Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Jiří Svoboda

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Jiří Svoboda

Vznik nových registrů ve veřejné správě Bakalářská práce

2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vznik nových registrů ve veřejné správě“ zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne

.....................

.................................

Poděkování Děkuji vedoucí své práce paní PhDr. Haně Slámové, Ph.D. za vedení, vstřícný přístup a za čas, který věnovala mé bakalářské práci. Dále jí děkuji za její kurz Informační a komunikační politika, který mi byl velkým přínosem a ovlivnil mé rozhodnutí o tématu této práce. Děkuji jí také za cenné metodické rady, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce. Za cenné informace a podněty děkuji také následujícím osobám z oblasti zaměstnanců státní správy: • nprap. Janu Bartošovi • pí. Marii Beránkové

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá aktuálními aspekty informatizace orgánů veřejné správy. Rozebírá problémy současného stavu na poli informačních systémů veřejné správy a analyzuje jejich příčiny. Dále popisuje důvody, které vyústily v nebývalé změny legislativy. Tyto změny mají zajistit centralizaci a konzistenci referenčních údajů potřebných pro krytí požadavků veřejné správy v podobě čtyř základních registrů. Součástí práce je také průzkum hodnotící dopady zavedení těchto základních registrů na občany naší země. V neposlední řadě tato práce poukazuje na společensko-filozofický problém kolize centralizace dat v integrovaných informačních systémech včetně rizik jejich zneužití se svobodou jednotlivce a jeho oprávněným zájmem o ochranu svého soukromí.

Obsah Obsah ............................................................................................................................... 0 1 Úvod ........................................................................................................................ 1 1.1 Historie problému ........................................................................................... 1 1.2 Problém ........................................................................................................... 1 1.3 Cíle práce ........................................................................................................ 1 1.4 Použité metody................................................................................................ 2 2 Východiska centrálních registrů .......................................................................... 3 2.1 Úvodem........................................................................................................... 3 2.2 Definice pojmů................................................................................................ 3 2.3 Dosavadní stav IS veřejné správy a související legislativy ............................ 5 2.4 Závěrem .......................................................................................................... 8 3 Odůvodnění změn.................................................................................................. 9 3.1 Úvodem........................................................................................................... 9 3.2 Konfrontace s realitou..................................................................................... 9 3.3 Dopad na občana........................................................................................... 11 3.4 Závěrem ........................................................................................................ 11 4 Základní registry ................................................................................................. 12 4.1 Úvodem......................................................................................................... 12 4.2 Nově zaváděné registry................................................................................. 12 4.2.1 Identifikátory............................................................................................. 14 4.2.2 Registr obyvatel ........................................................................................ 15 4.2.3 Registr osob .............................................................................................. 16 4.2.4 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí...................................... 17 4.2.5 Registr práv a povinností .......................................................................... 18 4.3 Výhody.......................................................................................................... 20 4.4 Efektivita registrů.......................................................................................... 21 4.5 Rizika chyb a zneužití................................................................................... 22 4.6 Technické provedení..................................................................................... 24 4.7 Závěrem ........................................................................................................ 26 5 Dotazníkový průzkum......................................................................................... 27 5.1 Úvodem......................................................................................................... 27 5.2 Dotazovaná skupina ...................................................................................... 27 5.3 Výsledky průzkumu – hypotézy a interpretace zjištění ................................ 29 5.3.1 Analýza jednotlivých otázek a odpovědí ................................................... 29 5.4 Závěrem ........................................................................................................ 41 6 Závěr..................................................................................................................... 42 6.1 Hodnocení dopadů vzniku nových registrů .................................................. 42 6.2 Shrnutí práce ................................................................................................. 43 6.3 Doslov ........................................................................................................... 43 Prameny ......................................................................................................................... 45 Další literatura .............................................................................................................. 46 Přílohy............................................................................................................................ 47 A. Webový dotazník na http://svoboda.kx.cz/................................................... 47 B. Ankety na www.isvs.cz................................................................................. 51

Vznik nových registrů ve veřejné správě

1 Úvod 1.1 Historie problému Když jsem před lety z důvodu čistě občanské potřeby začal pronikat do problematiky zpracovávání osobních údajů v systémech hromadného zpracování dat, netušil jsem, že jednou toto téma nabude takových rozměrů, že se stane dokonce tématem mé bakalářské práce. Ale až poměrně nedávno, při déle trvají vlastní zkušenosti s orgány veřejné moci, jsem se rozhodl pro zpracování tohoto nového, zato však hojně diskutovaného a dnes čím dál více mediálně přetřásaného tématu.

1.2 Problém Dlouhá léta vznikaly různé speciální registry, aby plnily od nich si slibované specifické funkce, mnoho právních nesrovnalostí bylo vyřešeno a nyní přichází doba, kdy bude zřízen všeobecný státní centrální registr nejvýznamnějších údajů pro automatizaci chodu státní a veřejné správy s očekávatelným výhledem na začlenění do nějakého budoucího celoevropského či možná ještě širšího systému registrů.

1.3 Cíle práce Mým cílem je, po důkladné analýze a zmapování této oblasti, zpracovat přehled nově vznikajícího systému centralizovaných databází veřejné správy s ohledem na bezpečnost, interakci, efektivitu, možná rizika a další dopady a pokusit se posoudit, zda jsou nově vznikající centrální registry veřejné správy přínosem pro občany tohoto státu. Protože se zřízení registrů takto bezprecedentně obrovského rozsahu dotkne naprosto každého obyvatele naší země, bude to zásah zásadního charakteru, který vykolejí staletí zažité způsoby fungování mnoha úřadů i občanů a naprosto je změní. S vidinou mnoha pozitiv pociťuji přesto určitě pochyby vždy, když se nad tímto tématem zamýšlím. Právě proto píši tuto práci, protože chci mít jasno, chtěl bych, aby mi tato práce mé otázky zodpověděla a tím pomohla rozptýlit mé obavy. Cílem této práce není zabývat se širokou problematikou teorie informačních systémů, datových analýz či ochranou osobnostních práv, jako takovými, nýbrž se úzce specializovat pouze na oblast vymezenou v problému. Strana 1


1.4 Použité metody Pro účely této práce jsem zvolil následující metody získávání informací: •

Analýzu dostupné tištěné literatury.

•

Analýzu dostupných údajů a literatury z internetu.

•

Dotazníkovou průzkumnou akci a její vyhodnocení.

Strana 2


2 Východiska centrálních registrů 2.1 Úvodem V této kapitole, po definici v této problematice užívaných pojmů, bude blíže rozveden současný stav legislativy v oblasti registrů státní správy.

2.2 Definice pojmů Jelikož mnoho pojmů z této oblasti je mnohými přijímáno víceméně intuitivně a dochází tak k výrazným nedorozuměním, považuji za důležité následující pojmy jasně definovat a objasnit: Osobní údaj: Jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. [1] Osobní údaj je tedy takový údaj, který je bez dalšího či s přiměřeně vynaloženými náklady schopen osobu jednoznačně identifikovat. Například jméno Jiří Svoboda, není osobním údajem podle této definice, protože nositelů takovéhoto jména je poměrně mnoho (2385 obyvatel ČR)1. Doplněním o adresu trvalého bydliště a po zjištění, že na téže adrese není registrováno více osob téhož jména (předci, potomci, či pouze sousedé se shodným jménem), je možné takovou kombinaci za osobní údaj považovat. Citlivý údaj: Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. [1]

1

http://www.mvcr.cz/clanek/dvojice-jmeno-prijmeni-u-muzu-20-nejcetnejsich-ke-dni-1-7-

2009.aspx

Strana 3

Vznik nových registrů ve veřejné správě Subjekt údajů: Fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. [1] Za subjekt údajů se tedy podle tohoto zákona nepovažuje osoba právnická, neboť osobní údaje o právnických osobách nejsou předmětem ochrany podle tohoto zákona již proto, že jsou součástí veřejných rejstříků ze zákona (např. rejstřík živnostenský, obchodní, plátců daně z přidané hodnoty a dalších rejstříků). Zpracování osobních údajů: Jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání,

předávání,

šíření,

zveřejňování,

uchovávání,

výměna,

třídění

nebo

kombinování, blokování a likvidace. [1] Referenční údaj: Referenční údaj je jedinečný a důvěryhodný údaj, vedený v příslušném základním registru veřejné správy, který je určen ke sdílení všemi relevantními ISVS podle jednoznačně stanovených pravidel. Předáváním referenčních údajů do dalších informačních systémů veřejné správy bude dosažen soulad jejich obsahu v každém příslušném

ISVS,

a

tím

tedy

bude

odstraněna

nekonzistence

dat

i časový nesoulad z hlediska aktualizace. [2] Informační systém: Funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností. [3]2 Územní prvek: Část zemského povrchu vymezená hranicí nebo výčtem jiných územních prvků, kteří dohromady tvoří adresní místo nebo stavební objekt. [4] Definiční bod: Bod umístěný uvnitř územního prvku nebo územně evidenční jednotky poblíž jejich středu. [4]

2

Prof. Ing. Vladimír Smejkal CSc. se jen definicí tohoto pojmu zabývá na několika stranách a

přináší přehled různých definic. Uvedená definice z nich vyplývá a proto jsem ji převzal.

