VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
Eva Pospíšilová
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vysočinou v koňském sedle bakalářská práce
Autor: Eva Pospíšilová
Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, Csc.
Jihlava 2011
Copyright © 2011 Eva Pospíšilová
Anotace POSPÍŠILOVÁ, Eva: Vysočinou v koňském sedle. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, Csc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2011.
Tato bakalářská práce má za cíl zhodnotit potenciál Vysočiny pro koňskou turistiku a zároveň vytvořit pětidenní zájezd pro milovníky jízdy na koni. Teoretická část obecně charakterizuje Vysočinu a popisuje význam území pro cestovní ruch. Praktická část sestává ze zhodnocení potenciálu, dotazníkového šetření a všestranného popisu zájezdu. Jako hlavní zdroj pro vypracování práce sloužila odborná literatura v doplnění s internetem. Pokud není uveden zdroj, pochází informace z vlastních zkušeností.
Klíčová slova Cestovní ruch, Vysočina, koňská stezka.
Annotation POSPÍŠILOVÁ, Eva: Highlands by the saddle. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, Csc. Specialist qualification: bachelor. Jihlava 2011.
This bachelor thesis aims to evaluate the potential of the region of Vysočina for this king of tourism and at the same time create a five-day trip for horseback riders. The theoretical part describes the region of the highlands and the importance of it as far as tourist industry is concerned. The practical part contains evaluating of potential of region of Vysočina and a survey as well as a general description of such a trip. I used specialised literature and the Internet as the main sources of the thesis. If there is no source mentioned, my own experience is used.
Key words Travel and tourism, Highlands, horse trails
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat RNDr., PaedDr. Jaromíru Ruxovi, Csc. za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky při zpracování závěrečné bakalářské práce. Dále děkuji všem respondentům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas vyplněním dotazníků. Jako poslední bych ráda poděkovala své rodině, přátelům a mému příteli, kteří mě po celou dobu práce podporovali.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13.5.2011 ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 9 2 Charakteristika krajiny, poloha a její vymezení .......................................................... 10 2.1 Charakteristika území........................................................................................................ 10 2.3 Podnebí.............................................................................................................................. 12 2.4 Rostlinstvo Vysočiny ........................................................................................................ 13 2. 5 Chráněná území a historické památky ............................................................................. 14
3 Koňské stezky .............................................................................................................. 16 3.1 Značení koňských stezek................................................................................................... 16 3.1.2 Rozměry ..................................................................................................................... 17 3.1.3 Směrovky a tabulky.................................................................................................... 17 3.1.4 Barva a číslo trasy ...................................................................................................... 18 3.2 Pravidla chování jezdců na koňských trasách ................................................................... 18 3.3 Historické stezky ............................................................................................................... 19
4 Profil kraje Vysočina ................................................................................................... 21 4.1 Turistika na koni v ČR ...................................................................................................... 23 4.2 Turistika na koni na Vysočině........................................................................................... 24 4.3 Ekonomický přínos ........................................................................................................... 25
5 Marketingový výzkum ................................................................................................. 26 5.1 Metodika ........................................................................................................................... 26 5.2 Vyhodnocení dotazníku .................................................................................................... 27 5.3 Shrnutí výzkumu ............................................................................................................... 38
6 Vytvoření vlastního zájezdu ........................................................................................ 39 6.1 Harmonogram jednotlivých dní ........................................................................................ 39 6.2 Popis tras jednotlivých dní ................................................................................................ 41 6.3 Kalkulace .......................................................................................................................... 45 6.4 Pokyny na cestu a nezbytné věci ....................................................................................... 46
7 Závěr ............................................................................................................................ 47 Zdroje .............................................................................................................................. 49 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 51 Přílohy............................................................................................................................. 52
1 Úvod
Téma mojí bakalářské práce jsem si vybrala hlavně z důvodu, že je mi tato tématika blízká už od dětství. Jako malá jsem se učila jezdit na koni v jezdecké stáji Gerlinda v Rousměrově v okrese Žďár nad Sázavou a několik prázdnin po sobě byli u nás doma na dovolené/prázdninách přátelé i s koňmi a jezdili jsme na celodenní výlety. Před několika lety si tatínek koupil svého prvního koně, Lunu, a zároveň u nás máme celoročně ustájené dva koně, které si chodí jezdit majitel sám. V nynější době máme koně jménem Gréta, kterou jezdí převážně tatínek. V dnešní uspěchané době je jízda na koni jedním z nejkrásnějších a nejhezčích způsobů, jak poznat přírodní a kulturní krásy Vysočiny, která je pro koňskou turistiku doslova ideálním místem. Cílem práce je zhodnocení potenciálu Vysočiny pro tento druh turistiky a vytvoření pětidenního zájezdu s koňmi po Vysočině. V teoretické části se budu zabývat geografickým popisem krajiny v souvislosti s jízdou na koni a vhodností Vysočiny pro jezdeckou turistiku. Zmíněny jsou chráněná území a historické památky. Popsány jsou také historické stezky. Jedna z kapitol se zabývá hipoturistikou, charakteristikou tohoto pojmu a zásady chování při jízdě na koňských stezkách. V praktické části bude vyhodnocení marketingového výzkumu ve formě dotazníku, který byl prováděn mezi lidmi, kteří mají koně, zabývají se koňskou turistikou a mezi vlastníky koňských stanic. Osloveno bylo přes 70 „koňáků“, rovnoměrně mužů a žen v období od března do května 2011. Po vyhodnocení dotazníku je možné vytvořit zájezd dle nejpočetnějších odpovědí a dle přání respondentů a hlavně zhodnotit potenciál Vysočiny z pohledu majitelů koní, koňských stanic a milovníků jízdy na koni. Odpovědi budou zhodnoceny a znázorněny pomocí grafů. Dále je pak uveden popis zájezdu, itinerář jednotlivých dní, kalkulace a popis trasy s mapami s vyznačenými trasami.
9
2 Charakteristika krajiny, poloha a její vymezení
