Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika
Strategie EU v zaměstnanosti, Evropský sociální fond a posouzení efektivnosti vynakládání prostředků na APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty financované z ESF v kraji Vysočina diplomová práce
Autor: Lenka Kupová Vedoucí práce: doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. Rok: 2008
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Lenka Kupová V Praze, dne 24.4.2008
Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou Evropské strategie zaměstnanosti, Evropského sociálního fondu a dále analýzou aktivní politiky zaměstnanosti realizované ÚP a finanční podpory, kterou ČR získává z ESF. V první kapitole se zabývám vývojem Evropské strategie zaměstnanosti. Podrobně se zde věnuji Amsterdamské smlouvě, kterou byla zahájena Evropská strategie zaměstnanosti, a Lisabonské strategii. V druhé části hodnotím výsledky Evropské strategie zaměstnanosti a Lisabonské strategie. Dále se zabývám aktivní politikou zaměstnanosti realizovanou ÚP v České republice a v kraji Vysočina. V dalších částech se pak věnuji podpoře, kterou Česká republika získává z EU prostřednictvím ESF a zaměřuji se na grantové a národní projekty realizované v kraji Vysočina. V poslední kapitole se zabývám hodnocením efektivnosti vynakládání prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty podporované z ESF. Na závěr uvádím výhody, nevýhody a doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti prováděných aktivit.
Annotation The presented thesis concerns with the analysis of the European Employment Strategy, the European Social Fund and with the analysis of the active employment policy and its financial support from the European Social Fund. The first chapter concerns with the description of the development of the European Employment Strategy. I present the detailed analysis of the Amsterdam Treaty, the European Employment Strategy which started in 1997 in Amsterodam and Lisbon Strategy. In the second part I assess the results of the European Employment strategy and Lisbon Strategy. Then I characterize the active employment policy in the Czech Republic and in the region of Vysocina. Then I am dealing with the financial support from the European Union, especially from the European Social Fund and I mention the national and grant projects that have been realized in the region of Vysocina. In the last chapter I am trying to evaluate the efficiency of the active employment policy compared to the efficiency of the projects that have been supported from the European Social Fund. Finally I stress advantages, disadvantages and recommendations that could contribute to the increase of the efficiency of the activities I have mentioned in this thesis.
1
Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 6 1
Sociální politika a politika zaměstnanosti v EU ........................................................ 8 1.1 1.2 1.3 1.4
Vývoj sociální politiky a politiky zaměstnanosti v EU do roku 1997 ....................... 8 Amsterodamská smlouva ........................................................................................ 10 Evropská strategie zaměstnanosti............................................................................. 11 Evropská strategie obnovy a rozvoje EU - Lisabonská strategie ............................. 13 Hodnocení Evropské strategie zaměstnanosti a Lisabonské strategie .................. 16
2.1 2.2 2.3
Hodnocení výsledků Evropské strategie zaměstnanosti (1998-2002)...................... 16 Revize Lisabonské strategie v roce 2005 ................................................................. 17 Situace v ČR............................................................................................................. 23 Aktivní politika zaměstnanosti v České republice a kraji Vysočina v rámci státní
2
3
politiky zaměstnanosti............................................................................................................ 29 3.1 APZ v České republice............................................................................................. 29 3.2 APZ v kraji Vysočina............................................................................................... 31 3.2.1 Charakteristika kraje Vysočina ....................................................................... 31 3.2.2 Situace v zaměstnanosti v kraji Vysočina ........................................................ 32 3.2.3 APZ v okrese Jihlava ....................................................................................... 35 4 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2004-2006 ................................................ 37 4.1 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2004-2006 v České republice................... 37 4.1.1 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2007 ................................................. 37 4.2 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2004-2006 v kraji Vysočina ..................... 38 5 Podpora rozvoje trhu práce prostřednictvím ESF v ČR........................................ 39 5.1 Program Phare .......................................................................................................... 39 5.1.1 Phare v České republice ................................................................................... 39 5.1.2 Program Phare 2003 ......................................................................................... 40 5.1.2.1 Opatření 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti................................... 40 5.2 Strukturální fondy Evropské unie ............................................................................ 41 5.2.1 Strukturální fondy se zaměřením na ESF pro období 2004-2006 .................... 42 5.2.1.1 Základní programy Evropského sociálního fondu v ČR (2004-2006)......... 44 5.2.1.1.1 OP RLZ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů........................... 45 5.2.1.1.1.1 Priorita 1 – Aktivní politika zaměstnanosti / .................................. 47 5.2.2 Strukturální fondy se zaměřením na ESF pro období 2007-2013 .................... 48 5.2.2.1 Základní programy Evropského sociálního fondu v ČR (2007-2013)......... 49 5.2.2.1.1 OP LZZ - Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost ................. 50 5.2.2.1.1.1 Cíle OP LZZ.................................................................................... 50 5.2.2.1.1.2 Typy projektů .................................................................................. 51 5.2.2.1.1.3 Finanční rámec ................................................................................ 52 5.2.2.1.1.4 Provádění plateb .............................................................................. 53 6 ESF v kraji Vysočina.................................................................................................. 54 6.1 OP RLZ v kraji Vysočina......................................................................................... 54 6.1.1 Grantové projekty............................................................................................. 54 6.1.1.1 Grantové projekty postup ............................................................................ 55 6.1.1.2 Charakteristika konkrétních projektů ........................................................... 56 6.1.1.2.1 Opatření 1.1 OP RLZ - 1. výzva ............................................................ 56
2
6.1.1.2.2 Opatření 1.1 OP RLZ - 2. výzva ............................................................ 59 6.1.2 Národní projekty .............................................................................................. 61 6.1.2.1 Najdi si práci na Vysočině ........................................................................... 62 6.1.2.2 Příprava na práci na Vysočině...................................................................... 65 6.1.2.3 Návrat do práce na Vysočinu ....................................................................... 66 6.2 OP LZZ v kraji Vysočina ........................................................................................ 69 7 Porovnání APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a projektů podporovaných prostřednictvím ESF ............................................................................................................. 70 7.1 Dotazníkové šetření.................................................................................................. 70 7.2 Hodnocení efektivnosti APZ realizované ÚP .......................................................... 75 7.3 Hodnocení efektivnosti podpory poskytované prostřednictvím ESF ...................... 78 Závěr ...................................................................................................................................... 81 Přílohy………………………………………………………………………………………..85 Seznam použité literatury a dalších pramenů……………………………………………..95 Seznam tabulek a grafů……………………………………………………………………..99 Summary, Keywords, JEL Classification………………………………………………...100 Záznam o diplomové práci………………………………………………………………...101
3
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
ČR
Česká republika
EAGGF
Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond
ECDL
European Computer Driving Licence
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
FIFG
Finanční nástroj na podporu rybolovu
FO
Fyzická osoba
GP
Grantové projekty
HDP
Hrubý domácí produkt
CHPD
Chráněná pracovní dílna
CHPM
Chráněné pracovní místo
IP
Individuální projekty
JPD3
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu
KP
Koneční příjemci
KU
Koneční uživatelé
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSSF
Monitorovací systém strukturálních fondů
MV
Ministerstvo vnitra
Mzdr.
Ministerstvo zdravotnictví
NRP
Národní rozvojový plán
NROS
Nadace rozvoje občanské společnosti
OP LLZ
Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost
OP RLZ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
PPZ
Pasivní politika zaměstnanosti
ŘO
Řídící orgán
SF
Strukturální fondy
SPZ
Státní politika zaměstnanosti
4
SROP
Společný regionální operační program
SSZ MPSV
Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí
SÚPM
Společensky účelná pracovní místa
ÚP
Úřad práce
VPP
Veřejně prospěšné práce
ZS
Zprostředkující subjekty
5
Úvod Téma mé diplomové práce je Strategie EU v zaměstnanosti, ESF a posouzení efektivnosti čerpání prostředků na APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty financované z ESF v kraji Vysočina. K výběru tématu mě vedl především dlouhodobý zájem o problematiku zaměstnanosti, a to především v souvislosti s Evropskou unií. V úvodu bych chtěla vymezit dva významné evropské procesy trhu práce, jedná se o Evropskou strategii zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování. Oba procesy jsou zaměřeny na snižování nezaměstnanosti, včetně nezaměstnanosti dlouhodobé a na zamezení vylučování lidí ze společnosti. Ke zvýšení zaměstnanosti je využíváno strukturálních změn trhu práce s tím, že Evropská strategie zaměstnanosti se zabývá zvyšováním efektivnosti trhu práce a zvýšením celkové zaměstnanosti a Evropský proces sociálního začleňování je zaměřen na zvýšení zaměstnanosti skupin obyvatelstva, které se potýkají nebo jsou ohroženy sociálním vyloučením. Proces Evropské strategie zaměstnanosti se rozvinul v druhé polovině 90. let a Evropský proces sociálního začleňování započal v roce 2000. Lze říci, že kořeny obou těchto procesů sahají do počátku 90. let, kdy se Evropa začíná potýkat s vysokou nezaměstnaností a sociálním vyloučením některých osob ze života společnosti.1 Sociální politika a oblast zaměstnanosti spadá do oblasti snížených kompetencí. Je tedy především v kompetenci členských zemí, kdy některé oblasti jsou zcela v pravomoci členských zemí, těmito oblastmi jsou např. mzdová politika, podpory v nezaměstnanosti. EU se samozřejmě snaží aktivně podílet na jejím správném fungování. Cílem evropské politiky zaměstnanosti je zajištění přiměřené životní úrovně. EU stanovuje minimální standardy chránící snadno zranitelné jedince, podporuje národní politiky zaměstnanosti a sociální soudržnosti finančně z Evropského sociálního fondu. EU se snaží o vytvoření co největšího počtu pracovních míst. Mezi hlavní priority politiky EU patří prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, podpora podnikání, zvyšování motivace pracovat, boj proti nelegálnímu zaměstnávání a také investování do lidských zdrojů. 2 Hned na úvod je nutné zmínit významný problém, se kterým se politika zaměstnanosti všech zemí musí vyrovnávat. Tímto problémem je ve všech členských zemích nezaměstnanost. Některé skupiny lidí jsou jí zvláště postiženy. Mezi tyto osoby patří
1
Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5
2
Cihelková, E., Jakš, J., a kolektiv, Evropská integrace – Evropská unie, Oeconomica, Nakladatelství VŠE / Praha 2005. Počet stran 377. ISBN 80-245-0854-0
6
především absolventi škol, ženy s malými dětmi, starší osoby či etnické menšiny. Tato problematika byla řešena na mnoha zasedáních Evropské rady, o kterých se ve své práci zmíním.3 V posledních letech se v ČR, ale i v dalších zemích mění postoj k politice zaměstnanosti a je patrný trend přesunu od pasivní politiky zaměstnanosti k aktivnímu přístupu řešení nezaměstnanosti. APZ v ČR je financována ze Státního rozpočtu ČR – přesněji ze sociálního pojištění, ale je také finančně podporována z ESF. Zde si je nutné uvědomit, že prostředky, které ČR získává z ESF musíme chápat pouze jako doplňkový zdroj. Nutno však podotknout, že se jedná o zdroj opravdu významný. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol. V úvodní části zachycuji vývoj sociální politiky v EU a především tedy Amsterdamskou smlouvu, ve které je zakotvena strategie zaměstnanosti. Neopomenu také Lisabonskou strategii a zmíním cíle EU v oblasti zaměstnanosti. V druhé části práce se stručně pokusím zhodnotit Lisabonskou strategii a stručně zde charakterizuji trh práce v ČR. Třetí část věnuji aktivní politice zaměstnanosti v České republice a charakterizuji zde APZ v kraji Vysočina. Ve čtvrté kapitole pak uvádím objem finančních prostředků vynaložených na státní politiku zaměstnanosti v ČR a v kraji Vysočina, ve členění na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, v období 2004-2006. V páté kapitole se věnuji podpoře rozvoje trhu práce prostřednictvím Evropského sociálního fondu v ČR. V této části vymezuji objem finančních prostředků vynakládaných na APZ v České republice Evropskou unií prostřednictvím ESF. Dále zde ESF charakterizuji a pro úplnost uvádím program PHARE, který souvisí s obdobím před vstupem ČR do EU. Šestá kapitola se týká stejné problematiky, ale je zaměřena na kraj Vysočina. Podrobně zde charakterizuji a hodnotím vybrané národní a grantové projekty, které jsou podporovány prostřednictvím ESF. Cílem mé práce je porovnat efektivnost APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a projektů podporovaných prostřednictvím ESF a nabídnout doporučení pro zvýšení efektivnosti těchto aktivit. Tuto problematiku zahrnuji do sedmé kapitoly. V posledních dvou kapitolách využívám informace, které jsem získala prostřednictvím konzultací na ÚP v Jihlavě, který je pověřeným úřadem práce pro kraj Vysočina a také zde uvádím výsledky dotazníkového šetření.
3
Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=40407&id=5095&kap_id=114671
7
1 1.1
Sociální politika a politika zaměstnanosti v EU Vývoj sociální politiky a politiky zaměstnanosti v EU do roku 1997 Již v Římské smlouvě z roku 1957 byla obsažena kapitola „Sociální politika“. Objevily
se zde však jen minimální záměry v sociální oblasti. V oblasti zaměstnanosti se dotkla pohybu pracovních sil a očekávalo se automatické zvyšování sociálních standardů v souvislosti s rozvojem společného trhu. V roce 1960 vznikl Evropský sociální fond, který byl vytvořen pro řešení otázek pro boj s nezaměstnaností. 4 Obrat nastal v 80. letech s nástupem k programu na dokončení vnitřního trhu. Bylo nutné zavést jistý stupeň harmonizace pro hladký pohyb pracovníků mezi zeměmi a bylo také nutné řešit negativní dopady vnitřního trhu, řada odvětví se totiž nacházela v krizi a hrozil jejich útlum. 5 V letech 1970-1990 Evropa zaznamenala ekonomický růst, ale s nízkou intenzitou zaměstnanosti. Míra růstu zaměstnanosti se tak mezi lety 1970-1985 pohybovala pod hranicí 1 %. Malé zvýšení se objevilo mezi lety 1986-1990. Důležitá je skutečnost, že nedocházelo k dostatečné tvorbě pracovních míst a důsledkem pak byl nárůst nezaměstnanosti, s tímto problémem se Evropa začala potýkat na počátku 90. let. Míra nezaměstnanosti vzrostla v první polovině 90. let nad hranici 10 %.6 V roce 1993 tak Evropská komise předložila k diskusi dva dokumenty, které se zabývaly řešením nepříznivé situace v oblasti zaměstnanosti: Bílá kniha „Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed pro 21.století“ – střednědobá strategie v oblasti růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, byly zde uvedeny zásady, jak se vyrovnat se změnami, které proběhly v letech 1970-1990 (globalizace obchodu, vliv nových technologií, stárnutí obyvatelstva, vysoká nezaměstnanost). Základem pro dosažení vyššího ekonomického růstu s vyšší intenzitou zaměstnanosti mělo být společné prosazování vhodných makroekonomických a strukturálních opatření na trhu práce. Zelená kniha o evropské sociální politice 7
4 5 6 7
Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 Evropská sociální politika, Přístup z Internetu: http://www.kap.zcu.cz/opory/vei/Socialni%20politika%20EU.pdf Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5
8
V roce 1994 byla předložena Bílá kniha o evropské sociální politice, která navazuje na dva výše zmíněné dokumenty. Tento dokument posílil záměr koordinovaných postupů v rámci Evropské unie.8 V roce 1994 byl v Essenu poprvé vyhlášen společný program Evropské unie s cílem snížit nezaměstnanost. Tento program nebyl závazný, neobsahoval právní ustanovení a chyběla mu také dlouhodobá vize. Tyto problémy překonala až Amsterdamská smlouva. Program v sobě zahrnoval následující cíle: rozvoj lidských zdrojů zvýšení intenzity zaměstnanosti snížení nemzdových nákladů práce podpora aktivních opatření na trhu práce vypracování programů zaměřených na znevýhodněné skupiny obyvatelstva 9 Důležitou událostí byl podpis revidované Evropské sociální charty, která byla podepsána v roce 1996 ve Štrasburku a doplnila tak Evropskou sociální chartu podepsanou v Turínu v roce 1961. Je zde zahrnuto mnoho práv, která souvisí s trhem práce. Jedná se například o: právo na důstojnost v práci právo na ochranu v případech skončení zaměstnání právo pracovníků na ochranu jejich nároků v případě platební neschopnosti zaměstnavatele 10
Je nutné si uvědomit, že řešení sociálních problémů vyžaduje společné úsilí všech partnerů. Proto je evropská politika zaměstnanosti a sociální politika prováděna nejen ve spolupráci jednotlivých států, ale ve spolupráci s regionálními a místními orgány a nevládními organizacemi. Významnou úlohu při tvorbě a provádění politiky zaměstnanosti a sociální politiky v Unii hrají sociální partneři, tedy zaměstnavatelské organizace a odbory. Na základě Dohody o sociální politice z roku 1992 se odbory a organizace zaměstnavatelů staly zvláštními poradci evropských institucí a Smlouva o ES změněná Amsterdamskou smlouvou z roku 1997 jim poskytla oprávnění spolurozhodovat. Se sociálními partnery jsou tedy
8
Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 10 Evropská sociální politika, Přístup z Internetu: http://www.kap.zcu.cz/opory/vei/Socialni%20politika%20EU.pdf 9
9
konzultovány všechny významné dokumenty z oblasti zaměstnanosti a sociální politiky a navíc se mohou sami aktivně zapojit do přípravy nových opatření. Pokud nyní sociální partneři dospějí ke společné dohodě o určité otázce, mohou tuto dohodu předložit institucím EU a ta se pak může stát součástí komunitárního práva.11 1.2
Amsterdamská smlouva 12 Amsterdamská smlouva byla podepsána v roce 1997 jako výsledek mezivládní
konference zahájené zasedáním Evropské rady v Turínu 29. března 1996. Pozměňuje smlouvu o Evropské unii, smlouvy o založení Evropských společenství a související akty. Za hlavu VI byla vložena nová hlava VIa Zaměstnanost. V textu smlouvy je uvedeno, že členské státy a Společenství pracují v souladu s touto hlavou na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny. Ve smlouvě je dále zmíněno, že Evropská rada na základě společné výroční zprávy Rady a Komise přezkoumává stav nezaměstnanosti ve Společenství a přijímá k tomu závěry. Zmiňuji zde Evropskou radu a Radu EU a aby nedošlo k záměně, pokusím se je stručně charakterizovat. Rada EU je legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Evropská rada je hlavním politickým orgánem, není to instituce jako taková, ale spíše se jedná o setkávání hlav států, které určují směr politiky EU. Na základě závěrů Evropské rady stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu, Hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a Výboru pro zaměstnanost každoročně kvalifikovanou většinou hlavní zásady, které berou členské státy v úvahu při své politice zaměstnanosti. Je zde také uvedeno, že každý členský stát předkládá Radě a Komisi výroční zprávu o hlavních opatřeních, která přijal k provádění své politiky zaměstnanosti s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti. Na
základě
výročních
zpráv
a
stanovisek
Výboru
pro
zaměstnanost
pak
Rada každoročně prověřuje provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti. Rada přitom může kvalifikovanou většinou na doporučení Komise podat členským státům doporučení, považuje-li to na základě výsledků prověrky za vhodné. Na základě výsledků této prověrky podají Rada a Komise Evropské radě společnou 11
Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=40407&id=5095&kap_id=114671 Podkapitola 1.2 byla vypracována s využitím zdroje - Euroskop.cz: Amsterdamská smlouva, Přístup z internetu: http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/c806d497885d44734369896c40543f35.pdf 12
10
výroční zprávu o stavu zaměstnanosti ve Společenství a o provádění hlavních zásad zaměstnanosti. Myslím, že z výše uvedeného textu je patrné, že politika zaměstnanosti je především v kompetenci členských zemí a Rada na doporučení Komise může členským zemím podat pouze doporučení. Z Amsterdamské smlouvy také plyne, že Rada může po konzultaci Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů přijmout stimulační opatření ke spolupráci mezi členskými státy a podpořit tak jejich činnosti v oblasti zaměstnanosti prostřednictvím podnětů, které mají za cíl rozvíjet výměnu informací a osvědčených zkušeností. Cílem je také poskytnout zemím srovnávací analýzy a v neposlední řadě je jim nabízeno poradenství, jakož i podpora inovačních přístupů a vyhodnocování zkušeností. K tomuto se využívají zejména pilotní projekty.
1.3
Evropská strategie zaměstnanosti Na základě výše zmíněné Amsterdamské smlouvy byla v roce 1997 zahájena Evropská
strategie zaměstnanosti. V roce 1997 se konal Lucemburský summit, který se stal určitým mezníkem v politice zaměstnanosti, vyšly z něj základní principy Evropské strategie zaměstnanosti, která se snaží dosáhnout koordinace národních politik zaměstnanosti členských států, přičemž národní politiky zaměstnanosti zůstávají v kompetenci členských zemí. Evropská strategie zaměstnanosti je založena na dvou prvcích: Otevřená metoda koordinace – na úrovni EU jsou přijímány společně dohodnuté cíle, každá členská země pak na základě těchto cílů vypracovává národní plány zaměstnanosti. Otevřená metoda koordinace je založena na pěti základních principech – subsidiarita, řízení podle cílů, konvergence, kontrola a integrovaný přístup. Společný rámec tvořený směrnicemi zaměstnanosti – strategie zaměstnanosti je založena na společně dohodnutých cílech, které jsou zahrnuty ve směrnicích zaměstnanosti. Směrnice, které nejsou právně závazné, byly přijaty v roce 1997 v Lucemburku. Původně bylo přijato 19 směrnic a byly rozčleněny do čtyř pilířů, jedná se o následující: 13 Zaměstnatelnost:
předcházet
nezaměstnanosti
mladých
a
dlouhodobě
nezaměstnaných (do šesti měsíců nabídnout řešení), přecházet od pasivních opatření
13
Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5
11
k aktivním, usnadnit přechod ze školy do práce a také snaha zabránit předčasným odchodům ze škol Rozvoj podnikání: zjednodušit zakládání a vedení podniku, upravit daňový systém, aby podporoval zaměstnanost a také snížit nemzdové náklady. Je také nutné plně využívat všech možností pro vytváření nových pracovních míst. Přizpůsobivost podniků a jejich zaměstnanců: modernizace organizace práce (zpružnění pracovních smluv), podpora adaptability v podnicích. Mělo by docházet ke zkracování pracovní doby, snižování přesčasů, rozvoji zaměstnávání na zkrácené úvazky a také by měl být kladen důraz na celoživotní vzdělávání. Cílem by mělo být propojení flexibility na trhu práce s ochranou. Rovné příležitosti: zvýšení podílu zaměstnaných žen, dále sem patří možnost spojení pracovních povinností s péčí o rodinu – zde je nutné podporovat moderní formy zaměstnávání jako jsou zkrácené úvazky, případně práci z domu či práci online. Je také nutné zvýšit počet zařízení pečujících o děti. V souvislosti s rovnými příležitostmi nesmím opomenout nutnost integrace postižených osob. 14 Lucemburský summit znamenal trvalé usazení sociální politiky v popředí zájmu jednotlivých členských zemích. Po tomto summitu se boj s nezaměstnaností stal hlavním bodem programu členských zemí. 15 Na konci roku 1997 přijala Evropská rada Rezoluci, kde bylo stanoveno, že členské země vypracují národní plány zaměstnanosti pro rok 1998. První plány měly být předloženy do poloviny dubna roku 1998. Evropská rada se stala řídícím, kontrolním a hodnotícím orgánem Evropské strategie zaměstnanosti. 16 Další summit se konal v Cardiffu v roce 1998 a byl zde zdůrazněn význam makroekonomického rámce pro podporu zaměstnanosti. Bylo zde zdůrazněno, že cesta k lepší situaci na trhu práce vede přes vyšší produktivitu a stabilitu a k té má napomoci zavedení společné měny. Proběhlo zde také první hodnocení výše zmíněných národních plánů zaměstnanosti.17 Směrnice zaměstnanosti, které jsem zmínila výše, byly upraveny Dokumentem 2001/63/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 19.1.2001 a bylo přijato 18 inovovaných směrnic. Některé směrnice, které byly přijaty v roce 1997 byly shrnuty do jedné a řada z nich byla 14
Cihelková, E., Jakš, J., a kolektiv, Evropská integrace – Evropská unie, Oeconomica/ Praha 2005. Počet stran 377. ISBN 80-245-0854-0 Cihelková, E., Jakš, J., a kolektiv, Evropská integrace – Evropská unie, Oeconomica/ Praha 2005. Počet stran 377. ISBN 80-245-0854-0 16 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 17 Cihelková, E., Jakš, J., a kolektiv, Evropská integrace – Evropská unie, Oeconomica/ Praha 2005. Počet stran 377. ISBN 80-245-0854-0 15
12
rozšířena nebo byly přijaty nové. Zahrnuty zde byly směrnice zabývající se stárnutím obyvatelstva, diskriminací starších osob na trhu práce, součástí byla také problematika sociálního vyloučení určitých skupin obyvatel. 18 Nechtěla bych opomenout summit v Kolíně nad Rýnem z června 1999, kdy byl přijat Evropský pakt zaměstnanosti a Evropská strategie zaměstnanosti tak byla rozšířena o makroekonomický dialog a výměnu zkušeností z oblasti mzdové politiky. Mezi hlavní cíle patřila snaha o zlepšení daňové a mzdové politiky, růst měl být podpořen především snížením daňového zatížení práce a snížením dalších odvodů. Dalším cílem bylo pokračovat v Evropské strategii zaměstnanosti, tak jak byla formulována v Lucemburku a také prosazování a posilování strukturální reformy.19 Na tomto místě bych chtěla stručně shrnout efekty iniciativ přijatých v 90. letech v oblasti zaměstnanosti. Dá se říci, že v druhé polovině 90. let byla překonána recese z počátku 90. let. Ekonomický růst se od roku 1997 pohyboval kolem 3 %. Došlo také ke zlepšení situace na trhu práce, začala růst míra zaměstnanosti a došlo k poklesu míry nezaměstnanosti, přesněji k jejímu poklesu pod 10 % už v roce 1997. Mezi členskými zeměmi však nadále přetrvaly významné rozdíly. Problémem nadále zůstala dlouhodobá nezaměstnanost a nízká zaměstnanost určitých skupin obyvatelstva – mládež, starší pracovní síla, osoby se zdravotním postižením, ženy.20 Významným summitem je Lisabonský summit, který se konal v březnu 2000, tomuto summitu a cílům, které z něj vyplývají, se budu věnovat v dalším textu. Nechtěla bych také opomenout summit EU v Nice v prosinci 2001. Zmíním se o něm jen krátce a proto ho uvádím na tomto místě. V Nice byly stanoveny společné cíle v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a v období leden-květen 2001 byly sestaveny první dvouleté národní plány.21 Byly zde také schváleny dva důležité dokumenty – Charta základních práv EU a Evropská sociální agenda. 22 1.4
Evropská strategie obnovy a rozvoje EU - Lisabonská strategie Programy na podporu konkurenceschopnosti a snížení nezaměstnanosti byly předloženy
již dříve. Jedná se například o Bílou knihu z roku 1993, která nesla název „Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost - výzvy a cesty vpřed pro 21. století“, kterou jsem 18
Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 20 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 21 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 22 Cihelková, E., Jakš, J., a kolektiv, Evropská integrace – Evropská unie, Oeconomica, Nakladatelství VŠE / Praha 2005. Počet stran 377. ISBN 80-245-0854-0 19
13
zmínila již výše.
