VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2014 MAREK PETRÁŠ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2014

MAREK PETRÁŠ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE / TITLE OF THESIS Ocenění podniku EP ENERGY TRADING, a.s. The valuation of the company EP ENERGY TRADING, a.s.

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Říjen 2014

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA Ing. Marek Petráš / MBA 28

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE Ing. Miroslav Špaček, Ph.D., MBA

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo:

___________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


SOUHRN 1. Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo představit a ocenit společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Účelem ocenění bylo zjištění tržní hodnoty pro účel prodeje nejmenovanému kupujícímu. Ocenění bylo zpracováno z pohledu investora a předmětem ocenění byl podnik EP ENERGY TRADING, a.s. Ocenění bylo provedeno k 1. 1. 2013. Navíc byl přidán smyšlený předpoklad finanční kompenzace pro vykoupení minoritního akcionáře Daniela Křetínského (ovládá 20% společnosti) pro získání majoritního podílu v podniku. Pokud by byl odkoupen jedním ze dvou dalších akcionářů PPF nebo J&T (každý ovládá 40% společnosti). 2. Výzkumné metody: V práci byla uplatněna metoda srovnání několika dalších oceňovacích metod. Byla to majetková metoda na základě účetní hodnoty, tržní metoda prostřednictvím metody ocenění na základě odvětvových multiplikátorů a výnosová metoda pomocí metody diskontovaného peněžního toku (DCF) ve variantě FCFF (angl. free cash flow to firm). Dále byly použity metody pozorování, analýzy, indukce a syntézy získaných finančních informací. Pro ocenění byla použita metoda matematická a modelování. 3. Výsledky výzkumu/práce: Konečná hodnota ocenění zjištěná pro tržní hodnotu EP ENERGY TRADING, a.s. pro předmět prodeje nejmenovanému kupujícímu odpovídá výsledné výnosové hodnotě DCF ve variantě FCFF. Tato výnosová metoda nejvíce reprezentuje skutečnou tržní hodnotu podniku. Tržní a majetková metoda byly jen pomocnými metodami ocenění, ale podpořily dostatečně výsledek získaný danou výnosovou metodou. Byla stanovena tržní hodnota za 20% minoritní podíl s prémií za možnost kontrolovat chod firmy (navýšená až o 50%), pokud by byl odkoupen jedním ze dvou dalších akcionářů PPF nebo J&T (každý ovládá 40% společnosti). 4. Závěry a doporučení: Podnik je velmi dobrou koupí pro nového potenciálního investora, protože předmět podnikání prodej elektrické energie a zemního plynu spadá do odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Toto odvětví je výnosově nad průměrnými hodnotami celého průmyslu v rentabilitě aktiv, vlastního jmění a tržeb dle údajů Českého statistického úřadu od roku 2008 do roku 2011. To přináší společnosti její větší atraktivitu a potenciál pro zvyšování jejich tržeb a výnosnosti v odvětví s naprosto volným trhem bez překážek v podnikání. KLÍČOVÁ SLOVA Tržní hodnota, princip pokračujícího podniku, strategická analýza, generátory hodnoty, finanční plán, diskontovaný peněžní tok, firma jako celek, volný peněžní tok pro firmu.



SUMMARY 1. Main objective: The aim of this thesis was to present and evaluate the company EP ENERGY TRADING, a.s. The purpose of this valuation was to determine the market value for the purpose of sale to an unnamed buyer. This valuation was handled from the perspective of the investor of the company EP ENERGY TRADING, a.s. The valuation was made as at 1. 1. 2013. Additionally theoretical assumption of the financial compensation was added for redemption of the minority shareholder Daniel Křetínský that controls 20% of the company. If this minority share would be bought by one of two shareholders PPF or J&T (each control 40% of the company). 2. Research methods: There was implemented a method of comparing several other valuation methods. It was the asset value approach based on the book value method, the market value approach based on method sectorial multipliers and earning value approach using the discounted cash flow method (DCF) in the variant of FCFF (free cash flow to firm). Other methods were observation, analysis, synthesis, induction from obtained financial information. The mathematical modelling was applied for the valuation method. 3. Result of research: The final value of valuation was determined for the market value of EP ENERGY TRADING, a.s. for purpose of sale to an unnamed buyer. It was represented by the earning value approach for the discounted cash flow method in the variant of FCFF. This earning value approach most represents the real market value of the company. The asset based approach and market value approach were only supporting valuation methods, but approved the final result obtained with the earning value approach. There was estimated the market value of the 20% minority share with the premium for the ability to control operation of the company (plus up to 50%) if this minority share would be bought by one of two shareholders PPF or J&T. 4. Conclusions and recommendation: The company is a very good purchase for a potential new investor, because the main subject of the business is selling of electricity and natural gas that falls into the sector of the production and distribution of electricity, gas, steam and air conditioning supply. This sector has profitability higher than industry´s average in return on assets, equity and revenues according to the Czech Statistical Office data (ČSÚ) from 2008 to 2011. It is bringing greater attractiveness and potential gain for revenues and profitability in the sector with nearly free market without business barriers. KEYWORDS Market Value, principle of going concern, strategic analysis, generators of values, financial plan, discounted cash flow, entity approach, free cash flow to firm. JEL CLASSIFICATION M21 - Business Economics M41 - Accounting Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Jméno a příjmení:

Marek Petráš

Studijní program:

Master of Business Administration

Studijní obor:

Master of Business Administration

Studijní skupina:

MBA 28

Téma:

Oceňování podniku s přihlédnutím k vynuceným transakcím (vytěsňování, vyvlastňování, odchod z firmy) 1. Úvod, cíl práce. 2. Použitá metodologie. 3. Oceňování podniku a jeho ekonomický a právní kontext. Vynucené transakce a jejich charakteristika. 4. Metodologické přístupy k oceňování podniků a jejich kritické srovnání. 5. Představení oceňovaného podniku. Volba oceňovací metody a její zdůvodnění. 6. Konstrukce valuačního modelu, diskuse jednotlivých parametrů tohoto modelu. 7. Prezentace výsledků. 8. Shrnutí a zobecnění poznatků a závěrů vyplývajících z provedené valuace firmy. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. přep. A roz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 745 s. ISBN 978-80-7179-712- 8. MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přep. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 9788071795292. KRABEC, T. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: Grada, 2009. 264 s. ISBN 978-80-247-2865-0. MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. DAMODARAN, A. Damodaran on Valuation: Security Analysis for Investment and Corporate Finance. Wiley. 464 p. ISBN 9780471304654. Ing. Miroslav Špaček, Ph.D., MBA

Zásady pro vypracování (stručná osnova práce):

Seznam literatury: (alespoň 4 zdroje)

Vedoucí práce:

Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor

V Praze dne 1. 9. 2013

Milan Žák


Digitálně podepsal Milan Žák DN: c=CZ, cn=Milan Žák, o=Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s., [email protected], serialNumber=ICA - 10107655 Datum: 2013.08.30 15:06:18 +02'00'


Contents 1 Úvod ........................................................................................................................................ 1 2 Teoreticko-metodologická část ............................................................................................. 3 2.1

Metodika diplomové práce............................................................................................ 3

2.2

Oceňování podniku a jeho ekonomický a právní kontext ............................................. 4

2.2.1

Obecné základy pro ocenění firmy ....................................................................... 4

2.2.2

Právní předpisy pro ocenění firmy ........................................................................ 4

2.2.3

Kategorie hodnoty ................................................................................................. 5

2.3

Vynucené transakce a jejich charakteristika ................................................................. 6

2.3.1

Minoritní akcionáři a jejich ochrana v legislativě ČR .......................................... 6

2.3.2

Oceňování při squeeze-out .................................................................................... 7

2.3.3 Mimořádné diskonty a prémie při ocenění firmy (např. diskont za minoritu, diskont za obchodovatelnost atd.) ........................................................................................ 7 2.4

Metodologické přístupy k oceňování podniků a jejich kritické srovnání ..................... 8

2.4.1

Přehled metod pro finanční ocenění firmy ............................................................ 8

2.4.2

Postup při ocenění firmy ....................................................................................... 9

2.4.3

Finanční analýza ................................................................................................. 12

2.4.4

Poměr vyjádření ukazatelů .................................................................................. 12

2.4.5

Ukazatelé - rentabilita (Profitability Ratios) ....................................................... 13

2.4.6

Ukazatelé - likvidita (Liquidity Ratios) .............................................................. 13

2.4.7

Ukazatelé - aktivita (Activity Ratios) ................................................................. 13

2.4.8

Ukazatelé - zadluženost (Leverage Ratios) ......................................................... 13

2.4.9

Ukazatelé - tržní hodnota (Market Value Ratios) ............................................... 14

2.4.10

Bankrotní model - Altmanova analýza ............................................................... 14

2.4.11

Bonitní model - Kralickův quicktest ................................................................... 15

2.5

Volba oceňovací metody a její zdůvodnění ................................................................ 15

2.5.1

Metody založené na analýze majetku ................................................................. 15

2.5.2

Metody založené na analýze trhu ........................................................................ 15

2.5.3

Ocenění na základě analýzy výnosů ................................................................... 16

2.6

Konstrukce valuačního modelu, diskuse k jednotlivým parametrům tohoto modelu . 18

2.6.1

Technika propočtu hodnoty firmy a volba časového horizontu .......................... 18

2.6.2

Pokračující hodnota s diskontovanými peněžními příjmy .................................. 19

2.6.3

Hodnota podniku ................................................................................................. 21

3 Praktická část ....................................................................................................................... 25 3.1

Obecné údaje o společnosti ......................................................................................... 25 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 3.1.1 3.2

Předmět podnikání společnosti ........................................................................... 25

Strategický analýza ..................................................................................................... 26

3.2.1

Vymezení trhu ..................................................................................................... 26

3.2.2

Rozbor vnějšího potenciálu ................................................................................. 33

3.2.3

Rozbor vnitřního potenciálu................................................................................ 34

3.2.4

SWOT analýza .................................................................................................... 35

3.2.5

Hodnocení atraktivity trhu .................................................................................. 35

3.2.6

Hodnocení konkurenční síly ............................................................................... 38

3.2.7

Hodnocení perspektivnosti EP ENERGY TRADING ........................................ 39

3.3

Finanční analýza ......................................................................................................... 39

3.3.1

Ukazatelé - rentabilita (Profitability Ratios) ....................................................... 40

3.3.2

Ukazatelé - likvidita (Liquidity Ratios) .............................................................. 40

3.3.3

Ukazatelé - aktivita (Activity Ratios) ................................................................. 41

3.3.4

Ukazatelé - zadluženost (Leverage Ratios) ......................................................... 41

3.3.5

Ukazatelé - tržní hodnota (Market Value Ratios) ............................................... 41

3.3.6

Ukazatelé - produktivita práce (Productivity Ratios).......................................... 41

3.3.7

Bankrotní model - Altmanova analýza ............................................................... 42

3.3.8

Bonitní model - Kralickův quicktest ................................................................... 42

3.4

Rozdělení aktiv na provozně nepotřebná a potřebná .................................................. 43

3.5

Prognóza generátorů hodnoty společnosti .................................................................. 44

3.5.1

Prognóza tržeb..................................................................................................... 44

3.5.2

Prognóza provozní ziskové marže ...................................................................... 45

3.5.3

Prognóza pracovního kapitálu ............................................................................. 46

3.5.4

Prognóza rentability provozně nutného investovaného kapitálu......................... 47

3.6

Finanční plán............................................................................................................... 48

3.6.1

Finanční plán výkazu zisků a ztrát ...................................................................... 48

3.6.2

Finanční plán rozvahy ......................................................................................... 51

3.7

Stanovení oceňovací metody ...................................................................................... 52

3.7.1

Určení diskontní míry ......................................................................................... 53

3.7.2

Metody na základě analýzy výnosů .................................................................... 55

3.7.3

Metody na základě analýzy majetku ................................................................... 57

3.7.4

Metody založené na analýze trhu ........................................................................ 57

3.7.5

Hodnota podniku ................................................................................................. 58

4 Závěr ..................................................................................................................................... 60


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 62 Seznam příloh ............................................................................................................................... I



Seznam zkratek ASA BVS CAPM CF ČEPS ČNB ČR ČSÚ DCF EBIT ERP ERÚ EU EV EVA EVS FCFE FCFF IDW IPO IVS IVSC KPVH NACE NOPAT NOPBT OPE PEST PH ROA ROE ROS SWOT TEGoVA US PAP USA WACC

American Society of Appraisers Business Valuation Standards Capital Asset Pricing Model Cash flow Česká elektrizační přenosová soustava Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad Discounted cash flow = Diskontovaný peněžní tok Earnings before interest and tax = Zisk před úroky a daní Equity Risk Premium = Prémie za riziko Energetický regulační úřad Evropská unie Enterprise value = Hodnota podniku Economic value added = Metoda ekonomické přidané hodnoty European Valuation Standards Free cash flow to equity = Volný peněžní tok pro vlastníky Free cash flow to firm = Volný peněžní tok pro firmu Institut der Wirtschaftsprüfer Initial public offerings = Veřejná nabídka akcií International Valuation Standards International Valuation Standards Council Korigovaný provozní zisk po upravených daních OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností Net operating profit after tax = Čistý operační zisk po dani Net operating profit before tax = Čistý operační zisk před daní Operátor trhu s elektřinou Politická, ekonomická, sociální a technologická analýza Pokračující hodnota Rentabilita aktiv Rentabilita vlastního jmění Rentabilita tržeb Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats The European Group of Valuers Associations Uniform Standards of Professional Appraisal Practice United States of America Weighted Average Cost of Capital



Seznam tabulek Tabulka 1 Informace o tržbách společnost EP ENERGY TRADING, a.s. ................................ 27 Tabulka 2 Nejdůležitější dodavatelé elektřiny a zemního plynu podle tržeb a zisku za rok 2012 v ČR ............................................................................................................................................ 28 Tabulka 3 Nejdůležitější dodavatelé elektřiny podle počtu zákazníků za rok 2012 v ČR .......... 29 Tabulka 4 Nejdůležitější dodavatelé zemního plynu podle počtu zákazníků za rok 2012 v ČR 29 Tabulka 5 Spotřeba elektřiny brutto v ČR .................................................................................. 30 Tabulka 6 Spotřeba zemního plynu v ČR ................................................................................... 30 Tabulka 7 Spotřeba elektřiny brutto po měsících v ČR .............................................................. 31 Tabulka 8 Spotřeba elektřiny brutto v sektorech národního hospodářství v ČR ........................ 31 Tabulka 9 Spotřeba elektřiny brutto v hospodářských sektorech po krajích ČR v roce 2012 .... 32 Tabulka 10 Spotřeba zemního plynu po měsících v ČR ............................................................. 32 Tabulka 11 Spotřeba zemního plynu v jednotlivých krajích ČR ................................................ 33 Tabulka 12 Vývoj sazby daně pro právnické osoby v ČR .......................................................... 33 Tabulka 13 Vývoj HDP v ČR ..................................................................................................... 34 Tabulka 14 Vývoj inflace v ČR .................................................................................................. 34 Tabulka 15 Vývoj měnového kurzu v ČR .................................................................................. 34 Tabulka 16 Rentabilita aktiv, vlastního jmění a tržeb................................................................. 36 Tabulka 17 Bankrotní model – Altmanova analýza (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 147) ................ 42 Tabulka 18 Bonitní model – Kralickův quicktesk (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 153)................... 42 Tabulka 19 Ukazatel peněžní likvidity ....................................................................................... 43 Tabulka 20 Propočet provozně nutných peněžních prostředků .................................................. 43 Tabulka 21 Provozně nutný investovaný kapitál ........................................................................ 44 Tabulka 22 Korigovaný provozní výsledek hospodaření............................................................ 44 Tabulka 23 Analýza a prognóza tržeb......................................................................................... 45 Tabulka 24 Prognóza ziskové marže shora ................................................................................. 45 Tabulka 25 Prognóza ziskové marže zdola ................................................................................. 45 Tabulka 26 Doba obratu ve dnech počítáno k tržbám................................................................. 46 Tabulka 27 Prognóza ukazatele peněžní likvidity ...................................................................... 47 Tabulka 28 Prognóza nutných peněžních prostředků ................................................................. 47 Tabulka 29 Prognóza upraveného pracovního kapitálu .............................................................. 47 Tabulka 30 Zisková marže a korigovaný provozní výsledek po odpisech a upravené dani ....... 48 Tabulka 31 Rentabilita investovaného kapitálu a provozně nutného kapitálu ............................ 48 Tabulka 32 Prognóza daně z příjmu ........................................................................................... 48 Tabulka 33 Výnosy a náklady spojené provozní činností – hlavní činnost ................................ 49 Tabulka 34 Prognóza nákladových úroků ................................................................................... 49 Tabulka 35 Výnosy a náklady spojené s neprovozním majetkem – vedlejší činnost ................. 49 Tabulka 36 Prognóza celkového výsledku hospodaření ............................................................. 49 Tabulka 37 Finanční plán – výkaz zisků a ztrát .......................................................................... 50 Tabulka 38 Finanční plán – rozvaha aktiva ................................................................................ 51 Tabulka 39 Finanční plán – rozvaha pasiva ................................................................................ 52 Tabulka 40 Náklady na vlastní kapitál metodou CAMP s rizikovou prémií země ..................... 54 Tabulka 41 WACC – průměrné vážené náklady kapitálu ........................................................... 55 Tabulka 42 DCF - FCFF – volné cash flow pro první fázi ......................................................... 56 Tabulka 43 Korigovaný provozní výsledek hospodaření pro první rok druhé fáze .................... 56 Tabulka 44 Stanovení pokračující hodnoty přes parametrický vzorec ....................................... 56 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 45 Metody na základě analýzy výnosů – DCF – FCFF ocenění k 1. 1. 2013 a stanoveni hodnoty minoritního podílu ........................................................................................................ 57 Tabulka 46 Metody na základě analýzy majetku - účetní hodnota ............................................. 57 Tabulka 47 Metody založené na analýze trhu – metoda odvětvových násobitelů ...................... 58 Tabulka 48 Ocenění společnosti přes metodu odvětvových násobitelů ...................................... 58 Tabulka 49 Porovnání jednotlivých metod ocenění společnosti ................................................. 59

Seznam obrázků Obrázek 1 Matice General Electric (Veber, 2009, s. 531) .......................................................... 10 Obrázek 2 Metoda SWOT při koncipování strategií (Veber, 2009, s. 535) ................................ 11 Obrázek 3 Schéma Porterova modelu (Zuzák, 2011, s. 66) ........................................................ 12 Obrázek 4 Metoda SWOT (Veber, 2009, s. 535)........................................................................ 35 Obrázek 5 Hodnocení atraktivity trhu (Mařík, 2011, s. 89) ........................................................ 37 Obrázek 6 Hodnocení konkurenční síly (Mařík, 2011, s. 91) ..................................................... 38 Obrázek 7 Matice k ohodnocení perspektivnosti podniku (Mařík, 2011, s. 93) ......................... 39

Seznam grafů Graf 1 Spotřeba elektřiny brutto v ČR ........................................................................................ 30 Graf 2 Spotřeba zemního plynu v ČR ......................................................................................... 31

Seznam příloh Příloha 1 Horizontální analýza rozvahy EP ENERGY TRADING, a.s. ........................................ I Příloha 2 Horizontální analýza výsledovky EP ENERGY TRADING, a.s. ................................ III Příloha 3 Vertikální analýza rozvahy EP ENERGY TRADING, a.s. .......................................... IV Příloha 4 Vertikální analýza výsledovky EP ENERGY TRADING, a.s. .................................... VI Příloha 5 Poměrové ukazatele EP ENERGY TRADING, a.s. (Kislingerová, 2010, s. 101 – 115) .................................................................................................................................................... VII Příloha 6 Rozvaha EP ENERGY TRADING, a.s. ..................................................................... VIII Příloha 7 Výkaz zisků a ztrát EP ENERGY TRADING, a.s. ....................................................... X



1 Úvod Pro téma autorovy diplomové práce byla z důvodu profesního zájmu vybrána jedna důležitá středně velká společnost působící na nově vzniklém liberalizovaném trhu v oblasti energetiky. Jedná se obchodní společnost EP ENERGY TRADING, a.s., která se zabývá prodejem elektřiny a plynu. Navíc významnost oceňování podniku úzce souvisí s celou řadou transakcí, které nabývají v dnešní době stále více na důležitosti. Jedná se například o fúzi, akvizici, prodej firmy, odchod a vstup společníka do firmy, rozdělení podniku, nepeněžitý vklad do firmy, změnu právní formy, daňové účely, poskytnutí zástavy k úvěru, ocenění majetkového podílu pro účely dědického řízení atd. Energetika jako jedna z nejvýznamnějších oblastí průmyslu v České republice byla ovlivněna pozitivně procesem liberalizace trhu s plynem a elektřinou. Dopomohl tomu nový Energetický zákon č. 458 z roku 2000. Kde cena přenosu a distribuce byla oddělena od konečné ceny silové elektřiny. Cena za přenos je regulována a prováděna Českou elektrizační přenosovou soustavou (ČEPS). ČEPS společně s operátorem trhu s elektřinou (OPE) provádí také krátkodobý trh s elektřinou. Energetický regulační úřad (ERÚ) zastupuje stát a stanovuje tuto cenu za přenos energie. Cena za výrobu je cenou tržní ovlivněnou konkurenčním prostředím na trhu. Konkurenční trh je zastoupen celou řadou významných prodejců elektřiny a plynu. Obchodníci začali přicházet v roce 2002, kdy byl významně přeměněn trh s energií. Trh byl v roce 2005 kromě domácností otevřen všem odběratelům. Domácnosti dostali volný přístup na neregulovaný trh až v roce 2006. Největším hráčem na trhu je ČEZ Prodej, s.r.o., který ovládá přibližně 56% trhu s elektřinou a 8% trhu s plynem. Jedná se pouze o orientační vymezení počtu odběratelů za rok 2012, protože v liberalizovaném trhu se díky skoro dokonalé konkurenci neustále mění počty zákazníků u jednotlivých obchodníků. Nejvýznamnějším dodavatelem plynu je společnost RWE Energie, a.s., která ovládá 67% trhu s plynem a pouze 2% trhu s elektřinou. Mezi další významné společnosti v rozsahu tržeb za rok 2012 patří E. ON DISTRIBUCE, a.s, Pražská energetika a.s., Pražská plynárenská, a.s., LUMIUS, s.r.o., BOHEMIA ENERGY entity s.r.o., CENTROPOL ENERGY, a.s., LUMEN ENERGY a.s., ČESKÁ ENERGIE, a.s., VEMEX Energie a.s., RIGHT POWER ENERGY, s.r.o. a další. V této diplomové práci sledovaný podnik EP ENERGY TRADING, a.s. se zařadil na pomyslnou sedmou příčku v rozsahu tržeb za rok 2012. Cílem této diplomové práce bylo představit a ocenit společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Účelem tohoto ocenění bylo zjištění tržní hodnoty pro předmět prodeje nejmenovanému kupujícímu. Ocenění bylo zpracováno z pohledu investora a předmětem ocenění byl tento podnik. Ocenění bylo provedeno k 1. 1. 2013. Tato diplomová práce čerpá i s autorovy seminární práce z roku 2013 na téma finanční rozbor společnosti EP ENERGY TRADING. Zde bylo zhodnoceno finanční zdraví této společnosti. Zabývala se rozborem jednotlivých poměrových ukazatelů. Tyto výsledky vedly ke konkrétním závěrům pro dané poměrové ukazatele. Celkové vyhodnocení firmy bylo rozšířeno o výpočty bonitního a bankrotního modelu. Poměrové ukazatele, Kralickův quicktest a Altmanova analýza potvrdili důležitou podmínku pro toto ocenění - pokračující fungující podnik. Nakonec byla určena celková hodnota oceňovaného podniku pro nového neznámého kupce. Navíc byl přidán smyšlený předpoklad finanční 1


kompenzace pro vykoupení minoritního akcionáře Daniela Křetínského, který ovládá 20% společnosti. Dalšími dvěma stejně rovnými vlastníky s obdobným 40% podílem jsou společnosti PPF a J&T. Tato domněnka určuje předpoklad výše náhrady za tento 20% podíl, pokud by jedna společnost chtěla převzít celkovou kontrolu a stát se majoritním vlastníkem. Majoritní akcionář má právo vytěsnit minoritního akcionáře, pokud dosáhl alespoň 90% na hlasovacích právech a základním kapitálu firmy. Tato situace není možná při současných akcionářských podílech ve společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Diplomová práce je složena z teoretické a praktické části. První část obsahuje teorii a pojmy, které pomohou pochopit jednotlivé kroky vedoucí k celkovému ocenění firmy. V praktické části se dozví čtenář více o této společnosti a bude provedena strategická analýza s předpovědí firemních tržeb pro budoucí finanční plán. Finanční analýza pomohla určit princip pokračujícího podniku. Dále jsou stanoveny generátory hodnoty a výpočty pomocí diskontovaných peněžních toků (DCF) jako je volný peněžní tok pro firmu (FCFF). Jako doplňková metoda je použita technika odvětvových násobitelů a účetní hodnota. Velkým pomocníkem zde byly stránky Damodarana, kde se nachází aktuální data důležitá pro ocenění firmy. Konečná hodnota podniku je velmi ovlivněna účelem ocenění, předpoklady a zvolenou metodou. V příloze této diplomové práce naleznete jednotlivé firemní auditované rozvahy, výkazy zisků a ztrát a tabulky.

2


2

Teoreticko-metodologická část

2.1

Metodika diplomové práce

Výsledkem této diplomové práce bylo představit a ocenit společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Diplomová práce byla napsána pomocí primárních a sekundárních zdrojů. Finanční výkazy tohoto podniku byly použity jako primární zdroj. Tento zdroj zahrnuje výroční zprávy od roku 2008 do roku 2012 včetně výroku auditora a účetní závěrky. Podnikové dokumenty bylo možné získat oficiálně z internetových stránek justice anebo z obchodních internetových stránek tohoto podniku. Pro validaci modelu ocenění a prognózu budoucího cash flow byly použity data společnosti z dostupných interních firemních materiálů. Druhým důležitým podkladem pro zpracování této diplomové práce byly sekundární zdroje. Převážně je zde zahrnuta důležitá odborná literatura. Posledním významným pomocníkem pro čerpání informací byly důvěryhodné internetové servery. Jedná se hlavně o stránky České národní banky, Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu, kde se nachází detailní informace o trhu s elektrickou energií a zemním plynem v České republice. Téma ocenění podniku vzrůstá v dnešní době na oblibě a tato znalost se stává manažerskou nutností. Věnuje se mu v různé míře hodně autorů. Čtenář může najít celou řadu odborných knih na toto téma. Každá kniha se zabírá touto problematikou jen do určité hloubky. Především se tato diplomová práce orientovala na nejnovější odborné výtisky. Většina autorů se dívá na toto téma stejnýma očima. Hlavní autorem a nejznámějším odborníkem na téma metody oceňování podniku je Mařík (2011). Dalším velmi významným autorem je Kislingerová (2010). Zbytek autorů používá podobné nebo trochu jinak upravené techniky. Metody se mohou lišit v některých krocích. Proto byli použiti oba autoři pro hlavní metodiku postupu v této diplomové práci. Ostatní autoři byli využiti pro obohacení daného tématu v jednotlivých sekcích. Jedná se o Krabce (2009), Marka (2009), Špačka (2012) apod. Významným zdrojem byly stránky Damodarana, které jsou nezbytné pro správné ocenění podniku. V práci byla uplatněna metoda srovnání několika dalších oceňovacích metod. Byla to majetková metoda na základě účetní hodnoty, tržní metoda prostřednictvím metody ocenění na základě odvětvových multiplikátorů a výnosová metoda pomocí metody diskontovaného peněžního toku (DCF) ve variantě FCFF (angl. free cash flow to firm). Dále byly použity metody pozorování, analýzy, indukce a syntézy získaných finančních informací. Pro konečné ocenění byla použita metoda matematická a modelování. Pozorování zjišťuje určité cílevědomé skutečností. Využito v oblasti finančních výkazů a statistických údajů v rámci strategické a finanční analýzy. Analýza myšlenkově rozkládá zkoumaný předmět na jednotlivé části, které se stávají podstatou dalšího zkoumání. Použita během strategické, finanční a oceňovací analýzy. Indukce vyvození obecného závěru na základě mnoha jednotlivých poznatků. V práci se jedná o zpracování statistických a finančních dat za určité období. Syntéza je myšlenkové sjednocení jednotlivých částí v určitý celek. Vypracování celkového ocenění a závěrů 3


v jednotlivých částech jako strategická analýza, finanční analýza, finanční plán apod. Matematická metoda vyjadřuje jevy a vztahy mezi nimi univerzálním matematickým jazykem. Modelování používá různé druhy modelů k řešení problémů. Výsledné ocenění tohoto podniku bylo stanoveno pomocí modelu a matematických operací. Pro celkovou strukturu této diplomové práce byla využita systematická metoda. Tím byla objasněna všechna teoretická témata a pojmy na začátku práce. Dále práce přešla přes praktickou část k definitivnímu závěru s příslušným splněním cílů práce.

