Vysoká škola ekonomická v Praze. Možnosti mobilního připojení na internet v ČR

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií

TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Možnosti mobilního připojení na internet v ČR

Vypracoval:

Radek Křižka

Vedoucí bakalářské práce:

Doc. Ing. Jan Pour, CSc.

Oponent bakalářské práce:

Ing. Jovan Kubíček

Rok : 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.

V Praze dne 9. prosince 2009

....................................................... Radek Křižka

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu Doc. Ing. Janu Pourovi, CSc. za pomoc a čas, který mi věnoval při tvorbě bakalářské práce.

Abstrakt Tématem předkládané práce je popis mobilního připojení na internet v České republice a na Slovensku. V teoretické části je pozornost věnována jednotlivým technologiím, které jsou v současnosti na našem území dostupné, což znamená GSM, GPRS, EDGE, UMTS a HSDPA. Praktická část je zaměřena na operátory na českém a slovenském trhu. Každá společnost je krátce představena, jsou prezentovány jejich současné nabídky služeb a pokrytí. Dále jsou možnosti internetového připojení navzájem srovnány. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na trh mobilního připojení na internet, a to jak hlediska teoretického, tak i praktického.

Abstract The topic of the presented thesis is description of mobile internet access in the Czech Republic and Slovakia. The theoretical part is focused on an individual description of the technologies, which are available in the Czech Republic, i.e. GSM, GPRS, EDGE, UMTS and HSDPA. The practical part aims at mobile network operators on the Czech and Slovak market. Each company is shortly introduced, concurrent offers and coverage are presented. Furthermore the possibilities of mobile internet access are compared one to each other. The contribution of this work is to provide a comprehensive picture of mobile internet access from the theoretical point of view, as well as from the practical.


Radek Křižka

Obsah 1.

Úvod ....................................................................................................................................1

2.

Technologie GSM...............................................................................................................2

2.1.

Funkční principy sítě GSM ...............................................................................................3 Celulární princip .............................................................................................................3

2.2.

Struktura celulárního systému ...........................................................................................5 Base Station Subsystem ..................................................................................................5 Network Switching Subsystem.......................................................................................6 Operation subsystem.......................................................................................................7

2.3. 3. 3.1.

Shrnutí ...............................................................................................................................9 Typy internetového připojení .........................................................................................10 GPRS ...............................................................................................................................10 Technologie ..................................................................................................................10 Hardware.......................................................................................................................13 Rychlost ........................................................................................................................14

3.2.

EDGE ..............................................................................................................................14 Technologie ..................................................................................................................14 Hardware.......................................................................................................................15 Rychlost ........................................................................................................................15

3.3.

CDMA .............................................................................................................................15 Technologie ..................................................................................................................16 Hardware.......................................................................................................................17 Rychlost ........................................................................................................................18

3.4.

UMTS..............................................................................................................................18 Technologie ..................................................................................................................19 Hardware.......................................................................................................................20 Rychlost ........................................................................................................................20

3.5.

HSDPA ............................................................................................................................20 Technologie ..................................................................................................................21 Hardware.......................................................................................................................22


Radek Křižka

Rychlost ........................................................................................................................22 3.6. 4. 4.1.

Shrnutí .............................................................................................................................22 Mobilní operátoři v Česku ..............................................................................................24 Vodafone Czech Republic...............................................................................................24 Vývoj připojení na internet ...........................................................................................25 Nabídka služeb..............................................................................................................26 Pokrytí...........................................................................................................................27

4.2.

T-Mobile Česká republika ..............................................................................................28 Vývoj připojení na internet ...........................................................................................28 Nabídka služeb..............................................................................................................29 Pokrytí...........................................................................................................................32

4.3.

Telefónica O2 Czech Republic........................................................................................33 Vývoj připojení na internet ...........................................................................................33 Nabídka služeb..............................................................................................................34 Pokrytí...........................................................................................................................36

4.4.

Mobilkom ........................................................................................................................37 Vývoj připojení na internet ...........................................................................................37 Nabídka služeb..............................................................................................................38 Pokrytí...........................................................................................................................39

5.

Mobilní operátoři na Slovensku .....................................................................................40

5.1.

Úvod ................................................................................................................................40

5.2.

Orange Slovensko............................................................................................................40 Nabídka služeb..............................................................................................................40 Pokrytí...........................................................................................................................42

5.3.

T-Mobile Slovensko ........................................................................................................43 Nabídka služeb..............................................................................................................43 Pokrytí...........................................................................................................................44

5.4.

Telefónica O2 Slovakia ...................................................................................................46 Nabídka služeb..............................................................................................................46 Pokrytí...........................................................................................................................47

6.

Srovnání připojení na internet v ČR a na Slovensku ...................................................48


Radek Křižka

6.1.

Metodika..........................................................................................................................48

6.2.

Pokrytí .............................................................................................................................48

6.3.

Internet v mobilu .............................................................................................................49

6.4.

Mobilní internet...............................................................................................................50

6.5.

Shrnutí a vysvětlení situace.............................................................................................51

7.

Závěr .................................................................................................................................52

8.

Seznam použité literatury ...............................................................................................54 Knižní publikace a odborné zdroje ...............................................................................54 Internetové zdroje, výroční a tiskové zprávy................................................................54 Obrázky.........................................................................................................................57

9.

Seznam obrázků ...............................................................................................................58

10.

Seznam tabulek ................................................................................................................59

11.

Terminologický slovník ...................................................................................................60


Radek Křižka

1. Úvod Připojení na internet postupně přešlo z pozice technologické novinky, která byla výsadou výzkumných ústavů a vojenského průmyslu, v běžně dostupnou službu široké veřejnosti. Internetové připojení dnes nalezneme v téměř každé domácnosti a počet přípojek se neustále zvyšuje. Bylo jen otázkou času, kdy se z připojení firemních a poté domácích počítačů přejde na poskytování internetu pro mobilní telefony a přenosné počítače. Ačkoliv dnes většina zákazníků mobilních operátorů tuto službu ještě nevyužívá, můžeme lehce pozorovat zvyšující se poptávku po mobilním připojení, kterou nelze přehlížet. Vědomi si toho jsou i telekomunikační společnosti a uzpůsobují tomu svou nabídku. Na českém trhu proto nenalezneme žádného mobilního operátora, který by tuto službu neposkytoval. Tato práce se zaměřuje na problematiku mobilních sítí, jejich technologií a možnosti využití různého mobilního připojení na internet jak z hlediska technického, tak i praktického. Mobilním internetem se v práci rozumí poskytování internetového připojení pro mobilní telefony nebo počítače. V úvahu jsou brány pouze nabídky mobilních operátorů, jelikož jako jediní nabízejí dostatečné pokrytí a tím dostupnost koncovým uživatelům. Jako cíl jsem si ve své práci stanovil vysvětlení základních principů mobilní sítě, popsání její architektury, dostupných typů připojení, použitelného hardwarového vybavení a dosažitelné rychlosti s vysvětlením, co ji ovlivňuje. V praktické části je cílem zmapování českého trhu, ve kterém budou představeni jednotliví operátoři, vývoj jejich mobilního internetového připojení a nabídka jejich cenových programů pro připojení mobilních telefonů a počítačů. Důležitým údajem je také dostupnost služby na našem území, proto nesmějí chybět informace o pokrytí. V závěru své práce bych chtěl srovnat nabídku na českém a slovenském trhu a určit, jestli má některá země v této oblasti lepší postavení nebo je situace v obou zemích stejná.

1


Radek Křižka

2. Technologie GSM GSM je díky svým třem miliardám uživatelů současně nejpoužívanějším standardem pro mobilní telefony. Zkratka znamená Global System for Mobile Communications, neboli globální systém pro mobilní komunikace. Původní význam byl však Groupe Spécial Mobile - jednalo se o pracovní skupinu, která měla za úkol navržení celoevropského komunikačního standardu, který měl nahradit dosavadní nekompatibilní analogové systémy. Vedením skupiny byl pověřen Thomas Haug a díky tomu je dnes považován za „otce GSM“. [BEK01] Práce na standardu začaly v roce 1982, plná specifikace byla dostupná v roce 1990. Mezi hlavní požadavky, které měly být splněny, patřilo: • plně digitální systém využívající pásmo 900 MHz • autentizace konečné stanice / uživatele • šifrování hlasu a datových přenosů • plná podpora roamingu • datové přenosy (rychlostí 9,6 kb/s) • podpora krátkých textových zpráv (SMS) • kompatibilita s ISDN pro dodatkové služby (odesílání faxu, využití hlasové schránky, přesměrování hovoru, apod.) Po první fázi, která definovala základní rámec, byla představena specifikace GSM Phase 2, která popisovala další služby jako například identifikace volajícího nebo čekání a přidržení hovoru. Poté přichází specifikace GSM Phase 2+, do které spadají takzvané release. Nalezneme zde release 96, 97, 98 a 99. Zodpovědnost za nynější GSM standardy přejala Special Mobile Group (SMG), která spadá pod European Telecommunication Standards Institute (ETSI). [PAN99]

2


Radek Křižka

2.1. Funkční principy sítě GSM Celulární princip Frekvence vyhrazené pro GSM jsou omezené, bylo proto potřeba zavést systém, který by dokázal pokrýt rozsáhlé území a přitom pracoval pouze s danými frekvencemi. Výsledkem je celulární (buňkový) princip, který opakovaně využívá stejné frekvence, aniž by docházelo ke vzájemnému rušení. Každá buňka má tvar šestiúhelníku a dohromady mohou pokrýt neomezeně velké území. Mobilní stanice se v něm připojují typicky prostřednictvím nejbližší buňky.

Obrázek 1 - Buňkový systém GSM [zdroj autor] Rozdíl vzdálenosti bodů umístěných na okraji buňky dosahuje od jejího středu jen malých rozdílů a proto takové uspořádání řeší i problém šíření signálu, který klesá s druhou mocninou vzdálenosti od vysílací stanice. Takový vztah však platí pouze v ideálních podmínkách. Vezmeme-li v úvahu, že signál má v šíření nejrůznější překážky, jako zástavbu nebo porost, dochází zde také k interferenci s odraženými vlnami a může docházet k útlumu rovnající se až čtvrté mocnině vzdálenosti. Omezení buňkového systému spočívá v maximálním počtu souběžně běžících hovorů v každé buňce. Je-li potřeba kapacitu navýšit, musí být vytvořena hustější síť – každá buňka bude zmenšena. Je potřeba přihlédnout k ekonomickým aspektům, zda nejsou náklady na vybudování takto husté sítě až příliš vysoké.

3


Radek Křižka

Maximální velikost radiusu vysílací stanice je udáván okolo 35 km, což nám dává velikost jedné buňky 70km v průměru. [JOR08] V praxi se při určovaní optimální velikosti přihlíží k průměrnému a maximálnímu počtu připojených stanic, prostředí, možnostem rušení, náklady na výstavbu a provoz, apod. Nejvíce jsou používány buňky o velikosti 1-3 km v průměru. V síti se využívají čtyři druhy buněk – piko, mikro, makro a umbrella. První jmenovaná je využívána převážně uvnitř budov, její dosah je typicky několik desítek metrů. Mikrobuňky už mají rozsah stovky metrů, maximálně kolem 3 kilometrů a nalezneme je v zastavěných oblastech. Makrobuňky jsou díky svému rozsahu kolem 3-35 kilometrů použity pro pokrytí rozsáhlého území, které není hustě osídleno. Nejčastější umístění vysílací stanice je na sloupu nebo na střeše budov.

Obrázek 2 – Druhy buněk v síti GSM a umístění základnové stanice [BAT08] S posledním typem se můžeme setkat například u dálnic. Jelikož se mobilní stanice pohybuje rychle, docházelo by k častému přepojení (handoveru) od jedné vysílací stanice ke druhé. K vyřešení tohoto problému byly vytvořeny umbrella buňky. Síla signálu uvnitř umbrella buňky je vyšší, než u jednotlivých buněk. Pohybuje-li se koncová stanice příliš rychle, je z dosavadní buňky přepojena na umbrella buňku. Díky většímu dosahu umbrella buňky v ní může stanice setrvat delší dobu, čímž se omezí počet handoverů. Ve výsledku je tedy snížena zátěž sítě a jednotlivé frekvence mohou být efektivněji využity.

4


Radek Křižka

Obrázek 3 - Umbrella buňka a handover mobilních stanic [PAN99]

2.2. Struktura celulárního systému Celou síť bychom mohli rozdělit do tří částí: • Base Station Subsystem (BSS) – radiový podsystém • Network Switching Subsystem (NSS) – síťový spojovací podsystém • Operation Support Subsystem (OSS) – operační podsystém Base Station Subsystem Tato část tvoří rozhraní mezi mobilní stanicí a NSS. Stará se o provoz, přiřazení radiových kanálů, řízení kvality příjmu a vysílaní, apod. Je tvořena základnovými stanicemi (BTS – Base Transceiver Station) a řídícími stanicemi (BSC - Base Station Controller). BTS zajišťuje radiové spojení s mobilními stanicemi, šifrování a dešifrování hovorových kanálů. Skládá se z několika transcieverů (zařízení kombinující vysílač a přijímač), které pokrývají několika frekvencemi různé sektory buněk. BSC obsluhuje skupinu BTS. Je zodpovědné za všechny funkce, které se týkají řízení radiového kanálu, což zahrnuje například přidělení a uvolnění kanálů pro hovory, nastavení vysílacího výkonu, kódování a dekódování digitálního signálu, analýzu kvality signálu sousedních BSS s rozhodnutím o handoveru. Hovoříme o něm proto jako o inteligentním prvku sítě. Dalším prvkem v této části je transcoder, jenž propojuje prostředí BSS a NSS.

