VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Fakulta mezinárodních vztahů. Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Informatika v podnikání

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Informatika v podnikání

Název diplomové práce:

VÝKAZNICTVÍ DPH VE VNITROUNIJNÍM OBCHODĚ ¨

Vypracovala:

Lucie Koldcsiterová

Vedoucí práce: doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Výkaznictví DPH ve vnitrounijním obchodě“ vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze, dne 24.6.2008

Lucie Koldcsiterová

-2-

Poděkování Chtěla bych poděkovat panu doc. Ing. Alexeji Satovi, CSc. a Mgr. Dušanovi Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné vedení při zpracování této diplomové práce.

-3-

Úvod .............................................................................................................................. 6 1.

2.

Vnitrounijní obchod a výkaznictví DPH ............................................................ 7 1.1.

Význam vnitrounijního obchodu................................................................................ 7

1.1.

Zjednodušené výkaznictví DPH .................................................................................. 8

1.1.1.

Výkaznictví před vstupem do EU ........................................................................ 8

1.1.2.

Zjednodušení výkaznictví vstupem do EU........................................................... 8

DPH ve vnitrounijním obchodě........................................................................... 9 2.1.

2.1.1.

Použité zkratky ................................................................................................... 9

2.1.2.

Základní pojmy ................................................................................................... 9

2.1.3.

Předmět daně................................................................................................... 10

2.1.4.

Místo plnění...................................................................................................... 10

2.1.5.

Pořízení zboží z jiného členského státu ............................................................ 12

2.1.6.

Zasílání zboží .................................................................................................... 15

2.1.7.

Dodání zboží do jiného členského státu ........................................................... 16

2.1.8.

Třístranný obchod ............................................................................................ 16

2.1.9.

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň .............................. 17

2.1.10.

Daňové doklady................................................................................................ 19

2.1.11.

Základ daně a výpočet daně............................................................................. 20

2.1.12.

Sazby daně ....................................................................................................... 21

2.1.13.

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně........................................... 22

2.1.14.

Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně ........................................... 23

2.1.15.

Odpočet daně ................................................................................................... 24

2.1.16.

Plátce daně....................................................................................................... 25

2.1.17.

Osoba identifikovaná k dani............................................................................. 26

2.1.18.

Souhrnné hlášení .............................................................................................. 26

2.2.

Intrastat.................................................................................................................... 27

2.2.1.

Účel Intrastatu.................................................................................................. 27

2.2.2.

Kdo vykazuje údaje do Intrastatu..................................................................... 27

2.2.3.

Předmět vykazování ......................................................................................... 28

2.3.

3.

Právní úprava ............................................................................................................. 9

VIES........................................................................................................................... 28

Harmonizace DPH v Evropské unii.................................................................. 33 3.1.

Harmonizace nepřímých daní .................................................................................. 33

-4-

3.2.

Postup harmonizace DPH......................................................................................... 34

3.2.1.

Zavedení jednotného systému DPH (strukturální harmonizace)...................... 34

3.2.2.

Harmonizace daňových sazeb .......................................................................... 36

3.3.

Právní úprava DPH v EU ........................................................................................... 37

3.3.1.

Smlouva o založení Evropského společenství................................................... 37

3.3.2.

Šestá směrnice.................................................................................................. 37

4.

Daňové systémy v členských státech EU .......................................................... 38

5.

Příklady vykazování DPH ve vnitrounijním obchodě .................................... 49 5.1.

Pořízení zboží z jiného členského státu.................................................................... 49

5.2.

Pořízení zboží přes konsignační sklad ...................................................................... 50

5.3.

Pořízení zboží přes call-off sklad .............................................................................. 51

5.4.

Pořízení zobží od neplátce ....................................................................................... 52

5.5.

Bezúplatné pořízení vzorků z jiného členského státu .............................................. 53

5.6.

Přemístění vlastního obchodního majetku .............................................................. 53

5.7.

Přemístění vlastního obchodního majetku s následným dodáním do jiného členského státu ........................................................................................................ 54

5.8.

Dodání zboží do jiného členského státu .................................................................. 54

5.9.

Dodání zboží přes konsignační sklad........................................................................ 57

5.10.

Dodání zboží pře call-off sklad ............................................................................. 58

5.11.

Dodání zboží osobě z jiného členského státu v rámci České republiky ............... 59

5.12.

Dodání zboží pro osobu z jednoho členského státu do druhého členského státu …………………………………………………………………………………………………………………………60

5.13.

Přeprava obchodního majetku za účelem zpracovatelských operací .................. 61

5.14.

Přeprava obchodního majetku za účelem zpracování s následným dodáním do jiného členského státu ......................................................................................... 62

5.15.

Třístranné obchody .............................................................................................. 63

5.15.1.

Česká osoba jako konečný zákazník ................................................................. 63

5.15.2.

Česká osoba jako prostřední osoba.................................................................. 64

Závěr ........................................................................................................................... 65 Použitá literatura ....................................................................................................... 66

-5-

ÚVOD Daň z přidané hodnoty patří svou právní úpravou k nejsložitějším daním. Systém daně z přidané hodnoty byl přijat členskými státy Evropské unie v 70. letech a nahradil tak systém daně z obratu. Cílem přijetí tohoto společného systému a následné harmonizace DPH v rámci Evropské unie je odstranění překážek pro fungování jednotného vnitřního trhu. Harmonizace DPH je dlouhodobým procesem, a jelikož je pro členské státy citlivým tématem, nedošlo k úplné harmonizaci právních úprav jednotlivých členských států. Stávající právní úprava stanoví pouze hranice, pod které by neměly klesnout standardní a snížená daňová sazba. Členské státy si jejich konkrétní výši určují podle svých potřeb.

Společný systém daně z přidané hodnoty dále zjednodušil vykazování DPH při obchodování mezi členskými státy. Vnitřní výměna v rámci Evropské unie představuje vysoký podíl na celkovém obchodu členských států, dlouhodobě dochází k růstu tohoto podílu a zvyšuje se závislost členských států na vnitrounijním obchodě. K této skutečnosti přispívá i postupné rozšiřování základny Evropské unie.

Z výše uvedených důvodů, kterými jsou složitost systému DPH a vysoký význam vnitrounijního obchodu, jsem se rozhodla pro zpracování problematiky výkaznictví DPH ve vnitrounijním obchodě. Tato práce z důvodu rozsahu nezahrnuje problematiku služeb a koncentruje se pouze na vnitrounijní obchod se zbožím.

Cílem práce je poskytnout ucelený přehled problematiky DPH v rámci Evropské unie, který zahrnuje proces harmonizace DPH v EU, právní úpravu DPH se zaměřením na vnitrounijní výměnu a praktické příklady vykazování DPH.

Autorka práce věří, že informace obsažené v této diplomové práci usnadní čtenáři orientaci v systému DPH a pomohou mu lépe pochopit problematiku daně z přidané hodnoty.

-6-

1. VNITROUNIJNÍ OBCHOD A VÝKAZNICTVÍ DPH 1.1.

VÝZNAM VNITROUNIJNÍHO OBCHODU

Vnitrounijní obchod představuje obchodní výměnu mezi členskými státy Evropské unie a s postupným uvolňováním obchodních překážek a omezení nabývá na významu. Konkrétní objem vnitrounijního obchodu dosáhl v roce 2006 hodnoty 4 249,4 mld. Kč, což znamená přibližně 15 % nárůst oproti roku 20051. Podíl vnitrounijního obchodu na zahraničním obchodu České republiky dosáhl v tomto roce 77,1 %. Největší část zahraničního obchodu států Evropské unie se koncentruje na Německo. V roce 2006 dosahoval vývoz států Evropské unie do Německa 24,5 % celkového vývozu a dovoz 20 % celkového dovozu. Na druhém místě ve vnitrounijním obchodě v oblasti vývozu je Francie (10,8 %), kterou následuje Nizozemsko (10,2 %), Velká Británie (9,8 %), Itálie (9,1 %) a Belgie (8,1 %). V celkovém dovozu států Evropské unie připadá druhé místo na Velkou Británii (13,1 %), za kterou následuje Francie (11,5 %), Itálie (9,4 %), Nizozemsko (9,0 %) a Belgie (7,6 %). Na Českou republiku připadal 2,1 % podíl na celkovém vývozu států Evropské unie a 2,0 % na celkovém dovozu.

Obrat zahraničního obchodu České republiky se státy Evropské unie vykazoval v roce 2006 dvouciferný růst2. Oproti předchozímu roku vzrostl o 14,2 %. Do států EU směřovalo 84 % vývozu a pocházelo 70 % dovozu.

I v roce 2007 pokračoval zahraniční obchod České republiky ve vysokém růstu podílu členských států Evropské unie. Pozice zahraničního obchodu s těmito státy, která je

1

Převzato z publikace Českého statistického úřadu – 1. část:

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A000317B2F/$File/114507k1.pdf 2

Převzato z publikace Českého statistického úřadu – 2. část:

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A000320A38/$File/114507k2.pdf

-7-

dlouhodobě dominantní, se v roce 2007 ještě posílila, a to díky rozšíření k 1. lednu 2007.3

Vnitrounijní obchod má velmi vysoký podíl na celkovém dovozu i vývozu členských států Evropské unie, přičemž tento trend dlouhodobě posiluje a zvyšuje se závislost členských států na obchodní výměně uvnitř Evropské unie. Oblast vnitrounijního obchodu má velký význam i pro Českou republiku.

1.1.

ZJEDNODUŠENÉ VÝKAZNICTVÍ DPH

1.1.1. Výkaznictví před vstupem do EU Před vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 byla daň z přidané hodnoty založena na principu daně na vstupu a výstupu4. Podnikatelský subjekt, který prodal zboží, měl povinnost přiznat a odvést z tohoto zboží daň na výstupu. Na druhé straně tento subjekt také nakupoval zboží, u kterého měl nárok na odpočet daně na vstupu. Jeho celková daňová povinnost se tak stanovila jako rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu.

1.1.2. Zjednodušení výkaznictví vstupem do EU V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl zaveden systém samovymeření daně, který se uplatňuje u vnitrounijního obchodu. Hlavní rozdíl oproti předchozímu systému spočívá v tom, že podnikatelský subjekt, který prodává zboží, nebude odvádět daň na výstupu. Tuto daň odvede a zaplatí příjemce zboží. To znamená, že český subjekt kupující zboží od německého subjektu, bude povinen zaplatit z tohoto zboží českou daň z přidané hodnoty. Zároveň si český subjekt uplatní nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu.

3

Převzato z publikace Českého statistického úřadu – Závěrečná část:

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/A000321051/$File/114507k4.pdf 4

Tomáš

Jílek:

DPH

po

vstupu

do

Evropské

unie,

http://www.mesec.cz/clanky/dph-po-vstupu-do-evropske-unie/

-8-

článek

ze

serveru

měšec.cz:

2. DPH VE VNITROUNIJNÍM OBCHODĚ Oblast vnitrounijního obchodu je samostatně upravena v Šesté směrnici Rady č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dani z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně.

Ustanovení obsažená v Šesté směrnici jsou závazná pro všechny členské státy. V České republice byla tato směrnice implementována zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

2.1.

PRÁVNÍ ÚPRAVA

2.1.1. Použité zkratky DPH nebo daň – daň z přidané hodnoty ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty DIČ – daňové identifikační číslo

2.1.2. Základní pojmy •

Úplata = zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění

•

Osoba povinná k dani = fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost; mezi ekonomické činnosti přitom náleží veškerá činnost producentů, obchodníků a poskytovatelů služeb a činnosti při výkonu svobodných a jiných obdobných povolání.

•

Osoba osvobozená od uplatňování DPH = osoba povinná k DPH, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, a jejíž obrat nepřesáhl za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců částku 1 000 000 Kč.