Strana 4


2.3 Dosavadní stav IS veřejné správy a související legislativy Do poslední doby stále platné zákony vždy víceméně řešily aktuální potřebu zpracování informací pro ten který konkrétní účel tak, že k naplnění tohoto účelů zřídily nové rejstříky, evidence a registry, které daly do vínku některému z úřadů a definovaly, jaká data tyto rejstříky obsahují, jak se plní a spravují.3 Takové rejstříky sice jednotlivě obsahují cenná data, ale trpí společnými nedostatky, které byly probírány už před více než deseti lety, jak popisuje Koncepce budování informačních systémů veřejné správy [5], která za jeden z nejvýznamnějších dílčích úkolů považuje informatizaci veřejné správy. Informatizací veřejné správy je rozuměna modernizace a racionalizace veřejné správy pomocí moderních technologií a postupů, včetně podpory koncepční činnosti správy, řízení veřejných služeb a usnadnění rozhodovacích procesů ve veřejné správě. Pochopitelně považuje zefektivnění veřejné správy a její zpřístupnění veřejnosti prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií a metod za jednu z rozhodujících součástí státní informační politiky. Světové i české zkušenosti totiž podle ní prokazují, že při současných nárocích na účinnou demokratizaci veřejné správy a při stávajících a prudce se rozvíjejících informačních technologiích by bylo velmi neefektivní, aby informační systémy veřejné správy byly budovány bez těsné vazebnosti na hlavní směry rozvoje veřejné správy. Jako základní problémy Koncepce budování informačních systémů veřejné správy [5] vidí tyto body: •

neexistence koncepčního řešení veřejné správy s ohledem na možnosti, které informační a komunikační technologie a zejména datové sítě typu Internet poskytují pro procesy, činnosti a transakce, na kterých je činnost veřejné správy postavena,

3

Pro názornost postačí například desítky rejstříků uvedených na

http://www.statnisprava.cz/rstsp/redakce.nsf/i/rejstriky

Strana 5

Vznik nových registrů ve veřejné správě •

realizace koncepčních, rozhodovacích a kontrolních procesů bez dostatečné báze relevantních aktuálních informací a bez využití moderních prostředků,

•

zúžený pohled na informační systém jako na prostředek úschovy dat v jinak konzervovaném prostředí veřejné správy a související nekoordinované zavádění IS ve veřejné správě,

•

nepřítomnost závazných pravidel pro spolupráci stávajících resortních IS a pravidel pro výměnu a sdílení dat,

•

nedostatečná legislativní podpora využití nových technologií,

•

nedostatečná analýza procesů ve veřejné správě a z toho plynoucí pracnost, nedokonalost a neprovázanost postupů při výkonu veřejné správy,

•

nízká úroveň horizontální i vertikální komunikace a spolupráce uvnitř subjektů veřejné správy, mezi nimi navzájem a ve vztazích veřejné správy k okolí,

•

nedostatečná informovanost veřejnosti o činnosti a hospodaření veřejné správy a z toho plynoucí nedostatečná úroveň veřejné kontroly,

•

nesystematické vzdělávání pracovníků veřejné správy zaměřené na využití nových technologií a postupů.

Tyto problémy považuje za systémové chyby, jejichž příčinu nachází v nekoordinovaně prudkém vzniku informačních systémů jednotlivých resortů, kdy si každý úřad zakládal (respektive navrhl a nechal založit legislativním procesem) rejstříky, které víceméně ad hoc řešily jeho individuální potřebu informací, aniž by byl brán zřetel na jakoukoliv standardizaci či sjednocování. Tento přístup vedl též bohužel k nehospodárnosti s nakládáním veřejnými prostředky, protože díky autonomním informačním systémům není možné využít úspor

Strana 6

Vznik nových registrů ve veřejné správě z rozsahu na rozdíl od centrálního informačního systému rozsáhlého charakteru, který má nyní vzniknout. Oproti tomu RNDr. Pavel Bureš z odboru informatizace veřejné správy sekce informatiky Ministerstva vnitra ČR, ve svých materiálech (např. [2]) uvádí následující charakteristiky současného stavu v oblasti systémů zpracování dat pro účely veřejné správy: některé často užívané údaje v informačních systémech veřejné správy (ISVS): •

jsou získávány a vedeny duplicitně

•

nejsou konzistentní

•

mají rozdílnou kvalitu z hlediska přesnosti, aktuálnosti a úplnosti

•

používané evidence jsou roztříštěné

•

existují problémy s časovou synchronizací aktualizace užívaných údajů

•

ISVS nejsou dostatečně integrovány, nespolupracují, a tím nelze zajistit efektivní sdílení dat

•

občané jsou často nuceni opakovaně dokládat úřadům různé skutečnosti, které by si úřad mohl ověřit sám.

Toto jsou obecné problémy všech distributivně autonomních informačních systémů. Důležité je však říci, že to nejsou ani tak problémy, jako spíše vlastnosti takto organizovaných systémů zpracování dat. Zajímavé je, že tyto výtky jsou spíše charakteru datově-organizačního na rozdíl od předchozích citovaných výtek, které jsou charakteru spíše procesního. Výjimku tvoří výtka poslední, zmiňující nutnost opakovaného dokládání různých skutečností úřadům občanem, ačkoliv tyto skutečnosti by si mohl ověřovat úřad sám. Z ostatních materiálů ministerstva vnitra vyplývá, že právě tento bod je to, co pálí občana při styku s úřady, a zejména tímto důvodem je „politicko-společensky“ obhajována Strana 7

Vznik nových registrů ve veřejné správě nutnost změny v organizaci rejstříků veřejné správy. Je-li tomu skutečně tak, se pokusím (mimo jiné) zjistit průzkumem přímo v řadách občanů vyčkávajících v čekárnách úřadů na vyřízení svých záležitostí. Základním problémem současné právní úpravy zůstává způsob zakotvení jednotlivých informačních systémů veřejné správy a zejména jeho roztříštěnost do mnoha právních předpisů. Zákony týkající se jednotlivých informačních systémů svým striktním vymezením okruhu uživatelů informací vedených v příslušném informačním systému vytváří právní prostředí, které neumožňuje přímo ze zákona komunikaci mezi orgány veřejné správy vůbec nebo umožňuje sdílení dat pouze v přesně a přísně stanoveném, omezeném rozsahu a jen mezi určenými subjekty. Podmínky tohoto sdílení nejsou nikde obecně upraveny a z toho důvodu probíhá sdílení dat mezi různými systémy za různých podmínek. Zejména co do technického provedení, a pro každou vazbu mezi informačními systémy je nutno řešit nové provedení této vazby, přičemž vazby jednoho systému na různé další systémy se mohou uskutečňovat několika různými a vzájemně nekompatibilními způsoby. Tím se prohlubuje nekompatibilita informačních systémů, což ve svém důsledku brání dalšímu propojování informačních systémů a výraznějšímu rozšíření moderního výkonu veřejné moci. Současná právní úprava též v mnoha případech neumožňuje ověřit pravdivost údajů navrhovaných k zápisu do jednotlivých současných evidencí. Z tohoto důvodu často dochází k chybně (ať již záměrně či náhodně) vedeným údajům v jednotlivých rejstřících.

2.4 Závěrem Po definici pojmů, které se v této práci hojně užívají či jsou jiným způsobem pro zpracovávané téma významné, jsem uvedl též teoretická východiska, o která se opírá Koncepce budování informačních systémů veřejné správy a také aktuální výtky ministerstva vnitra k současnému stavu systémů veřejné správy, přičemž jsem ukázal, že tyto vady současného stavu jsou způsobeny charakterem v současné době státní správou využívaných informačních systémů a způsobem jejich zakotvení v českém právním řádu. Z těchto důvodů nelze jednotlivé dílčí rejstříky a evidence považovat za funkční a spolupracující celek (jak by bylo potřeba), což má vliv na celkový výkon veřejné moci a spokojenost jejich adresátů. Strana 8


3 Odůvodnění změn 3.1 Úvodem Je sice možné kritizovat nekoncepčnost předchůdců a přitom postupovat stejným způsobem, avšak takový protimluv by byl pro politiky společensky poměrně nesnadno udržitelný. Zejména v případě změny takového rozsahu, o které píši tuto bakalářskou práci. Po sérii různých analýz, zpráv, usnesení, projednání a dalších politických aktivitách (1999-2009) vznikl dokument, který má za cíl politicky zastřešit informatizaci státní správy – Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ [6].

