VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Bakalářská práce Tvorba produktu cestovního ruchu Přírodovědně-vlastivědné exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko
Autor: Alena Mikysková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D Jihlava 2013
Anotace Cílem bakalářské práce je vytvoření produktu cestovního ruchu, Přírodovědněvlastivědné exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko. Exkurze bude realizována cyklistickou formou. V průběhu budou žáci plnit úkoly, které jsou přírodovědného i vlastivědného zaměření. Budou informováni o místech, které na trase uvidí. Exkurze je zároveň soutěž, za jednotlivé úkoly jsou žákům uděleny body. Výsledkem celé práce je zhodnocení realizace exkurze a navrhnutí zlepšení. Zhodnocení je na základě komentáře pedagogického dozoru a na základě vyjádření dětí.
Klíčová slova Exkurze, žáci, region Žďársko a Novoměstsko, Základní a Mateřská škola Sázava, Kraj Vysočina, Přírodovědně-vlastivědná exkurze, pracovní list, turistická zajímavost, přírodní zajímavost, metodický plán, trasa exkurze.
Annotation The main aim of bachelor thesis is the creation of the tourism product. The excursion covers natural history, national history and geography through the region Žďársko a Novoměstsko. The excursion will be implemented as a cycling trip. The pupils are tasked to complete the tasks, during the excursion. The tasks are focused on natural history and national history and geography. The pupils will be informed about the places, which are parts of our journey. The excursion is also a competition. The pupils will collect the points for each task. The result of the bachelor thesis is marking implementation of excursion and suggestion the improvements. The marking is based on the commentary of pedagogical supervisor and the commentary of pupils.
Key words Excursion, pupils, region Žďársko and Novoměstsko, Primary and nursery school Sázava, Vysočina district, Natural history and national history and geography excursion, task list, place of interest, natural curiosity, methodical plan, excursion route.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce, RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D., za trpělivost, poskytnuté odborné konzultace a cenné rady při realizaci bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Mileně Mikyskové, za poskytnutí podmínek pro realizaci praktické části bakalářské práce. Děkuji za její dohled nad celým průběhem exkurze, také za zpětné vyjádření k exkurzi a za navrhnutí vylepšení. V neposlední řadě, bych chtěla poděkovat žákům čtvrtého a pátého ročníku Základní školy a mateřské školy Sázava, kteří se exkurze zúčastnili. Děkuji také celé své rodině a přátelům,
kteří
mi
byli
velkou
oporou
při
tvorbě
bakalářské
práce.
Obsah Úvod a cíle práce ............................................................................................................. 7 1. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 9 1.1 Vymezení Kraje Vysočina ...................................................................................... 9 1.2 Oblasti Kraje Vysočina ......................................................................................... 12 1. 2. 1 Vymezení regionu Novoměstsko a Žďársko ................................................ 12 1. 2. 2 Charakteristika zajímavostí v rámci Přírodovědně-vlastivědné exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko ............................................................................ 16 2. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 22 2.1 Přírodovědně-vlastivědná exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko ............. 22 2. 1. 1 Trasa exkurze................................................................................................ 23 2.1.2 Seznam turistických zajímavostí v trase exkurze ........................................... 24 2.2 Metodický plán pro pedagogy............................................................................... 27 2. 2. 1 První část – Příprava na exkurzi ................................................................... 27 2. 2. 2 Druhá část – Vlastní exkurze ........................................................................ 31 2. 2. 3 Třetí část – Vyhodnocení exkurze ................................................................ 41 Závěr .............................................................................................................................. 45 Použité zdroje a literatura ........................................................................................... 48 Seznam obrázků ............................................................................................................ 49 Seznam obrázků, Příloha B.......................................................................................... 49 Seznam tabulek ............................................................................................................. 49 Příloha A – Ukázka pracovních listů č. 2, úkol č. 1 v terénu .................................... 50 Příloha B – Fotografie z Přírodovědně-vlastivědné exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko (2013) ...................................................................................................... 55
6
Úvod a cíle práce Začneme s vysvětlením výběru tématu bakalářské práce. Jedná se o vytvoření produktu cestovního
ruchu
–
Přírodovědně-vlastivědné
exkurze
po
regionu
Žďársko a Novoměstsko. Základní škola a mateřská škola Sázava, na základě jejichž požadavku bude exkurze vytvořena, se nachází v překrásné krajině jednoho ze čtrnácti vyšších samosprávních územních celků České republiky, Kraje Vysočina. V kraji se nachází spousta zajímavostí, jak přírodních, tak kulturních. Cílem práce je vytvořit Přírodovědně-vlastivědnou exkurzi po regionu Žďársko a Novoměstsko, a to pro žáky čtvrtého a pátého ročníku základní školy v Sázavě. Exkurze se bude skládat ze dvou částí. První část bude realizována ve škole, druhá část bude prakticky aplikována v terénu. Žáci budou vyplňovat pracovní listy, které pro ně budou v rámci exkurze vytvořeny. Také bude vytvořen metodický plán pro pedagogy. Vytvořený produkt bude prakticky ověřen a na základě zkušeností z realizace bude navrhnuta korekce a produkt bude dokončen. Důvod výběru regionu Žďársko a Novoměstsko pro realizaci exkurze je, že obec Sázava spadá právě do tohoto regionu. Dle mého názoru je důležité, aby žáci věděli jaké pozoruhodnosti, jak přírodního, tak kulturního charakteru se nacházejí v jejich nejbližším okolí. Také exkurze tohoto typu je realizována ve škole poprvé, tak je vhodné začít s aplikací do nejbližšího okolí. Po dohodě, s paní ředitelkou Základní školy a mateřské školy Sázava, Bc. Milenou Mikyskovou, jsem se rozhodla, že exkurze bude realizována formou exkurze na kolech. Během exkurze budou uskutečňovány přestávky, během kterých budou žáci plnit úkoly, a také se během zastávek bude podáván výklad s informacemi o zajímavostech, u kterých se právě nacházíme. Exkurze bude vytvořena tak, aby v dětech byla probuzena touha po poznání nových míst, touha po cestování. Aby se v nich probudil zájem o přírodu a její ochranu. Tohoto chci docílit spojením zábavy a poznání. Pro žáky to nebude monotónní exkurze, ale zážitek. Proto je volena forma soutěže, kde budou děti dostávat body. Na konci exkurze budou body sečteny a výsledky prezentovány
7
dětem den po konání exkurze. Děti budou také v závislosti na obsazených místech odměněny. V závěru budou žáci dotázáni, jak se jim exkurze líbila a popřípadě, aby dodali, co by na exkurzi pozměnili. Návrh na zlepšení a komentář k exkurzi bude podán i od pedagogického zástupce Základní školy a mateřské školy v Sázavě. Na základě těchto hodnocení bude vytvořen návrh na zlepšení průběhu budoucí exkurze a tímto bude vše zkompletováno.
8
1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Vymezení Kraje Vysočina Obrázek č. 1: Znak Kraje Vysočina (zdroj: Kraj Vysočina: O Kraji Vysočina. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/znak/d-4000095/p1=1220)