-9-

•

Zdaňovací období = kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce nepřesáhne za předcházející kalendářní rok 10 000 000 Kč. V opačném případě je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.5

2.1.3. Předmět daně Předmětem DPH je pořízení zboží z jiného členského státu, pokud je uskutečněno: •

v tuzemsku;

•

osobou povinnou k DPH v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena a zřízena za účelem podnikání;

•

za úplatu.

Předmětem DPH není zboží pořízené z členského státu pokud: •

dodání tohoto zboží bylo v tuzemsku osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1-9 ZDPH;

•

je pořizováno osobou osvobozenou od uplatňování DPH nebo právnickou osobou, která není založena za účelem podnikání, jestliže se nejedná o osvobození podle § 68 odst. 1-9 ZDPH a celková hodnota pořízeného zboží bez DPH nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč6.

Předmětem DPH je také dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

2.1.4. Místo plnění a) Pořízení zboží z jiného členského státu Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. Toto pravidlo je zásadní a jednoznačně určuje, že místo plnění se nachází v členském státě, ve kterém je přeprava ukončena. Má přednost i v situaci, kdy je pořizovatel registrován k DPH v jiném členském státě.

5

§ 99 ZDPH

6

Do této částky s nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které podléhá

spotřební dani v tuzemsku.

- 10 -

Pokud je přeprava ukončena v jiném členském státě než v členském státě, ve kterém je pořizovatel registrován k DPH, je místem plnění tuzemsko, a to za předpokladu, že pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.

Jestliže dojde k situaci, že přeprava pořizovaného zboží byla ukončena v jiném členském státě než v tuzemsku a v členském státě ukončení přepravy došlo k přiznání DPH, protože je to vyžadováno místními právními předpisy, a to až následně po přiznání DPH v tuzemsku, je pořizovatel oprávněn snížit si v tuzemsku základ daně o základ daně, z kterého byla odvedena DPH v členském státě ukončení přepravy.

b) Dodání zboží do jiného členského státu Místem plnění při dodání zboží, které je přepravováno dodavatelem, třetí osobou nebo osobou, které je dodáváno, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud není zboží odesíláno ani přepravováno, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje.7

Při dodání zboží do jiného členského státu, pokud přeprava zboží začíná v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko. Plátce je povinen přiznat daň na výstupu, případně může uplatnit osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH.8 c) Třístranný obchod9 V případě třístranného obchodu se za pořizovatele považuje prostřední osoba (pokud je plátcem DPH), ale místo plnění je určeno podle posledního kupujícího v členském státě, kde je přeprava ukončena. Prostřední kupující přizná a zaplatí DPH a podává souhrnné hlášení, do kterého uvádí DIČ posledního kupujícího.

d) Dovoz zboží Místem dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází při vstupu do Evropské unie.

7

§ 7 odst. 1 a 2 ZDPH

8

§ 64 odst. 1 ZDPH

9

podrobněji viz 3.1.8. Třístranný obchod

- 11 -

Pokud je zboží při vstupu do Společenství propuštěno do některého z celních režimů10 nebo do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od DPH při dovozu anebo do režimu vnějšího tranzitu,11 je místem dovozu členský stát, na jehož území se na toto zboží přestanou vztahovat uvedené režimy a zboží je propuštěno do volného oběhu.

2.1.5. Pořízení zboží z jiného členského státu Pořízení zboží do tuzemska je v ZDPH definováno jako „nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo třetí osobou.“12

Definice obsahuje dvě základní charakteristiky pořízení zboží z jiného členského státu, a sice převod práva nakládat se zbožím jako vlastník a přepravu zboží od dodavatele k pořizovateli, přičemž dodavatel musí být registrován k DPH v jiném členském státě než pořizovatel a tato přeprava musí směřovat do jiného členského státu, než ze kterého bylo zboží dodáno.13

Za pořízení zboží z jiného členského státu se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu a není tedy plátcem DPH. V praxi se jedná o pořízení zboží, které musí být v tuzemsku k dispozici (např. 10

Tímto režimem se rozumí umístění do dočasného skladiště, do svobodného celního pásma,

svobodného celního skladu, propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku. 11

Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu mezi dvěma místy v rámci celního území Společenství

zboží, které není zbožím Společenství, aniž by toto zboží podléhalo dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodněpolitickým opatřením (Nařízení Rady č.2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex

Společenství

- http://www.cs.mfcr.cz/NR/rdonlyres/C14EED98-42FC-4FE0-BD1A-

8B9834F62805/0/31992R2913_010107.pdf) 12

§ 16 ZDPH

13

Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží, což

se považuje za poskytování služeb, a také zasílání zboží, které je v zákoně upraveno samostatně.

- 12 -

náhradní díly). Povinnost přiznat DPH v tomto případě má buď plátce, na kterého je převáděno právo nakládání se zbožím a který může zboží následně prodat konečnému odběrateli, nebo plátce, který je v době dodání známý jako konečný odběratel a pro něhož je zboží určeno, ale v době přemístění ještě není schopen zboží využít. V obou případech se DPH přiznává v okamžiku přemístění zboží, není tedy rozhodující změna vlastnického vztahu.

Dalším případem pořízení zboží je situace, kdy dodavatelem i pořizovatelem je jedna osoba, a to plátce DPH. Jedná se o situace, kdy plátce daně zboží v jiném členském státě nakoupí nebo vyrobí, nebo doveze zboží ze třetí země a dovoz je ukončen v jiném členském státě, případně kdy bylo zboží plátcem pořízeno v jednom členském státě, následně přemístěno do jiného členského státu a teprve pak přepraveno do tuzemska. Účelem tohoto ustanovení je předejít nákupům zboží za účelem případně nižší sazby DPH v jiných členských státech. Ve všech případech má plátce povinnost přiznat v tuzemsku DPH, jako by se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu.

V ZDPH je stanoven limit, při jehož nepřekročení nevzniká povinnost přiznat a zaplatit daň v tuzemsku14. Je určen pro osoby povinné k dani, které nejsou plátcem DPH nebo právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání. Pokud takové osoby nepřekročí u pořízeného zboží celkovou částku 326 000 Kč za běžný kalendářní rok, nejsou povinny přiznat daň v tuzemsku. Nejedná o pořízení zboží, které je předmětem DPH.15 V Šesté směrnici je tato hranice nastavena na 10 000 EUR.

14

§ 16 odst. 3 ZDPH

15

§ 2 odst. 2 písm. b) ZDPH

- 13 -

Limity pro registraci k DPH v jednotlivých členských státech16

Limit pro pořízení zboží Stát Itálie Rumunsko Švédsko Lotyšsko Řecko Španělsko Francie Lucembursko Malta Nizozemsko Portugalsko Slovinsko Finsko Litva Bulharsko Estonsko Kypr Maďarsko Dánsko Rakousko Belgie Německo Česká republika Slovensko Polsko Irsko Velká Británie

16

v národní měně 8.263 EUR 33.800 RON 90.000 SEK 7.000 LVL 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 10.000 EUR 35.000 LTL 20.000 BGN 160.000 EEK 10.251 EUR 2.500.000 HUF 80.000 DKK 11.000 EUR 11.200 EUR 12.500 EUR 326.000 CZK 420.000 SKK 50.000 PLN 41.000 EUR 64.000 GBP

EUR 8.263 9.203 9.584 9.965 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.000 10.137 10.226 10.227 10.251 10.446 10.727 11.000 11.200 12.500 13.513 13.840 14.870 41.000 80.854

přepočítáno kurzy platnými k 24. červnu 2008

- 14 -

2.1.6. Zasílání zboží Zvláštním druhem dodání do jiného členského státu je zasílání zboží. Jedná se o dodání zboží do jiného členského státu pro osoby, které zde nemají povinnost přiznat při pořízení zboží DPH, tj. jedná se především o osoby, které nejsou v této zemi osobami registrovanými k DPH.

Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k DPH v členském státě, do kterého zboží zasílá, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem. Při zasílání zboží do tuzemska je stanoven limit 1 140 000 Kč. Podle Šesté směrnice činí tento limit 35 000 EUR. Limity pro zasílání zboží v jednotlivých členských státech17

Stát Itálie Rumunsko Švédsko Lotyšsko Belgie Řecko Španělsko Irsko Kypr Malta Portugalsko Slovinsko Finsko Estonsko Bulharsko Litva Maďarsko Dánsko Česká republika 17

v národní měně 27.889 EUR 118.000 RON 320.000 SEK 24.000 LVL 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 35.000 EUR 550.000 EEK 70.000 BGN 125.000 LTL 8.800.000 HUF 280.000 DKK 1.140.000 CZK

EUR 27.889 32.130 34.076 34.164 35.000 35.000 35.000 35.000 35.000 35.000 35.000 35.000 35.000 35.154 35.791 36.202 36.768 37.546 47.254

přepočteno kurzem platným k 24. červnu 2008

- 15 -

Polsko Slovensko Velká Británie Německo Francie Lucembursko Nizozemsko Rakousko

160.000 PLN 1.500.000 SKK 70.000 GBP 100.000 EUR 100.000 EUR 100.000 EUR 100.000 EUR 100.000 EUR

47.585 49.429 88.434 100.000 100.000 100.000 100.000 100.000

2.1.7. Dodání zboží do jiného členského státu Dodáním zboží se podle § 13 ZDPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Dodáním zboží do jiného členského státu je potom dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

Za dodání zboží za úplatu se považuje i přemístění obchodního majetku plátcem DPH do jiného členského státu.18

2.1.8. Třístranný obchod „Třístranným obchodem se rozumí obchod, který uzavřou tři osoby registrované k DPH ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.“

Subjekty třístranného obchodu: •

prodávající - osoba registrovaná k DPH v členském státě, z něhož je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží;

•

kupující – osoba registrovaná k DPH v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, která kupuje zboží od prostřední osoby;

18

§ 13 odst. 6 ZDPH „Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání

nebo přeprava majetku plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě.

- 16 -

•

prostřední osoba – osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k DPH prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě.

Jedná se tedy o obchod, do něhož vstupuje třetí osoba, která zboží od prodávajícího nakupuje a následně ho prodává kupujícímu, aniž by zboží fyzicky obdržela. Podmínkou je, aby všechny tři osoby byly registrovány k DPH ve svých členských státech, a prostřední osoba nesmí být registrována k DPH v členském státě prodávajícího ani kupujícího.

Pořízení zboží za užití zjednodušeného postupu třístranného obchodu je osvobozeno od DPH za těchto podmínek19: •

prostřední osoba je osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě;

•

prostřední osoba uskutečňuje pořízení zboží za účelem následného dodání zboží v tuzemsku;

•

zboží je odesláno přímo z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího;

•

kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani;

•

kupující je povinen přiznat a zaplatit DPH ze zboží pořízeného od prostřední osoby, jako by pořizoval zboží z jiného členského státu.

Prostřední osoba je povinna oznámit své DIČ prodávajícímu a totéž DIČ musí uvést na daňovém dokladu vystavovaném kupujícímu s vyznačením, že se jedná o třístranný obchod. Kupující je povinen sdělit prostřední osobě své DIČ a na základě daňového dokladu, který je vystaven prostřední osobou, přiznat a zaplatit DPH.

2.1.9. Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň Uskutečněním zdanitelného plnění se rozumí situace, při níž se naplňují právem stanovené podmínky pro vznik daňové povinnosti. Daňovou povinností je povinnost odvést daň.

