Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Student
: Lubomír Kříž
Vedoucí bakalářské práce
: Ing. Alexandra Pšeničková
Recenzent bakalářské práce
: Ing. Adam Ježek
TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Zhodnocení současného stavu využívání systémů pro podporu rozhodování ve státní správě
ROK : 2006
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.
V Kněždubu dne 10.8.2006
................................ .......................... podpis
2
Abstrakt Tato práce pojednává o systémech pro podporu rozhodování ve státní správě. Práce obsahuje teoretické zhodnocení oblasti systémů pro podporu rozhodování a problematiky české státní správy s přihlédnutím na informatický pohled a roli Ministerstva informatiky. V praktické části je zahrnuto zmapování využívaných systémů pro podporu rozhodování v ústředních správních úřadech a dále tvorba metriky s její následnou aplikací na konkrétních příkladech. Na závěr je vytvořeno zhodnocení s praktickými doporučeními pro další rozvoj systémů pro podporu rozhodování ve státní správě. Klíčová slova Systém pro podporu rozhodování, DSS, metrika, státní správa, manažerský informační systém, business intelligence
Abstract This thesis deals with the decision support systems in the public sector. The thesis comprises theoretical analysis of the field of the decision support systems and the area of Czech public sector from the point of view of informatics and focused on the Ministry of Informatics. In the practical part, there is a description of decision support systems in use of the central public offices and, furthermore, the metrics and its following application on the particular cases. In conclusion, there is the final analysis with recommendations for further development of the decision support systems in the public sector. Key words Decision support system, DSS, metrics, public sector, management information system, business intelligence
3
Obsah Obsah....................................................................................................................................................... 4 1
Úvod ................................................................................................................................................ 6
2
Systémy pro podporu rozhodování.................................................................................................. 8 2.1 Vymezení DSS....................................................................................................................... 8 2.1.1 Funkcionalita DSS............................................................................................................. 9 2.1.2 2.2
Klasifikace DSS................................................................................................................. 9 Manažerský informační systém ........................................................................................... 10
2.3 Business Intelligence ........................................................................................................... 11 3 Státní správa v ČR......................................................................................................................... 13 3.1
Specifika informatiky ve státním sektoru ............................................................................ 13
3.1.1
Organizační aspekt .......................................................................................................... 13
3.1.2 3.1.3
Personální aspekt ............................................................................................................. 13 Strategický aspekt............................................................................................................ 14
3.1.4
Finanční aspekt ................................................................................................................ 14
3.1.5
Vztah informatiků a ostatních zaměstnanců (uživatelů).................................................. 14
3.2 Role Ministerstva informatiky v oblasti informačních systémů ve veřejné správě ............. 15 3.2.1 Státní informační a komunikační politika........................................................................ 15 3.2.2 4
5
Přehled DSS ve státní správě......................................................................................................... 18 4.1 4.2
ISOP (Informační systém operačního programu Průmysl) .................................................. 19 Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu (RSRZO) ............................................... 21
4.3
IS SZIF................................................................................................................................. 21
4.4
ADIS(Automatický daňový informační systém) ................................................................. 22
4.5 4.6
ProClarity na Ministerstvu obrany....................................................................................... 22 MSSF CENTRAL................................................................................................................ 23
4.7
Statistika důchodového zabezpečení.................................................................................... 24
4.8
EKIS..................................................................................................................................... 24
4.9
Ostatní .................................................................................................................................. 25
4.9.1
ČSÚ ................................................................................................................................. 25
4.9.2
ČTÚ ................................................................................................................................. 25
4.9.3
Ministerstvo životního prostředí(MŽ) ............................................................................. 26
Návrh metriky pro hodnocení úspěšnosti využívání DSS ............................................................. 27 5.1
Návrh metriky ...................................................................................................................... 27
5.1.1
Funkcionalita ................................................................................................................... 28
5.1.2
Technické a provozní parametry ..................................................................................... 29
5.1.3
Okruh uživatelů ............................................................................................................... 30
5.2
6
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a jeho novela .......... 16
Aplikace metriky na DSS Ministerstva financí.................................................................... 31
5.2.1
ISPROFIN ....................................................................................................................... 31
5.2.2
CEDR III ......................................................................................................................... 36
Zhodnocení.................................................................................................................................... 39 4
7
Závěr.............................................................................................................................................. 42
8
Seznam použité literatury .............................................................................................................. 43
9
Terminologický slovník ................................................................................................................ 45
10 10.1
Přílohy ...................................................................................................................................... 46 Příloha 1 ............................................................................................................................... 46
5
1 Úvod Státní správa plní při výkonu své funkce velké množství různých úkolů zaměřených do rozličných oblastí. Obecně by měly orgány státní správy fungovat jako prosperující firma, která úspěšně a hospodárně plní své cíle. Pro tento účel by měly být významné rozhodovací procesy optimalizovány systémy pro podporu rozhodování. Tématem práce je zhodnocení využívání systémů pro podporu rozhodování ve státní správě České republiky. Důvod výběru tématu Toto téma jsem si vybral, jelikož se kromě informatiky zajímám též o oblast managementu a o oblast státní správy. Téma mi umožňuje využít mé dosavadní poznatky z těchto oblastí a současně si zlepšit znalosti v oblasti systémů pro podporu rozhodování. Dále jsem při výběru práce bral v potaz, že o této oblasti není vypracováno příliš mnoho studií, ačkoliv skýtá velký potenciál. Cílem práce je: -
co nejvíce zmapovat současný stav využívání systémů pro podporu rozhodování v ústředních správních úřadech a provést zhodnocení
-
navrhnout metriku, jejíž pomocí by se dala hodnotit kvalita používání systému pro podporu rozhodování
-
nalézt úzká místa státní správy, která brání jejich efektivnímu využívání a sestavit doporučení k nápravným krokům
Metody dosažení cíle Sběr informací o jednotlivých systémech probíhá analýzou výročních zpráv, koncepcí informatiky a konzultacemi s odpovědnými pracovníky na jednotlivých správních úřadech. V práci nejprve vymezím oblast systémů pro podporu rozhodování, poté uvedu do problematiky státní správy z pohledu informatiky a popíšu stávající působnost Ministerstva informatiky týkající se informačních systémů užívaných ve veřejné správě. Dále bude následovat přehled systémů pro podporu rozhodování a tvorba metriky s její aplikací na
6
konkrétních příkladech. V poslední části zhodnotím současný stav ve využívání systémů pro podporu rozhodování a navrhnu doporučení k problémovým oblastem. Předpoklady a omezení práce Největší omezení se týká mé pozice studenta (externího subjektu) k správním úřadům. Z toho důvodu je někdy velmi obtížné získat informace od zaměstnanců, kteří nejsou povinni se mnou spolupracovat nebo nechtějí poskytnout informace interního charakteru. Některé informace jsou dokonce utajované, tudíž nemohou být zveřejněny.
7
2 Systémy pro podporu rozhodování 2.1 Vymezení DSS Oblast systémů pro podporu rozhodování (DSS1) je oblastí velmi širokou a ne zcela jasně vymezenou. Tak jako v oboru informatiky existuje mnoho různých přístupů, i v této oblasti dochází k různým druhům definic – jak k užším, tak širším. Také vymezení toho, co slouží k podpoře rozhodování, je velmi subjektivně vnímáno: někdo tak může vnímat například tabulkovou aplikaci či dokonce textový editor, který mu umožňuje dát si fakta dohromady a srovnat je, jiný zase systém, který vyhodnocuje data složitými matematickými operacemi.
Asi nejznámější definicí DSS je Finlayova, který vymezuje DSS velmi obecně: DSS je informační systém založený na počítačích, který podporuje proces vytváření rozhodnutí.2
Z tohoto pojetí můžeme DSS lišit na dva různé druhy a to3: -
DSS, které provedou samy rozhodnutí a hotový výsledek pak předloží tomu, kdo rozhoduje
-
DSS, které dodají dostatek informací tomu, kdo vykonává rozhodnutí, a ten pak může sám provést kvalifikované rozhodnutí
První příklad může být typickým případem tzv. black boxu4, kdy uživatelé neví, jakým způsobem se DSS chová a nejsou příliš obeznámeni s jeho předpoklady a omezeními. Druhá kategorie dává větší volnost uživateli k rozhodnutí, které je ještě podpořeno jeho osobními znalostmi a zkušenostmi a může tak flexibilněji reagovat na aktuální podmínky.
1
Z anglického Decision Support System
2
[Finlay]
3
[Silver], upraveno
4
Anglicky černá skříňka
8
Pro úplnost je třeba zmínit, že v odborné literatuře lze nalézt mnoho dalších definic zaměřených na různé přístupy, např. DSS je subsystémem Manažerského informačního systému, který zahrnuje tyto rysy:5 -
pomáhá manažerům na vyšších stupních
-
je flexibilní a rychle zodpovídá manažerovy dotazy
-
obsahuje „co když“ scénáře
-
bere v potaz rozhodovací styly manažerů
Shrneme-li tedy vše výše uvedené, pak DSS jsou takové IS, které slouží k řešení špatně strukturovaných problémů o určité komplexitě a poskytují tak uživateli podporu při rozhodování.
2.1.1 Funkcionalita DSS DSS může poskytovat rutinní detailní, sumární a výjimkové reporty. Pokud je provázán s vhodným databázovým systémem, DSS může být využit k ad-hoc dotazování. Vedle toho sofistikované matematicko-statistické optimalizační techniky (jako např. MS/OR)6 a statistické balíčky mohou být použity k analyzování dostupných dat odbornými pracovníky. Průřezově napříč organizací může DSS podporovat pracovníky na operativní, taktické i strategické úrovni, záleží pouze na jeho určení. Oborově se používá hlavně v oborech, kde dochází ke kumulaci velkého množství dat a je třeba jejich rychlé zhodnocení. Jedná se například o finanční sektor, telekomunikace, obecně řízení velké organizace.
