Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra statistiky a pravděpodobnosti
Studijní program: Kvantitativní metody Obor: Statistické metody v ekonomii
Student: Jonáš Hanáček Vedoucí: doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc.
Fenomén singles
2012
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Fenomén singles“ jsem vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
Praha 14. května 2012
....................…………….. podpis
Poděkování Děkuji vedoucí této práce, všem vyučujícím a obzvláště vyučujícím statistických a demografických předmětů, bez jejichž ochoty a přístupu by bylo studium o mnoho těžší a výrazně méně příjemné.
Abstrakt Cílem této práce je seznámit s pojmem fenomén singles, popsat ho v souvislostech od jeho vzniku v minulosti, zaznamenat současnou situaci a dopady, které se již projevily a nastínit, jak by se mohl vyvíjet do budoucna. Práce je soustředěna především na Českou republiku a její srovnání s Evropou. Analýza se opírá především o údaje z Českého statistického úřadu a Eurostatu a je zpracovávána převážně za data mezi lety 1989 až 2010. Při analýze poukazuji na demografické ukazatele, které singles ovlivňuje a faktory, které se zapříčinily o vznik a rozvoj a demonstruji je tabulkami a grafy. V závěru jsem shrnul nejdůležitější body práce, přidal vlastní názor a vysvětlil, proč si myslím, že se bude demografická situace v České republice i nadále měnit. Práci jsem doplnil a seznam tabulek, grafů a seznam zdrojů a použité literatury.
Klíčová slova Antikoncepce Babyboom Emancipace žen Fenomén Plodnost Rozvodovost Sňatečnost Urbanizace
Abstract The aim of the bachelor thesis is to introduce the concept of singles phenomenon, describe it in the context of its emergence in the past, describe the current situation and possible impacts and estimate how it could evolve in the future. The thesis is concentrated on the situation in the Czech Republic and comparison with Europe. The analysis mainly uses data from the Czech Statistical Office and Eurostat. Analysis is processed for data between 1989 and 2010. I have chosen demographic indicators that are in connection with singles phenomenon and factors that are responsible for development and I have demonstrated it by tables and graphs. At the end I summarized the main points of this thesis, added my own opinion and explained, why I think the demographic situation in the Czech Republic will change. I added a list of tables, graphs and a list of sources and bibliography.
Key words Babyboom Contraception Divorce rate Emancipation of woman Fertility Marriage Phenomenom Urbanization
Obsah 1.
Úvod ........................................................................................................................................... 8
2.
Vymezení základních pojmů ..................................................................................................... 10
3.
4.
5.
2.1.
Co je to singles a jak se dělí? ............................................................................................ 10
2.2.
Koho se to týká ................................................................................................................. 11
2.3.
Důvody pro singles ........................................................................................................... 12
2.4.
Historie ............................................................................................................................. 12
2.5.
Výhody a nevýhody .......................................................................................................... 13
2.6.
Další trendy v oblasti vztahů ............................................................................................ 14
2.6.1.
Mingles ..................................................................................................................... 14
2.6.2.
Vztah na dálku .......................................................................................................... 14
2.6.3.
Volný vztah ............................................................................................................... 15
2.6.4.
Jednorázové vztahy .................................................................................................. 15
Demografické důsledky ............................................................................................................ 16 3.1.
Sňatečnost ........................................................................................................................ 17
3.2.
Věk svobodných nevěst a ženichů.................................................................................... 21
3.3.
Počet dětí narozených mimo manželství ......................................................................... 22
3.4.
Rozvodovost ..................................................................................................................... 24
3.5.
Porodnost a úhrnná plodnost .......................................................................................... 25
3.6.
Průměrný věk matky při narození prvního dítěte ............................................................ 26
3.7.
Extrémní těhotenství ........................................................................................................ 28
3.8.
Počet narozených dvojčat ................................................................................................ 28
3.9.
Počet umělých přerušení těhotenství .............................................................................. 29
3.10.
Počet svobodných matek ............................................................................................. 30
3.11.
Domácnosti jednotlivců................................................................................................ 31
3.12.
Stárnutí obyvatelstva ................................................................................................... 33
Faktory pro vznik singles .......................................................................................................... 38 4.1.
Růst vzdělanosti ............................................................................................................... 38
4.2.
Růst míry urbanizace ........................................................................................................ 39
4.3.
Antikoncepce.................................................................................................................... 40
4.4.
Vyspělost společnosti ....................................................................................................... 40
Ekonomické důsledky ............................................................................................................... 43 5.1.
Trh s nemovitostmi .......................................................................................................... 43
5.2.
Přizpůsobení výrobků na trhu .......................................................................................... 44
5.3.
Výstavba domů sociálních služeb a zdravotnická péče .................................................... 44
6.
Závěr ......................................................................................................................................... 46
7.
Seznam odborné literatury ...................................................................................................... 48
8.
Seznam grafů a tabulek ............................................................................................................ 49
9.
Přílohy ...................................................................................................................................... 50
1. Úvod Pro výběr tématu pro bakalářskou práci jsem měl několik důvodů. Během studia mi ze všech probíraných pomyslných statistických odvětví, na které jsem dosud narazil (hospodářská statistika, pravděpodobnost, matematická statistika, demografie), přišla demografie jako ta nejzajímavější a v této době nejperspektivnější – v současnosti je neustále třeba dělat nějaké prognózy a demografické průzkumy, ať už kvůli zjištění struktury obyvatelstva, odhadu různých daňových výnosů nebo odhad nemocnosti a porodnosti pro zajištění odpovídajícího lékařského zázemí do budoucnosti. Proto jsem zadání hledal v této oblasti. Konkrétně „fenomén singles“ mě poprvé zaujal v předmětu Demografická praktika pro statistiky. Díky, v poslední dobou, velmi časté diskuzi na toto téma v médiích a také díky tomu, že hned několik mých dobrých přátel tento životní styl vyznává, bylo singles
jasnou volbou pro semestrální práci z tohoto
předmětu a později i pro práci bakalářskou. Práce je zaměřena převážně na Českou republiku. Cílem tohoto textu je přiblížit výrazné změny v chování, promítnuté na demografické situaci, se zaměřením na singles. Dále shrnout informace týkající se tohoto nového fenoménu, vybrat z nich hlavně ty, s demografií související, analyzovat a zpracovat dostupná data ze stránek Českého statistického úřadu, Eurostatu a i jiných zdrojů demografických dat a přidat vlastní názor, postřehy a doporučení. Seznámit čtenáře s touto tématikou, naznačit současnou demografickou situaci v České republice a mimo jiné také třeba upozornit na ekonomické dopady, o kterých si běžný člověk neuvědomí, že s tématem souvisejí. A také pokusit se o odhad, jak se fenomén singles projeví do budoucna. Práci jsem začal čistě teoretickými daty, která mají uvést do tématu, a pokračoval praktičtější částí, ve které jsou i tabulky a vlastní grafy. Tyto grafy jsou převážně sestrojené na základě čísel a tabulek získaných na stránkách Českého statistického úřadu a Eurostatu, pokud pochází čísla z jiného zdroje, bude uveden. Kromě úvodu (první část) a závěru (šestá část) jsem vlastní text rozdělil do dalších čtyř částí. Druhá část má především seznámit čtenáře s tématem. Vysvětlit, co tento cizí pojem znamená a jak se dělí, kdy a kde se tento typ chování začal poprvé objevovat a v jakých demografických souvislostech, kdy dorazil do České republiky a v jaké souvislosti politické. Dále jaké jsou pro toto chování důvody, jací jsou typičtí představitelé, jak může tento životní styl ovlivňovat život a zmínil jsem i některé další trendy moderní společnosti v oblasti vztahů, které formují současnou společnost. 8
V třetí části jsem se pokusil zaznamenat dopady fenoménu singles na demografii v České republice, tyto dopady demonstrovat na grafech a tabulkách a číslech. Ty zaznamenávají průběh ukazatelů, o kterých jsem usoudil, že je fenomén singles, ať výrazně nebo jen okrajově, ovlivňuje. Dále jsem se pokusil o srovnání změn především v čase, ale také v prostoru. Této části práce jsem věnoval největší pozornost. Ve čtvrté části jsem se pokusil vyjmenovat některé faktory, které jsou zodpovědné za vznik singles. Ačkoli jich postupně během práce vyjmenuji celou řadu, do této sekce jsem detailněji rozepsal pouze ty, které lze nějak rozumně popsat či kvantifikovat. V páté části se jen stručně zaměřuji na nejrůznější další nedemografické důsledky, především ekonomické, které s fenoménem, byť jen okrajově, souvisí. V závěru práce jsem shrnul důležité body a získané poznatky a také jsem se pokusil o odhad, jakým směrem se bude singles odvíjet do budoucna. Práci doplňuji o seznam použité literatury.
9
2. Vymezení základních pojmů V této části jsou pouze teoretické informace, které mají za úkol seznámit s tématem a vymezit pojem singles pro účely této práce. Jedná se spíše popis z psychologického či sociologického pohledu na téma.
2.1. Co je to singles a jak se dělí? Definicí a popisů existuje plná řada a jeho pojetí je opravdu široké. Žádnou oficiální, konkrétní definici tento trend zatím nemá a mnoho autorů se snaží tento pojem nejrůzněji detailně vymezit a vysvětlit po svém. Já se pro svou práci žádnou z těchto přesných definic řídit nebudu a budu se snažit pohlížet na tématiku z různých stran. Za singles jsou zpravidla označovány osoby, které z nějakého důvodu žijí bez partnera (dají se zde ale zařadit i lidé, kteří partnera mají, ale vyhledali si vztah, který berou nezávazně a mohou ho kdykoli a snadno opustit). K tomu mohou mít nejrůznější důvody. Podle těchto důvodů se singles dělí na dobrovolné a nedobrovolné.1 Někde na pomezí těchto dvou skupin je ještě malá skupinka lidí, kteří by ve vztahu teď být chtěli, ale nedávají tomu prioritu. Nedobrovolní singles nejsou ničím novým a byli tu vždycky. Jelikož v bakalářské práci popisuji trend objevující se až v poslední době, pro tuto práci nebudou nedobrovolní singles nabývat téměř žádného významu, stejně jako dobrovolní ze speciálních důvodů jako je například víra, konkrétně katoličtí kněží žijící v celibátu. Proto se převážná část následujícího textu bude věnovat singles dobrovolným. Podrobnějším důvodů, bude věnován samostatný odstavec v této kapitole. Kromě rozdělení podle dobrovolnosti se ještě používá rozlišení z hlediska výhledů do budoucna. A to na stabilní a dočasné. Pokud se dají obě tyto typologie členění dohromady, vzniknou čtyři skupiny svobodných: dočasní dobrovolní, stabilní dobrovolní, dočasní nedobrovolní a stabilní nedobrovolní. Dočasní dobrovolní v současné
době
žádný
vztah
nevyhledávají
a
upřednostňují
jiné
priority,
ale do budoucna vztah nevylučují. Stabilní dobrovolní v současnosti žádný vztah nemají a považují tento stav za trvalý a vyhovuje jim. Dočasní nedobrovolní v současnosti nejsou v žádném vztahu, ale partnera si hledají a budoucnu by vztah mít chtěli a stabilní nedobrovolní v současnosti vztah nemají, chtěli by nebo ve vztahu byli, ale se svým stavem se už smířili. Často se jedná o ovdovělé či rozvedené. 1
WIKIPEDIE, Single [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Single >.
10
Další typologii zavedl ve své knize Robert Staples a vztahy nesezdaných dvojic rozdělil do 4 skupin na free floating, open couple, closed couple, and de facto marriage.2 Singles se, jak už překlad napovídá, týkají především první dvě skupiny a tyto dvě skupiny by se daly přirovnat vztahu bez závazků a otevřenému vztahu. Jednoduchý popis volného vztahů a dalších dělení bude popsán v závěru této kapitoly. V drtivé většině případů se nejedná o celoživotní pohled na život, ale pouze o dočasný styl života. Být singles neznamená chtít žít celý život sám a nemít děti, spíše jen na nějakou dobu upřednostňovat jiné věci, než rodinný život. Žádný konkrétní pevně stanovený český překlad zatím neexistuje, ale je možno používat překlad „svobodní“ nebo „nezadaní“. Přední český sociolog prof. PhDr. Ivo Možný, CSc. používá termín „dobrovolná nepárovost“.
