VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor: Cestovní ruch
Analýza cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec na základě prostorového rozmístění ubytovacích kapacit
bakalářská práce
Autor: Petra Irhová Vedoucí práce: RNDr. Václav Novák, Ph.D. Jihlava 2013
COPYRIGHT © 2013 Petra Irhová
Abstrakt Irhová, Petra: Analýza cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec na základě prostorového rozmístění ubytovacích kapacit. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. Václav Novák, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 63 stran. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení prostorové alokace ubytovacích kapacit v okrese Jindřichův Hradec v souvislosti s atraktivitami cestovního ruchu, které jsou ve sledovaném území dostupné. Práce je založena na zpracování vlastní databáze ubytovacích zařízení v okrese, přičemž zjištěné údaje jsou porovnány s oficiálními daty Českého statistického úřadu. Klíčová slova: cestovní ruch, ubytovací kapacita, okres Jindřichův Hradec
Abstract Irhova, Petra:Analysis of tourism in the direct of Jindrichuv Hradec based on area allocation of accommodation capacity. Bachelor thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor RNDr. Václav Novák, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013. 63 pages. The main target of this bachelor thesis is to evaulate area allocation of accommodation capacities in the district of Jindrichuv Hradec in the context of tourism attractions that are available in the study area. This paper is baced on processing own database of accommodation possibilities in the district, while established data are compared with oficial data from Czech Statistical Office. Key words: tourism, accommodation capacity, district of Jindrichuv Hradec
Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. Václavovi Novákovi, PhD. za cenné rady, návrhy a připomínky. Zároveň projevuji svou vděčnost za ochotu, pomoc při určování správného směru a množství času, který mi během tvorby této práce věnoval.
Obsah Úvod.............................................................................................................................. 1 Zdroj dat a metodika jejich zpracování......................................................................... 3 1.
Úvod do problematiky cestovního ruchu v České republice ................................ 6 1.1
2.
Organizace a asociace cestovního ruchu ...................................................... 9
Předpoklady cestovního ruchu ............................................................................ 10 2.1 Základní charakteristika okresu Jindřichův Hradec.......................................... 11 2.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec ............... 12 2.3 Kulturně-správní předpoklady cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec . 16
3.
Analýza ubytovacích kapacit na základě dat Českého statistického úřadu ........ 20 3.1 Počet hromadných ubytovacích zařízení .......................................................... 20 3.2 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení ..................................................... 25 3.3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ............................................... 29
4.
Analýza ubytovacích kapacit v okrese Jindřichův Hradec na základě vlastního
šetření .......................................................................................................................... 33 4.1 Lůžková kapacita ubytovacích zařízení ............................................................ 34 4.2 Kvalita ubytovacích zařízení ............................................................................ 36 4.3 Nejvýznamnější obce v okrese Jindřichův Hradec ........................................... 37 Závěr ........................................................................................................................... 42 Seznam zdrojů dat a informací ................................................................................... 45 Seznam použitých tabulek .......................................................................................... 48 Seznam obrazových materiálů a ilustrací ................................................................... 50 Přílohy......................................................................................................................... 51
Seznam zkratek a vysvětlivky pojmů
ZKRATKY ACČKA
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
AHR
Asociaci hotelů a restaurací České republika
CR
Cestovní ruch
ČNB
Česká národní banka
ČSÚ
Český statistický úřad
ČR
Česká republika
ČSR
Československá republika
CHKO
Chráněná krajinná oblast
SO ORP
Správní obvod obce s rozšířenou působností
TUCR
Trvale udržitelný cestovní ruch
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
POJMY Destinace CR
cílové místo/území účastníka cestovního ruchu
Nerezident
osoba krátkodobě či dočasně setrvávající na daném území
Rezident
osoba dlouhodobě setrvávající na daném území
Ubytovací kapacita
celkový maximální počet osob, který může být ubytován v daném ubytovacím zařízení či území
Ubytovací zařízení
objekt nebo plocha, kde je veřejnosti poskytováno ubytování
Úvod Cestovní
ruch
je
považován
za
jedno
z nejdynamičtěji
se
rozvíjejících
národohospodářských odvětví. Zejména v souladu se současným moderním trendem trávit volný čas cestováním nabývá toto odvětví neustále významnější roli v životě naší populace. Cestovní ruch v České republice je poměrně dobře propagován, avšak na nižších úrovních státu je již situace jiná. Území s nízkým nebo žádným výskytem mezinárodně uznávaných atraktivit cestovního ruchu jsou potlačována a méně propagována. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení okresu Jindřichův Hradec z pohledu prostorové alokace ubytovacích kapacit. Tento okres patří mezi méně mezinárodně uznávaná území, nicméně nejedná se o bezvýznamnou oblast. Zhodnocením veřejně dostupných údajů o ubytovacích kapacitách v okrese se pokusíme získat reálná fakta o sledovaném území a tím poukázat na možnosti potenciálu cestovního ruchu. Prostorová alokace ubytovacích kapacit je hodnocena pro účely této práce počtem ubytovacích zařízení a zejména pak lůžkovou kapacitou. Důraz bude kladen také na standard poskytovaných služeb. Výstupem bude také zjištění, zda mají přírodní či kulturní atraktivity přímý vliv na prostorové rozmístění těchto kapacit. Dílčím cílem se nabízí zhodnocení, zda oficiální data zpracována Českým statistickým úřadem jsou relevantní a směrodatná. Zajímavým zjištěním bude zajisté i analýza, jaké kategorie ubytovacích zařízení se vyskytují ve zkoumané oblasti a zda to má vliv na potencionálního návštěvníka. Dále se zaměříme také na nejvýznamnější obce v okrese Jindřichův Hradec, které zásadním způsobem ovlivňují cestovní ruch na tomto území. Pro získání většího přehledu o významnosti okresu budou zásadní ukazatelé porovnáváni s průměrnými údaji České republiky, Jihočeského kraje a okresů v tomto kraji. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická a zabývá se odbornými fakty z prostředí cestovního ruchu a především analýzou přírodních a kulturních předpokladů cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec. Druhá část je praktická a zcela stěžejní pro účely této práce. Obsahuje dvě kapitoly, přičemž první se zabývá analýzou dat poskytovaných Českým statistickým úřadem prostřednictvím veřejných statistických databází. Druhá kapitola vyhodnocuje data získaná na základě vlastního 1
šetření, která se týkají všech ubytovacích zařízení lokalizovaných na území zkoumaného okresu. Výsledkem této práce by mělo být poukázání na nedostatky a zhodnocení celkového potenciálu zkoumaného území, případně posouzení toho, zda je současné prostorové rozmístění ubytovacích kapacit dostačující a není-li třeba zaměřit se na určitou sféru pro zlepšení služeb cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec.
2
Zdroj dat a metodika jejich zpracování Bakalářská práce má za cíl vyhodnotit podmínky pro cestovní ruch v okrese Jindřichův Hradec s důrazem na kapacitu ubytovacích zařízení. Studované území bylo nejprve charakterizováno z hlediska přírodních, demografických a kulturně historických předpokladů (kapitola č. 2). Informace ke zpracování této kapitoly byly získány převážně z odborných publikací, statistických dat a turistických průvodců. Podstatu bakalářské práce tvoří analýza vybraného území z hlediska ubytovacích kapacit. Zde bylo čerpáno z veřejně přístupných zdrojů dvěma způsoby. Prvním zdrojem byla data Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) o hromadných ubytovacích zařízení (dále HUZ) a dalších charakteristikách týkajících se cestovního ruchu ve sledovaném území až do úrovně jeho třech správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Dačice, Jindřichův Hradec, Třeboň). Analýza území dle tohoto zdroje tvoří podstatu kapitoly č. 3. Druhým veřejným zdrojem dat byly turistické webové portály, potažmo internetové stránky jednotlivých poskytovatelů ubytovacích služeb, z nichž byly získávány údaje o počtu lůžek (nikoliv pokojů). Tato data byla však různé kvality, proto bylo nutné při jejich sběru využít i terénního průzkumu či osobního kontaktu s provozovateli některých zařízení (telefon, e-mail). K tvorbě vlastní databáze autorka bakalářské práce přikročila z důvodu zjištění neúplnosti dat o HUZ v databázi ČSÚ. Údaje z ČSÚ lze sice zjistit až do úrovně obcí, avšak ČSÚ je odkázán na dobrovolné podávání informací o kapacitě a využitelnosti lůžkové kapacity ze strany provozovatelů, proto se může stát, že některá HUZ jeho databáze neobsahuje. Navíc ČSÚ nevede žádné informace o zařízeních, která nesplňují definici HUZ. Cílem šetření tedy bylo postihnout dle možností veškerá ubytovací zařízení v regionu. Jak je zřejmé z výzkumu společnosti IPSOS, s.r.o.1, 58 % návštěvníků vyhledává informace o destinaci právě prostřednictvím internetu. Nejjednodušším způsobem, jak se přiblížit rozhodovacímu procesu návštěvníka, bylo využití možností internetového prohlížeče k manuálnímu vyhledání veškerých ubytovacích zařízení dle jednotlivých obcí vybraného území. Tím byl získán kompletní přehled o ubytovacích kapacitách a poskytovaných službách v oblasti ubytování, které jsou v současné době nabízeny a propagovány právě touto 1
IPSOS, s.r.o. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch: Jižní Čechy - vyhodnocení etapy Léto 2012, strana 85.
3
cestou. Šlo rovněž o časově nejnáročnější část tvorby bakalářské práce, která trvala zhruba půl roku (srpen 2012 – únor 2013). Je proto nutné upozornit, že analyzovaná data byla aktuální v tomto období a lze připustit, že některá zařízení již neexistují nebo také to, že došlo ke vzniku nových ubytovacích kapacit, která již nebyla do databáze zahrnuta. Analýza ubytovacích kapacit v území založená na vlastním šetření je obsažena v kapitole č. 4. Jak již bylo zmíněno, data ČSÚ o ubytovacích kapacitách se týkají pouze hromadných ubytovacích zařízení. HUZ je dle ČSÚ definováno jako ubytovací zařízení, které má k dispozici minimálně 5 pokojů a zároveň minimálně 10 lůžek. Jestliže ubytovací zařízení nesplňuje jednu z těchto dvou podmínek, není údaj zahrnut do statistik ČSÚ. Vlastní databáze však zahrnovala také menší ubytovací zařízení označovaná v bakalářské práci jako individuální. Data získaná z ČSÚ byla analyzována za pomoci následujících ukazatelů: 1. Průměrná velikost ubytovacího zařízení 2. Průměrná velikost pokoje 3. Míra koncentrace ubytovacích kapacit 4. Využití kapacity ubytovacích zařízení V rámci bakalářské práce byly výsledky výše uvedených ukazatelů získaných z dat ČSÚ komparovány za vybrané územní celky, tzn. za Jihočeský kraj, jeho okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností v okrese Jindřichův Hradec. Jednotlivé územní celky byly srovnávány také s průměrem ČR. Tato data byla zpracována tabelárně a graficky. Z dat získaných z vlastního šetření pak bylo možné získat ukazatele č. 1 a 3 a ty porovnat jednak s výsledky dosaženými z údajů ČSÚ, ale rovněž za jejich pomoci porovnat jednotlivé obce a správní obvody obcí s rozšířenou působností. Tato data byla prezentována také v podobě kartodiagramů a kartogramů, tedy kartografickou metodou. Prvním ukazatelem pro porovnávání údajů o hromadných ubytovacích zařízeních je jejich průměrná velikost. Průměrná velikost ubytovacího zařízení byla vypočtena následujícím způsobem:
4
, nebo kde znamená: PvZ – průměrná velikost ubytovacího zařízení; PP – počet pokojů; PL počet lůžek; HUZ – hromadná ubytovací zařízení Druhým ukazatelem pro porovnání údajů o HUZ je průměrná velikost pokoje. Tento údaj by vypočten pomocí tohoto vzorce:
kde znamená: PvP – průměrná velikost pokoje; PL – počet lůžek; PP – počet pokojů Míra koncentrace ubytovacích kapacit byla definována jako počet lůžek na 100 obyvatel, nebo počet lůžek na 1 km2 sledovaného území. Tito ukazatelé byly vypočteny pomocí tohoto vzorce: , nebo
*100
kde znamená: HR – hustota rozmístění; PL – počet lůžek; R – rozloha v km2; PO – počet obyvatel. Parametr „Využití kapacity UZ“ nám určuje, z kolika procent je v celoročním průměru využita nabízená kapacita pro ubytování průměrného návštěvníka daného zařízení a byl vypočten následujícím způsobem:
kde znamená: VK = využití kapacity hromadných ubytovacích zařízení; PPř = počet přenocování; PL = počet lůžek hromadných ubytovacích zařízení; 365 = počet dní v roce, kdy je možné využít ubytovacích služeb.