19

§ 17 ZDPH

- 17 -

Šestá směrnice umožňuje, aby členské státy v případě určitých plnění stanovily, že daňová povinnost vznikne: o nejpozději vystavením faktury; o nejpozději přijetím platby; o není-li vystavena faktura nebo je-li vystavena pozdě, v určité době ode dne uskutečnění zdanitelného plnění.

a) při dodání zboží do jiného členského státu V případě přiznání DPH na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu je třeba rozlišit dvě situace: •

na daň se nevztahuje osvobození od daně (z důvodu nemožnosti přesunu daňové povinnosti na osobu, pro kterou se dodání uskutečňuje20 a osobou povinnou přiznat a odvést DPH je plátce, který uskutečnil dodání zboží): plátce je povinen přiznat DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, podle toho, který den nastal dříve. Dnem zdanitelného plnění je v případě zboží den dodání, resp. převzetí zboží;

•

na daň se vztahuje osvobození od daně (daňová povinnost se přesouvá z dodavatele na odběratele): vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání: o dnem vystavení daňového dokladu, pokud je daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž bylo zboží přepraveno nebo odesláno; o k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno.21 o Plátce je povinen uvést do daňového přiznání dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením od daně za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost dodání zboží přiznat.

20

V tomto případě je odběratelem buď tuzemská osoba registrovaná k dani pouze v tuzemsku, osoby se

sídlem v jiných členských státech, které nejsou registrovány k dani v jiných členských státech nebo osoby ze třetích zemí. 21

Pokud nebyl daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž bylo

zboží přepraveno nebo odesláno.

- 18 -

b) při pořízení zboží z jiného členského státu Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat DPH. Tato povinnost vzniká: •

ke dni vystavení daňového dokladu osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, pokud je daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno;

•

není-li tento doklad do této doby vystaven, potom povinnost přiznat DPH vzniká 15. den v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží z jiného členského státu pořízeno.

Plátce a osoba identifikovaná k dani jsou povinni uvést DPH do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jim vznikla povinnost přiznat DPH.

c) při dovozu zboží V případě dovozu zboží se zdanitelné plnění uskuteční a daňová povinnost vzniká v okamžiku dovozu zboží. Pokud je zboží propuštěno do některého z celních režimů, uskuteční se zdanitelné plnění a nastane vznik daňové povinnosti až tehdy, když zboží tyto režimy opustí.

2.1.10.

Daňové doklady

Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od DPH s nárokem na odpočet DPH, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k DPH v jiném členském státě, daňový doklad. Daňový doklad musí být vystaven nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží a musí obsahovat tyto náležitosti: a)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení a sídlo nebo místo podnikání plátce;

b)

DIČ plátce;

c)

název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele;

d)

evidenční číslo daňového dokladu;

e)

DIČ pořizovatele a kód země;

f)

rozsah a předmět plnění;

g)

datum vystavení daňového dokladu; - 19 -

h)

datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby22;

i)

jednotkovou cenu bez DPH;

j)

základ DPH;

k)

sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od DPH a odkaz na příslušné

ustanovení zákona23.

Plátce je povinen vystavit daňový doklad i při zasílání zboží, a to do 15 dnů ode dne uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží.

Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat24: a)

název, sídlo nebo místo podnikání a DIČ osoby registrované k DPH v jiném členském státě, která zboží dodává a kód země;

b)

obchodní firmu nebo jméno a příjmení a sídlo nebo místo podnikání a DIČ pořizovatele;

c)

evidenční číslo daňového dokladu;

d)

rozsah a předmět pořízení;

e)

datum vystavení daňového dokladu;

f)

datum uskutečnění pořízení;

g)

jednotkovou cenu bez DPH;

h)

základ DPH;

i)

základní nebo sníženou sazbu DPH;

j)

výši DPH uvedenou v korunách a haléřích;

2.1.11.

Základ daně a výpočet daně

Základem DPH je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, vyjma daně za toto plnění. Zahrnuje především: 22

Podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu.

23

Pro českou právní úpravu: „Zboží je osvobozeno podle § 64 ZDPH.“

24

§ 35 ZDPH

- 20 -

•

clo, dávky nebo poplatky;

•

spotřební daň;

•

dotace k ceně;

•

vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění (jedná se zejména o náklady na balení, přepravu, pojištění a provize).

Základ DPH se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění.

Pokud vzniká povinnost přiznání DPH plátci, je povinen si daň sám vypočítat. ZDPH stanovuje postup výpočtu daně jako součinu částky za zdanitelné plnění bez DPH a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby a 9 v případě snížení sazby a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě padesáti haléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně DPH se dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení.

2.1.12.

Sazby daně a) Šestá směrnice

Základní sazbu stanoví každý členský stát jako procentní podíl ze základu DPH, přičemž od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 nesmí být základní sazba nižší než 15%. Dále mohou členské státy uplatňovat jednu nebo dvě snížené sazby. Tyto sazby se určí jako procentní podíl, který nesmí být nižší než 5% a vztahují se pouze na dodání zboží a poskytnutí služeb v kategoriích, které jsou uvedeny v příloze H Šesté směrnice.

Na zdanitelná plnění se vztahuje sazba DPH platná v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.

- 21 -

Členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu na dodání zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění, nevznikne-li tím nebezpečí narušení hospodářské soutěže.25

b) česká právní úprava U zdanitelného plnění se uplatňuje základní sazba ve výši 19 % nebo snížená sazba ve výši 9 %.

Obecně je u zboží uplatňována základní sazba, snížená sazba se použije pro: •

zboží uvedené v příloze 1 ZDPH: o potraviny včetně nápojů (s výjimkou alkoholických nápojů), živá zvířata, semena a rostliny, voda; o radiofarmaka, sorbit, aspartam, antibiotika, farmaceutické výrobky; o dětské pleny; o knihy, brožury, noviny a časopisy; o zboží určené pro zdravotně postižené (Braille papír, bílé hole, psací stroje, počítače speciálně upravené pro zdravotně postižené, apod.); o dětské autosedačky; o stromy, keře a keříky, které rodí jedlé ovoce a ořechy; o palivové dřevo.

•

dovoz zboží vyjmenovaného v příloze 4 ZDPH (jedná se o umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti26), pokud se jedná o dovoz ze států mimo EU.

Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o závazné posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby správně zařazeno do základní nebo snížené sazby.27

2.1.13. •

Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

Osvobození určitých činností ve veřejném zájmu

25

O tom, zda hrozí narušení hospodářské soutěže, rozhoduje Komise.

26

Při dodání těchto předmětů v tuzemsku nebo při jejich pořízení z jiného členského státu se uplatní

základní sazba daně. 27

§ 47a odst. 1 ZDPH

- 22 -

V Šesté směrnici jsou definována plnění, která jsou osvobozena od DPH. Jedná se například o: poštovní služby, nemocniční a lékařskou péči, služby související se sociální péčí, školské a vysokoškolské vzdělávání nebo poskytování určitých kulturních služeb. •

Ostatní případy osvobození

Mezi ostatní případy plnění, která mohou členské státy osvobodit od DPH, patří např.: pojišťovací a zajišťovací operace, pacht nebo nájem majetku, sázky, loterie a další formy her nebo převody budov a pozemků.

2.1.14.

Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně

Od DPH s nárokem na odpočet DPH jsou mimo jiné osvobozena tato plnění za podmínek stanovených ZDPH28: •

dodání zboží do jiného členského státu:

Pokud je zboží dodáno do jiného členského státu plátcem osobě registrované k DPH v jiném členském státě a je přepraveno nebo odesláno z tuzemska, potom je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet DPH. Výjimkou je dodání zboží osobě, pro kterou pořízení tohoto zboží není předmětem daně v jiném členském státě.29

Dále je od DPH osvobozeno s nárokem na odpočet DPH přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem DPH při pořízení zboží v tomto členském státě.30 •

pořízení zboží z jiného členského státu:

Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od DPH, jestliže by toto zboží bylo osvobozeno při běžném dodání v rámci tuzemska. Při pořízení zboží z jiného členského státu může dojít k osvobození od daně pouze v případech, kdy dochází

28

§ 63 ZDPH

29

§ 64 odst. 1 ZDPH

30

§ 64 odst. 4 ZDPH

- 23 -

k osvobození od daně v tuzemsku, a to v každém případě. Pokud by záviselo osvobození od daně při pořízen v tuzemsku na nějakých dalších podmínkách, nelze při pořízení zboží z jiného členského státu přiznat osvobození od daně.

Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od DPH i v případě, že dovoz takového zboží je osvobozen od DPH. •

osvobození ve zvláštních případech:

ZDPH definuje v § 68 zvláštní případy, kdy dochází k osvobození od DPH s nárokem na odpočet DPH. Jedná se například o dodání paliva a potravin lodím nebo letadlům, dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, zastupitelství mezinárodní organizace či orgánu Evropského společenství, dodání zboží pro ozbrojené síly, humanitární organizace nebo dodání zlata centrálním bankám.

2.1.15.

Odpočet daně

Nárok na odpočet31 má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu.

Zákon taxativně vyjmenovává, u kterých přijatelných zdanitelných plnění může plátce uplatnit nárok na odpočet DPH v plné výši, pokud je použije pro účely uskutečnění: •

zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu;

•

plnění osvobozených od DPH s nárokem na odpočet DPH;

•

plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko (povinnost přiznat DPH vzniká v jiném členském státě), pokud by u těchto přijatých zdanitelných plnění měl plátce nárok na odpočet DPH, kdyby se jednalo o zdanitelná plnění uskutečněná v rámci tuzemska.

Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet DPH pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost.

31

§ 72 ZDPH

- 24 -

2.1.16.

Plátce daně

Plátci DPH jsou následující osoby32: •

osoba povinná k DPH, která má místo, sídlo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat;

Tato osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. •

osoba povinná k DPH se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč. Přihlášku k registraci podá nejpozději do dne, kdy tuto částku překročila;

•

osoba povinná k DPH se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které je dodáno zboží osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, se stává plátcem dnem dodání zboží a podává přihlášku k registraci do dne, kdy ji bylo zboží dodáno;

•

osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, která uskuteční plnění s místem plnění v tuzemsku a je osobou povinnou přiznat a zaplatit DPH, se sává plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění. Podává přihlášku k registraci k Finančnímu úřadu pro Prahu1 nejpozději k datu uskutečnění plnění.

32

§ 94 odst. 1 ,6 ,9 ,11 ZDPH

- 25 -

2.1.17.

Osoba identifikovaná k dani

Osobou identifikovanou k dani je33: •

právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání a která neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku;

•

osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,

pokud pořizují zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez DPH v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč.

Osoba se stává osobou identifikovanou k dani dnem překročení této částky a podává přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy hodnota pořízeného zboží překročí částku 326 000 Kč.

2.1.18.

Souhrnné hlášení

Plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH v jiném členském státě, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu, a to na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí34.

Standardní dodání zboží do jiného členského státu se uvádí s kódem plnění 0. V souhrnném hlášení se vykazuje také přemístění obchodního majetku do jiného členského státu (s kódem 1) a pokud je plátce prostřední osobou v třístranném obchodu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu vykazuje také dodání zboží kupujícímu (s kódem 2). Údaje o hodnotě dodaného zboží se uvádějí vždy v české měně v členění po jednotlivých subjektech s uvedením jejich DIČ, pod kterým jsou ve své zemi registrováni k DPH.35¨

33

§ 96 odst. 1 ZDPH

34

§ 102 odst. 1 ZDPH

35

Převzato z http://www.sagit.cz

- 26 -

2.2.

INTRASTAT

Intrastat36 je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy. Do Intrastatu se zahrnují údaje o zboží, které má status Společenství a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Systém Intrastat je povinný pro všechny státy Evropské unie.

2.2.1. Účel Intrastatu Údaje z Intrastatu slouží k sestavení měsíčních statistik zahraničního obchodu. Tyto údaje pak využívají zejména: •

podnikatelské subjekty (sledování trhu);

•

Evropská Komise (studie o integraci vnitřního trhu);

•

Mezinárodní organizace (vyhodnocení hospodářské situace);

•

Statistické úřady (sestavení národních účtů);

•

Ministerstva průmyslu a obchodu (k provádění hospodářské politiky);

•

Centrální banky (sestavování platební bilance);

•

každý, kdo potřebuje znát vývoj zahraničního obchodu.