Hranice Vysočiny se dotýkají jak českých, tak i moravských krajů a říká se o ní, že leží v srdci České republiky. S Pardubickým krajem sousedí na severovýchodě, se Středočeským na severozápadě a s Jihočeským na jihozápadě. Na jihovýchodě hraničí s krajem Jihomoravským. Vysočina má důležitou pozici nejen v České republice, ale také v celé střední Evropě. Vedou přes ni důležité mezinárodní komunikace, zejména dálnice D1 a železniční trať Berlín-Praha-Vídeň. Velikostí (6 924 čtvereční kilometry) se Vysočina řadí na páté místo v republice a z hlediska hustoty osídlení patří mezi nejméně zalidněné regiony v České republice spolu s Jihočeským krajem a Plzeňským krajem. [5]
2.1 Charakteristika území Území vtiskla nezaměnitelnou podobu Českomoravská vrchovina, která u nás patří mezi oblasti s nejzachovalejší přírodou. Charakter vrchoviny mají především Žďárské vrchy, které se rozkládají v její severovýchodní části a také Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem Javořicí (837 metrů nad mořem) v jihozápadní části kraje. Ostatní části kraje mají spíše ráz pahorkatiny, z níž vyčnívají jednotlivé vrcholy bez hřebenů. [5]
Pro jezdeckou turistiku je Vysočina doslova ideálním místem. Střídání lesů, polí a luk spolu s oblými kopci a rozmanitou krajinou nabízí skvělé podmínky pro provoz tohoto druhu turistiky. V okolí vodních nádrží, říčních kaňonů, skalnatých terénů na území Železných hor a Žďárských vrchů je třeba počítat s větším převýšením, ale pokud se jezdci budou držet vyznačených stezek, je zaručen jezdcům bezpečný průjezd. Koňských stezek u nás valem přibývá a to i díky členům Občanského sdružení pro podporu jezdecké turistiky. Jejich zásluhou byla například otevřena první mezinárodní jezdecká stezka spojující město Telč s rakouským Lichtenbergem. (10), [5]
10
2.2 Vodní toky Vysočina je pramennou oblastí významných českých a moravských řek. Patří k nim Sázava, Doubrava, Želivka, Nežárka, Jihlava, Svratka, Oslava a Moravská Dyje. Pro horní toky řek jsou charakteristická mělká a široká údolí, která se s přibývající vodnatostí toku prohlubují a někde získávají až kaňonovitý ráz. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi černým a Severním mořem. Oživením a bioklimatickým přínosem krajiny je také množství velkých i malých rybníků (zejména v okolí Telče a Žďáru nad Sázavou) a umělých nádrží, které jsou buď zásobárnou pitné vody, nebo slouží k rekreačním účelům. Umělé vodní nádrže a velké rybníky (včetně Velkého Dářka, který je největším rybníkem kraje) jsou pro jezdeckou turistiku opět přínosem (možnost koupání a odpočinku, napojení koně, popřípadě plavení) i komplikací současně. Většinou se totiž jezdec s koněm dostávají do hustě obývané oblasti, kde je příliš mnoho podnětů zároveň (hluk aut, silně puštěná hudba, pobíhající psi, pokřikující děti apod.) a kde hrozí větší riziko úrazu koně i lidé kolem. V případě, že jezdec potřebuje pokračovat po stezce, která vede po druhém břehu přehradu, většinou mu nezbývá, než rozsáhlou vodní plochu (často i několik kilometrů dlouhou) objet. Proto je dobré předem prostudovat mapu a připočítat k plánované jízdě několik hodin časové ztráty. Zásobárny pitné vody jsou pro koně a jezdce tabu. V jejich okolí se pásmo hygienické ochrany (někdy tvořené nepropustným porostem, viz. Novoříšská přehrada), do kterého člověk ani zvíře nesmí vstoupit. Varovné cedule upřesňují, jaká vzdálenost od hladiny vody už je nepřípustná (u rybníků je to například 100 metrů, u přehrad je vzdálenost větší) a jakékoliv překročení zákazu je trestáno vysokými pokutami. Příkladem je vodní nádrž Želivka, v jejímž okolí se nachází hned několik jezdeckých stanic (Vitice, Bohumilice). [5] Řeka Oslava vytváří na svém středním a dolním toku romantické skalnaté údolí, jedno z nejhezčích na Moravě, jehož břehy lemují zříceniny hradů. Také v jeho okolí, v členité kopcovité krajině Českohomarvské vrchoviny, najdeme řadu významných památek, jako hrad Veveří, či zámky v Náměšti nad Oslavou a Velkém Meziříčí. (2) Pokud si jezdci zvolí putování podél říčních toků, musí počítat s průjezdem brodů. Koně by tedy měli být zvyklí na vstup do vody. Stává se, že je nezbytné přejet s koněm mostek, jak panelových bez zábradlí, tak mostky z kulatiny. Proto musí být kůň klidný,
11
schopný vypořádat se s náročnějšími situacemi a důvěřovat svému jezdci. Při plánování trasy je třeba počítat i s několikakilometrovou zajížďkou z důvodu neprostupnosti krajiny či vodních toků. Velké řeky se obvykle s koňmi přecházejí po silničních mostech. Malé říčky jako např. Chvojince nebo rokotná je možné překonat pomocí brodů. Většinou se jedná o ploché dno s přehledným vstupem i výstupem. Nejlepší a nejvhodnější je využít brody pro automobily. Překážkou jezdecké turistky také mohou být strmé svahy a vysoké břehy a je nutné vyhledávat místa bezpečného přejezdu. [5]
2.3 Podnebí Průměrná roční teplota se v závislosti na nadmořské výšce pohybuje od čtyř do osmi stupňů Celsia. Průměrný úhrn ročních srážek je 550 až 850 mm a počet dní se sněhovou pokrývkou kolísá mezi padesáti až devadesáti. Roční průměr slunečního svitu se pohybuje v rozmezí 1600 až 2000 hodin. Ve vyšších polohách bývá léto chladnější, což je přínosné pro putování v sedle. V nížinách, které se nacházejí zejména v jižní části kraje, překračují teploty často třicítku a jízdu na koni je lepší omezit na ranní nebo podvečerní hodiny. Celkově však lze říci, že pohyb po stezkách je na území Vysočiny možný až na zimu ve všech měsících, zejména pak na jaře a na podzim (což významně prodlužuje turistickou sezónu v daných oblastech). [5] Pro jezdeckou turistiku je klimaticky mírné pásmo Vysočiny ideální. Jezdci, kteří hodlají projet Vysočinu na koňském sedle, by se měli vybavit kvalitním oblečením, určitě větrovkou a pláštěnkou, velkou zásobou tekutin a vhodný je opalovací krém a nutný je repelent pro sebe i koně. Ve výbavě by neměl chybět háček na čištění kopyt, protože stezky vedou po zpevněných cestách a kamínek uvíznutý v kopytě způsobuje koni vážné zdravotní problémy. [5]
12
2.4 Rostlinstvo Vysočiny
Vzhledem k řídkému osídlení krajiny a skutečnosti, že zde není těžký průmysl, patří Vysočina k oblastem s nejzachovalejší přírodou na území České republiky. Tomu odpovídá i velké množství lesů, ve kterých převažují jehličnany s ojedinělým výskytem původních bukových, občas bukovo-jedlových porostů. Vzhledem k hornatému charakteru krajiny a vyšší nadmořské výšce je běžná flóra a fauna méně druhově pestrá, což je vyváženo výskytem řady endemitů a reliktů z doby ledové. Horskou flóru představuje například mléčivec alpský, dřípatka horská nebo suchopýrek alpský. Na řadě míst, kudy je navržena jezdecká stezka, existují také mokřady a rašeliniště, kde roste řada vzácných druhů vlhkomilné květeny. Výjimkou není ani masožravá rosnatka okrouhlolistá (oblast mezi Rozsíčkami a Ořechovem). Lákadlem pro putující jezdce se mohou v těchto lokalitách stát naučné jezdecké stezky, které jsou většinou zaměřeny na historii krajiny, geologické složení a přírodní zajímavosti. Přesto je nutné brát na výskyt mokřadů při plánování stezek velký zřetel, protože větší frekvence oblasti může vážně ohrozit výskyt chráněných druhů rostlin i zvířat (zejména v době páření a hnízdění) a navíc tato místa představují velké riziko pro jezdce i koně. Z tohoto důvodu se doporučuje tyto lokality z plánovaných tras vynechat (popřípadě k nim vyhledat pouze nejbezpečnější odbočku s úvazištěm, umožňujícím návštěvu vyhlídkových míst nebo naučných stezek). Příkladem jsou Vintířovská rašeliniště (Pacovsko), Vílánecká rašeliniště (jezdecká stanice Loučky), rozsáhlé mokřady v okolí Kocourovy Lhotky (jižně od jezdeckých stanic Krasoňov, Mladé a Staré Bříště a Vlčí hory). V lesnatých oblastech žije jelení a srnčí zvěř, liška, černá zvěř a kuna. Z menších obratlovců se můžeme setkat například s rejskem horským a ve vlhčích oblastech s hrabošem mokřadním. V některých případech (například při průjezdu oborou náměšťského zámku) se může jezdec na koni dostat i do blízkosti mufloního stáda. Ze vzácnějších ptáků se na území Vysočiny vyskytuje zejména káně lesní, jestřáb lesní, poštolka obecná, sýc rousný, krkavec velký, čáp černý a datel černý. S výjimkou okolí větších měst má Vysočina ráz zachovalé kulturní krajiny. Nejcennější lokality byly vyhlášeny za chráněná území, takže trasování jezdeckých stezek bude vždy nezbytně nutné ve spolupráci nejenom s Lesy České republiky, ale také s příslušnými