2.1.2 Klasifikace DSS Klasifikace a členění
DSS je velmi obtížné a na toto téma bylo vypracováno několik
klasifikací. Žádná z nich se ale příliš neujala, poněvadž začlenění jednotlivých DSS do vymezených kategorií je značně problematické – velká část DSS je svou funkcionalitou rozšířena o jiné funkce, které neslouží pouze pro podporu rozhodování a také je často zaměřena na řešení specifického problému, který znemožňuje zařazení do právě jedné kategorie. Tak jak je v soukromém sektoru obvyklým jevem, také na trhu IS/IT dochází ke konkurenci mezi jednotlivými jeho subjekty jak přímo mezi sebou, tak také marketingovým 5
[Mittra], upraveno
6
Zkratka pro Management Science/Operational Research
9
ovlivňováním trhu. Jedním z jeho nástrojů bývá propagace určitých technologií, produktů, přístupů, ale také i terminologie. Pro oblast podnikové sféry se postupně v 80. a 90. létech, začalo prosazovat označení manažerské informační systémy (MIS7), které se velmi často užívá i v České republice. V zahraniční literatuře a praxi se spíše objevuje výraz Business intelligence (BI), který se začíná módně prosazovat i v českých podmínkách. Z věcného hlediska pro tuto práci se bude dále uvažovat, že MIS je součástí řešení BI.
2.2 Manažerský informační systém Organizace
s rozvojem informačních
technologií
skladují
stále více
a
více
dat
vytvořených jejich činností. V těchto datech je uložen velký potenciál, v podobě dosud neznámých důležitých souvislostí, které jsou v nich uloženy. MIS slouží k tomu, aby managementu bylo poskytnuty důležité informace o aktuálním stavu významných ukazatelů, z pohledu jak statického, tak dynamického, vyjádřené ve formě lehce srozumitelné pro řídící pracovníky (tabulkové přehledy, grafy, apod.). Na MIS může být nahlíženo z dvou pohledů – širšího a užšího.V současné době převažuje její užší pojetí: MIS poskytuje především informace minulosti, současnosti a odhadu předpovědí budoucnosti, týkající se stavu sledovaných veličin v podniku. Podpořeni těmito údaji a analýzami těchto údajů jsou manažeři schopni efektivně řídit chod organizace a formulovat budoucí strategii.
MIS nabízí uživatelům8 -
aktuální informace
-
nezávislost – odstranění potřeby zjišťovat informace přes více úrovní řízení, kde může dojít k informačnímu šumu a kde může být zpracování zbytečně zdlouhavé; případně čerpání z více datových zdrojů
-
pružnost – při dotazování na informace, které nelze s předstihem specifikovat
V některých publikacích se také často vyskytuje označení Executive Information System (EIS), což je MIS určený pro nejvyšší management a jeho strategické rozhodování. V českých podmínkách se toto označení ale příliš nepoužívá. 7
Z anglického Management Information System
8
[Basl], upraveno
10
2.3 Business Intelligence Business intelligence (BI)9 je sada procesů, aplikací a technologií, jejichž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. Podporují analytické a plánovací činnosti podniků a organizací a jsou postaveny na principech multidimenzionálních pohledů na podniková data. Aplikace BI pokrývají analytické a plánovací funkce většiny oblastí podnikového řízení, tj. od finančního řízení přes controlling až po např. řízení lidských zdrojů.
Přínos Business intelligence se projevuje hlavně: -
v zlepšení kvality a čerstvosti informace
-
v možnosti provádět kvalifikovaná rozhodnutí na základě kvalitních informací
-
možnosti flexibilně vytvářet uživatelsky definovanou funkcionalitu
-
integrace datové základny a tím rozšíření analytických možností
Architektura BI systémů se v podstatě skládá ze 4 komponent: Komponenty datové transformace
EAI (Entrerprise Application Integration), ETL (Extract, Transform, Load)
Databázové komponenty
Datový sklad (DWH), datové tržiště (Data Mart), operativní úložiště (ODS), dočasné úložiště (DSA)
Analytické komponenty
Reporting, OLAP, Data mining
Nástroje pro koncové uživatele
Intranet, MIS, Analytické nástroje, další
Tabulka 1 Komponenty BI (zdroj [Pour], upraveno)
Jak již vyplývá z charakteru BI, která se snaží postihnout co největší množství dat, proto se do popředí dostala oblast získávání dat z různých zdrojů, jejich následné skladování a příprava pro další využití. V oblasti získávání dat z různých zdrojů hraje důležitou roli komponenta ETL zvaná též datová pumpa, která zajišťuje také transformaci dat do potřebné podoby a
9
[Pour]
11
nahrává je do příslušných datových struktur. Vedle toho k datové či někdy dokonce aplikační integraci slouží EAI. Datový sklad lze definovat jako integrovaný, subjektově orientovaný, stálý a časově rozlišený souhrn dat, uspořádaný pro potřeby managementu10. Vedle toho se také vyskytuje termín datového tržiště DM, která jsou omezená na uživatele a orientovaná na řešení konkrétní problémové situace. Zásadní roli v BI hraje technologie OLAP, která umožňuje pohlížet na data v několika dimenzích. Jak lze na příkladu z Obrázku 1 vidět, tak je sledována časová dimenze, prostorová dimenze a pak parametry produktu. Velkou výhodou je, že uživatel může analyzovat dané hodnoty z různých pohledů a na různé úrovni agregace. K tomuto slouží techniky jako např. drill-up, drill-down.
Obrázek 1 OLAP kostka (zdroj microsoft.com)
10
[Pour]
12
3 Státní správa v ČR Státní správa představuje druh činnosti státu realizovanou především státními orgány a dále orgány jiných subjektů, na které stát výkon státní správy přenesl (pro uvedené státní a jiné orgány se používá termín „správní úřady“), na které stát výkon přenesl. Tyto orgány pak vystupují jménem státu a v jeho zájmu. Přitom disponují prostředky státně mocenské povahy (např. vydávají závazná rozhodnutí). 11 Státní správa je sama o sobě velmi specifickou strukturou. Na rozdíl od soukromého sektoru orgány státní správy nevstupují se svými „službami“ na trh a právem systémem daná výlučnost z nich tvoří v podstatě monopol. Tato absence konkurence má také vliv na jejich současnou podobu a také nedostatek tlaku, který občan jako jejich „klient“ nedokáže efektivně vyvinout – narozdíl od konkurenčního trhu, kde si zákazník může vybrat pro sebe optimální službu, která mu nejvíce vyhovuje. Tato práce se bude dále věnovat ústředním správním úřadům v podobě ministerstev a některých dalších přidružených institucí.
3.1 Specifika informatiky ve státním sektoru 3.1.1 Organizační aspekt Na většině správních úřadů převládá klasická liniová struktura o několika patrech, která je svázán striktními pravidly vnitřní organizace. Vztahy uvnitř úřadu jsou ovlivněny malou obměnou personálu a zažitými specifickými nestandardními postupy, které se živelně vytvářely dlouhá léta (neformální informační dráhy, politikaření, vytváření pocitu nepostradatelnosti). Také samotné organizační procesy jsou špatně řízené a neoptimalizované a, vzhledem ke špatnému vymezení povinností, dochází k jejich překrývání12
3.1.2 Personální aspekt Vzhledem k vysoké konkurenci na trhu práce v oboru IT nemůže informatikům státní správa, obzvláště v největších městech jako Praha nebo Brno, nabídnout stejné podmínky jako soukromý sektor. To se projevuje v platové oblasti, možnosti kariérního růstu a také prestiži zaměstnání. Oproti tomu může nabídnout státní správa pouze jistotu pracovního místa a pro někoho odborně zajímavou oblast. Tyto perspektivy nemohou přitáhnout nadprůměrně kvalitní odborníky, kteří by zvýšili kvalitu stávajícího personálu. Pro úplnost je třeba dodat, 11
[Spirit]
12
V minulých letech byly procesní audity provedeny pouze na Ministerstvu financí a na nově na Ministerstvu zahraničních věcí a zjistily přezaměstnanost a neefektivní řízení resortů
13
že i přesto ve státní správě působí zkušení a kvalitní zaměstnanci, ale vzhledem k rychlému vývoji na trhu IS/IT jejich věková a znalostní struktura je mírně nedostačující.
3.1.3 Strategický aspekt Manažerský způsob řízení správních úřadů plně podporovaný IS/IT se ještě nestal ve státní správě obvyklou záležitostí, tak jako v soukromé sféře. Řízení ministerstev je značně ovlivněno volebním cyklem a změnami na nejvyšších postech (ministr a náměstci); za pozitivní lze ale považovat dlouhodobější setrvání ředitelů odborů a vedoucích sekcí, kteří v podstatě řídí chod ministerstva. I za této situace se těžce prosazuje nějaká výrazná změna v organizaci. Tyto snahy se nanejvýše projevují do přílišně obecné a vágní formulace strategických záměrů IS/IT v resortních koncepcích, bez reálného výstupu v podobě projektů. Pokud se i tak podaří prosadit nějaký konkrétní projekt, tak řízení změny probíhá velmi pomalu a bývá často odloženo či neuskutečněno13.
