VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Geriatrická křehkost
Bakalářská práce
Autor: Marcela Tománková, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Jana Dvořáková Jihlava 2015
Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problémům seniorů v oblasti sebepéče. Teoretická část se zabývá rozdělením stáří a věku, popisuje anatomické a funkční změny ve stáří a vysvětluje pojem geriatrická křehkost. Ukazuje jak je geriatrická křehkost diagnostikována, jak se dá léčit a jakým způsobem ji lze předcházet. V praktické části se zjišťují problémy v oblasti sebepéče, zda senioři využívají služby, které tyto problémy mohou řešit a zda je rodina nápomocná při řešení problémů se sebeobsluhou. Informace byly získány pomocí anonymních dotazníků pro seniory. V závěru práce jsou doporučení pro praxi.
Klíčová slova Stáří, stárnutí, geriatrická křehkost, pečovatelská služba, domácí péče
Abstract The bachelor’s thesis deals with the problems of seniors in the area of self-care. The theoretical part outlines aging and old age, describes the anatomical and functional changes in old age and explains the concept of geriatric frailty. It shows how geriatric frailty is diagnosed, how it can be treated and the ways of its prevention. The practical part investigates the problems in the area of self-care, whether seniors use services that can solve these difficulties, and whether their families are helpful in solving the problems with self-care. Information was obtained by means of anonymous questionnaires intended for seniors. The conclusion of the thesis suggests recommendations that can be put to practice.
Keywords Old age, aging, geriatric frailty, home nursing, day care
Poděkování Děkuji Mgr. Janě Dvořákové za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálních podkladů k mé práci. Dále chci poděkovat všem seniorům, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření za poskytování cenných informací a za dopomoc při vyplňování dotazníků. Děkuji také moji rodině za trpělivost, kterou mi dali v době psaní této práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 8 1
2
3
4
Současný stav problematiky ................................................................................... 10 1.1
Definice stáří, stárnutí ...................................................................................... 10
1.2
Věk ................................................................................................................... 10
1.2.1
Věk kalendářní, matriční, chronologický ................................................. 10
1.2.2
Věk funkční............................................................................................... 11
1.2.3
Délka života .............................................................................................. 11
Anatomické a fyziologické změny v průběhu stárnutí ........................................... 12 2.1
Biologické projevy stárnutí .............................................................................. 12
2.2
Změny v kognitivní oblasti .............................................................................. 14
2.3
Změny v emocionální oblasti ........................................................................... 16
2.4
Životní cíle a jejich proměna s postupujícím stárnutím ................................... 16
2.5
Mít pro co žít .................................................................................................... 16
Geriatrická křehkost ................................................................................................ 17 3.1
Etiologie a patogeneze ..................................................................................... 18
3.2
Klinický obraz .................................................................................................. 19
3.3
Diagnostický postup ......................................................................................... 20
3.4
Léčba geriatrické křehkosti .............................................................................. 22
3.5
Prevence geriatrické křehkosti ......................................................................... 23
Služby pro seniory .................................................................................................. 25 4.1
Pobytové služby ............................................................................................... 25
4.2
Terénní služby .................................................................................................. 26
4.3 Ambulantní služby ................................................................................................ 27 5
Výzkumná část ........................................................................................................ 28 5.1
Cíl výzkumu ..................................................................................................... 28
5.2
Výzkumné otázky............................................................................................. 28
5.3
Metodika výzkumu........................................................................................... 28
5.4
Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 29
5.5
Průběh výzkumu............................................................................................... 29
5.6
Zpracování získaných dat ................................................................................. 29
5.7
Výsledky výzkumu........................................................................................... 30
5.8
Diskuze ............................................................................................................. 50
5.9
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 53
Závěr ............................................................................................................................... 55 Seznam použité literatury ............................................................................................... 57 Seznam grafů .................................................................................................................. 60 Seznam tabulek ............................................................................................................... 61 Seznam příloh ................................................................................................................. 61 Seznam cizích slov.......................................................................................................... 62 Přílohy
Úvod Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala geriatrickou křehkost. Jako sestra pracující v agentuře domácí péče se se seniory potkávám každý den, poznávám jejich slabá místa a zajímalo mne, zda jsou schopni si připustit to, že potřebují s něčím pomoc. Touto prací bych chtěla zjistit, jaké problémy v oblasti sebepéče senioři mají, co jim dělá největší potíže, zda využívají služeb, které jsou jim nabízené, a chtěla bych zjistit, zda se rodina podílí na sebeobsluze seniorů. V dnešní době je problematika stáří, stárnutí a celkově starých lidí dosti prodiskutovávané téma. Seniorů neustále přibývá, a proto si myslím, že toto téma je přínosné. Mnoho lidí si není vědomo, jaké služby by mohli využívat, aby prožívali spokojené stáří. Hlavním problémem ale je, uvědomění si problémů, které senioři v rámci sebeobsluhy mají. Ještě před pár lety se senioři, kteří byli soběstační, dostávali do domovů pro seniory. Dnešní trend se točí kolem finanční situace jednotlivých zařízení. Do domovů pro seniory se dostávají lidé s největším příspěvkem na péči, čili ti, kteří vyžadují největší péči. Dnešní doba nám přináší nabídku pobytových služeb. Senioři, kteří se dokážou obsloužit sami či potřebují malou pomoc, odcházejí do pečovatelských domů. Ležící, nesoběstační senioři jsou přijímáni do domovů pro seniory. Nalezneme i případy rodin, které se starají o své blízké v časech jejich plného zdraví a i v časech, kdy vyžadují celodenní péči. V úvodu této práce bych chtěla vysvětlit co je stáří a stárnutí, vysvětlila bych rozdělení věkových kategorií seniorského věku. Větší pozornost je ve druhé kapitole věnována anatomickým a funkčním změnám, kterými projde každý z nás v průběhu stáří. Nechybí ani změny emocionální, psychické, kognitivní a změny sociální, které přichází s odchodem do důchodu. Třetí kapitolu tvoří geriatrická křehkost. Je to v poslední době hodně probírané téma v rámci geriatrie. Stále se utváří. V bakalářské práci je popsáno, jak vypadá křehký 8
jedinec, jak je mu křehkost diagnostikována, jak ji lze léčit a hlavně jak senior může křehkosti předcházet. Bakalářská práce by měla ukázat, jak je stáří vymezeno, jakými změnami projde člověk, aby se stal křehkým seniorem. Ve čtvrté kapitole jsou nastíněny jednotlivé služby nabízené seniorům. Ať se jedná o služby pobytové, ambulantní či terénní. Služby jsou zde popsány, je zde vysvětleno, pro koho jsou určeny a u některých je vystižen jejich cíl. U některých služeb popisuji, kým jsou služby hrazené. Ve výzkumné části zjišťuji problémy seniorů v sebepéči tak, jak je vidí oni a jak jsou schopni si je připustit. Mnohdy dochází k tomu, že si senior svoje problémy nepřipouští, ale vidí je okolí. Hlavní význam mé práce spočívá ve zjištění problémů v sebepéči u seniorů. Zda vnímají péči od rodiny jako dostatečnou či nikoliv a zda využívají služby pečovatelské služby či agentury domácí péče, které jsou tu přítomné. Zjišťuji i informovanost o možnosti využít tyto sociální služby. Na stáří se nikdo z nás nedokáže zcela připravit, ale můžeme být alespoň částečně připraveni, abychom věděli, kde máme hledat pomoc.
9
1
Současný stav problematiky
1.1
Definice stáří, stárnutí
Stáří je věk, kdy se projevují involuční změny (úbytek funkční zdatnosti, atrofie tkání, zmenšování tkání, zmenšování výšky, velikosti orgánů, změny kůže, změny adaptačních mechanismů). (Křivohlavý, 2002) Stárnutí je proces, který je včleněn do celkového životního děje člověka. Je plynulým přechodem v rámci celého života člověka. Stárnutí je proces opotřebení, ve kterém se sčítají změny, k nimž dochází během celého života organismu. Změny nastávají na všech úrovních: tělesné (vnější vzhled, konstituce), psychické, funkční a biochemické. Stárnutí ve svém důsledku znamená snížení schopnosti adaptace a funkčních rezerv všech orgánů a soustav organismu při stresových situacích, což vytváří predispozice k nemoci. Nicméně proces stárnutí je individuálně velmi rozmanitý. (Křivohlavý, 2002; Kubešová, 2006)
1.2
Věk
Jednou z nejdůležitějších charakteristik stárnutí a stáří je věk. (Pacovský, 1994)
1.2.1 Věk kalendářní, matriční, chronologický Věk kalendářní je dán datem narození. Jeho výhodou je jednoznačnost. Nejčastěji se užívá kategorizace doporučená Světovou zdravotnickou organizaci. Opírá se o tzv. patnáctileté periody lidského života. (Pacovský, 1994) Rozdělení dle SZO: 45 – 59 let = střední věk 60 – 74 let = vyšší věk, starší věk, ranné stáří, mladší stáří (young old), třetí věk, senescence 75 – 89 let = stařecký věk, pokročilý věk, pravé stáří, sénium, opravdu staří (very old), čtvrtý věk 90 – 99 let = vysoký věk Více než 100 let = staletí
(Pacovský, 1994; Šipr, 1997; Kubešová, 2006) 10
1.2.2 Věk funkční Funkční věk odpovídá skutečnému funkčnímu potenciálu člověka (věk skutečný). Není totožný s věkem kalendářním. Je dán souhrnem charakteristik biologických, psychologických a sociálních. (Pacovský, 1994) Biologický věk (biologické stáří) je důsledkem geneticky řízeného programu biologického stárnutí, involučních fyziologických dějů, celoživotním působením zevního prostředí a způsobem života, Biologický věk se určuje velmi složitě pomocí řady testů, využívá se pro účely výzkumu.(Pacovský, 1994; Šipr, 1997) Psychologický věk (psychické stáří) je podmíněn mnoha faktory - přirozenými funkčními změnami v průběhu stárnutí, individuálními osobnostními rysy a reakcí jedince na stáří. (Pacovský, 1994)
1.2.3 Délka života Dle Krajské správy Českého statistického úřadu v Jihlavě se zvyšuje střední délka života. ,,Od roku 2013 vzrostla v Kraji Vysočina u mužů o 3,11 roku a u žen o 2,44 roku ( v rámci ČR došlo ke zvýšení o 2,63 roku).“ (Jaká je délka…, 2014) Maximální délka lidského života je podle vědců 115 let. Dle studie zveřejněné v americkém časopise Journal of gerontology se vědci z francouzského ústavu pro biomedicínu a epidemiologii domnívají, že lidstvo dospělo k fyziologickému věkovému stropu, který je dán genetickým vybavením a ovlivňován klesající kvalitou životního prostředí. (Kubec, 2014) V Japonsku žilo v září roku 2013 skoro 55 tisíc osob starších sta let, ve Francii jich bylo ve stejném roce 16 200. Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila v červnu roku 2014 důchod 920 stoletým a víceletým občanům. (Kubec, 2014)
.