13
organizacemi ochrany přírody. Velmi pečlivé řešení stezky si vyžádá v této souvislosti kupříkladu přírodní park Čeřínek, národní přírodní rezervace Velký Špičák s výskytem vzácné měsíčnice vytrvalé nebo Mohelenská hadcová step. [5]
2. 5 Chráněná území a historické památky Do severní části Vysočiny zasahuje Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy s celkovou rozlohou 709 km² a Chráněná krajinná oblast Železné hory (284 km²). Na území kraje existují také čtyři národní přírodní rezervace. NPR Ransko ochraňuje cenné lesní ekosystémy. Jak již bylo výše uvedeno, NPR Velký Špičák byl vyhlášen kvůli zachování přirozeného smíšeného porostu se vzácnou květenou. NPR Zhejral zahrnuje území rybníka s pobřežním rašeliništěm, kde se vyskytují ohrožené druhy flóry a fauny. NPR Mohelenská hadcová step ochraňuje významnou faunu a flóru, která právě vlivem výskytu hadce (serpentinitu) vytváří zdrobnělé formy. Také v jednotlivých menších lokalitách, kde se vyskytují původní porosty a ohrožené ekosystémy byly vyhlášeny desítky přírodních rezervací. [5] Mohelenská hadcová step Mohelenská hadcová step patří k nejpozoruhodnějším a nejvzácnějším přírodním rezervacím v České republice. Výměra celé rezervace je přes 50 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 260 do 384 m. Jedná se vlastně o rozsáhlý skalnatý amfiteátr nad údolím řeky Jihlavy a o oblast přilehlé plošiny. Oblast je hodnotná především pro cenná suchomilná a teplomilná společenstva hadcové stepi, trávníků a hadcových borů. V Mohelenské hadcové stepi se nachází naučná stezka s názvem „Za stepními trpaslíky“, její délka je 3,3 km a obsahuje 11 zastavení. Zajímavostí je, že stráně stepi se za slunného počasí rozehřívají až na 50 stupňů celsia. (6) Cílem jezdeckého putování mohou být nejenom krásné přírodní lokality, ale také historické památky a zajímavosti, které jsou perlami v koruně Vysočiny. Mezi naprosté unikáty patří Žďár nad Sázavou s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, renesanční Telč a Třebíč s bazilikou sv. Prokopa a zachovalým židovským městem, které jsou zapsány na seznamu památek UNESCO. [5]
14
Seznam UNESCO je obecně uznávaným elitním turistickým průvodcem, protože místa, která byla odborníky do tohoto seznamu vybrána, jsou zcela výjimečná, zajímavá a krásná. Vysočina může být právem hrdá na to, že se na jejím území nachází tři z dvanácti překrásných památek České republiky, které jsou zapsané do seznamu světového kulturního dědictví. (3) Mezi pozoruhodnosti kraje patří také Kralice se svým Památníkem Bible Kralické, premonstrátské kláštery v Želivi a Nové Říši, jihlavské podzemí, romantický hrad Pernštejn, Třešť s ojedinělou sbírkou betlémů a barokní perla v podobě státního zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Z jezdecké stanice v Hradci, v Habreku nebo v Nezdíně můžete na koni dojet dokonce až k samému „středu České republiky“. Ale také putování malebnými vesničkami Vysočiny může přinést jezdcům řadu překvapení v podobě zachovalých roubených staveb, které dodnes vypovídají o způsobu života chudší části obyvatel kraje.“ [5]
15
3 Koňské stezky Jezdecké stezky nemají v České republice dlouhou tradici. Dalo by se říct, že jsou novinkou. Vedou po významných trasách (například historické trasy) a tvoří je hlavní páteřní trasy. Na ty navazují další stezky, jako například stezky podél hranic, odbočky k přírodním i historickým zajímavostem a napojení na síť koňských stanic. Stezky bývají většinou navrženy a značeny tak, aby jezdce provedly zajímavými místy, jako například místy s historickými památkami, krásnou krajinou nebo přírodními zajímavostmi. Na trasách jsou také umístěny značky a jsou postupně doplňovány směrovkami a rozcestníky. Na stezkách také vznikají místa k odpočinku a relaxaci s možností napojit a uvázat koně a osvěžit jezdce. (1)
3.1 Značení koňských stezek
Pro značení koňských stezek se používá metodika Klubu českých turistů pro značení pěších turistických tras. Tato metoda se používá z několika důvodů: - na stezkách se většinou nekluše ani necválá, proto je rychlost bližší pěšímu turistovi než například cyklistovi nebo lyžaři. - také výška umístění pěších značek více odpovídá přáním a očekávání turistů na koni, protože při delších vyjížďkách často koně vedou na ruce a stávají se tak z nich pěší turisté. - značky, které by byly umístěné vysoko, jsou snadno přehlédnutelné, protože jezdec sleduje cestu koně a hledí tak v mírném úhlu před sebe, čili pokryjí jen několik metrů před sebou. [8]
16
3.1.1 Umístění Značky a šipky jezdeckých tras umísťujeme ve výšce cca 180 cm nad zemí. V případě souběhu se značenou trasou jiného přesunu je umísťujeme ve výši 10 cm nad každou pěší nebo lyžařskou značkou a 20 cm pod každou cykloznačkou. Značky a šipky jsou v terénu umísťovány na vhodné objekty způsobem shodným s pravidly umísťování značek a šipek pěších tras. Rovněž hustota značení jezdeckých a pěších tras je shodná. [8]
3.1.2 Rozměry Jezdeckou značku tvoří bílý čtverec 10 * 10 cm, uvnitř kterého je souměrně umístěn barevný kruh o průměru 6 cm. Šířka mezery mezi bílou a barevnou částí je 0,5 cm. Lze použít i šipek, jejichž provedení je shodné se šipkami u místního značení pěších tras. Pro zlepšení viditelnosti na větší vzdálenost je možné použít i značku větších rozměrů, tzv. volavku. [8]
3.1.3 Směrovky a tabulky Směrovky a tabulky pro jezdecké trasy jsou textově i barevně shodné se směrovkami pěších tras s tím, že v jejich záhlaví je uveden text „Jezdecká stezka KČT“ a v hrotu směrovek je zobrazen kruh, barevně odpovídající jezdecká trase. Tyto směrovky a tabulky se umísťují podle pravidel shodných s pravidly umísťování směrovek a tabulek pěších tras. Na společných textačních informačních místech s trasami jiných přesunů jsou směrovky jezdeckých tras umísťovány nad směrovkami pěších a lyžařských tras a pod směrovkami cyklotras. [8] Viz obr. 1
17
3.1.4 Barva a číslo trasy Určení barvy konkrétní jezdecké stezky odpovídá systému barevného odlišení u pěších značených tras. Hlavní tranzity (S-J větve, Z-V tranzit, tranzit hraniční apod.) jsou značeny červeně, další vedlejší větve modře, regionální a místní jezdecké trasy zeleně nebo žlutě. Je nutné dbát na to, aby se pokud možno nekřížily jezdecké stezky téže barvy, či aby se hlavní větve tranzitu při svém rozdvojení či dalším dělení nerozdělily na barevně stejně značené trasy. Každé nové značené jezdecké trase je přiděleno celostátně platné třímístné evidenční číslo, které odpovídá její barvě: červené trasy 101-299, modré trasy č. 301-499, zelené trasy 501-699 a žluté trasy č. 701-899. Barvu i evidenční číslo nově plánovaným trasám centrálně přiděluje pověřený pracovník Sekce značení jezdeckých stezek Rady značení KČT. [5]
3.2 Pravidla chování jezdců na koňských trasách Tato pravidla uvádí všechny servery a www stránky, které se zabývají koňskou turistikou a jsou uváděna v publikacích. − Ve vztahu k životnímu prostředí i provozu na stezce jsou nejvhodnější skupinky 3 8 jezdců. − Nevjíždějte do luk, polí nebo lesních porostů a nerušte zvěř. − Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (klid pro zvěř, těžba dřeva). − Buďte ohleduplní k ostatním uživatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, že budete předjíždět a zpomalte tak, abyste je bezpečně minuli. Chodce míjejte zásadně v kroku, zvláštní opatrnost věnujte cyklistům, předjíždějte výhradně zleva. − Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k povrchu stezky, který kopyta koní mohou poškodit.