3.1.4 Finanční aspekt Veřejné finance jsou pod velkým tlakem, jelikož je schodek veřejných rozpočtů několik let po sobě velmi vysoký14 a navíc jeho výdajová stránka se dá velmi špatně ovlivňovat, jelikož se skládá z velké části z tzv. mandatorních výdajů.15 Tento zúžený manévrovací prostor pro investiční aktivity a nadbytek investičních příležitostí vytváří velký tlak, který často vede k směrování financí do oblastí, které jsou marketingově populárnější a veřejností lépe přijímány
než
rozvoj
IS/IT.
Potom
se
tento
finanční
nedostatek
přenáší
na
rozpočet jednotlivých úřadů a potažmo na stav informatiky na nich. Stává se tak často, že jednotlivé projekty jsou pak prováděny chaoticky, nekoncepčně a krátkozrace a dlouhodobě není jejich přínos pozitivní.
3.1.5 Vztah informatiků a ostatních zaměstnanců (uživatelů) Vztah uživatelů k informatikům ovlivňuje i v dnešní době stále zakořeněná nedůvěra neinformatiků k využívání IS/IT k podpoře jejich práce. Zaměstnanci, obzvláště ti, na kterých stojí rozhodnutí, vidí IS/IT jako hrozbu, která by mohla ohrozit jejich postavení. Také se zde vyskytuje nedostatek motivace odborných pracovníků ke zvyšování využívání IS/IT k jejich práci a z toho vyhýbání se či pouze povrchní znalosti možností, které tyto nástroje nabízí.
13
Např. pořízení MIS na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které bylo z finančních důvodů odloženo
14
Zdroj www.mfcr.cz
15
Tj. výdaje, které je dle platných zákonů stát povinen vyplatit, tvoří přibližně 80% státního rozpočtu (zdroj www.mfcr.cz)
14
Dále se zde vytváří tendence používat získané znalosti a dovednosti především pro sebe či nejužší prostor spolupracovníků a nepodílet se na jejich sdílení s ostatními zaměstnanci. Obecně je také práce ovlivněna tím, že spolupráce odborných pracovníků a informatiků je ovlivněna nízkou angažování odborných pracovníků na chodu IS, které využívají. Problémem je to, že vedle nízké motivace nemají také dostatek inspirace na konkrétních příkladech (ať už z podnikové sféry nebo z podobných organizací v zahraničí). Většina pracovníků si rychle vcítí do role uživatele, méně se ale chce zapojovat do role spolutvůrce IS, který je pomáhá definovat a dotvářet (hlavně proto, že chybí nějaký způsob aktivní motivace). Toto neefektivní užívání je ještě podtrženo špatnou zpětnou vazbou mezi informatiky a uživateli IS, která by měla pomoci vedoucím odborným pracovníkům lépe umožnit prosazovat cíle, k jejichž plnění je daný IS využíván.
3.2 Role Ministerstva informatiky v oblasti informačních systémů ve veřejné správě Role Ministerstva informatiky (MI) a jeho vztah k informačním systémům provozovaných orgány veřejné správy jsou definovány v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy(ISVS), respektive v jeho novele zákonem č. 81/2006 Sb (jehož většina norem nabude platnosti k 1. lednu 2007). Ministerstvo informatiky je tímto zákonem postaveno do role koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě s možností ovlivňovat tyto informační systémy vydáváním dokumentů závazného či doporučujícího charakteru
3.2.1 Státní informační a komunikační politika Vláda ČR schválila 24. března 2004 usnesením č. 265 Státní informační a komunikační politiku (SIKP)16. Tento dokument popisuje strategii vlády v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006, který klade důraz na informační technologie a telekomunikace. SIKP vychází z eEurope 2005 Action plan, z roku 2002, který byl schválen na základě tzv. Lisabonské agendy – plánu Evropské unie k zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti v členských zemích. Mezi priority SIKP vzhledem k informačním systémům patří ke vztahu k informačním systémům především rozvoj elektronických veřejných služeb a pokračování legislativního zakotvení informační společnosti. K dosažení tohoto stavu je třeba:
16
Někdy také uváděno jako e-Česko 2006
15
-
realizovat sjednocenou a bezpečnou komunikační infrastrukturu veřejné správy ke zlepšení spolupráce jednotlivých informačních systémů veřejné správy
-
zavést standardy, které by široce postihovaly IS veřejné správy a umožnily využít kvalitní a otevřené techniky a metody, ověřené praxí a mezinárodními zkušenostmi
-
zajistit jednotný a jednoznačný formát pro komunikaci mezi různými IS formou výměny datových zpráv
3.2.2 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a jeho novela V současné době MI vydává závazné standardy, které po novelizaci nabudou podoby vyhlášky, a to v rozsahu, ke kterému bude MI zmocněno. Vedle standardů vydává metodické pokyny založené na best practices17, které i po novelizaci budou mít stále doporučující charakter. Novela oproti původnímu znění zákona obsahuje záměry vycházející z SIKP. Více klade důraz na některé principy řízení informačních systémů, které již byly v nějaké formě zachyceny v původní verzi zákona (životní cyklus IS18). Bezpečnost řízení informačních systémů není pouze orientována na oblast informačních technologií, ale zahrnuje také vazby na další řídící procesy v daném orgánu veřejné správy, obzvláště na proces řízení rizik a jejich prevenci. V minulosti a i někdy v současnosti nejsou informační systémy řízeny z dlouhodobého pohledu příliš efektivně jak z pohledu bezpečnosti, tak i kvality a jejich dalšího rozvoje. Novela proto přikazuje povinně vytvořit informační koncepci a správci informačního systému spravovat a vytvářet provozní dokumentaci. Dále je třeba zmínit působnost ministerstva informatiky v oblasti sjednocování číselníků19 , který sjednocuje obsah datových prvků, což zpřesňuje a zvyšuje efektivitu komunikace mezi IS jednotlivých organizací. Pro další zefektivnění komunikace IS byla vydána metodika, která doporučuje zásady tvorby XML schémat20.
17
To co je v dané oblasti považováno za spolehlivé a efektivní řešení
18
Standard ISVS pro náležitosti životního cyklu informačního systému - 005/02.01 (zdroj www.micr.cz)
19
Katalog datových prvků ISVS(zdroj www.micr.cz)
20
Metodika tvorby XML schémat v oblasti informačních systémů veřejné správy(zdroj www.micr.cz)
16
Ministerstvo informatiky je také koordinátorem21 atestačních středisek, které udělují atesty ISVS na základě shody se zákonem 365/2000 Sb., od příštího roku jeho novely. Současné postavení ministerstva informatiky se po počáteční nedůvěře ostatních složek státní správy zlepšuje a MI se otvírá prostor pro větší zefektivňování a slaďování informačních systémů ve státní správě a také pro větší popularizaci informatiky jako takové, která je často ve veřejném sektoru nepříliš pozitivně přijímána. Pokud bychom měli zhodnotit realizaci SIKP, tak MI prakticky splnilo metodicky většinu úkolů jemu uložené. Velký dopad na jeho další budoucnost bude mít vznik nové vlády, jejíž podoba bude s velkou pravděpodobností určena dvěma největšími politickými stranami (ODS, ČSSD), které hodlají MI zrušit a jeho pravomoci přenést na některé jiné ministerstvo. Pokud by k tomuto domnělému zrušení MI došlo, tak může dojít k oslabení koordinovanému působení na rozvoj informatiky v české státní správě a oslabit tak její další rozvoj.
21
Standard ISVS pro atestace shody informačních systémů veřejné správy se standardy ISVS - 014/01.02 (www.micr.cz).
17
4 Přehled DSS ve státní správě Zmapování používání systémů pro podporu rozhodování je zaměřeno na ústřední správní úřady, tj. ministerstva a centrální úřady se speciálním funkcí stanovenou zákonem (především regulační, evidenční a informační). Mým záměrem bylo zmapovat co nejvíce těchto úřadů. K zanalyzování jednotlivých správních úřadů jsem využíval resortní koncepce, resortní koncepce informatiky a zprávy o činnosti jednotlivých úřadů. Vedle toho jsem se snažil komunikovat a konzultovat bližší detaily s odpovědnými osobami na jednotlivých úřadech. Vzhledem ke špatné komunikaci (nereagování na dotazy, zdlouhavá komunikace, nesdělení informace z důvodu interních nebo citlivých důvodů) se původní záměr nepovedl kompletně zrealizovat22. Z ministerstev žádné DSS nepoužívají na Ministerstvu kultury, zahraničních věcí, informatiky, životního prostředí a zřejmě také ne na Ministerstvu školství a spravedlnosti. Následující přehled obsahuje členění systémů pro podporu rozhodování, jejichž krátká charakteristika je uvedena dále v této kapitole, s výjimkou ISPROFIN CEDR III, které jsou detailně rozebrány v následující kapitole. Plnohodnotné DSS (samostatné systémy a subsystémy) ISPROFIN
Ministerstvo financí
CEDR III
Ministerstvo financí
IS RTS
Český telekomunikační úřad
MSSF CENTRAL
Ministerstvo pro místní rozvoj
ISOP
Czech invest (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Business intelligence ProClarity
Ministerstvo obrany
Manažerský informační systém ADIS
Ústřední finanční a daňové ředitelství (Min. financí)
Statistické aplikace Různé statistické balíčky (Statistica, SAS, SPSS...)