11
2
Anatomické a fyziologické změny v průběhu stárnutí
Některé změny probíhají pozvolna, jiné naopak rychle. Nejvýraznější změny jsou: ● vitální kapacita ● srdeční kapacita ● svalová síla ● váha mozku ● bazální metabolismus ● rychlost vedení vzruchu nervovými vlákny
2.1
Biologické projevy stárnutí
Biologické změny jsou patrné na každém orgánovém systému. Patří sem změny: Pohybového aparátu: Stárnutí je charakteristické atrofií svalových vláken, úbytkem svalové hmoty – snížení síly a fyzického výkonu, dochází k obtížím při takzvaných cílených pohybech. Rozvíjí se osteoporóza, zvyšuje se riziko zlomenin. (Pacovský, 1994; Kubešová, 2006) Kardiovaskulárního systému a jeho činnosti: Na stavu cév se nejvíce projevuje arterioskleróza. Důsledkem změn ve stavu a činnosti cévního systému je i hypertenze. Přibývá mozkových příhod, projevuje se angína pectoris, dochází k akutnímu infarktu myokardu. (Křivohlavý, 2002; Kubešová, 2006) Dýchání: U stárnoucího člověka se snižuje rychlost dýchání i množství vdechovaného a vydechovaného vzduchu. Snížená funkce dýchacího aparátu vede k hypoxii – nedostatku kyslíku. Přibývá seniorů s CHOPN. Snižuje se funkce plic, má větší sklon ke kolapsu plic, hrtan prochází změnami – s věkem se mění také hlas, kašel není tak silný. Starý člověk je více náchylný k infekcím, emfyzému a CHOPN. (Křivohlavý, 2002; Kubešová, 2006) Vylučovací soustava: Ve stáří dochází ke snížení počtu filtračních jednotek a celkové množství ledvinové tkáně, cévy tvrdnou a snižuje se filtrace krve. Klesá produkce moči 12
(hustota moči je menší), měchýř je méně elastický, stěny ochabují – následkem je neúplné vyprázdnění měchýře při močení. U mužů dochází ke zvětšení prostaty a u žen k ochabnutí svalů pánevního dna. (Kubešová, 2006) Změny v zažívacím systému: V průběhu stáří dochází k vážným změnám v zažívacím systému, například k nedostatku kyseliny chlorovodíkové, zácpě, dyspeptickému syndromu. Zuby jsou ve stáří šedožlutě zbarveny, jsou obroušeny, dochází ke ztíženému žvýkání potravy. V zubech se zvyšuje obsah vápníku. Ve stáří se snižuje sliznice v trávicím ústrojí, zmenšuje se svalová vrstva, žlázy střevní stěny atrofují. Cévní zásobení orgánů trávicí soustavy je menší. (Křivohlavý, 2002; Šipr, 1997) Změny kosterního aparátu: Změny kosterního aparátu jsou způsobené snížením tělesné aktivity. Na vznik osteoporózy se uplatňují i změny hormonální, kdy dochází ke ztrátě vápníku. Ve stáří tvoří kostra jen 10% celkové váhy člověka, častější je výskyt zlomenin a osteoporózy. V kloubních chrupavkách přibývá minerálních látek, dochází k atrofii svalů. To vše vede k omezení pohyblivosti, svalové ochablosti a ztrátě plynulosti pohybu. (Křivohlavý, 2002; Šipr, 1997) Celkový vzhled starších lidí: Tělesná výška se snižuje o 1cm za jedno desetiletí, snižování výšky těla obratlů začíná mezi 40 – 50 rokem lidského života. Trup je silnější, končetiny slabší. Zvýrazňuje se páteřní křivka. Mění se způsob chůze – kroky jsou kratší. V obličeji se prohlubují vrásky (v oblasti očí, kořene nosu, na čele). Jsou patrné ostřejší rysy v obličeji. U obézních lidí se objevuje tzv. druhá brada. Vlasy zešednou, rostou pomaleji, zvyšuje se pleš, přibývají šediny. U žen se objevují chloupky pod nosem, na bradě. V obličeji vzniká dojem zapadlých očí a ochablých víček. Nehty zesilují. Kůže je tenčí, suchá a vrásčitá, pod kůží jsou vidět drobné žilky, na kůži vzniká pigmentace, kůže je více zranitelnější. (Kubešová, 2006; Křivohlavý, 2002; Šipr, 1997) Vidění: Nejvýraznější jsou změny zrakové ostrosti, které souvisí se ztrátou pružnosti čočky. Jsou zde změny ve vnímání barev. Prodlužují se reakce na modrou a červenou barvu a snižuje se schopnost vnímání červené a modré barvy. Nejčastějším problémem je dalekozrakost, zelený a šedý zákal, degenerace žluté skvrny nebo diabetická retinopatie. (Křivohlavý, 2002; Kubešová, 2006)
13
Vnímání akustických podnětů: Snižuje se citlivost k vyšším frekvencím akustického spektra. V pozdější fázi se vyskytuje stařecká nedoslýchavost. Dochází ke ztluštění ušního bubínku, ztvrdnutí kostí středního ucha a skleróze struktur vnitřního ucha. (Křivohlavý, 2002; Kubešová, 2006) Vnímání chuťových podnětů: Ubývají receptory chuti – jejich vnímání se snižuje s věkem, u žen od 40 – 50 let, u mužů od 50 – 60 let. Obecně se nejdříve ztrácí chuť na sladké a slané, poté hořké a kyselé. Problémy s polykáním jsou způsobené menší tvorbou slin a vysoušením sliznic. (Kubešová, 2006) Vnímání vůní a pachů: Ke zhoršování čichu dochází kolem 70. roku v souvislosti se ztrátou nervových zakončení v nose. (Kubešová, 2006) Vnímání hmatu, vibrací a bolesti: Změny v pocitech bolesti, vibrace, zimy, tepla, tlaku a doteku jsou nejspíše vyvolané sníženým prouděním krve ke hmatovým receptorům, do mozku nebo do míchy. Snížení citlivosti vnímání tepla může člověk postřehnout. Snižuje se schopnost rozpoznání změn ve vibraci, doteku a tlaku, což vede ke zranění či úrazu. Snížení citlivosti vůči bolesti pociťuje mnoho lidí po 50 roce. (Kubešová, 2006) Řeč: Obsahová stránka řeči zůstává v dobrém stavu až do vysokého stáří. V průběhu stáří se prodlužuje latence odpovědí. Mění se schopnost tvorby zvuku hlasivkami. Mění se tón hlasu – u mužů se zvyšuje, působením atrofie hlasových vazů se stává ostřejším; u žen se hlas snižuje, stává se hlubším. Tzv. senilní hlas je způsoben atrofií svalů hrtanu a sníženou produkcí hlenu. (Křivohlavý, 2002; Kubešová, 2006)
2.2
Změny v kognitivní oblasti
● s rostoucím věkem rostou i obtíže lidí přijímat nové podněty ● oslabení schopnosti tvořit nové spoje (spojit naučené s novým) ● snížení adaptability (schopnost přizpůsobit se novým věcem) ● snížení flexibility (schopnost měnit stávající pojetí a způsob života) ● snížení schopnosti přepracovat osvojené vzory chování (stereotypy, zvyky) a pevně zaujímané postoje 14
● zvýšení fixace (soustředění se na to, co bylo již dříve zažito) ● zvýšení integrace (zažitý postoj soustředěného komplexu vědění) (Křivohlavý, 2002)
Změny v intelektové oblasti – inteligenci: Rozlišujeme tzv. fluidní a krystalickou inteligenci. (Křivohlavý, 2002) Fluidní inteligence je schopnost se poměrně rychle učit a řešit dané úkoly v blízké běžné praxi. Převažuje v nich senzomotorická činnost. (Křivohlavý 2002) Krystalická inteligence je schopnost řešit úkoly. Je potřeba bohatých podkladových znalostí a vědomostí. Jedná se o úkoly verbální (slovní) povahy, kde se výsledky vyjadřují slovy. (Křivohlavý, 2002) Fluidní inteligence má vrchol v mládí (např. v 17 letech) a krystalická inteligence vrcholí v době raného stáří (např. v 60-65 letech).(Křivohlavý, 2002) Paměť stárnoucích lidí: U stárnoucích lidí dochází ke snížení paměti. Na výkon paměti má vliv druh podávaných podnětů. Schopnost retence (podržení naučeného v paměti) je relativně stejná jako u mladých lidí. Dochází ke zhoršení vštípivosti a vybavování si událostí z blízké minulosti. Dobrá je paměť dlouhodobá na události vzdálené. Vzpomínky bývají zkreslené. Důležité je paměť starých lidí trénovat. Trénování paměti je v této době moderní záležitost. Trénování paměti probíhá ve formě kurzů skupinových či individuálních. Trénink paměti provádí vysokoškolsky vzdělaní lektoři certifikovaní u České společnosti pro trénování paměti. Cílem tréninku paměti je, aby senioři byli schopni využít techniky a strategie tréninku paměti pro lepší zapamatování v jejich každodenním životě. (Křivohlavý, 2002; Trénink paměti, 2014) U seniorů se v zařízeních sociální péče využívá také reminiscenční neboli vzpomínková terapie, jejímž cílem je setkat se s lidmi, posedět si, poznat lidi a sdílet zkušenosti, prožitky a vzpomínky, zlepšit si náladu, zlepšit komunikaci mezi lidmi, podpořit sebevědomí klientů, posílit lidskou důstojnost, aktivizovat paměť a psychiku, stimulovat přemýšlení a zvídavost, poznat sám sebe. (Janečková, 2010) Učení starších lidí: Staří lidé se hůře učí složitější úkoly. V učení jednoduchých úkolů je jen nepatrný rozdíl mezi starými a mladými jedinci. (Křivohlavý, 2002)