18
− Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překážky z důvodu bezpečnosti raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíždějte krokem. − Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanice, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na místě, kde vám to dovolil majitel pozemku. − Chraňte prostředí stezky, odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze stezky odstranit trus vašeho koně. − Buďte očima i ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na možné problémy (vyvrácené stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.). − Dodržujte lesní, silniční zákon (např. doprovod psů). − Každý jezdec vjíždí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí úraz, újmu nebo úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůže požadovat náhradu po vlastníkovi lesa či pozemků, ani po žádném dalším zainteresovaném subjektu. − Mějte na paměti, že ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce. To, jak se zachováte, vytvoří obraz místních jezdců. [2]
3.3 Historické stezky Díky hornatému a těžko přístupnému charakteru byla Vysočina osídlena později než jiné, úrodnější nebo klimaticky příznivější oblasti. Vzniku větších sídel a jejich hospodářskému vzestupu zde téměř ve všech případech musela předcházet obtížná kolonizace dosud neobydlené krajiny a nově příchozím obyvatelům chybělo jinde obvyklé hospodářské a kulturní zázemí. V důsledku toho došlo i ve středověku ke zpoždění ve vývoji měst a není náhodou, že deset největších měst České republiky se nachází mimo území Vysočiny. To je v případě jezdecké turistiky výhodou, protože není nutné počítat s objezdem velkých aglomerací a řešit rozsáhlejší síť frekventovaných (a tím i pro koně a jezdce nebezpečných) silnic. K nejpřístupnějším částem Vysočiny patřila již v dávných dobách její jihovýchodní část, která byla osídlena již v době kamenné (jihovýchod je dodnes přehledný a přístupný pro jezdeckou turistiku. Problémem jsou zde rozsáhlé lány se zaoranými polními cestami, jejichž 19
zakreslení v mapách řada soukromých majitelů nebo pronajímatelů polí nerespektuje. Další překážkou jsou bohužel také dobytčí pastviny, jejichž ohradníky často protínají napříč veřejnou cestou, a to bez ohledu na komplikaci v prostupnosti krajiny). V západní a severozápadní části Vysočiny se v minulosti rozkládal neprostupný prales oddělující Čechy a Moravu. Pralesem vedly obchodní stezky. Zprvu to byly úzké pěšiny (pro pěšáky a později jezdce) a následně frekventované komunikace, které spojovaly hospodářsky a politicky důležitá sídla. K jejich ochraně byly vybudovány strážní tvrze a později hrady, v jejichž okolí často vznikaly osady a základy budoucích velkých měst. Nejznámější obchodní stezkou byla Haberská stezka. Vedla z Prahy přes Čáslav, Habry, kolem Jihlavy k Moravským Budějovicím a dále ke Znojmu. Dnes v okolí této stezky leží několik jezdeckých stanic, včetně Vrzákova mlýna („Kozince“) v Lučici a statku v Šáchotíně (v blízkosti je historický cenný kamenný most ze 13. století). Osídlování pralesa postupovalo podél stezek, které často sledovaly vodní toky. Také dnes řada nejkrásnějších doporučovaných stezek vede podél říčních koryt, jako je například Oslava, Chvojnice, Sázava nebo Doubrava. [5]
20
4 Profil kraje Vysočina Kraj Vysočina je z pohledu mezinárodního cestovního ruchu nejméně navštěvovaným krajem České republiky. Drtivou většinu turistů tvoří rezidenti, ze zdrojových zemí příjezdového cestovního ruchu mají významnější roli Německo a Slovensko. Vývoj návštěvnosti je dlouhodobě stabilní, bez zásadnějších změn. (4) Návštěvnost Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina, a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji České republiky jedním z nejvíce homogenních krajinných typů, což je pravděpodobně jedna z příčin nízkého zájmu zahraničních turistů. (4)
Ubytovací zařízení V roce 2008 bylo v kraji Vysočina evidováno 348 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 19 053 lůžek a 3119 místo pro stany a karavany. Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2001 vykazuje dlouhodobě klesající trend. Vzhledem k relativně stabilní návštěvnosti kraje je klesající využití kapacit indikátorem zkracující se průměrné doby přenocování, u které došlo k výraznému zkrácené zejména v letech 2001 – 2003. Růst počtu lůžkových kapacit není příliš významný. V letech 2000 – 2008 se počet lůžek v kraji Vysočina zvýšil pouze o 4,2%. (4) Návštěvníci Vzhledem k nerovnoměrně vyvinuté dopravní infrastruktuře vykazuje kraj Vysočina nadměrný podíl návštěvníků přijíždějících vlastním osobním automobilem (68%). Vlakem přijíždí do kraje na 14% návštěvníků. Za nejlákavější aktivity označují návštěvníci kraje pěší turistiku, poznávací turistiku, cykloturistiku a horskou turistiku, koupání a vodní sporty. (4)
21
Strategie Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti cestovního ruchu při respektování ochrany životního prostředí. Strategickým cílem je využít polohu kraje Vysočina v srdci České republiky a rozvíjet jeho přírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch vybraných cílových skupin s podmínkou dlouhodobé udržitelnosti. Specifickými cíli je udržitelné využití přírodního potenciálu krajiny, zvýšení dostupnosti kulturních památek využívaných pro cestovní ruch, rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů. (Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2007-2013). (4)
Potenciál Kraj Vysočina disponuje velkým počtem kulturních a historických památek a množstvím přírodních památek. Území kraje paří v rámci České republiky mezi nejvíce homogenní krajinné typy a poskytuje příležitosti zejména pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Příznivá geografická poloha kraje a vazba na páteřní českou dálnici zásadním způsobem formuje potenciál cestovního ruchu co do preferovaného způsobu dopravy. Velký důraz by proto měl být kladen na budování motoristické infrastruktury. Kvalitní přírodní prostředí s vysokou estetickou hodnotou krajiny spolu s velkým počtem vodních ploch s možností rekreačního využití a hustou sítí dobře značených turistických cest umožňuje tvorbu kvalitních produkt cestovního ruchu zaměřených na turismus s vazbou na tyto zdroje. Mezi perspektivní formy cestovního ruchu patří pěší a poznávací turistika, cykloturistiku, hipoturistika, agroturistika, rekreace při vodních plochách, ale i incentivní turistika a adrenalinové aktivity. Kraj má dobré předpoklady k tomu, aby se více prosadil na zahraničních trzích, především na trhu německém, rakouském či nizozemském. Přesto však rozhodujícím cílovým segmentem budou i v následujících letech rezidenti střední příjmové skupiny, cestující nejčastěji osobním automobilem. (4)
22
4.1 Turistika na koni v ČR Historie projektů turistika na koni začala v roce 2003, kdy se projekt pod názvem "Turistika na koni" (rozpočet 100 000 Kč) stal jedním z řady projektů Jihočeského kraje, navazujících na Program rozvoje Jihočeského kraje. Na podzim 2003 proběhlo celostátní pracovní setkání zájemců o koňskou turistiku na Chatě pod Kletí. Setkání bylo využito k výměně zkušeností a sběru prvních kontaktů na majitele koní a stanic. Zúčastnilo se více než 30 příznivců turistiky na koni z celé České republiky. Již během zpracování výše uvedeného prvního projektu nastala ojedinělá situace – o výsledky projektu, v rámci kterého bylo vytvořeno základní „know–how“ pro organizátory systémů jezdeckých stanic a stezek, vznikl okamžitě mimořádný zájem, a to jak v České republice, tak v zahraničí. Následně byly realizovány na území České republiky projekty další. V jižních Čechách to byl projekt realizovaný v letech 2005 a 2006 opět Jihočeským krajem a podpořený z evropských fondů (SROP, celkový rozpočet projektu 1,5 mil. Kč). Od roku 2006 pokračují jihočeské aktivity projektem podpořeným Jihočeským krajem a evropským programem INTERREG III A ČR – Rakousko (rozpočet 2 mil. Kč). Projekt realizuje nově vzniklý odbor Turistika na koni při Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Z ostatních krajů České republiky budování systému jezdeckých stanic a stezek zahájily na základě využití jihočeských zkušeností a prostřednictvím různým způsobem financovaných projektů především Jihomoravský kraj, kraj Vysočina, Středočeský kraj, nově i Zlínský kraj a Plzeňský kraj. Značené jezdecké stezky kromě Jihočeského kraje již v terénu existují ve středních a východních a severních Čechách a na severní Moravě. Odhaduje se celková délka cca 1500 km jezdeckých stezek v celé republice. [11]
23
4.2 Turistika na koni na Vysočině V roce 2010 začala na Vysočině vznikat páteřní síť stezek pro jezdce na koních. Do příští letní turistické sezony by měla měřit 850 kilometrů. Trasy navazují na už osvědčené cesty v okolních krajích. Značení bude stát asi dva miliony korun, větší část zaplatí evropské fondy. [3]
4.2.1 Výhody koňských stezek pro turisty: -
značená a probádaná stezka odstraňuje dřívější problémy s blouděním či setkáním s neprostupným terénem,
-
na vyznačených stezkách nemají jezdci problémy s majiteli pozemků, kteří by jim mohli zakázat vstup na svůj majetek,
-
díky turistickým stanicím se stává turistika na koni mnohem pohodlnější díky možnosti ubytování a ustájení koně; navíc mnohdy poskytují stanice další zajímavé služby (výcvik koně i jezdce, projížďka kočárem, průvodce po koňské stezce a další),
-
významné prodloužení turistické sezóny. [2]
4.2.2 Výhody koňských stezek pro koňské stanice a obyvatele okolí stezky: -
rozšíření nabídky služeb pro klienty a turisty,
-
možnost využití koňských stezek při vlastním podnikání – provádění projížděk po stezkách,
-
příjmy z ubytování turistů a ustájení koní i z výdajů turistů v místních obchodech, stravovacích zařízeních, návštěv památek apod.,
-
zatraktivnění území v okolí koňských stezek. [2]
24
4.3 Ekonomický přínos Ekonomický přínos přináší turistika na koni jak pro stanice, tak pro další obyvatele a služby v okolí stezky, např. −
zvýšení tržeb pro provozovatele stravování a občerstvení
−
zvýšení odbytu krmiva od místních zemědělců
−
pastevní využití nevyužitých ploch [10]
4.3.1 Vliv pohybu koní z hlediska turistické atraktivity území Pouhý pobyt koní turistů na stanicích výrazně zvyšuje atraktivitu míst i pro ostatní hosty, především rodiny s dětmi. Při promyšleném vedení stezek setkání s koňmi oceňují i pěší turisté, fotografové a další milovníci romantiky a historie. Návštěvníkům – jezdcům je umožněno rozsáhlé pozorování zvěře v přírodě – zvěř se jezdce na koni nebojí. [10]
25
5 Marketingový výzkum
5.1 Metodika Cílem marketingového výzkumu bylo zjistit zájem o vícedenní zájezd na koních, zkušenosti jezdců s tímto druhem turistky a názor na potenciál Vysočiny, proto tento druh turistiky. Počet dotazovaných přesáhl sedmdesát a drtivá většina dotazovaných byli majitelé koní, aktivní jezdci, provozovatelé koňských stanic atp. Za místo sběru informací jsem zvolila internetové stránky www.vyplnto.cz, protože mi to přišlo jako nejjednodušší forma pro dotazované. Stačilo jen označit zvolené odpovědi a odeslat dotazník. Odkaz na dotazník jsem posílala e-mailem na všechny známé „koňáky“ s prosbou o přeposlání dalším a dále jsem dotazník zaslala majitelům koňských stanic, jejichž adresy jsem našla na zadní straně mapy s koňskými stezkami na Vysočině. Celkový počet správě vyplněných a odeslaných dotazníku je 71. Průzkum na internetu probíhal od 11. 4. 2011 do 1. 5. 2011. Všechny odpovědi byly označeny jako povinné.