2.2. Koho se to týká Jak už bylo napsáno, jedná se o pojem obzvláště poslední doby, vyskytuje se a rozšiřuje hlavně v populacích vyspělých zemí a konkrétně převažuje ve velkých městech a velkoměstech. Ve vesnicích stále přetrvávají převážně hodnoty z dřívějších dob a klade se tam více důraz na rodinu a tradice. Zahrnuje většinou o lidi ve věku mezi 25 a 40 lety. Někdy se udává věk do 35 let. Samozřejmě zde, jako i všude jinde, existují výjimky, jak starší, tak i mladší. Obvykle se jedná o finančně nezávislé, úspěšné jedince, často také dobře vypadající a dbající o svůj vzhled. Tito lidé často bydlí sami a upřednostňují práci a kariéru před osobním životem, který odsouvají na později. Takže do této kategorie spadá docela vysoké procento workholiků. Nebo sem také spadají lidé, kteří upřednostňují svůj osobní život a vlastní pohodlí před životem rodinným. V jiných případech se zase může jednat o osoby příliš vázané na sourozence nebo matku. Z hlediska pohlaví se často udává, že je singles záležitost rovnoměrně rozdělená mezi obě pohlaví. Ale můj osobní názor, který mimo jiné podporují i čísla okolo mě, neboli lidé kolem mě, jako známí, přátelé a spolužáci, je, že vyznává tento styl života mnohem více mužů, než žen. Přeci jenom mezi ženami je zatím méně zástupců vrcholných pracovních pozic, aby upřednostňovaly kariéru před rodinou, ale tyto rozdíly se budou stále více smazávat. A navíc drtivá většina žen od malička sní o tom, že se brzy vdá a založí rodinu. Také ženám mnohem rychleji přestává tento styl života vyhovovat a přiznávají, že jim samota už tak nevyhovuje a chtěly by se usadit. Velkou roli ve zpopularizování tohoto životního stylu zahrála od devadesátých let 2
STAPLES, R., Singles in Australian Society. Melbourne: Institute of Family Studies, 1982. ISBN 0-642-88584-2
11
minulého století také média, především televize neustálým vysíláním seriálů, jejichž hrdinové jsou singles a jejich život je podáván a často zobrazován humorně a idylicky. Mezi ně patří například Ally McBealová, Přátelé, Sex ve městě, Dr. House.
2.3. Důvody pro singles Důvodů proč takto žít se zmiňuje celá řada a určitě jich existuje ještě více, které se obvykle nezmiňují. Mezi ty asi nejčastější patří kariéra a svoboda. Mladí lidé, pokud jsou úspěšní a pohlední, tak se nechtějí nechat nikým omezovat, mají rádi svoje pohodlí, chtějí často mít bohatý sexuální život, střídat množství partnerů a jednoduše si užívat, dokud to jde. Někteří lidé upřednostňují budování kariéry před vztahem dobrovolně, jiní k této skutečnosti byli donuceni pracovním trhem. Stále přibývá nejrůznějších zaměstnání, ve kterých je nutná pracovní mobilita, která je neslučitelná s rodinným vyžitím, alespoň tím běžným. Dalším důvodem bývá vliv prostředí. Ať už současný většina přátel je nezávislá, užívající si a já chci to, co mají oni. Nebo minulý - špatná zkušenost z předchozího vztahu, prošli si těžkým rozchodem nebo dokonce rozvodem. Popřípadě mají špatnou zkušenost z dětství. Viděli na svém blízkém okolí nebo rodičích, jak se neustále hádali a nechtějí jejich chyby opakovat a znovu si to prožít. Takže se dá říct, že dalším důvodem je strach ze vztahu. Časté jsou také příliš vysoké nároky na partnera neboli čekání na toho pravého.
2.4. Historie Lidé, kteří dobrovolně žili životem bez trvalého partnera, se objevovali mnohokrát v historii, ať už se jedná o francouzské prokleté básníky, kteří si užívali alkoholových a drogových radovánek a množství žen nebo jiné různé typické skupiny lidí. Ale konkrétně o fenoménu singles se dá hovořit až od 70. let 20. století. Tato velmi specifická populace se začala projevovat pomalu v západních zemích, ale mluvit se o pojmu samotném začalo až v pozdější době, kdy se začal výrazněji projevovat. Vznik tohoto chování se často přisuzuje tzv. „Druhému demografickému přechodu“, někdy označovaný také „Druhá demografická revoluce“, který se do západních zemí Evropy dostal přibližně v šedesátých letech a postupně se rozšiřoval do zbytku Evropy a trval až do let osmdesátých. Toto období je specifické silným růstem individualismu, změnou preferencí v sociálním chování, poklesem porodnosti, růstem počtu dětí narozených mimo manželství. Jako jeden z hlavních důvodů tohoto chování se často udává rozšíření antikoncepčních prostředků. 12
V České republice se pochopitelně objevil až později a to konkrétně až po pádu komunismu, takže pozvolna sílí až po roce 1989. Ideologie v socialistickém Československu v letech 1948 až 1989 totiž byla především založena na tvrzení, že rodina je základ státu, tím pádem byl v tomto období na tradiční hodnoty kladen velký důraz. I tehdy se ve společnosti našli jedinci, kteří preferovali život dobrovolně svobodní, ale pouze v omezeném měřítku a obecně převládal rodinný model. V dnešní době mezi země, kde je tento problém nejčastěji skloňován a probírán, patří Japonsko, Německo, severské země, další vyspělé země Evropy, USA ale samozřejmě i Česká republika, i když u nás není zatím až tak populární, ale jeho popularita stále roste. Trend je historicky mimo jiné spojen s růstem životní úrovně, růstem vzdělanosti a emancipací žen - neustále dochází ke snížení jejich ekonomické a sociální závislosti na mužích, též je spojen s technologickým pokrokem, urbanizací a dokonce se změnami na pracovním trhu.
2.5. Výhody a nevýhody Samozřejmě s sebou tento styl života nese spoustu plusů i spoustu mínusů. Když bude člověk takto žít sám, je jen otázkou času, kdy si začne připadat osamělý. Navíc po dlouhé době, už bude těžší a těžší začlenit se zpátky do normálního života a vhodného partnera si najít. Pokud se něco stane, nebo onemocní, může se stát, že se o něj nebude mít kdo postarat. Tento život je také finančně náročnější. Když má člověk partnera, většinou hospodaří partneři spolu. Dělí se o nájem a další výdaje související s bydlením jako třeba spotřeba energie a vody. Vařit pro jednoho člověka je také docela náročné a zbytečné a v mnohých případech nejde některé suroviny v tak malém množství ani nakoupit (maso), takže se stravují často v restauracích a fastfoodech. Okolí je může považovat za sobce a lidi zaměřující se pouze na sebe. V některých diskuzích se také tvrdí, že tito lidé žijí častěji nezdravým stylem života, nepravidelně a nezdravě jí, chodí pozdě spát, popřípadě mají spánku nedostatečné množství a také bývají náchylnější k alkoholismu nebo zdravotním poruchám jako poruchy spánku a nemocem srdce a cév. Navíc odkládání založení rodiny může přinést i další riziko. A to riziko velkých zdravotních problémů a komplikací doprovázející porod po třicítce či dokonce později. Zahraniční studie také prokázaly, že single lidé žijí ve větším stresu a jsou méně šťastní. Z ekonomického hlediska a hlediska důsledků bude také nutné do budoucna přehodnotit důchodové zabezpečení. Abych jenom nekritizoval, tak na druhou stranu přináší spousty výhod. Singles mohou jít kdykoli a kamkoli se svými přáteli, aniž by žárlil partner. Čas, který 13
by museli věnovat své polovičce, mohou věnovat svým koníčkům, zájmům, cestování a sportu. Výhodou je také pestrý sexuální život, kariéra, mohou si rozhodovat o všem po svém a nemusí brát ohled na druhého a dělat kompromisy a pak je tu ještě mnoho dalších sobeckých drobností, jako že nemusí myslet na datum výročí, vybírat dárky pro partnera, dělit se ráno o koupelnu, vozit děti do školky, učit se s nimi a podobně.
2.6. Další trendy v oblasti vztahů Se změnou politické situace se díky novým možnostem po roce 1989 začaly objevovat úplně nové trendy v oblasti intimních vztahů. Existuje nekonečné množství nejrůznějších skupin vztahů s nejrůznějším dělením. To spadá spíše až do kategorie psychologie a sociologie, proto v následujících odstavcích popíšu pouze pro potřeby této práce několik trochu zobecněných skupin vztahů, které se singles alespoň částečně souvisejí.
2.6.1. Mingles Druhým nejčastěji zmiňovaným trendem moderní společnosti v oblasti vztahů jsou tzv. mingles. Tento výraz vznikl ze spojení slov “married, but single“ (ženatý, ale svobodný). Jak už název napovídá, vyznavači mingles se na rozdíl od singles vážnému vztahu nevyhýbají, naopak jsou často i v manželství, pouze chtějí mít vlastní domácnost. Důvody bývají většinou podobné jako u singles. A to svoboda, vlastní pohodlí, klid a často se také udává důvod, že dotazovaným chybělo randění, nebo se partneři obávali ponorkové nemoci a monotónnosti ve vztahu. V sociologickém časopise je tento jev označen také jako „LAT – living apart together“.3
2.6.2. Vztah na dálku Dalším současným a stále se rozvíjejícím trendem, který umožnily především výdobytky současné technologické doby, jako neustále se zlepšující komunikační a multimediální zařízení, jako internet, videohovory a podobně, je tzv. vztah na dálku. Takové vztahy často zapříčiní nutnost se odstěhovat od stávajícího vztahu z důsledku změny zaměstnání nebo nástupu na vysokou školu, nástupu na vojenskou misi nebo také vznikají vztahy na dálku díky seznamování po internetu, který hraje v současnosti v této oblasti velkou roli. Velkou roli v rozmachu vztahů na dálku hraje také globalizace. Odhaduji, že v současnosti udržuje vztah na dálku až několik desítek
3
TOMÁŠEK, M. Singles a jejich vztahy; kvalitativní pohled na nesezdané a nekohabitující jednotlivce v České republice [online]
[cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.muni.cz/fss/research/publications/632184/>.
14
procent vysokoškolských studentů. Tyto vztahy jsou charakteristické velmi krátkou životností z důvodů například vysokých finančních nákladů či pokušení k nevěře. Někdy také můžeme narazit na pojem „víkendové manželství“. Tímto pojmem je myšleno, když partner a partnerka žijí ve dvou od sebe vzdálených místech a svůj vztah realizují pouze o volných chvílích, jako jsou víkendy, dovolené, svátky a podobně. Podmnožinou vztahů na dálku jsou „montážní manželství“. Důvodem tohoto modelu manželství jsou finance. Vzhledem k neustále narůstajícím cenám pohonných hmot a vzhledem k tomu, že stále více Čechů do zaměstnání dojíždí do větších měst, volí čím dál více lidí ubytování v místě pracoviště, je-li to ekonomicky výhodnější oproti každodennímu dojíždění. Živnou půdou pro tento jev je obzvláště poslední doba, kdy ceny benzínu a nafty jsou na historickém maximu a díky ekonomické krizi ukončilo činnost mnoho podniků v menších městech. Dojíždění dokonce do ciziny, není ničím výjimečným. Objevuje se například spousta příkladů, kdy muži dojíždějí do Švýcarska a podobných prosperujících zemí za manuální a dělnickou prácí. Po rozhovoru s člověkem žijícím v podobné komunitě jsme došli k názoru, že nejčastějším modelem těchto v případech je trávit tři týdny v zahraničí a týden doma s rodinou. I přes vysokou vzdálenost a cestovní náklady je to často výhodnější, než pracovat v České republice na vesnici.