2.2 2.2.1

Oceňování podniku a jeho ekonomický a právní kontext Obecné základy pro ocenění firmy

Podnik je definován dle profesora Maříka (2011, s. 15) v obchodním zákoníku v § 5 jako: „…soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná…“ Podnikatel je definován jako samostatný právní subjekt, který vyvíjí činnost na svoji odpovědnost a svým jménem (Hyršlová, Klečka, 2010, s. 6). Hladiny hodnoty firmy (Mařík, 2011, s. 16) jsou důležité pro vlastní ocenění. Je zde hodnota brutto a hodnota netto firmy. Hodnota brutto je celkovou hodnotou podnikatelské jednotky a vyjadřuje hodnotu pro vlastníky i věřitele. Hodnota netto určena vlastníkům zahrnuje ocenění vlastního kapitálu, ale to vždy nemusí souhlasit s jeho účetním pojetím. 2.2.2

Právní předpisy pro ocenění firmy

Smyslem a cílem řízení firmy je vybudování konkurenceschopného podniku, který splňuje a naplňuje řádně právní předpisy v dané zemi (Marinič, 2008, s. 162). Zákonné regulace oceňování firmy v České republice jsou velmi dobře popsaný v knize Krabce (2009, s. 169 – 173). Tento autor má obdobný názor jako Mařík (2011). Autor Mařík (2011, s. 18 – 19) popisuje situaci v oblasti oceňování následovně, že neexistuje v České republice žádný předpis nebo zákon, který je obecné závazný. Ekonomická teorie je jediným vodítkem pro současné oceňovatele v České republice. Zcela jiná situace je na Slovensku, kde se znalci při oceňování podniku musí řídit závaznou vyhláškou o všeobecné hodnotě majetku, kterou vydává Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky. Pro pouze vymezený okruh případů se používají v praxi České republiky následující předpisy. Pro oceňování v rámci zákona o konkurzu a vyrovnání (zákona č. 328/1991 Sb.) byl použit Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR. Zákon o konkurzu a vyrovnání byl nahrazen Zákonem o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) č. 182/2006 Sb. Další předpis je metodický pokyn České národní banky dříve Komise pro cenné papíry. Je důležitý pro znalecké posudky předkládané České národní bance pro doložení 4


přiměřenosti ceny akcií při povinných nabídkách na odkoupení minoritních podílů, při sqeeze-outs apod. Tento pokyn byl nahrazen Informací ČNB k oceňování účastnických cenných papírů pro účely povinných nabídek převzetí, veřejných návrhů smlouvy a vytěsnění. Národní standardy některých zemí, Evropské a Mezinárodní oceňovací standardy (Mařík, 2011, s. 19). Patří sem Mezinárodní oceňovací standardy vydávané výborem pro Mezinárodní oceňovací standardy (IVS – International Valuation Standards od IVSC – International Valuation Standards Council). Evropské oceňovací standardy vydané Evropskou skupinou odhadcovských asociací (EVS – European Valuation Standards od TEGoVA – The European Group of Valuers Associations). Americké oceňovací standardy zpracované Americkou společností odhadců včetně standardů pro oceňování podniku (US PAP – Uniform Standards of Professional Appraisal Practice od ASA – American Society of Appraisers včetně BVS – Business Valuation Standards). Německý standard IDW S1 vydaný institutem německých auditorů (IDW – Institut der Wirtschaftsprüfer). Autor Krabec (2009, str. 175) doplňuje výše zmíněné mezinárodní oceňovací standardy o silný důraz na koncept Fair Value v rámci IFRS. IVSC si pokládá za cíl použít koncepty pro dostatečně robustní oceňovací standardy. Férová hodnota je vymezena jako částka, při které se může aktivum směnit mezi nezávislými a informovanými stranami, kteří mají o transakci zájem. 2.2.3

Kategorie hodnoty

Základní princip oceňování firem leží na podnikatelích, kteří si jednou položí otázku jakou hodnotu má vlastně jejich podnik (Marek, 2009, s. 527). Autor Mařík (2011, s. 20 – 34) zdůrazňuje, že objektivní hodnota podniku neexistuje. Rozlišují se čtyři základní přístupy k oceňování podniku. Jedná se o tržní hodnotu, subjektivní hodnotu (tj. investiční hodnota), objektivizovanou hodnotu a komplexní přístup na základě Kolínské školy. Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn mezi nezávislým kupujícím a prodávajícím k datu ocenění. To vše bez jakéhokoliv nátlaku při dostatečné informovanosti. Investiční hodnota je hodnota majetku pro stanovený investiční cíl pro konkrétního investora či investory. Investiční hodnota nesmí být nahrazována tržní hodnotou investičního majetku. Objektivizovaná hodnota představuje jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou hodnotu. Hodnota je stanovena za předpokladu pokračujícího konceptu nezměněného podniku a realistického očekávání. Kolínská škola zastává názor, že ocenění se musí modifikovat dle obecných funkcí pro výsledky uživatele. Nalezneme zde několik základních funkcí oceňování. Patří sem funkce poradenská, rozhodčí, argumentační, komunikační a daňová. Mezi další netržní kategorie hodnoty patří férová hodnota (fair value), speciální hodnota (special value), synergická hodnota (synergistic value), hodnota pokračujícího podniku (going concern value), likvidační hodnota (liquidation value), zbytková hodnota (salvage value) a vnitřní hodnota (intrinsic value). Férová hodnota vyžaduje odhad ceny spravedlivě určené mezi nezávislými stranami při objasnění nevýhod a výhod získaných z této transakce. Speciální hodnota je částka nad tržní hodnotou vyjadřující konkrétní vlastnosti aktiva odrážející tuto hodnotu pro speciálního kupujícího. Synergická hodnota je vytvořena kombinací více majetkových podílů se získanou vyšší hodnotou, 5


než je součet jednotlivých podílů. Hodnota pokračujícího podniku odpovídá převodu firmy jako funkční provozní jednotky. Likvidační hodnota určuje ukončení provozu v důsledku odprodeje funkčních částí firmy. Zbytková hodnota vyjadřuje hodnotu majetku na konci životnosti, pro který byla vyrobena. Vnitřní hodnota vypovídá o částce, kterou investor považuje za reálnou hodnotu vlastnického podílu při současné skutečnosti. Srovnání základních přístupů k ocenění (Mařík, 2011, s. 34 – 35). Investiční hodnota (subjektivní ocenění) zahrnuje hodnotu podniku pro konkrétní subjekt. Postavena na budoucnosti a ovlivněna individuálním očekáváním. Subjektivní přístup se používá při situaci prodeje či koupě podniku, jestli je pro subjekt transakce výhodná. Další situací je pro vlastníka si udělat představu o rozhodnutí ohledně sanace nebo likvidace podniku. Hodnota nezávislá na konkrétním subjektu se týká tržní hodnoty (objektivizovaného ocenění). Objektivizované ocenění leží na nesporných faktech a současnosti. Tržní hodnota představuje průměrné očekávání trhu v budoucnosti a zahrnuje následující situaci. Jedná se o situaci zavedení společnosti na burzu a prodej podniku, kde vlastník chce znát odhad ceny před vlastním prodejem. Objektivizované ocenění vypovídá o situaci dle prokazatelnosti a současného stavu. Zahrnuje současnou reálnou bonitu společnosti a možné poskytnutí úvěru. Nejlépe se řeší situace prodeje společnosti a důležité podnikové transformace pomocí rozhodčí hodnoty tedy Kolínské školy. Tyto zájmy jednotlivých stran je nutno vyvažovat v takovémto případě. Další názory na tržní hodnotu firmy mají tito autoři. Marek (2009, s. 529) považuje tržní hodnotu v mezinárodní firmě za hlavní cílovou hodnotu pro odhadce aktiv. Krabec (2009, s. 235) zase potvrzuje existenci tržní hodnoty firmy, ale trvá na splnění všech podmínek definovaných v rámci standardizace.

2.3 Vynucené transakce a jejich charakteristika 2.3.1

Minoritní akcionáři a jejich ochrana v legislativě ČR

Hlavně z hlediska ceny Česká republika (Mařík, 2011, s. 450) zohledňuje transakce mezi majoritními a minoritními akcionáři. Jedná se převážně o otázku vytěsnění minoritních akcionářů neboli squeeze-out. V obchodním zákoníku pojmenováno jako právo výkupu účastnických cenných papírů a povinných nabídek převzetí. Majoritní akcionář má právo vytěsnit minoritního akcionáře, pokud dosáhl alespoň 90% na hlasovacích právech a základním kapitálu firmy. Může podniknout výkup akcií všech minoritních akcionářů a oni musí prodat své akcie. Jedná se jak o kótované tak nekótované firmy na burze. Přelom v legislativě ČR byl rok 2008, kdy byla do našeho práva zapracována směrnice o nabídkách převzetí Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. 4. 2004. Pro znalecké ocenění a ochranu minoritních akcionářů jsou důležité dva právní předpisy (stav k červnu 2010). Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí. Dále zákon č. 125/2008 Sb., o přeměně obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb. Tento zákon se zabývá vnitrostátní i přeshraniční fúzí, převody jmění na společníka a změnami právní formy. Z důvodů tématiky minoritních a majoritních akcionářů se zabývá tato práce pouze obchodním zákoníkem a zákonem o nabídkách převzetí. Obchodní zákoník mluví o

6


squeeze-outu v §183i až §183n. Postačuje ekonomické odůvodnění výše přiměřeného protiplnění. Vypracování znaleckého posudku už není nutné. Bylo zrušeno tříměsíční prekluzivní lhůta ode dne nabytí rozhodného podílu pro hlavního akcionáře vytěsnit menšinové akcionáře. Výjimka je u squeeze-outu, kde se opíráme o cenu při nabídce převzetí. Pouze akcií kótovaných na burze se týká dohled ČNB a včetně posouzení přiměřenosti navrhovaného protiplnění. Ode dne přechodu vlastnictví do dne úhrady protiplnění je přiznán minoritním akcionářům obvyklý úrok. Na závěr je dobré konstatovat, že rok 2008 byl výjimečným rokem pro legislativní změny v oblasti minoritních akcionářů. Směrnice Evropského parlamentu pomáhají ČR překonávat problém s nedokonalou transformací naší ekonomiky do tržních podmínek EU po roce 2004. 2.3.2

Oceňování při squeeze-out

Oceňování při squeeze-out (Zíma, 2011, s. 267 – 274) popisuje z právnického pohledu Zíma následovně. Jeho článek v Právních rozhledech vyjadřuje důležitost soudů vyložit neurčitý právní pojem „přiměřené vypořádání“. Za pomoci zdravého rozumu a logiky by měly soudy usměrňovat soudní znalce z oblasti ekonomie a odhadů, jako to dělají soudy zahraniční. Hlavně se objevují spory ohledně squeeze-out v řízení o přezkoumání výše vypořádání. Ocenění byla vypracována na objednávku a za peníze hlavních akcionářů, čímž mohlo být ocenění velmi ovlivněno a hlavně podhodnoceno. Ústavní soud ve státě Dalaware (USA) upřednostňuje pojem spravedlivá hodnota (fair value) pro přiměřené protiplnění a jednoznačně tento soud aktivně určuje toto protiplnění. Tento soud neakceptuje běžnou tržní hodnotu, která je znalci předkládána v rámci jejich technik. V ČR soud nechává toto protiplnění v rukou soudních znalců a to je ta osudová chyba, která se musí v budoucnu změnit po vzoru vyspělé zahraniční ekonomiky USA. Zde tržní mechanismy pracují dlouho a mají zaručené řešení na správné fungování ekonomiky v každém detailu. Takže na závěr musí být diskontní míra přesvědčivě odůvodněna ve vztahu ke konkrétní firmě. Všeobecně uznávanou metodou pro výpočet squeeze-out je metoda diskontovaných peněžních toků (DCF). 2.3.3

Mimořádné diskonty a prémie při ocenění firmy (např. diskont za minoritu, diskont za obchodovatelnost atd.)

Prémie a diskonty (Mařík, 2011, s. 429 – 445) se nejen využívají pro akciové společnosti, ale také pro ostatní obchodní společnosti. Jedná se jak o akcionáře, tak i o podílníka v obchodní společnosti. Definice označuje prémie a diskonty jako absolutní nebo relativní částku, která vyjadřuje očekávané riziko nebo užitek investora z hlediska skutečností, které se nestaly součástí výpočtu primární hodnoty, pro jakou byl diskont určen. Máme diskonty na úrovni podniku, jako je diskont za klíčovou osobu ve vedení podniku a diskont za mimorozvahové závazky. První diskont určuje potenciální nebo reálnou ztrátu hodnoty podniku v důsledku odchodu klíčové osobnosti z vedení firmy. Druhý diskont vzniká existencí různých soudních sporů s nejasným koncem a výsledkem nebo ze závazku z poškozeného životního prostředí. To snižuje hodnotu firmy o tyto závazky a navíc omezuje obchodovatelnost akcií. Další prémie a diskonty jsou na úrovni akcionáře, jako je diskont za omezenou obchodovatelnost a diskont za minoritu (resp. prémii za kontrolu). Hodnota akcie není přesným podílem na celkovém kapitálu firmy. Diskont za obchodovatelnost odpovídá absolutnímu nebo procentuálnímu rozdílu v ceně obchodovatelného aktiva oproti podobnému aktivu s redukovanou obchodovatelností. Kontrolní prémie vyjadřuje relativně nebo absolutně 7


určenou částku, o kterou přerostla hodnota akcie v majoritním balíku hodnotu akcie v minoritním balíku. Autor Mařík (2011, s. 449 - 450) určuje použití diskontů a prémií následovně. Ocenění hodnoty firmy pro akcionáře začíná některou ze základních oceňovacích technik a možnou volbou diskontu nebo prémie na úrovni akcionáře (např. mimorozvahové závazky nebo za klíčovou osobu). Dostaneme výslednou hodnotu firmy jako celku, která tvoří platformu pro použití prémie nebo diskontu na úrovni akcionáře. Je důležité tuto platformu více analyzovat a zjistit, které údaje a postupy ovlivnili ji z pohledu minority nebo majority a stupně obchodovatelnosti. Porovná se charakter platformy s cílem daného ocenění. Jestli se liší, použijeme prvně diskont za minoritu (tzv. kontrolní prémie) a pak diskont za obchodovatelnost. Není potřeba oba diskonty použít současně. Odhad výše diskontu není pouhým výběrem průměru z nějaké databáze. K odhadu se kromě empirických studií používá také obecně teoretické poznatky. Má tu být řada analýz, počty transakcí, metody zjišťování, smluvní a právní rámec omezení obchodovatelnosti apod. Určitě je lépe použít medián než průměr při výběru z porovnatelných transakcí a tím zamezit zkreslení v podobě extrémních hodnot. Preferuje se při nemožnosti výběru z porovnatelných transakcí, šáhnout po výsledcích za dané odvětví, než za celý trh.

2.4 Metodologické přístupy k oceňování podniků a jejich kritické srovnání 2.4.1

Přehled metod pro finanční ocenění firmy

Autor Synek (2006, s. 133) hovoří o celkové hodnotě firmy jako informaci, která je nutná pro prodej či koupi, vstup nového společníka, fúzi, dědictví, likvidaci, přeměnu právní formy, vypořádání s odcházejícím společníkem apod. Doporučený postup při oceňování firmy (Mařík, 2011, s. 36) zahrnuje vyjasnění pro jaký účel je dané ocenění prováděno a jaká má být výsledná cena. Volba metody je podřízena očekávaným funkcím. Důležitým předpokladem před samotným výběrem jakékoliv metody musí být zpracována strategická a finanční analýza. U společnosti se ohodnocuje dlouhodobé přežití a tvorba hodnoty pro vlastníky. Zkoumá se postavení na trhu, celkový stav společnosti a konkurenční síla. Po provedení těchto rozborů je správný čas zvolit vhodnou techniku ocenění. Typickým příkladem může být spojování podniků, kde se ve dvou vlnách hodnotí, zda je lépe zůstat samostatnou entitou nebo získat výhody spojení s jinou firmou. Oceňovaný samostatný podnik zvažuje nadále možnost zůstat být nezávislou jednotkou (tzv. „going concern“, „stand alone basis“). Hodnota je zde na dolní hranici. Pokud ovšem předpokládáme záměr spojení, cena je zde na horní hranici. Skutečný přínos po sdružení s jinou společností přináší započitatelné synergické efekty. Přehled metod pro finanční ocenění podniku (Mařík, 2011, s. 36 – 37) si klade za cíl vyjádřit potenciál podniku přes peněžité ocenění. Existují tři skupiny oceňovacích metod nebo technik. První je ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody), druhé ocenění na základě analýzy trhu (tržní metody) a třetí ocenění na základě analýzy majetku (majetkové metody). Při subjektivním ocenění máme možnost použít diskontované peněžní toky očekávané konkrétním subjektem. Pro tržní hodnotu lze také 8


použít diskontované peněžní toky očekávané konkrétním trhem. U objektivizovaného ocenění preferujeme metodu kapitalizovaných čistých výnosů, kombinované nebo majetkové metody. Autor Mařík (2011, s. 37) uvádí tyto metody: 1. Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody):  Metoda diskontovaných peněžních toků (DCF);  Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA);  Kombinované (korigované) výnosové metody;  Metoda kapitalizovaných čistých výnosů. 2. Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové metody):  Likvidační hodnota;  Majetkové ocenění na principu tržních hodnot;  Substanční hodnota na principu reprodukčních cen;  Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen;  Substanční hodnota na principu úsporných nákladů. 3. Ocenění na základě analýzy trhu (tržní metody):  Ocenění na základě srovnatelných transakcí;  Oceněni na základě tržní kapitalizace;  Ocenění na základě srovnatelných podniků;  Ocenění na základě odvětvových multiplikátorů;  Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burze. 2.4.2

Postup při ocenění firmy

Je doporučen autorem Maříkem (2011, s. 53) následující postup: 1. Sběr vstupních dat; 2. Analýza dat:  Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty;  Analýza a prognóza generátorů hodnoty;  Finanční analýza pro zjištění finančního zdraví podniku;  Strategická analýza;  Rozdělení aktiv firmy na provozně nutná a nenutná. 3. Sestavení finančního plánu; 4. Volba metody a souhrnné ocenění. Strategická analýza musí být provedena vždy (Mařík, 2011, s. 53 – 54). Také je nezbytné provést finanční analýzu, ale ta stačí být pouze v modifikované podobě. Vždy je správné rozdělit aktiva na provozně nutná a nenutná kromě případu použití likvidační hodnoty. Pro dlouhodobou perspektivu je doporučeno provést analýzu a prognózu generátorů hodnoty. Finanční plán se připravuje v některých případech. Nejdůležitější je zvolit správně jednu nebo několik metod ocenění. To nám dá závěr pro souhrnné ocenění. Autor Marinič (2008, s. 163) dále doplňuje popis finančního plánu jako výsledek dynamického procesu, který vyjmenovává úkoly finančního managementu v rámci koncepce rozvoje firmy zahrnuté v podnikovém plánu.

9


Podle profesora Maříka (2011, s. 69) strategická analýza obsahuje stručnou prognózu jeho vývoje v kvantitativní plus kvalitativní podobě a celkové hodnocení atraktivity trhu či odvětví. Dále pro projekci tržeb oceňované firmy musí být nezbytně provedena prognóza tempa růstu trhu nebo odvětví. Takže perspektiva firmy vychází z atraktivity trhu a konkurenční síly (Mařík, 2011, s. 93). Další autor doplňuje, že pod komplexní název strategického hodnocení podniku se skrývá pouze souhrnný kvalitativní pohled na firmu z pohledu analýzy vnitřního a vnějšího potenciálu (Marek, 2009, s. 535). Pro tuto sekci je nezbytné uvést tři důležité analýzy strategického managementu. Všechny tři jsou vysvětleny v knize autora Vebera (2009, s. 530 – 538). Matice General Electric je maticí přitažlivosti trhu a konkurenčního postavení produktů, která rozděluje podnikatelské aktivity do devíti polí (viz. Obrázek 1). Posuzují konkurenční postavení přes faktory, jako jsou podíl podniku na trhu, nákladové postavení, finanční možnosti, marže vzhledem ke konkurenci, úroveň managementu, přednosti a síla podniku, znalost trhu, síla značky, síla výroby a distribuce apod. Přitažlivost trhu hodnotí velikost trhu, bariéry vstupu, politicko-právní aspekty, míru inflace, nezaměstnanost, náročnost odvětví, segmentaci, náročnost odvětví na kapitál, tempo růstu trhu, ziskovost trhu, regulaci atd. Lze vysledovat čtyři možné strategie v matici. Jedná se o strategii ústupu, udržování, sklízení a budování.

Střední

Investovat s cílem Zvýšit úsilí maximalizovat růst a investovat do Budovat selektivně udržet konkurenční vybraných segmentů postavení

Budovat selektivně

Omezeně expandovat nebo sklízet

Sklízet nebo postupně zrušit

Nízká

Přitažlivost trhu

Vysoká

Obrázek 1 Matice General Electric (Veber, 2009, s. 531)

Soustředit se na využití silných stránek

Sklízet nebo postupně zrušit

Ustoupit z trhu

Silné

Průměrná Slabé Konkurenční postavení - síla firmy Přitažlivá sféra pro podnikání pro rozvoj podnikatelské jednotky, produktu či skupiny produktů Sféra málo přitažlivá pro podnikání Zdroj: Vlastní zpracování

Dále se popíše analýza SWOT (Veber, 2009, s. 533 – 535). Dobrá strategie podniku neutralizuje hrozby vnějšího prostředí, využívá budoucí příležitosti, těží ze silných stránek a odstraňuje slabé stránky (viz. Obrázek 2). Mezi hrozby a příležitosti (T – 10


Threats, O - Opportunities) budoucího okolí se řadí hrozba vstupu nového výrobce, pomalý růst odvětví, know-how, hrozba substitučního výrobku, velký počet konkurujících firem, státní regulace, vysoká diferenciace apod. Mezi silné a slabé stránky (S – Strengths, W - Weaknesses) řadíme organizaci podniku, výzkum a vývoj, napojení na infrastrukturu, výrobní kapacity, finanční postavení firmy, image výrobku či podniku, výrobkovou politiku, úroveň managementu apod. Přístup SO využívá silných stránek a příležitostí. Přístup WO eliminuje slabé stránky za pomocí příležitostí. Přístup ST k eliminaci hrozeb nasazuje silné stránky. Přístup WT vyřeší špatný stav likvidací části firmy. Obrázek 2 Metoda SWOT při koncipování strategií (Veber, 2009, s. 535) Početné příležitosti

Koncentrace Vertikální integrace, pronikání na trh, strategické aliance rozvoj trhů, inovace apod. atd. Početné slabé stránky

WO WT

SO ST

Početné silné stránky

Redukce odprodání Horizontální části podniku, integrace, strategická likvidace aliance apod. Převládající hrozby Zdroj: Vlastní zpracování

Analýza PEST (Veber, 2009, s. 537 – 538) specifikuje skutečnosti důležité pro vývoj vnějšího prostředí organizace. Typické skupiny faktorů zkoumané v analýze PEST. Politicko-právní faktory zahrnují antimonopolní opatření, sociální politiku, legislativu, politickou orientaci, liberalizaci zahraničních vztahů, politiku zdanění apod. Ekonomické faktory sledují úrokové sazby, ceny energií, míru inflace, trendy hrubého domácího produktu, míru nezaměstnanosti, stav ekonomiky apod. Sociální faktory obsahují přístupy k práci, sociální legislativu, demografický vývoj, míru vzdělanosti, mobilitu pracovní síly, vývoj životní úrovně atd. Technické faktory určují zvyklosti patentoprávní ochrany, trendy v inovacích, vládní podporu vědy a výzkumu, trendy ve vývoji technologií atd. Variantou metody PEST je analýza PESTEL, která posuzuje šest faktorů namísto původních čtyř. Navíc environmentální a legislativní faktor. Porterův model pěti sil (Zuzák, 2011, s. 65 – 69) je analytickým nástrojem směřujícím k identifikaci atraktivity trhu. Tento analytický nástroj učí pochopit pravidla konkurence a přitažlivost trhu pro firmu. Pět dynamických konkurenčních faktorů je identifikováno jako vstup nových konkurentů, vyjednávací síla odběratelů a dodavatelů, substituty a soupeření mezi existující konkurencí na trhu (viz. Obrázek 3).

11

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Obrázek 3 Schéma Porterova modelu (Zuzák, 2011, s. 66) Potenciální noví konkurenti

Dodavatelé

Konkurenti v odvětví (konkurenční ring) Rivalita mezi konkurujícími si podniky

Odběratelé

Substituty Zdroj: Vlastní zpracování

Dále Marek (2009, s. 536 - 537) vysvětluje další důležitou část tzv. generátory hodnoty. Důležité jádro celého ocenění pro analýzu a prognózu. Jedná se o diskontní míru, investici do dlouhodobého majetku, obrátkovost složek pracovního kapitálu, tempo růstu tržeb, dobu existence podniku a ziskovou marži. 2.4.3

Finanční analýza

Součástí ohodnocení podniku je finanční analýza. Je nezbytné ji provést, ale stačí být pouze v modifikované stručné podobě. Zde v této subkapitole budou zmíněny pouze stručně nejdůležitější pojmy finanční analýzy, které jsou nezbytně nutné pro stanovení a ověření principu pokračující společnosti. Analýza je zaměřena hlavně na poměrové ukazatele, které dobře ohodnocují finanční zdraví podniku. 2.4.4

Poměr vyjádření ukazatelů

Špaček (2014, s. 157) rozděluje finanční analýzu na analýzu absolutních ukazatelů, analýzu fondů finančních prostředků a analýzu poměrových ukazatelů. První je dále složena z horizontální analýzy (změna příslušné položky výkazů v čase) a vertikální analýzy (jak se jednotlivá položka výkazů podílí na celkové sumě). Druhá vypovídá o finanční likviditě firmy. Třetí zachycuje vztahy mezi dvěma položkami účetních výkazů, kde jsou vzájemné souvislosti. Kislingerová (2010, s. 97) vyjmenovává hlavně dvě základní skupiny ukazatelů (absolutní a poměrové). Nejdůležitější však bývá paralelní soustava u poměrových ukazatelů, která měří určitou ekonomickou situaci firmy pomocí těchto souborů jednotlivých ukazatelů. Patří sem rentabilita, likvidita, kapitálový trh, aktivita a zadlužení. Hodnotí se dané soubory většinou rovnocenně. Dalším důležitým pohledem bývá pyramidová soustava. Rozloží se zde pro potřeby rozboru jednotlivé syntetické ukazatele na další dílčí ukazatele.