5
Teoretická část 1. Úvod do problematiky cestovního ruchu v České republice Podle definice Světové organizace cestovního ruchu (dále také jako UNWTO2) je pojem cestovní ruch popsán jako „aktivita osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času či jiným účelem.“
3
Popis tohoto pojmu vyplývající z Výkladového slovníku cestovního ruchu je však přesnější a vhodněji popisuje současné pojetí cestovního ruchu v České republice. Definice moderního cestovního ruchu lze tedy popsat jako: „komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisejících s narůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti využití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a v dalších oblastech.“4 Cestovní ruch je totiž nutné chápat nejen z pohledu samotného návštěvníka, ale také z pohledu poskytovatelů služeb, které se nabízejí návštěvníkům destinace. Zahrnují zejména ubytování, stravování, dopravu, dostupnost informací, směnárenství, lázeňství aj. Tyto služby vyplývají z požadavků návštěvníků a jejich potřeb. Druhy cestovního ruchu lze dělit dle několika hledisek – délky trvání (krátkodobý a dlouhodobý), rozložení během roku (celoroční a sezónní), teritoriální rozmístění (domácí, zahraniční a přeshraniční), vliv na životní prostředí (měkký a tvrdý), využívání zdrojů (masově-konzumní a alternativní), organizovanost návštěvníků (neorganizovaný a organizovaný) a hromadnost (individuální a hromadný). Formy cestovního ruchu se dělí podle provozované aktivity (např. turistika, wellness), zaměření (např. kongresový, léčebný, religiózní) nebo vlivu na životní prostředí (např. 2
United Nations World Tourism Organisation – specializovaná organizace spojených národů a vedoucí organizace v oblasti cestovního ruchu (dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/UNWTO) 3 Zdroj: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchuv-cesku/ 4 Zdroj: PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.
6
ekoturismus). V současné době je důraz kladen na trvale udržitelný cestovní ruch 5 (dále jako TUCR), jehož významem je neustálé hledání symbiózy mezi potřebami lidí a životním prostředím. Jedná se tedy o zamezení budování umělých ekosystémů, které negativně či dokonce nenávratně ovlivňují přirozené ekosystémy. Účelem této práce je zaměření se na ubytovací služby, které jsou potencionálním návštěvníkům nabízeny. Ubytovací služby jsou k dispozici v ubytovacích zařízeních, které lze klasifikovat jako stavby určené pro přechodné (krátkodobé) ubytování osob. S tímto účelem musí také ubytovací zařízení být kolaudováno. Všeobecně ubytovací zařízení lze rozdělit do dvou typů, a to hromadná (disponuje 5 a více pokoji a zároveň 10 a více lůžky) a individuální (nesplňuje podmínky určené pro hromadné ubytovací zařízení). Hromadná ubytovací zařízení se dále dělí do kategorií 6 hotel (minimálně 10 pokojů a poskytuje stravovací služby po celý den), hotel garni (minimálně 10 pokojů s omezenými stravovacími službami), motel (minimálně 10 pokojů s rozšířenými službami pro motoristy), penzion (minimálně 5 pokojů), botel (hotel na trvale zakotvené lodi) a ostatní hromadná ubytovací zařízení. Do poslední kategorie lze zařadit kempy, chatové osady (pronájem více chat soustředěný na malém území) a turistické ubytovny (větší počet lůžek v jedné místnosti, nabízí nízký komfort). Individuální ubytovací zařízení zahrnují všechna zařízení, která nespadají do žádné kategorie hromadných ubytovacích zařízení. Je však možné zahrnout mezi individuální také taková stavení, která byla kolaudována za účelem trvalého bydlení a jejich primární využití není pro účely cestovního ruchu. Ubytovací služby jsou nabízeny jako vedlejší účel. Jedná se o krátkodobý individuální pronájem chatek, chalup, rodinných domů, bytů, místností a podobně. Dalším důležitým pojmem v oblasti cestovního ruchu je návštěvnost. Návštěvností pro účely této práce se rozumí počet lidí, kteří přijeli do dané oblasti a využili ubytovacích služeb. Důsledkem návštěvnosti dané oblasti je finanční přínos neboli tržby z cestovního ruchu.
5
TUCR - takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová moţnost uspo-kojovat jejich základní ţivotní potřeby a sou-časně nesniţuje rozmanitost přírody a zacho-vává přirozené funkce ekosystémů (zdroj: PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu, strana 302) 6 Kategorie ubytovacích zařízení dle klasifikace Ministerstva pro místní rozvoj (zdroj: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Praha, 2012, strana 6)
7
37,0
36,2
36,0
36,0 35,0 34,0 33,0
33,1
mld Kč
32,5
32,0 31,0 30,0 I.Q
II.Q
III.Q
IV.Q
Obr. 1: Tržby z cestovního ruchu v České republice za rok 2012 (zdroj: ČNB, 2013)
Na základě údajů zveřejněných Českou národní bankou dochází meziročně k nárůstu tržeb z cestovního ruchu. Velký nárůst tržeb byl v roce 2012 zaznamenán především díky zahraničním návštěvníkům, a to ve výši 137,8 miliard Kč (o 2,1 miliardy více než v roce 2011). Jak je zřejmé z obrázku číslo 1, k největším tržbám přitom došlo ve třetím a čtvrtém kvartálu roku 2012.7 V rámci této bakalářské práce je používáno několik odborných pojmů z odvětví cestovního
ruchu.
Je
tedy
důležité
tyto
pojmy
blíže
definovat.
Jedním
z nejfrekventovanějších pojmů je předpoklad (potenciál) cestovního ruchu. Tímto výrazem se specifikuje soubor hodnot a možností, které má návštěvník v daném regionu k dispozici. Turistickým regionem se rozumí oblast se specifickým cestovním ruchem. V současné době se Česká republika dělí na 17 turistických regionů. Nicméně pro účely této práce se pod pojmem region, oblast či zkoumané území rozumí okres Jindřichův Hradec (není-li uvedeno jinak). Této definici se blíží odborný výraz destinace cestovního ruchu. Jedná se v podstatě o cílové místo, kam potencionální návštěvník směřuje. Dle mezinárodně uznávané terminologie je nutné rozlišovat pojem turista, cestoval a návštěvník, nicméně pro účely této práce se pod všemi pojmy skrývá osoba, která plánuje příjezd do dané oblasti, nebo v ní již byla.
7
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_czk.htm
8
1.1 Organizace a asociace cestovního ruchu O rozvoj a zvyšování kvality cestovního ruchu v České republice se stará řada organizací. Mezi nejvýznamnější se řadí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (dále jako AČCKA), která se zabývá příjezdovým i výjezdovým cestovním ruchem. Velký vliv na propagaci a kontrolní činnost má zajisté i Ministerstvo pro místní rozvoj, které zřídilo příspěvkovou organizaci Česká centrála cestovního ruchu, často označována jako Czech Tourism. Jejím cílem je zejména propagace České republiky na mezinárodní úrovni. Jelikož tato práce je zaměřena na ubytovací kapacity, je důležité zmínit také Asociaci hotelů a restaurací České republiky (dále jako AHR). Jedná se o profesní neziskovou organizaci, která se zaměřuje na podporu podnikatelů a živnostníků v oboru hotelnictví a gastronomie. AHR pomáhá s propagací cestovního ruchu a dbá na zvýšení povědomí o trhu cestovního ruchu a konkurenceschopnosti.
9
2. Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu neboli faktory, které jej ovlivňují, dělíme podle funkčněchronologického hlediska (členění dle P. Mariot8) na tři hlavní typy: lokalizační (přírodní možnosti dané oblasti), selektivní (ovlivňují vznik poptávky po cestovním ruchu) a realizační (realizace cestovního ruchu). Obrázek číslo 2 znázorňuje podrobnější dělení každého předpokladu cestovního ruchu (dále CR). Všechny tyto typy mají svůj velký význam pro veškeré destinace cestovního ruchu. Každá destinace má svá specifika a tak i podíl každého typu se v závislosti na ráz dané oblasti liší. Nutné je však podotknout, že absence některého typu předpokladu cestovního ruchu neúměrně snižuje rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě.
Obr. 2: Grafické znázornění členění předpokladů cestovního ruchu (zdroj: vlastní zpracování)
Potenciálu cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec lze rozumět jako zhodnocení lokalizačních podmínek. Tyto podmínky dělíme na dva základní subsystémy – přírodní a kulturně správní předpoklady. Nicméně na atraktivitu daného území mají velký vliv také další oblasti, jako například dopravní dostupnost, informační služby, stravovací služby a samozřejmě také služby ubytovací.
8
Zdroj: MARIOT, P.: Geografia cestovného ruchu.1. vyd. Bratislava: VEDA, 1983, 252 s.
10
Pro bližší seznámení se se zkoumaným územím a jeho atraktivitou je důležité zmínit lokalizační předpoklady, nicméně pro účely této práce se vlastní výzkum specializuje zejména realizačními předpoklady, konkrétně pak ubytovacími kapacitami. Současným trendem je minimalizovat masový cestovní ruch a ochránit atraktivity CR pro naši budoucnost. Jedním ze způsobů ochrany je vyhlášení zvláště chráněných území. Jedná se o území, kde je limitována hospodářská činnost organizací i jednotlivých osob. Zvláště chráněná území se dělí na velkoplošná (národní park a chráněná krajinná oblast) a maloplošná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky). V České republice existují čtyři národní parky (Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko), které celkovou rozlohou zaujímají necelá 2 % území celého státu. Další významná chráněná území v České republice představuje 25 vyhlášených chráněných krajinných oblastí, která svou rozlohou představují 15 % rozlohy ČR. Na území státu se dále nachází 114 národních přírodních rezervací, 798 přírodních rezervací, 1 271 přírodních památek (území i objektů) 9.
2.1 Základní charakteristika okresu Jindřichův Hradec Okres Jindřichův Hradec (dále také jako okres) má 92 427 obyvatel a rozlohu 1 944 km2. Díky tomuto údaji je svou rozlohou druhým největším okresem v České republice. Hustota zalidnění je 47,5 obyvatel na 1 km2. Průměrný věk obyvatel je 41,4 roků. Okres se nachází na východě Jihočeského kraje a sousedí s šesti dalšími okresy. Na západě s okresy Tábor a České Budějovice. Na severo-východě sousedí s okresy Pelhřimov, Jihlava a Třebíč. Svým východním cípem se dotýká okresu Znojmo. Lze tedy konstatovat, že okres Jindřichův Hradec má velmi zajímavou a perspektivní polohu nejenom díky faktu, že je obklopen dvěma dalšími kraji (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj), ale jeho jižní hranice je hranicí České republiky s Rakouskem. Význam i důležitost okresu dokazují i české dějiny.
9
Zdroj: http://drusop.nature.cz/
11
Obr. 3: Znázornění polohy okresu Jindřichův Hradec na území ČR (zdroj: Wikipedia (2013))
Území okresu se nachází v severním mírném pásmu, čemuž odpovídá také jeho klima. Průměrná roční teplota okresu je 6,5oC. Lokalita zahrnuje velké množství kulturních i přírodních památek. Specifikem oblasti jsou rozsáhlé vodní plochy a Chráněná krajinná oblast Třeboňsko. Údaje o těchto lokalitách jsou blíže popsány v kapitole 2.2. Přírodní předpoklady cestovního ruchu. Díky velkému počtu rybníků, které mají významný vliv na místní počasí, jsou průměrné roční srážky okolo 600 mm. Okres je rozdělen do tří správních obvodů, jejichž středisky jsou obce Dačice, Jindřichův Hradec a Třeboň. Obce s rozšířenou působností stanovila vyhláška ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb.10 a mezi jejich přenesené pravomoci patří například evidence obyvatel, vydávání osobních dokladů, dopravní a silniční hospodářství, atd. Celkově se v okrese nachází 106 obcí, z toho pouze 1 přesahuje dvacetitisícovou hranici počtu obyvatel (Jindřichův Hradec), kdežto dvě pětiny z celkového počtu obcí má méně než 200 obyvatel.
