-1Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika
Jaderná energetika a její budoucnost diplomová práce
Autor: Kamila Eretová Vedoucí práce: doc. Ing. Antonín Dvořák, CSc. Rok: 2009
-2-
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Kamila Eretová V Praze, dne 29. 7.2009
-3-
Poděkování: Děkuji doc. Ing. Antonínovi Dvořákovi, CSc., za cenné rady, připomínky a návrhy při zpracování této diplomové práce
-4-
Anotace (česky) Tato práce se věnuje potenciálu jaderné energetiky obecně a u nás. Nabízí jadernou energii jako téměř nezbytnou alternativu pro vyplnění stále rostoucí poptávky po elektřině u nás a ve světě. Zvýšená pozornost je však věnována trhu s elektřinou u nás, úloze jaderné energie v českém energetickém mixu a možnostem jejího využití v budoucnosti jako alternativě k dalším energetickým zdrojům (obnovitelné zdroje, fosilní zdroje) a možným úsporám a dovozům ze zahraničí. Autorka shrnuje hlavní přínosy, ale i rizika, které využití jaderné energie přináší. Nezapomíná ani na postoj ekologů, odpůrců a veřejnosti k jaderné otázce, který se dlouhodobě zlepšuje a tím dává prostor pro využití energie z jádra.
Abstract (English) This work deals with the potential of nuclear energy in general and in our country. Nuclear energy offers as almost a necessary alternative to fill growing demand for electricity in our country and the world. Increased attention is paid to the electricity market in our country, the role of nuclear energy in the Czech energy mix and the possibilities of its use in the future as an alternative to other energy sources (renewable, fossil resources), and savings and imports from abroad. The author summarizes the main benefits, but also the risk that nuclear energy brings. Does not forget the attitude of environmentalists, opponents and the public to the nuclear issue, which improves longterm, giving scope for the use of nuclear energy.
-5-
Obsah Anotace (česky).............................................................................................................4 Abstract (English)..........................................................................................................4 Úvod...............................................................................................................................8 1 . Současný přístup k jaderné energetice v ČR...........................................................10 1.1 Státní energetická koncepce – cesta státní intervence.......................................10 1.1.1 Zelený scénář.............................................................................................12 1.1.2 Státní energetická koncepce a programové prohlášení vlády....................13 1.2 Nezávislá energetická komise Václava Pačese.................................................14 2 . Princip fungování trhu s elektřinou v České republice............................................17 2.1 Obchodování na energetickém trhu..................................................................17 2.2 Energetický regulační úřad...............................................................................17 3 . Tržní přístup na energetickém poli..........................................................................18 4 . Jaderná energetika v Politice územního rozvoje......................................................21 5 . Výhled spotřeby a energetická soběstačnost v ČR..................................................24 5.1 Spotřeba a nadspotřeba měřená pomocí ukazatele energetické náročnosti......24 5.2 Energetická dovozní závislost...........................................................................28 6 . Postoj ekologů a veřejnosti k jaderné energetice.....................................................29 6.1 Postoj ekologů k jaderné otázce........................................................................31 6.2 Postoj veřejnosti k jaderné otázce.....................................................................34 7 . Fyzikální pricipy štěpné reakce..............................................................................36 7.1 Otevřený versus uzavřený palivový cyklus.......................................................37 8 . Generace jaderných reaktorů...................................................................................39 9 . Jaderná energetika u nás..........................................................................................42 9.1 Jaderná elektrárna Dukovany............................................................................42 9.1.1 Základní fakta ...........................................................................................42 9.1.2 Historie .....................................................................................................42 9.1.3 Technologie...............................................................................................43 9.1.4 Bezpečnost.................................................................................................44 9.1.5 Nakládání s odpadem................................................................................44
-69.2 Jaderná elektrárna Temelín...............................................................................45 9.2.1 Základní fakta............................................................................................45 9.2.2 Historie .....................................................................................................45 9.2.3 Plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín.......................................47 10 . Jaderná energetika ve světě....................................................................................50 10.1 Evropská unie..................................................................................................50 10.2 Celosvětové rozšíření jaderné energie ...........................................................52 11 . Specifika výroby elektřiny v jaderných elektrárnách............................................55 11.1 Doba výstavby.................................................................................................55 11.2 Životnost.........................................................................................................55 11.3 Investiční náklady...........................................................................................56 11.4 Ekologická šetrnost.........................................................................................56 11.5 Energetická bezpečnost...................................................................................56 12 . Přínosy jaderné energetiky.....................................................................................57 12.1 Atraktivní cena vyrobené elektřiny.................................................................57 12.2 Necitlivost ceny elektřiny k ceně paliva.........................................................57 12.3 Energetická bezpečnost...................................................................................57 12.4 Dostatek zásob paliva......................................................................................58 12.5 Zanedbatelná produkce skleníkových plynů...................................................59 12.6 Ekologicky přízivné využití jaderné energie v dopravě..................................59 12.7 Zaměstnanost a rozvoj místní infrastruktury...................................................60 13 . Budeme jadernou energii potřebovat? – Výroba vs spotřeba................................61 14 . Možnosti pro pokrytí budoucí poptávky po elektřině............................................63 14.1 Obnovitelné zdroje energie..............................................................................63 14.1.1 Vítr...........................................................................................................64 14.1.2 Fotovoltaika.............................................................................................65 14.1.3 Voda........................................................................................................65 14.1.4 Biomasa...................................................................................................65 14.1.5 Bioplyn....................................................................................................66 14.1.6 Geotermální teplo....................................................................................66 14.2 Potenciál úspor................................................................................................67 14.3 Dovozy............................................................................................................68
-715 . Rizika jaderné energetiky......................................................................................69 15.1 Harmonizace bezpečnostních požadavků.......................................................69 15.2 Legislativa v oblasti nakládání s jadernými odpady.......................................69 15.3 Bariéry vstupu na trh.......................................................................................69 15.4 Dlouhý investiční horizont a rizikovost investice...........................................70 Závěr............................................................................................................................71 Zdroje informací:.........................................................................................................73 Summary:.....................................................................................................................76
-8-
Úvod Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybrala budoucnost jaderné energetiky. Plynová krize z počátku letošního roku ukázala na význam energetiky pro fungování ekonomiky a zároveň ukázala jak důležitá je energetická soběstačnost. Cílem této práce je proto zjistit, jaké jsou možnosti využití jaderné energetiky pro zajištění této soběstačnosti, zhodnotit jaké postavení u nás a ve světě zaujímá, jaké jsou její hlavní výhody, rizika a potenciál využití v budoucnosti. Na jedné straně Evropská unie volá po energetické bezpečnosti, ale zároveň celé své území zahrnuje celou řadou ekologických regulací. Ať už se jedná o emisní povolenky nebo kvóty pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a ideologický tlak na útlum jaderné energie. U nás je oblast energetiky řešena Státní energetickou koncepcí. Zde lze nalézt cíle, kterých chce stát dosáhnout na poli energetiky ve výhledu na příštích třicet let. Při tvorbě Státní energetické koncepce byl z projednávaných scénářů vybrán scénář „Zelený“, pro který je charakteristické, že administrativně neblokuje žádný zdroj energie. Minulá politická reprezentace ovšem ve svém programovém prohlášení ve věci energetiky v podstatě zahodila platnou energetickou koncepci do koše a nechala zřídit Nezávislou energetickou komisi k posouzení energetických potřeb. Ze závěrečné zprávy této komise vyplynula potřeba dostavby nových jaderných zdrojů. Jaderná energetika vyvolává řadu obav a rizik, které jsou zmapované v šesté kapitole. Zde jde spíše o mýty, které jsou snadno vyvratitelné, jako je vysoká radioaktivita nebo strach s jaderné havárie, která samozřejmě nastat může, ale pravděpodobnost je při současných technologíích a zabezpečení téměř nulová. Skutečná rizika, která jsou brzdou energie z jádra, lze nalézt v poslední, patnácté kapitole. Pokud budeme porovnávat výhody a nevýhody, zjistíme, že výhody jasně převyšují nad riziky. O přínosech jaderné energetiky pojednává dvanáctá kapitola.
-9I přes to, že se postoj veřejnosti dlouhodobě vyvíjí ve prospěch jaderné energetiky, což je vidět v šesté kapitole této práce, nadále se vedou debaty zda by bylo možné se v budoucnu bez jaderných elektráren obejít. V páté kapitole lze najít současnou situaci spotřeby nebo případné nadspotřeby elektřiny u nás. V kapitole čtrnácté je potom vidět, že spotřeba elektrické energie dlouhodobě roste a v dlouhodobém výhledu budeme řešit, jak pokrýt tuto vysokou poptávku. Podíváme-li se na potenciál jednotlivých alternativních zdrojů, dovozů a úspor zjistíme, že nám nezbyde nic jiného než se spolehnout na klasické zdroje – uhlí a jádro. Obnovitelné zdroje, ať se to Evropské unii a Zeleným líbí, či nelíbí pouze doplní energetický mix, ale nemají potenciál pokrýt tuto stále rostoucí poptávku po elektřině.
- 10 -
1. Současný přístup k jaderné energetice v ČR
1.1 Státní energetická koncepce – cesta státní intervence V současné době platná Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Byla schválena vládním usnesením č. 211/2004 dne 10. března 2004 a řeší zabezpečení dodávek energie v budoucnu za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, tak aby nebylo ohroženo životní prostředí a tak aby byly dodržovány zásady udržitelného rozvoje. Stanovuje cíle, nástroje a priority, kterých chce stát ve vývoji energetiky dosáhnout ve výhledu do roku 2030. Při volbě těchto cílů pak byla respektována energetická, ekologická, ekonomická a sociální hlediska. Dále bylo rozhodnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude naplňování těchto priorit a cílů vyhodnocovat v tříletých intervalech a o výsledcích těchto vyhodnocení bude informovat vládu a v případě potřeby bude předkládat návrhy na změnu koncepce. Mezi hlavní vize Státní energetické koncepce patří nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů. Druhou vizí je pak bezpečnost zdrojů včetně jaderné bezpečnosti a poslední, třetí vizí pak respektování zásad udržitelného rozvoje v oblasti jak ochrany životního prostředí, tak v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. V další části Státní energetické koncepce jsou stanoveny cíle, které jsou rozděleny do cílů s velmi vysokou prioritou, vysokou prioritou a středně vysokou prioritou. Směřují k naplnění vizí a rozpracovávají priority do konkrétnější podoby. Mimo již několikrát zmiňovaného dosažení maximální nezávislosti na cizích energetických zdrojích, patří do cílů s velmi vysokou prioritou i požadavek na zmenšení energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby HDP, preference primárních energetických zdrojů získaných vysokou účinností a podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. I
- 11 když mezi těmito nejvýše hodnocenými cíly není konkrétně zmíněna jaderná energie, mají na její budoucí umístění v energetickém mixu tyto cíle nemalý vliv. Cíl optimalizace využití jaderné energie je zařazen mezi cíle z vysokou prioritou. Konkretizuje závazek optimalizace podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodobě bezpečného energetického mixu, při respektování nezbytných požadavků na bezpečnost jejího provozu. Plnění tohoto cíle přispěje ke snižování ekologické zátěže území České republiky, včetně produkce skleníkových plynů. Podle tohoto cíle také jaderná energetika podpoří priority maximalizace nezávislosti státu na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximalizace nezávislosti státu dodávek na cizích energetických zdrojích. Palivo lze získat na trzích v politicky stabilních lokalitách a jeho zásoby lze vytvořit a udržovat na velmi dlouhé období. Mezi další cíle, které Státní energetická koncepce ohodnocuje vysokou prioritou a které nepřímo souvisí s využitím jaderné energetiky lze určitě také zařadit prosazování nejlepších technik šetrných k životnímu prostředí, zajišťující trvalé snížení emisí. Na nejnižší příčce priorit je potřeba v souvislosti s jadernou energetikou zmínit cíl maximalizace úspor elektrické energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spotřebičů. Dále minimalizace emisí skleníkových plynů a to hlavně CO2 v souladu s Kjótským protokolem. S “jádrem” určitě souvisí i poslední cíl, kterým je využívání takových technologií, které nevytvářejí trvalé poškození životního prostředí, minimalizace produkce neodbouratelných a nerecyklovatelných odpadů a bezpečné a dlouhodobé uložení těch odpadů, které nelze recyklovat ani jinak zneškodnit. Jednotlivé cíle jsou poté podrobně rozpracovány. Je zhodnocen současný stav v oblasti konkrétního cíle, platné legislativní nástroje a požadovaný stav, který se v daném cíli očekává, jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska, do roku 2030.
- 12 Podkladovým nástrojem při přípravě Státní energetické koncepce byl komplex scénářů. Tyto scénáře se skládaly z různých ekologických, energetických a sociálních parametrů, mapujících různé možné směry vývoje energetického hospodářství do roku 2030. v závislosti na různých variantách tempa růstu HDP a opatření státu k ovlivnění energetického hospodářství. Celkem bylo zpracováno cca 40 různých scénářů pomocí metody Energy Flow Optimalization Model – EFOM/ENV – Environment, což je dynamický optimalizační model, který je akceptován Evropskou komisí při tvorbě dlouhodobých energetických výhledů a je zaměřen na ekonomiku, energetiku a životní prostředí. Scénáře byly klasifikovány jak z energetického, tak z národohospodářského hlediska. Z národohospodářského hlediska byly vypracovány tři typy scénářů z hlediska vývoje výše a struktury HDP a demografického vývoje. Z hlediska budoucnosti jaderné energetiky byly uvažovány varianty, týkající se prodloužení či neprodloužení životnosti jaderné elektrárny v Dukovanech a také možnost výstavby nových jaderných elektráren. Jako další možnost pokrytí stoupající poptávky po elektrické energii bylo také zvažováno racionální přehodnocení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí. 1.1.1 Zelený scénář Na základě vícekriteriální analýzy a závěrečného hodnocení byl nakonec vybrán scénář “Zelený”. Vyznačuje se tím, že neblokuje žádný zdroj energie, neboli že každý zdroj má v energetickém mixu své místo. Dále představuje scénář s nejnižší energetickou náročností a má nejnižší dopady na snižování nezaměstnanosti (sociální hledisko) a v neposlední řadě byl Zelený scénář nejčastěji doporučovanou variantou ve veřejné diskusi. Na základě těchto veřejných diskusí, vedených odbornou veřejností byl ještě Zelený scénář doplněný o energetické úspory a větší důraz na obnovitelné zdroje. Některé důležité výstupy z upraveného Zeleného scénáře jsou tedy: snížení energetické náročnosti z 1, 212 na 0, 454 MJ/Kč (na 37%), dále přehodnocení současných limit hnědého uhlí, obnova dožívajících elektráren a hnědé uhlí se stane na dlouhou dobu
- 13 nejvýznamnějším energetickým zdrojem. Konec exportního charakteru naší energetiky je plánován na rok 2010 a mezi lety 2025 a 2030 je počítáno s výrobou na novém jaderném bloku. Počítá se s přírůstkem 1200 MW jaderných zdrojů a jaderná energie se tak má stát po roce 2025 nejvýraznější výrobní technologií. Podíl obnovitelných zdrojů na tuzemské spotřebě by měl do roku 2030 vzrůst na 15,7 %.1 1.1.2 Státní energetická koncepce a programové prohlášení vlády Na zpracování Státní energetické koncepce se podílely desítky odborníků, jejichž práce se zdá zbytečná, díky politické blokaci minulé vládní koalice. Její programové prohlášení, prosazené Stranou zelených tak odsunulo výsledky SEK do pozadí a vytvořilo si vlastní cíle jako: do roku 2020 snížení energetické spotřeby české ekonomiky na jednotku HDP o 40% , zachování územních limit těžby hnědého uhlí a zablokování možnosti výstavby nových jaderných elektráren. V neposlední řadě zřízení nezávislé odborné komise k posouzení dlouhodobých státních energetických potřeb. Cíle minulé vládní koalice a výsledky SEK jsou jasně v rozporu. 2 Výstavba nových jaderných elektráren a využití domácích zdrojů hnědého uhlí je tedy prozatím zablokována a bude záležet na postoji a programovém prohlášení další vlády. Co se týče naplňování ostatních cílů SEK, podíl alternativních zdrojů v České republice stoupá. Z ekonomického ani ekologického hlediska se v našich podmínkách nejeví jako zásadní zdroj energie. Programové prohlášení minulé ani budoucí vládní koalice totiž není neomezené. Musí být spojeno s plněním dvou hlavních dokumentů Evropské unie a závazků z nich vyplývajících. Jedním je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie ze současných 8,5% na 20% v roce 2020 a dále zakotvení jednotných pravidel pro liberalizaci energetiky. I kdyby se tento požadavek podařilo naplnit, zbývá pokrýt 80 %.