Bylo zde konstatováno, že pozice Evropy se v posledních letech,
v porovnání s USA a Japonskem, zhoršila. Ke zhoršení došlo v oblasti zaměstnanosti, podílu na vývozních trzích a v neposlední řadě také ve výzkumu a vývoji. 23 Na jednání v Lisabonu došlo k formální integraci Lucemburského, Cardiffského a Kolínského procesu do Lisabonského procesu. V březnu 2000 vyřkli představitelé EU ambiciózní cíl, stát se do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější na znalostech založenou ekonomikou na světě, schopnou dosáhnout trvale udržitelného hospodářského růstu s větším počtem pracovních míst a větší sociální kohezí a ohledem k životnímu prostředí.“ Zjednodušeně se dá říci, že cílem je vytvořit z Evropské unie stejně konkurenceschopný organizmus jako jsou USA. 24 Vychází se zde ze široce akceptované definice konkurenceschopnosti. Aby mohla růst životní úroveň, je potřeba zvýšit zaměstnanost a produktivitu cestou rozsáhlého rejstříku reformních politik a nastolením takového makroekonomického rámce, jež bude podporovat růst a zaměstnanost. Nový strategický cíl přijaly všechny členské země a oporou jsou také organizace evropských podnikatelů, evropských odborů a také organizace občanské společnosti. 25 Scénář Lisabonské strategie zahrnoval opatření, která měla zajistit udržitelný ekonomický růst společně s růstem zaměstnanosti a to při současném respektování environmentální dimenze. Scénář se týkal reforem v následujících oblastech: Zaměstnanost – důraz kladen na posílení aktivních a preventivních opatření politiky zaměstnanosti, cílem bylo zvýšit celkovou míru zaměstnanosti na 67 % (do roku 2005) a 70 % (do 2010), míru zaměstnanosti žen na 57 % (do 2005) a 60 % (do 2010), míru zaměstnanosti starších osob na 50 % (do 2010), hranici pro odchod do důchodu o pět let. Celková míra zaměstnanosti se zjistí jako podíl zaměstnaných osob ve věku 15-64 let na celkovém obyvatelstvu stejné věkové skupiny. Znalosti, inovace a dynamika podnikání – důraz položen na zajištění přístupu ke vzdělání, k přípravě na povolání a k celoživotnímu vzdělávání. Ekonomická reforma, reforma trhů služeb, zboží a kapitálových trhů - zaměření na dopravu, energetiku, služby, hospodářskou soutěž a daňovou politiku. Sociální soudržnost
23
http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=42404&id=5214&kap_id=119714 25 http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm 24
14
Environmentální rozměr udržitelného rozvoje – v roce 2001 byla v Göteborgu Lisabonská strategie rozšířena o Strategii udržitelného rozvoje, která se zabývá chudobou, sociálním vyloučením a také problémy životního prostředí. 26
Lisabonské zasedání Evropské rady vytyčilo celkem 8 směrů. Jsou to: 1. Informační společnost pro všechny 2. Vytvoření evropského výzkumného prostoru 3. Odstranění překážek podnikání, zejména pro malé a střední podniky 4. Ekonomická reforma spojená s dokončováním vnitřního trhu 5. Vytvoření integrovaných finančních trhů 6. Lepší koordinace makroekonomických politik 7. Aktivní politika zaměstnanosti 8. Modernizace evropského sociálního modelu Evropská rada na svém zasedání v roce 2001 přidala k výše zmíněným osmi směrům ještě devátý: 9. Udržitelný rozvoj a kvalita života 27
Hlavní směry Lisabonské strategie můžeme rozdělit do tří skupin: ekonomické, sociální a environmentální, mluví se tedy o třech pilířích strategie. 28 Blíže bych se chtěla věnovat bodu 7, kterým je Aktivní politika zaměstnanosti. V roce 2000 byly analyzovány slabiny jednotlivých členských zemí v oblasti trhu práce. Zjistilo se, že pouze polovina žen v zemích EU pracuje, což je v porovnání s USA velice málo. V porovnání s USA mají evropské země také nižší podíl zaměstnanosti ve službách. Dalším faktem je, že mezi členskými zeměmi jsou velké rozdíly v zaměstnanosti. Evropa má také nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti informačních technologií. Velkým problémem evropských zemí je také dlouhodobá nezaměstnanost, která tedy trvá déle než 1 rok. V neposlední řadě musím zmínit fakt, že nezaměstnanost se velice dotýká věkové skupiny 55-65. 29
26
Kotýnková, M.
- Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 – vztahuje se na
celý výčet 27
http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm 29 http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm 28
15
2
Hodnocení Evropské strategie zaměstnanosti a Lisabonské strategie
2.1
Hodnocení výsledků Evropské strategie zaměstnanosti (1998-2002) V roce 2002 hodnotila Evropská komise výsledky dosažené v období 1998-2002 při
realizaci Evropské strategie zaměstnanosti a v tomto období byl také připraven návrh nových Hlavních směrů zaměstnanosti pro období 2003-2005. Bylo zdůrazněno, že na evropském trhu práce došlo k pokroku, ovšem další reformy byly i nadále nezbytné. Novými prioritami se stala plná zaměstnanost, vytváření pracovních míst s vyšší kvalitou a sociální začleňování dlouhodobě nezaměstnaných do života společnosti prostřednictvím trhu práce. Období 19982002 samozřejmě přineslo řadu zlepšení. V členských zemích došlo k přesunu od řešení nezaměstnanosti k řízení růstu zaměstnanosti. Evropská strategie zaměstnanosti se propojila s procesem sociálního začleňování. Nedošlo však k odstranění některých demotivačních prvků na trhu práce. V tomto období se také zlepšilo podnikatelské prostředí, zjednodušila se administrativní zátěž a to se projevilo v růstu zaměstnanosti. V oblasti administrativní zátěže však byl stále prostor pro zlepšení, dále bylo nutné upravit systém daní a sociálního pojištění a vytvořit takový, který by podporoval růst zaměstnanosti. Nutno podotknout, že v roce 1997 byla stěžejním problémem nezaměstnanost, na počátku nového desetiletí se stává větším problémem stárnutí pracovní síly a s tím související pokles populace v produktivním věku. Problémem byla také tvorba pracovních míst s nižší kvalitou, která jsou pak také nízko placená. Bylo také navrženo zjednodušení Směrnic zaměstnanosti a Hlavní směry zaměstnanosti měly být přezkoumávány každý třetí rok. 30 V roce 2003 tak byly Evropskou radou přijaty nové Hlavní směry zaměstnanosti, které sledují tři průřezové cíle: plnou zaměstnanost, kvalitu a produktivitu práce, sociální soudržnost a trh práce přístupný pro všechny. Pro dosažení těchto cílů bylo stanoveno deset priorit: rozvoj aktivních a preventivních opatření politiky zaměstnanosti tvorba pracovních míst a podnikání posilování adaptability a mobility na trhu práce podpora rozvoje lidských zdrojů zvyšování nabídky na trhu práce a podpora aktivního stárnutí rovnost mužů a žen
30
Kotýnková, M.
- Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5
16
podpora integrace osob znevýhodněných na trhu práce a boj proti jejich diskriminaci motivace lidí k zaměstnání transformace nelegální práce na práci legální odstranění regionálních nerovností v úrovni zaměstnanosti a nezaměstnanosti 31 2.2
Revize Lisabonské strategie v roce 2005 Výchozím bodem v této části práce je skutečnost, že EU byla v roce 2005 od cíle
vytyčeného v Lisabonské strategii značně vzdálena. Do této části práce zahrnu názory odborníků a také svůj názor na vývoj Lisabonského procesu. Kde jsou příčiny nedosažení vytyčených cílů? Je možné, že ke zpomalení přispěly události, které se v posledních letech děly. Myslím tím vznik a zahájení společné měny Euro a také východní rozšíření. Evropská unie musela a musí také řešit složité problémy jako je nepříznivý demografický vývoj, stárnutí obyvatelstva a sociálně-ekonomické dopady těchto skutečností. Nutné je také zmínit skutečnost, že v době přijetí strategie byl patrný příznivý ekonomický růst spojený s uspokojivou tvorbou pracovních míst a nízkou inflací. Očekávalo se tedy rychlé zlepšování situace. Mezi lety 2001-2003 však došlo v Evropě k recesi a nízkému ekonomickému růstu a nedařilo se dosáhnout ekonomického růstu 3 %.32 Jsem přesvědčena, že důvodem neúspěchu je mimo výše uvedené skutečnosti fakt, že strategie byla pojata příliš široce a lidé ji často nepochopili. Původní verze strategie se zaměřuje na příliš mnoho úkolů, které jsou často v rozporu. Významnou příčinou je také to, že chybí politická vůle na straně členských zemí prosazovat její priority. V rámci revize došlo k zúžení cíle a důraz je kladen na dosažení ekonomického růstu a růstu zaměstnanosti. 33 V členských zemích byly v době přehodnocování Lisabonské strategie velké rezervy v souvislosti s dosažením vytyčených cílů. Celková zaměstnanost narůstá velmi pomalu, příkladem toho je růst míry zaměstnanosti v EU15 z 62,5 %34 v roce 1999 na 64,3 %35 v roce 2002. Rezervy podle mého názoru spočívají v zaměstnávání starších (nad 50 let) a na druhé straně mladších pracovníků (absolventů). Nedostačující je také produktivita práce a její růst.
31
Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 33 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 34 Delivering Lisbon reforms for the enlarged union, Přístup z Internetu: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2004_029_en.pdf 35 Delivering Lisbon reforms for the enlarged union, Přístup z Internetu: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2004_029_en.pdf 32
17
V případě osob ve věku 55-64 let došlo v letech 1999-2002 k růstu zaměstnanosti o 3 % na 40,1 % 36. Zaměstnanost žen vzrostla ve stejném období o 2,7 % na 55,6 % 37 v roce 2002. V roce 2005 dosahovaly průběžného cíle 67 % u celkové míry zaměstnanosti tyto země EU25: Dánsko, Holandsko, Švédsko, Velká Británie, Irsko, Kypr, Holandsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko. V roce 2005 dosáhlo nejvyšší celkové míry zaměstnanosti Dánsko (75,9 %)38 a prvenství Dánsko zaznamenalo také v případě zaměstnanosti žen (71,9 %) Hodnoty roku 2006 jsou v případě zaměstnanosti žen 73,4 %
40
39
.
a u celkové zaměstnanosti
77,4 %. 41 Druhý nejlepší výsledek Dánsko zaznamenalo u míry zaměstnanosti starších osob, zde vykázalo nejlepší výsledek Švédsko. Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko dosahovaly v této době poměrně vysoké produktivity práce, na druhou stranu zaostávaly v celkové míře zaměstnanosti. Řecko a Španělsko v roce 2005 ještě dost zaostávalo za cílem EU a také produktivita práce byla v tomto roce pod průměrem EU. Samozřejmě je nutné zdůraznit, že ve Španělsku a Řecku byl zaznamenán pokrok. Právě Řecko zaznamenalo v letech 1999-2003 nejvyšší růst v produktivitě práce. 42 Vývoj zaměstnanosti i nezaměstnanosti je významně ovlivněn rozšířením EU. Původních 15 zemí EU dosahuje lepších výsledků než EU25 a to při nižším ekonomickém růstu původních zemí ve srovnání s EU25. 43 V roce 2005 byla míra zaměstnanosti EU15 65,4 %44 a v EU25 64,0 %45, cíl pro rok 2005 – 67 % nebyl splněn. Pro větší názornost uvádím na tomto místě graf vývoje celkové míry zaměstnanosti v zemích EU, ale i v některých dalších zemích – Švýcarsko, USA, Japonsko, Norsko. Graf jednoznačně potvrzuje výše uvedené informace o mírách zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. Také je z něj patrné, že členské země EU zaostávají za státy jako je Švýcarsko či USA. 36
Delivering Lisbon reforms for the enlarged union, Přístup z Internetu: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2004_029_en.pdf Delivering Lisbon reforms for the enlarged union, Přístup z Internetu: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2004_029_en.pdf 38 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=detailref&language=en &product=STRIND_EMPLOI&root=STRIND_EMPLOI/emploi/em011 39 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=160 40 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=160 41 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=160 1&OutputFile=lfsi_emp_a.htm&OutputMode=U&NumberOfCells=16&Language=en&OutputMime=text%2Fhtml& 42 Delivering Lisbon reforms for the enlarged union, Přístup z Internetu: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2004_029_en.pdf 43 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1.vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 44 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=detailref&language=en &product=STRIND_EMPLOI&root=STRIND_EMPLOI/emploi/em011 45 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=detailref&language=en &product=STRIND_EMPLOI&root=STRIND_EMPLOI/emploi/em011 37
18
Graf č. 1 Employment rate – total (%)
90 80 70 2000 2005
60 50 40 30 20 10
Ita C ly yp ru s La t Li via Lu thu xe an m ia bo ur H un g ga ry N et Ma he l ta rl a nd Au s st ria Po la Po nd r tu Sl ga l ov e Sl nia ov ak Fi ia nl an S U ni we d te d d Ki en ng d N om o Sw rw ay it U zer ni l te and d St at es Ja pa n
EU
(2 5
co un tri e C ze Be s) l ch g i R um ep ub li D en c m a G er rk m an Es y to n G ia re ec e Sp ai Fr n an ce Ir e la nd
0
Zdroj:Eurostat http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&scree n=detailref&language=en&product=STRIND_EMPLOI&root=STRIND_EMPLOI/emploi/em011
Významným mezníkem Lisabonské strategie a jejího hodnocení byl březen 2004, kdy bylo rozhodnuto, že v roce 2005 proběhne hodnocení realizace Lisabonské strategie. Evropská rada oslovila Evropskou komisi k vytvoření pracovní skupiny v čele s Wimem Kokem. Výsledkem byla Kokova zpráva, která říká, že by Lisabonská strategie neměla být v členských zemích chápána jako paušální požadavek na zlepšení ekonomických ukazatelů, jež by nerespektoval konkrétní národní situaci.
46
Kokova zpráva byla důkladnou a kritickou
analýzou. Zdůraznila hlavní příčiny pomalého postupu Lisabonské strategie, také upozornila na skutečnost, že vytyčený cíl v oblasti zaměstnanosti nebude pravděpodobně do roku 2010 dosažen. Je nutné si uvědomit, že vyšší zaměstnanosti není možné dosáhnout na základě izolované akce, řešení spočívá v zavedení vzájemně propojených iniciativ. Série iniciativ měla být spuštěna prostřednictvím pěti oblastí podpůrných politik.
46
Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=42404&id=5214&kap_id=119714
19
společnost založená na znalostech – cílem je zvýšit zájem o Evropu ze strany vědců a výzkumníků, jednotný vnitřní trh – urychlení přijímání legislativy, podnikatelské prostředí – redukovat administrativní břemeno, zlepšit kvalitu legislativy, trh práce – rozvojové strategie celoživotního vzdělávání a aktivního stáří, podpůrné partnerství pro růst a zaměstnanost, udržitelnost životního prostředí – prosazení politik, které vedou k dlouhodobému a udržitelnému zlepšení produktivity prostřednictvím ekologické efektivnosti. 47
Kokova zpráva uvedla výčet důvodů proč není Lisabonská strategie plněna: optimistická očekávání ekonomického růstu – zmínila jsem již výše, že se nenaplnil předpoklad 3% ekonomického růstu, který byl zaznamenán v Evropě v druhé polovině 90. let euforie z nových technologií – efekty plynoucí z šíření nových technologií byly v Evropě nižší než v USA nadměrný rozsah Lisabonské strategie konfliktnost cílů – ve strategii se do konfliktu dostávají ekonomické a sociální priority nedostatečné povědomí o Lisabonské strategii 48 V oblasti růstu a zaměstnanosti nebylo v prvních pěti letech dosaženo očekávaného pokroku. Byly proto navrženy různé změny s cílem zajistit budoucí pokrok. Na zasedání Evropské rady v roce 2005 byla strategie zahájena znovu. Byly přijaty Integrované směry pro růst a pracovní místa (2005-2008). Zahrnují Hlavní směry hospodářské politiky a Směry zaměstnanosti EU dohromady, jsou významným krokem v pojímání Lisabonské strategie. Důležité je, že se snížil počet směrů a to dovoluje lepší provázanost jednotlivých opatření. Členské země se tak mohou soustředit na menší počet cílů a mohou tak dosáhnout vyšší efektivity při jejich plnění.49 Jestliže se blíže podíváte na jednotlivé směry, zjistíte, že se jedná o směry makroekonomické (např. zajištění ekonomické stability pro udržitelný růst), mikroekonomické (usnadnění všech forem inovace, rozšíření a prohloubení vnitřního trhu) a v neposlední řadě v oblasti zaměstnanosti (podpora celoživotního vzdělávání, rozšíření a
47
http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/policies/art2377_cs.htm Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 49 Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=42404&id=5214&kap_id=119714 48
20
zlepšení investic do lidského kapitálu, zavedení politiky zaměstnanosti směřující k dosažení plné zaměstnanosti atd.). Zmínila jsem pojem vnitřní trh a myslím, že je na místě ho vysvětlit. Někdy se používá také názvů společný nebo jednotný. Musíme si pod ním představit celní unii doplněnou o volných pohyb služeb, práce a kapitálu a jako jeho důsledek integraci trhů a hospodářské politiky. Jestliže mluvíme o směrech v oblasti zaměstnanosti, musíme si ujasnit, že cílem není pouze plná zaměstnanost a redukce nezaměstnanosti. Souběžně musí docházet ke zvýšení produktivity a kvality práce a zajištění účasti co nejvyššího počtu osob na trhu práce.50 Na tomto místě bych ráda uvedla Hlavní směry zaměstnanosti pro léta 2005-2008: politika zaměstnanosti má být zaměřena na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality pracovních podmínek a posílení sociální a územní soudržnosti podpořit celoživotní přístup k práci – zaměření na mladé osoby a ženy a posílení aktivního stárnutí obyvatel vytvořit začleňující trh práce a zajistit, aby se práce vyplácela – týká se i osob, které jsou na trhu práce znevýhodněny nebo neaktivní modernizovat a posilovat instituce na trhu práce vytvořit rovnováhu mezi flexibilitou trhu práce a jistotou zaměstnání a omezit segmentaci trhu práce sledovat, aby vývoj úplných nákladů práce a systémy vytváření mezd podporovaly růst zaměstnanosti pozornost zaměřit na investice do lidského kapitálu vzdělávání a odbornou přípravu uvést do souladu s novými kvalifikačními požadavky51 Hlavní rysy obnovené strategie jsou tyto: zesílená odpovědnost, větší soudržnost a cílenější zaměření na růst a zaměstnanost. Odpovědnost si musíme jasně definovat. Členské státy uskutečňují reformy na vnitrostátní úrovni a prezentují je v Národních programech reforem. Každá členská země tak vypracovala v roce 2005 Národní program reforem pro roky 2006-2008. Opatření přijatá na úrovni Společenství naproti tomu patří do Lisabonského programu Společenství, který Komise předložila v červenci 2005.
50
Günter Verheugen: Evropa dělá vše pro hospodářský růst a zaměstnanost, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/speeches/060331_cs.htm 51 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5
21
Druhým bodem je větší soudržnost. Revidovaná strategie pro růst a zaměstnanost je založena na integrovaném souboru hlavních směrů, které se týkají makroekonomických a mikroekonomických politik, jakož i politiky zaměstnanosti. Rada tyto hlavní směry přijala na období tří let. Tvoří základ, z něhož členské státy vychází při přípravě národních programů reforem. Zatřetí cílenější zaměření na růst a zaměstnanost. Nové hlavní směry a většina národních programů reforem odráží silné zaměření na vybraná klíčová opatření na podporu růstu a zaměstnanosti.52 V této době došlo také k revizi Paktu stability a růstu, který se zabývá rozpočtovou disciplínou. Francie a Německo se potýkaly s neplněním 3% limitu pro rozpočtový schodek a vynutily si úpravou zařazení více možností, kdy je možné tento limit překročit.53 V souvislosti s „Obnovenou evropskou strategií“ bych se zde chtěla krátce věnovat pojmu flexikurita. Její důležitost vyzvedli účastníci zasedání ve finském Lahti, které proběhlo v říjnu 2006. Jedná se o kombinaci flexibility a jistoty zaměstnání. Různé kombinace mezi flexibilitou a jistotou zaměstnání se aplikují a jsou součástí politiky některých zemí EU (např. Dánska, Finska, Rakouska, Nizozemí a Španělska). Z různého přístupu jednotlivých zemí plyne nemožnost vytvořit obecně platný model. 54 Schůzka v Lahti měla za cíl podpořit zástupce odborů a zaměstnavatelů při hledání cest, jak propojit aktivní politiku zaměstnanosti, sociální ochranu a celoživotní vzdělávání. Prostřednictvím flexikurity by mělo dojít ke zvýšení schopnosti pracovníků a zaměstnavatelů reagovat na změny. Sociální partneři v rámci pracovního plánu na období 2006-2008 analyzují možnosti na trzích práce a flexikurita zde není opomíjena. Pro sociální partnery byla schůzka v Lahti první příležitostí jednat o flexikuritě na evropské úrovni. Tímto bych chtěla říci, že je nutné si uvědomit význam sociálních partnerů, řadu problémů na trhu práce lze nejlépe řešit na úrovni podniků a jednotlivých odvětví a myslím si, že toto jednání je jistě cesta vpřed ke zlepšování situace na trzích práce. 55 Pro úplnost bych na tomto místě ráda uvedla aktuální míry zaměstnanosti (rok 2006) pro EU15 a EU25. V roce 2006 byla míra zaměstnanosti v EU25 64,8 %56, meziroční nárůst
52
Günter Verheugen: Evropa dělá vše pro hospodářský růst a zaměstnanost, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/speeches/060331_cs.htm 53 Kotýnková, M. - Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, 256 stran, ISBN 80-245-1149-5 54 EU vyzývá sociální partnery, aby se zapojili do diskuse o tzv.flexikuritě, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/061024_cs.htm 55 EU vyzývá sociální partnery, aby se zapojili do diskuse o tzv.flexikuritě, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/061024_cs.htm 56 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=detailref&language=en &product=STRIND_EMPLOI&root=STRIND_EMPLOI/emploi/em011
22
byl pouze o 0,8 %. V případě EU15 došlo také ke zvýšení míry zaměstnanosti mezi roky 2005 a 2006 o 0,8 % na 66,2 %57. Míra zaměstnanosti žen v EU25 dosáhla v roce 2006 hodnoty 57,6 58 a v případě EU15 58,7 %.59 2.3
Situace v ČR Hospodářství ČR si vede v současné době velmi dobře, ale samozřejmě existují rizika, o
kterých se v této části zmíním. Pokud jde o český národní reformní program, vyvinula naše vláda velké úsilí k vytvoření souhrnného strategického dokumentu, který představí reformy, jež je třeba během následujících tří let provést. Národní program reforem ČR je stručným politickým dokumentem o prioritách a opatřeních v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti pro období 2005-2008. 60 Zde bych chtěla jen vzpomenout, že struktura Národního programu reforem je založena na Integrovaných směrech pro růst a pracovní místa 2005-2008, tím je zajištěna konzistence s revidovanou Lisabonskou strategií. Zahrnuje tedy oblast makroekonomickou, mikroekonomickou a také oblast zaměstnanosti. Já bych se zde chtěla pouze zmínit o oblasti zaměstnanosti. Při posuzování našeho reformního programu došli odborníci k tomuto závěru. Silné stránky programu jsou kroky ke zlepšení právní úpravy a obchodního prostředí, dále také opatření, která mají odstranit opatření na trhu práce, aby se vyplatilo lidem pracovat. Program se zabývá rizikovými skupinami (mladí, starší občané a cizinci).61 Program má ovšem i slabé stránky. Česká republika je vyzývána k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a také ke kladení většího důrazu na rozvoj lidského kapitálu, tím mám na mysli rozvoj celoživotního vzdělávání. Podle mého názoru je důležité zohlednit nejcitlivější skupiny. Jestliže se zaměřím na problém zajištění zdravých financí, tak se v rámci EU dají země rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří země, u kterých je patrný nárůst výdajů související se stárnutím populace a bude zde nutná konsolidace rozpočtů. Do druhé skupiny můžeme zařadit země s vysokými náklady způsobenými stárnutím populace a bude v nich tedy nutné provést strukturální reformy. Ve třetí skupině jsou zahrnuty státy, které s reformou došly nejdále, ale i v těchto zemích samozřejmě existuje riziko. Musím zde zdůraznit, že Česká
57
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=detailref&language=en &product=STRIND_EMPLOI&root=STRIND_EMPLOI/emploi/em011 58 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=160 59 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=160 60 Günter Verheugen: Evropa dělá vše pro hospodářský růst a zaměstnanost, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/speeches/060331_cs.htm 61 Günter Verheugen: Evropa dělá vše pro hospodářský růst a zaměstnanost, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/speeches/060331_cs.htm
23
republika je zařazována právě do první skupiny a to společně například s Kyprem, Řeckem, Portugalskem a Maďarskem. Naopak do třetí skupiny je zařazováno Dánsko, Finsko, Rakousko, Litva, Švédsko. Udržitelnost veřejných financí je opravdu důležitá. Odborníci tvrdí, že jestliže bude vyrovnaných rozpočtů dosaženo, dojde ke zvýšení průměrného poměru zadlužení EU k HDP z dnešních 63 % asi na 80 %. V opačném případě můžeme počítat se zvýšením až na 200 %. Zvýšení zaměstnanosti a to zejména u starších pracujících má samozřejmě pozitivní vliv na veřejné finance.62 V ČR již došlo v této oblasti k určitému pokroku, reforma veřejných financí právě probíhá, ale jelikož opatření byla přijata s účinností od 1.1.2008, není možné efekty nyní komentovat. Nyní se budu podrobněji věnovat českému trhu práce. Významným problémem českého trhu práce jsou dle mého názoru nepříliš ideální podmínky pro podnikání. Přestože dochází k pokroku v této oblasti, určité rezervy zde stále existují. Mělo by docházet ke snížení byrokracie a dalšímu snížení nemzdových nákladů. Podnikatelé pak nejsou motivováni k vytváření nových pracovních míst, jelikož je pro ně financování nových pracovních míst velmi náročné. Častá je v ČR práce „na černo“ a také zaměstnávání cizinců jako levnější pracovní síly. Podle mého názoru je tedy nutné se v České republice zaměřit na další zlepšování podmínek pro podnikání a zvyšování flexibility účastníků na trhu práce a také změnu kvalifikace řady z nich. 63 Dalším problémem českého trhu práce je územní mobilita zaměstnanců. Je nutné se vyrovnat především s dopravními náklady zaměstnanců, které v případě nižších příjmových skupin tvoří velkou část rozpočtu rodiny. Pozitivní je, že v ČR existují legislativní podmínky pro využití moderních forem pracovního poměru – myslím tím práci doma, práci na částečný pracovní úvazek, pružnou pracovní dobu. Na druhou stranu jsou podle mého názoru tyto formy ještě nedostatečně v českém prostředí využívány. Když už se s nimi někde setkáme, jedná se většinou o zahraniční společnosti. V souvislosti s legislativou musím také zmínit nový zákoník práce, který vstoupil v platnost 1.1.2007. Je jisté, že novelu Česká republika potřebovala, minulá právní úprava platila již od roku 1966, samozřejmě s řadou novelizací, které však výrazné změny nepřinesly.