2.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec Okres Jindřichův Hradec je oblast dlouhodobě upravována člověkem, nicméně je zde nedostatek velkých průmyslových podniků, což zdůrazňuje kvalitu a hodnotu krajiny. Jedinečná atmosféra a kouzlo přírody v této lokalitě je jednoznačně její „Genius loci“.11
10
VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. ze dne 15. srpna 2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností 11
Genius loci - holistický souhrn hmatatelných i nehmatatelných projevů historie i současnosti lokality, jedinečný a neopakovatelný, vytvářející svou kontinuální interakcí s duchovním světem návštěvníka nebo rezidenta jeho vícerozměrný dynamický vjem z dané lokality (Pásková, Zelenka, 2002)
12
Rovnováha mezi zastavěnými a přírodními plochami je v okrese velmi dobrá. Relativně nízká hustota osídlení okresu má velký vliv na udržení rozsáhlých krajinných oblastí. Historická osídlení a jejich zachovalá architektura vytváří s okolní přírodou mimořádnou oblast v rámci nejenom České republiky, ale zajisté také Evropy. Ve zmiňované oblasti převažuje především pěší turistika a cykloturistika v průběhu letní sezóny a běžecké lyžování v průběhu sezóny zimní. Území okresu Jindřichův Hradec se dělí v podstatě na dvě části. První pokrývá spíše rovinatý, mírně zvlněný terén zvaný Třeboňská pánev s průměrnou nadmořskou výškou 450 m. Naopak na východě tvoří podstatnou část území Českomoravská Vrchovina. Nejvyšší vrcholy jsou Pivničky a Hradisko u osady Polovka. Oba vrcholy měří 759,6 m. Nejvyšším bodem okresu je však vrch Javořice. Přesněji specifikováno, jihozápadní svah tohoto vrchu, protože samotný vrchol spadá již do okresu Jihlava. Hranice mezi okresy se nachází ve výšce 804 m, přičemž samotný vrchol Javořice je vzdálen 300 m od této hranice. Okresem Jindřichův Hradec protéká pět hlavních říčních toků (Lipnice, Lužnice, Nežárka, Moravská Dyje a Vápovka) a nachází se zde zhruba 2,5 tis. rybníků, které svou rozlohou zaujímají přibližně 6,8 % plochy okresu. Největší rybník v okrese je Rožmberk (rozloha vodní plochy 489 ha). Tento rybník je nejen největší v kraji, ale také v celé České republice. Nachází se zhruba 6 km severně od města Třeboň. Tato oblast je krajinou lesů, rašelinišť a důmyslného systému rybníků. Zemědělská půda představuje 47,4 % celkové rozlohy okresu. Jak uvádí Regionální agrární komora Jihočeského kraje, „na většině území okresu se vyskytují lehké písčitohlinité půdy, na Třeboňsku jsou půdy jílovité a ve vlhkých oblastech půdy rašelinové.“12 Velká část území je pokryta lesy, jenž zaujímají více než 39,0 % z celkové rozlohy okresu. V okrese Jindřichův Hradec se nachází jedna chráněná krajinná oblast (Třeboňsko), čtyři národní přírodní rezervace (Stará řeka, Velký a Malý Tisý, Červené Blato, Žofinka), dvě národní přírodní památky (Vizír, Kaproun), dva přírodní parky (Česká Kanada, Homolka-Vojířov), 24 přírodních rezervací a 28 přírodních památek.
12
Zdroj: http://www.rakjk.cz/jindrichuvhradec/charakteristika.html
13
Svou rozlohou nejvýznamnější jsou Chráněná krajinná oblast Třeboňsko (700 km2) a Přírodní park Česká Kanada (283 km2). Tato dvě území zaujímají 50,6 % z celkové rozlohy 1 944 km2 okresu Jindřichův Hradec. Důležitým artefaktem z pohledu cestovního ruchu je zajisté také samotný rybník Rožmberk. 2.2.1 Chráněná krajinná oblast Třeboňsko Chráněná krajinná oblast Třeboňsko (dále také jako CHKO)13 byla dříve zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO, ale v roce 1979 byla vyhlášena Ministerstvem kultury ČSR chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o velkoplošné chráněné území nacházející se v rovinatém terénu. Celková rozloha CHKO je 700 km2. Zajímavostí této oblasti je fakt, že příroda byla velmi pozměněna člověkem, a to konkrétně výstavbou rybníků a dalších vodních ploch. Nicméně i tak se zde zachovala velmi cenná vegetace. CHKO má na svém území 35 přírodních rezervací a přírodních památek. Správa celého území CHKO spadá pod organizaci Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (regionální pracoviště Správa CHKO Třeboňsko v Třeboni). Mapa CHKO Třeboňsko je k dispozici v příloze č. 5 této práce. Jelikož Česká republika je součástí Evropské unie a přijala její legislativu, je na území Třeboňska vyhlášeno 16 lokalit, které spadají do sítě zvláště chráněných území NATURA 2000.14 Třeboňsko má mezinárodní význam i díky Ramsarské konvenci na ochranu vodních přírodních lokalit, ke které se bývalé Československo připojilo v roce 1990. Na oficiálních stránkách CHKO je uvedeno, že pod mezinárodní ochranu spadá „reprezentativní část rybníků a na ně navazujících mokřadních biotopů uvnitř CHKO zapsána jako mokřad mezinárodního významu podle Ramsarské konvence pod názvem "Třeboňské rybníky". Druhým cenným mokřadním územím Třeboňska spadajícím pod Ramsarskou konvenci jsou "Třeboňská rašeliniště".15
13
Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_oblast_T%C5 %99ebo%C5%88sko
14
Natura 2000 - soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. 15 Zdroj: www.trebonsko.ochranaprirody.cz
14
Chráněná krajinná oblast Třeboňsko zahrnuje unikátní přírodní skvosty, které jsou právem chráněné na mezinárodní úrovni. 2.2.2 Přírodní park Česká Kanada Přírodní park Česká Kanada (dále také jako park) se nachází mezi městy Nová Bystřice, Slavonice a obcí Kunžak. Na mapě je možné najít tento park v průsečíku 49. rovnoběžky a 15. poledníku. Park byl vyhlášen v roce 1994, ale současné platné vyhlášení je Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 ze dne 6. dubna 2004. Původ názvu Česká Kanada je definován na oficiálních internetových stránkách tohoto parku takto: „Převažuje názor, že název regionu „Česká Kanada“ vznikl na základě podobnosti místní krajiny s krajinou v Kanadě, která je charakterizována rozsáhlými lesy, čistými vodními plochami a drsnějším podnebím.“16 Celková rozloha přírodního parku je 283 km2. Na území České Kanady se nachází dvě přírodní rezervace (Blanko, Skalák u Senotína), šest přírodních památek (Rašeliniště Klenová, Gebhárecký rybník, Dědek u Slavonic, Velký Troubný, Rašeliniště Mosty a Jalovce u Valtínova), jedna národní přírodní památka (Kaproun), tři přírodní rezervace (Krvavý a Kačležský rybník, Hrádeček) a dvě přírodní památky (Jalovce u Kunžaku, Rašeliniště u Suchdola). Ve středu České Kanady se nachází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Své povodí zde mají řeky Nežárka a Moravská Dyje. Nalezneme zde také velký počet rybníků (např. Kačležský, Krvavý, Ratmírovský), hluboké lesy, skalní a kamenné útvary. 2.2.3 Rybník Rožmberk Jihočeské moře, jak je rybník Rožmberk někdy nazýván, má rozlohu 648 ha, což z něj dělá největší uměle vytvořený rybník nejen v České republice, ale i na celém světě. Nachází se přibližně 6 km severně od města Třeboň a je cílem nejen rybářů, ale také pěších turistů a cykloturistů. Atraktivním místem na území tohoto rybníka je bezesporu Rožmberská bašta. Je to jediná dochovaná renesanční zděná stavba se sgrafitovou omítkou v České republice.
16
Zdroj: http://www.ceska-kanada.cz/nazev-regionu.html
15
2.3 Kulturně-správní předpoklady cestovního ruchu v okrese Jindřichův Hradec Okres Jindřichův Hradec je spíše venkovský typ regionu. Převládají zde venkovské památkové zóny a dochovaly se také lidové tradice společně s venkovským stylem života. Dle Velkého výkladového slovníku cestovního ruchu je památková zóna definována jako území s menším výskytem kulturních památek nebo s dochovaným historickým prostředím. V České republice rozlišujeme památkovou zónu ve městě a na venkově. Na území okresu se nachází celkem sedm venkovských památkových zón (obec Lutová, Nová Ves, Pístina, Plačovice, Ponědrážka, Příbraz a Žíteč), ale žádná vesnická památková rezervace. Památková rezervace oproti památkové zóně zahrnuje území, kde je soustředěno více kulturních historických památek, které mají zpravidla hodnotu evropského či celosvětového významu. Mezi historicky nejvýznamnější obce spadají Jindřichův Hradec, Slavonice a Třeboň. Všechny tři vyjmenované obce jsou chráněné pod záštitou městské památkové rezervace. Historická jádra měst Dačice a Nová Bystřice spadají do kulturních památek na úrovni městské památkové zóny. Specifickou tvář území vytváří také hrady, zámky a církevní památky. Turisticky atraktivní je bezesporu Hrad a zámek v Jindřichově Hradci, pohádkový Zámek Červená Lhota nebo starobylý Hrad Landštejn. V celé oblasti Jindřichova Hradce se celkem nachází 3 hrady, 8 zámků a 36 církevních památek. Mezi církevními památkami převládají kostely (celkem 26), ale návštěvník může vybírat také ze 4 kaplí, 3 klášterů a 3 synagog.17 Velmi důležitou technickou kulturní památkou v okrese Jindřichův Hradec je Jindřichohradecká úzkokolejka. Jedná se o železniční trať o délce 79 km, která vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a také z Jindřichova Hradce do obce Obrataň. Unikátním specifikem této dráhy je rozchod pouhých 760 mm mezi kolejnicemi. Po této dráze jezdí do dnešní doby motorové i parní lokomotivy a nabízí převoz jak osob, tak i nákladů.
Jindřichohradecká
úzkokolejka
patří
jednoznačně
k jedné
z nejnavštěvovanějších historických technických památek v okrese.
17
Zdroj: http://www.tourism.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113950
16
V rámci kulturně-správních předpokladů je důležité zmínit také lázeňství, které v okrese, respektive v Třeboni, hraje významnou roli. Využití přírodních zdrojů v léčitelství se traduje odnepaměti. Třeboňské lázně se specializují na léčbu nemocí pohybového aparátu a mimo to nabízí hostům také rekondiční a relaxační terapie. Návštěvníkům okresu Jindřichův Hradec jsou k dispozici také muzea, galerie, hvězdárna a nesčetné množství ať už přírodních či uměle vybudovaných koupališť. Obyvatelé se soustředí na udržování lidových tradic, které mohou být zejména pro zahraniční návštěvníky zajímavou atrakcí. I když na území okresu Jindřichův Hradec neevidujeme žádnou speciální tradici, která by se odlišovala od ostatních okresů, je možné setkat se zde například s masopustem, stavění Májky, pálením čarodějnic, velikonočními a vánočními tradicemi. 2.3.1 Hrady a zámky v okrese Jindřichův Hradec Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec byl vyhlášen v roce 1996 národní kulturní památkou. Nachází se přímo v historickém jádru města Jindřichův Hradec. Díky spojení několika historických budov je tento hrad a zámek řazen mezi nejrozsáhlejší památkové komplexy v České republice. Historické záznamy o tomto areálu sahají až do roku 1220. Návštěvníkům jsou nabízené čtyři prohlídkové trasy, možnost pronájmu prostor pro slavnostní účely a účast na specializovaných tematických akcích (např. noční prohlídky s Bílou paní, pořádání koncertů a přednášek).18 Další kulturní památkou velmi atraktivní pro turisty je Zámek Červená Lhota. Zajímavostí tohoto zámku je, že byl vybudován na ostrově a je ze všech stran obklopen Zámeckým rybníkem. Jediná přístupová cesta vede přes kamenný most. Nachází se přibližně 20 km od Jindřichova Hradce na jižní hranici stejnojmenné obce, která spadá pod obec Pluhův Žďár. První záznam o této památce je z roku 1465, kde na území současného zámku byla vybudována tvrz. Návštěvníkům jsou k dispozici tři prohlídkové trasy a mimo to mohou navštívit zámeckou kapli či vypůjčit si lodičky a prožít romantické chvíle na tomto pohádkovém místě.19 Jako další velmi významnou kulturní památku je nutné uvést také Státní hrad Landštejn. Tento hrad je kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu a jeho
18 19
Zdroj: http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/ Zdroj: http://www.zamek-cervenalhota.eu/
17
historie se datuje od roku 1222. Nachází se přibližně 3 km severně od Starého Města pod Landštejnem. Návštěvníkům jsou k dispozici tři prohlídkové trasy. Na nádvoří tohoto hradu se pravidelně konají kulturní akce jako například tradiční historické trhy, koncerty dobové i vážné hudby a divadelní představení.20 2.3.2 Technické památky v okrese Jindřichův Hradec Jindřichohradecká úzkokolejka je železniční dráha, která byla vybudována s menším rozchodem kolejnice, než je obvyklé. Původně sloužila pro přepravu těžkých nákladů a své největší využití shledala v průběhu průmyslové revoluce. Své přepravní služby nabízí i v současnosti, a to zejména díky podniku Jindřichohradecké místní dráhy, která od roku 1997 pravidelně nabízí i osobní přepravu ve vlakové soupravě s historickou parní lokomotivou jako velkou atrakci pro místní obyvatele i nerezidenty. Většina kolejnic z celkové délky dráhy 79 km vede ojedinělou přírodní lokalitou Česká Kanada a nabízí tak turistům jedinečný výlet a zážitek.21 Jelikož okres Jindřichův Hradec leží na hranici státu, za období válek byly za účelem vojenské obrany vybudovány zákopy a opevnění. Několik stavení, která vykonávala funkci bunkrů, se dochovala dodnes a stala se exponáty Muzea československého opevnění. Na turistické trase od Nové Bystřice až po Staré Město pod Landštejnem se nachází celkem osm objektů, které nabízí turistům pohled na dobové vybavení, způsob výstavby a popis funkce obrany Českého státu. Obzvláště milovníci vojenství ocení historické válečné exponáty (zbraně, uniformy a další artefakty), které jsou umístěny přímo v útrobách bunkrů.22 Další, nicméně již méně známou, raritou Jindřichohradecka je výroba kostkového cukru. Město, které dalo světu cukr ve tvaru kostky, jsou Dačice. Právě zde Jakub Kryštof Rad vynalezl ojedinělý způsob zpracování rafinovaného cukru a vytvořil v roce 1843 první kostku cukru. Tento patentovaný vynález se velmi rychle rozšířil nejenom v rámci rakouské monarchie, ale také po celém světě. I když rafinérie již není funkční, kostka cukru nechybí v žádné domácnosti dodnes. V Dačicích si návštěvník může v místním muzeu projít celou historii a také může shlédnout monument, který město Dačice nechalo na památku vynálezce pana Rada vybudovat.