5


Radek Křižka

Network Switching Subsystem NSS si můžeme představit jako mobilní ústřednu, která se stará o komunikaci mezi mobilními stanicemi a ostatními sítěmi. Navíc je doplněna o další funkce, které jsou zakomponovány kvůli mobilitě účastníků. Základním prvkem tohoto subsystému je radiotelefonní ústředna MSC (Mobile Switching Centre). Ta provádí sestavení, ukončení, přepojování a směrování hovorů. Také jsou zde vedeny údaje pro účtování daných služeb. Jelikož mobilní stanice nejsou pevně vázány na jednu buňku, ale mohou volně přecházet z jedné do druhé, je nutné aby je systém rozpoznal. Z tohoto důvodu existují tři typy identifikačních registrů. Home Location Register (Domovský registr) uchovává informace o každém účastníkovi spadající do určité místní oblasti. Nalezneme zde údaje jako identifikaci telefonu či služby, které můžeme využívat. Aby nedocházelo k nekonzistenci údajů o účastnících, jsou jejich informace uloženy pouze v jednom domovském registru. Proto je nutné, aby HLR byl sdílený mezi jednotlivými ústřednami. Ty využívají informace z této databáze pro autentizaci, zpracování hovorů a jiných služeb. Domovský registr uchovává informace o statisících účastníků. Visitor Location Register (Návštěvnický registr) je dočasná databáze, ve které jsou uchovány údaje mobilních účastníků, kteří přešli do oblasti patřící dané MSC. Mezi hlavní funkce VLR patří informování HLR, že účastník se připojil do dané oblasti, povolení nebo nepovolení určitých služeb a lokalizace roamingových účastníků během zpracování příchozího hovoru. Každá BTS je obsluhována právě jedním VLR, jelikož účastník nemůže být přítomen ve více VLR najednou. Poté, co se účastník přesune do jiné VLR, jsou data z původního registru smazána. Equipment identity register (registr mobilních stanic) je úložiště obsahující data o mobilních stanicích jako IMEI (International Mobile Equipment Identity), což je unikátní číslo přidělené výrobcem. V EIR existují tři databáze – white list obsahující platná IMEI, black list s uloženými blokovanými čísly a grey list, ve kterém jsou IMEI, která nejsou ani v jednom z předchozích seznamů například kvůli podezření, že byly ukradnuty nebo jsou využívány pouze pro testování. Bývají zde většinou dočasně, dokud není rozhodnuto, jestli bude IMEI zařazeno na white list nebo black list. 6


Radek Křižka

Authentication center (Autentizační centrum) je součástí HLR a zpracovává informace potřebné pro identifikaci mobilního telefonu, porovná je s předchozími daty. Pokud vše souhlasí, je proces ověření úspěšný. Příchozí hovory z jiných sítí jsou směrovány nejprve do GMSC (gateway MSC). Jejím hlavním účelem je dotázat se HLR, kde se právě účastník nachází. Poté může být spojení přesměrováno na účastníkovo MSC. Zařízení GMSC může být součástí MSC/VLR nebo jako samostatný prvek. SMS service center (Centrum textových zpráv) je server, který zajišťuje zasílání SMS zpráv. Kdykoliv je zaslána, SMSC je zodpovědné za její uložení, převedení a předání na správné místo. Interworking functionality (Jednotka spolupráce s externími sítěmi) je rozhraní propojující telekomunikační síť s jinými sítěmi jako třeba PSTN. Operation subsystem Tato třetí část GSM systému poskytuje nezbytnou funkcionalitu pro řízení a správu sítě – monitoruje nefunkční zařízení, dohlíží na konfiguraci sítě a umožňuje operátorovi kontrolovat celou síť. Obsahuje tři prvky: Operation and maintanance center monitoruje všechny prvky a jejich hlášení o stavu, provoz na síti, zabezpečení účastníků, jejich tarifikaci a účtování. Network management center asistuje OMC, jsou v něm dostupné pokročilé nástroje pro management sítě a zabezpečuje chod celé sítě. Administrative Centre se stará o tarifikaci či aktivaci účastníků GSM. [SMI06]

7


Radek Křižka

Obrázek 4 - Schéma GSM sítě [TOM03] Legenda: BSS - base station subsystem (radiový podsystém) • MS - mobile station (mobilní stanice – např. telefon) • BTS - base transceiver station (základnová stanice) • BSC - base station controller (řídící stanice) NSS - network switching subsystem (síťový spojovací podsystém) • • • • • • • •

MSC - mobile switching center (radiotelefonní ústředna) HLR - home location register (domovský registr) VLR - visitor location register (návštěvnický registr) EIR - equipment identity register (registr mobilních stanic) AuC - authenticity center (autentizační centrum) IWF – interworking functionality (jednotka spolupráce s externími sítěmi) GSMC - gateway MSC (brána MSC) SMSC - SMS service center (centrum textových zpráv)

OSS - operation subsystem (operační subsystém) • OMC - operations and maintanance center (provozní a servisní centrum) • NMC - network management center (centrum managementu sítě) • ADC - administrative center (administrativní centrum)

8


Radek Křižka

2.3. Shrnutí GSM síť funguje na takzvaném celulárním neboli buňkovém principu. Každá buňka má tvar šestiúhelníku a základnová stanice v ní vysílá na určité frekvenci. Tento systém umožňuje opakované využití stejných frekvencí a tím efektivní hospodaření s radiovým spektrem. Jelikož je počet účastníků v jedné buňce omezen, jsou v hustě zalidněných oblastech buňky menších rozměrů. Nejmenší nazýváme pikobuňky a jsou umístěny zpravidla uvnitř budov, největší označujeme makrobuňky a jsou užívány k pokrytí rozsáhlého území o poloměru až 35 km. Celou síť můžeme rozdělit do tří hlavních částí. Radiový podsystém je tvořen základnovými stanicemi a řídícími stanicemi a slouží jako rozhraní mezi síťovým spojovacím podsystémem a mobilní stanicí. Síťový spojovací podsystém funguje jako mobilní ústředna a má na starosti komunikaci mezi mobilní stanicí a ostatními sítěmi. Nejdůležitějším prvkem je zde radiotelefonní ústředna, díky které je možné hovor směrovat a sestavit jej. Poslední částí je operační subsystém zajišťující funkce řízení a správy sítě.

9


Radek Křižka

3. Typy internetového připojení 3.1. GPRS General packet radio service je technologií založenou na GSM a je označována za technologii 2,5té generace, což značí, že je přechodem mezi druhou a třetí generací. GPRS funguje na principu paketového přenosu dat – data jsou přenášena pouze ve chvíli, kdy je potřeba. To umožňuje sdílet stejný přenosový kanál mezi více uživateli. S tím také přichází jiný způsob účtování, které se nepočítá za určitý čas, ale za přenesená data. Technologie GPRS využívá pro sdílení přístupu mezi více účastníky princip časového multiplexu TDMA (Time Division Multiple Access). Přenosový kanál je rozdělen na několik velmi krátkých časových úseků. Každé zařízení sdílející tento kanál má přesně určeny časové intervaly, během kterých může přenášet data. Celková doba určená pro vysílání se nazývá timeslot. V GSM sítích je jeden kanál rozdělen na 8 timeslotů, tudíž zde může probíhat až 8 různých přenosů. Pokud jsou však některé sloty volné, mohou být využity zbylými účastníky, což přináší násobné zvýšení celkové přenosové rychlosti. V závislosti na podmínkách příjmu rozlišuje GPRS čtyři kódovací schémata (coding-scheme), kde rozdíl mezi nimi je ve schopnosti opravovat chyby vzniklé při přenosu. Za zcela ideálních podmínek bude použito schéma označované jako CS4. U něj je možné dosáhnout rychlosti až 21,4 kb/s pro jeden timeslot. Tohoto ale dosáhneme pouze pokud jsme blízko BTS. Naopak nejvíce robustním je schéma CS1, které z dostupné rychlosti vyhradí velkou část pro režijní bity. Zbylá část pro uživatelská data je potom v jednom paketu rovna 9 kilobitům.

10


Radek Křižka

Závislost rychlosti na kódovacím schématu je uvedena v následující tabulce: Kódovací schéma

Rychlost

CS1

9 kb/s

CS2

13,4 kb/s

CS3

15,6 kb/s

CS4

21,4 kb/s

Tabulka 1 - Kódovací schéma GPRS a rychlost [BEK01] Volba kódovacího schématu závisí na rozhodnutí koncové stanice v závislosti na aktuální kvalitě příjmu signálu. Samotná podpora jednotlivých kódovacích schémat je v rukou operátorů, jelikož nemusí být vždy ekonomicky výhodné zavádět podporu nejvyššího. Na českém trhu podporují T-Mobile a Vodafone všechna schémata, naopak Telefónica O2 pouze CS1 a CS2. Jak bylo uvedeno výše, jeden frekvenční kanál je u GPRS rozdělen na 8 slotů, současná zařízení však neumějí využívat více než 5 slotů současně. V závislosti na tomto faktoru jsou vymezeny třídy GPRS, které koncové stanice podporují. Třída

Download

Upload

Celkem

1

1

1

2

2

2

1

3

3

2

2

3

4

3

1

4

5

2

2

4

6

3

2

4

7

3

3

4

8

4

1

5

9

3

2

5

10

4

2

5

11

4

3

5

12

4

4

5

Tabulka 2 - Třídy GPRS dle počtu dostupných timeslotů [BEK01] Počet přidělených timeslotů závisí na momentálním vytížení sítě. Jsou-li dostupné dva sloty, pak jsou oba přiděleny pro náš datový přenos. Pokud jiný účastník sítě uskuteční hovor, dojde k uvolnění jednoho slotu pro něj a tím nám klesne přenosová 11


Radek Křižka

rychlost. Po ukončení hovoru bude slot zpět přidělen pro náš přenos, stejně tak při případném uvolnění dalšího slotu. Rychlost je tedy silně závislá na aktuálním vytížení a tím počtu dostupných timeslotů. Bude-li naše zařízení podporovat třídu 5 (tj. 2 sloty pro downlink) a použité kódovací schéma bude CS1 (jehož přenosová rychlost dosahuje 13,4 kb/s), potom rychlost bude 26,8 kb/s. Služby mobilních zařízení mohou mít rozdílné požadavky na kvalitu spojení a podle toho je potřeba určit, co bude upřednostňováno: • priorita - existují tři úrovně – nízká, střední a vysoká. Pokud má aplikace vyšší třídu priority, tak je upřednostňována před těmi, které mají v porovnání nižší. • zpoždění - aplikace mohou vyžadovat určitou třídu předpokládaného zpoždění, která garantuje průměrné zpoždění jednoho paketu a 95% všech přenášených paketů v délce 128 nebo 1024 bytů. Jak z níže uvedené tabulky vyplývá, nejvyšší nároky jsou kladeny na první třídu, naopak nejnižší na čtvrtou. Paket 128 bytů

Paket 1024 bytů

Třída

Střední hodnota zpoždění [s]

Zpoždění 95% paketů [s]

Střední hodnota zpoždění [s]

Zpoždění 95% paketů [s]

1.

<0,5

<1,5

<2

<7

2.

<5

<25

<15

<75

3.

<50

<250

<75

<375

4.

nespecifikováno

Tabulka 3 - Třídy předpokládaného zpoždění [BEK01] • spolehlivost

-

jsou

definovány

třídy

spolehlivosti,

které

se

liší

pravděpodobností, že dojde ke ztrátě, duplikovanému doručení, poškození paketu nebo jeho doručení v nesprávném pořadí.

12


Radek Křižka

Pravděpodobnost Třída

Nesprávné pořadí

Ztráta

Duplikát

Poškození

1.

10-9

10-9

10-9

10-9

2.

10-4

10-5

10-6

10-5

3.

10-2

10-5

10-2

10-5

Tabulka 4 - Třídy spolehlivosti [BEK01] • průměrná propustnost - určuje průměrný datový tok za časový úsek, jednotkou jsou oktety za hodinu. • špičková propustnost - definuje maximální datový tok, který je možné dosáhnout při proměnlivém počtu oktetů za sekundu. Hardware Pro připojení využívající GPRS existují různá zařízení, která jsou rozdělena do tří tříd: • Třída A - může využívat služby GPRS a GSM (přenos hlasu, zaslání SMS) zároveň. • Třída B - stejně jako u předchozí třídy podporují zařízení GPRS a GSM, ale nejsou schopny je využívat zároveň. Probíhá-li komunikace přes GPRS a zařízení potřebuje využít GSM například při přicházejícím hovoru, je GPRS dočasně pozastaveno (přejde do stavu on-hold) a po ukončení hovoru opět obnoveno. Do této kategorie spadá většina dnes dostupných zařízení. • Třída C podporuje-li koncová stanice GPRS i GSM, pak může využívat pouze jedno z nich a případná změna musí být provedena manuálně. Zařízení jako například PCMCIA karty do notebooků podporují pouze GPRS. S výjimkou nejlevnějších mobilních telefonů podporuje přenosy GPRS téměř každý mobilní telefon. Uživatelé přenosných počítačů se mohou připojit přes speciální kartu určenou pro USB nebo PCMCIA, externí modem nebo kombinovaný router. Moderní zařízení, která jsou dnes dostupná, jsou kompatibilní se standardem GPRS, tudíž zákazník může být díky výbornému pokrytí připojen k internetu na většině našeho území. 13


Radek Křižka

Rychlost Jak již bylo vysvětleno výše, rychlost závisí na poštu přidělených timeslotů a kódovacím schéma. Maximální rychlosti dosáhneme, využijeme-li zařízení alespoň z třídy 8 (4 sloty pro downlink) a kódovací schéma CS4 (rychlost 21,4 kb/s). Výsledkem bude rychlost 85,6 kb/s.

3.2. EDGE Enhanced Data rates for GSM Evolution je technologie vylepšující stávající GSM/GPRS sítě, někdy se proto můžeme setkat s označením EGPRS. Specifikace byla stanovena pracovní skupinou 3GPP (3rd Generation Partnership Project) v roce 1999. Teoreticky je možno dosáhnout rychlosti 473,6 kb/s, proto je možné ji zařadit do 3G sítí. Jelikož podmínky pro dosažení však nejsou lehce splnitelné, tak nemůžeme mluvit o plnohodnotné 3G technologii a z toho důvodu označujeme EDGE jako 2,75G. Technologie EDGE využívá kromě starší dvoustavové modulace GMSK (Gaussian Minimum Shift Keying) i dokonalejší osmistavovou PSK (8 Phase Shift Keying Modulation), díky které je schopna přenášet třikrát více bitů v jednom symbolu. Stejně jako u GPRS, jsou i u této technologie dostupná různá kódovací schémata. Celkem existuje devět vzájemných kombinací typů modulace a kódovacích schémat. Kódovací a modulační schéma (MCS)

Modulace

Rychlost na slot (kb/s)

MCS-1

GMSK

8,80

MCS-2

GMSK

11,2

MCS-3

GMSK

14,8

MCS-4

GMSK

17,6

MCS-5

8-PSK

22,4

MCS-6

8-PSK

29,6

MCS-7

8-PSK

44,8

MCS-8

8-PSK

54,4

MCS-9

8-PSK

59,2

Tabulka 5 - Závislost rychlosti na kódovacím a modulačním schématu [BEK01] 14


Radek Křižka

MCS-1 tedy odpovídá kódovacímu schéma CS1 až CS4 u GPRS. Mimoto EDGE přichází schématy MCS-5 až MCS-9 s oktagonální modulací, které zvyšují přenosovou rychlost. Stejně jako u GPRS je tohoto dosaženo snižováním počtu režijních bitů a tím i schopností korekce chyb. Nejvyšší kódovací schéma MCS-9 může být použito pouze při špičkové kvalitě příjmu signálu blízko vysílače. Naopak nejnižší kódovací schémata MCS-1 až MCS-2 budou dostupná v celé buňce. Pro poskytování vyšší rychlosti je tedy nutné vybudovat hustou síť buněk o menším průměru. [ERI07] Hardware EDGE nevyžaduje z hlediska hardwaru žádné změny v jádru GSM sítě. Je však potřeba upravit BSS, aby podporovala EDGE a instalovat kompatibilní transceiver. Mobilní stanice musejí tuto technologii také podporovat. V dnešní době je to téměř každý mobilní telefon i nižší třídy. Možnosti připojení počítače jsou stejné jako u GPRS. Rychlost Při využití nejvyššího modulačního a kódovacího schéma MCS-9 bude rychlost 59,2 kb/s na jeden timeslot. Pokud tedy dostaneme přiděleny 4 timesloty, můžeme dosáhnout rychlosti 236,8 kb/s. Teoreticky je možno se dostat až na dvojnásobnou rychlost a to pokud bychom měli dostupných všech osm timeslotů.