12


2.4.5

Ukazatelé - rentabilita (Profitability Ratios)

Pojmenované ukazatele rentability označené také jako profitability ratio, ukazatele návratnosti a výnosnosti (Kislingerová, 2010, s. 98). Pro všechny tyto ukazatele platí jedna daná definice. Kolik peněžních jednotek zisku se dostane na peněžní jednotku jmenovatele. Jedná se o tyto ukazatele, rentabilita aktiv, rentabilita vloženého kapitálu, rentabilita investovaného kapitálu a rentabilita tržeb a zisková marže. V anglické terminologii mohou být nalezeny jako ROA = Return on Assets, Basic Earning Power, ROCE = Return on Capital Employed, ROE = Return on Equity a ROS = Return on Sales. Čistý výsledek firemního snažení dle Synka (2006, s. 239) je hlavně měřen kombinací vlivu rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. 2.4.6

Ukazatelé - likvidita (Liquidity Ratios)

Každý dlouhodobě fungující podnik musí být dle autorky Kislingerové (2010, s. 103) výnosný a především schopný uhradit své všechny obchodní závazky. Firma musí být likvidní pro svoje dlouhodobé obchodní poslání. Likvidnost představuje tíži převést majetek do peněžní hodnoty. Solventnost u firmy vyjadřuje schopnost platit včas. Likvidita přeměňuje aktiva na peníze a plní všechny své závazky na určeném místě a včas. Nejlikvidnější forma oběžného majetku je krátkodobý finanční majetek. Krátkodobé pohledávky a na konci zásoby patří mezi méně likvidní složka. Jedná se o tyto ukazatele, pohotová likvidita, hotovostní likvidita a běžná likvidita. V anglické literatuře pojmenovány Quick Asset Ratio, Acid Test, Cash Position Ratio and Current Ratio. Uspokojit a vyrovnat firemní splatné závazky měří ukazatel likvidity (Synek, 2006, s. 237). 2.4.7 Ukazatelé - aktivita (Activity Ratios) Většinou aktivita využívána pro řízení aktiv velmi dobře vybraných ukazatelů (Kislingerová, 2010, s. 107). Vydává varující signály o blížícím se bankrotu. Při vysoké rychlosti obratu vypovídá o nedostatku produktivních aktiv. Firma má rozsáhlé kapacity a zajišťuje jejich využití. Týká se doby obratu nebo počtu obratů. Jedná se o tyto ukazatele, obrat dlouhodobého majetku, obrat zásob, obrat aktiv, doba obratu zásob, doba splatnosti pohledávek a doba splatnosti krátkodobých závazků. V anglické literatuře pojmenovány jako Fixed Assets Turnover, Inventory Turnover Ratio, Total Assets Turnover Ratio, Inventory Turnover, Average Collection Period, DSO = Day´s Sales Outstanding and Creditors Payment Period. Dále Synek aktivitu (2006, s. 238) hodnotí, jak efektivně podnik hospodaří s firemními aktivy. 2.4.8

Ukazatelé - zadluženost (Leverage Ratios)

Kislingerová (2010, s. 110) zadluženost vyjadřuje jako objem cizího zdroje využívané pro financování firemních aktiv. Výnosnost kapitálu pro akcionáře díky cizím zdrojům významně ovlivňují rizika podnikání. Daňový štít pomáhá zlevnit cizí zdroje vůči 13


vlastním zdrojům. Vznikne započítáním úroků jako daňově uznatelného nákladu. Jedná se o tyto ukazatele, poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv, ukazatel věřitelského rizika, ukazatel zadluženosti a ukazatel úrokového krytí. Mají tyto anglické názvy Ratio Total Debt to Total Assets Debt to Equity and TIE = Times Ratio Earned Ratio. Synek hodnotí zadlužení (2006, s. 238) a hovoří o rozsahu měřitelného využití dluhu při firemním financování. Mezi ukazatele zadluženosti nepatří tento pojem, ale bude důležitou součástí dalšího postupu při oceňování podniku. Weighted Average Cost of Capital = WACC je hodnotou, která stanoví průměrné náklady kapitálu (Kislingerová, 2001, s. 174 – 176). Ekonomický mix (nákladový mix podnikového kapitálu) na straně pasiv platí průměrnou cenu za vytvořený kapitál. Podnik nemá možnost změnit strukturu kapitálu z roku na rok a tak vytváří dlouhodobý ekonomický mix. 2.4.9

Ukazatelé - tržní hodnota (Market Value Ratios)

Kislingerová (2010, s. 112) tržní hodnotu také označuje jako ukazatel kapitálového trhu neboli Investment Ratios. Vše je zde hodnoceno trhem. Fungující kapitálový primární trh i sekundární trh umožňuje získat pro společnost dodatečné finanční zdroje. Fungující firma může emitovat dluhopisy nebo akcie. Další rozvoj se dostavuje díky dodatečným finančním zdrojům. Jedná se o tyto ukazatele, čistý zisk na akcii, dividendový výnos, účetní hodnota akcie, výplatní poměr, dividendové krytí, aktivační poměr, trvale udržitelné tempo růstu, poměr tržní ceny akcie a poměr tržní ceny akcie a její účetní hodnoty. V angličtině je nalezneme pod pojmy Payout Ratio, Dividend Cover, Plowback Ratio, g = Substainable Growth Rate, E = P/E = Price Earnings Ratio, Price Book Value and Market to Book Ratio. Dále Synek (2006, s. 239) hodnotí tento ukazatel tržní hodnoty jako výsledek využití dluhů, aktiv, výkonnosti podniku a likvidity 2.4.10

Bankrotní model - Altmanova analýza

Úroveň finančního zdraví na základě minulého, současného, budoucího vývoje musí dát jeden měřitelný koeficient (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 145). Jedná se o včasné varování a predikční model. Bankrotní model predikuje možnost bankrotu a bonitní model vyjadřuje bonitu společnosti jako dobrou či špatnou. Autoři Mrkvička a Kolář (2006, s. 145 – 147) vysvětlují diskriminační analýzu profesora Altmana jako odhad vah v kombinaci s poměrovými ukazateli. Publikováno v roce 1968. Byla vytvořena tzv. rovnice důvěryhodnosti, nazvaná rovněž Z-skóre. Schopnost predikce této rovnice je vysoká pro dobu do dvou let. Delší období nemá dobrou vypovídací schopnost. První Z-skóre vzorec byl využitý pro podniky kótované na kapitálovém trhu a druhý pro podniky neobchodované na kapitálovém trhu. Mezi další bankrotní modely (predikce finanční tísně) patří Beaverova jednorozměrná diskriminační analýza, Beermanova diskriminační funkce, Tafflerův model a Index důvěryhodnosti IN 95 (Marinič, 2008, s. 90 – 93).

14


2.4.11

Bonitní model - Kralickův quicktest

Byl objeven rakouským ekonomem Kralickem jako časově nenáročný test (Marinič, 2008, s. 95 – 96). Složen ze čtyř ukazatelů. Dva na finanční stabilitu a dva na rentabilitu. Průměrem všech čtyř ukazatelů je výsledné skóre. Výpočtový vzorec (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 153). Je složen z hodnocení celkové situace, hodnocení finanční stability a hodnocení výnosové situace. Nebonitní firma obdrží hodnocení 1 a méně. Bonitní firma dosahuje hodnocení 3 a více. Mezi další bonitní modely se zařazuje Model podle M. Tamariho a Skóre bonity (Marinič, 2008, s. 94 – 97).

2.5 Volba oceňovací metody a její zdůvodnění Zde se nacházejí tři nejdůležitější metody. Jde o metodu založenou na analýze majetku, na analýze trhu a na analýze výnosů. 2.5.1

Metody založené na analýze majetku

Využívají účetní hodnoty vlastního kapitálu (Špaček, 2014, s. 145). Účetní hodnota vlastního kapitálu staví na stavových veličinách, tedy podstatě historických pořizovacích cen. Mezi nejdůležitější patří likvidační metoda a substanční metoda (Replacement Value). Hodnota majetku podniku při substanční hodnotě odráží ocenění aktiv podniku v současných pořizovacích cenách. Však vysoká pracnosti metody eliminuje nedostatek v rámci ocenění v historických cenách. Likvidační hodnota podniku určuje hodnotu aktiv společnosti při reálné nebo simulované likvidaci. Představuje likvidační hodnotu majetku mínus hodnotu závazků. Důležitý předpoklad pro sanaci firmy. 2.5.2

Metody založené na analýze trhu

Přímé ocenění z dat kapitálového trhu (Mařík, 2011, s. 303 – 304). Nelze získat tržní kapitalizaci nebo tržní hodnotu podniku pouhým vynásobením tržní ceny akcie počtem akcií. Není možné vzít poslední tržní cenu a nebrat v úvahu její volatilitu. V praxi si znalec určuje délku období, po kterou sleduje průměrnou cenu akcie. Dále je tu vztah mezi průměrnou a mezní hodnotou, která ovlivňuje tržní hodnotu akcie. Aktuální tržní cena akcie je pouhým zlomkem prodeje z celkového počtu akcií. Při prodeji sto procent akcií nelze očekávat, že by byla cena stejná ve stejném okamžiku. Z praxe podle Maříka (2011) bylo zjištěno, že při prodeji většího podílu akcií cena stoupá až o 20-50%. Prémie zaplacená nad úroveň předchozí běžné tržní ceny odpovídá někdy přeplacené ceně, někdy prémii za možnost kontrolovat chod firmy a někdy nákladům zastoupení (agency cost). To znamená, že jsou upřednostňovány zájmy managementu dříve než zájmy věřitelů. Vše výše zmíněné ovlivňuje oceňování pokračujícího podniku tzv. going concern. Někdy spojení více firem způsobí vznik synergií. Ocenění metodou tržního porovnání (Mařík, 2011, s. 304 – 305) se využije na ostatní obchodní společnosti (jiné než akciové společnosti) a na nekótované akciové obchodní společnosti. Je to dáno tím, že u nás a v Evropě je málo akciových společností s možným oceněním z aktuálních cen akcií oceňované firmy. Jedná se o metody 15


srovnatelných podniků (similar public company method), srovnání s podobnými podniky při vstupu na burzu (IPO – Initial public offerings), metoda srovnatelných transakcí (recent acquisitions method) a metoda odvětvových multiplikátorů. Metoda odvětvových násobitelů (Mařík, 2011, s. 314 – 315) představuje zdroj hodnot násobitele pro oceňovatele. Nejedná se o hodnoty za určité vybrané firmy, ale jde o průměry hodnot násobitelů za branži doplněné o informaci o rozpětí hodnot násobitelů v dodané branži nebo odvětví. Předpokládá existenci rozsáhle datové základny diferenciována odvětvově a regionálně. Příkladem může být značná rozmanitost používaných násobitelů v SRN nebo USA. Jako příklad se uvádí průměrné hodnoty násobitelů podle odvětví uvedené na internetových stránkách A. Damodarana. Marek (2009, s. 546) je nazývá jinak než Mařík (2011), ale jedná se o stejné pojmy. Mluví o porovnávacích metodách. Patří sem ocenění na základě srovnatelných podniků, srovnatelných transakcí a srovnatelných podniků uváděných na burzu. 2.5.3

Ocenění na základě analýzy výnosů

Autor Mařík (2011, s. 163) rozděluje základní výnosové metody takto:  Metoda diskontovaného peněžního toku (DCF);  Metoda ekonomicky přidané hodnoty;  Metoda kapitalizovaných čistých výnosů;  Metody kombinované (korigované), které kombinují výnosové ocenění s oceněním majetkovým. Hledaná hodnota je určena očekávaným užitkem pro jeho majitele (Mařík, 2011, s. 163). Pro kategorii tržní hodnoty jsou očekávány výnosy oceňované firmy na úrovni příslušného trhu. Výnos požadovaný konkrétním subjektem je použit pro investiční (subjektivní) ocenění. Výnosy s velkou pravděpodobností dosažené z dnešního hlediska jsou použity pro objektivizované ocenění. 2.5.3.1 Metoda diskontovaného cash flow Tato metoda se rozšířila díky globalizaci investičních procesů vlivem anglosaských investorů (Mařík, 2011, s. 164 – 165). Autor ji rozděluje do tří oblastí:  Metoda APV (angl. Adjusted present value), upravená současná hodnota;  Metoda equity (angl. Equity approach), equity = vlastní kapitál;  Metoda entity (angl. Entity approach), entity = jednotka, firma jako celek. Jako způsob základní budeme používat metodu DCF entity (Mařík, 2011, s. 165). Ostatní metody jsou málo využívány. Peněžní toky pro věřitele a vlastníky jsou diskontovány a získáme celkovou hodnotu firmy označenou jako Hb tj. hodnota brutto. Ke dni ocenění od ní odečteme hodnotu cizího kapitálu a dostaneme hodnotu vlastního kapitálu Hn tj. hodnota netto. Firma jako entita není na úrovni bilanční sumy, ale na úrovni investovaného kapitálu.

16


2.5.3.2 Investovaný kapitál Úpravou rozvahy (Mařík, 2011, s. 166) ve dvou krocích dostaneme investovaný kapitál. První krok potřeba určit náklady na investovaný kapitál a druhy krok rozdělení aktiv v rozvaze na aktiva provozně nutná a nenutná. Úprava plynoucí z potřeby určit náklady na kapitál (Mařík, 2011, s. 166 – 168). Kapitál firmy se nachází v pasivech rozvahy. Jedná se o časové rozlišení, vlastní kapitál, závazky v současné hodnotě včetně dohadných položek, cizí úročený kapitál a rezervy nákladové. V běžném pojetí dostaneme pracovní kapitál jako oběžná aktiva mínus krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé závazky. Navíc by se měl zvýšit o časové rozlišení aktivní a snížit o časové rozlišení pasivní. Použijeme modifikovanou metodu výpočtu, kde není nutné odečíst dluhy splatné do roku, ale dluhy s náročným zjištěním nákladů. O tyto krátkodobé závazky a pasivní položky časového rozlišení (výdaje a výnosy příštích období) by se měla aktiva snížit. Jde o tyto krátkodobé závazky jako závazky z obchodních vztahů, závazky k zaměstnancům, daňové závazky a dotace za státem, krátkodobé přijaté zálohy, dohadné účty pasivní, jiné neúročené závazky, neúročené závazky za ovládající a řídící osobou, pod podstatným vlivem, ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení (např. nevyplacené podíly na zisku či dividendy). Výsledné pojetí investovaného kapitálu představuje na straně aktiv dlouhodobá aktiva plus upravený pracovní kapitál a na straně pasiv zpoplatněný kapitál (úročený cizí kapitál a vlastní kapitál). Úprava plynoucí z potřeby rozčlenit majetek na provozně nutný a nenutný (Mařík, 2011, s. 168 – 169). Oddělením neprovozního majetku se získají dvě úrovně investovaného kapitálu:  Provozně nutný investovaný kapitál = provozně nutná dlouhodobá aktiva + provozně nutný upravený pracovní kapitál;  Celkový investovaný kapitál = neprovozní aktiva + provozně nutný investovaný kapitál. Provozně nutný upravený pracovní kapitál (Mařík, 2011, s. 169) dostaneme jako provozně nutná oběžná aktiva + aktivní provozně nutné časové rozlišení – neúročené krátkodobé závazky – provozní povahy pasivní časové rozlišení. 2.5.3.3 Peněžní toky pro metodu DCF entity Autor Mařík (2011, s. 170) uvádí, že výsledkem je volné cash flow (angl. free cash flow – FCF). DCF entity označuje peněžní toky do firmy (angl. free cash flow to firm – FCFF). Jedná se o peněžní tok pro věřitele (splátka úvěru a úroku) a vlastníky (získají dividendy). Výpočet FCF je následující: 1. + Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVHD); 2. – Upravená daň z příjmů (= KPVHD * daňová sazba); 3. = Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPVH); 4. + Odpisy; 5. + Ostatní náklady započtené v provozním VH, které nejsou výdaji v běžném období; 6. = Provozní předběžný peněžní tok; 7. – Investice do provozně nutného pořízení dlouhodobého majetku;

17


8. 9.

– Investice do provozně nutného upraveného pracovního kapitálu; = Volný peněžní tok = DCF.

Pro výpočet FCFF je potřeba korigovaný provozní výsledek a investice (Mařík, 2011, s. 170 – 171). Korigovaný provozní výsledek hospodaření je shodný s výsledkem hospodaření pro ekonomicky přidanou hodnotu (angl. net operating profit after tax – NOPAT – čistý operační zisk po dani) nebo NOPBT (angl. net operating profit before tax – čistý operační zisk před daní). Nedoporučuje se používat tzv. EBIT (angl. earnings before interest and tax). Z provozního hospodářského výsledku (Mařík, 2011, s. 172 – 174) se vyřadí tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a náklady na tento prodaný majetek. Dále se vyřadí položky, které souvisí s neprovozním majetkem. Nesmí se započítat tržby a náklady na prodej cenných papírů. Nesnižujeme o nákladové úroky. Finanční majetek je většinou neprovozní a nebude se započítávat. Výnosové úroky častěji připočítáme a zohledňujeme kurzové zisky a ztráty. Hospodářský mimořádný výsledek by neměl být použit. Korigovaný provozní výsledek se dostane: 1. Provozní výsledek hospodaření z výsledovky; 2. + Výnosy z finančních investic a výnosové úroky z provozně nutného majetku; 3. + Jednorázové provozní náklady nesouvisející s provozním majetkem; 4. – Jednorázové provozní výnosy nesouvisející s provozním majetkem; 5. – Finanční náklady související s provozně nutným majetkem; 6. = Korigovaný provozní výsledek hospodaření. Investice pro výpočet FCFF (Mařík, 2011, s. 174 – 175). Jen ty investice, které přinesou čistou současnou hodnotu. Investice brutto = odpisy (stávající majetek) + investice netto (rozšiřovací investice). Klasický výpočet: 1. Korigovaný provozní zisk po dani; 2. + Odpisy provozně nutného majetku; 3. – Investice brutto do pracovního kapitálu a provozně nutného dlouhodobého majetku; 4. = FCFF.

2.6 Konstrukce valuačního modelu, parametrům tohoto modelu 2.6.1

diskuse

k

jednotlivým

Technika propočtu hodnoty firmy a volba časového horizontu

Propočet metodou DCF probíhá ve dvou krocích (Mařík, 2011, s. 177 – 178). Prvním krokem se určí celková hodnota firmy (výnosová hodnota investovaného kapitálu) a druhým krokem se vypočítá výnosová hodnota vlastního kapitálu. Celková hodnota firmy (HB) se určí dle vzorce: ∑ , kde FCFFt = volné cash flow do firmy v roce t, ik = kalkulovaná úroková míra tj. diskontní míra, n = počet let předpokládané existence podniku.

18


Předpokládá se pro firmu nekonečně dlouhá existence tzv. going koncern (Mařík, 2011, s. 178). Není možné plánovat peněžní toky pro jednotlivá léta pro tak dlouhé období, proto se používá standardní dvoufázová metoda. Dvoufázová metoda (Mařík, 2011, s. 178). První fáze zahrnuje období, kde je možné vypracovat prognózu volného peněžního toku pro konkrétní roky. Druhá fáze pokračuje od první fáze do nekonečna (označena jako pokračující hodnota - angl. continuing value). Někdy označená jako reziduální hodnota (angl. residual value) nebo terminální či konečná hodnota (angl. terminal value). Hodnota firmy podle dvoufázové metody se vypočte: ∑ , kde PH = pokračující hodnota, T = délka první fáze v letech, ik = kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu. Pokračující hodnota (Mařík, 2011, s. 179 – 182) je současná hodnota očekávaných peněžních toků od konce první fáze až do nekonečna. Fáze prognózy závisí na délce prognózovaného období a na době od kdy budeme počítat s pokračující hodnotou. Délka je ovlivněna tvorbou hodnoty, fází životního cyklu, fází cyklu konjunktury, rovnováhou a délkou podnikových plánů. Vztah pokračující hodnoty a délky první fáze by měl být raději delší při pochybách o vývoji – pět až sedm let. 2.6.2

Pokračující hodnota s diskontovanými peněžními příjmy

Prvním řešením je extrémně dlouhé prognózované období řádově víc než 50 let (Mařík, 2011, s. 183 – 190). Pokračující hodnota se stane zanedbatelnou a nepočítá se. Nepoužívá se toto řešení. Druhým řešením je Gordonův vzorec. Pro třetí řešení se používá vzorec založený na faktorech tvorby hodnoty tzv. parametrický vzorec. Za čtvrtým řešením se skrývá volba parametrů pro výpočet pokračující hodnoty. Délka první fáze u Gordonova vzorce (Mařík, 2011, s. 183 – 185) se pohybuje od 4 do 14 let. Druhá fáze se pohybuje trvalým a stabilním růstem volného peněžního toku. Současná hodnota tohoto nekonečného peněžního toku představuje pokračující hodnotu během druhé fáze. Tento vzorec se využívá i pro ocenění akcií na základě dividend. Vzorec lze použít i při nulovém tempu růstu. Pokračující hodnota v čase se vypočte: T= , kde ik = kalkulovaná úroková míra (průměrné náklady kapitálu), T = poslední rok prognózovaného období, FCFF = volný peněžní tok do firmy, g = předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé fáze, platí podmínka ik > g. Vzorec založený na faktorech tvorby hodnoty tzv. parametrický vzorec (Mařík, 2011, s. 186 – 187). Další možností pro spočítání pokračující hodnoty je vzorec se dvěma generátory hodnoty. Jedná se o očekávanou rentabilitu nových čistých investic r I vloženou do pracovního kapitálu a provozně nutného dlouhodobého majetku. Dalším faktorem se rozumí tempo růstu korigovaného provozního výsledku hospodaření KPVH snížený o upravené daně. Rentabilitou investic se myslí rentabilita investovaného 19


kapitálu. Parametrický model sestavili Američané Koller, Murrin a Copeland. Rentabilita investovaného kapitálu rk musí být vyšší než náklady kapitálu, aby firma tvořila novou hodnotu. Výpočtový vzorec: rk = , kde KPVH = korigovaný provozní zisk po upravených daních, Investice netto = , Kt-1 = provozně nutný investovaný kapitál k počátku roku t, Investice brutto = Investice netto + Odpisy. Rentabilita čistých investic rI má výpočtový vzorec (Mařík, 2011, s. 186): rI =

, kde = přírůstek investovaného kapitálu v předchozím roce.

Výpočtový vzorec pro parametrický vzorec (Mařík, 2011, s. 187): Pokračující hodnota =

(

)

, kde

= korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních během skončení doby prognózy v prvním roce, . Volné cash flow pro věřitele a majitele výpočtový vzorec (Mařík, 2011, s. 187): ( )

V závěru jsou doporučení pro souhrnné ocenění firmy, kterými by se mělo ocenění firmy řídit (Mařík, 2011, s. 424 – 425). Ocenění by mělo používat nejméně dvě metody ocenění. Výsledkem nesmí být mechanické spočítání průměrů výsledků konkrétních metod. Nesmí se používat zároveň technika EVA a DCF nebo varianty těchto metod jako equita, entita a APV jako několik různých technik. Právě při správném použití všech těchto technik dostaneme stejné výsledky a význam je spíš zde pouze metodicky kontrolní. Obdobnou myšlenku má i Marek (2009, s. 554). Průměrování výsledků z různých metod je časté a oblíbené, ale nemá však logické ekonomické zdůvodnění. Špaček (2012, s. 37 – 46) doporučuje využívat scénářový přístup při oceňování firmy, který přináší novou kvalitu do procesu oceňování. Scénáře díky variantám lépe modelují různá rizika během ocenění a lépe vyjadřují budoucí prognózu. Hodnota podniku získaná právě váženým průměrem hodnot těchto scénářů poskytuje kvalitu, kde jednotlivé váhy zohledňují pravděpodobnost vzniku těchto scénářů. Reprezentuje hodnotu zahrnující všechna významná rizika související s budoucí prognózou podniku a směřuje ke konceptu fair market value. Ocenění podniku pomocí scénářového přístupu přináší vyšší objektivnosti a může být snadno akceptovatelné účastníky určitého právního sporu anebo komplikovaných oceňovacích kauz.

20


2.6.3

Hodnota podniku

V osmdesátých letech minulého století nastal zásadní zvrat v pojetí tvorby hodnoty pro akcionáře (Kislingerová, 2010, s. 245 – 247). Byl vyvolán masivním procesem přebírání podniků. Vznikla nová teorie analýzy hodnoty pro akcionáře tzv. SVH – Shareholder Value. Jedná se o nové uvažování managementu a nazývá se hodnotový management tzv. Value-Based Management. Úkoly managementu jsou ochrana současných peněžních toků, zabránit ztrátě, udržovat firmu a v dlouhodobém období zajišťovat růst firmy. Jedná se o zhodnocení vnějšího a vnitřního ekonomického prostředí. Zajišťuje se tu trvalá existence firmy tzv. Going Concern Princip. Maximalizace hodnoty firmy probíhá jak u firem obchodovaných na burze tak u neobchodovatelných. Dvě skupiny modelů, kde první se zaměřuje na hodnotu firmy jako celku tzv. Value of Firm a ta druhá skupina na hodnotu vlastního kapitálu tzv. Value of Equity. U první se používá diskontní míra na bázi průměrných nákladů kapitálu tzv. WACC a u druhé diskontní míra na bázi nákladů vlastního kapitálu re. Stěžejní rovnice pro volný peněžní tok pro věřitele a akcionáře tzv. FCFF má vzorec (Kislingerová, 2010, s. 248): , kde EBIT = výsledek provozně hospodářský. 2.6.3.1 Diskontní míra pro náklady kapitálu Náklady kapitálu ve firmě jsou nazvané WACC – Weighted Average Cost of Capital (Kislingerová, 2010, s. 249). Dlouhodobá investorská rozhodnutí předpokládají návratnost vyšší, než jsou náklady na kapitál. Hrají klíčovou roli. Výpočtový vzorec: , kde WACC = průměrné náklady kapitálu, re = náklady na vlastní kapitál, rd = náklady na kapitál věřitelů, E = vlastní kapitál, C = celkový investovaný kapitál = E + D, t = daň z příjmu, D = zpoplatněný cizí kapitál = kapitál věřitelů. 2.6.3.2 Náklady na kapitál věřitelů tzv. rd Parametr rd je náklad na kapitál věřitelů (Kislingerová, 2010, s. 249 – 250). Je zastoupen úrokovou mírou. Úroková míra (Interest Rate) se dělí na bezrizikovou míru (Credit Risk Free Rate) a prémii za riziko (Market Premium). Prémie za riziko se dále rozděluje na riziko likvidity (Liquidity Risk) a úvěrové riziko (Credit Risk). 2.6.3.3 Náklady na kapitálu akcionářů tzv. re Zde se využívá model CAPM (Capital Asset Pricing Model), který má tento vzorec (Kislingerová, 2010, s. 250): ̅̅̅ (̅̅̅̅ ) ̅̅̅= požadovaná míra výnosu, (̅̅̅̅ ) = očekávaná prémie za riziko, 21


= bezriziková míra výnosu, = faktor představující veličinu, pomocí které se měří systematické riziko daného aktiva (číslo = 5 znamená, že dané aktivum je pětkrát rizikovější než tržní průměr), ̅̅̅̅ = představuje očekávanou výnosovou míru trhu (velmi často bere některý roční průměr tržního indexu). Daná rovnice je interpretována, že výnosová míra investora je složená z bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie, tedy odměny investora za to, že sám na sebe přijal riziko (Kislingerová, 2010, s. 187). Zde Kislingerová (2010, s. 251) uvádí svou domněnku odlišnou od Maříka (2011), že pomocí statistiky z historických dat se dostane dlouhodobá míra výnosu v rozpětí od 2,75% do 3,25%, což dá střední hodnotu 3%. Možností pro získání bezrizikové míry výnosu jsou státní dluhopisy uvedené na stránkách ČNB a A. Damodarana. 2.6.3.4 Prémie za riziko Prémie za riziko (Equity Risk Premium - ERP) je dlouhodobá prémie získaná akcionářem na kapitálovém trhu (Kislingerová, 2010, s. 251 – 253). Různé informační zdroje navrhují odlišná doporučení. Milenium book uvádí rozpětí 4,5-6,5%, S&P 5,5% apod. Moody´s má vypočtené prémie pro vybrané země. Například Česká republika měla v lednu 2010 zahraniční a domácí rating na úrovni A1. Ratingové agentury určily prémii ve vztahu ke kmenovým akciím (Common Stock) a k velkým podnikům kótovaným na kapitálovém trhu. Malé a střední podniky mají odlišnou prémii. Každá investice musí mít diskontní míru, protože náklady kapitálu jsou ovlivněny prostředím, kde se investice nalézá. Provádí se korekce této základní prémie získané na nejlepších trzích. Prémie je ovlivněná ratingem pro Českou Republiku a má hodnotu podle Moody´s 5,85% a podle S&P 7,2%. Každá agentura má svou vlastní metodiku. Přehled prémií pro evropské státy je možno nalézt na stránkách významného amerického odborníka na oceňování podniků Damodarana. 2.6.3.5 Systematické riziko tzv. beta koeficient Díky málo rozvinutému akciovému trhu v České republice používáme známé informace, např. z amerického nebo evropského akciového trhu o výnosnosti cenných papírů z odvětví daného oceňovaného podniku (Kislingerová, 2010, s. 254). Je potřeba upravit tento koeficient, který je získaný z amerického nebo evropského akciového trhu o výnosnosti cenných papírů z obdobného odvětví, o vliv této kapitálové struktury. Používanými zdroji jsou S&P, Bloomberg, Value line, Reuters apod. Pro systematické riziko (beta) je potřeba přepočítat hodnotu beta koeficientu na tzv. Unleveraged Beta z důvodu odlišnosti kapitálové struktury od odvětví. Informace o firmách obchodovaných na evropském burzovním trhu opět uvádí Damodaran na svých stránkách. Vzorec pro nulové zadlužení teda Unleveraged Beta: ( ⁄

)

kde

t = daňová sazba, = koeficient bez finanční páky,

22


= koeficient včetně finanční páky, D = zpoplatněné cizí zdroje (věřitelé), E = vlastní kapitál (akcionáři). Proporce kapitálu akcionářů a věřitelů k velikosti investovaného kapitálu (Kislingerová, 2010, s. 257). Podíl mezi vlastním a celkovým kapitálem lze vyvodit ze struktury v dané firmě, pokud odpovídá obvyklé struktuře v odvětví. Jinak se i používají odvětvové hodnoty z odvětvové analýzy umístěné na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. 2.6.3.6 Základní tvary modelů DCF ve variantě FCFF Vzorce (Kislingerová, 2010, s. 258): ∑ kde WACC = průměrné náklady kapitálu, FCFF = volný peněžní tok pro věřitele a akcionáře. Konstantní růstový model: , kde g = tempo růstu cash flow. Tento vzorec je obdobou dříve zmiňovaného postupu dle Maříka (2011) na začátku podkapitoly 2.6 Konstrukce valuačního modelu. 2.6.3.7 Model DCF ve variantě EVA Vzorec pro výpočet ekonomické přidané hodnoty (Kislingerová, 2010, s. 261): EVA = NOPAT – WACC C, ∑ WACC = průměrné náklady kapitálu, C = celkový investovaný kapitál, EVA = ekonomická přidaná hodnota, MVA = suma všech budoucích hodnot EVA. Hodnota podniku je vyjádřena hodnotou investovaného kapitálu ve chvíli ocenění zvýšenou o čistou současnou hodnotu ekonomické přidané hodnoty (Špaček, 2014, s. 148). Má obdobné výsledky jako DCF a slouží pro ocenění entity i equity. 2.6.3.8 Model DCF ve variantě FCFE Model pro odhad hodnoty vlastního kapitálu (Kislingerová, 2010, s. 269): FCFE = Čistý zisk + Odpisy – Investice – Splátka jistiny – Výplata prioritních dividend - Změna pracovního kapitálu, ∑ , kde re = náklady na kapitál akcionáře, tedy očekávaná míra výnosu, FCFE = volný peněžní tok pro akcionáře. , kde 23


g = tempo růstu cash flow, re = náklady na kapitál akcionáře, tedy očekávaná míra výnosu, FCFE = volný peněžní tok pro akcionáře. Jde o peněžní tok pro akcionáře podniku po všech investicích, výdajích a splátkách dluhu (Špaček, 2014, s. 147). Některé hotovostní toky se těžce rozlišují pro akcionáře a věřitele např. úvěr od mateřské firmy. Čistá hodnota FCFE určuje hodnotu podniku. New Economy je nový pojem pro podniky podnikající s internetem a počítači (Kislingerová, 2010, s. 270). Tento nový druh podnikání je zásadní pro odhad jejich hodnoty. Dále jsou zde zahrnuty telekomunikační, biotechnologické a technologické společnosti.