20
Zdroj: http://www.hrad-landstejn.eu/ Zdroj: http://infocentrum.jh.cz/cs/historie-a-pamatky/jindrichohradecka-uzkokolejka.html 22 Zdroj: http://www.bunkry-jh.cz/ 21
18
2.3.3 Ostatní významné kulturní atraktivity v okrese Jindřichův Hradec V roce 1956 byla započata výstavba Hvězdárny prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci. Hlavní náplní činnosti Hvězdárny v současné době je popularizace astronomie. Toho úspěšně dosahuje tematicky zaměřenými přednáškami pro odborné publikum a především i pro širokou veřejnost.23 Téměř na hranici s Rakouskem je k dispozici turistům ojedinělá keramická dílna, která dává možnost všem zájemcům vyzkoušet si ruční výrobu keramiky a vlastní výrobek si odnést jako suvenýr. Tato keramická dílna se nachází v obci Maříž. Návštěvníkům okresu Jindřichův Hradec je k dispozici i několik muzeí, která se specializují zejména na historii daného území, ruční tradiční práce a ojedinělé sbírky artefaktů z průmyslu letectví či motorizace. Galerie v okresu se vyskytují velmi řídce a jsou soustředěné zejména do větších měst, obzvláště pak v okresním městě Jindřichův Hradec. V letních obdobích je možné využít služeb plováren, koupališť a veřejných bazénů, které jsou k dispozici opět pouze ve větších obcích (Jidnřichův Hradec, Dačice, Třeboň). Okres Jindřichův Hradec má velký potenciál pro využití v oblasti cestovního ruchu z pohledu kulturních předpokladů, nicméně i přes poměrně širokou nabídku ubytovacích zařízení, přírodních a kulturních památek je region využíván především pro krátkodobé (víkendové) rekreace. I když se jedná o příhraniční typ turistické oblasti, momentálně působí tento fakt spíše negativně. V příhraniční oblasti často dochází ke společensky nežádoucímu cestovnímu ruchu, jako jsou například nákupně či dokonce sexuálně cílené cesty návštěvníků.
23
Zdroj: http://www.hvezdarnajh.cz/
19
Praktická část 3. Analýza
ubytovacích
kapacit
na
základě
dat
Českého
statistického úřadu Pro následující analýzu je nutné začít rozlišovat ubytovací zařízení hromadná a individuální. Český statistický úřad eviduje data pouze u hromadných ubytovacích zařízení a těmi mohou být pouze taková zařízení, která splňuji dvě podmínky – minimální počet 10 lůžek a zároveň minimální počet 5 pokojů. Při nesplnění jakékoliv podmínky z těchto dvou není možné zařízení zahrnout mezi hromadná a data o nich nejsou Českých statistickým úřadem dále zpracovávána. Data uvedená v této kapitole jsou čerpána z časových řad za Českou republiku zpracovaných Českým statistickým úřadem a ze statistických ročenek Jihočeského kraje. Veškerá data, není-li uvedeno jinak, jsou platná k 31.12.2011. Statisticky zpracovaná data za rok 2012 doposud nejsou zveřejněna. Aby bylo možné detailně analyzovat veškerá hromadná ubytovací zařízení z více hledisek, jsou následující fakta rozdělena do podkapitol zaměřujících se na kategorizaci, kapacitu a návštěvnost. Pro účely srovnávání s údaji z vlastní databáze jsou však zásadní údaje o průměrných ukazatelích v podkapitole uvádějící kapacitu ubytovacích zařízení.
3.1 Počet hromadných ubytovacích zařízení V České republice je k dispozici návštěvníkům 7 657 hromadných ubytovacích zařízení různých kategorií (tabulka č. 1). Nejméně zastoupená jsou zařízení, která poskytují nadstandardní služby. Naopak nejčastěji je možné se v České republice setkat s ubytováním nižší kategorie. Zajímavostí je, že 14,5 % z celkového počtu penzionů a pouhá 8,2 % z celkového počtu hotelů se nachází v Jihočeském kraji. Již z tohoto faktu lze konstatovat, že na jih Čech přijíždí trávit volný čas spíše turisté upřednostňující rodinnou atmosféru a jednodušší ubytování za příznivé ceny. Tento fakt je pozitivní pro trvale udržitelný cestovní ruch, neboť právě penziony, kempy a podobná zařízení mají
20
velký význam v šetrné formě cestování. Nicméně pro tržní hospodářství tento trend znamená nižší tržby z cestovního ruchu v dané oblasti. Tabulka č. 1: Kategorie a počet hromadných ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec, v Jihočeském kraji a České republice Počet ubytovacích zařízení (ks) okres Jindřichův Hradec
Jihočeský kraj
Česká republika
Hotel *****
0
2
50
Hotel, motel, botel ****
4
28
467
Hotel, motel, botel ***
13
99
1 156
Hotel, motel, botel **
5
23
211
Hotel, motel, botel *
2
12
139
Hotel Garni *****,****,***,**,*
2
12
112
Hotel celkem
26
176
2 135
Penzion
72
358
2 477
Kemp
37
122
487
Chatová osada
11
59
299
Turistická ubytovna Ostatní hromadné UZ jinde neuvedené Celkem
9
57
619
37
210
1 640
218
982
7 657
Kategorie
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
„V letošním roce jsme zaznamenali na území regionu Jindřichohradecko, i sousedících regionech, nárůst nových ubytovacích kapacit – zejména penzionů rodinného typu, respektující šetrnou turistiku.“24 Těmito slovy potvrzuje Ing. Zuzana Bedrnová.25 trend v okrese Jindřichův Hradec. Právě zde se nachází druhý nejvyšší počet penzionů, což také vyplývá z tabulky č. 2 na následující straně. Kempy jsou zde zastoupené dokonce nejvíce z celého Jihočeského kraje. Ve struktuře kategorií vyskytujících se v okrese Jindřichův Hradec mají převahu jednoznačně zařízení poskytující nižší standard služeb. Celkem 86,5 % z celkové kapacity jsou penziony, kempy, chatové osady a ostatní hromadná ubytovací zařízení. I když je okres Jindřichův Hradec rozlohou největším územím v kraji, okres Český Krumlov nabízí návštěvníkům více možností v oblasti ubytování. To lze snadno odůvodnit vyšší atraktivitou, všeobecným povědomím a
24
Zdroj: MUSIL, Martin, Kateřina DUŠÁKOVÁ, Martin LUŠTICKÝ a Jan VORÁČEK. Potenciál a
zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí (2008). 25
Ing. Zuzana Bedrnová – vedoucí oddělení cestovního ruchu města Jindřichův Hradec
21
mezinárodní
propagací
právě
Českého
Krumlova
prostřednictvím
organizace
UNESCO.26 V porovnání počtu ubytovacích zařízení v České republice a v Jihočeském kraji je patrné, že počet hotelů na úrovni kraje klesl o 10 % na úkor penzionů a dalších ubytovacích zařízení nižší kategorie. Jihočeský kraj se dělí na sedm okresů. Pro získání povědomí o kvalitě ubytovacích zařízení je nutné porovnat údaje okresu Jindřichův Hradec s údaji jiných okresů v Jihočeském kraji. Detailní přehled absolutních četností všech kategorií v jednotlivých okresech je k dispozici v tabulce číslo 2. Tabulka č. 2: Struktura a počet hromadných ubytovacích zařízení v okresech Jihočeského kraje Počet ubytovacích zařízení (ks) Kategorie
Okres Jihočeského kraje České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
Hotel *****
1
1
0
0
0
0
0
Hotel, motel, botel ****
10
9
4
1
1
0
3
Hotel, motel, botel ***
15
29
13
8
20
3
11
Hotel, motel, botel **
1
2
5
5
6
1
3
Hotel, motel, botel * Hotel Garni *****,****,***,**,* Hotel celkem
5
1
2
0
2
2
0
4
4
2
1
0
1
0
36
46
26
15
29
7
17
Penzion
45
104
72
15
71
18
33
Kemp
13
26
37
10
11
11
14
Chatová osada
4
10
11
11
6
7
10
Turistická ubytovna Ostatní hromadné UZ jinde neuvedené Celkem
7
13
9
4
13
4
7
18
52
37
19
44
14
26
123
251
192
74
174
61
107
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
V Jihočeském kraji se nachází celkem 176 hotelů všech kategorií. Nejvíce (26,1 %) je k dispozici v okrese Český Krumlov. Nejmenší výskyt hotelů je na území okresu Strakonice. V okrese Český Krumlov je zároveň největší výskyt penzionů, a to konkrétně 29,1 % z celkového počtu penzionů v Jihočeském kraji. Nejmenší podíl této kategorie je v okrese Písek (4,2 %). Okres Jindřichův Hradec jednoznačně vede v počtu
26
UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.
22
kempů. Na území tohoto okresu je k dispozici 37 kempů, což znamená více jak 30 % z celkového počtu v Jihočeském kraji a téměř 8 % z celkového počtu kempů v celé České republice. Tento fakt je pochopitelný díky nesčetnému počtu vodních ploch a z toho vyplývající atraktivita a zájem turistů strávit více času na venkově či v přírodě. Ubytovací zařízení nízké úrovně ubytování nabízí v největším počtu opět okres Český Krumlov. I když se jedná o oblast nabízející spíše vyšší standard ubytování, díky rozvinuté cykloturistice a vodáctví je zde velký zájem i o ubytování v ubytovnách, chatách a jiných zařízeních. Nejnižší nabídka všech ubytovacích zařízení je v okrese Strakonice, kde je návštěvníkům k dispozici pouze 61 hromadných ubytovacích zařízení. Zkoumané území okresu Jindřichův Hradec nabízí druhý nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení z celého kraje. Následující tři grafy nabízí pohled a možnost srovnání kategorizace hromadných ubytovacích zařízení v rámci České republiky, Jihočeského kraje a okresu Jindřichův Hradec. Z obrázku č. 4 je možné získat přehled o zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v České republice. Z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení v ČR je 27,9 % v kategorii hotel. Největší podíl zaujímá ubytování v kategorii penzion, a to téměř jednou třetinou z celkového počtu. Relativně velký podíl se vztahuje na ostatní hromadná ubytovací, která nespadají do žádné z vyjmenovaných kategorií, a to ve výši 21,4 %. Nejmenší procento zastoupení je v kategorii chatová osada (3,9 %). Nicméně je nutné připomenout, že se jedná o počet, nikoli o velikost ubytovacího zařízení či jeho lůžkovou kapacitu. Hotely celkem 21,42% 27,88%
Penzion Kemp Chatová osada
8,08% 3,90%
Turistická ubytovna
6,36% 32,35%
Ostatní hromadné UZ jinde neuvedené
Obr. 4: Zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v České republice (zdroj: ČSÚ – vlastní zpracování)
23
V Jihočeském kraji převládá počet penzionů (36,5 %), což je hodnota nad celorepublikovým průměrem. Z obrázku číslo 5 také můžeme vyčíst, že nejméně zastoupená je kategorie turistických ubytoven (5,8 %). V tomto kraji také téměř dvojnásobně vzrostl počet chatových osad (6,0 %) oproti celorepublikovému průměru. Nižší nabídka počtu ubytovacích zařízení je u kategorie hotely, kde se jedná o 17,9 % z celkového počtu ubytovacích zařízení v kraji, což je o deset procentních bodů méně než ukazuje průměr v České republice. I přes fakt, že je Jihočeský kraj příhraničním územím, není o toto území ze strany zahraničních návštěvníků velký zájem. Více jak 6,7 mil. návštěvníků v České republice je ze zahraničí (tabulka číslo 7) a za předpokladu, že zahraniční návštěvník vyžaduje vyšší standard ubytování, není nabídka 176 hotelů v tomto kraji dostačující.