3.3. CDMA Za zrodem CDMA stojí americká firma Qualcomm, která jako první přišla s myšlenkou využití modulace DSSS (Direct Sequence Spread Spectrum) pro systém vícenásobného přístupu v mobilní komunikaci. To bylo dříve používáno pouze armádou a sloužilo pro přenosy, který bylo obtížné odhalit, rušit nebo tajně odposlouchávat. CDMA je poměrně rozšířenou technologií, dostupnou dnes v 15 zemích Evropy a 116 zemích v rámci celého světa, celkový počet uživatelů přesáhl v červnu tohoto roku 500 milionů. [CDG09]

15


Radek Křižka

Technologie CDMA využívá metodu rozprostření spektra (spread spectrum), kde každému uživateli nepřiřazuje jinou frekvenci, ale rozlišuje je na základě přiděleného pseudonáhodné sekvence, tzv. rozprostíracího kódu. To umožňuje sdílení kmitočtového pásma vícero účastníky, čímž došlo k jeho maximálnímu využití. Všechna data jsou tedy vysílána současně a jednotlivé stanice odliší a dešifrují data určená pro ně na základě pseudonáhodné sekvence, která je pro ně unikátní. Můžeme si představit místnost plnou lidí, kde spolu hovoří jednotlivé dvojice. Aby se mohli navzájem slyšet a nedocházelo k rušení od ostatních, je nutné, aby se určila určitá pravidla. Při využití časového multiplexu (TDMA) by každá dvojice měla stanovený čas, kdy spolu může mluvit, poté by musela přestat a začala by mluvit jiná dvojice. Pokud by se dohodli na použití kódového multiplexu (CDMA), hovořili by všichni zároveň, ale každá dvojice by mluvila jiným jazykem. Ostatní by se sice navzájem slyšeli, ale protože by si nerozuměli, tak by se nerušili.

Obrázek 5 - Porovnání FDMA, TDMA a CDMA [UMT09] Používání stejné frekvence má ještě další výhodu - CDMA umožňuje tzv. plynulé předání (soft handoff). S tím se setkáme kdykoliv se mobilní stanice přesunuje z jedné buňky do druhé. V momentě, kdy stanice dostane informace o novém přístupovém bodu, na který se může přepojit, tak se u jiných typů připojení přestane vysílat a přijímat na starém kanále a začne se na novém. Toto se označuje jako tvrdé předání (hard handoff). Naproti tomu CDMA vysílá ve všech buňkách na stejné frekvenci, což umožňuje být připojen k více bodům zároveň. V praxi se tedy stanice připojí k novému bodu ještě dříve, než se odpojí od původního. Jak takový proces probíhá? Stanice získá informace o nové základnové stanici a začne vysílat kopii právě 16


Radek Křižka

probíhající komunikace i nové stanici. V momentě, kdy je příjem signálu původního bodu slabší, ukončí se s ním komunikace a stanice je tak připojena pouze k novému bodu. V současnosti existuje několik standardů, které CDMA používá. IS-95, někdy také označený jako CDMAOne, existuje v pěti revizích, označovaných P_REV=1 až P_REV=5. V dnešní době je IS-95 nahrazeno modernějším IS-2000, též nazývaným CDMA-2000. Ten pod sebou sdružuje vícero technologií: • 1xRTT - můžeme se setkat také s názvem CDMA 1x. Je zpětně kompatibilní se starším IS-95, ale oproti němu má dvojnásobnou kapacitu. Nejčastěji se setkáme s maximální rychlostí 144 kb/s, přestože je možné dosáhnout i lepších výsledků. • 1xEV-DO - neboli Evolution-Data only využívá CDMA i TDMA multiplex současně. Je používán pouze pro přenos dat a jeho rychlost může být v ideálních podmínkách (tzn. code rate 2/3 a modulace 16-AQM) až 2,4 Mb/s. Tuto technologii podporují čeští operátoři O2 a Mobilkom (provozovatel sítě U:fon) a to na frekvenci 450 MHz. • 1xEV-DV - celý název Evolution-Data/Voice nám napoví, že kromě hlasu nabízí i přenos dat. Dostupná rychlost je pro downlink až 3,1 Mb/s a pro uplink 1,8 Mb/s. Nevýhodou pro operátory jsou vyšší náklady na výstavbu tohoto typu sítě, stejně jako nutnost zajištění zpětné kompatibility se staršími standardy, horší dostupnost telekomunikačních prvků a to, že oproti EV-DO nebyla tato technologie dostatečně otestována. To vedlo k tomu, že se EV-DV příliš neujalo. • 3x - někdy označováno jako EV-DO rev.B. Nabízí vysokou přenosovou rychlost až 4,9 Mb/s na jeden kanál o šířce 1,25 MHz. Počítá se s využitím až tří kanálů současně, což dává výslednou rychlost 14,7 Mb/s. Zlepšena je být i latence, což má pozitivní důsledek ve zkvalitnění služeb, které vyžadují nízkou odezvu, jako například videokonference. Hardware Jednou z nevýhod, kterou zájemci o využití CDMA zaznamenají je, že v Česku není možné k připojení využít pouze mobilní telefon. Je potřeba speciální modem, který může mít podobu externí karty, zařízení určeného pro rozhraní USB o velikosti 17


Radek Křižka

flashdisku, interní karty pro PCMCIA určené pro notebooky nebo kombinaci modemu a routeru, vhodné pro připojení vícero počítačů v síti.

Obrázek 6 - externí modem ANYDATA ADU-635WH a karta ANYDATA APE-540H [TEL09a] Rychlost Jak již bylo zmíněno výše, rychlost závisí na dostupné technologii operátora a použité modulaci, která je ovlivněna kvalitou příjmu. V České republice se setkáme pouze s technologií EV-DO, kde maximální rychlost je teoreticky 3,1 Mb/s pro download a 1,8 Mb/s pro upload.

3.4. UMTS Technologie UMTS (Universal Mobile Telecommunication System) je koncipována jako následník GSM/GPRS. Byla standardizována pracovní skupinou 3GPP v roce 1999 a díky splnění požadavků ITU může být označována jako technologie třetí generace. Mezi přednosti patří možnost současného využití více služeb, což pro uživatele znamená například uskutečnění hovoru během toho, co si prohlíží webové stránky nebo posílá e-maily. UMTS přináší také zvýšení maximální dostupné rychlosti, nižší odezvu a další požadavky na zajištění kvality služeb. Podobně jako ostatní rozvíjející se technologie, i tato je dostupná předně v místech z větší hustotou osídlení a teprve postupně se pokrytí rozšiřuje dál. První sítí založenou na tomto standardu byla Foama v Japonsku, která byla spuštěna již v roce 2001.

18


Radek Křižka

Technologie UMTS využívá radiový digitální multiplex WCDMA (Wideband CDMA), což je širokopásmová obdoba CDMA. Pro duplexní přenos mohou být využitý dva módy: U FDD (Frequency Division Duplex) využívají kanály pro downlink a uplink jiné frekvence, ale symetrický přenosový kanál. Jelikož je v WCDMA šířka jednoho kanálu 5 MHz, je vyžadovaná šířka pásma 10 MHz. U TDD (Time Division Duplex) funguje downlink i uplink na stejné frekvenci, proto je potřebná šířka pásma jen 5 MHz. Na rozdíl od FDD může využívat asymetrický přenosový kanál, který je možné ovlivňovat poměrem doby určené pro stahování a odesílání dat. To je výhodné, pokud je potřeba mít vyšší rychlost pro příchozí data, než pro odchozí (typicky prohlížení webových stránek). Narozdíl od technologií GPRS nebo EDGE jsou potřeba větší změny v architektuře sítě. Nejvýše se nachází páteřní síť (CN – Core network), která má na starosti spojovací funkce - směrování datových paketů v síti nebo propojení účastníků a zajišťuje propojení s externí sítí.

Obrázek 7 – Radiová přístupová síť UTRAN [RICH09] Dalším prvkem je radiová přístupová síť (UTRAN - UMTS Terrestrial Radio Access Network). Slouží ke zprostředkování funkcí páteřní sítě pro koncové zařízení pomocí radiového prostředí. Skládá se z několika radiových síťových subsystémů (RNS – Radio network subsytem), jež jsou zodpovědné za správu radiových zdrojů, přidělených více buňkám, a za příjem i vysílání v každé z těchto buněk. 19


Radek Křižka

Každý radiový síťový subsystém obsahuje řídící jednotku radiové sítě (RNC – Radio network controller). Ta má k dispozici radiové prostředky (frekvence, rozprostírací kódy, apod.) a stará je o jejich vzájemnou integritu a přidělování na základě požadavků koncové stanice. Zajišťuje také kontrolu funkčnosti podřízených základnových stanic. Obdobou RNC je v sítích GSM řídící stanice BSC. Dalším prvkem v síti je základnová stanice (Node B), která fyzicky poskytuje radiové spojení mobilní stanice se zbytkem sítě. Analogií v GSM sítích je k ní BTS. [SMI06] Hardware Oproti CDMA přináší UMTS výhodu v podobě možnosti využití klasického mobilního telefonu. Mimoto využívá obdobné hardwarové vybavení, tedy PCMCIA kartu pro notebooky, USB nebo externí modem. Je dostupné i zařízení, které kombinuje modem s routerem. Rychlost Maximální rychlost se liší podle velikosti buňky. U pikobuněk, které nalezneme v téměř výhradně uvnitř budov, může rychlost dosahovat až 2 Mb/s, u větších buněk to bude 384 kb/s. U ještě rozsáhlejších, typicky mimo hustě osídlená místa, to může být pouze 144 kb/s. [SMI06]

3.5. HSDPA High Speed Download Packet Access je novou technologií třiapůlté generace, která zdokonaluje stávající UMTS síť. Byla standardizována pracovní skupinou 3GPP v Release 5. Nabízí výrazně vyšší rychlost pro downlink, lepší propustnost a nižší odezvu. Toho bylo dosaženo několika změnami v síti. Ty jsou teoreticky pouze softwarové, ale samotná programová náročnost s sebou přinesla nutnost vylepšit i hardware. Změny se netýkají páteřní sítě, ale mobilní stanice, základnové stanice (Node B) a řídící jednotky radiové sítě (RNC). Maximální dostupná rychlost definovaná v Release 5 je pro tuto technologii 14,4 Mb/s. To je ovšem pouze za předpokladu dokonalého příjmu signálu a využití všech 15 20


Radek Křižka

dostupných kanálů. Jedná se tedy o víceméně laboratorní podmínky, kterých není možné v praxi dosáhnout, alespoň ne dlouhodobě. Jediným českým operátorem, který podporuje technologie HSDPA je Telefónica O2. Technologie U HSDPA se spreading factor a kontrola výkonu nahrazena kódováním a adaptivní modulací. Ta se mění v závislosti na kvalitě signálu, tzn. odstupu signálu od šumu. Stejně jako u jiných technologií platí pravidlo, že čím lepší je kvalita signálu, tím vyšší schéma se použije a dosáhne se vyšší rychlosti přenosu. HSDPA rozlišuje dva typy modulace – QPSK se čtyřmi bity na symbol a 16-QAM s šestnácti. Třída

Modulace

Rychlost [Mb/s]

1

QPSK and 16-QAM

1,2

2

QPSK and 16-QAM

1,2

3

QPSK and 16-QAM

1,8

4

QPSK and 16-QAM

1,8

5

QPSK and 16-QAM

3,6

6

QPSK and 16-QAM

3,6

7

QPSK and 16-QAM

7,2

8

QPSK and 16-QAM

7,2

9

QPSK and 16-QAM

10,1

10

QPSK and 16-QAM

14,4

Tabulka 6 - Třídy HSDPA [SMI06] Novější Release 7 definuje 64-QAM a modul MIMO (Multiple Input Multiple Output), díky čemuž se teoretická maximální rychlost dosahuje 48 Mb/s. Plánování přenosu nemá již na starosti RNC, ale provádí jej přímo Node B, čímž se zkrátí trasa, kterou pakety putují. Node B analyzuje informace od koncové stanice a na jejich základě přizpůsobuje modulaci a kódování. Zatímco u UMTS k tomu docházelo každých 10 milisekund, u HSDPA se tak děje každé 2 milisekundy. 21


Radek Křižka

Hybrid automatic repeat-request neboli hybridní automatické opakování požadavku je dalším HSDPA. Představme si klasickou počítačovou síť fungující na protokolu TCP/IP. Dojde-li k poškození paketu při přenosu, je tento paket zahozen a následně zaslán znovu, čímž dochází ke zpomalení. Musíme vzít v úvahu, že u bezdrátového přenosu k tomuto dochází kvůli mobilitě účastníku daleko častěji. Proto byla vyvinuta nová funkce označovaná jako HARQ. Přenášená data jsou odeslána vícekrát a pokud je uživateli doručen poškozený paket, tak není zahozen, ale uložen. Díky tomu, že je každý paket zaslán vícenásobně, pouze s jiným kódováním, tak může být původní poškozený paket rekonstruován. Dokonce je možné kombinovat několik špatných paketů a získat tím původní nepoškozený paket. [SMI06] Hardware Pro připojení k internetu s využitím technologie HSDPA můžete využít klasický mobilní telefon, který tento přenos umožňuje. Dnes to je většina telefonů spadajících alespoň do kategorie vyšší střední třídy. Uživatelé přenosných počítačů, kteří chtějí být neustále on-line, mohou si mohou pořídit PCMCIA kartu nebo USB modem. Pro ty, kteří uvažují o HSDPA jako o možnosti připojení domácí sítě k internetu, bude nejlepší volbou samostatný router. Cena takovýchto zařízení se pohybuje od 2000 Kč výše, každý operátor je však nabízí také ve slevovém balíčku nebo ve formě pronájmu na určitou dobu, proto nemusí být počáteční investice pro zákazníka nikterak vysoká. Rychlost Jak již bylo řečeno v úvodu, rychlost opět nejvíce závisí na kvalitě signálu. Teoretická rychlost je u dnes nejpoužívanější verze HSDPA 14,4 Mb/s, většina operátorů ale nabízí jen 3,6 Mb/s. [SMI06]

3.6. Shrnutí Nejstarší z dnešních běžně nabízených typů mobilního připojení je GPRS, které využívá paketový přenos dat. Tato technologie přinesla možnost sdílení jedné přenosové frekvence více uživateli díky časovému dělení přenosového kanálu. Maximální rychlost při přidělení všech čtyř timeslotů je 85,6 kb/s. Dalším vývojovým 22


