství, které je ukončeno před 37. týdnem gestačního těhotenství, což je doba kratší než 259 dní od prvního dne poslední menstruace. Frekvence předčasných porodů ve vyspělých zemí je stanovena
14
mezi 5 – 10 %. V České republice se objevuje předčasný porod zhruba v 6 % (Roztočil a kol., 2008). Předčasně narozené novorozence můžeme rozdělit do následujících 4 skupin: „2499–1500 gramů – novorozenci nízké porodní hmotnosti (low birth weight /LBW /infant)“ „1499 – 1000 gramů – novorozenci velmi nízké porodní hmotnosti (very low birth weight/ VLBW/ infant)“ „999 – 500 gramů – novorozenci extrémně nízké porodní hmotnosti (extremely low birth weight /ELBW/ infant)“ „499 a méně gramů – novorozenci neuvěřitelně nízké porodní hmotnosti (incredible low birth weight /ILBW /infant)“ (Roztočil a kol., 2008, str. 164). Perinatální úmrtnost Můžeme pojmenovat jako počet mrtvě rozených a počet zemřelých v časném novorozeneckém období s porodní hmotností 500 gramů a více (v ČR počet mrtvě rozených s porodní hmotností 1000g a více) v přepočtu na 1000 živě a mrtvě rozených (Roztočil a kol., 2008, str. 364). Hypertenzní onemocnění Společným symbolem tohoto onemocnění je zvýšení arteriálního krevního tlaku. Je to jedna z nejčastějších komplikací v těhotenství a tvoří jednu z hlavních příčin mateřské mortality (úmrtnosti). Hypertenzní onemocnění můžeme dělit na následující skupiny: Gestační arteriální hypertenze – znamená zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mm Hg, bez proteinurie, po 20. týdnu gravidity, Chronická arteriální hypertenze – je zvýšení krevního tlaku nad 140/90 mm Hg před 20. týdnem gravidity, nebo před otěhotněním a to bez proteinurie,
15
Chronická arteriální hypertenze s nasedající preeklampsií – znamená zvýšení krevního tlaku před začátkem 20. týdnu gravidity, projevující se proteinurií a edémy, Preeklapmsie je onemocnění, které se vyznačuje třemi příznaky: edém, proteinurie, hypertenze, Eklampsie – vzniká jako následek neléčené a těžké preeklapmsie. Je spojena s výskytem tonických a poté tonicko-klonických křečí, Superponovaná preeklampsie nasedá na chronickou vaskulární nebo renální hypertenzi, HELP syndrom – znamená hemolýzu, zvýšené jaterní enzymy v séru a trombocytopatii (Roztočil a kol., 2008). Raný spontánní potrat Je to samovolné ukončení těhotenství do 12. gestačního týdne, tedy v prvním trimestru. Jde o nejběžnější komplikaci v těhotenství, až 70 % nedosáhne období viability plodu. Mezi rizikové faktory nepatří jen věk, ale riziko je zvýšeno i s počtem gravidit a pokud předchozí gravidita byla ukončena spontánním potratem (Roztočil a kol., 2011). Vícečetné těhotenství Tento stav vznikne, když se v děloze vyvíjí více než jeden plod.
Vícečetné
těhotenství můžeme rozdělit na gemini, trimini, quadrimuni. Dvojčata rozdělujeme na monozygotická (jednovaječná). Ta se objevují, pokud dojde k rozdělení již vytvořené blastocysty.
Mají společnou placentu, stejnou genetickou výbavu
i pohlaví. Pokud už dojde k polyovulaci, dochází ke vzniku zygotických (dvojvaječných) dvojčat. Kdy každé z dvojčat má svoji placentu, mohou být rozdílného pohlaví a rozdílných charakterů. Čím, je žena starší, tím je zvýšené riziko výskytu vícečetného těhotenství (Roztočil a kol., 2008).
16
2.3.3 Patologické těhotenství Je označováno takové těhotenství, u kterého je prokázán chorobný průběh těhotenství. Tento stav je vysoce rizikový a budoucí rodička i plod mohou být až v ohrožení života. Je prokázáno až v 10 % všech těhotenství. Hranice mezi rizikovým a patologickým těhotenstvím je velmi úzká. Jedna z nejdůležitější věci je vhodná péče o takovouto rodičku ve specializovaných poradnách (Gregora, Velemínský, 2011).
2.4 Antikoncepce Antikoncepce nebo také kontracepce je metoda sloužící k zabránění otěhotnění. Rozdělit antikoncepci můžeme na přirozené metody (to znamená, že není potřeba použití zvláštních pomůcek nebo léčiv), bariérové metody ženské nebo mužské, chemické a mechanické (spermie nejsou schopny doputovat do dělohy, kvůli překážce), nitroděložní antikoncepci (kdy jsou do dutiny děložní zaváděna tělíska), gestagenní
antikoncepci
(nepřetržité
podávání
progesteronu),
kombinovaná
hormonální antikoncepce (podávání progesteronu i estrogenu), (Weiss Petr a kol., 2010). Spolehlivost antikoncepce Spolehlivost antikoncepce je pojmenována jako Pearlův index. To znamená počet otěhotnění na 100 žen během jednoho roku pravidelného sexuálního života, kdy danou antikoncepční metodu používají jako jedinou (Roztočil a kol., 2011).
Historie antikoncepce Legendární biblický hrdina Ónan uvádí, že: „Kdykoliv vcházel k ženě, vypouštěl semeno na zem, aby nezplodil potomka. „Kniha Genésis popisuje“ Jeho počínání bylo v Hospodinových očích zlé, proto jej usmrtil.“ Tato příhoda ukazuje na to, jak tehdy bylo těžké prosadit plánované rodičovství a poukazuje na důležitost vysoké porodnosti. Dokonce ještě v roce 1878 Dr. Routh prosazoval názor, že antikoncepce, především kondom, způsobuje mnoho vážných onemocnění, jako například rakovinu, poruchy srdeční činnosti, nervové šílenství a sebevraždy. Nejstarší 17
antikoncepční metoda se datuje v roce 1850 př. n. l. v Egyptě, kdy bylo doporučováno před pohlavním stykem zavést pastu z krokodýlího trusu do pochvy. Vedle krokodýlího trusu se nabízel trus sloní, volská žluč, zelí nebo stromová smůla. Ve staré Arábii bylo trendem chránit se před početím pomocí pravého varlete vlka. Varle se obalilo v bavlně a olivovém oleji a poté se vsunulo před souloží do pochvy (Barták, 2006). Teprve v roce 1921 Rakušan Dr. Haberlandt začíná psát dějiny moderní antikoncepce. Všiml si faktu, že výtažky z vaječníků těhotných zvířat zabraňují uvolnění buněk z vaječníku. Mechanizmus spočívá tedy v podání estrogenu a progesteronu, stejně jako v dnešní době obsahují hormonální pilulky. Pro srovnání jedna tabletka vyšla na dávku z 80 tisíc prasnic. Důležitý zlom přinesla výroba umělého progesteronu, který vynalezl americký chemik z extraktu mexické květiny. Tato látka se začala používat ve velkém při léčbě ženských nemocí. Používat tuto surovinu prvně jako antikoncepční metodu se rozhodli biologové Gregory Pincus, H. C. Chang s porodníkem Johnem Rockem. Po několika pokusech můžeme hovořit, že v roce 1960 se začaly prvně vyrábět antikoncepční pilulky zvané Enavid - 10 (Barták, 2006). U nás se hormonální antikoncepce datuje od roku 1961 díky prof. Lukášovi. Jeho výtvor byl v roce 1965 uveden na český trh a o dva roky později byla zavedena česká nitroděložní tělíska DANA (Weiss Petr a kol., 2010).
2.4.1 Ženská antikoncepce Přirozené metody
Kalendářová metoda
Dnes se používá velmi výjimečně, protože žena musí znát délky posledních 12 menstruačních cyklů. Od nejkratšího cyklu se odečte 18 a tento výsledek je první plodný den. Od nejdelšího cyklu se odečte 11 a výsledkem je poslední plodný den. Tato metoda je nespolehlivá a není ideální ji používat (Roztočil a kol., 2011).
18
Hlenová metoda
Je zaměřena na sledování hlenu tvořeného žlázkami hrdla děložního. Pokud je hlen vodnatější, řidší jde o fázi fertilní, pokud dojde k vymizení hlenu, jedná se o populační fázi (Roztočil a kol., 2011).
Metoda teplotní
Jejím principem je sledovat vzestup bazální teploty po ovulaci. Nejdůležitější je vědět, že neplodné dny začínají večer třetího dne po vzestupu bazální teploty. Teplota se musí měřit minimálně tři měsíce za stejných podmínek a cyklus musí být pravidelný (Roztočil a kol., 2011).
Kojení
K tomu, aby kojení bylo bráno jako antikoncepce, musí žena kojit maximálně po čtyřech hodinách přes den a po šesti hodinách v noci. Dítě musí být plně kojeno, žena po porodu ještě nemá menstruaci a nesmí uplynout více jak šest měsíců po porodu. Tato antikoncepce se využívá především v rozvojových zemích (Roztočil a kol., 2011). Bariérová antikoncepce Bariérová metoda antikoncepce je taková metoda, která zabraňuje podobně jako kondom vstupu spermií do rodidel žen. Mezi výhody této antikoncepce patří celkem vysoká spolehlivost, široká použitelnost i do jisté míry ochrana před pohlavními chorobami. Naopak nevýhody jsou zvýšená infekce močových cest a zhoršená manipulace (Slezáková a kol., 2007).