Hotely celkem 21,38%
17,92% Penzion Kemp
5,80%
Chatová osada
6,01% 36,46% 12,42%
Turistická ubytovna Ostatní hromadné UZ jinde neuvedené
Obr. 5: Zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji (zdroj: ČSÚ – vlastní zpracování)
Okres Jindřichův Hradec láká návštěvníky do svého regionu především na přírodní památky a chráněná území. Tento postoj se projevuje také v samotné nabídce hromadných ubytovacích zařízení. Z obrázku číslo 6 je zřejmé, že v okrese Jindřichův Hradec je nejvíce hromadných ubytovacích zařízení zastoupeno v kategorii penzion (37,5 %), dále pak 19,3 % v kategorii kemp a stejný procentuální podíl je i v kategorii ostatní hromadná ubytovací zařízení. Přesvědčivým ukazatelem, jaká kategorie v okrese převládá, je součet ubytovacích zařízení nižší kategorie – celkem 86,5 % z celkového počtu. Pouze 13,5 % jsou veškeré hotely všech úrovní. Tento ukazatel vybízí k úvaze, zda nižší celková návštěvnost v okrese (tabulka č. 7) není zapříčiněná právě nízkou nabídkou ubytovacích zařízení vyšší kategorie. Jelikož okres Jindřichův Hradec je znám díky velkému počtu vodních ploch a přírodnímu parku Česká Kanada, je pochopitelné, 24
že penziony a kempy budou v tomto regionu vždy v převaze. Okres Jindřichův Hradec však nabízí také velmi dobrou úroveň lázeňství a za předpokladu, že hosté využívají pro ubytování hotely, měl by být podíl této kategorie vyšší než je v současnosti. Hotely celkem 19,27%
13,54% Penzion Kemp
4,69% Chatová osada
5,73% 37,50% 19,27%
Turistická ubytovna Ostatní hromadné UZ jinde neuvedené
Obr. 6: Zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v okresech Jindřichův Hradec (zdroj: ČSÚ – vlastní zpracování)
3.2 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Dalším velmi důležitým ukazatelem kvality nabízených služeb v oblasti ubytování je kapacita ubytovacích zařízení. Dle terminologie Velkého slovníku cestovního ruchu je kapacita ubytování definována jako „Celkový maximální počet osob, který může být ubytován v daném ubytovacím zařízení nebo v daném městě, oblasti, regionu. Nejčastěji je vyjadřován počtem lůžek, resp. počtem pokojů udané velikosti.“27 Pro účely této bakalářské práce budeme sledovat kapacitu pomocí právě nejčastějších ukazatelů - počet pokojů (dále také jako PP) a počet lůžek (dále také jako PL). Z údajů evidovaných Českých statistickým úřadem vyplývá, že Česká republika disponuje ubytovací kapacitou na úrovni 180 838 pokojů a 461 434 lůžek (tabulka číslo 3). V Jihočeském kraji se nachází 51 725 lůžek, což tvoří 11,2 % celkové lůžkové kapacity v České republice. Počet pokojů v Jihočeském kraji je 18 202 pokojů, což představuje 10,1 % z celorepublikového počtu. V Jihočeském kraji je nejvyšší nabídka lůžkové kapacity i počtu pokojů v okrese Český Krumlov. Tento region nabízí návštěvníkům 20 % z celkového počtu lůžek v kraji a zároveň 20,4 % z celkového
27
Zdroj: PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj (2002)
25
počtu pokojů v kraji. Hned na druhém místě je okres Jindřichův Hradec. S počtem lůžek 3 448 pokojů a 9 858 lůžek se podílí 19,1 % na celkové kapacitě Jihočeského kraje. Naopak nejnižší počet lůžek je v okrese Strakonice (celkem 3 765 lůžek). Tento okres také disponuje nejnižším počtem pokojů (celkem 1 178 pokojů) a to ho řadí na poslední místo v pomyslném žebříčku ubytovací kapacity okresů. Tabulka č. 3: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v okresech Jihočeského kraje, Jihočeském kraji a České republice Počet (ks) Území
Ubytovací zařízení
Pokoje
Lůžka
České Budějovice
123
3 484
8 514
Český Krumlov
251
3 651
10 556
Jindřichův Hradec
182
3 448
9 858
Písek
74
1 843
5 589
Prachatice
174
2 249
6 769
Strakonice
61
1 178
3 765
Tábor
107
2 349
6 674
Jihočeský kraj
982
18 202
51 725
7 657
180 838
461 434
Okres
Česká republika
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
Po rozčlenění okresu Jindřichův Hradec na jednotlivé správní obvody získáváme přehled o regionu z hlediska největších koncentrací jak ubytovacích zařízení, tak i lůžek. Detailní rozbor je k dispozici v tabulce číslo 4. Z tohoto pohledu disponuje největší ubytovací kapacitou region Třeboňsko, kde je zastoupeno 45,3 % všech ubytovacích zařízení a je zde k dispozici téměř polovina z celkového počtu lůžek (celkem 4 895 lůžek, tj. 49,7 %) a 53,2 % z celkového počtu pokojů (celkem 1 834 pokojů). Nejmenší kapacita ubytovacích zařízení je na Dačicku. I když se právě v této oblasti nachází přírodní park Česká Kanada, k dispozici je zde pouze 23 hromadných ubytovacích zařízení. Celková kapacita na Dačicku je 1 029 lůžek, což představuje 10,4 %
z celkového
počtu
lůžek
v okrese
Jindřichův
Hradec.
Třetí
oblastí
je
Jindřichohradecko, kde je návštěvníkům k dispozici celkem 1 282 pokojů a 3 934 lůžek. Tito ukazatelé definují, že se zde nachází 40,0 % z celkové lůžkové kapacity okresu Jindřichův Hradec.
26
Tabulka č. 4: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec Počet ubytovacích zařízení (ks)
Počet pokojů (ks)
Počet lůžek (ks)
Dačice
23
332
1 029
Jindřichův Hradec
82
1 282
3 934
Třeboň
87
1 834
4 895
Celkem za okres
192
3 448
9 858
Název SO ORP
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
Pro získání relevantních ukazatelů kvality je nutné s daty dále pracovat. Adekvátním ukazatelem pro hodnocení vybraného území je průměr. V tabulce číslo 5 je vidět, že průměrná velikost ubytovacího zařízení je v České republice téměř 24 dvou až třílůžkových pokojů. Průměrná hustota zasíťování ubytovacích služeb v ČR je téměř 6 lůžek na jeden kilometr čtvereční, což odpovídá 4,4 lůžkům na sto obyvatel. Na území Jihočeského kraje je průměrná velikost ubytovacího zařízení téměř 19 dvou až třílůžkových pokojů. Počet lůžek na km2 se nijak zvlášť neliší od celorepublikového průměru (5,1 lůžek), nicméně přepočet na 100 obyvatel je téměř dvojnásobný. K 31. prosinci 2011 byla hustota rozmístění lůžkové kapacity 8,1 lůžek na 100 obyvatel. Tabulka č. 5: Průměrná velikost, kvalita a hustota rozmístění hromadných ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec, v Jihočeském kraji a České republice
Území
Průměrná velikost zařízení (PvZ)
Průměrná velikost pokoje (PvP)
Hustota rozmístění
PP / HUZ
PL / HUZ
PL / PP
PL / km2
PL/ 100 OB
Okres J. Hradec
18,0
51,3
2,9
5,1
10,7
Jihočeský kraj
18,5
52,7
2,8
5,1
8,1
Česká republika
23,6
60,3
2,6
5,9
4,4
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
Okres Jindřichův Hradec, jak popisuje tabulka číslo 6, nabízí návštěvníkům v průměru ubytovací zařízení s osmnácti pokoji a se třemi lůžky na každém pokoji. Průměrný počet lůžek na 1 km2 je v okrese Jindřichův Hradec 5,1. Jelikož hustota zalidnění v okrese je oproti celorepublikovému průměru nižší, je k dispozici návštěvníkům relativně větší počet lůžek (10,7 lůžek v přepočtu na 100 obyvatel). Nejvyšší hustota rozmístění je v oblasti Třeboně. Tento jev je možné přisoudit dobré materiálně technické základně dané oblasti, především lázeňství, jehož zastoupení na 27
území okresu je právě pouze v Třeboni. V jejím správním obvodu je návštěvníkům k dispozici ubytovací zařízení o průměrné velikosti 21 pokojů, kde každý pokoj disponuje 2 až 3 lůžky. Hustota rozmístění představuje 9,1 lůžek na 1 km 2 a 19,5 lůžek na 100 obyvatel, což je téměř dvojnásobný údaj než u průměrných hodnot za celý okres Jindřichův Hradec. Správní obvod Jindřichův Hradec disponuje v průměru ubytovacím zařízením o velikost 16 pokojů, kde každý pokoj nabízí 3 lůžka (tabulka číslo 6). Nabídka lůžkové kapacity se rozprostírá na území této oblasti s hustotou 4,2 lůžek na 1 km2 a 8,3 lůžek na 100 obyvatel. Nejnižší hustota rozmístění nabídky lůžkové kapacity je na Dačicku. Průměrný počet lůžek na 1 km2 je 2,2 a průměrný počet lůžek na 100 obyvatel je 5,2. Tento ukazatel je poloviční než průměrné hodnoty za celý okres Jindřichův Hradec. Na území Dačicka je návštěvníkům k dispozici hromadné ubytovací zařízení o průměrné velikosti 14 pokojů, kde na každém pokoji jsou 3 lůžka. Tabulka č. 6: Průměrná velikost ubytovacího zařízení, pokoje a hustoty rozmístění hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec Průměrná velikost zařízení (PvZ)
Průměrná velikost pokoje (PvP)
PP / HUZ PL / HUZ
PL / PP
PL / km2
Název SO ORP
Hustota rozmístění
Dačice
14,4
44,7
3,1
2,2
PL / 100 OB 5,2
Jindřichův Hradec
15,6
48,0
3,1
4,2
8,3
Třeboň
21,1
56,3
2,7
9,1
19,5
Celkem za okres
18,0
51,3
2,9
5,1
10,7
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
I když na území správního obvodu Dačic se nachází přírodní park Česká Kanada, který je jednou z nejvýznamnějších atraktivit celého okresu, je zde poměrně málo možností, kde se návštěvník může ubytovat. Naopak ve správním obvodu Třeboně je hustota rozmístění poměrně vysoká, což poskytuje návštěvníkům lepší možnosti výběru při volbě ubytovacího zařízení.
28
3.3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení Dalším ukazatelem pro určení kvality a atraktivity území je počet osob, které v roce 2011 navštívili ubytovací zařízení ve sledované lokalitě. Podle údajů Českého statistického úřadu využilo ubytovacích služeb od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 celkem téměř 13 miliónů turistů (tabulka číslo 7). Z toho bylo 52 % turistů ze zahraničí. Z celkového počtu 7 % návštěvníků zvolilo území Jihočeského kraje pro své ubytování. Návštěvnost v Jihočeském kraji tedy není nijak zvlášť významná. V tabulce 7 a 8 se také setkáváme s údajem „počet přenocování“. Tento ukazatel nám udává celkový počet přenocování neboli počet strávených nocí hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2011. S tímto ukazatelem se pracuje více v tabulce číslo 9, kde jsou údaje použity pro výpočet průměrné délky přenocování průměrného návštěvníka ve sledovaném území. Tabulka č. 7: Přehled návštěvnosti v České republice, Jihočeském kraji a okresech Jihočeského kraje za rok 2011
Území
Počet příjezdů hostů Celkem (ks)
Česká republika
Celkem (ks)
% nerezidenti
12 898 712
52 %
38 235 088
51 %
915 542
31 %
2 656 846
22 %
České Budějovice
166 828
46 %
326 276
42 %
Český Krumlov
307 553
48 %
731 582
43 %
Jindřichův Hradec
149 290
10 %
609 367
6%
Písek
66 432
18 %
224 473
13 %
Prachatice
97 271
16 %
320 314
12 %
Strakonice
40 616
6%
127 371
5%
Tábor
87 552
16 %
317 463
9%
Jihočeský kraj
Okres
% nerezidenti
Počet přenocování
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
Největší návštěvnost v Jihočeském kraji je v okrese Český Krumlov. Tento okres v roce 2011 navštívilo 34 % z celkového počtu návštěvníků v kraji. Je to téměř dvojnásobně než u dalšího nejnavštěvovanějšího okresu České Budějovice. Zajímavostí okresu Český Krumlov také je, že na toto území míří nejvíce turistů za zahraničí a je zde také největší celkový počet přenocování. Okres Jindřichův Hradec navštívilo v roce 2011 téměř 150 tisíc turistů, což představuje přibližně 16 % z celkového počtu návštěvníků v Jihočeském kraji. I když se tímto údajem okres Jindřichův Hradec řadí na třetí místo
29
nejnavštěvovanějších území kraje, celkový počet přenocování ho řadí na druhé místo v celém Jihočeském kraji. Jednoduše řečeno, do okresu Jindřichův Hradec sice přijíždí méně návštěvníků, než do okresu České Budějovice, nicméně zůstávají zde téměř dvojnásobně déle. Jak je zřejmé z obrázku číslo 7, hotelové služby zvolilo 65 % z celkového počtu návštěvníků České republiky a naopak oproti tomu pouhá 2 % turistickou ubytovnu. V České republice je největší zájem o hotely a penziony. Méně jak 27 % z celkového počtu návštěvníků volí nižší úroveň ubytování a využívá ubytovací služby v kategorii kemp, chatová osada, turistická ubytovna a další jinde neuvedená hromadná ubytovací zařízení.