2.6.3. Volný vztah Jedná se o skupinu vztahů, které s sebou nenesou žádné závazky, často se dokonce jedná o vztahy dlouhodobé a v mnoha případech i přerušované (jeden z partnerů si dočasně najde vážnou známost).
2.6.4. Jednorázové vztahy Jednorázové vztahy, neboli „one night stands“. Jak zmiňuje tato kapitola výše, je vztah na jednu noc a tím pádem i bohatý sexuální život, pro singles velmi typický, stejně jako v předchozím případě umožňuje partnerům držet si odstup a svobodu. Pro partnery je často preferován, protože se jedná pouze o formu zábavy bez nutností emocí.
15
3. Demografické důsledky Na téma singles bohužel neexistují konkrétní pravidelná zjišťování, jako jsou pro ostatní demografické ukazatele, například jako pro plodnost, úmrtnost, sňatečnost nebo rozvodovost. Nejspíš proto, že by bylo jejich zjišťování velmi náročné časově a finančně nedostupné, vyčerpávající a vlastně i téměř nemožné. Dělají se pouze výběrové průzkumy, které ale bohužel nelze zcela bezproblémově vztáhnout na celou populaci. Jeden takový si nechala zpracovat Jana Počtová pro svůj dokumentární film Generace singles. Z jejího průzkumu vychází že:
Ve věkové skupině 25-39 let žije jako singles 29 % mužů a 20 % žen.
Ve velkých městech žije o 8 % více singles žen než singles mužů.
Jedna třetina singles žije ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel.
Mezi singles ženami je vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než mezi singles muži. (žen je 25 %, mužů 11%).
Déle než je obvyklá pracovní doba pracuje 34 % singles žen, ale jen 17 % žen zadaných.
Čtvrtina singles si život bez partnera zvolila sama, naopak tři čtvrtiny deklarují, že život jako single je pro ně důsledek různých životních událostí.
40 % singles je spokojena se svým životem bez partnera, 60 % singles naopak přiznává, že jim tato situace nevyhovuje.
Více než polovina singles partnera hledá, ale nemůže najít toho pravého.4
Singles se dá tedy spíše demonstrovat na jiných demografických ukazatelích. Ale nejprve si je třeba uvědomit, že jejich vývoj není totožný s vývojem singles (s tímto faktem je třeba pro celou následující kapitolu počítat), protože tyto ukazatele mohou být ovlivňovány mnoha jinými faktory. Singles lidé pouze vývoj ukazatelů, v některých případech méně, v jiných velmi silně, ovlivňují. V některých ukazatelích je vliv singles dokonce natolik slabý, že ho téměř vůbec nelze z tabulek či grafů vyčíst. Mnohé důsledky se také ještě pořádně neobjevily, protože je tento problém zatím stále docela novou záležitostí, takže teprve čas ukáže, co všechno zapříčiní. Následující podkapitoly by mohly tvořit jednu, ale nakonec jsem se rozhodl je rozdělit do dvou skupin, přesto, že spolu souvisejí. Do první patří demografické důsledky a zde jsem zařadil sňatečnost, věk svobodných nevěst a ženichů, počet dětí narozených mimo manželství, rozvodovost, porodnost a úhrnnou plodnost, průměrný 4
POČTOVÁ, J. Generace singles [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z:
.
16
věk matky při narození prvního dítěte, počet extrémních těhotenství, počet narozených dvojčat, počet umělých přerušení těhotenství, počet svobodných matek, počet domácností jednotlivců a stárnutí obyvatelstva. A druhá jsou spíše faktory, které se zasloužily o výskyt a rozmach tohoto světového fenoménu v České republice a samozřejmě i ve světě. Do této druhé skupiny jsem zařadil růst vzdělanosti, technický pokrok společnosti a růst míry urbanizace, která možná patří dokonce až do oblasti geografie a antikoncepci. Tyto dvě skupiny spolu souvisejí, protože i data pro ukazatele z druhé skupiny se často získávají během demografických zjišťování, jako je třeba sčítání lidu. Mnohé grafy v následující sekci jsou v absolutních číslech. Proto přidávám pro lepší představu následující tabulku. Jelikož se čísla některých ukazatelů mění poměrně značně a počet obyvatel mezi lety 1989 a 2010 narostl pouze o přibližně dvě procenta. Ukazuje to, jak se struktura obyvatelstva a jejich chování za tu dobu výrazně změnily. Tabulka obsahuje počty obyvatel k 31. 12. v tisících. Tabulka 1 Počty obyvatel k 31. 12. v tisících 1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
10 362
10 364
10 313
10 326
10 334
10 333
10 321
10 309
10 299
10 290
10 278
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
10 267
10 206
10 203
10 211
10 221
10 251
10 287
10 381
10 468
10 507
10 533
Zdroj: ČSÚ Všechny grafy v následující kapitole jsou za Českou republiku a Československo v letech 1989 až 2010, nebude-li v názvu uvedeno jinak.
3.1. Sňatečnost Pokles sňatečnosti je pro singles a celý západní svět a vyspělé země jeden z nejtypičtějších jevů. Na grafu níže lze vidět, jak po roce 1989 sňatečnost klesala s tím, jak se u nás začal rozvíjet individualismus. Dalším důvodem, který hraje svou roli, určitě bude uvolnění hranic a nové možnosti, jako jsou cestování, zvyšování vzdělanosti, nebo tvorba kariéry, což vlastně se singles opět souvisí. Mladí lidé dali dočasně před založením rodiny přednost vysoké škole nebo pracovní praxi. Domnívám se, že dalším aspektem pro pokles sňatečnosti může být i to, že se jedná zvyk vycházející z náboženství a s růstem vzdělanosti poslední dobou počet věřících klesá, takže nedávají svatbě přílišnou váhu. Čísla za Českou republiku jsou v současnosti ještě 17
nižší, než v Japonsku, kde sňatečnost byla na vrcholu v sedmdesátých letech a pohybovala se na úrovni zhruba 10,5 na 1000 obyvatel středního stavu a postupně klesala, až se od roku 1985 do roku 2004 zastavila přibližně na hodnotách 5,5 až 6,5. S poklesem sňatečnosti logicky klesá i podíl ženatých v populaci. Zatímco v roce 1995 ve věkové skupině 20 až 24 let bylo svobodných 77,6 % mužů a 54 % žen, v roce 2007 se posunul průměrný věk a nevěst a ženichů, a v této kategorii bylo svobodných už 96,9 % mužů a 90,2 % žen. Ve věkové kategorii 25 až 29 porostl podíl svobodných z 34,6 % na 75,8 % u mužů a z 15,7 % na 57 % u žen. V kategorii 30 až 34 u mužů z 17,6 % na 42,4 % a u žen 7,1 % na 25,5 % a konečně u kategorie 35 až 39, ve které v minulosti za minulého režimu byl už málo kdo svobodný, vzrostly hodnoty podílu u mužů z 12,4 % na 21,8 % a u žen z 4,7 % na 11 %. Mezi lety 2002 až 2010 porostl podíl svobodných ve věkové skupině 15 a více let u mužů z 31,3 % na 35 % a u žen z 21,5 % na 25,1 %. Z těchto čísel lze vyčíst, jak narůstající průměrný věk ženichů a nevěst, tak trend poklesu sňatečnosti. Čísla pro tento odstavec pochází, kromě Českého statistického úřadu i z publikace z Population Development in the Czech Republic 2007.5 Graf 1 Sňatky na 1000 obyvatel středního stavu v ČR, Československu v letech 1989 až 2010 a Praze v letech 1991 až 2010
10 9 Praha 8
ČR
7 6 5 4
Zdroj: ČSÚ 5
KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE KARLOVY UNIVERZITY, Population development in the Czech Republic
2007. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-7419-021-6
18
Tento graf zachycuje vývoj hrubé míry sňatečnosti v letech 1989 až 2010 v ČR a v letech 1991 až 2010 v Praze. Jedná se o nejjednodušší ukazatel sňatečnosti a je to podíl absolutního počtu sňatku a středního stavu zkoumané populace v daném roce, vyjádřený v promilích. Na grafu lze velmi zřetelně vyčíst klesající trend, tedy kromě výrazného růstu v roce 1990, který je způsoben finančními okolnostmi. V tomto roce bylo ohlášeno zrušení novomanželských půjček a mnoho párů využilo poslední příležitost. Jeden z hlavních charakteristik singles je, že se centruje především ve velkých městech. To ještě neznamená, že v Praze musí být nižší hrubá míra sňatečnosti, než za celou Českou republiku. Do roku 1993 byla tato míra v Praze opravdu nižší, než za celou Českou republiku, od roku 1994 ale byla v Praze pokaždé vyšší. Tento jev bych přisuzoval vyšší koncentraci mladých lidí v Praze. S rokem 1989 postupně začal přicházet i problém stárnutí obyvatelstva a velmi staří lidé (kteří už se z portfolia potencionálních ženichů a nevěst dají vyškrtnout) jsou stále ve větším množství rozmístěni na vesnicích a v menších městech. To může také ovlivnit výsledek srovnání hrubé míry sňatečnosti za ČR a Prahu. Navíc Praha je v posledních letech cílem mnoha skupin mladých lidí z důvodu nastartování kariéry, ať už v podobě studia nebo následné praxe. Z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 je známo, že je v hlavním městě nejvyšší podíl obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let) ze všech krajů ČR. Z toho vyplývá, že s vyšším počtem mladých lidí je i vyšší hrubá míra sňatečnosti i přesto, že se jedná o velkoměsto. Kdyby se v grafu týkal pouze skupiny 18 až 35letých, určitě by srovnání České republiky a Prahy dopadlo opačně. V grafu lze také pozorovat výrazný propad od roku 2008, na kterém má nemalou účast finanční krize, kdy mnoho párů nenašlo dostatečné prostředky na náklady spojené se svatebním obřadem. Ovšem ve srovnání podle podílu vdaných a ženatých z celkového počtu obyvatel vyplývá, že Praha patří mezi kraje s nejnižší hodnotou tohoto ukazatele. Za celou Českou republiku je podíl ženatých mužů 42,8 %. Za Prahu 41,5 % a nižší hodnotu vykázaly pouze Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Podíl vdaných žen za českou republiku činí 41 %. V Praze je tento podíl pouhých 38,1 % a na nižší hodnotu se mezi kraji dostal už pouze Karlovarský a Ústecký kraj. Data z tohoto odstavce pochází z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Jsou tedy aktuální k datu 26. 3. 2011.6
6
Předběžné výsledky SLDB 2011, dostupné z http://scitani.cz/
19
