Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionální studia
DOPADY VĚTRNÝCH A FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ diplomová práce
Autor: Bc. Dušan Sládeček Vedoucí práce: Ing. Milan Damborský, Ph.D. Rok: 2013
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
Dušan Sládeček V Praze, dne 21. 12. 2012
Poděkování Rád bych poděkoval panu Ing. Milanu Damborskému, Ph.D. za možnost zpracovávat diplomovou práci pod jeho vedením a za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat starostovi obce Kryštofovy Hamry panu Bc. Františku Henzlovi, starostovi obce Anenská Studánka panu Jaroslavu Paarovi, starostce obce Nová Ves paní Janě Uhrové a starostovi obce panu Ing. Miroslavu Králíkovi za přínosné konzultace a poskytnuté materiály.
Anotace Tato diplomová práce zkoumá pomocí standardních nástrojů regionální a statistické analýzy dopady větrných a fotovoltaických elektráren na regionální rozvoj. V teoretické části je kladen důraz na makroekonomický pohled týkající se podpory obnovitelných zdrojů energie. Důsledky pro českou ekonomiku lze hodnotit jako výrazně negativní. Praktická část obsahuje případové studie a je zaměřena přímo na konkrétní obce. Výsledkem je zjištění, že výstavba větrných a fotovoltaických elektráren nemá negativní dopad na rozvoj obcí, v případě menších obcí lze dokonce hovořit o ekonomickém přínosu.
Klíčová slova obnovitelné zdroje energie, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny, regionální rozvoj
JEL klasifikace R110, Q420, Q280
Annotation This MA thesis examines the effects of wind and photovoltaic power plants on the regional development using the standard regional and statistical analysis tools. The theoretical part focuses on the macroeconomical point of view concerning the support of renewable energy sources. The consequences for Czech economy can be seen as greatly negative. The practical part includes case studies and focuses on specific municipalities. The result of the findings is that the construction of photovoltaic powe plants does not have a negative impact on the development of municipalities, in the case of smaller ones it can even be seen as an economic asset.
Keywords renewable resources, wind power plants, solar power plants, regional development
JEL Classification R110, Q420, Q280
Obsah Úvod .........................................................................................................................................1 1. Obnovitelné zdroje energie ................................................................................................2 1.1. Charakteristika obnovitelných zdrojů energie ............................................................2 1.2. Obnovitelné zdroje v ČR a EU ...................................................................................5 1.3. Ekonomické důsledky podpory obnovitelných zdrojů energie ...................................8 1.3.1. Nástroje ovlivňující nabídku ............................................................................8 1.3.2. Nástroje ovlivňující poptávku ........................................................................ 13 2. Větrné a fotovoltaické elektrárny ..................................................................................... 19 2.1. Větrná energie v České republice ............................................................................. 19 2.2. Dodatečné náklady spojené s větrnými elektrárnami................................................ 22 2.3. Fotovoltaika v České republice ................................................................................. 26 2.4. Náklady spojené s podporou fotovoltaiky................................................................. 29 3. Případové studie ............................................................................................................... 32 3.1. Kryštofovy Hamry .................................................................................................... 33 3.1.1. Větrný park Kryštofovy Hamry ..................................................................... 34 3.1.2. Dopady na životní prostředí ........................................................................... 36 3.1.3. Sociální dopady .............................................................................................. 40 3.1.4. Ekonomické dopady ....................................................................................... 41 3.1.5. Celkové zhodnocení ....................................................................................... 43 3.2. Anenská studánka...................................................................................................... 45 3.2.1. Oblast větrných elektráren – Anenská Studánka............................................ 46 3.2.2. Dopady na životní prostředí ........................................................................... 48 3.2.3. Sociální dopady .............................................................................................. 52 3.2.4. Ekonomické dopady ....................................................................................... 53 3.2.5. Celkové zhodnocení ....................................................................................... 55 3.3. Nová Ves ................................................................................................................... 56 3.3.1. Fotovoltaická elektrárna Nová Ves – Vepřek ................................................ 57 3.3.2. Dopady na životní prostředí ........................................................................... 59 3.3.3. Ekonomické a sociální dopady ....................................................................... 62 3.3.4. Celkové zhodnocení ....................................................................................... 64
3.4. Ralsko........................................................................................................................ 65 3.4.1. Oblast fotovoltaických elektráren – Ralsko ................................................... 66 3.4.2. Dopady na životní prostředí ........................................................................... 68 3.4.3. Ekonomické a sociální dopady ....................................................................... 71 3.4.4. Celkové zhodnocení ....................................................................................... 72 3.4.5. Další obce ....................................................................................................... 73 Závěr....................................................................................................................................... 74
Úvod V posledních několika letech se dostává do popředí zájmu odborné, ale rovněž i laické veřejnosti záměr Evropské unie v oblasti energetické politiky. V hlavní hospodářské reformní strategii Evropa 2020 si klade za cíl navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 %, což je pro některé státy považováno za současných podmínek za neefektivní cíl a umělé zasahování do strategického odvětví ekonomiky. Česká energetická koncepce se nyní nachází ve fázi meziresortního připomínkového řízení. Počítá se s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů energie, přestože sám ministr průmyslu a obchodu nepovažuje tuto cestu dlouhodobě za udržitelnou. V základním záměru energetické koncepce se stanovuje podíl obnovitelných a druhotných zdrojů energie ve výši 17 až 22 % do roku 2040. Cílem této práce je zhodnotit dopad tohoto záměru (zvyšování podílu obnovitelných zdrojů) na regionální a municipální rozvoj. Vzhledem k tomu, že ekonomické důsledky podobného rozsahu nelze hodnotit zcela izolovaně, je první a druhá část práce zaměřena na centrální úroveň včetně identifikace případných makroekonomických dopadů. Z obnovitelných zdrojů byly pro účely práce vybrány pouze větrné a fotovoltaické elektrárny. Důvodů je několik. V první řadě se jedná o zdroje, které v poslední době zaznamenaly extrémní nárůst v energetickém mixu České republiky. Jak větrné, tak fotovoltaické elektrárny patří v rámci obnovitelných zdrojů k nejméně stabilním z hlediska výroby energie, což výrazně zatěžuje přenosovou soustavu a zvyšuje tak náklady na záložní zdroje. Poslední důvod je ten, že na rozdíl od jiných zdrojů existují velmi nízké přirozené limity jejich rozšíření i při rozsáhlé státní podpoře. Práce je rozdělena na tři části. První je zaměřena na obnovitelné zdroje energie obecně a jejich význam v rámci České republiky a Evropské unie, včetně teoretických dopadů jejich ekonomické podpory. Druhá část představuje problematiku větrných a fotovoltaických elektráren v České republice. V poslední části této práce byly vypracovány případové studie, které hodnotí dopady větrných a fotovoltaických elektráren na socioekonomický rozvoj území, životní prostředí a případné další aspekty. Jedná se celkem o 4 obce – Kryštofovy Hamry, Anenská studánka, Nová Ves a Ralsko. V souvislosti se zpracováním konkrétních případových studií byly několikrát osobně navštíveny.
-1-
1. Obnovitelné zdroje energie 1. 1 Charakteristika obnovitelných zdrojů energie Rozvoj lidské civilizace byl po celou dobu své historie ovlivňován spotřebou energie. Již pravěký člověk znal a používal dřevo jako palivo, které mu sloužilo k udržování ohně. Podle některých poznatků by např. bez ohně jakožto energetického zdroje nikdy nedošlo k neolitické revoluci. Téměř po celé období starověku a pozdního středověku hrála významnou roli energie vody, zvířat a větru k pohánění lodí či mlýnů. Významnější zlom nastal teprve nedávno v souvislosti průmyslovou revolucí, kdy technologický vývoj a vysoký populační růst vedl k masivnímu využívání uhlí. Tento zdroj byl v zápětí nahrazen a od poloviny 20. století se o ropě a zemním plynu hovoří jako o strategických energetických surovinách moderní doby. Historické změny, které probíhaly v jednotlivých vývojových etapách, měly zpravidla samovolný charakter. Ať se jednalo o obnovitelné či neobnovitelné zdroje, jejich využívání bylo dáno svobodnou vůlí jednotlivých aktérů trhu. Ekonomická efektivnost určovala, který zdroj a v jaké míře bude používán. Nahrazování zdrojů probíhalo postupně s tím, jak se objevovaly nové zdroje s lepšími vlastnostmi (např. přechod od dřeva k uhlí), nebo některé změny měly pouze regionální charakter. Kupříkladu v roce 100 n. l. došlo k nahrazení býka velbloudem jako dopravního prostředku na Sahaře, což je dodnes považováno za poměrně revoluční zlom v dané oblasti1. Následně docházelo k nahrazování energie zvířat vodní energií, v některých případech naopak, podle konkrétní situace a možností. Důležitý faktor pro rozhodování však představoval cenový mechanismus. Rostoucí cena zdroje ukazovala na jeho vzácnost a postupné vyčerpávání (dřevo v Anglii v 19. století), nebo na zvýšené požadavky spotřeby. Tento motivační stimul zaručoval, že se neustále vyplatilo hledat a využívat zdroje nové. Od 1. poloviny 20. století, kdy všeobecně začala růst role státu, měnily se také podmínky fungování trhu. Státní intervence se nevyhnuly ani energetickému trhu. Především v posledních
několika
letech
dochází
k nárůstu
státního
etatismu.
Historicky
probíhalo nahrazování jednotlivých zdrojů energie v rámci skupin (obnovitelný zdroj za jiný obnovitelný), ale i mezi skupinami. Moderní doba však směřuje pouze ke snaze nahrazovat 1
BERNSTEIN, P. Dějiny zlata
-2-
neobnovitelné zdroje obnovitelnými. Jedná se často o důvody, které jsou z dlouhodobého historického hlediska relativně nové. Mezi základní argumenty hospodářské politiky podporující obnovitelné zdroje lze vyjmenovat2: snížení závislosti na dovozu energetických surovin, řešení globálního problému nedostatku energie, snižování emisí tzv. skleníkových plynů a řešení problému nezaměstnanosti. Definic obnovitelných zdrojů (dále jen OZE) existuje celá řada, ale obecně lze konstatovat, že se jedná o jakýkoliv zdroj energie, který je možné využívat opakovaně po velmi dlouhou dobu. To znamená, že nehrozí jejich vyčerpání v rozumném časovém horizontu3. Zpravidla mají OZE také menší dopad na životní prostředí, což je považováno některými zastánci za jejich hlavní výhodu. Nicméně existují studie, které při zahrnutí všech aspektů OZE (nikoliv jen fáze výroby či provozu) docházejí stále častěji k závěru, že ekologické jsou pouze některé z nich a jen za určitých podmínek. Mezi OZE, které se v současné době využívají, patří zejména4:
Solární energie Solární energie se poprvé začala používat před více než sto lety. Pomocí slunečních kolektorů se vyráběla pára, ale k výrobě elektřiny se začalo až s objevením tzv. fotovoltaického efektu. V své době se však jednalo o poměrně neefektivní a nákladnou záležitost výroby energie. Zlom nastal teprve s objevením tranzistoru a polovodičů. V současné době je sluneční energie využívána jak k výrobě tepla, tak elektřiny (fotovoltaika). Výhodou solární energie je její nízká zátěž na životní prostředí a poměrně jednoduchý provoz a údržba. Mezi nevýhody patří závislost na klimatických podmínkách, vysoké pořizovací náklady a nízká účinnost.
Biomasa Biomasa představuje substanci biologického původu. Získává se záměrně výrobou, nebo se využívá odpadů ze zemědělské, potravinářské, případně další činnosti. Mezi výhody produkce energie z biomasy patří šetrnost k životnímu prostředí, využití spalitelných
2
Musil (2009) Například doba využívání energie Slunce cca 5 mld. let. 4 Musil (2009) 3
-3-
(případně toxických) odpadů a lokální neomezenost. Produkce biomasy také přispívá k vytváření krajiny. Nevýhodou biomasy je vysoká náročnost na dopravu a distribuci získané energie, vysoké nároky na plochu a konkurence dalšímu využití např. pro potravinářské nebo průmyslové účely. Větrná energie Větrná energie patří mezi nejstarší obnovitelné zdroje. Využívá proudění vzduchu, který otáčí listy nebo lopatkami rotoru. Mechanická energie je pak pomocí převodovky přenášena do generátoru, který vytváří elektrickou energii. Výhodou je velmi nízká zátěž na životní prostředí a možnost využití při vlastní spotřebě (nedochází k přenosovým ztrátám). Mezi nevýhody patří poměrně vysoká hlučnost, časově a finančně náročná výstavba elektrárny a také výrazně nestabilní výroba energie. K nevýhodám lze zařadit také narušení krajinného rázu. Vodní energie Vodní energie patří rovněž mezi nejstarší zdroje. Původně byla používána vodní kola pro zavlažování půdy či zásobování vodou. K výrobě elektrické energie bylo zapotřebí vynálezu vodních turbín, které se začaly používat začátkem 19. století. Mezi výhody vodních elektráren patří šetrnost k životnímu prostředí, poměrně vysoká bezpečnost a nezávislost na dovozu surovin. Mohou také přispívat k ochraně před povodněmi. Nevýhodou je závislost na přírodních poměrech a náklady na její výstavbu. Velké vodní elektrárny navíc mění ráz krajiny a ovlivňují ekosystém. Geotermální energie Geotermální energie je energie zemského jádra. Rozpadem radioaktivních izotopů vzniká teplo, které lze využít k výrobě energie nebo vytápění. Uvnitř zemského jádra dosahuje teplota až 4200 ºC. Mezi výhody geotermální energie lze zařadit nízký vliv na životní prostředí, téměř bezobslužný provoz a stálost výkonu. Nevýhodou je nejistota v geologických podmínkách.
-4-
Energie vodíku Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru. Energii vodíku lze získat prakticky dvěma způsoby – využitím palivových článků nebo termojadernou fůzí. V současné době řada firem pracuje na vývoji automobilů poháněných palivovými články. Nejrozsáhlejší vědeckou spoluprací je však termojaderný výzkum, kde nese potenciál efektivní využívání energie v budoucnosti. Nevýhodou je teprve počátečný stav vývoje (s významnějším využíváním termojaderné fůze se počítá až kolem roku 2030). Mezi další obnovitelné zdroj energie, které jsou svým významem dosud zanedbatelné a nejsou proto zahrnuty v tabulkách ani předchozím výčtu, ale jejichž potenciál by mohl mít v budoucnu určité uplatnění, patří energie oceánů a moří, důlní plyn a energie blesku. Výroba energie v této fázi vývoje je zatím u těchto zdrojů příliš nákladná.
1. 2 Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU Vzhledem k rozsahu práce a je v této části charakterizována role jednotlivých zdrojů energie pouze ve značné stručnosti. Důležité je zmínit zejména skutečnost, že produkce OZE je zpravidla bez hospodářské politiky státu v současné době stále nevýhodná. Daleko levnější a efektivnější variantu představují ve většině případů neobnovitelné zdroje energie. Zastoupení jednotlivých zdrojů OZE v ČR a Evropské unii ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. 1: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010
Zdroj dat: Eurostat (2012), vlastní zpracování + dopočty
-5-
Z tabulky vyplývá, že největší podíl výroby připadá na biomasu, v České republice představuje až 88 % všech OZE. V Evropské unii je tento podíl zhruba o 20 procentních bodů nižší, přesto se i zde jedná o nejvýznamnější zdroj. Druhou největší produkci energie zajišťují vodní elektrárny (jak v České republice, tak v EU), přitom v Evropské unii je tento podíl vyšší přibližně o 10 procentních bodů. Nejméně významný zdrojem jsou fotovoltaické elektrárny, v ČR ale produkují více elektřiny než elektrárny větrné. Geotermální energie se v České republice nevyužívá vůbec, zato v Evropské unii činila podíl 3,5 %. Aby bylo možné vysledovat také vývoj v posledních letech, tabulka č. 2 zobrazuje produkci OZE v roce 2006:
Tabulka č. 2: Obnovitelné zdroje energie v roce 2006
Zdroj dat: Eurostat (2012), vlastní zpracování + dopočty
Z výše uvedeného lze vyčíst, že od roku 2006 klesal v Evropské unii podíl vodní energie, zatímco v České republice došlo k jejímu mírnému růstu. Podíl produkce biomasy na OZE zůstává přibližně stejný. Největší relativní změnu zaznamenala solární energie, v Evropské unii se její podíl zvýšil o 36 %, v České republice dokonce o téměř 2000 %. Podobný nárůst nezaznamenal v posledních letech žádný jiný zdroj. Ve srovnání s rokem 2006 vzrostla i větrné energie, a to o dva procentní body Evropské unii, v České republice přibližně na pětinásobek předchozí produkce. Srovnání OZE s ostatními zdroji energie ukazuje graf č. 1. V České republice činí podíl OZE pouze 9,2 %. Nejvíce se využívá uhlí a spolu s jadernou energií představují téměř 90 % všech energetických zdrojů. Poměrně zanedbatelný význam mají ve výrobě5 ropa a zemní plyn. V Evropské unii je výroba více diverzifikovaná. Obnovitelné zdroje hrají přibližně stejnou roli jako jednotlivé neobnovitelné zdroje (zhruba 20 %), ale jako celek mají minoritní význam. Více než 75 % energie je nadále produkováno fosilními palivy.
5
Ve spotřebě naopak představují významný zdroj.