26
5.2 Vyhodnocení dotazníku Otázka číslo 1: Jeli jste někdy na vícedenní zájezd s koňmi?
Graf č. 1 - Zkušenost [12]
Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že více než polovina dotazovaných na vícedenním zájezdu s koňmi nikdy nebyla. Odpověď ano označilo 45.07% respondentů, zbytek zvolil odpověď ne. Odpovědi mě mírně překvapily, protože jsem očekávala, že s vícedenními zájezdy bude mít zkušenost většina dotazovaných.
27
Otázka číslo 2: Jeli byste na organizovaný zájezd s koňmi?
Graf č. 2 - Možnost realizace [12]
Zde byly odpovědi jednoznačné. Možnost volby byla buď ano, ne nebo nevím. 57,75% respondentů by na vícedenní zájezd s koňmi jeli, 22, 54% by nejeli a 19,72% nejsou rozhodnutí. Očekávala jsem, že více odpovědí bude ano, ale více jezdců zřejmě dává přednost jednodenním výletům.
28
Otázka číslo 3: Upřednostnili byste nocování:
Graf č. 3 – Nocování [12]
Zde byla možnost zaškrtnout více odpovědí. Většina dotazovaných (49,3%) zvolila odpověď „na statku (v domě)“. Potěšila mě také hojnost odpovědí „ pod širým nebem“, protože je jednodušší plánovat výlet, pokud jsou účastníci ochotni spát venku, jen ve spacím pytli. 15,49% by si rádi připlatili za ubytovací zařízení. Podle toho by se musely navštívit stanice, které tyto služby poskytují. Třetí nejčastější odpovědí je „ve stanu“, což vítám, protože noclehy plánovaného výletu jsou pouze ve stanu či pod širým nebem.
29
Otázka číslo 4: Jaký by byl pro Vás optimální počet ujetých km denně?
Graf č. 4 - Kilometry [12]
Na výsledky této otázky jsem byla zvědavá, protože mě zajímalo, kolik km denně je přijatelných pro lidi, kteří jezdí na koni pravidelně a mají s dlouhou jízdou zkušenosti. Shodně, tedy 35,21% z dotazovaných, si myslí, že optimální počet ujetý kilometrů za den je od 16-ti do 20-ti a od 21 km do 25 km. Pro můj zájezd je to vzdálenost ideální, protože trasa každého dne se vejde do tohoto rozmezí. Jen 14,08% by chtělo ujet méně než 15 kilometrů a více jak 26 km by bylo ochotno ujet 11 dotazovaných (čili 15,49%).
30
Otázka číslo 5: Kolik Kč byste byli ochotni zaplatit za 5ti denní zájezd?
Graf č. 5 - Kolik zaplatit [12]
Tyto odpovědi považuji pro realizaci zájezdu za klíčové. Je třeba vypočítat kalkulaci na jednoho účastníka a je potěšující, že více jak polovina dotazovaných (52,11%) je ochotna zaplatit v rozmezí od dvou do tří tisíc korun. Myslím, že není těžké se do této částky vejít, protože ubytování je naplánováno ve stanech a stravování po cestě bude řešeno individuálně, popřípadě vařením na ohni. 16 respondentů je ochotných zaplatit za 5ti denní zájezd 4000,- Kč a 7 (9,86%) dokonce čtyři tisíce a více. 15,49% dotazovaných by zaplatilo do dvou tisíc korun.
31
Otázka číslo 6: Byli byste ochotni vézt všechny věci (např. spacák, stan, potraviny atd.) na koni (ANO) nebo byste upřednostnili podporu v podobě auta, které by dojelo na místo přespání? (NE)
Graf č. 6 - Věci s sebou [12]
Z grafu vyplývá, že polovina (50,7%) z dotazovaných je ochotna mít všechny uvedené věci s sebou na koni v sedlových brašnách. Doprovodné vozidlo by uvítalo 39,44% a pouhých 9,86 procent není rozhodnuto. Při dotazování této otázky jsem zjistila nedostatky z mé strany, protože je otázka špatně položená a nebylo možné na ni jednoznačně odpovědět. Odpovědi ano a ne v otázce jsem do závorek vložila až po upozornění několika prvních respondentů, že je možných více odpovědí.
32
Otázka číslo 7: Znáte nějakou cestovní agenturu nebo kancelář, která tento druh zájezdu nabízí?
Graf č. 7 - CK a CA [12]
Vyhodnocení této otázky mě nepřekvapilo, protože osobně také neznám žádnou cestovní kanceláři nebo agenturu, která by tento druh zájezdu nabízela. Drtivá většina respondentů tedy odpověděla stejně jako já - 59 z dotazovaných (tedy 83.1%) nezná žádnou CK nebo CA. Zde jsou opět nedostatky z mé strany, protože jsem dále nedala možnost rozvinout odpověď ano, abych se dozvěděla, které kanceláře nebo agentury tento produkt nabízí.
33
Otázka číslo 8: Myslíte si, že má Vysočina vhodný potenciál pro tento druh turistiky?
Graf č. 8 – Potenciál [12]
Otázkou číslo 8 jsem se snažila zjistit, co si lidé, pracující a pohybující se mezi koňmi, myslí o potenciálu Vysočiny a mile mě překvapilo, že naprostá většina označila odpověď souhlasím (78,87%) a spíše souhlasím (15,49%). Pouze 4 dotazovaní neví, nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí.
34
Otázka číslo 9: Znáte některé stanice, zastavení pro jezdce s koňmi v rámci Vysočiny? (Kde je možnost ustájit nebo uvázat, napojit a nakrmit koně, odpočinout si, využít restaurace atd.?)
Graf č. 9 - Koňské stanice [12]
Tato otázka vykazuje následující výsledky odpovědí: 77,46% některé koňské stanice na Vysočině zná, 16 dotazovaných (tedy 22,54%) ne. Předtím, než jsem začala pracovat na bakalářské práci s tímto tématem, jsem také neznala žádnou koňskou stanici na Vysočině a netušila jsem, že jich je několik desítek.
35
Otázka číslo 10: Uvítali byste více koňských stezek na Vysočině?