24


3 Praktická část Praktická část navazuje na teoretickou část, kde byly vysvětleny nejdůležitější teoretické pojmy v oblasti oceňování podniku. Bude zde popsána oceňovaná společnost. Zpracuje se zde strategická analýza, finanční analýza, generátory hodnoty, finanční plán a konečné ocenění společnosti.

3.1

Obecné údaje o společnosti

Stručné představení oceňovaného podniku. Obchodní jméno: EP ENERGY TRADING, a.s.; Právní forma: akciová společnost; Sídlo společnosti: Klimentská 46, 110 02 Praha 1; Hlavní předmět podnikání: Obchod s elektřinou a obchod s plynem; IČ: 27386643; DIČ: CZ27386643; Datum vzniku: 31. 10. 2005; Rejstříkový soud: Městského soudu v Praze; Spisová značka: B 10233; Základní kapitál: 15 000 000,- Kč; Akcie: 15 ks akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 000,- Kč; Způsob jednání: Jménem podniku jedná představenstvo. Navenek za něj jednají jménem podniku dva členové představenstva. Podnik EP ENERGY TRADING, a.s. získal toto jméno dne 1. října 2012. Předtím podnik působil ode dne 31. října 2005 jako United Energy Trading, a.s. EP ENERGY TRADING, a.s. v důsledku fúze dne 1. ledna 2013 s podnikem První energetická a.s. přešlo jmění zanikající společnosti První energetická a.s. na nástupnický podnik EP ENERGY TRADING, a.s. První energetická a.s. obchodovala jménem podniku EP ENERGY TRADING na PXE (Energetická burza Praha). Podnik EP ENERGY TRADING má jediného akcionáře, jedná se o podnik EP ENERGY a.s., se sídlem Brno, Příkop 843/4, PSČ 602 00, IČ: 29259428. EP ENERGY, a.s. je stoprocentní dceřinou společností ENERGETICKÉHO A PRŮMYSLOVÉHO HOLDINGU (EPH), se sídlem Brno, Příkop 843/4, PSČ 602 00, IČ: 28356250, jehož jediní akcionáři jsou PPF (40 %), J&T (40 %) a Daniel Křetínský (20 %). 3.1.1

Předmět podnikání společnosti

Podnik EP ENERGY TRADING dodává elektřinu a zemní plyn domácnostem, firmám a velkoodběratelům v České a Slovenské republice. Zaměřuje se také na obchodování s těmito komoditami na velkoobchodním trhu. Svým zákazníkům nabízí profesionální přístup, rychlé a otevřené jednání, kvalitní služby a zejména zajímavé a konkurenceschopné ceny. Je respektovanou alternativou všech dominantních dodavatelů energií. Klade důraz na odbornou a profesní kvalitu svých zaměstnanců. Jejich dlouholeté zkušenosti v oblasti energetiky a prodeje elektřiny a zemního plynu jsou garancí vysokého standardu poskytovaných služeb. 25


Společnost je součástí energetické skupiny EP ENERGY, která je nejvýznamnějším dodavatelem tepla a druhým největším výrobcem elektřiny v České republice. Díky ekonomické síle tohoto vlastníka, který disponuje vlastními zdroji energie, představuje EP ENERGY TRADING pro své zákazníky stabilního partnera nabízejícího jedny z nejlepších cenových podmínek na trhu a jistotu dodržení smluvních závazků. EP ENERGY vyniká jako strategický investor v energetickém sektoru. Významný prodejce tepla pro více než 360 tisíc domácností s dodávkou 22 000 000 GJ v České republice. Řadí se na druhou příčku v produkci elektřiny pro přibližně 1,8 milionů domácností s roční produkcí okolo 5 400 000 MWh. ENERGETICKÝ A PRŮMYSLOVÝ HOLDING (EPH) je přední středoevropská energetická skupina, působící převážně v České republice, na Slovensku, v Německu a v Polsku. Jedná se o vertikálně integrovanou utilitu zahrnující kompletní řetězec činností v odvětví energetiky. Zahrnuje celkem 40 podniků z oblasti těžby uhlí, výroby tepla a elektřiny z klasických i obnovitelných zdrojů včetně distribuce těchto energií, stejně jako obchodu s elektřinou, plynem, respektive jejich dodávky koncovým zákazníkům a v neposlední řadě ze segmentu plynárenství. Podniky holdingu zaměstnávají více než 8 000 lidí. EPH je lídrem plynárenského sektoru na Slovensku a klíčovým přepravcem zemního plynu z Ruska do Evropské unie. Je také jedním z nejvýznamnějších domácích kogeneračních výrobců tepla a největším dodavatelem tepelné energie zákazníkům v České republice. Současně je druhým největším českým výrobcem elektřiny. Zdroje EPH aktuálně disponují úhrnnou instalovanou elektrickou kapacitou téměř 1 750 MW a jejich roční výroba dosahuje v souhrnu zhruba 8,5 TWh. Celková dodávka tepelné energie zákazníkům v segmentech domácností, firem a organizací se přiblížila úrovni 20 PJ ročně. Teplárenské firmy patřící do holdingu dodávají v České republice tepelnou energii pro hlavní město Praha, do krajských měst Hradec Králové, Pardubice a Plzeň, a dále mimo jiné také městům Most, Litvínov či Chrudim. V Německu zaujímá EPH (resp. 100% dcera MIBRAG) pozici třetí největší těžební uhelné společnosti. Provozní zisk (EBITDA) EPH za rok 2012 dosáhl 32,7 mld. Kč. Celkové tržby holdingu v roce 2012 činily 115 mld. Kč a celková výše aktiv EPH byla 258 mld. Kč.

3.2

Strategický analýza

Hlavní myšlenkou strategické analýzy je stanovit celkový výkon oceňované firmy. Potvrdit či vyvrátit dlouhodobou perspektivu této firmy takzvaný going concern princip. Ohodnotí se zde rizika podnikání, která ovlivňuje jeho výslednou cenu. Rozebírá se zde vývoj trhu a konkurence. Práce stanoví relevantní trh, makroprostředí pomocí techniky PEST, mikroprostředí pomocí Porterových pěti konkurenčních sil a na konec SWOT analýzu. Upravená matice General Electric stanoví výslednou hodnotu přitažlivosti trhu a konkurenčního postavení firmy. 3.2.1

Vymezení trhu

Vymezení věcného a prostorového hlediska je důležité pro pozdější rozbor atraktivity trhu.

26


3.2.1.1 Věcné vymezení trhu Z hlediska produktu se jedná především o elektrickou energii a zemní plyn. 3.2.1.2 Prostorové vymezení trhu Firma se hlavně soustředí na prodej energie na území České republiky (viz. Tabulka 1). V roce 2012 představuje prodej elektrické energie v České republice podíl 49% a zemního plynu 43%. Prodej energie na Slovensku a Rakousku představuje zanedbatelnou část. Slovensko je především odběratelem elektrické energie (7% v roce 2012). Jen v letech 2009, 2010 a 2011 byl prodej zemního plynu v Rakousku. V této diplomové práci je zaměřeno prostorové vymezení na Českou republiku v poměru vyšším na elektrickou energii než na zemní plyn. Tabulka 1 Informace o tržbách společnost EP ENERGY TRADING, a.s. Tržby (v tis. Kč) Roky Tuzemsko Podíl Slovensko Podíl Rakousko 2012 4 176 654 49% 602 419 7% 2011 3 856 296 42% 417 623 5% Elektrická energie 2010 3 140 867 40% 424 568 5% 2009 2 725 840 64% 305 334 7% 2008 2 361 926 80% 479 656 16% 2012 3 683 769 43% 30 954 0% 2011 4 309 859 47% 5 000 0% 643 577 Zemní plyn 2010 3 263 792 42% 9 216 0% 1 015 679 2009 672 907 16% 3 469 0% 545 764 2008 85 635 3% 2012 2 947 0% 2011 3 554 0% Služby 2010 4 210 0% 2009 4 000 0% 2008 4 000 0% 3 325 0% 2012 7 863 370 93% 633 373 7% 0 2011 8 169 709 88% 422 623 5% 643 577 Celkem 2010 6 408 869 82% 433 784 6% 1 015 679 2009 3 402 747 80% 308 803 7% 545 764 2008 2 451 561 84% 482 981 16% 0

Podíl Celkem 4 779 074 4 273 919 3 565 435 3 031 175 2 841 583 3 714 723 7% 4 958 437 13% 4 288 688 13% 1 222 140 85 635 2 947 3 554 4 210 4 000 7 325 0% 8 496 744 7% 9 235 910 13% 7 858 333 13% 4 257 315 0% 2 934 543

Zdroj: Vlastní zpracování 3.2.1.3 Informace o trhu Otevření trhu s elektřinou v Evropě bylo zahájeno přijetím směrnice Evropského parlamentu a rady 96/92/ES o společných pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, která byla zakomponována do energetického zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů (Energetický zákon). Energetický zákon definoval harmonogram otevření trhu s elektřinou v několika etapách, a to dle velikosti spotřeby elektřiny konečných zákazníků. Trh s elektřinou byl pro všechny odběratele včetně domácností otevřen 1. ledna 2006. Od tohoto data si odběratelé elektřiny mohou zvolit svého dodavatele 27


elektrické energie. Dodávka elektřiny je rozdělena na dvě části. Distribuce elektrické energie představuje dopravu elektřiny do odběrného místa zákazníka. Cena za distribuci je plně regulována Energetickým regulačním úřadem. Silová elektřina je předmětem obchodní soutěže a cena je pro každé odběrné místo zákazníka individuální. Subjekty působící na trhu s elektřinou jsou výrobci elektřiny, provozovatel přenosové soustavy (ČEPS, a.s.), provozovatelé distribučních soustav (ČEZ Distribuce, a. s., E. ON Distribuce, a. s., PRE distribuce, a. s.), operátor trhu s elektřinou (OTE, a.s.), burza (POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s.), obchodníci s elektřinou (viz. Tabulka 2) a zákazníci. Na trhu v České republice působí přibližně v současné době 41 dodavatelů zemního plynu a 53 dodavatelů elektrické energie. Nejdůležitější dodavatelé obou energií podle tržeb a zisku jsou uvedeny za rok 2012 (viz. Tabulka 2). Zde nejvyšší místo zaujímá ČEZ Prodej s tržbami 76,4 miliard Kč, dále E. ON Distribuce s tržbami 31,3 miliardy Kč, Pražská energetika s tržbami 18,6 miliard Kč, RWE Energie s tržbami 15,8 miliard Kč, Pražská plynárenská s tržbami 9,3 miliard Kč, LUMIUS s tržbami 9,9 miliard Kč a na sedmém místě tato zkoumaná společnost EP ENERGY TRADING s tržbami 8,4 miliardy Kč. Tabulka 2 Nejdůležitější dodavatelé elektřiny a zemního plynu podle tržeb a zisku za rok 2012 v ČR Dodavatelé - 2012 Tržby (v mil. Kč) Zisk (v mil. Kč) 1 ČEZ Prodej, s.r.o. 76 467 3 383 2 E.ON DISTRIBUCE, a.s. 31 334 3 742 3 Pražská energetika, a.s. 18 698 2 024 4 RWE Energie, a.s. 15 876 1 410 5 Pražská plynárenská, a.s. 9 335 722 6 LUMIUS, s.r.o. 9 903 197 7 EP ENERGY TRADING, a.s. 8 494 89 8 BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. 8 423 608 9 CENTROPOL ENERGY, a.s. 4 858 547 10 LUMEN ENERGY a.s. 1 289 -4 11 ČESKÁ ENERGIE, a.s. 1 209 7 12 VEMEX Energie a.s. 1 469 39 13 RIGHT POWER ENERGY, s.r.o. 1 053 3 188 408 12 767 Zdroj: Energostat (2014)

Dále Tabulka 3 Nejdůležitější dodavatelé elektřiny podle počtu zákazníků za rok 2012 v ČR a Tabulka 4 Nejdůležitější dodavatelé zemního plynu podle počtu zákazníků za rok 2012 v ČR vypovídá o dodavatelích elektrické energie a zemního plynu na území České republiky. Nejdůležitější prodejce elektrické energie s 3,5 milióny zákazníků je ČEZ Prodej, který ovládá 55,65% trhu. Společnost EP ENERGY TRADING zde obsadila 14 místo s 13,6 tisíci zákazníků a podílem 0,22% na celkovém trhu. Na trhu se zemním plynem obsadila první příčku firma RWE Energie s 2,3 miliónu zákazníků a s podílem 67,41% na daném trhu. Společnost EP ENERGY TRADING se nedostala ani do první sedmnáctky nejdůležitějších prodejců zemního plynu v České republice.

28

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 3 Nejdůležitější dodavatelé elektřiny podle počtu zákazníků za rok 2012 v ČR Dodavatelé eletřiny - 2012 Zákazníci Podíl 1 ČEZ Prodej, s.r.o. 3 500 000 55,65% 2 E.ON Energie a.s. 1 200 000 19,08% 3 Pražská energetika, a.s. 688 000 10,94% 4 CENTROPOL ENERGY, a.s. 280 033 4,45% 5 BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. 244 711 3,89% 6 RWE Energie, a.s. 112 983 1,80% 7 Česká Energetické Centrum a.s. 58 191 0,93% 8 RIGHT POWER ENERGY, s.r.o. 50 882 0,81% 9 Severomoravská plynárenská, a.s. 35 960 0,57% 10 X Energie, s.r.o. 28 741 0,46% 11 Jihomoravská plynárenská, a.s. 24 039 0,38% 12 LAMA energy a.s. 20 259 0,32% 13 Česká Energetické Centrum Jih a.s. 19 569 0,31% 14 EP ENERGY TRADING, a.s. 13 665 0,22% 15 VEMEX Energie a.s. 11 947 0,19% 6 288 980 100,00% Zdroj: Energostat (2014) Tabulka 4 Nejdůležitější dodavatelé zemního plynu podle počtu zákazníků za rok 2012 v ČR Dodavatelé plynu - 2012 Zákazníci Podíl 1 RWE Energie, a.s. 2 300 000 67,41% 2 Pražská plynárenská, a.s. 430 000 12,60% 3 ČEZ Prodej, s.r.o. 244 934 7,18% 4 BOHEMIA ENERGY entity s.r.o. 158 457 4,64% 5 E.ON Energie, a.s. 80 683 2,36% 6 CENTROPOL ENERGY, a.s. 53 474 1,57% 7 České Energetické Centrum a.s. 43 938 1,29% 8 LAMA energy a.s. 27 615 0,81% 9 X Energie, s.r.o. 17 045 0,50% 10 RIGHT POWER ENERGY, s.r.o. 11 423 0,33% 11 Pragoplyn, a.s. 8 392 0,25% 12 LAMA energy a.s. 7 489 0,22% 13 Optimum Energy, s.r.o. 6 549 0,19% 14 Europe Easy Energy a.s. 6 312 0,18% 15 VEMEX Energie a.s. 5 860 0,17% 16 ARMEX ENERGY, a.s. 5 220 0,15% 17 Jihomoravská plynárenská, a.s. 4 737 0,14% 3 412 128 100,00% Zdroj: Energostat (2014)

Trh s elektrickou energií je velmi konstantní v České republice, jak je vidět z tabulky (viz. Tabulka 5 Spotřeba elektřiny brutto v ČR). Spotřeba elektrické energie neroste a drží se na velmi podobné výši už několik let okolo 70 453 GWh za rok. Stejný vývoj udává i tabulka se spotřebou zemního plynu v České republice (viz. Tabulka 6 Spotřeba 29


zemního plynu v ČR). Spotřeba zemního plynu se zde drží na hodnotě 86 325 GWh anebo 8 158 mil. m3. Trh s energiemi nepředpokládá růst a spíše se očekává stejná spotřeba pro další roky. Změnu by mohl vyvolat pouze nárůst spotřeby ze strany velkoodběratelů, kteří by museli přijít na český trh ze zahraničí. Tabulka 5 Spotřeba elektřiny brutto v ČR v GWh 2008 2009 2010 2011 2012 Spotřeba 72 049,3 68 606,2 70 961,7 70 516,5 70 453,3 Zdroj: ERÚ (2013) Tabulka 6 Spotřeba zemního plynu v ČR 2008 2009 2010

2011

2012

3

mil. m 8 685,2 8 161,3 8 979,2 8 085,8 8 158,2 GWh 91 673,1 86 216,2 95 138,4 85 645,6 86 325,8 Zdroj: ERÚ (2013)

Mezi další důležité zdroje informací o českém trhu patří tyto tabulky a grafy. Graf 1 Spotřeba elektřiny brutto v ČR, Graf 2 Spotřeba zemního plynu v ČR, Tabulka 7 Spotřeba elektřiny brutto po měsících v ČR, Tabulka 8 Spotřeba elektřiny brutto v sektorech národního hospodářství v ČR, Tabulka 9 Spotřeba elektřiny brutto v hospodářských sektorech po krajích ČR v roce 2012, Tabulka 10 Spotřeba zemního plynu po měsících v ČR a Tabulka 11 Spotřeba zemního plynu v jednotlivých krajích ČR. Nejvýznamnějšími měsíci pro spotřebu elektřiny jsou leden, únor a prosinec. Zbývající měsíce mají nižší, ale jinak velmi obdobnou spotřebu. To souvisí se zimním obdobím a potřebou během těchto měsíců topit. Nejdůležitějším sektorem národního hospodářství ve spotřebě elektrické energie se umístil průmysl s podílem 34%, dále domácnosti s podílem 20% a energetika s podílem 18%. Významným krajem ve spotřebě elektřiny je s podílem 14% Středočeský kraj, dále s podílem 13% Ústecký a Moravskoslezský kraj a s podílem 9% Hlavní město Praha. Zemní plyn má také nejvyšší spotřebu během měsíců leden, únor a prosinec. Během dalších měsíců výrazně klesá spotřeba. Důležitým krajem ve spotřebě zemního plynu je s podílem 14% Jihomoravský kraj, dále s podílem 12% Hlavní město Praha, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Graf 1 Spotřeba elektřiny brutto v ČR Spotřeba elektřiny brutto v ČR (v GWh) 7 3 000 7 2 000

7 2 049 7 0 962

7 1 000

7 0 000

7 0 517

7 0 453 GWh

6 9 000

6 8 606

6 8 000 6 7 000 6 6 000 2008

2009

2010

2011

Zdroj: ERÚ (2013)

30

2012

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 2 Spotřeba zemního plynu v ČR

Spotřeba zemního plynu v ČR (v GWh) 9 6 000

9 5 138

9 4 000

9 2 000

9 1 673

9 0 000 8 8 000 8 6 216

8 6 000

8 5 646

8 6 326

8 4 000 8 2 000 8 0 000 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ERÚ (2013) Tabulka 7 Spotřeba elektřiny brutto po měsících v ČR v GWh 2008 2009 2010 2011 Leden 7 020,6 6 925,2 6 963,8 6 839,2 Únor 6 479,3 6 161,7 6 242,4 6 299,0 Březen 6 639,8 6 327,0 6 461,9 6 439,0 Duben 6 097,3 5 192,5 5 633,7 5 537,2 Květen 5 631,3 5 090,1 5 490,6 5 546,8 Červen 5 325,0 5 014,3 5 189,1 5 232,0 Červenec 5 362,6 5 032,9 5 190,6 5 144,4 Srpen 5 287,3 5 059,0 5 231,6 5 350,5 Září 5 586,0 5 216,8 5 462,4 5 322,5 Říjen 6 105,1 6 006,7 6 060,1 5 974,2 Listopad 6 223,7 6 087,8 6 123,9 6 416,4 Prosinec 6 291,2 6 492,2 6 911,7 6 415,3 72 049,2 68 606,2 70 961,8 70 516,5 Zdroj: ERÚ (2013)

2012 6 752,7 6 839,5 6 273,5 5 739,0 5 465,1 5 208,5 5 154,6 5 239,4 5 277,4 5 965,8 6 146,8 6 390,9 70 453,2

Podíl 10% 10% 9% 8% 8% 7% 7% 7% 7% 8% 9% 9% 100%

Tabulka 8 Spotřeba elektřiny brutto v sektorech národního hospodářství v ČR v GWh 2008 2009 2010 2011 2012 Podíl Průmysl 25 184,0 22 204,0 23 669,0 24 196,0 24 064,0 34% Energetika 12 420,0 12 616,0 12 534,0 12 848,0 12 571,0 18% Doprava 2 908,0 2 885,0 3 215,0 3 230,0 3 151,0 4% Stavebnictví 454,0 415,0 406,0 343,0 349,0 0% Zemědělství 1 344,0 1 208,0 1 261,0 1 229,0 1 240,0 2% Domácnosti 14 703,0 14 686,0 15 026,0 14 199,0 14 609,0 21% Služby 6 716,0 6 497,0 6 585,0 6 411,0 6 674,0 9% Ostaní 8 321,0 8 095,0 8 266,0 8 060,0 7 795,0 11% Celkem 72 050,0 68 606,0 70 962,0 70 516,0 70 453,0 100% Zdroj: ERÚ (2013)

31

GWh

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 9 Spotřeba elektřiny brutto v hospodářských sektorech po krajích ČR v roce 2012

32

Podíl 14% 17% 10% 8% 4% 4% 3% 3% 4% 8% 10% 14% 100%

6 368 4 186 5 642 3 293 4 285 3 428 2 513 9 034 3 635 2 985 3 162 9 749 9 228 2 946 70 453 100%

Podíl

Leden 1 234,4 13 072,4 1 150,2 12 184,1 Únor 1 144,2 12 126,6 1 351,7 14 288,9 Březen 922,9 9 778,7 818,5 8 642,7 Duben 521,1 5 512,3 627,1 6 634,1 Květen 399,7 4 230,7 349,9 3 701,3 Červen 303,7 3 215,1 302,4 3 204,6 Červenec 295,5 3 140,4 279,4 2 958,5 Srpen 291,9 3 110,9 279,7 2 960,9 Září 311,5 3 309,2 340,7 3 607,7 Říjen 663,2 7 007,2 675,9 7 162,2 Listopad 970,0 10 265,9 843,2 8 922,5 Prosinec 1 027,5 10 876,1 1 139,4 12 058,2 Celkem 8 085,6 85 645,5 8 158,1 86 325,7 Zdroj: ERÚ (2013)

1 455 1 849 740 1 188 348 0 1 247 756 1 353 149 342 712 172 114 951 308 696 752 222 539 1 212 758 1 097 744 380 454 709 188 553 831 293 637 2 545 655 1 592 1 045 327 904 865 268 127 14 609 6 674 7 795 21% 9% 11%

Celkem

Tabulka 10 Spotřeba zemního plynu po měsících v ČR 2011 2012 3 mil. m mil. m3 GWh GWh

Ostatní

83 5 20 112 110 255 3 6 9 209 6 51 12 11 19 35 12 96 11 60 7 61 33 166 14 24 11 150 349 1 240 0% 2%

Služby

Domácnosti

Zemědělství

426 1 283 1 035 140 792 417 474 13 1 638 44 225 229 84 16 1 589 323 769 31 624 26 220 129 1 159 275 3 178 185 359 42 12 571 3 151 18% 4%

Stavebnictví

Doprava

528 1 342 2 066 1 953 1 385 963 878 4 001 1 150 815 985 3 324 3 551 1 124 24 064 34%

Energetika

Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Česká republika Podíl Zdroj: ERÚ (2013)

Průmysl

v GWh

9% 6% 8% 5% 6% 5% 4% 13% 5% 4% 4% 14% 13% 4% 100%

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 11 Spotřeba zemního plynu v jednotlivých krajích ČR 2011 2012 3 mil. m mil. m3 GWh GWh

Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Ostatní plyn Česká republika Zdroj: ERÚ (2013)

927,4 9 801,6 948,4 10 009,6 266,6 2 829,9 266,9 2 828,7 1 110,0 11 787,2 1 110,3 11 780,3 227,2 2401,7 231,0 2 439,0 375,9 3 989,2 383,4 4 064,3 330,9 3 503,1 338,0 3 569,1 344,7 3 643,7 348,5 3 680,2 956,0 10 150,4 938,4 9 964,7 471,4 5 006,6 462,2 4 907,9 379,4 4 016,7 382,9 4 043,5 393,4 4 157,6 389,3 4 110,1 945,2 9 988,4 985,0 10 400,0 753,1 7 959,7 777,9 8 212,9 449,3 4771,4 447 4744,3 154,6 1637,5 148,4 1570,2 8 085,1 85 644,7 8 157,6 86 324,8

Podíl 12% 3% 14% 3% 5% 4% 4% 12% 6% 5% 5% 12% 10% 5% 2% 100%

3.2.2 Rozbor vnějšího potenciálu Díky analýze PEST se určí vývoj vnějšího prostředí firmy. Důležité pro výsledný rozbor atraktivity trhu pro podnik. Politické a právní faktory V rámci liberalizace trhu se vytvořili ideální konkurenční podmínky pro prodej elektrické energie a zemního plynu. Veškeré právní náležitosti byly důkladně probrány v sekci Informace o trhu. Velmi důležitou hodnotou pro stanovení ocenění firmy je sazba daně z příjmu pro právnické osoby. Zde se vyvíjí trend velmi pozitivně už od roku 2010 ve výši 19% (viz. Tabulka 12). Tabulka 12 Vývoj sazby daně pro právnické osoby v ČR 2008 2009 2010 2011 2012 Sazba daně v % 21 20 19 19 19 Zdroj: ČSÚ (2014)

2013 19

Ekonomické faktory Ekonomické faktor jsou ovlivněny při vypracování ocenění podniku hrubým domácím produktem (HDP), inflací a měnovým kurzem. Zkoumaná firma není silně ovlivněna vývojem HDP v jednotlivých letech. Firemní tržby neodrážejí významně změny HDP ve zkoumaných letech. Navíc celková spotřeba elektřiny a zemního plynu v České republice je v posledních letech velmi podobná. Samostatné hodnoty inflace podnik hodně ovlivňují například v osobních nákladech. Dalším faktorem jsou měnové kurzy eura a dolaru vůči české koruně, které ovlivňují hodnoty položek získaných z jiných zemí mimo Českou republiku. Protože se zaměřujeme pouze na trh České republiky, tak

33


mají pouze informativní charakter. Ve třech tabulkách jsou zobrazeny skutečné hodnoty Českého statistického úřadu a prognózy České národní banky na roky 2014 a 2015 (viz. Tabulka 13 Vývoj HDP v ČR, Tabulka 14 Vývoj inflace v ČR a Tabulka 15 Vývoj měnového kurzu v ČR). Všechny tyto ekonomické faktory budou jen do nějaké míry zohledněny ve finančním plánu této sledované společnosti. Výrazně budou zohledněny hodnoty inflace. Všechny hodnoty budou vyjádřeny v nominálních cenách. Tabulka 13 Vývoj HDP v ČR 2008 2009 HDP v % 3,1 -4,5 Zdroj: ČSÚ (2014) a ČNB (2014)

Skutečnost 2010 2011 2,5 1,8

2012 -1,0

2013 -0,9

Prognóza 2014 2015 2,6 3,3

Skutečnost 2010 2011 1,5 1,9

2012 3,3

2013 1,4

Prognóza 2014 2015 1,6 1,9

Tabulka 14 Vývoj inflace v ČR 2008 2009 Míra inflace v % 6,3 1,0 Zdroj: ČSÚ (2014) a ČNB (2014)

Tabulka 15 Vývoj měnového kurzu v ČR

CZK/EUR CZK/USD

2008 24,942 17,035

2009 26,445 19,057

2010 25,290 19,111

2011 24,586 17,688

2012 25,143 19,583

2013 25,974 19,565

Zdroj: ČSÚ (2014)

Sociální faktory Běžné faktory jako životní úroveň obyvatelstva nebo demografický vývoj nemá velký vliv na tuto firmu, protože spotřeba zemního plynu a elektřiny patří mezi velmi důležité komodity pro obyvatelstvo a podniky. Technologické faktory Liberalizovaný trh pomohl všem dodavatelům ke skoro rovným podmínkám na trhu. Cena konečné silové energie je výsledkem tržního prostředí a cena za distribuci je cenou regulovanou. Garantuje přenos energie od dodavatele ke konečnému zákazníkovi na území celé České republiky. 3.2.3 Rozbor vnitřního potenciálu Porterův model pěti sil identifikuje vnitřní firemní potenciál a směr atraktivity trhu. Vyjednávací síla dodavatelů a odběratelů Změnit dodavatele elektrické energie a plynu mohou domácnosti, firmy a velkoodběratelé již několik let. Dodavatele elektřiny si domácnosti mohou vybrat od 1. ledna 2006. Od 1. ledna 2007 si vybírají i nového dodavatele plynu. Ve stejnou dobu se objevily davy podomních obchodníků s plynem i elektřinou s údajnou nabídkou nejnižší ceny a nejvýhodnější smlouvy. Nákup energie probíhá přes burzu a má jedno riziko. Cena zveřejňovaná burzou nebo nabízená jednotlivými burzovními dodavateli je uváděná pouze za silovou energii 34


bez daně z přidané hodnoty. Standardní dodavatelé elektrické energie přitom musí uvádět cenu silové energie včetně daně a navíc počítat s dalšími daněmi, kterými jsou elektřina či plyn zatíženy např. daň na podporu devastace krajiny solárními panely atd. Z daných poznatků je vyjednávací síla dodavatelů a odběratelů díky vysoké konkurenci na trhu velmi obdobná a je až nemožné tento trh výrazně ovlivňovat oběma stranami. Potenciální konkurence Na trhu v České republice působí přibližně v současné době 53 dodavatelů elektrické energie a 41 dodavatelů zemního plynu. Nejdůležitější dodavatelé obou energií jsou ČEZ prodej, E. ON Distribuce, Pražská energetika, RWE, Pražská plynárenská atd. Tyto firmy zaujímají největší podíl na trhu, ale je tu stále prostor pro další dodavatele. Substituty Zemní plyn a elektřina jsou dokonalými substituty a proto každý dodavatel většinou nabízí obě energie současně. 3.2.4 SWOT analýza SWOT analýza popisuje příležitosti (O - opportunities), hrozby (T - threats), silné (S strenghts) a slabé (W - weaknesses) stránky firmy EP ENERGY TRADING (viz. Obrázek 4). Zde jsou uvedeny nejdůležitější body pro oblasti SO, ST, WO a WT. Obrázek 4 Metoda SWOT (Veber, 2009, s. 535) Početné příležitosti Důležitá role zákazníka v závislosti na velikosti Hlavně trh ČR

Dobré odvětví a trh Specializovaní zaměstannci Dobrá výkonnost trhu

Početné slabé WO stránky WT Možnost vstupu další konkurence Větší odběratelé mají silné vyjednávací postavení Vysoká cena elektřiny a plynu

SO ST

Početné silné stránky Cena elektřiny a plynu se mění Potřeba dále zvýšit výnosnost firmy

Převládající hrozby

Zdroj: Vlastní zpracování

3.2.5 Hodnocení atraktivity trhu Důležitá součást pro stanovení prosperity této společnosti. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v obrázku (viz. Obrázek 5 Hodnocení atraktivity trhu (Mařík, 2011, s. 89)). Růst trhu Čím větší růst trhu tím lépe. Zde byla stanovena průměrná hodnota (3 body), protože spotřeba v České republice elektřiny a plynu je dlouhodobě stejná.