Kraj Vysočina je jedním ze čtrnácti krajů České republiky. Vznikl na základě zákona č. 347/1997 Sb. o vyšších územně správních celcích. Nové krajské úřady začaly fungovat v lednu roku 2000. Do tohoto roku se na dnešním území Vysočiny nacházely bývalé kraje Jihomoravský, Jihočeský a Východočeský. Původní název kraje byl, Jihlavský kraj, ale v roce 2001 vyšla novela zákona, která uvádí název kraje, Vysočina. Až od července roku 2011, je oficiální název, Kraj Vysočina. Společně se Středočeským krajem a Prahou, leží uvnitř České republiky a nemají jakýkoli kontakt s hranicemi se sousedními státy, což zbylé kraje mají. Právě díky této poloze se říká, že Vysočina leží v samém srdci České republiky. Sousedními kraji jsou Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj a Pardubický kraj. Vysočina se také nachází na pomezí Čech a Moravy. Hranice prochází, mimo jiné, právě regionem Žďársko a Novoměstsko. [5] Vysočina se rozléhá na ploše 6 796 km², což činí zhruba 8,7 % rozlohy České republiky. Tímto číslem se řadí na post pátého největšího kraje České republiky. Území tvoří pět bývalých okresů a to, Jihlava, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Co se týče počtu obyvatel, pohybuje se kolem 515 000 obyvatel, tím se řadí na post devátého místa ze všech krajů. Dále v kraji se nachází 704 obcí, čímž se kraj dostává na druhé místo v počtu obcí na svém území. Hustota zalidnění se tedy uvádí 75 lidí na km², dle tohoto údaje můžeme tedy konstatovat, že osídlení je zde poměrně řídké. [5] Symbol kraje Vysočina, viz. Obrázek č. 1, se skládá ze čtyř polí. Symbolika těchto polí je následující. V prvním, levém vrchním poli, se nachází moravská orlice, symbol moravské části kraje. V druhém, pravém vrchním poli, můžeme vidět červeného ježka. 9
Ježek je symbolem krajského města Jihlavy, které jej má ve svém znaku také. Třetí, spodní levé pole, zaplňují jeřabiny. To z toho důvodu, že jeřáb je typickým stromem kraje. Jeho symbolika je nezdolnost a prostá krása kraje Vysočina. A poslední čtvrté pole vyobrazuje českého lva, ten je symbolem Čech. [2] Z historického hlediska je kraj Vysočina pro Českou republiku také velmi důležitý. Na území kraje, se totiž nachází hned tři z našich dvanácti památek UNESCO. Tímto se kraj řadí na první místo mezi všemi kraji. Kraj Vysočina obsahuje nejvíce památek UNESCO na svém území. Jmenovitě tyto památky jsou: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. V Třebíči se nachází Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť. V neposlední řadě patří mezi památky UNESCO historické centrum města Telč. Vysočina, jak už název napovídá, je charakterizována svoji vyšší průměrnou nadmořskou výškou. Pomyslným středem Kraje Vysočina je Českomoravská vrchovina. Nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny a zároveň také nejvyšším bodem Kraje Vysočina je Javořice (837 m n. m.). V oblasti se nenachází takřka žádné rovinaté části, krajina je nádherně členitá, svojí výškovou členitostí odpovídá převážně vrchovině. Naopak nejnižším bodem (253 m n. m.) je vodní nádrž Švihov na řece Želivce. [5] Když zmíníme vodstvo kraje Vysočina, tak kraj je bohatý na větší a menší vodní plochy a také na řeky a potoky. Právě z hlediska hydrologického je také z České republiky jedním z nejdůležitějších krajů. Středem prochází hlavní evropské rozvodí. Řeka Sázava, se svými přítoky, odvádí vody ze západní části kraje a náleží k úmoří Severního moře. Dále řeky Jihlava a Svratka, spolu se svými přítoky, odvádí vodu z východní poloviny kraje do úmoří Černého moře. Čtyři nejdelší řeky Vysočiny jsou Sázava, Jihlava, Svratka a Želivka. [5] Podnebí Vysočiny je výrazně ovlivněno nadmořskou výškou kraje. Zimy jsou zde delší, tuhé a sněhové podmínky jsou příznivé pro zimní sporty. Na Vysočině se nacházejí vcelku velký počet ski areálů. Mezi ně patří například Nové Město na Moravě. Na Harusově kopci, se nachází sedačková lanovka. Dále v okolí Nového města na Moravě a Žďáru nad Sázavou jsou také výborné podmínky pro běžkaře. Důkazem je, že Nové Město na Moravě v zimě roku 2013 hostovalo Mistrovství světa v biatlonu. Další ski areály jsou: Luka nad Jihlavou (zde se nově nachází sedačková lanovka), 10
Nový Jimramov, Svratka, Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí, Karasín, Čeřínek, a další. Léta jsou na Vysočině krátká a opět je zde patrný vliv vyšší nadmořské výšky, avšak v tuto dobu Vysočina nabízí vhodné podmínky pro cykloturistiku a turistiku. Kraj Vysočina je velmi bohatý na přírodní památky. Na území Vysočiny se také nacházejí dvě CHKO, Žďárské vrchy a Železné hory. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 na ploše 706 km². Chráněná krajinná oblast Železné hory zasahuje do kraje Vysočina jen na jeho severním okraji, na hranici s krajem Pardubickým. CHKO byla vyhlášena v roce 1991 a rozléhá se na ploše 284 km².[5]
11
1.2 Oblasti Kraje Vysočina Kraj Vysočina se dále administrativně dělí na další celky. Od roku 1960 až do roku 2000 bylo zažité rozdělení na okresy. V nynější době je toto rozdělení nazváno regiony, či správní oblasti. Těchto regionů je celkově 13, patří mezi ně: Bystřicko, Jihlavsko, Pelhřimovsko, Velkomeziříčsko a Bítešsko, Havlíčkobrodsko, Moravskobudějovicko a Jemnicko, Světelsko a Ledečsko, Humpolecko a Pacovsko, Náměšťsko, Telčsko, Chotěbořsko, Novoměstsko a Žďársko a Třebíčsko. Následně bude více přiblížen region Novoměstsko a Žďársko, jelikož se jej týká praktická část bakalářské práce. [9] 1. 2. 1 Vymezení regionu Novoměstsko a Žďársko Obrázek č. 2: Region Novoměstsko a Žďársko (zdroj: Kraj Vysočina: Tiskoviny Kraje Vysočina [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/regiony-trhacimapy/ds301850/p1=45887)
12
Na výše uvedeném obrázku, Obrázek č. 2, regionu Novoměstsko a Žďársko jsou zřetelně znázorněny hranice regionu. Hlavními centry jsou města Žďár nad Sázavou, což je okresní město a dále Nově Město na Moravě. V obrázku, Obrázek č. 2, je také červeným ohraničením vyznačena oblast konání vlastní exkurze. Obce, které jsou v blízkosti hranic regionu, tudíž stále spadají do regionu: Vojnův Městec, Radostín, Vepřová, Malá Losenice, Pořežín, Nové Dvory, Buková, Špinov, Poděšín, Sirákov, Rudolec, Chroustov, Kyjov, Zahradiště, Krásněves, Suky, Bohdalec, Bobrůvka, Mirošov, Bobrová, Račice, Dlouhé, Křídla, Olešná, Zubří, Koníkov, Roženecké Paseky, Míchov, Jimramovské Pavlovice, Široká Pole, Benátky, Ubušín, Trhovice, Jimramov, Sedliště, Spělkov, Krásné, Mrhov, Podlesí, České Milovy, České Křižánky, Česká Cikánka, Moravská Cikánka, Svratka, Moravská Svratka, Chlumětín, Kuchyně, Český Herálec, Nová Huť. [9] Tabulka č. 1: Seznam turistických zajímavostí v regionu Žďársko a Novoměstsko (zdroj: Žďársko a Novoměstsko: Zajímavosti v regionu Žďársko a Novoměstsko [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/regiony/ds-301846/p1=45699)
Turistická
Název
Lokalizace
Zříceniny
Zřícenina hradu Štarkov
Nový Jimramov
Zámky
Zámek Nové Město na Moravě, (galerie)
Nové Město na Moravě
Zámek Žďár nad Sázavou, (klášter)
Žďár nad Sázavou
Technické
Šlakhamr, Brdíčkův mlýn
Hamry nad Sázavou
památky
Most v Herálci
Herálec
Rozhledny
Rozhledna Rosička
Rosička
Církevní památky
Kostel sv. Petra a Pavla
Bobrová
Toleranční modlitebna
Daňkovice
Kostel sv. Kunhuty
Nové Město na Moravě
Kostnice u kostela sv. Mikuláše
Nížkov
Kostel Navštívení Panny Marie
Obyčtov
Kostnice u kostela sv. Jakuba
Velká Losenice
Premonstrátský klášter s kostelem
Žďár nad Sázavou
zajímavost
Nanebevzetí Panny Marie Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Žďár nad Sázavou
13
Turistická
Název
Lokalizace
Sepulkrální
Hrobka Belcrediů
Jimramov
architektura
Dolní hřbitov
Žďár nad Sázavou
Sochařská a
Dřevěná zvonice
Javorek
drobná
Sochařská galerie v plenéru
Nové Město na Moravě
architektura
Most se sochami světců
Žďár nad Sázavou
Městská
Městská památková zóna Jimramov
Jimramov
památková zóna
Městská památková zóna Nové Město na
Nové Město na Moravě
zajímavost
Moravě Vesnická
Vesnická památková rezervace Křižánky
Křižánky
památková
Vesnická památková rezervace Krátká
Krátká
Lidová
Obec Borovice
Borovice
architektura
Obec Javorek
Javorek
Obec Kadov
Kadov
Obec Kuklík
Kuklík
Obec Ubušín
Ubušín
Galerie, muzea,
Síň rodáků
Jimramov
památní síně
Horácké muzeum
Nové Město na Moravě
Horácká galerie
Nové Město na Moravě
Městské muzeum Svratka
Svratka
Regionální muzeum města Žďáru nad
Žďár nad Sázavou
rezervace
Sázavou Muzeum knihy
Žďár nad Sázavou
Expozice Jana Blažeje Santiniho a Umění
Žďár nad Sázavou
baroka
Sochy Michala
Pamětní síň Františka Drdly
Žďár nad Sázavou
Vodní mlýn, Šlakhamr
Hamry nad Sázavou
Kůň
Hamry nad Sázavou
Hamroň
Hamry nad Sázavou
Hraniční kámen, Pilská nádrž
Žďár nad Sázavou
Výr, osada Yukon
Tři Studně
Hroši
Škrdlovice
Olšiaka
14
Turistická
Název
Lokalizace
Rak
Račín
Želva
Obyčtov
Mamlas, u Starého dvoru
Žďár nad Sázavou
Strom
Poděšín
Mamut, Rozštípená skála
Hamry nad Sázavou
Vodopády
Vodopád u Vojnova Městce
Vojnův Městec
Natura 2000
Znetínské rybníky
Znetín a Pavlov
Žákova hora
Mezi obcemi Cikháj a
zajímavost
Kocanda Přírodní park
Bohdalovsko
Bohdalov
Zvláště chráněná
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
Žďár nad Sázavou,
území
Polička, Havlíčkova Borová, Hlinsko, Nové Město na Moravě Národní přírodní rezervace Dářko
Mezi obcemi Radostín a Račín
Přírodní památka Devět skal
Mezi obcemi Kocanda a Moravské Křižánky
Zvýrazněné turistické zajímavosti v Tabulce č. 1 budou dále více přiblíženy, a to z důvodu zařazení do praktické části bakalářské práce.