62
Náklady na stárnutí populace: snížením schodků a reformou důchodového systému vytvoříme pro naše děti udržitelné podmínky, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/061016_cs.htm 63 Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem České republiky), Přístup z internetu: http://web2006.vlada.cz/files/eu/narodni_program_reforem_cz.pdf
24
Co přinesl nový zákoník práce? Změnil se jeho princip. Zatím platilo „Co zákoník práce nedovoluje, je zakázáno“, nyní platí „Co není zakázáno, je povoleno“. Podle mého názoru nepřináší zákoník práce moc nového, spíše některé problémy konzervuje. Zákoník práce obsahuje řadu dalších zákonů, které dosud byly samostatné (např. zákony upravující cestovní náhrady). Jako pozitivní změnu vidím možnost uzavřít dohodu o provedení práce na 150 hodin (dříve 100). Jinak ovšem vidím spíše negativa. Pro zaměstnance se rozhodně nezvyšuje pružnost při získání práce. Nedostatkem je např. skutečnost, že nedochází ke změně v právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je doba nejvýše 2 let hodně restriktivní. 64 Zaměstnavatelům se podnikání s novým zákoníkem prodražuje a navíc se výrazně posiluje moc odborů. Pro zaměstnavatele se zvyšují náklady zejména těmito opatřeními – platba náhrady mzdy po dobu prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, zrušení vedlejších pracovních poměrů, zvýšení příplatků za přesčasy, práci v noci a o víkendu.
Dalším
nedostatkem
je
zkrácení
výpovědní
doby
při
výpovědi
dané
zaměstnavatelem na 2 měsíce a současné zvýšení základního odstupného na 3 měsíce a celková doba, kdy zaměstnavatel platí zůstává stejná. Zmínila jsem, že se zvyšuje moc odborů. Podle nového zákoníku práce musí např. zaměstnavatel výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru projednat s odborovou organizací. Myslím, že nový zákoník práce rozhodně není krokem vpřed.65 Jako pozitivní změnu na českém trhu práce jsem viděla úpravu v oblasti sazby daně z příjmů FO (tedy snížení dvou nejnižších sazeb) a náhradu odčitatelných položek slevami na dani. Chtěla bych zde také vysvětlit důležitost těchto opatření. Hlavní příspěvek úprav byl podle mého názoru ve skutečnosti, že se lidem vyplatilo více pracovat. Nižší příjmové skupiny tak byly více motivovány k získání a udržení zaměstnání. V ČR se totiž potýkáme s problémem, že příliš štědré sociální dávky nemotivují občany k práci. Dalším řešením je také zavedení existenčního minima. Tímto jsem v podstatě chtěla říci, že je nutné snižovat zákonné nemzdové náklady práce. S reformou veřejných rozpočtů se nejnižší sazba opět zvýšila na 15 %. Efekty je nyní těžké hodnotit, jelikož nedošlo pouze ke změně daňové sazby, ale k významné změně celého daňového systému. Dle mého názoru však dojde ke zhoršení situace nižších příjmových vrstev. Od příštího roku navíc klesne sazba daně z příjmů na 12,5 %, ve skutečnosti se však o tuto sazbu nejedná, je mnohem vyšší vzhledem ke skutečnosti, že základem pro výpočty je superhrubá mzda. 64 65
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Komora.cz: Měsíčník Hospodářské komory České republiky, číslo 11/ročník 7 – listopad 2006
25
Od Evropské komise dostala Česká republika doporučení, že by měla jakou svou prioritu vnímat modernizaci politiky zaměstnanosti. V souvislosti s tímto bodem je nutné zajistit přístup uchazečů o zaměstnání k většímu množství informací o volných pracovních místech prostřednictvím internetu nebo také call-center.66 Kladně bych v tomto případě hodnotila Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je možné získat přehled o volných pracovních místech v celé České republice. Uchazeč si může také nechat zasílat zprávy o volných pozicích na e-mail.67 Řada lidí má tak možnost zajistit si zaměstnání bez častých návštěv úřadu práce a pracovníci úřadu se tak mohou více věnovat těžko umístitelným uchazečům. Nyní se dostávám k problému, že někteří uchazeči mají na trhu práce horší postavení. A chtěla bych začít u mladých lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podílí cca 6 %. U těchto lidí vidím problém především v nedostatečných praktických znalostech, chybí jim pracovní návyky a časté jsou také nedostatky v jazykových znalostech. U studentů VŠ je podle mého názoru zapotřebí získat praxi během studia, ovšem ne v každém oboru je to možné. Myslím, že je také vhodné již na nižších stupních škol upozorňovat žáky a jejich rodiče na studijní obory, ve kterých nejméně hrozí pozdější problém s uplatněním absolventa. Není to samozřejmě tak snadné. Existují rodiny, které se zajímají o situaci na trhu práce a mají přehled o profesích, které jsou na trhu žádány. Na druhou stranu většina rodin nemá takový přehled. Bylo by vhodné více informovat rodiče a žáky o aktuálních potřebách trhu práce. Jako vhodné vidím semináře připravované pracovníky úřadů práce nebo zaměstnanci firem, jejichž hlavní činností je zprostředkovávání zaměstnání. Další problémovou skupinou jsou ženy, ale myslím, že Česká republika není v tomto směru výjimkou. Největší rozdíl ve výdělcích mužů a žen je u vysokoškolsky vzdělaných osob. Výdělky žen dosahují asi jen 74 % výdělků mužů. 68 Problém ovšem není jen u výdělků, ale celkově u diskriminace žen na trhu práce. U žen se počítá s mateřstvím a nejsou tak pro zaměstnavatele tak atraktivní. Na druhou stranu existuje řešení. Například firma, ve které pracuji umožňuje ženám na mateřské dovolené práci z domu. Nutné je však podotknout, že pracuji v zahraniční firmě. Už jsem se dokonce doslechla o možnosti přinést dítě do práce a zaměstnavatel zajistí krátkodobou péči o dítě. Myslím si, že pokud je možné zavést výše uvedené možnosti v jedné firmě, tak to určitě půjde i v jiných společnostech, ale snaha není 66
Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem České republiky) – strana 29, Přístup z internetu: http://web2006.vlada.cz/files/eu/narodni_program_reforem_cz.pdf 67 http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno 68 Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem České republiky) – strana 31, Přístup z internetu: http://web2006.vlada.cz/files/eu/narodni_program_reforem_cz.pdf
26
dostatečná. Myslím si, že minulý vývoj určitý pokrok přinesl, ženám je umožněno při pobírání rodičovského příspěvku zvyšovat příjmy rodiny prostřednictvím výdělečné činnosti, na druhou stranu je to v praxi těžko realizovatelné. Pro dítě totiž musí zajistit požadovanou péči. Zde tedy vidím ještě značné rezervy. Nyní jsem nabídla pouze jednostranný pohled na problém diskriminace. Myslím, že je nutné se podívat na problematiku také z pohledu zaměstnavatele. Do každého zaměstnance musí firma zpočátku dost prostředků investovat a až po delší době začne zaměstnanec být pro podnik přínosem. Jestliže se zaměstnavatel rozhoduje mezi mladou ženou a mladým mužem se stejnými kvalitami, nemůžete se mu ani divit, že si často vybere právě muže. U ženy by se mu mohlo stát, že se po zaučení rozhodne mít dítě a zaměstnavatele tak čeká další hledání a další investice do nového zaměstnance. Na tomto místě bych chtěla ještě zmínit jednu problémovou skupinu na trhu práce České republiky a tu tvoří starší občané (nad 50 let). Na problém uplatnění starších občanů reaguje plán přípravy na stárnutí. Probíhá řada rekvalifikací, jejichž cílem je udržet stárnoucí občany v současném zaměstnání. Pozitivní je podle mého názoru možnost souběhu důchodových dávek a příjmů ze zaměstnání. Osobně musím říci, že jsem se s diskriminací této skupiny osob již v jedné firmě setkala a nepřipadá mi to vůbec šťastné. Každá firma by si měla uvědomit, že mladí lidé jsou flexibilní a lépe se učí, ale ti starší na druhou stranu mají zkušenosti, které mladý člověk nemá a ty jsou v praxi velice cenné. Pro vyšší názornost bych chtěla český trh práce charakterizovat prostřednictvím číselných charakteristik. Chtěla bych zde uvést míru zaměstnanosti v ČR ve 3. čtvrtletí roku 2007 – celková míra zaměstnanosti v tomto roce činila 66,3 %69 (pro muže 75,2 % a pro ženy 57,3 %). 70 Na tomto místě bych také pro větší názornost chtěla uvést změny v zaměstnanosti v ČR v porovnání s EU (25) od roku 1995 do roku 2005.
Tabulka 1: Změny v celkové míře zaměstnanosti v letech 1995-2005 Rok 1995 1996 ČR 4.6 0.9 EU25 0.6 Zdroj: Eurostat
1997 0.2 1.0
1998 -1.5 1.5
1999 -3.4 1.1
2000 -0.2 1.7
2001 0.5 1.1
2002 0.6 0.4
2003 -1.3 0.4
2004 0.3 0.8
2005 1.0 1.0
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=de tailref&language=en&product=STRIND_ECOBAC&root=STRIND_ECOBAC/ecobac/eb031
69
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ/lfsi/lfsi_emp&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=0 70 http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1996,45323734&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/lab our/employ/lfsi/lfsi_emp&language=en&product=EU_MASTER_labour_market&root=EU_MASTER_labour_market&scrollto=0
27
2006 1.7 1.6
Z uvedené tabulky je patrné zvyšování zaměstnanosti v České republice v letech 1995 1996 a následná ekonomická recese v letech 1998 – 1999, kdy je jasně patrné snižování zaměstnanosti v naší ekonomice. V následujících letech až do roku 2006 zaměstnanost kolísá oběma směry. Nezaměstnanost se v České republice v současné době nevyvíjí špatně a celkově je trh práce v dobré kondici – současný průměr ČR za třetí čtvrtletí roku 2007 je 5,2 %
71
dle
metodiky ILO, což je nejlepší výsledek za poslední čtyři roky. Pro výpočet obecné míry nezaměstnanosti je však používána jiná metodika než při výpočtu míry registrované nezaměstnanosti MPSV, podle které byl výsledek za 3. čtvrtletí roku 2007 6,3 %. 72 V současné době klesá nezaměstnanost a výrazně roste zaměstnanost. V ČR je vysoká poptávka po zaměstnancích, ale problémem je, že tato poptávka naráží na neodpovídající strukturu kvalifikační nabídky, ani adaptabilita domácí pracovní síly není dostatečná. Proto stále pozorujeme výrazný přírůstek zahraniční pracovní síly. Míra zaměstnanosti roste ve všech věkových skupinách, výjimku tvoří věková skupina 35-39, kde pozorujeme stagnaci, která je s největší pravděpodobností způsobena péčí o dítě v tomto věku. 73 Jak jsem uvedla v úvodu, v posledních letech se v ČR, ale i v dalších zemích mění postoj k politice zaměstnanosti a je patrný trend přesunu od pasivní politiky zaměstnanosti k aktivnímu přístupu řešení nezaměstnanosti a tomuto přístupu se budu věnovat v dalších částech mé diplomové práce.
71
Český statistický úřad, Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam110207.doc Český statistický úřad, Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam110207.doc 73 Makroekonomická predikce (leden 2008): http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html 72
28
3
Aktivní politika zaměstnanosti v České republice a kraji Vysočina v rámci státní politiky zaměstnanosti Jak jsem uvedla výše, budu se nyní podrobně zabývat aktivním přístupem k řešení
nezaměstnanosti v ČR a v kraji Vysočina. Ve čtvrté kapitole pak uvádím objem finančních prostředků, které jsou vynaloženy na APZ ze státního rozpočtu v rámci státní politiky zaměstnanosti. Vyjádření ze státního rozpočtu není úplně přesné. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti tvoří část sociálního pojištění, které v České republice platí zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby, které se přihlásí dobrovolně. Za některé skupiny osob platí sociální pojištění stát. Prostředky ze sociálního pojištění se využívají na výplatu nemocenských dávek, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. 74 V páté kapitole se věnuji doplňkovému zdroji, který představují finanční prostředky, které ČR získává z EU prostřednictvím ESF. 3.1
APZ v České republice Charakteristiku trhu práce v ČR jsem zařadila již do druhé kapitoly a zde ji již rozebírat
znovu nebudu. Zmíním zde důležité informace související s realizací APZ v ČR. Výchozím principem pro zaměření politiky zaměstnanosti je revidovaná Lisabonská strategie EU. Národní priority v oblasti zaměstnanosti jsou pak zachyceny v Národním Lisabonském programu 2005-2008, který jsem zmínila výše. Hlavním cílem aktivní politiky zaměstnanosti je zvýšení motivace a aktivace pro hledání, nalezení a udržení zaměstnání s výrazným zaměřením na oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti tak usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, o efektivní využití pracovních sil a také o zajištění práva občanů na zaměstnání. 75 Základním materiálem pro realizaci APZ jednotlivými úřady práce ČR jsou „Programy realizace aktivní politiky zaměstnanosti na rok
“. Ty jsou zpracovávány dle cílů APZ pro
konkrétní rok. 76 Státní správu v oblasti politiky zaměstnanosti vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. ÚP jsou orgány státní správy s právní subjektivitou, jejich nadřízeným orgánem je MPSV, přesněji Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV). Úřady práce zastřešují následující aktivity77:
74
http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/ http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz - vztahuje se ke všem jednotlivým aktivitám ÚP 76 http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz - vztahuje se ke všem jednotlivým aktivitám ÚP 77 http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz - vztahuje se ke všem jednotlivým aktivitám ÚP 75
29
sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky
poskytují občanům informace o možnostech získání pracovního uplatnění, o rekvalifikacích, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil
zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání
poskytují poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání, volbou povolání a rekvalifikací
vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci o volných pracovních místech a pracovních povoleních vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti
rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení
organizují rekvalifikaci uchazečů a zájemců o zaměstnání
hmotně podporují vytváření nových pracovních míst; podporují vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením
vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jejich rodinnými příslušníky
spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce, se zaměstnavateli při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, při organizačních a racionalizačních opatřeních, dále spolupracují s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy
kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stížnosti občanů
hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce 78 V roce 2007 měla být APZ zaměřena na:
skupiny nezaměstnaných - mladí do 25 let a absolventi VŠ do 2 let od ukončení studia, nesmí jim být více než 30 let – min. 25 % osob, které jsou podporovány nástroji APZ - osoby starší 50 let – min. 20 % osob, které jsou podporovány nástroji APZ 78
http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz - vztahuje se ke všem jednotlivým aktivitám ÚP
30
- dlouhodobě nezaměstnaní – min. 30 % osob podporovaných opatřeními APZ posílení spolupráce a komunikace se zaměstnavateli o možnostech řešení nezaměstnanosti v regionu upřednostňování tvorby chráněných pracovních míst na volném trhu v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením využití podpory z Evropského sociální fondu vytváření regionálních cílených programů k řešení nezaměstnanosti nástroje APZ – úřady práce měly nakládat s prostředky na APZ následovně: - 20 % na rekvalifikace, poradenské činnosti a pracovní rehabilitaci - 35 % na zřízení a vyhrazení společensky účelných pracovních míst - 25 % na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací - 10 % na vytvoření a provoz chráněných pracovních dílen a pracovních míst - 10 % ostatní79 Nástroje APZ nezahrnuji do textu diplomové práce, zmiňuji a charakterizuji je v Příloze č. 1. 3.2
APZ v kraji Vysočina Do této části zahrnu charakteristiku aktivní politiky zaměstnanosti v kraji Vysočina a
také vlastní charakteristiku kraje, aby si čtenář mohl názorněji představit situaci v kraji v oblasti trhu práce. Konkrétní nástroje APZ pak zpracovávám pro ÚP Jihlava, který je pověřeným úřadem práce v kraji Vysočina. 3.2.1 Charakteristika kraje Vysočina 80 Kraj Vysočina tvoří Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. S rozlohou 6 925,8 km2 se řadí na 5.místo v ČR a je vnitrozemským krajem. Pět okresů, které tvoří kraj Vysočina bylo k 1.1.2003 rozděleno na 704 samosprávných obcí. Největší Jihlava má 49 865 obyvatel a nejmenší Vysoká Lhota 23. K 1.1.2005 přešlo 25 obcí do Jihomoravského kraje. K 31.12 2005 byl počet obyvatel v kraji 510.767 osob. Od roku 2000 došlo k poklesu o 0,6 %, přirozený i migrační přírůstek byl tedy od roku 2000 záporný – v absolutním vyjádření došlo ke snížení počtu obyvatel o 2 975 osob. V budoucnu se v kraji neočekává příznivý demografický vývoj.
79
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1.pololetí 2007, Přístup z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1/Analyza0706.pdf 80 Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2006: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf
31
V rámci střední Evropy je poloha kraje poměrně exponovaná, kraj je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy. Ale vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu je poloha kraje průměrná až podprůměrná. V okrese Jihlava patří mezi největší zaměstnavatele průmyslový podnik společnosti Bosch s.r.o. Další významný zaměstnavatel je společnost Automotive Lightning. Ve Žďáru sehrává nejvýznamnější roli firma ŽĎAS. Jaderná elektrárna Dukovany je dominantním zaměstnavatelem v okrese Třebíč. Všechny zmíněné společnosti mají v kraji velký význam a ukončením činnosti některé z výše jmenovaných firem by došlo k významnému zhoršení situace na trhu práce. Zahraniční kapitálová účast ve firmách v kraji Vysočina je patrná především v průmyslové výrobě. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v roce 2000 v kraji 11.721 CZK81 a v roce 2005 16.294 CZK82. Kraj byl tak v roce 2006 až na 13. příčce žebříčku krajů srovnávaných podle nejvyšších průměrných mezd. Horší situace byla pouze v kraji Karlovarském a Olomouckém. Kraj Vysočina je atraktivní z hlediska celoročního turistického využití. V budoucnu se dá počítat s rozvojem turistiky a cestovního ruchu, vzhledem ke své tranzitní poloze je také dobře dostupný a nabízí řadu zajímavých míst. Na jeho území se nachází 2 z celkového počtu 7 památek ČR v UNESCO. 3.2.2 Situace v zaměstnanosti v kraji Vysočina Krajskou koordinací úřadů práce v kraji Vysočina je pověřen úřad práce v Jihlavě. V kraji je výrazně nejvyšší zájem o strojírenské profese (jedná se o strojírenské dělníky se základním vzděláním, pracovníky vyučené až k vysokoškolsky vzdělaným specialistům). Největší zájem o strojírenské profese je v okrese Jihlava, Pelhřimov a Havlíčkův Brod. V kraji je také zájem o textilní pracovníky a každoročně v jarních měsících roste zájem o pracovníky všech stavebních profesí, pracovníky v lesnictví a zemědělství. Na tomto místě uvádím dvě tabulky, první zahrnuje vývoj počtu zaměstnavatelů dle velikosti společnosti, která je dána počtem zaměstnanců a druhá zachycuje vývoj počtu hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání v kraji Vysočina.
81 82
Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2006: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2006: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf
32
Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k
Zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců Zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců Celkový počet zaměstnavatelů
31.12.2004
31.12.2005
31.12.2006
1 285
1 327
1 408
9 249
8 836
8 700
10 534
10 163
10 108
Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005 a 2006, Přístup z Internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1205.pdf / https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf
Tabulka 3: Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků 31.12.2005 Vzdělání Uchazeči
bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné SOU s výučním listem stř.nebo stř.odb.bez mat. i výuč.listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitu (bez vyučení) VOŠ bakalářské vzdělání VŠ Doktorské Celkem
Volná místa
31.12.2006 Uchaz./1 místo
Uchazeči
Volná místa
Uchaz./1 místo
21 4 514 13 395 11 053 227
1 584 1 1 929 7
21,0 7,7 13,0 395,0 11,9 32,4
10 4 199 12 365 9 514 195
45 1 203 2 5 2 168 9
0,2 3,5 6 73 4,4 21,7
677 1 086 3 893 189 77 644 25 22 814
18 38 196 12 2 124
37,6 28,6 19,9 15,8 38,5 5,2 0,0 11,9
540 990 3 395 187 88 542 23 20 060
30 88 421 17 1 108 0,0 4 097
18 11,3 8,1 11 88 5,0 0,0 4,9
1 913
Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2006, Přístup z Internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf
Z tabulky je patrné, že celkově došlo mezi roky 2005 a 2006 k výraznému nárůstu počtu volných pracovních míst a k poklesu ukazatele počet uchazečů/1 pracovní místo z 11,9 na 4,9. Na tomto místě se stručně věnuji vývoji nezaměstnanosti v kraji Vysočina a porovnávám ji se situací v ČR. K 30.6.2007 byla dle metodiky MPSV míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina 5,6 % 83, zatímco v ČR dosáhl tento ukazatel podle stejné metodiky hodnoty 6,3 %.84 V rámci ČR byl kraj Vysočina k 30.6.2007 na 7. místě. 85 Kraj Vysočina se potýká se sezónní nezaměstnaností – jedná se o dočasně propuštěné zaměstnance ze zemědělství, lesnictví, stavebnictví a služeb. Do této skupiny jsou zařazeni 83
Míra nezaměstnanosti podle nových krajů ČR od roku 2000-2007: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1 Míra nezaměstnanosti podle nových krajů ČR od roku 2000-2007: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1 85 Míra nezaměstnanosti podle nových krajů ČR od roku 2000-2007: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1 84
33
zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou, zaměstnanci dotovaní úřady práce v rámci APZ a také OSVČ. Častou příčinou zvyšující se nezaměstnanosti je také propouštění z důvodu organizačních změn. Občas docházelo také k likvidaci menších firem nebo restrukturalizaci počtu zaměstnanců u větších firem. Negativní jev je, že dochází k růstu průměrné délky evidence na úřadech práce v kraji. Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání byla k 31.12.2005 495 dní a k 31.12.2006 už to bylo 533 dní. U žen byl zaznamenán ve stejném období nárůst z 536 dnů na 593 dnů.86
Ráda bych také uvedla aktuální data. V kraji Vysočina dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v únoru 2008 hodnoty 5,7 % hodnota 7,3 %
88
87
, ve stejném měsíci minulého roku byla tato
. S nejvyšší mírou nezaměstnanosti se potýká okres Třebíč (8,5 % - únor
89
2008) , naopak nejnižší míru nezaměstnanosti v tomto období zaznamenal okres Pelhřimov (3,3 %).90 Míra nezaměstnanosti v ČR v únoru 2008 dosáhla hodnoty 5,9 %91, ve stejném měsíci minulého roku 7,7 %.92 Z údajů o míře registrované nezaměstnanosti je patrné, že trh práce je v současné době v dobré kondici a situace se zlepšuje. Dále uvádím tabulku, ve které uvádím počty vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ, které zde nebudu blíže charakterizovat, popis jednotlivých nástrojů je zachycen v Příloze č. 1. Tabulka 4: Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce Nástroj APZ VPP SÚMP zřízená a vyhrazená zaměstnavateli SÚMP zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené na OZP Cílené programy Celkem
2004 1 207 1 316 312 53 20 --2 908
2005 918 1 432 159 28 3 0 2 540
2006 1 095 1 460 238 115 7 83 2 998
Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005 a 2006, Přístup z Internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1205.pdf / https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf
86 87 88 89 90 91 92
Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 200ž: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf Informační Bulletin úřadů práce kraje Vysočina: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/bullet/ibkvunor2008.pdf Informační Bulletin úřadů práce kraje Vysočina: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/bullet/ibkvunor2008.pdf Informační Bulletin úřadů práce kraje Vysočina: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/bullet/ibkvunor2008.pdf Informační Bulletin úřadů práce kraje Vysočina: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/bullet/ibkvunor2008.pdf http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes
34
3.2.3 APZ v okrese Jihlava 93 Aby čtenář získal lepší představu o realizaci APZ v kraji Vysočina, vybrala jsem si okres Jihlava a na něm stručně ukazuji zaměření aktivní politiky zaměstnanosti. APZ v okrese Jihlava v roce 2006 byla zaměřena v souladu s Národním akčním plánem zaměstnanosti. Zvýšená pozornost byla věnována řešení situace krizových skupin na trhu práce: zdravotně postižených, mladých uchazečů o zaměstnání do 25 let a absolventů VŠ po dobu 2 let od úspěšného absolvování – nejdéle do 30 let věku, dlouhodobě nezaměstnaných, uchazečů bez kvalifikace a uchazečů nad 50 let věku.