35


Velikost trhu Větší trh je atraktivnější než menší trh díky úspoře z rozsahu. Stanovena pozitivní hodnota (4 body). Intenzita konkurence Vyšší hodnocení pokud intenzita přímé konkurence je nižší. Zde byla stanovena průměrná hodnota (3 body), protože konkurence je na trhu dostatečná. Průměrná rentabilita Pokud vyšší rentabilita v daném odvětví tím je lepší hodnocení. Sledované odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu je výnosově nad průměrnými hodnotami celého průmyslu v rentabilitě aktiv, vlastního jmění a tržeb (viz. Tabulka 16 Rentabilita aktiv, vlastního jmění a tržeb). Toto zvyšuje atraktivitu odvětví pro příchod dalších společností. Stanovena průměrná hodnota (3 body). Tabulka 16 Rentabilita aktiv, vlastního jmění a tržeb

Odvětví 2008 2009 2010 2011 ROA = Rentabilita aktiv Průmysl celkem 6,01% 5,12% 5,94% 6,13% Výroba a rozvod elektřiny, plynu, 8,14% 7,96% 5,29% 6,12% tepla a klimatizovaného vzduchu ROE = Rentabilita vlastního jmění Průmysl celkem 12,37% 10,36% 12,24% 12,96% Výroba a rozvod elektřiny, plynu, 17,16% 16,63% 11,57% 13,79% tepla a klimatizovaného vzduchu ROS = Rentabilita tržeb Průmysl celkem 5,21% 5,00% 5,65% 5,55% Výroba a rozvod elektřiny, plynu, 11,41% 10,75% 7,83% 8,24% tepla a klimatizovaného vzduchu Zdroj: ČSÚ (2013)

Bariéry vstupu Lépe je hodnocen obtížnější vstup na daný trh. Zde je snadné vstoupit na trh a byla stanovena negativní hodnota (2 body). Možnost substituce Pokud vysoké množství substitutů tak je přiřazené nízké hodnocení. Byla stanovena negativní hodnota (2 body), protože se dá například vytápění nahradit dalšími alternativními zdroji, pokud cena elektřiny a plynu roste. Citlivost na konjunkturu Trh citlivý na hospodářský vývoj země je méně atraktivní. Zde byla stanovena průměrná hodnota (3 body).

36


Struktura zákazníků Čím menší vyjednávací schopnosti má velká skupina zákazníků a malou citlivost na změnu ceny, tím je atraktivnější odvětví. Zde byla stanovena průměrná hodnota (3 body). Vliv prostředí Okolí může ovlivňovat firmu pozitivně či negativně. Čím více je pozitivní, tím lepší je hodnota. Stanovena pozitivní hodnota (4 body). Reklama Používaní více reklamy přináší pozitivnější hodnocení. Stanovena průměrná hodnota (3 body). Hodnocení atraktivity trhu Společnost je hodnocena z pohledu atraktivity trhu průměrně s 52 body ze 102 bodů (viz. Obrázek 5). Je hodnocena 51%. Obrázek 5 Hodnocení atraktivity trhu (Mařík, 2011, s. 89) Krité rium

Váha

1 Možnost růstu trhu 2 Vlastní rozsah trhu 3 Konkurenční prostředí 4 Výnostnost podnikání 5 Překážky vstupu do odvětví 6 Možnost nahrazení daného produktu 7 Závislost na hospodářském cyklu 8 Složení zákaznického portfolia 9 Ovlivňující faktory v odvětví 10 Používání reklamy Ce lke m

Bodové hodnoce ní krité ria Body Váha konkure nční síly Ne gativní Průmě r Pozitivní × 0 1 2 3 4 5 6 Body

3

x

2

x

9

4

8

3

x

3

9

2

x

3

6

1

x

2

2

1

x

2

2

1

x

3

3

2

x

3

6

4

4

3

3

1

x

1

x

17

Maximální počet bodů: Dosažený počet bodů: Hodnoce ní:

3

52 102 52 51%


37


3.2.6 Hodnocení konkurenční síly Postup obdobný jako u rozboru atraktivity trhu. Konečné hodnoty jsou zaznamenány v obrázku (viz. Obrázek 6 Hodnocení konkurenční síly (Mařík, 2011, s. 91)). Přímé faktory Jedná se o faktory, které vnímá přímo zákazník. Jedná se o kvalitu produktu, umístění firmy, firemní image, zákaznický servis a cenu za produkt. Nepřímé faktory Zde dopad na zákazníka je nepřímý. Jedná se o celkovou finanční situaci firmy, provozní náklady, úroveň prodeje z pohledu zákazníka, odbornost firmy, státní podporu a závislost na ceně. Hodnocení konkurenční síly Společnost je hodnocena z pohledu konkurenční síly nadprůměrně s 57 body z 96 bodů (viz. Obrázek 6). Je hodnocena 59%. Obrázek 6 Hodnocení konkurenční síly (Mařík, 2011, s. 91)

Nepřímé faktory

Přímé faktory

Krité rium

1 Kvalita produktu 2 Umístění firmy 3 Firemní image 4 Zákaznický servis 5 Cena za produkt 6 Celková finanční situace firmy 7 Provozní náklady 8 Úroveň prodeje z pohledu zákazníka 9 Odbornost firmy 10 Státní podpora 11 Závislost na ceně

Ce lke m Maximální počet bodů: Dosažený počet bodů: Hodnoce ní:

Váha

Bodové hodnoce ní krité ria Body Váha nčnír síly Pozitivní Ne gativní konkure Průmě × 0 1 2 3 4 5 6 Body

3

x

1

x

4

12

3

3

1

x

4

4

2

x

4

8

3

3

1

x

2

x

4

8

1

x

4

4

3

3

5

5

1

2

5

5

1

x

1

x

2

x

1

x

16

57

96 57 59%


38


3.2.7

Hodnocení perspektivnosti EP ENERGY TRADING

Výsledné ohodnocení perspektivnosti podniku je 5 a vyjadřuje střední přijatelnou perspektivu (viz. Obrázek 7). Bylo získáno z hodnocení atraktivity trhu (51%) a hodnocení konkurenční síly (59%). Byl potvrzen princip pokračujícího podniku. Dále bude vypracována finanční analýza a prognóza generátorů hodnoty pro finanční plán.

3 - Nutno změnit předmět podnikání

2 - Dobrá perspektiva

1 - Jednoznačná perspektiva

Střední

6 - Nutno změnit předmět podnikání

5 - Přijatelná perspektiva EP ENERGY TRADING, a.s.

4 - Dobrá perspektiva

Nízká

Přitažlivost trhu

Vysoká

Obrázek 7 Matice k ohodnocení perspektivnosti podniku (Mařík, 2011, s. 93)

9 - Žádná perspektiva

8 - Málá perspektiva

7 - Omezená perspektiva

Silné

Průměrná Slabé Konkurenční postavení - síla firmy


3.3

Finanční analýza

Finanční analýza byla hlavně zaměřena na poměrové ukazatele. Jednotlivé poměrové ukazatele byly vypočteny a byly navrhnuty tyto zjištění. Navíc byla společnost ohodnocena bankrotním a bonitním modelem. Byl potvrzen nejdůležitější princip pro ocenění podniku a to princip pokračující fungující společnosti (tzv. principle of going concern). Tato finanční analýza byl velmi dobře popsán v autorově seminární práci na téma Finanční rozbor EP ENERGY TRADING vypracované v roce 2013. Zde v této subkapitole budou zmíněny pouze nejdůležitější zjištění z této seminární práce (Petráš, 2013, s. 14 – 25). Přílohy s horizontální a vertikální analýzou rozvahy, výsledovky a s výpočty jednotlivých ukazatelů se nachází v příloze této diplomové práce. Horizontálně rozebírá, jak se příslušná položka změnila v čase. Vertikálně rozebírá, jak se jednotlivé položky těchto výkazů podílejí na celkové sumě. Tyto přílohy jsou pojmenovány Příloha 1 Horizontální analýza rozvahy EP ENERGY TRADING, a.s., Příloha 2 Horizontální analýza výsledovky EP ENERGY TRADING, a.s., Příloha 3 Vertikální analýza rozvahy EP ENERGY TRADING, a.s., Příloha 4 Vertikální analýza výsledovky EP 39


ENERGY TRADING, a.s., Příloha 5 Poměrové ukazatele EP ENERGY TRADING, a.s. (Kislingerová, 2010, s. 101 – 115), Příloha 6 Rozvaha EP ENERGY TRADING, a.s. a Příloha 7 Výkaz zisků a ztrát EP ENERGY TRADING, a.s. Sledované období je od roku 2008 do roku 2012 a poměrové ukazatele jsou rozšířeny o období finančního plánu od roku 2013 do roku 2016. 3.3.1 Ukazatelé - rentabilita (Profitability Ratios) Rentabilita aktiv tzv. ROA dosahuje vyšších procentuálních hodnot než procentuální hodnoty úrokové sazby. Firma by mohla financovat své aktivity dalšími cizími zdroji. Není to ovšem možné, protože firma je hodně zadlužená. Hodnota zadlužení dosáhla 72% bilanční sumy v roce 2012. Přestože se nejedná o bankovní půjčky, ale hlavně krátkodobé závazky z obchodních vztahů. Přesto musí být zaplaceny. Další prohloubení zadluženosti podniku může vést až její insolvenci. Byly vydány v roce 2013 Českým statistickým úřadem ekonomické výsledky průmyslu pro období 2005 až 2011. Patří sem celá řada ukazatelů a nejzajímavějším v tomto rozboru byl ukazatel ROS (rentabilita tržeb). Tento ukazatel měl největší rozdíl mezi celkovým průmyslem a zkoumaným průmyslovým oborem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Právě toto odvětví má před celkovým průmyslem skoro dvakrát větší rentabilitu tržeb. Právě vysoká výnosnost láká do tohoto odvětví více konkurentů. Energetice pomáhá liberalizovaný trh a regulovaná cena distribuce od Energetického regulačního úřadu. Na základě svobodné tržní vůle zákazníka si podniky, domácnosti a velkoodběratelé mohou vybrat svého dodavatele elektřiny a plynu. Společnost EP ENERGY TRADING bohužel nemá tak vysokou rentabilitu tržeb jako její tržní konkurenti. Tržby rostou velmi rychle ve srovnání s nízkými čistými zisky. Podnik potřebuje zdvojnásobit svoje čisté zisky, aby dosáhl rentabilitu tržeb svých konkurentů. Podnik musí snížit své náklady na prodej zboží tedy plynu, elektřiny a služeb. Jedná se o ostatní provozní náklady, mzdové náklady a ostatní finanční náklady. Podnik patří mezi významné prodejce energie, ale nedosahuje úroveň v oblasti výnosnosti svých silnějších konkurentů jako je E. ON, RWE, Pražská energetika a ČEZ. Pro vyšší úspěch musí podnik zvýšit své povědomí o sobě a své produktové nabídce na české a slovenském trhu. Více peněz na reklamu může společnost získat přehodnocením svých současných nákladů. Získá tak vyšší tržby a známější povědomí o firmě. 3.3.2 Ukazatelé - likvidita (Liquidity Ratios) Working capital tedy pracovní kapitál je jedním z nejdůležitějších ukazatelů likvidity. Jeho záporné hodnoty jsou varovným signálem hospodářských problémů podniku. Toto období je provázeno častým ukončením podnikatelské činnosti. Podnik není schopen splácet své závazky. Během let 2008 až 2012 dosahovala tato společnost vysoké kladné hodnoty. Riskantní hodnoty dosahovala společnost u běžné likvidity a to méně než 1,6. Možnost přeměny oběžných aktiv na peníze je nízké. Hotovostní likvidita dosahuje průměrnou hodnotu 0,2, která by měla být navýšena hotovostí na běžných účtech. Ovšem užití bankovního úvěru není možné z důvodů už vysokého mimobankovního zadlužení. Pohotová likvidita díky téměř žádným zásobám odpovídá běžné likviditě. Oběžný majetek je hlavně držen ve formě finančního majetku a krátkodobých pohledávek, proto rychlá likvidita má stejnou křivku. Podnik má nízkou likvidnost a

40


zvýšení výnosnosti by přineslo více peněz na bankovní účty. Nejdůležitější ukazatel je zde pracovní kapitál a běžná likvidita. 3.3.3 Ukazatelé - aktivita (Activity Ratios) Bezplatný úvěr podnik čerpá v situaci, kdy splatnost krátkodobých závazků je delší než splatnost pohledávek. Tato firma to má přesně obráceně a tím vůbec žádný obchodní úvěr nečerpá. Poskytuje ho tedy bezplatně svým odběratelům. Například rozdíl až 29 dní dosahuje v délce profinancování v roce 2012. Poměr splatnosti pohledávek a závazků je potřeba změnit. Toto způsobuje nízkou likviditu, protože podnik ztrácí bezplatný obchodní úvěr a finanční prostředky získané brzkým zpeněžením pohledávek. Je třeba motivovat odběratele, aby platili včas např. sleva z ceny, nižší cena při fixaci apod. 3.3.4 Ukazatelé - zadluženost (Leverage Ratios) Pouze poměr 27% vlastního kapitálu v roce 2012 dosahovala společnost na celkové bilanční sumě. Právě toto je příčinou vysokého poměru cizího kapitálu ve firmě po celé zkoumané období. Hlavně způsobeno růstem krátkodobých závazků. Souvisí s poměrovými ukazateli rentability a aktivity. Vlastníci společnosti si vypláceli velmi nízké dividendy a od roku 2010 už žádné. To pomáhá zvýšit vlastní kapitál. V energetice je vysoký potenciál k růstu tržeb díky volnému trhu. Společnost potřebuje zvýšit výnosnost a přehodnotit současné náklady. 3.3.5 Ukazatelé - tržní hodnota (Market Value Ratios) Velmi obdobné tituly má Burza cenných papírů a RM-SYSTÉM. Jedná se o 13 nejlikvidnějších společností. Odchod velkého množství podniků z kapitálového trhu byl způsoben nelikvidností daných titulů. Initial Public Offering nebo IPO provádí jen malá skupina společností pro získání potřebných finančních prostředků na českém trhu. Burza začala upadat odchodem firem v roce 1997. Podniky získávají nové finanční prostředky jiným způsobem než emisí nových akcií na burze. Díky této situaci si drží bankovnictví důležité postavení. Firma může získat výhodné levné financování prostřednictvím vysoké konkurence na bankovním trhu. EP ENERGY TRADING není kótovaná na burze jako většina firem na českém trhu. Byly vyřazeny z rozboru některé ukazatele tržní hodnoty. Patnáct akcií tvoří vlastní jmění společnosti v nominální hodnotě jeden milion korun za akcii. Nominální hodnota je nižší než účetní hodnota akcie. Od roku 2010 se nevyplácí žádná dividenda a tím se drží vlastní kapitál na trochu vyšší hodnotě. Nevyplácení dividendy je důležité i pro další roky. 3.3.6 Ukazatelé - produktivita práce (Productivity Ratios) Ukazatelé produktivity práce (produktivita práce z přidané hodnoty a produktivita práce z tržeb) stále klesají, protože se zvyšuje počet pracovníků ve společnosti. Firma rostla z jedenácti na padesát pracovníků. Tyto vysoké náklady se musí snížit. Produktivita práce klesá a roční mzda v posledních letech také. Na osobu ovšem byla o sto tisíc vyšší

41


v roce 2012 než v roce 2007. Pro lepší zisk a produktivitu práce je potřeba stále snižovat náklady. 3.3.7 Bankrotní model - Altmanova analýza Altmanova analýza pro podniky nekótované na burze (viz. Tabulka 17). Hodnota Zskóre modelu je ve sledovaném období větší než 2,7, což předpovídá, že firma pravděpodobně nezbankrotuje do následujících dvou let. Významným ukazatelem je tu obrat aktiv, který každoročně roste. Další ukazatele mají nízké hodnoty. Pokud by obrat aktiv klesl pod hodnotu 1,2, tak může dojít až k firemnímu bankrotu. Z modelu je patrné, že je důležité zvyšovat výnosnost podniku. Podnik v současné situaci je zdravou nebankrotující jednotkou a dobrou investicí pro nového společníka či kupce. Tabulka 17 Bankrotní model – Altmanova analýza (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 147)

Bankrotní model - Altmanova analýza 2008 2009 2010 2011 2012 pro firmy neobchodované na kapitálovém trhu Z = 0,717*x 1 + 0,847*x 2 + 3,107*x 3 + 0,420*x 4 + 0,998*x 5

5,45 5,83 6,22 6,21 4,16


3.3.8 Bonitní model - Kralickův quicktest Bonitní model napomáhá věřitelům a investorům poznat riziko (viz. Tabulka 18). Finanční stabilitu určují dva ukazatele, které mají optimální hodnoty v této firmě. Další dva ukazatele zahrnují výnosovou situaci, která se zhoršuje ke konci zkoumaného období. Vlastníci by měli více zvyšovat ziskovost firmy. Firma dosahuje střední hodnoty mezi hodnotou jedna špatná firma a tři velmi dobrá firma. Podnik je bonitní, ale nejedná se o velmi dobrou firmu. Nový společník a kupec nalezne ve firmě dobrou investici a zdravé jádro podnikání. Tabulka 18 Bonitní model – Kralickův quicktesk (Mrkvička, Kolář, 2006, s. 153)

Bontní model - Kralickův quicktest 2008 2009 2010 2011 2012 Hodnocení finanční stability Hodnocení výnosové situace Hodnocení celkové situace

2,50 3,00 3,00 3,00 2,00 1,50 2,00 2,50 1,50 1,00 2

2,5


42

2,75 2,25

1,5


3.4

Rozdělení aktiv na provozně nepotřebná a potřebná

Pro důvody ocenění je nutné rozdělit majetek na provozně potřený a nepotřebný. Nepotřebný provozní majetek je nutné oceňovat samostatně, protože neslouží k hlavní činnosti firmy. Mezi tento majetek patří dlouhodobý finanční majetek společnosti. Dále je nutné upravit likvidní prostředky. Pro provozně potřebnou výši finančních prostředků dle odborníků se považuje úroveň minimálně okolo 60% krátkodobých závazků. Bohužel sledovaná společnost takovou výší finančních prostředků nemá. Proto se ponechává plná částka peněžních prostředků vedená ve finančních výkazech. Jednotlivé tabulky ukazují u společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. ve sledovaném období od roku 2008 do roku 2012 následující položky. Jedná se o ukazatel peněžní likvidity, který je velmi nízký a stále klesající (viz. Tabulka 19). V roce 2011 a 2012 už ukazatel peněžní likvidity nedosahuje ani minimum 20%. Propočet provozně nutných peněžních prostředků je pod hodnotou 60% krátkodobých závazků (viz. Tabulka 20). Byl vypočten provozně nutný investovaný kapitál (viz. Tabulka 21). Dále byl vypočten korigovaný provozní výsledek hospodaření a vyloučen zisk z prodeje dlouhodobého majetku (viz. Tabulka 22). Tabulka 19 Ukazatel peněžní likvidity Ukazatel

Finanční majetek (Peněžní prostředky)/krátkodobé závazky Zdroj: Vlastní zpracování

2008

2009

2010

2011

2012

0,30

0,31

0,20

0,14

0,09

2011 0,6 606 008 144 494 363 605 144 494

2012 0,6 905 210 140 179 543 126 140 179

Tabulka 20 Propočet provozně nutných peněžních prostředků Položka (v tis. Kč) 2008 2009 2010 Provozně nutná likvidita (max 60%) 0,6 0,6 0,6 Krátkodobé závazky 306 314 430 231 684 509 Peněžní prostředky v rozvaze 97 769 167 935 165 274 Peněžní prostředky provozně nutné 183 788 258 139 410 705 Provozně možná likvidita = nutná 97 769 167 935 165 274 Zdroj: Vlastní zpracování

43

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 21 Provozně nutný investovaný kapitál Položka (v tis. Kč) 2008 Dlouhodobě nehmotný majetek 1 310 Dlouhodobě hmotný majetek 35 Dlouhodobý majetek provozně nutný 1 345 (+) Zásoby 0 (+) Krátkodobé pohledávky 250 750 (+) Provozně nutné peněžní prostředky 97 769 (+) Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) 2 831 (-) Krátkodobé závazky 306 314 (-) Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) 7 579 Pracovní kapitál provozně nutný 37 457 Investovaný kapitál provozně nutný 38 802 Zdroj: Vlastní zpracování

2009 1 359 14 1 373 0 440 263 167 935 11 227 430 231 5 843 183 351 184 724

2010 4 604 2 306 6 910 0 985 711 165 274 14 581 684 509 25 031 456 026 462 936

2011 9 046 6 058 15 104 5 793 897 453 144 494 4 778 606 008 52 926 393 584 408 688

2012 15 453 5 929 21 382 6 925 1 264 837 140 179 7 475 905 210 20 462 493 744 515 126

Tabulka 22 Korigovaný provozní výsledek hospodaření

Položka (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 Provozní výsledek hospodaření z výsledovky 118 646 107 599 265 861 123 225 85 424 Vyloučení výsledku hospodaření z prodeje majetku 0 386 0 0 0 Korigovaný provozní výsledek hospodaření po odpisech 118 646 107 213 265 861 123 225 85 424 (+) Odpisy 895 875 906 486 7 296 Korigovaný provozní výsledek hospodaření před odpisy 119 541 108 088 266 767 123 711 92 720 Zdroj: Vlastní zpracování

3.5

Prognóza generátorů hodnoty společnosti

Základními podnikohospodářskými veličinami jsou určovány generátory hodnoty a vyjadřují v souhrnu hodnotu podniku. Generátory hodnoty jsou určujícím faktorem pro zjištění, zda podnik tvoří hodnotu. Tvoří základní kostru finančního plánu. Projekce generátorů hodnoty je pouhým rozvedením vedoucím k finančnímu plánu. Jedná se o prognózu od roku 2013 do roku 2016. 3.5.1 Prognóza tržeb Mezi jeden z nejdůležitějších generátorů hodnoty patří tržby, které ovlivňují prognózu všech ostatních generátorů hodnoty a plánované výkazy. Tabulka (viz. Tabulka 23) popisuje vrůstající tempo růstu tržeb po roce 2012 ve výší prognózované inflace předpověděné Českou národní bankou (viz. Tabulka 14). Jedná se o udržitelné tempo růstu, které odpovídá výsledkům strategické analýzy pro sledované odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Finanční plán byl stanoven na následující čtyři roky (od roku 2013 do roku 2016).

