Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská
Bakalářská práce
2014
Milena Gruberová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Finanční analýza podniku Vinné sklepy Valtice a.s.
Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce:
Milena Gruberová Ing. Jindřich Špička, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza podniku Vinné sklepy Valtice a.s.“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 30. dubna 2014
Podpis
Poděkování Děkuji Ing. Jindřichu Špičkovi, Ph.D. za odborné vedení práce.
Název bakalářské práce: Finanční analýza podniku Vinné sklepy Valtice a.s.
Abstrakt: Bakalářská práce analyzuje finanční situaci podniku Vinné sklepy Valtice a.s. v průběhu let 2007 – 2012. Práce se skládá z dvou částí – teoretické a praktické. V teoretické části je uvedená metodika použitá v části praktické. Na podnik je aplikována vertikální a horizontální analýza, metody rozdílových a poměrových ukazatelů a bonitní a bankrotní modely. Výsledky, které analyzují finanční situaci podniku, jsou v praktické části porovnány s odvětvovými konkurenty pomocí jednorozměrných a vícekriteriálních metod. V závěru je shrnuto komplexní hodnocení podniku Vinné sklepy Valtice a.s.
Klíčová slova: finanční analýza, Vinné sklepy Valtice a.s., poměrové ukazatele
Title of the Bachelor´s Thesis: Financial analysis of Vinné sklepy Valtice a.s.
Abstract: The bachelor thesis analyzes financial situation of company Vinné sklepy Valtice from 2007 to 2012. The thesis consists of two parts – theoretical and practical. The theoretical part includes methods used in practical section. To analyze the company, we use vertical and horizontal analysis, differential indicators, financial ratios, credibility and bankruptcy models. Final results are compared with the results of competitors in viticulture by the means of different methods. A complete financial situation of the company is summarized in conclusion.
Key words: financial analysis, Vinné sklepy Valtice Ltd., financial ratios
Obsah 1.
Úvod ......................................................................................................................... 3
2.
Teoretická část ......................................................................................................... 4 2.1
Finanční analýza ............................................................................................... 4
2.1.1 Cíle finanční analýzy .................................................................................... 4 2.1.2 Metody finanční analýzy............................................................................... 4 2.1.3 Uživatelé finanční analýzy ............................................................................ 4 2.1.4 Zdroje dat ...................................................................................................... 5 2.2
Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................... 5
2.2.1 Horizontální analýza ..................................................................................... 6 2.2.2 Vertikální analýza ......................................................................................... 6 2.2.3 Bilanční pravidla ........................................................................................... 6 2.3
Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................................ 7
2.3.1 Fondy finančních prostředků ........................................................................ 7 2.3.2 Kapitálová potřeba ........................................................................................ 8 2.4
Analýza poměrových ukazatelů........................................................................ 9
2.4.1 Ukazatele rentability ..................................................................................... 9 2.4.2 Ukazatele aktivity ......................................................................................... 9 2.4.3 Ukazatele zadluženosti................................................................................ 10 2.4.4 Ukazatele likvidity ...................................................................................... 12 2.5
Analýza soustav ukazatelů.............................................................................. 13
2.5.1 Bonitní a bankrotní modely ........................................................................ 13 2.6
Metody mezipodnikové srovnání ................................................................... 19
2.6.1 Jednorozměrné metody ............................................................................... 19 2.6.2 Vícerozměrné metody ................................................................................. 19 3.
Praktická část ......................................................................................................... 22 3.1
Základní údaje o společnosti .......................................................................... 22
3.2
Vinařství v české republice............................................................................. 22
3.3
Analýza absolutních ukazatelů ....................................................................... 24
3.3.1 Vertikální analýza ....................................................................................... 24 3.3.2 Horizontální analýza ................................................................................... 27 3.3.3 Bilanční pravidla ......................................................................................... 32 3.4
Analýza rozdílových ukazatelů ...................................................................... 34 1
3.4.1 Fondy finančních prostředků ...................................................................... 34 3.4.2 Kapitálová potřeba ...................................................................................... 35 3.5
Analýza poměrových ukazatelů...................................................................... 36
3.5.1 Ukazatele rentability ................................................................................... 36 3.5.2 Ukazatele aktivity ....................................................................................... 37 3.5.3 Ukazatele zadluženosti................................................................................ 39 3.5.4 Ukazatele likvidity ...................................................................................... 40 3.6
Analýza soustav ukazatelů.............................................................................. 41
3.6.1 Kralickův rychlý test ................................................................................... 41 3.6.2 Altmanův index ........................................................................................... 42 3.6.3 Index IN05 .................................................................................................. 43 3.6.4 Tafflerův model .......................................................................................... 43 3.6.5 Bilanční analýza Rudolfa Douchy .............................................................. 43 3.7
Mezipodnikové srovnání ................................................................................ 45
3.7.1 Jednorozměrné metody ............................................................................... 47 3.7.2 Vícerozměrné metody ................................................................................. 50 4.
Závěr ...................................................................................................................... 53
5.
Zdroje ..................................................................................................................... 55
6.
5.1
Knižní ............................................................................................................. 55
5.2
Internetové ...................................................................................................... 56
Přílohy .................................................................................................................... 57 6.1
Seznam grafů .................................................................................................. 59
6.2
Seznam tabulek ............................................................................................... 59
6.3
Účetní výkazy ................................................................................................. 60
6.3.1 Rozvaha....................................................................................................... 60 6.3.2 Výkaz zisku a ztráty .................................................................................... 62
2
1. ÚVOD Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou podniku Vinné sklepy Valtice, a.s. Pro finanční analýzu jsem se rozhodla, protože ráda zpracovávám data a mám s touto oblastí zkušenosti z předcházejícího studia. Analýzu vinařského podniku jsem vybrala, protože se zajímám o situaci na trhu s vínem zatím jako pouhá konzumentka a chtěla jsem si své obzory rozšířit. Práce má za cíl analyzovat finanční pozici podniku Vinné sklepy Valtice a přinést stěžejní informace pro potenciální věřitele. Teoretická část práce se zabývá metodami a postupy výpočtů použitých v praktické části. V praktické části bude provedena vertikální a horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Dále bude zhodnoceno, jak společnost dodržuje bilanční pravidla, která zajišťují dlouhodobou rovnováhu podniku. V další kapitole se práce zabývá poměrovými ukazateli, konkrétně ukazateli rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Následuje predikce budoucí finanční situace podniku pomocí bonitních a bankrotních modelů. Z nichž budou na podnik aplikovány následující modely – Kralickův rychlý test, Altmanův index, IN05, Tafflerův model a bilanční analýza Rudolfa Douchy. V poslední části práce bude společnost Vinné sklepy Valtice porovnána s konkurencí působící ve stejném odvětví za pomocí jednorozměrných a vícerozměrných metod. Pro srovnání jsou vybrány následující podniky: Zámecké vinařství Bzenec, s.r.o., Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, Pavlovín, s.r.o., Sonberk, a.s. a Vinselekt Michlovský, a.s.
3
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1
FINANČNÍ ANALÝZA
Finanční analýza podniku představuje metodu hodnocení hospodaření podniku, během které se získaná data třídí, agregují, poměřují navzájem mezi sebou, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Snaží se identifikovat možné problémy a silné a slabé stránky hodnotových procesů. (Sedláček, 2011 str. 3) Data použitá pro finanční analýzu jsou obsaženy hlavně v účetních výkazech podniků. Výsledky finanční analýzy slouží k vyhodnocení finanční minulosti, současnosti a předpovídá budoucí finanční podmínky podniku. (Růčková, 2011 str. 9) 2.1.1 Cíle finanční analýzy Cílem finanční analýzy podniku je zpravidla:
posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku, komparace výsledků analýzy v prostoru, analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidový rozklad), poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti, analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty, interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku. (Sedláček, 2011 str. 4)
2.1.2
Metody finanční analýzy Finanční analýza se skládá z fundamentální (kvalitativní) a technické (kvantitativní). Fundamentální analýza je analýza vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy založená na zkušenostech přímých účastníků ekonomických procesů, jejíž závěry jsou odvozeny zpravidla bez použití algoritmizovaných postupů. Zkoumá vliv vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku, životního cyklu podniku a podnikových cílů. Mezi metody fundamentální analýzy patří komparativní analýza založená z velké části na verbálním hodnocení, SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda analýzy portfolia dvou dimenzí, Argentiniho model, BCG matice, metoda balanced scorecard a analýza PESTLE. (Sedláček, 2011 str. 7) Technická analýza využívá matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod k vyhodnocení finanční situace podniku. Podle účelu analýzy a použitých dat rozlišujeme analýzu absolutních ukazatelů, rozdílových ukazatelů, poměrových ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů. (Sedláček, 2011 str. 10) 2.1.3 Uživatelé finanční analýzy O výsledky finanční analýzy týkající se stavu podniku mají zájem nejen manažeři firmy, ale i další osoby, které přicházejí s podnikem do kontaktu. Uživatelé mohou být interní a externí. Mezi externí uživatele patří investoři, banky a jiní věřitelé, stát a jeho orgány, obchodní partneři a konkurence. Investoři vyhledávají informace o finanční výkonnosti podniku, aby 4
rozhodovali o případných investicích do daného podniku, přičemž největší důraz kladou na míru rizika a výnosu spojenou s vložením kapitálu. Dále je zajímá, jak podnik nakládá s poskytnutými zdroji. Banky a věřitelé využívají výsledků finanční analýzy k posouzení finanční situace potenciálního nebo již existujícího dlužníka. Stát cílí na kontrolu správnosti vykázaných daní a kontroluje stav podniků, kterým byly v rámci veřejné soutěže svěřeny státní zakázky. Dodavatelé se zajímají především o solventnost, likviditu a zadluženost podniku, čímž posuzují schopnost podniku splácet závazky. K interním uživatelům finanční analýzy patří manažeři, odboráři a zaměstnanci. Manažeři potřebují výstupy z finanční analýzy pro operativní a strategické finanční řízení. Zaměstnanci sledují finanční výsledky za účelem zjištění budoucnosti firmy, ve které pracují. (Kislingerová, 2010 str. 48) V práci vyhodnocené výsledky jsou stěžejní především pro potencionální investory, kteří se zajímají o rentabilitu, stabilitu a likviditu podniku. 2.1.4 Zdroje dat Na použitých zdrojích závisí úspěšnost finanční analýzy, proto je nezbytné vycházet z kvalitních a komplexních vstupních informací. Nejčastěji jsou informace použité ve finanční analýze čerpány z účetních výkazů. Účetní výkazy lze rozdělit do dvou částí: finanční účetní výkazy a vnitropodnikové účetní výkazy. (Růčková, 2011 str. 17) Finanční účetní výkazy jsou sestaveny primárně pro externí uživatele. Charakteristickou vlastností je dodržování stanovených pravidel, která zajišťují externím uživatelům spolehlivou vypovídací schopnost účetních informací, srovnatelnost v čase a mezi podniky. (Fibírová, a další, 2011 str. 39) Účetní výkazy finanční informují o struktuře majetku, zdrojích krytí, tvorbě a užití výsledku hospodaření a o peněžních tocích. Firmy jsou povinny zveřejňovat účetní závěrku alespoň jedenkrát ročně. (Růčková, 2011 str. 17) Účetní závěrka je podle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví nedílný celek tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou. Dále může zahrnovat i přehled o peněžních tocích a o změnách ve vlastním kapitálu. Vnitropodnikové účetní výkazy slouží k zpřesnění výsledků finanční analýzy provedené na základě finančních účetních výkazů. Nemají právně závaznou strukturu a jejich sestavení je plně v kompetenci podniku. Sestavují se častěji než jedenkrát do roka, a proto umožňují vytváření podrobnějších časových řad. Interní účetní výkazy nejsou veřejně přístupné, a proto je může využít k finanční analýze jen užší okruh uživatelů. (Růčková, 2011 str. 17)
2.2 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ Absolutní ukazatele vychází přímo z konkrétních účetních výkazů a můžeme je jednoduše hodnotit. Z rozvahy čerpáme ukazatele stavové, které obsahují údaje o stavu k určitému časovému okamžiku. Tokové veličiny předložené ve výkazu zisku a ztráty zobrazují údaje za daný časový interval. (Knápková, 2010 str. 65) Tyto ukazatele tvoří základní východisko rozboru – analýzu horizontální a vertikální struktury účetních výkazů.
5
2.2.1 Horizontální analýza Horizontální analýza slouží ke kvantifikaci meziročních změn. Mohou být sledovány změny absolutních hodnot vykazovaných dat v čase nebo jejich procentní změny. (Sedláček, 2011 str. 13) Analýza je zpracována meziročně a dochází při ní k porovnání dvou po sobě jdoucích období. Pro další roky jsou porovnány hodnoty běžného období s hodnotami období minulého v procentním vyjádření následujícím způsobem: (Růčková, 2011 str. 109) 2.2.2 Vertikální analýza Při vertikální analýze posuzujeme jednotlivé položky účetních výkazů a zkoumáme, jak se podílejí na celkové sumě. Z rozvahy je možné zjistit, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro podnikové aktivity a z jakých zdrojů byly pořízeny. (Sedláček, 2011 str. 17) Složení položek aktiv informuje o tom, do čeho firma investovala kapitál. Platí, že efektivnější je investice do dlouhodobých aktiv, protože přináší vyšší výnosnost. Nejmenší výnosnost je možné dosáhnout z hotových peněz. Poměr stálých a oběžných aktiv je dán předmětem podnikání a typem výroby či služeb. Při rozhodování o investicích je nezbytné zohledňovat finanční rizika. Čím vyšší je riziko umístění kapitálu, tím je výnos z něho vyšší. Ze struktury pasiv je možné zjistit, z jakých zdrojů firma svá aktiva financovala. Obecně se vyplatí financovat aktiva z krátkodobých cizích zdrojů, protože jsou levnější než dlouhodobé. Nevýhodou je vyšší rizikovost krátkodobých zdrojů, neboť firma musí splácet úvěry v krátkodobých lhůtách a tím vznikají problémy s likviditou. (Sedláček, 2011 str. 19) Cílem vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty je určit podíl jednotlivých položek na tržbách podniku. (Scholleová, 2012 str. 166) 2.2.3 Bilanční pravidla Bilanční pravidla jsou doporučení, kterých by mělo dbát vedení podniku, aby bylo dosaženo dlouhodobé finanční rovnováhy. Jsou uváděny pro vztahy některých složek aktiv a pasiv. (Scholleová, 2012 str. 74) Zlaté bilanční pravidlo Tabulka 1 Časová sladěnost zdrojů majetku
Aktiva Dlouhodobý majetek Oběžný majetek
Pasiva Vlastní kapitál Dlouhodobý cizí kapitál Krátkodobý cizí kapitál
zdroj: (Scholleová, 2012 str. 74) Zlaté bilanční pravidlo definuje, že dlouhodobý majetek má být financován z dlouhodobých zdrojů a krátkodobý majetek z krátkodobých zdrojů. Ideální stav je naznačen 6
v tabulce Časová sladěnost zdrojů majetku. V různých odvětvích podnikání může být přípustný jiný poměr struktury rozvahy. Pokud firma používá dlouhodobý kapitál k financování oběžného majetku, jedná se o překapitalizování. Znamená to, že firma má více zdrojů než potřebuje a tím se chová nehospodárně. Náklady dlouhodobého kapitálu jsou u většiny případů vyšší než výnosy z oběžného majetku. Je sice sníženo riziko platební neschopnosti, ale současně i rentabilita. Podkapitalizování znamená financování části dlouhodobých aktiv krátkodobým kapitálem. Tato varianta je levnější, ale zato velmi riziková, protože krátkodobý kapitál se musí splatit dříve, než dlouhodobý majetek vytvoří potřebnou výši zdrojů. (Veber, a další, 2008 str. 150) Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Dle tohoto doporučení by měly být vlastní zdroje větší než cizí zdroje nebo by se měly alespoň rovnat. Při rozhodování o struktuře z hlediska vlastnictví je zohledňováno riziko zadluženosti a náklady na kapitál, které se firmy snaží minimalizovat. Vlastní kapitál je obvykle dražší než cizí, neboť úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku. Úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého jsou následně placeny daně. Tato úspora se označuje jako daňový štít nebo daňový efekt. Dalším důvodem je skutečnost, že nároky věřitele jsou uspokojovány před nároky vlastníka. Tím se stává vlastní kapitál rizikovější. (Scholleová, 2012 str. 77) Zlaté pari pravidlo Vztahuje se k dlouhodobému majetku a vlastním zdrojům. Podle tohoto doporučení by měl být dlouhodobý majetek větší nebo roven vlastnímu kapitálu. Bude-li to dodrženo, zůstane prostor pro financování cizím kapitálem a pozitivnímu efektu finanční páky. (Vochozka, 2011 str. 21) Zlaté poměrové pravidlo Aby byla dodržena finanční rovnováha, nemělo by tempo růstu investic přesáhnout tempo tržeb. Vysoké tempo růstu investic by vedlo ke snížení rentability, problémům s likviditou, ztrátě konkurenceschopnosti, nevyužití kapacity apod. (Kislingerová, 2010 str. 404)
2.3 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ 2.3.1 Fondy finančních prostředků Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál se vypočítá jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Ty mohou být splatné od 1 roku až po 3 měsíce. Tímto způsobem je možné lépe oddělit tu část finančních prostředků oběžných aktiv, která je určena pro brzkou úhradu od relativně volné části, kterou definujeme jako finanční fond. Jedná se o oběžný majetek krytý dlouhodobým kapitálem a je využíván k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti.