-6-
Graf č. 1: Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR a EU v roce 2010
Zdroj dat: Eurostat (2012), vlastní zpracování + dopočty
I přes ekonomickou podporu OZE je velká část energie produkována neobnovitelnými zdroji. Jak již bylo uvedeno, mezi hlavní argumenty zastánců OZE patří mimo jiné vyčerpatelnost současných zdrojů. Během téměř celého 20. století
opakovaně vznikaly
studie, které předpovídaly vyčerpání zdrojů v poměrně krátkém časovém horizontu (např. 15 až 20 let). Žádná z těchto studií se nenaplnila. Jedním z důvodů je například skutečnost, že velké ropné společnosti neinvestují veškeré své prostředky na průzkum nových zásob. Průzkum jakéhokoliv území představuje pro firmu náklady, ropným společnostem se tak vyplatí zajistit zdroje těžby pouze na několikt let dopředu, pokud se chtějí chovat racionálně. Univerzitní profesor Julian Simon se ve svých publikacích snaží dokonce prokázat, že surovinové zdroje nejsou v současné době vzácnější než v minulosti. Například cena ropy za posledních cca 150 let (1861 až 2009) vykazovala poměrně stabilní vývoj6. Reálné ceny některých surovin dokonce klesly, což ukazuje na jejich větší dostupnost. Pokud by hrozilo jejich vyčerpání, reálné ceny by nakopak musely výrazněji růst. Jak bude ukázáno v následující kapitole, ani podpora OZE z důvodu řešení problematiky současné nezaměstnanosti zřejmě neobstojí. Jediným argumentem, který lze považovat za ekonomicky racionální, může být snaha snižování závislosti na dovozu klíčových energetických surovin v případě potenciálního válečného konfliktu. V současné době však Evropská unie ani České republika tomuto riziku nečelí.
6
Pokud dojde k očištění o inflaci a přepočítání na kupní sílu obyvatel.
-7-
1. 3 Ekonomické důsledky podpory obnovitelných zdrojů energie Podobně jako každý zásah veřejné moci do fungování svobodného trhu, také hospodářská politika státu nese na poli OZE neočekávané ekonomické dopady, které na první pohled nemusí být vidět. Již v roce 1923 francouzský ekonom Fréderic Bastiat ve své stati „Co je a co není vidět“ prezentuje na příkladě rozbití oken způsob uvažování, který je poměrně běžný i v současné době. Veřejnost, ale také především politici si nemusí být plně vědomi (ať už záměrně, či nikoliv) všech důsledků, které dané ekonomické, případně neekonomické opatření může způsobit na jiná odvětví. Fréderic Bastiat ve své stati vysvětluje, že „jádrem pochopení ekonomického problému musí být zvážení nejen uskutečněných (tedy „viditelných“) jednání, ale také neuskutečněných (a tedy „neviditelných“) jednání.“7 Tato podkapitola má za cíl tyto skryté a další ekonomické dopady v oblasti hospodářské politiky OZE představit. Nástroje podpory OZE lze rozdělit do dvou základních skupin -
nástroje, které
podporují primárně stranu nabídky (státní dotace, investiční subvence, slevy na dani) a nástroje
stimulující
poptávku
(zdanění
spotřeby
neobnovitelných
zdrojů,
dotace
spotřebitelům8).
1. 3. 1 Nástroje ovlivňující nabídku: Pokud se vláda rozhodne poskytnout finanční částku podnikům, které vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů, dojde zákonitě za jinak stejných okolností k růstu nabídky. Dotace pokryje firmám část nákladů, čímž se vytvoří prostor pro snižování ceny (pokud funguje konkurenční prostředí) a následně dojde k růstu poptávaného množství. Finanční podpora zvyšuje zisky firem, což láká příchod nových firem a roste nabízené množství. Výsledkem je nižší cena a vyšší výroba OZE. Tato situace je znázorněna na následujícím grafu9:
7
Holman, R a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vydání, str. 121 Dotace spotřebitelům nejsou příliš běžné, jako obecný příklad lze uvést např. „šrotovné“ 9 Jak uvádí Musil (2009), cenové elasticity nabídky a poptávky budou na substitučních trzích pravděpodobně vyšší, z důvodu zjednodušení mají všechny grafy v této kapitole identický sklon. 8
-8-
Graf č. 2: Trh obnovitelných zdrojů energie
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha se nacházela v bodě E1 při množství Q1 a ceně P1. Dotace na podporu OZE posunuje nabídkovou křivku směrem doprava z polohy S do S´. Nová rovnováha se ustálí v bodě E2.
Situace však není tak jednoduchá a statická, jak na první pohled vypadá, ale má určité pokračování. Veškeré výdaje státu jsou financovány z daní. Uvažuje se pouze dlouhodobé hledisko (jednorázové příjmy např. z privatizace nebo vyhraných mezinárodních arbitráží se z důvodu zjednodušení nepředpokládají). Aby mohl stát pokrýt vlastní rozpočet, musí na základě svých výdajových priorit přizpůsobit daňovou politiku10. Zvyšování daní pak zvyšuje náklady ostatním firmám a snižuje disponibilní důchody spotřebitelům, kteří své finanční prostředky využívají především ke dvěma účelům – ke spotřebě nebo k úsporám. Dopad na trh statků a služeb je pak zřejmý - klesá celková poptávka po ostatních statcích v ekonomice. Tento efekt není příliš vidět a nelze jej ani statistiky zaznamenat, protože celková ztráta je rozptýlena mezi velký počet odvětví, včetně trhu s OZE. Situaci na ostatních trzích lze znázornit na grafu č. 311:
10 11
Vláda může dát přednost zvýšení zadlužení, efekt je však stejný, dojde pouze k mezičasové substituci Pokles poptávky bude nižší než růst v předchozím grafu, část finančních prostředků by byla využita k úsporám
-9-
Graf č. 3: Ostatní trhy
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha se nacházela v bodě E1 při množství Q1 a ceně P1. Dotace na podporu OZE posunuje poptávkovou křivku po ostatních statích směrem doleva z polohy S do S´. Nová rovnováha se ustálí v bodě E2.
Na snížení disponibilních důchodů reaguje část spotřebitelů snížením vlastních úspor. Na trhu zapůjčitelných fondů bude klesat nabídka peněz a následkem toho dojde k růstu úrokové míry. Při vyšší úrokové míře klesají investice, což je způsobeno nižší mírou výnosnosti z investic (roste doba návratnosti investice). V malé otevřené ekonomice, jakou je Česká republika, bude rostoucí úroková míra lákat zahraniční kapitál. Za předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixní cenové hladiny nebude docházet k poklesu investic, ale dojde k růstu poptávky po domácí měně, což se projeví na měnovém trhu. Domácí měna začne apreciovat, zahraniční zboží se stane levnější. Naopak cena domácího zboží ve srovnání se zahraničním poroste. V konečném důsledku se tato situace projeví v poklesu čistého exportu, což je zobrazeno v grafu č. 4:
- 10 -
Graf č. 4: Měnový trh v malé otevřené ekonomice
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha se nachází v bodě E1 při měnovém kurzu Er1 a hodnotě čistého exportu X2. Růst úrokové míry přiláká zahraniční kapitál a následně dojde k apreciaci domácí měny na úroveň Er2. Nová rovnováha vznikne v bodě E2 při čistém vývozu X1.
Je důležité poznamenat, že všechny předešlé úvahy představují statický pohled. Pokud bude mít např. úroková míra klesající tendence, pak snižování úspor (za jinak stejných okolností) nezpůsobí její růst, ale dojde pouze ke zpomalení poklesu. Dynamický faktor z důvodu zjednodušení není zahrnut. Podobný efekt nastane i na trhu práce. Jedním z argumentů podporující hospodářskou politiku v oblasti OZE je vytvoření pracovních míst. Investiční pobídky motivují firmy investovat do výroby, což vyvolává poptávku na trhu práce. V sektoru OZE zaměstnanost vzroste, ale jak již bylo uvedeno, veškerá podpora státu je financována z daní. Aby bylo možné tyto prostředky získat, musí se zvýšit daně a firmám tak rostou náklady. Důsledkem je tlak na propouštění zaměstnanců. V ekonomice dojde vlivem zvýšených dotací také k poklesu poptávky po ostatních statcích a službách. Protože poptávka po práci je odvozená od poptávky po produktu, bude docházet k propouštění zaměstnanců v ostatních odvětví.
- 11 -
Graf č. 5: Trh práce v odvětvích mimo obnovitelné zdroje
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha se nachází v bodě E1 při mzdě w1 a zaměstnaosti L1. Pokles poptávky po práci posouvá křivku D do pozice D´, nová rovnováha se vytvoří v bodě E2 při práci L2 a mzdě w2.12
Celkový součet propuštěných zaměstnanců nemusí zanedbatelný a může být velmi podobný počtu vzniku nových pracovních míst v OZE způsobených finanční dotací, nicméně v konkrétním odvětví se tento pokles výrazně statisticky neprojeví. Jedná se tak o další vedlejší efekt, který je často přehlížen.
Shrnutí poznatků obecné ekonomie: Ekonomické nástroje podpory OZE na straně nabídky vyvolávají řadu vedlejší dopadů. Státní dotace odčerpávají prostředky soukromých osob, což způsobuje všeobecný pokles poptávky (jak na trhu práce, tak i na trhu statků a služeb). V malé otevřené ekonomice dojde ke snížení konkurenceschopnosti domácího zboží v důsledku zhodnocení domácí měny. Z ekonomického hlediska dochází pouze k realokaci prostředků a upřednostňování jednoho odvětví (konkrétně OZE) na úkor ostatních. Důležité je však odlišit dopady na státní a regionální úrovni. V konkrétním regionu se zaměstnanost zvýší, pravděpodobně dojde i
12
Abstrahuje se od inflace, není proto nutné rozlišovat nominální a reálné mzdy.
- 12 -
k dalším pozitivním multiplikačním efektům (vzrostou příjmy místním subdodavatelům, dojde k růstu poptávky, regionální konkurenceschopnosti apod.) V praxi se na podporu nabídkové strany trhu používají tzv. pevné tarify, které mají podobný dopad uvedený v grafu č. 1. Pevné tarify jsou „obecně používaným nástrojem k podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pomocí tohoto nástroje se např. stanovují minimální garantované ceny za jednotku elektřiny, která má být zaplacena výrobci“ MUSIL (2009). Dalším nástrojem působícím na stranu nabídku je v praxi používaný tzv. aukční (nabídkový) systém – „funguje na principu nabídky podmínek, za kterých bude výrobce dodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Na základě těchto nabídek pak vláda rozhoduje, na který investiční projekt (např. větrnou či fotovoltaickou elektrárnu) poskytne subvenci či jinou podporu“. MUSIL (2009)
1. 3. 2 Nástroje ovlivňující poptávku: Cílem poptávkových opatření je zpravidla zdražení substitutu (fosilních paliv) a tím stimulovat, případně přesměrovat poptávku směrem k OZE. Mezi tyto nástroje patří zvyšování sazeb DPH, spotřební nebo ekologické daně. Podnikům zabývajícím se těžbou či zpracováním fosilních paliv vzrostou náklady, což se projeví poklesem nabídky. Situaci ukazuje graf č. 6. Rostoucí cena pak motivuje spotřebitele, aby přesunuli svou poptávku na trh OZE, což je znázorněno na grafu č. 7:
- 13 -
Graf č. 6: Trh neobnovitelných zdrojů energie
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha se nacházela v bodě E1. Zdanění zvýší firmám náklady, křivka nabídky se posune směrem doleva. Nová rovnováha vznikne v bodě E2 při vyšší ceně a nižším množství.
Graf č. 7: Trh obnovitelných zdrojů energie
Vlastní konstrukce. Rovnováha se nacházela původně v bodě E1, v důsledku zdanění substitutu vzroste poptávka po OZE. Nová rovnováha se vytvoří v bodě E2 při ceně P2 a množství Q2.
- 14 -
Dopad na trh práce je obdobný jako u nabídkových nástrojů. V důsledku poklesu poptávaného množství v odvětví neobnovitelných zdrojů energie klesne poptávka firem po práci, což vyvolá tlak na snížení reálných mezd a zvýšení nezaměstnanosti. Někteří zaměstnanců přejdou do odvětví OZE, kde došlo k růstu poptávky po výrobě a následkem toho i poptávka po práci. Situace je zobrazena na následujících dvou grafech13:
Graf č. 8: Trh práce v odvětví neobnovitelných zdrojů
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha byla v bodě E1, pokles poptávky je znázorněn posunem křivky směrem doleva. Odchod části zaměstnanců sníží nabídku práce a nová rovnováha vznikne v bodě E2.
13
Výsledný dopad na mzdu není jednoznačný, ten závisí na elasticitě nabídky a poptávky po práci. V obou grafech je uvažován případ, kdy ke změně konečné mzdy nedojde.
- 15 -
Graf č. 9: Trh práce v odvětví obnovitelných zdrojů
Vlastní konstrukce. V bodě E1 se nacházela původní rovnováha. Z důvodu zdražení substitutu (fosilních paliv) dojde k růstu poptávky po OZE, což je znázorněno posunutím křivky D do do pozice D´. Křivka nabídky S se posune směrem doprava, protože část zaměstnanců přejde do sektoru OZE
Nyní bude vysvětlen nástroj, který nelze jednoznačně zařadit do nabídkové či poptávkové skupiny, ale svým rozsahem se stal natolik významný, že je důležité se o něm ve stručnosti zmínit. Jedná se o povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Cílem tohoto opatření není primárně ovlivňovat nabídku či poptávku po OZE, ale vzhledem k tomu, že je uvedena povinnost odkupu v rámci poptávky po jiném produktu (benzín), jsou v této práci zařazeny pod poptávkové nástroje. Jak uvádí Musil (2009), „dopady tohoto nařízení na sebe nenechaly dlouho čekat“. Povinné přimíchávání biopaliv do běžných pohonných hmot, které podporuje nejen Evropská unie, ale také Spojené státy, je označováno za hlavního viníka rapidního celosvětového nárůstu cen potravin a s tím související světové potravinové krize14. Vysvětlení příčiny krize je poměrně jednoduché. Plodiny, ze kterých se biopaliva vyrábí, představují alternativní využití zemědělské půdy. Rozsáhlá podpora biopaliv motivovala řadu zemědělců k pěstování nezemědělských plodin. Poklesla nabídka zemědělské půdy, což se projevilo i na trhu potravin. Celkový dopad je znázorněn pomocí grafu č. 10 a 11:
14
K potravinové krizi došlo na přelomu let 2007 a 2008
- 16 -
Graf č. 10: Trh zemědělské půdy
Vlastní konstrukce. Původní rovnováha na trhu se nacházela v bodě E1. Vlivem snížení atraktivity půdy určené k pěstování zemědělských plodin došlo k posunu její nabídky směrem doleva na S´. Výsledkem je vyšší cena a nižší plocha obdělávané zemědělské půdy.
Graf č. 11: Trh potravin
Vlastní konstrukce. Výroba potravin je závislá na výrobě zemědělských produktů.
Jejich pokles se přesouvá na trh s potravinami, výsledkem je vyšší cena, nižší nabízené množství a spotřeba potravin.
- 17 -
Shrnutí poznatků obecné ekonomie: Podobně jako v případě nabídkových nástrojů, dochází i v rámci podpory poptávky po konkrétním produktu k upřednostňování jednoho odvětví na úkor druhého. Jedinou výhodou je, že se zpravidla jedná o odvětví, která např. znečišťují životní prostředí. Další rozdíl spočívá v tom, že nedochází k tlaku na schodek veřejných rozpočtů, nicméně dopad na disponibilní zdroje obyvatel je obdobný. Pokud vládní opatření zdraží substitut obnovitelného zdroje a pokud je poptávka po neobnovitelném zdroji silně neelastická, dopad na důchody obyvatel a následný všeobecný pokles poptávky může být dokonce rychlejší než v případě nástrojů ovlivňující stranu nabídky. V praxi se na podporu poptávkové strany používá tzv. systém zelených certifikátů. „Zelené certifikáty jsou založeny na tom, že vláda stanoví určité minimální množství elektřiny, které musí být vyrobeno, prodáno či distribuováno z obnovitelných zdrojů“MUSIL (2009). Poměrně známým opatření v posledních letech bylo povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, které způsobilo globální potravinovou krizi. To je jeden z důvodů, proč je důležité při jakémkoliv ekonomickém opatření zkoumat i vedlejší (často méně viditelné) dopady.