Program APZ byl v roce 2006 zpracován do pěti programů: Nový start
program pro dospělé uchazeče nad 25 let a do 12 měsíců evidence
První příležitost
pro mladé uchazeče do 25 let a do 6 měsíců jejich evidence, zahrnováni jsou i absolventi
Nová šance
je zaměřen na dlouhodobě nezaměstnané uchazeče
Návrat
je určen pro uchazeče se zdravotním postižením
Senior
pro dospělé uchazeče nad 50 let
Schválený rozpočet na APZ činil v roce 2006 17.000 tis. CZK.94 Během roku docházelo k úpravám rozpočtu a k 31.12.2006 činil 20.448 tis.CZK.95 V rámci nástroje VPP bylo v roce 2006 vytvořeno 128 míst – o jedno pracovní místo méně než v roce 2005 – v následujícím členění: 25 12 27 26 38
Nová šance Návrat Senior První příležitost Nový start V případě SÚPM bylo obsazeno 241 uchazečů, v roce 2005 to bylo jen 181 uchazečů,
došlo tedy k růstu zájmu o tento nástroj, podrobné členění: 33 5 52
Nová šance Návrat Senior
93
Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jihlava, Přístup z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/jiokres1206.pdf všechna data uvedená v části 3.2.3 byly získána z této zprávy 94 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jihlava, Přístup z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/jiokres1206.pdf všechna data uvedená v části 3.2.3 byly získána z této zprávy 95 Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jihlava, Přístup z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/jiokres1206.pdf všechna data uvedená v části 3.2.3 byly získána z této zprávy
35
135 2 14
První příležitost Nový start SVČ Dalším nástrojem APZ jsou rekvalifikace a zde bylo zařazeno 645 uchazečů a zájemců
o zaměstnání, úspěšných pak bylo 531. V těchto číslech nejsou zahrnuti uchazeči a zájemci o zaměstnání, kteří absolvovali rekvalifikaci v rámci projektů podporovaných z ESF. Nejvíce rekvalifikací bylo zaměřeno na základní obsluhu PC. Dle informací získaných na úřadě práce v Jihlavě se začíná prosazovat trend snižování počtu rekvalifikací a programů, které by se zaměřovaly pouze na obsluhu PC.
36
4
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR a v kraji Vysočina V této kapitole uvádím výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR a v kraji Vysočina
v období 2004-2006. Výdaje uvádím ve členění na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti. 4.1
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2004-2006 v České republice V tabulce uvedené níže zachycuji výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR v letech 2004-
2006, uvádím celkový objem prostředků, ale také specifikuji objem prostředků vynakládaných na aktivní a pasivní formy politiky zaměstnanosti v letech 2004-2006. Z tabulky je patrné, že mezi roky 2004 a 2006 došlo k nárůstu podílu výdajů na APZ na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti z 33,53 % v roce 2004 na 37,32 % v roce 2006.
Tabulka 5: Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR 2004
2005
2006
SPZ (tis.Kč)
11 750 430
11 959 120
14 202 321
APZ (tis.Kč)
3 939 856
4 027 853
5 300 675
PPZ (tis.Kč)
7 030 047
7 046 845
7 307 521
podíl APZ na PZ
33,53 %
33,68 %
37,32 %
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje + vlastní výpočty
Dále uvádím přehled finančních prostředků vynakládaných na APZ v ČR v mil. EUR, abych zajistila srovnání s objemem prostředků, které ČR získala z ESF. Tabulka 6: Celkový objem finančních prostředků na APZ v České republice Výdaje na APZ (v tis.Kč)
Výdaje na APZ (v mil.EUR)
2004
3 939 856
156,22
2005
4 027 853
159,71
2006
5 300 675
210,18
Celkem
13 268 384
526,11
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje, přepočet měny ke dni 16.2.2008 – 25,22 CZK = 1 EUR
4.1.1 Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2007 96 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti dosáhly na MPSV a úřadech práce v 1.pololetí 2007 částky 2.222.282 tisíc CZK. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 narostly tyto výdaje o 145.177 tisíc CZK. 96
Veškeré informace a data, která uvádím v části 4.1.1 jsem získala z následujícího zdroje: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1.pololetí 2007, Přístup z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1/Analyza0706.pdf
37
Nejvíce prostředků nezaměstnanosti.
Nejvíce
na APZ bylo prostředků
bylo
směrováno použito
do
oblastí
v Ústeckém
s nejvyšší kraji
(19,8
mírou %),
v Moravskoslezském kraji (15,5 %) a v Jihomoravském kraji (10,3 %). Nyní blíže k uplatnění jednotlivých nástrojů APZ. Na rekvalifikace čerpaly úřady práce v 1.pololetí roku 2007 125.206 tisíc CZK. Nejvyšší účinnost byla zaznamenána u specifických rekvalifikací a také u rekvalifikací zaměřených na přípravu k podnikání. Průměrné náklady na jednoho účastníka rekvalifikačního kurzu byly 3.488 CZK (bez kurzů s nulovými náklady 8.745 CZK). Nízké náklady jsou způsobeny skutečností, že je možné se rekvalifikovat prostřednictvím evropských programů, které nejsou financovány úřady práce. V případě VPP bylo v 1.pololetí roku 2007 vytvořeno 9.344 pracovních míst a umístěno 9.520 uchazečů, je to menší číslo než v předchozím roce. Na tvorbu VPP bylo v tomto období vymezeno méně finančních prostředků, konkrétně 266.884 tisíc CZK. Dalším nástrojem jsou SÚPM, kde úřady práce přispěly ke zřízení 8.530 pracovních míst a umístily 9.009 uchazečů. Na tento nástroj bylo vyčerpáno 460.702 tisíc CZK (23,6 % z prostředků úřadů práce na APZ), toto je po projektech podporovaných z ESF nejvyšší podíl prostředků čerpaných úřady práce na APZ.
4.2
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2004-2006 v kraji Vysočina Na tomto místě bych chtěla uvést objem finančních prostředků vynakládaných na
politiku zaměstnanosti, ve členění na pasivní a aktivní formy, v kraji Vysočina. Z tabulky je zřetelně vidět, že mezi roky 2004 a 2005 a také mezi roky 2005 a 2006 došlo k nárůstu podílu výdajů na APZ na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti. Mezi roky 2004 a 2006 šlo o nárůst z 31 % na 35,8 %. Je tedy možné říci, že podíl výdajů na APZ na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti je v ČR vyšší než v kraji Vysočina, a to o 1,52 %. Pro kraj Vysočina zatím nebyly dostupné zprávy hodnotící trh práce v roce 2007 a proto uvádím pouze údaje za období 2004-2006. Tabulka 7: Výdaje na politiku zaměstnanosti v kraji Vysočina SPZ (tis.Kč)
2004 552 599
2005 532 012
2006 571 412
PPZ (tis.Kč)
380 326
358 166
366 717
APZ (tis.Kč)
172 581 31,00 %
173 846 32,7 %
204 696 35,8 %
podíl APZ na PZ
Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005 a 2006, Přístup z Internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1205.pdf https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf
38
5
Podpora rozvoje trhu práce prostřednictvím Evropského sociálního fondu v ČR
5.1
Program Phare Než se začnu věnovat strukturálním fondům Evropské unie, ráda bych se zmínila o
programu Phare, který představoval pomoc kandidátským zemím střední a východní Evropy před vstupem do EU. Program vznikl v roce 1989 původně na podporu Maďarska a Polska. Česká republika tento nástroj využívala od roku 1990. Původní zaměření bylo na přechod zemí k demokracii a tržní ekonomice, toto zaměření se postupem času měnilo. Byly podporovány projekty hospodářské a sociální soudržnosti s cílem zvýšit životní úroveň v nejchudších regionech. Výkonným orgánem byla Evropská komise společně s vládami příslušných zemí. Hlavním cílem byla pomoc kandidátským zemím ve splnění kritérií nutných pro přistoupení do EU, která byla stanovena na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993. Rozpočet programu byl na období 1989 až 2001 více než 480 mld. CZK. Roční rozpočet EU byl na období 2000-2006 cca 50 mld. CZK. 97
5.1.1 Phare v České republice Evropská komise s vládou ČR dohodla v roce 1995 dlouhodobý rámcový program grantů pro období 1995-1999 v hodnotě 11 mld. CZK. Na období 2000-2002 byly vymezeny pro ČR prostředky ve výši 7,6 mld. CZK. 98 Programy Phare mohly být spravovány buď na národní úrovni nebo centrálně Evropskou komisí: Národní decentralizované programy (80 %) - projekty realizované v jednotlivých zemích tvořily přibližně 4/5 rozpočtu. Mnohonárodní programy (20 %) – 28 mil. EUR - programy byly navrženy pro potřeby všech kandidátských zemí. 99 V rámci Národního programu Phare 2001 a 2002 byla realizována řada projektů hospodářské a sociální soudržnosti. Poslední možností využít prostředky programu Phare byl Národní program Phare 2003 – II.část, o kterém se stručně zmíním. Předvstupní program Phare byl po vstupu České republiky do EU nahrazen pomocí ze Strukturálních fondů a to zejména prostřednictvím operačních programů a jednotných programových dokumentů. 100 97
Program Phare: http://www.evropska-unie.cz/download/cz/informacni_listy/programy/Program_Phare.pdf Program Phare: http://www.evropska-unie.cz/download/cz/informacni_listy/programy/Program_Phare.pdf 99 Program Phare: http://www.evropska-unie.cz/download/cz/informacni_listy/programy/Program_Phare.pdf 100 Průvodce fondy Evropské unie, Přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pruvodce-fondy-eu 98
39
5.1.2 Program Phare 2003 Program Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů byl zahájen podpisem Finančního memoranda Národního programu Phare 2003 dne 15. října 2003. Finanční prostředky měly být vypláceny do 30. listopadu 2006 a k tomuto datu byl také program ukončen. V rámci programu byla realizována tři opatření, podrobněji se pak budu věnovat prvnímu z nich: Opatření 1.1 Posílení APZ Opatření 2.1 Integrace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením Opatření 3.4 Rozvoj dalšího vzdělávání101 5.1.2.1 Opatření 1.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti Cílem bylo, aby APZ byla schopna akceptovat veškeré závazky, které plynou z evropské politiky zaměstnanosti a implementace ESF. Dále mělo dojít k odstraňování bariér na trhu práce, zvyšování zaměstnatelnosti a měla být také poskytnuta pomoc uchazečům při hledání zaměstnání. Projekty byly zaměřeny především na nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací, ženy vracející se na trh práce a osoby předčasně končící školní docházku. Projekty zahrnovaly motivační, vzdělávací a poradenské aktivity pro cílové skupiny. Součástí byly také preventivní služby pro osoby, které by mohly být ohroženy předčasným ukončením školní docházky. V rámci tohoto opatření bylo realizováno 110 projektů a všechny aktivity musely být ukončeny k 31. červenci 2006. Proplaceno bylo celkem 10.063.623 EUR a bylo tak vyčerpáno 84,66 % alokovaných prostředků. 102
Žadatelé o podporu v rámci Opatření 1.1: mohli být veřejné, nestátní neziskové nebo soukromé právnické osoby, úřady práce, kraje, vysoké školy, vzdělávací instituce, organizace zastupující zaměstnavatele a zaměstnance, samosprávné úřady, specializované asociace a společnosti, soukromé podniky, museli mít sídlo v České republice. V případě, že měl žadatel sídlo v regionu NUTS II Praha, musel prokázat, že projekt je zaměřen na podporu cílového regionu. nesměli v projektu vystupovat jako prostředníci a museli za přípravu a řízení projektu zodpovídat, museli mít stabilní a dostatečný zdroj financí, který byl schopen zajistit kontinuitu fungování své organizace během realizace projektu a případně také projekt částečně 101 102
Program Phare 2003: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=15 Program Phare 2003: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=15
40
financovat. Žadatelé také museli mít zkušenosti a schopnosti pro řízení projektu v rozsahu předkládaném v návrhu projektu. 103 5.2
Strukturální fondy Evropské unie Od vstupu České republiky do Evropské unie se ČR otevřela možnost čerpat prostředky
ze strukturálních fondů EU. Strukturální fondy EU slouží jako nástroj pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Cílem této politiky je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a také snižování míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů.104 Chtěla bych zde zdůraznit, že se ve své práci věnuji především programovému období 2004-2006. Důvodem je skutečnost, že stále ještě neskončila řada projektů v programovém období 2004-2006 a projekty v novém programovém období ještě nezačaly. O novém období se tedy zmíním pouze na teoretické rovině a analytická část se bude zabývat pouze obdobím 2004-2006. Základním strategickým dokumentem pro získání prostředků ze Strukturálních fondů ve zkráceném programovém období 2004-2006 byl Národní rozvojový plán (NRP). Strategie NRP je dále rozvíjena prostřednictvím operačních programů. NRP ČR 2004-2006 schválila vláda na konci roku 2002 a již v březnu 2003 byl předložen Evropské komisi. Globální cíl NRP 2004-2006 byl „Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti“.105 Tento cíl znamená dosažení vyššího růstu než je průměrný růst EU a zlepšení konkurenčního postavení ČR v EU. Vedle globálního cíle zde bylo několik specifických cílů: posilování vnitřních faktorů a tím vytvoření podmínek pro růst ekonomiky zlepšení kvalifikace, mobility a konkurenceschopnosti pracovní síly při současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny osob přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí vyvážený rozvoj regionů 106 K dosažení výše uvedených specifických cílů měly přispět následující prioritní osy: posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb rozvoj dopravní infrastruktury rozvoj lidských zdrojů
103
http://www.mpsv.cz/cs/1142 Co jsou SF: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=6 105 Průvodce fondy Evropské unie, Přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pruvodce-fondy-eu 106 Průvodce fondy Evropské unie, Přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pruvodce-fondy-eu 104
41
ochrana a zkvalitňování životního prostředí rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství rozvoj cestovního ruchu 107 5.2.1 Strukturální fondy se zaměřením na ESF pro období 2004-2006 Strukturální fondy byly pro období 2004-2006 tvořeny čtyřmi fondy, podrobněji se věnuji pouze Evropskému sociálnímu fondu: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF-European Regional Development Fund) – je největším ze strukturálních fondů EU a patří mezi SF i na programové období 2007-2013 Evropský
zemědělský
podpůrný
a
garanční
fond
(EAGGF-European
Agricultural Guidance and Guarantee Fund) – od roku 2007 již nespadá pod strukturální fondy EU, financuje pouze aktivity společné zemědělské politiky Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG-Financial Instrument for Fisheries Guidance) – patřil mezi strukturální fondy pouze do roku 2006. V programovém období 2007-2013 již nespadá pod politiku hospodářské a sociální soudržnosti a je nahrazen Evropským rybářským fondem. Evropský sociální fond (ESF-European Social Fund)108 Na tomto místě bych se ráda zmínila o principu rozdělování pomoci ze SF. Regiony byly rozděleny dle své sociální a hospodářské úrovně na tři typy (tzv. cíle). V rámci těchto cílů byla stanovena pravidla pro čerpání prostředků z jednotlivých strukturálních fondů. Na tomto místě uvedu Cíle pro období 2004-2006. Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů – zaměřovala se na rozvojovou pomoc méně vyspělým regionům EU. Myslí se tím území, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP v Evropské unii. V rámci Cíle 1 bylo možné čerpat prostředky ze všech strukturálních fondů a příspěvek z nich mohl tvořit až 75 % veškerých uznatelných nákladů. Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací – podpora byla zaměřena na oblasti, které čelily strukturálním problémům z důvodu sociálních a hospodářských změn v sektoru průmyslu a služeb. Týkala se všech oblastí, které nespadaly pod Cíl 1. Tento Cíl by financován z prostředků ERDF, ESF, FIFG.
107 108
Průvodce fondy Evropské unie, Přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pruvodce-fondy-eu http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/pojmy-z-obdobi-2007-2013
42
Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání – podpora se zaměřovala na oblast lidských zdrojů. Jednalo se o pomoc členským státům v přizpůsobování se a modernizaci systémů vzdělávání a zaměstnanosti v oblastech, které nejsou pokryty Cílem 1. V tomto případě bylo možné čerpat prostředky pouze z ESF. Příspěvek mohl být maximálně 50 % uznatelných nákladů projektů. 109 Evropský sociální fond v ČR Evropský sociální fond je jedním ze strukturálních fondů, kterými Evropská unie podporuje Politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Prostřednictvím tohoto fondu se usiluje o eliminaci rozdílů v sociálním a ekonomickém postavení mezi jednotlivými regiony v rámci EU.110 Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. 111 Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programové období 2004-2006 činil 456,98 mil. EUR.
112
Pro čerpání těchto prostředků bylo nutné, aby každý členský stát
zpracoval programové dokumenty, které analyzují současný stav, vymezují prioritní oblasti podpory a způsob realizace pomoci. Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z tohoto fondu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dalšími partnery realizace jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, Nadace rozvoje občanské společnosti, Magistrát hlavního města Prahy, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy. 113 Evropský sociální fond podporuje:114
pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce
rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce
sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce
celoživotní vzdělávání
rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly
109
http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika/regionalni-politika-eu-2004-2006 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR – nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 111 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR – nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 112 Co je ESF: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 113 ESF, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz 114 ESF, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz 110
43
zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání
zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce
boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce Podpory z ESF mohou využít všechny organizace, které jsou zřízeny v souladu
s právním řádem a fyzické osoby, které jsou schopny předložit kvalitní projekty. Výzvu na předložení projektů vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je vhodné také upozornit na hlavní kritéria výběru. Je to soulad s prioritami jednotlivých projektů a dále je zde požadavek, že projekty musí respektovat principy rovných příležitostí, udržitelného rozvoje, informační společnosti a místních iniciativ. 5.2.1.1 Základní programy Evropského sociálního fondu v ČR (2004-2006) Programy, které umožnily čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů pro období 2004-2006 v České republice a hlavním městě Praze byly: •
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)
•
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (JPD3)
•
Program Iniciativy Společenství EQUAL
•
Společný regionální operační program (SROP) 115 Nyní uvedu tabulku, která ukazuje, jak jsou prostředky z ESF rozděleny mezi jednotlivé
programy a také podrobnější tabulky alokace prostředků z ESF podle jednotlivých let a v závěru tabulku alokace prostředků z národních zdrojů. V první z tabulek uvádím také přepočet na CZK, jelikož jsem stejnou operaci již v textu uvedla a bude tak zajištěna vyšší srovnatelnost. 116 Tabulka 8: Celkový objem finanční pomoci z ESF Podpora EU v mil. EUR
Podpora EU v mil. CZK
OP RLZ
318,82
8040,64
JPD3
58,80
1482,94
IS EQUAL
32,10
809,56
SROP
47,28
1192,40
Celkem z ESF
457,00
11525,54
Zdroj: Evropský sociální fond ČR: Co je ESF Přístup z Internetu: URL http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8, přepočet měny ke dni 16.2.2008
Na financování se podílí 25-50% státní rozpočet ČR v závislosti na jednotlivých opatřeních. 115 116
ESF, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz ESF, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz
44
Tabulka 9: Alokace prostředků z ESF – v EUR 2004
2005
2006
Celkem
OP RLZ
74 308 763
106 433 869
138 076 651
318 819 283
JPD3
19 211 006
19 595 226
19 987 131
58 793 363
EQUAL
7 618 158
10 698 543
13 784 228
32 100 929
Celkem
101 137 927
136 727 638
171 848 010
409 713 575
Zdroj: Evropský sociální fond ČR: Co je ESF, Přístup z Internetu: URL http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8
Tabulka 10: Alokace prostředků z národních zdrojů - státní rozpočet – v EUR 2004
2005
2006
Celkem
OP RLZ
24 148 941
34 588 992
44 872 299
103 610 232
JPD3
16 641 008
16 973 827
17 313 305
50 928 140
EQUAL
2 817 677
3 956 996
5 098 278
11 872 951
43 607 626
55 519 815
67 283 882
166 411 323
Celkem
Zdroj: Evropský sociální fond ČR: Co je ESF Přístup z Internetu: URL http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8
5.2.1.1.1 OP RLZ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů Program obsahuje popis a analýzu v oblasti lidských zdrojů a popisuje vazbu na české národní a evropské strategické dokumenty. OP RLZ zahrnuje čtyři klíčové priority a deset opatření, která souvisí s oblastí zaměstnatelnosti a zahrnují také problematiku integrace skupin ohrožených sociálním vyloučením, rovných příležitostí pro muže a ženy, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek.
117
V Příloze č. 2 uvádím strukturu priorit a opatření v rámci
programu OP RLZ. Ve své práci se potom zabývám pouze Prioritou 1 (Aktivní politika zaměstnanosti) a v textu uvádím také tabulku s přehledem finančních alokací OP RLZ.
Tabulka č. 11: Přehled finančních alokací OP RLZ (EUR) Priority / Opatření
EU (ESF)
SR (MPSV)
Celkem
1. Aktivní politika zaměstnanosti 1.1 Posílení APZ při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání 1.2 Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti 2. Sociální integrace a rovnost příležitostí 2.1 Integrace spec. skup. obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí
102 601 841 85 819 020
34 200 614 28 606 340
136 802 455 114 425 360
16 782 821
5 594 274
22 377 095
42 750 768
11 587 391
54 338 159
31 954 387
7 988 597
39 942 984
117
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR – nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
45
2.2 Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb 3. Rozvoj celoživotního učení 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání 4. Adaptabilita a podnikání 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 4.2 Specifické vzdělávání 5. Technická pomoc Celkem
7 608 187
2 536 062
10 144 249
3 188 194
1 062 732
4 250 926
107 731 934 54 778 951
35 910 646 18 259 651
143 642 580 73 038 602
18 259 649
6 086 550
24 346 199
34 693 334
11 564 445
46 257 779
50 518 365 29 215 440
16 839 456 9 738 480
67 357 821 38 953 920
21 302 925 15 216 375 318 819 283
7 100 976 5 072 125 103 610 232
28 403 901 20 288 500 422 429 515
Zdroj: Průvodce fondy Evropské unie, Přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pruvodce-fondyeu
Globálním cílem bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. V OP RLZ byly vedle řešení problematiky lidských zdrojů uplatňovány čtyři průřezové politiky celospolečenského významu, mluví se o tzv. horizontálních tématech. Došlo tak k propojení všech specifických i globálních cílů napříč celým programem. Jedná se o rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a podporu místním iniciativám. Jako ŘO bylo určeno MPSV a ZS byly pro jednotlivá opatření Správa služeb zaměstnanosti MPSV (SSZ), MŠMT a NROS. Jako další článek bych chtěla uvést Konečné příjemce (KP), u nichž se pomoc z ESF realizuje a ti jsou také klíčovým kontaktem pro Konečné uživatele (KU), neboli finální příjemce pomoci. Pomoc mohla být zaměřena na jednotlivce i na organizace a instituce a žádat o pomoc mohly jak podnikatelské tak nepodnikatelské subjekty.118 Žádost o projekt Žádost musela být předkládána prostřednictvím elektronického formuláře a také v tištěné podobě (3 kopie). Měla být vyplněna srozumitelně, pečlivě a vždy v českém jazyce. Nebyly přijímány žádosti vyplněné ručně. 118
Co je OP RLZ: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403
46
Součástí žádosti byly také přílohy: doklad o právní subjektivitě žadatele, prohlášení o bezdlužnosti vůči veřejné správě a zdravotním pojišťovnám, prohlášení každého partnera o partnerství, prohlášení malých a středních podniků o jejich velikosti, přehled ekonomické a finanční situace žadatele, který je podnikatelským subjektem. V některých případech mohly být vyžádány i jiné přílohy. U jednotlivých výzev mohlo být uvedeno, že žádosti musí být odevzdány v určitém termínu nebo byly žádosti přijímány průběžně. Žádosti musely být doručovány Konečným příjemcům, nejasnosti bylo samozřejmě možné konzultovat s pracovníky Konečného příjemce. 119 5.2.1.1.1.1 Priorita 1 – Aktivní politika zaměstnanosti120 / 121 Cílem této priority bylo rychlé začlenění nezaměstnaných osob na trh práce a zahrnuty byly také aktivity v oblasti předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Důraz zde byl kladen na individuální přístup a také na preventivní opatření. Nyní k jednotlivým opatřením: Opatření 1.1 – Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Opatření mělo sloužit jako doplněk ke státní aktivní politice zaměstnanosti. Cílovými skupinami byli především uchazeči o zaměstnání, zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností a osoby dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. V rámci tohoto opatření byly realizovány následující aktivity: různé formy vzdělávání, poradenství, zprostředkování, rekvalifikace, podpora vytváření nových pracovních míst a opatření na získání a udržení zaměstnání. Zprostředkujícím subjektem byla Správa služeb zaměstnanosti – Odbor pro implementaci programů ESF. Konečnými příjemci (KP) byly úřady práce pověřené krajskou působností. V Opatření 1.1 byly realizovány a jsou dokončovány dva druhy projektů: grantové projekty (35 % celkové alokované částky na Op.1.1) národní projekty (65 % celkové alokované částky na Op.1.1) 122
119
Jak podat projekt: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=424 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR – nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 121 Průvodce fondy Evropské unie, Přístup z internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/rps/pruvodce-fondy-eu 120
122
Výroční zpráva OP RLZ za rok 2006
- Zprava_2006.pdf, Přístup z Internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=407 47
Grantové projekty byly předkládány v rámci nadregionálního grantového schématu Podpora aktivní politiky zaměstnanosti, u kterého byl Konečným příjemcem odbor trhu práce MPSV a regionálních grantových schémat, kde konečným příjemcem byly pověřené úřady práce. Mezi nejčastější žadatele patřily vzdělávací a poradenské instituce, nestátní neziskové organizace, školy a obce. V případě Národních projektů byly KP pověřené úřady práce. Tyto projekty slouží k posílení APZ a cílem je odstraňování bariér na trhu práce, poskytnutí pomoci při hledání zaměstnání, rozšiřování souboru nástrojů veřejných služeb zaměstnanosti pro práci s klienty. 123
5.2.2 Strukturální fondy se zaměřením na ESF pro období 2007-2013 Na tomto místě bych ráda zmínila fondy EU, ze kterých je možné čerpat finanční prostředky v období 2007-2013 a také Cíle tohoto období. Strukturální fondy pro období 2007-2013 tvoří následující 2 fondy: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF-European Regional Development Fund) Evropský sociální fond (ESF-European Social Fund) 124 Navíc bych zde chtěla zmínit Fond soudržnosti, který nepatří mezi strukturální fondy a je určený na podporu rozvoje nejen regionů, ale celých chudších států. Podporovány jsou investiční projekty, ale tato podpora je zaměřena jen na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice, silnice I. třídy, vodní a říční doprava, železniční doprava, letecká doprava), dále je podporována ochrana životního prostředí. 125
Cíle pro období 2007-2013: Cíl konvergence – podpora má být zaměřena na rozvoj regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru stejného ukazatele pro EU. Podpora je poskytována z ESF a ERDF a v České republice se týká všech regionů soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy. Cíl bude realizován prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – týká se regionů, které nespadají pod Cíl konvergence, u nás pouze pro hl.m.Prahu. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF.