Ženský kondom (felidom) – je velmi podobný mužskému kondomu.
Před souloží se vsune do pochvy a zachycuje spermie,
Vaginální pesar (diafragma) – je to klobouček z latexu o průměru až 10 cm,
zavádí se do pochvy před koity, odstraňuje se 6 hodin po něm,
Cervikální pesar – přikládá se k hrdlu děložnímu, který jej nasaje (Slezáková
a kol., 2007).
19
Chemická antikoncepce Tato
metoda
je
založena
na
zpomalení
spermií
chemickými
přípravky
(tzv. spermicidy). Nejčastější používanou látkou jsou surfaktanty, jejichž účelem je ničit spermie a následně zamezit jejich pohyblivosti. Tyto přípravky se vyskytují v různých formách. Jak ve formě pěny, krému, čípku, šumivých tablet nebo želé. Žena si jej před pohlavním stykem zavádí do pochvy. Mezi výhody této antikoncepce patří jak široká použitelnost, ale i pozitivní vliv na poševní prostředí a ničení některých virů a bakterií. Naopak nevýhodou může být alergická reakce, snížení prožitku ze sexuálního styku či špatná manipulace v pochvě (Slezáková a kol., 2007). Nitroděložní tělísko Je to spolehlivá a velmi oblíbená metoda. Cizí těleso v dutině děložní působí antikoncepční účinek. Tělísko se zavádí na dobu 5 let, 3 - 4 dny po menstruačním krvácení. Novější tělíska obsahují i hormony, které zvyšují spolehlivost a snižují sílu krvácení. Mechanizmus této antikoncepční metody můžeme popsat jako zánětlivou reakci sliznice děložní na cizí těleso.
Tělísko zastaví spermie pohybující
se z pochvy. Hormony působící v tělísku zabraňují ovulaci (Slezáková a kol., 2007). Hormonální antikoncepce Tento druh antikoncepce je v dnešním moderním světě nejvíce používán. Nejčastěji je podávána v kombinaci progesteronu a estrogenu. Tabletky jsou brány po dobu 21 dní a poté nastává 7 denní pauza kvůli menstruaci. Účinkem této antikoncepce je zabránění ovulace. Tyto pilulky jsou vysoce efektivní, snižují výskyt gynekologických zánětů, zabraňují ektopickému těhotenství, zlepšují akné nebo zabraňují nepravidelnému a bolestivému menstruačnímu cyklu
(Slezáková
a kol., 2007).
20
Sterilizace Je to nevratná forma antikoncepce, kdy dochází ke zneprůchodnění vejcovodů. V České republice lze tento zákrok provést pouze podle zákona č. 373/2011 Sb., O specifických zdravotnických službách (www.zakonyprolidi.cz). Intercepce Jde o nouzovou metodu, která se používá po nechráněném pohlavním styku. Užívá se nejčastěji vysoká dávka sexuálních steroidů do 72 hodin po pohlavním styku (Roztočil a kol., 2011).
2.4.2 Mužská antikoncepce Metody bariérové (prezervativ) Mužský kondom je pouzdro, které se nasazuje před pohlavním stykem na penis a zachytává sperma po ejakulaci (Leife, 2004). Coitus interruptus Neboli
přerušovaná
soulož,
jejímž
cílem
je
ukončení
sexuálního
styku
před orgasmem muže (Roztočil a kol., 2011). Sterilizace Zvaná též jako vazektomie. Jejím principem je přeříznutí obou kanálků, kterými proudí sperma (Leife, 2004).
2.5 Změny v českých rodinách V dnešní moderní době je značně snížen počet rodin, které jsou ve svazku manželském, ale naopak roste počet párů žijící ve volném svazku. Založení rodiny je odkládáno především z ekonomických a bytových důvodů. Snižuje se stabilita a naopak roste počet neúplných rodin. Počet dětí v rodinách je výrazně snížen. Manželé nejsou schopni řešit krizové situace, které se týkají především
21
ekonomických problémů a tím pádem dochází i ke zvýšené rozvodovosti (Matoušek, 2003). České rodiny zažívají těžkosti především po roce 1989. Roste počet dvoukariérových rodin a tím pádem členové rodiny tráví méně času spolu. O děti se často starají prarodiče, jindy rodiče najímají pomocnici do domácnosti. Na těžkosti po roce 1989 nebyl nikdo připraven a většinou souvisí s otevřením prostoru pro nové druhy společensko-ekonomického uplatnění mužů a žen. Mezi takovéto případy můžeme zařadit například konflikty vyvolané tím, že žena má výraznější postavení a vyšší platové ohodnocení. Její partner se tak špatně vyrovnává s tím, že jeho žena je jednak výraznější postavou ve společnosti, ale tak i v domácnosti (Matoušek, 2003). Cílem každé normální ženy je počít potomka. I přesto, že každá moderní žena má dnes stejné příležitosti jako každý muž a je schopna se i tak vzdělávat a pracovat, její úloha porodit dítě její postavení ve společnosti mění na rozdílné od mužů. Žena je přizpůsobena, aby dítěti poskytovala přirozenou výživu, teplo lidského těla, ochraňovala ho a je k němu značně duševně připoutaná. Úloha ženy – matky je důležitější nad mužem díky zachování lidského rodu (Kolektiv autorů, 1964).
2.5.1 Počty sourozenců Více než 50 % dětí vyrůstalo ve dvacátých letech se třemi a více sourozenci. Teprve až v šedesátých letech začínala převyšovat dvoudětná rodina. Počet zastoupení jedináčků, které činí 9-10%, se rapidně nezměnilo. Více než 10% populace vyrůstalo v rodinách, které vznikly opakovanými sňatky rodičů. Na počet sourozenců má také vliv, že v minulosti byl věkový rozdíl u manželů výrazný. U otců narozených do roku 1990 jde o „zpoždění“ zhruba pěti let oproti matkám. Tento věkový rozdíl postupem času mizí (Tuček a kol., 1998).
2.5.2 Rozvodovost Celkem 26 402 páru bylo rozvedeno v roce 2012, což činí o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. V roce 2012 bylo z celkového počtu manželství 57,5 % rozvedených s nezletilými dětmi, tento podíl činil před 20lety dokonce 71,7 %. Na jeden
22
rozvádějící
pár
připadlo
v roce
2012
v průměru
1,5
nezletilého
dítěte
(www.czso.cz). 2.5.3 Sňatečnost V roce 2003 prvně klesl počet uzavřených sňatků v České republice pod 50 tisíc. V roce 2004 počty uzavřených sňatků začaly stoupat, ale bohužel nikterak výrazně. Teprve rok 2007 přinesl výraznější nárůst manželství. V roce 2011 bylo v ČR uskutečněno 45 137 svateb, což činilo nejméně od roku 1918. V následujícím roce se toto číslo mírně zvýšilo. Zajímavé je, že více jak polovina sňatků je uskutečněna mezi páry se stejným vzděláním (www.czso.cz).
2.5.4 Plodnost a věk žen Plodnost žen po roce 1990 se prudce snížila. Plodnost v ČR po roce 1996 patří mezi nejnižší na světě. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo běžné počít potomka ve dvaceti letech a dokonce i v mladším věku. V dnešní době je toto výjimečné a rodina se odsouvá na pozdější dobu (www.czso.cz).
2.5.5 Vhodný věk pro založení rodiny K jedné z nejdůležitější věci při založení rodiny patří bezpochyby věk. Je důležité, aby pár byl nejen vyspělý z hlediska tělesné stránky ale i z duševní stránky. Sice zákon u nás stanovuje hranici dospělosti osmnáct let, ale biologické a psychologické dospělosti člověk dosahuje o něco později, především chlapci. Zde nesmíme opomenout ani menší pocit odpovědnosti a malé životní zkušenosti v ohledu na nízký věk rodičů. Z tohoto všeho vyplývá nejideálnější věk pro uzavření sňatku a následné početí potomka kolem pětadvaceti let u mužů a dvaadvaceti let u žen. Tudíž nejen, že časné sňatky nejsou doporučovány z lékařského a psychologického důvodu ale i pozdější nejsou ideální. A to především proto, že se starší lidé hůře přizpůsobují, jejich manželství bývá citově chudší, a pro větší obtíže starších žen při porodu (Kolektiv autorů, 1964).
23
2.5.6 Rodina a pracovní život v České republice Otázka, která často trápí mladou generaci je, jak správně vydělat dostatek peněz a zároveň mít čas na sebe a svoji rodinu. V naší společnosti je zvykem, že matky tráví svůj čas v domácnosti s dítětem a naopak otec jako hlava rodiny chodí do práce a vydělává na živobytí. Až 80 % domácností, kde je dítě do tří let, tímto modelem fungují. Čím více je dítě starší, tím razantnější jsou změny v postoji obou rodičů k domácnosti. U dítěte ve věku 3 - 5 let je až 55 %, kdy oba rodiče chodí do práce. Ve věku 6 - 14 let dítěte jsou v pracovním nasazení v 83,1 % oba rodičové. Muž v práci a žena doma je pouze jen v 10 % případů. Viz. Příloha č. 2. (www.czso.cz).