3.2 Konfrontace s realitou Přestože nedávný předseda vlády Mirek Topolánek (jako tehdejší čelní představitel Rady vlády pro informační společnost) v úvodním slově vládního dokumentu Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ [6] uvádí, že vytyčujeme strategii rozvoje služeb pro otevřenou demokratickou společnost, nikoli strategii rozvoje „informační společnosti“ jako takové. Ta může vzejít jedině ze svobodné iniciativy občanů a podnikatelů, někdo by si možná nemusel být příliš jist onou svobodou, kterou centralizace systémů zpracování dat podle minulého předsedy vlády přináší. Jeho vize České republiky jako v současné době „jedna z pěti nejlepších zemí EU v úrovni eGovernmentu“ se také může zdát rozporuplná již sama o sobě. Z deklarace demokracie a služeb pro občana vchází do cílů především jeden z pohledu občana, a to „umožnění komfortní, bezpečné a důvěryhodné elektronické komunikace s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací“, z pohledu infrastruktury (resp. státu) jde hned o cílů pět: -

Konsolidovaná datová základna, využitelná pro konstrukci informačního obsahu a aplikací

-

Ucelený balík zákonů jako právní základ a opora e-Governmentu

-

Robustní, bezpečná a efektivní infrastruktura, schopná zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje Strana 9

Vznik nových registrů ve veřejné správě -

Sada klíčových aplikací usnadňující řešení běžných životních situací, podnikání a komunikaci se státní administrativou (s přesahem do komerční sféry)

-

Snížení administrativních nákladů spojených s chodem veřejné správy v souvislosti se zaváděním e-Governmentu o 20 % do roku 2013

Je evidentní, že deklarovaný cíl pro občana se ztrácí a zase vynořuje mezi jednotlivými cíli pro stát, vzhledem k nepoměru 1:5 mezi přínosem pro občana a pro stát, by se tak mohlo zdát, že přínos pro občana je jen jakýsi vedlejší efekt, který byl nalezen tak říkajíc „aby se neřeklo“, že stát upevňuje svoji moc a zpřísňuje dohled nad občanem konsolidací informačních systémů. Vezmu-li to postupně, tak konsolidovaná datová základna je nezbytná pro dolování dat z datových úložišť (data mining), jehož interpretované výstupy lze užít k širokému spektru účelů, od marketingových přes daňově-kontrolní až po zpravodajské. Pouze zjednodušený pohled na věc by byl domnívat se, že vládnoucí struktura těchto možností může použít vždy pouze pro službu občanům a nikdy pro vlastní prospěch a udržení se u moci. Ucelený balík zákonů je nezbytné opatření, protože jde o jediný možný způsob, jak konsolidaci zdrojů informací pro státní administrativu jako takovou provést. Robustní, bezpečná a efektivní infrastruktura je opět něco, co podmiňuje vůbec možnost využití státních rejstříků, nezávisle na jakémukoliv účelu. Sada klíčových aplikací pro řešení běžných situací a komunikaci se státní správou s přesahem do komerční sféry může vypadat jako další slogan, který naznačuje, že mámeli jednou ucelenou databázi všech důležitých údajů, tak do toho, aby to byl skutečný informační sytém, ještě chybí aplikace, které budou s těmito údaji pracovat. Pochopitelně, je třeba data pořizovat, aktualizovat, opravovat a doplňovat, ale též je třeba data vyhledávat a filtrovat, sdělovat a analyzovat, což bez sady klíčových aplikací není možné, nezávisle na tom k jakému účelu budou použity. Snížení administrativních nákladů by též bylo logickým vyústěním splnění takovéto vize vlády. Při probírání se články o některých vládních investicích na internetu Strana 10

Vznik nových registrů ve veřejné správě např. na 4, člověku mohou vytanout na mysl jisté obavy z uskutečnitelnosti tohoto tvrzení. Snad jedině, pokud by po zavedení centrálního informačního systému byly všechny původní rejstříky vypnuty a jejich správcové propuštěni ze zaměstnání, což by mohlo mít zase vliv na jiné ne příliš příznivé aspekty jako je např. nezaměstnanost. Avšak dnes je příliš brzy pouštět se do hodnocení rozpočtového dopadu zavedení centrálního informačního systému státu na úspory v jednotlivých orgánech státní a veřejné správy.

3.3 Dopad na občana Pominu-li zatím neznámé náklady na dokončení všech částí vládní strategie pro „informační společnost“, které bezpochyby na občana dopadnou, vládní strategie prezentuje v podstatě jedinou skupinu dopadů, kterou by bylo možné shrnout do pojmu „pohodlí“. Pohodlné pro občana má být, že po úřadech obíhají data a ne on sám, že občan více věří své státní správě, že kontaktuje státní úřady spontánně bez pocitu odrazování neodstraněnými překážkami ([6], strana 6). I toto se dá rozdělit na přínos občanovi a přínos státní správě. Pro občana je určitě pohodlné, že nebude muset obíhat úřady, na druhou stranu právě tímto se úřadům nesmírně odlehčí. Druhá část této výhody má přinést důvěru občana ve státní správu tak, aby bez obav poskytoval své údaje podle potřeby státní správy.

3.4 Závěrem Nutnost změn v systému zpracovávání základních údajů potřebných pro provoz všech orgánů státní moci je zřejmý. V dalších kapitolách se budu zabývat tím, jaké změny to budou.

4

http://www.osnoviny.cz/vladni-posudek-dalnice-z-brna-na-viden-je-zbytecna

Strana 11


4 Základní registry 4.1 Úvodem Aby došlo k odstranění většiny kritizovaných neduhů současného způsobu evidence údajů v rejstřících veřejné správy, budou zejména referenční údaje o významných subjektech údajů evidovány ve čtyřech nových rejstřících. Budou tak vedeny pouze na jednom místě, v jednotlivých definovaných základních registrech, bezpečně a flexibilně aktualizovány, přičemž ve vztahu k ostatním systémům veřejné správy to budou údaje referenční, takže budou všemi oprávněnými orgány veřejné správy sdíleny, přebírány a využívány v jejich informačních systémech. Takováto legislativní úprava podléhá směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a musí být v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů [1], jenž uvedenou směrnici implementuje do českého právního řádu.

4.2 Nově zaváděné registry Existence a provázanost nových registrů je vymezena novým zákonem č. 111 / 2009Sb. O základních registrech [4] nabývajícího účinnosti dne 1. července 20105 a zřizuje jejich správu jako úřad podřízený Ministerstvu vnitra. Zákon upravuje způsob údržby údajů v základních registrech a zavádí pojem editor jako orgán veřejné moci, který je oprávněn zapisovat referenční údaje do základního registru a provádět změny zapsaných referenčních údajů.

5

Ke stejnému datu by měly nabýt účinnosti i zákony o jednotlivých registrech, které jsou však stále

ve fázi projednávání návrhů vládou a nebyly ještě předloženy Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že legislativní proces je mírně nejistý co do doby trvání, je možné, že účinnost tohoto zákona se bude posouvat tak, aby všechny zákony o základních registrech nabyly účinnosti a ještě ponechaly prostor pro přípravu implementačního projektu.

Strana 12

Vznik nových registrů ve veřejné správě §5 přikazuje povinnost pro všechny orgány veřejné moci čerpat údaje z těchto registrů a uvádí výjimky, za kterých může orgán veřejné moci požadovat doložení údajů, které by měl obsahovat základní registr, jen v těch případech, kdy: a) nejsou v základním registru obsaženy, b) jsou označeny jako nesprávné, c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje, nebo d) jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu. Odstavec 4 §5 umožňuje přístup fyzických osob k údajům o ní vedených v základních registrech po ověření totožnosti. Výhodou může být, že fyzická osoba může po ověření totožnosti umožnit též přístup k údajům, které jsou o ní vedeny, též třetí osobě. Využitelnosti této možnosti se budu věnovat i v průzkumu, který je popsán v kapitole 5. Záznamy o přístupech k údajům fyzické osoby jsou úřadem pravidelně jednou ročně zasílány osobě, o níž jsou přistupované údaje vedeny, automaticky za předpokladu, že má zřízenu datovou schránku. Informace o změně v základním rejstříku je též ihned zaslána osobě, které se změna týká, do její datové schránky. Cílem je, aby subjekt údajů měl možnost změněný údaj okamžitě zkontrolovat a v případě nesrovnalostí kontaktovat editora a žádat jej tak o nápravu špatně evidovaných údajů. Velice zajímavé je, že ač je správa základních registrů odpovědna za vedení rejstříků, zpřístupňování, realizaci vazeb mezi základními registry a agendovými informačními systémy, vedení záznamů o událostech souvisejících s provozem informačního systému základních registrů a zajišťuje nezměnitelnost údajů během přenosu, není oprávněna k přístupu k obsahu referenčních údajů obsažených v základních registrech. Z věcného hlediska je to jen správně, ale z technického hlediska se to zdá být neproveditelné. Pokud totiž někdo provozuje jakýkoliv informační systém, za který má odpovědnost, musí mít též prostředky pro jeho správu, což znamená, že má nejen kontrolu nad aplikacemi tohoto informačního systému, ale též nad daty, které tyto aplikace využívají [3] a to bez oprávnění k přístupu k datům se zdá být jen těžko proveditelné.

Strana 13

Vznik nových registrů ve veřejné správě Všechny registry musí být uvedeny do stavu v souladu se zákonem o základních registrech nejpozději do 12ti měsíců od data účinnosti tohoto zákona, tj. do. 1. července 2011. 4.2.1

Identifikátory §9 definuje dva identifikátory fyzických osob: Identifikátor agendový a

identifikátor

zdrojový.

Agendový

identifikátor

fyzické

osoby

je

neveřejným

identifikátorem, který je jednoznačně přiřazen záznamu o fyzické osobě v příslušném agendovém informačním systému nebo základním registru, je odvozen ze zdrojového identifikátoru fyzické osoby a kódu agendy a je užíván výlučně k jednoznačnému určení fyzické osoby pro účely výkonu agendy, pro kterou byl přidělen. Z agendového identifikátoru fyzické osoby nelze odvodit zdrojový identifikátor fyzické osoby a nelze z něj ani dovodit osobní nebo jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. Zdrojový identifikátor fyzické osoby je neveřejným identifikátorem. Ze zdrojového identifikátoru fyzické osoby nelze dovodit osobní ani jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. Pro komunikaci se používají identifikátory, kterými jsou kód agendy a agendový identifikátor fyzické osoby. Principálně platí, že agendový identifikátor je v rámci jedné agendy jednoznačný a nelze jej měnit. Protože jsou agendové identifikátory odlišné mezi jednotlivými agendami, není technicky proveditelné spojování údajů jednotlivých agend mezi sebou jinak, než s překladem identifikátorů v základních registrech, protože jednotlivé agendy neobsahují zdrojový identifikátor a vazby mezi agendovým a zdrojovým identifikátorem jsou evidovány pouze v základních registrech6. Zdrojové i agendové identifikátory jsou vytvářeny úřadem, který též zajišťuje jejich vzájemný převod na základě zákonného požadavku.