7
Přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy obecně znamená, že podnik má dobré finanční zázemí a je likvidní. Čistý pracovní kapitál představuje finanční polštář, který umožňuje pokračovat v aktivitách podniku za situace, že je nutné vynaložit velké množství finančních prostředků. Velikost závisí na obratovosti krátkodobých aktiv a zároveň je ovlivňován konkurencí, stabilitou trhu, daňovou legislativou, celními předpisy, atd. Pro měření likvidity lze používat tento ukazatel velmi omezeně. Je to z důvodu různých likvidit v položkách oběžných aktiv, které mohou být i dlouhodobě nelikvidní. Příkladem těchto položek mohou být pohledávky s dlouhou lhůtou splatnosti, nedobytné pohledávky, nedokončená výroba, apod. (Sedláček, 2011 str. 38)
Čisté pohotové prostředky (Peněžní finanční fond) Čistý peněžní fond představuje rozdíl mezi pohotovými peněžními prostředky a okamžitě splatnými závazky. Mezi pohotové peněžní prostředky patří hotovost a peníze na běžných účtech. Tento ukazatel může být velmi snadno zmanipulován přesunem plateb vzhledem k okamžiku zjišťování likvidity zadržením nebo dřívějším provedením plateb. (Sedláček, 2011 str. 38)
Čistý peněžně-pohledávkový finanční fond Při výpočtu tohoto ukazatele se odečítají z oběžných aktiv zásoby a nelikvidní pohledávky. Po této úpravě jsou odečteny krátkodobé závazky. (Sedláček, 2011 str. 39)
2.3.2 Kapitálová potřeba Cílem podniku je mít takovou výši zadržených prostředků, aby zajišťovala nepřetržitý chod provozu a zároveň docházelo k co největšímu zhodnocení vloženého kapitálu. (Scholleová, 2012 str. 91) Optimální výši čistého pracovního kapitálu vypočteme podle následujícího vztahu:
8
2.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ 2.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím vloženého kapitálu. Zhodnocují celkovou efektivnost prováděné činnosti. V čitateli se nachází položka odpovídající výsledku hospodaření a ve jmenovateli nějaký druh kapitálu. Obecně žádoucím stavem je, aby měly tyto ukazatele v časové řadě rostoucí tendenci. (Růčková, 2011 str. 51). Nejčastěji se v praxi využívá rentabilita aktiv, vlastního kapitálu, tržeb a investovaného kapitálu. (Kislingerová, 2010 str. 98) Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy využívanými pro podnikání bez ohledu na to, zda byly financovány z vlastního nebo cizího kapitálu. Hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu a je možné ho použít pro měření efektivnosti. (Růčková, 2011 str. 52)
Rentabilita vlastního kapitálu Ukazatelem rentability vlastního kapitálu měříme výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky podniku. Mohou zhodnotit, jestli je kapitál využíván si intenzitou odpovídající velikosti investičního rizika. (Sedláček, 2011 str. 57)
Rentabilita dlouhodobých zdrojů Rentabilita dlouhodobých zdrojů zhodnocuje výnosnost dlouhodobě investovaných zdrojů vložených do podniku všemi investory. (Sedláček, 2011 str. 58)
Rentabilita tržeb Tento ukazatel měří úroveň dosažení zisku při dané úrovni tržeb. (Růčková, 2011 str. 56)
2.4.2 Ukazatele aktivity Následující ukazatele informují o schopnosti podniku hospodařit se svými aktivy. Držíli podnik více aktiv než je nutné, vznikají mu dodatečné náklady a tím se snižuje zisk. Je-li v podniku majetku méně než je potřeba, přichází podnik o tržby. Hodnotí se jednotlivé položky aktiv vzhledem k tržbám podniku. (Synek, 2011 str. 355)
9
Obrat aktiv Obrat aktiv měří komplexní využití aktiv podniku. Udává, kolikrát se aktiva podniku obrátí za rok. (Kislingerová, 2010 str. 108) Žádoucí je dosahovat co nejvyšších hodnot. Minimálně by měl obrat aktiv nabývat hodnoty 1. (Kislingerová, 2001 str. 72)
Obrat dlouhodobého majetku Tento ukazatel umožňuje posouzení využití investičního majetku. Jeho výše je ovlivněna mírou odepsanosti dlouhodobého majetku, a proto je nezbytné uvažovat způsob odepisování dlouhodobých aktiv. (Knápková, a další, 2013 str. 104)
Obrat zásob Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků. (Scholleová, 2012 str. 179)
Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů Doba obratu pohledávek udává, jak dlouho musí podnik čekat, než přijme platbu za prodané zboží od odběratele. Snaha je tento interval zkrátit na minimum. (Synek, 2011 str. 356)
Doba obratu závazků z obchodních vztahů Průměrná doba obratu závazků vyjadřuje interval od vzniku závazku po jeho úhradu. (Knápková, a další, 2013 str. 105)
Pro hodnocení finančního řízení je vhodné ukazatele doby obratu závazků porovnat s průměrnou dobou úhrady pohledávek. Rozdíl doby obratu pohledávek a závazků měří obchodní deficit. Je-li je jeho hodnota kladná, pak podnik úvěruje své odběratele. Přesahuje-li objem závazků objem pohledávek, pak je podnik financován formou odběratelských úvěrů. (Růčková, 2011 str. 126) 2.4.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti slouží k hodnocení míry rizika plynoucí z poměru vlastního a cizího kapitálu. Vyšší míra zadluženosti podniku znamená vyšší riziko neschopnosti splacení závazků. Podnik udržuje určité množství cizího kapitálu z důvodu, že cizí kapitál je levnější než vlastní. Tato skutečnost je dána tím, že úroky z cizího kapitálu jsou součástí nákladů, 10
čímž snižují zisk a celkové daňové zatížení podniku. Tato úspora je označována jako daňový štít. V situaci, kdy jsou vypláceny podíly na zisku, se nejedná o daňově uznatelnou položku. Dalším důvodem vyšší ceny vlastního kapitálu souvisí s mírou rizika, kterou podstupuje investor. Nároky věřitele jsou uspokojovány dříve než nároky vlastníka a tím je investice pro vlastníka rizikovější a požaduje za ni vyšší výnos. Výše nákladů na příslušný druh kapitálu ovlivňuje doba splatnosti. Čím je doba splatnosti delší, tím je vyšší jeho cena. Z tohoto pohledu je nejlevnějším zdrojem krátkodobý cizí kapitál a nejdražším vlastní kapitál, jehož splatnost je neomezená. (Knápková, a další, 2013 str. 85) Debt Ratio Ukazatel věřitelského rizika je základním ukazatelem zadluženosti a jeho hodnoty by se měly podle doporučení pohybovat mezi 30-60%. (Knápková, a další, 2013 str. 85)
Equity Ratio Ukazatel vlastnického rizika doplňuje předešlý ukazatel a vyjadřuje míru nezávislosti podniku. (Sedláček, 2011 str. 64)
Debt Equity Ratio Ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu roste s poměrem dluhů ve finanční struktuře podniku. Je využíván bankami při žádosti o poskytnutí úvěru. (Knápková, a další, 2013 str. 86)
Běžná zadluženost Vyjadřuje krátkodobou zadluženost podniku. (Sedláček, 2011 str. 65)
Dlouhodobá zadluženost Vyjadřuje kolik procent majetku je financováno dlouhodobými dluhy. Slouží k nalezení optimálního poměru dlouhodobých a krátkodobých zdrojů. (Sedláček, 2011 str. 65)
Úrokové krytí Tento ukazatel podává informaci o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Část zisku, která byla vyprodukována cizím kapitálem, by měla pokrýt náklady na tento kapitál.
11
Pokud dosahuje ukazatel hodnoty 1, znamená to, že k zaplacení úroků je potřeba celé výše zisku a nebude dostatek prostředků pro úhradu zisku vlastníkům. (Sedláček, 2011 str. 64)
2.4.4 Ukazatele likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit včas své závazky. Ukazatele likvidity hodnotí, zda bude podnik schopen vyrovnat své dluhy v době jejich splatnosti. (Synek, 2011 str. 354) Stupně likvidity jsou měřeny podle cílové skupiny, pro kterou jsou výsledky určeny, neboť každý požaduje jinou úroveň likvidity. Nedostatek likvidity z pohledu managementu snižuje ziskovost a dochází k nevyužití příležitostí a ztrátě kontroly nad podnikem. Pro vlastníky podniku je žádoucí, aby byla úroveň likvidy nižší, neboť krátkodobý majetek představuje neefektivní vázanost finančních prostředků, což vede ke snižování rentability vlastního kapitálu. Pro skupinu věřitelů je nedostatek likvidity spojen s odkladem inkasování úroků a jistin. (Růčková, 2011 str. 51) Likvidita III. stupně Běžná likvidita hodnotí, jak by byl podnik schopen uspokojit závazky věřitelů, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku za hotovost. Čím dosahuje hodnota ukazatele vyšších hodnot, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Nevýhodou tohoto ukazatele je fakt, že nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a ve struktuře krátkodobých závazků nezohledňuje závazky podle doby splatnosti. Ukazatel běžné likvidity je také snadno ovlivnitelný k datu sestavení rozvahy v případě, že jsou odloženy některé nákupy. (Růčková, 2011 str. 50) Doporučená hodnota ukazatele je v rozmezí 1,5-2,5. Je-li hodnota ukazatele menší než 1 nebo jsou oběžná aktiva rovna krátkodobým závazkům, je podniková likvidita značně riziková. Nutné je také uvažovat rozdílnou obratovost oběžných aktiv a krátkodobých závazků. (Knápková, a další, 2013 str. 92)
Likvidita II. stupně Pohotová likvidita je zpřísněním ukazatele běžné likvidity. Čitatel a jmenovatel by měly být podle doporučených hodnot v poměru 1:1, případně 1,5:1. Je-li ukazatel roven, 1 je podnik schopen dostát svých závazků, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele je žádoucí pro věřitele, kteří mají vyšší jistotu splacení svých pohledávek. Vysoký objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší malý nebo žádný úrok, proto je vyšší hodnota pohotové likvidity nepříznivá pro akcionáře a vedení podniku. (Růčková, 2011 str. 50)
12
Pro řízení likvidity II. stupně je možné rozlišit tři základní strategie řízení: Konzervativní, průměrnou a agresivní. Hodnoty ukazatele jsou uvedené v tabulce Strategie řízení pohotové likvidity. (Marek, 2006 str. 282) Tabulka 2: Strategie řízení pohotové likvidity
Strategie
Hodnota pohotové likvidity
konzervativní
nad 1,5
průměrná
mezi 1 a 1,5
agresivní
pod 1
Zdroj: (Marek, 2006 str. 283)
Likvidita I. stupně Okamžitá likvidita představuje nejužší vymezení likvidity a je vyjádřena nejlikvidnějšími položkami rozvahy. Doporučené hodnoty pro Českou republiku jsou v rozmezí od 0,6 do 1,1. Na základě metodiky ministerstva průmyslu a obchodu je dolní mez snížena na 0,2. (Růčková, 2011 str. 50)
2.5 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ Analýza podniku na základě rozdílových a poměrových ukazatelů má omezenou vypovídací schopnost, neboť charakterizují pouze určitý izolovaný úsek činnosti. Pro posouzení celkové finanční situace se využívají soustavy ukazatelů, které vytváří celý systém pro hodnocení podniku. Čím více ukazatelů je v souboru použito, tím je zobrazení finanční situace detailnější a komplexnější, ale zároveň je mnohem těžší se ve výsledném hodnocení podniku orientovat. Při vytváření soustav ukazatelů se rozlišují 1. soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů, jejichž typickým příkladem jsou pyramidové soustavy sloužící k odhalení logických a ekonomických vazeb mezi ukazateli jejich rozkladem 2. účelové výběry ukazatelů, které slouží k predikci finanční situace podniku. Podle účelu použití se výběry dělí na bonitní a bankrotní modely. (Sedláček, 2011 str. 81) 2.5.1 Bonitní a bankrotní modely Bonitní a bankrotní modely slouží k predikci budoucího vývoje společnosti. Nejjednodušší modely přiřazují rozdílné váhy různým ukazatelům. (Kislingerová, a další, 2008 str. 76) 13
Kralickův rychlý test Rychlý test umožňuje ohodnotit firmu s poměrně dobrou vypovídací schopností. Aby byla zabezpečena vyvážená analýza jak finanční stability, tak i výnosové situace firmy, byl z každé ze základních oblastí analýzy (stabilita, likvidita, rentabilita a výsledku hospodaření) zvolen jeden ukazatel. V modelu jsou použity následující ukazatele:
Každý ukazatel se podle dosaženého výsledku ohodnotí podle tabulky Stupnice hodnocení ukazatelů a výsledná známka se vypočítá jako aritmetický průměr známek za jednotlivé ukazatele. Tabulka 3: Stupnice hodnocení ukazatelů
výborný
velmi dobrý
dobrý
špatný
ohrožen insolvencí
(1)
(2)
(3)
(4)
(5)
kvóta VK
> 30 %
> 20 %
> 10 %
>0%
negativní
doba splácení dluhů
< 3 roky
< 5 let
< 12 let
> 12 let
> 30 let
CF v % tržeb
> 10 %
>8%
>5%
>0%
negativní
ROA
> 15 %
> 12 %
>8%
>0%
negativní
Ukazatel
Zdroj: (Sedláček, 2011 str. 107) Altmanův index důvěryhodnosti Altmanova analýza je jedním z modelů násobné diskriminantní analýzy, jejíž součástí bylo původně dvacet dva ukazatelů. Následně byl jejich počet zredukován na pět nejdůležitějších. Diskriminační funkce vyjádřená tzv. Z faktorem umožňuje identifikovat globální zdraví podniku. (Kislingerová, 2010 str. 115) Pro společnosti, které nejsou obchodované na burze, má index následující tvar (Sedláček, 2011 str. 110):
14
kde:
Výsledky se interpretují podle tabulky Hodnocení Altmanova modelu. Nachází-li se podnik v pásmu šedé zóny, znamená to, že má z hlediska financí dílčí problémy. Podniky v pásmu bankrotu se vyznačují značnými finančními problémy. (Kislingerová, 2010 str. 116)
Tabulka 4: Hodnocení Altmanova modelu
pásmo bankrotu
pásmo šedé zóny
pásmo prosperity
< 1,2
1,2 – 2,9
> 2,9
Zdroj: (Růčková, 2011 str. 73) Indexy IN05 Pro posouzení finanční výkonnosti a důvěryhodnosti českých podniků byly sestaveny čtyři indexy. Index IN05 je posledním v řadě a je aktualizací indexu IN01 podle testů na základě dat z průmyslových podniků. (Sedláček, 2011 str. 112)
kde:
Interpretace výsledků probíhá na základě následující tabulky: 15
Tabulka 5: Hodnocení indexu IN05
IN > 1,6 můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci
0,9 < IN
1,6
„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků
IN
0,9
firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Zdroj: (Sedláček, 2011 str. 112) Problém při použití indexu IN05 může nastat v případě, že se úroky ukazatele X2 blíží k nule. V takovém případě je vhodné omezit ukazatele X2 hodnotou 9. „Eliminuje se tím případ, kdy vliv ukazatele X2 převáží ostatní vlivy a hodnota indexu se blíží nekonečnu.“ (Neumaierová, 2005 str. 147) Tafflerův model Dalším z modelů, předpovídající budoucí finanční vývoj podniku je Tafflerův, který se využívá v modifikované verzi. Jeho nevýhodou je úzké pásmo šedé zóny. Výpočet se provádí podle následujícího vzorce.
Je-li vypočítané T > 0,3 jedná se o podniky s menší pravděpodobností bankrotu. Dosahuje-li hodnota T <0,2 můžeme očekávat bankrot s větší pravděpodobností. (Sedláček, 2011 str. 113) Bilanční analýza podle Rudolfa Douchy Model bilanční analýzy vznikal v podmínkách českého trhu, takže jej lze na české podniky lépe aplikovat. Analýza je zpracovaná na třech úrovních: bilanční analýza I., bilanční analýza II. a bilanční analýza III. (Růčková, 2011 str. 77) Bilanční analýza I. Analýza prvního stupně přináší orientační a rychle zpracovatelný pohled na podnik z finančního hlediska. Model obsahuje 4 ukazatele – stability (S), likvidity (L), aktivity (A) a rentability (R). Celkový ukazatel C vypočítáme následujícím způsobem:
16
Dosahuje-li ukazatel C hodnot > 1, je podnik považován za dobrý. Výsledek mezi 1 a 0,5 je považován za únosný a hodnoty menší než 0,5 jsou pro podnik špatné. (Růčková, 2011 str. 77) Bilanční analýza II. Bilanční analýza II. hodnotí podnik ve čtyřech základních směrech – stabilita, likvidita, aktivita a rentabilita. Každý z okruhů používá 3-5 koeficientů a výsledný ukazatel C hodnotí celkovou finanční situaci podniku. Výpočet probíhá následovně: Ukazatele stability:
Ukazatele likvidity:
17
Ukazatele aktivity:
Ukazatele rentability
Výsledný koeficient C se vypočítá stejným způsobem, jak tomu bylo v bilanční analýze prvního stupně. Hodnocení podniků je také stejné jako v bilanční analýze I. Hodnoty vyšší
18
než 1 jsou považovány za dobré, 0,5 – 1 jsou podniky patřící do šedé zóny, a hodnoty menší než 0,5 signalizují problémy s hospodařením firmy. (Růčková, 2011 str. 78)
2.6 METODY MEZIPODNIKOVÉ SROVNÁNÍ Před porovnáním analyzovaného podniku s konkurencí je nezbytné vymezit nezávislá kritéria, podle kterých budou podniky rozlišovány a určit, které podniky zahrneme do hodnoceného souboru. Metody mezipodnikového srovnání zahrnují jednorozměrné a vícerozměrné metody, které umožňují vytvářet pořadí podniků podle jejich finanční pozice. (Kislingerová, a další, 2008 str. 63) 2.6.1 Jednorozměrné metody Jednorozměrná metoda porovná podniky v souboru podle jednoho ukazatele a utvoří tak uspořádanou řadu podniků. Pro hodnocení mohou být vybrána různá kritéria (ukazatele rentability, počet zaměstnanců, zisk), která umožňují získat základní přehled o vzájemném postavení podniků. (Kislingerová, a další, 2008 str. 63) V práci jsou jednorozměrnou metodou hodnoceny ukazatele ROA, obrat aktiv, ukazatel Debt Ratio, běžná likvidita a počet vyprodukovaných lahví vína. 2.6.2 Vícerozměrné metody Při použití více ukazatelů během hodnocení získáme hlubší a komplexnější pořadí podniků. Vícerozměrné metody vychází z principů vícekriteriálního rozhodování a vychází z následující matice objektů. Po sestavení matice přecházíme k výběru metody vícerozměrného hodnocení. (Kislingerová, a další, 2008 str. 68) Tabulka 6: Rozhodovací matice pro porovnání podniků
Ukazatel Podnik X1
X2
...
Xj
...