2.5.7 Muž jako otec Ve většině rodin funguje volnější vztah muže k dítěti. To, jak se muž bude chovat jako otec, se formuje už od jeho dětství. Je všeobecně známo, že matka má k dítěti užší vztah než muž. Není překvapením, že děti vypovídají, že matky mají častější zájem o volnočasové aktivity dítěte, o jejich kamarády, či se více dovedou bavit o filmech, módě nebo škole. Naopak s otcem se děti více baví na téma sportu a politiky. Otec se méně zajímá o přípravu dítěte do školy ale i méně než matka mluví s dítětem o jeho práci. Rozdíl mezi rolí matky a otce není příliš veliký, ale je pozoruhodný. Děti častěji vypovídají, že mají špatnější vztahy s otcem než s matkou. Je to dáno tím, že matka je spíše člověk, který prosí a žádá dítě, kdežto otec častěji než matka rozkazuje. Otce také děti určují častěji jako „hlavu rodiny“ a ve většině případů, pokud neodpoví oba stejně, je pro ně člověk, který rozhoduje o důležitých věcech. Avšak na otázku čí názory jsou pro děti důležitější, odpovídají naopak (Možný, 1990).
2.6 Zaměstnanost a kompetence zaměstnané ženy v Evropě do roku 1998 Přibližně od roku 1950 prošla zaměstnanost žen ve vyspělých zemích Evropy rozmanitými změnami. Je důležité říci, že tyto procesy se zcela odlišovaly od podmínek zaměstnanosti žen v České republice.
24
Nejdůležitějšími rozdíly, které odlišovaly pracující ženy ve vyspělejších zemích a Češky jsou následující: “Vzdělanostní úroveň žen je v těchto zemích vyšší než v ČR a to v rozmezí 20 – 35 % vysokoškolaček oproti 8 % v ČR, to má vliv na formování ženské elity v různých sférách politického i sociálního života”. “Ženská elita se podílí na definování a prosazovaní zájmů spjatých s vyrovnáváním genderových rozdílů či diskriminace v zaměstnání”. “Rozdílem, který odráží spíše politickou stránku, ale nepřímo monitoruje i zaměstnaneckou a sociální sféru, je skutečnost, že vyspělé demokracie připisují rovnoprávnosti žen primární důležitosti. Reálnými produkty této činnosti jsou jak nadnárodní, tak národní vládní i nevládní organizace a instituce, které rovněž příležitosti mužů a žen sledují a vyhodnocují”. “Politický a mediální diskurs, který tematizuje různé okolnosti a podmínky ženské práce, genderové rovnosti v různých profesích či otázkách nezaměstnanosti” (Tuček a kol., 1998, str. 101, 102). Do pracovních příležitostí žen ale i do osobního života zasahovalo to, v jakém sociálním a hodnotovém rámci zaměstnanost žen probíhala. Vzájemná souvislost mezi zaměstnáním a rodinou byl u Češek odlišný od přístupu a modelů zaměstnaných žen ve vyspělých demokraciích (Tuček a kol., 1998).
2.7 Práva a povinnosti rodičů „Rodiče jsou povinni pečovat soustavně a důsledně o výchovu a výživu dětí a řídit jejich jednání tak, aby z nich vyrostli zdraví a uvědomělí občané.“ (Kolektiv autorů, 1964, str. 129). Stát se stará, aby děti měli nejlepší podmínky a docházelo k jejich všestrannému rozvoji. Proto cílem státu je podporovat rodiče, kteří vykonávají své právo, sledovat výchovu rodičů a zasahovat poučením nebo dokonce i zákroky tam, kde je potřeba. Radu rodičům jsou povinni poskytnout nejen školská zařízení ale i příslušné odbory národního výboru či opatrovnický soud. Na rodiče, kteří by měli o pomoc požádat
25
a neučiní tak, se vztahuje zákon, aby na takové případy upozorňovali ostatní občané (Kolektiv autorů, 1964). Organizace s názvem ILO v roce 2000 formulovala základní požadavky na ochranu v mateřství. Tyto požadavky obsahují práva žen na odchod na mateřskou dovolenou, právo na požadovanou lékařskou péči, právo na přestávky na kojení, na zvýšenou ochranu zdraví při práci a zaměstnaneckou ochranu a ochranu proti diskriminaci (www.mpsv.cz).
2.7.1 Práva pracujících žen, které jsou po porodu či kojící Zdraví těhotných žen, či krátce po porodu je období, které je zvláště citlivé. Proto tyto ženy jsou chráněny právem ES i legislativou proti zvláštním rizikům souvisejícím s jejich zdravotním stavem, ale zároveň také zajišťuje, aby jejich stav nebyla záminka pro diskriminaci na pracovišti. Právo ES udává konkrétní práva, která jsou nezbytná pro chránění žen před a po porodu, bez ohledu na to, v jakém státě žena bude pracovat. Cílem těchto práv je chránit zdravotní stav pracujících žen, ochránit je před neoprávněním propuštěním a zajistit jim minimální dobu dovolené (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002).
2.7.2 Bezpečná práce Pokud je žena v jiném stavu, krátce po porodu nebo kojící, má právo na jistou úroveň ochrany zdraví a jeho bezpečnost v zaměstnání. Pokud žena chce těchto práv využívat, musí o svém stavu předat informace zaměstnavateli. Jestliže žena pracuje v rizikovějších podmínkách, např. je vystavena účinkům nebezpečných činitelů, povinnost zaměstnavatele je posoudit rizika, která ohrožují bezpečnost zdraví či negativně ovlivňují průběh těhotenství nebo kojení. Po posouzení podmínek je zaměstnavatel povinen těhotnou ženu, či kojící ženu informovat o výsledcích. Jsou-li zjištěna nějaká rizika, je nesmírně důležité, aby zaměstnavatel přijal opatření nezbytné k tomu, aby žena těmto rizikům nebyla vystavena. A to je provedeno buď dočasnou úpravou pracovní doby ženy či úpravou pracovních podmínek. Pokud úprava
pracovní
doby
nebo
úprava
pracovních
podmínek
není
možná,
je zaměstnavatel povinen ženu převést na jinou práci. Pokud převedení ženy nelze, má nárok na poskytnutí pracovního volna v souladu s národní legislativou 26
nebo praxí. Nemusí pracovat na pracovišti, kde byla prokázána existence rizik ohrožujících její zdraví a bezpečnost (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002).
2.7.3 Noční práce Těhotné ženy ani krátce po porodu nejsou povinny vykonávat noční práce. Pokud žena chce této možnosti využít, má nárok být převedena do denního provozu. Pokud toto nelze, ženě by mělo být poskytnuto náhradní volno v trvání mateřské dovolené (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002).
2.7.4 Mateřská dovolená Ať pracuje žena v jakékoliv zemi, pokud je těhotná, má nárok na nepřetržité období mateřské dovolené v délce nejméně 14 týdnů. A to minimálně 2 týdny před a 2 týdny po porodu. Pokud jsou ženy na mateřské dovolené, nemusí pobírat plnou náhradu mzdy. Náhrada mzdy, pokud je žena na mateřské, se určuje dle národní legislativy země, ve které žena pracuje a nejmenší výše dávky činí výše nemocenských dávek (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002).
2.7.5 Pracovní volno na prohlídky Těhotná žena má právo na pracovní volno a to dokonce bez ztráty výdělku k absolvování těhotenských prohlídek, pokud jejich uskutečnění lze provést pouze v průběhu pracovní doby (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002).
2.7.6 Zákaz propuštění Těhotná žena nesmí být propuštěná z důvodu těhotenství a to po celou dobu těhotenství. Propuštěná nesmí být ani v době mateřské dovolené. Bohužel, takové propuštění je možné v určitých případech, které nesouvisí s těhotenstvím a které je povoleno podle národní legislativy nebo praxe (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002).
27
2.8 Sociální síť Většina občanů se v průběhu svého života setká se situací, kterou není schopna řešit vlastními silami. Pokud se v takovéto situaci ocitne, může se obrátit na pomoc státu. Sociální síť je u nás vytvořena nejen pomocí sociálního pojištění, státní sociální podpory, ale i sociální pomoci, která se u nás vyskytuje jako sociální péče a sociální služby (Kozlová, 2005).
2.8.1 Sociální služby Jsou to takové služby, které jsou poskytovány potřebným občanům. Tito občané potřebují pomoc z důvodu zhoršení zdravotního stavu nebo by nedokázali bez pomoci zvládnout tíživou situaci. Mezi takovéto občany patři zejména: rodiny s dětmi, osoby těžce zdravotně postiženi či senioři, osoby společensky nepřizpůsobiví (Kozlová 2005). Sociální služby, které jsou poskytovány ve prospěch rodiny, mají za úkol především pomoci osamoceným rodičům zvládnout tíživou situaci ale i ochránit nezletilé dítě (Kozlová, 2005).