1
Státní energetická koncepce; www.mpo.cz
2
Daneš Burket, seminář „Jaderná energie – útlum nebo rozvoj“, 5. 4. 2007, Praha
- 14 Od listopadu 2008 je připraven materiál ministerstva průmyslu a obchodu s návrhem nové energetické koncepce, který ale stejně jako předchozí státní energetická koncepce zůstal ležet na “mrtvém bodě” ze stejného důvodu, jako blokace programového prohlášení, na kterém má podíl strana Zelených. Do celé záležitosti se navíc vložilo i Ministerstvo životního prostředí, které považuje řešení energetické politiky za svou doménu i když kompetenční zákon tvrdí opak. Záleží tedy na příští vládě, jak se postaví k neustálému odkládání této záležitosti. Vzhledem ke klesajícím volebním preferencím Zelených lze očekávat pozitivní posun dopředu. 1.2 Nezávislá energetická komise Václava Pačese Na základě usnesení vlády č. 77 ze dne 24. ledna 2007 byla zřízena Nezávislá energetická komise. Jejím úkolem bylo přezkoumání minulé energetické koncepce České republiky a realizační možnosti programového prohlášení tehdejší vládní koalice v oblasti energetiky. Na základě nezávislých analýz pak vydala doporučení vládě pro zajištění energetických potřeb České republiky, přičemž se soustředila hlavně na dlouhodobý výhled koncepce a možnosti její realizace. Hlavními motivy pro práci NEK jsou: snížit energetickou náročnost ČR, uspokojit rozvoj společnosti energiemi, omezit rizika zásobování ČR energiemi a motivovat k investicím do špičkových technologií a inovací. Budoucnost energetiky posuzovala komise z hlediska ekonomického, bezpečnostního, environmentálního a sociálních dopadů. Prognóza vývoje byla oproti SEK vypracována od roku 2030 do roku 2050. Výsledkem práce NEK je zpráva – odborné posouzení a doporučení, týkající se snížení energetických rizik. Pokud nedojde k zásadním změnám a rozhodnutím v oblasti energetiky, bude stabilita našeho energetického hospodářství a to hlavně energetiky, centrálního zásobování teplem a distribučních systémů vážně ohrožena. Domácí zdroje černého a hnědého uhlí se vyčerpávají a potenciál obnovitelných zdrojů energie je omezený. Výrobní základna je zastaralá a proces obnovy výroben tepla a elektřiny se téměř zastavil. Je to důsledek stále
- 15 měnící se energetické strategie, která je způsobena hlavně díky různým prioritám střídajících se vlád v této oblasti. Ve chvíli, kdy NEK vydala závěrečnou zprávu, obsahující doporučení v oblasti energetiky, byla zastavena všechna rozhodnutí, týkající se jak územních limitů těžby hnědého uhlí, tak i jaderné energetiky. NEK dospěla ve své rozsáhlé studii k mnoha stanoviskům. Jedním z nich je zjištění, že mezi roky 2015 a 2025 bude podle potvrzení modelových simulací nutné krýt část poptávky po elektrické energii dovozy a vzhledem k obdobným situacím na trzích našich sousedů, povede takovýto stav k nižší konkurenceschopnosti všech navazujících odvětví. Pravděpodobný je také dopad na obchodní a platební bilanci a tlak na měnu a dlouhodobé úrokové sazby. Dále existuje zvýšené environmentální riziko, protože pokud bude dlouhodobě převyšovat poptávka po energii nad její nabídkou, dojde k přehodnocení priorit a pod tlakem z nárůstu cen budou veškerá ekologická kritéria potlačena. NEK ve svém doporučení upozorňuje na nezastupitelnou roli jaderné energetiky v energetickém mixu ČR. NEK nepředpokládá kolaps energetiky, pokud nedojde k výstavbě nových energetických zdrojů, ale upozorňuje na možnost dražší energie bez jaderné energetiky. Dále se ve svém závěru dotýká i problému jaderného odpadu. Počítá s tím, že současný typ reaktorů s uzavřeným cyklem paliva bude v budoucnu nahrazen novým typem reaktorů s otevřeným palivovým cyklem, který problém ukládání jaderného odpadu vyřeší. Dále doporučuje vládě, aby prosazovala dobudování celoevropských přenosových sítí pro primární zdroje i elektřinu. Poukazuje také na to, že stát by neměl bránit otevřené debatě o všech možnostech rozvoje různých zdrojů energie. Podle Pačesovy komise by neměla vláda podporovat vývoj, směřující k závislosti naší ekonomiky na dovozech elektrické energie. Cestou k tomu by potom mělo být maximální využití nabízeného potenciálu úspor energie na straně primární transformace paliv i na straně konečné spotřeby energie a zodpovědně přistupovat k využití domácích palivo-
- 16 energetických zdrojů. Česká ekonomika má komparativní výhodu pro výrobu elektřiny a tepla. Této skutečnosti by mělo být využito pro vytvoření energetické odolnosti.
3
Zpráva
Nezávislé
energetické
komise,
energeticka-komise/aktuality/zpravanek081122.pdf
3
http://www.vlada.cz/assets/ppov/nezavisla-
- 17 -
2. Princip fungování trhu s elektřinou v České republice
Fungování trhu s elektřinou je u nás upraveno zákonem č. 458/2000 Sb., tzv. Energetickým zákonem. Tento zákon umožňuje včlenění nových směrnic Evropského parlamentu a Rady, které se zabývají trhem s elektřinou a plynem. Od 1. ledna je trh s elektřinou otevřen a všem včetně domácností je umožněno změnit dodavatele elektrické energie. Otevírání trhu s elektřinou však již postupně začalo v roce 2002. Od tohoto roku využilo možnosti změny dodavatele energie přes 80 tisíc odběrních míst. 2.1 Obchodování na energetickém trhu Na trhu s elektřinou obchodují buď přímo výrobci elektrické energie nebo bankovní instituce, obchodní společnosti, zabývající se obchodováním na velkoobchodním trhu a komoditní obchodníci. Obchody probíhají i mezinárodně a to buď přímou fyzickou dodávkou nebo pomocí spekulativních transakcí. Toto obchodování potom probíhá například prostřednictvím vnitrodenního trhu, dvoustranného obchodování, denního spotového trhu nebo burzovního obchodování a nebo řadou kombinací těchto a dalších transakcí. 2.2 Energetický regulační úřad Energetika není rozhodně oblastí, kterou by stát ponechal v moci tržních sil. V roce 2001 vznikl Energetický regulační úřad, jako státní úřad za účelem regulace v energetice. Jeho hlavním úkolem je tedy regulování trhu a nahrazení tržních mechanismů v energetických oblastech, kde není možná konkurence a kde hrozí zneužití vedoucího postavení. Podílí se na přípravě zákonů v této oblasti a vydává pravidla trhu s elektřinou a plynem, zásady tvorby cen a je oprávněn schvalovat obchodní podmínky operátora trhu s elektřinou,
pravidla
provozu
přenosové
soustavy
a
distribuční
soustavy
v elektroenergetice a také řád provozovatele přepravní soustavy a provozovatele distribuční soustavy v plynárenství.
- 18 -
3 . Tr ž n í p ř í s t u p n a e n e r g e t i c k é m p o l i
Mezi veřejností je rozšířen názor, že tržní přístup na energetickém poli vyvolává tržní selhání. V současné patové situaci, která v oblasti energetické politiky vládne, je třeba uvážit zda je direktivní energetická koncepce tou správnou cestou, kterou bychom se měli vydat. Na několika příkladech lze ukázat, že se jedná pouze mýty. Jedním z nich je domněnka, že trh by tlačil na příliš rychlé vytěžení ložisek energetických komodit a tím i na nárůst cen surovin v budoucnosti. Z toho vychází i téměř jistá neefektivita rychlého čerpání surovin dnes namísto těžby v budoucnosti. Dále je v souvislosti s tímto mýtem rozšířen i názor, že rychlé vytěžení surovin dnes, je na úkor příštích generací. Tržní regulace se v tomto ohledu týká hlavně zbrždění ročního objemu těžby surovin pomocí stanovení ročních kvót. Pokud ale vezmeme v úvahu časovou diskontaci, vyjde nám, že odkládání těžby do budoucna s odůvodněním, že jejich cena vzroste, je mylné. V rámci diskontování je potřeba započíst cenu za odložení spotřeby, neboli reálný úrok. Pokud má tedy dnes surovina hodnotu 1000 jednotek a očekávám nárůst hodnoty v budoucnosti na hodnotu 1060 jednotek a zároveň úroková míra v ekonomice je 8 %, je viditelně ekonomicky efektivnější onu surovinu vytěžit již dnes, prodat ji za současnou cenu a získaný kapitál dále investovat. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že se jedná o mýtus, který je nebezpečný v tom, že vede k neefektivnosti a nevyužití kapitálu a spotřeby, který by mohl být těžbou získán. I přes to, že se odhad budoucí ceny může lišit od skutečnosti, nejlepším odhadem jsou očekávání účastníků trhu a ve středně dlouhém horizontu jsou nevychýlené. Dalším argumentem, který lze postavit proti regulaci těžby surovin pomocí kvót je technologický pokrok, který jistě v budoucnu pomůže nalézt nové zdroje surovin a nové metody těžby. To vše poslouží jako automatický nástroj proti růstu cen surovin a zvyšuje pravděpodobnost, že reálná hodnota dané suroviny neporoste nebo jen minimálně.
- 19 Dalším mýtem na energetickém poli, který dává zelenou Státní energetické koncepci a stop tržním řešením je názor, že vývoz elektřiny nebo uhlí z České republiky je něco nežádoucího a znamená plýtvání, místo možného uchování této energie do dalších let. Proti tomu lze argumentovat jednoduchou teorií komparativních výhod, protože právě vývoz elektřiny a uhlí je jasným příkladem této teorie. Tato výhoda je daná současnými kapitálovými zásobami a nákladovými podmínkami. Pokud je vývoz energetické produkce ekonomicky efektivní, není důvod proč ji nevyvážet. Pokud chceme ale zachovat čistě ekonomickou racionalitu, je nutné odsunout vžitou averzi ekologů vůči těmto odvětvím. Ekologové považují energetiku za mimořádný sektor, který by se měl řídit jinými pravidly než sektory ostatní a tlačí na to, aby se produkovalo jen tolik energie, kolik se v dané zemi spotřebuje. „Palčivá“ otázka, kterou řeší nejen naše Státní energetická koncepce, ale i Evropská unie, je otázka diverzifikace zdrojů a technologie výroby energie. Tedy jak na národní, tak i na evropské úrovni se dává za pravdu představě, že pokud se přesně nestanoví limit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, tržní síly povedou k tomu, že bude využíván jen jeden, nebo omezené množství zdrojů a to takových, která budou cenově a technologicky nejziskovější. V tomto případě by tržní řešení skutečně vedlo k unifikaci, ale je třeba uvážit že výkyvy cen na trhu energetických surovin vedou i k různé ziskovosti a to samo o sobě tlačí na diverzifikaci zdrojů. V jednu chvíli tudíž bude vždy jen jeden zdroj nejvýnosnější, ale díky rozkolísanosti cen se mění i nákladové podmínky a při dlouhodobém pohledu zjistíme, že tak není ani jeden ze zdrojů výrazněji ziskovější než ostatní zdroje. Pokud by se trh s energií tedy ponechal bez regulací, jako jsou například povinné výkupy energie z obnovitelných zdrojů, investoři by si sami v ekonomickém zájmu udržovali různorodý investiční mix. Dalším státním zásahem, kterým se politikové snaží uměle podpořit využívání alternativních zdrojů a tím i potažmo omezovat ostatní zdroje, včetně jaderné energetiky, jsou dotace a odkupy této energie za často několikanásobné ceny. Zde se jedná o další školáckou chybu, jakoby vystřiženou z učebnice ekonomie. A sice podporu nezralých
- 20 odvětví. Cílem této podpory je pomocí umělých dotací a nejrůznějších úlev umožnit nerozvinutým odvětvím „dospět“ a v budoucnu, až bude odvětví zralé a schopné dosahovat zisků, s podporami přestat a nechat ho dál růst. Problém spočívá v tom, že tato odvětví většinou nikdy nedospějí do té míry, aby byla efektivní a zisková a stále čerpají podpory a úlevy a nikdy se nevyrovnají ostatním odvětvím, kde vládne regulérní konkurenční boj. V souvislosti se zajištěním dostatku elektrické energie do budoucna se dále diskutuje o možných úsporách energií. Ani zde stát neponechal situaci náhodě a úspory energií podporuje. A to hlavně úspory, které jsou ve svém jádru neopodstatněné, protože náklady spojené s jejich realizací jsou větší, než současná hodnota veškeré energie, která je těmito opatřeními uspořena. Úspory by byly opodstatněné dále tehdy, pokud povedou i k úsporám finančním. Ty jsou potom přímo v zájmu firem, není potřeba, aby stát ekonomické subjekty k takovému šetření nějak nutil. Naopak neopodstatněné úspory jsou vysoce ekonomicky neefektivní, protože náklady jsou vyšší než výnosy. Proto je státní podpora takovýchto úspor spíše na škodu a v druhém případě zbytečná, protože ekonomické subjekty se ve vlastním zájmu snaží o dosažení ekonomické efektivnosti, k čemuž se nemusejí pobízet. Nelze ani opomenout přirozenou schopnost úspor automaticky generovat dodatečnou poptávku po elektřině.