Xm
1
X11
X12
X1m
2
X21
X22
X2m
... n
Xnj
Xnm
Váhy ukazatelů
p1
p2
pj
pm
Charakter ukazatelů
+1
+1
-1
+1
Zdroj: (Kislingerová, a další, 2008 str. 67) kde: Xij = hodnota j-tého ukazatele v i-tém podniku m = počet ukazatelů n = počet hodnocených podniků pj = váha j-tého ukazatele 19
„Cílem všech metod je transformace a syntetizace různých ukazatelů do jednoho, tzv. integrálního ukazatele, který vyjadřuje komplexně úroveň jednotlivých podniků ve vývěrovém souboru zkoumaných podniků.“ (Sedláček, 2011 str. 90) Metoda jednoduchého součtu pořadí Při použití této metody seřadíme podniky v daném souboru podle jednotlivých ukazatelů tak, že podniku s nejlepší hodnotou příslušného ukazatele je přiřazeno pořadí , následující nejlepší podnik pak . Nejhorší podnik bude mít pořadí V případě, že podniky mají stejnou hodnotu ukazatele, se pořadí stanoví jako průměr pořadí podniků, které tuto hodnotu dosáhly. (Sedláček, 2011 str. 90) Výsledný integrální ukazatel vypočteme následujícím způsobem:
kde i nabývá hodnoty 1, 2,…, n, sij = pořadí i-té firmy pro j-tý ukazatel (Kislingerová, a další, 2008 str. 69) Bodovací metoda Při hodnocení podniků bodovací metodou přiřadíme podniku, který v daném ukazateli dosáhl nejlepších hodnocení 100 bodů. Ostatním podnikům budou body přiřazeny podle následujících kritérií: - je-li pozitivní růst hodnoty ukazatele , - je-li pozitivní pokles hodnoty ukazatele , kde xij = hodnota j-tého ukazatele v i-té firmě xi max = nejvyšší hodnota j-tého ukazatele (ohodnocená 100 b.), u ukazatele +1 xi min = nejnižší hodnota j-tého ukazatele (ohodnocená 100 b.), u ukazatele -1, bij = bodové ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel. Výsledný kriteriální ukazatel podniku získáme součtem přes hodnoty ukazatelů. Doporučuje se sumy v posledním sloupci vydělit počtem kritérií, abychom získali přehlednější představu o bodovém hodnocení podniku. (Kislingerová, a další, 2008 str. 71) Metoda normované proměnné Principem metody je transformace původních hodnot ukazatelů na tvar normované proměnné následujícím způsobem:
20
- pro kritéria, pro něž jsou pozitivní vyšší hodnoty , - pro kritéria, pro která jsou pozitivní nižší hodnoty , kde: xij = hodnota j-tého ukazatele v i-té firmě, xpj = aritmetický průměr vypočítaný z hodnot j-tého ukazatele, sxj = směrodatná odchylka vypočítaná z hodnot j-tého ukazatele. Kriteriální ukazatel získáme stejně jako v předchozích metodách sumací přes hodnoty ukazatelů. (Kislingerová, a další, 2008 str. 72) Výhodou normované proměnné je menší citlivost výsledků na extrémní hodnoty ukazatelů ve výběrovém souboru podniků. (Sedláček, 2011 str. 92)
21
3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI Název firmy:
Vinné sklepy Valtice, a.s.
IČ firmy:
46346783
Adresa firmy:
Vinařská 407 691 42 Valtice
Okres:
Břeclav
Kraj:
Jihomoravský
Právní forma:
Akciová společnost
Datum vzniku:
13. 5. 1992
CZ-NACE převažující:
Výroba vína z vinných hroznů
Předmět podnikání:
Hostinská činnost
Předmět činnosti:
Zemědělská výroba včetně prodeje nezpracovaných výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje
Základní kapitál:
66 797 000 Kč
Tradiční vinařství Vinné sklepy Valtice se nachází nedaleko Břeclavi v Mikulovské podoblasti. Je postaveno po vzoru francouzského vinařského dominia typu „CHÂTEAU“ a jeho historie se datuje do první poloviny 15. století. V současnosti je zde zpracováváno kolem 5 000 tun vinných hroznů ročně. Ty jsou pěstovány na vinicích podél rakouské hranice od Valtic přes Mikulov, Dolní Dunajovice až po Drnholec. Ročně se ve vinařství vyprodukují 4 miliony lahví vína různých odrůd. („CHÂTEAU“ Valtice) Počet zaměstnanců společnosti v průběhu let 2007 – 2012 roste, jak je možné vidět v následující tabulce. Tabulka 7: Počet zaměstnanců v podniku
2007
2008
2009
2010
2011
2012
81
82
86
85
88
88
Počet zaměstnanců Zdroj: (Justice.cz)
3.2 VINAŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V České republice je vinná réva pěstována ve dvou vinařských oblastech – Čechy a Morava. Rozhodující význam má oblast Moravy, na níž se nachází 96 % veškerých vinic České republiky. Vinařská oblast Morava se dělí na následující podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Čechy se dále rozdělují na podoblast Litoměřickou a Mělnickou. (Vína z Moravy vína z Čech, 2005)
22
Vývoj vinařství v České republice je znázorněn v následující tabulce, kde jsou vyhodnoceny plochy vinných hroznů a jejich sklizeň. Tabulka 8: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2007 - 2012
Plocha plodných vinic Sklizeň
2007
2008
2009
2010
2011
2012
17 008 ha
16 302 ha
16 089 ha
15 991 ha
16 006 ha
15 667 ha
99 030 t
98 323 t
68 737 t
45 923 t
91 253 t
59 990 t
Zdroj: (Český statistický úřad) Z tabulky je patrné, že se plocha vinic na území České republiky v letech 2007 – 2012 výrazně nemění. Sklizeň vinných hroznů byla nejnižší v roce 2010. V roce 2012 byl objem sklizených tun vinných hroznů nižší z důvodu poškození vinic mrazem. (Ministerstvo zemědělství, 2013) Největším producentem vína v České republice je Bohemia Sekt a.s., který ovládá 22 % trhu s vínem a sdružuje kromě značky Bohemia Sekt značky Víno Mikulov, Habánské sklepy, Vinařství Pavlov, Chateau Mikulov, Chateau Bzenec a Bzenecká lipka. (Bohemia Sekt, 2012) Další v objemu prodeje vína následuje VINIUM a.s. s 6% podílem a Templářské sklepy Čejkovice s podílem 5%. (Euromonitor International, 2013 str. 3) Nejvíce litrů vína je do České republiky dováženo z Itálie, Maďarska, Španělska, Slovenska a Německa. Naopak víno vyrobené na tomto území je vyváženo nejčastěji na Slovensko, do Polska, Maďarska a Belgie. (Euromonitor International, 2013 str. 18) Spotřeba vína na obyvatele v České republice má rostoucí tendenci, jak je možné vidět na následujícím grafu: Graf 1: Spotřeba vína v litrech na obyvatele 20,0 19,5 19,0 Spotřeba vína
18,5 18,0 17,5 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: (Český statistický úřad, 2013) Nejoblíbenější odrůdou červeného vína je Svatovavřinecké víno s 30% podílem na objemu prodeje v roce 2012. Na druhém místě v popularitě je Frankovka s 19 % objemu prodeje a následuje Modrý Portugal. Mezi bílými víny je nejprodávanější Müller-Thurgau,
23
které dosáhlo 25% podílu z celkového objemu prodeje. Za ním následuje Veltlínské zelené s 24 % a Rulandské s 20 %. (Euromonitor International, 2013 str. 2) Další tabulka představuje ceny průmyslových výrobců vína vypočítané z měsíců leden až prosinec aritmetickým průměrem. Jednotlivé ceny stolních a jakostních vín podle měsíců jsou upřesněné v tabulkách v příloze. Tabulka 9: Ceny průmyslových výrobců vína - lahvové víno
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Stolní bílé
30,60 Kč
32,60 Kč
33,60 Kč
34,50 Kč
32,20 Kč
33,20 Kč
Stolní červené
31,20 Kč
33,40 Kč
34,60 Kč
34,80 Kč
33,00 Kč
33,50 Kč
Jakostní bílé
46,30 Kč
50,00 Kč
57,30 Kč
55,50 Kč
59,60 Kč
57,80 Kč
Jakostní červené
46,90 Kč
49,80 Kč
54,90 Kč
59,70 Kč
63,60 Kč
59,00 Kč
Zdroj: (Státní zemědělský intervenční fond, 2000) Z přehledu o cenách průmyslových výrobců je zřejmé, že nejvyšších cen dosáhla lahvová vína v roce 2012. V roce 2010 byla velmi malá úroda vinných hroznů, proto stoupla cena jakostních vín v roce 2011.
3.3 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ 3.3.1 Vertikální analýza V následujících tabulkách je provedena vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Výsledky vertikální analýzy aktiv rozvahy jsou zobrazené v následující tabulce. Tabulka 10: Vertikální analýza aktiv rozvahy
AKTIVA Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Zdroj: autorka
2007 2008 2009 2010 2011 2012 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 39,6% 40,3% 43,6% 46,5% 43,3% 47,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,2% 36,9% 37,9% 41,3% 44,3% 41,2% 45,4% 2,7% 2,3% 2,3% 2,2% 2,0% 2,0% 59,5% 59,6% 56,2% 53,5% 56,6% 52,2% 42,5% 36,5% 35,3% 31,7% 37,0% 34,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 0,6% 15,5% 16,9% 17,6% 12,7% 9,6% 11,5% 1,5% 6,1% 3,3% 9,1% 9,5% 5,8% 0,9% 0,1% 0,2% 0,0% 0,1% 0,1%
Na základě tabulky Vertikální analýza aktiv rozvahy je patrné, že oběžná aktiva převyšují stálý majetek podniku. Podíl dlouhodobého majetku podniku v průběhu sledovaného období roste a v roce 2012 je poměr oběžných a stálých aktiv téměř 1:1. Časové rozlišení má na celkových aktivech zanedbatelný podíl. Velmi významnou položkou aktiv je 24
dlouhodobý hmotný majetek, jehož celkový podíl na aktivech se v průběhu let zvyšuje. Tato skutečnost souvisí s neustálým rozšiřováním pozemků společnosti a investicemi do strojů. V položce oběžná aktiva jsou významné zásoby, které tvoří více jak 30 % aktiv. Zásoby jsou nejvíce tvořeny nedokončenou výrobou, což souvisí s technologickým postupem výroby vína. Další důležitou položkou oběžných aktiv jsou krátkodobé pohledávky, které jsou tvořeny převážně pohledávkami z obchodních vztahů. Krátkodobý finanční majetek se výrazněji podílí na aktivech podniku pouze v letech 2010 a 2011 necelými 10 %. Důvodem je zvýšení objemu finančních prostředků držených na bankovních účtech. Následující tabulka se věnuje jednotlivým položkám pasiv rozvahy a hodnotí jejich podíl na celkových pasivech podniku. Tabulka 11: Vertikální analýza pasiv rozvahy
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond, ostatní fondy ze zisku VH minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Časové rozlišení
2007 100,0% 63,2% 18,8% 39,3%
2008 100,0% 60,4% 16,9% 38,6%
2009 100,0% 62,8% 16,6% 41,1%
2010 100,0% 64,4% 16,0% 43,5%
2011 100,0% 64,3% 15,1% 44,6%
2012 100,0% 65,5% 15,2% 48,3%
1,1% 4,0% 36,5% 28,3% 1,6% 6,6% 0,3%
1,0% 4,0% 39,2% 29,4% 1,6% 8,2% 0,4%
1,1% 4,0% 36,5% 28,3% 1,8% 6,3% 0,7%
1,1% 3,8% 34,9% 27,9% 2,1% 5,0% 0,7%
1,0% 3,6% 35,4% 27,0% 2,1% 6,3% 0,3%
1,0% 1,1% 34,1% 27,1% 2,2% 4,8% 0,3%
Zdroj: autorka Po provedení vertikální analýzy pasiv je zřejmé, že více jak 60 % majetku podniku je kryto vlastními zdroji. Cizí zdroje se na celkové výši kapitálu podílí z 35 %. Základní kapitál se na celkovém kapitálu podílí nejprve z 18,8 % a v průběhu dalších let jeho podíl klesl na 15,2 %. Stěžejní položkou pasiv jsou rezervní fondy, které se na konci sledovaného období vyšplhaly téměř k 50 %. Část těchto fondů je tvořena zákonnými rezervními fondy, které jsou po celou dobu pěti let ve výši 13 621 tis. Kč. Na rostoucí tendenci rezervních fondů mají vliv statutární a ostatní fondy, do nichž společnost vkládala v průběhu sledovaného období stále větší příspěvky. Nejvíce bylo vkládáno do fondu rozvoje. Výsledek hospodaření minulých let je zanedbatelnou položkou, která tvoří pouhé 1 %. Podíl výsledku hospodaření běžného účetního období je také velmi nízký a to kolem 4 % v prvních čtyřech letech sledovaného období. V posledním roce dosahuje pouhé 1,1 % z celkových pasiv. Pokles výsledku hospodaření je způsoben snížením výkonů společnosti, což zapříčinila záporná změna stavu zásob vlastní činnosti. Další podstatnou položkou jsou rezervy, které tvoří 27 – 29 % celkových pasiv. Takto vysoké procento rezerv je tvořeno z důvodu rizika poklesu odbytu a neúrody vinných hroznů. 25
Dlouhodobé závazky se podílí na financování majetku z 1 – 2 %. Závazky krátkodobé jsou výraznější v roce 2008, kdy tvoří 8,2 % pasiv. Vliv na zvýšení krátkodobých závazků měly státní daňové závazky a dotace. Časové rozlišení tvoří nevýznamnou položku v objemu celkových pasiv. Vertikální analýza zisku a ztráty byla provedena vzhledem k tržbám za prodej vlastních výrobků a služeb a její výsledky zobrazuje následující tabulka.
Tabulka 12: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy dlouhodobého majetku Provozní VH Finanční VH VH za běžnou činnost Mimořádný VH VH za účetní období (+/-) Zdroj: autorka
2007 100,0%
2008 100,0%
2009 100,0%
2010 100,0%
2011 100,0%
2012 100,0%
66,9% 13,6% 4,2% 10,1% -0,2% 7,1% 0,0% 7,1%
63,6% 12,3% 4,6% 11,1% 0,1% 6,9% 0,0% 6,9%
67,7% 13,4% 5,6% 9,5% 0,0% 7,2% 0,0% 7,2%
56,9% 14,1% 6,3% 9,7% -0,1% 7,2% 0,0% 7,2%
73,0% 16,0% 6,7% 10,7% -0,1% 8,0% -0,4% 7,6%
66,6% 16,9% 6,7% 2,8% -0,1% 2,2% 0,0% 2,2%
Největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb tvoří výkonová spotřeba, která představuje spotřebovaný materiál a energii. V roce 2011 tvořila výkonová spotřeba 73 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Výkonová spotřeba je nejnižší v roce 2010, kdy tvoří pouze 56,9 % celkových tržeb podniku. Tento rok byla na celém území České republiky nižší sklizeň, což se odrazilo na objemu výroby vína. Další výraznou položkou výkazu zisku a ztráty jsou osobní náklady, jejichž podíl na pasivech v průběhu analyzovaného období roste. Důvodem mohou být noví zaměstnanci, jak je možné vidět v tabulce Počet zaměstnanců v podniku, nebo zvyšování platů stávajících pracovníků. Podíl výsledku hospodaření v různých podobách na tržbách klesl v posledním roce 2012. Důvodem byla nižší produkce vína, která souvisí s nižším objemem sklizně tohoto roku. Vinné sklepy Valtice vyrobily méně vína, než prodaly, což snížilo jejich celkové výnosy.
26
3.3.2 Horizontální analýza Na společnost Vinné sklepy Valtice byla aplikována horizontální analýza a její výsledky jsou vyhodnoceny v následujících tabulkách. Tabulka 13: Horizontální analýza aktiv rozvahy
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Zdroj: autorka
2007/2008 11,2 % 13,2 % 0,0 %
2008/2009 2,1 % 10,4 % 0,0 %
2009/2010 3,7 % 10,7 % 62 tis.