Radek Křižka

stupněm je technologie EDGE využívající nový typ modulace, díky čemuž je uživatel schopen dosáhnout až pětkrát vyšší rychlosti. Rozdílný typ přenosu přináší CDMA, jež využívá rozprostření spektra a jednotlivé účastníky rozlišuje na základě přiděleného pseudonáhodného kódu. Tato technologie původně vyvinutá pro vojenský průmysl zastřešuje více specifikací, přičemž v Česku je dostupná CDMA 1xEV-DO s maximální teoretickou rychlostí 3,1 Mb/s. Z běžně dostupných telekomunikačních sítí patří mezi ty nejmodernější UMTS, kterou řadíme mezi sítě třetí generace. Funguje na principu WCDMA, přičemž zavedení této technologie s sebou přineslo i nutnost změny architektury. Páteřní síť zůstává beze změn, ale je zde nově použita radiová přístupová síť UTRAN. Ta se skládá z radiových síťových podsystémů, řídících jednotek rádiové sítě a základnových stanic Node B. Ve své podstatě se ale jedná o analogické prvky jaké známe u GSM. Maximální rychlost může dosahovat 2 Mb/s. Nadstavbou UMTS je síť HSDPA, která přináší spoustu změn. Plánování přenosu probíhá na základnové stanici, tedy blíže k uživateli, je použita dokonalejší modulace, hybridní automatické opakování přenosu a adaptivní modulace. Tato vylepšení znamenala také nutnost změnu obslužného hardwaru - řídící jednotky radiové sítě a základnové stanice Node B. Maximální rychlost u stahování dat je 14,4 Mb/s, avšak do budoucna se počítá s rychlostí až 48 Mb/s. Dostupná maximální rychlost je závislá u každé technologie vždy na několika faktorech. Mezi ně patří především použité koncové zařízení, počet aktivních uživatelů ve stejné buňce a kvalita příjmu. Ta se odvíjí od vzdálenosti od základnové stanice, velikosti buňky a možnostech šíření signálu. Z hlediska hardwaru je možné u většiny připojení použít mobilní telefon a pro připojení notebooků samostatný USB stick, externí USB modem, interní PCMCIA kartu nebo kombinaci modemu a routeru. Výjimkou je pouze síť CDMA, která není dostupná pro běžné mobilní telefony. Zatímco u novějších technologií, jako UMTS a HSDPA, si bude muset zákazník za mobilní telefon podporující tyto technologie připlatit, GPRS a EDGE zvládne dnes většina mobilních telefonů i z nižší cenové kategorie.

23


Radek Křižka

4. Mobilní operátoři v Česku Na českém trhu máme momentálně čtyři operátory, v jejichž nabídce nalezneme datové služby. Jsou jimi Vodafone, T-Mobile, Telefónica O2 a Mobilkom. Jednotliví operátoři se liší poskytovaným typem připojení, rychlostí, cenou, pokrytím, podmínkami a dalšími službami. Na stahovaná data se vždy vztahuje tzv. FUP (Fair Use Policy – pravidla korektního užívání služby), které je aplikováno za účelem stejné dostupnosti a možnosti využití služeb pro všechny uživatele. V praxi to znamená především omezení maximálního objemu stažených dat. U tarifů určených pro mobilní telefony se tato hodnota pohybuje v řádu stovek megabytů za měsíc, u tarifů pro připojení počítačů jsou to za stejné období jednotky gigabytů. Je-li zákazník ochotný připlatit, může mít i zcela neomezené internetové připojení.

4.1. Vodafone Czech Republic Vodafone Czech Republic vznikl v roce 1982 jako dceřiná společnost britské Racal Electronics Group, svou první analogovou síť uvedl do provozu v roce 1985 a již od roku 1987 se z hlediska obratu jedná o největšího telekomunikačního operátora na světě. Název společnosti vznikl spojením slov VOice-DAta-FONE. [VOD09a] Momentálně poskytuje služby v 39 zemích světa, na náš trh vstoupil v roce 2006, když převzal tehdejšího nejmenšího českého poskytovatele Oskar Mobil. Ten u nás působil od roku 1999, kdy získal licenci na provoz, tehdy ještě pod obchodní značkou Český mobil. Krátce nato se stal nejrychleji se rozvíjejícím operátorem a vytvořil nový rekord v historii GSM – za 9 měsíců pokryl svým signálem 98% obyvatelstva ČR. Podle údajů ze začátku letošního roku je u společnosti Vodafone registrováno na našem území 2,9 milionu uživatelů a 302 milionů celosvětově. [VOD08]

24


Radek Křižka

Vývoj připojení na internet Společnost umožnila zákazníkům přístup na internet nebo WAP přes GPRS od února 2002. GPRS připojení bylo dostupné pouze pro tarifní zákazníky, uživatelé předplacených karet jej mohli využít až o rok později. V roce 2004 začal operátor s testováním nové technologie EDGE, která umožňovala až pětkrát rychlejší připojení k internetu. V březnu 2005 bylo připojení dostupné pro veřejnost spolu se zavedením neomezeného datového tarifu. O čtyři měsíce později bylo pokryto 20% území a mohli jej tak využít obyvatelé Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce, Hradce Králové, Českých Budějovic, Pardubic, Plzně, Karlových Varů, Liberce a Ústí nad Labem. [VOD05b] O rok později se pokrytí rozrostlo o dalších 10%, konkrétně do Opavy, Chomutova, Jihlavy, Frýdku-Místku, Jablonce nad Nisou, Třince, Kolína a Prostějova. V červenci letošního roku uzavřel Vodafone kontrakt na pět let se společností Huawei Technologies, která má modernizovat a dále rozšiřovat síť 3G v Praze a zároveň 2G EDGE na zbylém území. V současné době se pokrytí pohybuje na hranici 90% území.[VOD09b] Zájem o získání UMTS licence vyjádřila tehdejší společnost Oskar Mobil a.s. již v roce 2001. Současně však nebyla ochotna akceptovat cenu, která činila 6,7 miliardy korun a nepředložila tak ani žádost na udělení licencí UMTS v prvním kole výběrového řízení. [VOD01] V únoru roku 2005 získala od ČTÚ licenci pro zřízení a provozování telekomunikační sítě ve standardu UMTS. Platnost licence je 20 let a společnost za ni musela zaplatit 2 miliardy korun. Využít výhod UMTS připojení mohli zákazníci až začátkem roku 2009, kdy byla pokryta část Prahy – konkrétně Praha 9 a 10 (mimochodem, jedna z vysílacích stanic je umístěna na střeše budovy kolejí VŠE na Jarově). Následně začalo vyjednávání o sdílení sítě s ostatními operátory, což by umožnilo velmi rychlé rozšíření takovéto sítě a výrazně pomohlo snížit náklady. Bohužel žádný výsledek toto jednání nepřineslo a spolupráce jednotlivých operátorů tak nefunguje.

25


Radek Křižka

Nabídka služeb Společnost Vodafone má nabídku rozdělenou do dvou skupin. První z nich je určena pro zákazníky, kteří chtějí mít dostupný internet v mobilu. Mohou si zvolit účtování za každý den, kdy budou internet aktivně využívat. Po po zbytek dnů nebude žádný poplatek účtován. Tento poplatek činí 17 Kč, objem stažených dat nesmí překročit 5 MB. Jedním dnem se rozumí nikoliv kalendářní den, nýbrž 24 hodin, což je pro koncového uživatele jednoznačné pozitivum. Aktivnější uživatelé pravděpodobně zvolí variantu, kde platí měsíční paušál 177 Kč. Stráví-li tedy uživatel v průměru více než třetinu měsíce on-line, je pro něj výhodnější tato varianta. FUP dovoluje stažení 100 MB dat v daném měsíčním zúčtovacím období, pro následující období je objem dat počítán od nuly. Tyty varianty jsou dostupné jak pro zákazníky, kteří v rámci hlasových služeb využívají předplacené karty, stejně tak jako pro ty, kteří platí měsíční paušál. Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Internet v mobilu na den

236,8 kb/s

5 MB

17 Kč/den

Internet v mobilu

236,8 kb/s

100 MB

177 Kč/den

Tabulka 7 - Přehled tarifů Vodafone [VOD09c] Pozn: Ve tabulkách 6 a 7 je zmíněná rychlost uvedena 236,8 kb/s, jelikož síť UMTS je dostupná pouze na velmi omezeném území. Uvedení její maximální rychlosti by tudíž bylo zavádějící. Druhá skupina tarifů je určena pro stálé připojení PC nebo notebooků. Velmi zajímavou nabídkou pro uživatele může být varianta Připojení na dlouho, která je tzv. pásmovým tarifem. Nemá pevně určen měsíční poplatek, ale pohybuje se v pásmech podle objemu stažených dat. Je-li celkový objem do 100 MB, zaplatí uživatel 177 Kč, pokud se pohybuje v pásmu 100-300 MB, pak je cena 500 Kč. V případě, že přesáhne tento horní limit, musí zákazník uhradit 750 Kč. Uživatelé, jež by tento limit přesahovali často, mohou zvolit pro ně výhodnější tarif Připojení na stálo, u kterého je omezení objemu dat 3GB a je o 100 Kč levnější než poplatek za využití nejvyššího pásma předchozího tarifu. Obě varianty jsou dostupné pouze pro zákazníky platící měsíční paušál. [VOD09c]

26


Tarif

Radek Křižka

Rychlost

FUP

Cena

Do 100 MB

236,8 kb/s

100 MB

177 Kč/měsíc

Do 300 MB

236,8 kb/s

300 MB

500 Kč/měsíc

300 MB a více

236,8 kb/s

nad 300 MB

750 Kč/měsíc

236,8 kb/s

3 GB

650 Kč/měsíc

Připojení na dlouho

Připojení na stálo

Tabulka 8 - Přehled tarifů Vodafone [VOD09c] Pokrytí

Obrázek 8 - Mapa pokrytí Vodafone: GPRS [VOD09d]

Obrázek 9 - Mapa pokrytí Vodafone: EDGE [VOD09d] 27


Radek Křižka

Obrázek 10 - Mapa pokrytí Vodafone: UMTS [VOD09d]

4.2. T-Mobile Česká republika Společnost T-Mobile Česká republika je u nás je provozovatelem stejnojmenné mobilní sítě. Na český trh vstoupil jako tehdejší RadioMobil, spadající pod konsorcium CMobil B.V. Ke spuštění mobilní sítě na standardu GSM došlo 30. září 1996 pod názvem Paegas. Tento název byl používán až do 2002, kdy byla síť přejmenována na TMobile. O rok později, přijala společnost toto jméno i jako svůj obchodní název. TMobile Česká republika spadá pod německý Deutsche Telecom, který je jejím vlastníkem. [TPR02] [TMO09a] Operátor poskytuje služby v deseti zemích Evropy a také v USA. Využívá jich téměř 150 milionů zákazníků celosvětově, z toho v Česku zhruba 5,5 milionu. Ve srovnání se zbytkem našeho trhu to dělá 41% podíl a společnost T-Mobile Česká republika se tedy může pyšnit titulem největšího operátora v ČR. Pokrytí se příliš neliší od ostatních operátorů, dosahuje 99% našeho území. [MOB09] Vývoj připojení na internet V červenci 1999 společnost Radiomobil oznámila záměr zavedení technologie GPRS, přičemž se plánovalo s počáteční investicí přes 400 milionů korun. O čtyři měsíce později, kdy byla síť na počátku svého vývoje, byl uskutečněn první přenos v síti, při kterém byl odeslán testovací email. Široká veřejnost mohla technologii využívat od srpna 2001. [TPR00] [TPR01a] 28


Radek Křižka

Vyšší přenosovou rychlost díky využití technologie EDGE mohli zákazníci vyzkoušet od listopadu 2004, kdy byla veřejně spuštěna. První fáze implementace byla dokončena v únoru 2005, kdy byla pokryty města a Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, České Budějovice a Plzeň. Podle slov společnosti představovala tato první fáze implementace velkou investici, jelikož bylo nutné provést upgrade všech základnových stanic a dalších síťových prvků. Například jen v Praze to znamenalo několik set BTS. Pokrytí se od doby zavedení razantně zvýšilo a dnes je služba běžně dostupná na většině našeho území. [TPR04] [TPR05a] V polovině roku 2001 projevila společnost zájem o získání licence UMTS a uvedla, že je ochotna za ni zaplatit částku v rozmezí 1,5 až 2,5 miliardy korun. Bohužel kvůli příliš vysoké ceně ve výši 6,7 miliard musela od svého záměru upustit. O necelý půlrok později, kdy došlo ke snížení ceny licence, podala společnost novou žádost o její udělení. Jelikož již nic v nákupu nebránilo, tak se společnost Radiomobil stala v prosinci 2001 držitelem UMTS licence a implementace mohla tak začít. Síť byla spuštěna pod názvem Internet4G 19. října 2005. [TPR01b] [TPR01c] [TPR01d] [TPR05b] Nabídka služeb Zákazníci tohoto operátora si mohou zvolit mezi dvěma typy připojení – jeden určený pro mobilním telefony, druhý pro přenosné počítače. U prvního typu patří mezi podporované technologie pouze GPRS a EDGE, což znamená maximální rychlost 236,8 kb/s; u druhého jmenovaného je to i UMTS, které nabízí podstatně vyšší přenosovou rychlost dosahující teoreticky až 2 Mb/s. Pro tento typ připojení používá T-Mobile marketingový název Internet 4G. V kategorii Internet v mobilu můžeme vybírat mezi čtyřmi tarify. Prvním z nich je Twist Surf+, který je určen pro zákazníky s dobíjecím kreditem Twist. Cena byla stanovena na 39 Kč/týden a umožňuje stažení 15 MB dat. Platnost balíčku končí po sedmi dnech vždy ve 23.59, poté je balíček znovu automaticky aktivován. Pokud tedy uživatel nechce následující týden připojení využít a platit za něj, musí sám zrušit automatické obnovování. Přístup k poště je možný pouze přes protokol POP3 nebo službu Postm@n. Ta zprostředkovává přístup k e-mailům bez příloh přes SMS nebo e-mailového klienta v mobilu, využívajícího protokol POP3. Pro odesílání zpráv se využívá SMS, dlouhé SMS nebo MMS, což omezuje maximální délku zprávy na 160, 29


Radek Křižka

478 a 1000 znaků. Do limitů se počítá i hlavička emailové zprávy, tzn. pole Od a Předmět u prvních dvou kanálů, při odeslání přes MMS je použito i pole Komu. Služba je zpoplatněna následovně: za stahování pošty přes protokol POP3 není účtován žádný poplatek, stejně jako za příjem pomocí standardních SMS. Za využití dlouhých SMS je nutno zaplatit každý měsíc 23 Kč a u MMS je to 59 Kč. Odeslání emailu nemá jednotnou cenu, ale je zákazníkům účtováno dle jejich užívaného tarifu. Maximální počet emailových účtů je omezen na pět. [TMO09b] Nejlevnější variantou pro tarifní zákazníky je Surf+, kde za 118 Kč/měsíc získají možnost stažení 50 MB dat. Pro e-maily musejí využívat službu Postm@n, která je jim zpoplatněna stejně jako netarifním zákazníkům. Pro ty, kteří využívají internet častěji, bude výhodnější tarif Surf&Mail+. Hlavním rozdílem je právě v přístupu k elektronické poště, který je realizován pomocí protokolů POP3 nebo IMAP pro příjem a SMTP pro odesílání. FUP kvóta je dvojnásobná, tedy 100 MB/měsíc, cena byla stanovena na 237 Kč/měsíc. Nejvyšším tarifem v nabídce je Internet+ s omezením 2 GB pro stahovaná data a cenou 832 Kč/měsíc. [TMO09c] Tarif