2.2.2. Kdo vykazuje údaje do Intrastatu Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu mají osoby registrované nebo identifikované v ČR k DPH. Kromě podnikatelských subjektů registrovaných k DPH jsou povinny vykazovat údaje do Intrastatu veřejnoprávní instituce, státní orgány a právnické osoby, které jsou podle ZDPH osobami identifikovanými k dani.

Uvedené osoby mají povinnost vykazovat data pro Intrastat, pokud překročí osvobozující hodnotový práh, a to zvlášť při přijetí a zvlášť při odeslání zboží. Tento práh činí pro odeslání zboží 4 mil. Kč a pro přijetí zboží 2 mil Kč. Při překročení tohoto prahu je daná osoba povinna začít vykazovat příslušné údaje do Intrastatu

36

definice převzata z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/aplikace-

systemu-intrastat-v-ceske/1000453/10481/

- 27 -

zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, a to poprvé za měsíc, kdy k překročení došlo. Povinnost trvá do konce kalendářního roku a ještě celý následující rok.

2.2.3. Předmět vykazování Předmětem vykazování je zboží Společenství, čímž se rozumí zboží:37 •

úplně získané nebo vyrobené na území Společenství;

•

zboží ze zemí, která nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu;

•

zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného výše.

2.3.

VIES

V souvislosti se spuštěním Jednotného vnitřního trhu 1. ledna 1993 došlo ke zrušení národních hranic, kde docházelo ke kontrole uplatněného osvobození od DPH. Vznikla nutnost zavést nový postup, který by umožňoval kontrolu uplatňování tohoto nároku na osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Za tímto účelem byl zaveden systém VIES (VAT Information Exchange System) prostřednictvím kterého je možné ověřit, zda byl dodavatel oprávněn osvobodit zdanitelné plnění nebo zda pořizovatel nabyté zboží řádně přiznal a zdanil. VIES38 je elektronický systém, který umožňuje přenos informací týkajících se registrace k DPH v rámci Evropské unie (tzv. ověřování platnosti DIČ k DPH). Prostřednictvím systému VIES jsou zároveň mezi daňovými správami jednotlivých členských zemí elektronicky přenášeny informace o intrakomunitárních dodání zboží. Služba je dostupná na stránkách Evropské Komise, kde je možné ověřit platnost DIČ osob registrovaných k DPH.

37

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/aplikace-systemu-intrastat-v-

ceske/1000453/10481/ 38

Definice

převzata

z internetových

stránek

http://ec.europa.euaxation_customs/vies/faqvies.do

- 28 -

daňové

a

celní

unie

Hlavním účelem systému VIES je umožnit osobám, které jsou zapojeny do oblasti vnitro-komunitárních dodávek, zkontrolovat správnost DIČ svého obchodního partnera a předejít tak případným problémům. Tento systém je provázán s článkem 27 Nařízení Rady 1798/2003/Es ze dne 7. října 2003, který stanoví, že: •

každý členský stát provozuje elektronickou databázi se seznamem osob, kterým bylo přiděleno DIČ v daném členském státě;

•

příslušný orgán každého členského státu může kdykoli přímo získat nebo obdržet potvrzení platnosti DIČ, pod nímž určitá osoba uvnitř Společenství uskutečnila dodání zboží nebo poskytování služeb nebo je obdržela.

Elektronický systém VIES tedy propojuje databáze jednotlivých členských států a odpovědnost za správnost údajů nesou jednotlivé členské státy. Ze strany Evropské unie nejsou tato data nijak kontrolována. Důsledkem toho je, že informace nemohou být samy o sobě využity jako důkazní prostředek pro nárok na osvobození od DPH při intrakomunitárních plnění.39

Služba kontroly správnosti DIČ je k dispozici na internetových stránkách Daňové a celní unie a probíhá prostřednictvím formuláře, kam je zadáván příslušný členský stát a konkrétní DIČ.

Ověřování je založeno na generování dat z jednotlivých členských databází. Podle zvoleného členského státu je dotaz odeslán do příslušné národní databáze. Jednotlivé systémy jsou propojeny prostřednictvím zabezpečeného intranetu.

39

http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/viesdisc.do

- 29 -

Příklad ověření konkrétního DIČ a) Výstup v případě správného DIČ VAT Validation Response Yes, valid VAT numer VAT number

CZ 60192755

Member State

CZ

Name

Čedok a.s.

Address Date when request received

06/06/2008 (dd/mm/yyyy)

b) Výstup v případě chybného DIČ VAT Validation Response No, invalid VAT number (please refer to FAQ, questions 7, 11, 12, 13 and 20 for more information).

VAT number

CZ 60192751

Member State

CZ

Name Address Date when request received

06/06/2008 (dd/mm/yyyy)

Předpokladem pro správné využití služby ověření DIČ je jeho správné zadání. Každý členský stát má předepsanou strukturu DIČ. Liší se jednak národním kódem členského státu a dále počtem číslic nebo písmen, které za národním kódem následují. V tabulce jsou uvedeny základní tvary DIČ pro státy Evropské unie:

Členský stát

Struktura DIČ

Formát

AT-Rakousko

ATU99999999

1 blok 9 číslic

BE-Belgie

BE0999999999

1 blok 10 číslic

BG-Bulharsko CY-Kypr

BG999999999 nebo BG9999999999 CY99999999L

1 blok 9 číslic nebo 1 blok 10 číslic 1 blok 9 znaků

- 30 -

CZ99999999 CZ-Česká republika

nebo CZ999999999

1 blok 8, 9 nebo 10 číslic

nebo CZ9999999999

DE-Německo

DE999999999

1 blok 9 číslic

DK-Dánsko

DK99 99 99 99

4 bloky po dvou číslicích

EE-Estonsko

EE999999999

1 blok 9 číslic

EL-Řecko

EL999999999

1 blok 9 číslic

ES-Španělsko

ESX9999999X

1 blok 9 znaků

FI-Finsko

FI99999999

1 blok 8 číslic

FR-Francie

FRXX 999999999

1 blok dvou znaků, 1 blok devíti číslic

GB999 9999 99 nebo GB-Velká Británie

GB999 9999 99 999

1 blok 3 číslic, 1 blok 4 číslic + 1 blok

nebo

2 číslic (případně + ještě blok 3

GBGD999

číslic) nebo 1 blok 5 znaků

nebo GBHA999 HU-Maďarsko

HU99999999

1 blok 8 číslic

IE-Irsko

IE9S99999L

1 blok 8 znaků

IT-Itálie

IT99999999999

1 blok 11 číslic

LT999999999 LT-Lotyšsko

nebo

1 blok 9 číslic nebo 1 blok 12 číslic

LT999999999999 LU-Lucembursko

LU99999999

1 blok 8 číslic

LV-Litva

LV99999999999

1 blok 11 číslic

MT-Malta

MT99999999

1 blok 8 číslic

NL-Nizozemsko

NL999999999B99

1 blok 12 znaků

PL-Polsko

PL9999999999

1 blok 10 číslic

PT-Portugalsko

PT999999999

1 blok 9 číslic

RO-Rumunsko

RO999999999

1 blok minimálně 2 a maximálně 10

- 31 -

číslic SE-Švédsko

SE999999999999

1 blok 12 číslic

SI-Slovinsko

SI99999999

1 blok 8 číslic

SK-Slovensko

SK9999999999

1 blok 10 číslic

9: číslice X: písmeno nebo číslice S: písmeno, číslice nebo "*" L: písmeno

Zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/faqvies.do

Elektronický systém je dostupný téměř nepřetržitě. Provozní doba opět vzhledem k tomu, že neexistuje žádná centrální databáze, závisí na jednotlivých členských státech, které se v míře dostupnosti liší. Belgie, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Polsko a Švédsko uvádějí dostupnost svých databází 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Databáze ostatních členských státy jsou z důvodu údržby systému v pravidelných intervalech nedostupné. Jedná se o intervaly v řádech desítek minut a zpravidla v nočních hodinách.

- 32 -

3. HARMONIZACE DPH V EVROPSKÉ UNII 3.1.

HARMONIZACE NEPŘÍMÝCH DANÍ

Harmonizace daňových soustav jednotlivých členských států nabyla na významu v souvislosti se záměrem vytvoření jednotného vnitřního trhu. Rozdílné systémy nepřímého zdanění, které v té době existovaly, a značně rozdílné daňové sazby by bránily realizaci volného obchodu. Proto stála Evropská unie před nutností sjednotit systémy nepřímého zdanění.

V 60. letech byl ve většině zemí uplatňován systém kumulativního kaskádového systému daně z obratu40 (s výjimkou Francie, kde byl aplikován systém daně z přidané hodnoty). Pro kaskádový systém daně z obratu jsou charakteristické následující vlastnosti:41 •

přináší státu vyšší daňový výnos;

•

daňové sazby jsou výrazně nižší, neboť jsou uvalovány na hrubou hodnotu produkce;

•

problematické zdaňování služeb;

•

systém je méně administrativně náročný jak pro poplatníky, tak pro stát;

•

systém nezaručuje soutěžní neutralitu;

•

nelze určit skutečnou výšku daně při dovozu, proto nelze zaručit vnější neutralitu.

Zvláště poslední dvě charakteristiky systému vylučovaly využití kaskádového systému daně z obratu jako společného daňového systému pro státy Evropské unie. o Vzhledem k tomu, že daňové zatížení roste přímo úměrně s délkou výrobního či distribučního řetězce, by docházelo k narušování struktury hospodářské soutěže – mezi výrobci a distributory by

40

Při kaskádovém systému daně z obratu je daň uvalována na hrubou hodnotu produkce, přičemž počet

produkčních stupňů ovlivňuje velikost výsledné daně 41

Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s. 26

- 33 -

docházelo k vytváření integrací a nebyla by zaručena soutěžní neutralita. o Vnější neutralita by nebyla zajištěna z toho důvodu, že nelze určit skutečnou výšku daně při dovozu. Mohlo by tedy docházet k situaci, kdy by při vývozu byla vrácena částka vyšší, než by byla částka uvalené daně a byl by zvýhodňován producent s delším výrobním řetězcem. Ve Francii byl uplatňován systém daně z přidané hodnoty, který má tyto vlastnosti:42 •

v systému lze zaručit daňovou neutralitu;

•

daňové sazby jsou výrazně vyšší, neboť jsou uvalovány pouze na přidanou hodnotu;

•

systém je administrativně náročnější jak pro poplatníky, tak pro stát;

•

bezproblémové zdaňování služeb;

•

lze přesně určit výšku daně.

K harmonizaci nepřímých daní byl z výše uvedených důvodů zvolen systém daně z přidané hodnoty a nahradil tak kumulativní kaskádový systém daně z obratu.

3.2.

POSTUP HARMONIZACE DPH

3.2.1. Zavedení

jednotného

systému

DPH

(strukturální

harmonizace) Jednotný systém daně z přidané hodnoty byl zaveden na základě těchto šesti směrnic: •

První směrnice č. 67/227/EHS

Směrnice o harmonizaci legislativy členských států týkající se daně z obratu byla přijata 11. dubna 1967 a zavázala členské státy k přijetí odpovídající právní úpravy 1. ledna 1970.