2010/2011 6,0 % -1,3 % 733,9 %
2011/2012 -0,4 % 9,7 % 56,5 %
14,3 % -2,1 % 11,4 % -4,4 % 0,0 % 21,5 % 353,9 % -83,7 %
11,1 % -1,0 % -3,7 % -1,4 % 0,0 % 6,1 % -44,8 % 67,6 %
11,2 % 0,4 % -1,4 % -6,9 % 0,0 % -25,1 % 183,7 % -80,9 %
-1,5 % -2,2 % 12,2 % 23,6 % 2 700 tis. -20,2 % 10,7 % 118,9 %
10,0 % 0,0 % -8,1 % -7,3 % -4,7 % 19,6 % -39,4 % 57,4 %
Bilanční suma se v průběhu let 2007 až 2011 zvyšovala. Největší růst je zaznamenán v roce 2008, kde se aktiva a pasiva zvýšila o více jak 11 % oproti minulému období. V posledním roce sledovaného období je procentuální změna rovna -0,4, což značí mírný pokles objemu aktiv a pasiv podniku. Dlouhodobý majetek podniku meziročně rostl až do roku 2010. V roce 2011 se dlouhodobý majetek snížil absolutně o 2 526 tis. Kč a v roce následujícím pokračoval v rostoucí tendenci z předcházejících let a navýšil svoji hodnotu v absolutním vyjádření o 18 527 tis. Kč. Společnost Vinné sklepy Valtice nevlastnila žádný dlouhodobý nehmotný majetek až do roku 2010, kdy si pořídila licenci na knihu Víno a zdraví v hodnotě 62 tis. Kč. Následující rok se objem dlouhodobého nehmotného majetku zvýšil o 733 % z důvodu nákupu programu Smart stock, který se v průběhu roku 2011 zaváděl do provozu, a proto byl zařazen do nedokončeného nehmotného majetku. V roce 2012 vzrostl dlouhodobý nehmotný majetek o 56 % oproti roku předcházejícímu, neboť byl pořízen software se zůstatkovou cenou 809 tis. Kč. Dlouhodobý hmotný majetek má stejnou tendenci růstu a poklesu jako veškerý dlouhodobý majetek. Mezi lety 2007 a 2008 vzrostl o 14,3 %. Společnost v tomto roce nakoupila nové pozemky a vinici v celkové hodnotě 6 638 tis. Kč. Dále investovala do zastřešení dvora a zateplení tankové haly. Velký nárůst samostatných movitých věcí zapříčinil nákup strojů na zpracování vína a traktoru. V roce 2009 vzrostl dlouhodobý hmotný majetek o 11,1 %, neboť společnost nakoupila pozemky v hodnotě 5 498 tis. Kč. V tomto roce byla pořízena linka na víno v hodnotě 7 645 tis. Kč a proběhla přestavba hlavní budovy. Mezi roky 2009 a 2010 se dlouhodobý hmotný majetek zvýšil o 11,2 %, je to z důvodu značné investice do přístavby hlavní budovy v hodnotě 10 626 tis. Kč. V dalším roce sledovaného období je 27
zaznamenán pokles hmotného majetku o 1,5 %. Společnost sice dále investovala do pozemků a staveb jako v předcházejícím období, ale výrazně poklesl objem samostatných movitých věcí, neboť v tomto roce koupila společnost jen jeden traktor a prodala, či zlikvidovala několik strojů a zařízení. V posledním roce sledovaného období se objem hmotného majetku zvýšil o 10 %. Byly nakoupeny nové pozemky a vinice v hodnotě 11 834 tis. Kč. Dále společnost investovala do nerezové nádrže, chlazení a tažného sklízeče. Oběžná aktiva zaznamenala v průběhu sledovaného období různé změny v objemu. Mezi roky 2007 a 2008 se jeho hodnota zvýšila meziročně o 11,4 % a následující dvě období klesala. Ke značnému nárůstu došlo v roce 2011, kdy se oběžná aktiva zvedla v absolutním vyjádření o 27 214 tis. Kč. V posledním roce sledovaného období se jejich výše opět snížila a to meziročně o 8,1 %. Položka zásob klesala až do roku 2010. V roce 2011 se zásoby podniku navýšily od předchozího roku absolutně o 31 173 tis. Kč. Důvodem takto vysokého nárůstu je zvýšení zásob nedokončené výroby. Během roku 2012 se zásoby podařilo snížit o 7,3 % od předcházejícího roku sledovaného období, neboť klesla nedokončená výroba a zásoby materiálu. Kolísavý trend zásob souvisí s technologií výroby vína. Až do roku 2011 neměla společnost žádné dlouhodobé pohledávky. V tomto roce narostly dlouhodobé pohledávky o 2 700 tis. Kč. V průběhu dalšího roku se procentuálně zmenšily o 4,7 %. Tuto částku pravděpodobně společnost půjčila jednomu z podniků, kde drží podstatný vliv. Objem krátkodobých pohledávek se zvyšoval značným způsobem do roku 2009. V roce následujícím krátkodobé pohledávky výrazně klesly o 17 767 tis. Kč, což bylo způsobeno poklesem pohledávek z obchodních vztahů. Byla tedy splacena velká část faktur vzniklá v tomto roce. V roce 2011 se krátkodobé pohledávky dále snižovaly opět vlivem zaplacení závazků ze strany odběratelů. V dalším roce opět vzrostly nezaplacené faktury a s nimi i krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů a zároveň vznikla daňová pohledávka v hodnotě 1 592 tis. Kč. Krátkodobý finanční majetek značně vzrostl v roce 2008 (o 353,9 % oproti předešlému roku). Společnost totiž navýšila peníze držené na bankovních účtech. Následující rok se jeho hodnota snížila o 44,8 % a hned v roce 2010 opět vzrostla stejně jako v roce 2011. V posledním roce je zaznamenán pokles krátkodobého finančního majetku o 16 482 tis. Kč v absolutním vyjádření. Objem financí, které drží společnost v hotovosti je velmi nízká, a proto má na změnu krátkodobého majetku největší vliv množství peněz držených na bankovních účtech. Jejich kolísavý trend může souviset s platbami od odběratelů na bankovní účet nebo se splatností závazků společnosti. Časové rozlišení zaznamenalo nejvýraznější změnu v prvních dvou letech, kdy výrazně kleslo z důvodu poklesu příjmů příštích období.
28
Tabulka 14: Horizontální analýza pasiv rozvahy
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Časové rozlišení Zdroj: autorka
2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 11,2 % 2,1 % 3,7 % 6,0 % -0,4 % 6,3 % 6,1 % 6,2 % 5,8 % 1,6 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 9,1 % 8,8 % 9,7 % 8,7 % 8,0 % 0,0 % 10,4 %
16,8 % 3,9 %
0,0 % -1,3 %
0,0 % -0,3 %
0,0 % -70,3 %
19,5 % 15,5 % 16,5 % 37,3 % 31,3 %
-5,0 % -1,5 % 13,5 % -21,3 % 79,0 %
-0,7 % 2,0 % 18,0 % -18,6 % 8,1 %
7,5 % 2,7 % 6,7 % 34,6 % -54,6 %
-3,9 % 0,0 % 5,8 % -24,0 % 5,2 %
Vlastní kapitál podniku roste meziročně od roku 2007 do roku 2011 přibližně o 6 %. V posledním roce sledovaného období se růst zpomalil a vlastní kapitál vzrost mezi roky 2011 a 2012 o 1,6 %. Základní kapitál společnosti je neměnný po celé analyzované období a to v hodnotě 66 797 tis. Kč. Velké změny v tempu růstu se neprojevily ani u položky rezervní fondy, kde se hodnoty procentuálních meziročních změn pohybují od 8 % do 9,7 %. Výsledek hospodaření minulých let se změnil pouze mezi roky 2008 a 2009 z důvodu nevyplacených dividend, jinak je jeho meziroční změna nulová. Výsledek hospodaření běžného účetního období nejprve rostl a od roku 2010 začala jeho meziroční změna klesat. V posledním roce sledovaného období se výsledek hospodaření běžného účetního období snížil v absolutním vyjádření o 11 217 tis. Kč. Na tuto skutečnost měla vliv špatná sklizeň vinných hroznů v tomto roce a tím i nízká produkce vína, což snížilo výnosy podniku. Cizí zdroje na začátku sledovaného období vzrostly meziročně o 19,5 %. V letech 2009 a 2010 mírně klesly a rok následující vzrostly meziročně o 7,5 %. V roce 2012 se podařilo snížit podíl cizích zdrojů meziročně o 3,9 %. Rezervy podniku nejprve meziročně vzrostly mezi roky 2007 a 2008 o 15,5 %. Důvodem je zvýšení rezervy na riziko o 20 000 tis. Kč. V roce 2009 společnost čerpala zákonnou rezervu, kterou měla vytvořenou z předcházejícího roku a zároveň vytvořila 2 800 tis. Kč rezervu na rizika. Roku 2010 byla rezerva na riziko zvýšena o 3 700 tis. Kč a v dalším roce o 5 800 tis. Kč. V posledním roce nebyly tvořeny žádné rezervy, proto je jejich meziroční přírůstek roven 0 %. Dlouhodobé závazky podniku v průběhu analyzovaného období stále rostly. Největší vliv na změnu dlouhodobých závazků měl odložený daňový závazek. Vinné sklepy Valtice splácí pozemky Státnímu pozemkovému úřadu po dobu 30 let a zasahuje do všech 5 let sledovaného období. Od roku 2007 do roku 2012 má společnost závazek k Vinařskému fondu za návratnou dotaci na výstavbu vinice. 29
Mezi roky 2007 a 2008 se krátkodobé závazky zvýšily o 37,3 % z důvodu nárůstu objemu závazků z obchodních vztahů a státních daňových závazků a dotací. V roce 2009 se krátkodobé závazky snížily, neboť kleslo množství daňových závazků a dotací. Nejnižší byl objem krátkodobých závazků v roce 2010, kdy se společnosti podařilo splatit většinu svých závazků k odběratelům, čímž snížila závazky z obchodních vztahů. Časové rozlišení se měnilo v průběhu let podle změny výdajů příštích období, které byly nejvyšší v roce 2010. Může se jednat o rezervy na opravy strojů nebo na záruční opravy.
Tabulka 15: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Zdroj: autorka
2007/2008 12,5 %
2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 0,1 % -1,7 % -4,9 % 4,0 %
6,8 % 1,5 % 21,5 %
6,6 % 9,3 % 23,0 %
-17,5 % 3,7 % 9,7 %
22,1 % 7,9 % 2,2 %
-5,1 % 9,7 % 3,2 %
24,3 % 50,4 % 10,4 %
-14,4 % -82,8 % 3,9 %
-0,3 % -629,0 % -1,3 %
5,2 % -8,0 % 5,0 %
-72,3 % -45,2 % -71,8 %
0,0 %
0,0 %
0,0 %
- 855 tis.
855 tis.
10,4 %
3,9 %
-1,3 %
-0,3 %
-70,3 %
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se mezi roky 2007 a 2008 zvýšily o 12,5 %. Tato skutečnost souvisí s vyšší produkcí vína, neboť poslední dva roky byla úspěšná sklizeň vinných hroznů. Zároveň meziročně vzrostly průměrné ceny vína. V roce 2009 se tržby zvedly jen o minimální částku a v roce následujícím mírně klesly (v absolutním vyjádření o 3 900 tis. Kč). Důvodem mohou být nižší průměrné ceny jakostního bílého vína v roce 2010. V roce 2011 meziročně tržby opět klesly a to o 4,9 %. Předcházejícího roku bylo sklizeno velmi málo vinných hroznů, a proto nebylo vyprodukováno víno, které by mohlo být v tomto roce prodáváno. Dalším důvodem poklesu tržeb je silná zahraniční konkurence dovážející levná vína ze zahraničí, tlak ze strany odběratelů na snižování cen nebo snížení průměrné ceny stolního vína. V posledním roce sledovaného období se tržby za prodej vlastních výrobků zvýšily o 4 %. V minulém roce byl velký objem sklizených hroznů, který byly prodávány v následujícím roce 2012. Zároveň rostly průměrné ceny stolního vína. Výkonová spotřeba společnosti Vinné sklepy Valtice rostla až do roku 2009. V roce 2010 došlo k značnému poklesu výkonové spotřeby o 26 630 tis. Kč. Tato skutečnost souvisí s nižší produkcí vína z důvodu neúrody. V následujícím roce 2011 se výkonová spotřeba opět zvýšila na hodnotu přibližně stejně vysokou jako v roce 2009, což bylo způsobeno zvýšením 30
objemu produkce. Posledního roku analyzovaného období je výkonová spotřeba meziročně o 5,1 % nižší než v předcházejícím roce. Osobní náklady společnosti po celou dobu pěti let rostly. Důvodem byl stálý růst mzdových nákladů, který souvisí s růstem počtu zaměstnanců, jak je patrné z tabulky Počet zaměstnanců v podniku a s rostoucími platy stávajících zaměstnanců. Meziroční změna odpisů dlouhodobého majetku byla na začátku sledovaného období velmi výrazná, neboť se tato položka zvýšila o 21,5 % a 23 %. V dalších letech odpisy meziročně rostly, ale ne tak značně, jako na počátku. Tato skutečnost souvisí s odpisovým plánem společnosti. Dlouhodobý majetek je odepisován metodou lineárního časového odpisu. Provozní výsledek hospodaření nejprve meziročně vzrostl o 24,3 %. Následně klesal až do roku 2010, kdy byla meziroční změna mezi lety 2009 a 2010 minimální. V roce 2011 se podařilo provozní výsledek hospodaření zvýšit meziročně o 5,2 %. V posledním roce sledovaného období provozní výsledek hospodaření výrazně poklesl z 22 481 tis. Kč na 6 224 tis. Kč. Důvodem je pokles výkonů kvůli nižší produkci výroby, nárůst osobních nákladů a zvýšení zůstatkové ceny prodaného dlouhodobého majetku a materiálu. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je ovlivněn trendy výše analyzovaného provozního a finančního výsledku hospodaření a zároveň daní z příjmu za běžnou činnost. Tento výsledek nejprve značně vzrostl mezi roky 2007 a 2008 a následující roky nebyly jeho změny nikterak výrazné. V letech 2009, 2010 a 2011 se jeho výše pohybovala okolo 16 000 tis. Kč. V roce 2012 se výsledek hospodaření výrazně snížil, stejně jako provozní výsledek hospodaření. Pro podnik to znamenalo meziroční změnu výsledku hospodaření za běžnou činnost o 71,8 %. Společnost Vinné sklepy Valtice nemá žádné mimořádné náklady a výnosy až do roku 2011, kdy vynaložila 855 tis. Kč. Tato položka pravděpodobně souvisí s neúrodou hroznů v roce 2010. V roce 2012 mimořádný výsledek hospodaření dosahoval opět nuly, jako tomu bylo na začátku sledovaného období.
31
3.3.3 Bilanční pravidla Následující kapitola hodnotí, zda Vinné sklepy Valtice dodržují bilanční pravidla. Prvním z nich je zlaté bilanční pravidlo a jeho aplikace na analyzovaný podnik je zobrazená v grafu dole. Graf 2: Zlaté bilanční pravidlo
100%
Dlouhodobý kapitál
50%
Dlouhodobý majetek
0% 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: autorka Situace, která je znázorněná na grafu Zlaté bilanční pravidlo je označovaná jako překapitalizovaní. Je to stav, kdy je dlouhodobý kapitál používán k financování dlouhodobého majetku a zároveň oběžného. Tato situace je negativní z toho důvodu, že náklady dlouhodobého kapitálu jsou ve většině případů vyšší než výnosy z oběžného majetku. Důvodem pro držení většího objemu dlouhodobého kapitálu může být snaha o snížení rizika platební neschopnosti. Graf 3: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika
100% 80% 60% Cizí zdroje Vlastní kapitál
40%
20% 0% 2007
2008
2009
2010
Zdroj: autorka 32
2011
2012
Na základě zlatého pravidla vyrovnání rizika je doporučeno, aby se vlastní a cizí zdroje rovnaly, nebo aby byly vlastní zdroje mírně vyšší než cizí. 70 % majetku společnosti Vinné sklepy Valtice je financována z vlastních zdrojů, jak je možné vidět z grafu Zlaté pravidlo vyrovnání rizika. Vlastní kapitál je dražší než cizí, protože úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku. V analyzovaném podniku nesou větší riziko vlastníci než věřitelé.
Graf 4: Zlaté pari pravidlo
100%
Vlastní kapitál
50%
Dlouhodobý majetek
0% 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: autorka Podnik nesplňuje doporučení dané pari pravidlem, neboť je dlouhodobý majetek menší než vlastní kapitál. V tomto případě nezůstává prostor pro financování majetku cizím kapitálem a pozitivnímu působení finanční páky.
33
Graf 5: Zlaté poměrové pravidlo
20,0% 15,0% 10,0% Investiční aktivita
5,0%
Tempo růstu tržeb
0,0%
2008
2009
2010
2011
2012
-5,0% -10,0% Zdroj: autorka Tempo růstu investic přesahuje tempo růstu tržeb, jak je možné vidět na grafu Zlaté poměrové pravidlo. V roce 2010 podnik investoval peníze na přístavbu hlavní budovy, do dvou traktorů do vinic, čtyř osobních automobilů, pozemků a vinic. V roce 2011 opět do pozemků, vinic a dále do opravy zasedací místnosti, traktoru a jeho příslušenství. V tomto roce však výrazně kleslo tempo růstu tržeb, což může vést ke snížení rentability a problémům s likviditou. V posledním roce sledovaného období tempo růstu investic klesá, zatímco tržby rostou.
3.4 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ 3.4.1 Fondy finančních prostředků Další část analýza, která byla aplikovaná na společnost Vinné sklepy Valtice a.s. je analýza rozdílových ukazatelů. Byly vypočítány hodnoty čistého pracovního kapitálu a jejich hodnoty jsou zobrazeny v tabulce Čistý pracovní kapitál. Tabulka 16: Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)
Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktivní Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní Čistý pracovní kapitál Zdroj: autorka
2007 150 502 54 912 5 321 3 348 23 489 1 188 189 406
2008 143 953 66 733 24 151 546 32 239 1 560 201 584
34
2009 142 008 70 776 13 336 915 25 388 2 793 198 854
2010 132 191 53 009 37 834 175 20 657 3 019 199 533
2011 163 364 42 308 41 876 383 27 798 1 370 218 763
2012 151 374 50 596 25 394 603 21 131 1 441 205 395
Čistý pracovní kapitál je ve všech letech sledovaného období kladný, takže jsou oběžná aktiva větší, než krátkodobé dluhy. Ukazatel čistého pracovního kapitálu byl nejvyšší v roce 2011, který byl bohatý na sklizeň vína. Společnost tedy zvýšila produkci a tím navýšila objem nedokončené výroby. Rok 2010 byl ovšem kritický, co se týče úrody a vinařské podniky vyprodukovaly méně vína. Proto byly v roce 2011 nižší tržby, které ovlivnily objem pohledávek z obchodních vztahů. Vyšší hodnoty jsou vítané mezi věřiteli společnosti Vinné sklepy Valtice, protože klesá riziko nesplacení závazků. Naopak pro vlastníky společnosti mohou být vysoké hodnoty signálem pro neefektivní využití peněz. Tabulka 17: Porovnání fondů finančních prostředků (v tis. Kč)
Čistý pracovní kapitál Čisté pohotové prostředky Čistý peněžně-pohledávkový fond
2007 189 406 187 246 187 246
2008 201 584 202 598 202 598
2009 198 854 200 732 200 732
2010 199 533 202 377 202 377
2011 218 763 219 750 219 750
2012 205 395 206 233 206 233
Zdroj: autorka Po porovnání výše čistého pracovního kapitálu, čistých pohotových prostředků a čistého peněžně-pohledávkového fondu je patrné, že všechny tři fondy se od sebe výrazně neliší z důvodu nízkých hodnot v položkách časové rozlišení aktivní a pasivní. V podniku se nevyskytují žádné dohadné účty, a proto jsou čisté pohotové prostředky rovny čistému peněžně-pohledávkovému fondu. 3.4.2 Kapitálová potřeba Výše kapitálu potřebného pro jednotlivé roky sledovaného období znázorňuje tabulka Kapitálová potřeba. Tabulka 18: Kapitálová potřeba (v tis. Kč)
Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek z obch. vztahů Doba obratu závazků z obchodních vztahů Obratový cyklus peněz Jednodenní náklady Kapitálová potřeba Zdroj: autorka
2007 274,6 90,6
2008 233,6 103,4
2009 230,3 108,9
2010 218,1 82,7
2011 283,4 64,3
2012 252,4 76,6
30,2
32,2
31,0
21,8
33,0
25,7
335,0 512,0 171 525
304,8 584,6 178 164
308,2 568,3 175 170
279,0 509,6 142 173
314,7 593,4 186 724
303,3 568,3 172 387
Výše kapitálu, při níž je zajištěn nepřetržitý provoz a dochází k co největšímu zhodnocení vloženého kapitálu, je viditelná v tabulce Kapitálová potřeba. Nejméně kapitálu je potřeba v roce 2010, kdy se z důvodu neúrody vinných hroznů snížila produkce vína a nejvíce v roce 2011, neboť se díky úspěšné sklizni zvýšila výroba vína. V roce 2012 potřeba kapitálu opět klesla. Obratový cyklus peněz, který je charakterizován jako doba mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků klesá ve všech období, kromě roku 2011, což přispívá k snížení kapitálové potřeby. Jednodenní náklady klesají v roce 2009 a 35
2010. V roce 2011 došlo k jejich nárůstu, kvůli zvýšení výkonové spotřeby v tomto roce. V posledním roce analyzovaného období jsou jednodenní náklady opět nižší. Graf 6: Kapitálová potřeba (v tis. Kč)
250000
200000 kapitálová potřeba čistý pracovní kapitál 150000
100000 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: autorka Vztah kapitálové potřeby a skutečného pracovního kapitálu je znázorněn na grafu Kapitálová potřeba. Podnik držel více pracovního kapitálu, než byla potřeba po celou dobu pěti let. Znamená to, že společnost upřednostňuje vytváření pojistných zásob, aby nedošlo k přerušení výroby a neschopnosti splatit své dluhy. Tato strategie má negativa v nedostatečném využití dostupných zdrojů. Vinné sklepy Valtice drží více pracovního kapitálu než je nutné, a proto brání jeho efektivnímu využití. Skladování většího objemu zásob je spojen s postupem výroby vína. Takže tuto část zásob nemohou Vinné sklepy Valtice tolik ovlivnit.