15
1. 2. 2 Charakteristika zajímavostí v rámci Přírodovědně-vlastivědné exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko Zajímavosti budou charakterizovány v pořadí, ve kterém je budeme absolvovat během exkurze. Dále budou přidány zajímavosti, které nebyly uvedeny na internetové stránce Kraje Vysočina. Šlakhamr, Vodní mlýn, Hamry nad Sázavou Kulturní památku Vodní mlýn, jinak také Šlakhamr, nalezneme pod názvem Brdíčkův mlýn. Toto jméno dostal mlýn po posledních obyvatelích, rodině Brdíčků. Brdíčkův mlýn se nachází v těsné blízkosti obce Hamry nad Sázavou. Obec vznikla na místě, kde se v minulosti nacházela osada v blízkosti železného hamru. Část obce v blízkosti Brdíčkova mlýna se dodneška nazývá Šlakhamry. Název vznikl z německého slova „Schlaghammer“, což v překladu znamená „bušící hamr“. Brdíčkův mlýn se nachází na pravém břehu řeky Sázavy, v blízkosti Rozštípené skály. Činnost mlýna byla zahájena pravděpodobně zpočátku 15. století. Činnost mlýnu byla ukončena před 2. světovou válkou. Svoji dnešní podobu získal mlýn během klasicistní přestavby během 19. století. Mlýn v roce 1976 zakoupilo Technické muzeum v Brně. Mlýn prodělal rozsáhlou rekonstrukci a v roce 2011 byl otevřen pro veřejnost. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozici hamernictví, která nám přibližuje železářskou tradici v okolí Žďáru nad Sázavou.[7][4] Rozštípená skála Jedná se o přírodní památku, nacházející se u obce Hamry nad Sázavou. Tento atraktivní skalní útvar se stejně jako Brdíčkův mlýn nachází na pravém břehu řeky Sázavy. Skalní útvar je 15 m vysoký a kolem 75 m dlouhý. Své jméno dostal skalní útvar díky puklině, která se nachází ve spodní části. Puklina je široká 2 m a hluboká 10 m. V okolí se vyskytuje populace ještěrky živorodé, slepýše křehkého, ještěrky obecné, puštíka obecného, konipase, výra velkého, puštíka obecného. Z rostlinného světa zde nalezneme kapradiny a mechy, měsíčnici vytrvalou, bažanku vytrvalou, jasan ztepilý, smrk ztepilý, borovici lesní, břízu bělokorou, javor klen. [4]
16
Socha „Mamut“
V blízkém okolí Žďáru nad Sázavou se nachází hned několik soch a od místního rodáka, výtvarníka a sochaře Michala Olšiaka. Jednou z těchto soch je socha Mamut, která se nachází v bezprostřední blízkosti Rozštípené skály u obce Hamry nad Sázavou. Materiál, ze kterého je socha vyrobena, je beton. Oblíbenosti se socha těší hlavně u těch nejmenších. Historický kamenný most v Hamrech nad Sázavou Most byl vybudován v roce 1878. Jedná se o jednoobloukový most, který svojí délkou 18 m překlenuje řeku Sázavu. [4] Socha „Hamroň“ Jedná se o abstraktní sochu od již zmíněného sochaře Michala Olšiaka. Socha je spojením šneka a žáby. Materiál, ze kterého je vyrobena, je rovněž beton. Sochu Hamroně, nemineme, pokud se vydáme po nově vystavěné cyklostezce ze Žďáru nad Sázavou do Hamrů nad Sázavou. Socha Hamroně tak uvítá každého návštěvníka, který se do Hamrů nad Sázavou chystá. Krátce po vzniku sochy obec Hamry vymyslela také bajku, nebo spíše pověst, která o Hamroňovi pojednává jako o zvláštním tvorovi, který žil v blízkosti Hamrů, v lesích kolem jezírka Vápenice a byl strážcem obce a dobrých lidí, kteří zde žili, ale i jen procházeli. [11] Rybník Dívka Rybník Dívka je rybník nacházející se mezi Žďárem nad Sázavou a Hamry nad Sázavou. Rybník Dívka se rozléhá na ploše 6,3 ha. Rybník je významným místem výskytu kuňky ohnivé, poměrně vzácného obojživelníka. Dále z rostlinného světa můžeme v okolí rybníku Dívka nalézt rákos obecný, ostřici měchýřkatou, orobinec širokolistý, chrastici rákosovitou. [7] Socha „Mamlas“
V pořadí již třetí zmíněná socha od sochaře Michala Olšiaka, která se v blízkosti Žďáru nad Sázavou nachází. Materiál, z kterého je vyrobena, je beton. Socha Mamlase shlíží
17
na Žďár nad Sázavou, je odtud opravdu skvostný výhled na město a také na památku UNESCO, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Historie města Žďár nad Sázavou je velmi úzce spjata se založením cisterciáckého kláštera. Klášter byl zasazen do překrásné členité krajiny, na pomezí Čech a Moravy. S myšlenkou vystavět klášter přišel otec sv. Zdislavy, pan Přibyslav z Křižanova. Myšlenku zrealizovali jeho zeťové, Boček z Obřan a Smil z Lichtenburka. Pro výstavbu kláštera byli pozváni mniši z Nepomuku, psal se rok 1252 a výstavba kamenného kláštera začala. Klášter byl během husitských válek v roce 1422 vypálen a následně znovuobnoven v roce 1437. V roce 1705 je novým opatem zvolen Václav Vejmluva, který se narodil v Brně. Po jeho studiu v Praze a Nepomuku přichází do Žďáru nad Sázavou. Byl to právě Václav Vejmluva, který sem přivedl architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Tomuto architektu vděčí Žďár nad Sázavou za své nejvýznamnější památky. Architekt vyřešil celou zástavbu kláštera, vystavěl Dolní hřbitov, také zvaný jako morový, také zde vystavěl své nejvýznamnější dílo, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Bývalý klášter a k němu nově vybudované panství, získal v 19. století hrabě z Mitrovic. Tím se bývalý klášter stal zámkem. Posledním šlechtickým vlastníkem zámku byl rod Kinských, který vlastnil zámek v letech 19301945. [3] Muzeum knihy Muzeum knihy se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera. Muzeum vzniklo v roce 1957, a to na podněty knihovníka Bohumíra Lifky. Muzeum návštěvníkům nabízí expozice historie knihtisku. Jedná se o jediné muzeum tohoto typu v České republice. Sbírky jsou zde rozděleny do 21 místností. Dolní hřbitov, morový hřbitov Hřbitov navrhl Jan Blažej Santini Aichel. Dle jeho návrhů byl hřbitov vystavěn v roce 1709. Půdorys hřbitova je tvaru lebky. Původně byl hřbitov lemován třemi kaplemi, následně v roce 1755, byla dostavěna i kaple čtvrtá. Uprostřed hřbitova se tyčí socha, Anděla Posledního soudu. Socha je dílem sochaře Řehoře Thenyho V. V rámci rozšíření v roce 1755 byla dostavěna i budova chudobince pro poddané a také klášterní hostinec
18
„U tří hvězd“. V nynější době se v budově bývalého hostince nachází cukrárna, také zvaná „U tří hvězd“. Barokní most se sochami světců Most byl vystaven za opata Bernarda Henneta. Most přemosťuje Stržský potok. Je bohatě zdoben sochami světců. Most byl postaven kolem roku 1760. Zdobí jej osm soch. Jednotlivé sochy představují sv. Metoděje, sv. Pavla, sv. Vojtěcha, sv. Bernarda, sv. Cyrila, sv. Jana, sv. Mikuláše, sv. Benedikta. Jelikož se most nachází na silnici č. 37, kde je velmi frekventovaný silniční provoz, bylo nutné most zrekonstruovat. Rekonstrukce se uskutečnila v roce 2008. V roce 2009 byly originály soch nahrazeny kopiemi. Originály by měly být umístěny na Dolní hřbitov. [12] Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je vrcholným dílem Jana Blažeje Santiniho jako uctění světce sv. Jana Nepomuckého. Místo pro výstavbu této skvostné památky byl vybrán vyvýšený vrch, později nazýván Zelená hora. Stavba se tak měla vypínat nad klášterem. Stavba kostela započala v roce 1719, byl to rok, kdy byl otevřen hrob Jana Nepomuckého. V hrobě byl údajně nalezen i jeho neporušený jazyk. Vysvěcení kostela se konalo v roce 1722. V oltářním stole byl údajně uložen ostatek jazykové kůstky nového světce. Kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy. Tento půdorys je zde takto záměrně, inspirace byla čerpána z legendy, podle které se v místě, kde utonul Jan Nepomucký, objevila koruna z pěti hvězd. Číslo pět je pro stavbu symbolické i nadále. Do areálu kostela vede pět bran, uvnitř se nachází pět kaplí a také pět oltářů. V době výstavby také uplynulo pět století od příchodu prvních cisterciáků do Žďáru. Vrcholek kopule je zdoben velkým jazykem, symbolem světcova mučednictví. Stavba je kombinací dvou stavebních slohů, a to gotiky a baroka. [3] Hraniční kámen u Pilské nádrže Hraniční kámen u Pilské nádrže je dalším dílem sochaře Michala Olšiaka. Nachází se v těsné blízkosti Pilské nádrže. Jedná se o sousoší lva a orlice. Mezi lvem a orlicí se nachází samotný hraniční kámen. Lev jako symbol Čech, symbolicky hlídá vstup na české území a orlice, jako symbol Moravy, hlídá vstup na moravské území. 19
Studánka Salvátorka Pramen Salvátorka nalezneme v Pilském lesu, který se nachází v blízkosti Pilské nádrže. Pramen je pravidelně kontrolován hygienickou stanicí v Jihlavě a je klasifikován, jako pramen s kvalitní pitnou vodou. Zajímavé je, že opakovaná měření zjistila, že pramen má vysoký obsah radonu. Dokonce na Vysočině si v obsahu radonu drží prvenství. Jezírko Vápenice Obrázek č. 3: Jezírko Vápenice (zdroj: Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina. Přírodní zajímavosti a unikáty [online]. 2011 [cit. 2013-05-05].