Přístup na e-mail

Rychlost

FUP

Cena

Twist Surf+

Postm@n

236,8 kb/s

15 MB/týden

39 Kč/týden

Surf+

Postm@n

236,8 kb/s

50 MB/měsíc

118 Kč/měsíc

Surf&Mail+ POP3, SMTP, IMAP

236,8 kb/s

100 MB/měsíc

237 Kč/měsíc

Internet+

236,8 kb/s

2 GB/měsíc

832 Kč/měsíc

POP3, SMTP, IMAP

Tabulka 9 - Ceník T-Mobile - Internet v mobilu [TMO09c] Uživatelé toužící po vyšší přenosové rychlosti, dostupné díky UMTS, mají na výběr z celkem šesti nabídek. Z nich je polovina určena pro ty, kteří využívají přeplacené karty, kde je poplatek za užívání služby stržen předem. Není-li na kartě dostatečný kredit, není paušál ani jeho část odečtena a služba Internet 4G je zablokována. Tarif Twist Internet Basic nabízí za měsíční poplatek 475 Kč rychlost až 512 kb/s, FUP omezuje stažení dat na 2 GB. Nevýhodou u tohoto tarifu je, že nabízí připojení pouze na bázi UMTS, jiné technologie nejsou dostupné. Pokud je tedy uživatel v oblasti, která není pokryta signálem nebo je signál příliš slabý, nemůže být k síti připojen. Náročnější zákazníci mohou dát přednost tarifu Twist Internet Standard nabízející za cenu 832 Kč za měsíc rychlost 512 kb/s a stažení 5 GB dat. Hlavní 30


Radek Křižka

výhodou oproti tarifu Twist Internet Basic je, že připojení není omezeno pouze na UMTS, ale umožňuje využití i ostatních technologií, které operátor podporuje. To přináší daleko vyšší možnost mobility. Pokud někomu nevyhovuje nízký limit pro stahovaná data, má možnost pořízení varianty Twist Internet s cenou 850 Kč za měsíc a platbou 118 Kč za každý jeden přenesený gigabyte dat nad rámec 5 GB limitu. [TMO09d] Nabídka pro tarifní zákazníky se z větší míry shoduje s předchozí nabídkou, rozdíl u prvních dvou tarifů nalezneme jenom v názvu a způsobu platby za danou službu. Navíc je zde speciální tarif Internet Premium, za který je účtován poplatek 1189 Kč, dovoluje stažení 10 GB dat a maximální rychlost je dvojnásobná, tedy až 1024 kb/s. Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Twist Internet Basic

512 kb/s

2 GB/měsíc

475 Kč/měsíc

Twist Internet Standard

512 kb/s

5 GB/měsíc

832 Kč/měsíc

Twist Internet

1024 kb/s

5 GB/měsíc

850 Kč/měsíc

Internet Basic

512 kb/s

2 GB/měsíc

475 Kč/měsíc

Internet Standard

512 kb/s

5 GB/měsíc

832 Kč/měsíc

Internet Premium

1024 kb/s

10 GB/měsíc

1189 Kč/měsíc

Tabulka 10 - Ceník T-Mobile - Internet v notebooku [zdroj autor]

31


Radek Křižka

Pokrytí

Obrázek 11 – Mapa pokrytí T-Mobile: GPRS [TMO09e]

Obrázek 12 - Mapa pokrytí T-Mobile: EDGE [TMO09e]

32


Radek Křižka

Obrázek 13 - Mapa pokrytí T-Mobile: UMTS [TMO09e]

4.3. Telefónica O2 Czech Republic Předchůdcem společnosti O2 byla společnost Eurotel, která vznikla v dubnu 1991. V březnu 2006 schválilo představenstvo a dozorčí rada Českého Telecomu a.s. záměr integrovat Eurotel Praha, spol. s r.o. a Český Telecom, a.s. do jedné telekomunikační společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Po dokončení přípravných a právních kroků se tak stalo v 1. července 2006. Většinovým vlastníkem je španělská Telefónica S.A. [TEL05a] Celosvětově působí O2 ve 20 zemích světa, v Evropě bychom ji našli kromě naší země v Německu, Velké Británii a Španělsku, dále pak v Maroku, USA, Střední a Jižní Americe. Počtem klientů se řadí mezi tři největší poskytovatele na světě. Přestože podíl společnosti na českém trhu od roku 2000 neustále klesá, tak díky rozšiřování služeb mezi větší část populace jí zákazníků neustále přibývá. Dle údajů za třetí čtvrtletí 2009 jich má společnost 4 923 000, což tvoří 37%. [MOB09] Vývoj připojení na internet Nejstarší technologii HSCSD nabízel operátor již od roku 2000, chlubil se rychlostí až 43,2 kb/s, což tehdy znamenalo „nejrychlejší mobilní datový přenos v ČR“ a také možností datového roamingu. Účtování probíhalo v závislosti na době připojení. 33


Radek Křižka

V současnosti tuto službu již společnost O2 neposkytuje, jelikož byla nahrazena modernějšími technologiemi. [TEL00] První komerční hovor využívající GPRS uskutečnila společnost v květnu 2000, přestože veřejnosti byla technologie představena až o půl roku později. Novinkou bylo i účtování, které oproti HSCSD probíhalo za přenesená data. Spuštění technologie EDGE oznámila společnost Eurotel v březnu 2004. Z počátku byly pokryty oblasti s nejvyšším datovým provozem, postupně se však dostalo i na ostatní místa. Zákazníci tím získali možnost lepšího připojení na internet bez jakýchkoliv dodatečných nákladů. Jedinou podmínkou bylo vlastnit mobilní stanici podporující přenosy EDGE. [TEL05b] Technologii CDMA se operátorovi povedlo uvést do provozu v květnu 2004. Konkrétně se jedná o IS-2000 (neboli CDMA2000), funguje na frekvenci 450 MHz a podporuje verzi 1xRTT pro hlasové služby a

1x EV-DO pro přenos dat. Pro

implementaci si Eurotel vybral řešení od společnosti Nortel Networks, pokrytí dosahovalo asi 70%. Služba již za necelé čtyři měsíce získala přes 10 000 zájemců, do konce roku se jejich počet téměř ztrojnásobil. [TEL04] V únoru roku 2003 spustil operátor v centru Prahy síť UMTS. Tato síť třetí generace nebyla určená pro veřejnost, nýbrž pouze pro testování. Společnost zároveň potvrdila záměr spustit síť do ledna 2005, k čemuž ji zavazovala licence. Následně ale došlo k odkladu a nová lhůta tak byla posunuta až leden 2007. Operátorovi se povedlo zprovoznit síť dříve, od 1. prosince 2006 ji mohli zákazníci plně využívat. Signálem sítě UMTS bylo pokryto území Prahy a oblast centra Brna. [TEL05c] Od té doby se pokrytí výrazně zlepšilo, společně s nadstavbovou technologií HSDPA, dnes funguje tento typ přenosu v Praze, Liberci, Ústí na Labem, Karlových Varech, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Zlíně, Olomouci, Ostravě, Pardubicích a Hradci Králové. Nabídka služeb Stejně jako ostatní operátoři, i Telefónica O2 má nabídku mobilního připojení rozdělenou na internet pro mobilní telefony a pro přenosné počítače. Jednoznačnou výhodou je, že operátor neomezuje maximální rychlost ani typ připojení, zákazník má možnost využít GPRS, EDGE, UMTS a HSDPA. Podporuje-li tedy zařízení poslední 34


Radek Křižka

zmíněnou technologii a je-li tento typ přenosu v danou chvíli dostupný, může maximální rychlost dosahovat až 3,6 Mb/s. Výrazný rozdíl oproti jiným poskytovatelům připojení je i v pravidlech Fair use policy. Objemem přenesených dat znamená celkový součet downloadu a uploadu a je počítán za sedm uplynulých dnů. Internet v mobilu nabízí dva tarify lišící se pouze cenou a FUP. Nejlevnější variantou je O2 Internet v mobilu za poplatek 150 Kč za měsíc, který je jako jediný dostupný i zákazníkům využívající předplacené karty. Data jsou omezena na 37,5 MB za sedm po sobě jdoucích dnů. Aktivnější uživatelé mohou zvolit tarif O2 Internet v mobilu, který jim ve stejném období dovoluje přenést čtyřnásobek dat, tedy 125 megabytů. Cena byla stanovena na 390 Kč za měsíc. [TEL09b] [TEL09c] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Internet v mobilu

3,6 Mb/s

37,5 MB/týden

150 Kč/měsíc

Internet v mobilu Plus

3,6 Mb/s

125 MB/týden

390 Kč/měsíc

Tabulka 11 - Ceník Telefónica 02 - Internet v mobilu [zdroj autor] Pro přenosné počítače jsou určeny tarify O2 Mobilní Internet a O2 Mobilní Internet Plus. U prvního jmenovaného činí měsíční paušál 600 Kč za měsíc a limit je pro přenesená data nastaven na 2,5 GB za týden. U vyššího tarifu zákazník zaplatí 1000 Kč za měsíc a nebude nijak omezen maximálním objemem přenesených dat. [TEL09d] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Mobilní Internet

3,6 Mb/s

2,5 GB/týden

600 Kč/měsíc

Mobilní Internet Plus

3,6 Mb/s

neomezeno

1000 Kč/měsíc

Tabulka 12 - Ceník Telefónica 02 - Internet v mobilu a Mobilní Internet [zdroj autor]

35


Radek Křižka

Pokrytí

Obrázek 14 - Mapa pokrytí Telefónica 02: GPRS [TEL09f]

Obrázek 15 - Mapa pokrytí Telefónica O2: EDGE [TEL09f]

Obrázek 16 - Mapa pokrytí Telefónica O2: CDMA [TEL09f] 36


Radek Křižka

Obrázek 17 - Mapa pokrytí Telefónica O2: UMTS [TEL09f]

4.4. Mobilkom Tato společnost je u nás nejmladším operátorem a provozuje mobilní síť známou pod názvem U:fon. „MobilKom byl založen v březnu 1993 jako joint-venture firem Motorola Inc., ConnecTel Inc. a KonekTel za účelem provozování veřejných radiových sítí v České republice. Na začátku roku 1993 uvedl MobilKom do provozu první trunkový systém (SmartNet) v Praze. V následujícím roce začal provozovat neveřejný trunkový systém pro Třinecké železárny, v roce 1995 v Brně a okolí a v jihočeském regionu. V roce 1998 obdržel MobilKom od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) povolení k propojení do veřejné telefonní sítě.“ [UFO09a] Provoz této sítě byl zahájen v květnu 2007, během půlroku získal 100 000 zákazníků, z toho zhruba dvě třetiny využívaly hlasové služby, zbytek si jej zvolil kvůli mobilnímu přístupu na internet. Vývoj připojení na internet Jediná technologie, kterou operátor v síti používá, je CDMA. Konkrétně se jedná o IS-2000 EV-DO rev. A. Jedná se tak o jediného operátora na našem trhu, který využívá pouze moderní 3G síť.

37


Radek Křižka

Nabídka služeb V nabídce společnosti nalezneme dva typy účtování. Prvním z nich je využití dobíjecího kreditu, kde zákazník neplatí měsíční paušál, ale pouze dobu strávenou on-line. Dobitý kredit je platný 6 měsíců od poslední aktivity, což znamená užití služby nebo opětovné dobití. Toto připojení využijí nejvíce zákazníci, kteří nebudou na internetu každý den, ale připojí se pouze občas. Kladnou stránkou také je, že rychlost není uživatelům nijak omezena a mohou službu využívat stejně jako tarifní zákazníci, tj. až do rychlosti 3,1 Mb/s. V podmínkách FUP je stanoveno maximum pro stažená data 4GB/týden, což je dokonce více, než pro tarifní zákazníky. Pro tento kreditní typ připojení nalezneme dvě nabídky. 3G mobilní internet za nula je zpoplatněn sazbou 5 Kč/15min, maximální cena je však 800 Kč/měsíc, tudíž se zákazníci nemusejí obávat vysokého účtu v případě delší doby připojení. Naproti tomu Předplacený 3G mobilní internet není účtován po čtvrthodině, nýbrž po celých dnech. Zákazník platí 30 Kč za jeden kalendářní den, maximální cena za měsíc je tedy 930 Kč. Záleží tedy na zákazníkovi, který tarif je pro něj výhodnější. Pro toho, kdo používá internet převážně pro stažení nebo odesílání emailů a občasné připojení na internet, bude jistě výhodnější první varianta. Ten, kdo se připojuje třeba jen o víkendu, např. při pobytu na chatě, nebo bude mobilní připojení používat pouze jako záložní variantu, bude preferovat nabídku druhou. Pro častější využití je lepší volbou tarifní účtování, kdy uživatel platí měsíčně paušální částku a není limitován dobou strávenou na internetu. U varianty 3G mobilní internet je teoretická maximální rychlost opět 3,1 Mb/s a cena 400 Kč. Limit pro stahovaná data je stanoven 1 GB za týden. U vyššího tarifu, kde je měsíční poplatek 600 Kč, není uživatel nijak omezen celkovým objemem stahovaných dat. [UFO09c] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

3G mobilní internet za nula

3,1 Mb/s

4 GB/týden

5 Kč/15 min, max. 800 Kč/měsíc

Předplacený 3G mobilní internet

3,1 Mb/s

4 GB/týden

30 Kč/den, max. 930 Kč/měsíc

3G mobilní internet

3,1 Mb/s

1 GB/týden

400 Kč/měsíc

3G mobilní internet PLUS

3,1 Mb/s

neomezeno

600 Kč/měsíc

Tabulka 13 - Přehled tarifů U:fon [UFO09c] 38


Radek Křižka

Pokrytí

Obrázek 18 – Mapa pokrytí U:fon: CDMA [UFO09b]

39


Radek Křižka

5. Mobilní operátoři na Slovensku 5.1. Úvod Na Slovenském trhu jsou v současnosti zastoupeni tři operátoři – Orange Slovensko, T-Mobile Slovakia a Telefónica O2 Slovakia. Každý z nich nabízí připojení na internet a to jak pro mobilní telefony, tak i pro přenosné počítače. Jejich nabídky se pochopitelně liší typem připojení, rychlostí, pokrytím, cenou a dalšími službami. Z důvodů rozdílné měny bylo nutno ceny přepočítat na české koruny. V popisu nabídky je uvedena cena v eurech, v přehledových tabulkách uvedena jak v původní měně, tak v korunách. Kurz byl stanoven dle středu ČNB ke dni 27.11. 2009, kdy činil 1 EUR = 26,185 Kč.