6

§11 zákona 111/2009 Sb. O základních registrech

Strana 14

Vznik nových registrů ve veřejné správě Jelikož základní registry jsou mezi sebou provázány přímo (na rozdíl od jednotlivých agend), můžeme jejich vztah vyjádřit následujícím obrázkem:7 Obrázek 1

4.2.2

Registr obyvatel Registr obyvatel bude obsahovat údaje o všech občanech ČR, cizincích s

povolením k pobytu v ČR na dobu delší než 90 dní, a občanech jiných států (dlouhodobé přechodné pobyty, azylanti, …), vedených v základních registrech, přičemž bude o nich udržovat tyto referenční údaje: Příjmení, jméno (popřípadě všechna jména), adresu místa pobytu ve formě referenční vazby na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace, adres a nemovitostí, datum, místo a okres narození (adresa opět jako referenční vazba), datum, místo a okres úmrtí (referenční vazba), všechna státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů a záznam o zpřístupnění datové schránky subjektu údajů. Identifikátorem fyzické osoby je agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu registru obyvatel. Údaje jsou zničeny po třech letech od smrti subjektu údajů nebo po 15ti letech od poslední aktualizace, pokud datum úmrtí není známo.

7

[2]

Strana 15

Vznik nových registrů ve veřejné správě Základem registru obyvatel bude Informační systém evidence obyvatel, který je veden Ministerstvem vnitra. Převzetí údajů tak bude poměrně jednoduché, zejména i proto, že správcem nového registru je též Ministerstvo vnitra. Při vytváření registru obyvatel lze pro jednoznačnou identifikaci fyzické osoby využívat rodné číslo, nejdéle však do 31. prosince 2025. V registru obyvatel se vedou i provozní údaje, jako záznam o poskytnutí údajů subjektu údajů, záznam o využívání údajů z registru obyvatel pro potřeby agendových informačních systémů a datum poslední změny údaje vedeného v registru obyvatel. Provozní záznamy se mažou deset let po smazání údajů evidovaných o subjektech údajů. 4.2.3

Registr osob Oficiální název registru podle § 3 [4] zní „Základní registr právnických osob,

podnikajících osob a orgánů veřejné moci“. Registr bude obsahovat údaje o všech ekonomických subjektech v České republice, tedy o všech právnických osobách, jejich organizačních složkách, podnikajících fyzických osobách, organizačních složkách státu, organizačních složkách zahraničních právnických osob a organizacích s mezinárodním prvkem. Referenčními údaji jsou identifikační a další základní údaje vztahující se k osobám vedeným v registru osob, a to: Obchodní firma (název, jméno, jména, příjmení atd. u fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku), jméno (jména, příjmení fyzické osoby) ve formě referenční vazby na registr obyvatel, agendový identifikátor fyzické osoby, datum vzniku (zápisu) do evidence, datum zániku (výmazu) z evidence, právní forma, záznam o zpřístupnění datové schránky, statutární orgán (referenční vazba), právní stav, adresa sídla (místa podnikání) – referenční vazba, datum zahájení činnosti v provozovně, datum ukončení činnosti v provozovně, adresa provozovny (referenční vazba), adresa pobytu (referenční vazba). Provozní údaje jsou pak kód agendy, datum prvního zápisu a datum poslední změny. Dále se vedou o osobách následující identifikátory: Identifikační číslo osoby a identifikační číslo provozovny, přičemž tyto identifikátory musejí být jednoznačné a jedinečné bez ohledu na počet činností, které osoba vykonává. Ani po zániku a výmazu osoby nesmí být totéž identifikační číslo přiděleno znovu osobě jiné. Strana 16

Vznik nových registrů ve veřejné správě Správcem tohoto registru je ustanoven Český statistický úřad. 4.2.4

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí V tomto registru jsou evidovány základní identifikační a lokalizační údaje

vztahující se ke sledovaným územním prvkům a objektům v území (linie, plochy, body) a vzájemné časové a územní vazby mezi těmito prvky. Referenčními údaji v registru územní identifikace, adres a nemovitostí jsou identifikační a lokalizační údaje vztahující se k územním prvkům a územně evidenčním jednotkám dle územně správního členění státu. Tento registr je zřizován jako veřejný seznam, jehož správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální, který je současně jeho editorem a data pořizuje prostřednictvím svého vlastního informačního systému katastru nemovitostí. Registr vede údaje o základních územních prvcích, jako jsou území státu, území regionu soudržnosti, území vyššího územního samosprávného celku, území kraje, území okresu, správní obvod obce s rozšířenou působností, správní obvod obce s pověřeným obecní úřadem, území obce, území vojenského újezdu, správní obvod v hlavním městě Praze, území městského obvodu v hlavním městě Praze, území městské části v hlavním městě Praze, území městského obvodu a městské části územně členěného statutárního města, katastrální území, území základní sídelní jednotky, stavební objekt, adresní místo, pozemek v podobě parcely, část obce, ulice nebo jiné veřejné prostranství. Dále obsahuje údaje o účelových územních prvcích, jejichž záznam do registru stanoví jiný právní předpis. O každém územním prvku se vedou tyto údaje: Identifikační údaje, jakými jsou kód a název, lokalizační údaje, jako je definiční bod, a nejde-li o adresní místo, též hranice, údaje o vazbách na jiné územní prvky, případně na územně evidenční jednotky. O územně evidenčních jednotkách se vedou identifikační údaje (kód a název), lokalizační údaje, kterými jsou u části obce definiční bod a u ulice definiční čára, údaje o vazbách na územní prvky. U pozemků je identifikačním údajem je parcelní číslo s kódem a názvem katastrálního území, ve kterém pozemek leží. U stavebního objektu se vedou údaje stejně jako u pozemku, dále též číslo popisné nebo evidenční s údajem o části obce,

Strana 17

Vznik nových registrů ve veřejné správě ke které stavební objekt přísluší nebo údaj o tom, že jde o stavební objekt, kterému se taková identifikace nepřiděluje. Kód územního prvku nebo územně evidenční jednotky je jednoznačný číselný či abecedně číselný údaj, který je veden v registru územní identifikace. O stavebním objektu se vedou ještě další údaje: O typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a o typu a způsobu jeho ochrany, technickoekonomické atributy tohoto objektu, jako měsíc a rok dokončení, počet bytů u stavebního objektu s byty, zastavěná plocha v m2, obestavěný prostor v m3, podlahová plocha v m2, počet nadzemních a podzemních podlaží, druh svislé nosné konstrukce, připojení na vodovod, připojení na kanalizační síť, připojení na rozvod plynu, připojení na rozvod elektrické energie, způsob vytápění a vybavení výtahem. Stavební objekt může mít jedno nebo více adresních míst. O adresním místě se vedou údaje o adrese a identifikační údaje o čísle orientačním v ulici, pokud je přiděleno. Zajímavý je § 37, který stanoví zvláštní způsob vedení údajů o některých neurčitě definovaných nemovitostech následujícím způsobem: Údaje o nemovitostech důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v registru územní identifikace způsobem dohodnutým s příslušným státním orgánem. Tento způsob znamená buď záměrné zkreslení (šifrování) údajů nebo jejich označení za údaje hodné zvláštního zřetele a speciálního zacházení. 4.2.5

Registr práv a povinností Oficiální název registru podle § 3 [4] zní „Základní registr agend orgánů veřejné

moci a některých práv a povinností“. Tento registr bude uchovávat informace obecně o právech a povinnostech veřejnosti (občanů a hospodářských subjektů) a orgánů veřejné moci, tedy o právech a povinnostech obyvatel i osob na základě právních předpisů, podzákonných norem, rozhodnutí samosprávních orgánů, rozhodnutí orgánů veřejné moci a na základě smluv zakládajících práva a povinnosti jako hospodářských subjektů tak i občanů a orgánů veřejné moci.