Ve sledovaném období byla hrubá míra sňatečnosti za Českou republiku na nejvyšší úrovni v roce 1990 s hodnotou 8,8 a nejnižší logicky v posledním sledovaném roce 2010, a to s poloviční hodnotou 4,4. Pro srovnání a představu, jak výrazně sňatečnost klesá až v poslední době, dodávám pár starších dat. V roce 1785 dosahovala hrubá míra sňatečnosti hodnoty přibližně 9 promile. Od tohoto roku až do roku 1913 se hodnota pohybovala téměř pravidelně mezi 7 až 9 sňatky na tisíc osob středního věku, s občasnými výjimkami. Několik následujících roků zažila sňatečnost své historické minimum, za které je zodpovědná první světová válka. Absolutního minima dosáhla hrubá míra sňatečnosti v roce 1916 s hodnotou 3,4. Hned po válce začala sňatečnost prudce růst a svého maxima dosáhla těsně po skončení války v roce 1920 s hodnotou 13,6. Poté se hodnota opět poměrně ustálila mezi hodnotami 7 až 10 promile (druhá světová válka už neměla na sňatečnost takový vliv jako první) opět s občasnými výjimkami až do roku 1989, kdy je až do dnes zaznamenán výrazný pokles.7 Při prostorovém srovnání za rok 2010 se Česká republika s 4,4 sňatky na 1000 obyvatel nachází přibližně na průměru Evropské unie (poslední vykázaný průměr za rok 2009 za 27 členských států je 4,5 s předchozími meziročními poklesy přibližně o 0,1). Z ostatních zemí se nejméně sňatků uskutečnilo v Bulharsku a Slovinsku (shodně 3,2), dále ve Španělsku, Itálii a Maďarsku (shodně 3,6) a v Estonsku, Portugalsku a Francii (shodně 3,8). Naopak nejvíce v rámci Evropy v Turecku (8,0), Makedonii (6,9), Černé hoře (6,0). V rámci Evropské unie na Maltě (6,2), v nábožensky založeném Polsku (6,0), Litvě (5,7) a hned za nimi jsou překvapivě Dánsko a Finsko (shodně 5,6). Většina zkoumaných zemí Evropy za roky 1999 až 2010 vykazuje pokles sňatečnosti, výjimku tvoří Finsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a nejvýraznější nárůst Turecko.8 Z hlediska vzdělání se za rok 2010 ženilo nejvíce středoškolsky vzdělaných ženichů s maturitou (19 698), poté následovali vysokoškolsky vzdělaní ženiši (12 267), středoškolsky vzdělaní ženiši bez maturity (8 987) a nejméně se ženili muži se základním vzděláním (2 591). Z toho vyplývá, že o sňatek jeví větší zájem spíše více vzdělaní muži. Mezi nevěstami jsou na prvním místě středoškolsky vzdělané s maturitou (17 343), následují středoškolsky vzdělané nevěsty bez maturity (13 978), vysokoškolské nevěsty (10 574) a nejméně bylo opět nevěst se základním vzděláním (1 834) z celkového počtu 46 746 ženichů a nevěst. U zbytku nebylo vzdělání zjištěno.9
7 8 9
Pohyb obyvatelstva v Českých zemích 1785 až 2010, absolutní čísla, ČSÚ Obyvatelstvo – ostatní demografické ukazatele, Databáze Eurostatu Sňatky podle vzdělání snoubenců v roce 2010, ČSÚ
20
Struktura ženichu a nevěst podle rodinného stavu byla složena převážně ze svobodných, u obou pohlaví přibližně 74 %, následovali rozvedení přibližně 25 % u obou pohlaví a ovdovělých ženichů a nevěst bylo pouze přibližně 1 %.10
3.2. Věk svobodných nevěst a ženichů Jelikož jedním z charakteristických rysů singles je odkládat svatbu a rodinný život na pozdější věk, je logické, že musí narůstat i věk svobodných nevěst a ženichů. V grafu níže můžeme tento nárůst pozorovat. U žen může být růst průměrného věku zapříčiněn také snahou o emancipaci, růstem ekonomické aktivity žen a vzdělanosti, neboli jejich snahou vyrovnat se mužům a zastávat vysoké pozice, což bylo po roce 1989 lépe možné a opět to vede k odsouvání tradičního rodinného života na pozdější věk. Pro srovnání pár čísel z Japonska, kde samozřejmě sňatečnost začala klesat už mnohem dříve. Průměrný věk při prvním sňatku u žen byl přibližně 25 let a u mužů 28. Tato čísla jsou za začátek osmdesátých let. Od té doby stále rostly. U mužů pomaleji a zastavily se na průměru zhruba 28,5 roku a u žen byl průměr v devadesátých letech něco přes 27 let. Graf 2 Průměrný věk svobodných ženichů a nevěst v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
34,0 32,0
ženiši nevěsty
30,0 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0
Zdroj: ČSÚ
10
Sňatky podle rodinného stavu snoubenců v roce 2010, ČSÚ
21
Je zajímavostí, že rozdíl věku mezi ženichem a nevěstou je po celou dobu zjišťování téměř konstantní. Mezi lety 1990 a 2010 vzrostl průměrný věk o 8 let u svobodných nevěst a o 8,2 roku u svobodných ženichů. Třicetiletá hranice byla u ženichů poprvé překročena v roce 2003 a u žen se s přibližným průměrným nárůstem o dvě desetiny roku ročně se očekává nejpozději do roku 2015. Tato situace se stává poněkud absurdní, protože právě sňatek je často považován jako předchozí a první krok pro založení rodiny. Rostoucí průměrný věk nevěsty jde proto proti tvrzení, že nejvhodnější věk z biologického hlediska pro budoucí matku je 20 až 27 let. Za horní hranici ze zdravotního hlediska, tak z hlediska šance otěhotnět je považován věk 35 let. Z hlediska psychologie je za nejideálnější věk považován těsně po třicítce, kde je žena jak biologicky zdravá, tak psychicky připravená a většinou už i finančně a materiálně zabezpečená. Pokud by trend zachycený na grafu trval, dosáhly by nevěsty tohoto věku přibližně za dalších 15 let. U ukazatele jako je průměrný věk nevěst a ženichů je ale pochopitelně stálý růst nemožný, takže se očekává, že růst už nebude tak rapidní jako doposud a ustálí se někde pod hranicí 35 let.
3.3. Počet dětí narozených mimo manželství S růstem individualismu a ústupem tradičních rodinných hodnot, což jsou faktory typické pro singles, je nárůst počtu dětí narozených mimo manželství nevyhnutelný. Největší mimomanželská plodnost v Evropě je zaznamenána na Islandu (62,41 %), v Estonsku (59,14 %), ve Slovinsku (55,68 %), ve Francii (54,97 %), V Norsku (54,78 %) a v Bulharsku (54,1). V těchto zemích dosahuje její podíl více než poloviny všech živě narozených dětí. Naopak koncept tradiční rodiny je nejvíce uchováván v Turecku (2,57 %), Řecku (7,28 %), Makedonii (12,17 %), Chorvatsku (13,27 %), a ve Švýcarsku (18,67 %). Ve většině zemí Evropy podíl za posledních deset let výrazně rostl. Jednou z výjimek je Švédsko, které se v roce 1999 v této statistice nacházelo hned za stále dominujícím Islandem s 55,27 % a přibližně stejnou hodnotu si udrželo až do dneška, zatímco podíly jiných zemí Evropy (např. Česká republika téměř o 20 %) za stejnou dobu porostly až o desítky procent. Což jen dosvědčuje, že se v severských zemích objevily problémy spojené s tématikou singles mnohem dříve a už nyní se to projevuje, ať už že tyto země dávají jako jedny z nejvíce peněz do školství, tak například na zabezpečení seniorů.11
11
Obyvatelstvo – ostatní demografické ukazatele, Databáze Eurostatu
22
Graf 3 Počet živě narozených dětí/z toho mimo manželství v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000
Počet živě narozených dětí Počet živě narozených dětí mimo manželství
20 000 0
Zdroj: ČSÚ Od roku 1989 můžeme v demografickém vývoji sledovat velmi výrazně rostoucí počet živě narozených dětí mimo manželství. I přes fakt, že počet živě narozených dětí v absolutních číslech klesal, počet živě narozených dětí mimo manželství v absolutních číslech souběžně rostl. V roce 1989 byl relativní počet živě narozených dětí mimo manželství 7,9 % ze všech živě narozených dětí a výjimkou byl rok 1995, kdy byl zaznamenán mírný propad, jinak měl trend do roku 2010 neustále rostoucí tendenci. V roce 2010 byl absolutní počet mimomanželských dětí už téměř pětinásobný oproti roku 1989. V roce 2010 byl podíl mimomanželských na všech živě narozených dětech více než 40 %. Pro srovnání můžeme dodat pár čísel i z dob dávno minulých, kdy měla instituce manželství mnohem větší význam a faktor singles ještě neexistoval. V roce 1787, což byl první rok, za který byly informace o mimomanželských dětech v Českých zemích na stránkách Českého statistického úřadu dostupné, byl podíl mimomanželských dětí 4,4 % ze všech živě narozených dětí. Toto nízké číslo v následujících letech ještě klesalo a v roce 1792 tvořil podíl pouhých 3,8 %. Do roku 1805, může být ukazatel trochu zkreslený, kvůli rozdílné metodice. Do mimomanželských dětí byly započítány děti narozené živě i mrtvě. Přes desetiprocentní hranici se tento ukazatel dostal v roce 23
1817 a nad touto hranicí se držel až do druhé poloviny třicátých let dvacátého století. Ve čtyřicátých letech podíl stále klesal a dostal se opět pod hranici 5 %. Od té doby hodnota podílu mimomanželských dětí na celkovém počtu živě narozených dětí stále kolísala, rostla a klesala, ale vždy pod hranicí 10 %, až do sedmdesátých let, kdy začala pravidelně růst až do dnešních více než 40 %.12 Největší podíl mimomanželských dětí je přisuzován svobodným matkám se základním vzděláním a nejmenší naopak matkám se vzděláním vysokoškolským. U méně vzdělaných matek je na vině často finanční situace a je pro ně výhodnější rodit mimo manželský svazek. V rámci území Evropské unie se počet mimomanželských dětí za posledních 20 let zdvojnásobil.
3.4. Rozvodovost Pro rozvody jsem použil stejný ukazatel jako pro sňatečnost a to hrubou míru rozvodovosti, což je počet rozvodů v roce na tisíc obyvatel středního stavu. Nárůst rozvodovosti je občas zmiňován ve spojitosti se singles. Nepochybně rozvodů relativně přibývá. V roce 2002 činil podíl rozvedených v celkové populaci patnáctiletých a starších 9,1 % a do roku 2010 porostl na 10,8 % u mužů, u žen činil ve stejném období a věkové skupině nárůst dvě procenta, z 10,9 % na 12,9 %. Graf 4 Počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
3,5
3,0
2,5
2,0
Zdroj: ČSÚ 12
Pohyb obyvatelstva v Českých zemích v letech 1785 až 2010, ČSÚ
24
S ústupem modelu rodinného státu a kladením důrazu na nárůst faktorů zodpovědných za singles by se dal očekávat i nárůst počtů rozvodů. Avšak ten se na území České republiky drží od roku 1989 do roku 2010 v absolutních číslech na zhruba stejně úrovni a kromě roku 1999 ani výrazně nekolísá. Za výrazný výkyv v tomto roce je na vině novela zákona o rodině, která nabyla platnosti v poslední třetině roku 1998. Absolutní počet rozvodů se sice drží zhruba na stále stejné úrovni, ale je třeba vzít v úvahu, že hrubá míra sňatečnosti za tu dobu klesla téměř o polovinu. V roce 1989 odpovídalo jednomu rozvodu 2,6 sňatků, zatímco v roce 2010 už pouze přibližně 1,5 sňatku. Zajímavou statistikou doplňuje i Český statistický úřad svá data o rozvodovosti. Při úrovni rozvodovosti roku 1989 by se rozvedlo 37,2 % manželství, při úrovni rozvodovosti roku 2008 to bylo 49,6 %.13
3.5. Porodnost a úhrnná plodnost Graf 5 Počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
13,0 12,0 11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0
Zdroj: ČSÚ Pro srovnání porodnosti v čase byl použit opět nejjednodušší ukazatel a to hrubá míra porodnosti, což je počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu.
13
ČSÚ, Česká republika od roku 1989 v číslech [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#01>.