ČSÚ, odborná oddělení na min. a jiných úřadech
Dílčí součásti velkých IS (ERP), které jsou užívány k podpoře rozhodování EKIS
Ministerstvo vnitra
IS SZIF
Státní zemědělský intervenční fond (Ministerstvo zemědělství)
Aplikace dodávající statistické reporty RSRZO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Statistika důchodového zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení (Ministerstvo práce a sociálních věcí)
Tabulka 2 Přehled systémů pro podporu rozhodování ve státní správě 22
Seznam kontaktovaných osob viz Příloha 1
18
Pro úplnost je ještě třeba dodat, že mnoho pracovišť využívá pro podporu své činnosti k tvorbě analýz programů standardního kancelářského balíku, jako je tabulkový procesor a jednoduché databázové prostředí. Tyto dvě aplikace, rozšířené o skriptovací jazyk, se mohou stát dostatečně funkčním a flexibilním nástrojem plně podporující požadavky jejich uživatele, a to v podstatě za nulové dodatečné náklady.
4.1 ISOP (Informační systém operačního programu Průmysl) Informační systém ISOP poskytuje podporu při plnění Operačních programů (v současnosti Operační program Průmysl a podnikání a v budoucnu Operační program Podnikání a inovace). ISOP
slouží pro plánování, evidenci, monitorování a kontrolování projektů a
programů v oblasti podnikové sféry, kterým byla poskytnuta podpora ze státního rozpočtu nebo z fondů EU. Kromě evidence poskytuje ISOP hlavně podklady pro analýzy a kontrolu, které slouží pro vyhodnocování úspěšnosti a korigování negativních jevů. Vzhledem k tomu, že je umožněno provádět multidimenzionální analýzy, nabízí ISOP různé typy náhledů jak v čase, tak z věcné a geografické dimenze. ISOP je sestaven na modulární bázi23 a z hlavních rysů lze uvést monitorování aktuálního stavu realizace a aktuálního stavu čerpání podpor projektů a programů, s možností kontrolování pomocí uživatelsky definovaných kontrol. Vedle toho je nutno také řídit finanční stránku poskytování dotací a to v podobě jednotlivých vydaný a přijatý platby a také jejich analýz a monitorování. Nakonec také umožňuje ISOP reporting – předdefinovaný, definovatelný a také ad-hoc dotazování.
23
Viz Obrázek 2
19
Obrázek 2 Modulární uspořádání ISOP (zdroj www.mpo.cz)
Systém ISOP je atestován dle zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, kde splňuje požadavky na plnění životního cyklu. Je vystaven na platformě .NET. Data jsou dodávána a čerpána z různých zdrojů – např. ISPROFIN, MSSF,ARES24 a jsou ukládána v podobě OLAP. Komunikace s těmito systémy probíhá pomocí protokolu XML. Jako prezentační vrstva je použito WWW rozhraní a část informací je zveřejněna pro veřejnost na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Obrázek 3 Propojení ISOPu s externími IS (zdroj www.mpo.cz)
24
Viz Obrázek 3
20
4.2 Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu (RSRZO) RSRZO umožňuje uživatelům pomocí ad-hoc dotazů vytvářet rešerše pro analýzy týkající se zahraničního obchodu (tj. různých údajů o dovozu a vývozu) od roku 1986. Tyto výstupy jsou pak předávány do MS Excelu pro zanalyzování (např. pro hledání trendů) či pro podrobnější analýzu v specializované statistické aplikaci. RSRZO komunikuje s databází, do níž jsou data dodávána od ČSÚ. Aplikační logiku zajišťuje aplikační server a prezentační vrstva je zajištěna webovým rozhraním přes standardní prohlížeč, s možností exportu do MS Excelu .
4.3 IS SZIF V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie vyvstala potřeba technicky zajistit realizaci přidělování podpor a jejich platbu zemědělcům ze zdrojů Evropské unie doplněné o státní příspěvky. Mezi základní funkce Informačního systému pro Státní zemědělský intervenční fond (IS SZIF) patří postihnutí celého procesu žádosti o tyto podpory a jejich následné platby včetně kontroly a výkaznictví.
Obrázek 4 Architektura IS SZIF (zdroj systemonline.cz)
21
IS SZIF pracuje na platformě mySAP Business Suite od společnosti SAP. Systém zpracovává přes 200 tisíc operací denně25 a vzniká tak velké množství uložených dat. Tato data jsou uložena v datovém skladu, který je provozován modulem SAP Business Warehouse26. Vzhledem k tomu, že se jedná o typizované řešení, tak nabízí mnoho různých funkcí operativního a analytického reportingu. Data ukládaná do něj jsou zpracována pomocí EDI SAP Echxange infrastructure, komponenty SAP Netweaver, což umožňuje integraci s externími zdroji (jako MSSF CENTRAL, VIOLA, aj.) Prezentační vrstvou je zde MS Excel a nástroje, které jsou v něm obsaženy.
4.4 ADIS(Automatický daňový informační systém) ADIS je informačním systémem České daňové správy, zahrnuje téměř veškerou daňovou agendu (správa a výběr daní, controlling, apod.). Je využíván na všech finančních úřadech, finančních ředitelstvích a na Ústředním finančním a daňovém ředitelství (ÚFDŘ) Pro podporu vrcholového řízení na ÚFDŘ byl vytvořen manažerský systém, který zajišťuje získávání, zpracování a prezentaci analytických dat v oblasti daňové evidence. Umožňuje zadávat ad-hoc dotazy do oblasti obratů a zůstatků jednotlivých daňových kategorií na různých úrovních daňové správy. Tento MIS také sleduje sumární i detailní ukazatele finanční analýzy pro sledování aktuálního stavu a vývoje. ADIS je technologicky je řešen jako modulární IS a budován průběžně. MIS využívá prezentace dat a výstupů pomocí www rozhraní, data jsou uložena v centrální databázi.
4.5 ProClarity na Ministerstvu obrany Na Ministerstvu obrany je provozováno několik rozsáhlých IS. Vzhledem k působnosti MO se jedná o informační systémy27, které zajišťují chod ministerstva, o IS pro řízení chodu armády a také o IS pro vedení vojenských operací. Vzhledem k tomu, že na MO probíhá velké množství operací, mj. také finančních, které jsou velmi citlivé pro svůj význam pro státní bezpečnost, tak také informační systémy, v nichž tyto operace probíhají jsou také utajované a bez bezpečnostní prověrky k nim nelze mít přístup.
25
[ITSYSTEMS]
26
Architektura IS SZIF viz Obrázek 4
27
Viz Obrázek 5
22
Obrázek 5 Architektura IS na MO (www.army.cz)
Na Finanční informační systém (FIS), bylo implementováno řešení Business Intelligence ProClarity. ProClarity28, tak jako jiná BI řešení nabízí prvky jako integraci datových zdrojů, tvorbu dynamických sestav a jejich vizualizaci pomocí různých grafických nástrojů (jako např. grafy, stromy). V poslední době se stala velmi populární balance scorecard29 a sledování vývoje KPI30, které pomocí jednoduchých grafických indikátorů (např. šipky, tachometr, semafor), ukazují dynamický vývoj daného ukazatele.
4.6 MSSF CENTRAL MSSF CENTRAL (Monitorovací systém strukturálních fondů) je IS, který zajišťuje monitoring projektů v rámci programů, kterým byla poskytnuta finanční spoluúčast z příslušných fondů EU. Tento IS byl vytvořen na základě nařízení orgánů EU31. MSSF CENTRAL je součástí systému IS MSSF a chová se jako kontrolní a monitorovací systém na vrcholu funkcionální pyramidy, pod nímž působí IS MSSF BENEFIT a IS MSSF MONIT, které slouží spíše pro evidenční účely a pro komunikaci s žadateli. 28
[PROCLARITY]
29
Technika k měření výkonnosti organizace
30
Anglicky Key Performance Indicator, klíčový ukazatel výkonnosti organizace
31
Nařízení Evropské komise č.1260/1999
23
Podmínkou příspěvku od EU je určitá finanční spoluúčast ze státního rozpočtu nebo jiných zdrojů. Ročně dochází k realizování programů v řádu miliard korun, proto jakékoliv porušení některých daných pravidel se může odrazit v neposkytnutí prostředků na daný projekt ze strany EU. Pro tento účel byl zřízen systém monitorování a analyzování nesrovnalostí. Z funkcionality se jedná o monitoring, jak věcný, tak finanční, kde se dají blíže specifikovat priority a ukazatele, které se budou sledovat. Důležitou součástí je modul zajišťující zmíněné sledování nesrovnalostí a kontroly. MSSF obecně je propojen s IS dalších resortů a provádí s nimi výměnu dat přes XML. Jedná se např. o VIOLA, CEDR, ISPROFIN, SZIF, ISOP. Technologicky je systém MSSF CENTRAL postaven na reportingovém nástroji Cognos Impromptu.32
4.7 Statistika důchodového zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je organizací spadající pod působnost Ministerstva práce a sociálních věcí. Zabývá se především správou důchodového systému ČR. K tomuto účelu provozuje rozsáhlý IS, který pokrývá veškerou evidenci počínaje důchodovým pojištěním a konče vyplácením samotných důchodů. Vzhledem k tomu, že k pobírání důchodu je oprávněna zhruba čtvrtina české populace, je třeba také tyto údaje a jejich vývoj potřebně analyzovat a výsledky těchto analýz používat při rozhodování o úpravách tohoto systému. K tomuto účelu je na ČSSZ využíván statistický systém. Tento systém umožňuje uživatelům využívat jak předdefinovaných, tak jimi vytvářenými statistickými výstupy pomocí ad-hoc dotazů. Sledují se data o vyplácených důchodech včetně časové dimenze a agregovaných hodnot. Systém je založen na třívrstvé architektuře. Nejvýše je prezentační vrstva, která využívá buď MS Excelu, případně specializovaného statistického balíku, nebo také WWW rozhraní. Jednotlivé dotazy jsou zpracovány pomocí aplikačního dotazovacího serveru, který vybírá požadovaná data z datového skladu a zpracovává je. Datový sklad je vyřešen pomocí relační OLAP technologie a čerpá data z centrální databáze.