Hotely celkem 18% Penzion 2% 2%
Kemp
5% Chatová osada 8%
65%
Turistická ubytovna Ostatní hromadné UZ jinde neuvedené
Obr. 7: Přehled návštěvnosti hromadných ubytovacích kapacit v České republice za rok 2011(zdroj: ČSÚ – vlastní zpracování)
Zaměříme-li se na okres Jindřichův Hradec, zjistíme, že na toto území v roce 2011 přicestovalo celkem téměř 150 tisíc návštěvníků (tabulka číslo 8). Z celkového počtu návštěvníků bylo 10 % ze zahraničí. Celková délka přenocování v okrese je více jak 600 tisíc nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních. Nejvíce návštěvníků se přijíždí na Třeboňsko. V roce 2011 bylo zaznamenáno, že více jak 57 % z celkového počtu návštěvníků okresu přijelo právě do Třeboňska. Nejméně navštěvované je naopak Dačicko; pouze 8,5 % návštěvníků míří právě do této oblasti.
30
Tabulka č. 8: Přehled návštěvnosti v SO ORP okresu Jindřichův Hradec za rok 2011
SO ORP
Počet příjezdů hostů
Počet přenocování
celkem
% nerezidenti
celkem
% nerezidenti
Dačice
12 618
14 %
29 774
13 %
Jindřichův Hradec
50 925
12 %
158 165
8%
Třeboň
85 747
8%
421 428
5%
Celkem za okres
149 290
10 %
609 367
6%
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
I když okres sdílí své hranice s Rakouskem, jezdí do této lokality relativně málo zahraničních hostů. Tento fakt bychom mohli přisuzovat absenci dostatečného počtu kvalitních ubytovacích zařízení a zároveň také menšímu počtu celosvětově známých kulturních a přírodních památek. K zamyšlení je fakt, že do lázní v Třeboni jezdí 92 % domácích hostů z celkového počtu příjezdů v okrese. Jsem přesvědčena, že zaměření se na zahraniční klientelu by přineslo do regionu vyšší tržby z cestovního ruchu a zároveň i zvýšilo samotnou prestiž lokality. Důležitým ukazatelem návštěvnosti ve sledovaném území je také průměrný počet přenocování. Tento údaj nám dává informaci, kolik nocí průměrně stráví průměrný návštěvník v hromadném ubytovacím zařízení. V tabulce číslo 9 je k dispozici informace, že průměrný návštěvník České republiky stráví v průměru 3 noci v jednom hromadném ubytovacím zařízení, kdežto průměrný návštěvník okresu Jindřichův Hradec 4 noci. Jak je možné sledovat také v tabulce číslo 9, údaj o průměrném počtu přenocování řadí okres Jindřichův Hradec na první místo v rámci celého Jihočeského kraje. I když délka pobytu je zde nejdelší, v okrese Český Krumlov je parametr využití kapacity hromadných ubytovacích zařízení vyšší o 2 procentní body. Tento parametr nám uvádí, na kolik % je v celoročním průměru využita nabízená kapacita pro ubytování průměrného návštěvníka zkoumané lokality. Využijeme-li členění okresu Jindřichův Hradec na tři správní obvody, získáme informaci, že nejdéle setrvávají hosté na Třeboňsku. Hosté zde stráví v průměru téměř 5 nocí. To je o dvě noci déle, než je celorepublikový průměr. Průměrná délka přenocování je v této lokalitě hodně ovlivněna lázeňstvím, kde se doporučuje delší doba léčebných procedur a relaxace. V okrese Jindřichův Hradec stráví nejkratší dobu návštěvníci Dačicka. Zde se průměrný návštěvník zdrží v průměru dva až tři dny, což je pod průměrem vůči údajům o České republice. 31
Jindřichohradecko vykazuje v podstatě obdobné údaje jako je průměr ČR, avšak průměrné využití kapacity hromadného ubytovacího zařízení je v této oblasti pouze 11 %. Využití kapacity ubytovacího zařízení nám určuje, na kolik procent je v celoročním průměru využita nabízená kapacita pro ubytování průměrného návštěvníka dané lokality. Nejnižší ukazatel je na Strakonicku, kde je celková návštěvnost velmi nízká. Naopak nejvyšší procento využití kapacity je na Třeboňsku, kde velkou roli hrají dlouhodobé lázeňské léčebné procedury a s tím spjatá potřeba ubytovacích služeb. Tabulka č. 9: Průměrná návštěvnost a využití kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice, Jihočeském kraji, okrese Jindřichův Hradec a SO ORP okresu Jindřichův Hradec za rok 2011 Průměrný počet přenocování celkem
z ČR
ze zahraničí
Využití kapacity HUZ
Česká republika
3,0
3,0
2,9
23 %
Jihočeský kraj
2,9
3,3
2,1
14 %
České Budějovice
2,0
2,1
1,8
10 %
Český Krumlov
2,4
2,6
2,1
19 %
Jindřichův Hradec
4,1
4,2
2,5
17 %
Písek
3,4
3,6
2,4
11 %
Prachatice
3,3
3,4
2,6
13 %
Strakonice
3,1
3,2
2,4
9%
Tábor
3,6
4,0
1,9
13 %
Dačice
2,4
2,4
2,3
8%
Jindřichův Hradec
3,1
3,2
2,1
11 %
Třeboň
4,9
5,1
3,0
24 %
Území
Okres
SO ORP
Zdroj: Český statistický úřad (vlastní zpracování)
Na závěr této kapitoly lze konstatovat, že okres Jindřichův Hradec i přes fakt, že se jedná o největší okres v České republice, nabízí návštěvníkům zejména hromadná ubytovací zařízení nabízející nižší standard služeb. Velkou roli zde hrají penziony, kempy a turistické ubytovny. Okres není příliš atraktivní pro zahraniční klientelu, a přestože
obzvláště
turisté
z Rakouska
tímto
okresem
minimálně
projíždí,
pravděpodobně zde ve většině případů ani nepřenocují a pokračují ve své cestě do jiných turistických regionů. Velkou oblibu má okres u domácích turistů, kteří přijíždějí strávit svou dovolenou k jedné z nesčetného množství vodních ploch. Pro tyto účely volí zejména kempy, chatové osady a obdobná ubytovací zařízení. Díky tzv. turnusovým týdenním intervalům v těchto zařízeních, je průměrná délka přenocování v okrese nadprůměrná. 32
4. Analýza ubytovacích kapacit v okrese Jindřichův Hradec na základě vlastního šetření Pro účely vlastního šetření a následné zpracování dat a porovnání s údaji evidovanými Českým statistickým úřadem byla vytvořena vlastní databáze všech dostupných ubytovacích kapacit v okrese Jindřichův Hradec. Zdroj dat a metodika zpracování je detailně popsána v kapitole Metodika a zpracování dat. Na rozdíl od údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem se ve vlastní databázi objevují také individuální ubytovací zařízení. Aby mohlo dojít k porovnání zjištěných dat s údaji ČSÚ, je nutné celkový počet ubytovacích kapacit rozdělit na hromadná a individuální. Jak vyplývá z tabulky číslo 10, v některých oblastech hraje počet individuálních ubytovacích zařízení velký význam. Například v okrese Jindřichův Hradec se nachází celkem 528 ubytovacích zařízení, z toho je 57,2 % individuálních. Není tedy nutné diskutovat o tom, že ve sledovaném území převládají ubytovací zařízení s malým počtem pokojů a tím i s nižší celkovou lůžkovou kapacitou. Tabulka č. 10: Počty ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec
Název SO ORP
Počet ubytovacích zařízení (ks) celkem
hromadné
individuální
Dačice
102
28
74
Jindřichův Hradec
206
101
105
Třeboň
220
97
123
Okres Jindřichův Hradec
528
226
302
Zdroj: vlastní šetření
Na základě zjištěný dat vyplývajících z vlastního šetření je ve správním obvodu Dačic k dispozici celkem 102 ubytovacích zařízení, přičemž 72,5 % představují individuální ubytovací zařízení. V oblasti Jindřichohradecka je návštěvníkům k dispozici celkově 206 ubytovacích zařízení, z toho 51,0 % jsou ta individuální. Na Třeboňsku je koncentrován největší počet ubytovacích zařízení, a to 220, z nich převážná většina (56,0 %) je individuálních ubytovacích zařízení.
33
4.1 Lůžková kapacita ubytovacích zařízení Celková lůžková kapacita v okrese Jindřichův Hradec je vyčíslena v tabulce číslo 11. Zde je zřejmé, že největší lůžková kapacita se nachází ve správním obvodu Jindřichova Hradce. Nabídka lůžkové kapacity na Třeboňsku je o téměř 1 000 lůžek menší než v předešlé oblasti. Nejmenší počet lůžek je na Dačicku. Zde se návštěvník setkává s 16,2 % z celkového množství lůžek v okrese. Hromadná ubytovací zařízení ve zkoumaném okrese představují téměř 80 % lůžkové kapacity. I když se v okrese Jindřichův Hradec vyskytuje více individuálních ubytovacích zařízení, není pochopitelně jejich lůžková kapacita velká. Kategorie individuálních ubytovacích zařízení představuje pouze 20,4 % z celkového počtu lůžek. Tabulka č. 11: Počty lůžek ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec
Název SO ORP
Počet lůžek ubytovacích zařízení (ks) celkem
hromadné
individuální
Dačice
2 282
1 613
669
Jindřichův Hradec
6 421
5 440
981
Třeboň
5 353
4 139
1 214
Okres Jindřichův Hradec
14 056
11 192
2 864
Zdroj: vlastní šetření
V současné době průměrný návštěvník očekává od ubytování určitý standard. Úroveň standardu je velmi obtížné specifikovat, protože se ve zkoumaném regionu nachází široká škála ubytovacích zařízení. Navíc stanovení standardu může být ovlivněno individuálním přístupem. Pro některého návštěvníka je chatová osada ve vyšším standardu než kemp, nicméně tomu tak nemusí být ve všech případech. Pro účely této bakalářské práce byla lůžková kapacita rozdělena na vyšší a nižší standard na základě jednoduchého, leč zásadního, měřítka – je-li návštěvníkovi k dispozici vlastní sociální zařízení či nikoli. V 21. století je naprosto běžné požadovat vlastní sociální zařízení bez nutnosti příplatku a tak již v průběhu budování vlastní databáze byly zaznamenány údaje o takových lůžkových kapacitách, kde je sociální zařízení společné pro více návštěvníků. Z vlastní databáze vyplývá, že na území okresu Jindřichův Hradec se nachází 68,5 % lůžek ve vyšším standardu. V okrese je nejvíce lůžek vyššího standardu na Třeboňsku a téměř srovnatelné údaje nabízí také Jindřichohradecko. Toto je graficky znázorněno na obrázku číslo 8. Nicméně oblast Jindřichohradecka nabízí dvojnásobný počet lůžek 34
v nižším standardu, což tvoří 52,0 % z celkového počtu lůžek nižšího standardu v okrese Jindřichův Hradec. Nejmenší hustota lůžkových kapacit je nabízena na Dačicku. Zde se nachází 13,3 % z celkového počtu lůžek vyššího standardu a 22,7 % z celkového počtu lůžek nižšího standardu. Tabulka č. 12: Přehled kategorií lůžek ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec Počet lůžek (ks) vyšší standard
Název SO ORP
nižší standard
celkem
% v okrese
celkem
% v okrese
Dačice
1 277
9,1 %
1 005
7,1 %
Jindřichův Hradec
4 115
29,3 %
2 306
16,4 %
Třeboň
4 230
30,1 %
1 123
8,0 %
Okres Jindřichův Hradec
9 622
68,5 %
4 434
31,5 %
Zdroj: vlastní šetření
Počet lůžek
7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
Nižší standard Vyšší standard Dačice
Nižší standard Vyšší standard
1005 1277
Jindřichův Hradec 2306 4115
Třeboň SO ORP 1123 4230
Obr. 8: Podíl kategorie standardu lůžek v SO ORP okresu Jindřichův Hradec (zdroj: vlastní šetření)
Nejkvalitnější ubytování, z pohledu standardu pokojů, potencionální návštěvník okresu nalezne na Třeboňsku, kde má větší podíl vyšší standard lůžek. Ve městě Třeboň je dokonce podíl vyššího standardu většinový, jak je zřejmé z mapy prostorového rozmístění lůžkové kapacity uvedené v příloze číslo 2. Na této mapě je k dispozici vyobrazení prostorového rozmístění všech lůžek v okrese. Již při prvním pohledu je zřejmé, že na Dačicku převládá nižší standard lůžkových kapacit a celková nabídka ubytovacích služeb je v této oblasti podprůměrná. 35
4.2 Kvalita ubytovacích zařízení Kvalitu ubytovacích služeb, které poskytují ubytovací zařízení lze docílit výpočtem průměrné velikosti zařízení a průměrné hustoty rozmístění. V tabulce číslo 13 je v prvním sloupci uvedena průměrná velikost ubytovacího zařízení (zahrnuje jak hromadná, tak i individuální ubytovací zařízení). V okrese Jindřichův Hradec na základě vlastního šetření bylo zjištěno, že průměrná velikost ubytovacího zařízení je téměř 27 lůžek. Při vyřazení individuálních ubytovacích zařízení, stejný ukazatel stoupne u hromadných ubytovacích zařízení téměř dvojnásobně. To je zapříčiněné větším poměrem zastoupení turistických ubytoven, chatových osad a kempů. Obzvláště pak na Jindřichohradecku, kde je průměrná velikost hromadného ubytovacího zařízení 54 lůžek. Tabulka č. 13: Průměrná velikost ubytovacích zařízení a hustota rozmístění lůžkové kapacity v okrese Jindřichův Hradec
PL/UZ
PL HUZ / HUZ
PL HUZ / km2
PL HUZ / 100 obyvatel
Dačice
22,4
57,6
4,8
11,6
Jindřichův Hradec
31,2
53,9
6,9
13,5
Třeboň
24,3
42,7
9,9
21,3
Okres Jindřichův Hradec
26,6
49,5
7,2
15,2
Název SO ORP
Zdroj: vlastní šetření
Při rozloze 1 944 km2 je hustota rozmístění lůžek všech hromadných ubytovacích zařízení 7,2 lůžek na 1 km2. Průměrný počet lůžek na 100 obyvatel je v okrese 15,2 lůžek. V příloze číslo 3 je zmapované území celého okresu vyobrazující počet lůžek na 1 km 2. Velkou míru rozmístění lůžkové kapacity nabízí opět Třeboňsko. Výrazná hustota byla zaznamenána také v okolí obce Staré Hobzí na východě okresu. Tento jev byl po bližším prozkoumání způsoben umístěním dvou poměrně velkých ubytovacích zařízení (Rekreační středisko Janov a Camping Letní den), která v součtu představují 738 lůžek. Tato kapacita je v celém okrese ojedinělá. Největší průměrná hustota rozmístění lůžkové kapacity je na Třeboňsku, kde počet lůžek na km2 přesahuje průměrné hodnoty za celý okres Jindřichův Hradec. Naopak
36
nejméně lůžek na km2 je návštěvníkům k dispozici na Dačicku. Zde se nachází pouze 4,8 lůžek na 1 km2 a 11,6 lůžek na 100 obyvatel. Z pohledu míry rozmístění průměrné lůžkové ubytovací kapacity hromadných ubytovacích zařízení lze konstatovat, že největší atraktivita pro návštěvníky a tím i nejširší výběr z ubytovacích služeb, je k dispozici v oblasti Třeboňska. Tento fakt je možné zdůvodnit výskytem lázeňských služeb a velkou nabídkou vodních ploch právě v této oblasti. Naopak nejnižší zájem ze strany návštěvníků o využití ubytovacích služeb a tím zapříčiněnou nízkou nabídkou ubytovacích kapacit je na Dačicku. Jestliže budeme brát na zřetel osídlení jednotlivých území v okrese a tím i hustotu zalidnění, která nabízí pracovní potenciál pro cestovní ruch, pak dojdeme k závěru, že největší nabídka lůžkové kapacity je k dispozici ve městech a větších obcích. Znázorněním prostorového rozmístění lůžkové kapacity na 100 obyvatel (uvedeno v příloze číslo 4) však můžeme nabýt dojmu, že velká lůžková kapacita je zároveň i v příhraniční oblasti. Je nutné však podotknout, že právě na hranicích České republiky s Rakouskem je nízká hustota zalidnění způsobena negativními historickými událostmi, takže hodnota vzešlá z poměrového ukazatele zohledňujícího počet obyvatel vychází vysoká.