- 18 -
2. Větrné a fotovoltaické elektrárny 2. 1 Větrná energie v České republice Větrná energie se na území České republiky využívala v mnoha formách již od středověku. První historicky doložený větrný mlýn fungoval v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze15. Největšího rozkvětu dosáhlo větrné mlynářství ve 40. letech 19. století. Výroba elektrické energie pomocí větrných elektráren začala nabírat tah až v 80. letech minulého století. Významnější rozkvět v novodobé historii nastal v letech 1990-1995, kdy bylo postaveno 24 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 8,22 MW. Poté došlo k určité stagnaci. Výkupní cena elektřiny se do roku 2001 pohybovala v rozsahu 900 až 1 130 Kč/MWh, což nebylo pro fungování větrných elektráren dlouhodobě rentabilní. Situace se změnila po roce 2002, kdy Energetický regulační úřad stanovil minimální výkupní cenu na 3000 Kč/MWh. Poté docházelo k postupnému snižování až na 2340 Kč/MWh v roce 2009, přesto nastavené ceny již umožňovaly výhodné investice a rozvoj dalších elektráren. Ke konci roku 2008 bylo v provozu 111 větrných elektráren o celkovém výkonu 145 MW. Podíl na celkové výrobě energie představoval v této době pouze 0,29 %16, což není z hlediska celkové energetické bilance příliš významný podíl. Následující graf ukazuje vývoj instalovaného výkonu větrných elektráren v ČR od roku 2000 do 2011:
15 16
Česká společnost pro větrnou energii, 2008 Ústav geoniky Akademie věd ČR, 2010
- 19 -
Graf č. 12: Instalovaný výkon větrných elektráren v GWh 450 400 350 300 250 Výkon (GW)
200 150 100 50 0 OO O1 O2 O3 O4 O5 O6 O7 O8 O9 1O 11
Zdroj dat: Energetický regulační úřad, vlastní zpracování + dopočty
Z tabulky vyplývá, že extrémní nárůst větrné energie nastal v České republice teprve v posledních letech. Zatímco v roce 2001 a 2002 celkový výkon představoval kolem 0,2 GWh, v roce 2010 a 2011 již činil přes 300 GWh. V roce 2008 byl růst slabší především z důvodu prodlužování dodacích lhůt větrných elektráren, blokování kapacit pro vyvedení výkonu do elektrické sítě a neochota ze strany některých orgánů veřejné správy. Pokud jde o regionální rozložení, nejvíce větrných elektráren se nachází v oblasti Krušných hor, dále pak na Drahanské vrchovině či v Nízkém Jeseníku. V jiných částech České republiky jsou rozmístněny další větrné elektrárny a malé větrné farmy, z nichž největší byla postavena v roce 2007 nedaleko Měděnce. V roce 2006 se větrné elektrárny nacházeli na více než padesáti lokalitách17. Tabulka č. 3 zobrazuje rozmístnění větrných elektráren, jejich instalovaného výkonu a výroby energie podle krajů v roce 2009:
17
Ing. Habrychová a Ing. Hortvíková – Větrná energie (2010)
- 20 -
Tabulka č. 3: Větrné elektrárny v krajích v roce 2009
Zdroj dat: Ústav geoniky Akademie věd ČR (2010)
Kraj s nejvyšším potenciálem větrné energie je Ústecký, kterému náleží více než 50 % celkového instalovaného výkonu. Výkon ve výši 11 % a 8% měli v roce 2009 Olomoucký a Pardubický kraj. Pokud jde o počet větrných elektráren, opět dominuje Ústecký kraj, po něm následuje Olomoucký a Pardubický s celkovým počtem 77, což je více než 70 % všech větrných elektráren. Ve výrobě elektrické energie má určitý podíl také Vysočina a Moravskoslezský kraj. Zeměpisné podmínky České republiky v oblasti větrné energie nejsou ve srovnání s některými zahraničními státy výhodné. Hlavním limitujícím faktorem je nedostatečná síla větru na většině území. Česká republika má typické kontinentální klima, které se projevuje značným kolísáním větru. Tím roste nerovnoměrnost v dodávkách energie, která vyvolává dodatečné náklady na záložní zdroje. Větrné elektrárny jsou považovány za efektivní, pokud průměrná celoroční rychlost větru přesahuje 6m/s, čehož není na většině území České republiky dosaženo. Situaci znázorňuje větrná mapka18:
18
http://www.i-ekis.cz/?page=vitr
- 21 -
Obrázek č. 1: Větrná mapka ČR
Zdroj: Internetové energetické konsultační a informační středisko (2012)
Nejpříhodnější podmínky pro výstavbu elektráren jsou v horských pohraničních pásmech a na území Českomoravské vrchovin. Obecně platí, že ve vyšších nadmořských výškách je pro rentabilní výrobu větrné elektrárny nutná vyšší rychlost větru, z důvodu nižší hustoty vzduchu, ale také kvůli nákladnějším podmínkám výstavby.
2. 2 Dodatečné náklady spojené s větrnými elektrárnami Jak již bylo řečeno, rychlost a směr větru jsou v podmínkách České republiky značně proměnlivé, z toho důvodu hraje klíčovou roli předpověď počasí, která je důležitá pro obchodování s energií. Dodatečné náklady na zdroje (tzv. výkonová rezerva) je v porovnání se standardními dodávkami energie poměrně nákladnou záležitostí. Jak uvádí Ryovolová (2010), vzhledem k tomu, že elektrickou energii nejde skladovat a případně později čerpat, musí se v každý okamžik množství vyrobené energie rovnat množství spotřebovanému. Větrné elektrárny ovlivňuj následující 3 typy záložních zdrojů19:
19
Ryvolová, (2010)
- 22 -
Sekundární regulace výkonu Na pokyn dispečera provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy dochází ke změně výkonu v určitém intervalu směrem nahoru a dolu. Elektrárenský blok musí být nejpozději do 10 minut schopen o stejnou hodnotu změnit výkon. Hodnota držení sekundární výkonové rezervy v roce 2010 byla přibližně 320 MW Terciální regulace výkonu Terciální regulace výkonu pomáhá udržovat sekundární regulační zálohy. Její součástí je i tzv. rychle startující 30-ti minutová záloha, sjednaná regulace spotřeby do 30-ti minut a sjednaná zahraniční výpomoc do 30-ti minut. V roce 2010 činila celková hodnota držení této rezervy přibližně 350 MW. Dispečerská záloha Dispečerská záloha slouží pro dlouhodobé nahrazení bloků v případě neočekávaných poruch, plánovaných odstávek či zatížení sítě v případě výrazných chyb v předpovědi. Tvoří jej tři bloky, které musí být schopny na žádost dispečera dodat požadovaný výkon do šesti hodin. Hodnota dispečerské zálohy byla v roce 2010 zhruba ve výši 200 MW. Celkové roční náklady na držení jednotlivých záložních systémů výkonové rezervy lze vypočítat podle následujícího vztahu20:
Cd = Pinst kd cd h, kde Cd představují roční náklady na držení dané záložní výkonové rezervy (Kč/MWh) Pinst – celkový instalovaný výkon větrné elektrárny (MW) kd – poměrná část daného typu záložního zdroje na dorovnávání výkonu cd- regulovaná cena držení dané záložní výkonové rezervy (Kč/MWh) h – počet hodin za rok 20
Ryvolová, (2010)
- 23 -
Tyto náklady vznikají i v případě, že nebude výkonová rezerva využita. Lze tedy konstatovat, že se jedná o utopené náklady, jsou generovány nezávisle na čerpání výkonové rezervy. Pro Českou republiku bylo vypočítáno navýšení nákladů 21 způsobené držením záložních výkonových rezerv, které zobrazuje následující tabulka22:
Tabulka č. 4: Náklady za držení záložní výkonové rezervy
Zdroj dat: Ryvolová, Zemplinerová – Ekonomie obnovitelných zdrojů energie (2010)
Kromě držení záložních zdrojů vznikají i náklady na jejich čerpání. Jedná se o tzv. systémové služby. Celkové roční náklady na čerpání jednotlivých regulačních záloh lze vypočítat následovně:
Cz = Pz Pinst h kd cz, kde Cz jsou celkové roční náklady na čerpání regulační energie (Kč) Pz – průměrný výkon dodávaný ze záložního zdroje Pinst- instalovaný výkon větrných elektráren h – počet hodin v provozu (8 760) Kd – poměrná část daného typu záložního zdroje na dorovnávání výkonu cz – cena za čerpání dané regulační energie (Kč/MWh) Náklady na čerpání regulační energie znázorňuje tabulka č. 5:
21 22
V konečném důsledku se tyto náklady projeví navýšením regulované ceny elektřiny. Ryvolová (2010)
- 24 -
Tabulka č. 5: Náklady regulační energie
Zdroj dat: Ryvolová, Zemplinerová – Ekonomie obnovitelných zdrojů energie (2010)
V oblastech výhodných pro výstavbu větrné elektrárny (z hlediska klimatu) není dosud vybudovaná odpovídající přenosová síť, je tedy nutné počítat s dalším navýšením nákladů, především investičního charakteru. Celkové navýšení nákladů při instalovaném výkonu větrné elektrárny 800 MW ukazuje tabulka č. 623:
Tabulka č. 6: Celkové náklady VTE při 800 MW
Zdroj: Ryvolová, Zemplinerová – Ekonomie obnovitelných zdrojů energie (2012)
Samotnou cenu energie pro koncového zákazníka navyšuje také povinnost minimálních výkupních cen, což není v předchozí tabulce vhledem k problematice výpočtu zahrnuto, navíc tímto se větrná energie od ostatních obnovitelných zdrojů neliší, které jsou rovněž podporovány. Výstavba větrných elektráren v České republice vzhledem ke klimatickým podmínkám představuje poměrně nákladnou výrobu energie především z důvodu vysokých investičních nákladů na přenosové sítě a nákladů vyplývajících z nerovnoměrné výroby energie.
23
Počítá s investičními náklady v rozsahu 7 mld. Kč a doby životnosti přenosových sítí 30 let.
- 25 -
2. 3 Fotovoltaika v České republice Slunce představuje jeden z nejvýznamnějších zdrojů, které naše planeta využívá. Lidstvo je od pradávna vedeno snahou tuto energii co nejlépe přizpůsobit potřebám člověka. Kromě jiného se našlo využití zejména pro vytápění, ohřev vody a v posledních letech i k výrobě elektrické energie. Elektřinu ze slunce lze vyrábět různými způsoby. Rozdíl mezi fotovoltaickými panely a jinými technologiemi spočívá v tom, že fotovoltaika využívá sluneční svit, zatímco ostatní metody energii tepla. První solární články se objevili před více než sto lety a jejich účinnost se pohybovala kolem 1 %. Pokud jde o Českou republiku, první elektrárna, která umožňovala výrobu elektrické energie, byla uvedena do provozu v roce 1998 v Jeseníkách na hoře Mravenečník s výkonem 10 kw. Státní zásahy na podporu fotovoltaiky se začali uplatňovat od roku 2000, ale neměly zdaleka tak významný dopad na rozhodování investorů, jak je možné zaznamenat v posledních několika letech. Nejvýznamnější rozkvět nastal v roce 2010, kdy došlo k nejvyšší míře disproporce mezi výkupní cenou elektřiny a nákladů na pořízení fotovoltaických panelů24, což zapříčinilo nebývalý zájem investorů. Energetický regulační úřad navýšil výkupní ceny energie již v roce 2006, ale tomuto kroku ještě předcházelo schválení zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vývoj instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v ČR za posledních 10 let zobrazuje následující graf:
Graf č. 13: Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v GWh
2500 2000 1500 Výkon (GWh)
1000 500 0
Zdroj dat: Energetický regulační úřad, vlastní zpracování + dopočty 24
http://www.alternativni-zdroje.cz/slunecni-solarni-elektrarny.htm
- 26 -
Zatímco v roce 2000 a 2001 se výkon fotovoltaických elektráren pohyboval kolem 1 MW ročně, v posledních dvou letech se tento výkon zvýšil na cca 2100 MW. Z fotovoltaiky se stal výhodný „business pro velké hráče“, který by jistě bez podpory státu nemohl fungovat. Zásadní
zvýhodnění,
která
jsou
v současné
době
poskytována
výrobě
elektřiny
z fotovoltaických panelů, patří zejména25:
Přímý povinný výkup z regulované ceny nebo platby ve formě zelených bonusů – dle Vyhlášky č. 364/2007 Sb. ze dne 28. Prosince 2007;
Garance výkupních cen na 20 let – dle Vyhlášky č. 150/2007 Sb. ze dne 19.6.2007, §2, odstavec (11) a Vyhlášky č. 364/2007 Sb. ze dne 28.12.2007, příloha č. 3, Ind. Parametry;
Periodická valorizace výkupních cen o hodnotu indexu cen průmyslových výrobců (PPI) v mezích 2-4 % ročně – dle Vyhlášky č. 150/2007 Sb. ze dne 19.6.2007, §2, odstavec (11);
Osvobození od daně z příjmu fyzických i právnických osob: 1+5 let (v roce uvedení FVE do provozu a po dobu následujících 5 let) – dle Zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu (u fyzických osob: §4 písmeno e), u právnických osob: §19 písmeno d);
Výhodná doba odpisování: 5 let, odpisová skupina č. 2 dle ČSÚ, SKP – standardní osvobození od daně z příjmu (zároveň platí, že odpisy není poplatník povinen uplatnit přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo – dle Zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, §26, odstavec (8));
Lhůta pro uplatnění daňové ztráty vzniklé odpisováním je 5 let, přičemž od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje – dle Zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, §34, odstavec (1) a
Existuje možnost uplatnění paušálních nákladů: 40 %, což připadá v úvahu až po uplynutí doby osvobození příjmů a po ukončení odpisování, neboť v případě použití paušálu, odpisy v daném roce propadají, bylo-li odpisování v minulosti zahájeno – dle Zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu, §7, odstavec (7), písmeno d) a Pokynu MF ČR, č. D-300
25
Zajíček (2010)
- 27 -
Pravděpodobně žádné jiné odvětví v ekonomice nezažilo v posledních letech tak výrazný růst jako trh s fotovoltaikou. Vysokou roli státních intervencí v oblasti fotovoltaických elektráren podtrhuje také skutečnost, že jejich největší rozkvět nastal právě v období, kdy docházelo ke zpomalování ekonomiky vlivem globální recese. Pro úplnost je důležité zmínit, že kromě státní podpory nahrával fotovoltaice také výhodný kurz koruny vůči dolaru a euru, což zapůsobilo pokles cen fotovoltaických panelů a tím došlo ke snížení investičních nákladů na jejich výstavbu. V České republice se rozvinulo odvětví, které nemá ve srovnání s ostatními státy příliš vysoký potenciál. Výkon elektrárny ovlivňuje délka a intenzita slunečního svitu, která je na našem území průměrná až podprůměrná. Slunečním elektrárnám by se v Evropě mělo dařit zejména ve Španělsku, jižní Francii, Itálii či Řecku. V České republice se nejpříhodnější podmínky pro výstavbu fotovoltaických elektráren nacházejí především na jižní Moravě a v některých částech Středočeského kraje a Vysočiny. Průměrný roční úhrn globálního záření v ČR zobrazuje následující mapka:
Obrázek č. 2: Průměrný roční úhrn gloválního záření v MJ/m2
Zdroj: http://www.energotherm.cz/uvod-do-fotovoltaiky/fotovoltaika-v-r
- 28 -
Nevýhodou fotovoltaických elektráren (v porovnání s jinými zdroji energie) je nízká schopnost predikovat výrobu, čímž dochází k zatěžování přenosových a distribučních sítí a rostou náklady na tzv. regulační energii podobně jako v případě větrných elektráren. Rozdíl je pouze v tom, že v rámci jednoho dne výroba z fotovoltaických elektráren částečně koreluje s celkovou spotřebou energie domácností a firem (ve dne je více slunečního svitu, ale také se více spotřebovává). Naopak průběhu roku dochází k výraznějším rozdílům, v létě se v důsledku vyšší intenzity slunečního záření vyrábí více, zatímco spotřeba energie bývá nejvyšší zejména v zimních obdobích.
2. 4 Náklady spojené s podporou fotovoltaiky Veškeré ekonomické náklady, které jsou spojeny s podporou státu fotovoltaických elektráren, lze rozdělit do čtyř základních skupin:
Přímé náklady výkup elektřiny
Nepřímé náklady ze zvýšení nákupu podpůrných služeb
Náklady zvýšených investic do rozvoje distribučních a přenosových sít
Dodatečné náklady na regulační energii
Přímé náklady na výkup elektřiny Na základě studie26, která byla vypracována na Vysoké škole ekonomické Praze, bylo vypočítáno, že celková velikost nákladů na výkup elektřiny z fotovoltaických elektráren v ČR představuje pro roky 2010 až 2030 částku téměř 510 mld. Kč27. Přitom za cca 80 % těchto nákladů jsou odpovědné „ročníky“ 2009 až 2011, kdy docházelo k jejich největšímu rozkvětu. Nepřímé náklady ze zvýšení nákupu podpůrných služeb Tyto náklady vyplývají z existence nepřesné predikce výroby, čímž dochází k pravidelným odchylkám v přenosové síti. Vyrovnávání těchto výkyvů probíhá pomocí 26 27
ZAJÍČEK, M. – ZEMAN, K.. Ekonomické dopady výstavby fotovoltaických a větrných elektráren v ČR. Přibližně 11 x více než v případě větrných elektráren.
- 29 -
záložních zdrojů (podpůrné služby), které jsou nakupovány společností ČEPS. Celkem se tyto náklady odhadují pro roky 2010 až 2030 ve výši cca 48 mld. Kč. (včetně větrných elektráren). Náklady zvýšených investic do rozvoje distribučních a přenosových sítí U fotovoltaických elektráren, případně jiných OZE platí, že při jejich lokalizaci je kladen velký důraz na zejména na příznivé podmínky výroby (např. síla větru, intenzita slunečního záření apod.) a ohledy na infrastrukturu jsou až sekundární. Přitom distribuční a přenosové sítě mají povinnost OZE připojit. Tyto náklady činí odhadem cca 25 mld. Kč (včetně větrných elektráren) Dodatečné náklady na regulační energii Jedná se o další náklady vyvolané nemožností predikce výroby. Mezi výhody fotovoltaiky patří jejich snadná instalovatelnost i po velmi malých částech, což umožňuje značnou variabilitu ve výkonech. Další výhodou je skutečnost, že se jedná o objekty bez mechanických součástí, tzn. riziko nehod či havárií je minimální. I přes tyto výhody patří fotovoltaické elektrárny k nejnákladnějším způsobům výroby energie vůbec a po zahrnutí všech ekonomických důsledků kolem podpor nedochází s největší pravděpodobností ani ke snižování CO2. Z tohoto hlediska lze hodnotit podporu státu jako velice spornou.