- 21 -
4. Jaderná energetika v Politice územního rozvoje
Vztyčený palec jaderné energetice dala 20. července 2009 úřednická vláda nestraníků premiéra Jana Fishera, když schválila Návrh Politiky územního rozvoje 2008. Navzdory kritikám ekologů a některých politických stran, že je neodpovědné, aby takto strategický dokument schvalovala vláda bez politického mandátu, tento dokument je výsledkem dlouhodobé spolupráce krajů, ministerstev a jiných správních úřadů. Aktivně byla do procesu přípravy zapojena i veřejnost a to již od počáteční fáze přípravy, kdy byla na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj k dispozici pracovní verze celého návrhu. „Politika územního rozvoje je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. V nezbytně nutných případech tento dokument vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, dále oblastí se specifickými hodnotami a se specifickými problémy. Rovněž vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury. Ty jsou vymezeny pouze uvedením míst, která mají být spojena s ohledem na jejich mezinárodní, republikového nebo nadregionální význam“. 4
Řešení konkrétního vedení tras a výběr nejvhodnější varianty bude probíhat na základě potřebné detailní znalosti v podrobnější územně plánovací činnosti za účasti veřejnosti, v územním řízení se bude rozhodovat na základě posouzení vlivu záměrů na životní prostředí. Vládou schválený dokument obsahově navazuje na Politiku územního rozvoje České republiky z roku 2006. Vládě, která tento dokument schválila, se povedlo překonat celý soubor přetrvávajících rozporů a schválit jej ve shodě, přitom odstranit neodůvodněné 4
Prohlášení Ministerstva pro místní rozvoj; http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-
stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemnihorozvoje-CR-2008
- 22 předurčování řešení otázek, pro které budou zjišťovány další potřebné informace, např. v otázce budoucích lokalit úložiště jaderných odpadů. Tento dokument bude aktualizován vládou nejpozději do konce roku 2012 na základě nových poznatků.5 V dokumentu je zahrnuta i rezervace pozemků pro novou jadernou elektrárnu v Blahutovicích , které jsou částí Jeseníka nad Odrou. Geologické průzkumy, kterými byla zmiňovaná oblast vytipována proběhly již v 70. letech minulého století, kdy v tehdejším Československu vládlo okouzlení jádrem a tehdy se plánovala celá řada nových jaderných elektráren. Kromě Dukovan, Temelína, Mochovců a Jasovských Bohunic se uvažovalo i o elektrárnách právě v Blahutovicích, Tetově (Pardubicko) a na východě Slovenska. Schválený dokument tento dlouhodobě známý záměr jen potvrdil. Pozemky na výstavbu nové elektrárny jsou schválením dokumentu pouze rezervované. V následujících třiceti letech se o stavbě třetí jaderné elektrárny na tomto území neuvažuje. Vláda nejdříve plánuje rozšíření stávající jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Navíc o tom, že se skutečně jedná o elektrárnu jadernou se vláda zmiňuje jen nepřímo. Kabinet Jana Fishera zde zmiňuje pouze slovo „elektrárna“ s tím, že až v poznámkách je naznačeno nutností "dořešit lokalizaci plochy pro umístění vodní nádrže s potřebnou kapacitou". Předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová k otázce nové elektrárny v Blahutovicích říká, že "Současná politika jen drží toto již předem zhodnocené území jako rezervu kdyby se ČR chtěla cestou rozšíření jaderných lokalit dát." Jakýkoliv zásah do území, ať už se jedná právě o výstavbu nových jaderných bloků, dálnic nebo limity těžby hnědého uhlí obvykle vyvolává negativní reakce místních obyvatel, především starousedlíků a ekologů, kteří se pouštějí do boje se státem. Je ale však nutné vzít v úvahu ekonomicko-technologické hledisko, protože každá větší stavba takového formátu jako je elektrárna nebo dálnice, někoho omezí, ale většině obyvatel pomůže. 5
Prohlášení Ministerstva pro místní rozvoj; http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-
stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemnihorozvoje-CR-2008
- 23 Další podobně „citlivou“ otázku, která se v Návrhu Politiky územního rozvoje řeší, je další nepříjemný aspekt jaderné energetiky – jaderný odpad. Z šesti kandidátů, mezi něž patří Lubenec, Budišov, Pluhův Žďár, Božejovice, Rohozná a Pačejov, by mělo do konce roku 2015 Ministerstvo průmyslu a obchodu dohromady se Správou úložišť radioaktivního odpadu vybrat dvě nejvhodnější místa pro hlubinná úložiště jaderného odpadu. Tyto obce byly zmíněny v návrhu ještě dva týdny před jeho schválením a na poslední chvíli byly ministerstvem pro místní rozvoj z návrhu odstraněny a to z důvodu opakovaných protestů obyvatelstva zmíněných obcí. Šestice obcí byla ještě dodatečně rozšířena o bývalé vojenské újezdy Boletice a Hradiště. Čas na vybudování je potom do konce roku 2065. Obrázek 1: Navrhovaná místa pro budoucí úložiště jaderného odpadu
Zdroj: www.ihned.cz
- 24 -
5. Výhled spotřeb y a energetická soběstačnost v ČR
5.1 Spotřeba a nadspotřeba měřená pomocí ukazatele energetické náročnosti Nejpopulárnější ukazatel, který měří spotřebu nebo případnou „nadspotřebu“ elektrické energie je ve světě ukazatel energetické náročnosti, který se uvádí v kilogramech ropného ekvivalentu na 1000 euro nebo 1000 dolarů produkce. Na níže uvedeném grafu, je vidět srovnání energetické náročnosti za rok 2006. Graf 1: Energetická náročnost
1600,000 Energetická
náročnost v kg ropného ekvivalentu na 1000 euro produkce za rok 2006
1400,000 1200,000 1000,000 800,000 600,000 400,000 200,000 0,000 RO BG
EE LT
SK CZ
LV PL
CY FI
PT MT
ES BE
EU27 NL IT LU DE IE JP GR UK SE FR NO AT DK CH
Zdroj:Eurostat
Česká republika je počítána za zemi s poměrně vysokou energetickou náročností. V současnosti činí odhad spotřeby primárních zdrojů přibližně 1900 PJ primárních energetických zdrojů. Ukazatel energetické náročnosti však opomíjí jeden důležitý makroekonomický aspekt, kterým je rozdílná cenová hladina jednotlivých států. Z klasické ekonomické teorie je známý fakt, že v méně rozvinutých zemích je cenová hladina nižší. Jak euro tak dolar, s kterými ukazatel energetické efektivnosti počítá, je v těchto státech „drahý“. Po přepočtu produkce na dolary nebo eura, nám vyjde velmi malá produkce, která figuruje jako
- 25 jmenovatel ve vzorci pro energetickou náročnost a matematicky vzato, čím menší jmenovatel, tím vyšší je i podíl. Proto se země jako Rumunsko, Bulharsko jeví dle ukazatele energetické efektivnosti jako státy s největší energetickou náročností produkce a na opačném konci najdeme státy jako Dánsko nebo Japonsko. Tento ukazatel je tedy pro potřeby výpočtu spotřeby nebo případné nadspotřeby prakticky nepoužitelný. Abychom se vyvarovali vlivu rozdílných cenových hladin, použijeme pro výpočet hodnotu celkové spotřeby elektrické energie v jednotlivých státech v závislosti na HDP na hlavu v paritě kupní síly. Na rozdíl od ukazatele energetické náročnosti již nejsou rozdíly v případě spotřeby a případné nadspotřeby v případě tohoto ukazatele tak výrazné. Vysokou spotřebu energie můžeme pozorovat u některých skandinávských ekonomik. V případě České republiky je zde i po použití vzorce PPS, vysoká nadspotřeba oproti jiným ekonomikám v Evropské Unii. Graf 2: Energetická náročnost přepočítaná pomocí PPS
Zdroj: Závěrečná zpráva NEK
- 26 -
Obrázek 2: Cenová hladina a energetická náročnost zemí EU za rok 2006
Zdroj: Závěrečná zpráva NEK Na výše uvedeném obrázku grafu, kde na vodorovné ose najdeme úroveň cenových hladin a na svislé ose energetickou náročnost vidíme, jak energetická náročnost souvisí s cenovou hladinou. Země vykazující nižší cenovou hladinu dosahují vyšší energetickou náročnost a naopak, tzn. např. Česká republika, i přes velmi vysoký podíl průmyslu na tvorbě HDP. Z grafu však můžeme vyčíst i další důležitou skutečnost a sice proces konvergence cenových hladin k energetické náročnosti jednotlivých zemí. Proces dotahování méně vyspělých ekonomik na reálnou úroveň spotřeby a produkce vyspělejších, neboli proces reálné konvergence je dostatečně popsán v ekonomické teorii. Lze tedy očekávat, že česká energetická náročnost, vzhledem ke konvergenci ke standardním ekonomikám EU, bude nadále klesat.6 Pokud budeme srovnávat naši energetickou náročnost mimo Evropskou unii, stojí si Česká republika v porovnání lépe než v předchozím případě. V rámci států OECD se nacházíme pod průměrem, který je ale zhoršen vysokou energetickou náročností USA a Kanady. Celkový instalovaný výkon elektrické energie činil na konci roku 2007 17561 Mwe. Podíl jednotlivých druhů energie můžeme vidět na níže uvedeném grafu.
6
Vladimír Tomšík, Makroekonomický výhled spotřeby elektřiny v ČR, seminář Jaderná
energie – útlum nebo rozvoj, 5.4.2007, Praha
- 27 -
Graf 3: Struktura instalovaných výkonů v ČR v roce 2007, v % parní elektrárny 61%
paroplynové a spalovací elektrárny 5% větrné elektrárny 1% vodní elektrárny 12% jaderné elektrárny 21%
Zdroj: Energetický regulační úřad Od roku 2000 trvale stoupá výroba elektrické energie. Nejvýznamnějšími zdroji jsou uhlí a jádro. Vzhledem k tomu, že je tedy česká energetika významně závislá hlavně právě na uhlí a na jádru a díky vzrůstající výrobě i spotřebě elektřiny, se u nás vedou v posledních letech diskuse o důležitosti jaderné energie pro českou energetiku jako významném zdroji. Je zde otázka, jak vzrůstající spotřebu v následujících desetiletích pokrýt, protože zásoby uhlí jsou velmi omezené a v současné době omezené limity těžby, které sice již právně neexistují, ale přesto jsou politicky udržované. I kdyby limity těžby padly, zásoby zatím nevytěženého uhlí dokáží pokrýt vzrůstající poptávku jen na omezenou dobu a debata o potřebě dalších jaderných zdrojů je tedy na místě. Bez dalších zdrojů energie, by tak česká energetika a potažmo tím i celá ekonomika byla v budoucnu velmi zranitelnou. Drahá energie z dovozu by se promítla nejen do cen energíí, ale i do cen výstupů v odvětvích, které jsou na této energii závislá.
- 28 5.2 Energetická dovozní závislost Dalším souvisejícím ukazatelem, který je pro rozhodování o budoucnosti jaderné energetiky a výstavby nových zdrojů významný, je ukazatel Energetické dovozní závislosti. Tento ukazatel udává, kolik z celkového objemu energetické spotřeby dané země musí být danou zemí dováženo. Stejně jako u obchodního deficitu, jsou některé země čistými vývozci a některé zase čistými dovozci. V případě České republiky se dovozní závislost postupně zvyšuje, v současné době dosahuje hodnoty kolem 30%. Jinými slovy tedy řečeno, spotřeba energie je pokryta domácí produkcí ze 70% a dlouhodobě se pohybuje výrazně nad průměrem EU. Za touto nízkou hodnotou stojí hlavně vysoké vývozy energie (350 PJ ročně z toho 88 PJ elektřina). Energetická dovozní závislost je výsledkem agregace různých složek energie, vyjádřené v energetických jednotkách. Z makroekonomického hlediska je ale důležitější hodnotová agregace, tedy přepočet jednotlivých složek energie na tržní ceny. Hodnotové riziko spočívá potom v tom, že takto přepočtená energie má různou cenu podle toho v jaké podobě je a navíc ceny energií jsou velmi pohyblivé (hlavně ropa a zemní plyn). Oproti tomu ceny energií v ČR (uhlí, elektřina) mají proti nim jen nepatrné výkyvy. Riziko spočívá tedy v tom, že volatilní ceny těchto dovážených surovin ovlivňují obchodní bilanci, jejíž deficit potom podléhá výkyvům, které se mohou snadno přenést na devizový trh a zaktivovat další ekonomické mechanismy.
- 29 -
6. Postoj ekologů a veřejnosti k jaderné energetice
Mezi veřejností a politiky je jaderná energetika vnímaná často negativně a je špatně pochopena a její úloha špatně interpretována, což v některých zemích brání využití potenciálu, který jaderná energetika má. Často můžeme slyšet o bouřlivých demonstracích, veřejných vystoupeních známých politiků a ekologických aktivistů a o řadě kampaní, které jsou mířeny proti výstavbě nových jaderných elektráren, dostavbě nových bloků a vůbec proti celému rozvoji jaderné energetiky. Tyto protijaderné nálady jsou často vyvolány nedostatečnou informovaností mezi laickou veřejností a celou problematiku jaderné energetiky vnímají jako složitou odbornou záležitost. Lidé tak často nechápou, že atomová elektrárna není to samé jako „atomová bomba“, mají v paměti výbuch atomové elektrárny v Černobylu, aniž by se dále zajímali, co se vlastně tenkrát stalo, jak ona elektrárna pracovala a jak pracuje atomová elektrárna dnes. Problémem této havárie bylo hlavně politické rozhodnutí. Reaktory RBMK byly původně konstruovány pro výrobu plutonia, pro výrobu jaderných zbraní a na základě právě politického rozhodnutí, se měly začít stavět podobné reaktory bez kontejneru s výkonem až 1500 MW. O výstavbě černobylských reaktorů bylo rozhodnuto tedy proto, že jejich výstavba byla jednodušší a levnější a elektřinu tehdejší SSSR nutně potřebovalo. V rámci skupinového odporu také často veřejnost a zájmové skupiny zapomínají, že jiné elektrárny jsou daleko nešetrnější k životnímu prostředí a lidskému zdraví, než právě elektrárna atomová. Na rozdíl od ostatních technologií se totiž právě v jaderné energetice od pradávna kladl daleko větší důraz na výzkum a vývoj bezpečnostní techniky, šetrný přístup k ochraně životního prostředí než v jiných odvětví jako hornictví, tepelné a uhelné elektrárny. Právě možná dvě nejvýznamnější jaderné havárie minulého století, jedna u nás známější, černobylská z roku 1986 a druhá elektrárny Three Miles Islands z roku 1979, vyvolávají mezi veřejností často panickou hrůzu a strach z radioaktivity a ionizujícího
- 30 záření, aniž by si uvědomovali, že jsou to naprosto přirozené jevy, které existují všude kolem nás, v přírodě. Jas hvězd, kosmické záření, sluneční energie. Bez jaderné reakce, která umožňuje Slunci osvětlovat Zemi, by nebyl možný život na naší planetě. Samotné lidské tělo obsahuje přírodní radioaktivní prvky o radioaktivitě přibližně 8000 becquerelů. Radiace a ionizující záření jsou tedy naprosto přirozené jevy, které na Zemi existují. Ano. Nejen na Slunci a hvězdách, ale v podstatě všude kolem nás. Ve velkých výškách jako v horách, během cesty v letadle. se setkáváme se zvýšenou dávkou ionizačního záření. Piloti v letadlech, kteří během své práce tráví hodiny ve vysokých výškách, jsou mnohdy vystaveni mnohem vyšší dávce radiace, než například pracovníci v jaderném průmyslu. Až vysoká dávka radiace může být škodlivá, udává se nad 100 mSv. Radiace se měří Geigerovým počítačem a je tak snadno měřitelná. Po černobylské havárii, se zvýšila radiace po celé Evropě. Ve Francii stouplo ozáření o 0,1 mSv, což je jen málo procent roční dávky ionizujícího záření způsobeného přírodní radioaktivitou a kosmickými paprsky. Strach veřejnosti z radioaktivního záření je tedy naprosto zbytečný, protože je normální a přirozené, že každý z nás je vystaven určité míře radiace. Umělé ozařování, do kterého se řadí civilní jaderný průmysl spolu s vojenským, představuje méně než 1 procento celkové dávky ionizujícího záření. 66% pak pochází z přírodních zdrojů a 33 % medicínských účelů.7 Další obavou je mimo radioaktivního záření i strach z neoprávněného zneužití šíření jaderných zbraní a hrozbou nukleární války. Spoustu lidí si dosud myslí, že jaderná elektrárna může doslova vybouchnout jako jaderná bomba. Toto bezpečnostní riziko určitě nelze brát na lehkou váhu. I přes to, že získání vysoce obohaceného uranu nebo separovaného plutonia vojenské kvality je obtížně, se po získání mohou dostat do špatných rukou a vést k použití v jaderné bombě.