Strana 18

Vznik nových registrů ve veřejné správě Správcem tohoto registru bude Ministerstvo vnitra a v tomto registru vede referenční údaje o agendách orgánů veřejné moci včetně údajů o oprávněních přístupu k datům vedených v základních registrech a číselníku agend. V tomto registru jsou též vedeny referenční údaje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a o právech a povinnostech k věcem, pokud jsou údaje o těchto osobách a věcech vedeny v základních registrech. Nevedou se však údaje utajované či jinak způsobilé ohrozit zájmy a bezpečnost České republiky. K referenčním údajům orgánů veřejné moci vedeným v tomto registru též patří údaj o rozsahu oprávnění k přístupu k jednotlivým údajům v agendových informačních systémech, do kterých má ten který orgán veřejné moci mít přístup a to výčtem rolí opravňující k přístupu k těmto údajům v jednotlivých registrech. Správce je povinen vést referenční údaje o právech a povinnostech tak, aby je nebylo možné sdružovat ve vazbě na jednotlivé fyzické osoby, což má bránit případnému hromadnému zneužití evidovaných údajů. Zákon o základních registrech dále stanoví způsob a náležitost registrace agendy a přihlášení se orgánu veřejné moci k výkonu působnosti v agendě. Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, vede záznamy o přístupu k údajům obsaženým v základních registrech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává je po dobu 6 měsíců. Tento záznam obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení úřední osoby, která přístup učinila, roli, ve které úřední osoba přístup učinila, výčet údajů, ke kterým úřední osoba získala přístup, datum a čas přístupu, důvod a konkrétní účel přístupu. Pokud k údajům v základním registru přistupuje agendový informační systém, který přebírá údaje ze základního registru za účelem automatického zpřístupňování těchto údajů na základě jiného právního předpisu, tyto údaje o jméně a příjmení se nevedou. Orgán veřejné moci předává evidované záznamy o přístupu Ministerstvu vnitra na jeho žádost. Ministerstvo vnitra může tyto záznamy požadovat pouze v souvislosti se zajištěním bezpečnosti informačního systému základních registrů a základních registrů. [7]

Strana 19


4.3 Výhody Zavedením základních registrů VS do užívání dojde zejména •

k efektivnímu, vícenásobnému využívání již jednou pořízených dat

•

ke zrychlení správních procesů

•

k úspoře prostředků státního rozpočtu, mj. i díky integraci stávajících evidencí

•

ke zjednodušení správy a údržby stávajících evidencí a informačních systémů8

Z těchto přínosů je jediný, který pocítí občan přímo, zrychlení procesu a případné pozitivní dopady na veřejné rozpočty (ovšem zda dojde až k takovým úsporám, které budou znamenat snížení daňové zátěže občanů a vyváží značné pořizovací náklady na zřízení základních registrů, ukáže skutečně až čas a delší vývoj). Orgány veřejné správy tak již nebudou od občanů nikdy vyžadovat údaje, které budou již vedeny v základních registrech, informační systémy veřejné správy budou ze základních registrů sdílet/přebírat potřebná referenční data, která budou považována za důvěryhodná a úřady již nebudou jejich platnost dále ověřovat. Základní registry veřejné správy budou spolupracovat i mezi sebou jako ucelený integrovaný systém. Díky takovémuto provázání údajů vedených v základním registru s údaji vedenými v jiném registru je umožněno hlásit změny údajů veřejné správě pouze jednou a to příslušnému základnímu registru. Například adresa trvalého pobytu v registru obyvatel je závislá na hodnotě adresního místa vedeného v registru územní identifikace adres. Změní-li se hodnota údaje adresního místa, dojde ke změně adresy trvalého pobytu. Toto je základním principem sdílení dat pomocí vazeb v základních registrech.

8

[2]

Strana 20

Vznik nových registrů ve veřejné správě Teoreticky tak v případech, kdy dochází ke změně údajů úředním aktem, by občan ani o takovouto změnu v systému základních registrů snad žádat nemusel. Například, když pověřený úředník oddává novomanžele a táže se jich na volbu příjmení, dá se považovat jejich odpověď jako ohlášení změny a po stvrzení tímto úředníkem by měla tato změna být ihned zanesena do základních registrů bez nutnosti pro občana dostavit se na obecní úřad znovu s oddacím listem a žádat změnu údajů z důvodu sňatku. Poměrně výhodné pro subjekt údajů je ustanovení odstavce 9 § 58: Na žádost subjektu údajů staršího 18 let mohou být z registru obyvatel a registru práv a povinností poskytovány referenční údaje v jím vymezeném rozsahu jiné fyzické nebo právnické osobě do datové schránky této osoby. Subjekt údajů může svůj souhlas s poskytováním referenčních údajů z registru obyvatel a registru práv a povinností jiné fyzické nebo právnické osobě kdykoliv odvolat. Fyzická nebo právnická osoba, které byly údaje podle věty první poskytnuty, nesmí poskytnuté údaje předat dalším osobám bez výslovného souhlasu subjektu údajů. [4] Využitelností této funkcionality jsem se též zabýval ve svém průzkumu blíže popsaném v kapitole 5.

4.4 Efektivita registrů Zavádění těchto registrů bude mít významný dopad na veřejné rozpočty. Jen náklady na vybudování základního registru osob budou činit asi 430 000 000 Kč9, přičemž tento registr bude patrně nejnáročnější, neboť bude v sobě integrovat asi 120 různých registrů, rejstříků a evidencí. Tyto náklady však budou vyváženy následujícími úsporami: Snížení nákladů správců informačních systémů na zdroje dat a snížení administrativních úkonů. Jako příklad lze uvést Rakousko, kde vybudování registru obyvatel stálo asi 4 000 000 Eur. Po zahájení činnosti centrálního registru obyvatel a jeho využívání širokým spektrem orgánů veřejné moci došlo k úspoře až 3 000 000 pracovních úkonů

9

údaj pochází usnesení vlády č. 562 ze dne 17. května 2006 k Hospodářskému registru.

Alternativní údaj získaný z [7] uvádí kvalifikovaný odhad 119 000 000 Kč včetně nákladů na přizpůsobení stávajících evidencí k základnímu registru obyvatel. Jelikož se odhady nákladů zavedení jen tohoto jednoho registru tak zásadně liší (4x), není možné vůbec říci, jaké nakonec opravdu budou.

Strana 21

Vznik nových registrů ve veřejné správě v procesech veřejné správy. Nesporným přínosem registrů veřejné správy je jejich využívání pro všechny činnosti státu včetně statistických účelů, kde by mohlo dojít k výrazným úsporám. V Rakousku sčítání lidu před vznikem registru stálo 50 000 000 Eur. Po vzniku registru a jeho využití při sčítání lidu klesly náklady spojené s tímto sčítáním na 3 000 000 Eur.10 Obdobnou úsporu je možné očekávat i v ČR za předpokladu, že úspory na snížení počtu aktivit a pracovní náročnosti se projeví v reorganizaci práce u jednotlivých orgánů veřejné moci, což by mohlo vést ke snížení počtu úředníků a dalších odvozených nákladů na provoz těchto orgánů veřejné moci. Pokud k takovým změnám a úsporám nebude přistoupeno, nebudou tyto značné náklady na implementaci tímto způsobem efektivně vyváženy na straně vygenerovaných úspor pravděpodobně nikdy. Pro krytí výdajů v souvislosti s implementací všech čtyř základních registrů do fáze realizace má Ministerstvo vnitra připravenu částku 2 000 000 000 Kč v rámci časového horizontu čerpání do roku 2013. Na zajištění vazeb mezi základními registry a stávajícími evidencemi mohou podle [7] vzniknout i další náklady. Substitucijícím problémem by se v případě úspěchu na poli úspor, tedy propouštění úředníků, jevila rostoucí nezaměstnanost, snížení daňových příjmů státu a růst sociálních výdajů, což by opět veřejným rozpočtům neprospělo. Nutné je též vzít v úvahu náklady na úpravu navázaných registrů, rejstříků a evidencí jednotlivých orgánů veřejné moci na systém základních registrů. Těchto napojovaných systémů je cca 200.11

4.5 Rizika chyb a zneužití Jednou z hlavních podmínek pro zajištění bezpečnosti sdílení/přebírání dat orgány veřejné správy bude formulace přesně vymezených, závazných pravidel pro přístup do základních registrů.

10

http://209.85.135.132/search?q=cache:j88H5ksCKY4J:www.estat.cz/share/download/Romana/Reg istry/Navrh_zakona_registry_dat.pdf+p%C5%99ed+vznikem+registru+st%C3%A1lo+50+000+00 0+Eur&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz (str. 10) 11

http://www.parlamentniservis.cz/index.php?p=clanek.te2&form[0]=324

Strana 22

Vznik nových registrů ve veřejné správě Dojde-li k seskupení a provázání referenčních údajů s ostatními rejstříky, docházíme k situaci, kdy poměrně široký okruh oprávněných osob může globálně nakládat s údaji o všech osobách. Údaje a další data obsažená v základních registrech tak mají velmi vysokou tržní hodnotu a to zejména ve vztahu k uživatelům ze soukromého sektoru, kteří by mohli tato data dále využívat pro tvorbu svých produktů či přesnou selekci zákazníků. Rovněž tak pořizovací náklady na data registru nejsou zanedbatelné, jedná se o náklady spojené jak s prvotním obstaráním dat, tak i s jejich udržováním, přičemž může dojít k nabytí dat různými způsoby (převzetím ze stávajících systémů veřejné správy, nákupem od třetích subjektů, jako jsou fyzické a právnické osoby či samosprávy, novým sběrem). Právě proto je důležité, aby byly vyjasněny majetkoprávní otázky spojené s daty registru. Z tohoto důvodu zákon stanoví, že tato data jsou majetkem České republiky. Bohužel, tento zákon ale nestanoví, že tato data nemohou být jejich majitelem, Českou republikou, prodána. Zákon naneštěstí nedefinuje vedení historie změn, přitom pro fungování registru jako informačního zdroje by taková vlastnost mohla být velmi důležitá. Díky ní by bylo možno zobrazovat historii stavu registru, tak aby bylo možné vysledovat, jak se hodnota údaje měnila v čase. Potřeby praxe mohou vyžadovat, aby byla u některých údajů známa historie dokonce i před datem vzniku registru. Časová rovina, ve které kombinace údajů pro daný rejstříkový identifikátor byla platná, může být v mnoha případech rozhodná. V některých případech by pak mohla vznikat i časová nekonzistence mezi rejstříky. Jelikož je zákonem nařízena povinnost zasílání pravidelných ročních výpisů se záznamy o přístupech k údajům fyzické osoby osobě, o níž jsou přistupované údaje vedeny, automaticky za předpokladu, že má zřízenu datovou schránku, je zde riziko, že například osoba vyšetřovaná pro podezření ze spáchání nějakého trestného činu se z takového výpisu dozví o svém vyšetřování z evidence přístupů do registru osob. Díky tomu by tato osoba získala potenciální možnost mařit vyšetřování. Aby se tak nestávalo, nařizuje § 60 [4] takové záznamy o přístupech k údajům znepřístupnit. Bohužel, pro některé orgány i správce registru jsou tyto záznamy i tak přístupné. Ani sebelepší zákon k sebelepšímu informačnímu systému nemůže podlé mého názoru zabránit, že lidé, jejichž pracovní náplní je údržba datové základny a aplikačního Strana 23

Vznik nových registrů ve veřejné správě rozhraní základních registrů, neudělají prostou chybu či neopomenou nějakou důležitou svoji povinnost.