4.8 EKIS Ekonomický informační systém (EKIS) na Ministerstvu vnitra, vybudovaný na platformě SAP R/3, zahrnuje finanční účetnictví, rozpočetnictví, evidenci movitého a nemovitého majetku, evidenci zásob, vnitropodnikové účetnictví a personální informační systém. Jako 32
Detailnější analýza uvedena v [PŠENIČKOVÁ]
24
jeden z nejvíce využívaných ERP systémů, obsahuje SAP R/3 velké možnosti v nastavování reportů dle požadavků uživatele a sledování konkrétních ukazatelů.
4.9 Ostatní Vedle ministerstev je třeba také uvést další ústřední úřady a to především Český statistický úřad (ČSÚ) a Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
4.9.1 ČSÚ ČSÚ je pověřen zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, k získávání údajů a na jejich bázi k vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky. Výsledky činnosti ČSÚ jsou široce využívány v státním i soukromém sektoru při tvorbě různých analýz. K naplnění těchto úkolů je třeba provádět velké množství různých statistických šetření a analýz. Jelikož je třeba k jejich realizaci provádět různých statistických metod a postupů, je hlubší analýza konkrétních postupů velmi náročná. Obecně lze říci, že k vytváření analýz jsou vytvářeny speciální statistické aplikace přímo na míru konkrétnímu problému, dále se pak využívá typizovaných řešení v podobě statistických balíčků. Data jsou převážně uložena v centrální databázi, částečně také pro určitá lokální pracoviště, která zpracovávají méně obtížné úkoly, v podobě dislokované vlastní databáze. Většina aplikací se připojuje k databázi přímo, je také využívána speciální databáze obsahující metadata ke každému zaznamenanému údaji. Pokročilejší technologie typu OLAP nebyla doposud implementována. Pro předávání dat veřejnosti byla zprovozněna Veřejná databáze (VDB)33, která bude nabízet téměř kompletní souhrn standardních výstupů, které jsou na ČSÚ vytvářeny. Nyní je nabízena pouze omezená funkcionalita v podobě předdefinovaných tabulek, zařazených do věcných kapitol. V budoucnu by funkcionalita měla být rozšířena o možnost definování tabulek samotným uživatelem a grafický výstup.
4.9.2 ČTÚ Na ČTÚ je provozován IS RTS (Informační systém pro rozhodování v telekomunikačních službách), a jeho současná podoba vyplývá ze zákona č. 127/2005, zákon o elektronických komunikacích. Tento zákon nově upravuje regulaci telekomunikačních trhů a ČTÚ je pověřen dozorem nad nimi. Tento IS obsahuje nástroje pro zpracování a analýzu dat, s možností 33
Viz vdb.czso.cz
25
vytváření tabulek, vztahových grafů, klasifikačních a rozhodovacích stromů. Dále umožňuje data analyzovat, přeskupovat, modelovat vývoj a předpovídat budoucí trendy.
4.9.3 Ministerstvo životního prostředí(MŽ) Nakonec je třeba zmínit MŽ, které neprovozuje žádný DSS, ale spravuje IS Indikátory životního prostředí obsahující statistické údaje týkající se životního prostředí. Na něm jsou prostřednictvím WWW aplikace prezentovány v podobě číselných tabulek a grafických vyjádření trendů s popisky. Koncem tohoto roku by mělo dojít k migraci na nový Informační systém statistiky životního prostředí, který umožní uživatelům provádět nad daty různé analýzy. Data by měla být aktualizována automaticky, narozdíl nynějšího ručního způsobu.
26
5 Návrh metriky pro hodnocení úspěšnosti využívání DSS K ohodnocení úspěšnosti DSS jsem vytvořil metriku, jejíž aplikaci předvedu na ISPROFIN a CEDR III z Ministerstva financí.
5.1 Návrh metriky Jelikož je oblast systémů DSS široká, mohlo by mít nadměrně detailní vymezení metriky za následek, že nebudou postihnuty všechny možné případy. Z tohoto důvodu jsou některé parametry metriky laděny spíše obecněji. Metrika se skládá ze tří oblastí a ceny, které by měli plně postihnout daný DSS a poskytnout tak možnost porovnání s jinými IS podobného charakteru. Při hodnocení je každému parametru přidělena váha a škála hodnot, kterých může nabýt. Nejvyšší důraz je kladen na funkcionalitu a také na to, jak je využívána příslušnými zaměstnanci. Škála hodnot je vyjádřena celočíselně, ale pro větší přesnost by bylo možno využít i rozšíření na jedno desetinné místo. Pro lepší vyhodnocení jsou všechny parametry pojaty maximálně, tj. vyšší hodnota odpovídá kvalitativně lepšímu stavu. Celkové hodnocení se pohybuje v hodnotách od 1 do 3; čím blíže 3, tím lepší je celkové hodnocení systému. Při hodnocení je třeba brát v potaz, že ne veškerá funkcionalita DSS v některých IS slouží pro podporu rozhodování. Pro hodnocení touto metrikou se ale uvažuje pouze ta funkcionalita, která jej podporuje. Některé DSS také vzhledem ke svému určení nemusí nikdy dosáhnout na maximální hodnotu. Nakonec je třeba dodat, že konečnou podobu při rozhodování o úspěšnosti systému má cena. Mnoho DSS nemá ve své kategorii konkurenty k porovnání, také vztah ceny a funkcionality – může být velmi proměnlivý v závislosti na jeho potřebnosti a dalších faktorech. Pro zachování objektivnosti bude tedy cena vyjadřována v absolutní hodnotě.
27
Váha
Škála
Míra plnění určených cílů
25
1-3
Nadstandardní analytické možnosti
10
1-3
Čerstvost informace
10
1-3
Integrace s ostatními nástroji a IS
5
1-3
Otevřenost dalším IS
5
1-3
Rozšiřitelnost
10
1-3
Složitost technologického řešení
5
1-3
Zkušenosti s provozem – odladěnost a údržba
5
1-3
Úroveň technické podpory
5
1-3
15
Max 3
povinnost
-
3
Volitelnost
-
1-3
Nároky na znalosti uživatelů
5
1-3
Cena – náklady na pořízení
-
Abs. hodnota
Cena – náklady na údržbu
-
Abs. hodnota
Metrika posuzování úspěšnosti DSS Funkcionalita
Technické a provozní parametry
Okruh uživatelů Míra využití (jedna z následujících možností)
Tabulka 3 Metrika s vahami a škálou
5.1.1 Funkcionalita Míra plnění určených cílů 3. Funkcionalita IS plně podporuje primární cíle při podpoře rozhodování (koncepční, zákonné), k jejichž plnění byla stvořena. 2. IS částečně podporuje své primární cíle . 1. Funkcionalita IS nepodporuje své primární cíle. Nadstandardní analytické možnosti 3. Systém kromě své základní funkcionality obsahuje analytické nástroje, které jsou v její kategorii považovány za nadstandardní a umožňují tak uživatelům provádět pokročilé analýzy. Jedná se například o grafické nástroje, multidimenzionální analýzu, statistické nástroje (např. predikce, regrese). 28
2. Systém kromě své základní funkcionality obsahuje standardní analytické nástroje. 1. Systém kromě své základní funkcionality neobsahuje další analytické nástroje. Čerstvost informace 3. Data jsou nahrávána do systému od jejich vzniku s maximálně jednohodinovým zpožděním 2. Data jsou nahrávána do systému s nejvýše denním zpožděním 1. Data jsou nahrávána do systému s více než denním zpožděním Integrace s ostatními nástroji a IS 3. Systém je propojen s dalšími informačními systémy uvnitř resortu i s jinými IS externích subjektů 2. Systém je propojen s dalšími informačními systémy pouze uvnitř resortu. 1. Systém není propojen s jinými IS.
5.1.2 Technické a provozní parametry Otevřenost dalším IS 3. Systém umožňuje komunikaci pomocí otevřené technologické platformy (jako např. XML). 2. Systém umožňuje komunikaci pomocí uzavřené technologické platformy. 1. Systém neumožňuje komunikaci. Rozšiřitelnost 3. Funkcionalitu systému je možno rozšířit přidáním dalších komponent, aniž by to vedlo k potřebám zásadních změn v původní aplikaci (jedná se především o modulární komponenty či nějakou integrační platformu). 2. Funkcionalitu systému je možno rozšířit přidáním dalších komponent, s nutností částečného přetvoření zdrojových kódů původní aplikace. 1. Aplikaci nelze výrazněji rozšířit bez zásadní přestavby původní aplikace. Složitost technologického řešení 3. Technologické řešení je dostatečně transparentní pro pracovníky starající se o jeho technickou údržbu, tak také pro jeho vývojáře. Technologie, které byly použity se běžně
29
používají, nebo se jedná o progresivní technologie, u kterých se předpokládá v budoucnu běžné rozšíření. 2. Technologie, které byly použity se běžně používaly a dnes se jedná o mírně zastaralé, avšak stále plně postačující. Sehnat dostatek odborníků pro údržbu a také další vývoj není problematické. 1. Technologie, které byly použity se běžně používaly a dnes se jedná o dosti zastaralé, neumožňující standardní funkcionalitu. Sehnat dostatek kvalitních odborníků pro údržbu a také další vývoj je poměrně náročný. Zkušenosti s provozem – odladěnost a údržba 3. Provoz systému přináší pouze nároky na rutinní údržbu; občasné drobné poruchy, které vyplývají z provozu systému jsou zmapovány a odstraňovány rutinním způsobem. K závažným poruchám dochází velmi zřídka. 2. Provoz systému přináší nároky na neustálý dohled a zjišťování drobných poruch, které nejsou příliš zmapovány a k jejich řešení je třeba mít k dispozici dostatek zaměstnanců, kteří je budou odstraňovat. Dochází také občas k závažným poruchám, které jsou ale spíše krátkodobé. 1. Systém není plně odladěn a k různým poruchám a výpadkům dochází často. K jejich odstranění je třeba vynaložit hodně zdrojů. Výpadky mají značný dopad na chod IS. Úroveň technické podpory 3. Technická podpora je dostupná pro řešení neočekávaných problémů minimálně po dobu standardní pracovní doby a v případě problému se plně věnuje vyřešení problému. 2. Technická podpora se kromě tohoto systému věnuje také jiným aktivitám a je dostupná po většinu standardní pracovní doby. 1. Technická podpora je obtížně dosažitelná a svou funkci vykonává neefektivně.