15
2.3
Změny v emocionální oblasti
V průběhu stáří emocionální aktivita ztrácí na intenzitě – zachována relativně dobrá kvalita. Starší člověk prožívá životní děje poměrně méně bezprostředně (jako by se ho to netýkalo). Senioři bývají často bez nadšení, nelze je zaujmout pro nové věci. Jsou přecitlivělí, zranitelnější, vše si více berou, v pozdním stáří je nezajímá okolní svět, jsou soustředění na sebe a své problémy. Převládá náladovost, smutné naladění, plačtivost, reagují úzkostně. Mají oslabenou vůli, snižuje se důslednost (i v péči o sebe sama. (Křivohlavý, 2002, Stáří)
2.4
Životní cíle a jejich proměna s postupujícím stárnutím
Rozhodování je ovlivňováno fyziologickými, psychologickými a sociálními změnami, s nimiž se ve stáří setkávají. Vystupují před nimi nové úkoly stáří, které je potřeba zvládat. (Křivohlavý, 2002) ,,Tyto úkoly se pokusil vyjádřit např. Havighurst. Pro seniory je důležité přizpůsobovat svůj život změnám zdravotního stavu a úbytkům sil ve stáří, přizpůsobovat se ekonomickým změnám, nutností vyrovnat se s odchodem manželského partnera či partnerky, nutnost vytvářet kladné sociální vztahy uvnitř vlastní věkové skupiny, neschovávat se do sociální ulity, vycházet vstříc sociálnímu dění a nevyvazovat se ze sociálních závazků, vytvářet si podmínky pro relativně uspokojivou životosprávu (vhodná dieta, životní řád, pohyb, psychický i sociální styl).“ (Křivohlavý, 2002, s.144)
2.5
Mít pro co žít
Úkolem, před kterým stárnoucí člověk stojí je vyrovnat poměr mezi tzv. retrospektivním a prospektivním pohledem na život. Ve stáří se zaměřuje pozornost člověka spíše na minulost (dominuje tzv. retrospektivní zahledění). Rozdíly jsou i ve vnímání přítomnosti. Ve stáří se zvyšuje pozornost na to, co se momentálně děje. (Křivohlavý, 2002) Je důležité se postupně na stáří připravovat a zvážit, jak ho chce člověk prožívat. Může si najít nějakou zálibu či koníček, který bude pěstovat, či zda zůstane pracovat i v důchodu. Existuje i dobrovolnictví či univerzity třetího věku. Existují též kluby důchodců, které pro seniory připravují výlety, přednášky, posezení s kapelami. (Haškovcová, 2004) 16
3
Geriatrická křehkost
Geriatrická křehkost (frailty) se stala jedním z nejpodstatnějších geriatrických témat koncepčně, klinicky i výzkumně. Mohlo by jít o klíčový nástroj k pochopení problematiky a specifičnosti geriatrických pacientů i povahy geriatrických intervencí. Největším problémem je pojmová neujasněnost – navrženo bylo 20 definic. (Kalvach, 2008) Křehkost může být zdravotníky chápána několikerým způsobem: • kategorie nezdatnosti a závislosti – ve smyslu nezvládání náročnějších, tzv. instrumentálních aktivit denního života • vetchost, která eliminuje pacienta ze standardních léčebných postupů • nespecifická vulnerabilita organismu, chápaná jako míra akumulace funkčních deficitů, nebo jako ucelenější medicínský koncept, míra poklesu potenciálu zdraví, dispozice pro recidivující dekompenzace stavu, hospitalizace, zvýšenou spotřebu zdravotní péče, pro ztrátu soběstačnosti i pro úmrtí (Kalvach, 2008) Frailty neboli geriatrická křehkost znamená: F = Food intake maintenained (Udržujte dobrou výživu a příjem bílkovin - prevence anorexie a malnutrice) R = Resistance exercises (Pohybujte se, choďte a posilujte svaly - trénink k udržení svalové síly, obzvláště dolních končetin) A = Atherosclerosis preventiv (Předcházejte ateroskleróze, ovlivňujte její rizikové faktory (metabolický syndrom). I = Isolation avoidance: ,,Go out and do things.“ (Choďte mezi lidi, buďte aktivní, neuzavírejte se v bytech, předcházejte izolaci). L = Limit pain. (Mějte pod kontrolou bolest, hlavně muskuloskeletální). T = Tai-chi or other balance exercises. (Posilujte rovnováhu, stabilitu, cvičte např. Taichi). Y = Yearly functional necking. (Dodržujte pravidelné kontroly zdravotního a funkčního stavu a reagujte na změny). (Cévní mozkové příhody…, 2014) 17
Geriatrické křehkosti je věnována pozornost od 90. let 20. století, kdy začala být chápána jako multidimenzionální fenomén, prognostický faktor a klinický problém než jako míra nesoběstačnosti a sociální potřebnosti. Křehcí pacienti jsou tací, kteří vykazují závažné postižení alespoň ve dvou ze čtyř oblastí: somatické, kognitivní, senzorické a nutriční. Často je křehkost vnímána jako ,,kontinuum zdravotního a funkčního stavu, které je opakem vitality“. (Kalvach, 2008) Jedna z definic geriatrické křehkosti zní: ,,S involucí související multikauzálně podmíněná a progresivně se zhoršující (deteriorující) nízká úroveň potenciálu zdraví (zdatnosti, odolnosti a adaptability organismu) s přibývajícími typickými multisystémovými funkčními deficity, celkovým zhoršováním stavu a s narůstající disabilitou (interferující s nezávislostí, sociálními rolemi a zdravím podmíněnou kvalitou života daného pacienta), s narůstajícím rizikem opakovaných dekompenzací zdravotního stavu a/nebo funkčního stavu, typických geriatrických komplikací, potřeby zdravotní péče a její geriatrické modifikace, ztráty soběstačnosti, institucionalizace a úmrtí.“ (Kalvach, 2008, s. 118) Geriatrická křehkost znamená podle Friedové přítomnost alespoň tří z pěti základních znaků: • hubnutí, nechtěný úbytek tělesné hmotnosti alespoň o 4,5 kg za rok • subjektivně vnímaná únava, vyčerpanost • svalová slabost, nízká hodnota síly stisku ruky • nízká úroveň pohybové aktivity (Kalvach, 2008)
3.1
Etiologie a patogeneze
Geriatrická křehkost je postižení multikauzální a multisystémové. Při rozvoji geriatrické křehkosti se uplatňují faktory jak endogenní, tělesné i psychické, tak exogenní: • genetická dispozice (genetická podmíněnost vláken ve svalech) • involuční změny morfologické i funkční • chorobné procesy – stres, chronický zánět, inzulínorezistence
18
• multimorbidita – chronická onemocnění, např. osteoartróza, CHOPN, srdeční selhání • nežádoucí účinky léků • důsledky pohybové inaktivity – dekondice, atrofie z nečinnosti • malnutrice – podmíněná geriatrickým nechutenstvím a zhoršeným vstřebáváním bílkovin • kognitivní deficit a deprese • psychosomatická dekompenzace a maladaptace • vnější vlivy fyzikální i sociální – osamělost, nepřiměřená zátěž (Kalvach, 2008)
3.2
Klinický obraz
Podstatou klinického obrazu je dlouhodobý pokles zdatnosti, odolnosti a adaptability s rozvíjením ,,spirály deteriorace“ a s přibýváním funkčních deficitů.