44

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 23 Analýza a prognóza tržeb

Položka (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Roční tempo růstu 45,08% 84,58% 17,53% -8,00% 1,40% 1,60% 1,90% 1,90% Tržby 2 934 542 4 257 314 7 858 332 9 235 909 8 496 743 8 615 697 8 753 549 8 919 866 9 089 343 Zdroj: Vlastní zpracování

3.5.2 Prognóza provozní ziskové marže Dalším významným generátorem hodnoty je provozní marže. Získaná je jako podíl korigovaného provozního zisku před odpisy a tržbami. Z tabulky (viz. Tabulka 24) je vidět nízká hodnota ziskové marže pro plánované finanční období (2013 - 2014) způsobené vysokou konkurencí firem v odvětví prodeje elektřiny a plynu. Detailněji bylo vše vysvětleno a popsáno v kapitole strategická analýza. Porovnáním prognózy ziskové marže shora (viz. Tabulka 24) dostane obdobné hodnoty jako prognóza ziskové marže zdola (viz. Tabulka 25). Prognóza ziskové marže zdola je vypočtena přes přidanou hodnotu a jednotlivé provozní nákladové položky. Tabulka 24 Prognóza ziskové marže shora

Položka (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Korigovaný provozní zisk před odpisy 119 541 108 088 266 767 123 711 92 720 160 710 163 283 208 778 212 746 Zisková marže z KPVH před odpisy 4,07% 2,54% 3,39% 1,34% 1,09% 1,87% 1,87% 2,34% 2,34% Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 25 Prognóza ziskové marže zdola Položka č.ř. 2008 2009 I. Tržby za prodej zboží 01 99,75% 99,91% A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 95,03% 95,91% + OBCHODNÍ MARŽE 03 4,72% 4,00% II. Výkony 04 0,25% 0,09% 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 0,25% 0,09% 2. Změna stavu zásob vlastní výroby 06 0,00% 0,00% 3. Aktivace 07 0,00% 0,00% B. Výkonová spotřeba 08 0,44% 0,88% 1. Spotřeba materiálu a energie 09 0,03% 0,03% 2. Služby 10 0,41% 0,85% + PŘIDANÁ HODNOTA 11 4,54% 3,21% C. Osobní náklady 12 0,38% 0,35% 1. Mzdové náklady 13 0,26% 0,25% 2. Odměny členům orgánů spol. a družstva 14 0,01% 0,01% 3. Náklady na soc. zabezp. a zdr. pojištění 15 0,09% 0,08% 4. Sociální náklady 16 0,02% 0,01% Korigovaný provozní zisk před odpisy 119 541 108 088 Zisková marže z KPVH před odpisy 4,07% 2,54% Zdroj: Vlastní zpracování

45

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 99,95% 99,96% 99,97% 99,97% 99,97% 99,97% 99,97% 93,52% 97,65% 97,56% 96,85% 96,85% 96,38% 96,38% 6,43% 2,31% 2,41% 3,11% 3,11% 3,59% 3,59% 0,05% 0,04% 0,03% 0,03% 0,03% 0,03% 0,03% 0,05% 0,04% 0,03% 0,03% 0,03% 0,03% 0,03% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 2,57% 0,60% 0,60% 0,60% 0,60% 0,60% 0,60% 0,08% 0,04% 0,04% 0,04% 0,04% 0,04% 0,04% 2,49% 0,56% 0,57% 0,57% 0,57% 0,57% 0,57% 3,92% 1,75% 1,84% 2,54% 2,54% 3,02% 3,02% 0,35% 0,35% 0,47% 0,47% 0,47% 0,47% 0,47% 0,27% 0,26% 0,36% 0,36% 0,36% 0,36% 0,36% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,08% 0,08% 0,10% 0,10% 0,10% 0,10% 0,10% 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% 266 767 123 711 92 720 160 710 163 283 208 778 212 746 3,39% 1,34% 1,09% 1,87% 1,87% 2,34% 2,34%


3.5.3 Prognóza pracovního kapitálu Předpověď pracovního kapitálu byla provedena pomocí doby obratu zásob, pohledávek a závazků (viz. Tabulka 26). Je zde jednoznačně vidět, že firma nemá téměř žádné zásoby. Hlavně zde byl znovu potvrzen dlouhodobý problém podniku ohledně delší doby obratu pohledávek než závazků. Firma nečerpá takzvaný bezplatný obchodní úvěr (viz. Rozbor podniku v oblasti likvidity). To způsobuje nižší peněžní likviditu firmy (viz. Tabulka 27). Situace ovlivňuje nemožnost podniku tvořit 60% z krátkodobých závazků na provozně nutné peněžní prostředky (viz. Tabulka 28). Upravená prognóza pracovního kapitálu vyjádřila hodnotu provozně nutného dlouhodobého majetku, provozně nutného pracovního kapitálu a provozně nutného investovaného kapitálu (viz. Tabulka 29). Tabulka 26 Doba obratu ve dnech počítáno k tržbám Rozvaha v plném rozsahu 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 C.I. Zásoby 0,00 0,00 0,00 0,23 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 1. Materiál 0,00 0,00 0,00 0,23 0,30 0,30 0,30 0,30 0,30 C.III. Krátkodobé pohledávky 62,13 59,02 56,34 61,24 95,26 85,37 85,37 85,30 85,24 1. Pohledávky z obchodních vztahů 31,19 37,75 41,14 35,38 54,33 54,33 54,33 54,33 54,33 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 0,00 0,00 4,65 0,09 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3. Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4. Pohl. za společníky, členy družstva a za 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6. Stát - daňové pohledávky 0,50 0,64 1,03 1,76 3,30 1,33 1,33 1,33 1,33 7. Ostatní poskytnuté zálohy 20,27 7,84 5,14 6,82 6,66 6,66 6,66 6,66 6,66 8. Dohadné účty aktivní 1,34 0,04 0,75 7,95 21,23 13,32 13,32 13,28 13,24 9. Jiné pohledávky 8,82 12,75 3,63 9,25 9,73 9,73 9,73 9,70 9,67 B.III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám 3. Závazky k účetním jednotkám pod 4. Závazky ke společ., člen. družstva a k 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a 7. Stát - daňové závazky a dotace 8. Přijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky Zdroj: Vlastní zpracování

41,02 46,13 38,61 41,03 65,33 49,08 42,89 39,63 39,63 38,10 36,89 31,79 23,95 38,88 38,88 38,88 38,88 38,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,11 0,12 0,35 0,26 0,31 0,31 0,31 0,31 0,31 0,05 0,06 0,13 0,11 0,09 0,09 0,09 0,09 0,09 1,41 1,00 1,83 2,37 0,34 0,34 0,34 0,34 0,34 0,01 4,18 2,30 6,67 19,44 7,42 3,26 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,11 3,89 2,18 7,65 6,25 2,02 0,00 0,00 0,00 0,24 0,00 0,03 0,03 0,01 0,01 0,00 0,00 0,00

46

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 27 Prognóza ukazatele peněžní likvidity

Ukazatel

2008 2009 2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Finanční majetek (Peněžní prostředky)/krátkodobé závazky

0,30

0,14

0,09

0,12

0,14

0,15

0,15

2012 0,6 905 210 140 179 543 126 140 179

2013 0,6 917 883 142 142 550 730 142 142

2014 0,6 932 569 144 416 559 541 144 416

2015 0,6 950 288 147 160 570 173 147 160

2016 0,6 968 343 149 956 581 006 149 956

0,31

0,20

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 28 Prognóza nutných peněžních prostředků

Položka (v tis. Kč) Provozně nutná likvidita (max 60%) Krátkodobé závazky Peněžní prostředky v rozvaze Peněžní prostředky provozně nutné Provozně možná likvidita = nutná

2008 2009 2010 0,6 0,6 0,6 306 314 430 231 684 509 97 769 167 935 165 274 183 788 258 139 410 705 97 769 167 935 165 274

2011 0,6 606 008 144 494 363 605 144 494

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 29 Prognóza upraveného pracovního kapitálu

Položka (v tis. Kč) Dlouhodobě nehmotný majetek Dlouhodobě hmotný majetek Dlouhodobý majetek provozně nutný (+) Zásoby (+) Krátkodobé pohledávky (+) Provozně nutné peněžní prostředky (+) Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) (-) Krátkodobé závazky (-) Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) Pracovní kapitál provozně nutný Investovaný kapitál provozně nutný

2008 1 310 35 1 345 0 250 750 97 769 2 831 306 314 7 579 37 457 38 802

2009 1 359 14 1 373 0 440 263 167 935 11 227 430 231 5 843 183 351 184 724

2010 4 604 2 306 6 910 0 985 711 165 274 14 581 684 509 25 031 456 026 462 936

2011 9 046 6 058 15 104 5 793 897 453 144 494 4 778 606 008 52 926 393 584 408 688

2012 2013 2014 2015 2016 15 453 15 498 15 746 16 045 16 350 5 929 6 012 6 108 6 224 6 343 21 382 21 510 21 854 22 269 22 692 6 925 7 022 7 134 7 270 7 408 1 264 837 1 282 545 1 303 065 1 327 824 1 353 052 140 179 142 142 144 416 147 160 149 956 7 475 7 592 7 725 7 887 8 052 905 210 917 883 932 569 950 288 968 343 20 462 20 748 21 080 21 481 21 889 493 744 500 668 508 691 518 371 528 235 515 126 522 178 530 545 540 641 550 928


3.5.4 Prognóza rentability provozně nutného investovaného kapitálu Zisková marže a korigovaný provozní výsledek hospodaření po odpisech a dani počítá s nižšími hodnotami ve finančním plánu (viz. Tabulka 30). Investovaný provozně nutný kapitál, obrat provozně investovaného kapitálu a rentabilita investovaného kapitálu představují dobré hodnoty pro finanční plán (viz. Tabulka 31).

47

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 30 Zisková marže a korigovaný provozní výsledek po odpisech a upravené dani

Položka (v tis. Kč) Provozní výsledek hosp. z výsledovky Vyloučení výsledku hosp. z prodeje majetku Korigovaný prov. výsl. hosp. po odpisech (-) Daň Korig. prov. výsl. hosp. po odpisech a dani

2008 118 646 0 118 646 10 904 107 742

Zisková marže z korigovaný provozní výsledek 3,67% hospodaření po odpisech a dani

2009 2010 2011 107 599 265 861 123 225 386 0 0 107 213 265 861 123 225 33 290 50 633 36 064 73 923 215 228 87 161 1,74%

2,74%

2012 85 424 0 85 424 20 553 64 871

2013 158 590 0 158 590 20 897 137 693

2014 2015 2016 161 128 206 582 210 509 0 0 0 161 128 206 582 210 509 21 231 21 634 22 045 139 897 184 948 188 463

0,94% 0,76% 1,60% 1,60% 2,07% 2,07%

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 31 Rentabilita investovaného kapitálu a provozně nutného kapitálu

Položka (v tis. Kč) Investovaný kapitál provozně nutný Obrat investovaného kapitálu provozně Rentabilita investovaného kapitálu

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 38 802 184 724 462 936 408 688 515 126 522 178 530 545 540 641 550 928 4,83 15,84 21,50 16,15 22,13 22,12 22,12 22,12 22,12 305,77% 58,25% 57,43% 30,15% 16,58% 30,37% 30,37% 38,21% 38,21%


3.6

Finanční plán

Finanční plán byl stanoven na období od roku 2013 do roku 2016 a plně zohledňuje výsledky generátorů hodnoty, které byly popsány v předchozí podkapitole 3.5. Je zde využita i nejnovější předpověď inflace České národní banky z roku 2014 pro toto období. Předpověď hrubého domácího produktu nebyla zohledněna v tomto finančním plánu, protože nebyla zjištěna přímá úměrnost mezi jejími hodnotami a finančními výsledky této společnosti. Kurzové rozdíly nebyly také zohledněny z důvodu vyšší orientace společnosti na český trh. 3.6.1 Finanční plán výkazu zisků a ztrát Finanční plán je vždy ovlivněn mírou daně z příjmu pro plánované období (viz. Tabulka 32). Všechny generátory hodnoty včetně tržeb za prodej zboží, výkony, výkonová spotřeba, osobní náklady, daně, odpisy a změna stavu rezerv byly převzaty do finančního plánu výkazu zisků a ztráty (viz. Tabulka 33, Tabulka 34, Tabulka 35 a Tabulka 36). Výsledný výkaz zisků a ztráty je uveden v tabulce (viz. Tabulka 37). Tabulka 32 Prognóza daně z příjmu Položka 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Sazba daně 21% 20% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% Zdroj: Vlastní zpracování

48

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 33 Výnosy a náklady spojené provozní činností – hlavní činnost Položka (v tis. Kč) 2009 2010 2011 č.ř. 2008 I. Tržby za prodej zboží 01 2 927 217 4 253 314 7 854 122 9 232 355 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 2 788 635 4 083 164 7 348 874 9 018 568 + OBCHODNÍ MARŽE 03 138 582 170 150 505 248 213 787 II. Výkony 04 7 325 4 000 4 210 3 554 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 7 325 4 000 4 210 3 554 B. Výkonová spotřeba 08 12 813 37 565 201 767 55 424 + PŘIDANÁ HODNOTA 11 133 094 136 585 307 691 161 917 C. Osobní náklady 12 11 078 14 826 27 610 32 469 D. Daně a poplatky 17 23 68 26 39 E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 18 895 875 906 486 G. Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní 25 56 4 015 274 1 262 oblasti a komplexních nákladů přístích období Korigovaný prov. výsledek hospodaření 121 042 116 801 278 875 127 661 Zdroj: Vlastní zpracování

2012 8 493 796 8 289 444 204 352 2 947 2 947 51 380 155 919 40 295 80 7 296 8 616

2013 8 612 709 8 344 657 268 052 2 988 2 988 52 099 218 941 40 859 80 2 121 2 884

99 632 172 996

Tabulka 34 Prognóza nákladových úroků

Položka (v tis. Kč) N. Nákladové úroky

č.ř. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 44 4 309 2 166 1 209 2 016 4 326 4 387 4 457 4 541 4 628

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 35 Výnosy a náklady spojené s neprovozním majetkem – vedlejší činnost

Položka (v tis. Kč) č.ř. VII. Výnosy z dl. finančního majetku 33 IX. Výnosy z přecenění CP a derivátů 40 X. Výnosové úroky 43 XI. Ostatní finanční výnosy 45 Výsledek hospod. z nerovozního majetku

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

0 0 0 0 0 0 0 0 0 29 295 72 656 42 588 84 075 61 176 62 032 63 025 64 222 65 443 12 085 1 639 2 787 4 630 1 232 1 249 1 269 1 293 1 318 100 758 81 171 104 769 90 161 118 994 120 660 122 590 124 920 127 293 41 380 74 295 45 375 88 705 62 408 63 282 64 294 65 516 66 761

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 36 Prognóza celkového výsledku hospodaření

Položka (v tis. Kč) č.ř. * MIMOŘ. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 59 ** VÝSLEDEK HOSP. ZA BĚŽN. ČINNOST 53 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 50 *** Výsledek hospodaření za účetní období 61

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

0 0 0 0 0 0 0 0 0 41 812 122 252 227 200 137 507 88 848 162 006 164 599 210 119 214 113 10 904 33 290 50 633 36 064 20 553 20 897 21 231 21 634 22 045 41 812 122 252 227 200 137 507 88 848 162 006 164 599 210 119 214 113


49

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 37 Finanční plán – výkaz zisků a ztrát Položka (v tis. Kč) č.ř. 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 I. Tržby za prodej zboží 01 2 927 217 4 253 314 7 854 122 9 232 355 8 493 796 8 612 709 8 750 512 8 916 772 9 086 191 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 2 788 635 4 083 164 7 348 874 9 018 568 8 289 444 8 344 657 8 478 172 8 596 866 8 760 207 + OBCHODNÍ MARŽE 03 138 582 170 150 505 248 213 787 204 352 268 052 272 341 319 906 325 984 II. Výkony 04 7 325 4 000 4 210 3 554 2 947 2 988 3 036 3 094 3 153 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 7 325 4 000 4 210 3 554 2 947 2 988 3 036 3 094 3 153 B. Výkonová spotřeba 08 12 813 37 565 201 767 55 424 51 380 52 099 52 933 53 939 54 963 1. Spotřeba materiálu a energie 09 840 1 175 5 957 4 063 3 180 3 225 3 276 3 338 3 402 2. Služby 10 11 973 36 390 195 810 51 361 48 200 48 875 49 657 50 600 51 562 + PŘIDANÁ HODNOTA 11 133 094 136 585 307 691 161 917 155 919 218 941 222 444 269 061 274 173 C. Osobní náklady 12 11 078 14 826 27 610 32 469 40 295 40 859 41 513 42 302 43 105 1. Mzdové náklady 13 7 754 10 650 20 911 24 381 30 697 31 127 31 625 32 226 32 838 2. Odměny členům orgánů spol. a družstva 14 185 229 229 225 225 228 232 236 241 3. Náklady na soc. zabezpečení a zdr. pojištění 15 2 680 3 465 5 910 7 341 8 874 8 998 9 142 9 316 9 493 4. Sociální náklady 16 459 482 560 522 499 506 514 524 534 D. Daně a poplatky 17 23 68 26 39 80 80 80 80 80 E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 18 895 875 906 486 7 296 2 121 2 155 2 196 2 237 G. Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní 25 56 4 015 274 1 262 8 616 2 884 2 931 2 986 3 043 oblasti a komplexních nákladů přístích období 26 IV. Ostatní provozní výnosy 27 657 26 919 102 775 2 353 1 826 1 852 1 881 1 917 1 953 H. Ostatní provozní náklady 28 3 053 36 507 115 789 6 789 16 034 16 258 16 519 16 832 17 152 PROVOZNÍ VÝSLEDEK 30 * HOSPODAŘENÍ 118 646 107 211 265 861 123 225 85 424 158 590 161 128 206 582 210 509 IX. Výnosy z přecenění CP a derivátů 40 29 295 72 656 42 588 84 075 61 176 62 032 63 025 64 222 65 443 L. Náklady z přecenění CP derivátů 41 92 202 26 266 29 017 38 218 24 937 25 286 25 691 26 179 26 676 X. Výnosové úroky 43 12 085 1 639 2 787 4 630 1 232 1 249 1 269 1 293 1 318 N. Nákladové úroky 44 4 309 2 166 1 209 2 016 4 326 4 387 4 457 4 541 4 628 XI. Ostatní finanční výnosy 45 100 758 81 171 104 769 90 161 118 994 120 660 122 590 124 920 127 293 O. Ostatní finanční náklady 46 111 557 79 091 107 946 88 286 128 162 129 956 132 036 134 544 137 101 * FIN. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 49 -65 930 47 943 11 972 50 346 23 977 24 313 24 702 25 171 25 649 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 50 10 904 33 290 50 633 36 064 20 553 20 897 21 231 21 634 22 045 1. splatná 51 10 897 33 293 50 623 36 022 20 608 20 897 21 231 21 634 22 045 ** VÝSLEDEK HOSP. ZA BĚŽ. ČINNOST 53 41 812 121 864 227 200 137 507 88 848 162 006 164 599 210 119 214 113 *** Výsledek hospodaření za účetní období 61 41 812 121 864 227 200 137 507 88 848 162 006 164 599 210 119 214 113 Výsledek hospodaření před zdaněním 62 52 716 155 154 277 833 173 571 109 401 182 902 185 830 231 753 236 158 Zdroj: Vlastní zpracování

50


3.6.2 Finanční plán rozvahy Na základě minulého vývoje, výsledků finanční analýzy, strategické analýzy a generátorů hodnoty byla sestavena plánovaná finanční rozvaha aktiv a pasiv na období od roku 2013 do roku 2016 (viz. Tabulka 38 a Tabulka 39). Jednotlivé poměrové ukazatele pro finanční plán byly spočítány v příloze (viz. Příloha 5 Poměrové ukazatele EP ENERGY TRADING, a.s. (Kislingerová, 2010, s. 101 – 115)), která se nachází v příloze této diplomové práce. Hodnoty jednotlivých ukazatelů měly obdobné hodnoty a výsledky jako předchozí období od roku 2008 do roku 2012, které byly detailněji vysvětleny v podkapitole finanční analýzy v této diplomové práci. Tabulka 38 Finanční plán – rozvaha aktiva Aktiva k 31.12. (tis. Kč) AKTIVA CELKEM B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1. Zřizovací výdaje 3. Software 7. Nedokončený dlouh. nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 2. Stavby 3. Sam. movité věci a soubory mov. věcí 7. Nedokončený dlouh. hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek a) Provozně potřebný b) Provozně nepotřebný 2. Podíly v úč. jednotkách pod podst. vlivem C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby 1. Materiál C.II. Dlouhodobé pohledávky 2. Pohledávky za ovl.i a řízenými osobami C.III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky za ovl. a řízenými osobami 6. Stát - daňové pohledávky 7. Ostatní poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanční majetek a) Provozně potřebný 1. Peníze 2. Účty v bankách b) Provozně nepotřebný D. OSTATNÍ AKTIVA - přech. účty aktiv

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 601 452 868 887 1 500 442 1 719 757 2 399 073 2 199 104 2 234 289 2 275 082 2 316 624 1 345 1 373 6 910 15 104 22 182 22 310 22 654 23 069 23 492 1 310 1 359 4 604 9 046 15 453 15 498 15 746 16 045 16 350 92 42 0 0 0 0 0 0 0 1 218 1 267 504 2 312 15 129 15 169 15 412 15 705 16 003 0 50 4 100 6 734 324 329 334 340 347 35 14 2 306 6 058 5 929 6 012 6 108 6 224 6 343 0 0 0 3 666 3 895 3 950 4 013 4 089 4 167 35 14 158 1 402 2 034 2 062 2 095 2 135 2 176 0 0 2 148 990 0 0 0 0 0 0 0 0 0 800 800 800 800 800 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 800 800 800 800 800 0 0 0 0 800 800 800 800 800 597 276 856 287 1 478 951 1 699 875 2 369 416 2 169 203 2 203 910 2 244 126 2 285 079 0 0 0 5 793 6 925 7 022 7 134 7 270 7 408 0 0 0 5 793 6 925 7 022 7 134 7 270 7 408 0 0 100 649 0 4 801 4 868 4 946 5 040 5 136 0 0 100 649 0 4 801 4 868 4 946 5 040 5 136 499 507 688 352 1 213 028 1 549 588 2 217 511 2 015 171 2 047 414 2 084 656 2 122 580 250 750 440 263 885 644 895 202 1 264 837 1 282 545 1 303 065 1 327 824 1 353 052 0 0 100 067 2 251 0 0 0 0 0 4 029 7 464 22 190 44 452 76 910 31 443 31 946 32 553 33 172 162 973 91 448 110 736 172 480 154 949 157 118 159 632 162 665 165 756 10 804 510 16 237 201 219 494 262 314 340 319 369 324 479 329 671 70 951 148 667 78 154 233 984 226 553 229 725 233 400 237 135 240 929 97 769 167 935 165 274 144 494 140 179 142 142 144 416 147 160 149 956 97 769 167 935 165 274 144 494 140 179 142 142 144 416 147 160 149 956 41 104 57 57 104 105 107 109 111 97 728 167 831 165 217 144 437 140 075 142 036 144 309 147 050 149 844 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 831 11 227 14 581 4 778 7 475 7 592 7 725 7 887 8 052


51

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 39 Finanční plán – rozvaha pasiva Pasiva k 31.12. (tis. Kč) PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál 1. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy 3. Oceň. rozdíly z přec. majetku a závazků A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond A.IV. Hospodářský výsledek minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Výsledek hosp. běžn. účet. období (+/-) B. CIZÍ ZDROJE B.I. Rezervy 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky 2. Závazky k ovl. a řízenými osobami 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze soc. zabezp. a zdr. pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace 8. Přijaté zálohy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 2. Krátkodobé bankovní úvěry C. OSTATNÍ PASIVA - přech. účty pasiv

2008 601 452 144 021 15 000 15 000 68 002 68 002 1 025 1 025 18 182 19 482 -1 300 41 812 449 852 10 940 10 940 0 13 0 5 8 329 773 306 314 0 861 405 11 310 70 8 922 1 891 109 126 109 126 7 579

2009 868 887 203 544 15 000 15 000 5 273 5 273 3 116 3 116 57 903 59 203 -1 300 122 252 659 500 33 238 33 238 0 1 251 0 9 1 242 538 090 430 231 0 1 389 672 11 705 48 716 45 324 53 86 921 86 921 5 843

2010 1 500 442 425 471 15 000 15 000 0 0 3 116 3 116 180 155 181 455 -1 300 227 200 1 049 940 50 579 50 579 0 29 0 14 15 831 293 684 509 0 7 454 2 803 39 315 49 581 46 975 656 168 039 168 039 25 031

2011 1 719 757 562 978 15 000 15 000 0 0 3 116 3 116 407 355 407 355 0 137 507 1 103 853 33 831 33 831 0 77 0 20 57 1 038 291 606 008 0 6 535 2 668 59 859 168 874 193 670 677 31 654 31 654 52 926

2012 2 399 073 651 826 15 000 15 000 0 0 3 116 3 116 544 862 544 862 0 88 848 1 726 785 185 0 185 205 861 205 859 0 2 1 520 739 905 154 56 7 279 2 193 7 861 452 574 145 418 204 0 0 20 462

2013 2 199 104 813 875 15 000 15 000 0 0 3 160 3 160 633 710 633 710 0 162 006 1 364 480 188 0 188 205 861 205 859 0 2 1 158 431 917 826 57 7 381 2 224 7 971 175 133 47 633 207 0 0 20 748

2014 2 234 289 978 525 15 000 15 000 0 0 3 210 3 210 795 716 795 716 0 164 599 1 234 684 191 0 191 205 861 205 859 0 2 1 028 632 932 511 58 7 499 2 259 8 099 78 206 0 0 0 0 21 080

2015 2 275 082 1 079 116 15 000 15 000 0 0 3 271 3 271 850 726 850 726 0 210 119 1 174 486 194 0 194 205 861 205 859 0 2 968 430 950 229 59 7 619 2 295 8 228 0 0 0 0 0 21 481

2016 2 316 624 1 101 899 15 000 15 000 0 0 3 333 3 333 869 454 869 454 0 214 113 1 192 835 198 0 198 205 861 205 859 0 2 986 776 968 283 60 7 741 2 332 8 360 0 0 0 0 0 21 889


3.7

Stanovení oceňovací metody

Ocenění tohoto podniku byla spočtena na základě analýzy výnosů takzvané výnosové metody. Byla použita metoda diskontovaných peněžních toků takzvaná DCF a nominální hodnoty. Přesněji určená metoda DCF entity. Zvolená metoda FCFF je diskontovaný peněžní tok pro věřitele a vlastníky a tím získáme celkovou hodnotu firmy. Chod společnosti je stabilizovaný a splňuje požadavek pokračujícího podniku (ang. going concern principle) podle výsledků finanční a strategické analýzy. Toto tvrzení bylo podpořeno vypočteným bankrotním a bonitním modelem. Podnik dle bankrotního modelu vypočtený pomocí Altmanovy analýzy je v současné situaci zdravou nebankrotující jednotkou a dobrou investicí pro nového společníka či kupce. Podnik dle bonitního modelu vypočtený pomocí Kralickova quicktestu je

52


bonitní, ale nejedná se o velmi dobrou firmu. Nový společník a kupec nalezne ve firmě dobrou investici a zdravé jádro podnikání. 3.7.1 Určení diskontní míry Náklady kapitálu ve firmě jsou nazvané WACC – Weighted Average Cost of Capital (Kislingerová, 2010, s. 249). Dlouhodobá investorská rozhodnutí předpokládají návratnost vyšší, než jsou náklady na kapitál. Výpočtový vzorec: , kde WACC = průměrné náklady kapitálu, re = náklady na vlastní kapitál, rd = náklady na kapitál věřitelů, E = vlastní kapitál, C = celkový investovaný kapitál = E + D, t = daň z příjmu, D = kapitál věřitelů. Náklady na kapitál akcionáře tzv. re. Zde se využívá model CAPM (Capital Asset Pricing Model), který má tento vzorec (Kislingerová, 2010, s. 250): ̅̅̅ (̅̅̅̅ ) ̅̅̅= požadovaná míra výnosu, (̅̅̅̅ ) = očekávaná prémie za riziko, = bezriziková míra výnosu. Možností pro získání bezrizikové míry výnosu jsou státní dluhopisy uvedené na stránkách ČNB nebo profesora Damodarana (Kislingerová, 2010, s. 251). Prémie za riziko (Equity Risk Premium - ERP) je dlouhodobá prémie získaná akcionářem na kapitálovém trhu (Kislingerová, 2010, s. 251 - 253). Přehled prémií pro americké, evropské a ostatní státy je možno nalézt na stránkách významného amerického odborníka na oceňování podniků Damodarana. Díky málo rozvinutému akciovému trhu v České republice se používají známé informace, např. z amerického nebo evropského akciového trhu o výnosnosti cenných papírů z odvětví daného oceňovaného podniku (Kislingerová, 2010, s. 254). Je potřeba upravit koeficient o vliv kapitálové struktury. Pro systematické riziko (beta) je potřeba přepočítat hodnotu beta koeficientu na tzv. Unleveraged Beta z důvodu odlišnosti kapitálové struktury od odvětví. Informace o firmách obchodovaných na americkém, evropském a ostatním burzovním trhu opět uvádí Damodaran na svých stránkách. Vzorec pro nulové zadlužení teda Unleveraged Beta: ( ⁄

)

kde

t = daňová sazba, = koeficient bez finanční páky, = koeficient včetně finanční páky, D = cizí zdroje (věřitelé), 53


E = vlastní kapitál (akcionáři). Jako bezriziková míra výnosu byla použita hodnota 10 letých vládních dluhopisů Spojených států amerických nalezená na stránkách Damodarana (viz. Tabulka 40). Český trh není dostatečně rozvinutý v porovnání s trhem Spojených států amerických. Dále zde byly nalezeny hodnoty Beta nezadlužená a zadlužená pro odvětví uhlí a navazující energie (odvětví vedené pro jednotlivé státy na stránkách Damodarana), která nejvíce odpovídá sledovanému předmětu činnosti prodeje elektřiny a plynu (tedy odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Jedná se o NACE (OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností) v České republice. Riziko selhání země bylo získáno porovnáním amerických vládních dluhopisů oproti ratingu země České republiky. Riziková prémie kapitálového trhu ve Spojených státech amerických byla získána geometrickým průměrem u dluhopisů od roku 1928 do roku 2013. Riziková prémie země byla navýšena o inflaci 0,6%. Byla přičtena odhadnutá 1% riziková přirážka za malou společnost. Výsledná hodnota vlastního kapitálu dosáhla veličinu 13,24%. Tabulka 40 Náklady na vlastní kapitál metodou CAMP s rizikovou prémií země Riziková prémie trhu Hodnota rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) 4,55% Beta nezadlužené pro odvětví uhlí a navazující energie (coal&related energy) pro rozvíjející se trhy 1,28 Riziková prémie kap. trhu USA (geom. průměr u dluhopisů 19282013) 4,62% Rating České republiky A1 Riziková prémie země Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů AAA oproti ratingu země A1) 0,07% Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům 1,5 Riziková prémie země 0,11% Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci (0,6%) 0,71% Riziková přirážka stanovena odhadem Riziková prirážka pro malé společnosti 1% Riziková přirážka pro společnosti s nejasnou budoucností 0% Riziková přirážka za nižší likviditu oceňovaných vlastních podílů 0% Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku 8,60% Daňová sazba 19%

Beta zadlužené pro odvětví uhlí a navazující energie (coal&related energy) pro rozvíjející se trhy Náklady vlastního kapitálu Zdroj: Vlastní zpracování

1,51 13,24%

Porovnáním podílu a nákladů vlastního a cizího kapitálu ve finančním plánu byly vypočteny vážené průměrné náklady kapitálu (WACC). Byla dosažena tato hodnota 12,40% od roku 2013 do roku 2016 (viz. Tabulka 41).

54

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 41 WACC – průměrné vážené náklady kapitálu Rozvaha 2013 Podíl cizího kapitálu 10,58% Podíl vlastního kapitálu 89,42% Náklady cizího kapitálu 5,99% Náklady vlastního kapitálu 13,24% Sazba daně 19% Vážené průměrné náklady kapitálu (WACC) 12,40% Zdroj: Vlastní zpracování

2014 2015 2016 10,41% 10,22% 10,03% 89,59% 89,78% 89,97% 5,99% 5,99% 5,99% 13,24% 13,24% 13,24% 19% 19% 19% 12,40% 12,40% 12,40%

3.7.2 Metody na základě analýzy výnosů Předpokládáno je pro firmu nekonečně dlouhá existenci tzv. going koncern, proto se použije standardní dvoufázová metoda. Dvoufázová metoda (Mařík, 2011, s. 178). První fáze zahrnuje období, kde je možné vypracovat prognózu volného peněžního toku pro konkrétní roky. Druhá fáze pokračuje od první fáze do nekonečna (označena jako pokračující hodnota - angl. continuing value). Hodnota firmy podle dvoufázové metody se vypočte: ∑ , kde PH = pokračující hodnota, T = délka první fáze v letech, ik = kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu. Výpočtový vzorec pro parametrický vzorec (Mařík, 2011, s. 187): Pokračující hodnota =

(

)

, kde

= korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních během skončení doby prognózy v prvním roce, . Základní tvar modelů DCF ve variantě FCFF je vypočten pro první fázi (viz. Tabulka 42). Výsledná hodnota pro diskontované FCFF od roku 2013 do roku 2016 je stanoveno jako současná hodnota první fáze ve výši 834 697 tis. Kč. Korigovaný provozní výsledek hospodaření pro první rok druhé fáze (rok 2017) po upravené dani je stanoven ve výši 186 480 tis. Kč (viz. Tabulka 43). Pokračují hodnota podniku přes parametrický vzorec je stanovena pro FCFF roku 2017 (175 987 tis. Kč) ve výši 1 689 157 tis. Kč (viz. Tabulka 44). Stanovené tempo růstu druhé fáze dosahuje 2%. Současná hodnota druhé fáze byla vypočtena v hodnotě 1 058 290 tis. Kč (viz.