Graf č. 10 - Koňské stezky [12]
Zde byly odpovědi jednoznačné: přes 80% dotazovaných by uvítalo více koňských stezek na Vysočině, necelé 3% jich více nechce a 16,9% respondentů nemá na tuto problematiku názor. Otázka číslo 11: Jste:
Graf č. 11 - Údaje o respondentovi [12]
36
Z odpovědí je zřetelné, že počet mužů a žen, odpovídajících na dotazník, byl téměř shodný. Očekávala jsem, že odpovídat budou spíše muži, protože mnoho žen „koňáků“ neznám, proto jsem mile překvapena.
Otázka číslo 12: Kolik je Vám let?
Graf č. 12 – Věk [12]
Více než polovina respondentů byla věkové skupiny 25-45 let. Jen 4,29% bylo mladších než 18 let a nad 45 let bylo 27,14%. Věková skupina mezi 18ti a 25ti lety není v odpovědích moc zastoupená, pouhých 6 ze 71 dotázaných.
37
Otázka číslo 13: Jaké je Vaše ekonomické postavení?
Graf č. 13 - Ekonomické postavení [12]
Zde je graf rozdělen téměř na polovinu. 49,3% dotazovaných jsou zaměstnanci nějaké firmy, druhá polovina grafu je rozdělena mezi podnikatele, studenty, mateřskou dovolenou, důchodce a jiné.
5.3 Shrnutí výzkumu Většina dotazovaných má s vícedenním zájezdem v koňském sedle své zkušenosti, a pokud ne, rádi by se výletu zúčastnili. Jako přijatelnou vzdálenost, kterou denně jezdec s koněm ujede je od 16-ti do 25-ti kilometrů a většině respondentů nevadí spát ve stanu či pod širým nebem. Jako adekvátní částku za pětidenní zájezd považuje cenu od 2-3 tisíc korun přes polovina dotazovaných. Potenciál Vysočiny pro tento druh turistiky je vnímán velmi pozitivně a většina respondentů si myslí, že potenciál je vysoký.
38
6 Vytvoření vlastního zájezdu Tato část práce se zabývá výběrem místa a návrhem trasy zájezdu v sedle. Jako místo putování byla zvolena Vysočina, protože zde bydlím a je tu čistá a krásná příroda, která je pro koňskou turistiku přímo ideální. Zájezd je vhodné uskutečnit na jaře, ještě před zasetím polí zemědělci a před tím, než bude vysoká tráva a plodiny a na podzim, kdy už jsou naopak pole holá a tak bychom nepoškodili úrodu. V létě se samozřejmě vyjížďky provozují také, ale je třeba počítat s většími objížďkami, právě z důvodu vzrostlého obilí a navíc na jaře a na podzim nejsou taková horka jako v letních měsících. Vysoké teploty jsou nepříjemné jak pro koně, tak pro jezdce. Během putování je třeba počítat i s několikahodinovými přestávkami, kdy se koně potřebují napást a odpočinout si (cca po 3 hodinách chůze). To je řešeno na loukách podél trasy (nejlépe se souhlasem majitelů zemědělských ploch).
6.1 Harmonogram jednotlivých dní 1. den: Martinice – Horní Heřmanice (koňská stanice číslo 144) − cca 17 km − z Martinic do Velkého Meziříčí − z Velkého Meziříčí podél řeky Balinky přes Přírodní park Balinské údolí − přes vesnici Baliny se zastávkou na statku u Josefa Tesaře − z Balin do Horních Heřmanic
39
2. den: Horní Heřmanice – Brtnice (koňská stanice číslo 46) − cca 25 km − z Horních Heřmani podél řeky Balinky − kolem vesnic Horní Radslavice, Kouty, Horní Smrčné − zastávka na zřícenině Rokštejn u Panské Lhoty − z Panské Lhoty do Brtnice
3. den: Brnice – Okřešice (koňská stanice číslo 107) − cca 20 km − z Brtnice do Číchova se zastávkou na statku − z Číchova kolem vesnice Čihalín do Okřešice
4. den: Okřešice – Valdíkov (koňská stanice číslo 108) − cca 15 km − z Okřešic přes Kobylinec u Trnavy do Vladíkova
5. den. Valdíkov – Martinice − cca 25 km − z Vladíkova kolem vesnic Hodov a Rohy do Osového, kde se zastavíme u pana Rostislava Peška − z Osového přes Nesměřské údolí, s objížďkou kolem Velkého Meziříčí do Martinic Viz mapa č. 1 40
6.2 Popis tras jednotlivých dní 1 den: Vyjedeme z Nových Dvorů u Martinic asi v 10hodin dopoledne směrem Mostiště přes část obce zvanou Ochozy k vysílači. U firmy Výtahy přejedeme most přes řeku Oslavu. Dále pokračujeme lesní cestou k samotě jménem Loupežník. Za loupežníkem podejdeme dálnici D1 a přijdeme k hlavní silnici směr Jihlava. Odtud pokračujeme cestou okolo soustavy rybníků Lalůvky. Od Lalůvek projdeme k silnici na Uhřínov, tu přejdeme a vjedeme do Přírodního parku Balinské údolí. Podél řeky Balinky pokračujeme až do vesnice Baliny, kde bude krátká pauza a občerstvení koňů i jezdců na statku u Josefa Tesaře. Z Balin vyjedeme kolem Velkého a Malého rybníka k rozhledně na vodojemu Rubačka, která leží 580m n m. Od rozhledny Rubačka pokračujeme po lesních a polních cestách kolem vesnice Nový Telečkov do Horních Heřmanic. Na koňské stanici číslo 144, Horní Heřmanice, 675 05 Rudíkov, u paní Renaty Filipové strávíme první noc pod stanem. Koně mohou být ustájeni v boxu nebo elektrickém ohradníku. Viz mapa č. 2
Balinské údolí Balinské údolí je pravou oázou klidu a pohody. Velmi dobře si zachovalo svůj původní krajinný ráz, neboť se mu v minulosti téměř vyhnula chatová výstavba. Na jeho dně se uprostřed luk klikatí neregulovaná říčka Balinka s vysokými hlinitými břehy. V místě, kde obtéká výrazný ostroh zrychluje svůj proud a vytváří mohutnou peřej s velkými balvany. Půjdete-li podél tou Balinky, jistě narazíte na místa, kde vám stopy v písku a blátě prozradí přítomnost vzácné vydry říční. Nedaleko města se nachází zajímavé jezírko vzniklé ze slepého pramene. Údolím prochází naučná stezka, která by si ovšem již zasloužila celkovou obnovu. (11)
41
2. den: Z Horních Heřmanic vyjedeme opět cca v 10 hodin dopoledne směr vesnice Kouty. Cesta vede po lesních a polních cestách, kolem polí a luk a přes les. Občas se napojíme na cyklistické stezky, ale cesta je schůdná a žádné stoupání po trase není. Ve vesnici Svatoslav, která je po trase, se můžeme zastavit u kapličky, která se pyšní pěknou vitráží. Po příjezdu do Panské Lhoty přes Dolní Smrčné se vydáme po zelené turistické trase ke zřícenině hradu Rokštejn, která určitě stojí za zhlédnutí. Po pauze a občerstvení (koně se můžou napít z řeky Brtnice, která protéká kolem zříceniny) pokračujeme údolím Brtnice až do města Brtnice. Na koňské stanici číslo 46 (Stáj Navrátil, Brtnice 38, 588 32) strávíme druhou noc pod stanem. Navrhovala bych večeři v některém z hostinců v Brtnici, abychom nemuseli rozdělávat oheň. Ustájení pro koně je možné v podobě ohradníku. Viz mapa č. 3
Rokštejn Rokštejn patří nesporně k našim nejhezčím a nejmonumentálnějším hradním zříceninám. Stoj na nevysoké skalnaté kupě, ze tří stran obtočené meandrem Brtnice. Dlouholetý archeologický výzkum se zasloužil o to, že je současně i jedním z našich nejlépe probádaných hradů. (8) Brtnice Název města je odvozen od brtí, primitivních špalkových úlů používaných v dávných dobách. Dnes můžeme v tomto malebném městečku navštívit a zhlédnout například barokní stavby ze 17. století, dominantní zámek, zámecký kostel nebo kostel sv. Jakuba. Další z dominant měst je barokní kamenný most se sochami světců – s. Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Františka z Pauly, sv. Jana Křtitele, sv. Floriána a sv. Jana Sarkandra. (9) 42
3. den: Odjezd z Brtnice v dopoledních hodinách po modré turistické trase kolem rozcestí U sv. Trojice s historickým zastavením křížové cesty až do vesnice Radonín. Cesta vede lesem a je většinou asfaltová. Z Radonína pokračujeme podél lesa do vesnice Číchov, kde se nachází Osada u Křástkova mlýna, kde bude krátká pauza. Z Číchova pokračujeme kolem laguny Ratov lesními a polními cestami kolem vesnice Čihalín do Okřešice. Třetí noc strávíme na jezdecké stanici Vartenberk (číslo koňské stanice 107), u pana Miroslava Prchala, Okřešice 61, 674 01 Třebíč. Večer můžeme navštívit místní hostinec, podívat se na památný strom, povečeřet u pana Prchala nebo si uvařit na otevřeném ohni. Spaní je opět ve stanu. Koně budou ustájeni buď v boxech nebo elektrickém ohradníku nebo ohradě. Viz mapa č. 4