5.2. Orange Slovensko Společnost Orange Slovensko je díky 2,9 milionu aktivních zákazníků největším telekomunikačním operátorem na Slovensku. Předchůdcem této společnosti byl Globtel GSM a.s., která vstoupila na slovenský trh v polovině ledna 1997, k přejmenování společnosti na Orange došlo o čtyři roky později. Stoprocentním vlastníkem akcií je společnost France Telecom. Operátor se chlubí pokrytím přesahující 66% celkové slovenské populace, což představuje více jak 3 miliony obyvatel. [ORA09a] Nabídka služeb Špatnou zprávou pro zákazníky s předplacenými kartami je, že nemají žádnou možnost připojit se na internet. Ostatní zákazníci si mohou vybrat mezi variantami internet v mobilu a internet pro přenosné počítače. Pro internet v mobilu používá společnost označení Internet World a nabízí tři cenové programy. Pro občasné připojení na internet s minimálním stahováním zvolí zákazníci pravděpodobně balíček Orange World 100, který nabízí 100 MB dat za 5,9 €/měsíc. Pro častější využití je vhodnější program Orange World 1000 s limitem 40


Radek Křižka

1 GB pro stahovaná data a cenou 6,9 €. Pro nejnáročnější uživatele připravil operátor tarif Orange World 2000, ve kterém za měsíční poplatek 9,9 € získá možnost stažení 2 GB dat. [ORA09b] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Cena v Kč

Orange World 100

3,6 Mb/s

100 MB/měsíc

5,90 €/měsíc

155 Kč/měsíc

Orange World 1 000

3,6 Mb/s

1000 MB/měsíc

6,90 €/měsíc

180 Kč/měsíc

Orange World 2 000

3,6 Mb/s

2000 MB/měsíc

9,90 €/měsíc

260 Kč/měsíc

Tabulka 14 - Ceník Orange SK - Internet v mobilu [ORA09b] Co se týká připojení počítače na internetovou síť, nalezneme v ceníku operátora celkem čtyři tarify. Ty se liší cenou, objemem stažených dat a rychlostí, která se pohybuje od 1,5 Mb/s do 7,2 Mb/s. Nejlevnější připojení nabízí společnost u tarifu Mini za měsíční poplatek 6 €, který dovoluje stažení 500 MB dat. Trojnásobný objem stažených dat umožňuje program Štart s cenou 13,24 € za stejné období. Tarif Klasik vyjde zákazníka na 23,20 € a bude mít možnost stažení 3 GB dat. Pro nejnáročnější zákazníky je připraven program Premium, u něhož je poplatek 33,16 € a FUP omezuje data na 10 GB. Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Cena v Kč

Mini

1,5 Mb/s

500 MB/měsíc

6,00 €/měsíc

158 Kč/měsíc

Štart

3,6 Mb/s

1500 MB/měsíc

13,24 €/měsíc

347 Kč/měsíc

Klasik

7,2 Mb/s

3000 MB/měsíc

23,20 €/měsíc

608 Kč/měsíc

Premium

7,2 Mb/s

10 000 MB/měsíc

33,16 €/měsíc

869 Kč/měsíc

Tabulka 15 - Ceník Orange SK - Mobilní internet [ORA09c]

41


Radek Křižka

Pokrytí

Obrázek 19 - Mapa pokrytí - Orange Slovensko: GPRS [ORA09d]

Obrázek 20 - Mapa pokrytí - Orange Slovensko: EDGE [ORA09d]

Obrázek 21 - Mapa pokrytí Orange Slovensko: HSDPA [ORA09d] 42


Radek Křižka

5.3. T-Mobile Slovensko Společnost je na trhu od roku 1990, kdy existovala ještě jako EuroTel Bratislava a pod tímto názvem působila až do roku 2005. Dnešním stoprocentním vlastníkem je Slovak Telekom. S budováním své GSM sítě začal v roce 1997 a dnes nabízí kromě starších technologií jako GPRS a EDGE i moderní technologie rychlého přenosu dat jako UMTS FDD, HSDPA a Flash-OFDM. Tento operátor dnes poskytuje služby 2,4 milionu zákazníků. [TMS09a] Nabídka služeb Majitelé dobíjecích karet Easy nemají možnost využít nějakého balíčku, kde by za určitý týdenní nebo měsíční poplatek získali možnost být neustále připojeni přes svůj mobilní telefon na internet. Jediná možnost je platit 1,627 € za každý přenesený megabyte dat. Mezi podporované technologie patří GPRS, EDGE, UMTS a HSDPA. Stejně jako konkurence ani T-Mobile neomezuje maximální rychlost, která činí 7,2 Mb/s. [TMS09b] V nabídce pro internet v mobilu mají tarifní zákazníci možnost výběru ze tří programů. Nejlevnější z nich je Surf, který umožňuje stažení pouhých 10 MB dat rychlostí až 7,2 Mb/s, měsíční poplatek činí 3,91 €. Nevýhodou je blokování protokolů POP3, SMTP a IMAP, které jsou vyžívány poštovními klienty. Chce-li zákazník využívat i tuto možnost, musí zaplatit zhruba dvojnásobek v programu Surf&Mail. Získá tím dvojnásobný objem pro stahování, kam navíc nejsou započítána přenesená data u emailů. U programu web'n'walk 1500 je k dispozici 1,5 GB dat za cenu 9,99 €/měsíc. [TMS09c] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Cena v Kč

Internet Easy

7,2 Mb/s

-

1,627 €/MB

43 Kč/MB

Surf

7,2 Mb/s

10 MB web

3,91 €/měsíc

103 Kč/měsíc

7,86 €/měsíc

206 Kč/měsíc

9,99 €/měsíc

262 Kč/měsíc

0 MB pro email Surf & Mail

7,2 Mb/s

20 MB web neomezeně email

web'n'walk 1500

7,2 Mb/s

1,5 GB/měsíc

Tabulka 16 Ceník T-Mobile SK – Internet v mobilu [TMS09c] 43


Radek Křižka

Pro mobilní internet má operátor nachystány nabídky Mobilný internet Štart za 9,9 €/měsíc, rychlostí 2 Mb/s a limitem 1 GB pro stahovaná data. Vyšší tarif s názvem Mobilný internet 2 nabízí za měsíční poplatek 23,66 € rychlost až 2 Mb/s a stažení dvojnásobného objemu dat. Stejné parametry, pouze vyšší datový limit 10 GB, je k dispozici u tarifu Mobilný internet 10,

za který je účtováno 39,46 €. Nejvyšší

rychlost, datový limit a tím pochopitelně i cenu přináší tarif Mobilný internet 20. Bohužel ani zde nemají zákazníci k dispozici neomezené stahování dat, je zde limit 20 GB. Rychlost dosahuje až 7,2 Mb/s a cena byla stanovena na 75,01 €. [TMS09d] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Cena v Kč

Mobilný internet Štart

2 Mb/s

1 GB/měsíc

9,90 €/měsíc

260 Kč/měsíc

Mobilný internet 2

2 Mb/s

2 GB/měsíc

23,66 €/měsíc

620 Kč/měsíc

Mobilný internet 10

2 Mb/s

10 GB/měsíc

39,46 €/měsíc

1034 Kč/měsíc


7,2 Mb/s

20 GB/měsíc

75,01 €/měsíc

1965 Kč/měsíc

Tabulka 17 - Ceník T-Mobile SK – Mobilní internet [TMS09d] Pokrytí

Obrázek 22 - Mapa pokrytí T-Mobile Slovakia: GPRS [TMS09e]

44


Radek Křižka

Obrázek 23 - Mapa pokrytí T-Mobile Slovakia: EDGE [TMS09e]

Obrázek 24 - Mapa pokrytí T-Mobile Slovakia: OFDM (3G) [TMS09e]

Obrázek 25 - Mapa pokrytí T-Mobile Slovakia: HSDPA [TMS09e] 45


Radek Křižka

5.4. Telefónica O2 Slovakia Společnost působila na slovenském trhu od roku 2002, tehdy pod obchodním názvem Czech Telecom Slovakia s.r.o. Nový název přijala v polovině roku 2006. Majitelem 100% akcií je česká Telefónica O2 Czech Republic a. s. Za povšimnutí stojí, že operátor nemá zcela vlastní infrastrukturu, ale využívá základnové stanice (BTS) společnosti T-Mobile Slovensko. Celkový počet zákazníků u slovenské Telefónici O2 přesáhl půl milionu, z čehož zhruba dvě třetiny tvoří uživatelé předplacených služeb a zbytek tarifní zákazníci. [O2S09a] Nabídka služeb V porovnání s konkurencí má společnost výrazně horší postavení, ať už se to týká dostupné technologie, rychlosti nebo pokrytí. Všechny tyto faktory se odrazily i v nabídce pro zákazníky - operátor jako jediný nabízí přenosy pouze v sítích GPRS a EDGE, modernější technologie jako UMTS nebo HSDPA nepodporuje. Bohužel není dostupný ani žádný modem pro přenosné počítače a k dispozici je tedy pouze internet v mobilu. U něj má zákazník možnost vybrat ze tří typů účtování. Pro velmi výjimečné využití internetového připojení může být vhodná platba za přenesená data, kde 1 MB dat bude stát 0,95 €. Účtovacím intervalem je 1 kilobyte. Další možností je objednání balíčku 10 MB dat, které jsou zpoplatněny částkou 3 € za měsíc. Poslední nabídkou je platba měsíčního paušálu 6 € u tarifu O2 Data Neobmedzene, ovšem s velmi lákavou možností nelimitovaného stahování dat. [O2S09b] Tarif

Rychlost

FUP

Cena

Cena v Kč

O2 Fér – 1 MB dat

236,8 kb/s

-

0,95 €/MB

25 Kč/MB

Balíček 10 MB dat

236,8 kb/s

10 MB/měsíc

3,00 €/měsíc

79 Kč/MB

O2 data Neobmedzene

236,8 kb/s

neomezeno

6,00 €/měsíc

158 Kč/MB

Tabulka 18 - Ceník O2 Slovakia – Internet v mobilu [O2S09b]

46


Radek Křižka

Pokrytí

Obrázek 26 - Mapa pokrytí Telefónica 02 Slovakia: GPRS/EDGE [O2S09c]

47


Radek Křižka

6. Srovnání připojení na internet v ČR a na Slovensku 6.1. Metodika Jako první parametr pro srovnání bylo vybráno pokrytí. V úvahu jsou brány především technologie dovolující rychlejší stahování dat, sítě na bázi GPRS nebo EDGE nejsou brány v úvahu. Pro vzájemné srovnání nabídek českých a slovenských operátorů je potřeba vybrat takové nabídky, které mají srovnatelné parametry. Limit pro objem stažených nebo přenášených dat je přepočítán a udáván v megabytech za měsíc. Ceny jsou uváděny pouze v českých korunách, přepočet je opět podle kurzu ze dne 27. 11. 2009, tedy 1 € = 26,185 Kč. Cenu v eurech můžete nalézt v nabídce jednotlivých slovenských operátorů v kapitole 4. Srovnání nabídek je rozděleno na dvě části, první je věnována internetu v mobilu, druhá pak mobilnímu připojení na internet pro počítače. U přístupu na internetu v mobilu jsou hodnoceny nejlevnější nabídky operátorů a cena za jeden megabyte dat. U mobilního připojení určeného pro počítače hraje daleko větší roli také datový limit, proto hledáme nejvýhodnější program, který nabízí stažení 10 GB dat. Protože uvažujeme stálé připojení na internet, jsou v testu zařazeny pouze paušální tarify. Jedním z nejdůležitějších parametrů je pro domácí zákazníky rychlost připojení, proto byly do testu zařazeny pouze nabídky s dostupnou maximální rychlostí alespoň 2 Mb/s.

6.2. Pokrytí Jak vidíme z dostupných map v předchozích kapitolách, pokrytí rychlými sítěmi je výrazně lepší na Slovensku. Například společnost Orange se již v polovině tohoto roku mohla chlubit dostupností 3G sítí pro 3,1 milionu občanů, což představuje více než polovinu celkového počtu obyvatel. Naproti tomu v Česku se moderní sítě rozšiřují velmi pomalu a na mapě se mnohdy tvoří pouze jednotlivé ostrůvky. Plány operátorů 48


Radek Křižka

sice slibují nápravu, ale stejně tak tomu bylo i v minulosti. V brzké době tedy nemůžeme očekávat razantní zlepšení.

6.3. Internet v mobilu Podíváme-li se na nabídku internetu v mobilu u O2 Czech Republic, Orange Slovensko a T-Mobile Slovakia, potom nejlevnější připojení v Česku vyjde na 150 Kč a zákazník získá možnost přenesení 37,5 MB dat za týden, tedy zhruba 150 MB/měsíc. U slovenského operátora Orange zaplatí v přepočtu téměř stejně, tj. 155 Kč za jeden měsíc, a bude si moci stáhnout 100 MB dat. Je potřeba však zdůraznit rozdíl mezi přenesením dat, které znamená součet downloadu i uploadu (v nabídce českého operátora), a stažením dat, kde se upload nezapočítává (v nabídce Orange). Pokud si zákazník slovenského operátora připlatí pouhé jedno euro, tedy asi 26 Kč, získá už možnost stažení 1 000 MB dat za měsíc. Tato nabídka je tady z hlediska přínosu pro zákazníka zpravidlavýhodnější. U T-Mobilu je cena srovnatelného tarifu 262 Kč/měsíc, nabízí ovšem dvojnásobnou rychlost oproti konkurenci. Při přepočtu ceny jednoho megabytu dat u každé nabídky jednoduše zjistíme, že s výjimkou nejlevnější nabídky Orange jsou všechny tarify slovenských operátorů výhodnější. Tarif Internet v mobilu Plus od české Telefónici O2 je tedy oproti konkurenčnímu Orange World 1 000 nebo Orange World 2 000 dražší a nabízí nižší FUP. Oproti tarifu web'n'walk 1500 je navíc i pomalejší. FUP

Cena

Cena

MB /měsíc

Kč/měsíc

Kč/ 1 MB

3,6 Mb/s

150 MB

150 Kč

1,00 Kč

Internet v mobilu Plus

3,6 Mb/s

500 MB

390 Kč

0,78 Kč

Orange SK

Orange World 100

3,6 Mb/s

100 MB

155 Kč

1,55 Kč

Orange SK

Orange World 1 000

3,6 Mb/s

1 000 MB

180 Kč

0,18 Kč

Orange SK

Orange World 2 000

3,6 Mb/s

2 000 MB

260 Kč

0,13 Kč

T-Mobile SK

web'n'walk 1500

7,2 Mb/s

1 500 MB

262 Kč

0,18 Kč

Operátor

Tarif

Rychlost

O2 Czech R.

Internet v mobilu

O2 Czech R.