25
Graf 6 Úhrnná plodnost v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
2,000 1,800 1,600 1,400 1,200 1,000
Zdroj: ČSÚ Na grafech hrubé míry porodnosti i úhrnné plodnosti opět vidíme pokles od roku 1989, ale v posledních letech zaznamenaly oba ukazatele drobný nárůst až do roku 2008, kdy se objevil opět mírný pokles. I přes dočasný nárůst je ale úhrnná plodnost hluboko pod hranicí prosté reprodukce, která má hodnotu 2,1. V Japonsku se úhrnná plodnost na konci padesátých let pohybovala okolo zmiňované hranice prosté reprodukce, také někdy zvané záchovná hodnota, tedy 2,1. Klesat začala až v 70. letech, což bylo zapříčiněno odkládáním sňatků. V roce 1991 byla úhrnná plodnost na hodnotě 1,53 a v roce 2004 už na pouhých 1,29 (nárůst singles v Japonsku je považován dokonce jako hlavní důvod této extrémně nízké hodnoty), což je stejně jako v České republice kolem roku 2005. Na prudkém poklesu v posledních deseti letech v Japonsku má velký vliv zlegalizování hormonální antikoncepce, kterou konzervativní Japonsko povolilo až v roce 1999.14
3.6. Průměrný věk matky při narození prvního dítěte Průměrný věk matky při narození prvního dítěte je dalším z těch nejnázornějších ukazatelů, na kterém lze singles demonstrovat. Svou výraznou roli, obzvláště v České republice se změnou režimu, zde hraje také nárůst vzdělanosti, kterému se bude ještě věnovat jeden z následujících odstavců. Od roku 1989 od pádu komunismu, začalo výrazně více žen studovat vysokou školu a tím pádem dítě a založení rodiny odložily na pozdější věk.
14
ŠŤASTNÁ, A. Populační vývoj: Japonsko [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=251 >.
26
Graf 7 Průměrný věk matky při narození prvního dítěte v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
29,0 28,0 27,0 26,0 25,0 24,0 23,0 22,0 21,0 20,0
Zdroj: ČSÚ Ve sledovaném období, tzn. rozmezí 22 let, se průměrný věk matky při narození prvního dítěte posunul z 22,5 na 27,6, což je o 5,2 roku. Zajímavostí je, že je tento věk zpravidla nižší než průměrný věk svobodných nevěst a ženichů, což odporuje klasickému konceptu manželství, kde by mělo těhotenství následovat až po svatbě. Ze zdravotního hlediska spadá průměrný věk matek za celé období stále do bezrizikového věku pro těhotenství a do roku 2006 dokonce do věku ideálního, budeme-li za hranici považovat věk 27 let. V tomto ukazateli se ale do budoucna stále očekává nárůst se stále častějšími výskyty extrémů. Pro srovnání se zbytkem Evropy jsem kvůli dostupnosti dat vybral podobný ukazatel a to průměrný věk matky při narození jakéhokoli dítěte a data za rok 2010. Za Českou republiku je průměrný věk na hodnotě 29,59 roku, to znamená ještě o dva roky více, než v ukazateli průměrný věk matky při narození prvního dítěte v tom samém roce. Mezi evropské země s nejstaršími matkami patří Lichtenštejnsko (31,35 roků), Irsko (31,22), Španělsko (31,21), Lucembursko (30,79) a Švédsko (30,75). Výrazně nejmladší evropské matky jsou Bulharsku (26,97) dále v Makedonii (27,90), Turecku (27,91), Černé hoře (28,52) a na Slovensku (28,62). V roce 1999 byly nejmladší matky, stejně jako dnes, v Bulharsku, ovšem průměr byl pouhých 24,67 let, což je o 2,3 roku méně než dnes. Nejstarší matky byly tehdy v dnes třetím Španělsku (30,65). V tomto ukazateli se mezi lety 1999 až 2010 zvýšil věk matek, bez výjimky, ve všech zemích, za které jsou na Eurostatu dostupná data.15
15
Obyvatelstvo – ostatní demografické ukazatele, Databáze Eurostatu
27
3.7. Extrémní těhotenství Jak naznačil závěr předchozího odstavce, s odkládáním mateřství bude stále přibývat matek s věkem nad rizikovou hranicí. Pro srovnání přidávám do extrémních těhotenství i matky velmi mladé. Do této kategorie jsem tedy zařadil dvě skupiny matek. Matky nad 40 let a matky do 19 let. Je pravda, že mluvit o těhotenství u matky s věkem 19 let v roce 1989 jako o extrémním je velmi odvážné, ale v dnešní době těchto případů stále ubývá a začínají být poměrně dost raritní. Graf 8 Počet živě narozených děti matkám do 19 a nad 40 let v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
25 000 20 000 Matky do 19 let Matky nad 40 let
15 000 10 000 5 000 0
Zdroj: ČSÚ Je vidět že v roce 1989 byl počet živě narozených dětí matkám do 19 let naprosto běžným jevem a skupina těchto dětí tvořila téměř 14 % všech živě narozených dětí. V roce 2010 už se matkám do 19 let narodily pouze necelé 3 % všech živě narozených dětí. Takže trend je velmi výrazně klesající. Naopak počet živě narozených dětí matkám nad 40 let byl v roce 1989 nízký a tento jev byl extrémně vzácný. Těmto matkám se narodilo pouze 0,5 % všech živě narozených dětí. V roce 2010 už tato skupina posílila více než třikrát a tvoří 1,8 % všech živě narozených dětí. Takže oba tyto trendy se k sobě přibližují a odhaduji, že se do deseti let i potkají. Tento názor potvrzuje, že zatímco v roce 1989 byl poměr počtů dětí narozených matkám do 19 a nad 40 let přibližně 24:1, tak v roce 2010 se tento poměr přiblížil pouze na 1,63:1.
3.8. Počet narozených dvojčat V tomto grafu se můžeme podívat, jak od roku 1989 roste počet narozených dvojčat. Počty jsou sice absolutní, ale za tu dobu se celková populace České republiky nezměnila příliš rapidně a změna plodnosti za dané období je popsána výše, takže růst 28
můžeme považovat za relativně objektivní. A jak počty narozených dvojčat souvisí se singles? Jak jsem psal dříve, tak jednou z podstat tohoto trendu je rodinný život a děti odkládat na pozdější věk. A v pozdějším věku už je více obtížné otěhotnět (dejme za hranici 35 let), dochází k útlumu tvorby hormonů a často je nutné jít na umělé oplodnění. A je dobře známo, že u umělých oplodnění je nesrovnatelně vyšší počet narozených dvojčat, než u oplodnění přirozeným způsobem, což by se mělo viditelně projevit i na následujícím ukazateli. Graf 9 Počet narozených dvojčat v absolutních číslech v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
Zdroj: ČSÚ Graf ukazuje nezpochybnitelný postupný nárůst počtu narozených dvojčat. V roce 1989 náleželo na jeden porod vícerčat průměrně 112 porodů, v roce 2010 už byl každý 46. porod porodem vícerčat. Mezi lety 1989 a 2010 se absolutní počet narozených dvojčat více než zdvojnásobil.
3.9. Počet umělých přerušení těhotenství Logická úvaha zní, že při odkládání zodpovědnosti, tím pádem i manželství a rodičovství na pozdější dobu a při transformaci státu z rodinného prostředí na prostředí individualismu a kariérismu, by měl růst i počet umělých přerušení těhotenství. V tomto ohledu ale hraje důležitou roli rozmach a účinnost antikoncepčních prostředků, díky tomu naznačují čísla spíše opačný trend.
29
Graf 10 Počet uměle přerušených těhotenství v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
Zdroj: ČSÚ Je zajímavé, že podle těchto čísel Českého statistického úřadu, 41 % všech těhotenství (počet porodů celkem vč. vícerčat + počet potratů vč. přirozených) v roce 1989 skončilo umělým přerušením. V roce 2010 už takto skončilo pouze 16 %. O to se zasloužil opět rozmach a účinnost antikoncepce.
3.10. Počet svobodných matek Tato skupina singles je velmi specifická a řídí se jinými zákonitostmi, než svobodní dosud popisovaní. Například v oblasti vzdělání se objevuje většinou opačný trend a u méně vzdělaných matek je větší pravděpodobnost, že budou svobodné, než u matek s vysokoškolským vzděláním. A dokonce je u nich často zaznamenáno největší riziko dostat se na hranici chudoby. Svobodné matky jsou samy jak dobrovolně, tak nedobrovolně, druhé skupiny však výrazně přebývá. Další dělení je na svobodné matky v okamžiku porodu, což může být zapříčiněno například tím, že je neznámý otec, a na matky, které o svého partnera přišly až poté. Partner si například matku odmítl vzít, nebo od ní odešel, když odmítl zodpovědnost za dítě, nebo dala matka přednost samostatné výchově před soužitím s problémovým partnerem.
30
3.11. Domácnosti jednotlivců Domácnost jednotlivce je pojem bezprostředně související se singles. Je jím myšleno jednu osobu žijící samostatně a samostatně hospodařící. Protože se mezi dobrovolně svobodnými většinou jedná o mladé úspěšné lidi, kteří mají rádi svoje pohodlí a mohou si to dovolit, tak se dost často stává, že vyhledávají bydlení jenom pro sebe. Samozřejmě být single ještě nutně neznamená sám i bydlet, ale mají na této charakteristice velký podíl. Bohužel se to na číslech dá velmi těžko prokázat. Obzvláště když ve vyspělých zemích, jako je i ta naše, je souběžně problém se stárnutím obyvatelstva. A čím více je starých lidí v populaci, tím více je i vdov a vdovců. Tím, že děti od nich už většinou odešly do vlastního bydlení a zůstali v domě nebo bytě sami, jsou také počítání do domácností jednotlivců. Tento problém se vyskytuje převážně v menších městech a na vesnicích. Každopádně na celkových číslech mají oba aspekty velkou účast. Podíl starých lidí je na celkových hodnotách za období 1989 až 2010 nejspíš větší než u mladých, ale i tak si myslím, že by tu tento ukazatel měl být zmíněn a je výrazně ovlivněn. Pro následující analýzu, vycházející z výsledků sčítání obyvatel v Československu v letech 1970, 1980 a 1991 a v České republice v roce 2001, je třeba vysvětlit tři důležité metodické pojmy. Cenzová domácnost, hospodařící domácnost a bytová domácnost. Cenzovou domácností je myšlena skupina osob, společně bydlících, hospodařících a nejčastěji spjatou rodinným poutem. Cenzové domácnosti se dělí na úplné rodinné domácnosti, neúplné rodinné domácnosti, vícečlenné nerodinné domácnosti a domácnosti jednotlivců. Hospodařící domácnost je taková, jejíž členové společně trvale bydlí a hospodaří. Společně sdílejí náklady na bydlení, výbavu bytu a další náklady spojené s provozem bytu. Bytová domácnost je nejjednodušším vymezením domácnosti a tímto pojmem je myšlena skupina osob trvale společně bydlících. Tabulka 2 Počty obyvatel a domácností mezi lety 1970 až 2001
sčítání
1970
1980
1991
2001
počet obyvatel
9807697 10291927 10302215 10230060
bytové domácnosti
3088841
3494846
3705681
3827678
hospodařící domácnosti
3365407
3790977
3983858
4216085
cenzové domácnosti
3502718
3875681
4051583
4270717
Zdroj: ČSÚ 31
Počet domácností ve všech třech kategoriích mezi lety 1970 až 2001 trvale rostl. Ačkoli rostl i počet obyvatel, na růstu počtu domácností se nárůst počtu obyvatel nepodepsal tak, jako vytváření zcela nových domácností. Populace České republiky vzrostla za sledované období o 422 363 obyvatel, zatímco počet bytových domácností o 738 837 domácností, počet hospodařících domácností o 850 678 domácností a počet cenzových domácností vzrostl mezi lety 1970 a 2001 o 767 999 domácností. I na těchto absolutních číslech lze demonstrovat, že se výrazně mění struktura velikosti domácností a přibývá samostatně bydlících lidí. Následující grafy demonstrují, co vypovídají relativní čísla.