2.8.2 Sociální péče Je uskutečňována především formou dávek, které se dále rozdělují na věcné a peněžité. Dále jsou členěny na dávky jednorázové a opakující se (Kozlová, 2005). Dávky sociální péče, které jsou nejvíce uplatňovány pro rodiny s dětmi: opakující se peněžitý příspěvek podmíněný sociální potřebností jednorázový peněžitý příspěvek věcná pomoc bezúročné půjčky příspěvek na výživu dítěte (jednorázový a opakovaný)
28
příspěvek na úhradu bytu (Matoušek, O. Koláčková, J. Kodymanová, 2005). Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších přepisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: přídavek na dítě rodičovský příspěvek příspěvek na bydlení porodné pohřebné dávky pěstounské péče (Petrášek, 2007, str. 41).
29
Přídavek na dítě Na tuto dávku má nárok taková rodina, jejíž čistý měsíční příjem nepřesahuje částku 2 - 4 násobek životního minima. Životní minimum pro rok 2014 činí 3410 Kč za jednotlivce. Výše přídavků na dítě se počítá dle jeho věku. Je vyplácená ve třech různých částkách: dítě do 6 let má nárok na příspěvek 500 Kč měsíčně dítě do 15 let má nárok na příspěvek 610 Kč měsíčně dítě do 26 let má nárok na příspěvek 700 měsíčně Stále však nesmíme zapomenout, že dítě musí být nezaopatřené. Nezaopatřené dítě je takové dítě, které navštěvuje denní školské zařízení a soustavně se připravuje na výkon budoucího povolání (www.socialni-davky-2013.eu). Rodičovský příspěvek Tato dávka je vyplácená jednomu z rodičů dítěte, a to na nejmladší dítě v rodině, ale maximálně do 4 let věku dítěte. Rodič musí mít trvalé bydliště na území ČR a dítě nesmí navštěvovat školská zařízení více jak 46 hodin měsíčně. Maximální částka tohoto příspěvku je 220 tisíc Kč a žadatel, který bude tento příspěvek pobírat, si může vybrat, zda se tato částka bude dělit mezi dva, tři nebo čtyři roky. Ale od roku 2012 je v platnosti omezení, že rodičovský příspěvek je maximálně 70 % předchozího výdělku. To znamená, že pokud měl žadatel nízký vyměřovací základ, bude mít i nižší tento příspěvek. Nejčastěji žena odchází na mateřskou dovolenou před porodem a čerpá tak dávku zvanou peněžitá pomoc v mateřství. Na tuto dávku mají nárok pouze ty ženy, které před porodem pracovaly a platily nemocenské pojištění. Poté si jeden z rodičů může zažádat o rodičovský příspěvek na zvolené období (www.socialni-davky-2013.eu). Příspěvek na bydlení Nárok na tuto dávku vzniká ve chvíli, kdy na úhradu bydlení připadá minimálně 30 % všech vašich příjmů. Ale zároveň těchto 30 % nesmí být menších, než zákon
30
stanovuje náklady na bydlení. V bytě či domě musí mít tento žadatel trvalý pobyt. Pro výpočet příspěvku na bydlení je rozhodující životní minimum obyvatel domu či bytu a vládou stanovené náklady na domácnost. O příspěvek je možno žádat i zpětně, ale nejpozději do třech měsíců (www.socialni-davky-2013.eu). Porodné Tato dávka je určená matkám a přispívá na výdaje, které souvisí s narozením prvního dítěte. Pokud žena po porodu dítěte zemře a porodné jí nebylo vyplaceno, nárok na dávku získává otec dítěte. Nárok na tuto dávku má také osoba, která se stará o dítě mladší jednoho roku (Petrášek, 2007). Na porodné mají nárok ty rodiny, kterým se narodí dítě a zároveň jejich příjmy (za předcházející čtvrtletí) nepřesáhnou 2,4 násobek životního minima. Výše částky je při narození 1 dítěte 13 000 Kč a při narození dvou a více dětí najednou 19 500 Kč (www.socialni-davky-2013.eu). Pohřebné Tato dávka je pouze pro vybavení pohřbu nezletilého dítěte, či rodičům nezletilého dítěte. Výše této dávky činí 5 000 Kč (www.socialni-davky-2013.eu). Dávky pěstounské péče Nárok na tuto dávku mají ti, kteří se starají o svěřené dítě (v pěstounské péči) a zároveň jsou zapsány jako osoby, které smějí vykonávat tuto péči. Mezi dávky pěstounské péče patří: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek při ukončení pěstounské péče Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte
31
Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla (www.socialni-davky2013.eu).
2.9 Rodina Semknutí citových vztahů mezi manželi přináší každé žádoucí těhotenství. Jejich vzájemná radost přináší nárůst něžnostem. Každý budoucí otec si v tuto dobu musí uvědomit, že těhotná žena je více citlivá na nedostatek taktu, pozornosti a něžnosti. Tím více si váží projevů manželovy praktické a účinné pomoci nejen v domácnosti. Ohleduplná starostlivost muže k ženě by měla být nejen v těhotenství, ale i při porodu a po něm (Kolektiv autorů, 1964). Rodina byla od pradávna prvním a velmi často i jediným zdrojem podpory osob, které se ocitli v nesnázích. Význam slova rodina je nenahraditelný, protože optimálně spojuje osobní zaujetí dospělých na prospěchu partnerů i dětí. Rodina je speciální skupina, jež je spojena s fungováním celé společnosti. Je určována jako základ státu (Matoušek 2003; Gillernová, Buriánek, 2010). Rodinu z pohledu psychologie můžeme definovat jako: „společenská skupina spojená manželstvím nebo pokrevními vztahy a odpovědností a vzájemnou pomocí“ (Špaňhelová, 2010, str. 12). Z jiného pohledu můžeme rodinu pojmenovat jako: “biopsychosociální skupina, která vzniká ze dvou členů odlišného pohlaví, mezi kterými neexistují pokrevní pouta, a z jejich dětí.“ (Špaňhelová, 2010, str. 12).
2.9.1 Funkce rodiny Biologicko-reprodukční – žena a muž mají povinnost počít potomka. Ekonomicko – zabezpečovací - jejich cílem je zabezpečení dětí z finančního hlediska do té míry, jak jsou rodiče schopni. Emocionální – citově uspokojit potřeby dítěte. Navodit důvěru a pocit jistoty v rodinném zázemí. Sociálně výchovná – naučit dítě tomu, aby bylo schopno fungovat mezi jinými dětmi a ve společnosti ostatních (Špaňhelová, 2010).
32
2.9.2 Dělení rodiny Díky plnění funkcí rodiny ve vztahu k dítěti můžeme rozlišit: Rodinu funkční – to je taková rodina, která plní všechny svoje funkce řádně. Rodina problémová – to je taková rodina, v níž se při plnění některých funkcí vyskytují problémy, které žádným způsobem nenarušují zdravý vývoj dítěte. Rodina disfunkční – můžeme definovat jako rodinu, kde nejsou plněny základní funkce rodiny a tím pádem je ohrožena výživa, zdravotní stav i psychický vývoj dítěte. Rodina afunkční – tj. taková rodina, která v žádném případě neplní základní funkce rodiny a tím ohrožuje nejen zdraví ale i život dítěte. Rodina rekonstruovaná – s tímto tipem rodiny se setkáváme rok od roku častěji a je to taková rodina, ve které je jeden z rodičů jejich biologickým rodičem a druhý nikoli (Mahrová, 2008).
2.9.3 Funkce matky Protože moderní společnost umožňuje ženám různorodé zapojení do pracovní činnosti, vyskytuje se zde otázka vztahu ženy jako manželky a matky. Jsou kladeny velké požadavky, aby žena byla nejen spolehlivou pracovnicí ale i dobrou manželkou, matkou i hospodyní. Je pochopitelné, že tyto nároky na ženy jsou kladeny nesmírně vysoko a často dochází k jejich rozporu. Po narození nového člena rodiny se způsob života ženy zásadně mění. Je důležité, aby budoucí maminky věděly všechny okolnosti, které by měly zvážit při rozhodnutí založit rodinu. Matka je nejdůležitější osobou v životě novorozence. Je to člověk, který dítě ochraňuje v bezpečí, je pečlivý a laskavý. Matka dává dítěti nejen čas při kojení, přebalování, koupání, či procházkách ale i úsměv a společnost. Důležitý je přirozený styk s děťátkem, protože pomáhá porozumění mezi rodiči i dobrým vztahům do budoucna (Kolektiv autorů, 1964).
33
2.9.4 Funkce otce Úloha otce v rodině je zamlžena několika předsudky. Někdo dosud zastává názor, že otec je pouze ten, který vystupuje jako výkonný orgán a kárá přestupky. Někdo naopak tvrdí, že otec se nepodílí na výchově dětí a tuto úlohy připisuje pouze ženám. Muži se často odvolávají na svoji funkci jako živitele rodiny a potřebu svého soukromí a svých zájmů. Často si neuvědomují, že i ženy jsou výdělečně činné, zároveň se starají o děti i o domácnost. Tento model otce není příliš častý, ale bohužel se s ním setkáváme. Převážně se muži na svého potomka těší a dovedou s ženou hovořit a domluvit se na uspořádání domácnosti. Muž by měl už od začátku vystupovat a formovat si vztah s dítětem. Snažit se pomáhat, ať už měnit plínky či pomáhat s domácností. Pokud se otec sžije s dítětem už od narození, bude vědět jeho přednosti i zápory a dokáže mu poradit (Kolektiv autorů, 1964). Role otce i matky nejsou úplně stejné, a proto přísloví „ve dvou se to lépe táhne“ je pravdivé, a to především ve výchově. Funkce matky i otce se navzájem doplňují a tím vytváří ideální prostředí pro výchovu dítěte. Avšak rodiče se nestanou z nikoho automaticky po zplození potomka. Rodičové se stanou z ženy a muže teprve tehdy, kdy spolu zvládnou nejen radostnou cestu ale i cestu trnitou, která jim otevře nové brány při utváření nového človíčka (Kolektiv autorů, 1964).