Jedná se o zatopený vápencový lom. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy se rozléhá na ploše 709 km². Vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí proběhlo v roce 1970, a to na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim, Svitavy. Flóra Žďárských vrchů je poměrně bohatá. Můžeme zde nalézt buk lesní, smrk ztepilý, jedli bělokorou, ptačinec dlouholistý, plavuň pučivou, vranec jedlový, žebrovici různolistou. Dále se zde vyskytuje suchopýr pochvatý, bledule jarní. Vyskytují se zde i některé kriticky a silně ohrožené druhy jako je ostřice dvoudomá, bahnička chudokvětá, rosnatka okrouhlolistá, suchopýrek alpský. Do živočišného světa můžeme zařadit početnou skupinu motýlů, bělásek topolový, rásek bahenní, okáč stříbrooký, okáč černohnědý, modrásek bahenní. V říčkách a jiných vodních tocích můžeme nalézt mihuli potoční, vranku obecnou, mníka jednovousého, pstruha potočního. Z řad obojživelníků se zde vyskytuje kriticky ohrožená blatnice 20
skvrnitá, také skokan krátkonohý, ten je zde kriticky ohrožen. Vzácně zde můžeme potkat rosničku zelenou. Dalším silně ohroženým druhem je mlok skvrnitý. Z plazů se zde vyskytuje zmije obecná, ta je velmi ohrožena. Je zde zaznamenán i výskyt užovky podplamaté a obojkové. Ještěrky, které zde žijí, jsou ještěrka živorodá, ještěrka obecná a slepýš křehký. Z ptačí říše se zde vyskytuje, čáp černý, čáp bílý, potápka černokrká, včelojed lesní, výr velký, lednáček říční, bramborníček hnědý, ťuhýk obecný. Z říše savců se zde žije, silně ohrožená, vydra říční. Velmi vzácně je zde zaznamenán výskyt rysa ostrovida. [4] Národní přírodní rezervace Dářko Rozléhá se mezi obcemi Račín a Radostín. Název oblasti pochází z názvu, Velké Dářko. Velké Dářko je největší rybník, který se v Kraji Vysočina nachází. Rozloha rybníka je 206 ha. Národní přírodní rezervace Dářko, která byla vyhlášena v roce 1933, se rozléhá na ploše 61,91 ha. Chráněno je převážně nejrozsáhlejší rašeliniště, které můžeme na Českomoravské vrchovině nalézt. Toto rašeliniště je typem přechodného vrchoviště. Na rašeliništích rostou trsy suchopýru pochvatého, můžeme zde nalézt i brusinku obecnou, borůvku bažinnou a borůvku černou. Vyskytuje se zde i masožravá rostlina, rosnatka okrouhlolistá. Území je hlídáno odborníky, kteří se snaží zamezit ničení tohoto unikátního území. [4] Přírodní památka Devět skal Jedná se o nejvyšší vrchol Žďárských vrchů. Vrchol Devíti skal je druhou nejvyšší horou Vysočiny, je o jeden metr nižší než Javořice, což je nejvyšší vrchol Vysočiny. Devět skal jako přírodní památka je od roku 1976 chráněná. Skalní formace má podobu skalního města. Nejvyšší skála je oddělena do devíti větších a tří menších útvarů, vysokých kolem 15 m. Právě podle rozdělení na devět větších útvarů získalo skalisko svůj název, Devět skal. Devět skal obklopují lesy, v těchto lesích převažuje smrk ztepilý, buk lesní
a objevit zde můžeme i břízu bělokorou. Z živočišného světa zde
hnízdí krkavec velký, strakapoud velký, jeřábek lesní, datel černý. Na vrcholu Devíti skal je pro turisty připravená vyhlídka. [4]
21
2. PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 Přírodovědně-vlastivědná exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko V praktické části bude vytvořena exkurze pro děti ze ZŠ a MŠ Sázava. Jedná se o malotřídní školu, která je spojená s mateřskou školou. Ve škole jsou žáci 1. stupně základní školy rozděleni do dvou tříd. V jedné třídě jsou spojené dva ročníky a v druhé třídě jsou spojené tři ročníky dohromady. Já budu exkurzi realizovat se 4. a 5. ročníkem. Dohromady se bude účastnit deset dětí. Společně se mnou bude během exkurze na děti dohlížet ještě jeden pedagogický pracovník ze ZŠ Sázava. Exkurze bude realizována v jednom z regionů Vysočiny, a to v regionu Žďársko a Novoměstsko. Tento region nám nabízí spoustu rozličných možností, jakým způsobem exkurzi realizovat. Po konzultaci s paní ředitelkou ZŠ Sázava, Bc. Milenou Mikyskovou, jsme se shodly, že exkurze bude spojená s cyklistickým výletem. Náročnost trasy byla zvolena tak, aby ji zvládli i ti méně zdatní jedinci. Začátek trasy byl vybrán u ZŠ Sázava a dále budeme pokračovat převážně trasami v přírodě. Ze Sázavy budeme pokračovat přes Hamry nad Sázavou a cílem bude Žďár nad Sázavou. Než začneme s přípravou na vlastní exkurzi, je nutné vyrozumět rodiče dětí. Zjistíme tak, zda s exkurzí souhlasí. Měsíc před konáním exkurze rozešleme rodičům informační e-mail se základními informacemi o exkurzi, předpokládaným datem konání a pokud rodiče budou souhlasit, budeme požadovat jejich písemný souhlas. Jakmile budeme mít souhlas rodičů, s dětmi ve škole můžeme realizovat informační schůzku, nebo také jinak přípravu na exkurzi. Děti během ní budou seznámeny s trasou, základními bezpečnostními pravidly, základními praktickými informacemi (co si vzít s sebou) a také pro ně bude připraven první úkol. Tato informační schůzka se bude konat den před exkurzí.
22
2. 1. 1 Trasa exkurze Jak už je výše zmíněno, trasa pro exkurzi na kolech, byla zvolena tak, aby ji zvládli i méně zdatní žáci. Náročnost terénu je poměrně nízká. Začátek je u ZŠ Sázava, dále pokračujeme směrem Hamry nad Sázavou a dále do Žďáru nad Sázavou. Obrázek č. 4: Trasa Sázava - Žďár nad Sázavou (zdroj: Trasa Sázava - Žďár nad Sázavou. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/)
Legenda k Obrázku č. 4: Fialová šipka – Brdíčkův mlýn, Oranžová šipka – Socha „Mamut“ a Rozštípená skála, Žlutá šipka – Historický kamenný most v Hamrech nad Sázavou, Černá šipka – Socha „Hamroň“, Modrá šipka – Rybník Dívka, Růžová šipka – Socha „Mamlas“, Červená šipka – Muzeum knihy v zámeckém areálu.
Podle internetového plánovače, www.mapy.cz, je délka trasy od ZŠ Sázava až k zámku, Žďár nad Sázavou 8,9 km. Ve výběru trasy jsem se snažila vybrat takové trasy, kde se vyhneme silnicím. V celé trase jsou pouze tři úseky, kde s dětmi pojedeme po silnici, jinak je trasa naplánována po cyklistických, či jiných trasách. V rámci zpestření exkurze bude zpáteční cesta pozměněna. Od zámku pojedeme k Pilské nádrži, dále k jezírku Vápenice a zpátky do Hamrů nad Sázavou. Z Hamrů nad Sázavou se již budeme vracet stejnou trasou do Sázavy. Dle plánovače tras je trasa dlouhá 11,3 km. Celková délka trasy je tak 20,2 km.
23
Obrázek č. 5 Trasa Žďár nad Sázavou – Sázava, zpáteční trasa (zdroj: Trasa Žďár nad Sázavou - Sázava. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/
Legenda k Obrázku č. 5: Černá šipka – Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Zelená šipka – Barokní most se sochami, Fialová šipka – Dolní (morový)hřbitov, Oranžová šipka – Památný strom, Lípa srdčitá u Tokozu, Žlutá šipka – Hraniční kámen od Michala Olšiaka, Modrá šipka – Studánka Salvátorka, Červená šipka – Jezírko Vápenice.
2.1.2 Seznam turistických zajímavostí v trase exkurze
Brdíčkův mlýn Obrázek č. 6: Brdíčkův mlýn (zdroj:Http://www.dedictvivysociny.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/technicke2/?id=44)
Brdíčkův mlýn je kulturní památka, která se nachází v Hamrech nad Sázavou. Jedná se o zrekonstruovaný a pro veřejnost zpřístupněný Šlakhamr, který byl využíván pravděpodobně od druhé poloviny 13. století. Mlýn je zpřístupněný v hlavní turistické sezóně, což znamená od května až do října. V rámci naší exkurze jsme uvažovali o návštěvě Brdíčkova mlýna, ale po telefonické domluvě se správcem objektu jsme museli od tohoto plánu upustit, jelikož otevření se koná oficiálně až v květnu. Kulturní památka náleží pod Technické muzeum v Brně.
24
Rozštípená skála Obrázek č. 7: Rozštípená skála (zdroj: Http://www.dedictvivysociny.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi11/prirodni_pamatka-39/?id=664)
Přírodní památka, Rozštípená skála, je skalní útvar, který se nachází ve Žďárských vrších. Nachází v těsné blízkosti Brdíčkova mlýnu a je velmi oblíbená u horolezců. Rozštípená skála se vypíná nad řekou Sázavou a turisty je vyhledávaná hlavně díky okolním přírodním krásám. Rostliny, které v okolí rostou, jsou například jaterník podléška, měsíčnice vytrvalá, borovice lesní, javor klen. Z živočišného světa zde můžeme potkat ještěrku živorodou, střízlíka obecného, puštíka obecného, plšíka lískového.[7][4] Historický kamenný most v Hamrech nad Sázavou Jedná se o jednoobloukový most, který přemosťuje řeku Sázavu. Most byl vystavěn v 19. století. Socha „Mamut“ a socha „Hamroň“ Jedná se o sochy, které byly vytvořeny sochařem Michalem Olšiakem. Socha Mamut se nachází v těsné blízkosti Rozštípené skály, u obce Hamry nad Sázavou. Socha Hamroně se nachází v blízkosti cyklostezky, která spojuje Žďár nad Sázavou a Hamry nad Sázavou. Rybník Dívka Rybník se nachází v Chráněné krajinné oblasti, Žďárské vrchy. Rybník je místem výskytu kuňky ohnivé, poměrně vzácného obojživelníka. Socha „Mamlas“ Socha je též dílem Michala Olšiaka. Od místa, kde se nachází socha Mamlas, je nejkrásnější panoramatický pohled na Žďár nad Sázavou.
25
Zámek, Žďár nad Sázavou V místech dnešního zámku se dříve nacházel cisterciácký klášter pocházející ze 13. století. Na podobě tehdejšího kláštera, tedy i dnešního zámku se podílelo mnoho slavných umělců. Nejznámější z nich byl bezesporu Jan Blažej Santini Aichel. Po zrušení kláštera byly prostory využívány jako šlechtické sídlo. Zámek je někdy označován jako zámek rodiny Kinských, podle posledního šlechtického rodu, který na zámku pobýval. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Kostel sv. Jana Nepomuckého se řadí bezesporu mezi nejvýznamnější památky, které ve Žďáře nad Sázavou můžeme navštívit. Kostel má půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy. Architektem kostela je již zmíněný Jan Blažej Santini Aichel. V roce 1994 byl kostel zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Muzeum knihy Žďárské muzeum knihy se může pyšnit tím, že je českým unikátem. Je totiž jediné v České republice a také se řadí mezi největší na světě. Součástí muzea je také překrásný sál, který zdobí původní freska, Vstup do nebe, jejíž stáří je odhadováno na 300 let. Sbírky muzea jsou rozděleny do 21 místností. Barokní most, Žďár nad Sázavou Barokní most se nachází v bezprostřední blízkosti Zámku, Žďár nad Sázavou. Most překlenuje Stržský potok, je zdoben osmi sochami světců. Sochy byly vytvořeny a na most umístěny v 18. století. V nynější době je most zdoben pouze replikami původních soch. Dolní (morový) hřbitov Hřbitov byl vystavěn zpočátku 18. století, původně pro oběti moru. Hřbitov je ukázkou spolupráce Santiniho a opata Vejmluvy. Z leteckého pohledu nám hřbitov připomíná tvar lebky.