Nejčastější projevy: • únava při běžných denních činnostech a narůstající pohybový dyskomfort • ubývání spontaneity a variability (pohybové, stravovací, programové) – pokles pohybové a jiné aktivity, přijmu potravy i tekutin, zpomalení chůze • hypomobilita, omezování pohybových aktivit – hlavně chůze, zmenšování akčního rádia, změna vycházkových zvyklostí • psychomotorické zpomalení – pomalá chůze • dekondice • úbytek svalové hmoty a síly (sarkopenie) • klesající tolerance tělesné i psychické zátěže (potřeba delší doby na zotavení) • instabilita s pády a poraněními
19
• dyskoordinace pohybu - změny pohybových stereotypů, chůze • změna postoje (postury) • nechutenství • hubnutí s malnutricí • senzorické deficity • poruchy paměti a kognitivní deficit • apatie a hypobulie • imunodeficit s recidivujícími infekty • chronická bolest (Kalvach, 2008) ,,Funkční deteriorace může progredovat ke ztrátě soběstačnosti, k potřebě dlouhodobé ústavní péče s upoutáním na lůžko a s rozvojem imobilizačního syndromu.“ (Kalvach, 2008, s. 125) Při pokročilé fázi geriatrické křehkosti, označované jako syndrom terminální geriatrické deteriorace, jsou přítomny: • imobilita na lůžku nebo jen minimální pohyb kolem lůžka s riziky imobilizačního syndromu • závažná inkontinence • delirantní stavy • pokles zájmu o okolí se soustředěním zájmu na vlastní tělo • ireverzibilní zhoršování nutričního stavu – až rozvoj metabolické acidózy (Kalvach, 2008)
3.3
Diagnostický postup
Podle konceptu L. Friedové tvoří hlavní diagnostická kritéria geriatrické křehkosti nechutenství s neúmyslným poklesem hmotnosti alespoň o 4,5 kg za rok, únava a vyčerpanost, svalová slabost, pomalá chůze a pokles tělesné aktivity s hypomobilitou. K diagnóze křehkosti se požaduje přítomnost alespoň 3 z uvedených pěti symptomů
20
a vyloučení jiné dominantní chorobné příčiny neprospívání a chátrání starého člověka. (Kalvach, 2008) Cílem diagnostiky je konstatování geriatrické křehkosti, vyloučení jiných příčin pacientova chátrání a popis pacienta – jeho obtíží pomocí geriatrických syndromů a symptomů. Při diagnostikování časné fáze křehkosti je podstatný subjektivní pocit zhoršující se zdatnosti, který předchází manifestaci disability. (Kalvach, 2008) Křehký pacient je vyšetřen v rozsahu komplexního geriatrického hodnocení (CGA). Jeho základem je anamnestický rozhovor, fyzikální vyšetření a v indikovaných případech doplnění či ověření údajů u rodiny či jiných pečujících osob. (Kalvach, 2008) ,,Kompletní geriatrické hodnocení (comprehensive geriatric assessment – CGA) Dainty, 2007) je multidimenzionální interdisciplinární diagnostický proces zaměřený na stanovení zdravotních, funkčních a psychosociálních schopností a problémů křehkých geriatrických pacientů s cílem vypracovat celkový plán pro jejich léčbu a dlouhodobé sledování (Rubstein, 1995).“ (Kalvach, 2008, s. 49) Objektivní diagnostické metody hodnotí: • příjem potravy a nutriční stav (Mini Nutritional Assessment = škála pro hodnocení stavu výživy, tzv. malý výživový test, Subjective Global Assesment = subjektivní globální hodnocení nutričního stavu, Nutriční rizikový screening, Univerzální (Nottinghamský) screeningový nástroj k hodnocení malnutrice) • mobilita – aktuální chůze a stabilita (Kategorie pacientů a pohybový režim) • svalová síla (síla stisku ruky) • kineziologický rozbor • míra kognitivního deficitu (Mini – Mental State Examination = krátká škála mentálního stavu, tzv. Folsteinův test, MoCA test = Nasreddinův test, Addenbrookský kognitivní test, Test kreslení hodin, Sedmiminutový screeningový test, Clinical dementia rating, ADAS-cog = Alzheimer’s dinase assessment scale-cognitive, SKT = Symptom kurz test)
21
• míra deprese (Škála geriatrické deprese dle Yessavage, Montgomeryho-Asbergova škála deprese, Hamiltonova škála deprese, Beckova škála deprese) • laboratorní posouzení zánětlivých a metabolických parametrů – funkce štítné žlázy • soběstačnost a sebeobsluha – hodnocení základních a instrumentálních aktivit denního života (Barthelův test základních všedních činností = Test ADL, Funkční míra nezávislosti, Lawtonova škála instrumentálních denních činností, IADL škála denních činností) • výkonnost (Kalvach, 2008; Pokorná, 2013)
Diferenciální diagnostika se provádí na základě klinického vyšetření. Tato diagnostika je rozsáhlá. Patří sem: • zánětlivá onemocnění - projevy systémové zánětlivé reakce při banálních chronických zánětech • zhoubná nádorová onemocnění • malnutrice • těžší formy deprese • poruchy funkce štítné žlázy • Addisonova choroba • pokročilé fáze chronických orgánových selhání • akutní dekompenzace stavu (Kalvach, 2008)
3.4
Léčba geriatrické křehkosti
,,Kauzální, příčinná léčba neexistuje. Nezbytná je komplexní intervence s ovlivňováním všech
etiologicky,
patogeneticky
a funkčně
významných
změn
a
obtíží
a
s kompenzováním deficitů. Intervenování je obvykle postupné. Pacienta je obvykle třeba především ,,rozjíst, rozchodit a motivovat“.“ (Kalvach, 2008, s. 127)
22
Základní a nejčastější opatření při léčbě jsou: • depistáž a aktivní dispenzarizace křehkých geriatrických pacientů – v komunitě, i při přijetí do nemocniční péče • optimalizace geriatrického nemocničního režimu i koordinace komunitních služeb • ovlivnění anorexie – minimalizace nežádoucích účinků léků • úprava nutričního stavu – nutriční podpora s důrazem na bílkoviny • psychoterapeutická podpora - motivování k aktivitě, nabídka aktivit s antidepresivní léčbou • u výrazné apatie, abulie, spontaneity a denní spavosti opatrný terapeutický pokus s podáním malé dávky psychostimulancia • dlouhodobá fyzioterapie – individuální, zaměřená na zlepšení pohybových stereotypů • využití opěrných pomůcek a dalších ergoterapeutických opatření (bezbariérová úprava k usnadnění pohybu) • rekondiční program a odporový trénink na zlepšení kondice a svalové síly především na dolních končetinách • šetrné suplování ubývající spontaniety bez nadměrného omezování pacientovy volby a jeho kompetencí, rozhodovací pravomoci • cílevědomý důraz na ochranu důstojnosti s podporou kompetencí a s prevencí nevhodného zacházení, zanedbávání, zneužívání, popř. týrání • individuální opatření podle konkrétní situace daného pacienta (Kalvach, 2008)
3.5
Prevence geriatrické křehkosti
,,Důležitá je osvěta seniorské populace, aktivní depistáž a dispenzarizace rizikových osob s průběžným posuzováním funkčního stavu a jeho změn a časná intervence sociálních potřeb i závažných etiologických a patogenetických faktorů, včetně metabolického syndromu, nekompenzujících vlivů a handicapujících okolností.“ (Kalvach, 2008, s.128) 23
Základní cílevědomá preventivní opatření jsou: • péče o dostatečný příjem kvalitní potravy jako prevence malnutrice a nutričních deficitů – aktivní zájem o příjem potravy při jakémkoliv akutním onemocnění či nejasném zhoršení stavu • motivační a psychoterapeutická podpora – vhodná pro zachování pohybových aktivit a sociálních kontaktů bránících izolaci, aktivní pátrání po depresi • pohybová aktivita a odporový trénink sloužící k udržování svalové síly dolních končetin, minimalizace pohybových omezení při akutních onemocněních, preventivní rekondice • průběžná fyzioterapie vhodná pro odstraňování svalových dysbalancí a zachování vhodných pohybových stereotypů • ovlivňování muskuloskeletální bolesti – bolest brání pohybovým aktivitám a posiluje rezignaci s depresivním laděním • posilování stability jako prevence pádů a strachu z nich • prevence aterosklerózy a jí podmíněných klinických obtíží – účelná léčba chronických onemocnění, bránících rozvoji metabolického syndromu • pravidelné hodnocení funkčního stavu alespoň 1krát ročně (Kalvach, 2008)
24
4
Služby pro seniory
4.1
Pobytové služby
Domovy seniorů zajišťují seniorům, kteří mají omezenou soběstačnost pobytové služby. Jedná se o seniory, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou pomoc fyzické osoby. (Formy a druhy sociálních…) Služba je plně hrazená klienty. Většina klientů má přiznaný příspěvek na péči 3. nebo 4. stupně závislosti. Klient si platí ubytování a stravu. (Viereckl, Lidinská, Votočková, 2015) V našem okolí je toto zařízení v Budíškovicích, v Jindřichově Hradci, v Telči, ve Velkém Újezdě, v Moravských Budějovicích. V posledních dvou zařízeních jsou přítomny civilní zaměstnanci i řádové sestry. Domovy se zvláštním režimem zajišťují pobytové služby seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického psychického onemocnění, nebo osobám se závislostí na návykových látkách, seniorům s Alzheimerovou demencí a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc fyzické osoby. (Formy a druhy sociálních…) Služba je plně hrazena klienty. Klienti mají přiznaný příspěvek na péči 3. Nebo 4. Stupně závislosti. Klient si hradí ubytování a stravu. (Viereckl, Lidická, Votočková, 2015) V okolí je toto zařízení zastoupeno pouze v Jindřichově Hradci. Týdenní stacionáře poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností, osobám s chronickým duševním onemocněním, které potřebují pravidelnou pomoc fyzické osoby. (Formy a druhy sociálních…) Sociální lůžka se nachází ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Poskytují sociální služby lidem, kteří již nevyžadují lůžkovou zdravotní péči, ale díky svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci fyzické osoby. (Formy a druhy sociálních…) Sociální lůžka jsou přítomna v rámci LDN Dačice. Odlehčovací služby – pobytové jsou služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je pečováno v jejich domácím prostředí. Cílem je umožnit pečující osobě odpočinek. (Formy a druhy sociálních…)
25
Domy s pečovatelskou službou jsou zvlášť určené nájemní byty, ve kterých je poskytována pečovatelská služba. ,,Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony.“ (Formy a druhy sociálních…) V mém okolí se pečovatelské domy nacházejí v Dačicích, Cizkrajově, Slavonicích, Telči. V Dačicích pečovatelskou službu zřizuje společnost Ledax. Léčebny dlouhodobě nemocných patří mezi odborné léčebné ústavy. Péče v nich navazuje na péči nemocnic. LDN jsou zaměřené na ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící déletrvajícími nemocemi. Jako nezbytná se jeví i resocializace a péče psychosociální. V řadě případů LDN zajišťuje i péči paliativní a gerontopsychiatrickou péči. (Formy a druhy sociálních…) LDN je umístěna v Dačicích v areálu nemocnice, v bližším okolí je LDN v Počátkách.
4.2
Terénní služby
Osobní asistence je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a potřebují pomoc fyzické osoby. Služba je poskytována bez časového omezení, v přirozených sociálních podmínkách a při činnostech, které osoba potřebuje. (Formy a druhy sociálních…) Osobní asistence patří mezi placené služby. Placen je čas, ve kterém průběh i obsah služby určuje klient. (Viereckl, Lidinská, Votočková, 2015) Pečovatelská služba je služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, kteří potřebují pomoc fyzické osoby. Služba je poskytována ve vymezeném čase v domácnostech osob. Zajišťují služby jako je dovoz obědů, úklid domácnosti, nákupy, dopomoc při podání stravy, dopomoc při hygienické péči a podobně. (Formy a druhy sociálních…) Pečovatelská služba je služba placená. Je zde přesně vymezen úkon, který je placen. (Viereckl, Lidinská, Votočková, 2015) Zajišťuje je společnost Ledax z Českých Budějovic. V příloze číslo 1 přikládám leták s nabídkou služeb seniorům. 26
Odlehčovací služby – terénní jsou poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem je umožnit pečující osobě odpočinek. (SeniorKontakt) Tuto službu poskytuje Sdílení, které má sídlo v Telči. Příloha číslo 2 je zaměřena na Sdílení a na služby, které může seniorům a jejich rodinám poskytnout. Domácí ošetřovatelská péče je zdravotní péče poskytovaná na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v domácím prostředí. Je zaměřená na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, na zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocných a zajištění klidného umírání a smrti. Patří sem také půjčovny zdravotnických pomůcek. (Formy a druhy sociálních…) Tato služba je poskytována v Dačicích dvěma agenturami domácí péče. Příloha číslo 3 ukazuje služby, které nabízí agentura domácí péče, kde pracuji.