4.6 Technické provedení Jelikož zákon nabývá účinnosti až 1. 7. 2010 a udává roční termín pro implementaci základních registrů, je zákonný termín spuštění provozu stanoven na 1. 7. 2011. Navíc v současné době ještě nejsou schváleny zákony o jednotlivých registrech ani další případné prováděcí předpisy, ke kterým tyto zákony vydají zmocňovací ustanovení, existuje tedy reálné riziko posunu účinnosti těchto zákonů i termínu spuštění provozu základních registrů. V této situaci tedy ještě nebylo možné vypsat výběrové řízení na dodávku systému řízení základních registrů a jejich tvorbu v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, nejsou tedy známi ani uchazeči o tuto dodávku ani jejich nabídky. Z tohoto důvodu není možné dnes říci, jak bude technicky systém základních registrů řešen a jak konkrétně technicky bude fungovat. Toto bude známo až po vyhodnocení nabídek a uzavření smlouvy o dodávce tohoto systému s vybraným dodavatelem po výběrovém řízení, které teprve proběhne. Technicky zatím definuje minimální požadavky na klientské pracoviště pro práci s informačními systémy materiál Ministerstva financí takto: Technické specifikace pro práci s informačními systémy •

HW: PC (alespoň 256 MB RAM, Pentium II.), připojení k Internetu

•

SW: OS Windows (optimálně Win 2000 a vyšší), Internet Explorer verze alespoň 6.0

Při práci s informačními systémy jako přihlášený uživatel: Java Runtime Environment (JRE) 6 •

Kvalifikovaný

certifikát,

vydaný

akreditovaným

poskytovatelem

certifikačních služeb v souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. V předmětu kvalifikovaného certifikátu musí být vyplněny položky Jméno, Příjmení a Organizace. Strana 24

Vznik nových registrů ve veřejné správě •

Kvalifikovaný certifikát, resp. odpovídající soukromý klíč, je možno použít ze standardního úložiště Windows. Další možností je využití soukromého klíče z jiného umístění, v tomto případě musí být k dispozici kvalifikovaný certifikát se soukromým klíčem ve formátu .pfx.12

Jak si ale může občan být stoprocentně jistý, že spojení bude bezpečné, když i jen při pokusu o připojení k vládnímu webu zjistí, že úřad vlády nepoužívá platné bezpečnostní certifikáty? Obrázek 2

Obrázek 3

Obrázek 4

12

http://www.mvcr.cz/clanek/informacni-systemy-is-o-isvs-a-isdp.aspx?q=Y2hudW09NQ%3d%3d

Strana 25

Vznik nových registrů ve veřejné správě Pravděpodobně certifikát opravdu vydal úřad vlády. Rozhodně ale nejde o certifikát vydaný podle zákona 227/2000 Sb. akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a certifikát je všeobecně nevěrohodný13. Předpokládám však, že do doby spuštění základních registrů budou takovéto drobné potíže již vyřešeny.

4.7 Závěrem V této kapitole jsem detailně popsal legislativu systému základních registrů a jednotlivě všechny čtyři nové registry. Dále jsem se zabýval jejich výhodami, efektivitou a dopady na veřejné rozpočty, jakož i riziky, které při nasazení tak významného systému automatizovaného zpracování dat hrozí. Závěrem této kapitoly je nutné připomenout, že každý systém je jen tak bezpečný, jak bezpečný je jeho nejslabší článek. Nejslabším článkem v tomto systému základních registrů

vidím

člověka

a

jeho

sklon

k potencionálnímu

nezodpovědnému

či

prospěchářskému chování.

13

Pro další objasnění, proč certifikátu nelze důvěřovat viz například nedávný článek na serveru

Lupa.cz: http://www.lupa.cz/clanky/stalo-se-ceska-posta-neradila-spravne/

Strana 26


5 Dotazníkový průzkum 5.1 Úvodem Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda občané tohoto státu považují sdílení dat mezi jednotlivými databázemi veřejné správy za přínosné. Zmapovat možné komplikace vznikající při decentralizaci databází a nastínit jaké je celkové povědomí občanů o eGovernmentu. Dotazníkové šetření bylo prováděno v době od 20. července 2009 do 27. července 2009. Soubor tvořil jednak náhodný výběr osob čekajících na vyřízení své žádosti na Obvodním úřadě pro Prahu 5 a 2, jednak náhodný výběr respondentů odpovídajících na položené

otázky

prostřednictvím

elektronického

formuláře

dostupného

z

http://svoboda.kx.cz/, jehož snímek je uveden v příloze A. Dotazník obsahoval 9 otázek, z nichž bylo 7 uzavřených a 2 otevřené, dále 3 otázky potřebné ke statistickému vyhodnocení respondentů.

5.2 Dotazovaná skupina Celkem bylo osloveno 110 občanů (64 žen a 46 mužů). Z toho bylo 32 dotazovaných oslovených na Úřadě městské části Prahy 5, 29 oslovených na Úřadě městské části Prahy 2, a 49 dotazovaných odpovídalo prostřednictvím elektronického formuláře. Průměrný věk respondentů činil 33,5 let. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 22 podnikatelů, 46 zaměstnaných, 2 nezaměstnaní, 9 důchodců a 31 studentů. Tabulka 1 - Struktura dotazovaných OÚ Praha 5 OÚ Praha 2 Elektronický formulář Celkem

Muži 12 11 23 46

Ženy 20 18 26 64

Strana 27

Vznik nových registrů ve veřejné správě Graf 1 – Struktura dotazovaných

70

64

60 50

46

40 30 20

12

10 0

23

20

Muži

26

Ženy

18 11

OÚ Praha 5 OÚ Praha 2 Elektronický formulář

Celkem

Interpretace struktury dotazovaných: Nepoměr mezi dotazovanými muži a ženami je tvořen nejen populačním rozdílem platným za 1. čtvrtletí 200914 (51% žen, 49% mužů v celé populaci), ale částečně může vyplývat i z větší návštěvnosti žen úřadů veřejné správy a z větší ochoty podílet se na dotazníkovém šetření.

Tabulka 2 – Status dotazovaných Podnikatel Zaměstnaný Nezaměstnaný Důchodce Student Celkem

14

Muži 10 20 0 5 11 46

Ženy 12 26 2 4 20 64

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide

Strana 28


Graf 2 – Status dotazovaných

30 26

25 20

20 15 10

10

20

12

11

Ženy 5 4

5 0

0 te nika d o p

Muži

l

ý ý nan nan ěst ěst m m a za nez

2 ce ho d důc

t den stu

5.3 Výsledky průzkumu – hypotézy a interpretace zjištění 5.3.1

Analýza jednotlivých otázek a odpovědí U citátů slov jednotlivých respondentů byly provedeny gramatické korektury tak,

aby text jejich sdělení odpovídal pravidlům českého pravopisu a tudíž byl publikovatelný v bakalářské práci. Žádné jiné úpravy citátů slov respondentů jsem neprováděl. 5.3.1.1 Jak často chodíte na úřad15? Tabulka 3 – Jak často chodíte na úřad? Častěji než 2x do roka 2-3 x do roka 1x za rok 1 x za 2 roky Méně často než 1 x za 2 roky

15

Muži 20

Ženy 23

9 11 2 4

16 18 2 5

V dotazníkovém průzkumu se často vyskytuje termín „úřad“, chtěl jsem aby chápání tohoto

pojmu vyznělo v obecné rovině a každý si pod tímto termínem představil to, jak on sám instituci úřadu vidí, ať už jako státní orgán, poštu (Czech Point) nebo instituci kam chodí nahlašovat převod plynoměru (ve smyslu např. otázky č. 6) tak jako chápali tento pojem někteří respondenti v provedeném předvýzkumu.

Strana 29


Graf 3 – Jak často chodíte na úřad?