42

Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s.27

- 34 -

„Společný systém DPH je založen na zásadě, že na zboží a služby se uplatňuje všeobecná daň ze spotřeby přesně poměrně k ceně zboží a služeb, bez ohledu na počet plnění uskutečněných ve výrobním a distribučním procesu před stupněm, který je daní zatížen.43“ •

Druhá směrnice č. 67/228/EHS

Ve druhé směrnici je definován předmět daně. Předmětem daně je prodej zboží a poskytování služeb na územní členské země uskutečněné plátcem daně za úplatu a dále dovoz zboží. Směrnice definuje také místo plnění, plátce daně, prodej zboží a poskytování služeb. Dále dovoluje pro sektor zemědělství zavést speciální režim. Výše standardní sazby a případné použití sazeb snížených bylo ponecháno v kompetenci členských států44. •

Třetí směrnice č. 69/463/EHS

Směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – zavedení daně z přidané hodnoty v členských státech byla přijata 9. prosince 1969 a jejím hlavním účelem bylo prodlužit dobu povinnosti implementace, a to pro Belgii a Itálii, které nebyly schopny dodržet původní termín: „Datum 1. ledna 1970 stanovené v článku 1 první směrnice ze dne 11. dubna 1967 se nahrazuje datem 1. ledna 197245“ •

Čtvrtá směrnice č. 71/401/EHS a Pátá směrnice č. 72/250/EHS

Směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daně z obratu – zavedení daně z přidané hodnoty v Itálii byla přijata 20. prosince 1971 a opět prodlužují časový limit pro Itálii nejprve do 1. července 1972 a poté až do konce roku 1973. •

Šestá směrnice č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně

43

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31967L0227:CS:NOT

44


45

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31969L0463:CS:NOT

- 35 -

Šestá směrnice je hlavním dokumentem harmonizace DPH v Evropské unii. Jejím hlavním cílem je co nejvíce sjednotit právní úpravu jednotlivých členských států.

3.2.2. Harmonizace daňových sazeb Harmonizace daňových sazeb naráží zejména na tyto problémy:46 •

harmonizace sazeb je členskými zeměmi chápána jako zasahování do národní suverenity;

•

daňové sazby mohou být nástrojem fiskální politiky a jejich harmonizace tedy nenechává prostor pro ovlivňování agregátní poptávky a nabídky;

•

harmonizace sazeb může výrazně ohrozit příjmové stránky rozpočtů v zemích, ve kterých výběr nepřímých daní tvoří podstatnou část příjmů státního rozpočtu;

•

neochota Evropské unie právně vymáhat a zajistit implementaci směrnic do národních daňových systémů;

•

národní tradice, kterých se členské země vzdávají jen těžko.

Z těchto důvodů nakonec Evropská unie začala uvažovat o daňové aproximaci, což je sblížení daňových sazeb. V roce 1989 Evropská Komise navrhla sníženou sazbu 49% pro tzv. základní životní potřeby – potraviny, dodávky vody, farmaceutické výroby, knihy, noviny, časopisy a hromadnou přepravu osob a standardní sazbu 1420%.47

Rozhodující směrnicí pro sblížení daňových sazeb je Směrnice č. 92/77/EHS, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/EHS (sblížení sazeb DPH). Na jejím základě dochází ke stanovení minimálních hranic pro sazby DPH, a sice 15% pro standardní sazbu a 5% pro sazbu sníženou. Členské státy měly uplatňovat tyto sazby od 1. ledna 1993.

46


47


- 36 -

3.3.

PRÁVNÍ ÚPRAVA DPH V EU

3.3.1. Smlouva o založení Evropského společenství •

článek 90: „Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům.“

•

článek 91: „Pokud jsou výrobky vyvezeny na území některého členského státu, nesmí být navrácení vnitrostátních daní vyšší než vnitrostátní daně, kterým byly výrobky přímo nebo nepřímo podrobeny. „

•

článek 93: „Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijme ustanovení k harmonizaci právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování vnitřního trhu.48“

3.3.2. Šestá směrnice •

Šestá směrnice Rady č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dani z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně

Šestá směrnice je hlavním dokumentem pro harmonizaci daně z přidané hodnoty a pro pravidla fungování systému daně z přidané hodnoty v Evropské unii.

Tato směrnice stanoví základní pravidla, která členské státy implementují do své národní legislativní úpravy. Jedná se o stanovení rámce, který si pak každý členský stát může doplnit podle svých potřeb.

48

http://www.euroskop.cz/admin/gallery/30/8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf

- 37 -

4. DAŇOVÉ

SYSTÉMY

V ČLENSKÝCH

STÁTECH

EU49 Česká republika Daň z přidané hodnoty •

datum zavedení systému DPH: 1. ledna 1993

•

sazby DPH

•

o standardní sazba

19.00 %

o snížená sazba

9.00 %

roční daňové příjmy 213,728.0 CZK (2006), 6.51 % HDP, 18.24 % celkových daňových příjmů

aktuálnost dat: 15. ledna 2008

Lucembursko Taxe sur la valeur ajoutée •

datum zavedení systému DPH: 1. leden 1970

•

sazby DPH:

•

o super snížená sazba

3.00 %

o standardní sazba

15.00 %

o snížená sazba

6.00 %

o parking rate50

12.00 %

roční daňové příjmy 1,844.5 EUR (2006), 5.44 % HDP, 15.30 % celkových daňových příjmů

•

aktuálnost dat: 6. května 2008

Polsko Podatek od towarów i usług 49

Převzato z daňové databáze Evropské Komise:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxinv/welcome.do 50

Parking rate představuje přechodné opatření v zemích EU, které má zmírnit šok z přechodu z nižší

sazby DPH na sazbu standardní (zdanění se nejprve zvýší na „parking rate“ a po určité době se přesune na standardní sazbu).

- 38 -

•

datum zavedení systému DPH: 5. července 1993

•

sazby DPH

•


3.00 %

o standardní sazba

22.00 %

o snížená sazba

7.00 % a 0.00 %

roční daňové příjmy 84,439.5 PLN (2006), 7.98 % HDP, 23.58 % celkových daňových příjmů

•


Portugalsko Imposto sobre o valor acrescentado •


•

sazby DPH: o standardní sazba

21.00 %

o snížená sazba

5.00 %

o parking rate

12.00 %

o Na území Azor a Madeiry je uplatňována základní sazba 15 %, parking rate 8 % a 4 % snížená sazba. •

roční daňové příjmy 13,775.1 EUR (2006), 8.87 % DPH, 24.70 % celkových daňových příjmů

•


Velká Británie Value added tax •

datum zavedení systému DPH: 1. dubna 1973

•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

17.50 %

o snížená sazba

5.00 %

roční daňové příjmy 76,104.0 GBP (2006), 5.83 % DPH, 15.63 % celkových daňových příjmů

•


- 39 -

Slovensko Daň z pridanej hodnoty •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

19.00 %

o snížená sazba

10.00 %

roční daňové příjmy 123,629.0 SKK (2006), 7.44 % DPH, 25.40 % celkových daňových příjmů

•


Slovinsko Davek na dodano vrednost •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

20.00 %

o snížená sazba

8.50 %


•


Švédsko Mervärdesskatt •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

25.00 %

o snížená sazba

6.00 %

o parking rate

12.00 %

roční daňové příjmy 263,790.9 SEK (2006), 9.09 % DPH, 18.58 % celkových daňových příjmů

•


- 40 -

Rumunsko Taxa pe valoarea adaugata •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

19.00 %

o snížená sazba

9.00 %


•


Nizozemí Omzetbelasting (Belasting over de toegevoegde waarde) •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

19.00 %

o snížená sazba

6.00 %


•

aktuálnost dat: 19. března 2008

Malta Taxxa fuq il-Valur MiŜjud •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

18.00 %

o snížená sazba

5.00 %

roční daňové příjmy 175.4 MTL (2006), 3.46 % DPH, 10,25 % celkových daňových příjmů

•

aktuálnost dat: 15. leden 2008

Lotyšsko Pievienotās vērtības nodoklis

- 41 -

•

datum zavedení systému DPH: 1. říjen 1992

•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

18.00 %

o snížená sazba

5.00 %

roční daňové příjmy 956.3 LVL (2006), 8.48 % DPH, 28.16 % celkových daňových příjmů

•

aktuálnost dat: 4. dubna 2008

Litva Prid÷tin÷s vert÷s mokestis •

datum zavedení systému DPH: 1. května 1994

•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

18.00 %

o snížená sazba

5.00 % a 9.00 %

roční daňové příjmy 6,152.2 LTL (2006), 7.51 % DPH, 25.27 % celkových daňových příjmů

•


Itálie Imposta sul valore aggiunto •


•

sazby DPH:

•


4.00 %

o standardní sazba

20.00 %

o snížená sazba

10.00 %


•

aktuálnost dat: 6. února 2008

Irsko Value Added Tax •

datum zavedení systému DPH 1. listopadu 1972

•

sazby DPH: - 42 -

•


4.8 %

o standardní sazba

21.00 %

o snížená sazba

13.5 %

o parking rate

13.5 %

roční daňové příjmy 13,448.0 EUR (2006) 7.69 % DPH, 23.63 % celkových daňových příjmů

•


Maďarsko Általános forgalmi adó •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

20.00 %

o snížená sazba

5.00 %

roční daňové příjmy 1,769,888.0 HUF (2006), 7.44 % DPH, 20.01 % celkových daňových příjmů

•

aktuálnost dat: 18. března 2008

Francie Taxe sur la valeur ajoutée •


•

sazby DPH:

•


2.10 %

o standardní sazba

19.60 %

o snížená sazba

5.50 %


•


Finsko Arvonlisävero/Mervärdesskatt •

datum zavedení DPH: 30. prosince 1993

•

sazby DPH:

- 43 -

•

o standardní sazba

22.00 %

o snížená sazba

8.00 % a 17.00 %


•


Španělsko Impuesto sobre el Valor Añadido •

datum zavedení systému DPH: 28. prosince 1992

•

sazby DPH

•


4.00 %

o standardní sazba

16.00 %

o snížená sazba

7.00 %


•


Řecko Φόρος Προστιθέµενης Αξίας •


•

sazby DPH:

•


4.50 %

o standardní sazba

19.00 %

o snížená sazba

9.00 %


•


Estonsko Käibemaksu •

datum zavedení systému DPH: 1. května 2004

•

sazby DPH o standardní sazba

18.00 %

- 44 -

o snížená sazba •

5.00 % (0.00 %)

roční daňové příjmy 19,008.5 EEK (2006), 9.18 % HDP, 29.57 % celkových daňových příjmů

•


Dánsko Merværdiafgift (Moms) •


•

sazby DPH: o standardní sazba

•

25.00 %

roční daňové příjmy 168,291.3 DKK (2006), 10.25 % DPH, 20.86 % celkových daňových příjmů

•


Německo Umsatzsteuer •

•

sazby DPH: o super snížená sazba

0.00 %

o standardní sazba

19.00 %

o snížená sazba

7.00 %


•


Kypr Φόρος Προστιθέµενης Αξίας •


•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

15.00 %

o snížená sazba

5.00 % a 8.00 %

roční daňové příjmy 857.9 CYP (2006), 5.96 % DPH, 16.30 % celkových daňových příjmů

•


- 45 -

Bulharsko данък върху добавената стойност ДДС •

datum zavedení systému DPH: 1. dubna 1994

•

sazby DPH:

•

o standardní sazba

20.00 %

o snížená sazba

7.00 %


•


Belgie Taxes du type TVA / Belasting over de toegevoegde waarde •

•

sazby DPH: o super snížená sazba

6.00 %

o standardní sazba

21.00 %

o snížená sazba

12.00 %


•

aktuálnost dat: 27. dubna 2007

Rakousko Umsatzsteuer — Mehrwertsteuer •


•

sazby DPH

•

o standardní sazba

20.00 %51

o snížená sazba

10.00 %


•

51


v oblastech Jungholz a Mittelberg je uplatňována standardní sazba 19%

- 46 -

Stát

Super snížená Snížená Standardní Parking sazba

sazba

sazba

rate

Belgie

6

12

21

-

Bulharsko

-

7

20

-

Česká republika -

9

19

-

Dánsko

-

-

25

-

Německo

0

7

19

-

Estonsko

-

0/5

18

-

Řecko

4,5

9

19

-

Španělsko

4

7

16

-

Francie

2,1

5,5

19,6

-

Irsko

4,8

13,5

21

13,5

Itálie

4

10

20

-

Kypr

-

5/8

15

-

Lotyšsko

-

5

18

-

Litva

-

5/9

18

-

Lucembursko

3

6

15

12

Maďarsko

-

5

20

-

Malta

-

5

18

-

Nizozemsko

-

6

19

-

Rakousko

-

10

20

Polsko

3

7

22

-

Portugalsko

-

5

21

12

9

19

Rumunsko Slovinsko

-

8,5

20

-

Slovensko

-

10

19

-

Finsko

-

8/17

22

-

Švédsko

-

6

25

12

Velká Británie

-

5

17,5

-

Zdroj: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/vat/how_vat_works/rates/vat_rates_ en.pdf

- 47 -

Podíl příjmů z DPH na celkových daňových příjmech (%) Bulharsko Estonsko Lotyšsko Rumunsko Slovensko Litva Portugalsko Irsko Polsko Slovinsko Řecko Dánsko Maďarsko Finsko Nizozemsko Švédsko Rakousko Česká republika Španělsko Kypr Francie Belgie Velká Británie Lucembursko Itálie Německo Malta 0

5

10

15

20

- 48 -

25

30

35

40

5. PŘÍKLADY VYKAZOVÁNÍ DPH VE VNITROUNIJNÍM OBCHODĚ

5.1.