4.3 Ambulantní služby Denní stacionáře poskytují ambulantní služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotního postižení, chronicky duševně nemocným, jejichž situace vyžaduje pomoc fyzické osoby. (Formy a druhy sociálních…) Aktivizační služby jsou služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohrožených sociálním vyloučením.(Formy a druhy sociálních…) Odlehčovací služby – ambulantní jsou poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem je umožnit pečující fyzické osobě odpočinek. (Formy a druhy sociálních…)
27
5
Výzkumná část
5.1
Cíl výzkumu
Zjistit problémy seniorů v oblasti sebepéče.
5.2
Výzkumné otázky
Hlavní výzkumná otázka Jak senioři řeší problémy v oblasti sebepéče? Dílčí výzkumné otázky Jaké změny přineslo seniorům stáří? Jaké služby senioři využívají? S čím mají senioři největší problém v oblasti sebeobsluhy? Jaká je informovanost seniorů o službách? Jak se zapojuje rodina do péče o sebeobsluhu seniora? Jsou senioři ochotni využít péči od cizích lidí?
5.3
Metodika výzkumu
Ke sběru dat jsem zvolila kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Vyplnění dotazníku bylo svobodnou volbou seniorů, bylo nepovinné. Senioři mohli vyplnit dotazník na přednášce, která byla určená seniorům, dotazník si mohli odnést domů a později dát na sběrné místo na Obecním úřadě v Budíškovicích. Dále byl dotazník předložen v jednotlivých rodinách, které navštěvuji při své práci sestry na domácí péči. Seniorům byl dotazník předložen a ponechán k vyplnění, či zpětnému vrácení bez vyplnění. Dotazník je tvořen 19ti otázkami, otázky číslo 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 17, 18 jsou uzavřené, otázky číslo 7, 14, 15, 19 jsou polootevřené a otázka číslo 16 je otevřená. První čtyři otázky jsou zaměřené na rozdělení pohlaví, na zjištění věku, místa kde senioři žijí a zda bydlí sami. Další dvě otázky jsou zaměřené na vnímání zdravotního stavu a vnímání změn, které stáří přineslo. Otázky číslo 7, 8, 9 zjišťují využití služeb domácí péče a pečovatelské služby. Otázka číslo 10 zjišťuje spokojenost s těmito službami. Otázky číslo 7 a 11 nám ukazují, kde senioři mají 28
největší problém v sebeobsluze a zda potřebují nějakou službu, která jejich problém řeší. O informovanosti možnosti využití domácí péči či pečovatelskou službu nás informuje otázka číslo 12 a 13. V otázkách číslo 14, 15, 16 zjišťuji, zda rodina pomáhá seniorovi dostatečným způsobem, v čem seniorovi pomáhá a s čím by senioři potřebovali největší pomoc. Otázka číslo 17 a 18 se zabývá ochotou seniorů využít pomoc od cizích lidí, a zda senioři mají k těmto pomocníkům důvěru. Poslední otázka číslo 19 zjišťuje pocity seniorů o důstojném stáří. Dotazník je k práci přiložen v příloze číslo 4.
5.4
Charakteristika vzorku respondentů
Dotazníky byly rozdány seniorům ve věku od méně než 59 – 81 a více let. Dotazník byl určen jak seniorům využívající služby (ať sociální či zdravotní služby), tak seniorům, kteří služby nevyužívají. Dotazníky vyplňovali senioři žijící ve městě i ti, kteří bydlí ve městě.
5.5
Průběh výzkumu
Šetření probíhalo od prosince 2015 do konce března 2016 u seniorů žijících v Dačicích a přilehlém okolí. Celkem jsem rozdala 100 dotazníků do rodin seniorů, které při své práci navštěvuji. Senioři dostali dotazníky na přednášce, která byla určena seniorům. Dotazník si mohli ponechat, doma ho vyplnit a později dát na sběrné místo, které bylo umístěno v budově Obecního úřadu v Budíškovicích. 9 dotazníků se mi vrátilo nevyplněných či potrhaných, 5 dotazníků bylo vyplněno špatně – chybělo vyplnění některých otázek. Plně vyplněných dotazníků se vrátilo 86. Návratnost dotazníků je tedy 86 %. Dotazníkovému šetření předcházela ústní domluva s jednotlivými seniory či příslušníky rodin, kteří mi vyhověli.
5.6
Zpracování získaných dat
Ke zpracování teoretické části jsem použila Microsoft Office Word 2007, ke zpracování výzkumné části Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Data jsou zaokrouhlená na celá %.
29
5.7
Výsledky výzkumu
Otázka č. 1: Pohlaví? a) muž b) žena
16%
muž žena
84%
Graf 1 Pohlaví
Z celkového počtu 86 dotazovaných (100 %) bylo 72 žen (84 %) a 14 mužů (16 %).
30
Otázka č. 2: Kolik Vám je let? a) méně než 59 b) 60 – 70 let c) 71 – 80 let d) 81 a více let
17%
7%
26% méně než 59
60 - 70 let 71 - 80 let 81 a více let
50%
Graf 2 Věk
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) bylo 6 respondentů mladších než 59 let (7 %), 22 respondentů mezi 60 – 70 rokem (26 %), 43 respondentů mezi 71 – 80 rokem a 15 respondentů starších než 81 let (17 %).
31
Otázka č. 3: Kde žijete? a) ve městě b) na vesnici
41%
ve městě 59%
na vesnici
Graf 3 Bydlení
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) žije 51 respondentů (59 %) ve městě a bydlení na vesnice udalo 35 respondentů (41 %).
32
Otázka č. 4: Bydlíte sám/a? a) ano b)
ne
44% ano 56%
ne
Graf 4 Samostatné bydlení
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) žije 48 respondentů (56 %) samo a 38 respondentů (44 %) bydlí s někým (manžel, manželka, rodina).
33
Otázka č. 5: Svůj zdravotní stav vnímáte jako: a) velmi dobrý b) dobrý c) uspokojivý d) špatný e)
velmi špatný
27%
35% dobrý uspokojivý špatný
38%
Graf 5 Vnímání zdravotního stavu
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) nikdo neodpověděl, že svůj zdravotní stav vnímá jako velmi dobrý nebo velmi špatný. 30 respondentů (35 %) udávalo svůj zdravotní stav jako dobrý, 33 respondentů (38 %) jako uspokojivý a 23 respondentů (27 %) vnímá svůj zdravotní stav jako špatný.
34
Otázka č. 6: Jakou největší změnu Vám přineslo stáří? (prosím, zaškrtněte jednu odpověď) a) pohybové omezení b) zhoršení zdravotního stavu c) více času pro blízké d) psychické problémy e) menší kontakt s okolím, s vrstevníky f) ekonomické problémy
pohybové omezení 2%
7%
4% 35%
10%
zhoršení zdravotního stavu více času pro blízké psychické problémy menší kontakt s okolím
42% ekonomické problémy
Graf 6 Změny ve stáří
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) odpovědělo 30 respondentů (35 %) že největší změnou ve stáří bylo omezení pohybu, 36 respondentů (42 %) pocítilo zhoršení zdravotního stavu, 9 respondentů (10 %) mělo více času na své blízké, 2 respondenti (2 %) trpí psychickými problémy, 6 respondentů (7 %) má menší kontakt s okolím
a3
respondenti (4 %) udávají ekonomické problémy.
35
Otázka č. 7: Myslíte si, že vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu potřebujete některou z následujících služeb? (můžete zaškrtnout více možností) a) dovoz obědů b) pomoc s úklidem domácnosti c) odvoz k lékaři d) dopomoc s hygienickou péčí e) dopomoc s podáním stravy f) nákup potravin a drogistického zboží g) praní prádla h) žádná z uvedených Tabulka 1 Potřeba služeb Potřeba služeb dovoz obědů pomoc s úklidem domácnosti odvoz k lékaři dopomoc s hygienickou péčí dopomoc s podáním stravy nákupy praní prádla žádná z uvedených celkem
absolutní četnost 30 25 12 6 5 32 10 2
relativní četnost (%) 25 20 10 5 4 26 8 2
86 respondentů/122 odpovědí
100
Pro vyhodnocení otázky číslo 7 jsem zvolila tabulku z důvodu větší přehlednosti. Respondenti měli možnost zaškrtnout více odpovědí. Tabulka ukazuje, že senioři využívají kombinace služeb. 86 respondentů mi dalo 122 odpovědí na otázku. Ukazuje se, že z celkového počtu 86 respondentů (100 %) odpovědělo 30 respondentů (25 %), že potřebují dovážet obědy, 25 respondentů (20 %) potřebuje pomoc při úklidu domácnosti, 12 respondentů (10 %) využívá odvoz k lékaři, 6 respondentů (5 %) potřebuje dopomoc při hygienické péči, 5 respondentů (4 %) využívá dopomoc při podání stravy, 32 respondentů (26 %) potřebuje dopomoc při nákupech různého druhu, 10 respondentů (8 %) si nechává vyprat prádlo a 2 respondenti (2 %) nepotřebují žádnou z uvedených služeb.
36
Otázka č. 8: Využíváte služeb agentury domácí péče? a) ano b) ne
42% ano 58%
ne
Graf 7 Využití služeb domácí péče
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) využívá služeb agentury domácí péče 50 respondentů (58 %) a 36 respondentů (42 %) služeb domácí péče nevyužívá.