26
Památný strom, Lípa u Tokozu Lípa srdčitá u Tokozu je jedním z památných stromů, které se nacházejí v blízkém okolí Žďáru nad Sázavou. Lípa je stará více než 400 let. Hraniční kámen od Michala Olšiaka Hraniční kámen je další sochou, od již zmíněného sochaře Michala Olšiaka. Nachází se u Pilské nádrže. Kámen znázorňuje hranici Čech a Moravy. U hraničního kamene jsou umístěny dvě sochy, lva a orlice. Lev je symbolem Čech a chrání tak symbolicky vstup do Čech. Druhá socha je orlice, ta symbolizuje Moravu a chrání vstup na její území. Salvátorka Studánka se rovněž nachází u Pilské nádrže. Salvátorka je pramen, který se pyšní čistou, kvalitní a pitnou vodou. Jezírko Vápenice Jezírko je zatopený vápencový lom. Vápenice se pyšní průzračnou, zeleně zbarvenou vodou. Je opředené pověstí o Bohunce a Petrovi.
2.2 Metodický plán pro pedagogy Metodický plán pro pedagogy je návod, jak postupovat během exkurze. Pro pedagogy zde bude přesně vypsáno jak krok po kroku postupovat. Vlastní exkurze je složená ze dvou částí. Částí přípravné, která je realizována ve škole a částí praktickou, která je realizována v terénu. 2. 2. 1 První část – Příprava na exkurzi Před realizací úvodní části, která probíhá ve škole, je nutné, aby rodiče byli vyrozuměni s připravovanou exkurzí. Vyrozuměním se rozumí rozeslání e-mailů rodičům, kde bude uveden název exkurze, datum exkurze, program, realizace (v našem případě cyklistická exkurze), trasa, náročnost, kapesné, trvání. Od rodičů bude vyžadován písemný souhlas, že souhlasí, aby se jejich syn, či dcera zúčastnil/a exkurze.
27
Jakmile budou shromážděny veškeré, souhlasy bude se konat první část ve škole. Už při této úvodní části budou žáci vyplňovat pracovní listy. Děti budou vyzvány, aby se rozdělili do skupin po dvou až třech. V tomto uskupení budou absolvovat celou exkurzi. Součástí pracovního listu budou otázky týkající se bezpečnosti jízdy na kole. Děti upozorníme na pravidla silničního provozu, připomeneme nutnost nošení cyklistické přilby, a to do věku 18 let. A zopakujeme si, jaké základní vybavení musí mít každé kolo, aby bylo připraveno pro jízdu. Další otázky se budou týkat Žďáru nad Sázavou a jeho okolí. Takto si prověříme základní znalosti žáků. První část exkurze, přípravná část, bude realizována v počítačové učebně, kde mají žáci přístup k internetu, aby si mohli dohledávat potřebné informace, viz. Pracovní list č. 1. Jakmile žáci vyplní pracovní list, budou seznámeni s průběhem exkurze. Bude jim názorně ukázána cesta, kudy pojedou. Pro názornou pomůcku je dobré využít internet a některý z prohlížečů obsahujících mapy. Žáci mohou být do plánování trasy aktivně zapojeni, a to tak, že jim bude poskytnut seznam míst, která jsou v rámci trasy. Trasu si pak na základě poskytnutých informací vytvoří sami. Bude poskytnuta informace o prohlídce, která je v rámci exkurze. V exkurzi v dubnu roku 2013 byla součástí prohlídka Muzea knihy. V muzeu zrovna probíhala výstava „Staré pověsti české“. Poskytneme informace o výši kapesného. Vstupné pro školní skupiny najdeme na internetových stránkách Muzea knihy. Vstupné v rámci první exkurze, realizované v roce 2013 bylo 20 Kč za osobu. Pedagogický dozor měl vstupné zdarma. Je nutné upozornit, ať si žáci vezmou s sebou léky, které užívají na alergii, astma a podobné nemoci. A je nutné, aby měli před exkurzí kola ve stavu schopném účasti na silničním provozu. Nutné je také připomenout nutnost cyklistické helmy, pokud by žáci helmu neměli, nemohli by se exkurze účastnit. Nakonec přípravné části dáme prostor pro otázky, připomínky a jiné dotazy. Vybereme si pracovní listy a ty následně vyhodnotíme. Pro děti mají tyto pracovní listy pouze informativní charakter.
28
Pracovní list č.1 - Přípravná část ve škole
Přírodovědně-vlastivědná exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko Úkol č. 1 V internetovém prohlížeči si najdeme internetové stránky www.ibesip.cz. Jakmile se nám zobrazí internetová stránka, tak klikneme na kolonku „Cyklista“. Které z následujících vybavení nepatří do povinné výbavy jízdního kola? a) dvě na sobě nezávislé účinné brzdy b) duté konce řidítek musejí být zaslepeny c) zadní odrazka červené barvy d) přední odrazka bílé barvy e) láhev na pití
Úkol č. 2 Na stejných internetových stránkách najděte, zda je povinné mít za snížené viditelnosti na přední straně kola světlo, které svítí bíle? A na zadní straně kola světlo červené barvy? a) ano b) ne
Úkol č. 3 Na stejných internetových stránkách najděte, do kolika let je povinné při jízdě na kole mít cyklistickou přilbu? .............................................................................................................................................
Úkol č. 4 Najděte internetové stránky www.mapy.cz a najděte město Žďár nad Sázavou. Napište názvy minimálně 3 rybníků, které se ve Žďáře nad Sázavou nacházejí. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
29
Úkol č. 5 Na stejných internetových stránkách vyhledejte minimálně tři vesnice, které sousedí se Žďárem nad Sázavou. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
Úkol č. 6 Jaká chráněná krajinná oblast se rozléhá v těsném okolí Žďáru nad Sázavou? .............................................................................................................................................
Úkol č. 7 Které památky z okolí Žďáru nad Sázavou můžeme poznat na obrázcích? a)
............................................................................................. b)
............................................................................................. c)
............................................................................................ Zdroje obrázků: [10] 30
2. 2. 2 Druhá část – Vlastní exkurze Po první části ve škole je vše připraveno pro vlastní exkurzi. S žáky se scházíme u školy, doporučený čas srazu je 9.00. Je nutné ještě jednou zopakovat bezpečnost, jak bude probíhat přesun po silnici. Žáci se nesmějí na silnici předjíždět, musí dodržovat bezpečnost silničního provozu, pojedou a sebou s bezpečnými odstupy. Na začátku řady pojede jeden pedagogický pracovník a druhý bude řadu zakončovat. První zastávka bude za vesnicí Hamry nad Sázavou, a to u sochy Hamroň. Obrázek č. 8: První část trasy, Sázava – Socha Hamroň (zdroj: Trasa Sázava – Socha Hamroň, Hamry nad Sázavou. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/)
Legenda k Obrázku č. 8: Červená šipka – Brdíčkův mlýn, Žlutá šipka – Socha „Mamut“ a Rozštípená skála, Zelená šipka – Historický kamenný most v Hamrech nad Sázavou, Oranžová šipka – Socha „ Hamroň“.
První úsek cesty je dle internetového plánovače dlouhý 5,8 km. Použijeme srovnání se skutečně ujetou trasou první realizované exkurze. Dle tachometru je již zmíněná trasa dlouhá 6,2 km a s žáky jsme trasu ujeli za 50 minut. Během prvního úseku uděláme tři krátká zastavení. První bude zastávka, kde je výhled na Brdíčkův mlýn. Poloha Brdíčkova mlýna, je v obrázku č. 6, vyznačena červenou šipkou. Zde dětem povíme základní informace o mlýnu. Další zastávka bude o pár metrů dále, kde si povíme o Rozštípené skále, která se zde nachází a zmíníme, také sochu Mamut, která je umístěna hned u Rozštípené skály. V Obrázku č. 6 vyznačeno žlutou šipkou. Třetí zastavení bude před přejezdem přes historický kamenný most, přemosťující řeku Sázavu. Děti budou upozorněny, že přejíždíme další zajímavost. V Obrázku č. 6 vyznačen zelenou šipkou. Zastavení mají i praktický význam, to se nám osvědčilo během realizace první exkurze. Některé děti nebyly natolik fyzicky zdatné, a tak se 31
během zastávek čekalo, aby byla skupinka celá pohromadě. Poslední zastávka tohoto úseku je u sochy Hamroně. V obrázku č. 6 vyznačeno červenou vlajkou. Na stanovišti děti plní první úkol exkurze. Nejdříve však charakterizujeme oblast, ve které se nacházíme. V blízkosti sochy se nachází rybník Dívka, což je významná lokalita, kde se vyskytuje kuňka ohnivá. Pro děti s i připravíme obrázek kuňky obecné, ať jsou seznámeni i s podobou tohoto obojživelníka. Co se výkladu týče, pohybujeme se v živočišném světě a tohoto světa se bude týkat také první úkol. Pracovní list č. 2 – Úkol č. 1 v terénu Děti si vylosují za svoji skupinku jeden obrázek, kde bude vyobrazen živočich, kterého můžeme v regionu Žďársko a Novoměstsko potkat. Pod obrázkem bude také pár základních informací, které budou pro děti vodítkem a informačním zdrojem, jak s obrázkem pracovat. Úkol spočívá v tom, že jeden ze skupinky nebude vědět, jaký živočich je na obrázku vyobrazen. Zbytek skupinky mu musí živočicha popsat, a to tak, že nesmí v popisování použít název živočicha, ani kořen slova z jeho z názvu. Popsat ho musí z hlediska charakteristických znaků pro daného živočicha. Než děti začnou s prvním úkolem, bude jim vše názorně předvedeno, a to pedagogickým dozorem. V tomto úkolu půjde o časový limit, za který uhodne skupinka daného živočicha. Tabulka č. 2: Hodnocení úkolu č. 1 v terénu (zdroj:vlastní)
Hodnocení
0-30 sekund=5b 30-60 sekund=4b 1-1,5 minuty=3b 1,5-2 minuty=2b Nad 2 minuty=0b
Jakmile děti začnou s hádáním, je nutné mít připravené stopky a vše si řádně zapsat pro pozdější vyhodnocení výsledků. Pokud děti uhodnou první slovo z názvu, splnily úkol. Když uhodnou i druhé slovo z názvu přičítá se jim k hodnocení ještě jeden bod navíc. Následuje ukázka použitých obrázků živočichů v první realizované exkurzi. Těmito živočichy jsou: Vydra říční, Zmije obecná, Slepýš křehký, Čáp černý, Výr velký. Ukázka pracovních listů č. 2, viz. Příloha A.