Celkové zhodnocení Veřejná podpora větrných a fotovoltaických elektráren je ekonomicky neobhajitelná. Celkové náklady se pro Českou republiku odhadují na cca 70028 mld. Kč do roku 2030, když se odečte hodnota vyrobené elektřiny, čisté náklady činí přibližně 650 mld. Kč. Nejedná se pouze o nevýznamné číslo, které má pouze statistický význam. Nejvíce na tuto politiku doplatí koncoví zákazníci. Domácnostem vzrostou náklady ročně o 900 až 3000 Kč v závislosti na jejich spotřebě. Pro živnostníky bude tato částka v průměru o několik tisíc
28
Největší položku (72, 6 %) tvoří přímé náklady na výkup elektřiny z fotovoltaických elektráren
- 30 -
korun ročně vyšší. Z hlediska firem se předpokládá zvýšení nákladů o 400 až 500 tis. Kč při spotřebě 1 GWh za rok. Pro velkou firmu, která spotřebuje průměrně 40 GWh ročně, se tyto náklady mohou vyšplhat až na 20 mil. Kč. V důsledku špatné predikovatelnosti výroby dochází rovněž ke zvyšování přenosových kapacit, zejména na mezinárodních vedeních. Výsledkem je nižší kapacita volná k obchodování především pro delší kontrakty, což povede ke snížení konkurence mezi dodavateli a výrobci elektřiny. Konečným efektem je opět vyšší cena pro koncové zákazníky a vznik několika různých cenových oblastí. Dopady větrných a fotovoltaických elektráren nemusí být jen ekonomické. Zhoršená predikovatelnost výroby zvyšuje tlak v přenosových sítí a snižuje jejich stabilitu29. Riziko výpadku energie může tímto vzrůst na neúnosnou úroveň, což by mohlo mít katastrofální důsledky. Jakákoliv změna jedné přenosové soustavy naznačuje změnu v celém propojeném systému v téměř všech evropských zemích. Z hlediska České republiky jsou největším problémem zejména větrné elektrárny nacházející se v Německu, Dánsku a Rakousku. Dalším negativním dopadem je tzv. efekt „dánského/belgického zubaře“. Označení vzniklo z politiky konce 90. let, kdy se v Dánsku zapojovali do investic větrných elektráren zejména lékaři, zubaři a právníci. Tyto investice jsou finančně náročné a dostupné pouze pro některé skupiny obyvatel. Na rozdíl od inovativních podnikatelů zde nedochází k žádné výhodě pro spotřebitele, naopak dojde k obohacení těchto skupin na úkor všech a tedy i sociálně slabších. Výsledkem je neopodstatněné zvyšování sociálních rozdílů.
29
Výroba musí být rovna spotřebě, jakékoliv odchylky (nad či pod) jsou nežádoucí.
- 31 -
3. Případové studie V rámci šetření dopadů větrných a fotovoltaických elektráren na socioekonomický rozvoj, životní prostředí a další složky rozvoje obcí byly vybrané lokality v České republice přímo navštíveny. Jedná se o obce Kryštofovy Hamry, Anenská Studánka, Nová Ves a město Ralsko. Zpracování této části má charakter případových studií s použitím fotodokumentace. Při výběru jednotlivých oblastí byl kladen důraz především na významnost větrných či fotovoltaických elektráren z hlediska jejich velikosti a instalovaného výkonu. Zdrojem dat jsou rozhovory s představiteli obce (zejména se starosty), obyvateli a v některých případech byl kontaktován provozovatel či navštívena stavební firma, která se podílela na budování elektrárny v konkrétní oblasti. K dalším významným zdrojům patří široká škála oficiálních dokumentací (např. kolaudační souhlasy, hlukové studie, stanoviska dotčených státních orgánů atd.). V případě větrných elektráren byly k dispozici údaje z vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), u fotovoltaických elektráren musely být tyto údaje získány na základě stanovisek veřejných institucí. Cílem případových studií bylo určit vliv elektráren na tyto složky – životní prostředí, sociální a ekonomickou oblast (zaměřenou na rozpočet obce). V rámci zjišťování dopadů u dalších obcí byly některé informace získány na základě emailové korespondence a jednoho telefonického rozhovoru. Cílem tohoto postupu bylo potvrdit či vyvrátit závěry plynoucí z navštívených oblastí, nicméně ani tento výčet není a ani nemůže být (vzhledem k omezenému rozsahu práce) úplný.
- 32 -
3. 1 Kryštofovy Hamry Obec Kryštofovy Hamry se nachází v severozápadní části Ústeckého kraje v okrese Chomutov, leží v údolí Přísečnického potoka v nadmořské výšce zhruba 680 m. Hraniční přechod Kryštofovy Hamry/ Jöhstadt je vzdálen 1,5 km směrem na sever. Významnou dominantu v okolí představuje vodní nádrž Přísečnice, kterou je možné spatřit v jižní části. Do katastrálního území patří obec Černý potok a Mezilesí, oblast Rusová, Přísečnice a Dolina. Celková rozloha katastru je 68, 42 km2.
Obrázek č. 3: Mapa obce Kryštofovy Hamry a okolí
Zdroj: www.mapy.cz
K 1. 1. 2012 žilo v obci 106 obyvatel, pověřenou obcí je město Vejprty a obcí s rozšířenou působností město Kadaň. Okres Chomutov patří dlouhodobě mezi regiony se soustředěnou podporou států30. V obci Kryštofovy Hamry se nenachází žádná školská ani zdravotnická zařízení. V roce 2010 mělo v obci sídlo 26 podnikatelských subjektů31, z toho 7 fungovalo v oblasti stavebnictví. Míra registrované nezaměstnanosti činila v tomtéž roce 15 %. 30 31
Spadá do kategorie strukturálně postižených regionů. http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=563315
- 33 -
3. 1. 1
Větrný park Kryštofovy Hamry
Na území větrného parku se nachází 24 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 38 MW, umístěných v nadmořské výšce cca 850 m. Příjezdové cesty a pozemky jsou v majetku investora. Ze stavebního hlediska se jedná o stavby technického zařízení s navazující infrastrukturou (kabelové elektrické a datové vedení, obslužné komunikace, trafostanice) pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Oblast větrného parku je rozdělena do tří hlavních lokalit, ve kterých jsou instalovány jednotlivé větrné elektrárny (dále jen VTE). V lokalitě „Dolina“ je v provozu 8 VTE, lokalita „Podmileská výšina“ má 7 VTE a v lokalitě „Rusová“ funguje celkem 9 VTE. Většinu VTE vlastní společnost ecoenerg spol. s r. o., pouze tři jsou ve vlastnictví společnosti Green Lines, s.r.o. (všechny jsou situovány v oblasti Podmileská výšina). Dané území je charakteristické vysokým větrným potenciálem, podle modelu VAS byla odhadnuta průměrná roční rychlost větru ve výšce 10 m až 5,7 m/s a ve výšce 70 m dokonce 7,4 m/s. Dotčená lokalita tak patří do nejvyšší kategorie hodnocení z hlediska území Krušných hor i České republiky32.
Obrázek č. 4: Lokalizace větrného parku
Zdroj: Google Earth 6, vlastní popisky
32
J. Štekl (2003) dle dokumentace k záměru stavby
- 34 -
Obec Měděnec (vyznačena červeným kruhem) je vzdálena od nejbližší VTE 1 200 metrů. Na mapce je šipkami znázorněna příjezdová silnice II/223 směrem do obce Kryštofovy Hamry, která se nachází severně od větrného parku ve vzdálenosti přibližně 5 800 metrů (měřeno vzdušnou čarou). Záměrem vybudování větrného parku byla státní energetická koncepce vycházející z energetické politiky Evropské unie, ve které je uveden cíl podporovat výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tento cíl potvrdila vláda České republiky přijetím usnesení vlády č. 50 z 12. ledna 200033. Z pohledu investorů byla klíčová vyhláška č. 252/2001 Sb.34 Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 28. června 2001 o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2002 ze dne 27. listopadu 2001, kde byla stanovena cena na 3 Kč za 1 kWh dodanou do rozvodné sítě. Obec Kryštofovy Hamry, na jejímž katastrálním území se větrný park nachází, vycházela investorům od počátku vstříc. Společné jednání bylo zahájeno v roce 2001, zpracování veškeré dokumentace, územní a stavební řízení probíhalo ve vzájemné spolupráci. Výstavba větrného parku se z větší části dokončila již na konci roku 2007, poté následoval půlroční zkušební provoz. Při výběru lokality investoři brali ohled na následující skutečnosti:
Dodržet dostatečnou vzdálenost od obydlených objektů z důvodu hlukových emisí
Respektovat systém „Natura 2000“
Nezasahovat do I. ochranného pásma vodárenské nádrže Přísečnice Předpokládaný záměr nebyl náročný na zábor půdy, jediným majitelem všech
pozemků byl investor. Vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu se týkal zejména pozemků umístěných pod základovou deskou VTE a dalších doplňkových staveb. Obslužné komunikace určené pro potřebu VTE jsou široké 4,5 m a celková rozloha přímo dotčeného území (větrného parku) je v rozsahu 6 ha. Mezi převažující typ pozemků v lokalitě patří trvalý travní porost a orná půda. Při výstavbě byly využity stavební materiály (např. kamenná drť) pocházející z okolí místa stavby, (např. z dolu Měděnec), většina materiálu však musela být dovezena.
33 34
http://www.eis.cz/popisvyr.php3?vcis=153&vuziv=5 http://www.psp.cz/ff/b0/dd/6a/08.htm
- 35 -
3. 1. 2
Dopady na životní prostředí
Region se nachází na hranici severozápadních Čech v Krušných horách. V blízkosti větrného parku jsou osy nadregionálních biokoridorů (horský a mezofilní bučinný). Umístnění bylo konzultováno s odborníky a na základě posouzení na životní prostředí nejsou biocentra výstavbou ani provozem VTE ohrožena. V nedalekém okolí je situována oblast Přirozené akumulace vod Krušné hory CHOPAV (nařízení vlády č. 10/1979 Sb.) a také přírodní památka Sfingy u Meděnce. Za významné krajinné prvky lze považovat registrovaný památný strom u silnice č. 224 nedaleko odbočky na Kovářskou, dále Přísečnickou přehradu, Mědník, Jelení vrch a další mozaikovitě nebo lineárně roztroušené remízky, které tvoří hodnotné ekosystémy. V dané oblasti se nenachází žádné přírodní parky ani území historicky, kulturně nebo archeologicky významné. Ovzduší a klima Oblast kolem větrného parku byla historicky jedním z nejvíce zatěžovaných lokalit v ČR. Vysoké hodnoty SO2, jemného polétavého plachu, uhlovodíků a některých těžkých kovů poškozovaly lesní ekosystémy a další složky životního prostředí. V posledních několika letech docházelo k určitému zlepšení. Obecnou výhodou VTE patří skutečnost, že neprodukují žádné znečišťující emise do okolí, větrný park nemá z hlediska svého provozu negativní vliv na kvalitu ovzduší. Zvýšený výskyt emitovaných škodlivin se týkal pouze fáze výstavby. Charakter znečištění byl tak hodnocen jako dočasný a maloplošný. Krajinný ráz Krajinu v okolí větrného parku lze charakterizovat jako pahorkatinu s výškovými rozdíly do 200 m. Vliv VTE na krajinný ráz byl posuzován na základě metodiky AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky) a byl konzultován s dalšími subjekty a odborníky. Ze zjištěných závěrů vyplynulo, že začlenění VTE do krajiny je v mnoha ohledech problematické. Ještě před zahájením projektu byly zpracovány pohledové studie, podle kterých probíhalo konkrétní umísťování staveb. Problematika krajinné rázu byla rovněž konzultována s architektem, který vytvářel územní plán obce Kryštofovy Hamry. Oblast není situována do žádného chráněného území přírody a krajiny, ani se nenachází v blízkosti žádné významné památkové či kulturní lokality, přesto lze ovlivnění krajinného rázu považovat za - 36 -
nejvýznamnější dopad z hlediska vlivů na životní prostředí. Nelze však vyvodit jednoznačný závěr, zda se jedná o čistě negativní či pozitivní dopad, hodnocení je v tomto případě subjektivní.
Obrázek č. 5: Pohled na větrný park z příjezdové silnice II/223
Zdroj: Autor
Povrchové a podzemní vody Provoz VTE nemá prakticky žádný dopad na povrchové nebo podzemní vody (s výjimkou případných havarijních situací). Pokud se za odpadní vody považuje také voda dešťová, jejich množství lze považovat za minimální. Likvidace těchto nečistot je zajištěna vsakem do okolního terénu. Za nevýznamné lze také považovat množství odpadů vznikající během pravidelné údržby VTE.
- 37 -
Hlukové zatížení Zdroje hluku VTE lze rozdělit na mechanické (produkované vlastním soustrojím) a aerodynamické (tzv. swishing, vznikající pohybem listů rotoru). Druhý typ hluku je u modernějších VTE významnější, proto mu byla při měření věnována větší pozornost. V nejbližším okolí bylo provedeno několik hlukových studií, včetně měření dopadu nízkofrekvenčního zvuku35. Z naměřených výsledků vyplynulo, že nedochází k překračování hlukových limitů pro venkovní prostor, ani pro noční dobu. Obecně platí, že ve vzdálenosti 575 m je již hluk VTE shodný s hlukem v pozadí, tzn., není subjektivně vnímatelný36. Vzhledem k tomu, že se větrné elektrárny nachází v dostatečné vzdálenosti od obytných staveb (více než 1 km), emise hluku nepředstavují pro obyvatelstvo žádnou přítěž. Flóra a fauna V okolí větrného parku bylo zmapováno 16 lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Mezi silně ohrožené lze zařadit zdrojovku potoční a rdest alpský, do okruhu ohrožených pak prhu chlumní, vrbu plazivou a koprník štětinolistý. Žádná z rostlin není provozem VTE přímo ohrožena. Poněkud závažnější mohou být dopady VTE na ptačí oblasti (existuje možné riziko kolize). V západní části od Kotliny poblíž Měděnce se nachází území ochrany ptáků, dosud však nebyly zjištěny významnější úhyny chráněných druhů (např. tetřívka obecného). V oblasti se dále nachází 24 zvláště chráněných živočichů, z toho 2 kriticky ohrožené a 8 silně ohrožených. Záření Technologie VTE nevysílá záření, které by přímo ohrožovalo živé organismy. V souvislosti s provozem VTE připadá v úvahu pouze elektromagnetické záření. Z dosud známých údajů a zjištění vyplývá, že posuzované množství není zdraví škodlivé. O určitém vlivu na lidský organismus lze uvažovat pouze v těsné blízkosti generátoru na výrobu střídavého proudu. Elektromagnetická záření přenosových tras jsou dostatečně odstíněna pomocí kabelu a uložením v zemi.
35
Zvuky produkované z VTE obvykle neobsahují tónovou složku, jejich případný vznik se může objevit pouze při poruchovém stavu. 36 S. Cetkovský (2010)
- 38 -
Stroboskopický efekt Efekt rotujícího stínu (případně flicker) představuje jev, který je vyvoláván slunečnými paprsky prosvítající skrz otáčející se lopatky elektrárny, což způsobuje kmitající stíny v pravidelných intervalech vržené do okolí. Negativní vliv na lidský organismus nebyl dosud jednoznačně prokázán, v medicínské oblasti je tento efekt (v teoretické rovině) spojován s rizikem epileptického záchvatu, nicméně s vzhledem k umístění VTE a nízké frekvenci otáčení rotoru lze toto riziko považovat za minimální37. Závěr Větrný park nemá téměř žádné negativní dopady na přírodní prostředí či zdraví obyvatel. VTE nepřekračují hlukové limity pro venkovní prostor ani pro noční dobu. Mezi jediný a jednoznačně prokazatelný vliv větrného parku na životní prostředí je změna krajinného rázu. VTE jsou charakteristické svou vysokou, štíhlou ocelovou stavbou, která vystupuje do výšky až 80 metrů. V okruhu cca 2-3 km tak představuje větrná farma jednoznačnou antropogenní dominantu. Tuto nevýhodu zmírňuje skutečnost, že větrný park nepředstavuje (na rozdíl od těžební činnosti) trvalý zásah do okolní krajiny. Jednotlivé VTE lze snadno kdykoliv bez větších dopadů odmontovat a navrátit krajině původní podobu.
37
Stroboskopický efekt může nastat pouze po určité dny v roce a v krátkém časovém intervalu, kdy je vzájemná pozice slunečních paprsků a rotoru optimální.