Graf 11 Podíl počtu domácností s jednou osobou u bytových a hospodařících domácností a domácností jednotlivců u cenzových domácností v procentech v ČR a Československu v letech 1970 až 2001
Bytové domácnosti 33,0 31,0 29,0 27,0 25,0 23,0 21,0 19,0 17,0 15,0
Hospodařící domácnosti Cenzové domácnosti
1970
1980
1991
2001
Zdroj: ČSÚ V grafu je popsán podíl počtu domácností s jednou osobou u bytových a hospodařících domácností a domácností jednotlivců u cenzových domácností. Můžeme sledovat, že křivka cenzových a hospodařících domácností je téměř totožná, protože tyto domácnosti jsou často totožné. Ve všech třech skupinách podíl velmi výrazně a pravidelně roste. Za 30 let se podíl ve všech skupinách zvýšil o přibližně 10 %. Trend nárůstu domácností jednotlivců u cenzových domácností můžeme demonstrovat i ukazatelem průměrný počet osob v jedné cenzové domácnosti. V roce 1970 byl průměrný počet osob 2,78 v následujícím sčítání v roce 1980 už 2,64, v roce 1991 2,53 a v posledním zpracovaném sčítání, tedy v roce 2001 už jen 2,38 osob. Takže mezi lety 1970 a 2001 se průměrný počet osob v cenzové domácnosti snížil o 0,4 osob. Domácnosti jednotlivců za rok 2001 tvoří téměř 30 % všech domácností a s výsledky za sčítání za rok 2011
32
očekávám, že domácnosti jednotlivců přesáhnou jednu třetinu všech cenzových domácností. V doprovodném komentáři dokumentu „Vývoj domácností v letech 1970-2001 s důrazem na domácnosti jednotlivců“ Českého statistického úřadu, zabývajícím se tématikou, jsou popsány okolnosti a důvody změn ve struktuře domácností. Ať už se jedná o důsledky, které způsobili singles, nebo faktory pro vznik singles. Většina z v citaci popsaných faktorů a důsledků singles už byla nebo bude zmíněna v nějaké z následujících kapitol. „Úzce souvisejícím tématem je sociální klima ve společnosti, především modely rodinného chování a soužití, postoje k rodinám, dětem a starým lidem, mezigenerační vztahy, proměny životního stylu a hodnot. V relativně krátké době došlo k např. k významným změnám reprodukčního chování; vstup do manželství a založení rodiny většina mladých lidí odkládá do vyššího věku, část z nich je možná vůbec neuskuteční, čímž se značně zvyšuje podíl svobodných osob v populaci, které často vytvářejí samostatnou domácnost. Změny by se ovšem nemohly uskutečnit, pokud by pro ně nebyly ekonomické podmínky, v případě faktického osamostatňování domácností šlo především o zlepšující se dostupnost a kvalitu bydlení a dostatečnou bytovou výstavbu. Důležitou roli hrálo také zvyšování životní úrovně a příjmů obyvatel, zejména postupné zvyšování důchodů, pracovních příjmů, i rozvoj sociální péče, které umožnily častější samostatné hospodaření a bydlení zejména u důchodců a mladých rodin s dětmi. Jakkoli byl rozvoj uvedených oblastí
mnohdy
problematický
a nedostatečný,
jak
v podmínkách
plánovaného
hospodářství, tak i v transformačním období 90. let 20. století, bezesporu došlo v posledních 30-40 letech ke značnému zvýšení životní úrovně.“16
3.12. Stárnutí obyvatelstva Stárnutí obyvatelstva je dostatečně velkým problémem už v současnosti. Diskutuje se o něm v souvislosti s vyplácením důchodů a s mírou závislosti populace seniorů. Současný vlna stárnutí je dána dozněním baby boomu poválečné generace, jejichž děti dosáhly důchodového věku. Vzhledem k tomu, že ještě plodnost od 90. let klesá a svobodných přibývá, tak do budoucna bude obyvatelstvo stále stárnout a závislost seniorů poroste, takže se nebude rodit dostatečné množství dětí, které by na nás v budoucnu zvládalo
16
ČSÚ, Vývoj domácností v letech 1970-2001 s důrazem na domácnosti jednotlivců [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z:
< http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/4133-05 >.
33
vydělávat. Tudíž by se mělo začít investovat do prostředků, které tyto dopady vyhladí nebo alespoň zmírní, aby mladí dokázali uživit ty staré. Těmito prostředky by mohly být například důchodová reforma, zvýšení věku odchodu do penze, zlepšení zdravotní péče, aby bylo vůbec možno pracovat i ve vyšším věku nebo zlepšení školství. Protože jak je známo, zvýšení počtu let vzdělávání zvyšuje HDP o několik procent, takže by se zvýšily příjmy státu, které by mohly jít třeba na důchody. Jít například ve vzoru Finska, které má sice vysoké daně (konkrétně daň z příjmu), ale ta je transformována,
neboli
investována,
například
formou
bezplatného
(základního
a středního) a hlavně kvalitního školství, bezplatné dopravy do školy, bezplatnými učebnicemi a obědy, do vzdělání. Dneska se investice začínají vyplácet a finské školství je považováno za jedno z nejlepších na světě. A toto tvrzení každoročně potvrzují nejrůznější mezinárodní srovnávací testy. Dobré vzdělání se samozřejmě vrátí v podobě lepší produktivity práce, nárůstu HDP a později i daňového výnosu. Je to sice extrémně dlouhodobá investice, ale na druhou stranu jedna z nejlépe se vracejících. Z veřejných rozpočtů jde v České republice oproti vyspělým zemím Evropy, obzvláště oproti zemím severským, velice málo prostředků. Následující tabulka ukazuje množství investovaných veřejných výdajů na vzdělávání v procentech z HDP za 2008. Tabulku jsem srovnal od státu s největšími investicemi do školství po ty s nejmenšími. Průměr Evropské unie je 5,07 % a za některé státy unie jako jsou Lotyšsko, Lucembursko, Řecko a Rumunsko nebyla dostupná data. Použita byla data dostupná v databázi Eurostatu. Tabulka 3 Množství investovaných veřejných výdajů na vzdělání v % z HDP
Dánsko Kypr 7,75
Švédsko Belgie Finsko Malta Lotyšsko Estonsko 6,74 6,46 6,13 6,01 5,71 5,67 Spojené Irsko Francie Nizozemsko Rakousko království Slovinsko Maďarsko Polsko 5,62 5,58 5,46 5,46 5,36 5,22 5,1 5,09 Litva 4,91
7,41
Portugalsko Španělsko Bulharsko Itálie Německo ČR 4,89 4,62 4,61 4,58 4,55
4,08
Slovensko 3,59
Zdroj: Eurostat Jak můžeme sledovat v tabulce Česká republika je hluboko pod průměrem Evropské unie a v této kategorii dokonce druhý nejhorší členský stát, za který se podařilo získat data. Horší už je pouze Slovensko. Tabulkám opět dominují severské země. Mezi země s nejlépe financovaným školstvím v unii jsou také Kypr, Belgie a Malta. Mezi nejhoršími, možná trochu překvapivě Německo.
34
S vysokým růstem stárnutí, pokud se neobjeví nějaká výrazná důchodová reforma, už je také dosti pravděpodobné, že bude stát muset za několik desetiletí výrazně snížit důchody. Proto by se měla vláda zaměřit na vzdělávání obyvatel i v tomto směru a naučit je, jak se na stáří zabezpečit jinými způsoby dostatečně předem, formou šetření a investic, aby vůbec v důchodovém věku dosáhly na hranici příjmů zaručujících důstojné dožití. Graf 12 Podíl obyvatel s věkem 65 a více v % za ČR a Československo v letech 1989 až 2010
16,0 15,5 15,0 14,5 14,0 13,5 13,0 12,5 12,0
Zdroj: ČSÚ Pro grafické zobrazení stárnutí obyvatelstva v České republice jsem vybral ukazatel podíl obyvatel s věkem 65 let a více v procentech. Věk 65 let je zvolen, protože se jedná o hranici poproduktivního věku, tzn., že člověk tohoto věku již zpravidla není ekonomicky aktivní. Na grafu lze vyčíst stále rychleji se navyšující relativní počet poproduktivních obyvatel. Zatímco od roku 1989 trval nárůst o jedno procento devět let, v roce 2006 k tomu stačilo let pouze pět. Další důležitou změnou struktury obyvatelstva je srovnání počtu dětí (do věku 15 let) a poproduktivního obyvatelstva. V roce 1989 tvořil podíl poproduktivních 12,5 % a podíl dětí 21,7 %. Takže rozdíl dělá více než 9 %. Poměr těchto dvou skupin obyvatelstva se srovnal v roce 2006, kdy každá ze skupin tvořily 14,4 % z celkového počtu obyvatel. Někdy se podobné průzkumy dělají s hranicí pro poproduktivní věk 60 let. Kdybychom použili tuto hranici, tak relativní počet poproduktivních poprvé převýšil relativní počet dětí už v roce 1997. V roce 2010 už převyšovala skupina poproduktivních o více než jedno procento s 15,4 % a podíl 35
dětské populace byl opět 14,4 %. Takže ve struktuře obyvatelstva mají poproduktivní stále rychleji se zvyšující tendenci, zatím co jsou relativní počty dětí klesající, alespoň oproti roku 1989, protože od roku 1999 docházelo k drobnému růstu úhrnné plodnosti, která je ovšem stále hluboko pod mírou prosté reprodukce (2,1). V mezinárodním srovnání v rámci Evropské unie (za rok 2010) na tom Česká republika ještě není tak špatně. Průměr za 27 zemí EU činí 17,4 % obyvatel ve věku 65 a více let. Nejhůře je na tom Německo s podílem 20,7 % a spolu s Itálií (20,2 %), kteří jako jediní převyšují dvacetiprocentní hranici. V závěsu za nimi jsou Řecko (18,9 %) a Švédsko (18,1 %). Je trochu překvapivé, že Švédsko je v tomto demografickém ukazateli až na čtvrté příčce, protože na péči o seniory investuje, s velkým odstupem, nejvíce peněz vzhledem k HDP v Evropě, jak ukazuje následující odstavec.17 Se zvyšujícím podílem obyvatel s věkem 65 a více let, budou do budoucna také nutně růst výdaje na péči o seniory. Průměr výdajů na péči o seniory vyjádřený v procentech z HDP za Evropskou unii a rok 2008 činí 0,41 %. V tomto ohledu je Česká republika už nad průměrem a za rok 2008 vydala na péči o seniory 0,54 % HDP. V popředí je opět, a tentokrát vede tuto kategorii suverénně, Švédsko s 2,33 % HDP, Nad jednoprocentní hranici se dostalo ještě Dánsko (1,68 %) a na hranici je Rakousko (1 %). Tyto hodnoty se za současného stavu budou neustále zvyšovat. V tabulce jsem seřadil země sestupně, data jsou za rok 2008 a představují počet procent z HDP vydaných na péči o seniory.
Tabulka 4 Počet % z HDP vydaných na péči o seniory Švédsko
Dánsko
Rakousko
Nizozemsko
Finsko
Spojené království
Česká republika
Malta
Španělsko
2,33
1,68
1
0,72
0,69
0,56
0,54
0,52
0,45
Litva
EU 27
Slovensko
Francie
Maďarsko
Portugalsko
Irsko
Polsko
Lotyšsko
0,44
0,41
0,36
0,35
0,32
0,25
0,25
0,22
0,17
Německo
Slovinsko
Itálie
Řecko
Estonsko
Belgie
Bulharsko
Rumunsko
Lucembursko
0,15
0,15
0,14
0,09
0,08
0,05
0,04
0,04
0
Zdroj: Eurostat Další přibližnou možností, jak změřit stárnutí obyvatelstva je například index ekonomického zatížení, který udává závislost dětí (1-14 let) a osob v poproduktivním věku, na osobách ve věku produktivním (15-64). Ukazatel zhruba vyjadřuje, kolik 17
Obyvatelstvo – ostatní demografické ukazatele, Databáze Eurostatu
36
ekonomicky neaktivních osob je závislých a jednom ekonomicky aktivním obyvateli. V tomto ukazateli je ale nutno počítat s některými nepřesnostmi. Ne všichni v produktivním věku jsou ekonomicky aktivní, například z důvodu předčasné penze, ženy v domácnosti atd., což hodnotu ukazatele ještě zvyšuje. Dalším problémem je, že není na první pohled rozeznatelné, zdali za zvyšující počet závislých může nárůst počtu starých nebo dětí. Samotné stárnutí obyvatel není jediným problémem. Díky zlepšující se zdravotní péči se bude měnit i samotná věková struktura této skupiny obyvatelstva a devadesátiletí a starší nebudou žádnou výjimkou. V takto vysokém věku už samozřejmě velmi rychle klesá schopnost se o sebe postarat, takže bude nutno do budoucna zajistit větší kapacity zdravotní a sociální péče. Tento problém bude ještě zmíněn.