32
Jakmile budou mít děti úkol hotový, tak si ještě na závěr, pro pobavení povíme pověst o Hamroňovi a vydáme se na další část naší exkurze. Tentokrát je naším cílem Muzeum knihy, které se nachází v zámeckém areálu, ve Žďáře nad Sázavou. Obrázek č. 9: Druhá část trasy, Socha Hamroň – Muzeum knihy (zdroj: Trasa Hamroň, Hamry nad Sázavou – Muzeum knihy, Žďár nad Sázavou. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/)
Legenda k Obrázku č. 9:Červená šipka – Socha „Mamlas“, Žlutá šipka – Muzeum knihy, zámecký areál.
Dle internetového plánovače tras, je náš druhý úsek dlouhý 2,9 km. Ve srovnání se skutečně absolvovaným úsekem, z naší první realizované exkurze, tak se počet kilometrů shoduje. Během výše uvedeného úseku bude pouze jedna zastávka, místo vyznačené v obrázku č. 7 červenou šipkou. Zastávka bude u další ze soch od sochaře Michala Olšiaka, socha Mamlas. Zde je překrásný výhled na Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Děti se dozví základní informace o této impozantní stavbě a dále budou poskytnuty fakta o Žďáře nad Sázavou, který z tohoto místa vidíme jako na dlani. Po krátké zastávce pokračujeme dále do Muzea knihy. Je nutné, aby byla předem domluvená prohlídka Muzea knihy. Doporučuji zavolat týden dopředu a zamluvit se přesný čas, kdy muzeum navštívíme. Pro školní skupiny je připravená sleva, pedagogický dozor má vstup zdarma. V rámci první realizované exkurze byla prohlídka domluvena na 11.00. S žáky jsme přijeli k Muzeu knihy v 10.40, takže s menší časovou rezervou.
33
Muzeum knihy je unikátem na území České republiky. V rámci prohlídky si můžeme prohlédnout letité tiskařské lisy, ukázky jedněch z prvním tištěných knih a další unikátní knihy zde vystavené. V roce 2012-2013 si žáci mohli prohlídnout výstavu s názvem „Staré pověsti české“, která do Žďáru nad Sázavou doputovala z Národního muzea v Praze. Součástí výstavy byly figuríny postav ze Starých pověstí českých. Děti se mohly vyfotografovat s praotcem Čechem, nebo také s Vlastou. Mohly si vyzkoušet unést kance, kterého skolil Bivoj a přečíst si úryvky z pověstí. Výstava byla krásně doplněná o moderní techniku. Při vstupu si každý nechal vytisknout papírek se jménem. Na papírku pak bylo uvedeno jméno z pověstí, a na konci prohlídky jste si mohli zjistit, která postava jste. Také byla výstava doplněná o technickou pomůcku, dotykovou obrazovky, kde jste mohli vyzkoušet, jak by vypadala Evropa, kdyby praotec Čech nezakončil svoji cestu na hoře Říp, ale doputoval by někam jinam. Děti si tak mohli vyzkoušet, jak by vypadala Evropa, kdyby se praotec Čech usídlil například ve Francii. Tato část výstavy pro ně byla bezesporu nejzábavnější. Po prohlídce se s dětmi vydáme pěšky podívat k Baroknímu mostu, který se nachází v těsné blízkosti zámeckého areálu. Povíme si o mostě a vydáme se dále. Další zajímavou památkou, která se nachází v blízkosti zámku, je Dolní hřbitov, který je také dílem Santiniho. O Dolním hřbitově zmíníme základní fakta a pro zpestření si povíme pověst o posledním českém upírovi, Ulrychovi. Hned u Dolního hřbitova se nachází cukrárna, zde si s dětmi uděláme pauzu na osvěžení a něco dobrého. Třetí část naší exkurze pokračuje od Dolního hřbitova, k Hraničnímu kameni, který se nachází u Pilské nádrže.
34
Obrázek č. 10: Třetí část trasy, Muzeum knihy – Hraniční kámen u Pilské nádrže (zdroj: Trasa Muzeum knihy, Žďár nad Sázavou – Hraniční kámen u Pilské nádže. [online]. [cit. 201304-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/)
Legenda k Obrázku č. 10: Modrá šipka – Dolní (morový)hřbitov, Červená šipka – Památný strom, Lípa srdčitá u Tokozu, Černá šipka – Hraniční kámen od Michala Olšiaka.
Trasa od Muzea knihy je podle internetového plánovače 1,4 km dlouhá. Ve srovnání se skutečně ujetou trasou z první realizované exkurze, je počet kilometrů stejný. Po třetí části trasy budou realizovány dvě zastávky, první u již zmíněného Dolního hřbitova a druhá u Památného stromu, lípy srdčité u Tokozu. V cíli třetí části naší trasy budou děti plnit druhý úkol. Nejdříve si však povíme o hranicích Čech a Moravy, kterou znázorňuje Hraniční kámen, vytvořený Michalem Olšiakem.
Pracovní list č. 3 - Úkol č. 2 v terénu Následně budou dětem do skupinek rozdány obálky s číslem jejich skupiny. V obálkách budou obrázky rostlin, které se v regionu vyskytují. Na dětech bude rostliny uhádnout. Za každou uhodnutou rostlinu udělujeme jeden bod. Maximální počet bodů za tento úkol je pět. Je možné získat ještě jeden bod navíc, a to pro skupinku, která odevzdá úkol jako první.
Následuje ukázka rostlin, které byly použity do první
realizace exkurze. Pro kontrolu jsou uvedeny správné odpovědi.
35
S
A
S
A
N
K
A
H
A
J
N
Í
B
L
A
T
O
U
CH
B
A
H
E
N
O
R
S
E
I
R
N
Í
J
A
N
Í
36
P
R
V
O
S
E
R O S N A T K A
N
K
A
J
A
R
N
Í
O K R O U H L O L I S T Á
Pro žáky je pod obrázkem rostliny jako nápověda uvedeno počáteční písmeno z každého názvu. Poté co budou mít děti druhý úkol vyplněný, vydáme se na čtvrtou část naší exkurze. Zdroj obrázků: [8]
37
Obrázek č. 11: Čtvrtá část trasy, Hraniční kámen u Pilské nádrže – Jezírko Vápenice (zdroj: Trasa Muzeum Hraniční kámen u Pilské nádže – Jezírko Vápenice. [online]. [cit. 201304-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/)
Legenda k Obrázku č. 11: Červená šipka – Studánka Salvátorka, Žlutá šipka – Jezírko Vápenice.
Dle internetového plánovače je čtvrtá část naší trasy 3,4 km dlouhá. Po srovnání se skutečně absolvovanou trasou se kilometry shodují. Během čtvrté části trasy budeme realizovat pouze jednu zastávku, a to u studánky Salvátorka. V obrázku č. 9 je zastávka vyznačena červenou šipkou. K Salvátorce se půjdeme podívat. Dětem budou poskytnuty informace o studánce. A jelikož voda, která z ní vytéká, je pitná, můžeme si doplnit zásoby vody. Po zastávce se přesuneme na naše poslední stanoviště, k jezírku Vápenice. Jezírko Vápenice je pověstné svoji křišťálové čistou, jemně nazelenalou vodou. Povíme si tedy o vzniku jezírka a také o pověsti, která se k němu traduje a děti splní poslední úkol naší exkurze. Tímto třetím úkolem je vyplnění tajenky. Otázky tajenky jsou složeny především z míst, které jsme během naší exkurze navštívili, nebo ty které byly zmíněny. Děti si tedy vyplní, odevzdají ji pedagogickému doprovodu a ten si vše uchová pro následné vyhodnocení. Žáci dostanou také poslední úkol. Název, který jim v tajence vyjde je „Devět skal“. Do druhého dne, kdy se bude konat vyhodnocení exkurze, tudíž vyhodnocení výsledků úkolů, které děti během exkurze plnily, mají za úkol zjistit jaká je nadmořská výška tohoto skalního útvaru. Následuje ukázka tajenky, tajenka je pro kontrolní účely také vyplněna. Tento úkol vyhodnocujeme tak, že za každou správnou odpověď udělíme jeden bod. Maximální počet bodů dosažený v tomto úkolu je osm bodů. Při vyhodnocení exkurze
38
je možné získat k tomuto úkolu ještě jeden bod navíc, a to za správnou výšku skalního útvaru, Devět skal.
Pracovní list č. 4, Úkol č. 3 v terénu
1. 2.
P
B
R
E
P
3.
4.
B
A
R
O
K
N
Í
M O
S
5. 6. 7. 8.
Z
Á
M E
L
Í
P
P
I
D E V Ě T S K A L
Í
Č
K
Ů
V
M L
R
E
K
Á
P
E
N
I
C
E
A
L
V
Á
T
O
R
S
R
D
Č
I
T
Á
S
K
Á
N
Á
D
R
Ý
N
K
A
Ž
1. Vodní mlýn, nacházející se v Hamrech nad Sázavou? 2. Kopec (675 m n. n.) ležící mezi Žďárem nad Sázavou a Velkou Losenicí? 3. Jezírko, na jehož místě kdysi býval lom na vápenec? 4. Jak se jmenuje památka, která vede přes Stržský potok ve Žďáře nad Sázavou? 5. Studánka s průzračně čistou, pitnou vodou u Pilské nádrže? 6. Název areálu, kde se nachází Muzeum knihy? 7. Památný strom, nacházející se u Tokozu? 8. U jaké vodní plochy se nachází hraniční kámen od Michala Olšiaka?