- 39 -
3. 1. 3
Sociální dopady
V současné době žijí na daném území obyvatelé převážně českého původu. Oblast patří mezi řídce osídlená území (hustota obyvatel se pohybuje v rozmezí 1-10 osob/km2. Nejvýznamnějšími sídelními celky jsou obec Kryštofovy Hamry a obec Měděnec. Počet obyvatel v jednotlivých obcích nepřevyšuje 200 osob. Značná část obytných budov v oblasti slouží převážně k individuální rekreaci, jejich využití lze tak charakterizovat jako sezónní. Z důvodu nízké hustoty obyvatel v okolí je negativní působení větrného parku minimální. V úvahu přicházejí pouze dopady hlukové zátěže, stroboskopického efektu a estetického vnímání krajiny. Všechny tyto efekty byly popsány v předchozí kapitole. V minulosti panovalo určité napětí mezi obcí Kryštofovy Hamry a okolím (zejména obcí Měděnec) z důvodu finančních benefitů, které okolní obce nečerpaly, přestože se nacházely blíže k větrnému parku38 a nesly tak vyšší riziko případných negativních vlivů. V současné době se situace uklidnila, přesto existuje mezi obyvateli sousedních obcí mírně negativní nálada. Ve fázi záměru budování větrného parku bylo investory akcentováno značné pozitivum v oblasti vytvoření nových pracovních míst a tím rovněž kladný dopad na nezaměstnanost. Pozitivní efekt na zaměstnanost se ukázal výrazně menší, než se očekával a v současné době jej lze hodnotit jako minimální, což je způsobeno nízkou náročností VTE na provoz a údržbu. Provozovatelé VTE pořádají řadu exkurzí, které jsou přístupné veřejnosti, čímž zvyšují povědomí obyvatel o obnovitelných zdrojích energie. Tyto exkurze mají příznivý vliv na vzdělanost v oblasti fungování větrných elektráren. Investoři dále organizují každý rok den otevřených dveří, který je navštěvován širokým okruhem zájemců i z okolí. Větrný park neohrožuje obyvatele na životě, zdraví nebo majetku. V minulosti byly zaznamenány případy odpadávání kusu ledu na vozovku (silnice č. II/223 – viz obrázek č. 5). Tento nedostatek byl v zápětí odstraněn zavedením vyhřívaných lopatek na náklady provozovatele. Většinový postoj obyvatel obce Kryštofovy Hamry k větrnému parku lze hodnotit jako kladný. Obyvatelé jsou si vědomi finančních přínosů pro obec. Ojedinělé negativní postoje se týkají pouze vzhledu elektráren a jejich dopadu na krajinný ráz.
38
Oblast větrného parku patří do katastrálního území Kryštofovy Hamry.
- 40 -
3. 1. 4
Ekonomické dopady
Mezi obcí Kryštofovy Hamry a investorem se před výstavbou větrného parku uzavřela Smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci, v jejímž rámci byly specifikovány podmínky spolupráce a způsob poskytování odměny pro obec. Na základě darovací smlouvy získává obec každým rokem finanční částku, která je pravidelně valorizována. Doba poskytování daru je stanovena na 20 let, což představuje průměrnou životnost VTE. Smlouvou je zajištěn i případný převod větrné farmy na jiný subjekt. Hospodářský přínos pro obec představovala již samotná výstavba větrného parku (byla vytvořena dočasná pracovní místa, zvýšily se daňové příjmy), ale celkový dopad se předpokládal vyšší, a to na základě očekávaného zvýšení zakázek místních subdodavatelů, kteří měli poskytnout investorům potřebný stavební materiál (např. beton, štěrk atd.). Špatně nastavená cenová politika místních podnikatelů způsobila, že tento materiál byl nakonec dovezen ze zahraničí.
Obrázek č. 6: Nová fasáda kostela v obci Kryštofovy Hamry
Zdroj: Autor
Finanční dar poskytovaný obci se řadí do nedaňových příjmů a v současné době představuje více než 30 % veškerých rozpočtových příjmů. Následující tabulka zobrazuje vývoj ročních příjmů obce Kryštofovy Hamry za posledních 10 let: - 41 -
Tabulka č. 7: Příjmy rozpočtu obce Kryštofovy Hamry v jednotlivých letech Rok Příjmy rozpočtu
2002 2 869 430 Kč
2003 2 968 740 Kč
2004 2 966 960 Kč
2005 2 654 150 Kč
2006 3 482 040 Kč
Rok Příjmy rozpočtu
2007 3 178 530 Kč
2008 9 540 920 Kč
2009 9 051 470 Kč
2010 8 136 400 Kč
2011 7 850 920 Kč
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/, vlastní zpracování
Z tabulky lze vyčíst výrazný nárůst příjmů v roce 2008, kdy došlo k prvnímu čerpání finančních darů od provozovatelů VTE. Příjmy obce Kryštofovy Hamry se před rokem 2008 pohybovaly průměrně kolem 3 mil. Kč za rok, po uvedení do provozu větrného parku vzrostly přibližně o 200 % na 9 540 920 Kč. Tento významný zlom ve vývoji rozpočtu obce je znázorněn na následujícím grafu:
Graf č. 14 Příjmy obce v letech 2002 až 2011
12000000 10000000 8000000 6000000
Roční příjmy
4000000 2000000 0 O2
O3
O4
O5
O6
O7
O8
O9
10
11
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/ , vlastní zpracování
Přibližně 50 % nárůstu příjmů mezi lety 2007 a 2008 je způsobeno růstem přijatých neinvestičních darů, kam spadají přímé platby obci za umístění VTE. Zatímco v roce 2007 činily neinvestiční dary 300 000 Kč, v letech 2008 a 2009 představovali již částku přibližně
- 42 -
3 300 000 Kč. V roce 2008 došlo také k výraznějšímu nárůstu daňových příjmů, v menší míře vzrostly i dotace a kapitálové příjmy. Kromě nové fasády kostela (obrázek č. 6) obec z těchto prostředků financovala řadu dalších projektů. Investice směřovaly částečně do infrastruktury (vybudování nového osvětlení v obci Kryštofovy Hamry a silnice v obci Černý potok), dále na činnost místní správy, péči o celkový vzhled obce a nakládání s odpady. Méně finančních prostředků bylo určeno na vypořádání z minulých let.
Obrázek č. 7: Nová silnice v obci Černý potok
Zdroj: Autor
3. 1. 5
Celkové zhodnocení
Projekt Větrného parku Kryštofovy Hamry znamenal těsnou spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Obec nechala vypracovat územní plán, spolupracovala při vytváření EIA a stavebním řízení. Ze všech závěrů dokumentace a názorů občanů vyplývá, že větrný park má minimální negativní dopady na kvalitu života v obci. Nedochází ke znečištění ovzduší ani povrchových vod, neprodukuje záření a vzhledem k větší vzdálenosti od nejbližšího obydlí nezatěžuje obyvatele hlukovými emisemi. Jediným negativním projevem je narušení krajinného rázu, přesto celkový postoj občanů zůstal k větrnému parku převážně kladný. - 43 -
Tento pozitivní postoj vyplývá pravděpodobně z uvědomění si dopadu na rozpočet obce, který lze hodnotit jako významný. Celkové příjmy rozpočtu se zvýšili o 200 %, z toho 50 % tvoří přímé platby od provozovatelů VTE. Obec získané prostředky použila především na rozvoj veřejných služeb, čímž došlo ke zvýšení blahobytu obyvatel v obci. O celkovém přínosu pro obec svědčí i budoucí záměr týkající se výstavby dalších elektráren na jejím katastrálním území.
- 44 -
3. 2 Anenská Studánka Obec Anenská Studánka leží ve východní části Pardubického kraje v okrese Ústí nad Orlicí nedaleko hranic s okresem Svitavy. Dominantní vzhledovou charakteristikou v okolí jsou jednostranně orientované hřbety – Javornický hřeben a Třebovský hřbet. Dva kilometry východně od Anenské studánky se nachází rybník Hvězda39 o rozloze přibližně 90 ha. Průměrná nadmořská výška obce je 424 m. Do katastrálního území s celkovou rozlohou 7,91 km2 spadá i vesnice Helvíkov situovaná přibližně 2,3 km jižně od Anenské Studánky.
Obrázek č. 8: Mapa obce Anenská Studánka a okolí
Zdroj: www.mapy.cz
V obci žije 205 obyvatel (k 1. 1. 2012), pověřenou obcí a obcí s rozšířenou působností bylo stanoveno město Lanškroun. Nenachází se zde žádná školská ani zdravotnická zařízení, přesto je sídlem jednoho domova pro osoby se zdravotním postižením. V roce 2010 bylo v obci evidováno 20 podnikatelských subjektů, z toho 16 z nich tvořily fyzické osoby. Obec se vyznačuje poměrně vysokou nezaměstnaností – v roce 2010 činila až 25 % (jedná se o míru registrované nezaměstnanosti).
39
Patří do katastru obce Opatov.
- 45 -
3. 2. 1
Oblast větrných elektráren – Anenská Studánka
Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 5,5 MW.
V červenci roku 2005 byla zahájena stavba dvou VTE
technologie Fuhrländer FL 250, dosahující výšky (včetně listu vrtule) 57 m, každá s výkonem turbíny 250 kW. V roce 2007 byly vybudovány další 4 elektrárny technologie De Wind D6 s výškou 100 m a instalovaným výkonem 1 250 kW. Zkušební provoz byl zahájen 31. 8. 2008. Součástí staveb jsou rovněž trafostanice včetně obslužných příjezdových komunikací. Vlastníkem všech VTE je firma S & M CZ s.r.o. vedená u Krajského soudu v Hradci Králové. VTE jsou umístněny na kopcovitém útvaru Předního údolí přibližně 1 km jihovýchodně od Anenské Studánky. V blízkosti se nachází také obec Trpík, která je od nejbližší elektrárny vzdálena 1,5 km. Jednotlivé VTE jsou umístěny v nadmořské výšce od 572 až 590 m. Podle Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd je průměrná rychlost větru v dané oblasti 6 m/s. Při výběru lokality byl brán ohled i na možnost vhodného napojení na distribuční soustavu
Obrázek č. 9: Lokalizace větrných elektráren v okolí Anenské Studánky
Zdroj: Google Earth 6, vlastní popisky (červené kruhy značí polohu VTE)
Důvodem výstavby VTE uvedený v dokumentaci záměru bylo naplnění cílů státní energetické politiky, tzn. dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě - 46 -
elektrické energie. Deklarovaným cílem podpory tzv. čisté výroby energie je snížení závislosti na fosilních palivech a tím minimalizovat nepříznivé změny klimatu. Posuzovaný záměr byl tak v souladu s koncepcí rozvoje energetiky40 a Státní politikou životního prostředí. Došlo rovněž k naplnění Státního programu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Rozhodnutí o realizaci investice padlo na veřejném zastupitelstvu, ve kterém představitelé obce dali na většinový názor lidí. Před zasedáním se konalo několik informačních schůzí, aby se mohli obyvatelé lépe rozhodnout. Souhlas se zahájením výstavby prvních dvou elektráren padl 16. 6. 2004 na základě usnesení obecního zastupitelstva. Zábor zemědělské půdy se týkal rozsahu cca 0,02 ha, což nepředstavuje významný zásah z hlediska snižování orné půdy. Ve fázi realizace obec přistupovala k jednání zodpovědně a veškeré úkony se děly ve spolupráci s firmou S & M CZ s.r.o. Totéž lže konstatovat v případě budování dalších čtyř VTE. Činnost VTE je řízena centrálně pomocí zabudovaného počítače. Moderní technologie umožňuje automatické otáčení listů tak, aby byly přizpůsobeny větrným podmínkám a zvýšila se efektivita výroby energie. V dokumentaci k záměru stavby byl rovněž deklarován cíl minimalizovat hlukové zatížení obyvatel. Pokud jde o vlastnickou strukturu, pozemky si z větší části provozovatel pronajímá od soukromých majitelů, zejména od obyvatelů obce Anenská Studánka. Přístup k objektům je umožněn silnicí 3. třídy, která je ve vlastnictví obce a vede z Anenské Studánky do Helvíkova. Problematickou věc představuje malá vzdálenost VTE od komunikace, kde hrozí riziko odpadávání kusů ledu v zimních obdobích a vznik případných nehod, přestože je tato komunikace
poměrně
málo
využívána.
Podle
představitelů
obce
nebyl
problém
s odpadávajícími kusy ledu dosud zaznamenán.
40
Energetická politika v roce 2010 uváděla dosažení 8 % výroby z obnovitelných zdrojů. Tento cíl vycházel z politiky EU, jež si stanovila za cíl zdvojnásobení podílu OZE z 6 % na 12 %.
- 47 -
3. 2. 2
Dopady na životní prostředí
Dotčená oblast se nachází v CHOPAV41 Východočeská křída, která patří mezi nejvýznamnější hydrogeologické celky. V lokalitě převažují antropogenně změněné plochy s intenzivní zemědělskou půdou. VTE nezasahují do zvláště chráněných území přírody a nejsou v kontaktu s žádnou evropsky významnou lokalitou ve smyslu § 45 a – c zákona č. 218/2004 Sb. o ochraně přírody. Nejsou zde zastoupena ani stanoviště se specifickými nároky, např. zbytky rašelinišť či rašelinných luk. Nejbližší přírodní park Orlice se nachází až ve vzdálenosti 17 km. Záměr nevyžadoval žádné kácení dřevin rostoucích mimo les. V oblasti nejsou žádné známé architektonické či jiné historické památky, které by mohly být ohroženy provozem VTE
Ovzduší a klima Území lze z hlediska klimatu zařadit do oblastí mírně teplých, s průměrnými ročními teplotami 6 až 8 ºC. Roční srážky se pohybují v průměru kolem 700-800 mm. V oblasti převládá západní směr větru, což je z hlediska hlukového zatížení poměrně příznivá skutečnost vzhledem k vzájemné poloze VTE a obce Anenské Studánky. VTE v rámci provozu negenerují žádné emise, ve fázi výstavby lze vliv způsobený dopravou a stavebními aktivitami považovat za dočasný a maloplošný, nebylo tedy nutné zpracovávat (podobně jako v případě Větrného parku Kryštofovy Hamry) žádné rozptylové studie.
Krajinný ráz Krajina v okolí VTE má převážně plochý a jednoduchý až mírně členitý horizont, s minimálním počtem dochovaných prvků krajiny. VTE leží na zvlněné plošině ukloněné k západu v nadmořské výšce nad 570 m, nadřazený krajinný celek pak tvoří plošina kuesty42. Vzhledem k tomu, že výška tubusu činí 68 m, včetně listu vrtule dosahuje až 100 m, bylo z hlediska krajinného rázu nutné posuzovat širší území. Tuto skutečnost hodnotí případová studie, která byla vypracována před zahájením výstavby. Z jejího závěru lze konstatovat, že 41 42
Chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o geomorfologický útvar, vyznačující se asymetrickým vrcholem hory nebo hřebenu.
- 48 -
VTE mají dopad na krajinný ráz, nicméně v posuzovaném území se nenachází oblast, která by vyžadovala zvýšenou ochranu krajinného rázu. Sídla jsou situována převážně v údolích, což snižuje přímou viditelnost na VTE, ale není zcela eliminována.
Obrázek č. 10: Pohled na elektrárny z obce Anenská studánka
Zdroj: Autor
Povrchové a podzemní vody Dotčené území leží v povodí Lukovského potoka, jedná se o hydrogeologickou oblast s mimořádně příznivými podmínkami pro akumulaci jímání a proudění podzemních vod. VTE neprodukuje svým provozem žádné znečišťující látky, není tudíž ohrožena kontaminace půd. V okolí došlo pouze k malé změně v odvodnění povrchu. Ohrožení zdraví obyvatel způsobené znečištěním vod je kvantifikováno jako nulové s výjimkou případných havarijních stavů. Kromě rizika úniku ropných látek ze stavebních mechanismů ve fázi výstavby (k němuž nedošlo), v případě poruchy těsnění mezi převodovkou a generátorem hrozí únik oleje i ve fázi provozu. Proto byla pod dotčeným místem instalována záchytná vana na olej. Hlukové zatížení - 49 -
Situace hlukového potenciálu v oblasti VTE Anenská Studánka se značně liší od větrného parku v Kryštofových Hamrech. VTE jsou zde vzdáleny od nejbližšího domu Anenské Studánky přibližně 545 m, nejbližší rodinný dům obce Helvíkov leží ve vzdálenosti 640 m od VTE. Podle závěrů vypracované hlukové studie provoz VTE nemá výrazné tónové složky a nedochází k překračování nejvyšší přípustné hladiny, která je dána nařízením vlády České republiky č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podle tehdejší platné normy43 hladina hluku nesměla překročit 50 dB pro denní čas (6:00 – 22:00) a 40 dB pro noční čas (22:00 – 6:00) v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb. Hluková studie naměřila hladinu hluku v rozpětí 30.5 dB až 37.9 dB, přesto je minimálně 6 x do roka obyvateli Anenské Studánky vnímána silnější hluková zátěž. Tento případ nastává při výraznějším jihovýchodním proudění větru, který směřuje od VTE přímo na obec. Daleko horší situace je v obci Trpík, kde dochází k početnějším stížnostem z důvodu její polohy vůči listům VTE, přestože jsou vzdáleny více než 1 km od obce. Nutné je dodat, že výraznějšího zhoršení vnímání hluku ze strany obyvatel nastalo až po vybudování dalších 4 VTE v roce 2007. Chybné bylo pravděpodobně zadání prvotní hlukové studie, která pod zkoumanou oblast zahrnovala pouze měření v obci Anenská Studánka a Helvíkov. Povrch terénu okolí je charakterizován jako odrazivý, což mohlo způsobit chybný výběr výpočtových bodů. Převážně v obci Trpík je vnímán obyvateli hluk ve vzdálenějších domech více, než v případě těch okrajových nacházejících se blíže VTE. V roce 2006 v souvislosti s vybudováním dalších 4 elektráren hluková studie naměřila v několika případech překročení limitu o 0,1 až 1.8 dB. V závěrech studie se jako opatření uvádí, že musí být omezen výkon VTE pomocí softwarové optimalizace. Problémy hlukové zátěže však nadále přetrvávají.
Flóra a fauna Vzhledem k otevřenému terénu bez výraznějšího výskytu dřevin žije v oblasti menší spektrum živočišných druhů. V nejbližším okolí jsou zaznamenány běžné druhy obratlovců, např. zajíc polní, hraboš polní či srnec obecný. Prostor VTE nezasahuje do migračních cest ptáků. Podle stanovisko krajského úřadu Pardubického kraje dne 23. 3. 2005 předložený záměr nemá významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani na evropsky významné lokality.
43
V roce 2004 došlo k její novelizaci.