123
Výroční zpráva OP RLZ za rok 2006 - Zprava_2006.pdf (strana 22, 24), Přístup z Internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=407 124 http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika 125 Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ (strana 13): http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf
48
Cíl evropská územní spolupráce – souvisí s podporou přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Vztahuje se na regiony na úrovni NUTS III a podpora je poskytována pouze z ERDF, v České republice pod něj spadají všechny regiony. 126/127 5.2.2.1 Základní programy Evropského sociálního fondu v ČR (2007-2013) Výhodou v novém programovém období je, že existují už určité zkušenosti z předchozího programového období a že byly také vytyčeny problémové body, které by v nadcházejícím období měly být eliminovány. Dle zprávy MPSV jsou to následující problémy: pomalý rozběh programů vyplývající z nezkušenosti jak předkladatelů projektů tak i administrátorů programu – tento bod je poměrně pochopitelný, jednalo se opravdu o nový a vyvíjející se proces a předpokládám, že dojde v novém období ke zlepšení Monitorovací systém Strukturálních fondů (MSSF) – monitorování je nutné k zajištění efektivního nastavení a následné implementace programů a projektů. MSSF v ČR není uživatelsky moc dobře nastaven a hrozí zde rizika v nadcházejícím období (přenos dat mezi jednotlivými úrovněmi monitorovacího informačního systému, personální zajištění procesu, nepřesnosti a nejasnosti v definicích indikátorů, nastavení a agregování indikátorů a jejich naplňování). Nejvážnějším problémem je nastavení indikátorů a následně potom naplňování. V programovém období 2007-2013 by systém neměl plnit pouze archivační roli, ale měl by plnit také funkci informačního manažerského systému, který bude použitelný pro strategické plánování. nedostatečná kvalita předkládaných projektů – nižší kvalita se objevuje dle zprávy ministerstva spíše u menších předkladatelů. Problémem bylo, že se předkladatelé nesnažili plnit potřeby cílových skupin. Řada předkladatelů se spíše snažila získat prostředky na vybavení. nedostatečná kapacita implementačních struktur – zde se jedná především o nedostatečnou personální kapacitu, dalším problémem zde jsou vysoké nároky na odbornost
pracovníků.
V období
2004-2006
tak
docházelo
ke
zpožďování
jednotlivých projektů a problémem byla také fluktuace zaměstnanců úřadů práce. Na nadcházející programové období se počítá se zkvalitněním profesního vzdělávání pracovníků ÚP a také se zavedením metod plánování a řízení lidských zdrojů. Mělo by
126 127
http://www.strukturalni-fondy.cz/operacni-programy-2007-2013 Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ (strana 16): http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf
49
dojít ke zjednodušení implementační struktury a měl by být vyhlašován optimální počet grantových schémat. V programovém období 2004-2006 byl jejich počet neúměrně vysoký. nesoulad mezi národními programy a programy ESF – dle zprávy MPSV si národní programy a programy ESF spíše konkurují, místo aby se doplňovaly. Existují zde oblasti intervence, které financují podobné aktivity odděleně. 128
V této části práce uvádím programy, které jsou připravovány na období 2007-2013 v Praze a České republice. Jedná se o: Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost Operační program Vzdělávání Operační program Praha Adaptabilita. Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost by mělo řídit Ministerstvo práce a sociálních věcí. O operační program Vzdělávání se bude starat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Třetí program se vztahuje pouze na Prahu a bude v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy. 129 5.2.2.1.1 OP LZZ - Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost Strategie OP LZZ vychází především ze strategie obsažené v Národním strategickém referenčním rámci a respektuje základní strategické dokumenty vlády ČR, zohledněny jsou také relevantní dokumenty EU. 130 5.2.2.1.1.1 Cíle OP LZZ Globálním cílem je „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“.131 Vedle globálního cíle je zde řada specifických cílů: 1. zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů 2. zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti 3. posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených 4. posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb 5. zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti
132
128
ESF, OP LZZ-Final.pdf (strana 71), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 ESF, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz 130 ESF, OP LZZ-Final.pdf (strana 79), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 131 ESF, OP LZZ-Final.pdf (strana 79-80), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 132 ESF, OP LZZ-Final.pdf (strana 79-80), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 129
50
Specifické cíle pak budou realizovány prostřednictvím prioritních os. Struktura věcných prioritních os OP Lidské zdroje a zaměstnanost je následující: Prioritní osa 1
Adaptabilita (Konvergence) - prostřednictvím této prioritní osy je realizován
specifický
cíl
Zvýšení
adaptability zaměstnanců
a
zaměstnavatelů Prioritní osa 2a
Aktivní politiky trhu práce (Konvergence) - slouží k realizaci cíle Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti
Prioritní osa 2b
Aktivní politiky trhu práce (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) - slouží také k realizaci specifického cíle Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti
Prioritní osa 3
Sociální integrace a rovné příležitosti (Konvergence) - touto prioritní osou je naplňován specifický cíl Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením
Prioritní osa 4a
Veřejná správa a veřejné služby (Konvergence) – tato prioritní osa se váže na specifický cíl Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb
Prioritní osa 4b
Veřejná správa a veřejné služby (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) – i zde je vazba na specifický cíl Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb
Prioritní osa 5a
Mezinárodní spolupráce (Konvergence)
Prioritní osa 5b
Mezinárodní spolupráce (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) – slouží k naplnění cíle Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti
Prioritní osy 6a a 6b Technická pomoc – jsou zaměřeny na podporu řízení a implementace operačního programu 133 5.2.2.1.1.2 Typy projektů A) Individuální projekty (IP) Regionální/národní invidividuální projekty – jsou předkládány z úrovně příslušných krajů a mají jasně stanovený regionální rámec, zaměřují se především na jednotlivce. Projekty musí splnit kritérium přidané hodnoty, musí tedy rozšířit stávající nástroje APZ, rozšířit okruh cílových skupin nebo zvýšit počet klientů služeb.
133
ESF, PD_OP LZZ_leden2008.pdf (strana 81), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507
51
Systémové individuální projekty – založeny na přímém přidělení prostředků programu na rozvoj národních politik a programů, na rozšíření kvality a kvantity nabídky veřejných služeb, na zefektivnění stávajících systémů nebo vytvoření systémů nových. 134
B) Grantové projekty (GP) Regionální grantové projekty – jsou určeny pro cílové skupiny v rámci jednoho kraje. Realizátor může mít sídlo kdekoli na území ČR, ale aktivity by měly být v rozhodující míře uskutečňovány v regionu, pro který byla podávána žádost. Aktivity realizované v jiném regionu musí být vysvětleny. Účastníci projektu musí mít v daném regionu trvalý pobyt nebo zde musí být zaměstnáni. Pokud by cílovou skupinou byla organizace, musí mít v regionu sídlo. Nadregionální grantové projekty – tyto projekty jsou určeny pro cílové skupiny z dvou nebo více krajů. Realizátor opět může mít sídlo kdekoli na území ČR a také aktivity mohou být realizovány kdekoli na území ČR. 135 5.2.2.1.1.3 Finanční rámec Celková částka finanční podpory, která je k dispozici pro OP LZZ činí 2.157 mil. EUR.136 Z této částky představuje pomoc ESF 1.837 mil. EUR137. Objem prostředků je tak na toto období vyšší než v období 2004-2006. Je samozřejmě nutné zohlednit délku období. Ve zkráceném období se částka 457 mil. EUR138 týkala tří let a v tomto období je to sedm let. Musíme také zohlednit vývoj směnného kurzu eura a české koruny, který ovlivňuje výši částky, kterou obdržíme v českých korunách. Podpora v rámci OP LZZ bude poskytována z prostředků ESF a veřejných prostředků ČR – ze státního rozpočtu, z kapitol MPSV, MV, MPO, MZdr., případně také z rozpočtu krajů a obcí. Přímá podpora se bude určovat jako podíl na celkových uznatelných výdajích projektů, tato podpora může dosáhnout až 100 % celkových uznatelných výdajů projektu. Ke krácení dochází pouze v případě veřejné podpory a při poskytování příspěvku na mzdy. 139
134
Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ (strana 29-30):
http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf 135
Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ (strana 29-30):
http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf 136
Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ (strana 18):
http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf 137
Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ (strana 18): http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf 138 Co je ESF: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 139 ESF, PD_OP LZZ_leden2008.pdf (strana 101), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507
52
Výše příspěvku ze Strukturálních fondů vychází z čl. 53 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a jeho výše je stanovena na 85 % z celkových veřejných výdajů, 15 % je doplněno z národních veřejných zdrojů.140 5.2.2.1.1.4 Provádění plateb V projektech OP LZZ bude obecně použit mechanismus zálohových plateb. Pro grantové projekty může být příjemci vyplacena první záloha do výše 20 % způsobilých výdajů projektu. Druhá zálohová platba obvykle dosahuje také 20 % - přesnou výši stanoví poskytovatel podpory. Pro případ individuálních projektů se vyplácí zálohová platba ve výši 5-10 % způsobilých výdajů projektu. Průběžné platby budou vypláceny na základě „Žádostí o platbu.“ K žádosti musí příjemce předložit monitorovací zprávu, která zachycuje plnění věcných a finančních ukazatelů. Počet průběžných plateb se bude řídit délkou trvání projektu a také dle jeho charakteru. Po schválení závěrečné zprávy se příjemci vyplácí závěrečná platba. 141
140 141
ESF, PD_OP LZZ_leden2008.pdf (strana 101), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 ESF, PD_OP LZZ_leden2008.pdf (strana 104), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507
53
6
ESF v kraji Vysočina Jak jsem již uvedla ve třetí kapitole, pověřeným úřadem práce pro kraj Vysočina je Úřad
práce v Jihlavě a ten byl také KP vybraných opatření Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). Na ÚP v Jihlavě bylo zřízeno oddělení implementace projektů ESF, které mimo jiné: řídí a koordinuje implementaci ESF na úrovni koordinačního úřadu práce v kraji Vysočina zabezpečuje proces administrace grantových schémat zajišťuje podporu projektů realizovaných v kraji prostřednictvím poradenství pro předkladatele projektů spolupracuje s obcemi, zaměstnavateli a dalšími skupinami, které se zabývají přípravou projektů financovaných ze Strukturálních fondů EU. 142
6.1
OP RLZ v kraji Vysočina Během programového období 2004-2006 byly prostřednictvím ÚP v Jihlavě realizovány
projekty v následujících Opatřeních : Opatření 1.1: Posílení APZ při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Opatření 2.1: Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Opatření 4.1: Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti 143 Projekty financované z ESF mohou být realizovány dvěma způsoby, může se jednat o grantové nebo národní projekty. 144 V dalším textu tyto projekty blíže charakterizuji a uvádím hlavní rozdíly mezi nimi. 6.1.1 Grantové projekty Jedná se o projekty v rámci grantových schémat na základě výzvy k podávání žádostí. Grantové projekty slouží k doplnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti. V kraji Vysočina byla těmito projekty realizována v programovém období 2004-2006 Opatření 1.1 a 4.1 OP RLZ. V dalším textu se podrobněji věnuji pouze Opatření 1.1.
142
https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz 144 https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 143
54
Výzvy vyhlášené ÚP v Jihlavě: Opatření 1.1 OP RLZ – 1. výzva (bylo přijato 12 žádostí a vybráno bylo 5 projektů k financování, realizace všech pěti projektů již byla ukončena) Opatření 4.1 OP RLZ – 1. výzva (přijato bylo 17 žádostí a vybráno bylo 9 projektů k financování, realizace všech 9 projektů byla ukončena) Opatření 1.1 OP RLZ – 2. výzva (z 25 žádostí bylo přijato 6 projektů k financování, u této výzvy došlo dodatečně k navýšení prostředků a mohly být přiděleny prostředky na projekty ze zásobníku – došlo k podpisu dalších čtyř smluv, ukončeny byly zatím pouze 2 projekty) Opatření 4.1 OP RLZ – 2. výzva (z 33 žádostí bylo realizováno 15 projektů, ukončeny byly 4 projekty) Opatření 1.1 OP RLZ – 3. výzva (bylo přijato 9 žádostí a 5 z nich bylo schváleno k realizaci, pro nedostatek finančních prostředků byl nakonec jeden projekt přeřazen do zásobníku, do dubna 2008 nebyl žádný projekt ukončen) 145 6.1.1.1 Grantové projekty postup 146 V této části využiji především informací, které jsem získala na ÚP v Jihlavě. Každý subjekt, který chtěl žádat o poskytnutí finančních prostředků z ESF v rámci grantových schémat musel nejprve vyplnit žádost, která je ke stažení na www.esfcr.cz. Jedná se o formulář Žádosti o finanční podporu z OP RLZ. Poté probíhala kontrola formální správnosti ze strany ÚP v Jihlavě, po které byly žádosti předány hodnotitelům. Na každý projekt byli hodnotitelé dva a hodnocení prováděli nezávisle na sobě. Maximálně mohl každý přidělit 100 bodů a minimální počet bodů pro akceptování projektu byl 65. Pokud byla odchylka mezi hodnoceními vyšší než 20 bodů, pak následovalo hodnocení třetí osobou, ale v praxi se to nikdy nestalo. Hodnotile má ÚP své, ale mohou se přihlásit i další. Jejich odměna se pohybuje v rozmezí 2.-3.000 CZK za jeden projekt. Pokud projekt hodnocením neprošel, nebylo možné jej upravit, ale musel být připraven projekt nový. Při hodnocení se brala v úvahu také oblast, které se měl projekt týkat. Cílem bylo, aby se omezil počet projektů, které se zabývají výhradně zvyšováním počítačové gramotnosti. Dalším krokem bylo předání žádostí hodnotící komisi, zde se projekty seřadily dle přidělených bodů a pokud nebylo navrženo krácení, byla jim přidělena požadovaná částka. Mohlo se tak stát, že na některé projekty, které prošly hodnocením nezůstaly prostředky a tyto projekty pak byly přesunuty do zásobníku. Pokud někdo odstoupil, byly realizovány projekty
145 146
https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008
55
ze zásobníku. K realizaci mohlo dojít také v případě, že byly navýšeny prostředky pro konkrétní výzvu, v jednom případě se to stalo. Po výše uvedeném procesu docházelo k podpisu dohod o poskytnutí příspěvku a realizátorům byla vyplacena záloha ve výši 10, 15 nebo 20 %. 75 % prostředků bylo z ESF a 25 % z národních zdrojů. V průběhu tří měsíců po podpisu dohody probíhalo monitorovací období, které sloužilo pro přípravu monitorovací zprávy. Musím se také zmínit o proplácení nákladů, vždy bylo nutné připravit Žádost o platbu a připojit doklady, nově se neposílají doklady do 5.000 CZK. Žadateli mohly být také firmy se sídlem mimo kraj Vysočina, ale aktivity musely být realizovány na území kraje. Realizátor měl vždy povinnost publicity projektu, vždy musel používat logo ESF s vlajkou, ostatní aktivity se řídily velikostí rozpočtu. Uchazečem o účast v projektu mohly být pouze osoby s trvalým pobytem na území kraje. Cílové skupiny však nebyly vždy stejné. Mohli to být i zájemci o zaměstnáni, tedy ti, kteří jsou zaměstnáni, ale hledají novou práci, protože ví, že o současné zaměstnání přijdou nebo patří mezi ohrožené skupiny. Tito lidé však neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na začátku projektu vždy podepisoval realizátor s účastníkem dohodu a seznam účastníků poslal na ÚP. Programy bývají většinou ukončeny certifikátem. Nutné je podotknout, že se projekty potýkaly a potýkají s velkým počtem odpadlíků a jsou to většinou dlouhodobě nezaměstnaní. 6.1.1.2 Charakteristika konkrétních projektů 6.1.1.2.1 Opatření 1.1 OP RLZ - 1. výzva Podané ruce (CZ.04.1.03/1.1.10.1/0008): Žadatelem byla společnost CC Systems a.s. Cílovou skupinou projektu byly osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a uchazeči o zaměstnání se zvláštní pozorností na osoby starší 50-ti let s nižším stupněm vzdělání. Každý účastník měl přiděleného asistenta a ten s ním navštěvoval potencionální zaměstnavatele. Projekt byl zaměřen na zvýšení kvalifikace v oboru pracovník sociální péče. Projekt zahrnoval následující kurzy: kurz „Růst osobní efektivity“ s prvky bilanční diagnostiky kurz „Základy obsluhy PC“ kurz „Pracovník sociální péče se zaměřením na osobní asistenci“
56
V projektu mělo být původně 189 účastníků, toto číslo bylo navýšeno na 204 a nakonec bylo dodatkem sníženo na hodnotu 153. Zde bych chtěla upozornit na skutečnost, že číslo 153 je nakumulovaná hodnota ze všech tří kurzů projektu. 147
Stručný obsah: Získání základních znalostí práce na PC, zvýšení kvalifikace v oboru pracovník sociální péče. Pracovní uplatnění pro znevýhodněnou cílovou skupinu – osoby starší 50-ti let, s nižším stupněm vzdělání, dlouhodobě nezaměstnaní. Bylo naplánováno a vybráno 51 osob, které prošly třemi aktivitami – původně byly plánovány čtyři. 4-měsíční praxe v sociálních ústavech, zařízeních, v zařízení charity a NNO. Účastníci získali znalosti o rozsahu a náplni sociálních služeb, o domácí péči, práci se zrakově, sluchově a tělesně postiženými občany, práci se seniory. Rekvalifikační část skončila 31.5.2006. Poté se pouze evidují obsazená dotovaná místa. V současné době jich je zaevidováno pět, tak jak bylo nastaveno v původním záměru projektu. Dne 29.5.2007 byla podána žádost o změnu projektu týkající se rozsahu výuky odborného kurzu „Pracovník sociální péče se zaměřením na osobní asistenci.“ Tato žádost byla schválena Dodatkem dne 4.6.2007 a to z důvodu, že od 1.1.2007 platí nový zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který přesně stanovuje kvalifikační předpoklady pro pracovníky v sociálních službách. Kurz, který účastníci projektu původně absolvovali, neodpovídá tomuto zákonu. V současné době je zaměstnáno celkem 21 účastníků projektu, kteří musí doložit kvalifikaci dle nového zákona. Tato doplňující výuka nad rámec stanoveného projektu umožnila účastníkům obdržet Osvědčení tak, jak požaduje současná legislativa. 148
Požadovaná výše podpory byla 5.350.005,00 CZK a schválená výše podpory 4.191.547,00
CZK.
Celkové
náklady
projektu
dosáhly
částky
4.541.797
CZK,
spolufinancování tak činilo 350.250 CZK. Počet získaných bodů v rámci hodnocení byl 67. 149
147
Závěrečné shrnutí grantového projektu – Podané ruce (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě) Závěrečné shrnutí grantového projektu – Podané ruce (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě) 149 Závěrečné shrnutí grantového projektu – Podané ruce (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě) 148
57
Rekvalifikační program regionu Vysočina se zaměřením na obslužnost CNC strojů ve výrobě (CZ.04.1.03/1.1.10.1/0012): Žadatelem byla společnost Bosch Diesel s.r.o. Jihlava a projekt byl zaměřen na obslužnost CNC strojů. Partner projektu byla Střední škola technická Jihlava, která je držitelem akreditace vydané MŠMT pro provádění rekvalifikace na obslužnost CNC strojů. 150
Průběh realizace projektu: Všechny klíčové aktivity plánované pro projekt a způsob jejich realizace proběhly v plném rozsahu a odpovídají projektu. Pro úspěšné splnění klíčových aktivit byla důležitá důkladná příprava náplně jednotlivých aktivit ze strany žadatele i partnera projektu ještě před vlastním zahájením projektu. Následkem dobré spolupráce v přípravné fázi projektu nebylo nutné provádět podstatné změny v průběhu projektu. Žadatel i partner projektu vše řešili operativně. 151
Dosažené cíle projektu: Posílení APZ kraje Vysočina formou zaměstnání uchazečů a zájemců o zaměstnání a podpora profesního vzdělávání formou rekvalifikace. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání z regionu Vysočina: účastníci rekvalifikace získali praktické i teoretické znalosti a dovednosti potřebné k obslužnosti CNC strojů. Cílová skupina: účastníky rekvalifikace byli uchazeči i zájemci o zaměstnání, muži i ženy, ženy pečující o dítě do věku 15 let, osoby starší padesáti let, osoby vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání i déle než 6 měsíců. Vytvoření podporovaných pracovních míst: z plánovaného počtu 48 podporovaných pracovních míst vytvořených v rámci projektu bylo dosaženo počtu 43 podporovaných pracovních míst. Mimo rámec projektu vytvořila firma 6 nepodporovaných pracovních míst a zaměstnala tak 6 úspěšných absolventů rekvalifikace. Jednalo se o pracovní pozice montážní dělník, montážní dělní repase čerpadel a obsluha obráběcích strojů.
150
Závěrečné shrnutí grantového projektu: Rekvalifikační program regionu Vysočina se zaměřením na obslužnost CNC strojů ve výrobě (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě) 151 Závěrečné shrnutí grantového projektu: Rekvalifikační program regionu Vysočina se zaměřením na obslužnost CNC strojů ve výrobě (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě)
-
58
Doprovodná opatření projektu: plánovaná doprovodná opatření projektu byla v plné míře naplněna. Firma poskytla účastníkům rekvalifikačních kurzů po dobu trvání praktické výuky občerstvení. Zachování podporovaných pracovních míst po ukončení projektu: pracovní místa obsazená zájemci a uchazeči o zaměstnání, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci, zůstala zachována i po ukončení projektu a zůstanou zachována i po dobu následného monitorování ukončeného projektu. Finanční prostředky spojené s podporovanými pracovními místy ponese po ukončení projektu v plné výši firma Bosch z vlastních zdrojů. 152
V této společnosti na konci probíhalo výběrové řízení a úspěšní účastníci kurzu byly zaměstnáni. Celkově je tento projekt výborně hodnocen – realizace probíhala bez problémů. Požadovaná výše podpory byla 6.199.998,48 CZK a schváleny byly prostředky ve výši 6.199.998,48 CZK. Projekt byl hodnocen 81 body. 153 6.1.1.2.2 Opatření 1.1 OP RLZ - 2. výzva Podpora nových forem zaměstnávání a vytváření nových pracovních míst v mikroregionu Telčsko (CZ.04.1.03/1.1.10.2/0019): 154/155 Žadatelem byl mikroregion Telčsko, projekt měl být původně určen pouze ženám, nakonec byli zahrnuti i muži. Cílovou skupinou byli dlouhodobě nezaměstnaní nebo osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, uchazeči o zaměstnání a zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností se zvláštní pozorností na osoby pečující o dítě do 15 let a osoby s nízkou úrovní kvalifikace. V projektu měla probíhat spolupráce se 43 obcemi a zaměstnavatelem mělo být Sdružení obcí mikroregionu Telčsko. Projekt probíhal od 3.4.2006 do 30.11.2007, v současné době je ukončen, ale není dosud vypořádán. Součástí projektu byl kurz základů výpočetní techniky, který probíhal od dubna do května 2006. Nově vytvořená místa se pak měla týkat technických profesí, péče o veřejná prostranství, zeleň a drobnou architekturu a odpadové hospodářství. Většinou se tedy jednalo spíše o pomocné práce, které mají charakter veřejně prospěných prací. Poskytnutá podpora byla využita na kurz základů práce na počítači, ale zbytek byl použit na úhradu mezd.