4.3 Nejvýznamnější obce v okrese Jindřichův Hradec Na základě dat vyplývající z vlastního šetření a tím i vzniklé databáze je možné velmi snadno určit nejvýznamnější obce z pohledu ubytovacích zařízení v celém okrese Jindřichův Hradec. V následující tabulce je uvedeno pět obcí, kde se vyskytuje nejvyšší počet ubytovacích zařízení, a to bez ohledu na to, zda je zařízení hromadné či individuální. Na prvním místě je město Třeboň, kde se nachází 92 ubytovacích zařízení. Obec s dalším nejvyšším počet ubytovacích zařízení je město Jindřichův Hradec, dále pak Slavonice, Chlum u Třeboně a na závěr obec Kunžak, kde je k dispozici 16 ubytovacích zařízení. Těchto pět obcí koncentruje téměř polovinu z celkového počtu ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec (46,0 %).
37
Tabulka č. 14: TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšším počtem ubytovacích zařízení Název SO ORP
Název obce
Počet UZ (ks)
Třeboň
Třeboň
92
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
57
Dačice
Slavonice
45
Třeboň
Chlum u Třeboně
33
Jindřichův Hradec
Kunžak
16
Zdroj: vlastní šetření
Jestliže odebereme celkový počet individuálních ubytovacích zařízení, získáme ukazatel informující o počtu hromadných ubytovacích zařízení jednotlivých obcí. Mezi pět nejvýznamnějších se řadí opět Třeboň (celkem 43 hromadných ubytovacích zařízení), dále Jindřichův Hradec, Chlum u Třeboně, Nová Bystřice a na pátém místě je obec Slavonice s výskytem 12 hromadných ubytovacích zařízení. Těchto pět obcí koncentruje více než polovinu z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec (53,1 %). Tabulka č. 15: TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšším počtem hromadných ubytovacích zařízení Název SO ORP
Název obce
Počet HUZ (ks)
Třeboň
Třeboň
43
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
31
Třeboň
Chlum u Třeboně
19
Jindřichův Hradec
Nová Bystřice
15
Dačice
Slavonice
12
Zdroj: vlastní šetření
V tabulce číslo 16 se zaměřujeme na obce, kde je největší výskyt individuálních ubytovacích zařízení (dále jako IUZ). I s ohledem na tento parametr, na prvním místě je opětovně Třeboň s celkovým počtem 49 IUZ. Třeboň tedy na svém území nabízí návštěvníkům největší možnost výběru jak z hromadných, tak i z individuálních ubytovacích zařízení. Na druhém místě s největším počtem individuálních ubytovacích zařízení je obec Slavonice (33 zařízení), po ní následuje Jindřichův Hradec (26 zařízení), Chlum u Třeboně (14 zařízení) a Staňkov s celkovým počtem 10
38
individuálních ubytovacích zařízeních. Zmiňované obce celkem soustřeďují přes dvě pětiny z celkového počtu individuálních ubytovacích zařízení (43,7 %). Tabulka č. 16: TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšším počtem individuálních ubytovacích zařízení Název SO ORP
Název obce
Počet IUZ (ks)
Třeboň
Třeboň
49
Dačice
Slavonice
33
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
26
Třeboň
Chlum u Třeboně
14
Třeboň
Staňkov
10
Zdroj: vlastní šetření
V dalším kroku se zaměříme na počet lůžek. Jak již bylo uvedeno v tabulce číslo 11, celková kapacita okresu Jindřichův Hradec je 14 056 lůžek. Z toho 17,9 % se nachází v Třeboni. V pořadí druhá obec s největší lůžkovou kapacitou je Jindřichův Hradec (celkem 1 390 lůžek), následuje Chlum u Třeboně (celkem 1 101 lůžek), Staré Hobzí (celkem 781 lůžek) a pětici nejvýznamnější obcí uzavírá Kunžak s celkovým počtem 762 lůžek. Celková lůžková kapacita v těchto pěti obcích představuje téměř polovinu všech zjištěných lůžek (46,6 %). Tabulka č. 17: TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšší kapacitou lůžek v ubytovacích zařízeních
Název SO ORP
Název obce
Počet lůžek (ks)
Třeboň
Třeboň
2 510
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
1 390
Třeboň
Chlum u Třeboně
1 101
Dačice
Staré Hobzí
781
Jindřichův Hradec
Kunžak
762
Zdroj: vlastní šetření
Zaměříme-li se na kvalitu ubytovacích kapacit z pohledu nabízeného standardu a rozdělíme-li celkový počet lůžek na vyšší a nižší standard, pak v kategorii vyšší standard jednoznačně vede Třeboň. Jak znázorňuje tabulka číslo 18, celkový počet 2 204 lůžek vyššího standardu je 22,9 % z celkového počtu lůžek této kategorie. Můžeme tedy konstatovat, že v Třeboni je nejenom nejvyšší ubytovací kapacita, ale 39
zároveň také převládá vyšší standard a téměř každý návštěvník má široký výběr z ubytovacích zařízení, kde má k dispozici vlastní sociální zařízení. Tabulka č. 18: TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s největší kapacitou lůžek vyššího standardu v ubytovacích zařízeních
Název SO ORP
Název obce
Počet lůžek VS (ks)
Třeboň
Třeboň
2 204
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
954
Třeboň
Chlum u Třeboně
653
Dačice
Slavonice
496
Jindřichův Hradec
Nová Bystřice
462
Zdroj: vlastní šetření
V kategorii lůžek s vyšším standardem je na druhém místě obec Jindřichův Hradec. Je však nutné podotknout, že rozdíl mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem je opravdu markantní. Jindřichův Hradec má o 1 250 lůžek vyššího standardu méně než Třeboň. Třetí obec s největším počtem lůžek v této kategorii je Chlum u Třeboně (celkem 653 lůžek), dále Slavonice (celkem 496 lůžek) a pětici uzavírá Nová Bystřice (celkem 462 lůžek). Polovina všech lůžek s vyšším standardem je soustředěna právě do těchto pěti obcí (49,6 %). Tabulka č. 19: TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s největší kapacitou lůžek nižšího standardu v ubytovacích zařízeních
Název SO ORP
Název obce
Počet lůžek NS (ks)
Dačice
Staré Hobzí
708
Jindřichův Hradec
Stráž nad Nežárkou
546
Třeboň
Chlum u Třeboně
448
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec
436
Jindřichův Hradec
Kunžak
319
Zdroj: vlastní šetření
Je-li důraz kladen na kategorii lůžkové kapacity s nižším standardem, pak se na první místo dostává obec Staré Hobzí s celkovým počtem 708 lůžek nižšího standardu. Na druhém místě je Stráž nad Nežárkou (celkem 546 lůžek), následuje Chlum u Třeboně (celkem 448 lůžek), Jindřichův Hradec (celkem 436 lůžek) a na závěr pětice obcí s největším počtem lůžek nižšího standardu je Kunžak s celkovým počtem 319 lůžek. 40
Top 5 obcí s největším počtem lůžek nižšího standardu se podílí na celkovém počtu lůžek tohoto standardu více než z poloviny (55,4 %). Na závěr této kapitoly je možné určit, že podstatný vliv na cestovní ruch v okrese Jindřichův Hradec má především obec Třeboň, která byla vyhodnocena téměř ve všech kategorií jako TOP obec v rámci celého okresu Jindřichův Hradec. Návštěvníkům je zde k dispozici vyšší standard ubytovacích služeb, široká nabídka ubytovacích zařízení a největší ubytovací kapacita. Důvodem koncentrace ubytovacích zařízení a s tím i spjatých ubytovacích služeb je bezesporu lázeňství, které je provozováno právě na území Třeboně, dále pak kulturní památky a celkově dobře rozmístěná materiálně technická základna. Zajímavý je také ukazatel, že na území přírodního parku Česká Kanada, tedy ve správním obvodu Dačic, který je jednou z významných atraktivit cestovního ruchu v okrese, je nabídka ubytování velmi malá a je zde k dispozici návštěvníků spíše nižší standard ubytování. Ubytovací kapacity jsou soustředěny zejména do kategorií menších penzionů, ubytování v soukromí a kempů. Z pohledu trvale udržitelného cestovního ruchu je tento trend vítán, nicméně z pohledu návštěvnosti a ekonomických ukazatelů je tento trend vnímán spíše negativně. Zaměřením se na zvýšení kvality ubytovacích služeb a celkového počtu ubytovacích zařízení v tomto regionu zajisté umožní zvýšení návštěvnosti a prodloužení průměrného počtu přenocování v tomto regionu. Účelné by také bylo zvýšit propagaci České Kanady i na mezinárodní úrovni, což by přilákalo více zahraničních návštěvníků a tím by se zvýšily také tržby z cestovního ruchu.