37
Otázka č. 9: Využíváte služeb pečovatelské služby? a) ano b) ne
36%
ano ne 64%
Graf 8 Využití služeb pečovatelské služby
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) využívá služeb pečovatelské služby 55 respondentů (64 %) a 31 respondentů (36 %) nevyužívá od pečovatelské služby žádné služby.
38
Otázka č. 10: Jste spokojen/a s využívanými službami (agentury domácí péče či pečovatelské služby)? a) ano b) ne
7%
ano ne
93%
Graf 9 Spokojenost se službami
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) je spokojených se službami domácí péče či pečovatelské služby 80 respondentů (93 %). Nespokojených je 6 respondentů (7 %).
39
Otázka č. 11: Ve které části sebeobsluhy máte největší problém? (zaškrtněte prosím jednu odpověď) a) příjem potravy b) oblékání c) hygienická péče d) přesuny – po místnosti e) použití WC f) při chůzi – delší trasy
příjem potravy 17%
6% oblékání 25%
5%
hygienická péče přesuny - krátká vzdálenost
12%
použití WC 35%
chůze - delší vzdálenost
Graf 10 Problémy v sebeobsluze
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) má problémy s příjmem potravy 5 respondentů (6 %), není schopno se samo obléct 22 respondentů (25 %), 30 respondentů nezvládá hygienickou péči (35 %), přesun – pouze krátké trasy po místnosti nezvládá bez pomoci 10 respondentů (12 %), samostatné použití WC dělá problém 4 respondentům (5 %) a chůze na delší vzdálenost dělá problémy 15 respondentům (17 %).
40
Otázka č. 12: Informoval Vás někdo o možnosti využití služeb agentury domácí péče či pečovatelské služby? a) ano b) ne
21%
ano ne
79%
Graf 11 Informovanost o službách
O možnosti využití služeb agentury domácí péče či pečovatelské služby je z celkového počtu 86 respondentů informováno 68 respondentů (79 %). 18 respondentů (21 %) informace nemá.
41
Otázka č. 13: Pokud jste v předchozí otázce odpověděli ,,ano“, kdo Vám podal informace o těchto službách? a) městský úřad b) pracovník obce s rozšířenou působností c) sociální pracovník d) rodinní příslušníci e) lékař f) známí
městský úřad 2% 1%
13%
pracovník obce s rozšířenou působností
37%
sociální pracovník rodinní příslušníci 40%
lékař
7% známí
Graf 12 Osoby podávající informace
Informace o službách dotazovaným 68 respondentům (100 %) sdělil 1 respondentovi městský úřad (1 %), 1 respondentovi (1 %) pracovník obce s rozšířenou působností, 9 respondentům (13 %) sdělil informace sociální pracovník, 27 respondentům (40 %) podali informace rodinní příslušníci, 5 respondentům (7 %) dal informace lékař a 25 respondentům (37 %) známí.
42
Otázka č. 14: Pomáhají Vám rodinní příslušníci v péči o sebe sama dostatečným způsobem? a) ano b) ne, napište důvod………………..
24%
ano ne
76%
Graf 13 Pomoc od rodiny
Dostatečnou pomoc od rodiny udává z celkového počtu 86 respondentů (100 %) 65 respondentů, což je 76 % dotazovaných. 21 respondentů (24 %) udává nedostatečnou pomoc od rodiny.
43
5%
5%
47%
bydlí daleko nemají čas nikoho nemám nezajímám je
43%
Graf 14 Důvody nedostatečné pomoci
Jako důvody nedostatečné pomoci udalo 10 respondentů (47 %), že rodinní příslušníci bydlí daleko, 9 respondentů (43 %) udává, že rodinní příslušníci nemají čas a 1 respondent (5 %) nikoho nemá a 1 respondent (5 %) tvrdí, že rodinu nezajímá.
44
Otázka č. 15: V čem Vám rodina nejvíce pomáhá? a) doprovod k lékaři b) nákupy c) odvoz, když potřebuji d) úklid bytu e) v ničem f) jiné (napište s čím)………. Tabulka 2 V čem rodina pomáhá V čem rodina pomáhá
absolutní četnost
relativní četnost (%)
doprovod k lékaři
13
15
nákupy
19
22
odvoz
6
7
úklid bytu
12
14
v ničem
3
3
tráví se mnou celý den
5
6
vaří mi
10
12
svou přítomností
5
6
chodí se mnou
13
15
celkem
86
100
jiné
Vyhodnocení otázky číslo 8 je také pomocí tabulky pro lepší přehlednost. 53 respondentů využilo mnou nabízené možnosti v otázce. Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) odpovědělo 13 respondentů (15 %), že rodina nejvíce pomáhá jako doprovod k lékaři, 19 respondentům (22 %) pomáhá nejvíce s nákupy, 6 respondentů udalo největší pomoc s odvozem, když někam potřebují, úklid bytu udalo 12 respondentů (14 %). Žádnou pomoc od rodiny nemají 3 respondenti (3 %). Jinou pomoc od rodiny má 33 respondentů a jsou to: trávení celého dne s respondentem udalo 5 respondentů (5 %), 10 respondentům (12 %) rodina vaří, 5 respondentům (6 %) nejvíce rodina pomáhá svoji přítomností a se 13 respondenty (15 %) rodina chodí.
45
Otázka č. 16: S čím byste potřebovali nejvíce pomoci od rodiny v rámci sebeobsluhy? Prosím, napište……………………………………. Tabulka 3 Největší pomoc od rodiny při sebeobsluze Největší pomoc od rodiny při sebeobsluze
absolutní četnost
relativní četnost (%)
úklid
13
15
hygienická péče
6
7
ostříhání nehtů
3
4
doprovod při chůzi
4
5
v ničem
17
20
uvařit mi
2
2
aby byli přítomni a mohli tu být se mnou
2
2
umytí vlasů
3
3
aby se mnou trávili čas
20
23
nevím
16
19
celkem
86
100
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) by přivítalo větší pomoc od rodiny v oblasti úklidu 13 respondentů (15 %), pomoc s hygienickou péčí 6 respondentů (7 %), ostříhání nehtů by přivítali 3 respondenti (4 %), doprovod při chůzi 4 respondenti (5 %), žádnou pomoc nechce 17 respondentů (20 %). 2 respondenti (2 %) by chtěli od rodiny uvařit, 2 respondenti (2 %) by chtěli, aby rodiny byly přítomna a mohli tu s nimi být, umytí vlasů od rodiny by přivítali 3 respondenti (3 %). 20 respondentů (23 %) by chtělo, aby s nimi rodina trávila čas a 16 respondentů (19 %) neví, čím by jim rodina mohla nejvíce pomoci.
46
Otázka č. 17: Jste ochotni využít pomoc od cizích lidí? a) ano b) ne
2%
ano ne
98%
Graf 15 Pomoc od cizích lidí
Pomoc od cizích lidí je z celkového počtu 86 respondentů (100 %) schopno přijmout 84 respondentů (98 %) a pouze 2 respondenti (2 %) pomoc od cizích lidí odmítají.
47
Otázka č. 18: Máte důvěru k pracovníkům, kteří Vás navštěvují v rámci plnění služeb? a) ano b) ne
3%
ano ne 97%
Graf 16 Důvěra k pracovníkům
Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) věří pracovníkům, kteří respondenta navštěvují v rámci plnění služeb 83 respondentů (97 %) a pouze 3 respondenti (3 %) těmto pracovníkům nevěří.
48
Otázka č. 19: Myslíte si, že prožíváte důstojné a spokojené stáří? a) ano b) ne, napište důvod…………………………… 14%
ano ne
86%
Graf 17 Důstojné a spokojené stáří Z celkového počtu 86 respondentů (100 %) si myslí 74 respondentů (86 %) že prožívá důstojné a spokojené stáří. 12 respondentů (14 %) si nemyslí, že prožívá důstojné a spokojené stáří.
8%
upoutání na lůžko 17%
17%
bolesti celého člověka svět už není místo pro mě
8% 34%
jsem nemožný/á
8% 8%
už jsem starý/á
Graf 18 Důvody nespokojeného stáří
Nespokojené stáří udalo 12 respondentů (100 %). 2 respondenti (17 %) jsou upoutáni na lůžko, 4 respondenti (34 %) pociťuje bolesti celého člověka, 1 respondent (8 %) tvrdí, že svět už není místo pro něj, 1 respondent (8 %) tvrdí, že je nemožný a 1 respondent (8 %), říká, že je již starý, 1 respondent (8 %) nesnáší svět a 2 respondenti (17 %) jsou nemocní.
49
5.8
Diskuze
V této části práce jsou srovnávány předem stanovené výzkumné záměry se získanými daty z výzkumu. Výzkumná otázka číslo 1 Jaké změny přineslo seniorům stáří? První výzkumná otázka se váže k otázkám s číslem 5 a 6. Zjišťovala jsem zde, jak senioři vnímají svůj zdravotní stav a jakou největší změnu jim přineslo stáří. Nejvíce seniorů vnímá svůj zdravotní stav jako uspokojivý a to 38 % dotazovaných. Žádný z dotazovaných seniorů neuznal svůj zdravotní stav jako velmi dobrý nebo velmi špatný. V šesté otázce 42 % seniorů určilo jako největší změnu, kterou jim přineslo stáří zhoršení zdravotního stavu. Pohybové omezení udalo 35% seniorů. Dle výzkumu Pešákové (2014), kde při rozhovorech se seniory zjišťovala i jejich zdravotní stav, mohu porovnat tuto skutečnost. Z devíti dotazovaných seniorů se pouze 1 žena cítila zdravá, ostatních 8 seniorů pociťovalo především zdravotní potíže (od hypertenze, bolestí páteře, rakovina prsu, omezení hybnosti). Mohu tedy říci, že senioři vnímají jako největší změnu ve stáří zhoršení zdravotního stavu.