152
Závěrečné shrnutí grantového projektu: Rekvalifikační program regionu Vysočina se zaměřením na obslužnost CNC strojů ve výrobě (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě) 153 Závěrečné shrnutí grantového projektu: Rekvalifikační program regionu Vysočina se zaměřením na obslužnost CNC strojů ve výrobě (zprávu jsem obdržela během konzultací na ÚP v Jihlavě) 154 individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 155 https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf
-
59
V projektu bylo vytvořeno 15 pracovních míst na dobu 19 měsíců s využitím mzdových příspěvků do výše 75 % mzdových nákladů na daná pracovní místa. Po skončení projektu má být zaručena udržitelnost pracovního místa 2 roky u malých a středních podniků a 3 roky v případě velkých podniků. Požadovaná výše finanční podpory byla 6.023.200,00 CZK a schválená výše 3.812.100,00 CZK. Projekt během hodnocení získal 82,5 bodů. Tento projekt je ukázkovým příkladem situace, kdy si aktivity ÚP v rámci státní politiky zaměstnanosti a aktivity podporované z ESF konkurují. Dá se říci, že tento projekt neměl být řešen s použitím prostředků z ESF, jelikož velká část finančních prostředků byla vyčerpána na úhradu mezd za práce, které mají charakter veřejně prospěšných prací. Komplexní odborná příprava ve strojírenství (CZ.04.1.03/1.1.10.2/0022): 156/157 Realizátorem byla společnost CC Systems, a.s. Cílovou skupinou byly osoby dlouhodobě nezaměstnané nebo ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, uchazeči o zaměstnání se zvláštní pozorností na osoby do 25 let evidované úřadem práce méně než 6 měsíců a osoby nad 25 let evidované úřadem práce méně než 12 měsíců. Počet účastníků byl 72 a vytvořeno bylo 6 pracovních míst, plánováno bylo 5 pracovních míst. Projekt se zaměřoval na oblast strojírenství, zahrnoval kurz obsluhy osobního počítače, rekvalifikační kurz kovoobráběčské práce se základním svářečským kurzem. Dále následoval kurz vázání břemen nebo jeřábnický kurz (36 osob) a kurz sváření v ochranné atmosféře se st.zkouškou podle EN (6 osob). Součástí byla také praxe v provozu. Celkový počet účastníků měl být 335 (součet ze všech částí projektu) a ke dni konzultace na ÚP v Jihlavě 29.2.2008 prošlo projektem pouze 253 osob. Projekt měl velmi dobré hodnocení a byl realizován v Třebíči. Požadovaná podpora byla 6.118.080,00 CZK a schválena byla podpora ve výši 5.521.180,00.
Urychlení a intenzivní výuka řidičských a profesionálních dovedností směřujících k okamžitému zapojení účastníka projektu do práce (CZ.04.1.03/1.1.10.2/0021): 158/159 Žadatelem byla společnost ICOM Transport a.s. Cílovou skupinou byli uchazeči a zájemci
o
zaměstnání,
dlouhodobě
nezaměstnaní,
osoby
ohrožené
dlouhodobou
nezaměstnaností a zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností. Projekt byl zaměřen na 156
individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 158 individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 159 https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 157
60
rekvalifikace řidičů nákladních automobilů, autobusů a jízdních souprav, pro jejichž řízení je nezbytné získat řidičské oprávnění C a E nebo D a E. Projekt nemá moc dobré hodnocení. Společnost ICOM má záměr vytvářet nová pracovní místa, ale účastníci projektu nejsou spokojeni s jednáním společnosti a většinou tam moc nechtějí zůstávat a využijí získaného certifikátu v jiné společnosti. V projektu mělo být vytvořeno 50 pracovních míst, ale nebylo vytvořeno ani jedno, protože lidé po proškolení odchází ke konkurenci, kde mají lepší podmínky. Závazek vytvoření 50 pracovních míst tak byl na žádost realizátora snížen na 0. Tento projekt tak také není projektem, který by měl být z ESF podporován. ICOM neplní ani kritérium počtu osob, které začnou kurz navštěvovat, mělo by jich být 300. Aby zde byla reálná šance na splnění kritéria, byl projekt prodloužen o 2 měsíce do 17.6.2008. Požadovaná podpora byla 6.190.827,64 CZK a schváleno bylo 5.643.327,64 CZK.
V období 2007-2013 by mělo dojít ke změně, výzvy v případě grantových projektů by mělo vyhlašovat a řešit MPSV. Tuto změnu nevnímám jako příliš šťastné řešení, administrativně je vyhlašování a řešení náročné i pro jednotlivé ÚP. Pokud se na MPSV nahromadí žádosti za všechny kraje, bude se řešení velice protahovat a bude docházet ke zpoždění, které se nevyhnulo ani programovému období 2004-2006. 6.1.2 Národní projekty 160 / 161 Projekty mají jasně stanovený národní rámec, výběr dodavatele služby probíhá v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Výběrové řízení vypisuje ÚP v Jihlavě. Národními projekty jsou realizována opatření 1.1 a 2.1 OP RLZ. V kraji Vysočina se jedná o tyto projekty: Najdi si práci na Vysočině Příprava na práci na Vysočině Návrat do práce na Vysočinu Najdi si práci na Vysočině II Struktura Národních projektů vypadá následovně: vstupní kurz – jeden týden obecné rekvalifikační kurzy profesní rekvalifikační kurzy
160 161
https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008
61
Každý účastník má nárok na jeden profesní a jeden obecný rekvalifikační kurz, na další kurz vzniká nárok až po předložení příslibu zaměstnavatele, že účastníka zaměstná – musí se jednat o pracovní smlouvu. 6.1.2.1 Najdi si práci na Vysočině „Najdi si práci na Vysočině I“ (CZ.04.1.03/1.1.00.1/0001) – Realizátorem tohoto projektu je společnost bit cz training. Schválená výše podpory:
52.071.789 CZK
Čerpáno:
cca 38.000.000 CZK– žádost cca o 24.000.000 CZK na národní projekt
Plánovaný počet účastníků: 1000 Plánovaná tvorba PM:
230 162/163
Zaměření projektu: vstupní kurz – zahrnuje poradenský program a je zde sestaven Individuální plán rozvoje obecné rekvalifikační kurzy – především základy obsluhy na PC, výuka k testovacímu modulu ECDL profesní rekvalifikační kurzy individuální poradenství a průběžné vyhledávání volných pracovních míst přímá podpora pro účastníky projektu 164 Cílové skupiny: krátkodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (tj. osoby nad 25 let, které jsou v evidenci ÚP méně než 12 měsíců a osoby do 25 let, které jsou v evidenci ÚP méně než 6 měsíců zájemci o zaměstnání zaměstnanci ohrožení ztrátou zaměstnání 165 Doplňkové možnosti: úhrada 70 % cestovních nákladů 162
Najdi si práci na Vysočině - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 164 Najdi si práci na Vysočině - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 165 Najdi si práci na Vysočině - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 163
62
úhrada nákladů na ubytování při rekvalifikaci úhrada zajištění péče o děti nebo o osoby, o které se pečuje úhrada potvrzení zdravotní způsobilosti pro účast v rekvalifikačním kurzu každodenní přístup k internetu mzdový příspěvek – max. 10.000 CZK měsíčně po dobu 6 měsíců na nově vzniklé pracovní místo, pokud před uplynutím 6 měsíců zaměstnanec odejde, musí být nahrazen jinou osobu z projektu. Po uplynutí 6 měsíců už tato povinnost odpadá a osoba, která nahradí zaměstnance už nemusí být ze stejného projektu. Udržitelnost místa je u malých a středních podniků 2 roky a u velkých podniků 3 roky. V Jihlavě vyplácí prostředky ÚP, tento postup není častý, ale je bezpečnější z hlediska vyššího stupně kontroly. 166
Zařazení do projektu se uskutečňovalo na základě „Doporučení k zařazení do projektu ESF“ a „Souhlasu účastníka se zařazením do projektu ESF“. Podpisem dokumentu uvedeného na druhém místě se účastník zavázal k dodržování povinností (např. uzavřít dohodu s konečným dodavatelem projektu o účasti v projektu ESF, účastnit se na základě doporučení konečného dodavatele jednotlivých akcí v projektu dle stanoveného harmonogramu, oznámit vysílajícímu úřadu práce nástup do zaměstnání atd.). Uchazeči o zaměstnání nevznikal zařazením do projektu automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti, pro vznik nároku musí být splněny všechny podmínky dané zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 167 Na ÚP v Jihlavě jsem dostala podrobnější informace o počtu účastníků a absolventů jednotlivých kurzů. V projektu Najdi si práci na Vysočině se informační schůzky zúčastnilo 3.067 osob. Dohoda byla podepsána s 2.058 z nich (1489 žen). Vstupní kurz absolvovalo 1466 osob a z toho bylo 1028 žen. Kurz „Základy obsluhy PC“ navštěvovalo 445 osob a 153 z nich absolvovalo zkoušku ECDL. Obecný rekvalifikační kurz začalo navštěvovat 601 osob (485 žen) a úspěšně jej absolvovalo 571 účastníků (460 žen). Profesního rekvalifikačního kurzu se pak zúčastnilo 802 osob (468 žen) a 700 jej úspěšně zakončilo (416 žen). Přímou podporu v rámci projektu obdrželo 1665 účastníků, z toho bylo 1334 žen. Po skončení projektu nastoupilo do zaměstnání 614 osob, z toho bylo 46 dotovaných pracovních míst. Na dotovaná místa bylo umístěno pouze 10 žen.
166 167
individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 http://www.prace-vysocina.cz/index.asp?obsah=101&styl=0
63
Na ÚP jsem se snažila zjistit názory na tento projekt a byl hodnocen nejlépe ze všech národních projektů. V porovnání s ostatními projekty, které uvádím níže je skutečně úspěšný. Bude ukončen 31.5.2008. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyly vyčerpány veškeré prostředky v projektu Najdi si práci na Vysočině I, bylo požádáno o projekt Najdi si práci na Vysočině II a o navýšení prostředků. 168
„Najdi si práci na Vysočině II“ (CZ.04.1.03/1.1.00.1/0056) Realizátorem je společnost CC Systems a.s. Schválená výše podpory:
24.239.320 CZK
Plánovaný počet účastníků: 500
Zaměření projektu: vstupní kurz obecné rekvalifikační kurzy profesní rekvalifikační kurzy s praxí i bez praxe individuální poradenství a průběžné vyhledávání volných pracovních míst přímá podpora pro účastníky 169 Cílové skupiny: uchazeči o zaměstnání zájemci o zaměstnání osoby, které se účastnily projektů Najdi si práci na Vysočině, Příprava na práci na Vysočině a Návrat do práce na Vysočinu – musí se jednat o uchazeče nebo zájemce o práci a pokud již v některém předešlém projektu úspěšně absolvovali vstupní kurz, v projektu Najdi si práci na Vysočině II již tento kurz neabsolvují a mohou nastoupit přímo do rekvalifikačního kurzu 170
Projekt by měl být zakončen v říjnu 2008. Účastníkům se zde proplácí cestovné a zdravotní prohlídka. Není zde však poskytován mzdový příspěvek, který byl u projektu Najdi
168
individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 Najdi si práci na Vysočině II - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 170 Najdi si práci na Vysočině II - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 169
64
si práci na Vysočině I. Projekt byl velice rychle naplněn účastníky a má lepší a pružnější průběh než předchozí projekt.171 6.1.2.2 Příprava na práci na Vysočině „Příprava na práci na Vysočině“ (CZ .04.1.03/2.1.00.1/0016) Realizátorem byla společnost CC Systems a.s. Schválená výše podpory:
15.336.141 CZK
Čerpáno:
cca 12.000.000 CZK
Plánovaný počet účastníků: 280 Plánovaná tvorba PC:
min.33 172
Zaměření projektu: vstupní kurz rekvalifikační kurz – obsluha PC individuální poradenství a průběžné vyhledávání volných pracovních míst přímá podpora pro účastníky 173 Cílová skupina: osoby dlouhodobě nezaměstnané s charakteristikou sociálního vyloučení Mezi charakteristiky sociálního vyloučení patří dlouhodobá nezaměstnanost, nízká vzdělanostní úroveň, závislost na sociálních dávkách, nízká míra územní mobility, ohrožení některou formou diskriminace. Týká se to především vícepočetných nízkopříjmových rodin, žen s malými dětmi, osob věkově starších, zdravotně postižených, absolventů škol a osob ve věku do 25 let. 174
Doplňkové možnosti: stravné do 50 CZK (včetně DPH) cestovné zdravotní prohlídka
171
individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 173 https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 174 http://pnpvysocina.ccsystem.cz/ 172
65
mzdový příspěvek max. 10.000 CZK měsíčně po dobu 6 měsíců na nově vzniklé pracovní místo, pokud před uplynutím 6 měsíců zaměstnanec odejde, musí být nahrazen jinou osobu z projektu. Po uplynutí 6 měsíců už tato povinnost odpadá a osoba, která nahradí zaměstnance už nemusí být ze stejného projektu. 175
Jedná se o nejproblematičtější projekt mezi národními projekty, zahrnuje pouze kurz obsluhy PC (200 hodin). Je zde také vstupní kurz (motivační), účastníci se však musí učit např. i telefonovat. Byl zde problém s naplněním kurzu, jelikož byla zvolena špatná cílová skupina – jsou to často beznadějné případy. Dohodu uzavřelo 392 osob (180 žen). Vstupní kurz začalo navštěvovat 321 osob (219 žen) a úspěšně ho zakončilo 271 účastníků. Rekvalifikačního kurzu „Základy práce na PC“ se zúčastnilo 236 osob a úspěšně jej zakončilo 214. Do zaměstnání nastoupilo 42 účastníků projektu a zřízeno bylo 6 dotovaných pracovních míst, u kterých je nutné zajistit udržitelnost (malé a střední podniky – udržitelnost pracovního místa 2 roky, velké podniky – 3 roky). Projekt byl ukončen k 31.12.2007, tedy k plánovanému datu. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla vyčerpána celková výše schválené podpory, podávala se žádost na Přípravu 2 ve výši 3.500.000 CZK, ale žádost nebyla schválena. 176 6.1.2.3 Návrat do práce na Vysočinu „Návrat do práce na Vysočinu“ (CZ.04.1.03/1.1.00.1/0032) – realizátorem je společnost bit cz training s.r.o. Schválená výše podpory:
40.000.508 CZK
Čerpáno:
cca 28.861.000 CZK
Plánovaný počet účastníků: 520 Plánovaná tvorba PM:
81 177 / 178
Zaměření projektu: obecný modul obecné rekvalifikační kurzy (obsluha PC, ECDL) profesní rekvalifikační kurzy s praxí i bez praxe
175
individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 177 Návrat do práce na Vysočinu - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 178 individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 176
66
individuální poradenství a průběžné vyhledávání volných pracovních míst přímá podpora pro účastníky 179 Cílové skupiny: osoby dlouhodobě nezaměstnané osoby, které se účastnily projektu Příprava na práci na Vysočině - tyto osoby se neúčastní obecného modulu a kurzu Základy obsluhy PC, pokud se ho již účastnily v rámci projektu Příprava na práci na Vysočině 180
Doplňkové možnosti: stravné do 50 CZK (včetně DPH) cestovné zdravotní prohlídka mzdový příspěvek max. 14.370 CZK měsíčně po dobu 6 měsíců na nově vzniklé pracovní místo, pokud před uplynutím 6 měsíců zaměstnanec odejde, musí být nahrazen jinou osobu z projektu. Po uplynutí 6 měsíců už tato povinnost odpadá a osoba, která nahradí zaměstnance už nemusí být ze stejného projektu. 181
Informační schůzky se zúčastnilo 1837 osob (747 žen) a dohoda byla uzavřena s 1104 z nich. Obecného rekvalifikačního kurzu se zúčastnilo 499 osob (362 žen) a osvědčení získalo 407 (309 žen). Kurz „Základy práce na PC“ ukončilo absolvováním zkoušky ECDL 93 účastníků. Rekvalifikačního kurzu bez praxe se zúčastnilo 183 osob (114 žen) a dokončilo jej 116 z nich (73 žen). 348 osob se pak zúčastnilo rekvalifikačního kurzu s praxí (256 žen), ale dokončilo jej pouze 210 z nich (149 žen). Opět se jedná o problémový projekt, důvodem je špatná cílová skupina – beznadějné případy, kdy tito lidé trpí ztrátou pracovních návyků, je s nimi těžká spolupráce a problém spočívá také ve skutečnosti, že je zde řada rekvalifikačních kurzů spojena s praxí a toho se tito lidé bojí. Často do kurzu nastoupí, ale nedokončí jej. Z čísel, která jsem uvedla výše je to jasně vidět. Rekvalifikační kurz s praxí nedokončilo 138 osob z 348 a to je poměrně významné číslo. Přímou podporu obdrželo 533 osob a doposud bylo vytvořeno 11 dotovaných
179
Návrat do práce na Vysočinu - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf Návrat do práce na Vysočinu - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf 181 individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 180
67
pracovních míst. Na konzultacích na ÚP v Jihlavě jsem byla informována, že by tento projekt měl být ukončen k 30.4.2008. 182
Výše uvedenou problematiku bych na tomto místě chtěla shrnout. Projekty Najdi si práci na Vysočině a Návrat do práce na Vysočinu mají podobné zaměření a hlavní odlišnost spočívá v cílových skupinách, kdy v projektu Návrat převažují osoby dlouhodobě nezaměstnané. Projekt Příprava na práci na Vysočině se odlišuje od obou výše uvedených projektů v zaměření, kdy zahrnuje pouze rekvalifikační kurz Základy obsluhy PC a druhé dva kurzy zahrnují řadu rekvalifikačních kurzů s praxí i bez praxe. Cílová skupina se spíše blíží projektu Návrat do práce na Vysočinu, je zde však ještě více osob ohrožených sociálním vyloučením. Zde bych chtěla zdůraznit skutečnost, že situace žen na trhu práce v kraji Vysočina je horší než situace mužů. Z výše uvedených čísel je patrné, že v projektu je výrazně více žen než mužů a na druhou stranu po skončení projektu bylo zaměstnáno více mužů než žen, ukázala jsem to na projektu „Najdi si práci na Vysočině I.“ Všeobecně se mluví o tom, že ženy jsou na trhu práce diskriminovány, o této problematice jsem hovořila už výše v textu. V kraji Vysočina je to však umocněno skutečností, že je zde více pracovních příležitostí pro muže. V části, kde jsem kraj charakterizovala jsem již uvedla, že největší zájem je o strojírenské profese, pracovníky stavebních profesí, pracovníky v lesnictví a zemědělství. Z výše uvedeného textu je patrné, že v případě projektů Návrat a Příprava není čerpání finančních prostředků příliš efektivní. Nesouhlasím tedy ani se skutečností, že bylo žádáno o projekt Příprava na práci na Vysočině II, když na ÚP věděli, že není efektivní a v podstatě nepomáhá. Oba projekty se věnují většinou lidem, kteří o práci nestojí. Velkým problémem zde podle mého názoru je skutečnost, že poskytování sociálních dávek úzce souvisí s evidencí na úřadu práce. Aby uchazeči vznikl nárok na tyto dávky, nesmí také bez vážných důvodů odmítnout vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení nezaměstnanosti.183 Kdyby tato provázanost neexistovala, docházelo by k efektivnějšímu čerpání finančních prostředků. Projektů by se pak účastnili především lidé, které mají zájem o získání zaměstnání a zvýšení kvalifikace.
182 183
individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008 http://www..mpsv.cz/cs/5
68
6.2
OP LZZ v kraji Vysočina 184 V rámci tohoto programu se ještě nezačal realizovat žádný projekt a dle informací z ÚP
v Jihlavě se zahajování projektů čeká, v lepším případě, ke konci roku 2008. Poslední informace k této problematice jsem získala z ÚP v Jihlavě v dubnu tohoto roku. Jsou již vyhlašovány první výzvy, ale ty se netýkají ÚP ani grantových projektů pro podniky, ale pro sociální partnery (odborové svazy atd.) a pro MPSV jako předkladatele projektů (celorepublikové projekty). V období 2007-2013 dochází ke změně v oblasti vyhlašování výzev a řízení projektů, které se dotýkají jednotlivých ÚP. V období 2007-2013 bude výzvy v případě projektů, které mají charakter dřívějších grantových projektů, vyhlašovat MPSV. Tuto změnu vnímám spíše negativně. Jak už jsem uvedla výše, vyhlašování a řešení bylo administrativně náročné i pro jednotlivé ÚP. Když bude MPSV vyhlašovat výzvy pro všechny kraje, bude se řešení protahovat a bude docházet ke zpožděním.
184
Individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008
69
7
Porovnání APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a projektů podporovaných prostřednictvím ESF 185 K porovnání APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a projektů podporovaných
prostřednictvím ESF využiji především dotazníku, který jsem připravila a rozeslala na jednotlivé úřady práce v kraji Vysočina. Celkově jsem obdržela 24 vyplněných dotazníků a tyto jsem poté vyhodnotila. Dotazník obsahoval deset otázek. U APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti mě zajímalo hodnocení jednotlivých nástrojů a výhody a nevýhody APZ realizované ÚP. Druhá skupina otázek se týká podpory poskytované prostřednictvím ESF. Opět zde respondenti uváděli výhody a nevýhody, dále mě zajímalo, kde vidí prostor pro zlepšení, co si myslí o předkládaných projektech a Monitorovacím systému Strukturálních fondů. Třetí část otázek jsem zaměřila na porovnání APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a projektů podporovaných prostřednictvím ESF. Nyní budu procházet jednotlivé otázky a pokusím se sumarizovat odpovědi, které jsem prostřednictvím dotazníků získala a v další části práce navrhuji doporučení ke zlepšení situace. 7.1 Dotazníkové šetření Otázka č. 1: Který z níže uvedených nástrojů APZ považujete za nejúčinnější v boji s nezaměstnaností? (1-nejlepší, 5-nejhorší) SÚPM VPP Rekvalifikace Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Investiční pobídky Jiné
Uvádím zde tabulku, kde je jasně vidět, jak byly jednotlivé nástroje hodnoceny. Tabulka č. 12 1
2
3
4
5
nehodnoceno
Prům.hodnocení
SÚPM
12
7
3
1
1
0
1,83
VPP
5
5
12
1
1
0
2,5
Rekvalifikace
9
9
5
1
0
0
1,92
CHPD a CHPM
4
6
7
5
2
0
2,79
Investiční pobídky
3
4
0
3
6
8
3,31
jiné
0
0
0
0
0
24
0
Zdroj: dotazníkové šetření + vlastní výpočet
185
Kapitolu 7 jsem z velké části zpracovala na základě dotazníkového šetření.
70
Z tabulky je patrné, že respondenti označily SÚPM jako nejúčinnější nástroj v boji s nezaměstnaností. 12 respondentů tento nástroj hodnotilo známkou 1 a průměrné hodnocení je 1,83. Na druhou stranu nejméně účinným nástrojem jsou dle respondentů investiční pobídky, kdy pouze 3 respondenti tento nástroj hodnotili známkou 1 a 8 respondentů se k tomuto nástroji nevyjádřilo. Průměrná známka byla 3,31. Respondenti v dotazníkovém šetření neuvedli žádné další nástroje.
Otázka č. 2: Co patří dle Vašeho názoru mezi hlavní výhody a nevýhody APZ? Výhody: Několik respondentů se shoduje, že APZ realizovaná ÚP pozitivně působí na skupiny uchazečů, kteří mají největší problémy na trhu práce – věk nad 50 let, matky po mateřské dovolené, osoby se zdravotním postižením, absolventi škol. V rámci nástrojů APZ je možné zvyšovat kvalifikaci a rekvalifikovat klienty dle požadavků na trhu práce, aby měli možnost se rychle vrátit na trh práce. Respondenti často také zdůrazňují význam zmírnění negativních psychologických a sociálních jevů prostřednictvím APZ. Pozitivně je vnímána možnost ÚP okamžitě reagovat na aktuální situaci na trhu práce. Nevýhody: Negativně hodnotí respondenti administrativu spojenou s realizací APZ. Jeden respondent zmiňuje také malou snahu MPSV o zjištění, zpracování a publikování efektivnosti nástrojů APZ a také nedostatečné docenění dopadů na rozvoj člověka, který není finančně měřitelný. Mezi respondenty se také objevil názor, že je APZ realizovaná ÚP úzce provázána s ročním cyklem SR, finanční zdroje tak ovlivňuje více politika a stav veřejných financí než vývoj na trhu práce. Jako negativum je vnímána také skutečnost, že chybí střednědobé a strategické plánování. Dle dotazníkového šetření bývá APZ realizovaná ÚP někdy zneužívána zaměstnavateli, protože dotovaná místa by mnohdy byla zřízena i bez poskytnutí dotace, tedy na náklady zaměstnavatele. Jeden respondent uvádí, že při výběru uchazečů do jednotlivých programů jsou často upřednostňováni uchazeči, jejichž situace není až tak vážná. Většinou jsou upřednostňováni uchazeči mladí, s vyšším vzděláním a diskriminovány jsou osoby s určitým zdravotním omezením.