41
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo především zhodnocení prostorové alokace ubytovacích kapacit v okrese Jindřichův Hradec.Území z pohledu atraktivit cestovního ruchu nabízí návštěvníkům širokou možnost využití svého volného času. I přes tento fakt patří okres k méně navštěvovaným územím v rámci České republiky. Provedená analýza poukázala na některé možnosti využití potenciálu cestovního ruchu z pohledu míry rozmístění ubytovacích kapacit. Ubytovací kapacity v obcích okresu Jindřichův Hradec na základě získaných dat zpracovaných kartografickou metodou jasně zdůrazňují, že lůžková kapacita je soustředěna zejména do větších obcí, jako jsou Třeboň, Jindřichův Hradec a Chlum u Třeboně. Jednoznačnou dominantou okresu je město Třeboň. Zde je koncentrace ubytovací kapacity zapříčiněna zejména specifickou službou cestovního ruchu lázeňstvím. I přes fakt, že okres sdílí hranici s Rakouskem, jezdí do Třeboně cizinci spíše výjimečně. Obdobné poměry panují také v celém okrese Jindřichův Hradec, což by mělo vést k zamyšlení při tvorbě plánu regionálního rozvoje a při propagaci cestovního ruchu této oblasti. Jedná se spíše o venkovský typ turistického regionu a tomu je také přizpůsobena nabídka ubytovacích zařízení. V okrese nenalezneme žádný pětihvězdičkový hotel a oproti tomu je zde vysoký počet penzionů a kempů. Z těchto faktů lze sestavit profil současného návštěvníka okresu, který vyhledává spíše ubytování v přírodě či s rodinnou atmosférou než v luxusních hotelových pokojích. Tento jev je chvalitebný z pohledu trvale udržitelného cestovního ruchu, nicméně pro budoucí rozvoj je nutné zaměřit se také na zvýšení kvality nabízeného ubytování a dalších poskytovaných služeb tak, aby spokojený návštěvník setrval v regionu co nejdéle. V návaznosti na přírodní atraktivity cestovního ruchu je lůžková kapacita v chráněných územích okresu velmi řídká. Obzvláště pak na území přírodního parku Česká Kanada je lůžková kapacita malá, což je pravděpodobně také jedním z důvodu, proč tato lokalita vykazuje i přes své přírodní bohatství nízkou návštěvnost. Chráněná krajinná oblast Třeboňsko nabízí vyšší míru rozmístění lůžkové kapacity, a to zejména v okolí rybníků a dalších vodních ploch. Podmíněné týdenní ubytování ze strany provozovatelů ubytovacích zařízení má velmi významný vliv na průměrný počet přenocování. Na 42
základě rozmístění kulturních předpokladů cestovního ruchu v okrese je možné sledovat, že lůžková kapacita je soustředěna právě v okolí těch nejvýznamnějších atraktivit (zámky a hrady). Nicméně atraktivita těchto historických skvostů není dostatečně velká, aby přiměla návštěvníky k delším pobytům na jejich území. Okres tak ztrácí na potenciálu možných dosažitelných tržeb z cestovního ruchu. S ohledem na hustotu obyvatelstva okresu vévodí zkoumanému území opět Třeboňsko. Nejmenší míra rozmístění v přepočtu na 100 obyvatel je na území přírodního parku Česká Kanada. Zajímavým postřehem je příhraniční oblast okresu. Zde je míra rozmístění lůžkové kapacity oproti jiným částem okresu relativně velká. Nicméně je nutné zdůraznit, že právě v příhraniční oblasti je velmi nízká hustota obyvatel. Český statistický úřad uvádí, že průměrná míra rozmístění lůžkové kapacity je 10,7 lůžek na 100 obyvatel. Z výsledků vlastního šetření však vyplývá, že aktuální míra rozmístění je 15,2 lůžek na 100 obyvatel. Ze zkušenosti vyplývající z metod získávání dat pro účely této práce lze konstatovat, že Český statistický úřad poskytuje podrobné informace o ubytovacích kapacitách nejen v České republice jako celku, ale také na úrovni jednotlivých okresů. Nicméně, jak vyplývá z vlastního šetření, velkým nedostatkem těchto statistik je, že nejsou žádným způsobem evidována data o individuálních ubytovacích kapacitách. Konkrétně ve zkoumaném území tvoří více jak 58 % z celkového počtu ubytovacích zařízení právě ta individuální. Zároveň lůžková kapacita těchto zařízení není zanedbatelná (20 %). Jelikož statistiky ČSÚ jsou postaveny na základě dobrovolného udávání informací o lůžkové kapacitě a její využitelnosti, nelze brát výsledná data ČSÚ za konečná. Z vlastního šetření vyplývá, že okres Jindřichův Hradec nabízí o 1 334 lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních více, než uvádí ČSÚ. Připočteme-li také lůžkovou kapacitu individuálních zařízení, dostáváme údaj 14 056 lůžek, což je o 43 % více, než vyčteme ze souhrnných statistik ČSÚ. S ohledem na veškerá předchozí zjištění je nutné vyzdvihnout, že okres nedisponuje dostatečnou lůžkovou kapacitou v zařízeních kategorie hotel a jeho specializací je ubytování v nižší kategorii. V 21. století potencionální návštěvník předpokládá vyšší standard ubytování a poskytování ubytovacích služeb nejen v hotelích a penzionech, ale také v kempech a chatových osadách, kde má momentálně zkoumané území nedostatky. Jako velký nedostatek okresu lze také definovat neschopnost zaujmout zahraničního 43
návštěvníka, aby prodloužil délku svého pobytu na území okresu a tím využil více služeb cestovního ruchu. Všeobecně je známé, že velkou část na zvyšování tržeb z cestovního ruchu má právě zahraniční klientela. Nicméně o kvalitách a přednostech okresu je v rámci propagace České republiky v zahraničí minimální dostupnost informací a důraz je kladen na jiné turistické oblasti. Velký potenciál okresu je v CHKO Třeboňsko, kde je prostřednictvím zlepšení propagace této oblasti a s důrazem kladeným na lázeňství a rybníkářství možné zvýšit návštěvnost celého regionu a tím i tržeb z cestovního ruchu. Vždyť vyzdvižením celosvětově významného rybníka Rožmberk a přilehlých vodních ploch získá okres větší zájem ze strany cykloturistiky, pěší turistiky a zájemců o rybolov. Zároveň propagací velmi kvalitních léčebných procedur v lázních Třeboň nejen v ČR, ale zejména i v zahraničí, bude okres zajisté odměněn vyšší návštěvností a přiláká na své území více zahraničních turistů. Přírodní park Česká Kanada má obrovský potenciál, který je momentálně potlačován. Zvýšení počtu návštěvníků v tomto regionu může napomoci ke snížení nezaměstnanosti v regionu, k rozvoji dalších služeb a také k růstu kvality těch stávajících. Zároveň by zde mohlo s ohledem na udržitelný cestovní ruch dojít k rozšiřování ubytovacích kapacit, která je na území parku v současné době podprůměrná. Naskýtá se však otázka, zda zvýšení návštěvnosti v regionu a rozšíření ubytovacích kapacit vyššího standardu povede k rozvoji cestovního ruchu a zda se setká s kladnou odezvou od odborníků, zainteresované veřejnosti a řadových občanů okresu Jindřichův Hradec. Je však třeba se o to pokusit a při rozvoji poskytovaných služeb postupovat v souladu s principy trvale udržitelného cestovního ruchu.
44
Seznam zdrojů dat a informací
Knižní zdroje DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: Jihočeský kraj. Vyd. 1. Praha: Knižní Klub, 2008. ISBN 978-802-4220-758. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-716-8901-7. IPSOS, s.r.o. Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch: Jižní Čechy - vyhodnocení etapy Léto 2012. 93 s. MARIOT, P.: Geografia cestovného ruchu. 1. vyd., Bratislava: VEDA, 1983, 252 s. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky. Praha, 2012, 23 s. MUSIL, Martin, Kateřina DUŠÁKOVÁ, Martin LUŠTICKÝ a Jan VORÁČEK. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí. Jindřichův Hradec: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 80-210-4205-2.
Elektronické zdroje o Asociace hotelů a restaurací České republiky http://www.ahrcr.cz/ o Česká Kanada http://www.rudolec.cz/kanad-cz.html) http://www.ceska-kanada.cz/nazev-regionu.html
45
o Česká národní banka http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/bop_czk.h tm o Český statistický úřad http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=39&expand=1& http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=5&expand=1& http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19&expand=1& http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajo/311302-12-q4_2012metodicke_vysvetlivky http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/311302-12-q4_2012-0107 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/311302-12-q4_2012-12 http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/okresy http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jh http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/meziokresni_srovnani http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/1301-11 o Czech Tourism http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ o Hvězdárna prof. Františka Nušla v Jindřichově Hradci http://www.hvezdarnajh.cz/ o Chráněná krajinná oblast Třeboňsko http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1 _oblast_T%C5%99ebo%C5%88sko o Chráněná krajinná území v okrese Jindřichův Hradec http://drusop.nature.cz/ o Jihočeský kraj http://www.nasemesta.cz/jihocesky-kraj/ http://www.kraj-jihocesky.cz/ http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/uvodni-stranka.html
46
o Jihočeská centrála cestovního ruchu http://www.jccr.cz/ o Jindřichohradecká úzkokolejka http://infocentrum.jh.cz/cs/historie-a-pamatky/jindrichohradecka-uzkokolejka.html o Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec http://www.tourism.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113950 o Muzeum čs. opevnění http://www.bunkry-jh.cz/ o Natura 2000 http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php o Okres Jindřichův Hradec http://www.nasemesta.cz/jihocesky-kraj/okres-jindrichuv-hradec/ o Regionální agrární komora Jihočeského kraje http://www.rakjk.cz/jindrichuvhradec/charakteristika.html o Státní hrad a zámek Jindřichů Hradec http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/ o Státní hrad Landštejn http://www.hrad-landstejn.eu/ o Světová organizace cestovního ruchu http://cs.wikipedia.org/wiki/UNWTO o Zámek Červená Lhota http://www.zamek-cervenalhota.eu/
47
Seznam použitých tabulek
Tabulka č. 1:
Kategorie a počet hromadných ubytovacích zařízení v okresech Jihočeského kraje, Jihočeském kraji a České republice k 31. 12. 2011
Tabulka č. 2:
Struktura a počet hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji k 31. 12. 2011
Tabulka č. 3:
Kapacita
hromadných
ubytovacích
zařízení
v okresech
Jihočeského kraje, Jihočeském kraji a České republice k 31. 12. 2011 Tabulka č. 4:
Kapacita hromadných ubytovacích zařízení SO ORP okresu Jindřichův Hradec k 31. 12. 2011
Tabulka č. 5:
Průměrná velikost, kvalita a hustota rozmístění hromadných ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec, Jihočeském kraji a České republice k 31. 12. 2011
Tabulka č. 6:
Průměrná velikost ubytovacího zařízení, pokoje a hustoty rozmístění hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec k 31. 12. 2011
Tabulka č. 7:
Přehled návštěvnosti v České republice, Jihočeském kraji a okresech Jihočeského kraje za rok 2011
Tabulka č. 8:
Přehled návštěvnosti v SO ORP okresu Jindřichův Hradec za rok 2011
Tabulka č. 9:
Průměrná návštěvnost a využití kapacit hromadných ubytovacích zařízení v České republice, Jihočeském kraji, okrese Jindřichův Hradec a SO ORP okresu Jindřichův Hradec za rok 2011
Tabulka č. 10:
Počty ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013
48
Tabulka č. 11:
Počty lůžek ubytovacích zařízení v SO ORP okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013
Tabulka č. 12:
Přehled kategorií lůžek ubytovacích zařízení v okrese Jindřichův Hradec k 31.3.2013
Tabulka č. 13:
Průměrná velikost ubytovacích zařízení a hustota rozmístění lůžkové kapacity v okrese Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013
Tabulka č. 14:
TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšším počtem ubytovacích zařízení k 31. 3. 2013
Tabulka č. 15:
TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšším počtem hromadných ubytovacích zařízení k 31. 3. 2013
Tabulka č. 16:
TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšším počtem individuálních ubytovacích zařízení k 31. 3. 2013
Tabulka č. 17:
TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s nejvyšší kapacitou lůžek v ubytovacích zařízeních k 31. 3. 2013
Tabulka č. 18:
TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s největší kapacitou lůžek vyššího standardu v ubytovacích zařízeních k 31. 3. 2013
Tabulka č. 19:
TOP 5 obcí v okrese Jindřichův Hradec s největší kapacitou lůžek nižšího standardu v ubytovacích zařízeních k 31. 3. 2013
49
Seznam obrazových materiálů a ilustrací
Obr. 1:
Tržby z cestovního ruchu v České republice za rok 2012
Obr. 2:
Grafické znázornění členění předpokladů cestovního ruchu
Obr. 3:
Znázornění polohy okresu Jindřichův Hradec na území ČR
Obr. 4:
Zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v České republice k 31. 12. 2011
Obr. 5:
Zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji k 31. 12. 2011
Obr. 6:
Zastoupení jednotlivých kategorií hromadných ubytovacích zařízení v okresech Jindřichův Hradec k 31. 12. 2011
Obr. 7:
Přehled návštěvnosti hromadných ubytovacích kapacit v České republice za rok 2011
Obr. 8:
Podíl kategorie standardu lůžek v SO ORP okresu Jindřichův Hradec
50
Přílohy
Příloha č. 1:
Databáze ubytovacích zařízení na základě vlastního šetření (viz elektronický nosič dat)
Příloha č. 2:
Ubytovací kapacity v obcích okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013
Příloha č. 3:
Lůžková kapacita na km2 v obcích okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013
Příloha č. 4:
Lůžková kapacita na 100 obyvatel v obcích okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013
Příloha č. 5:
Chráněná krajinná oblast Třeboňsko
51
Příloha č. 2: Ubytovací kapacity v obcích okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013 (zdroj: vlastní šetření)
Příloha č. 3: Lůžková kapacity na km2 v obcích okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013 (zdroj: vlastní šetření)
Příloha č. 4: Lůžková kapacita na 100 obyvatel v obcích okresu Jindřichův Hradec k 31. 3. 2013 (zdroj: vlastní šetření)
Příloha č. 5: Chráněná krajinná oblast Třeboňsko (zdroj: Správa CHKO Třeboňsko, dostupné z http://www.trebonsko.ochranaprirody.cz)