37
4. Faktory pro vznik singles I v této sekci se všechny grafy týkají České republiky a Československa.
4.1. Růst vzdělanosti Tento ukazatel není až tak ovlivňován singles, ale spíše je jedním z potřebných faktorů pro jeho vznik. Protože jsou to právě vzdělaní lidé, kteří tento životní styl nejčastěji vyznávají s výjimkou skupiny svobodných matek. Graf 13 Vzdělání obyvatelstva České republiky ve věku 15 a více let podle výsledků "Výběrového šetření pracovních sil" v tisících v letech 1993 až 2010
základní vzdělání a bez vzdělání
střední bez maturity
střední s maturou
vysokoškolské
10 000,0 9 000,0 8 000,0 7 000,0 6 000,0 5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: ČSÚ Vzhledem k objektivitě grafu je nutné si všimnout, že za různé roky byla zkoumána různě velká populace, i přesto lze jednoznačně dojít k závěru, že od vzniku samostatné České republiky prudce roste vzdělanost. Výrazný je postupný pokles populace se základním vzděláním a bez vzdělání. Počty středně vzdělaných se za celé sledované období drží na přibližně stejné úrovni. Jednoznačně nejvyšší nárůsty jsou v kategorii středního vzdělání s maturitou a vysokoškolského vzdělání. Počty těchto 38
dvou skupin vzdělaných rostly téměř nepřetržitě po celé sledované období hlavně na úkor lidí se základním vzděláním a bez vzdělání. Mezi lety 1993 až 2010 se počet vysokoškolsky vzdělaných zdvojnásobil. Podíl této skupiny byl v roce 1993 pouhých 8 % zkoumané populace a do roku 2010 vzrostl na 14 %. Za tento trend může mimo jiné zvyšující se počet vysokých škol, zavedení soukromého vysokého školství a s tím spojená horší kvalita vzdělávání, takže dokončit vysokou školu v současnosti může být snadnější, než bylo v minulosti. Zatímco v roce 1989 bylo na území České republiky 23 vysokých veřejných škol, na kterých studovalo 113 417 studentů, tak v roce 2010 už bylo na našem území 72 vysokých škol se 396 307 studenty. Z toho 26 veřejných a 44 soukromých. V roce 1993 tvořili lidé se základním vzděláním a bez vzdělání více než čtvrtinu ze zkoumané populace v roce 2010 se jednalo už pouze o 17 %.
4.2. Růst míry urbanizace Míra urbanizace není myšlena jako žádný oficiální pojem, na rozdíl od předchozích ukazatelů, ale pouze mnou pojmenovaný současný trend rozrůstání se větších měst. Fenomén singles se rozšiřuje rychleji především ve velkoměstech a větších městech, takže urbanizace je dalším důležitým faktorem pro jeho vznik a šíření. Pojmem urbanizace je myšlena především koncentrace obyvatelstva do měst a jejich neustálé rozrůstání. Existuje ovšem mnoho pohledů, kterými lze na urbanizaci nahlížet. Sociologický, geografický, hospodářský, demografický a další. Demografie má i různé metody kvantifikace urbanizace. Většinou je zkoumána velikost sídel vyjádřená počtem obyvatel, hustota osídlení, míra industrializace, hospodářského blahobytu a stupeň sociálního rozvoje. Městská zástavba se neustále rozšiřuje a urbanizace začíná být téměř neudržitelná společensky i enviromentálně. Takže musíme počítat s důsledky, které přináší. S neustálým rozmachem globalizace, míchání kultur a s novými vlivy západní společnosti, jako je třeba i singles, takže další transformace společnosti a změny struktury obyvatelstva jsou do budoucna nevyhnutelné. Odhaduje se, že počet obyvatel planety by do padesáti let mohl vzrůst až na 9 miliard a růst urbanizace bude jedno s řešení, kterým bude vyrovnáván nárůst populace. Jedním z řešení, která by mohla pokrýt růst populace, je minimalizace velkoměst typu Los Angeles, kde převládají rodinné domy a růst velkoměst „do výšky“ typu New York.
39
4.3. Antikoncepce Rozmach antikoncepčních prostředků a jejich volné šíření, obzvláště těch hormonálních je další z faktorů, které růst individualizmu a dobrovolnou nepárovost odstartoval. Tyto prostředky jsou už dnes považovány za naprostou samozřejmost, přesto že jsou k dostání teprve od šedesátých let. V Japonsku byla povolena dokonce až v roce 1999. Od doby svého uvedení na trh prošly prostředky mnoha změnami. Dokonce na začátku obsahovaly složky způsobující mnohé vedlejší nebezpečné účinky. Panika vygradovala v osmdesátých letech, kdy se počet uživatelek rapidně snížil a probíhaly
mnohé
výzkumy
hledající
souvislosti
hormonální
antikoncepce
s onemocněním rakovinou, srdečními potíži a dalšími nemoci. Do dnes se množství hormonů snížilo a dokonce některé prostředky obsahují složky, které mohou mít vedlejší účinky pozitivní. Proto, že už si většina žen bez hormonální antikoncepce nedokáže život představit (odhaduje se, že počet žen požívajících antikoncepční pilulky jde dnes do stovek miliónů), a je lukrativním a ekonomicky výhodným zbožím do budoucna, měl by se jim věnovat i další vývoj a postupně odstranit i další složky a zdravotní rizika, které její používání může způsobit. Protože i dnes je jejich používání značně rizikové pro určité skupiny žen, jako jsou například silné kuřačky nad 35 let a pro ženy s vysokým krevním tlakem.18
4.4. Vyspělost společnosti Růst vyspělosti společnosti se dá měřit mnoha způsoby, od množství vyprodukovaného odpadu (čím více vyspělá společnost, tím více odpadu produkuje), přes průměrnou délku života, kvalitu zdravotní péče až po míru chudoby. Já jsem pro srovnání vybral asi nejtypičtější ukazatel, z technické oblasti, za který jsou dobře dostupná data a to podíl domácností s počítačem a s připojením k internetu neboli vývoj informačních technologií. Je pravda, že je tento způsob poněkud sporný a je nemožné měřit pokrok v této oblasti hlouběji do minulosti, protože jsou počítače a internet vymoženost teprve posledních několika desítek let, ale myslím, že vývoj a charakter současné společnosti lépe demonstrovat snad ani nelze.
18
CEPHAELIS, Historie a současnost antikoncepční pilulky [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.sexus.cz/historie-a- soucasnost-antikoncepcni-pilulky>.
40
Graf 14 Podíl počtu českých a československých domácností s osobním počítačem/připojením k internetu v % za roky 1989 až 2010
70,0 60,0 50,0 40,0
PC Internet
30,0 20,0 10,0 0,0
Zdroj: ČSÚ V roce 1989 měla osobní počítač pouze každá více než padesátá domácnosti a v dnešní době se stává téměř nezbytností a osobní počítač vlastní více než 59 % domácností. S tím, jak se vyvíjí společnost, už je, obzvláště pro mladé lidi, prakticky nutné počítač vlastnit. Dnešní doba je nastavená takovým způsobem, že například studenti vysokých škol bez vlastnictví počítače téměř nemají šanci školu dostudovat. Co se týče pracovního procesu, většinu zaměstnání bez, alespoň základních, znalostí práce s počítačem nelze ani vykonávat.
Podíl počtu domácností s připojením
k internetu se sleduje až od roku 2001 a v dnešní době je to poměrně spolehlivým ukazatelem, jak vyspělost společnosti odhadnout. Pro srovnání globálních regionů jsem vybral podobný ukazatel, a to podíl internetových uživatelů z celé populace a rok 2008 a pro představu rychlosti nárůstu počtu uživatelů i nejaktuálnější data, tedy za rok 2011. Následující data vychází z internetového portálu Internet World Stats, který se podobným průzkumům, odhadům a statistikám v oblasti internetu a telekomunikace věnuje. V roce 2008 činí evropský průměr 48,5 %, takže téměř půlka evropské populace využívá internet. Světový průměr je 23,5 %, takže přibližně každý pátý člověk na světě je uživatelem internetu. V rámci regionů je v suverénním vedení, celkem pochopitelně, Severní Amerika (73,1 % populace), hned za ní Austrálie a Oceánie (59,9 %), třetí je Evropa (48,5 %), následuje Latinská Amerika a Karibik 28,6 %, Střední východ (23,3 %), Asie (17,2 %) a nejméně internetových uživatelů je na africkém kontinentě kde bylo pouze 5,6 % populace internetovými uživateli. Regiony dominující v této kategorii jsou téměř totožné s regiony, kde jsou nejčastěji zmiňováni singles, tedy 41
s výjimkou Japonska, které má tu smůlu, že je zařazeno do Asijského regionu, který je asi nejméně vyrovnaným regionem. A je zařazeno spolu s výrazně méně vyspělými zeměmi. Za rok 2011 zůstalo pořadí všech regionů stejné, celosvětový průměr porostl na 32,7 %, takže každý třetí člověk na světě už používá internet. Za pozornost ještě asi stojí čísla ze Severní Ameriky, kde v roce 2011 využívali 4 lidé z pěti a také z Afriky, kde se relativní počet uživatelů ve sledovaném období více než zdvojnásobil na 13,5 %.19 Z celosvětových čísel můžeme usoudit, že nejlepší předpoklad podle vyspělosti pro vznik a rozkvět singles je v Evropě, Severní Americe a také v Austrálii, kterou jsem za celou práci ještě nezmínil, což je poněkud nepatřičné, protože už na začátku osmdesátých let vyšla kniha Singles in Australian society od psychologa Roberta Staplese vydaná Institutem rodinných studií v Melbourne v roce 1982.
19
Tabulka je v příloze
42
5. Ekonomické důsledky Obecně je známo, že lidé vyznávající tento životní styl, žijí dražším životem, více utrácejí za nájem, za restaurace, život si často užívají plnými doušky a tím pádem i prospívají ekonomice. Ale to je pouze aktuální pohled, z dlouhodobého hlediska jsou z důvodu neplození potomků a stárnutí obyvatelstva časovanou bombou. V této části jsem vybral několik změn, které již na trhu proběhly, nebo které je do budoucna třeba akutně začít řešit. Některé jiné ekonomické důsledky jsem už zmínil, alespoň částečně, v předchozích odstavcích takže se jim zde již věnovat nebudu (financování vzdělání, důchodů, péče o seniory).