5.1.3 Okruh uživatelů Míra využití(jedna z následujících možností) Povinnost 3. Uživatelé jsou interní směrnicí nuceni DSS využívat, DSS je jediným možným způsobem k výkonu jejich povinností 30
Volitelnost 3. Uživatelé dobrovolně v široké míře využívají možností DSS k zlepšení výsledků své práce, i když používání DSS není povinně vyžadováno 2. Uživatelé užívají možností DSS pouze částečně a některé jeho části pouze povrchně. 1. Uživatelé DSS nevyužívají. Nároky na znalosti uživatelů 3. Uživatelé jsou po krátkém úvodním zaškolení plně schopni využívat DSS, její ovládání se naučí intuitivně za provozu. Není třeba k jejímu využívání jiných než standardních uživatelských dovedností. 2. Uživatelé jsou v několika tréninkových cyklech zaškoleni do užívání DSS. Její ovládání není zcela intuitivní a je třeba vyvinout snahu v jejím osvojování. 1. K plnému pochopení a osvojení si DSS je třeba několik pokročilých školení, které zvládají pouze technicky zdatnější uživatelé. Cena – náklady na pořízení Obtížně ohodnotitelná nějakou metrikou, zde je vyjádřena v absolutní hodnotě. Cena – náklady na údržbu Náklady obsahují cenu licencí, platby za služby externích firem (poradenství, technická podpora, outsourcing), vyjádřeny opět v absolutní hodnotě.
5.2 Aplikace metriky na DSS Ministerstva financí 5.2.1 ISPROFIN34 Současná podoba Informačního systému programového financování (ISPROFIN) vznikla na základě zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a jeho prováděcí vyhlášky č.40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, které stanovují systém řízení alokace prostředků státního rozpočtu určených na financování reprodukce hmotného i nehmotného investičního majetku (jeho pořízení, technické zhodnocení, opravy a udržování). V loňském roce byl novelizován vyhláškou č. 231/2005, o 34
Analýza provedena na základě podkladů a konzultací s ing. Boženou Zděnkovou z MF
31
účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku, která nabude platnosti k 1. lednu 2007. Základními úkoly ISPROFINu je evidovat a aktualizovat akce v investičních a neinvestičních zdrojích, zpracovávat a evidovat rozpočtová opatření a poskytovat podporu v rozhodovacím procesu alokace prostředků (např. rozhodnutí o účasti prostředků státního rozpočtu, rozhodnutí o povolení alokace dodatečných zdrojů). Věcná orientace ISPROFINu byla dříve zaměřena na rozpočtové pasáže pouze v rámci ČR, dnes zahrnuje také EU. Dále také slouží k zpracování návrhu státního rozpočtu a k analytické evidence stavu čerpání rozpočtu. V současné době se Ministerstvo financí připravuje na migraci na vyšší verzi ISPROFINu, která úzce souvisí s Projektem transformace na MF35. Tato migrace však kvůli určitým prodlevám ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, které nedokázalo v časovém harmonogramu integrovat novou verzi s jejich vnitřním IS, musela být přeložena na rok 2007.
5.2.1.1 Současná verze ISPROFIN je v provozu od roku 1998 a má dnes přibližně 1500 uživatelů. Jedná se převážně o garanty s pověřenými pracovníky jednotlivých rozpočtových
kapitol na všech
ministerstvech a jejich pracovištích plus speciální odbor na MF, který se zabývá koordinací a kontrolou plnění státního rozpočtu. V starší verzi ISPROFIN 3, jejíž provoz bude ukončen tento rok, se jednalo o třívrstvý polotlustý klient (obsahuje číselníky) obsahujícího část aplikační logiky(obzvláště operace s číselníky), aplikační server a databázi. Databáze je vystavěna na technologii FoxPro, která je již, z dnešního pohledu pro IS tohoto typu, nevyhovující – zaměstnanci odboru, který ISPROFIN spravuje, zasílá na všechna pracoviště emailem tzv. křížkový soubor, který obsahuje aktualizaci číselníků. Ty se liší pro každé pracoviště dle jejich působnosti a musí zvlášť na každé pracovní stanici nainstalovat. Pro úplnost je třeba dodat, že veškerá data nejsou centralizována. Do IS jsou zahrnována jednotlivá rozhodnutí o čerpání (odpovědnými zaměstnanci). Poté se průběžně sleduje aktuální vyčerpaná částka vzhledem k celkové čerpané částce. Pokud dojde k přečerpání, tak musí proběhnout další procedura schvalování dodatečného plnění ze státního rozpočtu pověřeným orgánem. Přitom dochází ke kontrole časového rámce, aby nemohlo dojít k tomu, že rozpočtové určení bude čerpáno přes časový limit, který k němu byl určen. 35
[KONCEPCEMF]
32
Hlubší analýzy dané oblasti lze provádět pomocí dotazů aplikačního prostředí, které jsou přednastaveny a umožňují klasické operace relační algebry. Tyto dotazy jsou pak dále převedeny do jazyka SQL, pomocí kterého dochází k výběru požadovaných údajů z databáze. Existuje také webové rozhraní přes nějž jsou některé údaje, které musí být povinně zveřejňovány, prezentovány pro širokou veřejnost na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
5.2.1.2 Nová verze Nová verze, na kterou se bude přecházet, byla označena dodavatelem jako ISPROFIN 4. Tato verze by měla být plně v souladu se standardy informačních systémů veřejné správy (ISVS). Tento krok usnadní komunikaci s ostatními externími systémy, s nimiž je ISPROFIN propojen (i v předcházející verzi), jako např. CEDR pro kontrolu dotací na MF, VIOLA pro centrální platby dotací EU na MF, monitoring dotací EU MSSF na MMR, aj. Přínos nové verze spočívá v: -
centralizaci datové základny do jedné relační databáze
-
aplikační prostředí bude převedeno na jednu centrální aplikaci běžící na aplikačním serveru
-
změna prezentační vrstvy z klasické klient/server aplikace na webovou aplikaci
-
je v souladu se standardy ISVS
Do budoucna se uvažuje o rozšíření funkcionality do oblastí alokace výdajů státního rozpočtu v zahraničí, neveřejném sektoru a veřejném sektoru a o rozšíření kategorizace údajů rozpočtové skladby na funkční a druhové členění. Architektura ISPROFIN 4 Systém je koncipován jako třívrstvá aplikace. Je vystavěn téměř výhradně na technologiích a produktech firmy Microsoft. Jádro systému je založeno na systému objektů SSW Common Framework36, který se skládá z klientské a serverové části a je vytvořen využitím technologií .Net Framework a ASP.NET. K správě databáze byl použit MS SQL Server.
36
Vytvořeno na míru dodavatelskou firmou
33
Obrázek 6 Architektura ISPROFIN 4 (zdroj Ministerstvo financí)
Klientská vrstva se skládá z: -
rozhraní pro komunikaci s aplikační vrstvou
-
prezentační vrstvy
-
možnosti filtru a vyhledávání dat
-
propojení s klasickým kancelářským softwarem
Aplikační vrstva obsahuje: -
vlastní aplikační logiku, která zpracovává data
-
komunikaci se systémem databáze
-
autorizaci a autentizaci uživatelů
-
přenos dat mezi aplikačním serverem a klienty
Datová vrstva: -
je odstíněna od klientské části prostřednictvím aplikační vrstvy
-
datová základna je tvořena relační databází
34
Metrika posuzování úspěšnosti DSS
Váha
Hodnocení (Původní/nová verze)
Funkcionalita Míra plnění určených cílů
25
3/?
Nadstandardní analytické možnosti
10
1/1
Čerstvost informace
10
2/3
Integrace s ostatními nástroji a IS
5
3/3
Otevřenost dalším IS
5
3/3
Rozšiřitelnost
10
1/2
Složitost technologického řešení
5
1/3
Zkušenosti s provozem – odladěnost a údržba
5
3/1
Úroveň technické podpory
5
3/3
15
3/3
5
3/3
Technické a provozní parametry
Okruh uživatelů Míra využití povinnost Nároky na znalosti uživatelů
2,4/2,137
Hodnocení (max. 3) Cena – náklady na pořízení
-
Nezveřejněno38
Cena – náklady na údržbu
-
Nezveřejněno39
Tabulka 4 Aplikace metriky na ISPROFIN
Jak je patrno z aplikace metriky, verze 3 je lépe hodnocena než verze 4. To vychází z toho, že u nové verze je obtížné odhadnout, jak kvalitně bude plnit svůj účel. Nízké hodnocení má také v oblasti odladěnosti, protože se dá předpokládat, že při přechodu do plného provozu se objeví dosud neobjevené chyby. Potenciálně by mohla verze 4 dosáhnout až 2,7 ze 3, což je velmi slušné hodnocení. Záležet bude ale také na finanční dimenzi, tj. nákladů na pořízení a údržbu, které mohou celkové hodnocení snížit (dá se předpokládat, že nová verze bude oproti původní dražší, a to vzhledem k růstu nákladů jak na pořízení, tak také udržovacích (především licence a práce specialistů)).