Výzkumná otázka číslo 2 Jaké služby senioři využívají? K této výzkumné otázce se vztahují otázky s číslem 7, 8 a 9. V sedmé otázce jsem zjišťovala, zda si senioři uvědomují potřebu využití některých služeb. Senioři v této otázce mohli zaškrtávat i více možností. Při vyhodnocení jsem měla 122 odpovědí od 86 seniorů, kdy nejvíce senioři přiznávají potřebu nákupů (26 %) a dovozu obědů (25 %). V otázce číslo osm jsem zjišťovala využití služeb agentury domácí péče. 58 % seniorů využívá služeb agentury domácí péče. Otázka číslo devět zjišťovala využití služeb pečovatelské služby. 64 % seniorů služby pečovatelské služby využívá. Pro srovnání využití služeb pečovatelské služby také monitoruje Krajská správa Českého statistického úřadu Jihlava, která srovnává využívání pečovatelské služby 50
v letech 2007 – 2014. ,,Počet osob, kterým byla pečovatelská služba poskytnuta, však po maximu v letech 2009 až 2011 prudce poklesl (v roce 2012 meziročně více než desetinu). Jejich počet se dále snížil i v roce 2013, vzdor opětnému mírnému nárůstu výdajů na pečovatelskou službu.“(Senioři v kraji…, 2015)
Výzkumná otázka číslo 3 S čím mají senioři největší problém v rámci sebeosluhy? K této výzkumné otázce se pojí otázka číslo 7 a 11. Otázku s číslem sedm jsem již rozebírala ve druhé výzkumné otázce. Zjišťovala jsem v ní, zda si senioři uvědomují potřebu využití některých služeb. Největší problémy seniorům přinášejí nákupy (26 %) a dovozu obědů (25 %). V otázce číslo 11 měli senioři určit, v čem mají největší problém v oblasti sebeobsluhy. Největší problémy senioři udávají při hygienické péči – 35 % seniorů a problémy při oblékání – 25 % seniorů.
Výzkumná otázka číslo 4 Jaká je informovanost seniorů o službách? Tuto výzkumnou otázku řeší otázka 12 a 13. V otázce číslo dvanáct jsem zjišťovala informovanost o službách agentury domácí péče a pečovatelské služby. 79 % seniorů je informovaných o využití těchto služeb. V otázce číslo třináct jsem zjišťovala od informovaných seniorů, kdo jim poskytl informace o službách. 40% seniorů poskytli informace rodinní příslušníci a v 37 % známí. Překvapilo mne, že lékař podal informace pouze v 7 % případů. Tuto skutečnost řeším v návrhu řešení a doporučení pro praxi.
Výzkumná otázka číslo 5 Jak se zapojuje rodina do péče o sebeobsluhu seniorů? Tato výzkumná otázka se vztahuje k otázkám s číslem 14, 15 a 16. Otázka 14 měla nastínit, zda senioři vnímají péči od rodiny jako dostatečnou. 76 % seniorů udalo, že 51
péče od rodiny dostatečná je. Jako důvod nedostatečné péče 43 % seniorů uvedlo, že rodina nemá čas, anebo rodina bydlí daleko. Patnáctá otázka byla zaměřena na oblasti sebeosluhy, ve kterých rodina nejvíce seniorům pomáhá. Otázka byla vyhodnocena tabulkou z důvodu lepší přehlednosti výsledků. Ve 22 % senioři uvedli, že jim rodina obstarává nákupy, doprovod k lékaři využívá 15 % seniorů. Rovněž 15 % seniorů využívá rodinu jako doprovod při chůzi. Otázka číslo 16 byla zaměřena na to, s čím senioři potřebují od rodiny největší pomoc v rámci sebeosluhy. Udivilo mě, že 23 % seniorů by chtělo, aby s nimi rodina trávila více času, a 20 % seniorů nechce pomoc v ničem. 15 % seniorů by ocenilo úklid od rodiny, 7 % seniorů by přijalo hygienickou péči od rodiny. Další 4 % by chtěli ostříhat nehty, 3 % seniorů by chtělo od rodiny umýt vlasy. Z dalších odpovědí by 2 % seniorů chtělo uvařit od rodiny, rovněž 2 % by si přály, aby rodina byla přítomna. Doprovod při chůzi by přivítaly 4 % seniorů. 19% seniorů neví, čím by jim rodina mohla pomoci. Pro srovnání jsem našla zajímavý výzkum Pešákové (2014). Zjišťovala pomocí rozhovorů osamělost seniorů. Setkávala se se seniory, zjišťovala, kde bydlí, jak dlouho bydlí sami, ptala se na zdravotní stav a zjišťovala, kdo jim v případě potřeby pomáhá. Zjistila, že z devíti dotazovaných seniorů, kteří žijí sami, je rodina seniorovi nápomocná pouze ve třech případech a to v případě potřeby. Ve třech případech si senior zajistil služby pečovatelské služby, jako je úklid, nákupy a pomoc při podání stravy. 6 dotazovaných se snažilo vše zvládnout samostatně.
Výzkumná otázka číslo 6 Jsou senioři ochotni využít péči od cizích lidí? Tuto výzkumnou otázku řeší otázky s čísly 17 a 18. 98 % seniorů je ochotno využít služby od cizích lidí. 97 % seniorů má důvěru k pracovníkům, kteří je v rámci plnění služeb navštěvují.
52
5.9
Návrh řešení a doporučení pro praxi
Při svém výzkumu jsem se setkala se seniory v různých životních situacích. Dle výsledků výzkumu je převážná část seniorů informována o možnosti využití služeb pečovatelské služby či agentury domácí péče. Zamrzelo mne, že pouze malé množství seniorů informace dostaly od městských či obecních úřadů, které na poli této sociální politiky by měly hrát důležitou roli. Bohužel, informace senioři získávají nejvíce od známých či od rodiny. Bylo by jistě vhodné seniory o možnosti využití těchto služeb informovat. Dle informací z Obecního úřadu v Budíškovicích vím, že v rámci tvoření komunitního plánu Dačic byla zpracována informační brožura pro občany, která má tyto služby občanům představit, sdělit jim kam se mají obrátit v případě zájmu o služby. Každá služba je tu popsána. A já se tedy ptám? Proč jsou tyto brožury na obecním úřadě a ne v rukách seniorů? Myslela jsem si, že ve městě je situace lepší, ale byla jsem přesvědčena, že nikoliv. Ačkoliv lidé ve městě využívají pečovatelské služby či domácí péče, ale informovanost o službách není větší. Podařilo se mi získat brožuru, která vznikla v rámci Jihočeského kraje, a byla vytvořena pro občany, aby si dokázali pomoci v různých životních situacích. Brožura obsahuje rady, které jsou užitečné jak při nástupu do nemocnice, tak při péči o osobu blízkou. Brožura je napsána moc pěkně, ale i ke mně se dostala úplnou náhodou a ti, kteří by ji potřebovali, ji k dispozici nemají. Obrázek brožury je součástí přílohy číslo 5. Řešením této situace by mohlo být, aby pomáhající profese, které poskytují sociální služby seniorům a zdravotně postiženým budou podávat informace o nabízených službách. Předání informací by mělo probíhat pomocí přímé komunikace se seniory či v podobě, která je pro seniory přijatelná a pochopitelná. Letáky, které jednotlivé služby vytvořily, by se měly dostat k seniorům, aby senioři dostali povědomí o tom, které služby mohou využívat, jak jsou služby placené, kdo je poskytuje a kam se v případě potřeby obrátit. I lékaři by měli být informování o těchto službách. V ordinacích a čekárnách by mohly být vystavené letáčky se službami, které by si senioři mohli vzít a uschovat si je pro 53
případ potřeby. Zmíněné letáčky přikládám ve formě příloh. Leták Ledaxu (pečovatelské služby) jsem si vyzvedla v kanceláři Ledaxu. Leták domácí péče se snažíme umisťovat například v panelových domech na nástěnku, když jdeme k pacientovi. Leták sdílení jsem nalezla v ordinaci mé zubní lékařky. Vyplatilo by se zamyslet nad tím, jak více, zřetelně a srozumitelně informovat seniory o možnosti využití služeb a navázat lepší komunikaci s lékaři, kteří jsou mnohdy proti těmto službám zaujatí a neschvalují je. Dalším řešením je i při besedách pro seniory sdělit seniorům možnosti jednotlivých služeb. Dát seniorům možnost zeptat se na co mají nárok a jak se která služba využívá.