34
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu K výzkumu byla využita forma kvantitativního výzkumu za pomocí anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 13 otázek, vlastní konstrukce.
3.2 Charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly rozdány mezi ženy prvorodičky rodící v dnešní moderní společnosti a matky rodící převážně před 20lety. Dotazníky byly schváleny vrchní sestrou a rozdány na oddělení šestinedělí a gynekologii v Oblastní nemocnici Rychnov nad Kněžnou. Dále jsem dotazníky rozdávala v gynekologické ordinaci Žamberk a také jsem jej rozesílala pomocí internetu. Šetření probíhalo od listopadu 2013 do konce března 2014. Celkem bylo rozdáno 101 dotazníků prvorodičkám, z nichž se mi nevrátil pouze 1. A 100 starším maminkám, které se mi vrátily všechny. Dotazníky, kdy mi maminky odpověděly, že jejich těhotenství nebylo plánované, jsem poté vyřadila. Dotazník obsahoval 13 srozumitelných otázek, kdy jsem poté zaznamenávala odpovědi do tabulek a grafů.
3.3 Zpracování získaných dat Získaná data jsem zpracovala pomocí Microsoft Excel do tabulek a grafů. Dále jsem použila aplikaci Microsoft Word.
35
3.4 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1: Jaký je Váš věk? Prvorodičky Tabulka 1. Věk, prvorodičky n
%
15-20
2
3%
21-25
25
33%
26-30
35
46%
31-35
10
13%
36-40
4
5%
41-45
0
0%
46 a více
0
0%
Celkem
76
100%
Z této první tabulky, kdy jsem se dotazovala na věk matek rodící v nedávné době, lze vyčíst, že 46 % dotazovaných žen (35 respondentů) porodilo mezi 26 - 30 rokem. Ve věkovém rozmezí 21 - 25 let porodilo 33 % dotazovaných (25 respondentů), 13 % (10 respondentů) ve věku 31 - 35 let, 5 % (4 respondenti) ve věku 36 - 40 let a pouze 3 % (2 respondenti) ve věku 15 - 20 let.
36
Otázka číslo 1: Jaký je Váš věk? Starší prvorodičky Tabulka 2. Věk, starších prvorodiček
n
%
36-40
3
4%
41-45
36
54%
46 a více
28
42%
Celkem
67
100%
Z této tabulky lze zjistit, že matky, které porodily převážně před dvaceti lety, jsou v 54 % (36 respondentů) ve věkovém rozmezí 41 - 45 let. Následně jsou ženy v 42 % případech (28 respondentů) v rozpětí 46 a více let. A jen 4 % (3 respondenti) jsou ve věku 36 - 40 let.
37
Otázka číslo 2: Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
Graf 1. Vzdělání matek
U otázky, kdy jsem se dotazovala na vzdělání matek rodící v nedávné době, má většina žen, což činí 55 % (42 respondentů) středoškolské vzdělání, následně 25 % (19 respondentů) vysokoškolské vzdělání, 16 % (12 respondentů) střední odborné bez maturity a 4 % (3 respondenti) žen základní vzdělání. Vzdělání matek rodících převážně před dvaceti lety bylo nejčastější středoškolské, které činí 57 % (38 respondentů). Vzápětí bylo nejčastější vzdělání střední odborné bez maturity, které je u 31 % (21 respondentů), dále vysokoškolský titul vlastní 10 % žen (7 respondentů) a jen 1 % (1 respondent) má základní vzdělání.
38
Otázka číslo 3: Jaký je Váš stav?
Graf 2. Stav matek
Dotazované prvorodičky jsou vdané v 49 % (37 respondentů), vzápětí 43 % žen (33 respondentů) jsou svobodné a žijí s partnerem a 8 % matek (6 respondentů) žijí samy. Celkem 81 % dotazovaných starších prvorodiček (54 respondentů) uvedlo, že jsou vdané. Jen 12 % žen (8 respondentů) napsalo, že jsou svobodné a žijí s partnerem a 7 % žen (5 respondentů), že jsou svobodné a žijí samy.
39
Otázka číslo 4: Jaký byl Váš věk při narození prvního dítěte? Prvorodičky Tabulka 3. Věk při narození prvního dítěte, prvorodičky N
%
20
2
3%
21
1
1%
22
7
9%
23
3
4%
24
11
14%
25
3
4%
26
5
7%
27
5
7%
28
4
5%
29
8
11%
30
13
17%
31
2
3%
32
2
3%
33
4
5%
35
2
3%
38
1
1%
39
2
3%
40
1
1%
celkem
76
100%
Věkovou různorodost prvorodiček dnešní doby znázorňuje tato tabulka. Věk 30 let byla odpověď v 17 % (13 respondentů), kdy ženy rodily. V 14 % (11 respondentů) se vyskytuje věk 24 let a v 11 % (8 respondentů) se vyskytuje věk 29 let.
40
Otázka číslo 4: Jaký byl Váš věk při narození prvního dítěte? Starší prvorodičky Tabulka 4. Věk při narození prvního dítěte, starší prvorodičky N
%
18
3
4%
19
4
6%
20
12
18%
21
12
18%
22
9
13%
23
6
9%
24
9
13%
25
5
7%
26
1
1%
27
3
4%
29
2
3%
30
1
1%
celkem
67
100%
V 18 % starší prvorodičky (12 respondentů) uvádí věk 20 a 21 let při narození prvního dítěte. Ve 13 % (9 respondentů) porodilo ve 22 a 24 letech. A až 7 % žen (5 respondentů) porodilo v 25 letech.
41
Otázka č. 5: Bylo Vaše první dítě plánované?
Graf 3. Plánované rodičovství
Ze sta dotazovaných žen prvorodiček odpovědělo 76 % (76 respondentů), že jejich těhotenství bylo plánované a zbylých 24 % (24 respondentů), že jejich těhotenství bylo neplánované. Ze sta dotazovaných žen, které rodily převážně před dvaceti lety, odpovědělo 67 % (67 respondentů), že jejich těhotenství bylo plánované a 33 % (33 respondentů), že jejich těhotenství bylo neplánované.
42
Otázka číslo 6: S kým jste bydlela před otěhotněním (prvního dítěte)?
Graf 4. Bytové podmínky před prvním otěhotněním
Na otázku, s kým bydlely před otěhotněním prvního dítěte, odpovídaly ženy prvorodičky v 45 % případů (34 respondentů) s manželem, následně v 43 % (33 respondentů) bydlely s přítelem, v 4 % (3 respondenti) samy či s manželem a rodiči, v 3 % (2 respondenti) s partnerem a rodiči, pouze v 1 % (1 respondent) ženy bydlely samy. Starší prvorodičky v 46 % (31 respondentů) odpověděly, že před otěhotněním prvního dítěte bydlely s manželem, následně 21 % (14 respondentů) bydlely s manželem a rodiči, 13 % (9 respondentů) bydlely s partnerem, 9 % (6 respondentů) sama s rodiči, 4 % (3 respondenti) s partnerem a rodiči či jinak.
43
Otázka číslo 7: Odrazila se délka Vašeho studia na prvním plánovaném rodičovství?
Graf 5. Vliv délky studia na plánované rodičovství
Celkem 78 % dotazovaných žen (59 respondentů) odpověděly, že délka studia neovlivnila jejich první plánované rodičovství. Pouze 22 % žen (17 respondentů) potvrdily, že délka studia je ovlivnila. Starší prvorodičky na otázku, zda se odrazila délka studia na prvním plánovaném rodičovství v 88 % případech (59 respondentů) odpověděly ne. Zbývajících 12 % žen (8 respondentů) potvrdily, že byly ovlivněny délkou studia.
44
Otázka číslo 8: Ovlivnil Vás profesní růst v zaměstnání při prvním plánovaném rodičovství?
Graf 6. Vliv profesního růstu na plánované rodičovství
63 % dotazovaných žen prvorodiček (48 respondentů) na otázku, zda byly ovlivněny profesním růstem v zaměstnání při plánovaném rodičovství, odpověděly ne. 28 % žen (21 respondentů) odpověděly, že profesní růst pro ně nebyl stěžejním kritériem. 4 % (3 respondenti) označily, že profesní růst upřednostňovaly a pouze 5 % (4 respondenti) dotazovaných určila, že profesní růst byl stěžejním kritériem při rozhodování založit plánovanou rodinu. Na otázku, zda starší prvorodičky byly ovlivněny profesním růstem v zaměstnání při plánovaném rodičovství, udává 76 % žen (51 respondentů), že nebyly profesním růstem ovlivněny, 19 % dotazovaných (13 respondentů) udává, že profesní růst pro ně nebyl stěžejním kritériem a pouze 4 % (3 respondenti) upřednostňují profesní růst.
45
Otázka číslo 9: Hrála velkou roli před prvním otěhotněním Vaše finanční situace?