71
Otázka č. 3: Co patří dle Vašeho názoru mezi hlavní výhody projektů podporovaných prostřednictvím Evropského sociálního fondu? Většina respondentů se shoduje na tom, že velkou výhodou projektů podporovaných z ESF je velký objem finančních prostředků, což umožní zařadit do projektů (zejména rekvalifikací) větší počet osob, než by bylo možné zařadit přes APZ úřadů práce. V rámci projektů je také možné vytvářet nové nástroje k řešení nezaměstnanosti. Další výhodou je řešení problematiky zaměstnanosti v komplexním měřítku, jsou zde zahrnuty poradenské, diagnostické a motivační nástroje. Stejně jako u APZ je jako výhoda zmiňováno zlepšení sociálně-psychologického profilu účastníků. Přínosem je dle respondentů také velký rozsah rekvalifikačních kurzů a také skutečnost, že pro zařazení do projektu není nutný příslib zaměstnavatele. Důležitá je také skutečnost, že se projektů mohou účastnit vedle uchazečů o zaměstnání také zájemci o zaměstnání. Jako výhoda jsou často zmiňována také doprovodná opatření, tím se myslí občerstvení, ubytování, cestovné, případně zajištění péče o dítě v době konání kurzu.
Otázka č. 4: Ve kterých oblastech v souvislosti s podporou z ESF vidíte prostor pro zlepšení? Jako velký problém vnímá většina respondentů administrativní náročnost. Je nutné zjednodušit formu a zkvalitnit obsah. Zlepšit by se měla celková administrace projektů a toku uchazečů v nich. Informace o zařazování a toku účastníků v projektech dostávají úřady práce se zpožděním a mnohdy neúplné. Respondenti spatřují nedostatky také ve stanovení cílů, kterému by měla být věnována vyšší pozornost. Někdy jsou vágní a splní se bez problémů a někdy jsou příliš striktně nastavené a pak se plní za každou cenu, i když to není žádoucí. Nutné je také stanovit pevná pravidla v průběhu projektu, to v mnoha případech nebylo dodrženo. Zaujala mě poznámka jedné respondenty, která spatřuje problém ve skutečnosti, že projekty (především rekvalifikace) neodpovídají vždy potřebám trhu práce regionu a často jsou zaměřeny na tzv. méně problémové klienty, kteří nejsou pro ÚP problémem. Pracovníci ÚP očekávali od projektů především pomoc a inovativnost v přístupu právě k problémovým klientům, kteří buď opakovaně odmítají nabízené aktivity a nebo mají nějaké handicapy, které znemožňují přístup na trh práce. Jelikož je však práce s těmito lidmi složitá a málo efektivní, vyhýbají se těmto skupinám i projekty podporované z ESF. Problémem je také financování, kdy většina prostředků je proplácena zpětně a zde mají lepší postavení finančně silné subjekty, i když jejich nápad nemusí být nejlepší. Několikrát jsem se setkala s odpovědí, že nevýhodou je omezená doba trvání projektu.
72
Otázka č. 5: Jak hodnotíte kvalitu předkládaných projektů v programovém období 2004-2006? Tabulka č. 13 1 2 3
bez větších problémů zaznamenal(a) jsem větší nedostatky neodpovědělo
13 8 3
Zdroj: dotazníkové šetření
13 respondentů odpovědělo, že nezaznamenali u projektů větší problémy. Několik respondentů uvedlo, že na projektování bylo znát, že se jednalo o začátky projektování tohoto druhu. Nedostatky byly způsobeny nepřipraveností a nezkušeností předkladatelů projektů, ale na druhou stranu také nepřipraveností a nezkušeností státní správy. Jeden respondent uvedl, že předkladatelé vyvíjeli nedostatečnou aktivitu a zapojení při samotném výběru uchazečů a zájemců o zaměstnání. Problém někteří spatřují ve skutečnosti, že projekty jsou financovány z velké části zpětně a to umožňuje realizaci projektů jen finančně silným subjektům a znevýhodňuje menší firmy, které mají velmi dobrý záměr, ale z ekonomických důvodů projekt zahájit nemohou. Řada kvalitních projektů tak nebyla vůbec zahájena. Setkala jsem se také s odpovědí, že projekty by měly být více inovativní, většinou jsou podobné jako běžné aktivity ÚP v rámci státní politiky zaměstnanosti, a tak si aktivity vzájemně konkurují a měly by se spíše doplňovat. Otázka č. 6: Došlo k významným změnám v novém programovém období ve srovnání s programovým obdobím 2004-2006? Uveďte, prosím, zda případné změny považujete za přínos. Zde většinou respondenti uvádí, že na tuto otázku je těžké odpovědět, protože programové období 2007-2013 je na úplném začátku. Nicméně jeden respondent uvádí, že v novém období by měly projekty lépe odpovídat reálným potřebám. Druhá poznámka k této otázce se týká skutečnosti, že se mění implementační struktura v rámci OP LZZ. Jeden respondent uvádí domněnku, že se předkladatelé projektů z minulého období poučili a očekává lepší spolupráci s ÚP. Otázka č. 7: Jak hodnotíte Monitorovací systém Strukturálních fondů (MSSF)? Tabulka č. 14 1
je vyhovující
11
2
je nevyhovující
4
3
nevyjádřilo se
9
Zdroj: dotazníkové šetření
73
Řada respondentů nemá s monitorováním zkušenost a k otázce se tedy nevyjádřili. 11 respondentů shledává MSSF jako vyhovující. Chtěla bych stručně shrnout odpovědi respondentů, kteří systém hodnotili negativně. Shodují se, že je příliš složitý a je s ním spojeno příliš administrativy. Přístup do dílčího systému IS Monit navíc není nastaven na vysoký počet jeho uživatelů, pracuje pomalu a zdržuje práci. Neobsahuje aktuální data a neumožňuje pracovníkům ÚP přístup do všech aplikací. Také manuál, který je pracovníkům ÚP k dispozici je hodnocen jako nepřehledný. Otázka č. 8: Uveďte hlavní rozdíly mezi APZ financovanou ze státního rozpočtu a projekty podporovanými prostřednictvím ESF? U projektů podporovaných z ESF se respondenti shodli na tom, že nabízí více možností pro více zájemců než APZ realizovaná ÚP, to je způsobeno především větším objemem finančních prostředků – toto je hlavní rozdíl vnímaný respondenty. Klientům je věnována větší péče a dostávají komplexní balíček služeb. Projekty ESF také často kombinují více nástrojů APZ dohromady. Na druhou stranu jsou projekty ESF náročnější na administrativu a celkově je zde dlouhá doba přípravy projektů. U APZ je výběr nástrojů a jejich určení plně v kompetenci ÚP a podle respondentů tak dokáže lépe reagovat na aktuální situaci na trhu práce. Otázka č. 9: Myslíte si, že projekty podporované prostřednictvím ESF jsou dostatečně propojeny s aktivitami financovanými ze státního rozpočtu (doplňují se tyto aktivity)? U této otázky se respondenti tak úplně neshodují. 50 % respondentů se shodlo, že projekty podporované z ESF a APZ realizovaná ÚP si spíše konkurují. Respondenti uvádí, že by projekty podporované z ESF měly APZ realizovanou ÚP doplňovat a ne ji suplovat. Věnují se podobným nebo stejným aktivitám a u projektů ESF se spíše očekává inovativní přístup a rozvoj dalších možností, které budou pozitivně ovlivňovat trh práce. Jeden respondent k této otázce uvádí, že obecně platí zásada, že není možné uchazeče o zaměstnání podporovat současně z obou zdrojů. Nicméně v případě, kdy se účastník projektu ESF vrací zpět do evidence uchazečů, na ÚP se vychází pro další práci s ním z toho, čemu měl možnost se v projektu naučit a na co je třeba se dále zaměřit s cílem podpořit ho při hledání zaměstnání. Mělo by tak jít o doplňkovou aktivitu.
74
Otázka č. 10: Kterou z následujících možností považujete za efektivnější a pružnější při řešení nezaměstnanosti? Tabulka č. 15 1 APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti 14 2 Aktivity financované prostřednictvím ESF 4 3 Kombinace 4 4 Nehodnoceno 2 Zdroj: dotazníkové šetření
APZ realizovanou ÚP hodnotilo jako vhodnější 14 respondentů, pouze 4 označili jako efektivnější nástroj aktivity financované prostřednictvím ESF. Tři respondenti si myslí, že je nejlepším řešením kombinace obou aktivit. Příznivci APZ realizované ÚP říkají, že se jedná o pružnější a efektivnější řešení problémů na trhu práce. ÚP řeší aktuální problémy na regionálním trhu práce téměř okamžitě, ale naráží zde na problém nedostatečného personálního zajištění ze strany ÚP a na nedostatek finančních prostředků. Někteří z těchto respondentů se domnívají, že % motivovaných a proškolených v rámci projektů podporovaných z ESF, kteří nastoupí do zaměstnání, neodpovídá výši finančních prostředků na tyto aktivity vynaložených. Příznivci projektů podporovaných z ESF naopak uvádí, že ESF zajišťuje komplexnější aktivity, které jsou cíleně zaměřené, kvalitnější a zajistí proškolení většího počtu uchazečů a zájemců o zaměstnání.
7.2
Hodnocení efektivnosti APZ realizované ÚP 186 / 187 Na úvod této části bych ráda zdůraznila, že u APZ realizované ÚP i u projektů
podporovaných
z ESF
není
jednoduché
hodnotit
efektivnost.
Jeden
respondent
v dotazníkovém šetření uvedl jako negativní faktor malou snahu MPSV o zjištění, zpracování a publikování efektivnosti nástrojů APZ. Abych byla schopna objektivně efektivnost hodnotit, musela bych mít údaje o stavu na trhu práce, kdyby nebyla žádná APZ realizována, což není reálné. Zohlednit bychom museli také situaci, kdy si účastník (např. rekvalifikace) najde práci, kterou by si našel i kdyby se rekvalifikace nezúčastnil. Z těchto důvodu je opravdu těžké efektivnost hodnotit. V dotazníku jsem se snažila zjistit, který nástroj APZ považují respondenti za nejúčinnější v boji s nezaměstnaností. Nejlépe byla hodnocena SÚPM, kdy 12 respondentů tento nástroj ohodnotilo známkou 1. Jak už jsem uvedla výše, v okrese Jihlava došlo u SÚPM
186 187
Shrnutí výsledků dotazníkového šetření + vlastní názory individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dne 9.11.2007 a 29.2.2008
75
mezi lety 2005 a 2006 k významnému růstu počtu obsazených uchazečů. Druhým nejúčinnějším nástrojem v boji s nezaměstnaností jsou dle respondentů rekvalifikace – průměrné hodnocení 1,92. Dle informací z ÚP v Jihlavě se začíná prosazovat trend snižování rekvalifikací a programů, které se zaměřují pouze na obsluhu PC. Výše už jsem také uvedla, že nejvyšší účinnost je zaznamenávána u specifických rekvalifikací a u rekvalifikací zaměřených na přípravu k podnikání. 188 Třetí nejlepší hodnocení jsem zaznamenala u veřejně prospěšných prací – průměrné hodnocení 2,5. Tento nástroj se používá většinou u osob, u kterých selhávají jiné nástroje APZ. Jedná se především o pomocné práce, např. údržbu veřejného prostranství, úklid a údržbu veřejných budov. Průměrné hodnocení 2,79 od respondentů získal nástroj CHPD a CHPM a je tak až čtvrtým nástrojem z hlediska účinnosti v boji s nezaměstnaností. Nejhorší hodnocení jsem zaznamenala u investičních pobídek, kdy 6 respondentů ohodnotilo tento nástroj známkou pět, 8 respondentů se k tomuto nástroji nevyjádřilo a celkové hodnocení pak bylo 3,31. Mezi výhody APZ realizované ÚP patří skutečnost, že je schopna pružně reagovat na aktuální potřeby na regionálním trhu práce a pozitivně tak ovlivňovat situaci skupin uchazečů, které mají na trhu práce největší problémy. Významným přínosem je také zmírnění negativních psychologických a sociálních jevů. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé netrpí pouze ztrátou příjmu, ale často trpí depresemi a ztrácí sebedůvěru. Zapojení do rekvalifikace, případně opětovné zařazení na trh práce jim tyto problémy pomůže vyřešit. Pomocí nástrojů APZ je možné nezaměstnané osoby rekvalifikovat, případně zajistit rozšíření kvalifikace a usnadnit jim tak návrat do zaměstnání. Pokud si uchazeči s pomocí nástrojů APZ znovu najdou práci, znamená to samozřejmě také ekonomický přínos, kdy klesá objem finančních prostředků vynaložených na pasivní politiku zaměstnanosti a naopak se zvyšují příjmy státního rozpočtu prostřednictvím odvodu daní a sociálního pojištění. Mezi negativa APZ realizované úřady práce patří administrativa spojená s realizací APZ. Jak už jsem zmínila výše, jeden respondent zmiňuje také malou snahu MPSV o zjištění, zpracování a publikování efektivnosti nástrojů APZ a také nedostatečné docenění dopadů na rozvoj člověka, který není finančně měřitelný. Negativem je samozřejmě menší objem finančních projektů než je tomu u projektů podporovaných z ESF. V rámci APZ realizované ÚP tak není možné zajistit takovou komplexnost služeb. Myslím tím individuální poradenství a např. motivační programy.
188
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1.pololetí 2007, Přístup z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1/Analyza0706.pdf
76
Mezi respondenty se také objevil názor, že je APZ realizovaná ÚP úzce provázána s ročním cyklem SR, finanční zdroje tak ovlivňuje více politika a stav veřejných financí než vývoj na trhu práce. Jako negativum je vnímána také skutečnost, že chybí střednědobé a strategické plánování. Dle dotazníkového šetření bývá APZ realizovaná ÚP někdy zneužívána zaměstnavateli, protože dotovaná místa by mnohdy byla zřízena i bez poskytnutí dotace, tedy na náklady zaměstnavatele. Problémem je dále skutečnost, že do programů jsou často nejprve zařazovány osoby, které by si s velkou pravděpodobností našly zaměstnání i bez zařazení do programu, jedná se o mladší osoby, uchazeče s vyšším stupněm vzdělání a dále také osoby, které nemají zdravotní obtíže. Doporučení z mé strany je následující. Bylo by vhodné i v rámci státní politiky zaměstnanosti vytvářet nové typy nástrojů. Dále si myslím, že by okruh účastníků měl být rozšířen i na zájemce o zaměstnání. Zde ovšem narážíme na nedostatek finančních prostředků a nedostatek pracovníků na úřadech práce. Programy APZ by měly být komplexnější a zahrnovat i aktivity tohoto druhu: příprava životopisu, motivačního dopisu, jak jednat u pohovoru s potencionálním zaměstnavatelem. Opět zde ale narážíme na nedostatečný objem finančních prostředků. Na ÚP v Jihlavě je velká snaha o zajištění individuálního přístupu, ale problémem je skutečnost, že na jednoho poradce připadá velký počet uchazečů a to samozřejmě snižuje možnost individuálního přístupu. Druhý problém spočívá v tom, že mezi uchazeči jsou osoby, které už nechtějí být zaměstnány, nemají zájem se rozvíjet a jejich evidence na ÚP je spojena pouze se získáním sociálních dávek. Otázkou je, které osoby primárně do programu zařazovat, které osoby z nich budou mít největší prospěch. Na to jsou rozdílné názory. Někdo tvrdí, že dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Někdo upřednostňuje osoby, které nemají velké problémy na trhu práce (mladí, bez zdravotních obtíží, s vyšším vzděláním) a někdo tvrdí, že by do programu měly být zařazovány osoby, co nejdříve poté, co ztratí zaměstnání, aby se jejich nezaměstnanost uměle neprodlužovala. Myslím, že by do programů primárně měly být zařazeny osoby, které o zaměstnání opravdu stojí, protože jak už jsem uvedla výše, někteří uchazeči už patří mezi tzv. „ztracené případy“ a práce s nimi k žádnému pokroku nevede. Úpravy bych doporučila v samotném systému vzdělávání. Žáci i rodiče by měli být informováni o potřebách regionálního trhu práce, případně i v rámci celé republiky, pokud by se po ukončení studia rozhodli opustit rodné město. Zde se potýkáme s rozdílným přístupem jednotlivců. Jsou rodiny, které se o situaci na trhu práce zajímají a potom často volí správný 77
obor studia, na druhou stranu jsou zde i jednotlivci, kteří o regionální a celorepublikové situaci na trhu práce neví opravdu téměř nic. Zde bych doporučila, aby ve školách byly zdůrazňovány obory, které mají uplatnění. Dále by bylo vhodné zvát rodiče a případně i žáky na semináře pořádané zástupci ÚP, případně zástupci personálních agentur, kteří mají představu o potřebách regionálního či celorepublikového trhu práce. 7.3
Hodnocení efektivnosti podpory poskytované prostřednictvím ESF 189 / 190 / 191 Na tomto místě bych chtěla shrnout informace získané dotazníkovým šetřením a uvést
doporučení pro zvýšení efektivnosti projektů podporovaných z ESF. Jak už jsem uvedla v úvodu, finanční prostředky poskytované z ESF je nutné vnímat jako doplňkový zdroj k finančním prostředkům, které získávají ÚP k realizaci APZ ze státního rozpočtu. Z mé diplomové práce je jasně vidět, že se jedná o zdroj významný a podpora z ESF tak řeší problém omezeného rozpočtu APZ. S pomocí prostředků z ESF je do programů (především rekvalifikací) možné zařadit větší počet účastníků. Služby, které jsou účastníkům projektů podporovaných z ESF poskytovány jsou komplexnější než je tomu u běžných nástrojů APZ. Jak už bylo zmíněno výše, jsou zde zahrnuty poradenské, diagnostické a motivační nástroje. Dle mého názoru mají projekty podporované z ESF velký vliv na zvýšení sociálněpsychologického profilu účastníků. Účastník zde získá řadu informací, které by např. při běžné rekvalifikaci nezískal. Účastníci se zde učí např. psát životopis, jak jednat při pohovoru s potencionálním zaměstnavatelem. Případně se učí také formulovat motivační dopis. Jako výhoda jsou často zmiňována také doprovodná opatření, tím myslím občerstvení, ubytování, cestovné, případně zajištění péče o dítě v době konání kurzu. Na druhou stranu je také nutné sumarizovat nevýhody, které jsou částečně pochopitelné, protože projekty se v této podobě realizovaly poprvé a je tedy nutné chápat počáteční nezkušenost předkladatelů i úřadů práce, případně MPSV. Respondenti se shodují, že největším problémem v souvislosti s podporou z ESF je administrativní náročnost. Poté, co jsem si o problematice zjistila více, se s tímto názorem zcela ztotožňuji. Důležité je si uvědomit, že situace na trhu práce se neustále vyvíjí a pokud uplyne dlouhá doba od vytvoření projektu žadatelem do doby jeho realizace, může se stát, že projekt reaguje na situaci na trhu práce, která už není aktuální. Projekty podporované z ESF tak často neodpovídají aktuálním potřebám regionálního trhu práce. Pracovníci úřadů práce očekávali navíc od těchto projektů
189
Shrnutí dotazníkového šetření individuální konzultace na ÚP v Jihlavě ve dne 9.11.2007 a 29.2.2008 191 ESF, OP LZZ-Final.pdf (strana 71), Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 190
78
inovativní přístup předkladatelů a to především při přístupu k problémovým klientům. Realizátoři projektů se však dle respondentů práci s těmito lidmi vyhýbali. Po konzultaci na ÚP v Jihlavě si však myslím, že pozornost problémových klientům věnována byla, ale celkově vnímám jako hlavní problém přístup těchto lidí. Do projektu podle mého názoru vstupují, aniž by měli zájem svou situaci vylepšit a často kurz nedokončí, dokázala jsem to již výše na příkladu projektu Návrat do práce na Vysočině, kdy z 348 účastníků projekt nedokončilo 138 osob. Vrátila bych se ještě k inovativnímu přístupu při tvorbě projektů. Respondenti se domnívají, že zde má negativní vliv skutečnost, že většina prostředků je proplácena zpětně a to podle nich zvýhodňuje subjekty, které jsou finančně silné a může se stát, že inovativní projekt tak nebude vůbec realizován. Problémem je také stanovování cílů a skutečnost, že se v průběhu programového období často měnila pravidla u jednotlivých projektů. Chtěla bych zde zdůraznit, že u projektů finančně podporovaných z ESF je těžké zhodnotit jejich efektivnost, některé projekty se stále ještě dokončují a závěrečné hodnotící zprávy nejsou připraveny. U grantových projektů se mi podařilo získat pouze dvě závěrečné hodnotící zprávy a důvodem je zde opravdu pouze skutečnost, že jiné ještě připraveny nebyly. Přesto jsem však získala podrobnější informace o některých dalších projektech, které byly uvedeny výše v textu. Dle mého názoru jsou mezi projekty takové, které využívají vyšších finančních prostředků k vytvoření projektu, který skutečně nějakým způsobem rozšiřuje běžné aktivity ÚP v oblasti APZ a to je samozřejmě pozitivní a přínosné. Na druhou stranu jsou i projekty, kde si aktivity konkurují s aktivitami ÚP a měly by se spíše doplňovat, jasně jsem to ukázala na projektu „Podané ruce“, kdy většina finančních prostředků byla vyčerpána na úhradu mezd za práce, které se svou povahou blíží VPP. V období 2007-2013 by se měla zlepšit celková administrace projektu. Věřím, že v této oblasti dojde ke zlepšení, vzhledem k tomu, že se jedná o druhé programové období a úřady práce, MPSV i žadatelé o podporu se už určitých chyb vyvarují. V období 2004-2006 byl také problém s nedostatečnou personální kapacitou v celé implementační struktuře. S tím souvisí také vysoké nároky na odbornost pracovníků implementace. Vzhledem k nárůstu objemu finančních prostředků na období 2007-2013, který bude pravděpodobně spojen s nárůstem počtu projektů, bude nutné zajistit rozsáhlejší vzdělávání pracovníků implementace. Mělo by dojít ke zjednodušení implementační struktury a vyhlašování optimálního počtu grantových schémat. Na tomto místě bych také chtěla zdůraznit, že bude nutné zlepšit oblast monitorování. MSSF v současné době není příliš dobře 79
nastaven. Asi nejzávažnějším problémem je stanovování indikátorů a jejich naplňování. V nadcházejícím období by MSSF neměl sloužit pouze k archivaci, ale také jako informační manažerský systém vhodný pro strategické rozhodování. V nadcházejícím období by mělo být finančně podporováno více inovativních projektů, které vytváří určitou přidanou hodnotu nad stávající nástroje APZ. Pozornost by měla být věnována tomu, aby se aktivity podporované z ESF nepřekrývaly s APZ realizovanou úřady práce, ale aby se doplňovaly, v období 2004-2006 si v řadě případů spíše konkurovaly. Pozornost by měla být také věnována zjišťování skutečné poptávky cílových skupin. Dle mého názoru by měla být zvýšena také publicita. V kraji Vysočina mám rodinu a často tam jezdím, ale v podstatě jsem se s informacemi o projektech moc nesetkala.
80
Závěr Ve své diplomové práci zpracovávám téma Strategie EU v zaměstnanosti, ESF a posouzení efektivnosti čerpání prostředků na APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty financované z ESF v kraji Vysočina. V první části práce se zabývám vývojem strategie EU v zaměstnanosti a to od podpisu Římských smluv v roce 1957. Poté podrobně analyzuji Amsterdamskou smlouvu, Evropskou strategii zaměstnanosti, která byla zahájena v roce 1997 a Lisabonskou strategii. V druhé kapitole pak sumarizuji výsledky, které byly dosaženy realizací Evropské strategie zaměstnanosti a Lisabonské strategie. V této části zachycuji také hodnocení pro Českou republiku. Třetí a čtvrtou část práce věnuji aktivní politice zaměstnanosti v ČR a v kraji Vysočina a vytvářím si tak podmínky pro pozdější analýzu, uvádím zde také výdaje vynaložené na státní politiku zaměstnanosti v členění na pasivní a aktivní formy. Poté se věnuji podpoře, kterou ČR získává ze strukturálních fondů a především z ESF. Stejnou problematiku zpracovávám v šesté kapitole pro kraj Vysočina, kde zachycuji podrobnou charakteristiku vybraných grantových a národních projektů. V poslední sedmé kapitole se snažím o porovnání efektivnosti čerpání prostředků na APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty financované z ESF v kraji Vysočina. K tomu využívám dotazníkového šetření, konzultací na ÚP v Jihlavě a samozřejmě také vlastních názorů. Uvádím zde také doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti aktivit realizovaných ÚP a projektů podporovaných z ESF. Při psaní diplomové práce jsem dospěla k názoru, že trh práce v České republice je v současné době v dobré kondici, o čemž svědčí velmi nízká míra nezaměstnanosti, která vykazuje klesající trend a v porovnání s minulým rokem došlo k opravdu významnému poklesu. V současné době tak roste zaměstnanost a klesá nezaměstnanost. Ve své práci se zabývám především krajem Vysočina a v průběhu zpracování jsem dospěla k následujícím závěrům. Situace na trhu práce v kraji Vysočina je stejně jako v ČR příznivá. Míra nezaměstnanosti se v současné době pohybuje mírně pod průměrem pro celou ČR. V kraji Vysočina se nejlépe uplatní strojírenské profese, zájem je také o textilní pracovníky, pracovníky všech stavebních profesí a pracovníky v lesnictví a zemědělství. Ve většině z těchto profesí nachází uplatnění většinou muži a to přispívá ke zhoršené situaci žen na trhu práce v kraji Vysočina. Jasně jsem to ukázala na projektech podporovaných z ESF, kdy ženy jsou v těchto projektech výrazně častěji zastoupeny než muži.