7
Bruno Comby, Envirnonmentalisté pro jadernou enegii
- 31 Jelikož se jedná o zpracování vyhořelého paliva, musí být závody pro jeho zpracování neustále pod přísnou kontrolou mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Většina tlakovodních a varných reaktorů, produkují plutonium, které je svojí kvalitou nevhodné pro výrobu atomových zbraní. Problém s vyhořelým jaderným palivem je velmi často politizován a to i přesto, že k těmto obavám není mnoho objektivních příčin. Jaderným odpadem rozumíme štěpné trosky – rozštěpená těžká jádra, která je nutno od prostředí stínit pouze stovky let, což je z pohledu technologického řešení triviální problém, navíc izotopy s dlouhou dobou rozpadu (transurany jako plutonium, americium...), obsažené v současném vyhořelém jaderném palivu lze zužitkovat, recyklovat opět jako jaderné palivo (tzv. Mixed OXide paliva), přičemž všechny reaktory typu PWR/BWR mohou toto palivo využít v cca polovině všech palivových elementů, nové reaktory lze provozovat 100% na MOX palivo. Vyhořelé jaderné palivo je obvykle skladováno v kontejnerech v areálu elekrárny, přičemž za 50 let této praxe neexistuje žádný případ úmrtí či těžkého zranění, což je v porovnání s emisemi z chemického spalování, které dle WHO zabíjejí po celém světě milióny lidí každý rok dostatečným důvodem proč toto levné a bezpečné uložení používat i po několik dalších desetiletí.8 6.1 Postoj ekologů k jaderné otázce Mimo předsudků a obav laické veřejnosti, brzdí rozvoj jaderné energetiky i skupiny protijaderných ekologů. Tito ekologičtí extremisté jsou však ve skutečnosti zaslepení neustálou konfrontací a zvyšujícím se extremismem a stavějí se proti člověku, vědě, ochodu a technologiím vůbec a tak většinou nedokáží argumentovat na vědecké bázi a zvážit výhody jaderné energetiky. Tématem číslo jedna v ekologii je dnes ve světě nárůst globálního oteplování. Emise CO2 a jiných skleníkových plynů jsou výsledkem lidských aktivit a veřejnost je negativně
8
Chvála Ondřej, http://neviditelnypes.lidovky.cz
- 32 ovlivňována v neprospěch zařízení nebo zdrojů s vysokými emisemi CO2 a tato otázka také hraje důležitou roli při rozhodování o povolení nových energetických staveb. Jednou z výhod jaderné energetiky je ale právě absence skleníkových plynů. Zatímco klasické zdroje jako plynové nebo uhelné zdroje, které jsou založeny na spalování paliva a vzduchu, vypouští nežádoucí zplodiny jako kysličníky dusíku, kysličník uhličitý nebo síru a další produkty spalování. Jaderné palivo nepotřebuje ke svému štěpení žádný vzduch a ještě je izolováno bariérami a tak nedochází k vypouštění těchto plynů. Mimo vypouštění emisí přímo při provozu elektrárny je třeba vzít v úvahu i emise celého cyklu, počínaje vytěžením suroviny, jejím zpracováním v rámci celého cyklu až po uložení odpadů a zahrnutí energetické náročnosti při výstavbě elektrárny. Podle několikaletého výzkumu a studií poradních skupin IAEA, které se zabývaly rozsahem emisí pro každý způsob výroby elektřiny a zahrnují celý cyklus od vytěžení suroviny až po uložení odpadů, je produkce elektřiny v jaderných elektrárnách z hlediska emisí nejšetrnější variantou, dokonce šetrnější než výroba energie z fotovoltaických slunečních panelů. Tabulka 1: Vliv na životní prostředí jednotlivých druhů elektráren
Zdroj: Závěrečná zpráva NEK
- 33 Narůstá také podpora předních environmentalistů, kteří postupně přehodnocují svůj původně tvrdý postoj vůči jaderné energetice. Určitě je potřeba jmenovat předního, celosvětově uznávaného ekologa a přírodovědce Jamese Lovelocka. Tento doctor honoris causa z mnoha univerzit po celém světě je zakladatelem teorie Gaia, prezentované v knihách „The Ages of Gaia“ (1979), „The Gaia Theory“ (1988) a „The Revenge of Gaia (2006). Povrch Země je chápán jako vztah atmosféry, biosféry a oceánů, který tvoří jeden mechanismus se samočinnou regulací. Podle ní je intenzivní využívání atomové energie jedinou možností, jak zachránit Zemi před ekologickou katastrofou. Dalším známým zastáncem jaderné energie je také určitě Stewart Brand, zakladatel Whole Earth Catalogu a Hugh Montefiore, zakladatel Friends of the Earth. Oba dva vyjadřují podporu jaderné energetice jako účinnému nástroji při omezení emisí skleníkových plynů, při současném uspokojování vzrůstající poptávky po energii. Patrick Moore je zakladatel Greenpeace a vehementním zastáncem jaderné energie. V projevu před komisí amerického kongresu prohlásil, že jaderná energetika je jediný zdroj, který neemituje skleníkové plyny a může nahradit fosilní paliva a zároveň uspokojit rostoucí světové potřeby energie. Nesmíme zaponemout na Bruna Combyho, jednoho z prvních ekologů, který vyrostl v africké džungli, jeho otec se podílel jako jeden z prvních na hledání nafty v Gabonu a Severtní Albertě. Bruno vystudoval uznávanou École Polytechnique v Paříži a poté se stal nadšených ekologem. Věnoval se výzkumu v oboru přírodních věd, výživy a životního stylu a je také autorem mnoha bestsellerů o životním stylu a a nekouření. Je zakladatelem Comby Institutu, který se snaží vést k lepším životním zvyklostem. Založil také asociaci Ekologové pro jadernou energii (EFN).
- 34 6.2 Postoj veřejnosti k jaderné otázce Na závěr pojednání o obavách a mýtech veřejnosti, politiků a skupiny protijaderných ekologických extremistů je potřeba konstatovat, že podpora veřejnosti v této otázce v posledních letech výrazně roste. Po havárii elektrárny v Three Mile Island v roce 1979 převažoval mezi veřejností negativní postoj k jaderné energetice, který se ještě upevnil černobylskou havárií v roce 1986. Od konce 80. let se však začala zvyšovat podpora „jádra“ v očích veřejnosti a v současné době již převažují zastánci přibližně v poměru 70:30. V okolí jaderných elektráren je jeho podpora ještě vyšší a tvoří okolo 80%. Graf 4: Postoj veřejnosti k jaderné energetice – EU 27
Zdroj: Evropská komise, Eurobarometr 6/2008, 27 000 respodentů ze zemí EU-27 Jak je vidět z výše uvedeného grafu, Češi dohromady s Litevci patří mezi největší příznivce jaderné energie v Evropské unii. Pro nás jako Čechy jistě není překvapením, že na opačném konci žebříčku nalezneme Rakousko a Kypr. Nelze si také nevšimnout zajímavého trendu, a sice, že postoj k jaderné energetice je výrazně odlišný u zemí, které žádnou jadernou elektrárnu nemají a u zemí, které energie z jádra již využívají. Kromě naší republiky mají alespoň jednu jadernou elektrárnu: Francie, Bulharsko, Belgie, Finsko, Německo, Maďarsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.
- 35 -
Graf 5: Jsou Češi pro rozvoj jaderné energetiky u nás?
Zdroj: STEM, Trendy 2008 Trend, který ukazuje až 2/3 podporu jádra u nás, potvrzuje i kromě evropského srovnání i výše uvedený graf od společnosti STEM, která dlouhodobě monitoruje postoje v různých otázkách jaderné energetiky u nás. Pozitivní postoj tak zaujímá necelých 70% Čechů. Většina našich obyvatel je dokonce dlouhodobě pro její další rozvoj, což je vidět z níže uvedeného grafu. Graf 6: Dlouhodobý postoj české veřejnosti: Jsou Češi pro rozvoj jaderné energetiky?
Zdroj: STEM, ČEZ
- 36 -
7 . F yz iká lní pricip y štěpné reakce
Pokud chceme hovořit o potenciálu jaderné energetiky a jeho jednotlivých současných a budoucích generacích, je potřeba znát základní fyzikální principy jaderného štěpení. Jestliže se podíváme na výrobu energie v jaderné elektrárně ve stručnosti, energie se v jaderném reaktoru produkuje pomocí štěpné řetězové reakce iniciované neutronem. Při každém takovém štěpení se potom produkuje i několik neutronů navíc s potenciálem způsobit další štěpnou reakci. Jestli se tato reakce odehraje, závisí na energii jednotlivého neutronu. Největší pravděpodobnost vzniku této reakce je u neutronů s nízkou energií, danou jen tepelným pohybem daného neutronu. Těmto neutronům se říká neutrony tepelné (nebo také pomalé). Při štěpení však vznikají neutrony s mnohem vyšší energií, kterým se říká neutrony rychlé. Rychlý reaktor, který pracuje s těmito neutrony, musí udržovat pro dosažení řetězové štěpné reakce větší hustotu neutronů a tedy mnohem větší počet štěpení. Klasickému reaktoru, který pracuje se zpomalenými (moderovanými) neutrony, dostačuje nižší počet štěpení. Podmínkou ale je, že musí obsahovat materiál, který dokáže neutrony zpomalit – moderátor. Naše povídání se omezuje na klasické reaktory pracující s moderovanými tepelnými neutrony. V současnosti se využívají většinou jen energetické reaktory tohoto typu. Reaktor tedy charakterizuje typ a složení paliva z hlediska chemického a fyzikálního a látka, která se používá jako moderátor. Důležitý je také typ média, který se používá pro chlazení reaktoru a k přenosu tepla z pracovní zóny reaktoru do systému produkujícího elektrickou energii. Těmito popsanými fyzikálními i chemickými parametry je do jisté míry i dán typ reaktoru. Palivem je buď kovový uran nebo oxid uranu ve formě keramického materiálu. U kovového uranu je výhodou snažší odvod tepla a naopak nevýhodou potom nižší teplota tavení. Při využití oxidu uranu je naopak výhodou vyšší teplota tavení a nižší odvod tepla
- 37 jeho nevýhodou. Jako moderátor slouží buď normální (lehká) voda, reaktory, které jí jako moderátor využívají nazýváme lehkovodní nebo lze využít těžké vody, kde je místo vodíku deuterium. Příkladem jsou kanadské reaktory CANDU. Poslední možností je využití uhlíku v podobě grafitu. Tohoto moderátoru využívají britské reaktory Magnox nebo ruské RBMK9. Voda se používá také jako chladivo a to v různých teplotách a s různou hodnotou tlaku. Nejvýhodnější je používat vodu v co nejvyšší teplotě. Aby se voda mohla vařit při vyšší než obvyklé teplotě 90 stupňů, potřebuje k tomu vysoký tlak. Takové reaktory se potom označují jako reaktory tlakové a označují se zkratkou PWR (Pressurized Water Reactor). Pára z PWR se vyvíjí mimo reaktor. Tento typ reaktoru je nejvíce rozšířený a na jeho bázi funguje i reaktor VVER v Dukovanech a Temelíně. BWR (Boiling Water Reactor) je zkratka pro druhý typ lehkovodních reaktorů, ve kterých se produkuje pára, která následně může pohánět turbínu. Je to druhý nejrozšířenější typ reaktoru. Spojení funce chladiva a moderátoru sebou přináší bezpečnostní výhodu. Pokud dojde k úniku chladiva, dojde k zastavení řetězové reakce. K správné funkci reaktorů slouží kontrolní tyče, umožňující řídit správný průběh štěpné reakce. Dále je třeba v případě nestandardní situace rychle zastavit řetězovou reakci. K tomu slouží havarijní tyče. Kompenzační tyče pak řeší například postupný úbytek paliva a vyšší pohlcování neutronů, které vzniká štěpnými produkty během výměny paliva v reaktoru. 7.1 Otevřený versus uzavřený palivový cyklus I přes to, že náklady palivového cyklu tvoří jen malou složku v nákladech na výrobu elektřiny, v dalším výhledu a krátkém průvodci skrz minulé a budoucí generace jaderné energetiky, bude hrát palivový cyklus důležitou roli. A to hlavně v poslední, čtvrté generaci, která svými množivými reaktory umožňuje významně ovlivnit využitelnost 9
Připomenutí základních principů jaderného reaktoru; http://www.osel.cz/index.php?
clanek=3531
- 38 přírodního uranu a radiotoxicitu radioaktivních odpadů, ukládaných do hlubinného úložiště a dobu po kterou je nutné izolovat radioaktivní látky od životního prostředí. Takováto doba se pohybuje pod hranicí milionu let.
Obrázek 3: Otevřený vs uzavřený palivový cyklus
Zdroj: Závěrečná zpráva NEK
Pokud využijeme množivých reaktorů, je možné využít veškerý uran, plutonium a minoritní aktinidy a do hlubiného úložiště potom ukládáme jen zasklené produkty štěpení. V případě otevřeného palivového cyklu se odpad ukládá do hlubinného úložiště tím způsobem, aby radioaktivní látky byly bezpečně izolovány od okolního prostředí do doby, než dosáhnou aktivity ekvivalentní uranové rudě. V minulosti a současnosti se využívá otevřených palivových cyklů, jak je vidět v následujícím stručném průvodci skrz jednotlivé generace reaktorů. Největší naděje je díky potenciálu množivých reaktorů a uzavřeného palivového cyklu vkládána do reaktoru čtvrté generace.