55


Tabulka 45). Provozní hodnota brutto je stanovena součtem obou fází a odečtem úročeného cizího kapitálu. Dostane se provozní hodnota netto, ke které se přičte neprovozní majetek. Získá se výsledná hodnota podniku EP ENERGY TRADING, a.s. ve výši 1 687 928 tis. Kč. Z dané výsledné hodnoty se snadno vypočte hodnota 20% minoritního podílu (337 586 tis. Kč). Připočítáním prémie za možnost kontrolovat chod firmy (navýšení až o 50%). Vyplyne zde maximálně možná částka za tento podíl ve výši až 506 378 tis. Kč. Tuto částku by mohl obdržet pan Křetínský, pokud by akceptoval prodej svého minoritního podílu jednomu ze dvou dalších akcionářů podniku EP ENERGY TRADING, a.s. Tabulka 42 DCF - FCFF – volné cash flow pro první fázi

Ocenění (v tis. Kč) Korigovaný provozní VH (KPVH) Upravená daň (19%) Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úpravy o nepenění operace (změna rezerv) Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného pracovního kapitálu FCFF Odúročitel pro diskontní míru = WACC = 12,40% Diskontované FCFF k 1.1.2013

2013 2014 2015 172 996 175 766 221 498 32 869 33 395 42 085 140 127 142 370 179 413 2 121 2 155 2 196 0 0 0 -2 249 -2 499 -2 611 -6 924 -8 023 -9 680 133 075 134 003 169 318 0,89 0,79 0,70 149 576 169 297 240 437

2016 Součet 2017 225 708 230 222 42 884 43 742 182 823 186 480 2 237 2 282 0 0 -2 661 -2 714 -9 864 -10 061 172 536 175 987 0,63 275 388 834 697

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 43 Korigovaný provozní výsledek hospodaření pro první rok druhé fáze

Výsledovka (v tis. Kč) 2012 Korigovaný provozní VH 99 632 Korigovaný provozní VH po upravené dani 80 702

2013 2014 2015 2016 2017 172 996 175 766 221 498 225 708 230 222 140 127 142 370 179 413 182 823 186 480

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 44 Stanovení pokračující hodnoty přes parametrický vzorec Pokračující hodnota (v tis. Kč) Hodnota Tempo růstu 2,00% Míra investice netto do DM a PK 11,82% Rentabilita investice netto (r1) 16,92% FCFF 2017 175 987 Parametrický vzorec 1 689 157 Zdroj: Vlastní zpracování

56

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 45 Metody na základě analýzy výnosů – DCF – FCFF ocenění k 1. 1. 2013 a stanoveni hodnoty minoritního podílu Výnosové ocenění k 1.1.2013 (v tis. Kč) Hodnota Současná hodnota první fáze 834 697 Současná hodnota druhé fáze 1 058 290 Provozní hodnota brutto 1 892 987 Úročený cizí kapitál k datu ocenění 205 859 Provozní hodnota netto 1 687 128 Neprovozní majetek 800 Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle DCF 1 687 928 Hodnota minoritní podílu ve firmě 20% (Křetinský) 337 586 67 517 Prémie za možnost kontrolovat chod firmy navýšení 168 793 výsledné hodnoty minoritního podílu o 20-50% Maximálně možná hodnota 20% minoritního podílu 506 378 Zdroj: Vlastní zpracování

3.7.3 Metody na základě analýzy majetku Majetkové metody jsou založeny na analýze majetku. Zde je využita hodnota z finančních výkazů EP ENERGY TRADING, a.s. k 31. 12. 2012 (viz. Tabulka 46). Tyto hodnoty byly převedeny ve stejné výši k datu 1. 1. 2013. Jedná se o interval ve výši účetní hodnoty od hodnoty brutto do hodnoty netto. Hodnota brutto byla stanovena na základě výše bilanční sumy (celková aktiva). Hodnota netto dosahuje výši vlastního kapitálu podniku (vlastní kapitál na straně pasiv). Tabulka 46 Metody na základě analýzy majetku - účetní hodnota Účetní hodnota (v tis. Kč) Ocenění k 1.1.2013 Hodnota podniku - aktiva 2 399 073 Hodnota vlastního kapitálu - pasiva 651 826 Zdroj: Vlastní zpracování

3.7.4 Metody založené na analýze trhu Tržní metody jsou prováděné na základě analýzy trhu. Byla vybrána metoda ocenění na základě odvětvových multiplikátorů. Představuje zdroj hodnot násobitele pro oceňovatele. Nejedná se o hodnoty za určité vybrané firmy, ale jde o průměry hodnot násobitelů za odvětví doplněné o informaci o rozpětí hodnot násobitelů v odvětví. Pro výpočet byly použité průměrné hodnoty násobitelů podle odvětví uvedené na internetových stránkách Damodarana (viz. Tabulka 47). Bylo zde zvoleno odvětví uhlí a navazující energie, která nejvíce odpovídá sledovanému předmětu činnosti prodeje elektřiny a plynu (tedy odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Pro přesné určení výsledného ocenění byly vybrány ukazatele EV/EBITDA pro Spojené státy americké, Evropu a rozvojové trhy. EV (angl. Enterprise value) znamená hodnota podniku. Jednotlivé země jsou zastoupeny uvedeným počtem firem ve sledovaném odvětví. Výsledný ukazatel je stanoven s poměrem 50% pro Spojené státy americké, 49% Evropa a 1% rozvojové trhy. Evropa je zastoupena daty z Francie, Německa, Maďarska, Polska, Švédska, Švýcarska, Velké 57


Británie a Gibraltaru. Rozvojové trhy v rámci evropské unie jsou zastoupeny Slovenskem, Slovinskem a Chorvatskem. Česká republika by měla patřit mezi rozvojové trhy, ale její data nejsou veřejně dostupná, a proto nejsou obsažena v datech Damodarana. Ukazatel má konečnou hodnotu 15,70. Tabulka 47 Metody založené na analýze trhu – metoda odvětvových násobitelů Země Počet firem EV/EBITDA EV/EBIT EV/EBIT*(1-t) USA 45 9,28 43,19 52,41 Evropa 26 22,44 41,56 42,27 Rozvojové trhy 102 6,37 9,18 11,93 Výsledný multiplikátor s poměry 50% USA, 49% Evropa a 15,70 1% Rozvojové trhy pro EV/EBITDA; EV = Enterprise Value = hodnota podniku Zdroj: Vlastní zpracování

EP ENERGY TRADING dosáhl EBITDU ve výši 92 720 tis. Kč za rok 2012 (viz. Tabulka 48). Vynásobením této veličiny s multiplikátorem se získá konečná brutto hodnota firmy 1 455 639 tis. Kč. Tabulka 48 Ocenění společnosti přes metodu odvětvových násobitelů

Relativní ocenění (v tis. Kč) EBITDA 2012 Výsledný multiplikátor Hodnota podniku (brutto) EV/EBITDA 92 720 15,70 1 455 639 Zdroj: Vlastní zpracování

3.7.5 Hodnota podniku Souhrnné ocenění by mělo používat nejméně dvě metody ocenění. Výsledkem nesmí být mechanické spočítání průměrů výsledků konkrétních metod. Nesmí se používat zároveň technika EVA a DCF nebo varianty těchto metod jako equita, entita a APV jako několik různých technik. Právě při správném použití všech těchto technik se dostane stejný výsledek a význam je zde pouze metodicky kontrolní. Finanční ocenění podniku si klade za cíl vyjádřit potenciál podniku přes peněžité ocenění. První je ocenění na základě analýzy majetku (majetkové metody), druhé ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody) a třetí ocenění na základě analýzy trhu (tržní metody). Při subjektivním a tržním ocenění lze použít diskontované peněžní toky očekávané konkrétním trhem. Účelem tohoto ocenění bylo zjištění tržní hodnoty EP ENERGY TRADING, a.s. pro předmět prodeje nejmenovanému kupujícímu. Ocenění bylo zpracováno z pohledu investora k 1. 1. 2013. Navíc byl přidán smyšlený předpoklad finanční kompenzace pro vykoupení minoritního akcionáře Daniela Křetínského, který ovládá 20% společnosti. Pokud by akceptoval prodej jednomu ze dvou stejně rovných vlastníků PPF a J&T (každý 40% podíl ve společnosti). Majetková metoda na základě účetní hodnoty stanovila ocenění podniku v tržní hodnotě v intervalu od brutto hodnoty 2 399 073 tis. Kč do netto hodnoty 651 826 tis. Kč (viz. Tabulka 49).

58


Výnosová metoda pomocí modelu DCF ve variantě FCFF stanovila hodnotu v intervalu provozní hodnoty brutto 1 892 987 tis. Kč a netto 1 687 128 tis. Kč (viz. Tabulka 49). Výsledná hodnota podniku EP ENERGY TRADING, a.s. je ve výši 1 687 928 tis. Kč. Z dané výsledné hodnoty se snadno vypočte hodnota 20% minoritního podílu. Připočítáním prémie za možnost kontrolovat chod firmy (navýšení až o 50%). Pohybuje se zde možná částka za tento podíl od 337 586 tis. Kč do 506 378 tis. Kč. Tuto částku by mohl obdržet Křetínský, pokud by akceptoval prodej svého minoritního podílu jednomu ze dvou dalších akcionářů podniku EP ENERGY TRADING, a.s. Tržní metoda díky metodě ocenění na základě odvětvových multiplikátorů použila průměrné hodnoty násobitelů podle odvětví uhlí a navazující energie uvedené na internetových stránkách Damodarana. EP ENERGY TRADING dosáhla EBITDU ve výši 92 720 tis. Kč za rok 2012 a vynásobením této veličiny s výsledným multiplikátorem 15,70 se získala konečná brutto hodnota firmy 1 455 639 tis. Kč (viz. Tabulka 49). Tabulka 49 Porovnání jednotlivých metod ocenění společnosti Hodnota brutto Hodnota netto Metody ocenění (v tis. Kč) Účetní hodnota 2 399 073 651 826 DCF ve variantě FCFF 1 892 987 1 687 128 Odvětvový multiplikátor EV/EBITDA 1 455 639 Zdroj: Vlastní zpracování

Konečná hodnota ocenění zjištěná pro tržní hodnotu EP ENERGY TRADING, a.s. pro předmět prodeje nejmenovanému kupujícímu odpovídá výsledné výnosové hodnotě DCF ve variantě FCFF ve výši 1 687 928 tis. Kč k 1. 1. 2013. Tato výnosová metoda nejvíce reprezentuje skutečnou tržní hodnotu podniku. Tržní a majetková metoda byly jen pomocnými metodami ocenění, ale podpořily dostatečně výsledek získaný danou výnosovou metodou. Tržní hodnota za 20% minoritní podíl s prémie za možnost kontrolovat chod firmy (navýšená až o 50%) se pohybuje od 337 586 tis. Kč do 506 378 tis. Kč. Tuto částku v tomto intervalu by mohl obdržet pan Křetínský, pokud by akceptoval prodej svého minoritního podílu jednomu ze dvou dalších akcionářů PPF nebo J&T.

59


4 Závěr Díky moderní teorii hodnoty pro akcionáře (tzv. Shareholder Value) začíná nové uvažování podnikového managementu. Jedná se o nové manažerské paradigma, jehož cílem je maximalizace hodnoty pro akcionáře. Nazývá se hodnotovým managementem (tzv. Value - Based Management). Hlavními manažerskými úkoly jsou ochránit současné peněžní toky, zabránit podnikové ztrátě, udržovat firmu a zajistit růst firmy pro budoucnost. Jedním z možných přístupů stanovení hodnoty firmy, a tím i potvrzení principu tvorby hodnoty pro akcionáře, je využití modelu DCF pro ocenění firmy. Výchozí podmínkou pro ocenění firmy metodou DCF je trvalá existence firmy (tzv. Going Concern Princip). Jsou zde dvě skupiny modelů, kde první se zaměřuje na hodnotu firmy jako celek (tzv. Value of Firm) a ta druhá skupina na hodnotu vlastního kapitálu (tzv. Value of Equity). U první se používá diskontní míra na bázi průměrných nákladů kapitálu (tzv. WACC) a u druhé diskontní míra na bázi nákladů vlastního kapitálu (tzv. re). Tato diplomové práce se zaměřila na první skupinu tedy celkovou hodnotu firmy. Znalost tématu ocenění podniku se stává nutností při finančních transakcích, jako je fúze, akvizice, prodej firmy, odchod a vstup společníka do firmy, rozdělení podniku, nepeněžitý vklad do firmy, změna právní formy, daňové účely, poskytnutí zástavy k úvěru, ocenění majetkového podílu pro účely dědického řízení atd. Účelem tohoto ocenění bylo zjištění tržní hodnoty EP ENERGY TRADING, a.s. pro předmět prodeje nejmenovanému kupujícímu. Ocenění bylo zpracováno z pohledu investora k 1. 1. 2013. Navíc byl přidán smyšlený předpoklad finanční kompenzace pro vykoupení minoritního akcionáře Daniela Křetínského, který ovládá 20% společnosti. Pokud by akceptoval prodej jednomu ze dvou stejně rovných vlastníků PPF a J&T (každý 40% podíl ve společnosti). Chod společnosti EP ENERGY TRADING je stabilizovaný a splňuje požadavek pokračujícího podniku (tzv. Going Concern Princip) podle výsledků finanční a strategické analýzy provedené v této diplomové práci (období 2008 – 2012). Pokračování hospodářské činnosti podniku v nezměněných parametrech v dohledné budoucnosti bylo navíc potvrzeno v rámci finanční analýzy bankrotním a bonitním modelem. Podnik dle bankrotního modelu vypočtený pomocí Altmanovy analýzy je v současné situaci zdravou nebankrotující jednotkou a dobrou investicí pro nového společníka či kupce. Podnik dle bonitního modelu vypočtený pomocí Kralickova quicktestu je bonitní, ale nejedná se o velmi dobrou firmu. Však nový společník či kupec ve společnosti nalezne dobrou investici a zdravé jádro podnikání. Ve shodě s pravidly oceňování byly rozděleny aktiva na provozně potřebná a nepotřebná. Byly prognózovány generátory hodnoty podniku, které byly základem pro finanční plán pro rok 2013 až 2016. Byla stanovena diskontní sazba porovnáním podílu a nákladů vlastního a cizího kapitálu ve finančním plánu. Byly vypočteny pomocí metody CAPM náklady vlastního kapitálu 13,24% a náklady váženého průměrného kapitálu (WACC) 12,40% od roku 2013 do roku 2016. Dále byly popsány a stanoveny jednotlivé oceňovací metody pro tuto společnost.

60


Majetková metoda na základě účetní hodnoty stanovila ocenění podniku v tržní hodnotě v intervalu od brutto hodnoty 2 399 073 tis. Kč do netto hodnoty 651 826 tis. Kč. Tržní metoda díky metodě ocenění na základě odvětvových multiplikátorů použila průměrné hodnoty násobitelů podle odvětví uhlí a navazující energie (internetové stránky Damodarana) a získala konečnou brutto hodnota firmy 1 455 639 tis. Kč. Výnosová metoda pomocí modelu DCF ve variantě FCFF stanovila hodnotu v intervalu provozní hodnoty brutto 1 892 987 tis. Kč a provozní hodnoty netto 1 687 128 tis. Kč. Konečná hodnota ocenění zjištěná pro vnitřní hodnotu EP ENERGY TRADING, a.s. pro předmět prodeje nejmenovanému kupujícímu odpovídá výsledné výnosové hodnotě DCF ve variantě FCFF ve výši 1 687 928 tis. Kč k 1. 1. 2013. Tato výnosová metoda nejvíce reprezentuje skutečnou tržní hodnotu podniku. Tržní a majetková metoda byly jen pomocnými metodami ocenění, ale podpořily dostatečně výsledek získaný danou výnosovou metodou. Tržní hodnota za 20% minoritní podíl s prémie za možnost kontrolovat chod firmy (navýšená až o 50%) se pohybuje od 337 586 tis. Kč do 506 378 tis. Kč. Tuto částku v tomto intervalu by mohl obdržet pan Křetínský, pokud by akceptoval prodej svého minoritního podílu jednomu ze dvou dalších akcionářů PPF nebo J&T. Tato až 50% prémie je motivací prodat minoritní podíl a tím získat majoritní podíl ve výši 60% pro jednoho ze dvou dalších akcionářů. Majoritní akcionář má právo vytěsnit minoritního akcionáře, pokud dosáhl alespoň 90% na hlasovacích právech a základním kapitálu firmy. Tato situace není možná při současných akcionářských podílech ve společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Podnik je velmi dobrou koupí pro nové potenciálního investora, protože předmět podnikání prodej elektrické energie a zemního plynu spadá do odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Toto odvětví je výnosově nad průměrnými hodnotami celého českého průmyslu v rentabilitě aktiv, vlastního jmění a tržeb dle údajů Českého statistického úřadu od roku 2008 do roku 2011. To přináší společnosti její větší atraktivitu a potenciál pro zvyšování svých tržeb a výnosnosti v odvětví s naprosto volným trhem bez překážek v podnikání. Navíc výsledná výnosová metoda určila reálnou tržní hodnotu podniku, která byla podpořena tržní metodou odvětvových multiplikátorů získanou z průměrných dat 173 společností působící v obdobném odvětví uhlí a navazující energie ze Spojených států amerických, Evropy a Rozvojových trhů.

61


Seznam použitých zdrojů Literatura: Copeland, T. E. – Koller, T. – Murrin, J.: Stanovení hodnoty firem. 1. české vydání, Praha, Victoria Publishing, 1994, 359 s., ISBN 80-85605-41-4. HYRŠLOVÁ, J., KLEČKA, J. Ekonomika podniku. 2. aktual. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010. 346 s. ISBN 978-80-8673-054-7. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. přepr. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. KRABEC, T. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: Grada Publishing, 2009, 264 s. ISBN 978-80-247-2865-0. MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. MARINIČ, P. Plánování a tvorba hodnoty firmy. Praha: Grada, 2008. 232 s. ISBN 97880-247-2432-4. MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 494 s. ISBN 978-80-86929-67-5. PETRÁŠ, M. Finanční rozbor EP ENERGY TRADING, a s. jako diagnostický nástroj k posouzení finančního zdraví. Praha, 2013. Seminární práce. VŠEM SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepr. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4. ŠPAČEK, M. Využití metody scénářů při oceňování podniku. Ekonomické listy číslo 2, ročník 3. Praha: Centrum odborných studií Vysoké školy ekonomie a managementu, 2012. ŠPAČEK, M., HOLEČKOVÁ, L. Finanční management. 1. aktual. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2014. 185 s. ISBN nová publikace pro tisk. VEBER, J. a kol. Management. 2. aktual. vyd. Praha: Management Press, 2009. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. ZIMA, P. Oceňování při squeeze-out. Právní rozhledy č. 8/2011. Praha: Redakce Řeznická 17, 2011. ZUZÁK, R. Strategický management. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011. 164 s. ISBN 978-80-8673-71-4. 62


Internetové zdroje: Burza cenných papírů Praha. Profil společnosti [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z WWW: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy. Burza RM-Systém. RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů [online]. 2014 [cit. 201312-08]. Dostupné z WWW: http://www.rmsystem.cz/?gclid=CMy54YLHr7gCFURY3godjVwAjg. Česká národní banka: Aktuální prognóza ČNB ze 7. 5. 2014 [online]. 2014 [cit. 201405-30]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza. Český statistický úřad: Ekonomické výsledky průmyslu 2011 [online]. 2013 [cit. 201404-30]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/8006-13. Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z WWW: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje. Damodaran online: Updated data – US – Europe – Emerging markets - Country risk Premiums [online]. 2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupné z WWW: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/. ENERGETICKÝ A PRŮMYSLOVÝ HOLDING. Základní informace [online]. 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.epenergy.cz/o-nas/zakladniinformace/. Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2012 [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW: http://www.eru.cz/documents/10540/462820/Rocni_zprava_provoz_ES_2012.pdf/4fdde 065-9e59-442f-ba17-74651ff68625. Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu plynárenské soustavy ČR [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z WWW: http://www.eru.cz/documents/10540/462888/Zprava_o_provozu_PS_2012.pdf/b24c20c e-171e-4a35-ac89-e09eacc57932. ENERGOSTAT. Srovnání dodavatelů [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z WWW: http://energostat.cz/srovnani-dodavatelu.html. EP ENERGY TRADING. Výroční zprávy [online]. 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.epet.cz/pro-media/vyrocni-zpravy/. EP ENERGY. Základní informace [online]. 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z WWW: http://www.epholding.cz/zakladni-informace. EUROENERGIE. Liberalizace trhu s elektřinou [online]. 2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z WWW: http://www.euroenergie.cz/liberalizace.php.

63


EUROENERGIE. Přehled významných obchodníků s elektřinou [online]. 2014 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z WWW: http://www.euroenergie.cz/prehled_obchodniku.php. Ministerstvo financí. Kapitálový trh základní informace [online]. 2010 [cit. 2013-1208]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/regulace/kapitalovytrh/zakladni-informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Energetika ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/energetika-vcr/#category116. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. Sbírka listin [online]. 2013 [cit. 2013-11-10]. Dostupné z WWW: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a100025699&klic=xirehf. Skupina ČEZ. Postavení skupiny ČEZ na trhu [online]. 2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z WWW: http://www.cez.cz/cs/pro-media/otazky-odpovedi/3.html.

64


Seznam příloh V těchto přílohách se nachází účetní výkazy Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát od roku 2008 do roku 2012 od společnosti EP ENERGY TRADING, a.s. Dále jsou zde jednotlivé tabulky. Příloha 1 Horizontální analýza rozvahy EP ENERGY TRADING, a.s. HORIZONTÁLNÍ ROZBOR ROZVAHY - EP Energy Trading, a.s. Rozvaha v plném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč) A. B. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C.IV. 1. 2. 3. 4. D. D.I. 1. 2. 3.

AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouh. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Pořizovaný krátkodobý majetek OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

Relativní změna Absolutní změna 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 Netto 144,5%

Netto 172,7%

Netto 114,6%

Netto 139,5%

102,1% 103,7% 45,7%

503,3% 338,8%

218,6% 196,5%

146,9% 170,8%

104,0%

39,8%

458,7%

654,4%

8200,0%

164,2%

4,8%

40,0% 16471,4%

262,7%

97,9%

40,0%

887,3%

106,2% 145,1%

1128,6%

46,1%

143,4%

172,7%

114,9%

139,4% 119,5% 119,5%

137,8% 175,6%

176,2% 201,2%

127,7% 101,1% 2,2%

143,1% 141,3% 0,0%

185,3% 56,1% 4,7% 209,5% 171,8% 253,7% 171,7%

297,3% 121,1% 3183,7% 52,6% 98,4% 54,8% 98,4%

200,3% 155,8% 1239,3% 299,4% 87,4% 100,0% 87,4%

173,0% 89,8% 245,6% 96,8% 97,0% 182,5% 97,0%

396,6% 396,6% 106,6%

129,9% 129,9% 142,8%

32,8% 32,8% 86,1%

156,4% 156,4% 211,5%

6233,6%

125,4%

11,9%

0,0%

I

Netto 267 435 0 28 49 -50 0 49 0 0 0 50 0 -21 0 0 -21 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 259 011 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 188 845 189 513 0 0 0 0 3 435 -71 525 -10 294 77 716 70 166 63 70 103 0 0 8 396 8 396 177 0 8 219

Netto 631 555 0 5 537 3 245 -42 0 -763 0 0 0 4 050 0 2 292 0 0 144 0 0 0 2 148 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 622 664 0 0 0 0 0 0 0 100 649 0 100 649 0 0 0 0 0 524 676 445 381 100 067 0 0 0 14 726 19 288 15 727 -70 513 -2 661 -47 -2 614 0 0 3 354 3 354 1 231 0 2 123

Netto 219 315 0 8 194 4 442 0 0 1 808 0 0 0 2 634 0 3 752 0 3 666 1 244 0 0 0 -1 158 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 220 924 5 793 5 793 0 0 0 0 0 -100 649 0 -100 649 0 0 0 0 0 336 560 9 558 -97 816 0 0 0 22 262 61 744 184 982 155 830 -20 780 0 -20 780 0 0 -9 803 -9 803 -571 0 -9 232

Netto 679 316 0 7 078 6 407 0 0 12 817 0 0 0 -6 410 0 -129 0 229 632 0 0 0 -990 0 0 800 0 800 0 0 0 0 0 0 669 541 1 132 1 132 0 0 0 0 0 4 801 0 4 801 0 0 0 0 0 667 923 369 635 -2 251 0 0 0 32 458 -17 531 293 043 -7 431 -4 315 47 -4 362 0 0 2 697 2 697 3 941 0 -1 244

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 PASIVA 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 PASIVA CELKEM 144,5% 172,7% 114,6% 139,5% 267 435 631 555 219 315 679 316 A. VLASTNÍ KAPITÁL 141,3% 209,0% 132,3% 115,8% 59 523 221 927 137 507 88 848 A.I. Základní kapitál 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 0 0 0 0 1. Základní kapitál 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 0 0 0 0 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 0 0 0 0 3. Změny vlastního kapitálu 0 0 0 0 A.II. Kapitálové fondy 7,8% -62 729 -5 273 0 0 1. Emisní ážio 0 0 0 0 2. Ostatní kapitálové fondy 0 0 0 0 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 7,8% -62 729 -5 273 0 0 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 0 0 0 0 A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 304,0% 100,0% 100,0% 100,0% 2 091 0 0 0 1. Zákonný rezervní fond 304,0% 100,0% 100,0% 100,0% 2 091 0 0 0 2. Statutární a ostatní fondy 0 0 0 0 A.IV. Hospodářský výsledek minulých let 318,5% 311,1% 226,1% 133,8% 39 721 122 252 227 200 137 507 1. Nerozdělený zisk minulých let 303,9% 306,5% 224,5% 133,8% 39 721 122 252 225 900 137 507 2. Neuhrazená ztráta minulých let 100,0% 100,0% 0 0 1 300 0 A.V. Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) 292,4% 185,8% 60,5% 64,6% 80 440 104 948 -89 693 -48 659 B. CIZÍ ZDROJE 146,6% 159,2% 105,1% 156,4% 209 648 390 440 53 913 622 932 B.I. Rezervy 303,8% 152,2% 66,9% 0,5% 22 298 17 341 -16 748 -33 646 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů 0 0 0 0 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 0 0 0 0 3. Rezerva na daň z příjmů 303,8% 152,2% 66,9% 0,0% 22 298 17 341 -16 748 -33 831 4. Ostatní rezervy 0 0 0 185 B.II. Dlouhodobé závazky 9623,1% 2,3% 265,5% 267351,9% 1 238 -1 222 48 205 784 1. Závazky z obchodních vztahů 0 0 0 0 2. Závazky k ovládanými a řízenými osobami 0 0 0 205 859 3. Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem 0 0 0 0 4. Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení 0 0 0 0 5. Přijaté zálohy 0 0 0 0 6. Vydané dluhopisy 0 0 0 0 7. Směnky k úhradě 0 0 0 0 8. Dohadné účty pasivní 0 0 0 0 9. Jiné závazky 180,0% 155,6% 142,9% 0,0% 4 5 6 -20 10. Odložený daňový závazek 15525,0% 1,2% 380,0% 3,5% 1 234 -1 227 42 -55 B.III. Krátkodobé závazky 163,2% 154,5% 124,9% 146,5% 208 317 293 203 206 998 482 448 1. Závazky z obchodních vztahů 140,5% 159,1% 88,5% 149,4% 123 917 254 278 -78 501 299 146 2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám 0 0 0 56 3. Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem 0 0 0 0 4. Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení 0 0 0 0 5. Závazky k zaměstnancům 161,3% 536,6% 87,7% 111,4% 528 6 065 -919 744 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 165,9% 417,1% 95,2% 82,2% 267 2 131 -135 -475 7. Stát - daňové závazky a dotace 103,5% 335,9% 152,3% 13,1% 395 27 610 20 544 -51 998 8. Přijaté zálohy 69594,3% 101,8% 340,6% 268,0% 48 646 865 119 293 283 700 9. Vydané dluhopisy 0 0 0 0 10. Dohadné účty pasivní 508,0% 103,6% 412,3% 75,1% 36 402 1 651 146 695 -48 252 11. Jiné závazky 2,8% 1237,7% 103,2% 30,1% -1 838 603 21 -473 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 79,7% 193,3% 18,8% 0,0% -22 205 81 118 -136 385 -31 654 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 0 0 0 0 2. Krátkodobé bankovní úvěry 79,7% 193,3% 18,8% 0,0% -22 205 81 118 -136 385 -31 654 3. Krátkodobé finanční výpomoci 0 0 0 0 C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv 77,1% 428,4% 211,4% 38,7% -1 736 19 188 27 895 -32 464 C.I. Časové rozlišení 77,1% 428,4% 211,4% 38,7% -1 736 19 188 27 895 -32 464 1. Výdaje příštích období 77,1% 423,8% 212,6% 38,8% -1 736 18 917 27 883 -32 231 2. Výnosy příštích období 104,4% 17,7% 0 271 12 -233