- 50 -
Mezi ohrožené druhy, které byly zaznamenány v blízkosti dotčeného území, lze zařadit ropuchu obecnou, jejíž výskyt je pouze sporadický. Přirozenou vegetací v širším okolí jsou bučiny s kyčelnicí devítilistou, z řad dřevin lze jmenovat jasanové olšiny, vrby a javory. V přímé oblasti VTE nejsou zastoupeny žádné zvláště chráněné druhy rostlin.
Záření VTE nepředstavují riziko z hlediska radioaktivního ani elektromagnetického záření. Běžné elektromagnetické pole nevyvolává nežádoucí účinky na zdraví obyvatel. Zdroje jeho vzniku (generátor, výkonový transformátor) jsou běžně kontrolovány obsluhou, aby byla zajištěna maximální bezpečnost provozu.
Stroboskopický efekt Podobně jako v případě větrného parku v Kryštofových Hamrech ani zde nebyl prokázán negativní dopad stroboskopického efektu na zdraví obyvatel. Vzhledem k tomu, že v blízkosti VTE vede pouze místní komunikace III. třídy, která není často využívána, lze případné riziko vzniku stroboskopického efektu považovat za minimální.
Závěr Výroba energie prostřednictvím VTE nezatěžuje prostředí emisemi znečišťujících látek do ovzduší, ani do povrchových či podzemních vod. Okolí VTE není příhodné pro výskyt unikátních druhů živočichů a rostlin. Na druhou stranu nelze popřít dopad na vzhledovou strukturu krajiny, který je vzhledem k výškově dominantním stavbám poměrně významný. VTE v oblasti Anenská Studánka leží blízko obydleného území, a proto dochází k přetěžování obyvatel hlukem, což lze hodnotit jako negativní působení na lidský organismus podobně jako v případě jiného znečištění.
- 51 -
3. 2. 3
Sociální dopady
Anenská Studánka se vyznačuje poměrně nízkým podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva, které je převážně českého původu. V obci žije velká část stálých občanů. Mezi okolní obce lze jmenovat Opatov (189 obyvatel) a Třebovice (810 obyvatel). Nejbližším městem je Česká Třebová vzdálená přibližně 10 km od Anenské Studánky. Schválením záměru vybudovat VTE předcházela společná schůze občanů, kde se mohli vyjádřit k předkládanému plánu. Obec v součinnosti s firmou S & M CZ s.r.o. pořádala informační setkání pro občany. Účast na těchto schůzích však byla velmi nízká. Po vybudování dalších 4 VTE, kdy se začali výrazněji projevovat problémy s hlukem, se postoj občanů k VTE změnil na silně odmítavý. Po určitém čase si obyvatelé obce Anenská Studánka zvykli a v současné době již nejsou zaznamenávány stížnosti. Pravděpodobně je to také dáno poměrně nízkou frekvencí klimatických podmínek, které jsou pro vznik hlukové zátěže podmínkou (nastávají přibližně 6 x do roka). Silně negativní postoj z hlediska hluku zastávají občané (včetně starosty obce) nedaleké vesnice Trpík, která se nachází severozápadně od VTE. Vzhledem převažujícímu západnímu proudění vzduchu jsou obyvatelé Trpíku vystaveni nepříjemnému hluku mnohem častěji (cca 80 krát za rok), včetně nočních hodin. Stěžoval si rovněž vedoucí dětského tábora, který se konal nedaleko obce Trpík. I přes tyto potíže nebyla oficiálně kontaktována žádná hygienická stanice, ani samotný provozovatel VTE. Další obtíž týkající se provozu VTE bylo rušení televizního signálu. Tento problém byl vyřešen nakoupením satelitů, které financovala firma provozující VTE. Dopad na zaměstnanost je de facto nulový, protože se jedná převážně o bezobslužné VTE, téměř veškeré procesy jsou řízené na dálku. V souvislosti s vybudováním VTE byl v obci zaznamenán vyšší počet návštěvníků (turistů). Firma S & M CZ s.r.o. pořádá 2 x do roka vzdělávací akce týkající se výroby energie pomocí alternativních zdrojů. Celkové hodnocení postoje obyvatel Anenské studánky k VTE lze hodnotit jako mírně negativní i přesto, že jsou si vědomi finančních přínosů pro obec. Poněkud horší situace nastává z hlediska postoje občanů v obci Trpík, jejíž obyvatelé se nezúčastnili jednání o záměru vybudovat VTE, ani nečerpají žádné finanční prostředky, ale jsou nejvíce zatíženi důsledky provozu VTE. V případě obce Trpík VTE představují negativní externalitu.
- 52 -
Ekonomické dopady
3. 2. 4
Přesný charakter příjmů se v případě obce Anenské Studánky nepodařilo zjistit. Bylo pouze řečeno, že se jedná o kombinaci pravidelných plateb a jednorázového příjmu. Poměrně vysoký nárůst rozpočtu byl zaznamenán již v roce 2004, tedy ve fázi přípravy projektu. Z následující tabulky vyplývá, že příjmy obce vzrostly o 801 880 Kč na 1 962 250, což představuje zvýšení téměř o 70 %.
Tabulka č. 8 : Příjmy rozpočtu obce Anenská Studánka v jednotlivých letech Rok Příjmy rozpočtu
2002
2003
1 341 520 Kč
1 160 370 Kč
2007
2008
Rok Příjmy rozpočtu
1 982 870 Kč
2004
2005
1 962 250 Kč 2009
2 599 290 Kč
1 860 310 Kč 2 101 270 Kč 2010
2 109 250 Kč
2006
2011
1 981 260 Kč 2 137 500 Kč
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/, vlastní zpracování
Jednorázová platba se týkala záměru vybudovat v oblasti další 4 VTE. Mezi lety 2007 a 2008 došlo k nárůstu rozpočtu o 616 420 Kč. Veškeré změny lze znázornit pomocí grafu:
Graf č. 15: Příjmy obce v letech 2002 až 2011
3000000 2500000 2000000 1500000
Roční příjmy
1000000 500000 0 O2
O3
O4
O5
O6
O7
O8
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/ , vlastní zpracování
- 53 -
O9
10
11
Ekonomický přínos pro obec, ve které žije 205 obyvatel, lze hodnotit jako významný. Pokud bychom srovnávali situaci s obcí Kryštofovy Hamry, kde došlo k růstu rozpočtových příjmů o 200 %, je nutné poznamenat, že se jednalo o budování větrného parku v celkovém počtu 24 VTE, zatímco v případě Anenské Studánky se v roce 2004 uvažovalo o záměru vybudovat pouze dvě VTE. Navíc společnost S & M CZ s.r.o. přispívá obci na některé projekty z vlastních zdrojů, např. na opravu kostela sv. Vavřince nedaleko obecního úřadu. Obec Anenská Studánka z prostředků z VTE financovala činnost místní správy, vzhled obce a podporuje různé sportovní aktivity. Další prostředky byly určeny na opravu místních komunikací či výstavbu dětského hřiště.
Obrázek č. 11: Nové dětské hřiště a úprava zeleně v obci Anenská Studánka
Zdroj: Autor
- 54 -
3. 2. 5
Celkové zhodnocení
Výsledný dopad VTE na obec Anenskou Studánku nelze hodnotit zcela jednoznačně. Na jedné straně představují přínos pro obec z hlediska financí a rozvoj území, na straně druhé zatěžují obyvatele občasnou hlukovou zátěží. Právě z tohoto důvodu se v obci neplánují vybudovat žádné další VTE. Vzhledem k výškově orientovaným stavbám je výrazný také dopad na krajinný ráz, který může být hodnocen jak pozitivně, tak negativně. Vliv na ostatní složky životního prostředí – ovzduší, podzemní a povrchové vody, fauna, flóra, případně riziko elektromagnetického záření je minimální. Jednoznačně negativní dopad mají VTE na okolní obec Trpík, která se nenachází na katastrálním území Anenské Studánky, ale její vzdálenost od VTE je nízká. Obyvatele obce jsou zatíženi častějšími hlukovými emisemi a nečerpají žádné finanční benefity (v tomto případě by bylo pravděpodobně vhodnější použít termín odškodnění). Mezi obecné výhody VTE se považuje možnost jejich snadné demontáže. Otázkou však zůstává, za jakých podmínek by se k tomuto kroku vůbec přistoupilo za situace, kdy bylo investováno poměrně velké množství finančních prostředků na jejich výstavbu.
- 55 -
3. 3 Nová Ves Nová Ves leží ve Středočeském kraji v západní části okresu Mělník. Obec se nachází na území s velmi výhodnou dopravní polohou. Jižní část protíná páteřní komunikace I/16, která spojuje město Slaný s Mělníkem, z jihovýchodu vede dálnice D8 směřující na Lovosice a Teplice. Od Prahy je obec vzdálena přibližně 25 km. Do katastrálního území obce patří Nové Ouholice, Staré Ouholice, Vepřek a Miřejovice s celkovou rozlohou 10 km2 a průměrnou nadmořskou výškou 185 m. Poblíž obce se nachází centrální úložiště ropy pro Českou republiku.
Obrázek č. 12: Mapa obce Nová Ves a okolí
Zdroj: www.mapy.cz
K 1. 1. 2012 žilo v obci 1 104 obyvatel, pověřenou obcí a obcí s rozšířenou působností představuje město Kralupy nad Vltavou. V obci je zavedena plynofikace a veřejný vodovod, v současné době se plánuje vybudování kanalizace. V obci se nachází mateřská škola, sportovní hřiště a další objekty volnočasových aktivit. K roku 2010 bylo evidováno 208 podnikatelských subjektů, z toho 148 fyzických osob. Nejvíce subjektů podniká v oblasti prodeje a oprav motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství. Registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2010 činila přibližně 9,4 %.
- 56 -
3. 3. 1
Fotovoltaická elektrárna Nová Ves – Vepřek
Fotovoltaická elektrárna je otevřeným technologickým zařízením. Byla vybudována v roce 2010 na volném pozemku (č. kat. 180/1) nacházející se mezi obcí Nová Ves a vesnicí Vepřek. Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 33 MW a řadí se mezi největší fotovoltaické elektrárny ve střední Evropě (bráno jako samostatný objekt). Skládá se z 187 200 kusů panelů (každá o výkonu 185 až 190 W) a zaujímá celkovou rozlohu (včetně příslušných zřízení) 805 000 m2. Součástí stavby je 13 trafostanic o výkonu 2,5 MVA, hlavní rozvodna, objekt technické kontroly a oplocení. Během výstavby nebylo nutné budovat příjezdovou dopravní infrastrukturu. Vlastníkem elektrárny je akciová společnost Decci a.s., která má sídlo v Praze 6. Z důvodu otevřenějšího přístupu k občanům byla založena dceřinná společnost FVE CZECH NOVUM s.r.o. se sídlem v Nové Ouholici. Ve fázi přípravy projektu bylo jejím cílem seznamovat občany s jednotlivými kroky firmy. V současné době má na starosti zejména provoz a údržbu. Elektrárna je vzdálena od nejbližšího domu obce Nová Ves přibližně 320 m a od vesnice Vepřek cca 200 m.
Obrázek č. 13: Lokalizace fotovoltaické elektrárny
Zdroj: www.mapy.cz, vlastní popisky
- 57 -
Důvodem vybudování fotovoltaické elektrárny je deklarována rostoucí spotřeba energie a postupné vyčerpávání ložisek fosilních paliv v průběhu příštích několik desítek let. Záměr byl v souladu se Státní energetickou koncepcí a politikou Evropské unie v oblasti energetiky. Životnost elektrárny Nová Ves – Vepřek je odhadována na 25 let. Podle několika výpočtů se předpokládá provoz po dobu tří až čtyř let, kdy vyrobí energie potřebná k její produkci. V průběhu dalších 20 let bude docházet k čisté výrobě energie. Elektrárna je postavena na mírně zvlněném rovinatém terénu. Veškerá zařízení elektrárny jsou nehořlavá, včetně konstrukčního systému rozvodny. Fotovoltaické panely jsou chráněny proti účinkům blesku či jiných atmosférických výbojů uzemněním. Hlavní vstup na pozemek je umožněn prostřednictvím obslužní komunikace na západní straně lokality. Pozemek, na kterém se v současné době nachází elektrárna, měl původně charakter nevyužitého pole, které patřilo obci a soukromým osobám. Podle územního plánu bylo určeno na výstavbu větších skladů a hal. V rámci přípravy projektu tak musel investor zažádat o změnu územního plánu. Tomuto požadavku obec bez větších problémů vyhověla. Městský úřad Kralupy nad Vltavou (odbor životního prostředí) vydal dne 29. 4. 2009 nesouhlas k územnímu rozhodnutí z důvodu zásahu do krajinného rázu. Společnost Decci a.s. se odvolala Krajskému úřadu Středočeského kraje, který územní nesouhlas nakonec zrušil s odůvodněním, že krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území, pro které je územním plánem stanoveno prostorové uspořádání konkrétní oblasti. K podpoře změny územního plánu lze také poznamenat skutečnost, že průměrná výška fotovoltaické elektrárny nepřesahuje 3 m, zatímco v případě výstavby velkoskladů lze předpokládat významnější dopad z hlediska krajinného rázu.
- 58 -
3. 3. 2
Dopady na životní prostředí
Obec Nová Ves je součástí územního plánu Velkého územního celku Pražský region, který byl v roce 2006 schválen zastupitelstvem Středočeského kraje. Dotčená oblast se nachází v ploše, která je „vymezena pro skladebnou část NR ÚSES (územní systém ekologické stability), a to ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K 57 s probíhající osobu teplomilnou doubravní, ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru K58 s probíhající osou nivní a pro vodní osu nadregionálního biokoridoru K 58“44. Oblast patří mezi nejstarší osídlená území v České republice, nachází se v ní řada archeologických nalezišť datovaných od doby kamenné, přes středověk až po současnost. Mezi významné architektonické památky lze zmínit kostel Narození Panny Marie a vodní mlýn na soutoku Vltavy a Bakovského potoka. Výstavba fotovoltaické elektrárny do památkově vymezených částí nijak nezasahuje. V lokalitě se nachází chráněná ložisková území - CHLÚ Lednice a CHLÚ Sázená I. Ani tyto oblasti nejsou dotčeny vznikem či provozem elektrárny. Ovzduší a klima Daná lokalita patří tradičně mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Významným zdrojem znečištění jsou nadměrné exhalace z dopravy - zejména oxidy dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. V území dochází také k překračování imisních limitů jemného polétavého prachu PM10, který obecně způsobuje respirační onemocnění. Kromě dopravy ovlivňují kvalitu ovzduší v oblasti průmyslové zdroje a energetika. Z tohoto hlediska lze vznik fotovoltaické elektrárny hodnotit jako přínosný. Výroba energie pomocí solárních panelů patří mezi nejekologičtější způsob získávání energie, nedochází k produkci žádných znečišťujících látek do ovzduší. Výjimku tvoří pouze samotná výstavba elektrárny, dopad na životní prostředí lze však hodnotit pouze jako dočasný a maloplošný. Krajinný ráz Fotovoltaická elektrárna není výškově orientovaná stavba, proto celkový vliv na krajinný ráz je daleko menší než v případě elektrárny větrné. Vzhledem k tomu, že elektrárna
44
Vyjádření Ministerstva pro životní prostředí k návrhu ze dne 18. 9. 2008.
- 59 -
neprodukuje žádné nečistoty a je maximálně šetrná k okolí, dopad na krajinný ráz lze považovat za nejvýznamnější ve srovnání s ostatními složkami životního prostředí. Na základě stanoviska Městského úřadu Kralupy nad Vltavou (odboru životního prostředí) byl vypracován odborný posudek týkající se vlivu fotovoltaické elektrárny na krajinný ráz45. Elektrárna je postavena na mírně vyvýšeném pozemku severovýchodně od Nové Vsi. Ze závěru posudku vyplývá, že ve směrech, kde se od místa otevírají vzdálenější výhledy do krajiny, je dohledová vzdálenost (ze které je objekt ještě rozeznatelný) maximálně 2 km. Z níže položených míst v údolích (např. z obce Nová Ves nebo údolí řeky Vltavy) není objekt fotovoltaické elektrárny viditelný. Jako opatření pro zmírnění dopadů na krajinný ráz byly po obvodu oplocení realizovány 5 metrů široké pásy vysoké zeleně.
Obrázek č. 14: Pohled na elektrárnu a její okolí během výstavby
Zdroj: www.ekoelektrarny.cz46
45 46
Ve smyslu § 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Přístup z internetu: http://www.ekoelektrarny.cz/phonosolar/prubeh-vystavby-nejvetsi-fotovoltaickeelektrarny-u-obce-veprek/
- 60 -
Povrchové a podzemní vody Dotčená oblast leží na rozhraní širokých říčních údolí, plošin a pahorkatin s mělkými údolími. Elektrárna se nachází 500 m od řeky Vltavy. Nejvýznamnějším levostranným přítokem v lokalitě je Bakovský potok vzdálený od elektrárny přibližně 400 m a vyznačující se poměrně malou vodnatostí. Provozem fotovoltaické elektrárny nevznikají žádné chemikálie ani škodlivé produkty47, proto nemůže docházet k jejich úniku. Kontaminaci půdy lze tak téměř vyloučit. Ojediněle může docházet pouze k poruchám elektrického zařízení. Riziko znečištění povrchových a podzemních vod se tak v případě fotovoltaické elektrárny blíží nule. Flóra a fauna V lokalitě elektrárny se nacházejí následující biochory: Plošiny na zahliněných píscích 2. vegetačního stupně, pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. vegetačního stupně a širší hlinité nivy 2. vegetačního stupně. Z hlediska vegetace není elektrárna konfliktní. Dočasné poškození flóry se týkalo pouze fáze výstavby, zejména při rozvodech kabelů. V oblasti se nenachází žádné ohrožené druhy živočichů, které by mohly být provozem elektrárny dotčeny (nevzniká žádný hluk ani vibrace). Oplocení objektu je zkonstruováno se spodními oky umožňujícími migraci drobných a středních savců. Elektrárna nezasahuje do žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Záření Z hlediska elektromagnetického či radioaktivního záření není zdraví obyvatel ohroženo. V průběhu provozu nebyly zaznamenány žádné výskyty nebezpečného záření.