37
Za míru plnění cílů bylo dosazena hodnota 1, jako pesimistická hodnota
38
Nezveřejněno z důvodu interní informace. Dle plnění podprogramu 212 912 0001 Projekt ISPROFIN 2005 bylo určeno ze státního rozpočtu přibližně 82 milionů Kč, což se dá pokládat za přibližný odhad. 39
Nezveřejněno z důvodu interní informace
35
5.2.2 CEDR III40 IS CEDR III(Centrální evidence dotací z rozpočtu) slouží jako podpůrný nástroj pro kontrolu, monitoring a analyzování dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. Cílovými uživateli jsou zaměstnanci specializovaného odboru finanční kontroly a také zaměstnanci dalších odborů MF, kteří provádějí různé analýzy. Usnesením vlády č. 584/1997 bylo uloženo všem kapitolám státního rozpočtu zavést registr konečných příjemců dotací a předat tyto údaje na Ministerstvo financí do centrálního registru v termínu finančního zúčtování se státním rozpočtem. Pro tyto účely byl vybudován a uveden do rutinního provozu informační systém CEDR III. Funkcionalita CEDR III Systém poskytuje podklady pro analytické práce v oblasti dotací ve formě výstupních tabulek a grafů. Informace v systému a výstupní statistické sestavy jsou k dispozici v členění podle kapitol a ukazatelů státního rozpočtu, položek a paragrafů státního rozpočtu, dotačních titulů a programů, příjemců dotací, právních forem a územní příslušnosti příjemců dotací. Tyto údaje jsou skladovány od roku 1999. CEDR III umožňuje tvorbu vlastních multidimenzionálních OLAP kostek volbou různých dimenzí a hodnot a následnou analytickou prací s nimi. Z metod lze uvést například drill down nebo drill up, tedy klasické využití OLAP technologie. Výstup informací, které se musí povinně zveřejnit dle zákona č. 106/1999 Sb., je realizován pomocí internetové aplikace přístupné široké veřejnosti. Tyto informace se od interně informací dostupných liší jak rozsahem, tak detailem. Pro internetové prostředí je výhodná volba exportu do MS Excelu, který nabízí další analytické a grafické možnosti. Technologický stav Data jsou uložena v centrální databázi, ze které jsou přenášena do datového skladu pro CEDR III, který běží na MS SQL s nadstavbou OLAP. Data jsou shromažďována z různých zdrojů – v rámci MF, dalších zmocněných resortů poskytujících dotace (a dle zákona 218/2000 Sb. jsou povinny předávat údaje pro kontrolu) ale i IS z Evropské unie.41 Komunikace s nimi probíhá přes protokol na bázi XML. Systém je postaven na 3 vrstvách, přičemž má 2 druhy prezentační vrstvy – klasickou klient/server aplikaci a WWW aplikaci.
40
Analýza provedena na základě konzultací s ing. Hanou Domínovou z MF
41
Viz Obrázek 7
36
Obrázek 7 Propojení IS CEDR III s dalšími systémy (zdroj www.mfcr.cz)
Metrika posuzování úspěšnosti DSS
Váha
Hodnocení
Míra plnění určených cílů
25
3
Nadstandardní analytické možnosti
10
2
Čerstvost informace
10
1
Integrace s ostatními nástroji a IS
5
3
Otevřenost dalším IS
5
3
Rozšiřitelnost
10
2
Složitost technologického řešení
5
3
Zkušenosti s provozem – odladěnost a údržba
5
3
Úroveň technické podpory
5
3
15
3
5
2
Funkcionalita
Technické a provozní parametry
Okruh uživatelů Míra využití povinnost Nároky na znalosti uživatelů Hodnocení (max. 3)
2,55
Cena – náklady na pořízení
-
Nezveřejněno42
Cena – náklady na údržbu
-
cca 10 mil./rok
Tabulka 5 Aplikace metriky na CEDR III
42
Interní informace
37
CEDR III má také poměrně vysoké hodnocení, což je dáno především tím, že byl vybudován na poměrně nových technologiích – OLAP, třívrstvá architektura. Největší nedostatky má v oblasti čerstvosti dat, což je ale k charakteru jeho využití nepříliš podstatné. Náklady na jeho údržby jsou přibližně 10 mil. ročně, což se vzhledem k jeho funkcionalitě a použitým technologiím jeví jako přiměřená částka.
38
6 Zhodnocení Za poslední roky se stalo poměrně běžným stavem, že politici napříč politickým spektrem vyjadřují podporu zvyšováním konkurenceschopnosti českého hospodářství prostřednictvím znalostní ekonomiky. Základní podmínkou k zlepšení tohoto stavu je zvýšení a zefektivnění využívání informací. Jejich pomocí pak lépe využívat poznatků o vývoji vnitřního nebo vnějšího prostředí a správně na něj působit stimulačně či korektivně. K tomu by měly sloužit systémy pro podporu rozhodování. V současné době je na každém úřadě využíván nějaký druh informačního systému, ale málokdy se jedná o komplexní řešení, které by poskytlo dostatečnou podporu odborným pracovníkům i managementu na různých úrovních. Nelze ovšem říci, že by zmiňovaní zaměstnanci neplnili náplň své práce – i dnes již mají ve většině případů dostatek informačních zdrojů, které jim plně dostačují. Tyto zdroje však nejsou integrované jak po datové, tak aplikační stránce a často také nejsou plně automatizované. Proto nemohou produktivně podpořit analytickou či řídící činnost jejich uživatelů. Za několik posledních let vznikaly nové IS především v oblastech spjatých s přerozdělováním státního rozpočtu a z nutnosti přizpůsobit se Evropské unii. Přes tyto systémy projdou velmi vysoké sumy peněz a k jejich efektivní alokaci proto musí obsahovat funkcionalitu, která podporuje odpovědné osoby především při rozhodování o jejich správné realizaci a vyhledávání nestandardních stavů. Tyto systémy lze považovat za plně způsobilé plnit svou funkci, ale jejich vyšší využití je omezeno nedostatkem analytických nástrojů. Vedle DSS, které využívají tyto oblasti se již méně používají kvalitní DSS, které by optimalizovaly doposud prováděné činnosti. Ty které se užívají jsou kvalitativně na různé technické, funkcionální úrovni i různě otevřené a integrovatelné. Ke zlepšení současného stavu v rámci úřadu je třeba uskutečnit následující opatření: -
datová integrace a centralizace o centralizace všech dat v rámci organizace včetně užívaných dat z externích zdrojů
-
implementace aplikací, které dokážou zlepšit využívat dat (např. nástroje Business intelligence) o zlepšení možnosti definování požadavků uživatelů a jejich realizace
39
-
změna organizační a personální struktury o procesní a personální audit o zploštění organizační struktury o změna platového a motivačního systému o změna obsazení personálu s orientací na pružné odborníky ve více oblastech než pouze jedné
Vzhledem k působnosti a rozsahu datové základny jednotlivých ministerstev by mohlo být neefektivní vytvářet centralizovanou databázi zvlášť. Databáze některých ministerstev věcně příbuzných by se mohly sloučit a tím by se snížily náklady na realizaci a případně náklady na realizaci komunikace mezi resortními oddělenými databázemi. Pokud by k tomuto sloučení došlo, tak by nebylo příliš problematické nainstalovat např. řešení BI na oba resorty a na každém zvlášť provést customizaci podle jejich požadavků. Co se týče procesního a personálního auditu, tak v tomto místě bude zřejmě nejméně manévrovacího prostoru43. Dá se předpokládat, že na žádném ministerstvu nedojede k výrazné změně organizační struktury, jelikož se jedná o krajně nepopulární řešení pro zaměstnance a také finančně dosti náročné. Procesní a personální audit proto nanejvýše nabídne určitou modifikaci zaběhlého uspořádání. Bohužel se jedná o jeden z nekritičtějších faktorů pro využívání přínosů, které systémy pro podporu rozhodování nabízejí. Celkové rozšíření systémů pro podporu rozhodování by bylo vhodné podpořit usnesením vlády, například na počátku jejího funkčního období, a současně stanovit konkrétní cíle, které budou ke konci jejího funkčního období splněny. Pro koordinaci realizace tohoto záměru by pak dostalo více pravomocí ministerstvo informatiky, které by kromě rozšíření dosavadní standardizačně-metodické pravomoci dostalo také kontrolní pravomoc pro ověřování stavu realizace dílčích projektů. I v současnosti existuje několik příkladů ministerstev, které se snaží o určité zavedení DSS: Na Ministerstvu financí probíhá Projekt transformace, ve kterém postupně dojde k integraci datových základen Celní správy, daňové správy i samotného resortu do centralizovaného datového centra provozovaného na jednotné platformě (MS SQL). Nad touto databází je
43
Z důvodů uvedených v kapitole 3.1
40
plánován MIS, který podpoří příslušné pracovníky reportingem včetně sledování určených indikátorů.44 Na Ministerstvu průmyslu a obchodu je realizován projekt datové integrace Sdílený informační prostor (SINPRO), s cílem zajistit vzájemné propojení jednotlivých informačních zdrojů na pracovištích . Kromě toho je také plánováno pořízení nadstavbové aplikace MIS, k zajišťování informovanosti a prognostice.45 Ministerstvo práce a sociálních věcí původně také zamýšlelo realizovat projekt MIS, ale kvůli nedostatku finančních prostředků nedošlo k jeho realizaci.46 Oblast státní správy zahrnuje velký potenciální trh. To si uvědomují malí i velcí dodavatelé a IS a hledají zde další prostor pro expanzi. Z toho bude pramenit i další tlak na úřady na pořízení si jejich produktu – ať už lobováním, zvyšováním povědomí o možnostech nebo nějakým jiným ovlivňováním. Již dnes se výrobci ERP systémů orientují ve zvýšené míře na státní správu a nebude dlouho trvat a také např. BI se začne na tomto poli výrazněji prosazovat.