II

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 2 Horizontální analýza výsledovky EP ENERGY TRADING, a.s. HORIZONTÁLNÍ ROZBOR VÝSLEDOVKY - EP Energy Trading, a.s. Relativní změna Absolutní změna Položka č.ř. 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 I. Tržby za prodej zboží 01 145,3% 184,7% 117,5% 92,0% 1 326 097 3 600 808 1 378 233 -738 559 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 146,4% 180,0% 122,7% 91,9% 1 294 529 3 265 710 1 669 694 -729 124 + OBCHODNÍ MARŽE 03 122,8% 296,9% 42,3% 95,6% 31 568 335 098 -291 461 -9 435 II. Výkony 04 54,6% 105,3% 84,4% 82,9% -3 325 210 -656 -607 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 54,6% 105,3% 84,4% 82,9% -3 325 210 -656 -607 2. Změna stavu zásob vlastní výroby 06 0 0 0 0 3. Aktivace 07 0 0 0 0 B. Výkonová spotřeba 08 293,2% 537,1% 27,5% 92,7% 24 752 164 202 -146 343 -4 044 1. Spotřeba materiálu a energie 09 139,9% 507,0% 68,2% 78,3% 335 4 782 -1 894 -883 2. Služby 10 303,9% 538,1% 26,2% 93,8% 24 417 159 420 -144 449 -3 161 + PŘIDANÁ HODNOTA 11 102,6% 225,3% 52,6% 96,3% 3 491 171 106 -145 774 -5 998 C. Osobní náklady 12 133,8% 186,2% 117,6% 124,1% 3 748 12 784 4 859 7 826 1. Mzdové náklady 13 137,3% 196,3% 116,6% 125,9% 2 896 10 261 3 470 6 316 2. Odměny členům orgánů spol. a družstva 14 123,8% 100,0% 98,3% 100,0% 44 0 -4 0 3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 15 129,3% 170,6% 124,2% 120,9% 785 2 445 1 431 1 533 4. Sociální náklady 16 105,0% 116,2% 93,2% 95,6% 23 78 -38 -23 D. Daně a poplatky 17 295,7% 38,2% 150,0% 205,1% 45 -42 13 41 E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 18 97,8% 103,5% 53,6% 1501,2% -20 31 -420 6 810 III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 19 388 -388 0 0 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 20 388 -388 0 0 2. Tržby z prodeje materiálu 21 0 0 0 0 F. Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 22 2 -2 0 0 1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 23 2 -2 0 0 2. Prodaný materiál 24 0 0 0 0 G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní 25 7169,6% 6,8% 460,6% 682,7% 3 959 -3 741 988 7 354 oblasti a komplexních nákladů přístích období 26 0 0 0 0 IV. Ostatní provozní výnosy 27 4097,3% 381,8% 2,3% 77,6% 26 262 75 856 -100 422 -527 H. Ostatní provozní náklady 28 1195,8% 317,2% 5,9% 236,2% 33 454 79 282 -109 000 9 245 V. Převod provozních výnosů 29 0 0 0 0 I. Převod provoz. nákladů 30 0 0 0 0 * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 30 90,7% 247,1% 46,3% 69,3% -11 047 158 262 -142 636 -37 801 VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 31 0 0 0 0 J. Prodané cenné papíry a podíly 32 0 0 0 0 VII. Výnosy z dl. finančního majetku 33 0 0 0 0 1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních 34 0 0 0 0 jednotkách pod podstatným vlivem 35 0 0 0 0 2. Výnosy z ostatních dl. CP a podílů 36 0 0 0 0 3. Výnosy z ostatního dl. finančního majetku 37 0 0 0 0 VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 38 0 0 0 0 K. Náklady z finančního majetku 39 0 0 0 0 IX. Výnosy z přecenění CP a derivátů 40 248,0% 58,6% 197,4% 72,8% 43 361 -30 068 41 487 -22 899 L. Náklady z přecenění CP derivátů 41 28,5% 110,5% 131,7% 65,2% -65 936 2 751 9 201 -13 281 M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 42 0 0 0 0 X. Výnosové úroky 43 13,6% 170,0% 166,1% 26,6% -10 446 1 148 1 843 -3 398 N. Nákladové úroky 44 50,3% 55,8% 166,7% 214,6% -2 143 -957 807 2 310 XI. Ostatní finanční výnosy 45 80,6% 129,1% 86,1% 132,0% -19 587 23 598 -14 608 28 833 O. Ostatní finanční náklady 46 70,9% 136,5% 81,8% 145,2% -32 466 28 855 -19 660 39 876 XII. Převod finančních výnosů 47 0 0 0 0 P. Převod finančních nákladů 48 0 0 0 0 * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 49 -72,7% 25,0% 420,5% 47,6% 113 873 -35 971 38 374 -26 369 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 50 305,3% 152,1% 71,2% 57,0% 22 386 17 343 -14 569 -15 511 1. splatná 51 305,5% 152,1% 71,2% 57,2% 22 396 17 330 -14 601 -15 414 2. odložená 52 -42,9% -333,3% 420,0% -131,0% -10 13 32 -97 ** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST 53 292,4% 185,8% 60,5% 64,6% 80 440 104 948 -89 693 -48 659 XIII. Mimořádné výnosy 54 0 0 0 0 R. Mimořádné náklady 55 0 0 0 0 S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 56 0 0 0 0 1. splatná 57 0 0 0 0 2. odložená 58 0 0 0 0 * MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 59 0 0 0 0 T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 60 0 0 0 0 *** Výsledek hospodaření za účetní období 61 292,4% 185,8% 60,5% 64,6% 80 440 104 948 -89 693 -48 659 Výsledek hospodaření před zdaněním 62 295,1% 178,6% 62,5% 63,0% 102 826 122 291 -104 262 -64 170


III

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 3 Vertikální analýza rozvahy EP ENERGY TRADING, a.s. VERTIKÁLNÍ ROZBOR ROZVAHY - EP Energy Trading, a.s. Rozvaha v plném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč) AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouh. nehmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouh. hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na DHM 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III. Dlouhodobý finanční majetek 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3. Ostatní dlouhodobé CP a podíly 4. Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby 1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3. Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem 4. Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Dohadné účty aktivní 6. Jiné pohledávky 7. Odložená daňová pohledávka C.III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3. Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem 4. Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 7. Ostatní poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanční majetek 1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobý finanční majetek 4. Pořizovaný krátkodobý majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení 1. Náklady příštích období 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období

IV

2008 Netto 100,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 99,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 83,1% 41,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% 27,1% 1,8% 11,8% 16,3% 0,0% 16,2% 0,0% 0,0% 0,5% 0,5% 0,4% 0,0% 0,0%

2009 Netto 100,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 98,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 79,2% 50,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 10,5% 0,1% 17,1% 19,3% 0,0% 19,3% 0,0% 0,0% 1,3% 1,3% 0,3% 0,0% 1,0%

2010 Netto 100,0% 0,0% 0,5% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 98,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,7% 0,0% 6,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 80,8% 59,0% 6,7% 0,0% 0,0% 0,0% 1,5% 7,4% 1,1% 5,2% 11,0% 0,0% 11,0% 0,0% 0,0% 1,0% 1,0% 0,3% 0,0% 0,7%

2011 Netto 100,0% 0,0% 0,9% 0,5% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,4% 0,0% 0,2% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 98,8% 0,3% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 90,1% 52,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6% 10,0% 11,7% 13,6% 8,4% 0,0% 8,4% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,2% 0,0% 0,1%

2012 Netto 100,0% 0,0% 0,9% 0,6% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,2% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 98,8% 0,3% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 92,4% 52,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,2% 6,5% 20,6% 9,4% 5,8% 0,0% 5,8% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,3% 0,0% 0,0%

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 A. A.I. 1. 2. 3. A.II. 1. 2. 3. 4. A.III. 1. 2. A.IV. 1. 2. A.V. B. B.I. 1. 2. 3. 4. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. 1. 2. 3. C. C.I. 1. 2.

PASIVA PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny vlastního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládanými a řízenými osobami Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období


V

2008 100,0% 23,9% 2,5% 2,5% 0,0% 0,0% 11,3% 0,0% 0,0% 11,3% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 3,0% 3,2% -0,2% 7,0% 74,8% 1,8% 0,0% 0,0% 1,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 54,8% 50,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 1,9% 0,0% 0,0% 1,5% 0,3% 18,1% 0,0% 18,1% 0,0% 1,3% 1,3% 1,3% 0,0%

2009 100,0% 23,4% 1,7% 1,7% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,4% 0,4% 0,0% 6,7% 6,8% -0,1% 14,1% 75,9% 3,8% 0,0% 0,0% 3,8% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 61,9% 49,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,1% 1,3% 5,6% 0,0% 5,2% 0,0% 10,0% 0,0% 10,0% 0,0% 0,7% 0,7% 0,7% 0,0%

2010 100,0% 28,4% 1,0% 1,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 12,0% 12,1% -0,1% 15,1% 70,0% 3,4% 0,0% 0,0% 3,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 55,4% 45,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,2% 2,6% 3,3% 0,0% 3,1% 0,0% 11,2% 0,0% 11,2% 0,0% 1,7% 1,7% 1,7% 0,0%

2011 100,0% 32,7% 0,9% 0,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 23,7% 23,7% 0,0% 8,0% 64,2% 2,0% 0,0% 0,0% 2,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 60,4% 35,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,2% 3,5% 9,8% 0,0% 11,3% 0,0% 1,8% 0,0% 1,8% 0,0% 3,1% 3,1% 3,1% 0,0%

2012 100,0% 27,2% 0,6% 0,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 22,7% 22,7% 0,0% 3,7% 72,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 8,6% 0,0% 8,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 63,4% 37,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,1% 0,3% 18,9% 0,0% 6,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,9% 0,9% 0,0%

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 4 Vertikální analýza výsledovky EP ENERGY TRADING, a.s. VERTIKÁLNÍ ROZBOR VÝSLEDOVKY - EP Energy Trading, a.s.

I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. 1. 2. F. 1. 2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. 1. 2. ** XIII. R. S. 1. 2. * T. ***

Položka č.ř. 2008 2009 2010 2011 2012 Tržby za prodej zboží 01 99,75% 99,91% 99,95% 99,96% 99,97% Náklady vynaložené na prodané zboží 02 95,03% 95,91% 93,52% 97,65% 97,56% OBCHODNÍ MARŽE 03 4,72% 4,00% 6,43% 2,31% 2,41% Výkony 04 0,25% 0,09% 0,05% 0,04% 0,03% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 05 0,25% 0,09% 0,05% 0,04% 0,03% Změna stavu zásob vlastní výroby 06 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Aktivace 07 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výkonová spotřeba 08 0,44% 0,88% 2,57% 0,60% 0,60% Spotřeba materiálu a energie 09 0,03% 0,03% 0,08% 0,04% 0,04% Služby 10 0,41% 0,85% 2,49% 0,56% 0,57% PŘIDANÁ HODNOTA 11 4,54% 3,21% 3,92% 1,75% 1,84% Osobní náklady 12 0,38% 0,35% 0,35% 0,35% 0,47% Mzdové náklady 13 0,26% 0,25% 0,27% 0,26% 0,36% Odměny členům orgánů spol. a družstva 14 0,01% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 15 0,09% 0,08% 0,08% 0,08% 0,10% Sociální náklady 16 0,02% 0,01% 0,01% 0,01% 0,01% Daně a poplatky 17 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 18 0,03% 0,02% 0,01% 0,01% 0,09% Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 19 0,00% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 20 0,00% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% Tržby z prodeje materiálu 21 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu 22 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 23 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Prodaný materiál 24 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní 25 0,00% 0,09% 0,00% 0,01% 0,10% oblasti a komplexních nákladů přístích období 26 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Ostatní provozní výnosy 27 0,02% 0,63% 1,31% 0,03% 0,02% Ostatní provozní náklady 28 0,10% 0,86% 1,47% 0,07% 0,19% Převod provozních výnosů 29 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Převod provoz. nákladů 30 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 30 4,04% 2,53% 3,38% 1,33% 1,01% Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 31 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Prodané cenné papíry a podíly 32 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z dl. finančního majetku 33 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních 34 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% jednotkách pod podstatným vlivem 35 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z ostatních dl. CP a podílů 36 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z ostatního dl. finančního majetku 37 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z krátkodobého finančního majetku 38 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Náklady z finančního majetku 39 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosy z přecenění CP a derivátů 40 1,00% 1,71% 0,54% 0,91% 0,72% Náklady z přecenění CP derivátů 41 3,14% 0,62% 0,37% 0,41% 0,29% Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 42 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výnosové úroky 43 0,41% 0,04% 0,04% 0,05% 0,01% Nákladové úroky 44 0,15% 0,05% 0,02% 0,02% 0,05% Ostatní finanční výnosy 45 3,43% 1,91% 1,33% 0,98% 1,40% Ostatní finanční náklady 46 3,80% 1,86% 1,37% 0,96% 1,51% Převod finančních výnosů 47 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Převod finančních nákladů 48 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 49 -2,25% 1,13% 0,15% 0,55% 0,28% Daň z příjmů za běžnou činnost 50 0,37% 0,78% 0,64% 0,39% 0,24% splatná 51 0,37% 0,78% 0,64% 0,39% 0,24% odložená 52 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST 53 1,42% 2,87% 2,89% 1,49% 1,05% Mimořádné výnosy 54 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Mimořádné náklady 55 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Daň z příjmů z mimořádné činnosti 56 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% splatná 57 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% odložená 58 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 59 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 60 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Výsledek hospodaření za účetní období 61 1,42% 2,87% 2,89% 1,49% 1,05% Výsledek hospodaření před zdaněním 62 1,80% 3,65% 3,54% 1,88% 1,29%


VI

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 5 Poměrové ukazatele EP ENERGY TRADING, a.s. (Kislingerová, 2010, s. 101 – 115) EP ENERGY TRADING, a.s. - POMĚROVÁ ANALÝZA Ukazatele rentability (výnosnosti)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2,70%

9,48%

18,15%

18,60%

10,21%

4,74%

8,52%

8,52%

10,39%

10,39%

0,48%

1,94%

3,70%

3,55%

1,90%

1,34%

2,17%

2,17%

2,65%

2,65%

5,64

4,88

4,90

5,24

5,37

3,54

3,92

3,92

3,92

3,92

2 ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT / (VL.KAP.+DL.C.KAP.))

26,65%

36,80%

66,25%

58,61%

29,42%

13,26%

18,36%

16,06%

18,39%

18,41%

3 ROE - Rentabilita vl. kapitálu (Č.ZISK / VL.KAP.)

1 ROA - Rentabilita celk. aktiv (EBIT / AKTIVA) Rentabilita tržeb (EBIT/TRŽBY) Obrat celk. aktiv (TRŽBY/AKTIVA)

17,96%

29,03%

60,06%

53,40%

24,42%

13,63%

19,91%

16,82%

19,47%

19,43%

Rentabilita tržeb (Č.ZISK / TRŽBY)

0,30%

1,42%

2,87%

2,89%

1,49%

1,05%

1,88%

1,88%

2,36%

2,36%

Obrat celk. aktiv (TRŽBY / AKTIVA)

5,64

4,88

4,90

5,24

5,37

3,54

3,92

3,92

3,92

3,92

Finanční páka (AKTIVA / VL.KAP.)

10,50

4,18

4,27

3,53

3,05

3,68

2,70

2,28

2,11

2,10

20,59%

29,65%

60,49%

53,61%

24,51%

14,75%

20,17%

17,04%

19,67%

19,63%

5 Rentabilita tržeb (Č.ZISK / TRŽBY)

0,30%

1,42%

2,87%

2,89%

1,49%

1,05%

1,88%

1,88%

2,36%

2,36%

6 Mzdová náročnost tržeb

0,28% 2007

0,26% 2008

0,25% 2009

0,27% 2010

0,26% 2011

0,36% 2012

0,36% 2013

0,36% 2014

0,36% 2015

0,36% 2016

5,64

4,88

4,90

5,24

5,37

3,54

3,92

3,92

3,92

3,92

NA

NA

NA

NA

1594,32

1226,97

1226,97

1226,97

1226,97

1226,97

63,82

73,78

73,47

68,74

67,03

101,65

91,89

91,89

91,82

91,75

0,00

0,00

0,00

0,00

0,23

0,29

0,29

0,29

0,29

0,29

5 Doba inkasa pohledávek (POHL. / (TRŽBY/360))

52,06

61,28

58,21

60,18

60,40

94,16

84,41

84,41

84,34

84,27

6 Doba splatnosti krátk. závazků (K.ZÁVAZKY / (TRŽBY/360))

39,02 2007

40,46 2008

45,50 2009

38,08 2010

40,47 2011

64,43 2012

48,40 2013

42,30 2014

39,09 2015

39,08 2016

1 Equity Ratio (VL.KAPITÁL / AKTIVA)

9,52%

23,95%

23,43%

28,36%

32,74%

27,17%

37,01%

43,80%

47,43%

47,56%

2 Debt Ratio I. (C.ZDROJE / AKTIVA)

89,60%

74,79%

75,90%

69,98%

64,19%

71,98%

62,05%

55,26%

51,62%

51,49%

3 Debt Ratio II. ((C.ZDROJE+OST.PASIVA) / AKTIVA)

90,48%

76,05%

76,57%

71,64%

67,26%

72,83%

62,99%

56,20%

52,57%

52,44%

4 Debt Equity Ratio (C.ZDROJE / VL.KAP.)

9,41

3,12

3,24

2,47

1,96

2,65

1,68

1,26

1,09

1,08

5 Úrokové krytí I. (EBIT / úroky)

6,08

13,23

72,81

230,80

87,10

26,29

42,70

42,70

52,03

52,03

6 Úrokové krytí II. ((EBIT+odpisy) / úroky)

6,65

13,44

73,21

231,55

87,34

27,98

43,18

43,18

52,51

52,51

7 Cash Flow / ((Cizí zdroje-Rezervy)/360)

7,93 2007

35,03 2008

70,78 2009

82,17 2010

46,43 2011

20,05 2012

43,31 2013

48,63 2014

65,09 2015

65,31 2016

1 Pracovní kapitál, Working Capital (O.AKTIVA - KR.ZÁVAZKY)

31 711

158 377

231 276

378 970

629 930

843 876 1 005 903 1 170 332 1 270 655 1 293 167

2 Pracovní kapitál na aktiva ((O.AKTIVA-KR.ZÁVAZKY) / AKTIVA)

8,83%

26,33%

26,62%

25,26%

36,63%

35,18%

45,74%

52,38%

55,85%

55,82%

3 Ukazatel kapitalizace (D.MAJ. / DL.KAP.)

0,04

0,01

0,01

0,01

0,03

0,03

0,02

0,02

0,02

0,02

4 Celková likvidita (O.AKTIVA / KR.ZÁVAZKY)

1,10

1,36

1,37

1,48

1,59

1,56

1,87

2,14

2,32

2,32

5 Běžná likvidita ((KR.POH.+FIN.MAJ.) / KR.ZÁVAZKY)

1,10

1,36

1,37

1,38

1,58

1,55

1,86

2,13

2,30

2,30

6 Peněžní likvidita (FIN.MAJ. / KR.ZÁVAZKY)

0,18

0,22

0,27

0,17

0,14

0,09

0,12

0,14

0,15

0,15

39,02 2007

40,46 2008

45,50 2009

38,08 2010

40,47 2011

64,43 2012

48,40 2013

42,30 2014

39,09 2015

39,08 2016

0,20

0,08

0,11

0,09

0,20

0,26

0,19

0,19

0,16

0,16

4 Rentabilita z vlastních fin. zdrojů (CF / VL.KAP.)

Ukazatele aktivity (doby obratu) 1 Obrat aktiv (TRŽBY / AKTIVA) 2 Obrat zásob (TRŽBY / ZÁSOBY) 3 Doba obratu aktiv (AKTIVA / (TRŽBY/360)) 4 Doba obratu zásob (ZÁSOBY / (TRŽBY/360))

Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy (zadluženosti)

Ukazatele platební schopnosti (likvidity)

7 Doba splatnosti krátk. závazků (K.ZÁVAZKY / (TRŽBY/360)) Ukazatele produktivity práce 1 Osobní náklady ku přidané hodnotě 2 Produktivita práce z přidané hodnoty 3 Produktivita práce z tržeb 4 Průměrná mzda - roční

3 772 000 10 238 000 9 105 667 11 834 269 4 497 694 3 118 380 4 378 817 4 448 878 5 381 224 5 483 467 184 255 000 225 734 000 283 820 933 302 243 538 256 553 028 169 934 860 172 313 948 175 070 971 178 397 320 181 786 869 514 909

596 462

710 000

804 269

677 250

613 940

622 535

632 496

644 513

656 759

42 909 2007

49 705 2008

59 167 2009

67 022 2010

56 438 2011

51 162 2012

51 878 2013

52 708 2014

53 709 2015

54 730 2016

2 280

9 601

13 570

28 365

37 532

43 455

54 258

65 235

71 941

73 460

409

2 787

8 150

15 147

9 167

5 923

10 800

10 973

14 008

14 274

2 280

9 601

13 570

28 365

37 532

43 455

54 258

65 235

71 941

73 460

4 Vyplacená dividenda

45

20

139

0

0

0

0

0

0

0

5 PE - Návratnost akcie ze zisku (P (TRŽNÍ CENA AKCIE) / ZISK)

5,6

3,4

1,7

1,9

4,1

7,3

5,0

5,9

5,1

5,1

5

- měsíční Ukazatele kapitálového trhu (tržní hodnoty)

1 VK na akcii (VL.KAP. / počet akcií) 2 EPS - Účetní zisk na akcii (Č.ZISK / počet akcií) 3 Tržní cena akcie (průměr za prosinec)

6 Market Ratio (P * počet akcií / VL.KAP.) 7 DY - Dividendový výnos (Div. / P (TRŽNÍ CENA AKCIE) 8 Výplatní poměr (dividenda na akcii / EPS)

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

2,0%

0,2%

1,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

10,92%

0,73%

1,71%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


VII

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 6 Rozvaha EP ENERGY TRADING, a.s. R O Z V A H A - EP Energy Trading, a.s. Rozvaha v plném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč) A. B. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C.IV. 1. 2. 3. 4. D. D.I. 1. 2. 3.

AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouh. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouh. hmotný majetek Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za úč. jednotkami pod podstatným vlivem Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Pořizovaný krátkodobý majetek OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

2007 Netto 359 307

2008 Netto 601 452

2009 Netto 868 887

2010 Netto 1 500 442

2011 Netto 1 719 757

2012 Netto 2 399 073

1 559 1 463 143

1 345 1 310 92

1 373 1 359 42

6 910 4 604

15 104 9 046

22 182 15 453 0

956

1 218

1 267

504

2 312

15 129

50

4 100

6 734

324

364 96

35

14

2 306

6 058

5 929

96

35

14

158

3 666 1 402

3 895 2 034

2 148

990

0

0

0

800

0

0

0

800

351 419 0

597 276 0

856 287 0

1 478 951 0

1 699 875 5 793 5 793

2 369 416 6 925 6 925

0

0

0

100 649

0

4 801

100 649

4 801

293 091 136 893

499 507 250 750

688 352 440 263

1 213 028 885 644 100 067

1 549 588 895 202 2 251

2 217 511 1 264 837

8 721 141 741 1 528 4 208 58 328 5 58 323

4 029 162 973 10 804 70 951 97 769 41 97 728

7 464 91 448 510 148 667 167 935 104 167 831

22 190 110 736 16 237 78 154 165 274 57 165 217

44 452 172 480 201 219 233 984 144 494 57 144 437

76 910 154 949 494 262 226 553 140 179 104 140 075

6 329 6 329 333

2 831 2 831 2 697

11 227 11 227 2 874

14 581 14 581 4 105

4 778 4 778 3 534

7 475 7 475 7 475

5 996

134

8 353

10 476

1 244

VIII

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 A. A.I. 1. 2. 3. A.II. 1. 2. 3. 4. A.III. 1. 2. A.IV. 1. 2. A.V. B. B.I. 1. 2. 3. 4. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. B.IV. 1. 2. 3. C. C.I. 1. 2.

PASIVA PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny vlastního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy Hospodářský výsledek minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) CIZÍ ZDROJE Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládanými a řízenými osobami Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

2007 359 307 34 207 15 000 15 000

2008 601 452 144 021 15 000 15 000

2009 868 887 203 544 15 000 15 000

2010 1 500 442 425 471 15 000 15 000

2011 1 719 757 562 978 15 000 15 000

2012 2 399 073 651 826 15 000 15 000

0

68 002

5 273

0

0

0

68 002

5 273

718 718

1 025 1 025

3 116 3 116

3 116 3 116

3 116 3 116

3 116 3 116

12 347 13 647 -1 300 6 142 321 931 2 221

18 182 19 482 -1 300 41 812 449 852 10 940

57 903 59 203 -1 300 122 252 659 500 33 238

180 155 181 455 -1 300 227 200 1 049 940 50 579

407 355 407 355

544 862 544 862

137 507 1 103 853 33 831

88 848 1 726 785 185

2 221

10 940

33 238

50 579

33 831

2

13

1 251

29

77

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

2007

185 205 861 205 859

2 0 219 708 194 772

5 8 329 773 306 314

9 1 242 538 090 430 231

14 15 831 293 684 509

20 57 1 038 291 606 008

700 415 217

861 405 11 310 70

1 389 672 11 705 48 716

7 454 2 803 39 315 49 581

6 535 2 668 59 859 168 874

7 279 2 193 7 861 452 574

6 160 17 444 100 000

8 922 1 891 109 126

45 324 53 86 921

46 975 656 168 039

193 670 677 31 654

145 418 204 0

100 000

109 126

86 921

168 039

31 654

3 169 3 169 3 169

7 579 7 579 7 579

5 843 5 843 5 843

25 031 25 031 24 760 271

52 926 52 926 52 643 283

2008

2009

2010

2011

2 1 520 739 905 154 56

20 462 20 462 20 412 50

2012

Závazky po lhůtě splatnosti Počet akcií v ks Nominální hodnota akcie v Kč Cena akcie vypočtená z vlastního kapitálu za prosinec v Kč Vyplacená dividenda na akcii v Kč Přepočtený počet pracovníků

15 1 000 2 280 45 11


IX

15 1 000 9 601 20 13

15 1 000 13 570 139 15

15 1 000 28 365 0 26

15 1 000 37 532 0 36

15 1 000 43 455 0 50

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 7 Výkaz zisků a ztrát EP ENERGY TRADING, a.s. V Ý S L E D O V K A - EP Energy Trading, a.s. Položka

I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. 1. 2. F. 1. 2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. 1. 2. ** XIII. R. S. 1. 2. * T. ***

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů přístích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provoz. nákladů PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dl. finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dl. CP a podílů Výnosy z ostatního dl. finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odložená MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

č.ř. 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62


X

2007 2 022 251 1 976 943 45308 4 554 4 554

2008 2 927 217 2 788 635 138582 7 325 7 325

2009 4 253 314 4 083 164 170150 4 000 4 000

2010 7 854 122 7 348 874 505 248 4 210 4 210

2011 9 232 355 9 018 568 213787 3 554 3 554

2012 8 493 796 8 289 444 204352 2 947 2 947

8 370 609 7 761 41 492 8 226 5 664 225 1 941 396 24 901 0

12 813 840 11 973 133 094 11 078 7 754 185 2 680 459 23 895 0

37 565 1 175 36 390 136 585 14 826 10 650 229 3 465 482 68 875 388 388

201 767 5 957 195 810 307 691 27 610 20 911 229 5 910 560 26 906 0

55 424 4 063 51 361 161 917 32 469 24 381 225 7 341 522 39 486 0

51 380 3 180 48 200 155 919 40 295 30 697 225 8 874 499 80 7 296 0

0

0

2 2

0

0

0

-294

56

4 015

274

1 262

8 616

289 1 430

657 3 053

26 919 36 507

102 775 115 789

2 353 6 789

1 826 16 034

31 494

118 646

107 599

265 861

123 225

85 424

0

0

0

0

0

0

29 295 92 202

72 656 26 266

42 588 29 017

84 075 38 218

61 176 24 937

3 024 1 596 8 396 33 205

12 085 4 309 100 758 111 557

1 639 2 166 81 171 79 091

2 787 1 209 104 769 107 946

4 630 2 016 90 161 88 286

1 232 4 326 118 994 128 162

-23 381 1 971 1 971 6 142

-65 930 10 904 10 897 7 41 812

47 943 33 290 33 293 -3 122 252

11 972 50 633 50 623 10 227 200

50 346 36 064 36 022 42 137 507

23 977 20 553 20 608 -55 88 848

0

0

0

0

0

0

6 142 8 113

41 812 52 716

122 252 155 542

227 200 277 833

137 507 173 571

88 848 109 401

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2014 MAREK PETRÁŠ

Recommend Documents