Tabulka 19 - Srovnání ČR a SR - internet v mobilu [zdroj autor]

49


Radek Křižka

6.4. Mobilní internet U mobilního připojení na internet pro počítače můžeme v Česku a na Slovensku vybírat ze srovnatelných programů opět u společností O2 Czech Republic, Orange Slovensko a T-Mobile Slovensko. Hledá-li zákazník nejlevnější možnost, jak být připojen k celosvětové síti, tak se u našich sousedů může těšit z programů Orange Štart v za 347 Kč nebo T-Mobile Slovensko za 260 Kč. V česku je nejlevnější možností tarif Mobilní Internet s měsíčním poplatkem 600 Kč. Z hlediska ceny za 1 GB dat vítězí český operátor s již zmíněným programem Mobilní Internet, u kterého vychází na 60 Kč. Za hranicemi je nejnižší cena 87 Kč a to u

společnosti Orange. Zákazníci slovenského T-Mobilu musí platit dokonce 99 Kč. V hodnocení ceny tarifu, který dovoluje přenos 10 GB dat, je situace již výrazně lepší pro českého operátora. Telefónica O2 Czech Republic jej nabízí za měsíční poplatek 600 Kč. Za stejný objem dat musejí zákazníci zaplatit u operátora Orange 869 Kč, u T-Mobile je to dokonce 1034 Kč. Další výhodou českého zástupce je nabídka neomezeného stahování dat, kterou bychom u slovenských společností nabízející vysokorychlostní internet nenalezli. Bohužel i zde ale bude hrát roli dostupnost připojení, která je za našimi hranicemi daleko lepší než u nás. FUP

Cena

Cena

MB /měsíc

Kč/měsíc

Kč/ 1 GB

3,6 Mb/s

10 000 MB

600 Kč

60 Kč

Mobilní Internet Plus

3,6 Mb/s

neomezeno

1000 Kč

-

Orange SK

Štart

3,6 Mb/s

1 500 MB

347 Kč

232 Kč

Orange SK

Klasik

3,6 Mb/s

3 000 MB

608 Kč

202 Kč

Orange SK

Premium

7,2 Mb/s

10 000 MB

869 Kč

87 Kč

T-Mobile SK

Mobilný internet Štart

2 Mb/s

1 000 MB

260 Kč

260 Kč

T-Mobile SK

Mobilný internet 2

2 Mb/s

2 000 MB

620 Kč

360 Kč

T-Mobile SK


2 Mb/s

10 000 MB

1034 Kč

104 Kč

T-Mobile SK


7,2 Mb/s

20 000 MB

1965 Kč

99 Kč

Operátor

Tarif

Rychlost

O2 Czech R.

Mobilní Internet

O2 Czech R.

Tabulka 20 - Srovnání ČR a SR - mobilní internet [zdroj autor] 50


Radek Křižka

6.5. Shrnutí a vysvětlení situace V oblasti pokrytí vysokorychlostního internetu je situace výrazně lepší na Slovensku, kde je dostupnější většímu počtu uživatelů. Obecně také můžeme říci, že tamější zákazníci mají možnost využít vyšších rychlostí, než je tomu u českých operátorů. Z cenového hlediska u internetu v mobilu vítězí nabídky slovenských operátorů, kde cena za 1 MB dat je již 0,13 Kč. Cena nejlevnějšího připojení je zhruba stejná, pohybuje se okolo 150 Kč. Musíme ovšem přihlídnout na možnost připlacení necelých 30 Kč u tarifu Klasik slovenského operátora Orange, díky čemu se zvýší limit stahovaných na 1 000 MB. V oblasti mobilního připojení určeného pro počítače naopak vede český operátor Telefónica O2, který nabízí nejlepší poměr ceny za jeden gigabyte dat, nejnižší poplatek u tarifu s limitem 10 GB pro přenášená data a jako jediný přináší i tarif bez jakéhokoliv limitu. Slovenští operátoři jej tak překonávají jen v nabídce nejlevnějšího připojení na internet, které je možné pořídit již od 260 Kč. Ačkoliv se mobilní připojení na internet těší stále větší oblibě, rychlé rozšíření pokrytí se v současnosti v Česku nedá očekávat. Jedním z důvodů pomalého nástupu sítí třetí generace může být, že operátoři investovali obrovské peníze do starších technologií a ty nyní chybějí pro další rozvoj. K tomuto ještě přispívá fakt, že rychlý mobilní internet není dostatečně rentabilní a tudíž pro je pro společnosti méně atraktivní, než poskytování jiných služeb. Tento postoj dokazuje také zachování operátora Vodafone, který budování 3G sítě již dvakrát odložil z ekonomických důvodů a to i navzdory tomu, že získal licenci výrazně levněji než konkurence. Přesto počet uživatelů mobilního internetu roste a zvýšený zájem by mohl napomoci jeho rozšíření. [EMA09] Jednou z příčin lepší situaci na slovenském trhu je také být menší dostupnost jiného typu širokopásmového připojení, jako třeba ADSL, která je naproti tomu v Česku na velmi dobré úrovni. Na Slovensku se díky tomu stává oblast mobilního připojení na internet nástrojem konkurenčního boje. [MO107] [ZIV08]

51


Radek Křižka

7. Závěr Cílem této práce bylo seznámit čtenáře s technologií mobilních sítí, připojením na internet, vývojem a situací na českém trhu a srovnání se Slovenskem. První část práce se soustředí na technologii GSM, která je univerzálním mezinárodním standardem pro mobilní komunikaci. Je popsán jak její vývoj, tak i struktura sítě a princip jejího fungování. V další části je pozornost věnována jednotlivým technologiím sloužícím pro datové přenosy, které jsou v současné době na českém mobilním trhu dostupné. Jedná se tedy o GPRS, EDGE, CDMA, UMTS a HSDPA. U každého typu připojení je nastíněn vývoj, popis technologie, dosažitelná rychlost včetně faktorů, které ji ovlivňují, a použitelný hardware. Úkolem praktické části bylo poskytnout kompletní přehled mobilních operátorů nabízejících mobilní internetové připojení na českém a slovenském trhu. Po krátkém představení jednotlivých operátorů je popsána historie vývoje připojení na internet u každého z nich. Podstatná část je zde věnována nabídce jejich cenových programů, které jsou rozděleny na internet pro mobilní telefony a přenosné počítače. U každé z nich je uvedena maximální dostupná rychlost, limit pro přenášená data a cena. V případě dalších podmínek nebo omezení byly tyto skutečnosti taktéž zmíněny. U popisu nabídek je také uvedeno, pro jakého uživatele je vhodná. Jelikož je u mobilních sítí jedním z nejdůležitějších kritérií pokrytí, nechybí ani tento údaj u každého operátora a typu připojení. V Česku nabízejí své služby celkem čtyři společnosti, které se liší jak cenou a dostupnými technologiemi, tak i pokrytím. To je obecně lepší ve velkých městech, u oblastí s nižším osídlením se počítá s pomalejším nástupem. Každý operátor nabízí možnost připojení se na internet jak s mobilním přístrojem, tak i počítačem. Pro srovnání českého a slovenského trhu bylo potřeba stanovit metodiku, s pomocí které jsme schopni porovnat různé nabídky jednotlivých operátorů. Dále následuje již samotná analýza, srovnání a popis získaných výsledků. Z této části vyplynulo, že především po technologické stránce je situace v Česku méně příznivá než u našich sousedů. Stejně tak jsou na tom slovenští operátoři lépe s pokrytím a dostupností služeb pro koncové zákazníky. V závěru je naznačena také možná příčina této situace, která spočívá v alokaci peněžních prostředků českých operátorů. 52


Radek Křižka

V minulosti investovali do starších technologií a museli zakoupit drahé licence na provoz sítí třetí generace, což společně s nízkými výdělky za mobilní internetové služby vedlo k rozhodnutí o pozastavení plánovaných rozsáhlých investic. Přínos mé práce spočívá v přiblížení technologického pozadí mobilních sítí i běžnému uživateli, popis vývoje trhu mobilního internetového připojení s informacemi o každém operátorovi, stavu současné situace, představení nabídek jednotlivých společností a především srovnání se slovenským trhem. Podstatná je v závěru také část věnovaná analýze možné příčiny současného stavu českého a slovenského mobilního internetového připojení. Jako důvod se jeví přílišná ekonomická náročnost na vybudování sítě a alespoň z počátku nedostatečná návratnost investice. Jelikož se dá očekávat, že poptávka po mobilním připojení na internet neustále poroste a bude se postupně stávat běžnou službou, může být námětem budoucích prací naznačení budoucího vývoje v oblasti rozvoje nových standardů a jejich implementace u jednotlivých operátorů.

53


Radek Křižka

8. Seznam použité literatury Knižní publikace a odborné zdroje [BEK01]

BEKKERS, Rudi. Mobile Telecommunications Standards: GSM, UMTS, TETRA and ERMES.[s.l.] :[s.n.], 2001. 632 s. ISBN 978-1580532501.

[JOR08]

JÖRG, Eberspächer, et al. GSM: Architecture, Protocols and Services.[s.l.]: [s.n.], 2008. 338 s. ISBN 978-0470030707.

[PAN99]

PANDYA, Raj. Mobile and Communication Services and Systems: IEEE Series on Digital & Mobile Communication.[s.l.] :[s.n.], 1999. 352 s. ISBN 9780780347083.

[POU09]

POUR, Jan, GÁLA, Libor, ŠEDIVÁ, Zuzana. Podniková informatika : 2., přepracované a aktualizované vydání. Sv. 1. [s.l.] : [s.n.], 2009. ISBN 9788024726151. s. 415.

[SMI06]

SMITH, Clint . 3G Wireless Networks.[s.l.] :[s.n.], 2006. 695 s. ISBN 9780072263442.

[O2S09b]

O2 SLOVAKIA, Bratislava. Cenník O2. 2009. 12 s.

Internetové zdroje, výroční a tiskové zprávy [CDG09]

CDMA Technology : Quick Market Statistics[online]. 2009[cit. 2009-11-14]. Dostupný z WWW: .

[EMA09]

Slovensko trumflo Česko v internetu [online]. 2008 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[ERI07]

Ericsson, Stockholm. The evolution of EDGE : White paper. 2007. 18 s. Dostupný z WWW: < http://www.ericsson.com/technology/whitepapers/3107_ The_evolution_of_EDGE_A.pdf>

[MO107]

Česko vs. Slovensko: rychlý mobilní internet je u sousedů rychlejší a levnější [online]. 2008 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[MOB09]

3. čtvrtletí vyhrálo O2, Vodafone vede celoročně[online]. 2009[cit. 2009-11-15]. Dostupný z WWW: .

[O2S09a]

Počet zákazníkov stále rastie[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[ORA09a]

Orange : Kto sme[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[ORA09b]

Orange World - Cenník[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

54


Radek Křižka

[ORA09c]

Mobilný Orange internet 3G[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[SPS09]

Telekomunikační slovník [online]. 2009 [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: .

[TEL00]

EuroTel představuje nejrychlejší mobilní datový přenos v ČR![online]. 2000[cit. 2009-11-15]. Dostupný z WWW: .

[TEL04]

Eurotel hodlá v květnu uvést do provozu síť CDMA[online]. 2004[cit. 2009-1115]. Dostupný z WWW: .

[TEL05a]

Eurotel a Český Telecom spojují síly a vytvářejí telekomunikační společnost budoucnosti[online]. 2005[cit. 2009-11-15]. Dostupný z WWW: .

[TEL05b]

Eurotel rozšiřuje své portfolio služeb pro přístup k internetu[online]. 2005[cit. 2009-11-15]. Dostupný z WWW: .

[TEL05c]

Eurotel zahájí 1. prosince 2005 novou éru mobilní telekomunikace v České republice[online]. 2005[cit. 2009-11-15]. Dostupný z WWW:

[TEL09b]

O2 Internet v mobilu [online]. c2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TEL09c]

O2 Internet v mobilu Plus [online]. c2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TEL09d]

O2 Mobilní Internet [online]. c2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TEL09d]

O2 Mobilní Internet Plus[online]. c2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TEL09e]

O2 - Slovník pojmů z telekomunikací [online]. c2009 [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW: .

[TMO09a]

O společnosti[online]. 2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TMO09b]

T-MOBILE CZ, Praha. Obchodní podmínky pro službu Postm@n přes SMS, dlouhé SMS a MMS. 2009. 2 s.

[TMO09c]

Internet v mobilu - více informací[online]. c2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TMO09d]

Twist Internet Basic[online]. c2009[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TMS09a]

O spoločnosti, T-Mobile Slovensko [online]. 2008 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

55


Radek Křižka

[TMS09b]

Základné služby, Prístup na internet[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[TMS09c]

Web'n'walk, Cenník[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[TMS09d]

Mobilný internet : Cenník[online]. c2009[cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[TPR00]

GPRS ve světové premiéře[online]. 2000[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR01a]

Novinky na srpen: V síti Paegas lze využít GPRS[online]. 2001[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR01b]

RadioMobil je ochoten zaplatit 1,5 až 2,5 miliardy za licenci UMTS[online]. 2001[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR01c]

RadioMobil se neúčastní 1. kola výběrového řízení na udělení licencí UMTS[online]. 2001[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR01d]

Vítězství v aukci bude přínosem pro zákazníky společnosti RadioMobil[online]. 2001[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR02]

Paegas se mění v T-Mobile[online]. 2002[cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: .

[TPR04]

T-Mobile EDGE - nejrychlejší internet v mobilu[online]. 2001[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR05a]

Březen - měsíc internetu: T-Mobile EDGE stále za stejnou cenu jako GPRS[online]. 2005[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[TPR05b]

Internet 4G - první české UMTS[online]. 2005[cit. 2000-05-22]. Dostupný z WWW: .

[UFO09a]

Informace o společnosti MobilKom, a.s. : Historie[online]. c2009[cit. 2009-1124]. Dostupný z WWW: .

[UFO09c]

E-shop : Výběr tarifu[online]. c2009[cit. 2009-11-24]. Dostupný z WWW: .

[VOD01]

Český mobil a.s. se vyjadřuje k prvnímu kolu výběrového řízení na udělení licencí umts v České republice[online]. 2001[cit. 2009-10-17]. Dostupný z WWW: .

[VOD05a]

Oskar vodafone rozšiřuje pokrytí technologií edge a zjednodušuje užívání některých služeb[online]. 2005[cit. 2009-10-18]. Dostupný z WWW: .

[VOD05b]

Oskar pokrývá technologií edge 20% populace české republiky[online]. 2005[cit. 2009-10-18]. Dostupný z WWW: .

56


Radek Křižka

[VOD08]

Vodafone ČR v roce 2008 získal 233 tisíc zákazníků[online]. 2009[cit. 2009-1017]. Dostupný z WWW: .

[VOD09a]

Vodafone - History[online]. 2009[cit. 2009-10-17]. Dostupný z WWW:

[VOD09b]

Huawei postaví Vodafonu 3G síť[online]. 2009[cit. 2009-10-18]. Dostupný z WWW: .