- 39 -
8. Generace jaderných reaktorů
Jednotlivé reaktory se stavěly postupně v generacích. S výstavbou reaktorů první generace se začalo v padesátých a šedesátých letech minulého století. Často to byly kusové prototypové reaktory a sloužily v té době spíše jako pokus, zda je možné jaderné reaktory použít k výrobě elektrické energie. Dnes už prakticky nefungují. Vyjímku tvoří jen několik menších reaktorů typu Magnox ve Velké Británii, které už jsou vyřazovány z provozu. Využívaly přírodní uran bez obohacení, chlazené oxidem uhličitým a využívající grafitový moderátor. První elektrárnou této generace byla elektrárna Calder Hall, která byla spuštěna v roce 1956 a fungovala do roku 2003. Poslední z nich, která je v provozu od roku 1971. by měla ukončit činnost v roce 2010. Většina současných reaktorů spadá do druhé generace. Největší procento z nich tvoří lehkovodní tlakové reaktory, mezi které patří právě typ VVER-440 a VVER-1000, využívané v Dukovanech a Temelíně. Co se množství vystavených reaktorů týče, hned za lehkovodními tlakovými se nejvíce stavěly lehkovodní varné raktory typu CANDU. Británie se potom inspirovala vlastními reaktory Magnox a pokračovala s výstavbou grafitových reaktorů opět chlazených oxidem uhličitým, pod zkratkou AGR. V Rusku se mimo reaktorů WER začaly stavět reaktory s vodním chlazením s označením RBMK. Tohoto typu byl i reaktor v Černobylu. I když reaktory II. generace fungují spolehlivě a představují ekonomicky výhodný zdroj energie, neustále se hledají nové způsoby, jak snížit pravděpodobnost havárie, zlepšit ekonomiku a spolehlivost provozu jaderných elektráren. Právě proto se začalo stavět na úspěšných typech II. generace a vznikla tak nová, třetí generace reaktorů. Výhodou je, že se jedná o standardizované typy, což ulehčuje povolovací řízení a celkově tak snižuje náklady a čas výstavby a potenciální investiční riziko. Vyznačuje se větší spolehlivostí, lepšími bezpečnostními a užitnými vlastnostmi. Robustnější konstrukce je odolnější proti lidským chybám. Delší životností a s roztavením jádra silně redukuje možnost nehod. I vliv na životní prostředí je minimální. Do výčtu
- 40 výhod lze také zařadit nižší spotřebu uranu a zmenšení objemu radioaktivního odpadu, což umožňuje vysoké vyhoření paliva. Generace III+ se vyznačuje navíc vylepšenými prvky pasivní bezpečnosti, kdy v případě jakékoliv nestandardní situace se reaktor uvede do bezpečného stavu automaticky, bez pomoci aktivních částí. Co se týče reaktorů III. a III.+ generace, hranice přidělení do jedné nebo druhé z nich je sporná. Pokročilý lehkovodní reaktor typu ABWR pracuje v elektrárně Kashiwazaki-Kariwa v Japonsku a je na pomezí hranic III. a III+ generace, která není pevně stanovena. V Evropské unii se nyní staví dva reaktory, patřící do III.+ generace a sice ve Finsku, v elektrárně Olkiluoto a který už je ve pokročilém stádiu rozestavěnosti a dokončen by měl být v roce 2011. V roce 2007 se začal budovat třetí blok jaderné elektrárny Flamanville ve Francii. V obou případech jde o reaktor typu EPR (European Pressurised water Reaktor) s výkonem 1600 až 1750 MWe a dodavatelskou firmou je Area NP. Tento EPR reaktor by měl umožňovat využití paliva MOX s obsahem plutonia z přepracovaného vyhořelého paliva.10 Vývoj ale pokračuje i dál a dostáváme se do roku 2030, kdy by měly být k dispozici reaktory IV. generace, která poskytne řadu zlepšení. Samozřejmě i tyto reaktory budou čerpat ze zkušeností při činnostech předchozích generací jaderných reaktorů, ale bude se jednat o zcela nový typ a koncepci, zatím nevyužívanou a to konkrétně tzv. rychlý reaktor. Hlavní výhodou těchto reaktorů je využití veškerého potenciálů jaderného paliva, tj. uranu 238, případně thoria 232. Počítá se s tím, že by měly umožnit spálení všech transuranů a zajistit zmenšení objemu, nebezpečnosti a aktivity jaderných odpadů, které by v tomto případě potom obsahovaly jen štěpné produkty. Pokud se zaměříme na bezpečnost a spolehlivost jaderných elektráren IV. generace, měly by vynikat vysokou bezpečností a spolehlivostí a měly by mít velmi nepatrnou pravděpodobnost a míru poškození aktivní zóny. Navíc odpadá potřeba evakuace okolí.11 10
Vladimír Wagner, Reaktory III. generace, http://www.osel.cz/index.php?clanek=3531
11
Vladimír Wagner, Reaktory IV. generace, http://www.osel.cz/index.php?clanek=3568
- 41 -
Program reaktorů čtvrté generace byl iniciován americkým ministerstvem energetiky a do jeho výzkumu jsou zapojeny národní laboratoře a univerzity. V polovině roku 2001 byla ustanovena organizace – Mezinárodní fórum reaktorů čtvrté generace. Zakládajícími členy jsou Spojené státy, Argentina, Brazílie, Kanada, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Jižní Afrika, Švýcarsko, Velká Británie a celá Evropská unie. Od roku 2006 se připojilo i Rusko a Čína. Indie není členem a pracuje na své vlastní koncepci vývoje nových reaktorů, zaměřenou hlavně na využití thoria 232. Od spolupráce v rámci této organizace se očekává efektivnější průběh vývoje nových reaktorů. Zatímco předchozí generace reaktorů pracovaly výhradně jako zdroj pro výrobu elektřiny, u této generace je počítáno i s výrobou vodíku pro pohon palivových článků automobilů nebo také k výrobě procesního tepla. Obrázek 4:
Zdroj: www.osel.cz
- 42 -
9. Jaderná energetika u nás
V roce 2006 bylo u nás vyrobeno 84,361 Twh elektrické energie a 31% z tohoto množství bylo vyrobeno ve dvouch jaderných elektrárnách, které se nachází v České republice, v Dukovanech a Temelíně. Jejich celkový výkon činí 3760 MW, 21,5% z celkového instalovaného výkonu. 9.1 Jaderná elektrárna Dukovany 9.1.1 Základní fakta Nalézá se 30 km jihovýchodně od Třebíče v trojuhelníku obcí Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V blízkosti Dukovan, na řece Jihlavě, bylo vybudováno vodní dílo Dalešice s přečerpávací vodní elektrárnou o výkonu 450 MW. Vyrovnávací nádrž této vodní elektrárny slouží také jaderné elektrárně Dukovany jako zásobárna vody. Celá tato soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetické potřeby. V elektrárně jsou nainstalovány dohromady čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440 model V 213. Každý z bloků má elektrický výkon 440 MW. 9.1.2 Historie Jaderná elektrárna Dukovany je první provozovanou jadernou elektrárnou u nás. Ročně dodává do sítě 13 Twh, což představuje zhruba 20% z celkové spotřeby elektřiny v ČR. Na počátku 70. let tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren o výkonu 1760 MW. Tohoto výkonu dosáhla elektrárny Dukovany v květnu roku 1987.Výstavba této naší vůbec nejstarší jaderné elektrárny byla započata v roce 1974, v důsledku zdržení kvůli změnám v projektu se stavba naplno rozjela v roce 1978. První blok byl spuštěn v roce 1985 a v roce 1987 pak
- 43 poslední blok elektrárny. Druhý a třetí blok byl spuštěn v témže roce, 1986 což bylo na tehdejší dobu zcela unikátkní. Vzhledem k tomu, že jaderná elektrárna Dukovany byla postavena pomocí nejlepších dostupných technologií a díky vysoké kvalitě hlavních konstrukčních prvků je možné uvažovat o modernizaci a prodloužení životnosti o dalších deset let, tzn. čtyřicet let provozu. Od roku, kdy byl spuštěn první blok vyrobila jaderná elektrárna Dukovany 240 292 GWh elektřiny. 9.1.3 Technologie Více jak 80 % použitých zařízení je vyrobeno v ČR. Firma LOTEP (bývalý SSSR) zpracovala podklady, prováděcí projekt Energoprojekt Praha a generálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Reaktory jsou vyrobené plzeňskou Škodovkou, parogenerátory Vítkovice a o turbogenerátory se postarala taktéž Škoda Plzeň. Celkový instalovaný elektrický výkon elektrárny je 1760 MW. Dosažitelný výkon elektrárny se postupně zvyšuje díky modernizacím turbín - v roce 2005 dosáhl 1776 MW a v roce 2007 to bude dokonce 1808 MW. Každý ze čtyř reaktorů disponuje tepelným výkonem 1375 MW. Vyrábí se zde nejlevnější elektrický proud u nás za cenu 0,6 Kč za 1 kWh.12 Graf 7: Výroba elektrické energie v jaderné elektrárně Dukovany
Zdroj: Zpráva NEK 12
Jaderná
elektrárna
Dukovany;
energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu.html
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-
- 44 -
9.1.4 Bezpečnost V jaderné energetice u nás je uplatňován systém zpětné vazby z provozních zkušeností. Sleduje se počet bezpečnostně významných událostí, což je jeden z nejdůležitějších paramaterů. Bezpečnostní významnost událostí se hodnotí podle mezinárodní stupnice INES, která má sedm stupňů. Nejnižším stupněm jsou hodnoceny události, představující odchylku od normálního provozu. Během dosavadního provozu bloků nedošlo k výskytu události s vyšším stupněm významnosti, než je nejnižší stupeň INES 1. Jaderná elektrárna Dukovany se řadí podle měřítek WANO do pětiny nejlépe provozovaných jaderných elektráren na světě. Velmi dobrého výsledku dosahuje elektrárna Dukovany také v dalším významném bezpečnostním parametru, kterým je počet automatických odstavení. Během posledních čtyř let zde nedošlo ani k jednomu automatickému odstavení. 9.1.5 Nakládání s odpadem V areálu jaderné elektrárny Dukovany se mimo čtyř reaktorových bloků nachází ještě další dvě zařízení: sklad použitého jaderného paliva, ve kterém je použité palivo skladováno v transportně-skladovacích kontejnerech CASTOR 440/84 a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů, které je ve vlastnictví státu a je zaplněno prozatím jen ze 7 %. Od roku 2002 se zde ukládá jaderný odpad z obou českých elektráren. Na konci roku 2004 (po 20 letech provozu JE Dukovany a po čtyřech letech provozu JE Temelín) bylo zaplněno celkem 9 z celkového počtu 112 jímek o celkové kapacitě 55 000 m3. „Úložiště v areálu JE Dukovany je svým využitelným objemem 55 000 m3, který je rozdělen do 112 jímek, schopno pojmout radioaktivní odpady jak z provozu obou českých elektráren, tak odpadů vzniklých při jejich vyřazování. Recyklace odpadů, která má v době provozu jaderné elektrárny pouze omezené možnosti (např. kovový odpad z revizí
- 45 zařízení, PE folie, regenerace odpadních vod uvnitř kontrolovaného pásma), nabude na významu zejména v období vyřazování zařízení z provozu. Materiály dekontaminované a po kontrole uvolněné do životního prostředí bude možné vrátit k jinému využití (kovový šrot, betony apod.).“ „Finanční prostředky, určené ke krytí veškerých nákladů spojených se zneškodněním všech radioaktivních odpadů i použitého jaderného paliva, jsou v souladu s tzv. atomovým zákonem odváděny provozovateli jaderných zařízení na jaderný účet. Z jaderného účtu je financována činnost SÚRAO, které v souladu se svým posláním zabezpečuje ukládání radioaktivních odpadů a zabývá se přípravu výstavby a budoucího provozu úložiště použitého jaderného paliva.“13 9.2 Jaderná elektrárna Temelín 9.2.1 Základní fakta Druhou jadernou elektrárnou u nás je jaderná elektrárna Temelín. Nachází se 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektrickou energii vyrábí ve dvouch výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000, typu V 320. Na jaře 2003 se jaderná elektrárna v Temelíně stala s instalovaným elektrickým výkonem 2000 MW největším energetickým zdrojem České republiky. 9.2.2 Historie Investiční záměr na její výstavbu je z roku 1979, a vlastní stavba začala v roce 1987. Dále došlo k přehodnocení potřeby výkonu 4000 MW a vláda usnesením z roku 1993 rozhodla o dostavbě jaderné elektrárny Temelín v rozsahu dvou bloků. O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín bylo rozhodnuto po expertním výběru staveniště pro 4 bloky VVER 1000 v roce 1980. Jak je zde již uvedeno, investiční záměr stavby byl sice vydán už v únoru 1979, ale úvodní projekt 1. a 2. bloku byl 13
Nakládání s jaderným odpadem, http://www.jaderna-energie.cz/uloziste-odpadu.htm)
- 46 generálním projektantem Energoprojektem (EGP) Praha zpracován v až v roce 1985. Rok 1982 je rokem uzavření kontraktu na dodávku sovětského technického projektu. Tento projekt zahrnoval jak reaktorovnu, tak i budovu aktivních a pomocných provozů a budovy dieselgenerátorových stanic. Stavební povolení bylo vydáno na podzim 1986. Vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v únoru 1987, přičemž přípravné práce byly zahájeny na staveništi již v roce 1983. Před rokem 1990 byl původně sovětský projekt zlepšován československými odborníky. Generálním dodavatelem celé stavby se stala akciová společnost Škoda Praha. Dodavatelem systémů kontroly a řízení, radiačního monitorovacího systému, diagnostického systému primárního okruhu a jaderného paliva byla ve výběrových řízeních vybrána americká firma Westinghouse. Zkušební provoz prvního bloku byl zahájen 10. června 2002, na druhém bloku začal 18. dubna 2003. Do provozu byla elektrárna uvedena mezi léty 2002 a 2003. Předtím byly jižní Čechy odkázány na dodávku elektřiny odjinud, hlavně ze severních Čech.14 Graf 8: Výroba elektrické energie v jaderné elektrárně Temelín
Zdroj: Zpráva NEK
14
Jaderná
elektrárna
Temelín,
energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete.html
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-
- 47 9.2.3 Plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín Na základě závěrečné zprávy Nezávislé energetické komise, z července 2008 vyplynulo, že pro zajištění energetické nezávislosti ČR v budoucnu, bude potřeba dalších jaderných zdrojů. Mimo již výše uvedených lokalit pro výstavbu nových jaderných zdrojů, se počítá i s dostavbou dvou bloků stávající jaderné elektrárny Temelín. Hned v červenci 2008 podala společnost ČEZ Ministerstvu životního prostředí žádost o posouzení vlivu dostavby Temelína na životní prostředí (tzv. EIA). Na základě tohoto posouzení se bude dále politická reprezentace rozhodovat o případné dostavbě. Proces EIA je započat vždy dříve, než se začne s rozhodováním a případnou samotnou realizací stavby a jeho cílem je vyhodnotit a posoudit vliv připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví. V únoru 2009 potom ukončilo Ministerstvo životního prostředí zjišťovací řízení k záměru výstavby nového jaderného zdroje v Temelíně. Dále se budou brát v potaz připomínky od veřejnosti, územních samosprávných celků a správních úřadů České republiky, Německa a Rakouska. Ti mají příležitost vypracovat oponentní posudky. Půjde o zdůvodnění potřeby výstavby nového jaderného zdroje v deseti oblastech: konkrétní technické řešení, zkoumání kumulace vlivů na životní prostředí, posouzení bezpečnosti a vlivů na zdraví obyvatel, nakládání s vyhořelým palivem a odpady, způsob dopravy, ovlivnění podzemních a povrchových vod, vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, na krajinný ráz, klima a ovzduší, posouzení sociálních aspektů. Na závěr potom vydá Ministerstvo životního prostředí tzv. stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí. Tento proces je celkově velmi složitý a očekává se, že všichni zúčastnění využijí maximálně povolené lhůty k vyjářdření a proto se vydání konečného stanoviska očkekává v polovině roku 2010.