54
Závěr Tato bakalářská práce zjišťuje problémy seniorů v oblasti sebepéče. Průzkum jsem prováděla v jednotlivých rodinách seniorů a při přednášce určené pro seniory s laskavým svolením seniorů. V teoretické části práci jsem se snažila vysvětlit pojem, který je v posledních letech hodně řešen a to je geriatrická křehkost. Na začátku práce jsem se zabývala stářím a stárnutím, rozdělením seniorského věku, které také prošlo určitým vývojem z důvodu prodlužování délky lidského života. Dále jsem se zabývala anatomickými i funkčními změnami organismu ve stáří, což je důležité pro pochopení geriatrické křehkosti. Geriatrického seniora jsem si představovala pouze jako člověka, který je méně soběstačný, nezvládne již tolik činností běžného denního života, déle mu jednotlivé úkony trvají. Zjistila jsem ale, že samotný pojem geriatrická křehkost je vlastně souborem několika příznaků, které určí seniora za křehkého. Jedná se o více změn než jen menší soběstačnost. Geriatrická křehkost je v této práci vysvětlena i s jejími příznaky, diagnózou, léčbou a prevencí. Dále jsou v teoretické části nastíněny sociální služby, které mohou být seniorům poskytovány. V praktické části jsem se zaměřila na oblast sebepéče u seniorů. Stanovila jsem si cíl práce. Cílem práce je zjistit problémy seniorů v oblasti sebepéče. Stanovila jsem si 6 výzkumných otázek. Jednotlivé otázky měly zjistit, jak senioři vnímají svůj zdravotní stav a změny, které jim přineslo stáří. Další otázky byly zaměřené na využívání sociálních služeb a spokojenost se službami, které senioři využívají. Poslední okruh otázek zjišťoval, jak seniorům v oblasti sebepéče pomáhá rodina a zda by senioři chtěli větší pomoc od rodiny. Senioři převážně vnímají svůj zdravotní stav jako uspokojivý a největší změny, které jim stáří přineslo, jsou zhoršení zdravotního stavu a pohybové omezení. U otázek o využívání služeb, se dalo očekávat, že budou kladně hodnocené, jelikož dotazníky byly rozdány i v rodinách, které navštěvuji při své práci v agentuře domácí péče. Pečovatelské služby a služby agentury domácí péče jsou seniory využívané. Největším překvapením pro mne, ale je zjištění ohledně informovanosti o těchto službách, kdy nejvíce informací senioři dostali od známých a rodiny. Vím, že mnoho lidí si myslí, že nemají na službu nárok, ale proto je potřeba seniorům vysvětlit, na které 55
služby mají nárok a co udělat pro to, abychom seniorovi usnadnili život. Tomuto tématu se více věnuji v kapitole návrh a řešení pro praxi. Dotazníky byly rozdány v rodinách se seniory, které navštěvuji při své práci, jednotlivým seniorům v Budíškovicích a také seniorům v pečovatelském domě v Dačicích. Skupina respondentů tedy byla veliká. Více než polovina dotazovaných využívala pečovatelské služby. Tyto služby jsou hrazené jednotlivými klienty. Klient platí za službu, kterou potřebuje. Zvláštním typem pečovatelské služby je služba, kde ošetřovatelský personál je placen za čas, který u klienta tráví, vykonává vše potřebné (hygienická péče, podání léků, podání stravy, úklid domácnosti). V této službě je zahrnuta i péče zdravotnická, kterou si klient hradí sám, např. aplikace inzulínu, kterou již neschválil registrující lékař a klient sám není schopen aplikace inzulínu či podání léků. Služba je plně hrazená klientem. Senioři využívající služby agentury domácí péče vědí, že tato služba je plně hrazena ze zdravotního pojištění. Předepisuje ji registrující lékař či nemocniční zařízení či lékař specialista. Službu zajišťují vysokoškolsky i středoškolsky vzdělané zdravotní sestry. Odlehčovací služby mají pomáhajícím lidem dopřát čas odpočinku. Službu si hradí rodina klienta – platí se čas strávený u seniora. Službu zajišťují pečovatelky, které tráví se seniory potřebný čas, zajišťují potřebnou hygienickou péči, vytváří program pro seniora, povídají si s ním. Některé odlehčovací služby půjčují pomůcky na péči o seniora. Poslední bod, který zjišťoval, zda je rodina seniorovi nápomocná a čím mu může nejvíce pomoci, mne také překvapil. Dnešní doba je krutá a málokterý z nás může zůstat doma a starat se o své nejbližší. Důvodem je strach ze ztráty zaměstnání a zdroje financí. Ne každý si může dovolit vypůjčení potřebného vybavení a pomůcek, které by umožnilo péči o sobu blízkou. Největší důraz bych ze všech odpovědí od seniorů dala odpovědi ,,aby se mnou trávili čas a aby byli se mnou.“ Ukazuje se zde, že téměř ¼ dotazovaných seniorů si přeje být více se svoji rodinou a přeje si, aby s nimi rodina trávila více času než doposud. Ačkoliv pracuji v agentuře domácí péče a vím jak těžké je s některými seniory komunikovat a zajistit jim potřebnou péči, tato práce mi přinesla zjištění toho, jak málo 56
jsou senioři o jednotlivých službách informováni. Není to jen chyba úředníků, kteří tvoří materiály o sociálních službách a brožury s informacemi o jednotlivých službách. Brožury jsou hezky udělané, ale mnohdy leží na nevhodných místech a nedostanou se k člověku, který by je mohl využít, a materiály by mu byly ku prospěchu. Při svém dalším zkoumání bych se více zaměřila na samotu seniorů a to jak ji snáší. Jak ji zvládají a zda senioři mají nějakou aktivitu, činnost, která je baví, je jich koníčkem. Problematika stáří a stárnutí bude věčně prodiskutovávané téma. Stárneme všichni, všichni projdeme změnami a budeme se nuceni se stářím poprat.
Seznam použité literatury Cévní mozkové příhody – geriatrická křehkost [online]. Afázie, © 2014 [cit. 2016-0410]. Dostupné z: http://www.afazie.cz/geriatricka-krehkost/ 57
DESSAINT, Marie-Paule. Nezačínejte stárnout: [jak žít co možná nejdéle příjemně, samostatně a důstojně]. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-255-6. Formy a druhy sociálních služeb pro seniory [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://seniorkontakt.cz/ HAŠKOVCOVÁ, Helena. České ošetřovatelství: praktická příručka pro sestry. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2004. Praktické příručky pro sestry. ISBN 80-7013-363-5. Jaká je délka lidského života [online]. © 2014 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/jaka_je_delka_lidskeho_zivota JANEČKOVÁ, Hana a Marie VACKOVÁ. Reminiscence: využití vzpomínek při práci se seniory. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-581-3. KALVACH, Zdeněk. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2490-4. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0179-0. Kubec, P., 2014. Maximální délka lidského života je 115 let, zjistili vědci [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://zpravy.tiscali.cz/maximalni-delka-lidskeho-zivota-je115-let-zjistili-vedci-242116 PACOVSKÝ, Vladimír. Geriatrická diagnostika. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1994. Medicína a praxe. ISBN 80-85526-32-8. PEŠÁKOVÁ, Edita. Když senior zůstane sám [online]. Brno, 2014 [cit. 2016-04-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Miroslava Kyasová Dostupné z:
POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3271-8. POKORNÁ, Andrea. Ošetřovatelství v geriatrii: hodnotící nástroje. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4316-5.
58
Senioři v Kraji Vysočina – 2015 [online]. Český statistický úřad 2015 [cit. 2016–04-10]. Dostupné: https://www.czso.cz/documents/10180/20537750/33014915a5.pdf/4dc2f30ff778-4e54-9d0f-4382531b2d10?version=1.1 Stáří
[online].
[cit.
2016-04-09].
Dostupné
z
http://www.prosestry.cz/studijni_materialy/psychologie/stari SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3013-4. ŠIPR, Květoslav. Jak zdravě stárnout. Vyd. 1. Rosice u Brna: Gloria, 1997. ISBN 80901834-1-7. Trénink paměti [online]. © 2014 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.adomaos.cz/ctyrlistek/trenink-pameti VIERECKL, Michael, Daniela LIDINSKÁ a Petra VOTOČKOVÁ. Určitě si poradíte: praktické rady pro životní situace, kdy potřebujete zdravotní a sociální služby. Vydání první. Praha: FM solutions, a.s., 2015. ISBN 978-80-905989-3-5. Zdraví pro třetí věk. 1. vyd. Překlad Lucie Kubešová. Čestlice: Rebo, 2006. Knihovna zdraví (Rebo). ISBN 80-7234-536-2. Zásady, cíle a specifika trénování paměti [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.trenovanipameti.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=Item id=103&lang=cz
59
Seznam grafů Graf 1 Pohlaví Graf 2 Věk Graf 3 Bydlení Graf 4 Samostatné bydlení Graf 5 Vnímání zdravotního stavu Graf 6 Změny ve stáří Graf 7 Využití služeb domácí péče Graf 8 Využití služeb pečovatelské služby Graf 9 Spokojenost se službami Graf 10 Problémy v sebeobsluze Graf 11 Informovanost o službách Graf 12 Osoby podávající informace Graf 13 Pomoc od rodiny Graf 14 Důvody nedostatečné pomoci Graf 15 Pomoc od cizích lidí Graf 16 Důvěra k pracovníkům Graf 17 Důstojné a spokojené stáří Graf 18 Důvody nespokojeného stáří
60
Seznam tabulek Tabulka 1 Potřeba potřeb Tabulka 2 V čem rodina pomáhá Tabulka 3 Největší pomoc od rodiny při sebeobsluze
Seznam příloh Příloha 1 – Leták Ledax Příloha 2 – Sdílení Příloha 3 – Domácí zdravotní péče Příloha 4 – Dotazník Příloha 5 – Brožura Určitě si poradíte 2015
61
Seznam cizích slov Abulie – ztráta vůle a iniciativy, neschopnost zahájit činnost Akumulace – hromadění, nahromadění Apatie – netečnost a lhostejnost, naprostá pasivita, zeslabení zájmů a reakcí vůči vjemům Aspontaneita – nepřirozenost, není bezprostřední Dekondice – pokles především vytrvalostní zdatnosti, ale i pokles svalové síly, vzniká často jako důsledek hypomobility Deteriorace – dočasné, krátkodobé snížení, zhoršení, redukování, degradování schopností a dovedností nebo progresivní, postupně se zhoršující výkonnost v určité oblasti Disabilita – omezení až znemožnění některých fyzických, psychických nebo sociálních funkcí a činností, vyplývající např. z choroby, závady, poruchy nebo stáří Hypomobilita – omezená pohyblivost (většinou se týká kloubů a kloubních spojení), pojem může být používán v souvislosti s malým objemem pohybových aktivit, malou vzdáleností za časový úsek, limitací v rychlosti a výdrž chůze Inaktivita – nečinnost (fyzická nebo psychická) Instabilita – nestálost, nevyrovnanost, psychomotorický neklid Institucionalizace - je proces, kdy se sociální role, objekt vlastní hodnoty a představy nebo způsob chování, stává pevně spojeným s organizací, sociálním systémem, nebo společností, v její specifické části. Interferace – vzájemné ovlivňování, prolínání se Kontinuum – něco souvislého, nepřetržitého Malnutrice – dlouhodobý stav výživy pacienta, který nepokrývá všechny jeho potřeby (nedostatečný, přílišný nebo nevyvážený příjem potravy) Multidimenzionální – vícerozměrná, mnohorozměrná
62
Mutlikauzální – jev podmíněný více příčinami Sarkopenie – úbytek svalové hmoty (ve stáří, při katabolismu) Spontaneita – bezprostřední, přirozený Variabilita – proměnlivost, odchylnost od normálu nebo typu, variabilnost Vulnerabilita – zranitelnost (duševní i tělesná)
63