Graf 7. Vliv finančního růstu na plánované rodičovství
Před otěhotněním prvorodičky uvedly v 70 % (53 respondentů), že pro ně nehrála velkou roli finanční stránka. Zbylých 30 % (23 respondentů) potvrdily důležitost finanční stránky před otěhotněním. 90 % dotazovaných starších žen (60 respondentů) na otázku, zda je ovlivnila při rozhodnutí otěhotnět finanční situace, odpovědělo ne. Pouze 10 % žen (7 respondentů) udává, že byly ovlivněny finanční stránkou před otěhotněním.
46
Otázka číslo 10: Užívala jste někdy před otěhotněním návykové látky? (Alkohol, cigarety, drogy)
Graf 8. Užívání návykových látek před otěhotněním
42 % prvorodiček (32 respondentů) přiznává užívání návykových látek před otěhotněním. Zbylých 58 % matek (44 respondentů), užívání návykových látek před otěhotněním neguje. Až 69 % dotazovaných starších prvorodiček (46 respondentů) vyvrací užívání návykových látek před otěhotněním. Zbylých 31 % (21 respondentů) potvrzuje užívání návykových látek před otěhotněním.
47
Otázka číslo 10 b: Pokud jste užívala návykové látky, co jste udělala po rozhodnutí otěhotnět.
Graf 9. Změna v postoji užívání návykových látek po rozhodnutí otěhotnět
Ženy, které před otěhotněním požívaly návykové látky, udávají v 84 % (27 respondentů), že po rozhodnutí otěhotnět přestaly tuto látku požívat. Zbylých 16 % prvorodiček (5 respondentů) tuto návykovou látku omezily. Až 86 % starších matek (18 respondentů) přestalo návykové látky užívat po rozhodnutí otěhotnět. Zbylých 14 % žen (3 respondenti) návykové látky omezily.
48
Otázka číslo 11: Co jste udělala po rozhodnutí otěhotnět?
Graf 10. Změna v životním stylu po rozhodnutí otěhotnět
Po rozhodnutí otěhotnět se prvorodičky v 54 % případů (41 respondentů) rozhodly informovat
a
změnit
svůj
styl,
32
%
prvorodiček
(24
respondentů)
se před otěhotněním sice informovaly, ale dosavadní životní styl nezměnily. 12 % žen (9 respondentů) se neinformovaly vůbec a zbylá 3 % (2 respondenti) uvádí jinou informaci. Z tabulky je patrná změna životního stylu v postoji po rozhodnutí otěhotnět. 43 % starších prvorodiček (29 respondentů) se sice informovaly, ale na svém dosavadním životním stylu nezměnily nic, 27 % žen (18 respondentů) se vůbec neinformovaly a 25 % žen (17 respondentů) se informovaly a změnily svůj životní styl. Zbylá 4 % (3 respondenti) udává jinou informaci.
49
Otázka číslo 12: Jak dlouho jste se s přítelem znali před prvním otěhotněním?
Graf 11. Délka známosti před otěhotněním
Nejběžnější odpovědí na otázku, jak dlouho se prvorodičky znaly s partnerem před rozhodnutím otěhotnět, je 5 až 10 let a objevuje se v 38 % odpovědí (29 respondentů). 26 % dotazovaných (20 respondentů) udává délku známosti 2 až 5 let, 22 % (17 respondentů) rok až dva, 8 % (6 respondentů) 10 a více let a 5 % (4 respondenti) se znalo s partnerem před otěhotnění méně jak rok. Starší prvorodičky znaly svého partnera před prvním otěhotněním v 49 % případech (33 respondentů) 2 až 5 let. V 34 % případech (23 respondentů) odpověděly ženy délku známosti rok až dva, v 10 % ženy (7 respondentů) odpověděly 5 až 10 let a 6 % žen (4 respondenti) znaly svého partnera méně jak rok.
50
Otázka číslo 13: Používala jste před otěhotněním nějakou formu antikoncepce?
Graf 12. Užívání antikoncepce před otěhotněním
Antikoncepci prvorodičky před otěhotněním užívaly v 63 % (48 respondentů) a ve zbylých 37 % ženy (28 respondentů) antikoncepci neužívaly vůbec. Starší prvorodičky v 82 % (55 respondentů) nebraly antikoncepce vůbec. Pouze 18 % žen (12 respondentů) braly antikoncepci před otěhotněním.
51
3.5 Analýza a interpretace hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že délka studia ovlivňuje plánované rodičovství.
Graf 13. Vliv délky studia na založení rodiny
Na první pohled je zřejmé, že převaha až 83 % prvorodiček uvádí, že nebyly ovlivněny délkou studia při rozhodnutí založit rodinu. Pouze 17 % žen potvrdila, že délka studia je ovlivnila při plánovaném rodičovství. Hypotéza se nepotvrdila.
52
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že finanční situace ovlivňuje plánované založení rodiny.
Graf 14. Vliv finanční situace na založení rodiny
Celkem 79 % všech dotazovaných matek odpovědělo, že nebyly ovlivněny po finanční stránce při rozhodnutí založit rodinu. Pouze 21 % respondentů potvrdilo vliv finanční situace při plánování založit rodinu. Hypotéza se nepotvrdila.
53
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že profesní růst matky ovlivňuje pánované rodičovství.
Graf 15. Vliv profesního růstu na založení plánované rodiny
Ne, profesní růst mě neovlivnil, odpovědělo 69 % dotazovaných žen. Profesní růst nebyl stěžejním kritériem, uvedlo 24 % žen. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že profesní růst upřednostňují a jen 3 % dotazovaných odpověděla, že profesní růst byl stěžejním kritériem při rozhodnutí založit rodinu. Hypotéza se nepotvrdila.
54
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 70 % žen před otěhotněním nekouřila, nepožívala alkohol ani drogy.
Graf 16. Užívání návykových látek před těhotenstvím
Z grafu lze vyčíst, že převaha žen před otěhotněním nekouřila, nepožívala alkohol ani drogy (63 % respondentů). Zbylých 37 % žen odpovědělo, že před těhotenstvím neužívaly žádné návykové látky. Hypotéza se nepotvrdila.
55
Hypotéza č. 5: Domnívám se, že pokud ženy kouřily, či požívaly alkohol nebo drogy v těhotenství to neomezily a ani nepřestaly.
Graf 17. Změna v užívání návykových látek po rozhodnutí otěhotnět
Až 85 % žen po rozhodnutí založit rodinu přestaly kouřit, používat alkohol či drogy. Dalších 15 % žen návykové látky omezily. Žádná žena z dotazovaných nepožívala návykové látky po rozhodnutí založit rodinu nadále. Hypotéza se nepotvrdila.
56
Hypotéza č. 6: Domnívám se, že věk prvorodiček na Rychnovsku a Orlickoústecku v současné době je významně rozdílný jak před 20lety.
Graf 18. Průměrný věk prvorodiček a žen rodících převážně před dvaceti lety
Ženy rodící převážně před dvaceti lety rodily v průměru ve věku 22,3. Naproti tomu ženy rodící v nedávné době rodily v průměru ve věku 27,7. Hypotéza se potvrdila.
57
Hypotéza č. 7: Domnívám se, že více jak 50 % prvorodiček, v současné době, dosahuje vysokoškolského vzdělání.
Graf 19, Vzdělání prvorodiček
Až 55 % prvorodiček uvádí, že dosáhly středoškolského vzdělání, 25 % vysokoškolského vzdělání, 16 % středního odborného bez maturity a pouze 4 % dosáhly základního vzdělání. Hypotéza se nepotvrdila.
58
Hypotéza č. 8: Domnívám se, že v 21. století je více svobodných matek než před 20lety.
Graf 20. Současný stav žen
Z grafu je patrné, že 81 % starších prvorodiček je vdaných, naproti 37 % žen rodících v nedávné době. Z toho vyplývá, že 43 % prvorodiček jsou svobodné a žijí s partnerem a 8 % jsou svobodné a žijí samy. Naproti tomu ženy rodící převážně před dvaceti lety, jsou svobodné a žijí s partnerem, ve 12 % a v 7 % jsou svobodné a žijí samy. Hypotéza se potvrdila.
59
Hypotéza č. 9: Domnívám se, že více jak 70 % žen před 20lety porodilo první dítě mezi 18 - 22 rokem.
Graf 21. Věk prvorodiček rodících před dvaceti lety
Až 60 % starších žen porodilo své první dítě v rozmezích mezi osmnáctým až dvacátým rokem věku. Naproti tomu zbylých 40 % dotazovaných porodilo své první dítě v jiném věkovém rozmezí. Hypotéza se nepotvrdila.
60
Hypotéza č. 10: Domnívám se, že před 20lety žilo více žen před otěhotněním u rodičů než v současné době.
Graf 22. Bytové zázemí před otěhotněním
Z grafu je patrná převaha starších prvorodiček, které žily u rodičů. V 21 % u rodičů žily s manželem, ve 4 % žily s partnerem u rodičů a v 9 % žily samy u rodičů. Hypotéza se potvrdila.
61
Hypotéza č. 11: Domnívám se, že více jak 60 % žen po rozhodnutí otěhotnět změnily svůj životní styl.
Graf 23. Změna životního stylu po rozhodnutí otěhotnět
Z grafu je patrná změna životního stylu pouze u 41 % respondentů. Dalších 37 % žen uvádí, že se sice informovaly, ale životní styl nezměnily. Až 19 % žen se neinformovalo o změně životního stylu vůbec a 3 % žen uvádí jiné informace. Hypotéza se nepotvrdila.