3.5 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ 3.5.1 Ukazatele rentability První tabulka zobrazuje hodnoty rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu, rentability dlouhodobého kapitálu a rentability tržeb v průběhu let 2007 až 2012. Tabulka 19: Ukazatele rentability
2008 6,4%
2009 5,3%
2010 5,1%
2011 4,8%
2012 1,4%
6,3% 6,6% ROE 6,1% 7,0% ROCE 10,0% 11,2% ROS Zdroj:autorka
6,4% 5,7% 9,5%
6,0% 5,4% 9,6%
5,6% 5,2% 10,2%
1,6% 1,5% 2,8%
ROA
2007 5,6%
36
Mezi roky 2007 až 2011 vygeneruje společnost z jedné koruny celkových aktiv 0,48 – 0,64 Kč zisku. Mezi roky 2007 a 2008 se rentabilita aktiv navýšila, neboť společnost v roce 2008 vygenerovala velký zisk. V roce 2009 rentabilita výrazně klesla. Důvodem byl nižší zisk, způsobený nižším objemem výkonů. Roku 2010 rentabilita dosáhla hodnoty 5,1 %. Tento rok byl pro společnost kritická, ale na hodnotu rentability neúspěšná sklizeň vinných hroznů neměla tak negativní dopad. Zisk před úroky a zdaněním byl stejně nízký jako v předcházejícím roce, ale z důvodu neúrody neměla společnost tak vysoké zásoby a tím i celá aktiva. V roce 2011 byla rentabilita ještě nižší. To bylo zapříčiněno velkými zásobami nedokončené výroby a zvýšením výkonové spotřeby, neboť byla v tomto roce hojná sklizeň. V roce 2012 dosáhla rentabilita aktiv 1,4 %. Společnost kvůli nižší sklizni vinných hroznů více prodala, než vyrobila, což snížilo výkony podniku a tím i celý zisk. Rentabilita vlastního kapitálu stejně jako rentabilita aktiv nejprve meziročně vzrostla, z důvodu vyššího zisku, a následně od roku 2009 klesala s největším propadem v roce 2012. V tomto roce se z jedné koruny vlastního kapitálu vloženého do podniku získalo 0,16 Kč zisku. Pokles v posledním roce je opět způsoben snížením zisku. Výsledek hospodaření za účetní období se mezi roky 2011 a 2012 snížil o 70,1 %, zatímco vlastní aktiva vzrostla pouze o 1,6 procentních bodů. Propad výsledku hospodaření souvisí s poklesem výkonů způsobených špatnou úrodou vinných hroznů. Vinné sklepy Valtice rentabilitu vlastního kapitálu ovlivňují příspěvky do rezervních fondů, které v průběhu sledovaného období zvyšují. Nejvyšší hodnoty dosahuje rentabilita dlouhodobého kapitálu v roce 2008, neboť toho roku vygenerovala společnost velmi vysoký zisk. Naopak nejnižší hodnota rentability dlouhodobého kapitálu je v roce 2012, protože byly z důvodu nízké úrody vinných hroznů nižší výkony podniku a tím i celý zisk. Zároveň v tomto roce společnost přispěla do statutárního fondu značnou částkou, čímž zvýšila dlouhodobý kapitál podniku. Rentabilita tržeb se zvýšila v roce 2008, neboť byly v tomto roce tržby nejvyšší za celé sledované období. Jedním z důvodů vysokých tržeb je nárůst průměrných cen stolního a jakostního vína. Následující dva roky se rentabilita tržeb pohybovala kolem 9,5 % a roku 2011 mírně vzrostla kvůli nižším tržbám tohoto roku. V posledním roce analyzovaného období klesla stejně jako všechny ukazatele rentability. I tento pokles souvisí se snížením zisku, který byl vyvolán snížením výkonů způsobených nízkou produkcí vína. 3.5.2 Ukazatele aktivity Následně je společnost Vinné sklepy Valtice hodnocena z hlediska aktivity a výsledné hodnoty jsou zobrazeny v další tabulce.
37
Tabulka 20: Ukazatele aktivity
Obrat aktiv Obrat dlouhodobého majetku Obrat zásob Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů Doba obratu závazků z obchodních vztahů Obchodní deficit
2007 0,6 1,4 1,3 90,6 dní
2008 0,6 1,4 1,6 103,4 dní
2009 0,6 1,3 1,6 108,9 dní
2010 0,5 1,1 1,7 82,7 dní
2011 0,5 1,1 1,3 64,3 dní
2012 0,5 1,0 1,4 76,6 dní
30,2 dní
32,2 dní
31,0 dní
21,8 dní
33,0 dní
25,7 dní
60,4 dní
71,2 dní
77,9 dní
60,9 dní
31,3 dní
50,9 dní
Zdroj: autorka Obrat aktiv dosahuje první tři roky hodnoty 0,6 a od roku 2010 klesl na 0,5. Podniky by měly dosahovat minimálně hodnoty 1, což společnost Vinné sklepy Valtice nesplňuje v žádném období. Objem aktiv meziročně rostl až do roku 2012, kdy se aktiva snížila o 0,4 %, jak je patrné z tabulky Horizontální analýza aktiv rozvahy. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb rostly pouze první dva roky a dále klesaly. Pouze v posledním roce se tržby zvýšily o 4 %. Pokles obratu aktiv v roce 2010 souvisí s investicí do přístavby hlavní budovy, která aktiva výrazně zvýšila a tím snížila jejich obrátkovost v tržbách, které od minulého roku ještě více klesly. Ukazatel obratu dlouhodobého majetku v analyzovaném období klesl ze 1,4 na 1,0. V roce 2012 se tedy aktiva obrátí v tržbách přesně jedenkrát. V roce 2010, kdy podnik přistavil část hlavní budovy, klesl obrat dlouhodobého majetku na 1,1. V dalším roce, podnik nakoupil pozemky a vinice, ale zároveň snížil dlouhodobá aktiva prodejem stroje nebo výrobního zařízení. Obrat aktiv tedy zůstal na stejné úrovni, i když se v roce 2011 snížily tržby. Nejnižší hodnoty dosáhla obrátkovost v posledním roce, kdy společnost investovala do nákupu vinic a poskytla vysokou zálohu na dlouhodobý hmotný majetek. Obrátkovost zásob rostla až do roku 2010, následně klesla a v roce 2012 se opět mírně zvýšila. Značný nárůst mezi roky 2007 a 2008 zapříčinily vysoké tržby a skutečnost, že v tomto roce poskytla společnost mnohem nižší zálohy na zásoby, než v roce předcházejícím. V roce 2010, kdy se sklidilo nejméně vinných hroznů za celé sledované období, poklesly zásoby nedokončené výroby a tím se jejich obrátkovost zvýšila na 1,7. Následujícího roku se vlivem kvalitní sklizně zvýšil objem produkce vína a tím vzrostla nedokončená výroba podniku, tudíž se obrátkovost snížila na 1,3. Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů se v průběhu let mění nepravidelně. Nejprve do roku 2009 rostla, neboť společnost držela značný objem pohledávek z obchodních vztahů. Následující rok se podařilo dobu inkasa pohledávek snížit a v roce 2011 trvalo pouze 64 dní, než odběratel zaplatil za přijaté zboží. Doba obratu pohledávek byla nízká v letech 2010 a 2011, protože celková produktivita podniku byla narušena nízkou sklizní v roce 2010. Roku 2012 se doba obratu pohledávek zvýšila na 76,6 dní, což bylo způsobeno nárůstem objemu pohledávek o 8 866 tis. Kč.
38
V prvních třech letech se doba splatnosti krátkodobých závazků z obchodních vztahů pohybuje mezi 30 – 32 dny. V roce 2010 došlo k značnému poklesu z důvodu snížení závazků o 5 886 tis. Kč. Tato skutečnost je důsledkem malé úrody vinných hroznů tohoto roku. V dalším roce ale závazky opět narostly a doba obratu se zvýšila na 33 dní. Následující rok se podařilo podniku objem závazků z obchodních vztahů snížit a závazky jsou neuhrazeny pouhých 25,7 dní. Obchodní deficit dosahuje po celou dobu pěti let kladných hodnot. Společnost Vinné sklepy Valtice platí své závazky dříve, než dostane zaplaceno od svých odběratelů a tím jim poskytuje úvěr. Nejnižší je ukazatel obchodního deficitu v roce 2011, kdy se podařilo snížit dobu obratu pohledávek z obchodních vztahů na minimum. 3.5.3 Ukazatele zadluženosti Zda podnik preferuje financování aktiv z vlastních zdrojů, či z cizích měří ukazatele zadluženosti a jejich hodnoty vypočítané pro Vinné sklepy Valtice jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 21: Ukazatele zadluženosti
Debt Ratio Equity Ratio Debt Equity Ratio Běžná zadluženost Dlouhodobá zadluženost Úrokové krytí
2007 36,5% 63,2% 57,7% 6,6% 1,6% 127,1
2008 39,2% 60,4% 64,9% 8,2% 1,6% 1485,2
2009 36,5% 62,8% 58,0% 6,3% 1,8% 0,0
2010 34,9% 64,4% 54,2% 5,0% 2,1% 0,0
2011 35,4% 64,3% 55,0% 6,3% 2,1% 0,0
2012 34,1% 65,5% 52,1% 4,8% 2,2% 0,0
Zdroj: autorka Ukazatel věřitelského rizika se za pětileté období pohybuje kolem 34 % - 39 %. Nejvyšší zadluženost je v roce 2008, kdy je 39 % aktiv kryto cizím kapitálem. To bylo způsobeno zvýšením rezerv na riziko a nárůstem státního daňového závazku. V posledním roce se hodnota debt ratio snížila na 34,1 %, což znamená, že 34 % aktiv podniku jsou kryty cizími zdroji. V roce 2012 byla uhrazena většina závazků, které měli odběratelé vůči analyzovanému podniku, čímž klesly krátkodobé závazky. Rovněž byl splacen daňový závazek vůči státu. Vlastní kapitál byl navýšen příspěvky do statutárních fondů. Vinné sklepy Valtice splňují doporučenou hodnotu ukazatele, která je od 30 % do 60 % po celou dobu pěti let. Ukazatel vlastnického rizika měří kolik aktiv je financováno z vlastních zdrojů. Hodnota ukazatele společnosti Vinné sklepy Valtice se pohybuje kolem 60 % - 65,5 %. Z tabulky Ukazatele zadluženosti je patrné, že se podnik snaží o co největší finanční nezávislost. Debt Equity Ratio dosahuje hodnot od 55 % do 64,9 %. Na základě tohoto ukazatele je patrné, že podnik preferuje financování z vlastních zdrojů před financování z cizích zdrojů, jak bylo dokázáno z vyhodnocení předchozích ukazatelů. Nejvyšší hodnoty dosahuje ukazatel
39
v roce 2008, neboť v tomto roce značně stoupl objem cizích zdrojů podniku, hlavně kvůli příspěvku na rezervy a daňovým závazkům. Běžná zadluženost dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2008, kdy vzrostly krátkodobé závazky společnosti, vlivem zvýšení obchodních závazků. V posledním roce sledovaného období se podařilo hodnotu ukazatele snížit na 4,8 %, což je pro podnik pozitivní. Krátkodobé závazky klesly v důsledku snížení objemu závazků z obchodních vztahů a daňovému závazku. V tomto roce je pouze 4,8 % aktiv kryto krátkodobými dluhy. Zadlužení dlouhodobým cizím kapitálem v průběhu sledovaného období roste. Jeho hodnota se pohybuje ve velmi nízkých hodnotách a pouze nízké procento aktiv je kryto dlouhodobým cizím kapitálem. Nákladové úroky se u společnosti Vinné sklepy Valtice objevily v účetních výkazech pouze v prvních dvou letech analyzovaného období a to v poměrně malé výši. Zisk před úroky a zdaněním tedy v prvním roce převyšují placené úroky 127 krát a v roce 2008 dokonce 1 485 krát. 3.5.4 Ukazatele likvidity Hodnocení likvidity společnosti Vinné sklepy Valtice jsou uvedeny v další tabulce. Tabulka 22: Ukazatele likvidity
Likvidita III. stupně Likvidita II. stupně Likvidita I. stupně
2007 9,0 2,6 0,2
2008 7,3 2,8 0,7
2009 8,9 3,3 0,5
2010 10,8 4,4 1,8
2011 8,9 3,0 1,5
2012 10,8 3,6 1,2
Zdroj: autorka Ukazatel běžné hodnoty dosahuje mnohem vyšších hodnot, než je doporučené. V roce 2008 dosahuje likvidita III. stupně nejnižšího výsledku z důvodu zvýšení závazků z obchodních vztahů a závazku vůči státu. Dále pak likvidita stoupá a v posledním roce sledovaného období převyšují oběžná aktiva krátkodobé dluhy více jak desetkrát. Z výsledných hodnot ukazatele je patrné, že Vinné sklepy Valtice drží nadměrné prostředky, převážně zásob nedokončené výroby, což je spojené s postupem výroby vína z vinných hroznů. V řízení pohotové likvidity upřednostňuje podnik velmi konzervativní strategii. Drží značné množství krátkodobých pohledávek a jen malý objem krátkodobých závazků. V prvním roce sledovaného období byl ukazatel nejnižší, neboť podnik vlastnil pouze malé množství peněz držených na bankovních účtech. Jelikož společnost Vinné sklepy Valtice drží poměrně malé procento krátkodobého finančního majetku, drženého převážně na bankovních účtech, dosahuje okamžitá likvidita nízkých hodnot. V roce 2007 splňuje podnik doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu, kterým byla dolní hranice stanovena na 0,2. V dalším roce hodnota vzrostla, kvůli zvýšení peněz na bankovních účtech a následující rok opět klesla na hodnotu 0,5. Pro rok 2010 dosahovala hodnota okamžité likvidity 1,8, což se vymyká doporučeným hodnotám, stejně jako hodnota pro rok 2011. V roce 2012 společnost výrazně snížila množství drženého 40
finančního majetku a tím se ukazatel okamžité likvidity snížil na hodnotu 1,2, která se blíží doporučením. Změny finančních prostředků držených na bankovních účtech souvisí s platbou závazků společnosti a přijímání peněz od odběratelů za poskytnuté výrobky. Vinné sklepy Valtice drží malé množství krátkodobých závazků, čímž přichází o možnost využívat bezplatný dodavatelský úvěr, který je poskytnut dodavatelem ve formě odložení platby za přijaté zboží.
3.6 ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ 3.6.1 Kralickův rychlý test V tabulce Kralickův rychlý test jsou uvedeny hodnoty, pro analyzované roky 2007 2011. Tabulka 23: Kralickův rychlý test - hodnoty
Equity Ratio Doba splácení dluhu CF v tržbách ROA
2007 63% 23,3 3%
2008 60% 5,4 11%
2009 63% 10,0 6%
2010 64% 2,8 17%
2011 64% 2,7 20%
2012 66% 4,9 12%
5%
6%
5%
5%
5%
1%
Zdroj: autorka Výsledné hodnoty jsou následně ohodnoceny a jejich dosažené známky můžeme vidět v tabulce Kralickův rychlý test - hodnocení. Tabulka 24: Kralickův rychlý test - hodnocení
Equity Ratio Doba splácení dluhu CF v tržbách ROA Průměr Zdroj: autorka
2007 1 4 4 4
2008 1 3 1 4
2009 1 3 3 4
2010 1 2 1 4
2011 1 2 1 4
2012 1 2 1 4
3,25
2,25
2,75
2
2
2
Ukazatel vlastnického rizika dosáhl ve všech obdobích nejlepší známky. Jak bylo zjištěno v předcházejících kapitolách, společnost Vinné sklepy Valtice upřednostňuje financování majetku z vlastních zdrojů, a proto je jeho finanční stabilita výborná. Doba splácení dluhu dosahuje negativních hodnot v prvním roce analyzovaného období. Důvodem je nízký objem krátkodobého finančního majetku, který podnik drží. Od roku 2008 je situace lepší a podnik získal známku 3 za následující dva roky. V roce 2010 se hodnota snížila na 2,8 roku, což je pro podnik pozitivní a v tomto roce je ohodnocen známkou 2, kterou si udrží až do konce sledovaného období.
41
Cash flow v tržbách dosahuje nízkých hodnot v letech 2007 a 2009 z důvodu poklesu objemu peněžních prostředků na konci období. V ostatních získala společnost výborné ohodnocení. Ukazatel rentability aktiv byl negativně vyhodnocen už v předcházejících kapitolách. Je patrné, že podnik pracuje se svým majetkem neefektivně a nedaří se jí z dostupných aktiv generovat zisk. Nejhoršího výsledku dosáhla společnost Vinné sklepy Valtice v roce 2007. V dalších letech se celková průměrná známka zlepšila, hlavně díky změnám v druhém a třetím ukazateli. Za poslední tři roky je podnik ohodnocen známkou 2, jak je patrné z tabulky Kralickův rychlý test - hodnocení. 3.6.2 Altmanův index V následující tabulce jsou vypočítány dílčí ukazatele a Z-skóre Altmanova indexu. Tabulka 25: Altmanův index důvěryhodnosti – výsledné hodnoty
X1 X2 X3 X4 X5 Z
2007 0,53 0,01 0,06 1,73 0,56 1,86
Pásmo šedá zóna Zdroj: autorka
2008 0,48 0,01 0,06 1,54 0,57 1,77
2009 0,47 0,01 0,05 1,72 0,56 1,79
2010 0,45 0,01 0,05 1,84 0,53 1,80
2011 0,43 0,01 0,05 1,82 0,48 1,70
2012 0,43 0,01 0,01 1,92 0,50 1,66
šedá zóna
šedá zóna
šedá zóna
šedá zóna
šedá zóna
Vinné sklepy Valtice se od roku 2007 do roku 2012 pohybují v pásmu šedé zóny, což předvídá dílčí problémy z hlediska financí. Celkové hodnocení negativně ovlivňuje rentabilita aktiv, který dosahuje nízkých hodnot po celou dobu pěti let. Index snižují i slabé hodnoty ukazatele X3, které jsou způsobeny výsledkem hospodaření před zdaněním a úroky, který ve sledovaném období klesá. Naopak pozitivní vliv na hodnocení podniku má podíl vlastního a cizího kapitálu. Jak bylo zjištěno v předešlé části, podnik drží vyšší množství vlastních zdrojů než cizích, čímž se stává stabilnější.