[VOD09c]

Tarify[online]. 2009[cit. 2009-11-24]. Dostupný .

[ZIV08]

Vodafone nabídne rychlý mobilní 3G internet, protože musí [online]. 2008 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

z

WWW:

Obrázky [BAT08]

BATES, Regis J. B. . GPRS : General Packet Radio Service.[s.l.] :[s.n.], 2008. 350 s. ISBN 978-0071381888.

[O2S09c]

Dostupnosť O2 Data Neobmedzene [online]. c2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[ORA09d]

Orange Slovensko : Pokrytie [online]. c2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[RICH09]

Přístupová síť UTRAN[online].[2008][cit. 2009-11-14]. Dostupný z WWW: .

[TEL09a]

O2, Telefony a zařízení : ANYDATA APE-540H[online].[2009][cit. 2009-1114]. Dostupný z WWW: .

[TEL09f]

O2 | Péče a podpora - Mapy pokrytí : Pokrytí [online]. c2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[TOM03]

Technologie pro mobilní komunikaci : Základní GSM[online].[2003][cit. 2009-10-27]. Dostupný .

[TMO09e]

Mapa pokrytí [online]. c2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[TMS09e]

Mapy pokrytia T-Mobile Slovensko [online]. c2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

[UFO09b]

Mapa pokrytí[online]. c2009[cit. 2009-11-24]. .

[UMT09]

CDMA Overview : ACCESS SCHEMES[online]. 2003[cit. 2009-11-14]. Dostupný z WWW: <www.umtsworld.com/technology/cdmabasics.htm>.

[VOD09d]

Mapa pokrytí [online]. c2009 [cit. 2009-11-30]. Dostupný z WWW: .

struktura sítě z WWW:

Dostupný

z

WWW:

57


Radek Křižka

9. Seznam obrázků Obrázek 1 -‐ Buňkový systém GSM [zdroj autor]

3

Obrázek 2 – Druhy buněk v síti GSM a umístění základnové stanice [BAT08]

4

Obrázek 3 -‐ Umbrella buňka a handover mobilních stanic [PAN99]

5

Obrázek 4 -‐ Schéma GSM sítě [TOM03]

8

Obrázek 5 -‐ Porovnání FDMA, TDMA a CDMA [UMT09]

16

Obrázek 6 -‐ externí modem ANYDATA ADU-‐635WH a karta ANYDATA APE-‐540H [TEL09a]

18

Obrázek 7 – Radiová přístupová síť UTRAN [RICH09]

19

Obrázek 8 -‐ Mapa pokrytí Vodafone: GPRS [VOD09d]

27

Obrázek 9 -‐ Mapa pokrytí Vodafone: EDGE [VOD09d]

27

Obrázek 10 -‐ Mapa pokrytí Vodafone: UMTS [VOD09d]

28

Obrázek 11 – Mapa pokrytí T-‐Mobile: GPRS [TMO09e]

32

Obrázek 12 -‐ Mapa pokrytí T-‐Mobile: EDGE [TMO09e]

32

Obrázek 13 -‐ Mapa pokrytí T-‐Mobile: UMTS [TMO09e]

33

Obrázek 14 -‐ Mapa pokrytí Telefónica 02: GPRS [TEL09f]

36

Obrázek 15 -‐ Mapa pokrytí Telefónica O2: EDGE [TEL09f]

36

Obrázek 16 -‐ Mapa pokrytí Telefónica O2: CDMA [TEL09f]

36

Obrázek 17 -‐ Mapa pokrytí Telefónica O2: UMTS [TEL09f]

37

Obrázek 18 – Mapa pokrytí U:fon: CDMA [UFO09b]

39

Obrázek 19 -‐ Mapa pokrytí -‐ Orange Slovensko: GPRS [ORA09d]

42

Obrázek 20 -‐ Mapa pokrytí -‐ Orange Slovensko: EDGE [ORA09d]

42

Obrázek 21 -‐ Mapa pokrytí Orange Slovensko: HSDPA [ORA09d]

42

Obrázek 22 -‐ Mapa pokrytí T-‐Mobile Slovakia: GPRS [TMS09e]

44

Obrázek 23 -‐ Mapa pokrytí T-‐Mobile Slovakia: EDGE [TMS09e]

45

Obrázek 24 -‐ Mapa pokrytí T-‐Mobile Slovakia: OFDM (3G) [TMS09e]

45

Obrázek 25 -‐ Mapa pokrytí T-‐Mobile Slovakia: HSDPA [TMS09e]

45

Obrázek 26 -‐ Mapa pokrytí Telefónica 02 Slovakia: GPRS/EDGE [O2S09c]

47

58


Radek Křižka

10. Seznam tabulek Tabulka 1 -‐ Kódovací schéma GPRS a rychlost [BEK01] ..............................................................11 Tabulka 2 -‐ Třídy GPRS dle počtu dostupných timeslotů [BEK01]...............................................11 Tabulka 3 -‐ Třídy předpokládaného zpoždění [BEK01] ...............................................................12 Tabulka 4 -‐ Třídy spolehlivosti [BEK01] .......................................................................................13 Tabulka 5 -‐ Závislost rychlosti na kódovacím a modulačním schématu [BEK01] ........................14 Tabulka 6 -‐ Třídy HSDPA [SMI06] ................................................................................................21 Tabulka 7 -‐ Přehled tarifů Vodafone [VOD09c]...........................................................................26 Tabulka 8 -‐ Přehled tarifů Vodafone [VOD09c]...........................................................................27 Tabulka 9 -‐ Ceník T-‐Mobile -‐ Internet v mobilu [TMO09c]..........................................................30 Tabulka 10 -‐ Ceník T-‐Mobile -‐ Internet v notebooku [zdroj autor] .............................................31 Tabulka 11 -‐ Ceník Telefónica 02 -‐ Internet v mobilu [zdroj autor] ............................................35 Tabulka 12 -‐ Ceník Telefónica 02 -‐ Internet v mobilu a Mobilní Internet [zdroj autor] ..............35 Tabulka 13 -‐ Přehled tarifů U:fon [UFO09c]................................................................................38 Tabulka 14 -‐ Ceník Orange SK -‐ Internet v mobilu [ORA09b] ......................................................41 Tabulka 15 -‐ Ceník Orange SK -‐ Mobilní internet [ORA09c] ........................................................41 Tabulka 16 Ceník T-‐Mobile SK – Internet v mobilu [TMS09c] .....................................................43 Tabulka 17 -‐ Ceník T-‐Mobile SK – Mobilní internet [TMS09d] ....................................................44 Tabulka 18 -‐ Ceník O2 Slovakia – Internet v mobilu [O2S09b]....................................................46 Tabulka 19 -‐ Srovnání ČR a SR -‐ internet v mobilu [zdroj autor] ................................................49 Tabulka 20 -‐ Srovnání ČR a SR -‐ mobilní internet [zdroj autor]...................................................50

59


Radek Křižka

11. Terminologický slovník

Zkratka

Význam

ADSL

Asymetric Digital Subscriber Line Asymetrická digitální účastnická přípojka. [SPS09]

Autentizační centrum

AuC

Autentication Center AuC registr je používán k bezpečnostním účelům sítě – při přihlašování do sítě se zde provádí ověřování účastníka, ochrana proti neoprávněnému použití sítě, jsou zde obsaženy šifrovací klíče. Část subsystému NSS. [SPS09]

Brána mobilní ústředny

GMSC

Gateway Mobile Switching Center Rozhraní mezi mobilní sítí a vnějšími sítěmi. Část subsystému NSS. [SPS09]

Výsek území pokrytý signálem mobilní telefonní sítě z určitého směrového vysílače umístěného na základnové stanici. Jedna základnová stanice může obsahovat i několik směrových vysílačů pro několik takovýchto buněk. [O209e]

Celulární síť

Mobilní síť. Plocha pokrytá signálem je rozdělena na menší území, tzv. buňky (anglicky cell), které jsou pokryty jednotlivými vysílači. Mobilní telefonní síť tvoří řádově několik tisíc buněk. [O209e]

Centrum krátkých textových zpráv

SMSC

Short Message Service Center Systém zajišťující posílaní krátkých textových zpráv. Část subsystému NSS. [SPS09]

NMC

Network Management Center Podílí se na správě a monitorování mobilních stanic. Část subsystému OSS. [SPS09]

Code Division Multiple Access

CDMA

Mnohonásobný přístup do sítě kódovým dělením, kdy je možné celé frekvenční pásmo ve stejném čase sdílet více účastníky,oddělení jednotlivých účastníků je zajištěno druhou modulací (kódováním) pseudonáhodným dvojkovým signálem o vysokém kmitočtu. [SPS09]

Domovský lokační registr

HLR

Home Location Register Databáze všech uživatelů, evidování uživatelů náležejících do oblasti dané MSC. Část subsystému NSS. [SPS09]

Download

Přenos informace směrem k uživateli, sestupný směr. [SPS09]

Enhanced Data Rates for GSM Evolution

EDGE

Modifikace technologie GPRS [POU09]

Frequency Division Multiple Accsess

FDMA

Mnohonásobný přístup do sítě kdy jste od ostatních účastníků odděleni frekvenčně. [SPS09]

FUP

Služba, která chrání běžné uživatele před nadměrným zatěžováním sítě jinými uživateli. Principem FUP je postupné omezení objemu stahovaných dat a snižování přenosové rychlosti u těch uživatelů, kteří zatěžují síť nadměrným způsobem. [TEL09e]

Termín

Asymetric Digital Subscriber Line

Buňka

Centrum managementu sítě

Fair use policy

60


Radek Křižka

Gateway

Zařízení, které představuje rozhraní mezi dvěma různými sítěmi (např. mobilní síť – internet, pevná telefonní síť – mobilní síť apod.). [POU09]

General Packet Radio Service

GPRS

Technologie v mobilních sítích, která umožňuje narozdíl od předchozích standardů přenos dat ve formě paketů. [POU09]

Global System for Mobile Communication

GSM

Nejrozšířenější digitální buňkový komunikační bezdrátový standard. [SPS09]

Handover

Předání hovoru. Proces ke kterému dochází při přechodu uživatele mezi buňkami a kdy dochází k přelaďování vysílacích a přijímacích kanálů mobilní stanice z frekvencí původní buňky na frekvence nové buňky. [SPS09]

Hardware

Technické prostředky, součást informačních technologií, které zahrnují zejména počítače a přídavná zařízení, včetně technických prostředků komunikačních sítí [POU09]

High Speed Downlink Packet Access

HSDPA

Technologie v mobilních sítích 3. generace (UMTS), která zrychluje tok dat směrem k uživateli – download – až na 14,4 Mb/s. Představuje nejvyspělejší technologii využívanou v Česku. [TEL09e]

Internet Mail Access Protocol

IMAP

Základní internetový protokol pro email, pro přijímání a posílání zpráv. [POU09]

Mezinárodní telekomunikační unie

ITU

International Telecommunications Union Nejvyšší standardizační telekomunikační úřad. [SPS09]

Mobilní ústředna

MSC

Mobile services Switching Center Sestavuje jednotlivá spojení v rámci mobilní sítě i směrem do ostatních sítí, kontroluje přidělení kanálů, eviduje všechny uživatele, účtují se zde hovory. Ústřední část subsystému NSS. [SPS09]

Modulace

Proces kdy je nosná vlna modulována modulačním signálem., tzn. že je do nosné vlny „zanesena“ informace o přenášeném (modulačním) signálu. [SPS09]

Multiplexing

Proces který umožňuje více uživatelům sdílet jedno přenosové médium. [SPS09]

Operační podpůrný subsystém

OSS

Operation Support Subsystem Fixní část systému GSM, která řídí a udržuje celý systém. [SPS09]

Paket

Balíček dat, který vzniká rozdělením zprávy na menší části při přenosu. [POU09]

Post Office Protocol

POP

Základní internetový protokol pro službu elektronické pošty umožňující vyzvednutí došlých zpráv. [POU09]

Protokol

Soubor dohodnutých pravidel, včetně formátů přenášených dat, využívaný v komunikaci uzlů (partnerů). [POU09]

Přenosová rychlost

Udává počet bitů přenesených za 1 sekundu. [SPS09]

Registr mobilních stanic

EIR

Equipment Identity Register Registr obsahující informace o mobilních stanicích a plnící

61


Radek Křižka

bezpečnostní účely. [SPS09] Roaming

Funkce mobilní sítě GSM, která umožňuje používání mobilního telefonu i v GSM sítích zahraničních operátorů. [O209e]

Síťový a spínací subsystém

NSS

Network and Switching Subsystem Fixní část systému GSM funkcemi podobný telefonní ústředně. [SPS09]

Simple Mail Tranfer Protocol

SMTP

základní internetový protokol pro e-‐mail, pro přenos pošty mezi servery. [POU09]

Software

Komplex programů, programových prostředků [POU09]

Subsystém základnových stanic

BSS

Base Station Subsystem Fixní část systému GSM spojující mobilní stanice a NSS. [SPS09]

Time Division Multiple Access

TDMA

Mnohonásobný přístup do sítě kdy jste od ostatních účastníků odděleni v čase. [SPS09]

Přenosový kanál v mobilní síti mezi mobilním telefonem a základnovou stanicí sítě, který je tvořen řetězci rychle po sobě jdoucích časových úseků vysílání / přijímání na dané frekvenci. [O209e]

UMTS

Technologie pro novou generaci mobilních telefonních sítí, která umožňuje přenosy dat až rychlostí 2 Mb/s a využívání nových mobilních služeb od informačních a rezervačních systémů až po videotelefonii. [TEL09e]

Timeslot

Universal Mobile Telecommunications System

UMTS Terrestrial UTRAN Radio Access Network

Síť rádiového přístupu pro UMTS. Představuje tu část sítě, která umožňuje uživatelům mobilní přístup ke službám poskytovaným páteřní sítí CN pomocí rádiového prostředí. [RICH09]

Upload

Přenos informace směrem od uživatele, vzestupný směr. [SPS09]

Universal Serial Bus

USB

Standardní rozhraní počítače. [POU09]

Visitor Location Register

VLR

Návštěvnický lokační registr. Dočasná databáze uživatelů přicházejících z oblasti jiné MSC. [SPS09]

Voice Mail System

VMS

Záznamový systém hlasových zpráv. Systém umožňující zaznamenat nepřijaté hovory, někdy nazývaný hlasovou schránkou. [SPS09]

Základnová řídící jednotka

BSC

Base Station Controler Řídí někdy až několik desítek BTSek, provádí a řídí předávání hovoru, frekvenční skoky, dynamické přidělování kanálů, vyhodnocuje měření BER prováděné mobilní stanicí. Část subsystému BSS. [SPS09]

Základnová stanice

BTS

Base Transceiver Station Vysílač/přijímač pokrývající svým signálem určitou oblast (buňku). Část subsystému BSS. [SPS09]

62

Vysoká škola ekonomická v Praze. Možnosti mobilního připojení na internet v ČR

Recommend Documents