4. den: Vyjedeme z Okřešic do vesnice Budíkovice (cca 2 km) a odtud kolem Syenitových skal u Pocoucova (chráněná přírodní památka, jsou to oblé velké balvany seskupené u sebe nebo rozptýlené v terénu) až k vesnici Trnava, kde se zastavíme na kopci „Kobylinec“, což je přírodní památka s výskytem vzácných konikleců velkokvětých a nachází se východně od obce Trnava. Z Trnavy pokračujeme mezi loukami a poli kolem vesnice Hošťákov a kolem Opatského rybníka do Valdíkova. Ve Valdíkově strávíme poslední noc, opět pod stanem a to na koňské stanici číslo 108 – Jezdecký klub Opatský Mlýn, Valdíkov 9, 675 03, Budišov u Třebíče u pana Drahomíra Dokulila a Hany Němcové. Večeři si buď uděláme na ohni, nebo se můžeme podívat do místního hostince nebo po domluvě na statku. Koně budou ustájeni v elektrickém ohradníku. Viz mapa č. 5 43
5. den: Poslední den našeho putování opět začneme kolem 10 hodiny dopoledne, kdy jsou koně i jezdci připraveni vyrazit na cestu. Z Valdíkova vyjedeme k vesnici Budišov, kolem zámku Budišov, který stojí za zhlédnutí alespoň z koňského sedla. Z Budišova pokračujeme polními a lesními cestami kolem obcí Hodov a Rohy do Osového. Zde navštívíme stavení pana Rostislava Peška, kde osvěžíme sebe i koně a odpočineme si. Budišov Původní kolonizační ves založil zřejmě Budiš z Budišova připomínaný roku 1240. Někdy ve 14. stol. vznikla vodní tvrz, zajišťovaná vodním příkopem a rybníky Dvorským a Vodičkovým. Na konci 16. století Václav Berka z Dubé přestavěl tvrz na renesanční zámek a v 18. Století zbarokizovali objekt Paarové. Nejcennější částí čtyřkřídlého zámku je salla terrena, na jejíž výzdobě se podílel malíř A. J. Prenner. (7) Z Osového se vydáme lesní cestou směr Nesměřské údolí k hájence. Pokračujeme Nesměřským údolím proti proudu řeky Oslavy až k začátku města Velké Meziříčí. U firmy Poex přejdeme řeku Oslavu přes most a lesní pěšinou pokračujeme k bývalé císařské cestě, silnici Brno-Jihlava. Vyjedeme u městského hřbitova Velké Meziříčí, přejdeme silnici a pokračujeme cestou za hřbitovem, souběžně s dálnicí D1. Dálnici nadejdeme přes most u McDonalds a přes Fajtův kopec se dostaneme do Martinic a Nových Dvorů, kde naše cesta končí. Viz mapa č. 6
Nesměřské údolí Horní část romantického údolí řeky Oslavy mezi Velkým Meziříčím a Tasovem bývá označována jako Nesměřské údolí. Na několika místech jsou v řece peřeje s obrovskými balvany. Kromě pár samot a chat tu nenarazíte na žádná obydlí, o to překvapivější jsou pozůstatky malého středověkého hrádku, kterému se říká Templštejn. Tvořila jej jediná věž o čtvercovém půdorysu, z níž se do dnešní doby zachoval výrazný kus zdiva. (11)
44
6.3 Kalkulace S náklady na dopravu jezdců i koňů do místa výjezdu, čili do Martinic u Velkého Meziříčí i návratu zpět do svých domovů a stájí nepočítám. Pokud zájezd zrealizuji, přijedou jezdci buď den předem na svých koních, nebo bydlí v blízkosti Martinic, čili se po cestě buď připojí ke skupině, nebo přijedou sami. Stravování je řešeno individuálně. Doporučuji všem, ať si vezmou s sebou, co sní a unesou koně. Čili něco na snídaně, svačiny a večeře, pokud se nestavíme v nějakém pohostinství po cestě (s čímž počítám). Čili náklady na stravné na osobu a den počítám zaokrouhleně na 300 Kč. Ubytování pro jezdce je vždy pod stanem, čili náklady na nocleh jsou nulové. Ubytování pro koně je zajištěno v koňských stanicích vždy v ohradě venku nebo v boxech. Průměrná částka je 150 Kč za noc. V ceně je i oves a seno pro koně a vyčištění zvířat i boxů. Náklady na jednoho účastníka činí tedy 2100 Kč za všech pět dní. Cena je orientační a může se měnit podle situace.
45
6.4 Pokyny na cestu a nezbytné věci Vždy je důležité se na cestu dobře připravit. Jezdec si musí vzít pouze to, co uveze jeho kůň, aniž by to nějak ohrožovalo jeho klidný chod či klus. Nedílnou součástí je spací pytel, stan (jezdci se můžou podělit o místo ve stanu). Dalšími nezbytnými věcmi jsou polní láhev, tzv. čutora, karimatka, pláštěnka a oblečení pro pobyt v deštivém i slunečném počasí. Je nezbytné vzít si léky, které účastník užívá a nástroje, které jsou potřeba pro koně (jako například háček na čištění kopyt). Nutností jsou peníze a doklady. Ke stravování doporučuji koupit si konzervy guláše, instantní polévky, energetické tyčinky, trvanlivý salám a pečivo. Po cestě bude možné zakoupit tyto věci ve vesnicích, kterými budeme projíždět, nebo si předem domluvit ve stanicích, aby nám tyto věci majitelé za úplatu poskytli. Zájezd je určen pro zkušené jezdce, čili si myslím, že nebude problém se na čemkoliv domluvit a vzhledem k tomu, že s tímto druhem zájezdu žádné reálné zkušenosti nemám, ráda se nechám, ještě před cestou, poučit od starších a zkušenějších „koňáků“. Počínaje mým tatínkem a bratránky, kteří se výletu hodlají zúčastnit.
46
7 Závěr
Tato práce pro mne byla velkým přínosem, získala jsem spoustu nových informací a měla jsem možnost poznat zajímavé lidi z řad milovníků jízdy na koni a majitelů koňských stanic. V první, teoretické části, jsem popsala oblast Vysočiny z hlediska přírodních předpokladů. Přírodními předpoklady byly povrch, podnebí, vodstvo a rostlinstvo Vysočiny. V dalších podkapitole jsem zmínila chráněná území a historické památky Vysočiny. Třetí kapitola se zabývá koňskými stezkami – jejich značením, umístěním značek, rozmístěním a čísly tras a směrovkami. V podkapitolách jsou uvedeny zásady chování jezdců na koňských stezkách a historické stezky. Ve čtvrté kapitole se zabývám profilem kraje Vysočina z pohledu koňské turistiky. Je zmíněna turistika na koni jak v České republice, tak na Vysočině a jsou uvedeny výhody koňských stezek pro turisty a pro koňské stanice spolu s obyvateli z okolí stezky. Kapitola je zakončena shrnutím ekonomického přínosu a vlivem pohybu koní z hlediska turistické atraktivity území. V praktické části, která začíná kapitolou pět, se zabývám zhodnocením marketingového výzkumu, popisem jednotlivých odpovědí a grafů a zhodnocením výsledků. Šestá kapitola je zaměřena na vytvoření pětidenního zájezdu. V podkapitolách je uveden harmonogram jednotlivých dní a popis dílčích tras. Jsou zde uvedeny také některé zajímavosti, které po trase míjíme nebo můžeme navštívit. Dále je uvedena kalkulace zájezdu na jednoho účastníka a pokyny na cestu a věci nezbytné pro cestu. V souvislosti s psaním bakalářské práce jsem navštívila koňskou stanici v Okřešici, hovořila o zkušenostech s ostatními jezdci a prohloubila si představu o vícedenním putování v sedle. Nejsem zdatným jezdcem, ale do podzimu 2011 bych si chtěla osvěžit techniku jízdy na koni, abych mohla zájezd opravdu realizovat. Předběžně vím, že by se zúčastnil bratranec Aleš Tureček se svým koněm Meggie, rodinný přítel Josef Tesař s koněm Marka, Vincenc Pospíšil se svým koněm Gréta a Karel Sysel, který u nás má ustájené své dva koně Lorda a Siona. Sama bych pravděpodobně jela na vypůjčené kobylce jménem Maruška.