5.1. Trh s nemovitostmi Singles jako realitní faktor se v poslední době zmiňuje stále častěji a mladých lidí, kteří plánují své bydlení samostatně, rychle přibývá. Počet mladých lidí, kteří žijí ve své domácnosti samostatně, stoupl za posledních patnáct let až pětkrát. Realitní makléři nebo spíše rovnou stavební společnosti by na tento fakt měli začít brát větší ohled a v portfoliu svých klientů vymezit svobodným větší prostor. A to tak, že se zaměří na stavbu více malých bytů než na luxusní apartmány. Ve Spojených státech a Japonsku se už na tématiku malých bytů několik firem zaměřilo a vyvíjí byty určené pro jednotlivce, které jsou navrženy tak, aby byly co nejmenší a co nejefektivněji využívaly prostor (spaní v mezipatře nad kuchyní, zasouvací postel apod.) a zároveň bylo finančně možné si takový byt pořídit. Tam je to sice podníceno snahou řešit problém přelidnění a nedostatku místa ve velkoměstech, ale určitě by tento směr měl být aplikován u nás, s cílem zaměřit se na svobodné zákazníky. Názor, že je v České republice třeba více malých bytů na úkor velkých mohu jednoduše ilustrovat na příkladě, když si můj bratr v minulém roce kupoval v hlavním městě byt. Pro tento příklad rozdělím byty v daném areálu do dvou skupin. První tvoří garsonky a 2+kk a druhou 3+kk a 4+kk. Počet prodaných bytů první skupiny v době nákupu byl 14 bytů z 39, v relativních počtech to dělá 36%. Počet prodaných bytů druhé skupiny byl rapidně nižší a to 14 bytů z 29, v relativních číslech se dostáváme k hodnotě 19%. Tento případ může do jisté míry ovlivňovat i v současné době probíhající finanční krize, která výrazně zpomalila prodej nemovitostí a nejspíš i změnila strukturu prodejů směrem k růstu prodeje menších bytů, ale vliv svobodných je v každém případě dostatečně silný, aby se s ním začalo v tomto odvětví počítat. Dalším problémem 43
by mohly být finance. Financovat bydlení a vzít si hypotéku je pro jednoho člověka dosti náročné. Ale fakt, že ceny velkých bytů, alespoň v Praze, s každým dalším pokojem neúměrně rostou, můj názor o rozšíření staveb malých bytů jen umocňuje.
5.2. Přizpůsobení výrobků na trhu Jako každé jiné nové situace na trhu i problematiky svobodných si velmi rychle všimli výrobci a okamžitě tomu přizpůsobili trh. Jako nejvhodnější příklad jsem vybral potravinářský průmysl. Pokud člověk žije sám, nemá příliš cenu vařit pro jednoho a pokud člověk buduje kariéru a tráví v kanceláři celý den, tak nemá na vaření ani čas. Proto se v obchodech v posledních letech objevují nejrůznější polotovary, hotová jídla pro jednoho do mikrovlnné trouby nebo navržená tak, aby byla rychle a jednoduše hotová. Dále se začaly objevovat konkrétní akce či zájezdy pro nezadané a dokonce existují i šperky pro lidi, kteří jsou single, aby se vzájemně rozeznali od ostatních. Bez pochyb nabízí portfolio singles zákazníků na trhu stále velký prostor, kterého výrobci využijí a budou se objevovat stále nové specifické výrobky.
5.3. Výstavba domů sociálních služeb a zdravotnická péče Vzhledem k prudkému stárnutí obyvatelstva v posledních letech probíhá na toto téma mnoho diskuzí. Jak už bylo zmíněno v první části práce, většina singles nepovažuje svůj stav za trvalý, ale pouze za pouhou životní epizodu, ale přesto mnoho z nich už „sami“ zůstanou natrvalo a laicky řečeno, v jejich důchodovém věku se o ně nebude mít kdo postarat. Proto by se měl tématu rozšíření kapacit sociálních zařízení věnovat do budoucna ještě větší důraz a mělo by se najít nějaké řešení, než se ročníky, které v 90. letech začaly jako singles žít, dostanou do poproduktivního věku. To samé platí pro zdravotnická zařízení, obzvláště když výzkumy už několikrát prokázaly, že svobodní lidé trpí více zdravotními problémy, než lidé v manželství a také by se u určitých skupin mohly projevit zdravotní potíže spojené s nezdravým životním stylem spojeným s bohatým společenským životem, který je pro svobodné specifický.
44
Graf 15 Neuspokojení žadatelé o umístění v domovech důchodců v ČR a Československu v letech 1989 až 2010
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0
Zdroj: ČSÚ Na grafu vidíme, že problém s nedostatkem kapacit se ani zdaleka nestíhá řešit tak rychle, jak přibývá žadatelů. Pro srovnání v roce 1989 byly kapacity domovů důchodců 33 449 míst a neuspokojených žadatelů dalších 13 241. V roce 2010 vzrostl počet míst v domovech důchodců pouze o 4 369 míst (13 %) na 37 818, zatímco počet neuspokojených žadatelů v té době se znásobil 4,5 krát na 60 769. Proto považuji výstavbu těchto zařízení a vymyšlení financování jejich provozu za jednu z priorit do budoucna.
45
6. Závěr Tato práce se pokusila v jednoduchosti nastínit, jak se v západních zemích a v České republice začal rozvíjet fenomén singles, jak v posledních letech nabírá na důležitosti a také, jak zásadně mění a formuje životní styl. V práci jsem se pokusil dát dohromady všechny možné souvislosti, dívat se na zadané téma z různých úhlů (z pohledu jednotlivce, státu a trhu), a pro všechny strany naznačit důsledky a navrhnout opatření a doporučení, použil jsem příklady z vlastního života, názory mých přátel, odborné články i postřehy z médií i poznámky ze školních přednášek. Ze všeho výše napsaného by se mohlo zdát, že singles spadá spíše do kategorie psychologie či sociologie a že se statistikou souvisí jen okrajově. Avšak všechny tyto odvětví jsou úzce propojeny. Už jen proto, že jsme se během studia učili několik statistických postupů, které statistice dala sociologie a jiné společenské vědy. Dále je dobré ještě jednou zopakovat, že singles je pouze jeden aspekt ovlivňující v této práci zmíněné demografické ukazatele a radikální změnu chování posledních desetiletí. Některé ukazatele ovlivňuje více, jako je sňatečnost, věk nevěst a úhrnná plodnost, domácnosti jednotlivců a jiné pouze částečně a dodatečně, jako je a stárnutí obyvatelstva. Také je dobré mít na paměti, že tento trend přináší spoustu výhod, stejně tak jako nevýhod a každý z nás si musí sám rozhodnout, které argumenty jsou pro něho ty podstatnější. Co se týče výhledů do budoucnosti, není sporu o tom, že dnešní doba je čím dál uspěchanější a dnešní společnost vyspělejší, modernější, tolerantnější a starým tradičním hodnotám, jako je svatební obřad, bude kladen stále menší a menší význam. I když se páry budou stále brát, budou nastávat oproti minulosti časté změny, minimálně v prohození pořadí svatby a pořízení si dítěte. Dříve se páry snažily vzít se před porodem, dnes tomu bývá často spíše naopak. Poroste životní úroveň, žádné výrazné politické převraty v dohledné době nehrozí, vzdělanost stále roste, antikoncepční prostředky se dostávají stále mezi čím dál mladší generace. Postupně se mažou rozdíly mezi platy mužů a žen, takže se dá i očekávat, že jestli tento životní styl dosud více vyznávali muži, jak se domnívám, brzy se začnou rozdíly mezi oběma pohlavími zmenšovat. Takže z toho všeho vyplývá, že budoucí období budou pouze živnou půdou pro singles a další moderní trendy, jako je například volný vztah nebo mingles. Lze očekávat, že koncept tradiční rodiny, od kterého se vychýlit, znamenalo ještě před pětadvaceti lety něco téměř nevídaného, se stane vzácným jevem. Na podporu tohoto 46
tvrzení si dovoluji si odhadnout, že jenom málokterý z mých blízkých přátel, v závislosti na jejich prioritách a vzhledem k současnému stylu života bude do svých třiceti let v manželském svazku a bude mít založenou rodinu, jak tomu bylo zvykem u našich rodičů a prarodičů. Z hlediska demografických ukazatelů, jako je sňatečnost a nárůst počtu mimomanželských dětí, ty také budou stále klesat, ovšem je jasné, že ukazatele jako jsou tyto, nemohou klesat do nekonečna, takže se časem ustálí na nějakých do nedávna nepředstavitelných hodnotách. Nicméně je jisté, že výrazná transformace a změny společnosti ještě ani zdaleka nejsou u konce. Na závěr přidávám heslovité shrnutí charakterizující singles a tuto práci:
výrazná změna chování v oblasti intimních vztahů
odkládání rodiny na pozdější věk
změna priorit a tradičních hodnot
problém především velkých měst a západních kultur
výrazný dopad na demografii a strukturu obyvatelstva
nutnost opatření pro eliminaci negativních důsledků
A na úplný závěr je dobré si uvědomit, že tento život opravdu může na první pohled přinášet spoustu výhod, žádné povinnosti a závazky, nejspíš je i dobré si ho na nějakou dobu vyzkoušet na vlastní kůži, ale je třeba si uvědomit, že mnoha lidem se stává, že z tohoto životního stylu jen těžce hledají cestu zpět do normálního života a mnohdy se jim to vůbec nepodaří.
47
7. Seznam odborné literatury BARTOŇOVÁ, D., Demografická situace České republiky: proměny a kontexty 19932008.1.Vyd.1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. ISBN 978-80-7419024-7 ČSÚ, Vývoj domácností v letech 1970-2001 s důrazem na domácnosti jednotlivců [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/4133-05 >.
KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE KARLOVY UNIVERZITY, Population development in the Czech Republic 2007. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-7419-021-6
STAPLES, R., Singles in Australian Society. Melbourne: Institute of Family Studies, 1982. ISBN 0-642-88584-2
ŠŤASTNÁ, A. Populační vývoj: Japonsko [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=251 >.
TOMÁŠEK, M. Singles a jejich vztahy; kvalitativní pohled na nesezdané a nekohabitující jednotlivce v České republice [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.muni.cz/fss/research/publications/632184/>.
CEPHAELIS, Historie a současnost antikoncepční pilulky [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://www.sexus.cz/historie-a-soucasnost-antikoncepcni-pilulky>. POČTOVÁ, J. Generace singles [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: . WIKIPEDIE, Single [online] [cit. 2012-04-05] Dostupný z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Single >.
8. Seznam grafů a tabulek Seznam grafů Graf 1 Sňatky na 1000 obyvatel středního stavu v ČR, Československu v letech 1989 až 2010 a Praze v letech 1991 až 2010 .......................................................................................................... 18 Graf 2 Průměrný věk svobodných ženichů a nevěst v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 21 Graf 3 Počet živě narozených dětí/z toho mimo manželství v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 ............................................................................................................................................. 23 Graf 4 Počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 ............................................................................................................................................. 24 Graf 5 Počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 .................................................................................................................................... 25 Graf 6 Úhrnná plodnost v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 .......................................... 26 Graf 7 Průměrný věk matky při narození prvního dítěte v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 ............................................................................................................................................. 27 Graf 8 Počet živě narozených děti matkám do 19 a nad 40 let v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 ............................................................................................................................................. 28 Graf 9 Počet narozených dvojčat v absolutních číslech v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 ............................................................................................................................................. 29 Graf 10 Počet uměle přerušených těhotenství v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 ....... 30 Graf 11 Podíl počtu domácností s jednou osobou u bytových a hospodařících domácností a domácností jednotlivců u cenzových domácností v procentech v ČR a Československu v letech 1970 až 2001 .................................................................................................................................... 32 Graf 12 Podíl obyvatel s věkem 65 a více v % za ČR a Československo v letech 1989 až 2010........ 35 Graf 13 Vzdělání obyvatelstva České republiky ve věku 15 a více let podle výsledků "Výběrového šetření pracovních sil" v tisících v letech 1993 až 2010 ................................................................... 38 Graf 14 Podíl počtu českých a československých domácností s osobním počítačem/připojením k internetu v % za roky 1989 až 2010............................................................................................... 41 Graf 15 Neuspokojení žadatelé o umístění v domovech důchodců v ČR a Československu v letech 1989 až 2010 .................................................................................................................................... 45
Seznam tabulek Tabulka 1 Počty obyvatel k 31. 12. v tisících .................................................................................... 17 Tabulka 2 Počty obyvatel a domácností mezi lety 1970 až 2001 ..................................................... 31 Tabulka 3 Množství investovaných veřejných výdajů na vzdělání v % z HDP .................................. 34 Tabulka 4 Počet % z HDP vydaných na péči o seniory ..................................................................... 36
9. Přílohy Příloha č. 1: Počty uživatelů internetu ve světě za rok 2011
Zdroj: Internet World Stats