39
Po vyplnění třetího a posledního úkolu, následuje návrat do Sázavy a ukončení exkurze. Během poslední, páté části trasy nebudeme již dělat žádné zastávky, pokračujeme rovnou ke škole. Obrázek č. 12: Pátá část trasy, Jezírko Vápenice – Základní a Mateřská škola Sázava (zdroj: Trasa Jezírko Vápenice – Základní škola Sázava. [online]. [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/)
Exkurzi ukončíme poděkováním dětem za účast a sladkou odměnou. S dětmi se domluvíme, že vyhodnocení zadaných úkolů a předání odměn za absolvování exkurze bude druhý den. První konaná exkurze byla zakončena v 13.40, dle tachometru byla celková trasa dlouhá 21,19 km. Na konci exkurze byly děti dotázány, jak se jim exkurze líbila a zda byla náročná. Děti odvětily: „Podobné exkurze bychom mohly dělat třikrát týdně.“
40
2. 2. 3 Třetí část – Vyhodnocení exkurze Po absolvování exkurze pedagogický pracovník vyhodnotí pracovní listy, dle zadání. Přípravná část ve škole se do vyhodnocení nepočítá. Je to z důvodu spolupráce dětí s pedagogem, který je přítomen přípravné části ve škole. Pro děti má tedy pouze informační charakter. Hodnocení přeneseme do tabulky, aby děti mohly nahlédnout, jak se umístily. Spolu s vyhodnocením budou dětem předány také diplomy. Diplomy budou obsahovat jejich jméno a příjmení, a místo na kterém se umístila jejich skupinka. Pro děti si také připravíme odměny. Odměny budou pro všechny za účast a pro první místo větší odměna a pro další místa menší, stejné odměny. Po první realizované exkurzi byly pro děti vytvořeny jednoduché dotazníky. Vytvoření dotazníků má vytvořit zpětnou vazbu a má sloužit pro případné vylepšení exkurze. Dotazník obsahuje celkem osm otázek. První čtyři otázky jsou položeny tak, aby je děti mohly oznámkovat jako ve škole. Škála od jedné do pěti.
Dotazník pro děti 1. Jak se ti líbila exkurze? (Známkuj jako ve škole) 1 2 3 4 5 2. Ohodnoť úkoly, které jsi cestou plnil(a): 1 2 3 4 5 3. Ohodnoť pověsti a povídání, které jsi cestou vyslechl(a): 1 2 3 4 5 4. Exkurze, Muzeum knihy, jak se ti líbila výstava Staré pověsti české: 1 2 3 4 5 5. Trasa byla náročná: málo
středně
hodně
41
6. Napiš, co se ti líbilo: ............................................................................................................................................. ................................................................................................................................... 7. Co se ti nelíbilo: ............................................................................................................................................. ................................................................................................................................... 8. Napiš návrhy na zlepšení: ............................................................................................................................................. ................................................................................................................................... Dotazník vyplnilo osm z deseti dětí. Dvě děti na vyhodnocení výsledků nedorazily. Vyhodnocení je následující.
1. Jak se ti líbila exkurze? (Známkuj jako ve škole) Známka 1 8x
Známka 2 -
Známka 3 -
Známka 4 -
Známka 5 -
2. Ohodnoť úkoly, které jsi cestou plnil(a): Známka 1 3x
Známka 2 5x
Známka 3 -
Známka 4 -
Známka 5 -
3. Ohodnoť pověsti a povídání, které jsi cestou vyslechl(a): Známka 1 7x
Známka 2 1x
Známka 3 -
Známka 4 -
Známka 5 -
42
4. Exkurze, Muzeum knihy, jak se ti líbila výstava Staré pověsti české: Známka 1
Známka 2
5x
Známka 3
Známka 4
-
3x
Známka 5
-
-
5. Trasa byla náročná: Trasa málo náročná
Trasa středně náročná
2x
Trasa hodně náročná
6x
-
6. Napiš, co se ti líbilo: Cukrárna
4x
Sochy Michala Olšiaka
3x
Pověsti
1x
Studánka Salvátorka
3x
Úkoly
1x
Muzeum Knihy
1x
Přestávky
1x
Čas trávený s kamarády
1x
Možnost jet pomaleji na konci skupinky
1x
Líbilo se vše
2x
7. Co se ti nelíbilo: Muzeum Knihy-vyjímaje výstavy Staré pověsti
1x
české Kopce absolvované na kole
3x
Místy „hrbolatá“ cesta
3x
Snaha některých být první
1x
Čekání na pomalejší jedince
1x
Není nic, co by se mi nelíbilo
2x
43
8. Napiš návrhy na zlepšení: Více úkolů
3x
Méně úkolů
1x
Kombinace s pěším výletem
2x
Více pověstí
2x
Delší volno u cukrárny
1x
Navštívit více soch od Michala Olšiaka
1x
Navštívit více cukráren
1x
Méně přestávek
1x
Nic bych neměnil(a)
2x
Vedle vyhodnocení dotazníků od dětí jsem také požádala pedagogický dozor, který se mnou exkurzi absolvoval, zda by se mohl vyjádřit k realizaci exkurze a popřípadě navrhnout tipy pro vylepšení. Vyjádření podala paní ředitelka Bc. Milena Mikysková. Prohlášení zní, cituji: „Trasa exkurze byla zvolena přiměřeně věku žáků i s ohledem na bezpečnost v silničním provozu. Úkoly byly voleny tak, aby je žáci zvládli. Stanoviště byla dobře vybrána s ohledem na záměr celé exkurze. Výklad byl dostačující a splňoval veškeré podmínky, tzn. jednoduchý, stručný, výstižný a zajímavý. Doplnění výkladu o pověsti bylo přínosné a děti velmi zaujalo, tak že se i po exkurzi začaly zajímat o pověsti z okolí Žďáru nad Sázavou. Expozice v Muzeu knihy, Staré pověsti české, vhodně doplnila celý program. Další návrhy na vylepšení exkurze jsou následující: Exkurzi doplnit o informace, které si děti mohly přečíst na informačních tabulích během cesty. Bylo by příhodné vymyslet dva okruhy, jelikož je exkurze realizována s žáky 4. a 5. ročníku, tak aby se pro žáky 4. ročníku další rok neopakovala. Dalším vylepšením by bylo poznávání rostlin přímo v terénu. Stejně tak by žákům mohl být poskytnuta možnost prozkoumání přírody s poznáváním živočichů a případným zařazením.“ Dále exkurzi absolvovala ještě jedna maminka, zajímala se o tuto novinku, kterou měly děti možnost absolvovat a dle jejích slov, se jí vše líbilo a nic by nevytkla. 44
Závěr Celá práce byla zaměřena na problematiku týkající se vedlejšího vzdělávání žáků prvního stupně. Vzdělávání, které je jim poskytováno v rámci výuky by mělo být obohaceno i o praktické ukázky. V bakalářské práci jsem se zaměřila na aplikování získaných znalostí v rámci předmětů vlastivěda a přírodověda. Aplikace těchto znalostí a poznatků byla doplněna zábavnou formou realizace. Konečným výsledkem a zároveň cílem, je vytvořený produkt cestovního ruchu, Přírodovědně-vlastivědná exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko. Realizace exkurze byla formou cyklistické exkurze. Během realizování, byli žáci aktivně zapojeni do dění, a to vyplňováním pracovních listů, nebo jinak také úkolů. Tyto úkoly byly zadány na jednotlivých stanovištích rozmístěných podél trasy celé exkurze. Žáci mohli za vyplněné úkoly získávat body, tak byla exkurze pojatá i jako forma soutěže. Dalším cílem bylo vytvoření jednotlivých pracovních listů. Tyto pracovní listy byly rozděleny do dvou částí, stejně byla rozdělena i vlastní exkurze. První část exkurze probíhala ve škole a měla spíše informativní charakter. Během této části exkurze žáci vyplňovali první pracovní listy. Vyplňování předcházelo rozdělení žáků do skupin, které se pak dodržovalo po celý zbytek exkurze. Druhá část exkurze byla zasazena do terénu, formou cyklistické exkurze. V této fázi děti vyplňovaly ve skupinkách jednotlivé úkoly, za které získávaly body. V rámci exkurze byla i návštěva Muzea knihy, ve Žďáře nad Sázavou. Posledním cílem bylo vytvoření metodického plánu, pro pedagogy, kteří budou exkurzi realizovat v následujících letech. Po domluvě s vedením školy, se na realizování dalších exkurzí budu podílet také a budu dohlížet na řádný průběh budoucích exkurzí. Všechny cíle práce byly úspěšně splněny. Celá exkurze byla realizována, a to v měsíci dubnu, roku 2013. Prakticky bylo ověřeno, zda vytvořené techniky mohou fungovat i v reálném pojetí. Vlastní realizace měla úspěch jak u dětí, tak u pedagogického dozoru. Kromě pedagogického dozoru se exkurze účastnil i jeden z rodičů. Po exkurzi hodnotil průběh za velmi vydařený. Na základě zážitků z exkurze byl pro děti vytvořen jednoduchý dotazník, kde měly prostor pro své připomínky a pro hodnocení. Vlastní exkurze byla dětmi hodnocena velmi dobře. Otázku, zda se exkurze líbila, hodnotily všechny děti známkou jedna. U otázky týkající se úkolů, které děti během exkurze plnily, převažovala známka dvě. Bylo to hlavně z toho důvodu, že některé úkoly klasifikovaly jako těžší. Pověsti a povídání měly 45
u dětí velký úspěch, takřka všechny jej hodnotily známkou jedna. Zařazenou exkurzi do Muzea knihy hodnotily děti převážně známkou jedna. Nejvíce na ně zapůsobila výstava Staré pověsti české. Trasu děti hodnotily jako středně náročnou, dva jedinci, kteří aktivně vykonávají sport, ji hodnotili jako málo náročnou. Největší úspěch měla u dětí návštěva cukrárny, která byla do exkurze zařazena pro oživení a také díky velmi příznivému počasí. Dále se nejvíce líbily sochy Michala Olšiaka, studánka Salvátorka a dvakrát bylo uvedeno, že se líbilo vše. Naopak se dětem nelíbily kopce, které musely na kolech zdolávat a také zčásti nerovný terén, ten byl však pouze na krátkém úseku cesty. Cesta tímto terénem byla vybrána záměrně, a to z důvodu vyhnutí se silničnímu provozu. Děti byly také dotázány na návrhy na zlepšení celé exkurze. Mezi návrhy bylo zařazeno více úkolů během exkurze, kombinace s pěším výletem, více pověstí pro oživení a také se objevilo, že by na exkurzi nic neměnily, že jim vše vyhovovalo. Jako návrh na zlepšení bych na základě dotazníků od dětí, dále vyjádření pedagogického dozoru a také vlastní zkušenosti navrhla následující. 1) Pozměnit pracovní listy, které budou dětem poskytovány během vlastní exkurze. Pozměněním se rozumí, že by bylo zařazeno více úkolů, tedy pracovních listů. Pracovní listy by se spíše týkaly kulturních zajímavostí v daném okruhu exkurze. Také zařadit otázky týkající se informačních tabulí, které v rámci exkurze budeme potkávat. 2) Do exkurze by mělo být zařazeno identifikování rostlin přímo v terénu. Jelikož jsme se pohybovali převážně v přírodě, míjeli jsme spoustu oblastí, kde se vyskytovaly rostliny typické pro jarní období. V těchto oblastech bychom poskytli volno na poznávání rostlin a popřípadě jejich zakreslení, do dalších pro toto speciálně vytvořených pracovních listů. 3) V některých místech zařadit hlubší průzkum přírody s identifikováním různých živočichů. Tento průzkum přírody by byl realizován mimo vyznačené cyklistické stezky a byl by spojen s pěším výletem. Děti by tak identifikovaly živočichy, které by během průzkumu potkali a dále zaznamenávaly jejich zařazení do pro toto speciálně vytvořených pracovních listů. 4) Dalším návrhem je vytvoření druhého typu takovéto exkurze, dle návrhu pedagogického dozoru. Bylo by možné vyměnit návštěvu Muzea knihy, a to například za návštěvu Brdíčkova mlýnu. Druhý typ exkurze by se také mohl konat na začátku 46
školního roku. Toto by přineslo pro děti nové poznatky o přírodě, o tom jak vypadá v pozdě letním období. Také pro žáky 4. ročníku by to byla změna a udržela by se tak jejich pozornost a zaujetí. Vytvoření exkurze je téma velmi rozsáhlé a stále by se dalo na exkurzi něco pozměnit a rozšířit. Přírodní i kulturní podmínky v regionu Žďársko a Novoměstsko jsou velmi příznivé. Nemuselo by se jednat pouze o exkurze realizované formou cyklistickou, ale také pěší. Dalo by se využít také prostředků hromadné dopravy a takto navštívit další zajímavá města v regionu. Vzhledem k počtu žáků v malotřídní škole, je tento způsob jednoduché realizovat. V budoucnu o tom bude škola uvažovat a já se budu ráda podílet na vytváření nových a zajímavějších exkurzí. O již realizované exkurzi se veřejnost bude moci informovat na webových stránkách Základní školy Sázava. Také bude článek o exkurzi zveřejněn v místním měsíčníku, Novinky.