42
3.6.3 Index IN05 Výsledné hodnoty indexu IN05 a jeho dílčích ukazatele jsou zobrazeny v tabulce Index IN05 – výsledné hodnoty. Tabulka 26: Index IN05 – výsledné hodnoty
X1 X2 X3 X4 X5 IN05
2007 2,7 9,0 0,1 0,6 9,0
2008 2,6 9,0 0,1 0,6 7,3
2009 2,7 9,0 0,1 0,6 8,9
2010 2,9 9,0 0,1 0,5 10,8
2011 2,8 9,0 0,05 0,5 9,0
2012 2,9 9,0 0,01 0,5 10,9
1,8
2,0
1,8
1,9
1,9 1,7 Zdroj: autorka
Ve všech letech analyzovaného období se společnost Vinné sklepy Valtice nachází v pásmu prosperity, kde je možné předvídat uspokojivou situaci. Úroky podniku se v prvních dvou letech blíží nule a od roku 2009 neměla společnost žádné nákladové úroky. Proto byla hodnota X2 omezena na hodnotu 9, aby nedošlo k převážení ostatních vlivů. Negativní dopad na index má stejně jako v předešlém případě rentabilita aktiv, která dosahuje nízkých hodnot. Naopak ukazatel X5 působí na index IN05 pozitivně z důvodu nízkého objemu krátkodobých závazků v podniku v poměru k oběžným aktivům. 3.6.4 Tafflerův model Vypočítané hodnoty Tafflerova modelu jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka 27: Tafflerův model – výsledné hodnoty
R1 R2 R3 R4 T
2007 0,8 1,6 0,1 0,6
2008 0,8 1,5 0,1 0,6
0,8 0,7 Zdroj: autorka
2009 0,8 1,5 0,1 0,6
2010 1,0 1,5 0,0 0,5
2011 0,8 1,6 0,1 0,5
2012 0,3 1,5 0,0 0,5
0,7
0,8
0,7
0,4
Po celou dobu pěti dosahuje hodnota T více jak 0,3, takže je podle hodnocení Tafflerova indexu málo pravděpodobné, že společnost Vinné sklepy Valtice zbankrotuje. Jediným rizikovým rokem je rok 2012, kdy se hodnota T snížila na 0,4 a blíží se stanovené hranici šedé zóny. 3.6.5 Bilanční analýza Rudolfa Douchy Bilanční analýza I. Na společnost Vinné sklepy Valtice byl aplikován bonitní model Rudolfa Douchy a jeho výsledky jsou uvedeny v tabulce Bilanční analýza I. - výsledné hodnoty.
43
Tabulka 28: Bilanční analýza I. - výsledné hodnoty
S L A R C
2007 1,6 1,2 0,3 0,7
2008 1,5 1,3 0,3 0,8
2009 1,4 1,5 0,3 0,7
2010 1,4 2,0 0,3 0,6
2011 1,5 1,4 0,2 0,6
2012 1,4 1,7 0,2 0,2
1,1
1,2
1,0
0,9
1,0 1,1 Zdroj: autorka
Od roku 2007 do roku 2011 dosahuje podnik hodnot ukazatele C vyšší nebo rovno 1, takže je analyzován jako dobrý podnik. V posledním roce sledovaného období hodnota výsledného ukazatele klesla na 0,9, což je považováno za únosnou finanční situaci. V bilanční analýze je nejvyšší váha přiřazena rentabilitě a likviditě hodnoceného podniku. Z předcházející analýzy poměrových ukazatelů je zřejmé, že Vinné sklepy Valtice mají špatné výsledky v oblasti rentability a nadprůměrné u hodnocení likvidity. Aktivita podniku dosahovala stejně jako rentabilita nižších hodnot, ale u modelu bilanční analýzy I. je aktivitě přiřazena nejnižší váha, takže je tento negativní výsledek minimalizován. Bilanční analýza II. Hodnoty jednotlivých okruhů hodnocených ukazatelů jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 29: Bilanční analýza II. - ukazatele stability
S1 S2 S3 S4 S5 S
2007 1,6 3,2 1,7 3,0 0,2
2008 1,5 3,0 1,5 2,4 0,2
1,6 1,5 Zdroj: autorka
2009 1,4 2,9 1,7 3,2 0,2
2010 1,4 2,8 1,8 4,0 0,2
2011 1,5 3,0 1,8 3,2 0,2
2012 1,4 2,8 1,9 4,2 0,2
1,6
1,7
1,6
1,7
Tabulka 30: Bilanční analýza II. - ukazatele likvidity
L1 L2 L3 L4 L
2007 0,5 1,2 3,6 0,2
2008 1,5 1,3 2,9 0,2
1,2 1,5 Zdroj: autorka
2009 1,1 1,5 3,6 0,1
2010 3,7 2,0 4,3 0,1
2011 3,0 1,4 3,6 0,1
2012 2,4 1,7 4,4 0,1
1,5
2,7
2,1
2,1
44
Tabulka 31: Bilanční analýza II. - ukazatele aktivity
A1 A2 A3 A
2007 0,3 0,2 1,2
2008 0,3 0,2 1,4
0,6 0,6 Zdroj: autorka
2009 0,3 0,2 1,2
2010 0,3 0,2 1,3
2011 0,2 0,2 1,4
2012 0,2 0,2 1,1
0,6
0,6
0,6
0,5
Tabulka 32: Bilanční analýza II. - ukazatele rentability
R1 R2 R3 R4 R5 R
2007 3,2 0,7 1,1 4,0 1,4
2008 3,2 0,8 1,3 4,5 1,3
1,7 1,8 Zdroj: autorka
2009 3,2 0,7 1,1 3,8 1,3
2010 3,0 0,6 1,0 3,8 1,3
2011 2,9 0,6 1,0 4,1 1,4
2012 1,1 0,2 0,3 1,1 1,4
1,6
1,6
1,6
0,5
Vypočítané výsledné hodnoty C na základě dílčích ukazatelů stability, likvidity, aktivity a rentability jsou uvedené v další tabulce. Tabulka 33: Bilanční analýza II. - výsledné hodnoty
S L A R C
2007 1,6 1,2 0,6 1,7
2008 1,5 1,5 0,6 1,8
1,4 1,6 Zdroj: autorka
2009 1,6 1,5 0,6 1,6
2010 1,7 2,7 0,6 1,6
2011 1,6 2,1 0,6 1,6
2012 1,7 2,1 0,5 0,5
1,5
1,9
1,7
1,3
Z vypočítaných hodnot na základě bilanční analýzy II. je patrné, že Vinné sklepy Valtice spadají do pásma podniků s dobrým finančním zdravím po celé analyzované období. Nejnižších hodnot dosahuje v roce 2012, ale hranice je stále vzdálena od pásma šedé zóny.
3.7 MEZIPODNIKOVÉ SROVNÁNÍ Pro srovnání analyzované společnosti Vinné sklepy Valtice byli zvoleni konkurenti podle CZ NACE převažující z třídy 11.02 Výroba vína z vinných hroznů. Jsou jimi:
Zámecké vinařství Bzenec, s.r.o., Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, Pavlovín, s.r.o., Sonberk, a.s., 45
Vinselekt Michlovský, a.s.
Pro rok 2012 chybí u Templářských sklepů účetní závěrka, stejně jako pro rok 2010 u společnosti Pavlovín. Proto jsou tyto dva roky u zmíněných podniků vynechány. Pro přehled o velikosti a finanční situaci konkurenčních podniků jsou uvedeny následující tabulky, které představují aktiva, základní kapitál, zisk a tržby výše zmíněných podniků.
Tabulka 34: Porovnání aktiv konkurence (v tis. Kč)
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007 354 371 417 931 278 720 62 434 92 022 213 228
2008 354 371 418 666 326 750 50 752 99 685 218 382
2009 354 371 389 448 375 715 49 181 98 315 229 388
2010 354 371 379 980 398 206 95 845 215 333
2011 354 371 424 112 440 673 64 195 90 171 293 135
Zdroj: (Justice.cz) Značně nižší aktiva z vybraných podniků má společnost Pavlovín a Sonberk. Ostatní podniky jsou srovnatelné. Tabulka 35: Porovnání vlastního kapitálu konkurence (v tis. Kč)
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007 66 797 28 000 606 16 273 64 000 65 750
2008 66 797 28 000 704 16 273 64 000 65 750
2009 66 797 28 000 675 16 273 80 000 65 750
2010 66 797 28 000 671 80 000 65 750
2011 66 797 28 000 671 16 273 80 000 65 750
2012 66 797 28 000 16 207 80 000 65 750
Zdroj: (Justice.cz) Nejméně vlastního kapitálu má podnik Templářské sklepy Čejkovice, jehož objem je výrazně nižší, než u ostatních podniků. Tabulka 36: Porovnání výsledku hospodaření za účetní období konkurence (v tis. Kč)
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007 14 144 4 223 16 853 3 727 - 770 9 789
2008 15 619 8 561 62 679 - 475 - 578 11 467
Zdroj: (Justice.cz) 46
2009 16 222 18 383 66 643 -11 726 5 424 11 551
2010 16 006 19 850 35 370 997 14 193
2011 15 953 14 658 12 684 486 - 682 14 388
2012 4 736 9 095 2 589 1 032 7 606
2012 354 371 404 425 59 089 91 497 262 121
Výsledky hospodaření podniku Pavlovín se nacházejí v záporných hodnotách v letech 2008 a 2009, stejně jako u společnosti Sonberk v letech 2007, 2008 a 2011. Nejvyšší tržby mají Templářské sklepy Čejkovice mezi roky 2008 a 2009, kdy převyšují 62 000 tisk. Kč. Tabulka 37: Porovnání tržeb za prodej vlastních výrobků konkurence (v tis. Kč)
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007 200 026 338 282 280 869 33 516 10 076 100 108
2008 224 949 307 374 368 048 49 103 12 356 103 245
2009 225 089 288 884 407 958 30 418 16 775 111 642
2010 221 189 261 459 403 900 20 682 128 298
2011 210 414 252 380 320 197 44 066 20 786 122 250
2012 218 893 273 724 47 971 20 445 114 949
Zdroj: (Justice.cz) Nejnižší tržby za prodej vlastních výrobků má společnost Sonberk a Pavlovín. Naopak největší Templářské sklepy Čejkovice. 3.7.1 Jednorozměrné metody Vyprodukované láhve vína V níže uvedené tabulce můžeme porovnat množství vyprodukovaných lahví vína za rok 2012 v sledovaných podnikách. Tabulka 38: Počet vyprodukovaných lahví vína za rok 2012
počet lahví Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
4 000 000 ks 10 000 000 ks 6 000 000 ks 100 000 ks 150 000 ks 1 300 000 ks
Zdroj: (Vína z Moravy vína z Čech, 2005) Nejvíce lahví vína vyprodukovalo Zámecké vinařství Bzenec (10 000 000 lahví za rok), na druhém místě s 6 000 000 lahvemi za rok jsou Templářské sklepy Čejkovice. Nejméně lahví vyprodukoval za rok Pavlovín.
47
Rentabilita aktiv Ukazatele rentability aktiv jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 39: Rentabilita aktiv - srovnání s konkurencí
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007
2008
2009
2010
2011
2012
5,5% 2,9% 11,4% 7,9% -0,4% 6,6%
6,2% 5,6% 24,4% -0,9% 0,4% 7,9%
5,1% 8,1% 21,2% -23,7% 5,9% 7,1%
4,7% 7,8% 11,6% 1,4% 9,5%
4,7% 5,5% 3,9% 0,8% -0,6% 7,2%
1,3% 4,0% 4,5% 1,9% 4,8%
Zdroj: autorka Nejlepší hodnoty rentability aktiv dosahují Templářské sklepy Čejkovice, které mají v roce 2008 a 2009 rentabilitu více jak 20 %. Právě v tyto roky si velmi špatně vede společnost Pavlovín, u které můžeme vidět zápornou rentabilitu aktiv. Záporné hodnoty rentability aktiv jsou zaznamenány i u podniku Sonberk a to v letech 2007 a 2011. V porovnání s konkurencí si Vinné sklepy Valtice drží kladnou rentabilitu aktiv po celou dobu pěti let. Její hodnoty sice nedosahují tak vysokých hodnot jako u Templářských sklepů Čejkovice, ale oproti tomuto podniku Vinné sklepy Valtice udržují poměrně stabilní tempo změny ukazatele. Obrat aktiv Ukazatele obratovosti aktiv a jejich srovnání s vybranou konkurencí jsou zobrazeny v další tabulce. Tabulka 40: Obrat aktiv – srovnání s konkurencí
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,6 0,8 1,0 0,5 0,1 0,5
0,6 0,7 1,1 1,0 0,1 0,5
0,6 0,7 1,1 0,6 0,2 0,5
0,5 0,7 1,0 0,2 0,6
0,5 0,6 0,7 0,7 0,2 0,4
0,5 0,7 0,8 0,2 0,4
Zdroj: autorka Nejúspěšnějším podnikem v oblasti obratu aktiv jsou Templářské sklepy Čejkovice. Jejich hodnota se však v průběhu čtyř let snižuje. Nejnižších hodnot dosáhla společnost Sonberk, jejíž aktiva se v tržbách obrátí 0,1 – 0,2 krát. Vinné sklepy Valtice dosahují průměrných hodnot v porovnání s ostatními vinařskými podniky. Z vypočítaných hodnot je patrné, že v tomto odvětví nedosahují podniky doporučené hodnoty 1. Tato skutečnost souvisí s nutností držet zásoby vinné révy a nedokončené výroby – zrajících vín na skladě. 48
Debt Ratio Tabulka níže udává ukazatele zadluženosti cizími zdroji pro podniky vybrané pro mezipodnikové srovnání. Tabulka 41: Debt Ratio - srovnání s konkurencí
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007
2008
2009
2010
2011
2012
36,5% 71,9% 73,6% 26,9% 33,3% 69,9%
39,2% 70,4% 58,7% 9,4% 39,1% 65,3%
36,5% 63,2% 45,4% 28,1% 13,1% 61,9%
34,9% 57,0% 39,5% 9,9% 52,7%
35,4% 56,9% 42,4% 45,7% 5,1% 60,4%
34,1% 53,2% 36,6% 5,4% 52,9%
Zdroj: autorka Nízká zadluženost cizími zdroji je jednou z výhod podniku Vinné sklepy Valtice. Ve sledovaném období nepřekročil ukazatel věřitelského rizika 40 %. Zadluženost Zámeckého vinařství Bzenec je na začátku analyzovaného období kolem 70 %, ale v následujících letech se jeho hodnota snížila na 53,2 %. V roce 2007 jsou silně zadluženy i Templářské sklepy Čejkovice, ale v průběhu se jim také podařilo celkovou zadluženost zredukovat. U podniku Pavlovín jsou viditelné značné výkyvy způsobené změnami krátkodobých závazků. Sonberk a.s. udržuje v posledních dvou letech velmi nízkou zadluženost celkových aktiv, která se pohybuje kolem 5 %. Vinselekt Michlovský je od roku 2007 do roku 2012 stále méně zadlužen, celkově je však více jak 50 % aktiv kryto cizími zdroji. V oblasti zadluženosti se Vinné sklepy Valtice řadí k podnikům s nižším krytím aktiv cizími zdroji. Zároveň má stabilní trend, proto může působit jako méně riziková pro potenciální věřitele. Běžná likvidita Hodnocení likvidity konkurenčních podniků je zobrazené v tabulce Běžná likvidita porovnání s konkurencí. Tabulka 42: Běžná likvidita - porovnání s konkurencí
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Templářské sklepy Čejkovice Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
2007 9,0 1,3 1,4 1,9 1,3 1,6
2008 7,3 1,3 1,5 5,2 0,7 1,3
2009 8,9 1,4 2,0 1,9 3,2 1,3
2010 10,8 1,5 1,9 4,7 2,3
2011 8,9 1,4 1,8 1,2 12,7 0,9
2012 10,8 1,5 1,9 13,7 1,1
Zdroj: autorka Vinné sklepy Valtice drží nadměrné množství oběžných aktiv, než je doporučené. Je to z toho důvodu, že má nízký objem krátkodobých závazků a velké procento oběžných aktiv zadržených především v zásobách a nedokončené výrobě. 49
Zámecké vinařství Bzenec drží nejprve příliš malé množství oběžných aktiv, které dostatečně nekryje krátkodobé závazky podniku. Na konci sledovaného období se však hodnota běžné likvidity zvedla na doporučenou úroveň. Templářské sklepy Čejkovice mají od roku 2008 dostatečné množství oběžných aktiv, která by byla potřebná k okamžitému uspokojení závazků věřitelů. Doporučení splňuje i podnik Pavlovín. Pouze v roce 2008 došlo k výkyvu ukazatele z důvodu výrazného poklesu krátkodobých závazků. Společnost Sonberk má stejně jako v oblasti zadluženosti nestálý průběh. Jeho běžná likvidita velmi vzrostla v letech 2011 a 2012 kvůli poklesu krátkodobých závazků. Vinselekt Michlovský dosáhl doporučených hodnot pouze v letech 2007 a 2010. V ostatních letech mohly vznikat problémy s uspokojování závazků věřitelům. 3.7.2 Vícerozměrné metody Pro získání komplexnějšího vyhodnocení úspěšnosti vybraných konkurenčních podniků v porovnání s analyzovanou společností Vinné sklepy Valtice, byly zvoleny ukazatele rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu, obrat aktiv, obrat zásob a debt ratio. Všechny hodnoty jsou zkoumané pro rok 2012. Do vícerozměrného hodnocení podniků nejsou zahrnuty Templářské sklepy Čejkovice z důvodu absence dat pro rok 2012.