62
Hypotéza č. 12: Domnívám se, že před 20lety ženy partnera znaly kratší dobu než v současnosti.
¨ Graf 24. Délka známosti před otěhotněním
Z grafu vyplývá, že 49 % starších žen znalo svého partnera před otěhotněním dva až pět let, 34 % žen uvádí délku známosti rok až dva. Naproti tomu prvorodičky uvádí, že svého partnera znaly převážně a to ve 38 % pět až deset let a ve 26 % dva až pět let. Hypotéza se potvrdila.
63
Hypotéza č. 13: Domnívám se, že až 90 % žen dnes používalo antikoncepci před otěhotněním.
Graf 25. Užívání antikoncepce před otěhotněním
Z grafu je patrná převaha užívání antikoncepce: v 63 % případů dotazovaných žen. Zbylých 37 % žen odpověděly, že antikoncepci před těhotenstvím neužívaly. Hypotéza se nepotvrdila.
64
3.6 Diskuze Dotazníky byly rozděleny ženám dvou kategorií. První skupinu tvořily ženy prvorodičky rodící v nedávné době. Druhou skupinou byly starší ženy, které porodily své první dítě přibližně před 20lety. Bylo Vaše první dítě plánované? Tato otázka byla stěžejní, kdy jsem se dotazovala sta žen obou skupin. Pokud ženy na tuto otázku odpověděly ne, z výzkumu jsem je poté vyřadila a pracovala jsem pouze s ženami, jejichž těhotenství bylo plánované. U prvorodiček se plánované těhotenství vyskytlo v 76 těhotenstvích ze 100 a u starších prvorodiček 67 ze 100. Stanovila jsem si 13 hypotéz, kdy jsem při jejich vyhodnocování byla ve velkém překvapení. Z těchto 13 hypotéz se mi pouze 3 hypotézy potvrdily. První hypotéza, ukázala, že v dnešní době je více svobodných matek než před dvaceti lety. Prvorodičky jsou svobodné a žijí s partnerem v 43 % případech, kdežto ženy starší jsou svobodné pouze jen ve 12 % případech. Druhá hypotéza potvrdila, že ženy před dvaceti lety žily více u rodičů než ženy v dnešní moderní době. Až 21 % dotazovaných starších žen žilo s manžely u rodičů a 4 % s přítelem u rodičů, naproti tomu dnešní ženy žily u rodičů jen v 7 %. Poslední potvrzená hypotéza dokázala kratší délku známosti starších prvorodiček. Starší ženy znaly před otěhotněním svého partnera ve 49 % případů 2 - 5 let a 34 % případů žen zaškrtlo odpověď délku známosti rok až dva. Prvorodičky znaly svého partnera před rozhodnutím založit rodinu v 38 % případech 5 - 10 let, v 26 % případech 2 - 5 let a v 22 % případech znaly svého partnera rok až dva. Velkou neznámou pro mě je, proč věk matek postupně stoupá. Před dvaceti lety byl průměrný věk dotazovaných prvorodiček 22,3 let. Naproti tomu dnešní, moderní ženy porodily prvního potomka v průměru ve 27,7 let. To, že věk pro založení rodiny postupně a nenápadně stoupá, musí být něčím ovlivněno. Pokud dotazované ženy odpovídaly podle skutečnosti, zajímalo by mě, kde je tedy pravda. Druhou otázkou je, jestli si ženy chtějí připustit, že jsou ovlivněny něčím takovým, jako je finanční situace nebo pracovní růst. Nebo je touha porodit dítě silnější než vše ostatní?
65
3.7 Doporučení pro praxi Odsouvání rodiny na pozdější věk rodičů nese do budoucna jistě velké problémy. Fakt, že věk prvorodiček za posledních dvacet let stoupl přibližně o pět let v průměru, ukazuje na „nevhodnost“ u většiny mladých lidí počít potomka. Společnost a celkově životní styl většiny mladých lidí je nastolen tak, aby se plánované rodičovství odsouvalo na co nejvhodnější dobu. Mladý člověk nejprve dostuduje, hledá si práci, chce mít dobré bytové podmínky a než se nadá, je mu třicet let a někdy i mnohem víc. Zastávám názor, tento fakt změnit. Biologickým úkolem muže a ženy je počít potomka. Musíme si uvědomit, že my nebudeme navěky mladí a plní elánu. Děti jsou naše budoucnost a vždycky budou. Tak jako my, jejich rodiče, se o ně staráme, než se osamostatní, tak i poté je etické, že ony se o nás budou starat, až my nebudeme moct. Stát by měl mladým lidem věnovat zvýšenou pozornost. Nastolit takové podmínky, aby děti byly počaty v mladším věku. Nebyl to problém před dvaceti lety, tak proč by to měl být problém teď?
4 Závěr Úkolem práce bylo zjistit dva cíle. První cíl se zaměřoval na postoje moderních žen k plánovanému rodičovství z hlediska socioekonomických podmínek a druhý cíl měl za úkol zjistit postoje moderních žen k plánovanému rodičovství v komparaci s ženami, které rodily před 20lety. První cíl zněl: zjistit postoje moderních žen k plánovanému rodičovství z hlediska socioekonomických podmínek. Za socioekonomické podmínky považuji vliv finanční důležitosti před otěhotněním, vliv délky studia před otěhotněním a pracovní růst. U otázky, zda byly ženy při rozhodnutí založit rodinu ovlivněny z finančního hlediska, odpověděly v tíživé převaze, že tomu tak nebylo. Zda hrála roli před otěhotněním délka studia, byla moje další otázka. I na tuto otázku ženy reagovaly podobně jako na předešlou, jednoznačně ne. Pracovním růstem před rozhodnutím otěhotnět bylo ovlivněno minimum žen. Jasná převaha odpověděla jednoznačně, 66
že profesní je neovlivnil. Dle těchto zjištěných faktů je zřejmé, že dnešní moderní ženy nebyly ovlivněny při rozhodnutí založit rodinu socioekonomickými podmínkami. Druhý cíl měl za úkol zjistit postoje moderních žen k plánovanému rodičovství v komparaci s ženami, které rodily před 20lety. Dle mého výzkumu plánované rodičovství bylo u 76 žen prvorodiček ze 100 a 67 starších prvorodiček ze 100. Tudíž můžeme říci, že v dnešní moderní době jsou děti více plánované než v předchozích dvaceti letech. Rozdíl není tak pozoruhodný, ale malý rozdíl tu je. Tím, že věk rodičů i počet rozvodů stoupá a naopak počty uzavřených manželství klesá, se zabýval i Český statistický úřad (příloha číslo 4). Čísla z roku 1989 v komparaci s čísly z roku 2012 jsou opravdu někdy až k neuvěření. Uvedu zde příklad sňatečnosti, který v roce 1989 činil něco přes 81 tisíc, naproti tomu v roce 2012 sňatečnost činila už jenom něco mále přeš 45 tisíc. Způsob a styl života se každým dnem nebo dokonce každou hodinou mění. Před dvaceti lety bylo trendem založit rodinu kolem dvacátého roku věku matky. Dnešní, dle mého úsudku uspěchaná doba tento trend mění a dítě je posouváno až na pozdější a vhodnější dobu obou rodičů. Pokud dotazované ženy odpovídaly opravdu dle pravdy, čím vším jsou tedy ovlivněny k tomu, že je ta správná doba založit rodinu? Domnívám se, že věk prvorodiček bude nadále stoupat. Proto by jistě nebylo od věci se touto problematikou zabývat nadále. A pokud by někdo přišel s nápadem, jak změnit odsouvání rodiny na pozdější dobu, bylo by to jistě východisko ze zamotaného kruhu.
67
Seznam použitých zdrojů BARTÁK, A. Antikoncepce. Praha: Gradapublishing, a.s, 2006. ISBN 80-247-13519. GILLERNOVÁ, I. BURIÁNEK, J. Základy psychologie, sociologie. (Základy společenských věd pro střední školy). Praha: Fortuna, 2010. ISBN 80-7168-749-9. GREGORA, M., VELEMINSKÝ, M. ML. Nová kniha o těhotenství a mateřství. Praha: Gradapublishing, a.s, 2011. ISBN 978-80-247-3081-3. KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie moderní ženy. Nakladatelství politické literatury, 1964 KOZLOVÁ, L. Sociální služby. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-662-7. MATOUŠEK, O.,KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P. (eds.). Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. ISBN 807367002X. LEIFE, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha: Gradapublishing, a.s, 2004. ISBN 80-247-0668-7. MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M., A KOLEKTIV. Sociální práce s lidmi S duševním onemocněním, Praha: Gradapublishing, a.s, 2008. ISBN8024721384. MATOUŠEK,
O. Rodina jako instituce a vztahová síť. 3. Vyd. Praha: Slon, 2003. ISBN
80-86429-19-9. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍCH. Rovná práva a příležitosti pro ženy a muže v Evropské unii, 2002. ISBN 80-86552-12-8. MOŽNÝ, I. Moderní rodina (mýty a skutečnosti). 1. Vyd. Brno: Blok, 1990, ISBN 80-7029-018-8. PETRÁŠEK, J. Sociální politika. Universita Jana Amose Komenského Praha 2007. ISBN 9788086723419. ROZTOCIL, A. A KOL. Moderní gynekologie. Praha: Gradapublishing, a.s, 2011.