47
Použité zdroje a literatura 1. O Kraji Vysočina: Základní informace. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2013-0429]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/zakladni-informace/d-4000087/p1=1206 2. O Kraji Vysočina: Znak Kraje Vysočina. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2013-0429]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/znak/d-4000095/p1=1220 3. Unikátní encyklopedie na pokračování: Památky Žďár nad Sázavou. Plzeň: Fraus, 2003. ISBN 80-7238-268-3. 4. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Vysočina. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2580-7. 5. Kraj Vysočina: Edice Průvodce po České republice. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. ISBN 80-7011-735-4. 6. Ottův turistický průvodce: Vysočina. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. ISBN 97880-7360-871-2. 7. Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví Vysočiny. Portál kulturního a přírodního dědictví
Kraje
Vysočina [online].
2011
[cit.
2013-04-29].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/ 8. Natur foto: Fotografie přírody a různých koutů světa. Fotografie přírody, fotky zvířat [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/ 9. Regiony trhací mapy: Žďársko a Novoměstsko. Kraj Vysočina [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/regiony-trhaci-mapy/ 10. Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou, Oficiální stránky: O městě [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/o-meste/ 11. Hamry nad Sázavou. Hamry nad Sázavou, Oficiální stránky obce: Betonové sochy v okolí [online].
2013
[cit.
2013-04-30].
Dostupné
z:
http://www.hamryns.cz/ostatni/betonove-sochy-v-okoli-obce.html 12. NOVÁK, Martin. Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: Nezávislé internetové stránky o městě Žďáru a okolí [online]. 2009-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.zdarns.estranky.cz/ 48
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Znak Kraje Vysočina Obrázek č. 2: Region Novoměstsko a Žďársko Obrázek č. 3: Jezírko Vápenice Obrázek č. 4: Trasa Sázava - Žďár nad Sázavou Obrázek č. 5 Trasa Žďár nad Sázavou – Sázava, zpáteční trasa Obrázek č. 6: Brdíčkův mlýn Obrázek č. 7: Rozštípená skála Obrázek č. 8: První část trasy, Sázava – Socha Hamroň Obrázek č. 9: Druhá část trasy, Socha Hamroň – Muzeum knihy Obrázek č. 10: Třetí část trasy, Muzeum knihy – Hraniční kámen u Pilské nádrže Obrázek č. 11: Čtvrtá část trasy, Hraniční kámen u Pilské nádrže – Jezírko Vápenice Obrázek č. 12: Pátá část trasy, Jezírko Vápenice – Základní a Mateřská škola Sázava
Seznam obrázků, Příloha B Obrázek č. 13: Účastníci exkurze u sochy „Hamroně“ Obrázek č. 14: Odpočinek u sochy „Mamlase“ Obrázek č. 15: Na výstavě „Staré pověsti české“, s praotcem Čechem Obrázek č. 16: Prohlídka expozice Muzea knihy, ve Žďáře nad Sázavou Obrázek č. 17: Hraniční kámen od Michala Olšiaka – Lev, strážící vstup na české území Obrázek č. 18: Hraniční kámen od Michala Olšiaka – Orlice, strážící vstup na moravské území Obrázek č. 19: Jezírko Vápenice
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Seznam turistických zajímavostí v regionu Žďársko a Novoměstsko Tabulka č. 2: Hodnocení úkolu č. 1 v terénu 49
Příloha A – Ukázka pracovních listů č. 2, úkol č. 1 v terénu
Vydra říční
Vydra říční patří do třídy savců a řádů šelem. Vydra říční se vyskytuje v blízkosti sladké vody, tzn. u řek, jezer, mokřadů, přehrad. Vyskytuje se v Evropě, Asii a severní Africe. Živí se korýši, rybami, drobnými obojživelníky, hmyzem a také hraboši. Vydra může být až 80 cm velká a 3-10 kg těžká. Její ocásek může dosahovat délky 55 cm. Dožívá se věku 10 až 18 let a u nás je zákonem přísně chráněná, patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jelikož vydra žije u vodních toků, je výborným plavcem a potápěčem, pod vodou vydrží dokonce 6-8 minut. Na březích si pak vyhrabává své doupě. Vydra je také pořádný jedlík, za den spořádá 0,6-1,2 kg ryb, což je přibližně 10% její hmotnosti. Zajímavé je, že vydra také ujde za noc cca 20 km. Zdroj obrázků i textu[8]
50
Zmije obecná
Zmije obecná se řadí do třídy plazů. Je rozšířená po celé Evropě, tudíž i u nás v ČR. Zmije obecná je jedovatý had, dorůstající až do délky 1 m. Zmije se nejčastěji vyskytuje na slunných mýtinách, loukách a pasekách. Najdeme ji, ale i v lesích. Zmije obecná nejčastěji opouští úkryt za velmi slunného počasí, během deštivého a chladného počasí takřka neopouští svůj úkryt. Její barva je převážně světle šedá a má charakteristickou tmavou klikatou čáru přes záda, takto ji nejlépe poznáme. Zmije obecná má okolo 10 až 14 mláďat. Mezi její potravu patří myši, skokani, ještěrky. Jejími největšími nepříteli jsou ježek, sova, čáp, divoké prase atp. Zdroj obrázků i textu [8]
51
Slepýš křehký
Slepýš křehký je zástupce beznohých ještěrek. Občas je myslně nazýván hadem. V České republice je slepýš křehký silně ohrožen a jeho populace poslední dobou velmi klesají. Slepýš křehký dorůstá do délky 30-45cm. Charakteristickými znaky, kterými jej poznáme, jsou: protáhlý trup, malá hlava, která splývá s tělem, zbarvení je hnědé, na hřbetě má dva pruhy větších šupin. Potrava slepýše křehkého se skládá z žížal, slimáků, housenek motýlů, pavouků a ostatního hmyzu. Zajímavé je, že v ohrožení slepýši odlomí část svého ocásku, tím odlákají pozornost svého nepřítele. Ocásek se totiž ještě nějakou chvíli mrská. Zdroj obrázků i textu[8] 52
Čáp černý
Nám je více známý čáp bílý, ale stejně tak je po celé ČR rozšířen i čápa černý. Jak ho poznáme? Čáp má černou hlavu a černou vrchní část těla, má oranžovo-červený zobák a nohy. Na rozdíl od čápa bílého je o něco menší. Váží 2,4 – 3,2 kg a délka jeho těla může být 90 – 105 cm. Čáp černý také patří mezi silně ohrožené druhy.
Svá hnízda si staví s klacíků
a větviček, převážně ve větvích stromů. Zřídkakdy také můžeme nalézt hnízda Čápa černého ve skalách. Potravou Čápa černého jsou ryby, žáby, plazi a drobní savci. Zdroj obrázků i textu[8]
53
Výr velký
Výr velký patří do řádu Sov a je přezdíván „králem noci“.
Už jeho jméno nám
napovídá, že jde o skutečně velkého zástupce třídy Ptáků. Jeho tělo dosahuje délky 60-70 cm a rozpětí křídel 170 cm. Výr velký váží mezi 1,8 kg a 3 kg, avšak vetší jedinci mohou vážit až 4 kg. Od ostatních sov jej rozeznáme jednoduše. Nad očima má z peříček vytvořené výrazné „obočí“. Mláďata jsou zprvu zbarvená bílo-šedým peřím, které nám připomíná spíš chmýří. Samice snáší vejce počátkem března až koncem dubna, počet vajec se pohybuje mezi 2-5. Samice má potom za úkol vajíčka hlídat a sedět na nich a samec obstarává potravu. Délka sezení na vejcích je 31-36 dní. U nás v České republice se mláďata líhnou asi po 35 dnech. Zdroj obrázků i textu[8]
54
Příloha B – Fotografie z Přírodovědně-vlastivědné exkurze po regionu Žďársko a Novoměstsko (2013) Obrázek č. 13: Účastníci exkurze u sochy „Hamroně“
Obrázek č. 14: Odpočinek u sochy „Mamlase“
55
Obrázek č. 15: Na výstavě „Staré pověsti české“, s praotcem Čechem
Obrázek č. 16: Prohlídka expozice Muzea knihy, ve Žďáře nad Sázavou
56
Obrázek č. 27: Hraniční kámen od Michala Olšiaka – Lev, strážící vstup na české území
Obrázek č. 18: Hraniční kámen od Michala Olšiaka – Orlice, strážící vstup na moravské území
57
Obrázek č. 19: Jezírko Vápenice
58