Tabulka
43: Rozhodovací matice - výběr kritérií pro mezipodnikové srovnání
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
ROA 1,3% 4,0% 4,5% 1,9% 4,8%
ROE 1,6% 5,0% 7,1% 1,2% 6,2%
Obrat aktiv 0,5 0,7 0,8 0,2 0,4
Obrat zásob 1,4 1,7 1,6 0,9 1,1
Debt Ratio 34,1% 53,2% 36,6% 5,4% 52,9%
Zdroj: autorka Nejvyšší rentability aktiv dosahuje v roce 2012 Vinselekt Michlovský. V hodnocení rentability vlastního kapitálu byl nejúspěšnější podnik Pavlovín, který byl nejlepší i v obrátkovosti aktiv. Zámecké vinařství Bzenec dosáhl nejvyšších hodnot v obratu zásob. Nejméně zadlužená je společnost Sonberk, kde dosahuje ukazatel věřitelského rizika 5,4 %.
50
Metoda jednoduchého součtu pořadí Výsledné hodnocení a seřazení podniků podle pořadí je znázorněno v tabulce Hodnocení podniků metodou jednoduchého součtu pořadí. Tabulka 44: Hodnocení podniků metodou jednoduchého součtu pořadí
Obrat zásob 3
Debt Ratio 2
Součet bodů 17
Pořadí
4
Obrat aktiv 3
3
3
2
1
5
14
2
Pavlovín
2
1
1
2
3
9
1
Sonberk
4
5
5
5
1
20
5
Vinselekt Michlovský
1
2
4
4
4
15
3
ROA
ROE
Vinné sklepy Valtice
5
Zámecké vinařství Bzenec
4
Zdroj: autorka Nejlepším podnikem byl metodou jednoduchého součtu pořadí zvolen Pavlovín. Umístil se na prvním místě v hodnocení rentability vlastního kapitálu a obratu aktiv. Horší je pouze v zadluženosti, kde dosáhl třetího místa. Nejhorším podnikem je na základě výpočtu Sonberk, který má nejhorší rentabilitu aktiv, obrat aktiv a obrat zásob ze všech srovnávaných podniků. Pouze v oblasti zadluženosti dosáhl nejlepšího výsledku. Společnost Sonberk je v posledním roce sledovaného období zadlužen cizími zdroji pouze z 5,4 %. Tato skutečnost může souviset s nepříznivým vývojem podniku. Pokud se podniku dlouhodobě nedaří generovat zisk je pravděpodobné, že nesežene věřitele, kteří by poskytli kapitál na financování majetku podniku. Vinné sklepy Valtice a.s. se umístili na čtvrtém místě mezi hodnocenými podniky. K tomuto výsledku negativně dopomohla hlavně nízká rentabilita aktiv a vlastního kapitálu. Naopak v oblasti zadluženosti dosáhl na druhé místo, neboť jsou aktiva společnosti financována převážně z vlastních zdrojů. Bodovací metoda Výsledné hodnoty a pořadí po analyzování podniků bodovací metodou jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 45: Hodnocení podniků bodovací metodou
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
ROA
ROE
26 83 92 40 100
22 70 100 17 87
Obrat aktiv 61 83 100 28 54
Zdroj: autorka
51
Obrat zásob 82 100 94 50 63
Debt Ratio 16 10 15 100 10
Průměr bodů 42 69 80 47 63
Pořadí 5 2 1 4 3
Nejlépe hodnoceným podnikem je na základě bodovací metody Pavlovín, stejně jako podle metody jednoduchého součtu pořadí. Nízkého bodového ohodnocení dostal pouze za zadluženost, jinak dosahuje skvělých výsledků. Nejhorším podnikem jsou Vinné sklepy Valtice a.s. Použitím metody jednoduchého součtu pořadí byly vyzdviženy pozitivní hodnoty v oblasti zadluženosti, které byly v bodovací metodě zastíněny nízkou hodnotou debt ratio podniku Sonberk. Pozitivní hodnoty dosahují Vinné sklepy Valtice v obratech zásob a aktiv. Naopak nízké hodnoty rentabilit způsobují nízké bodové hodnocení podniku. Metoda normované proměnné Po transformování původních hodnot ukazatelů na tvar normovaných proměnných získáme následující tabulku. Tabulka 46: Hodnocení podniku na základě normované proměnné
Vinné sklepy Valtice Zámecké vinařství Bzenec Pavlovín Sonberk Vinselekt Michlovský
Obrat zásob 0,2 1,1
Debt Ratio 0,1 -0,9
Součet bodů -2,1 1,6
Pořadí
-1,0 0,3
Obrat aktiv -0,1 0,7
1,1 -1,1 0,7
1,2 -1,4 -0,4
0,8 -1,3 -0,7
0,0 1,6 -0,8
3,8 -3,1 -0,3
1 5 3
ROA
ROE
-1,3 0,4 0,7 -0,9 1,0
Zdroj: autorka Nejlepším podnikem byl stejně jako pomocí předchozích dvou metod vybrán Pavlovín. Nejhorším byl Sonberk, stejně jako vyšlo metodou jednoduchého součtu pořadí. Vinné sklepy Valtice se umístily na třetím místě a její součet bodů se nachází v záporných hodnotách, což znační podprůměrné hodnoty.
52
4 2
4. ZÁVĚR Z výsledků finanční analýzy vyplývá, že podnik Vinné sklepy Valtice drží více oběžných aktiv než dlouhodobého majetku, ale tento poměr se v průběhu sledovaného období snižuje a na konci roku 2012 se položky téměř rovnají. Největší položkou dlouhodobého majetku je hmotný majetek v podobě pozemků, staveb, movité věci a pěstitelské celky trvalých porostů. Většinu oběžného majetku tvoří zásoby a nedokončená výroba, což je typické pro vinařské podniky kvůli technologii výroby vína. Aktiva jsou kryta převážně vlastním kapitálem, což přispívá k finanční samostatnosti podniku. Největší položkou cizích zdrojů jsou rezervy vytvářené z důvodu rizika poklesu odbytu a neúrody vinných hroznů. Výsledek hospodaření podniku klesal od roku 2010 s největším propadem v roce 2012. Příčinou poklesu je pokles výkonů, který souvisí s nízkou sklizní hroznů v tomto roce. V podniku je část oběžného majetku kryta dlouhodobým kapitálem, jehož náklady jsou obecně vyšší než výnosy z oběžného majetku. Podnik tedy drží více pracovního kapitálu než je potřeba. Důvodem může být snížení rizika platební neschopnosti nebo zajištění stálého chodu provozu. Tato skutečnost má ovšem negativní vliv na rentabilitu a obrátkovost podniku. Rentabilita aktiv se v průběhu let 2007 až 2012 snižuje, stejně jako rentabilita vlastního kapitálu. Obrat aktiv nedosahuje v žádném roce sledovaného období hodnoty 1, což opět poukazuje na nadměrný objem aktiv v podniku. Obchodní deficit je v průběhu pěti let kladný, takže společnost Vinné sklepy Valtice platí své závazky dříve, než dostane zaplaceno od svých odběratelů. Ti tak využívají bezplatný odběratelský úvěr. Kladný obchodní deficit značí slabou vyjednávací pozici podniku. Vinné sklepy Valtice dostatečně neapelují na své odběratele, aby své závazky splatili včas a zároveň na ně tlačí dodavatelé a nutí je k včasným platbám. Analyzovaný podnik dosahuje vysokých hodnot v oblasti likvidity. Jak již bylo zmíněno, drží společnost více oběžných aktiv, než je potřeba k nepřetržitému chodu provozu. Je zřejmé, že podnik má nadměrné množství nedokončené výroby, držené kvůli výrobnímu postupu vína a krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Z hodnot okamžité likvidity ovšem vyplývá, že splacení krátkodobých závazků z finančního majetku by pro podnik nebylo tak snadné, jak se zdá z běžné a pohotové likvidity. Podnik má pohotové finanční prostředky na bankovních účtech a jejich výše kolísá s platbami faktur a přijímání peněz od odběratelů. Na základě Kralickova testu byla společnost Vinné sklepy Valtice ohodnocena nejprve dobrou a od roku 2010 velmi dobrou známkou. Podle Altmanova indexu byl podnik zařazen do pásma šedé zóny, kde je možné předpokládat dílčí finanční problémy. Index IN05 vyhodnotil Vinné sklepy Valtice jako prosperující podnik, kde je možné předpovídat uspokojivou finanční situaci. Dle Tafflerova modelu je málo pravděpodobné, že podnik zbankrotuje, až na rok 2012, který se svou hodnou blíží pásmu šedé zóny. Podle bilanční analýzy Rudolfa Douchy patří podnik mezi prosperující podniky s dobrým finančním zdravím. Negativní dopady na souhrnné indexy měly hlavně nízké hodnoty rentabilit a obratů. V porovnání s ostatními konkurenty v odvětví se Vinné sklepy Valtice řadí spíše k podprůměrným podnikům. Vyzdvihnut může být pro svou nízkou a stabilní zadluženost a vyšší hodnoty běžné likvidity, čímž jsou atraktivní pro věřitele. Při hodnocení metodou 53
jednoduchého součtu pořadí se umístil na čtvrtém místě, bodovací metodou na posledním místě a metodou vícerozměrné proměnné opět na čtvrtém místě. Nejlepším podnikem ze zvoleného vzorku vinařských podniků byl Pavlovín a.s. Mezi silné stránky analyzovaného podniku patří nízká zadluženost. Vinné sklepy Valtice se snaží aktiva financovat převážně z vlastních zdrojů a to hlavně příspěvky do statutárního fondu. Podnik je tedy více soběstačný a není zatížen vysokými úroky. Nadprůměrných hodnot dosahuje společnost v oblasti likvidity. Je zřejmé, že se snaží o konzervativní způsob řízení likvidity a předchází tím neschopnosti splatit své závazky. Slabých výsledků dosahuje společnost v oblasti rentability a aktivity. Rentabilita je nejnižší v roce 2012, kdy klesl zisk z důvodu nižších výkonů podniku. Obrátkovost aktiv se odvíjela od tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a investic do strojů, výrobního zařízení, staveb a pozemků. Celková produktivita a objem výroby vína silně závisí na úspěšnosti sklizně vinných hroznů, proto se v roce 2010, kdy byla nízká úroda, méně vyrábí a klesají tím výnosy podniku. Na tržby a zisk podniku měla vliv i spotřeba vína na obyvatele v litrech, která v mezi roky 2010 a 2011 stagnovala. Trh s vínem zaznamenal v posledních letech nárůst konkurence, což vyžaduje neustálou modernizaci technologického zařízení. Investice podniku by měly směřovat do technologií zpracování hroznů a lahvování. Vinařství může být ohroženo dovezeným levným vínem, které nedosahuje takové kvality, ale přesto je konzumenty vyhledáváno. Proto i obchodníci tlačí na snižování cen vína. Vinné sklepy Valtice se snaží o zachování kvality vína, takže při nesnížených výrobních nákladech dosahují nižšího zisku.
54
5. ZDROJE 5.1 KNIŽNÍ Fibírová, J., Šoljaková, L. a Wagner, J. 2011. Manažerské účetnictví - nástroje a metody. Praha : Wolters Kluwer, 2011. 978-80-7357-712-4. Kislingerová, E. a Hnilica, J. 2008. Finanční analýza: krok za krokem. Praha : C.H. Beck, 2008. 978-80-7179-713. Kislingerová, E. 2010. Manažerské finance. Praha : C.H. Beck, 2010. 978-80-7400194-9. Kislingerová, E. 2001. Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2001. 80-7179-529-1. Knápková, A., Pavelková, D. a Šteker, K. 2013. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady - 2., rozšířené vydání. Praha : Grada, 2013. 978-80-247-7679-8. Knápková, A., Pavelková,D. 2010. Finanční analýza - Komplexní průvodce s příklady. Praha : Grada Publishing, 2010. 978-80-247-3349-4. Marek, P., Mařík, M., Valach, J., Kaiser, L. 2006. Studijní průvodce financemi podniku. Praha : Ekopress, 2006. 80-86119-37-8. Neumaierová, I., Neumaier, I. 2005. Evropské finanční systémy. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2005. 80-210-3753-9. Růčková, P. 2011. Finanční analýza - 4.rozšířené vydání: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha : Grada Publishing, 2011. 978-80-247-7111-3. Scholleová, H. 2012. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy - 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2012. 978-80-247-4004-1. Sedláček, J. 2011. Finanční analýza podniku. Brno : Computer Press, 2011. 978-80251-3386-6. Sůvová, H., Poloprutská, R. a Srpová, J. 1999. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha : Bankovní institut, 1999. 80-7265-027-0. Synek, M. a Kislingerová, E. 2010. Podniková ekonomika. Praha : C.H. Beck, 2010. 978-80-7400-336-3. Synek, M. 2011. Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. 978-80-247-3494-1. Veber, J. a Srpová, J. 2008. Podnikání malé a střední firmy. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2008. 978-80-247-2409-6. Vochozka, M. 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2011. 978-80-247-3647-1.
55
5.2 INTERNETOVÉ „CHÂTEAU“ Valtice. „CHÂTEAU“ Valtice. Vinné sklepy Valtice a.s. [Online] [Citace: 11. Březen 2014.] http://www.vsvaltice.cz/. Bohemia Sekt. 2012. Bohemia Sekt Starý Plzenec. Značka Bohemia Sekt. [Online] 2012. [Citace: 18. Březen 2014.] http://www.bohemiasekt.cz. Český statistický úřad. 2013. Český statistický úřad. Spotřeba potravin 2012. [Online] 5. Prosinec 2013. [Citace: 18. Březen 2014.] www.czso.cz. Euromonitor International. 2013. Wine in the Czech Republic. Alcoholic Drinks. [Online] Srpen 2013. http://www.euromonitor.com/wine-in-the-czech-republic/report. Justice.cz. Veřejný rejstřík a sbírka listin. Sbírka listin Vinné sklepy Valtice a.s. [Online] [Citace: 20. Prosinec 2013.] https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a177343&klic=sh320z. Ministerstvo zemědělství. 2013. Sitační a výhledová zpráva - Vinná réva a víno. Praha : Ministerstvo zemědělství, Prosinec 2013. 978-80-7434-140-3. Ministerstvo zemědělství. 2012. Sitační a výhledová zpráva - Vinná réva a víno. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2012. 978-80-7434-046-8. Ministerstvo zemědělství. 2011. Sitační a výhledová zpráva - Vinná réva a víno. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2011. 978-80-7084-982-8. Ministerstvo zemědělství. 2010. Sitační a výhledová zpráva - Vinná réva a víno. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2010. 978-80-7084-895-1. Ministerstvo zemědělství. 2009. Sitační a výhledová zpráva - Vinná réva a víno. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2009. 978-80-7084-793-0. Ministerstvo zemědělství. 2008. Sitační a výhledová zpráva - Vinná réva a víno. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2008. 978-80-7084-689-6. Státní zemědělský intervenční fond. 2000. Zprávy o trhu. Bulletiny pro víno a vinné hrozny. [Online] 2000. [Citace: 20. Duben 2014.] http://www.szif.cz. Vína z Moravy vína z Čech. 2005. Vína z Moravy vína z Čech. Historie a fakta. [Online] 2005. [Citace: 1. Duben 2013.] http://www.wineofczechrepublic.cz/. Vinařství Sonberk. Sonberk. [Online] [Citace: 12. Duben 2014.] http://www.sonberk.cz/cs/. Vinařství Velké Pavlovice. 2011. Pavlovín. [Online] 2011. [Citace: 5. Únor 2014.] http://www.pavlovin.cz. Vinselekt Michlovský a.s. 2009. Vinselekt Michlovský. [Online] 2009. [Citace: 9. Duben 2014.] http://www.michlovsky.com. Zámecké vinařství Bzenec. 2011. Zámecké vinařství Bzenec. Profil společnosti. [Online] 2011. [Citace: 12. Duben 2014.] http://www.zameckevinarstvi.cz.