- 48 Dále se vedou diskuse, zda vůbec rozšířit stávající jadernou elektrárnu Temelín o další dva bloky, či zvolit cestu nové jaderné elektrárny v odlišné lokalitě. Pro dostavbu dvou nových bloků hovoří například to, že původní investiční záměr z roku 1979, počítal se čtyřmi bloky po 1000 MW. Po listopadu 1989 se v nových politických podmínkách počet bloků se snížil na dva. Lokalita, která je nakonec vybrána pro výstavbu tak technicky vyhovuje náročnosti stavby, kterou jaderná elektrárna bezpochyby je. Musí projít celým sítem náročných výběrových kritérií z hlediska demografie, geologie, metrologie, geografie, hydrologie, seismiky, vhodnosti z hlediska elektrické sítě, silničního a železničního napojení a mnoha dalších hledisek jako je rozložení obyvatelstva v případě potenciální havárie, nepřítomnost krasových jevů, tektonických zlomů, geodynamických jevů, změn povrchu vlivem hlubinné těžby, významných zdrojů podzemní vody nebo nerostného bohatství. Díky tomu, že se původně počítalo se čtyřmi bloky, byla i v minulosti pro tyto čtyři bloky budována většina infrastruktury a podpůrných systému pro pitnou vodu, dešťovou a splaškovou kanalizaci, železniční a silniční síť a systém chemické úpravy vody. V elektrárně také v současné době pracují ti nejlepší odborníci jak na provoz, tak na výstavbu nové elektrárny. I v Politice místního rozvoje je s lokalitou Temelína počítáno jako s vhodným místem pro výstavbu nového jaderného zdroje. 15 Co se týče technologické stránky plánované dostavby, pro dostavbu se počítá s nejnovějšími tlakovodními reaktory, spadající do III. Nebo III+. generace, moderovanými lehkou vodou (PWR), které byly vybrány na základě padesátiletých zkušeností z provozu a v návaznosti na bezpečností standardy současné III. a III.+. generace. Současné reaktory v Temelíně i Dukovanech jsou PWR reaktory II. Ggnerace a ve výstavbě lze čerpat z četných zkušeností nejen z jejich výstaveb, ale z probíhajících výstaveb reaktorů třetí generace po Evropě i ve světě.
15
Zvažovaná dostavba Temelína, http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-
elektrarny-temelin.html
- 49 Na začátku srpna letošního roku vypsal ČEZ veřejnou zakázku na dostavbu nových jaderných bloků. Mimo poptávky po dostavbě dvou nových jaderných bloků v Temelíně, je součástí této veřejné zakázky i opce pro budoucí dodání 3 dalších bloků v jiných potenciálních lokalitách po Evropě. V celém procesu je tato veřejná zakázka jen dalším z mnoha administrativních kroků, které je třeba do doby samotného spuštění vykonat. Na zvládnutí všech administrativních opatření se počítá se 7 až 8 lety, dohromady s výstavbou pak samotný proces trvá kolem 15ti let. V rámci Evropské unie se jedná snad o nejnáročnější administrativní proces. Pro srovnání – v „jaderné“ Francii je tento schvalovací proces otázkou 2,5 let (zkušenost z jaderné elektrárny z Flamanville).
Graf 9: Podpora nového jaderného zdroje Otázka: Myslíte si, že by bylo dobré u nás postavit novou moderní jadernou elektrárnu?
Zdroj: www.cez.cz
- 50 -
10. Jaderná energetika ve světě
Dle statistik World Nuclear Association (Světové jaderné asociace) bylo v březnu roku 2008 na světě v provozu celkem 439 jaderných reaktorů o instalovaném výkonu 371 989 MWE, nacházející se v 41 státech světa. Ve výstavbě je jich potom celých 31 ve 12ti zemích. Navíc se chystá zahájení výstavby v Bulharsku a Rumunsku. Celkem se ve světě zvažuje výstavba 228 reaktorů v 29 zemích světa včetně České republiky o celkovém výkonu 200 000 MW. 10.1 Evropská unie Evropská unie se považuje za největší jadernou velmoc na světě. Z jaderné energie pochází zhruba třetina vyrobené elektřiny. Produkuje o 8% víc elektřiny z jádra než Severní Amerika, přibližně trojnásobek japonské produkce a sedminásobek ruské. Jaderná energetika je i součástí nové energetické politiky EU a Evropská komise připouští, že bez jaderné energetiky, jako pevné součásti energetického mixu, není schopna naplnit ambiciózní cíle, obsažené v jejím dokumentu pro příležitosti pro léta 2020 až 2050. Jaderná energetika spadá do tzv. SET planu (plánu technologického výzkumu a vývoje na příštích 10 let). K zajištění dlouhodobých cílů bude třeba udržet konkurenceschopnost technologií založených na jaderném štěpení a zajistit dlouhodobé řešení nakládání s radioaktivními odpady. V ještě dlouhodobějším horizontu, kolem roku 2050, je potřeba dokončit přípravy na demonstraci nové, čtvrté generace reaktorů. Jako hlavní překážky rozvoje jaderné energetiky na evropské úrovni se jeví absence celkové strategie EU pro jadernou energetiku, akceptace politiky a veřejností, absence harmonizovaných regulací a norem, budoucí nedostatek kvalifikovaných vědeckých pracovníků a nedostatečné financování R&D pro čtvrtou generaci. Zapotřebí tedy bude dále jasná strategie EU v této oblasti, stabilní a předvidatelné regulační, ekonomické a politické prostředí, posílení financování pro čtvrtou generaci,
- 51 lepší informovanost veřejnosti a dotčených institucí v oblasti jaderné energetiky a posílení vzdělávání v oblasti jaderných technologií. V Evropské unii je potenciál jaderné energetiky rozložen do tří hlavních iniciativ: Evropské jaderné energetické fórum (ENEF) – jedná se o diskusi mezi všemi zúčastněnými stranami v oblasti jaderné energetiky o jejích rizicích a příležitostech. Iniciativa průmyslu a výzkumu sdružená v Sustainable Nuclear Energy Technology Platform (SNE TP), což je sdružení klíčových subjektů v oblasti jaderné energetiky. Účelem je spolupráce na demonstraci jednotlivých technologií a výzkumu a vývoji. High Level Group on Nuclear Safety and Waste Management – tato iniciativa vznikla na základě ustanovení Evropské komise a to dle závěrů Evropského Parlamentu, Evropské Rady a Evropské hospodářské a sociální komise. Jejím cílem je zrychlení harmonizace a dalších evropských regulací v této oblasti. Dále rovněž harmonizace norem týkající se dozoru nad jadernou bezpečností a nakládání s radioaktivním odpadem. Graf 10: Podíl na výrobě elektřiny za EU-25 (2004)
Zdroj: Závěrečná zpráva NEK
- 52 10.2 Celosvětové rozšíření jaderné energie Nejvíce jaderných zdrojů najdeme v USA (104), dále pak ve Francii (59), Japonsku (55), Rusku (31) a Velké Británii (19). Nejrozšířenější je po světě tlakovodní reaktor PWR z 65% a na druhém místě potom varný reaktor typu BWR z 22%. Tabulka 2: Provozované a stavěné elektrárny ve světě
Zdroj: Závěrečná zpráva NEK
- 53 V posledních 15 letech se celosvětově zvýšila výroba elektřiny v jaderných elektrárnách o více jak 660 mil. Kwh za rok. Za příčiny lze označit například zvyšování výkonu a snižování poruchovosti, výrobu v nových zdrojích a rekonstrukce a opravy těch současných. Kvalitnější metody, lepší organizace práce a nové metody oprav, zkrátily čas potřebný pro výměnu paliva a elektrárny tak mají kratší dobu odstávek na výměnu paliva. V současné době se staví nové reaktory hlavně v Číně, Ruské federaci, Japonsku a Kanadě. V USA je vydáno předběžné povolení na výstavbu v 8 lokalitách. Další výzkum se zabývá následným využitím vysokoteplotních reaktorů v různých oblastech průmyslu. Významné se mohou stát pro ekologickou přípravu vodíku, využitelnou pro vodíkovou energetiku, nebo mohou sloužit jako zdroj tepla pro odsolování mořské vody. Rozvoj jaderné energetiky podporuje celá řada institucí od Evropského parlamentu, OECD po WEC (Světová energetická rada). Pro využití jaderné energetiky se vyslovili také Evropský ekonomický a sociální výbor, Výbor pro průmysl, vnější obchod, výzkum a energii.
Graf 11: Světová výroba v JE
Zdroj: IEA, ČEZ
- 54 -
Obrázek 5: Jaderné elektrárny v Evropě
Zdroj: ČEZ
- 55 -
11 . S p e c i f i k a v ý r o b y e l e k t ř i n y v j a d e r n ý c h e l e k t r á r n á c h
11.1 Doba výstavby Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách má v porovnání s ostatními elektrárnami svá specifika, mezi které patří hlavně dlouhá doba výstavby jaderné elektrárny. Pokud srovnáme dobu výstavby včetně schvalovacích řízení, paroplynovou elektrárnu lze například postavit včetně schvalovacích řízení za 3,5 roku a méně, zatímco u jaderné je třeba běžně i 15 let. Takto dlouhá doba značně zvyšuje investiční rizika a rizika vyplývající z budoucího odbytu elektřiny. Graf 12: Typické lhůty provozu a výstavby jednotlivých typů elektráren
Zdroj: NEK zpráva
11.2 Životnost Dalším specifikem je dlouhá technická a ekonomická životnost jaderných elektráren ve srovnání s ostatními typy elektráren. Pokud například porovnáme jadernou s fosilní zjistíme, že jaderná elektrárna má až dvojnásobnou životnost. U fosilních elektráren se počítá s životností 25-30 let, u jaderných původně 40 let, nyní se prodlužuje na 60 let a v budoucnu se počítá s možným prodloužením až na 80 let. U jaderných elektráren se po prodloužení životnosti navíc na rozdíl od fosilních výrazně snižují výrobní náklady na elektřinu a to až na polovinu.
- 56 11.3 Investiční náklady Pokud se podíváme na investiční náklady, jaderné elektrárny jsou typické jejich výší, která se pohybuje okolo 2000 dolarů/kWe. V uhelných je to polovina a v paroplynových dokonce třetina. V měrných nákladech je u jaderných elektráren velmi nízká palivová složka a cena uranu v ní figuruje jen z necelých 50%. 11.4 Ekologická šetrnost Z ekonomického hlediska je výroba v jaderných a fosilních elektrárnách téměř srovnatelná. Z ekologického hlediska je výroba v jaderných elektrárnách nesrovnatelně šetrnější. Uhelné elektrárny produkují až čtyřikrát více CO2. Produkce CO2 je u jaderných elektráren téměř zanedbatelná. Toto specifikum je dále podrobněji popsáno v přínosech jaderné energetiky. 11.5 Energetická bezpečnost Paroplynové elektrárny představují vysoké riziko, protože jsou závislé na dovozu plynu a jakýkoliv nárůst cen se výrazně promítá do budoucích výrobních nákladů. U uhelných elektráren spočívá riziko v omezování emisí skleníkových plynů. Riziko jaderných elektráren potom spočívá v dlouhodobé nejistotě, politické podpoře a podpoře veřejnosti v návaznosti na dlouhé době výstavby a ekonomické návratnosti. Dalším specifikem jaderných elektráren je jejich nesrovnatelně menší potřebné množství paliva, než je tomu u fosilních elektráren. Při výkonu 1000 MWe spotřebují ročně zhruba 21,15 t obohaceného uranu. Ve vyhořelém palivu pak zůstane 20,17 t těžkých kovů – obohaceného uranu, Pu a aktinidů, které jsou štěpitelné nebo z nich je možné štěpitelné izotopy získat. Z této modelové reakce dále vzniká 0,98 t štěpných produktů. Většina současných provozovaných reaktorů pracuje v otevřeném palivovém cyklu a v tomto režimu je toto vyhořelé palivo považováno za radioaktivní odpad a ukládá se do hlubinného úložiště. Francie a Velká Británie však dále toto vyhořelé palivo přepracovávají s jedno až dvojnásobných využitím a tak snižují spotřebu paliva až o 30%.
- 57 -
12. Přínos y jaderné energetiky
12.1 Atraktivní cena vyrobené elektřiny V porovnání s ostatními zdroji láká výrobce elektřiny u jaderných elektráren velmi příznivá cena. Průměrná cena elektřiny z jaderných elektráren od roku 1989 trvale klesá a v roce 2003 byla dokonce nižší než cena elektřiny z uhelných elektráren. Na přelomu století došlo navíc k výraznému nárůstu cen ropy a plynu, což mělo za následek růst cen elektřiny z jednotek vytápěných topnými oleji a z paroplynových a plynových elektráren. Za posledních patnáct let byla postavena většina právě paroplynových a plynových elektráren, ale nemožnost konkurovat v ceně vyráběné elektřiny elektrárnám jaderným, donutila elektrárenské společnosti k přehodnocení postoje vůči jaderným elektrárnám. Dále se například v USA ukázalo, že stávající elektrárny jsou nejen cenově konkurenceschopné na deregulovaném trhu, ale i značně ziskové. 12.2 Necitlivost ceny elektřiny k ceně paliva Další výhodou energie z jádra je také vysoká koncentrace energie v malém množství hmoty – vysoký koeficient využití. Pokud budeme srovnávat opět s uhelnou elektrárnou, modelová uhelná elektrárna s výkonem 1000 Mwe, za rok spotřebuje 3 mil. tun černého uhlí. Oproti tomu jaderná elektrárna se stejným výkonem spotřebuje jen 20 tun jaderného paliva. 12.3 Energetická bezpečnost Jaderné palivo se proto vyměňuje jen jednou za 1,5 až 2 roky a je nezávislé na přizni počasí a na vývoji mezinárodní situace, kdy může být přísun paliva ohrožen. Jaderné palivo disponuje relativně vysokým energetickým obsahem oproti tradičním palivům a umožňuje tak vytvoření rezerv k překlenutí výpadků i na několik let. Jaderná energie tak může výrazně přispět k dosažení energetické bezpečnosti a „energetické vydírání“,
- 58 kterého jsme v posledních letech byli několikrát svědkem mezi zeměmi produkující ropu a plyn u jaderné energie nehrozí. 12.4 Dostatek zásob paliva Energetickou bezpečnost dále v případě jaderné energetiky zajišťují rozsáhlé zásoby uranu ve světě (těžitelné zásoby uranu v současnosti činí okolo 12 mil. t U, dalších minimálně 20 t U je ve fosfátových rudách a poslední možností je získání uranu z mořské vody), které svým vysokým energetickým obsahem kontrastují se zásobami ropy a obavami o její dostupnost. Velké množství uranu a thoria v zemské kůře tak dokáže uspokojit světové potřeby při využití rychlých reaktorů na tisíce let, i bez jejich využití potom při roční spotřebě uranu 64 000 tun, by zásoby vystačily na dalších 200 let. Je ovšem potřeba také počítat se vzrůstající potřebou uranu. Do roku 2025 se počítá se vzrůstem na 90 000 tun uranu na instalovanou kapacitu 500 GWe. Pokud současně dojde do roku 2050 k růstu instalované kapacity ze současných 370 na 1300 GWe ( při roční spotřebě uranu 150 t/GWe/rok), budou odhadované zásoby uranu kompletně vyčleněny pro celoživotní potřebu postavených reaktorů. Proto je třeba připravit uvedení již výše zmiňované čtvrté generace na trh. Pokud opět porovnáme s ropou, zásoby uranu jsou soustředěny v politicky stabilních lokalitách, oproti právě ropě, jejíž zásoby se nachází hlavně na nestabilním středním východě. Ložiska uranu jsou rozložena rovnoměrněji a v řidších koncentracích, ve vyšších koncentracích v stabilních zemích světa jako je například Austrálie, Kanada, USA, Jihoafrická republika nebo Brazílie.