44
[KONCMF]
45
[KONCMPO]
46
[KONCMPSV]
41
7 Závěr Zmapoval jsem většinu systémů pro podporu rozhodování v užívání ministerstev a dalších správních úřadů. Z analýzy vyplývá, že -
současné využívání systémů pro podporu rozhodování ve státní správě má velké rezervy, ale současně také nabízí velký potenciál, na který se budou v blízké době orientovat soukromí dodavatelé softwaru a systémových řešení.
-
situace se výrazně liší úřad od úřadu. Na některých úřadech se snaží o koncepční řešení, které by umožnilo větší rozšíření aplikací pro podporu rozhodování. Na jiných je informatika řízena živelně a nekoncepčně.
Ke zlepšení současného stavu doporučuji -
větší angažovanost vlády jako autoritativní instituce, prostřednictvím Ministerstva informatiky, která by měla zabránit nekoncepčnímu zavádění DSS.
-
pro zlepšení stavu je třeba na všech centrálních správních úřadech zásadní centralizace datové základny, nasazení flexibilních aplikací pro zlepšení využívání dat (např. BI) a změny v organizační a personální struktuře jednotlivých úřadů(jako výsledek realizace doporučení procesních a personálních auditu).
V mé práci je vypracována metrika, která může posloužit jako základ při posuzování ostatních DSS, které byly v práci uvedeny, a může být dále modifikována. Téma využití DSS ve státní správě je doposud v odborných publikacích poněkud opomíjeno. Tato práce by mohla sloužit, jako inspirace pro otevření tohoto tématu. Konkrétně by se mohlo jednat o hlubší analýzy jednotlivých resortů či návrh DSS řešení na některém z resortů. Nakonec by mohla být vytvořena komplexní metodika pro zavádění DSS do státní správy, prováděná Ministerstvem informatiky nebo také vytvořit metodiku pro koordinaci provozu DSS na resortech.
42
8 Seznam použité literatury [BASL] Basl, Josef. Podnikové informační systémy. Grada 2002. ISBN 80-247-0214-2 [FINLAY] Finlay, P. N. Introducing decision support systems. NCC Blackwell. ISBN 0-850-12718-1 [ITSYSTEMS] www.systemonline.cz [online zdroj]. Vydání IT SYSTEMS 9/2004. [KONCMF] Strategie řízení a využívání informačních a komunikačních technologií resortu MF v období 2006-2010. Ministerstvo financí 2005 [KONMPO] Informační politika MPO v období 2005-2008. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2005 [KONMPSV] Koncepce informatiky resortu MPSV na období 2004-2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2004 [MITTRA] Mittra, Sinansu S. Decision Support Systems. John Wiley & Sons 1986. ISBN 0-471-81641-8 [POUR] Pour, Jan, Novotný, Ota, Slánský. David. Business Intelligence. Grada 2005. ISBN 80-247-1094-3 [PROCLARITY] www.proclarity.com [online zdroj] [SPIRIT] Spirit, Michal. Základy práva. VŠE. Oeconomica 2002. ISBN 80-245-0344-1 [PŠENIČKOVÁ] Pšeničková, Alexandra. Návrh DW pro monitoring pravidla N+2 v oblasti Strukturálních fondů Evropské Unie. Diplomová práce. Katedra informačních technologií, VŠE 2005
43
[SILVER] Silver, Mark S. Systems That Support Decision Makers. John Wiley & Sons 1991. ISBN 0-471-91968-3 [VZČTÚ2005] Zpráva o činnosti Českého telekomunikačního úřadu za rok 2005, ČTÚ 2006
44
9 Terminologický slovník BI* CEDR III Datový sklad* Drill down, drill up* DSS ERP*
IS* ISPROFIN ISVS
MIS
Multidimenzionální databáze*
OLAP*
Report, reporting*
SQL* WWW* XML*
Business intelligence (BI) je sada postupů, procesů a technologií, jejímž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. IS Centrální evidence dotací z rozpočtu, provozován na Ministerstvu financí Předmětně orientovaná, integrovaná, časově proměnná, nevolatilní kolekce dat umožňující rozsáhlé analýzy. (Bill Inmon) Drill-down a drill up jsou operace, které umožňují prohlížet hodnoty libovolného ukazatele detailněji, tzn. za nižší úrovně dimenzí nebo obecněji, tzn. za vyšší úrovně dimenzí. Drill-down je přechod na nižší úroveň. Drill-up je přechod na vyšší úrovně. Systém pro podporu rozhodování ERP je charakterizován jako typ aplikačního software v informačním systému, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních podnikových zdrojů a aktivit s cílem zajištění potřeb trhu i vlastního podniku. Informační systém je systém jehož prvky jsou informační a komunikační technologie, data a lidé. Cílem informačního systému je efektivní podpora informačních a rozhodovacích procesů na všech úrovních řízení organizace. Informační systém pro podporu financování, provozován na Ministerstvu financí Informační systém veřejné správy, definován v zákoně 365/2000 Sb.,o informačních systémech veřejné správy MIS poskytuje především informace minulosti, současnosti a odhadu předpovědí budoucnosti, týkající se stavu sledovaných veličin v podniku. Podpořeni těmito údaji a analýzami těchto údajů jsou manažeři schopni efektivně řídit chod organizace a formulovat budoucí strategii. Multidimenzionální databáze je množina data uložená speciálním způsobem. V této databázi jsou hodnoty ukazatelů přístupné pro každou kombinaci prvků v dimenzích. Pro většinu kombinací prvků v dimenzích neexistují hodnoty ukazatelů, proto se tato databáze podobá řídké matici (sparse matrix). V multidimenzionální databázi jsou uloženy také agregace hodnot ukazatelů pro vyšší úrovně dimenzí. OLAP (On-Line Analytical Processing) je informační technologie založená především na koncepci multidimenzionálních databází. OLAP je základní technologie, na níž jsou založeny aplikace business intelligence. Jejím hlavním principem je několikadimenzionální tabulka umožňující rychle a pružně měnit jednotlivé dimenze a měnit tak pohledy uživatele na modelovanou ekonomickou realitu. Report je výstup z koncových nástrojů pro uživatele s výsledky hodnot ukazatelů pro dané dimenze. Může být vyjádřen tabulkou, grafem, atd. Může být prezentován např. i v internetovém prohlížeči, může být obsažen v internetových portálech. Samotná činnost s cílem prezentovat reporty se nazývá reporting Nejrozšířenější databázový jazyk umožňující uživateli IS komunikovat s databázovým systémem (viz databáze). Tento jazyk byl původně vyvinut pro práci s daty ukládanými v relačních databázích, ale je používán i v databázích objektově-relačních. Název populární služby Internetu, která uživatelům prostřednictvím WWW prohlížeče zpřístupňuje informace službou spravované. XML (eXtensible Markup Language) je značkovací jazyk obsahující příkazy definující syntax (strukturu) dokumentu, definovaný doporučením W3C (WWW Consortium).
* zdroj ČSSI (www.cssi.cz)
45
10 Přílohy 10.1 Příloha 1 Seznam osob, se kterými probíhala komunikace Úřad Český statistický úřad
Kontaktní osoba
Odbor
PhDr. Michaela Králová
Oddělení informačních služeb ČSÚ
Ing. Ivan Stojka
Odbor centrálních statistických systémů
Český telekomunikační úřad
Eva Bubnová
Odbor informatiky
Ministerstvo dopravy
-
Ministerstvo financí
Mgr. Radoslav Bulíř
Odbor Rozvoj ICT MF
Ing. Božena Zděnková
Oddělení Projektové řízení fin. a vnitřních IS
Ing. Hana Domínová
Zodpovědná za CEDR III
Ministerstvo informatiky
PhDr. Petra Zindulková
Oddělení komunikace
Ministerstvo kultury
-
Ministerstvo obrany
Mira Třebická
Tisková a informační služba
Ministerstvo práce a soc. věcí
Věra Malá
Tiskový odbor
zdlouhavá komunikace nekomunikují
nekomunikují
Informační středisko MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ing. Jindřich Ptáček
Odbor informatiky
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Jaroslav Charfreitag
Samostatné oddělení technologického zabezpečení informačního systému úřadu
Ministerstvo spravedlnosti
-
Ministerstvo vnitra
Ing. Milan Nechvátal
Odbor informatizace ekonomických procesů
Ministerstvo zahraničních věcí
Mgr. Alena Hlaváčková
Referát veřejných informací
Ministerstvo zdravotnictví
-
Ministerstvo zemědělství
Ing. Jiřina Roudnická
nekomunikují zdlouhavá komunikace
nekomunikují Odbor komunikace
Ing. Votýpková Ministerstvo životního prostředí
Poznámka
nekomunikuje
Ing. David Špalt
Odbor informatiky
Mgr. Monika Gábrišová
Odbor informatiky
46