56
6. PŘÍLOHY Tabulka 47: Ceny - stolní bílé víno
Stolní bílé víno 2007 2008 2009 Leden 30,40 Kč 30,60 Kč 33,70 Kč Únor 29,40 Kč 30,10 Kč 33,20 Kč Březen 29,80 Kč 30,00 Kč 32,10 Kč Duben 30,80 Kč 30,70 Kč 32,50 Kč Květen 29,90 Kč 33,80 Kč 34,20 Kč Červen 29,60 Kč 32,00 Kč 33,90 Kč Červenec 30,10 Kč 32,90 Kč 34,80 Kč Srpen 32,70 Kč 33,40 Kč 35,30 Kč Září 30,50 Kč 33,70 Kč 33,70 Kč Říjen 32,70 Kč 35,20 Kč 34,90 Kč Listopad 30,10 Kč 33,80 Kč 31,10 Kč Prosinec 31,10 Kč 35,30 Kč 33,80 Kč 30,59 Kč 32,63 Kč 33,60 Kč Průměr Zdroj: (Státní zemědělský intervenční fond, 2000)
2010 32,70 Kč 34,30 Kč 31,80 Kč 34,50 Kč 35,00 Kč 31,50 Kč 38,00 Kč 32,60 Kč 38,50 Kč 35,90 Kč 35,10 Kč 33,60 Kč 34,46 Kč
2011 33,70 Kč 34,40 Kč 33,50 Kč 30,30 Kč 35,10 Kč 30,80 Kč 28,90 Kč 29,60 Kč 32,90 Kč 34,00 Kč 31,30 Kč 31,80 Kč 32,19 Kč
2012 30,90 Kč 32,80 Kč 34,60 Kč 29,40 Kč 31,50 Kč 36,30 Kč 33,00 Kč 32,70 Kč 33,90 Kč 34,10 Kč 31,80 Kč 37,60 Kč 33,22 Kč
Tabulka 48: Ceny – stolní červené víno
Stolní červené víno 2007 2008 2009 Leden 30,60 Kč 31,40 Kč 34,50 Kč Únor 30,40 Kč 31,50 Kč 34,60 Kč Březen 30,50 Kč 31,20 Kč 33,20 Kč Duben 31,10 Kč 31,50 Kč 33,30 Kč Květen 30,50 Kč 34,20 Kč 35,60 Kč Červen 30,30 Kč 33,30 Kč 34,40 Kč Červenec 30,90 Kč 34,00 Kč 36,80 Kč Srpen 33,40 Kč 34,10 Kč 36,80 Kč Září 31,00 Kč 34,30 Kč 34,60 Kč Říjen 32,20 Kč 34,00 Kč 34,60 Kč Listopad 31,00 Kč 35,30 Kč 31,50 Kč Prosinec 32,10 Kč 36,10 Kč 34,70 Kč 31,17 Kč 33,41 Kč 34,55 Kč Průměr Zdroj: (Státní zemědělský intervenční fond, 2000)
57
2010 33,00 Kč 35,00 Kč 33,50 Kč 35,70 Kč 35,60 Kč 34,40 Kč 34,70 Kč 33,80 Kč 34,90 Kč 36,00 Kč 36,20 Kč 35,00 Kč 34,82 Kč
2011 34,60 Kč 36,80 Kč 34,50 Kč 32,30 Kč 35,10 Kč 30,40 Kč 29,00 Kč 29,70 Kč 32,40 Kč 34,90 Kč 33,00 Kč 33,50 Kč 33,02 Kč
2012 30,90 Kč 33,60 Kč 36,20 Kč 29,70 Kč 32,70 Kč 37,20 Kč 31,40 Kč 33,40 Kč 31,40 Kč 34,50 Kč 33,10 Kč 37,70 Kč 33,48 Kč
Tabulka 49: Ceny - jakostní bílé víno
Jakostní bílé víno 2007 2008 2009 Leden 45,20 Kč 54,50 Kč 53,60 Kč Únor 43,30 Kč 50,10 Kč 52,30 Kč Březen 43,90 Kč 49,00 Kč 59,20 Kč Duben 46,90 Kč 49,40 Kč 44,30 Kč Květen 40,30 Kč 52,80 Kč 53,20 Kč Červen 41,10 Kč 50,70 Kč 59,90 Kč Červenec 50,20 Kč 42,90 Kč 58,20 Kč Srpen 57,40 Kč 52,20 Kč 57,50 Kč Září 50,60 Kč 44,10 Kč 62,10 Kč Říjen 42,90 Kč 45,10 Kč 69,10 Kč Listopad 41,80 Kč 53,70 Kč 63,30 Kč Prosinec 52,30 Kč 55,70 Kč 54,70 Kč 46,33 Kč 50,02 Kč 57,28 Kč Průměr Zdroj: (Státní zemědělský intervenční fond, 2000)
2010 42,90 Kč 53,90 Kč 55,10 Kč 54,50 Kč 54,50 Kč 69,00 Kč 44,00 Kč 67,80 Kč 52,10 Kč 67,70 Kč 57,80 Kč 46,30 Kč 55,47 Kč
2011 55,00 Kč 67,60 Kč 70,00 Kč 57,30 Kč 58,90 Kč 51,80 Kč 62,80 Kč 63,30 Kč 57,30 Kč 51,40 Kč 59,50 Kč 60,00 Kč 59,58 Kč
2012 52,70 Kč 58,30 Kč 54,40 Kč 57,90 Kč 59,40 Kč 55,90 Kč 57,60 Kč 57,40 Kč 57,40 Kč 58,40 Kč 60,90 Kč 63,20 Kč 57,79 Kč
Tabulka 50: Ceny - jakostní červené víno
Jakostní červené víno 2007 2008 2009 Leden 48,80 Kč 49,10 Kč 50,20 Kč Únor 46,50 Kč 48,50 Kč 50,50 Kč Březen 48,90 Kč 46,60 Kč 63,40 Kč Duben 39,90 Kč 49,10 Kč 47,90 Kč Květen 36,30 Kč 51,40 Kč 53,30 Kč Červen 43,10 Kč 49,10 Kč 52,70 Kč Červenec 47,00 Kč 45,70 Kč 54,30 Kč Srpen 56,70 Kč 49,70 Kč 50,60 Kč Září 50,80 Kč 49,60 Kč 58,50 Kč Říjen 47,00 Kč 48,90 Kč 66,50 Kč Listopad 43,70 Kč 54,90 Kč 54,40 Kč Prosinec 53,70 Kč 54,90 Kč 56,90 Kč 46,87 Kč 49,79 Kč 54,93 Kč Průměr Zdroj: (Státní zemědělský intervenční fond, 2000)
58
2010 43,90 Kč 51,70 Kč 58,00 Kč 51,40 Kč 55,90 Kč 86,90 Kč 46,60 Kč 79,90 Kč 55,80 Kč 80,80 Kč 58,90 Kč 47,10 Kč 59,74 Kč
2011 68,90 Kč 78,20 Kč 79,20 Kč 56,00 Kč 61,30 Kč 52,80 Kč 69,60 Kč 65,10 Kč 58,00 Kč 48,70 Kč 59,40 Kč 66,10 Kč 63,61 Kč
2012 52,00 Kč 57,80 Kč 54,40 Kč 60,20 Kč 61,90 Kč 62,50 Kč 57,40 Kč 56,70 Kč 56,70 Kč 58,70 Kč 67,20 Kč 62,80 Kč 59,03 Kč
6.1 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Spotřeba vína v litrech na obyvatele .................................................................. 23 Graf 2: Zlaté bilanční pravidlo........................................................................................ 32 Graf 3: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika .......................................................................... 32 Graf 4: Zlaté pari pravidlo .............................................................................................. 33 Graf 5: Zlaté poměrové pravidlo..................................................................................... 34 Graf 6: Kapitálová potřeba (v tis. Kč) ............................................................................ 36
6.2 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Časová sladěnost zdrojů majetku..................................................................... 6 Tabulka 2: Strategie řízení pohotové likvidity ............................................................... 13 Tabulka 3: Stupnice hodnocení ukazatelů ...................................................................... 14 Tabulka 4: Hodnocení Altmanova modelu ..................................................................... 15 Tabulka 5: Hodnocení indexu IN05 ................................................................................ 16 Tabulka 6: Rozhodovací matice pro porovnání podniků ................................................ 19 Tabulka 7: Počet zaměstnanců v podniku ....................................................................... 22 Tabulka 8: Vývoj ploch a sklizní vinných hroznů v letech 2007 - 2012 ........................ 23 Tabulka 9: Ceny průmyslových výrobců vína - lahvové víno ........................................ 24 Tabulka 10: Vertikální analýza aktiv rozvahy ................................................................ 24 Tabulka 11: Vertikální analýza pasiv rozvahy................................................................ 25 Tabulka 12: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty .................................................... 26 Tabulka 13: Horizontální analýza aktiv rozvahy ............................................................ 27 Tabulka 14: Horizontální analýza pasiv rozvahy ........................................................... 29 Tabulka 15: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ................................................ 30 Tabulka 16: Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč) ................................................................ 34 Tabulka 17: Porovnání fondů finančních prostředků (v tis. Kč) .................................... 35 Tabulka 18: Kapitálová potřeba (v tis. Kč) ..................................................................... 35 Tabulka 19: Ukazatele rentability ................................................................................... 36 Tabulka 20: Ukazatele aktivity ....................................................................................... 38 Tabulka 21: Ukazatele zadluženosti ............................................................................... 39 Tabulka 22: Ukazatele likvidity ...................................................................................... 40 Tabulka 23: Kralickův rychlý test - hodnoty .................................................................. 41 Tabulka 24: Kralickův rychlý test - hodnocení .............................................................. 41 Tabulka 25: Altmanův index důvěryhodnosti – výsledné hodnoty ................................ 42 Tabulka 26: Index IN05 – výsledné hodnoty.................................................................. 43 Tabulka 27: Tafflerův model – výsledné hodnoty .......................................................... 43 Tabulka 28: Bilanční analýza I. - výsledné hodnoty....................................................... 44 Tabulka 29: Bilanční analýza II. - ukazatele stability..................................................... 44 Tabulka 30: Bilanční analýza II. - ukazatele likvidity .................................................... 44 Tabulka 31: Bilanční analýza II. - ukazatele aktivity ..................................................... 45 Tabulka 32: Bilanční analýza II. - ukazatele rentability ................................................. 45 Tabulka 33: Bilanční analýza II. - výsledné hodnoty ..................................................... 45 Tabulka 34: Porovnání aktiv konkurence (v tis. Kč) ...................................................... 46 Tabulka 35: Porovnání vlastního kapitálu konkurence (v tis. Kč).................................. 46 59
Tabulka 36: Porovnání výsledku hospodaření za účetní období konkurence (v tis. Kč) 46 Tabulka 37: Porovnání tržeb za prodej vlastních výrobků konkurence (v tis. Kč) ........ 47 Tabulka 38: Počet vyprodukovaných lahví vína za rok 2012 ......................................... 47 Tabulka 39: Rentabilita aktiv - srovnání s konkurencí ................................................... 48 Tabulka 40: Obrat aktiv – srovnání s konkurencí ........................................................... 48 Tabulka 41: Debt Ratio - srovnání s konkurencí ............................................................ 49 Tabulka 42: Běžná likvidita - porovnání s konkurencí ................................................... 49 Tabulka 43: Rozhodovací matice - výběr kritérií pro mezipodnikové srovnání ............ 50 Tabulka 44: Hodnocení podniků metodou jednoduchého součtu pořadí........................ 51 Tabulka 45: Hodnocení podniků bodovací metodou ...................................................... 51 Tabulka 46: Hodnocení podniku na základě normované proměnné............................... 52 Tabulka 47: Ceny - stolní bílé víno ................................................................................ 57 Tabulka 48: Ceny – stolní červené víno ......................................................................... 57 Tabulka 49: Ceny - jakostní bílé víno ............................................................................. 58 Tabulka 50: Ceny - jakostní červené víno ...................................................................... 58
6.3 ÚČETNÍ VÝKAZY 6.3.1 Rozvaha (v tis. Kč) 2007 Aktiva celkem 354 371,00 Dlouhodobý majetek 140 288,00 Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 Software 0,00 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 Dlouhodobý hmotný majetek 130 866,00 Pozemky 16 049,00 Stavby 64 703,00 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 29 271,00 Pěstitelské celky trvalých porostů 19 655,00 Jiný dlouhodobý hmotný majetek 181,00 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 50,00 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 957,00 Dlouhodobý finanční majetek 9 422,00
2008
2009
2010
2011
2012
394 171,00 158 788,00
402 263,00 175 228,00
417 158,00 193 949,00
442 054,00 191 423,00
440 490,00 209 950,00
0,00 0,00
0,00 0,00
62,00 0,00
517,00 0,00
809,00 809,00
0,00
0,00
62,00
12,00
0,00
0,00
0,00
0,00
505,00
0,00
149 562,00 21 757,00 65 655,00
166 090,00 27 254,00 64 671,00
184 709,00 29 100,00 81 149,00
181 928,00 34 630,00 82 273,00
200 163,00 40 338,00 84 562,00
40 257,00
49 597,00
52 680,00
39 718,00
40 431,00
17 948,00
17 116,00
18 281,00
19 980,00
23 286,00
1 273,00
1 269,00
1 264,00
1 372,00
1 615,00
50,00
6 183,00
2 025,00
3 125,00
2 279,00
2 622,00
0,00
210,00
830,00
7 652,00
9 226,00
9 138,00
9 178,00
8 978,00
8 978,00
60
Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů (krátk.) Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy
401,00
401,00
401,00
401,00
201,00
201,00
8 717,00
8 717,00
8 717,00
8 717,00
8 717,00
8 717,00
304,00 210 735,00 150 502,00 8 692,00
108,00 234 837,00 143 953,00 8 253,00
20,00 226 120,00 142 008,00 7 474,00
60,00 223 034,00 132 191,00 10 657,00
60,00 250 248,00 163 364,00 13 655,00
60,00 229 937,00 151 374,00 11 879,00
104 351,00 20 338,00 2,00
109 080,00 18 820,00 0,00
104 481,00 20 553,00 0,00
79 502,00 25 832,00 0,00
108 692,00 27 167,00 0,00
103 236,00 22 639,00 0,00
17 119,00 0,00 0,00 54 912,00
7 800,00 0,00 0,00 66 733,00
9 500,00 0,00 0,00 70 776,00
16 200,00 0,00 0,00 53 009,00
13 850,00 2 700,00 2 700,00 42 308,00
13 620,00 2 573,00 2 573,00 50 596,00
49 634,00 0,00 3 517,00 1 761,00
63 710,00 0,00 2 577,00 446,00
67 167,00 0,00 3 314,00 295,00
50 110,00 0,00 2 708,00 191,00
37 047,00 0,00 4 333,00 928,00
45 913,00 1 592,00 1 623,00 1 468,00
5 321,00 17,00 5 304,00 3 348,00 853,00 2 495,00 354 371,00 223 943,00 66 797,00 66 797,00
24 151,00 18,00 24 133,00 546,00 408,00 138,00 394 171,00 238 141,00 66 797,00 66 797,00
13 336,00 95,00 13 241,00 915,00 901,00 14,00 402 263,00 252 768,00 66 797,00 66 797,00
37 834,00 39,00 37 795,00 175,00 139,00 36,00 417 158,00 268 537,00 66 797,00 66 797,00
41 876,00 31,00 41 845,00 383,00 236,00 147,00 442 054,00 284 230,00 66 797,00 66 797,00
25 394,00 88,00 25 306,00 603,00 223,00 380,00 440 490,00 288 727,00 66 797,00 66 797,00
139 235,00
151 958,00
165 350,00
181 335,00
197 081,00
212 795,00
13 621,00 125 614,00
13 621,00 138 337,00
13 621,00 151 729,00
13 621,00 167 714,00
13 621,00 183 460,00
13 621,00 199 174,00
3 767,00
3 767,00
4 399,00
4 399,00
4 399,00
4 399,00
3 767,00
3 767,00
4 399,00
4 399,00
4 399,00
4 399,00
14 144,00 129 240,00 100 194,00
15 619,00 154 470,00 115 759,00
16 222,00 146 702,00 113 966,00
16 006,00 145 602,00 116 273,00
15 953,00 156 454,00 119 400,00
4 736,00 150 322,00 119 400,00
61
Rezervy podle zvláštních právních předpisů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů (krátk.) Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Odložený daňový závazek Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní (krátk.) Jiné závazky Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období
13 094,00 87 100,00 5 557,00 1 530,00 4 027,00 23 489,00
8 659,00 107 100,00 6 472,00 1 479,00 4 993,00 32 239,00
4 066,00 109 900,00 7 348,00 1 428,00 5 920,00 25 388,00
2 673,00 113 600,00 8 672,00 1 360,00 7 312,00 20 657,00
0,00 119 400,00 9 256,00 1 404,00 7 852,00 27 798,00
0,00 119 400,00 9 791,00 1 358,00 8 433,00 21 131,00
16 561,00 1 481,00
19 836,00 1 979,00
19 106,00 1 891,00
13 220,00 2 012,00
18 998,00 2 296,00
15 384,00 2 488,00
1 169,00
1 164,00
1 457,00
1 558,00
1 773,00
1 417,00
1 680,00 0,00 476,00
7 027,00 0,00 440,00
1 502,00 5 920,00 507,00
1 363,00 7 312,00 460,00
3 085,00 7 852,00 2,00
0,00 0,00 19,00
0,00 2 122,00 1 188,00 1 184,00 4,00
0,00 1 793,00 1 560,00 1 552,00 8,00
0,00 925,00 2 793,00 2 789,00 4,00
430,00 1 614,00 3 019,00 3 016,00 3,00
0,00 1 644,00 1 370,00 1 369,00 1,00
0,00 1 823,00 1 441,00 1 439,00 2,00
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,00
1,00
0,00
1,00
0,00
0,00
0,00 0,00 195 741,00
3,00 -2,00 222 126,00
0,00 0,00 218 699,00
0,00 1,00 195 283,00
0,00 0,00 226 877,00
0,00 0,00 203 985,00
200 026,00
224 949,00
225 089,00
221 189,00
210 414,00
218 893,00
-5 351,00 1 066,00 133 845,00 91 602,00 42 243,00 61 896,00 27 154,00 19 606,00
-4 310,00 1 487,00 143 011,00 94 761,00 48 250,00 79 113,00 27 564,00 19 760,00
-8 626,00 2 236,00 152 478,00 99 029,00 53 449,00 66 221,00 30 136,00 21 746,00
-27 659,00 1 753,00 125 848,00 74 852,00 50 996,00 69 436,00 31 260,00 22 236,00
14 655,00 1 808,00 153 625,00 108 605,00 45 020,00 73 252,00 33 732,00 24 048,00
-16 907,00 1 999,00 145 848,00 99 618,00 46 230,00 58 137,00 37 011,00 26 921,00
1 075,00
1 100,00
1 300,00
1 430,00
1 440,00
1 440,00
6 473,00 218,00
6 704,00 221,00
7 090,00 368,00
7 594,00 312,00
8 244,00 321,00
8 650,00 451,00
Zdroj: (Justice.cz) 6.3.2 Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace
Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby
Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Daně a poplatky
62
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
8 448,00
10 265,00
12 623,00
13 850,00
14 158,00
14 604,00
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
1 561,00
3 360,00
924,00
873,00
-163,00
950,00
Tržby z prodeje materiálu
326,00 1 235,00
2 258,00 1 102,00
332,00 592,00
118,00 755,00
270,00 -433,00
223,00 727,00
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
1 518,00
3 184,00
985,00
504,00
-930,00
711,00
143,00 1 375,00
1 974,00 1 210,00
576,00 409,00
0,00 504,00
284,00 -1 214,00
150,00 561,00
Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
7 341,00 3 499,00 2 121,00
14 335,00 2 576,00 4 429,00
-841,00 3 180,00 5 620,00
1 601,00 5 558,00 6 968,00
3 312,00 5 441,00 5 456,00
-545,00 6 773,00 7 404,00
Provozní výsledek hospodaření
20 156,00
25 051,00
21 434,00
21 372,00
22 481,00
6 224,00
0,00
119,00
372,00
0,00
0,00
196,00
0,00 12,00 157,00 228,00 446,00
119,00 592,00 17,00 222,00 736,00
372,00 182,00 0,00 310,00 895,00
0,00 83,00 0,00 197,00 506,00
0,00 69,00 0,00 303,00 580,00
196,00 118,00 0,00 156,00 584,00
-363,00
180,00
-31,00
-226,00
-208,00
-114,00
5 649,00
9 612,00
5 181,00
5 140,00
5 465,00
1 374,00
5 102,00
8 645,00
4 254,00
3 748,00
4 925,00
794,00
547,00
967,00
927,00
1 392,00
540,00
580,00
14 144,00 0,00
15 619,00 0,00
16 222,00 0,00
16 006,00 0,00
16 808,00 855,00
4 736,00 0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
-855,00
0,00
14 144,00
15 619,00
16 222,00
16 006,00
15 953,00
4 736,00
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál
Změna stavu rezerv,opr.pol. v prov.ob.,kompl.nákladů příšt.obd.
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů ovlád. a řízen. osob. a v úč.jedn.pod podst.vliv Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady
Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná Daň z příjmů za běžnou činnost - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné náklady
Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)
Zdroj: (Justice.cz)
63