25 20

23 Muži

20

Ženy

18 16

15 11 10

9

5

4

5

2 2 0

Častěji než 2x do roka

2-3 x do roka

1x za rok

1 x za 2 roky Méně často než 1 x za 2 roky

Interpretace zjištění: Z odpovědi na tuto otázku vyplývá, že celkem 39% dotazovaných navštěvuje úřad častěji než 2x do roka, 23% dotazovaných 2-3 x do roka a 26% minimálně 1 x do roka. Vybraný vzorek tak přichází do dostatečně frekventovaného kontaktu s veřejnou správou a může adekvátně zodpovědět následující otázky. 5.3.1.2 Stalo se vám v minulosti, že byste musel/a nahlašovat stejný údaj (např. bydliště, jeho změnu, změnu rodného příjmení apod.) více úřadům veřejné správy? Hypotéza: Jednotlivé úřady nesdílejí údaje o občanech. Tabulka 4 – Musel/a jsem nahlašovat stejný údaj více úřadům Ano Ne

Muži 19 27

Ženy 20 44

Strana 30

Vznik nových registrů ve veřejné správě Graf 4 - Musel/a jsem nahlašovat stejný údaj více úřadům?

44 45 40 35 27

30

Muži

25

19

20

Ženy

20 15 10 5 0 Ano

Ne

Graf 5 - Musel/a jsem nahlašovat stejný údaj více úřadům?

35% Ano Ne 65%

Interpretace zjištění: více než 1/3 z dotazovaných odpověděla, že v minulosti museli nahlašovat stejné údaje na více místech veřejné správy. Hypotéza tak byla potvrzena z 35ti %. Zde nastalo mé mírné zklamání, neboť jsem očekával poměr přibližně obrácený. Nelze tedy tvrdit, že občanům výrazně vadí pocit nesdílení údajů mezi orgány veřejné moci.

Strana 31

Vznik nových registrů ve veřejné správě Respondenti, kteří na tuto otázku odpověděli kladně, pak nejčastěji uváděli, že museli nahlašovat stejné údaje při kontaktu s Finančním a Katastrálním úřadem, při změně bydliště (OP, ŘP), při změně příjmení při sňatku atd. Někteří se k tomuto nesdílení dat mezi úřady stavěli poměrně kriticky: „Zrušila jsem si ŽL a rok po té mi zdravotní pojišťovna účtovala sazby jako OSVČ!“16 Tato studentka pravděpodobně nevěděla, že je povinna ze zákona ohlásit změnu údajů rozhodných pro výpočet zdravotního pojištění své pojišťovně do 8mi dnů. Po zavedení základních rejstříků jí bude stačit, aby schválila distribuci těchto údajů i pro svoji zdravotní pojišťovnu a ta bude informována automaticky, čímž respondentka bude mít svoji informační povinnost vůči zdravotní pojišťovně splněnu. „Prakticky stejné údaje posílám každý rok na FÚ, Soc., Zdrav. pojišťovně. Registrace živnosti, registrace právnické osoby..“17 Velice pravděpodobně jde o údaje identifikační, které je třeba na jednotlivých formulářích uvádět, jako je jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo a podobně. I tuto záležitost nová právní úprava poměrně zjednodušuje, přestože i nadále při jednání s úřady bude vždy třeba provést identifikaci jednajícího a to bez jména, adresy, rodného čísla, čísla dokladu s fotografií a podobně nebude možné. Pokud jde o údaje např. o hospodářském výsledku, které respondent uvádí ve svém daňovém přiznání pro finanční úřad a následně v přehledech pro svoji zdravotní pojišťovnu případně pro jiné orgány veřejné moci, je nutno říci, že takovéto údaje nejsou předmětem zpracování v základních registrech a respondentovi i nadále nezbude, než je uvádět opakovaně, ledaže by nějaký zákon umožnil tyto údaje předávat finančním úřadem předem schváleným příjemcům (např. zdravotní pojišťovně) stejným způsobem, jako zákon o základních registrech umožňuje nechat přeposílat aktualizace vybraných referenčních údajů o fyzické osobě předem schváleným příjemcům.

16

Respondent č. 22, žena, 26 let, student

17

Respondent č. 37, muž, 34 let, podnikatel

Strana 32

Vznik nových registrů ve veřejné správě 5.3.1.3 Setkal/a jste se s tím, že údaje o Vaší osobě jsou v evidenci některého z úřadů veřejné správy vedeny nesprávně? Hypotéza: Údaje jsou často nesprávné. Tabulka 5 – Setkal/a jste se s tím, že jsou o Vás údaje vedeny nesprávně?

Muži 4 5 37

Ano, stalo se mi to vícekrát Stalo se mi to 1x Nesetkal/a jsem se s tím

Ženy 3 2 59

Graf 6 - Setkal/a jste se s tím, že jsou o Vás údaje vedeny nesprávně? 59

60 50 40

37

30

Muži Ženy

20 10

4

3

5

2

0 Ano, stalo se mi to Stalo se mi to 1x vícekrát

Nesetkal/a jsem se s tím

Interpretace zjištění: Z dotazování vyplynulo, že zúčastněných, kteří se setkali s tím, že jsou o nich údaje v evidenci některých úřadů vedeny nesprávně, je celkově 14 k celkovému počtu 110 dotazovaných. Tento poměr sice přesvědčivě nepotvrzuje hypotézu, že jsou údaje v evidencích veřejné správy často vedeny nesprávně, rozhodně však dokládá existenci tohoto problému alespoň v ojedinělých případech. Přitom sama skutečnost, že se s tím drtivá většina dotazovaných nesetkala, nemusí ještě nutně znamenat, že jsou údaje v evidencích o jejich osobách vedeny korektně. Jako příklad komplikací s tím spojených uvedl jeden z respondentů: „neobdržení zásilky, prodlouženi "případu" do opravení informaci.“18

18

Respondent č. 81, muž, 27 let, zaměstnanec

Strana 33

Vznik nových registrů ve veřejné správě Hypotéza se tak dá pokládat spíše za potvrzenou, zejména pokud ji přeformulujeme takto: „Údaje v rejstřících bývají nesprávné.“ 5.3.1.4 Vyhovovalo by Vám, kdyby si aktuální a ověřené informace o Vaší osobě jednotlivé úřady vzájemně poskytovaly (sdílely)? Hypotéza: Občané by konsolidaci dat mezi úřady uvítali. Tabulka 6 – Vyhovovalo by Vám vzájemné sdílení dat mezi úřady?

Muži 36 5 2 3

Ano Ne Je mi to jedno Velice bych to uvítal/a

Ženy 45 6 5 8

Graf 7 – Vyhovovalo by Vám vzájemné sdílení dat mezi úřady?

45

45 40 36 35 30 25

Muži

20

Ženy

15 10 5

5

8

6

5 2

3

Je mi to jedno

Velice bych to uvítal/a

0 Ano

Ne

Strana 34

Vznik nových registrů ve veřejné správě Graf 8 - Vyhovovalo by Vám vzájemné sdílení dat mezi úřady?

6%

10%

10%

74%

Ano Ne Je mi to jedno Velice bych to uvítal/a

Interpretace zjištění: Z grafu vyplývá, že pozitivně se ke sdílení informací mezi jednotlivými registry veřejné správy staví 84 % všech dotazovaných, zatímco pouze 10ti procentům dotazovaných by takové sdílení vadilo, a to zejména s ohledem na obavy o zneužitelnosti takto sdílených údajů, jak potvrzuje zjištění z následující otázky. Hypotéza, že občané by takové sdílení údajů mezi orgány veřejné moci převážně přivítali, je potvrzena. 5.3.1.5 Považujete toto sdílení za efektivní / nebezpečné a zneužitelné / zbytečné: Tabulka 7 – Považujete toto sdílení za:

Efektivní Nebezpečné a zneužitelné Zbytečné Nepřemýšlel/a jsem o tom

Muži 36 8 0 2

Ženy 51 6 3 4

Strana 35

Vznik nových registrů ve veřejné správě Graf 9 – Považujete toto sdílení za:

60 51 50 40

36

30

Muži Ženy

20 8

10

6 0

0 Efektivní

Nebezpečné a zneužitelné

3

Zbytečné

2

4

Nepřemýšlel/a jsem o tom

Interpretace zjištění: Z průzkumu provedeného otázkou IV. a V. tak lze vyvozovat a potvrdit hypotézu, že občané by konsolidaci dat mezi úřady uvítali a považují toto sdílení za efektivní (79 % všech dotazovaných). 5.3.1.6 Dovolil/a byste (pokud byste měl/a tu možnost), aby měly přístup k Vašim osobním údajům i některé, Vámi předem vybrané, podnikatelské subjekty jako např. společnost PRE, O2, pojišťovny? Hypotéza: Ke sdílení „svých“ dat i mezi podnikatelskými subjekty se občané budou stavět spíše skepticky. Tabulka 8 – Dovolil/a byste sdílení dat i mezi podnikatelskými subjekty?

Ano, tuto možnost bych uvítal/a Spíše ano Spíše ne Ne, v žádném případě

Muži 2 16 10 18

Ženy 14 13 25 12

Strana 36

Vznik nových registrů ve veřejné správě Graf 10 - Dovolil/a byste sdílení dat i mezi podnikatelskými subjekty?

25

25 20

18 16

15

14

13

12 Muži

10

10

Ženy

5 2 0 Ano, tuto možnost bych uvítal/a

Spíše ano

Spíše ne

Ne, v žádném případě

Graf 11 - Dovolil/a byste sdílení dat i mezi podnikatelskými subjekty?