POŘÍZENÍ ZBOŽÍ Z JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU

Situace: Česká osoba registrovaná k DPH v České republice pořizuje za úplatu zboží od rakouské osoby registrované k DPH v Rakousku. Zboží je fyzicky přemístěno do České republiky a je dodáno na sklad 20. března 2008. Rakouský dodavatel vystavil fakturu 10. dubna 2008, faktura byla doručena českému subjektu 17. dubna 2008. Zboží bylo dodáno v hodnotě 500 EUR, náklady na přepravu, balení a pojištění, které vyfakturoval rakouský subjekt, činily 100 EUR.

Místem plnění je v tomto případě podle § 11 ZDPH místo, kde se zboží nachází po ukončení přepravy, v našem případě Česká republika. Osobu povinnou zaplatit DPH určíme podle § 108 odst. 1 písm. e) ZDPH, podle kterého povinnost přiznat a zaplatit DPH má osoba, která pořídila zboží z jiného členského státu. Daňová povinnost se pak přesouvá z dodavatele na odběratele. Plátcem DPH je česká osoba.

Okamžik vzniku daňové povinnosti připadá podle § 25 ZDPH na den vystavení daňového dokladu. Pokud však daňový doklad není vystaven k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k pořízení zboží, je okamžikem vzniku daňové povinnosti 15. den měsíce následující po měsíci, ve kterém bylo zboží pořízeno. V uváděném případě je tímto dnem 10. duben 2008.

Plátce DPH - český subjekt - má povinnost přiznat a zaplatit DPH ke dni 10. dubna 2008. Základem DPH je úplata, kterou má pořizovatel zaplatit a vedlejší výdaje, které jsou pořizovateli fakturovány dodavatelem. Částka se přepočítá podle denního kurzu ČNB ze dne 10. dubna 2008 na české koruny. Pokud by zboží podléhalo standardní sazbě 19 %, byla by výše daně následující: (500 + 100) x 26,20 x (19/100) = 2 986,80 Kč. Daň uvede český subjekt v daňovém přiznání za měsíc duben.

- 49 -

5.2.

POŘÍZENÍ ZBOŽÍ PŘES KONSIGNAČNÍ SKLAD

Situace: Polská společnost, která je registrovaná k DPH v Polsku, se rozhodla zřídit v České republice konsignační sklad.52 Dne 1. března navezla do konsignačního skladu zboží v hodnotě 1 000 000 Kč. Během měsíce března si zákazníci odebrali zboží v hodnotě 750 000 Kč.

Tuto situaci musíme rozdělit na dvě samostatné transakce: 1) přemístění zboží polskou společností do České republiky V tomto případě se jedná podle § 16 odst. 5 ZDPH53 o pořízení zboží z jiného členského státu a místo plnění určíme podle místa ukončení přepravy, což je v našem případě Česká republika. Pořizovatelem zboží z jiného členského státu je polská osoba, která zboží přemístila do konsignačního skladu a je tedy osobou povinnou přiznat a zaplatit DPH. K 1. březnu je polská osoba povinna se zaregistrovat k DPH u Finančního úřadu pro Prahu 1 a v daňovém přiznání vykázat daň na výstupu ve výši 1 000 000 x 19/100 = 190 000 Kč.

Povinnost přiznat DPH vzniká ke dni vystavení daňového dokladu. ZDPH nedefinuje žádné odlišnosti, proto by měl dodavatel pro přemístění zboží vystavit daňový doklad se všemi náležitostmi definovanými v § 35 ZDPH.

2) dodání zboží jednotlivým odběratelům z konsignačního skladu Tato následná dodání jsou tuzemskými dodáními s místem plnění v České republice a polská osoba je již uskutečňuje jako plátce DPH pod svým českým DIČ, přiznává je a odvádí z nich v České republice DPH. Také je povinna na tato plnění vystavovat 52

Konsignační sklad je sklad provozovaný třetí osobou, přičemž právo nakládat se zbožím jako

vlastník zůstává u dodavatele. Z tohoto skladu pak dochází k dodání zboží jednotlivým odběratelům a k fakturaci dodávek těmto odběratelům. Skladovací prostory jsou provozovány zpravidla za úplatu, třetí osoba fakturuje dodavateli skladovací a související služby. 53

§ 16 odst. 5 ZDPH stanoví, že za pořízení zboží z jiného členského státu se považuje přemístění

zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země.

- 50 -

daňové doklady. Daňová povinnost vzniká jako u tuzemských plnění dnem dodání zboží.

Základem DPH bude v těchto případech úplata, kterou má dodavatel obdržet od třetí osoby a která je uvedena na faktuře. Daň bude činit 750 000 x 19/100 = 142 500 Kč.

5.3.

POŘÍZENÍ ZBOŽÍ PŘES CALL-OFF SKLAD

Situace: Polská společnost, která je registrovaná k DPH v Polsku, se rozhodla zřídit v České republice konsignační sklad, který je určen pro jednoho českého odběratele. Dne 1. března 2008 navezla do konsignačního skladu zboží v hodnotě 1 000 000 Kč. Daňový doklad byl vystaven 20. března 2008. Toto zboží si český zákazník odebral během měsíce března.

Protože je zboží z konsignačního skladu dodáváno pouze jednomu odběrateli, lze pro tuto situaci použít zjednodušený postup. Protože se podle § 16 odst. 4 ZDPH54 jedná o pořízení zboží z jiného členského státu, je místem plnění místo, kde se zboží nachází po ukončení přepravy – tedy Česká republika a osobou povinnou k dani je český odběratel. Polský subjekt se v tomto případě nemusí v České republice registrovat k DPH.

Český odběratel DPH zaplatí a přizná na základě vystaveného daňového dokladu polským dodavatelem. Okamžik vzniku daňové povinnosti se váže na datum vystavení tohoto daňového dokladu nebo k 15. dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém se uskutečnilo dodání zboží do skladu v případě, že daňový doklad nebyl k tomuto datu vystaven. Okamžikem vzniku daňové povinnosti je v našem případě 20. březen 2008.

54

Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného

členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu a není plátcem daně, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku tomuto plátci. Plátce je povinen na základě daňového dokladu vystaveného osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň přiznat a zaplatit.

- 51 -

Základem DPH je úplata, kterou by měl obdržet polský dodavatel od českého odběratele. DPH se vypočítá jako 1 000 000 x 19/100 = 190 000 Kč. Následující jednotlivá plnění při odběrech ze skladu jsou teoretickými tuzemskými zdanitelnými plněními, ale pokud tuzemský dodavatel přiznal a odvedl DPH, není polský dodavatel povinen se v České republice registrovat k DPH a není ani povinen přiznat z těchto odběrů DPH55.

5.4.

POŘÍZENÍ ZOBŽÍ OD NEPLÁTCE

Situace: Podnikatelský subjekt ve Velké Británii, který není ve Velké Británii registrován k DPH, protože nedosahuje limitu pro povinnou registraci, dodá zboží českému odběrateli v hodnotě 2000 GBP.

V této situaci se nejedná o pořízení zboží z jiného členského státu, protože britská osoba není osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, proto se v případě určování místa plnění bude postupovat podle obecné právní úpravy pro dodání zboží. Místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se přeprava začíná uskutečňovat56 – ve Velké Británii.

Tato transakce nebude vůbec podléhat české DPH a dodavatel ani odběratel nebudou mít povinnosti odvést v české republice DPH.

55

§ 95 odst. 12 ZDPH: ….Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo

podnikání ani provozovnu, ani místo pobytu v tuzemsku, která uskutečňuje pouze přemístění zboží z jiného členského státu a následné dodání jednomu kupujícímu, není povinna předložit přihlášku k registraci, pokud kupující zaplatí daň z přemístěného zboží, jako při pořízení zboží z jiného členského státu. 56

§ 7 odst. 2 ZDPH

- 52 -

5.5.

BEZÚPLATNÉ

POŘÍZENÍ

VZORKŮ

Z JINÉHO

ČLENSKÉHO STÁTU Situace: Německý dodavatel bezúplatně dodá vzorky českému zákazníkovi, který je plátcem DPH.

Při určování místa plnění nelze uplatnit ustanovení týkající se pořízení zboží z jiného členského státu, protože v tomto případě nedochází k žádné úplatě mezi německým dodavatelem a českým zákazníkem, tudíž se nejedná o pořízení zboží z jiného členského státu. Toto pořízení vzorků nebude předmětem české DPH a nevznikne povinnosti přiznat v České republice DPH.

Určité riziko spočívá v tom, že by za těchto okolností nemusely být v členském státě dodavatele, kde započala přeprava, splněny podmínky pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu a podle legislativy daného členského státu by se mohlo jednat o zdanitelné plnění, na něž musí dodavatel uplatnit tamní DPH.57

5.6.

PŘEMÍSTĚNÍ VLASTNÍHO OBCHODNÍHO MAJETKU

Situace: Polská společnost dodává materiál české společnosti, která materiál zpracuje a vyrobí z něj hotové výrobky, které následně odešle zpět do Polska.

Dochází tedy k přemístění zboží z Polska do České republiky, což můžeme podle § 16 odst. 4 považovat za pořízení zboží z jiného členského státu.58 Protože však po zpracování materiálu dochází k jeho vývozu zpět do Polska, stanoví zákon výjimku, že se za přemístění obchodního majetku do jiného členského státu nepovažuje přeprava zboží za účelem poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží

57

str. 59 DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží

58

§ 16 odst. 4 ZDPH „Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění

zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu za účelem následného dodání zboží v tuzemsku tomuto plátci.

- 53 -

fyzicky uskutečněné v České republice, za podmínky že je zboží po skončení prací vráceno zpět vlastníkovi do jiného členského státu, ze kterého bylo původně přepraveno.59 V našem případě je tato podmínka splněna, nejedná se tedy o pořízení zboží z jiného členského státu a nevzniká povinnost přiznat a zaplatit DPH.

5.7.