47
Během zpracovávání bakalářské práce, zejména rozesíláním dotazníku, jsem se několikrát setkala s názorem, že po zřízení koňské stanice, se nic dalšího nedělo, dokonce někteří majitelé koňské stanice zrušili, protože pro ně nebylo využití. Na otázku, kolik si budou majitelé, mnou vybraných koňských stanic, účtovat za nocleh, jsem se setkala s tím, že neví, protože u nich ještě nikdy nikdo od zavedení koňských stanic nebyl. Doufám, že do budoucna se tato situace zlepší, lidé budou o této možnosti rekreace více informováni, stejně tak majitelé stanic budou informování o průběhu a realizaci koňských stezek. Začít s ježděním se může v každém věku. Staré přísloví praví, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu a další říká, že pokud se něčeho bojíš, tak to nedělej a pokud už to děláš, tak se toho neboj. Takže hurá do sedel!
48
Zdroje Tištěné zdroje: (1) ANDRLOVÁ, Milena. Na koni křížem krážem pro Česku. Praha: Fragment, 2008. 128 s. ISBN 978-80-253-0569-0. (2) DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká cestovní kniha. Hrady, zámky a kláštery Česká republika. Praha: Soukup&David, 2004. 384s. ISBN 80-86050-75-0. (3) DVOŘÁČEK Petr. České památky UNESCO. Praha: Fragment, 2008. 160s. ISBN 978-80-253-0754-0. (4) FRINDTOVÁ, Eva; BEN AHMED, Gabriela. COT business. Praha: C.O.T. media, s.r.o., únor 2010. 106 s. registrováno pod číslem MK ČR E 8133, ISSN 1212-4281. (5) JURMAN, Hynek. Žďársko. Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Brno: SURSUM, 1999. 250s. ISBN 80-85799-51-0. (6) MOUČKOVÁ, Miroslava. Po naučných stezkách. Praha: DARYL, 2008. 212s. ISBN 978-80-901430-8-1. (7) SOUKUP, Vladimír; DAVID, Petr. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Pojihlaví a Pooslaví. Praha: S&D Soukup, 2000. 144s. ISBN 80-86050-63-7. (8) SOUKUP, Vladimír; DAVID, Petr. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku. Jihlavsko a Třebíčsko. Praha: S&D Soukup, 2006. 161s. ISBN 80-86899-99-3. (9) TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 11. Praha: freytag & berndt, 2007. 240s. ISBN 978-80-7445-056-3. (10)
TOUŠLOVÁ, Iveta. Toulavá kamera 4. Praha: freytag & berndt, 2007. 241s. ISBN 978-80-7316-287-0.
(11)
URBAN, Vítek. Kam na víkend VYSOČINA. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 128s. ISBN 978-80-251-2053-8.
Elektronické zdroje: [1] Google maps [online] 2011 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z: http://maps.google.cz/. [2] Hyjé – koně zlínského kraje, turistický informační portál [online] 2011 [cit. 201104-13] Pravidla chování jezdců na koňských trasách. Dostupné z WWW: http://www.hyje.cz/hyje/12341/.
49
[3] Iregiony, zpravodajský portál [online] 2011 [cit. 2011-05-03] Zpravodajství Vysočina. Dostupné z WWW: http://regiony.impuls.cz/vysocina/zpravy/na-vysocinebude-vyznaceno-850-kilometru-tras-pro-jizdu-na-konich/514340. [4] Jezdecká turistika, Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky [online] 2011 [cit. 2011-04-13] Jezdecké stezky. Dostupné z WWW: http://jezdeckaturistika.sothis.cz/jezdecke-stezky.html. [5] Jezdecká turistika, Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky [online] 2011 [cit. 2011-04-13] Ke stažení. Dostupné z WWW: http://jezdecka-turistika.sothis.cz/kestazeni.html [6] Jezdecká turistika, Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky [online] 2011 [cit. 2011-04-13] Metodika značení. Dostupné z WWW: http://jezdeckaturistika.sothis.cz/dokumenty/metodika.pdf. [7] Kam po Česku, turistický magazín [online] 2011 [cit. 2011-05-03] Vysočinou v sedle. Dostupné z WWW: http://www.kampocesku.cz/view.php?nazevclanku=vysocinou-vsedle&cisloclanku=2008030079. [8] Koňské stezky.cz [online] 2011 [cit. 2011-04-13], Metodika značení tras pro jezdeckou turistiku. Dostupné z WWW: http://konske-stezky.sokolik.cz/metodikaznaceni-tras-pro-jezdeckou-turistiku/. [9] Seznam, mapy.cz [online] 2011 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.mapy.cz/. [10] Turistika na koni v biosférické rezervaci Šumava, studie koncepce rozvoje [online] 2011 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: http://www.npsumava.cz/storage/hipoturistika1.pdf. [11] Turistika na koni v biosférické rezervaci Šumava [online] 2011 [cit. 2011-04-30] Studie koncepce rozvoje. Dostupné z WWW: http://www.npsumava.cz/storage/hipoturistika1.pdf. [12] Vyplnto.cz, Vysočinou v koňském sedle (výsledky průzkumu [online] 2011 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.vyplnto.cz/dokoncene/?did=15240. [13] Google.cz. Obrázky. [online] 2011 [cit. 2011-05-13] Dostupné z WWW: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://media.novinky.cz/625/136251-original3ztkx.jpg&imgrefurl=http://www.novinky.cz/cestovani/145307-pardubickym-krajemse-v-konskem-sedle-dostanetekamkoli.html&usg=__oCOWvREwRmdI8QUQCHZK_qq_Hkk=&h=572&w=800&sz =558&hl=cs&start=0&zoom=0&tbnid=IbzWxI52-SBIM:&tbnh=102&tbnw=143&ei=nyjNTb_CJ4LatAbZ18m5Cw&prev=/search%3Fq%3 Dzna%25C4%258Den%25C3%25AD%25C2%25A0ko%25C5%2588sk%25C3%25BD 50
ch%25C2%25A0stezek%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D699 %26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=392&vpy=247&dur=282&hovh=102 &hovw=143&tx=69&ty=52&page=1&ndsp=18&ved=1t:429,r:1,s:0
Seznam ilustrací Mapy: Mapa č. 1 – Celkový okruh [9] Mapa č. 2 – Trasa prvního dne [9] Mapa č. 3 – Trasa druhého dne [9] Mapa č. 4 – Trasa třetího dne [9] Mapa č. 5 – Trasa čtvrtého dne [9] Mapa č. 6 – Trasa pátého dne [9]
Grafy: Graf č. 1 – Zkušenost [12] Graf č. 2 – Možnost realizace [12] Graf č. 3 – Nocování [12] Graf č. 4 – Kilometry [12] Graf č. 5 – Kolik zaplatit [12] Graf č. 6 – Věci s sebou [12] Graf č. 7 – CK a CA [12] Graf č. 8 – Potenciál [12] Graf č. 9 – Koňské stanice [12] Graf č. 10 – Koňské stezky [12] Graf č. 11 – Údaje o respondentovi [12] Graf č. 12 – Věk [12] Graf č. 13 – Ekonomické postavení [12]
51
Obrázky: Obr. 1 – Značení koňských stezek
Přílohy
Mapa č. 1 - Celkový okruh [9]
Mapa č. 2 - Trasa prvního dne [9]
52
Mapa č. 3 - Trasa druhého dne [9]
Mapa č. 4 - Trasa třetího dne [9]
Mapa č. 5 – Trasa čtvrtého dne [9]
53
Mapa č. 6 - Trasa pátého dne [9]
Obr. 1 – Značení koňských stezek [13]
54