ISBN 978-80-247-2832-2. ROZTOČIL, A. A KOL. Moderní porodnictví. Praha: Gradapublishing, a.s, 2008. ISBN 978-80-247-1941-2. SLEZÁKOVÁ, L. A KOL., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III. Praha: Gradapublishing, a.s, 2007. ISBN 978-80-247-2270-2. ŠPAŇHELOVÁ, I. Dítě a rozvod rodičů. Praha: Gradapublishing, a.s, 2010. ISBN 978-80-247-3181-0. 68
TUČEK, M. A KOL. Česká rodina v transformaci - Stratifikace, dělba rolí a hodnotové orientace. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 1998, ISBN 80-85950-45-6. WEISS P. A KOL. Sexuologie. Praha: Gradapublishing, a.s, 2010. ISBN 978- 80247-2792-8. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Rozvodovost. [online]. © 2013 [cit. 2013-10-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sňatečnost. [online]. © 2013 [cit. 2013-12-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/snatecnost ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Plodnost a věk že. [online]. © 2003 [cit. 2013-1022].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/570050B493/$File/plodnost. pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Slaďování pracovního a rodinného života v České republice.
©
[online].
2011
[cit.
2013-10-22].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/csu/tz. nsf/i/sladovani_pracovniho_a_rodinneho_zivota_v_cr20110602 SOCIÁLNÍ DÁVKY.
[online].
© 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z:
http://socialni-davky-2013.eu MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLONÍCH VĚCÍ. Mateřská je třeba chránit všude
na
světě.
[online].
©
2008
[cit.
2014-04-23].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/5023. ZÁKONY PRO LIDI. Předpis č. 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách.
[online].
©
2011
[cit.
2014-04-23].
Dostupné
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-373
69
Seznam tabulek a grafů Graf 1 Vzdělání matek .................................................................................................... 38 Graf 2 Stav matek............................................................................................................ 39 Graf 3 Plánované rodičovství .......................................................................................... 42 Graf 4 Bytové podmínky před prvním otěhotněním ....................................................... 43 Graf 5 Vliv délky studia na plánované rodičovství ......................................................... 44 Graf 6 Vliv profesního růstu na plánované rodičovství .................................................. 45 Graf 7 Vliv finančního růstu na plánované rodičovství .................................................. 46 Graf 8 Užívání návykových látek před otěhotněním ...................................................... 47 Graf 9 Změna v postoji užívání návykových látek po rozhodnutí otěhotnět .................. 48 Graf 10 Změna v životním stylu po rozhodnutí otěhotnět .............................................. 49 Graf 11 Délka známosti před otěhotněním ..................................................................... 50 Graf 12 Užívání antikoncepce před otěhotněním............................................................ 51 Graf 13 Vliv délky studia na založení rodiny ................................................................. 52 Graf 14 Vliv finanční situace na založení rodiny............................................................ 53 Graf 15 Vliv profesního růstu na založení plánované rodiny ......................................... 54 Graf 16 Užívání návykových látek před těhotenstvím.................................................... 55 Graf 17 Změna v užívání návykových látek po rozhodnutí otěhotnět ............................ 56 Graf 18 Průměrný věk prvorodiček a žen rodících převážně před dvaceti lety .............. 57 Graf 19 Vzdělání prvorodiček ......................................................................................... 58 Graf 20 Současný stav žen .............................................................................................. 59 Graf 21 Věk prvorodiček rodících před dvaceti lety ....................................................... 60 Graf 22 Bytové zázemí před otěhotněním ...................................................................... 61 Graf 23 Změna životního stylu po rozhodnutí otěhotnět ................................................ 62 Graf 24 Délka známosti před otěhotněním ..................................................................... 63 Graf 25 Užívání antikoncepce před otěhotněním............................................................ 64
Tabulka 1 Věk, prvorodičky ........................................................................................... 36 Tabulka 2 Věk, starších prvorodiček .............................................................................. 37 Tabulka 3 Věk při narození prvního dítěte, prvorodičky ................................................ 40 Tabulka 4 Věk při narození prvního dítěte, starší prvorodičky ...................................... 41
70
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Složení úplných rodin podle počtu závislých dětí v ČR v letech 1961 – 2001 Příloha č. 3: Zaměstnanost v úplných rodinách podle věku nejmladšího dítěte v ČR Příloha č. 4: Některé demografické údaje od roku1989
71
Přílohy Příloha číslo 1: Dotazník Vážená paní, Jmenuji se Kateřina Celerová a jsem studentkou třetího ročníku bakalářského studijního oboru porodní asistentka na Vysoké škole Polytechnické Jihlava.
V rukou držíte
dotazník k mé bakalářské práci, která se zaměřuje na založení plánované rodiny. Ráda bych Vás proto poprosila o vyplnění dotazníků. Dotazník je anonymní, informace budou sloužit jen ke zpracování mé bakalářské práce. Předem Vám děkuji za Vaši ochotu a vyplnění dotazníku. 1)Jaký je Váš věk? a) 15 - 20 let b) 21 - 25 let c) 26 - 30 let d) 31 -35 let e) 36 - 40 let f) 41 - 45 let 2) Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) stření odborné bez maturity c) středoškolské d) vysokoškolské 3) Jaký je Váš stav? a) svobodná žiji s partnerem b) svobodná žiji sama c) vdaná
4) Jaký byl Váš věk při narození prvního dítěte? (doplňte) ………………………… 5) Bylo Vaše první dítě plánované? a) ano b) ne 6) S kým jste bydlela před otěhotněním (prvního dítěte)? a) sama b) s partnerem c) s manželem d) s manželem a prarodiči e) s partnerem a prarodiči f) sama s prarodiči g) jiné 7) Odrazila se délka Vašeho studia na prvním plánovaném rodičovství? a) ne b) ano 8) Ovlivnil Vás profesní růst v zaměstnání při prvním plánovaném rodičovství? a) ne, profesní růst mě neovlivnil b) profesní růst nebyl stěžejním kritériem c) profesní růst upřednostňuji d) ano, profesní růst byl stěžejním kritériem 9) Hrála velkou roli před prvním otěhotněním Vaše finanční situace? a) ne b) ano
10) Užívala jste někdy před otěhotněním návykové látky (alkohol, cigarety, drogy)? a) ano b) ne 10 b) Pokud ano tak v těhotenství a) přestala jsem b) omezila jsem to c) požívala jsem nadále d) jiné 11) Co jste udělala po rozhodnutí otěhotnět? a) neinformovala jsem se a na svém dosavadním životním stylu jsem nezměnila nic b) informovala jsem se, ale na svém dosavadním životním stylu jsem nezměnila nic c) informovala jsem se, ale nezměnila jsem svůj životní styl d) informovala jsem se a změnila jsem svůj životní styl e) jiné 12) Jak dlouho jste se s přítelem znali před prvním otěhotněním? a) méně jak rok b) rok až 2 roky c) 2 roky až 5 let d) 5 let až 10 let e) 10 let a více 13) Používala jste před otěhotněním nějakou formu antikoncepce? a) ne b) ano
Příloha číslo 2: Složení úplných rodin podle počtu závislých dětí v ČR v letech 1961 – 2001
(Zdroj: www.czso.cz)
Příloha číslo 3: Zaměstnanost v úplných rodinách podle věku nejmladšího dítěte v ČR
(Zdroj: www.czso.cz)
Příloha číslo 4: Některé demografické údaje od roku1989 1989
1995
2000
2005
2010
2012
Počet obyvatel k 31. 12. (v tis. osob)
10 362
10 321
10 267
10 251
10 533
10 516
muži
5 036
5 017
4 997
5 003
5 169
5 164
ženy
5 326
5 305
5 270
5 248
5 364
5 352
svobodní/é
37,2
37,1
37,4
38,3
40,0
40,6
ženatí/vdané
49,7
48,6
47,4
45,0
42,7
41,5
rozvedení/é
5,4
6,6
7,8
9,3
10,2
10,7
Sňatky
81 262
54 956
55 321
51 829
46 746
45 206
Průměrný věk svobodných ženichů
24,6
26,7
28,9
30,8
32,2
32,3
Průměrný věk svobodných nevěst
21,8
24,6
26,5
28,1
29,4
29,6
Sňatky na 1000 obyvatel středního stavu
7,8
5,3
5,4
5,1
4,4
4,3
Rozvody
31 376
31 135
29 704
31 288
30 783
26 402
Živě narození
128 356
96 097
90 910
102 211
117 153
108 576
z toho mimo manželství
10 141
14 947
19 792
32 409
47 164
47 088
z toho mimo manželství (v %)
7,9
15,6
21,8
31,7
40,3
43,4
do 19 let
17 467
10 609
4 468
3 502
3 356
3 063
nad 40 let
665
707
749
1 276
2 100
2 442
24,8
25,8
27,2
28,6
29,6
29,8
22,5
23,3
24,9
26,6
27,6
27,9
v tom podle rodinného stavu (v %)
Živě narozené děti podle věku matek při porodu:
Průměrný věk matky při narození dítěte Průměrný věk matky při narození prvního dítěte
(Zdroj: www.czso.cz)