47
Dešťová voda je přirozeným způsobem vsakována do půdy.
- 61 -
3. 3. 3
Ekonomické a sociální dopady
Provozovatel fotovoltaické elektrárny FVE CZECH NOVUM s.r.o. sídlí na katastrálním území obce Nová Ves, z čehož plynou obci pravidelné příjmy menšího rozsahu. Druhou a zároveň významnější složkou představují příjmy z pronájmu pozemku. Obec v roce 2008 vyjednala se společností zvýhodněnou sazbu za 1 m2, která výrazně převyšuje tržní nájemné v širokém okolí. Příjmy za posledních 10 let zobrazuje následující tabulka:
Tabulka č. 9: Příjmy rozpočtu obce Nová Ves v jednotlivých letech 10 let (v Kč) Rok Příjmy rozpočtu Rok Příjmy rozpočtu
2002 14 822 590 2007 8 341 440
2003
2004
2005
2006
10 294 150
8 519 190
8 431 440
2008
2009
2010
2011
9 514 920
14 433 480
12 799 590
14 991 690 K
17 795 530
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/, vlastní zpracování Vzhledem k tomu, že se jedná rozpočtově o větší obec, která vyvíjí řadu ekonomických aktivit, je poměrně obtížně určit přínos konkrétního projektu (v tomto případě fotovoltaické elektrárny) do rozpočtu obce. Výši příjmů v jednotlivých letech ovlivňovalo více faktorů, nicméně od roku 2009 (kdy byla zahájena stavba elektrárny) lze zaznamenat určitý zlom ve vývoji rozpočtu. Příjmy mezi lety 2008 a 2009 vzrostly téměř o 35 % a zvrátily tak klesající trend, který započal od roku 2004. Tento vývoj je znázorněn na grafu č. 15:
- 62 -
Graf č. 16: Příjmy obce v letech 2002 až 2011
20000000 18000000 16000000 14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0
Roční příjmy
O2
O3
O4
O5
O6
O7
O8
O9
10
11
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/ , vlastní zpracování Získané prostředky obec využila na údržbu místní komunikace, opravu mateřské školy, celkový vzhled obce včetně výsadby zeleně, dále byly určeny na činnost obecního úřadu a výstavby dětského hřiště. V současné době je v záměru obce vybudovat kanalizaci, finanční prostředky chce obec získat především z ušetřených výnosů z fotovoltaické elektrárny, což projekt kanalizace významně urychlí.
Obrázek č. 15: Obecní úřad obce Nová Ves
Zdroj: Autor - 63 -
Dopad na zaměstnanost je poměrně nevýrazný. Trafostanice představují bezobslužné zařízení, podobně jako hlavní rozvodna (probíhá jen občasná kontrola). Obsazení osobami se týká pouze objektu technické kontroly, kde ve dvou kancelářích lze dočasně zaměstnat 2 osoby, v předváděcí místnosti 22 a v dílně 3. Celkem se tedy jedná o 29 osob (nejde však o trvalá pracovní místa). Vybudováním fotovoltaické elektrárny nebyly narušeny vztahy mezi obcemi, před zahájením výstavby všechny dotčené obce vyslovily se záměrem souhlas. Ani v současné době nejsou patrny známky protestu či nevole. Podobně lze hodnotit i postoj občanů, který je z velké části kladný. Obyvatelé nejsou zatíženi hlukovými emisemi, škodlivými látkami či elektromagnetickým zářením. Vzhledem k níže orientovanému území není elektrárna viditelná z obce Nová Ves ani z vesnice Vepřek.
3. 3. 4
Celkové zhodnocení
Fotovoltaická elektrárna zabírá poměrně velkou plochu (805 000 m2), a proto je důležité z hlediska efektivity brát v úvahu alternativní užití pozemku. V případě obce Nová Ves, která měla původní území zahrnuté v územním plánu jako nezastavěnou plochu určenou na velkosklady, lze záměr vybudovat fotovoltaickou elektrárnu hodnotit z pohledu obce jako přínos. Finanční prostředky plynoucí do rozpočtu jsou pravděpodobně vyšší, než by obec získala z původního záměru. Dopad na složky životního prostředí, jako je krajinný ráz, zatížení hlukem a znečištění okolí lze hodnotit jako minimální. Postoj obyvatel vzhledem k poloze elektrárny není negativní, což lze považovat také za určitou výhodu ve srovnání s postojem občanů obecně k větším projektům.
- 64 -
3. 4 Ralsko Město Ralsko se nachází v Libereckém kraji v jihovýchodní části okresu Česká Lípa, leží na páteřní komunikaci II/268 přibližně v poloviční vzdálenosti mezi městem Mimoň a Mnichovo Hradiště. Území Ralska sloužilo po dlouhou dobu armádě jako vojenský výcvikový prostor. V současné době lze v oblasti spatřit řadu opuštěných vojenských objektů. Průměrná nadmořská výška Ralska je 330 m a svou rozlohou 170 km2 patří mezi největší obce v České republice. Do katastrálního území spadají oblasti Boreček, Horní Krupá, Hradčany nad Ploučnicí, Jabloneček, Kuřívody, Náhlov, Ploužnice pod Ralskem a Svébořice.
Obrázek č. 16: Mapa Ralska a okolí
Zdroj: www.mapy.cz
K 1. 1. 2012 žilo v obci 2042 obyvatel, pověřenou obcí a obcí s rozšířenou působnosti je Česká Lípa. Ralsko patří mezi hospodářsky slabé regiony a vyznačuje se poměrně vysokou nezaměstnaností žen. V roce 2010 činila registrovaná míra nezaměstnanosti celkem 24 %, muži představovali přibližně 18 % a ženy až 34 %. V obci není na celém území zavedena plynofikace. V roce 2010 bylo evidováno celkem 257 podnikatelských subjektů, z toho 213 tvořili podnikatelé – fyzické osoby. - 65 -
3. 4. 1
Oblast fotovoltaických elektráren - Ralsko
Na území Ralska se nachází několik samostatných objektů fotovoltaických elektráren odlišné velikosti. V roce 2010 byla vybudována FVE Kuřívody JIH o instalovaném výkonu 12,8 MWp, leží přibližně 700 metrů jižně od města Ralska a skládá se z 67 410 panelů a zabírá celkovou plochu 86 285 m2. Stavebníkem byla společnost 3 L invest a.s. se sídlem v Praze. V současné době je vlastníkem elektrárenská společnost ČEZ. Na katastrálním území Jabloneček se nachází FVE Jabloneček, skládající se ze tří samostatných jednotek s celkovým instalovaným výkonem 25,6 MWp. Ke zkušebnímu provozu se přistoupilo na konci roku 2010, stavebníkem byla rovněž společnost 3 L invest a.s. Stavba je stanovena jako dočasná do roku 2035. Součástí výše uvedených elektráren jsou objekty trafostanic, rozvoden VN (vysokého napětí), objekty spínacích stanic, trafostanice vlastní spotřeby a UPS (prefabrikované oceloplechové objekty). Celková délka vyvedení elektrického výkonu z FVE Jabloneček do distribuční sítě ČEZ Distribuce a.s. má délku přibližně 16,1 km, v případě FVE Kuřívod JIH je celková trasa zemního kabelového vedení cca 3 km.
Obrázek č. 17: Fotovoltaické elektrárny na území Ralska
Zdroj: www.mapy.cz 48
48
Letecký snímek zahrnuje dobu před výstavbou, na obrázku jsou zachyceny pouze pozemky, na kterých se elektrárny nyní nacházejí
- 66 -
Z hlediska přírodního prostředí se jedná o oblast s velmi příhodnými podmínkami pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. „Průměrný roční úhrn globálního záření zde dosahuje až 3,8 tisíce MJ/m2“49. Na původních pozemcích, kde se nyní nacházejí fotovoltaické elektrárny, byla v řadě případů nutná demolice opuštěných vojenských budov a zchátralých objektů. Až na elektrárnu v oblasti Kuřívod byly téměř všechny postaveny v místech označovaných jako brownfields. Jihovýchodně od města Ralska vznikla v roce 2010 malá fotovoltaická elektrárna, která v současné době není v provozu. Jedná se o elektrárnu s výkonem 1,2 MWp situovaná na pozemcích p. č. 164 až 169. Skládá se z 5213 panelů (každá o výkonu 240 Wp). Nyní představuje pro obec problém, který pravděpodobně vznikl podepsáním nevýhodné smlouvy se společností PROFIT ENERGY RALSKO I, s.r.o., na jejímž základě hrozí obci finanční škoda ve výši 11 mil. Kč. Se záměrem vybudovat fotovoltaickou elektrárnu na území města Ralska přišla v roce 2008 společnost PROFIT ENERGY, a.s. Na základě dohody o spolupráci byla založena společná firma PROFIT ENERGY RALSKO I, s.r.o., kde obec získala podíl ve výši 10 %, zbylých 90 % patřil investorovi. Město mělo pomoci s technickými záležitostmi (získání stavebního povolení, pronájem pozemku apod.). Po „odpracování“ daných úkolů bylo dohodnuto, že společnost PROFIT ENERGY RALSKO I, s.r.o. podíl města odkoupí, nicméně společnost nedostala k této elektrárně podporu ve formě dotované ceny. Původní záměr počítal s částkou 12 Kč za 1 kWh, ale výkupní cena bez dotace spadla na 1,18 Kč za 1kWh, což učinilo elektrárnu nerentabilní. V roce 2010 došlo vedením města k podepsání nevýhodné zástavní smlouvy, která pravděpodobně zapříčinila současný stav. Stavební společnost Skanska a.s. vlastnící pohledávku vůči PROFIT ENERGY RALSKO I, s.r.o. ve výši 109 mil. Kč vymáhá na městu Ralsko 11 milionů Kč, což představuje vlastnický podíl města ve společnosti PROFIT ENERGY RALSKO I, s.r.o. Dne 31. 10. 2012 proběhla schůze zastupitelstva obce, jejímž cílem bylo vytvořit plán na snížení požadované částky ve výši 5 mil. Kč. Budoucí vývoj lze v této věci jen stěží předpovídat. S nevýhodně podepsanými smlouvami v oblasti fotovoltaických elektráren se v současné době v České republice potýká více obcí.
49
http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/slunce/provozovane-fotovoltaickeelektrarny/fotovoltaicka-elektrarna-ralsko.html
- 67 -
3. 4. 2
Dopady na životní prostředí
Příroda v okolí Ralska je svým způsobem specifická a jedinečná. Nachází se zde řada chráněných oblastí, např. CHOPAV Severočeská křída, CHLÚ Ploužnice pod Ralskem50, MZCHÚ (maloplošná zvláště chráněná území, např. PP Vranovské skály, PP Rašeliniště Černého rybník, PP Malý a Velký Jelení vrch a další) či chráněná území systému Natura 2000 a několik přírodních rezervací. Nejbližší evropsky významnou lokalitou je Jestřebsko – Dokesko, mezi ptačí oblasti lze zařadit např. Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Přírodní prostředí je velmi atraktivní z hlediska cestovního ruchu, proto vyžaduje zvláštní ochranu. Na druhou stranu velká část území je zatížena ekologickými škodami bývalého vojenského prostoru. Na mnoha místech dochází k odstraňování sanačních objektů (zejména ropných derivátů a chlorovaných uhlovodíků). Před zahájením výstavby elektráren byl proveden pyrotechnický průzkum do hloubky 0,5 m. Fotovoltaickéh elektrárny nemají na zvláště chráněné oblasti výrazný dopad, protože jsou postaveny na pozemích, které obsahovaly pozůstatky vojenských objektů (např. sklady raket či jiných zbraní). Určité potíže se vyskytli pouze u zvláště chráněných druhů živočichů (ohrožených a silně ohrožených), na které získal žadatel výjimku rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 27. ledna 2010.
Ovzduší a klima Jak již bylo uvedeno, fotovoltaické elektrárny (kromě samotné výstavby) neprodukují žádné znečišťující látky do ovzduší. Jednou z nevyřešených otázek v současné době je případné narušení energetické rovnováhy odebráním části ročního přísunu sluneční energie v dané lokalitě. Dosud neexistují v českých podmínkách studie, které by potvrdili dlouhodobý dopad na okolí elektrárny. Určitý vliv na mikroklima mají téměř všechny stavby (včetně větrných elektráren), přesto lze výraznější vlivy (vzhledem k velikosti stavby) považovat za minimální.
50
ložisko vyhrazeného nerostu obsahující radioaktivní suroviny
- 68 -
Krajinný ráz V okolí elektráren nebyly provedeny žádné pohledové studie, které by hodnotily dopad na vzhled místní krajiny. Od obydleného území je nejméně vzdálena FVE Kuřívody JIH a již zmíněná problémová elektrárna 1,2 MWp. Z některých částí města Ralska ji lze spatřit, především z vyšších pater okolních budov. Jako opatření pro snížení viditelnosti je podél přístupové komunikace vysázena řada keřů, což při pohledu z výšky nemá takřka žádný efekt. FVE Jabloneček se naopak nachází hlouběji v lesích, čímž se stává méně viditelná pro okolí. Nejbližší obec Strážiště je vzdálena až 2,5 km. Vzhledem k umístění však narušuje soustavu lesního porostu, může mít částečný dopad na cestovní ruch. Tento stav však existoval částečně i před zahájení výstavby. Dopad na krajinu je tak z tohoto hlediska méně významný, přesto není nezanedbatelný.
Obrázek č. 18: FVE Jabloneček
Zdroj: Stavební firma C. BAU, spol. s r.o. (Ploužnice 320)
- 69 -
Povrchové a podzemní vody Na základě hydrologického posudku, který byl vypracován v oblasti Kuřívody a okolí, se hladina spodních vod (jedná se o agresivní spodní vody) pohybuje v hloubce 11 až 16 m pod povrchem. Odvodnění v oblasti elektráren probíhá klasicky vsakováním do terénu, který je většinou písčitý. Při údržbě fotovoltaických panelů se používají prostředky, které jsou v přírodě lehce odbouratelné. Některé prostory u stavenišť byly s odchodem vojsk užívány jako černé skládky, které měly negativní dopad na kvalitu spodních vod. V průběhu výstavby byly odstraněny, což lze považovat za určitý přínos.
Flóra a fauna V přírodní rezervaci Ralsko se nachází široké spektrum rostlinných a živočišných druhů, které lze v současné době charakterizovat jako ohrožené či vzácné. Některé druhy se vyskytují výhradně na tomto území, např. ostřice tlapkatá velkonohá. Mezi další vzácné rostliny lze zmínit také kapradinku skalní. Vzácné teplomilné rostliny je možné spatřit na vrcholu kopců a skalnatých svazích. Provozem elektrárny nejsou zásadním způsobem ohroženy, větší pozornosti bylo věnováno pouze fázi výstavby, kdy existovalo určité riziko poškození některých rostlin. Velká část Ralska zůstala po velmi dlouhou dobu nedotčena působením člověka, proto se zde nachází mnoho druhů vzácných živočichů. Odbor životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje udělil elektrárnám výjimku na následující druhy: čmelák skalní, čmelák rolní, ropucha obecná, bramborníkček hnědý, krkavec velký, ťuhýk obecný, vlaštovka obecná, ještěrka obecná, slepýš křehký, včelojed lesní, žluva hajní a mravenec travní. Výjimka byla podmíněna řadou podmínek, např. vybudováním několika hromad kamení pro ještěrky vzdálených od sebe minimálně 50 m, vytvořením otvorů v oplocení pro migraci živočichů apod.
Záření Fotovoltaické elektrárny neprodukují žádné nebezpečné záření. V okolí trafostanic lze zaznamenat určitý výskyt elektromagnetického záření, které je však výrazně podlimitní.
- 70 -
3. 4. 3
Ekonomické a sociální dopady
Charakter celkových finančních benefitů plynoucích městu Ralska z fotovoltaických elektráren představuje kombinaci jednorázového příjmu a příjmu na základě nájemních smluv, které jsou uzavřeny na 25 let dopředu. Cena za pozemek u jedné elektrárny činí 5,5 Kč za m2. Nové vedení města nechalo vypracovat posudek, který následně ukázal, že daná sazba je značně podhodnocena a vzhledem k okolním podmínkám mohla být daleko vyšší. Přesto se celkové příjmy pro obec pohybují v rozsahu 40 mil. Kč, což je v porovnání s výší ostatních rozpočtových příjmů poměrně vysoká částka.
Tabulka č. 10: Příjmy rozpočtu obce Ralsko v jednotlivých letech (v Kč) Rok Příjmy rozpočtu Rok Příjmy rozpočtu
2002 93 650 150 2007 80 429 560
2003 101 923 620
2004 113 979 540
2008 70 928 650
2009 61 479 220
2005 105 549 730 2010 93 563 360
2006 129 104 170 2011 63 128 060
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/, vlastní zpracování Vzhledem k rozsáhlým sanacím ekologických škod, na které obec získávala v minulosti významnější prostředky, nelze ve vývoji příjmů zaznamenat žádný trend v souvislosti s vybudováním fotovoltaických elektráren, jak lze vidět z následujícího grafu:
- 71 -
Graf č. 17: Příjmy v letech 2002 až 2001
Příjmy obce v letech 2002 až 2011 140000000 120000000 100000000 80000000 Roční příjmy
60000000 40000000 20000000 0 O2
O3
O4
O5
O6
O7
O8
O9
10
11
Zdroj dat: http://www.rozpocetobce.cz/ , vlastní zpracování Převážná část prostředků (konkrétně 30 mil. Kč) byla určena do rezervního fondu. Zbytek peněz šlo na novou školní střechu, zateplení školy a bytovek, nové dětské hřiště a další výdaje spojené s údržbou obce.