- 59 -
12.5 Zanedbatelná produkce skleníkových plynů V dnešním globalizovaném světě neustále vzrůstají obavy z globálního oteplování, protože nárůst teploty atmosféry je vědci pozorován již v několika posledních dekádách a je připisován hlavně lidským činnostem, které způsobují vypouštění velkého množtví oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů. Tyto obavy z globálního oteplování, bohatě propagované světovými médii, začínají vzbuzovat zájem i u veřejnosti, která dále promítá negativní postoj k aktivitám, způsobující vysoké emise CO2 i v rozhodování a referndech, v povolovacích procesech při stavbě nových energetických zdrojů. Jednou z hlavních výhod jaderných elektráren se tak stává bezpochyby absence skleníkových plynů při jejich provozu. Klasické fosilní elektrárny, jako uhelné či plynové jsou založeny na spalování paliva, při kterém se spotřebuje velké množství vzduchu, který dále prochází kotlem a komínem následně uniká obrovské množství škodlivin a nežádoucích zplodin jako je kysličník uhličitý, kysličníky dusíku a síry . Štěpení uranu naopak nepotřebuje vzduch žádný a je zcela izolováno mnoha bariérami. Proto nedochází při provozu jaderné elektrárny k vypouštění skleníkových plynů. 12.6 Ekologicky přízivné využití jaderné energie v dopravě Dnes, na počátku 21. století musí denně obyvatelé měst čelit znečištění, které způsobují individuální i veřejné dopravní systémy. Sen o čistých technologií a vozech je už vlastně splněn díky elektrickým automobilům, které se již začaly objevovat na našich silnicích. Jde o dopravní prostředek, který je poháněn palivovými články nebo energií uloženou ve formě stlačeného vzduchu. Jejich výhodou je kromě toho, že nevypouštějí žádné toxické plyny i nehlučnost. Baterií poháněný dopravní prostředek nepotřebuje výfuk a vypouští jen vodní páru, v případě automobilů s vodíkovým palivovým článkem. V případě vozidla na stlačený vzduch, vypouštějí tyto automobily jen vzduch o atmosférickém tlaku.
- 60 Elektřina je čistou formou energie a její výroba je daleko šetrnější k životnímu prostředí, než ropné rafinerie, které produkují benzín a dieselové palivo pro spalovací motory. Elektřina je navíc výhodná tím, že může být okamžitě dopravována na dlouhé vzdálenosti vedením vysokého napětí. Při brždění mají takto poháněná vozidla schopnost rekuperovat energii. V automobilech na fosilní paliva se jednoduše ztrácí jako teplo a tak je elektřina účinější než benzín. V dnešní době jsou navíc náklady na km cesty v elektrickém vozidle na baterie nižší než polovina nákladů u benzínových automobilů.16 12.7 Zaměstnanost a rozvoj místní infrastruktury Ač si někteří spojují výstavbu jaderné elektrárny se „samými problémy“ pro místní obyvatelstvo, opak je pravdou. Ve Francii, „jaderné velmoci“, zaměstnává jaderný průmysl asi 100 000 lidí a ještě zhruba dvakrát tolik, pokud připočítáme subdodavatele a nepřímé pracovníky. Každá investice ať už se jedná o jadernou energetiku samotnou nebo o investice jiného typu, přináší místním obyvatelům hlavně zaměstnanost a rozvoj obchodních aktivit místních firem a místní infrastruktury.
16
Bruno Comby, Environmentalisté pro jadernou energii
- 61 -
13. Budeme jadernou energii potřebovat? – Výroba vs spotřeba
Pokud budeme uvažovat zda budeme nebo nebudeme v budoucnosti potřebovat nové jaderné zdroje, k odpovědi dospějeme na základě bilance výroby a spotřeby elektrické energie. Meziroční spotřeba elektřiny v ČR úzce souvisí s hrubým domácím produktem. V posledních letech roste meziročně spotřeba elektřiny v ČR o 2,7 % HDP. Lze tedy předpokládat, že pokud pomineme nynější krizové období, bude spotřeba elektřiny u nás růst podobným tempem a to i za cenu úspor, které předpokládá Státní energetická koncepce. Graf 13: Závislost hospodářského růstu na výrobě elektřiny
Zdroj: ČSÚ
- 62 -
Graf 14: Výroba versus spotřeba
Zdroj: ČEZ I přes komplexní obnovu a novou výstavbu plynových a uhelných elektráren, již nyní jasné, že začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie.
- 63 -
14. Možnosti pro pokrytí budoucí poptávky po elektřině
14.1Obnovitelné zdroje energie Slunce, vítr, voda, biomasa, bioplyn, energie prostředí využitelná tepelnými čerpadly, geotermální energie a energie kapalných biopaliv jsou doplňkovými zdroji a mají jistě své nezastupitelné místo v energetickém mixu. Požadavek na využití energie z obnovitelných zdrojů je jedním z klíčových požadavků v energetické politice Evropské unie. Směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů přesně určuje podíl OZE na celkové spotřebě elektřiny. V roce 2010 je cílová hodnota 12% podílu OZE na celkové energetické spotřebě a 21% podíl výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v témže roce. Česká republika se při podpisu smlouvy o přistoupení k Evropské unii dohodla na splnění cíle v této oblasti ve výši 8% v roce 2010. Tento cíl byl pak následně v roce 2004 zanesen do Státní energetické koncepce, ale naplnění tohoto cíle se zdá nereálné. V roce 2007 se z obnovitelných zdrojů vyrobila pouze 3,4 TWh což je podíl na hrubé spotřebě ve výši 4,3%. Na základě Podrobné bilance obnovitelných zdrojů energie, zpracovaných Asociací pro využití obnovitelných zdrojů energie, byl stanoven potenciál využití OZE u nás k roku 2030 a k roku 2050. Jde pouze o odhadnutý potenciál, ne všechen využitelný, dostupný při současných znalostech, dostupných technologií, administrativních, technických a dalších legislativních omezení.
- 64 -
Tabulka 3: Podíl OZE na hrubé spotřebě v letech 2005 až 2007 Rok 2005 Vodní elektrárny c elkem (bez přeč erpávac íc h
1541642
Větrné elektrárny c elkem Sluneč ní elektrárny c elkem Spalování biom as y c elkem Obnovitelné zdroje energie celk em
Rok 2006
474
Rok 2007
1752117
1223792
176 -
7
8
8
115337
223933
350919
1 657 460
1976234
1574719
Zdroj: Elektrownia Skawina S.A. 14.1.1 Vítr Využití větru v elektroenergetice je poměrně mladá záležitost. V Evropské unii na rozdíl od České republiky dosáhlo využívání větrné energie za posledních dvacet let obrovského rozvoje. U nás zaručuje energetická legislativa provozavatelům obnovitelných zdrojů patnáctiletou návratnost investice a distribuční společnosti jsou ji proto povinny vykupovat v případě větru za 2,46 Kč/kWh (elektřina z uhelných a jaderných elektáren se vykupuje v průměru za cenu 1,30 Kč/kWh). Koeficent využití (podíl doby, kdy je zdroj schopen vyrábět elektřinu) se u VTE u nás nachází v rozmezí mezi 15 – 25% (jaderné elektrány mají koeficent využití vyšší než 85%). Využití větru v energetice má u nás svoji tradici a sahá daleko do historie. První větrný mlýn na našem území byl postaven v roce 1277 na místě Strahovského kláštera v Praze. Začátek výroby novodobých větrných elektráren se potom datuje na konec 80. let minulého století. V současnosti v České republice pracují větrné elektrárny v desítkách lokalit ve výkonech od 300 kW po 2 MW. Podle ERÚ bylo u nás v roce 2008 instalováno více jak 133 MW. Co se týče jejího dalšího potenciálu, odborníci odhadují možnost výstavby 600 – 1000 MW, což představuje možný potenciál 0,8 až 2,2 Twh ročně. VTE mají totiž jako jiné zdroje svá omezení, spočívající jak v legislativě, tak v technických podmínkách. Pro výstavbu větrné elektrárny se většinou počítá
- 65 s nadmořskou výškou alespoň 600m, proto se větrné elektrárny až na pár vyjímek nacházejí v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků. Místa vhodná pro výstavbu také často spadají do chráněných krajinných oblastí a tím odpadá kolem 60-70 % vhodných míst pro umístění VTE. 14.1.2 Fotovoltaika Záruka 15leté návratnosti vedla ERÚ ke stanovení výkupní ceny 13,20 Kč/kWh. Základem využití fotovoltaických panelů jsou křemíkové destičky, které využívají polovodičového jevu a přeměňují dopadající fotony na elektrickou energii. I když se jedná o jednu z nejšetrnějších a nejčitších forem výroby energie, v současnosti je možné získat z jednoho metru pouze 110 kWh elektrické energie za rok. Koeficient využití se tak pohybuje u tržně dostupných panelů mezi 12 a 15%. Množství energie, které dnes získáváme ze slunečního záření je zanedbatelné, ve světě tvoří jen 0,01% na celkové produkci energie. Fotovoltaické eletkrárny o instalovaném výkonu 10 kW a účinné ploše 75 m2 se nachází v areálu jaderné elekrárny v Dukovanech. Ročně se zde vyrobí téměř 8000 kWh. 14.1.3 Voda I přesto, že přírodní poměry u nás nejsou pro budování velkých vodních děl ideální, mají v dnešní době u nás vodní elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny z OZE. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme se svými 350 kWh/ha hydroenergeticky chudá země. Pro výstavbu vodních zdrojů nemáme podmínky jako v Rakousku či Norsku a potenciál velkých vodních elektráren je už u nás vyčerpán. V současnosti se u nás vodní elektrárny podílí jen 2,11 TwH elektrické energie ročně. Potenciál zbývá jen v malých vodních elektrárnách, který se odhaduje na zhruba 0,5 Twh/rok a zvýšení účinnosti stávajících se odhaduje na 0,1 Twh/rok. Dohromady tedy jen 0,6 Twh/rok. 14.1.4 Biomasa Biomasa patří mezi významaný zdroj získávání eletrické energie, v níž je uložena sluneční energie. Termínem biomasa označujeme substanci biologického původu, jako je
- 66 rostlinná biomasa pěstovaná v půdě nebo ve vodě, živočišná biomasa, vedlejší organické produkty nebo organické odpady. Biomasa se dále dělí dle energetického využití na biomasu zemědělskou, lesní a ostatní zbytkovou. U nás jde právě z hlediska energetického využití hlavně o biomasu lesní a zemědělskou, konkrétně se jedná o dřevo (tříděný odpad), slámu a jiné zemědělské zbytky a extrementy hospodářských zvířat či tříděnný komunální odpad. Pro její využití jsou zde velká omezení. Například palivo se vyplatí svážet jen z okruhu menšího než 50 km. Potenciál biomasy se u nás odaduje na 3 až 4,5 Twh/rok. 14.1.5 Bioplyn V rámci České republiky se výstavbě bioplynových stanic předkládá velký význam. Počítá se s kogenerační výrobou tepla a elektřiny se vstupními surovinami vedlejších cukrovarských produktů a kukuřičné siláže, které při fermentaci produkují bioplyn, který je následně použit jako palivo při výrobě elektřiny. Garantovaná výkupní cena je u bioplynu v současné době 3,55 – 4,12 /kWh. 14.1.6 Geotermální teplo Tuto vůbec nejstarší energii na naší planetě můžeme zařadit mezi obnovitelné zdroje energie, což nemusí platit vždy, protože některé zdroje geotermální energie jsou vyčerpatelné v horizontu desítek let. Projevuje se v erupcích sopek a gejzírů, horkých pramenech či parních výronů. Využívá se ve formě tepelné energie (pro vytápění) a pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách. V našich podmínkách je možné využít pouze koncept HDR („hot dry rock“ – teploty kolem 200 C), tj. kdy dojde v příslušné hloubce k umělému vytvoření tepelného výměníku. Tyto systémy nejsou tak běžné jako přímé využívání hydrotermální energie (horká voda, pára). Konkrétní instalovaný výkon zdroje se tak v tuto chvíli dá odhadnout pouze rámcově. Měli bychom se pohybovat spíše v úrovni jednotek MWe než desítek MWe. 17
17
Jan Motlík a kol., Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice
- 67 14.2 Potenciál úspor Další možností jak pokrýt budoucí vzrůstající poptávku po elektřině jsou úspory. Výši úspor v dlouhodobém horizontu lze jen těžko odhadovat a odhady různých institucí a odborníků se mnohdy velmi liší. Pro vyčíslení možného potenciálu úspor použijeme následující úvahu. Pokud bychom v budoucnu vyměnily 10 % ledniček za energeticky úspornější, zateplili 10 tisíc rodinných domků a v každé domácnosti vyměnili jednu žárovku za energeticky náročnější, uspoříme 0,6 Twh elektrické energie. Dále lze počítat například se snížením energetické náročnosti našeho průmyslu z 1,32 na 0,95 Mwh/HDP a zefektivněním služeb z 0,5 na 0,38 Mwh / HDP do roku 2020. Vyšší úspory si jen stěží představit. Při započítání všech úspor v domácnostech i ve všech sektorech hospodářství lze dojít k maximálním úsporám 21 Twh. 18 František Pazdera z Ústavu jaderného výzkumu Řež dokonce jakékoliv úspory popírá. Podle jeho názoru skutečné snížení spotřeby energií lze dosáhnout pouze snížením životní úrovně nebo snížením počtu obyvatel na Zemi. Finanční vyjádření spotřeby v konečné fázi odpovídá spotřebě primárních zdrojů – surovin, energie atd. Úsporou spotřeby energie vzniknou volné finanční prostředky, které se spotřebují za jiné statky (kultura, rekreace – nadstavba), neboli k nárůstu spotřeby v jiné oblasti, nebo je investujeme například prostřednictvím bank – tedy opět k nárůstu spotřeby energie. Vyšší efektivita využívání energie nebo její úspory jsou důležitou prioritou, protože zvyšují naši životní úroveň, ale ve finále nikdy nepovedou k celosvětovému snížení spotřeby energie. Jak už je několikrát zmíněno v předchozích kapitolách, spotřeba elektrické energie na jednotku HDP vykazuje korelaci, ale je potřeba vzít v úvahu také fakt, že spotřeba energie na HDP se bude lišit například v severských státech a v ostatních oblastech, kde není zapotřebí klimatizace. Rozdíl v energetické náročnosti je potom významný. 19 18
Daneš Burket, Jadernou energii potřebujeme, Jaderná energie – Útlum nebo rozvoj, CEP č.