PŘEMÍSTĚNÍ VLASTNÍHO OBCHODNÍHO MAJETKU

S NÁSLEDNÝM DODÁNÍM DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU Situace: Polská společnost, dodá materiál v hodnotě 2 000 000 Kč české společnosti, která materiál zpracuje a vyrobí z něj hotové výrobky, které jsou následně odeslány do Rakouska finálnímu odběrateli v celkové hodnotě 2 800 000 Kč. Vlastnictví k hotovým výrobkům přechází z polské společnosti rovnou na rakouskou společnost.

Vzhledem k tomu, že nelze uplatnit žádnou výjimku jako v předcházejícím případě, bude se jednat o pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v České republice.60 Osobou povinnost přiznat a odvést DPH je polský subjekt jakožto vlastník zboží.61 Polský subjekt se tedy nejpozději ke dni přesunu materiálu do České republiky zaregistruje v České republice jako plátce DPH. V daňovém přiznání uvede přiznání pořízení zboží v hodnotě 2 000 000 Kč a DPH bude činit 2 000 000 x (19/100) = 380 000 Kč. Tuto částku vykáže v tomto daňovém přiznání jako nárok na odpočet a následně uvede dodání zboží do jiného členského státu ve výši 2 800 000 Kč.

5.8.

DODÁNÍ ZBOŽÍ DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU

1. situace: Česká společnost registrovaná k DPH v České republice dodala zboží nizozemské společnosti, která není registrována v Nizozemsku k DPH. Zboží bylo

59

§ 13 odst. 7 písm. f) ZDPH

60

Místo, kde se zboží nachází po ukončení přepravy (§ 11 odst. 1 ZDPH)

61

§ 94 odst. 11 ZDPH

- 54 -

dodáno nizozemskému odběrateli 5. května 2008 a odběratel zaplatil fakturovanou částku 8 000 EUR včetně daně 10. května 2008.

V tomto případě není splněna podmínka pro osvobození od DPH, kterou je dodání zboží do jiného členského státu odběrateli, který je registrován k DPH v jiném členském státě62. Povinnost přiznat a odvést DPH proto vzniká plátci – českému dodavateli zboží.

Místem plnění při dodání zboží do jiného členského státu je místo, kde přeprava nebo odeslání zboží začíná63. U tohoto dodání je tedy místem plnění Česká republika a plátce je povinen přiznat daň na výstupu.

Ustanovení § 22 odst. 1 ZDPH stanoví, že „daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění64 nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.“ V našem příkladě je český subjekt povinen přiznat daň k 5. květnu 2008.

Plátce je povinen podle § 34 odst. 3 ZDPH vystavit daňový doklad s předepsanými náležitostmi.

Základem daně je vše, co obdržel nebo má obdržet dodavatel za zdanitelné plnění od odběratele. Základem daně je tedy 8 000 EUR, které se přepočítají podle denního kurzu ČNB, který byl platný v den uskutečnění zdanitelného plnění a vzniku daňové povinnosti. DPH se vypočte takto: 8 000 x 26,520 x 19/100 = 40 310,40 Kč. DPH

62

§ 64 odst. 1 ZDPH stanoví, že dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované

k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. 63

§ 7 odst. 2 ZDPH: „Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno

osobou, která uskutečňuje dodání zboží nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná.“ 64

Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je podle § 21 odst. 4 ZDPH den dodání při prodeji podle

kupní smlouvy nebo den převzetí v ostatních případech.

- 55 -

vykáže český subjekt v daňovém přiznání za měsíc květen a vzniká mu nárok na odpočet DPH ze vstupní ceny nakoupeného zboží, které bylo dodáno německému odběrateli.

2. situace: Česká společnost registrovaná k DPH v České republice dodala zboží nizozemské společnosti registrované v Nizozemsku k DPH. Zboží bylo dodáno nizozemskému odběrateli 5. května 2008 a odběratel zaplatil fakturovanou částku 8000 EUR 10. května 2008.

Na tuto situaci se uplatní již zmiňovaný § 64 odst. 1 zákona o DPH, kdy je zboží osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet DPH, pokud je zboží dodáváno osobě registrované k dani v jiném členském státě. Podmínkou je, že zboží musí být do tohoto státu skutečně přepraveno, což je třeba správci daně doložit pomocí přepravních dokladů, dodacích listů či jiným způsobem. Plátce by si měl dále ověřit, že jeho obchodní partner, kterému dodává zboží, je skutečně registrován k DPH v jiném členském státě. Ověřit si DIČ je možné pomocí systému VIES na stránkách Evropské komise nebo tuzemského finančního úřadu. Místem plnění je místo, kde se zboží nachází v době, kdy přeprava nebo odeslání začíná. U tohoto dodání je plátce povinen přiznat osvobození od DPH s nárokem na odpočet DPH.

Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH, je také povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad, a sice do 15 dnů ode dne uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu.65

Daňová povinnost se tak přesouvá na nizozemského odběratele, dodavatel má pouze povinnost vykázat toto dodání v daňovém přiznání, kde uvede částku, která je pro odběratele základem DPH.

Česká společnost vystavila daňový doklad s částkou 8 000 EUR bez DPH. Dále plátce přepočetl částku podle denního kurzu ČNB ke dni 10. května 2008, který byl k tomuto datu 26,370 Kč/EUR. Základ DPH potom činil 8 000 x 26,370 = 210 960 Kč. Tuto 65

§ 34 odst. 1 ZDPH

- 56 -

částku uvede český subjekt v daňovém přiznání za měsíc květen jako osvobozené plnění. Nizozemská firma jako pořizovatel přizná daň ve výši 8000 x 19/100 = 1 520 EUR.

5.9.

DODÁNÍ ZBOŽÍ PŘES KONSIGNAČNÍ SKLAD

Situace: Česká společnost se rozhodla zřídit v Rakousku konsignační sklad a bude tak zásobovat několik rakouských odběratelů. Dne 1. března 2008 navezla do skladu zboží v hodnotě 5 000 000 Kč.

Tuto situaci musíme rozdělit na dvě části. První je přemístění zboží z tuzemska do konsignačního skladu v Rakousku. Toto plnění je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet DPH, dodavatel ale musí prokázat, že bylo zboží skutečně přemístěno a že bylo předmětem DPH při pořízení v jiném členském státě.66 Z pohledu rakouského odběratele je tato situace považována za pořízení zboží a místem plnění je místo, kde se zboží nachází po ukončení přepravy, tj. Rakousko. Povinnost přiznat DPH vzniká pořizovateli, za kterého je považován český plátce, který v této souvislosti musí požádat o registraci k DPH v Rakousku k 1. březnu 2008 a zaplatit rakouskou DPH z přemístění zboží do konsignačního skladu, což by po přepočtu bylo: 5 000 000 x 26,120 x 20/100 = 26 120 EUR

Dále je třeba se zabývat jednotlivými plněními realizovanými v Rakousku s místem plnění v Rakousku. Těmito plněními jsou dodávky z konsignačního skladu jednotlivým rakouským odběratelům, což znamená, že český plátce uplatní daň na výstupu podle rakouského zákona o DPH jako rakouský plátce DPH.

Transakce přemístění zboží do konsignačního skladu v Rakousku se v České republice vykáže podle § 22 odst. 3 ZDPH, kdy při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od DPH s nárokem na odpočet DPH, vzniká povinnost 66

§ 64 odst. 4 ZDPH „Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro

účely jeho podnikání je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě.“

- 57 -

přiznat uskutečnění tohoto dodání dnem vystavení daňového dokladu nebo k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo zboží přemístěno do jiného členského státu, nebyl-li daňový doklad vystaven do této doby.

Daňový doklad by měl obsahovat všechny náležitosti podle § 34 ZDPH a na jednotlivé dodávky by měly být vystavovány faktury.

5.10.

DODÁNÍ ZBOŽÍ PŘE CALL-OFF SKLAD

Situace: Česká společnost se rozhodla zřídit na Slovensku konsignační sklad a bude tak zásobovat jednoho slovenského odběratele. Dne 1. března navezla do skladu zboží v hodnotě 5 000 000 Kč.

Tato situace se liší od předchozí tím, že konsignační sklad je zřízen pouze pro jednoho dodavatele, kterému bude tímto způsobem ve více dodávkách dodáváno zboží. Šestá směrnice neupravuje tento typ dodání zboží do jiného členského státu, nicméně jednotlivé členské státy zahrnuly do své právní úpravy ustanovení, která zjednoduší tento typ transakce a umožní přenesení daňové povinnosti na odběratele bez nutnosti registrace tuzemského subjektu k DPH v jiném členském státě. Jednotlivé právní úpravy se od sebe mohou lišit, proto je nutné si pro konkrétní situaci zjistit právní úpravu příslušného členského státu. Slovenská republika má podobnou právní úpravu jako v Česká republika.

Místem plnění je pro českého plátce místo, kde se zboží nachází v okamžiku zahájení přepravy, tedy Česká republika a jelikož se jedná o dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH, je toto plnění osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet DPH67.

Pro slovenskou osobu registrovanou k DPH na Slovensku jakožto pro pořizovatele je místem plnění místo, kde je přeprava ukončena, tedy Slovensko. Osobou povinnou

67

§ 64 ZDPH

- 58 -

k dani je podle § 11a slovenského zákona o DPH68 slovenský plátce, jemuž je zboží z tohoto skladu dodáváno. Tento plátce přiznává DPH, jestliže69: •

český dodavatel, který zboží do skladu přemístil, není na Slovensku registrován jako plátce;

•

v okamžik zahájení odeslání nebo přepravy zboží je znám plátce, pro něhož se zboží ve skladu umísťuje;

•

slovenský plátce písemně oznámí svému správci daně předem, že je v tomto zvláštním případě osobou povinnou platit daň při pořízení zboží z jiného členského státu.

Dále podle slovenského zákona o DPH vzniká slovenskému subjektu daňová povinnost dnem naskladnění zboží a základem DPH je vše, co má jako úhradu zaplatit odběratel dodavateli, a to včetně nákladů.

Český subjekt uvede v daňovém přiznání za březen částku 5 000 000 Kč. K datu 1. března 2008 vzniká povinnost přiznat daň slovenskému subjektu.

5.11.

DODÁNÍ

ZBOŽÍ OSOBĚ Z JINÉHO ČLENSKÉHO

STÁTU V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY Situace: Zboží je dodáno českým dodavatelem, který je plátcem DPH, německému subjektu a toto zboží není přepraveno ani odesláno do Německa. Český subjekt vystaví fakturu za zboží na částku 350 000 Kč.

V tomto případě se nejedná o dodání zboží do jiného členského státu, protože není splněna podmínka fyzického přemístění zboží. Tato situace se potom bude posuzovat jako standardní dodání zboží70. Místem plnění bude místo, kde se zboží nachází

68

zákon č. 222/2004 Z.z. o dani z pridanej hodnoty

69

str.123 DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží

70

Nelze uplatnit osvobození podle § 64 ZDPH, protože se nejedná o dodání zboží do jiného členského

státu.

- 59 -

v době, kdy se přeprava zboží začíná uskutečňovat – Česká republika. Transakce podléhá české DPH a povinnost přiznat DPH vzniká českému subjektu, a to k datu uskutečnění zdanitelného plnění nebo k datu přijetí platby, pokud plnění předcházela. Český subjekt přizná daň 350 000 x 19/100 = 66 500 Kč.

Německý odběratel, který je registrován k DPH v Německu, může v České republice požádat o vrácení DPH, a to podle § 82 ZDPH.71

5.12.

DODÁNÍ

ZBOŽÍ

PRO

OSOBU

Z JEDNOHO

ČLENSKÉHO STÁTU DO DRUHÉHO ČLENSKÉHO STÁTU Situace: U české společnosti, která je registrovaná k DPH v České republice, si německá společnost, která je registrovaná k DPH v Německu, objedná zboží a toto zboží je následně přepraveno do Rakouska.