81
Kraj Vysočina se potýká se sezónní nezaměstnaností, která souvisí právě s výše zmíněnými profesemi. Sezónní nezaměstnanost se týká především zemědělství, lesnictví a stavebnictví. V téměř všech okresech kraje Vysočina mají významné postavení 1-2 společnosti a v případě ukončení jejich činnosti by došlo k výraznému zhoršení situace na trhu práce. Dále se ve své práci, s pomocí dotazníkového šetření, snažím vyhodnotit výhody a nevýhody APZ realizované ÚP a projektů podporovaných z ESF a také navrhnout doporučení pro zvýšení efektivnosti. Aktivní politika zaměstnanosti realizovaná v kraji Vysočina má bezesporu své přínosy, ale je zde určitě i prostor pro zlepšení. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou všeobecně vnímány jako efektivnější v porovnání s pasivní politikou zaměstnanosti a mělo by docházet ke zvyšování podílu výdajů na APZ na celkových výdajích na politiku zaměstnanosti, v práci jsem ukázala, že v posledních letech ke zvyšování tohoto podílu opravdu dochází. V České republice je tento podíl o trochu vyšší než v kraji Vysočina. Velkým přínosem aktivní politiky zaměstnanosti je skutečnost, že působí pozitivně na sociálně-psychologický profil člověka. Pokud si uchazeč s pomocí nástrojů APZ opět najde zaměstnání, pozorujeme také ekonomické dopady realizace aktivní politiky zaměstnanosti. Dochází ke snížení výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti a zvýšení příjmů státního rozpočtu v podobě zvýšení odvodu daní a sociálního pojištění. Opomenout nemohu také skutečnost, že APZ realizovaná ÚP je schopna pružně reagovat na aktuální problémy regionálního trhu práce. Je tedy pružnější než projekty podporované z ESF, u kterých uběhne poměrně dlouhá doba od vytvoření návrhu projektu do začátku jeho realizace. Nástroje APZ by však měly být rozšiřovány a inovovány, aby se stávaly komplexnějšími. Zde ale narážím na problém APZ realizované ÚP, kterým je omezený rozpočet a tedy nedostatek finančních prostředků. Tento problém by měly řešit projekty podporované z ESF, jejichž hlavní výhodou je velký objem finančních prostředků. Významným přínosem je také jejich komplexnost, kdy jsou klientům poskytovány služby, které v rámci běžných nástrojů poskytovány nejsou. V rámci těchto projektů je možné zajistit individuálnější přístup ke klientovi než v případě standardních nástrojů APZ. Vzhledem k tomu, že jsou aktivity realizované ÚP velmi podobné náplni projektů podporovaných z ESF, dochází i v případě těchto projektů ke zlepšení sociálně-psychologického profilu klientů. Nejvýraznějším problémem projektů podporovaných z ESF je administrativní náročnost a celkově obtížná administrace projektů. Projekty tak nejsou vždy schopny reagovat 82
na aktuální potřeby trhu práce a příznivá také není skutečnost, že se během programového období měnila pravidla pro jednotlivé projekty. Tento problém byl v období 2004-2006 umocněn nezkušeností všech zúčastněných (ÚP, MPSV, realizátoři). Myslím, že pro období 2007-2013 by mělo dojít ke zlepšení. Účastníci se určitě z chyb z předchozího období poučí a v nadcházejícím programovém období je eliminují. Významným problémem je také monitorování, u kterého jsou v současné době patrné nedostatky. Asi nejzávažnějším problémem je stanovování indikátorů a jejich naplňování. V nadcházejícím období by MSSF neměl sloužit pouze k archivaci, ale také jako informační manažerský systém vhodný pro strategické rozhodování. Problémem APZ realizované ÚP i projektů podporovaných z ESF je také účast osob, které o zlepšení své situace nemají zájem, často se o těchto osobách mluví jako o „ztracených případech.“ Práce s těmito lidmi je opravdu obtížná a často nevede k žádným výsledkům. Významná je zde skutečnost, že nárok na pomoc v hmotné nouzi nemají osoby, které nejsou zařazeny v evidenci ÚP a také ty, které jsou v evidenci ÚP, ale bez vážných důvodů odmítnou účastnit se v cíleném programu k řešení nezaměstnanosti.192 Tito lidé, tak často vstupují do programu jen z důvodu získání pomoci v hmotné nouzi. Z výše uvedeného textu je patrné, že porovnání efektivnosti projektů podporovaných z ESF a APZ realizované ÚP není vůbec jednoduché a to také proto, že aktivity jsou velmi podobné. V novém programovém období by měl být kladen důraz na to, aby mezi projekty podporovanými z ESF byly vybírány skutečně inovativní projekty, které by umožnily odzkoušení nových nástrojů APZ. Důležité je, aby se projekty financované z ESF a aktivity ÚP doplňovaly, potom se bude efektivnost těchto aktivit zvyšovat. V období 2004-2006 si v některých případech konkurovaly, ukázala jsem to na příkladu jednoho projektu podporovaného z ESF, kdy se aktivity realizované v rámci tohoto projektu velmi blížily veřejně prospěšným pracím a nebyl to jediný projekt tohoto typu. Zlepšit by se měla také oblast stanovování cílů, aby určené cíle odpovídaly tomu, co je skutečně žádoucí a nebyla zde přehnaná snaha v dosahování cílů, které ve skutečnosti žádoucí nejsou. Ve své práci jsem se snažila porovnat efektivnost APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti s efektivností projektů podporovaných z ESF a co nejlépe vystihnout výhody a nevýhody těchto aktivit. Přestože hodnocení efektivnosti v tomto případě není vůbec
192
http://www..mpsv.cz/cs/5
83
jednoduché, myslím si, že jsem ve své práci svůj cíl splnila a vystihla hlavní problémy jak státní APZ, tak aktivit podporovaných z ESF a navrhla doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti výše uvedených aktivit.
84
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1:
Přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice
Příloha č. 2:
Rozdělení Priorit a Opatření v programu OP RLZ v programovém období 2004-2006
Příloha č. 3:
Globální cíl, specifické cíle, prioritní osy a oblasti podpory OP LZZ
Příloha č. 4:
Dotazník
Příloha č. 5:
Přehled rekvalifikačních kurzů v projektu Najdi si práci na Vysočině I
Příloha č. 6:
Přehled rekvalifikačních kurzů v projektu Návrat do práce na Vysočině
85
Příloha č. 1: Přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice Rekvalifikace Rekvalifikace je získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení té stávající, zahrnuje také její udržování nebo obnovování. Rekvalifikací se označuje také získání kvalifikace fyzické osoby, která zatím žádnou kvalifikaci nemá. Rekvalifikace uchazečů či zájemců o zaměstnání se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání, pokud to vyžaduje jejich uplatnění na trhu práce. Za uchazeče případně zájemce o zaměstnání hradí úřad práce náklady rekvalifikace, případně mu může poskytnout příspěvek na pokrytí prokázaných nutných nákladů rekvalifikace – jedná se o jízdné, stravné, nocležné, pojištění. Dohoda o rekvalifikaci musí mít vždy písemnou formu a musí obsahovat náležitosti určené zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon upravuje také rekvalifikace zaměstnanců u zaměstnavatele a to v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace se pak provádí na základě dohody, kterou uzavře zaměstnavatel se svým zaměstnancem. Úřad práce může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu o rekvalifikaci zaměstnanců, která spočívá v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace. V případě této dohody mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které rekvalifikace zajišťuje, úřadem práce hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené.193 Investiční pobídky Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst poskytuje zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za dvě ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. 194 Veřejně prospěšné práce Jedná se o časově omezené pracovní příležitosti, které jsou vytvořeny především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidováni úřadem práce. Jedná se většinou o údržbu veřejného prostranství, úklid a údržbu veřejných budov a komunikací nebo o obdobné činnosti ve prospěch obcí nebo státních a jiných obecně 193
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 108-110, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 194 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 111, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx
86
prospěšných institucí. Jedná se o krátkodobé umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle na dobu 12 po sobě následujících měsíců a to i opakovaně. Zaměstnavateli může úřad práce poskytnout finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně sociálního a zdravotního pojištění.195 Společensky účelná pracovní místa Pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze jinak zajistit pracovní uplatnění. Je to také místo, které zřídil uchazeč o zaměstnání na základě dohody s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Úřad práce na tato místa může poskytnout příspěvek. Pokud se zřizuje více než pět pracovních míst, úřad práce si musí vyžádat vypracování odborného posudku. 196 Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, které je přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jedná se o pracoviště vymezené na základě dohody s úřadem práce. Musí zde být v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % takových zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozováno minimálně 2 roky ode dne sjednaného v dohodě. Na její vytvoření může být úřadem práce poskytován příspěvek. Chráněné pracovní místo vytváří zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě dohody s úřadem práce, která musí mít písemnou formu. Chráněné pracovní místo stejně jako chráněná pracovní dílna musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Úřad práce může poskytnout zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa příspěvek. 197 Překlenovací příspěvek Příspěvek může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání, a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst.1 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek je poskytován po dobu nejdéle 3 měsíců, měsíční výše se rovná 0,12násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí 195
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 112, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 196 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 113 197 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75-76, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast3.aspx
87
čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda. Zažádat o příspěvek je nutné nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody dle § 113 odst.1 zákona o zaměstnanosti.198 Příspěvek na dopravu zaměstnanců Úřad práce může příspěvek poskytnout zaměstnavateli na základě dohody v případě, že zaměstnavatel zajišťuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy není hromadnými prostředky provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek se může týkat i přepravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří nemohou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu využít dopravy hromadnými dopravními prostředky. Příspěvek je poskytován maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. V případě přepravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 % nákladů.199 Příspěvek na zapracování Může být poskytnut úřadem práce zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody v případě, že zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Je možné jej poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců, měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.200 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Může být poskytnut zaměstnavateli na základě dohody s úřadem práce, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a nemůže z tohoto důvodu svým zaměstnancům zajistit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek je možné poskytnout na částečnou úhradu náhrady mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok dle pracovněprávních předpisů. Může být poskytován maximálně 6 měsíců a nejvyšší možný měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance je polovina minimální mzdy. 201
198
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 114, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 199 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 115, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 200 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 116, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 201 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 117, Přístup z Internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx
88
Příloha č. 2: Rozdělení Priorit a Opatření v programu OP RLZ v programovém období 2004-2006
Zdroj: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403
89
Příloha č.3: Globální cíl, specifické cíle, prioritní osy a oblasti podpory OP LZZ Globální cíl Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU
Specifický cíl 1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů
Prioritní osa 1 Adaptabilita
Specifický cíl 2 Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti
Prioritní osy 2a a 2b Aktivní politiky trhu práce
Specifický cíl 3 Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených
Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti
Specifický cíl 4 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb
Prioritní osy 4a a 4b Veřejná správa a veřejné služby
Specifický cíl 5 Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti
Prioritní osy 5a a 5b Mezinárodní spolupráce
Oblast podpory 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Oblast podpory 1.2 Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků Oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Oblast podpory 2.2 Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace romských lokalit Oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce Oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života Oblast podpory 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti státní správy Oblast podpory 4.2 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti samosprávních celků Oblast podpory 5.1 Mezinárodní spolupráce
Prioritní osy 6a a 6b Oblast podpory 6.1 Technická pomoc Technická pomoc Zdroj: Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost – finální verze znění programu ze září 2007 http://www.esfcr.cz/files/clanky/3486/OP_LZZ_FINAL.pdf
90
Příloha č. 4: Dotazník
Otázka č. 1: Který z níže uvedených nástrojů APZ považujete za nejúčinnější v boji s nezaměstnaností? (1-nejlepší, 5-nejhorší) SÚPM VPP Rekvalifikace Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Investiční pobídky Jiné Důvod:
Otázka č. 2: Co patří dle Vašeho názoru mezi hlavní výhody a nevýhody APZ? Výhody:
Nevýhody:
Otázka č. 3: Co patří dle Vašeho názoru mezi hlavní výhody projektů podporovaných prostřednictvím Evropského sociálního fondu?
Otázka č. 4: Ve kterých oblastech v souvislosti s podporou z ESF vidíte prostor pro zlepšení?
Otázka č. 5: Jak hodnotíte kvalitu předkládaných projektů v programovém období 2004-2006? 1 bez větších problémů 2 zaznamenal(a) jsem větší nedostatky Specifikace nedostatků (v případě odpovědi č. 2):
91
Otázka č. 6: Došlo k významným změnám v novém programovém období ve srovnání s programovém obdobím 2004-2006? Uveďte, prosím, zda případné změny považujete za přínos.
Otázka č. 7: Jak hodnotíte Monitorovací systém Strukturálních fondů (MSSF)? 1 je vyhovující 2 je nevyhovující Důvod (v případě odpovědi č.2):
Otázka č. 8: Uveďte hlavní rozdíly mezi APZ financovanou ze státního rozpočtu a projekty podporovanými prostřednictvím ESF?
Otázka č. 9: Myslíte si, že projekty podporované prostřednictvím ESF jsou dostatečně propojeny s aktivitami financovanými ze státního rozpočtu (doplňují se tyto aktivity)?
Otázka č. 10: Kterou z následujících možností považujete za efektivnější a pružnější při řešení nezaměstnanosti? 1 2
APZ financovaná ze SR Aktivity financované prostřednictvím ESF
92
Příloha č. 5: Přehled rekvalifikačních kurzů v projektu Najdi si práci na Vysočině I Základy obsluhy PC Výuka k testovacímu modelu ECDL Kurz pro podnikatele Obchodní zástupce Podvojné účetnictví s využitím PC Marketing Skladový logistik Počítačová grafika AutoCAD Počítačová grafika Corel DRAW Tvůrce webových stránek Správce počítačové sítě Programátor Seřizovač CNC strojů Obsluha CNC strojů Obráběč kovů Obsluha zemních a stavebních strojů Obsluha vysokozdvižného vozíku Řidičský průkaz skupiny C Řidičský průkaz skupiny D Řidičský průkaz skupiny E Technik BOZP Vyhláška 50/1978 Sb. Sváření Zahradnické práce Vazba a aranžování květin Kuchařské práce Číšnické práce Hostinská činnost Masér Všeobecný sanitář Kadeřnice Kosmetička krupiér
Počet hodin 90 90 120 110 120 120 100 45 50 150 160 170 210 Neuvedeno 469 25 33 75 75 35 105 48 160 305 120 469 469 305 152 120 170 170 181
Zdroj: http://www.prace-vysocina.cz/index.asp?obsah=14&styl=0
93
Příloha č. 6: Přehled rekvalifikačních kurzů v projektu Návrat do práce na Vysočinu Obecné rekvalifikační kurzy Základy obsluhy PC ECDL + certifikát EU
Počet hodin 40 hodin 70 hodin
Zdroj: http://ndp.prace-vysocina.cz/index.asp?obsah=186&styl=0
Rekvalifikační kurzy profesní s praxí Účetnictví Skladový logistik Obsluha CNC strojů Soustružnické a frézařské práce Montérské práce suchých montáží stavebních konstrukcí Pokrývačské práce Instalatérské práce Zednické práce Tesařské práce Malířské práce Obsluha zemních a stavebních strojů Řidičský průkaz skupiny C Řidičský průkaz skupiny D Obsluha motorové pily Sváření Šička – výroba konfekce Prodavačka – zaučení Kuchařské práce Číšnické práce Hostinská činnost Pečovatel/ka Administrativní pracovník
Počet hodin 80 70 150 260 240 280 280 280 80 280 50 40 45 80 140 230 206 230 230 210 90 90
Zdroj: http://ndp.prace-vysocina.cz/index.asp?obsah=186&styl=0
Rekvalifikační kurzy profesní bez praxe Tvůrce webových stránek Počítačový grafik Správce počítačové sítě Projektant v AutoCADu Účetnictví Kurz pro podnikatele Skladový logistik Obchodní zástupce Marketing CIMA A Řidičský průkaz skupiny C Řidičský průkaz skupiny E Vyhláška 50/1978 Sb. Zahradnické práce – údržba zeleně Vazba a aranžování květin Šička – výroba konfekce Prodavačka – zaučení sanitář
Počet hodin 100 40 125 96 160 108 100 120 120 66 28 48 305 100 100 100 120
Zdroj: http://ndp.prace-vysocina.cz/index.asp?obsah=186&styl=0
94
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ Knižní publikace
CIHELKOVÁ, E. - JAKŠ, J. a kolektiv: Evropská integrace – Evropská unie, Oeconomica, Nakladatelství VŠE / Praha 2005. Počet stran 377. ISBN 80-245-0854-0
KOTÝNKOVÁ, M.: Trh práce na přelomu tisíciletí, 1. vydání, Praha, Oeconomica 2006, ISBN 80-245-1149-5
KOTÝNKOVÁ, M. – NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce, Praha, Professional Publishing 2003, ISBN 80-864-1948-7
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR – nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
Průvodce fondy Evropské unie, Odbor vnějších vztahů MMR ČR 2004
Příručka pro příjemce finanční podpory projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, 1. vydání, Praha, MPSV ČR 2006
Závěrečné shrnutí grantového projektu – „Podané ruce“ – ÚP Jihlava
Závěrečné shrnutí grantového projektu: „Rekvalifikační program regionu Vysočina se zaměřením na obslužnost CNC strojů ve výrobě“ – ÚP Jihlava
Ostatní zdroje
Amsterodamská smlouva - Euroskop.cz: Přístup z internetu: http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/c806d497885d44734369896c40543f35.pdf (10.4.2008)
Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2005: (2.3.2008)
https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1205.pdf
Analýza stavu a vývoje trhu práce v kraji Vysočina za rok 2006: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/alk1206.pdf (10.4.2008)
Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1.pololetí 2007, Přístup z internetu: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1/Analyza0706.pdf (10.4.2008)
Český statistický úřad, Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam110207.doc (10.4.2008)
Delivering Lisbon reforms for the enlarged union, Přístup z Internetu: http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/COM2004_029_en.pdf (10.4.2008)
95
ESF - Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost - OP LZZ-Final.pdf, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 (30.3.2008) ESF – Prováděcí dokument - PD_OP LZZ_leden2008.pdf, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5507 (10.4.2008)
Evropská sociální politika, Přístup z Internetu: http://www.kap.zcu.cz/opory/vei/Socialni%20politika%20EU.pdf (20.3.2008)
EU vyzývá sociální partnery, aby se zapojili do diskuse o tzv.flexikuritě, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/061024_cs.htm (11.4.2008)
Günter Verheugen: Evropa dělá vše pro hospodářský růst a zaměstnanost, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/speeches/060331_cs.htm (11.4.2008)
Informační Bulletin úřadů práce kraje Vysočina: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/bullet/ibkvunor2008.pdf (2.4.2008)
Komora.cz: Měsíčník Hospodářské komory České republiky, číslo 11/ročník 7 – listopad 2006 Makroekonomická predikce (leden 2008): http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html
(10.4.2008)
Náklady na stárnutí populace: snížením schodků a reformou důchodového systému vytvoříme pro naše děti udržitelné podmínky, Přístup z internetu: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/061016_cs.htm (1.4.2008)
Národní Lisabonský program 2005-2008 (Národní program reforem České republiky), Přístup z internetu: http://web2006.vlada.cz/files/eu/narodni_program_reforem_cz.pdf (10.4.2008)
Operační program Lidské zdroje a Zaměstnanost – finální verze znění programu ze září 2007 - http://www.esfcr.cz/files/clanky/3486/OP_LZZ_FINAL.pdf (10.4.2008)
Program Phare: http://www.evropskaunie.cz/download/cz/informacni_listy/programy/Program_Phare.pdf (10.4.2008)
Program Phare 2003: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=15 (10.3.2008)
Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ: http://www.esfcr.cz/files/clanky/6216/D1_Prirucka_pro_zadatele.pdf (29.3.2008)
Výroční zpráva OP RLZ za rok 2006 - Zprava_2006.pdf, Přístup z Internetu: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=407 (10.3.2008) Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jihlava, Přístup z internetu: https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/stat/analyzy/jiokres1206.pdf (2.3.2008)
96
Internetové zdroje
Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz (1.4.2008)
ESF: Co je OP RLZ - http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=403 (10.3.2008)
ESF: Co jsou SF - http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=6 (10.3.2008)
ESF: Jak podat projekt - http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=424 (11.4.2008)
ESF, Přístup z internetu: http://www.esfcr.cz (10.3.2008)
Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&cid=40407&id=5095&kap_id=114671 (10.3.2008)
Euroskop.cz, Přístup z internetu: http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&cid=42404&id=5214&kap_id=119714 (11.4.2008)
Evropská sociální politika, Přístup z Internetu: http://www.kap.zcu.cz/opory/vei/Socialni%20politika%20EU.pdf (15.3.2008)
Fondy EU (Pojmy z období 2007-2013) - http://www.strukturalni-fondy.cz/glosar/pojmy-zobdobi-2007-2013 (11.4.2008) Míra nezaměstnanosti podle nových krajů ČR od roku 2000-2007: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007p1 (10.3.2008)
MPSV – Pomoc v hmotné nouzi - http://www.mpsv.cz/cs/5 (10.3.2008)
Najdi si práci na Vysočině - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf / http://www.pracevysocina.cz/index.asp?obsah=101&styl=0 (20.3.2008)
Najdi si práci na Vysočině II - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf (20.3.2008)
Návrat do práce na Vysočinu - https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf / http://ndp.pracevysocina.cz/index.asp?obsah=186&styl=0 (20.3.2008)
Příprava na práci na Vysočině - http://pnpvysocina.ccsystem.cz/ (20.3.2008)
Regionální politika EU - http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika (20.3.2008)
Regionální politika EU 2004-2006 - http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalnipolitika/regionalni-politika-eu-2004-2006 (20.3.2008)
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx (20.2.2008)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (10.4.2008)
http://epp.eurostat.eu (10.1.2008) 97
https://portal.mpsv.cz/sz/local/ji_info/apz/esf
http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/
Ostatní Individuální konzultace na Úřadě práce v Jihlavě, rozhovory s vedoucí ESF Ing. Ivou Habichovou a dalšími zaměstnanci Úřadu práce v Jihlavě ve dnech 9.11.2007 a 29.2.2008
98
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ
SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1:
Employment rate – total (%)
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1:
Změny v celkové míře zaměstnanosti v letech 1995-2005
Tabulka 2:
Vývoj počtu zaměstnavatelů
Tabulka 3:
Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků
Tabulka 4:
Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce
Tabulka 5:
Výdaje na politiku zaměstnanosti v ČR
Tabulka 6:
Celkový objem finančních prostředků na APZ v České republice
Tabulka 7:
Výdaje na politiku zaměstnanosti v kraji Vysočina
Tabulka 8:
Celkový objem finanční pomoci z ESF
Tabulka 9:
Alokace prostředků z ESF – v EUR
Tabulka 10:
Alokace prostředků z národních zdrojů - státní rozpočet – v EUR
Tabulka č. 11:
Přehled finančních alokací OP RLZ (EUR)
Tabulka č. 12-15:
Výsledky dotazníkového šetření
99
SUMMARY The presented thesis concerns with the analysis of the European Employment Strategy, the European Social Fund and with the analysis of the active employment policy and its financial support from the European Social Fund. The first chapter concerns with the description of the development of the European Employment Strategy. I present the detailed analysis of the Amsterdam Treaty, the European Employment Strategy which started in 1997 in Amsterodam and Lisbon Strategy. In the second part I assess the results of the European Employment strategy and Lisbon Strategy. Then I characterize the active employment policy in the Czech Republic and in the region of Vysocina. Then I am dealing with the financial support from the European Union, especially from the European Social Fund and I mention the national and grant projects that have been realized in the region of Vysocina. In the last chapter I am trying to evaluate the efficiency of the active employment policy compared to the efficiency of the projects that have been supported from the European Social Fund. Finally I stress advantages, disadvantages and recommendations that could contribute to the increase of the efficiency of the activities I have mentioned in this thesis.
KEYWORDS European Employment Strategy; Amsterdam Treaty; Lisbon strategy; Labour market; Employment; Unemployment; Active Employment policy; The Vysocina Region; European Social Fund; Human Resources Development Operational Programme; Human Resources and Employment Operational Programme
JEL CLASSIFICATION J 080 Labor Economics Policies J 210 Labor force and Employment, Size, and Structure J 240 Human Capital; Skills; Occupational Choise; Labour Produktivity J 600 Mobility, Unemployment, and Vacancies: General
100
Centrum informačních a knihovnických služeb
KNIHOVNA VŠE
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR NÁZEV DP
FAKULTA OBOR ROK OBHAJOBY POČET STRAN POČET PŘÍLOH VEDOUCÍ DP ANOTACE
KLÍČOVÁ SLOVA
Lenka Kupová Strategie EU v zaměstnanosti, Evropský sociální fond a posouzení efektivnosti vynakládání prostředků na APZ v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty financované z ESF v kraji Vysočina Národohospodářská Národní hospodářství 2008 80 6 doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. Diplomová práce se zabývá analýzou Evropské strategie zaměstnanosti, Evropského sociálního fondu a dále analýzou aktivní politiky zaměstnanosti realizované ÚP a finanční podpory, kterou ČR získává z ESF. V první kapitole se zabývám vývojem Evropské strategie zaměstnanosti. Podrobně se zde věnuji Amsterdamské smlouvě, kterou byla zahájena Evropská strategie zaměstnanosti, a Lisabonské strategii. V druhé části hodnotím výsledky Evropské strategie zaměstnanosti a Lisabonské strategie. Dále se zabývám aktivní politikou zaměstnanosti realizovanou ÚP v České republice a v kraji Vysočina. V dalších částech se pak věnuji podpoře, kterou Česká republika získává z EU prostřednictvím ESF a zaměřuji se na grantové a národní projekty realizované v kraji Vysočina. V poslední kapitole se zabývám hodnocením efektivnosti vynakládání prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti v rámci státní politiky zaměstnanosti a na projekty podporované z ESF. Na závěr uvádím výhody, nevýhody a doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti prováděných aktivit. European Employment Strategy; Amsterdam Treaty; Lisbon strategy; Labour market; Employment; Unemployment; Active Employment policy; The Vysocina Region; European Social Fund; Human Resources Development Operational Programme; Human Resources and Employment Operational Programme MÍSTO ULOŽENÍ SIGNATURA
Poznámka: Záznam vloží diplomant do vazby diplomové práce (na konci práce). Jedno paré DP pak katedra předá do Knihovny VŠE-CIKS VŠE.
101