59/2007 19
František Pazdera, Jádro – naděje pro ČR, Jaderná energie – Útlum nebo rozvoj, CEP č.
59/2007
- 68 -
14.3 Dovozy Poslední možností jak pokrýt chybějící zdroje elektrické energie v následujících desetiletích jsou dovozy ze sousedních států. Pokud se podíváme po okolních státech, zjistíme, že na ně nelze v podstatě vůbec spoléhat. Německo plánuje na základě politického rozhodnutí uzavřít všechny provozované jaderné elektrárny, i když tento postoj aktuálně přehodnocuje. V Německu představuje „jádro“ 27 % současné výroby. I přes další investice tak v budoucnu sotva pokryje svoje potřeby. Rakousko je již nyní závislé ve špičkách na dovozu, dovoz za rok 2005 činil 16,3 Twh. Maďarsko se počítá mezi největší dovozce ve střední Evropě (18 % spotřeby), palivové zdroje má velmi omezené a prakticky neexistují plány výstavby. Slovensko se uzavřením celkového instalovaného výkonu 1600 MW stalo čistým dovozcem elektrické energie. Polsko z ekologických důvodů uzavře 3500 MW uhelných elektráren a už v roce 2015 se stane závislé na dovozu. Sečteme-li potenciál obnovitelných zdrojů, úspor a dovozů, stále zůstavá nepokrytá poptávka.
- 69 -
15. Rizika jaderné energetik y
Rizika jaderné energetiky se soustřeďují zejména do oblastí harmonizace bezpečnostních požadavků, nakládání s jadernými odpady a výchovy a vzdělávání vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů. 15.1 Harmonizace bezpečnostních požadavků Oblast bezpečnostních principů v oblasti jaderné energetiky zastřešuje EU direktiva ke Common Fundamental Safety Principles for Nuclear Installations, která je dostačující k zavedení „European nuclear safety standards“, přičemž je nutné tyto standardy odlišovat od detailnějších požadavků (WENRA). Problémy s harmonizací bezpečnostních požadavků lze z pohledu provozovaných jaderných elektráren spatřovat v potřebě analýzy, zda je odpovídající direktiva či doporučení a stanovení v rozsahu harmonizace. 15.2 Legislativa v oblasti nakládání s jadernými odpady V oblasti nakládání s jadernými odpady je role orgánů EU spatřována v zajištění odpovídající míry bezpečnosti, poskytování neutrálních a přesných informací, ustavení konkrétního programu v rámci jednotlivých členských zemí a požadavcích na sdílení „best practices“.20 15.3 Bariéry vstupu na trh Legislativní a politické bariéry – prakticky ve všech státech je výstavba jaderných elektráren či jejich provoz omezen zákonem, často jsou aplikovány zákazy vývozu jaderných technologií do různých zemí, legislativní a politické bariéry brání výstavbě úložišť radioaktivního odpadu pro více států najednou.
20
Závěrečná zpráva NEK, www.vlada.cz
- 70 Výše finančního kapitálu pro vstup do odvětví – výstavba jaderného reaktoru je velmi finančně náročná (od 100 mld. Kč). Tato investice musí tvořit jen malou část portfolia investora, firma musí disponovat větším majetkem, mít státní či jiné záruky, přitom ale při sériové stavbě jaderných elektráren lze dosáhnout rostoucích úspor z rozsahu (20 - 40% ceny). Výše lidského a technického kapitálu – jaderná energetika nezbytně požaduje kvalitní lidský, ale i technický kapitál (know-how) a vysokou kvalitu průmyslové výroby, pokud toto dané státy nejsou schopné zajistit z vlastních zdrojů, stává se nutností spolehnout se na kompletní dovoz technologií (finančně náročné, může být i politicky neprůchodné). Cenová regulace a dotace, deformace cen energie – jaderná energetika není na rozdíl od tzv. obnovitelných zdrojů energie finančně zvýhodňována a je tedy pro investory méně atraktivní. Nezapočtení záporných a kladných externalit do nákladů na výrobu elektřiny – nezapočítáme-li externality fosilních zdrojů jako emise skleníkových plynů – CO2, NOx, SOx, ztráty na životech, má jaderná energetika srovnatelnou cenu jako fosilní zdroje energie. Jaderná energetika, vykazuje ještě jednu významnou pozitivní externalitu, která se též nezapočítá do ceny energie, a sice nezávislost na ceně paliva.21 15.4 Dlouhý investiční horizont a rizikovost investice Značným rizikem pro investice do jaderné energetiky je výše světových cen energie, která je v dlouhém investičním horizontu značně proměnná. Výnos z jaderné energetiky je tak průměrný a nedostatečný, aby ospravedlnil velké riziko a dlouhou návratnost investice. Možným rizikem jsou i případné vícenáklady spojené se změnami legislativy, proto se podobné investice neobejdou bez podpory státu, který tímto svým zásahem narovnává tržní vztahy.22 21
Steve Thomas, Ekonomika jaderné energie
22
Lukáš Rytíř, Skutečné nevýhody jaderných elektráren, http://proatom.luksoft.cz/view.php?
cisloclanku=2007022501
- 71 -
Závěr Ve své práci jsem se věnovala problematice jaderné energetiky jak u nás, tak ve světě. Jaké má postavení v současném energetickém mixu a proč je jeho důležitou součástí a jaký je potenciál jejího využití v budoucnu. V Česká republice není energetický trh ponechán v rukou trhu, proto je vždy aktuální budoucnost energetiky vždy výsledkem jednání politické reprezentace a odvíjí se tak od názorů skrz celé politické spektrum, včetně Strany zelených. Jak Zelení, tak i Evropská unie, díky prosazování alternativních zdrojů za každou cenu, blokují jiné, ekonomicky efektivnější zdroje energie, do kterých lze přiřadit právě energii jadernou. Děje se tak pomocí státních dotací nebo povinných odkupů, za uměle vysoké ceny, které mají zaručovat 15ti letou návratnost investice do obnovitelného zdroje energie. I přes podporu využívání obnovitelných zdrojů je jejich potenciál u nás velmi omezený a je dán přírodními podmínkami naší země. Spotřeba elektrické energie ale rok od roku stoupá a v dlouhodobém výhledu bychom se měli stát z vývozci dovozci elektrické energie. Problém ale spočívá v tom, že v obdobné situaci nebudeme jen my, ale všichni naši sousedi, potenciální dodavatelé energie. Dovoz ze vzdálenějších lokalit by způsobil nepřiměřené náklady a jejich promítnutí do cen elekřiny a tím i do cen výstupů v odvětvích, která jsou na ní závislá. Je proto nutné situaci řešit již nyní a zajistit do budoucna spolehlivý energetický zdroj, který nám zajistí energetickou bezpečnost a nezávislost. Jako řešení se nabízí právě energie z jádra. Jako každý jiný zdroj má své výhody i nevýhody. Výhodou je například atraktivní cena takto vyrobené elektřiny, necitlivost ceny elektřiny k ceně paliva, energetická bezpečnost, která je daná tím, že se jaderné palivo – uran nachází v politicky stabilních lokalitách a je ho dostatek. Pokud se podaří v budoucnu nasadit reaktory čtvrté generace, které díky uzavřenému palivovému cyklu umožňují opětovné využití jaderného odpadu, stávají se světové zásoby uranu téměř nevyčerpatelné. Čtvrtá generace jaderných reaktorů dále umožní i využití jaderné energie
- 72 v dopravě. Nesmíme zapomenout na plus v podobě ekologičnosti, protože energie z jádra produkuje jen zanedbatelné množství oxidu uhličitého a skleníkových plynů. Proti jaderné energii do budoucna hovoří několik překážek, mezi něž patří například dlouhá doba výstavby, která se například u nás i s dobou pro získání všech povolení může vyšplhat až na 15 let, což sebou přináší i další nevýhodu v podobě rizikovosti investice – investiční náklady totiž rozhodně nejsou zanedbatelné. I když se postoj veřejnosti k otázce jaderné energetiky dlouhodobě mění v její prospěch, stále zůstávají obavy a mýty, které jsou s ní svázány a jsou přiživovány ekologickými extremisty a protijaderně zaměřenými politickými stranami. Často je tak diskutována otázka bezpečnosti jaderných elektráren, radioaktivního záření a nakládání s jaderným odpadem, který je důvodem celé řady petic a protestů, hlavně ze strany obyvatel, kteří jsou nebo mají být uložením jaderného odpadu v budoucnu dotčeni. Skladování jaderného odpadu je v dnešních podmínkách velmi bezpečné a hlídané, proto nijak neohrožuje obyvatele okolních obcí. Jaderný odpad je i velmi přísně střežen, proto je i další riziko v podobě zneužití k výrobě jaderných zbraní minimální. V současné době už se tedy díky výrazně velké podpoře jádra nevedou diskuse, zda jádro ano, či ne, ale o tom, jak zmírnit nebo se úplně zbavit některých překážek, které výstavbu nových jaderných zdrojů omezují a zvýšit tak možnosti jejího využití v budoucnosti, ať už prodloužením životnosti stávajících nebo výstavbou nových jaderných elektráren.
- 73 -
Zdroje informací: 1) BURKET, Daneš: Jadernou energii potřebujeme in: Daneš Burket a kol.: Jaderná energie – Útlum nebo rozvoj?, 1. vydání, Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku 2007, str. 11 – 14, ISBN 978-80-86547-78-7 2) COMBY, Bruno – MOORE, Patrick – LOVELOCK, James: Environmentalisté pro jadernou energii, 1. vydání, Praha, PRAGMA 2007, ISBN 978-80-7349042-3 3) MOTLÍK, Jan a kol.: Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, 2. vydání, Praha, ČEZ 2007, ISBN: 978-80-239-8823-9 4) PAZDERA, František: Jádro – naděje pro ČR in: Daneš Burket a kol.: Jaderná energie – Útlum nebo rozvoj?, 1. vydání, Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku 2007, str. 55 - 62, ISBN 978-80-86547-78-7 5) THOMAS, Steve: Ekonomika jaderné energie, 1. vydání, Heinrich Böll Stiftung 2005, ISBN: 978-80-903910- 4-8 6) TOMŠÍK, Vladimír: Výhled spotřeby elektřiny v ČR in: Daneš Burket a kol.: Jaderná energie – Útlum nebo rozvoj?, 1. vydání, Praha, Centrum pro ekonomiku a politiku 2007, str. 77 - 87, ISBN 978-80-86547-78-7 Internetové zdroje: 7) Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – Státní energetická koncepce, http://www.mpo.cz/dokument5903.html 8) Václav
Pačes
a
kol.:
Zpráva
Nezávislé
http://www.vlada.cz/assets/ppov/nezavisla-energetickakomise/aktuality/zpravanek081122.pdf
energetické
komise,
- 74 9) Ministerstvo pro místní rozvoj – Politika územního rozvoje 2008, http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/KoncepceStrategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemnihorozvoje-CR-2008 10) CHVÁLA, Ondřej – Vyhořelé palivo – Achillova pata jaderné energetiky?, http://neviditelnypes.lidovky.cz/energetika-vyhorele-palivo-achillova-patajaderne-energetiky-puv-/p_ekonomika.asp? c=A080805_204400_p_ekonomika_wag 11) WAGNER, Vladimír - Připomenutí základních principů jaderného reaktoru; http://www.osel.cz/index.php?clanek=3531 12) WAGNER, Vladimír - Reaktory III. generace, http://www.osel.cz/index.php? clanek=3531 13) WAGNER, Vladimír - Reaktory IV. generace, http://www.osel.cz/index.php? clanek=3568 14) ČEZ a. s. - Jaderná elektrárna Dukovany - http://www.cez.cz/cs/vyrobaelektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu.html 15) DOUBRAVSKÝ, Jiří -Jaderná energie – Úložiště jaderného odpadu http://www.jaderna-energie.cz/uloziste-odpadu.htm 16) ČEZ a. s. - Jaderná elektrárna Temelín -
Jaderná elektrárna Temelín,
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarnycez/ete.html
17) ČEZ a. s. - Zvažovaná dostavba Temelína, Zvažovaná dostavba Temelína, http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/zvazovana-dostavba-elektrarny-
- 75 temelin.html 18)
RYTÍŘ,
Lukáš
-
Skutečné
nevýhody
jaderných
elektráren,
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007022501 19) ČEZ a. s. - čísla a statistiky, http://www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-astatistiky/energetika-v-cr.html 20) ČEZ a. s. - Jaderná energetika v ČR, http://www.cez.cz/cs/vyrobaelektriny/jaderna-energetika/je-v-cr.html 21) ČEZ a. s. - Jaderná energetika ve světě, http://www.cez.cz/cs/vyrobaelektriny/jaderna-energetika/je-ve-svete.html
- 76 -
Summary: This thesis summarizes the current and possible future uses of nuclear energy with emphasis on the Czech Republic, but analyzes the advantages and disadvantages of nuclear energy in general. The Czech Republic has regulated electricity market and energy future is dealt in the State energy conception and in the Final Report of the Independent Energy Commission, which confirmed that the use of nuclear energy in the coming decades. Its benefits, which include an attractive price of electricity, numbness electricity prices to the price of fuel, enough fuel reserves, energy security or environmental friendliness, are increasingly positive perception of the public and environmentalists. Further development of nuclear energy inhibits harmonization of safety requirements, especially in the area of nuclear waste management, barriers to entry and ultimately, a long investment horizont and potential risk for investors. But if you take into account the ever-increasing demand for electricity we find that nuclear energy is the most appropriate and almost necessary way to fill this shortage. Despite the specified percentage of energy from renewable sources in later years by the European Union, not in all states (and the Czech Republic is the evidence) is appropriate and sufficient conditions for the production of energy from these sources. The potential savings is also very limited and demand to cover the gaps are not sufficient. The last option is to import electricity. The problem is that most of our neighbors are already dependent on imports alone or in the future will be as fighting uncovered a growing demand for electricity. Nuclear energy is based on the most feasible solution to future energy needs.
Keywords: nuclear energy, energy self – sufficiency, electricity market Klíčová slova: jaderná energie, energetická soběstačnost, trh s elektřinou JEL classification: 0140; 0130; L520