Ze strany české společnosti se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, a protože je kupující osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, lze použít § 64 ZDPH a pro český subjekt bude plnění osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet DPH. Místem plnění je pro českého dodavatele Česká republika jako místo, kde se zboží nachází v okamžiku zahájení přepravy.

Z pohledu německého subjektu je místem plnění místo, kde je ukončena přeprava zboží, což je v tomto případě Rakousko. Podle § 11 odst. 2 ZDPH se za místo plnění považuje také členský stát, který vydal DIČ, jež pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení přepravy je v jiném členském státě, než který vydal toto DIČ, a jestliže pořizovatel

71

Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně nakoupeného zboží v tuzemsku může uplatnit osoba

registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku a neuskutečňuje v tuzemsku v období, za které žádá o vrácení daně žádná plnění. Zákon dále stanoví další podmínky, např. náležitosti písemné žádosti o vrácení daně.

- 60 -

neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem DPH v členském státě ukončení přepravy.72

Pokud by byla německá společnost registrovaná k DPH v Rakousku, vzniká ji povinnost přiznat DPH v Rakousku, kde byla ukončena přeprava, a pokud DPH v Rakousku skutečně přizná, nevznikne jí povinnost přiznat daň v Německu.73

5.13.

PŘEPRAVA

OBCHODNÍHO MAJETKU ZA ÚČELEM

ZPRACOVATELSKÝCH OPERACÍ Situace: Česká společnost dodává slovenské společnosti, která je na Slovensku registrovaná k DPH, materiál v hodnotě 250 000 Kč. Slovenská společnost z materiálu vyrobí výrobky v celkové hodnotě 500 000 Kč, které dodá zpět české společnosti do České republiky.

V této situaci dochází k přemístění zboží do jiného členského státu. Místem plnění by měla být Česká republika. Ustanovení § 13, odst. 7 ZDPH ale pro tuto situaci stanovuje výjimku: „Za přemístění obchodního majetku do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v jiném členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno.“ V tomto případě jsou všechny tyto podmínky splněny a přemístění zboží se nepovažuje za intrakomunitární dodávku.

V případě navrácení zboží do České republiky se nejedná o pořízení zboží z jiného členského státu a ani českému ani slovenskému subjektu nevzniká povinnost zaplatit DPH.

72

Tímto ustanovením není dotčen § 11 odst. 1, který stanoví, že za místo plnění při pořízení zboží

z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho přepravy nebo odeslání. 73

Str. 129 DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu zboží

- 61 -

5.14.

PŘEPRAVA

OBCHODNÍHO MAJETKU ZA ÚČELEM

ZPRACOVÁNÍ S NÁSLEDNÝM DODÁNÍM DO JINÉHO ČLENSKÉHO STÁTU Situace: Česká společnost dodává slovenské společnosti, která je na Slovensku registrovaná k DPH, materiál v hodnotě 250 000 Kč. Přesun materiálu byl zahájen 2. května 2008. Slovenská společnost z materiálu vyrobí výrobky v celkové hodnotě 500 000 Kč, které poté dodá maďarské společnosti, jež je finálním odběratelem. Slovenská společnost nenabývá vlastnictví zboží. Podle § 64 odst. 4 ZDPH74 je zboží osvobozeno od české DPH. V tomto případě nelze využít ustanovení § 13 odst. 7 ZDPH ani žádnou jinou výjimku a jedná se tudíž o přemístění zboží. Místem plnění je Slovensko jako místo, kde se zboží nachází po ukončení přepravy. Český subjekt je povinen se na Slovensku zaregistrovat k 2. květnu 2008 jako plátce DPH a musí přiznat a odvést slovenskou DPH. Standardní sazba na Slovensku je 19 % a výše DPH bude po přepočtu na slovenskou měnu činit 250 000 x 1,295 x 19/100 = 61 512,50 SKK.

Následuje dodání zboží ze Slovenska do Maďarska. Jde o dodání zboží do jiného členského státu, které uskutečňuje česká společnost jako slovenský plátce DPH. Toto plnění je osvobozeno od DPH na Slovensku jako intrakomunitární dodávka a česká společnost je povinna toto zboží pod slovenským DIČ vykázat v daňovém přiznání.

Česká společnost vykáže v daňovém přiznání v České republice za měsíc květen částku 250 000 Kč jako přemístění zboží. Stejnou částku uvede v souhrnném hlášení pod svým slovenským DIČ.

74

§ 64, odst. 4 „Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely

jeho podnikání je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě.

- 62 -

5.15.

TŘÍSTRANNÉ OBCHODY

V rámci Evropské unie je velká část obchodních transakcí realizována za účasti tří a více subjektů. Třístranný obchod přináší zjednodušené postupy, které snižují administrativní zatížení správců daně tím, že se předejde registraci subjektů při jednotlivých transakcí v různých členských státech a daňová povinnost je přenesena na konečného zákazníka.75

5.15.1.

Česká osoba jako konečný zákazník

Situace: Česká společnost si objednala u rakouské společnosti zboží za 25 000 EUR (včetně dopravy). Rakouská společnost neměla zboží skladem, proto ho objednala u své sesterské společnosti se sídlem Německu. Německá společnost fakturovala rakouské společnosti 22 000 EUR. Dopravu do České republiky zajistila rakouská společnost. Zboží bylo doručeno 10. března 2008, faktura byla vystavena rakouskou společností 25. března 2008.

Místem plnění je stát kupujícího – tedy místo, kde se zboží nachází po ukončení přepravy76 a v uvedeném příkladu tedy Česká republika. Osobou povinnou přiznat a odvést DPH je kupující – český subjekt. Prostřední osoba sice uskutečňuje v České republice pořízení zboží z jiného členského státu, avšak toto pořízení je pro prostřední osobu (rakouskou osobu) osvobozeno od DPH a povinnost přiznat a zaplatit DPH je přenesena na kupujícího (český subjekt). Podmínky jsou stanoveny v § 17 ZDPH.

Okamžik vzniku daňové povinnosti je stejný jako u pořízení zboží z jiného členského státu. Daňová povinnost tak vzniká k 25. březnu 2008.

Český subjekt přizná a zaplatí daň z pořízení zboží z jiného členského státu a tuto daňovou povinnost vykáže v daňovém přiznání za měsíc březen. Podle denního kurzu

75

Zjednodušené postupy lze uplatnit pouze u třístranných obchodů. Pokud by se obchodu účastnily

čtyři a více subjektů, musely by být jednotlivé transakce posuzovány jednotlivě. 76

Předpokladem je, že prostřední osoba pořídila zboží pouze za účelem následného dodání do

členského státu kupujícího.

- 63 -

ze dne 25. března 2008 se přepočte 25 000 EUR na Kč a následně určí výše daně: 25 000 x 26,030 x (19/100) = 123 642,50 Kč. Česká společnost tuto transakci vykáže také v Intrastatu jako přijetí. Jako stát odeslání uvede stát prodávajícího, nikoli prostřední osoby. Třístranný obchod není předmětem souhrnného hlášení.

5.15.2.

Česká osoba jako prostřední osoba

Situace: Rakouská společnost si objednala u české společnosti zboží za 25 000 EUR (včetně dopravy). Česká společnost neměla zboží skladem, proto ho objednala u své sesterské společnosti se sídlem v Německu. Německá společnost fakturovala české společnosti 22 000 EUR. Dopravu do Rakouska zajistila česká společnost. Zboží bylo doručeno 10. března 2008, faktura byla vystavena českou společností 25. března 2008.

Transakce nebude předmětem české DPH. Český subjekt sice realizuje pořízení zboží z jiného členského státu, ale z využitím zjednodušujícího předpisu bude místem plnění Rakousko. Českému subjektu nevzniká ani povinnost přiznat a odvést rakouskou DPH, na straně českého subjektu se jedná o pořízení osvobozené od rakouské DPH a daňovou povinnost má rakouský subjekt.

Okamžik vzniku daňové povinnosti je shodný jako u pořízení zboží z jiného členského státu. Rakouské společnosti vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň k 25. březnu 2008 ve výši 25 000 x 20/100 = 5000 EUR 77. Český plátce, jelikož je v pozici prostřední osoby, uvede tuto transakci v souhrnném hlášení. Zboží je dodáváno z Německa do Rakouska, a proto český subjekt nebude tuto transakci vykazovat v rámci Intrastatu.

77

V případě, že je zboží zdaněno základní sazbou, která je v Rakousku 20 %.

- 64 -

ZÁVĚR Závěrem bych ráda shrnula obsah práce a zda byly splněny cíle stanovené v úvodu.

Tato práce poskytuje přehled problematiky DPH se zaměřením na vnitrounijní obchod. Koncentruje se na harmonizační proces v rámci Evropské unie, kde je uveden postup zavádění společného systému daně z přidané hodnoty a harmonizace právní úpravy DPH. Tato kapitola by měla čtenáři poskytnout představu o průběhu harmonizačního procesu a problematice sjednocování systémů DPH v jednotlivých členských státech. V další části jsou uvedeny odlišnosti členských států v systémech DPH s možností porovnání, do jaké míry se liší výše a počet sazeb DPH v jednotlivých zemích.

Důležitou součástí je právní úprava DPH, která vychází z české právní úpravy a z Šesté směrnice Evropské unie. Tato kapitola poskytuje základní přehled zákonné úpravy daně z přidané hodnoty se zaměřením na v oblast vnitrounijního obchodu a usnadňuje orientaci v českém zákoně o DPH.

Poslední kapitola měla za cíl doplnit teoretickou právní úpravu a ukázat aplikaci uvedených právních ustanovení na jednotlivých příkladech z oblasti vnitrounijního obchodu, se kterými se v praxi můžeme setkat nejčastěji. U jednotlivých situací se jednalo především o určení místa plnění, osobu povinnou k dani a datum uskutečnění zdanitelného plnění. Tato kapitola usnadňuje čtenáři pochopení systému DPH a dotváří ucelenou představu o celé problematice.

Diplomová práce splnila cíl vytyčený v úvodu, a to poskytnout komplexní přehled výkaznictví DPH ve vnitrounijním obchodě. Práce se koncentruje na obchod se zbožím, z rozsahových důvodů nezachází do podrobností a poskytuje tak čtenáři ucelený pohled na problematiku DPH se zaměřením na vnitrounijní obchod.

- 65 -

POUŽITÁ LITERATURA KNIŽNÍ •

Boněk, Václav: Lexikon – daňové pojmy. Sagit, Ostrava 2001. ISBN 80-7208-265-5.

•

Galočík, Svatopluk: DPH 2008: Výklad s příklady. Grada, Praha 2008. ISBN 978-80-247-2398-3.

•

Benda, Václav: DPH u intrakomunitárních dodávek a dovozu a vývozu. Bova Polygon, Praha 2007. ISBN 978-80-7273-141-1

•

Fitříková, Dagmar: Uplatňování DPH v EU a třetích zemích. Computer Press, Brno 2007. ISBN 978-80-251-1541-1.

•

Synek, Miloslav: Manažerská ekonomika. Grada, Praha 2007. ISBN 80-2471-992-4.

•

Nerudová, Danuše: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Aspi, a.s., Praha 2005. ISBN 80-7357-142-0

ZÁKONY •

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

•

Šestá směrnice č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně.

•

Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.

- 66 -

INTERNETOVÉ STRÁNKY http://ec.europa.eu/taxation_customs

(Daňová a celní unie)

http://eur-lex.europa.eu/

(právo Evropské unie)

http://ec.europa.eu/

(Evropská Komise)

http://cds.mfcr.cz

(Česká daňová správa)

www.czso.cz

(Český statistický úřad)

www.sagit.cz

(Ekonomická a právní literatura)

www.euroskop.cz www.businessinfo.cz www.mesec.cz www.zbierka.sk www.kurzy.cz

- 67 -

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Fakulta mezinárodních vztahů. Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Informatika v podnikání

Recommend Documents