3. 4. 4
Celkové zhodnocení
V současné době hrozí obci finanční škoda ve výši 10 mil. Kč v souvislosti s elektrárnou 1,2 MWp nacházející se v oblasti Kuřívod. I po odečtené této částky představují příjmy z elektráren vysoký podíl v rozpočtu obce. Postoj obyvatel k vybudování fotovoltaických elektráren v jejich okolí nebyl od počátku záměru zdaleka příznivý. O této skutečnosti svědčí i fakt, že před samotným zahájením výstavby vzniklo občanské sdružení Naše Ralsko, jehož předseda byl následně zvolen starostou obce, a které se od samého počátku stavělo odmítavě k vybudování fotovoltaické elektrárny v blízkosti města. Nevadila jim solární energie jako taková, ale především jejich velká rozloha. V současné době je z pohledu občanů situace klidnější, nicméně obec nadále vede řadu soudních sporů, které zatěžují správu obce. Současné vedení by záměr vybudovat novou fotovoltaickou elektrárnu v oblasti zamítl.
- 72 -
3. 4. 5
Další obce
V rámci zjišťování dopadů větrných a fotovoltaických elektráren na rozvoj obcí byly kontaktovány i další obce. V této části je oblast získaných informací zaměřena spíše na ekonomickou oblast, u níž lze předpokládat větší variabilitu než v případě vlivů na životní prostředí, které jsou stabilnější a mají proto daleko univerzálnější charakter. Vzhledem k tomu, že se nejedná o případové studie, je kladen důraz na stručnost. Cílem je pouze částečně rozšířit základní výběr obcí. V obci Stříbro se nacházejí dvě fotovoltaické elektrárny. Obec se společností Solar Stříbro s.r.o. uzavřela smlouvu na údržbu zeleně pod panely na částku ročně 1 200 000 Kč, což je jediný příjem, který z těchto elektráren obci plyne. Za údržbu zeleně však platí 722 000 Kč za rok, celkový přínos do rozpočtu tak činí 478 000 Kč. Z pohledu města, které má téměř 8 000 obyvatel a rozpočet kolem 200 mil. Kč je tato částka téměř zanedbatelná. Další významnější fotovoltaické elektrárny se nacházejí v obci Ševětín. Příjmy obci plynou z vlastní elektrárny a z provozu elektráren jiných majitelů, které jsou otázkou dohody dvou subjektů, a proto nebyla zjištěna konkrétní částka. Jistý příjem představuje pouze výnos ze záboru půdy. V rámci celkových ekonomických dopadů bylo pouze sděleno, že veškeré příjmy plynoucí z elektráren nepřesahují 20 % rozpočtu. Podobný případ, jaký představuje obec Stříbro, se týká města Chomutov. Na území Chomutova se nacházejí významné zdroje elektrické energie ze solárních panelů, ale vzhledem k velikosti rozpočtu města, který činí ročně kolem 1 mld. Kč, je příjem z fotovoltaiky zanedbatelný. Z hlediska životního prostředí lze předpokládat nízký dopad, téměř elektrárny se nacházejí na soukromých pozemích, které byly v minulosti určeny především k průmyslové výrobě (válcovny a železárny). V roce 2009 byly v obci Věžnice (okres Havlíčkův Brod) uvedeny do provozu dvě větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu cca 4 MW. Příjmy z těchto elektráren tvoří zhruba 30 % rozpočtu, což lze hodnotit jako významný podíl. Ukazuje se, že obce čerpají poměrně vysoké finanční prostředky od provozovatelů elektráren za povolení vybudovat větrnou či fotovoltaickou elektrárnu na jejich katastrálním území. Důvodem je vzájemná konkurence mezi investory. Obnovitelné zdroje energie představují výhodnou investici, nabídka lokalit je však značně omezená. Některé obce přímo zakázaly z nejrůznějších důvodů výstavbu elektráren na vlastním území, jiné naopak nesplňují podmínky z hlediska přírodního potenciálu.
- 73 -
Závěr Obnovitelné zdroje energie budou pravděpodobně hrát i nadále významnou roli v energetickém mixu členských zemí Evropské unie. Z tohoto hlediska jsou nesmírně důležité veškeré poznatky vztahující se k dané problematice. Dosud se vypracovala řada studií zabývajících se obecně ekonomickou efektivitou podpory obnovitelných zdrojů energie. Cíl této práce byl z tohoto důvodu zaměřen pouze na úzkou část, konkrétně na dopady větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska regionálního a municipálního rozvoje. Z případových studií, které byly vypracovávány od července do září roku 2012, vyplývají následující skutečnosti: dopady na životní prostředí s výjimkou vlivu na krajinný ráz lze hodnotit jako minimální, finanční důsledky pro obce jsou naopak významné (čím menší obec, tím výraznější pozitivní efekt). V oblasti životního prostředí se zkoumal vliv na ovzduší a klima, povrchové a podzemní vody, flóru a fuanu a záření. Z hlediska ekonomických dopadů se hodnotil přínos pro obecní rozpočet a konkrétní směřování finančních prostředků na rozvoj obce. Pokud jde o sociální prostředí v konkrétní obci, nelze jednoznačně konstatovat, zda představují přínos pro obyvatele z hlediska kvality života a jejich zdraví. Větrný park Kryštofovy Hamry je možné hodnotit pozitivně zejména proto, že se jednotlivé elektrárny nacházejí v dostatečné vzdálenosti od obydlených ploch a nedochází tak k zatěžování obyvatel hlukem. Naopak v obci Anenská studánka byly při vypracovávání hlukových studií některé aspekty pravděpodobně zanedbány. Fotovoltaická elektrárna v obci Nová Ves je hodnocena většinou obyvatel kladně, dopad na krajinný ráz je vzhledem k umístnění elektrárny nevýznamný. Na druhé straně v obci Ralsko byla elektrárna vybudována přímo u obydlených ploch, což zapříčinilo negativní stanovisko obyvatel již ve fázi záměru. Případové studie také ukázaly, že výstavba větrných elektráren může v některých případech zvyšovat napětí mezi obcemi. Z výše uvedených skutečnostní lze vyvodit následující doporučení: lokalizovat větrné a fotovoltaické elektrárny v dostatečné vzdálenosti od obydlených ploch a budovat vyšší počet větrných elektráren na malém území (z důvodu minimalizace celkové plochy narušení krajinného rázu). Pro zajištění efektivity je rovněž důležitý výběr vhodné lokality z hlediska přírodních podmínek (rychlost větru, intenzita slunečního záření apod.). Při zkoumání dopadů na obecní rozvoj nelze opominout důsledky pro ekonomiku jako celek. Podpora větrných a fotovoltaických elektráren bude stát odhadem až 650 mld. Kč. Vyšší náklady domácností a firem se projeví v celkové ekonomické aktivitě a nižších daňových výnosech. Méně finančních prostředků získají obce, které žádné větrné ani - 74 -
fotovoltaické elektrárny nemají. Opatření Evropské unie zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie tak nemá negativní dopad na regionální rozvoj v obcích, kde se jednotlivé elektrárny nacházejí, ale může se projevit s určitým časovým zpožděním na rozvoji ostatních obcí.
- 75 -
Zdroje MUSIL, P. Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-112-3 HOLMAN, R. a kol. Dějiny ekonomického myšlení. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-380-9 CETKOVSKÝ, S. a kol. Větrná energie v české republice: hodnocení prostorových vztahů. Brno. Ústav geoniky AV ČR. 2010. ISBN 978-80-86407-84-5 SIMON, J. L. The ultimate resource 2. Princeton: Princeton University Press, 1996. ISBN 0-691-00381-5 RYVOLOVÁ, I. -- ZEMPLINEROVÁ, A. Ekonomie obnovitelných zdrojů energie - příklad větrné energie v České republice. Politická ekonomie: teorie modelování, aplikace. 2010. sv. 58, č. 6, s. 814--825. ISSN 0032-3233 ZAJÍČEK, M. – ZEMAN, K. Odborná studie: Ekonomické dopady výstavby fotovoltaických a větrných elektráren v ČR. Praha: Oeconomica 2010. ISBN 978-80-245-1687-5 BERNSTEIN, P. Dějiny zlata. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0455-2 Mgr. Luboš Motl. Dokumentace k záměru stavby v rozsahu přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.: Větrný farma Podmilesy – Rusová, leden až duben 2003 RNDr. Jiří Procházka. Posudek zpracovaný podle odst. 2 § 9 zákona č. 100/2001 Sb.: Větrný park Přísečnice, březen 2010 RNDr. Stanislav Fojtík. Posudek podle § 9 zákona č. 100/2001 Sb.: Rozšíření stávající farmy Kryštofovy Hamry o 4 VTE, listopad 2010 RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol. Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí: Anenská Studánka 4x větrná elektrárna D6, říjen 2006 RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol. Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí: Anenská Studánka 2x větrná elektrárna 250 kVA, březen 2005 Obecní Úřad Nová Ves. Opatření obecné povahy: Změna č. 3 územního plánu obce Nová Ves, listopad 2008 Ing. Magda Poláková. Souhrnná technická zpráva: Fotovoltaická elektrárna 32,5 MW Vepřek, prosinec 2008 Obvodní báňský úřad v Kladně: Vyjádření ze dne 17. 9. 2008 k návrhu změny č. 3 územního plánu obce Nová Ves
- 76 -
Ministerstvo životního prostředí: Stanovisko OVSS i MŽP ze dne 2. 10. 2008 na úseku ochrany nerostného bohatství Ministerstvo životního prostředí: Vyjádření ze dne 18. 9. 2008 k návrhu zadání změny č. 3 ÚPO Nová Ves Krajský úřad Středočeského kraje: Rozhodnutí ze dne 3. 6. 2009 ve věci nezákonného závazného stanoviska MěÚ Kralupy nad Vltavou ze dne 29. 4. 2009 Prof. Ing. Vítězslav Benda, CSc. Fotovoltaická elektrárna Vepřek, datum neuveden Jan Alexa. Dokumentace dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.: Fotovoltaická elektrárna 1,2 MW, listopad 2009 JESIS CZ s.r.o. Vlivy zamýšleného projektu fotovoltaické elektrárny Jabloneček na zájmy ochrany přírody, 2009 Městský úřad Mimoň. Kolaudační souhlas: Fotovoltaická elektrárna – FVE 42 MWp, katastrální území Jabloneček, červenec 2011 Městský úřad Mimoň. Kolaudační souhlas: Výroba elektrické energie – FVE průmyslová zóna JIH, červenec 2011 Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství: rozhodnutí ze dne 27. ledna 2010, udělení výjimky na zvláště chráněné živočichy
Elektronické zdroje: Ludmila Podroužková. Oznámení podle přílohy č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: Fotovoltaická elektrárna Uherský Brod, červenec 2009 Přístup z internetu: http://portal.cenia.cz/eiasea/download/EIA_ZLK461_oznameni_1.pdf (26. 8. 2012) Eurostat, Energy statistics: Renewable energy primary production… Přístup z internetu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/energy/data/main_tables (2. 7. 2012) Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2012 Přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1301-12-r_2012 (21. 7. 2012) Energetický regulační úřad: Roční zpráva o provozu ES ČR 2011 Přístup z internetu: http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=131&deep=off&type= (5. 7. 2012)
- 77 -
Česká společnost pro větrnou energii: Z historie využívání energie větru v českých zemích. Přístup z internetu: http://csve.cz/clanky/z-historie-vyuzivani-energie-vetru-v-ceskych-zemich/36 (5. 7. 2012) Ing. Andrea Habrychová, Ing. Monika Hortvíková: Větrná energie, 2010 Přístup z internetu: http://biom.cz/cz/knihovna/vetrna-energie (6. 7. 2012) Internetové energetické konsultační a informační střediskio (i-EKIS): Energie větru Přístup z internetu: http://www.i-ekis.cz/?page=vitr (6. 7. 2012) Regionální informační servis: Kryštofovy Hamry Přístup z internetu: http://www.risy.cz/cs (21. 7. 2012) Regionální informační servis: Anenská Studánka Přístup z internetu: http://www.risy.cz/cs (16. 8. 2012) Regionální informační servis: Nová Ves Přístup z internetu: http://www.risy.cz/cs (20. 9. 2012) Regionální informační servis: Ralsko Přístup z internetu: http://www.risy.cz/cs (8. 11. 2012) Webové stránky obce Kryštofovy Hamry Přístup z internetu: http://www.krystofovyhamry.cz/ (21. 7. 2012) Webové stránky obce Anenská Studánka Přístup z internetu: http://www.anenskastudanka.cz/ (3. 8. 2012) Webové stránky obce Nová Ves Přístup z internetu: http://www.nova-ves.cz/hlavnistrana.html (27. 8. 2012) Webové stránky obce Ralsko Přístup z internetu: http://mestoralsko.cz/mesto-ralsko/o-meste/ (24. 10. 2102) Portál EkoElektrárny, reference solárních a větrných elektráren Phonosolar Přístup z internetu: http://www.ekoelektrarny.cz/phonosolar/prubeh-vystavby-nejvetsi-fotovoltaicke-elektrarny-uobce-veprek/ (29. 8. 2012)
- 78 -
Skupina ČEZ, Geotermální energie Přístup z internetu: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/geotermalni-energie.html (1. 7. 2012) Skupina ČEZ, Fotovoltaická elektrárna Ralsko Přístup z internetu: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/slunce/provozovane-fotovoltaickeelektrarny/fotovoltaicka-elektrarna-ralsko.html (1. 11. 2012) Alternativní zdroje energie: Sluneční elektrárny (solární energie) Přístup z internetu: http://www.alternativni-zdroje.cz/slunecni-solarni-elektrarny.htm (8. 7. 2012) Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tisková zpráva ze dne 1. 8. 2012: Státní energetická koncepce míří do meziresortního řízení Přístup z internetu: http://www.mpo.cz/dokument106059.html (12. 11. 2012) Vláda České republiky. Strategie Evropa 2020 Přístup z internetu: http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa2020/strategie-evropa-2020-78695/ (13. 11. 2012)
- 79 -
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Obnovitelné zdroje energie v roce 2010 Tabulka č. 2: Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 Tabulka č. 3: Náklady za držení záložní výkonové rezervy Tabulka č. 4: Větrné elektrárny v krajích v roce 2009 Tabulka č. 5: Náklady regulační energie Tabulka č. 6: Celkové náklady VTE při 800 MW Tabulka č. 7: Příjmy rozpočtu obce Kryštofovy Hamry v jednotlivých letech Tabulka č. 8: Příjmy rozpočtu obce Anenská Studánka v jednotlivých letech Tabulka č. 9: Příjmy rozpočtu obce Nová Ves v jednotlivých letech (v Kč) Tabulka č. 10: Příjmy rozpočtu obce Ralsko v jednotlivých letech (v Kč)
Seznam grafů: Graf č. 1: Podíl obnovitelných zdrojů energie v ČR a EU v roce 2010 Graf č. 2: Trh obnovitelných zdrojů energie Graf č. 3: Ostatní trhy Graf č. 4: Měnový trh v malé otevřené ekonomice Graf č. 5: Trh práce v odvětvích mimo obnovitelné zdroje Graf č. 6: Trh neobnovitelných zdrojů energie Graf č. 7: Trh obnovitelných zdrojů energie Graf č. 8: Trh práce v odvětví neobnovitelných zdrojů Graf č. 9: Trh práce v odvětví obnovitelných zdrojů Graf č. 10: Trh zemědělské půdy Graf č. 11: Trh potravin Graf č. 12: Instalovaný výkon větrných elektráren v GWh Graf č. 13: Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v GWh Graf č. 14: Příjmy obce v letech 2002 až 2011 Graf č. 15: Příjmy obce v letech 2002 až 2011 Graf č. 16: Příjmy obce v letech 2002 až 2011 Graf č. 17: Příjmy obce v letech 2002 až 2011
- 80 -
Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Větrná mapka ČR Obrázek č. 2: Průměrný roční úhrn gloválního záření v MJ/m2 Obrázek č. 3: Mapa obce Kryštofovy Hamry a okolí Obrázek č. 4: Lokalizace větrného parku Obrázek č. 5: Pohled na větrný park z příjezdové silnice II/223 Obrázek č. 6: Nová fasáda kostela v obci Kryštofovy Hamry Obrázek č. 7: Obrázek č. 7: Nová silnice v obci Černý potok Obrázek č. 8: Mapa obce Anenská Studánka a okolí Obrázek č. 9: Lokalizace větrných elektráren v okolí Anenské Studánky Obrázek č. 10: Pohled na elektrárny z obce Anenská studánka Obrázek č. 11: Nové dětské hřiště a úprava zeleně v obci Anenská Studánka Obrázek č. 12: Mapa obce Nová Ves a okolí Obrázek č. 13: Lokalizace fotovoltaické elektrárny Obrázek č. 14: Pohled na elektrárnu a její okolí během výstavby Obrázek č. 15: Obecní úřad obce Nová Ves Obrázek č. 16: Mapa Ralska a okolí Obrázek č. 17: Fotovoltaické elektrárny na území Ralska Obrázek č. 18: FVE Jabloneček
- 81 -