Ano, tuto možnost bych uvítal/a Spíše ano

15%

27%

Spíše ne 26% 32%

Ne, v žádném případě

Interpretace zjištění: Zdá se, po bližší analýze výsečového grafu, že převážná většina respondentů se ke sdílení dat i mezi podnikatelskými subjekty staví (oproti sdílení dat pouze mezi orgány veřejné správy) převážně skepticky. Hypotéza je tak velice nejistě mírnou většinou 65 dotázaných ze 110 potvrzena. Zajímavou výjimkou jsou ženy, z nichž mnohé uvažují spíše pragmaticko-prakticky, než aby se staraly tolik o budoucí rizika z takového poskytování plynoucí, na rozdíl od mužů. 14 žen proti pouhým 2 mužům by Strana 37

Vznik nových registrů ve veřejné správě takovou možnost dokonce uvítalo, zatímco muži zase převažují v kategoricko-odmítavém postoji v počtu 18 mužů ku 12 ženám. 5.3.1.7 Co je podle Vás Czech Point? Hypotéza: Občané mají nedostatečné povědomí o eGovernmentu. Tabulka 9 – Co je podle Vás Czech Point? Muži 37 6 3

Ví Neví Odpověděli zavádějícím způsobem

Ženy 33 21 10

Graf 12 – Co je podle Vás Czech Point?

40

37 33

35 30 25

21

20

Muži

15

10

10

3

5 0

Ženy

6

Ví

Neví

Odpověděli zavádějícím způsobem

Interpretace zjištění: Graf ukazuje, že povědomí o jednom z hlavních pilířů eGovernmentu je dostatečné. Ze 110 oslovených tuto otázku zodpovědělo správně 70 respondentů. 30 dotazovaných zodpovědělo buď zcela špatně, nebo uvedlo, že nezná odpověď. U zbylých 13ti byly odpovědi správné jen z části nebo značně zavádějící např.: „Doufám, že se nemýlím. Jedná se o poskytování informací o jiných osobách, které je možné získat na různých úřadech ČR.“19

19

Respondent č. 91, 24 let, muž, student

Strana 38

Vznik nových registrů ve veřejné správě Výsledky též ukazují výrazný nepoměr ve znalosti Czech Pointu mezi muži a ženami, kdy drtivá většina mužů má o tomto způsobu kontaktu s veřejnou správou dobré povědomí, zatímco zhruba polovina žen vůbec ne. Toto zjištění je na jednu stranu překvapivé, protože informační kampaň o Czech Pointech byla vedena všeobecně a všichni měli stejné informace nezávisle na pohlaví. Jelikož byl průzkum prováděn mezi lidmi navštěvujícími úřady, tedy zajímající se o problematiku styku s úřady, je s podivem, že polovina žen Czech point nezná. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že ženy se až tak moc nezabývají moderními technologiemi a technickými vymoženostmi současné doby, jako právě muži. Právě díky tomuto zájmu mohou být výsledky mužů a žen natolik odlišné. Pro zjištění pravé příčiny by však bylo nutno provést další průzkum, který je již mimo téma této bakalářské práce. 5.3.1.8 Snížil se počet hodin, které trávíte na úřadech od zavedení systému Czech POINT? Hypotéza: Czech Point je pro občany úspora času, který tráví na úřadech. Tabulka 10 – Snížil se počet hodin trávený na úřadě po zavedení systému Czech Point? Ano, snížil se výrazně Žádnou změnu jsem nezaznamenal/a Snížil se, ale nikterak výrazně Nevím přesně jaké služby mi Czech POINT nabízí

Muži 9 20 7 10

Ženy 13 22 6 23

Strana 39


Graf 53 - Snížil se počet hodin trávený na úřadě po zavedení systému Czech Point? 25

23

22 20

20 15 10

13 10

9 7

6

Řada1 Řada2

5 0

Ano, snížil se v ýrazně

Žádnou změnu Snížil se, ale Nev ím přesně jsem nikterak v ýrazně jaké služby mi nezaznamenal/a Czech POINT nabízí

Interpretace zjištění: Z provedeného šetření vyplývá, že k určitému, v některých případech (22, tedy cca 20% respondentů) dokonce k podstatnému, snížení došlo. U 13 dotázaných došlo k menšímu poklesu, ostatních 75 respondentů změnu nezaznamenalo, nebo neví, jaké výhody jim Czech Point nabízí. Jednoznačně nelze tvrdit, že by hypotéza byla potvrzena, zejména proto, že významné zlepšení kontaktu s úřady zaznamenalo pouze 20% respondentů, což je výrazně pod hranicí očekávaných přínosů deklarovaných politickými představiteli při zavádění tohoto systému. 5.3.1.9 Je ještě něco, co byste chtěl/a k tomuto tématu dodat? V komentářích některých odpovědí se objevily například tyto poznámky: „Pracovní doba úřadů veřejné správy je katastrofální, pro zaměstnaného člověka jsou po pracovní době prakticky nedostupné, na každé vyřizování si musím brát buď dovolenou nebo náhradní volno.“20 „Neuvěřitelné, že v dnešní přetechnizované době, fungují úřady odděleně a nejsou schopny spolu spolupracovat a předávat si informace, aniž by "zákazník"-daňový poplatník - nenahrazoval spojení od úřadu k úřadu svými kroky.“21

20

Respondent č. 21, 55 let, žena, zaměstnanec

21


Strana 40

Vznik nových registrů ve veřejné správě „Tyhle věci ani já ani Vy neovlivníme. Jsem plně pro sdílení dat, ale selektivní, zabezpečené, s kontrolou, kdo k nim přistupuje (prostě bych chtěl vidět, kdo mé osobní informace využívá). No a tohle je bohužel v našem bananistánu nereálné.“22 „SDÍLENÍ INFORMACÍ: svým způsobem souhlasím, ale zároveň strach ze zneužití a stres z toho, že všude o mně všechno vědí. CZECH POINT: služby Czech pointu mě zklamaly, 2 x jsem jej chtěla využít: 1 - získání výpisu z katastru nemovitostí, setkala jsem se s nervózní přeškolenou pošťačkou, která mě poslala na katastr 2 - získání výpisu z obchodního rejstříku - neměla jsem IČO, podle jména společnosti, adresy atd. nešlo dohledat.“23

5.4 Závěrem Zjištění získaná z tohoto průzkumu lze shrnout v několika málo větách: Lidé mají poměrně dobrou povědomost o úspěších státní správy na poli informatizace orgánů veřejné správy. Rozpačitě se staví ke sdílení dat, které na jednu stranu vítají pro svoji praktičnost, na stranu druhou se ho obávají pro zvýšené riziko zneužití údajů. V dnešní době si totiž čím dál více lidí uvědomuje, že ten, kdo vládne informacemi, vládne nad osudy jednotlivých lidí i nad osudem státu jako celku. To mnohým lidem vadí, protože taková informační moc je v rozporu s jejich představou o demokracii a svobodě občana ve svobodném demokratickém státě. Velice zajímavé a hodné dalšího prozkoumání jsou pak pohlavně rozdílné odpovědi respondentů na otázky o přístupu k uvolnění údajů ke sdílení a o znalosti a využitelnosti Czech pointu.

22

Respondent č. 31, 40 let, muž, podnikatel

23


Strana 41


6 Závěr 6.1 Hodnocení dopadů vzniku nových registrů Ač na první pohled se může jevit organizace dat v databázích jako základní problém veřejné správy, ve skutečnosti však při dobré organizaci práce a sjednocení informačních procesů orgánů veřejné správy by mohlo dojít k podobnému efektu, jakým se ve vztahu k občanovi takováto reorganizace veřejných rejstříků odůvodňuje. I dnes by bylo přeci teoreticky možné, aby živnostenský odbor obecního úřadu během zpracovávání žádost občana o vystavení živnostenského listu sám provedl dotaz do rejstříku trestů, je-li žadatel o živnostenský list způsobilý co do své bezúhonnosti? Vždyť stejný dotaz (s jediným rozdílem, že místo výpisu z rejstříku trestů bude žádat dokonce opis rejstříku trestů) provede policista Policie ČR, který zpracovává žádost občana o vydání zbrojního průkazu.24 Každému je pak jasné, že zde nejde ani tak o organizaci rejstříků, jako spíše o organizaci a provázanost procesů jednotlivých úřadů, přičemž rejstříky budou mít tyto úřady i nadále vlastní. Pravda je, že společné zdroje primárních dat odstraní mnoho problémů a budou-li i procesy provázány, znatelně je urychlí a zpřesní. Neméně důležitým aspektem je ekonomický dopad na hospodaření státu, kterým jsem se krátce zabýval v kapitole 4.4. Závěrem bych rád uvedl, že pro stát není ani tak, dle mého názoru, důležité, jestli zavedením základních registrů ušetří nebo nikoliv, ale to, že zavedení základních registrů data zpřesní, zprůhlední a zrychlí k nim přístup. Otázka ceny v takovémto případě je až druhořadá, domnívám se, že jakmile jednou máme přijatý základní zákon, k přijetí dílčích zákonů k jednotlivým registrům již dojde snadno a budování těchto registrů bude muset být započato a nakonec i zaplaceno, ať již výsledek bude jakýkoliv. Do tématu vedení implementačních projektů informačních systémů ale tato práce neměla ambice zasahovat.

24

nprap. Jan Bartoš

Strana 42


6.2 Shrnutí práce Zavedení těchto základních registrů, i na základě mých zjištění z provedeného průzkumu popsaného v předchozí kapitole, má velkou šanci naplnit velkou část očekávání do něj kladených. Otázkou na blízkou budoucnost je, jak konkrétně k implementaci těchto registrů dojde a jaké budou výsledky. Tato práce splnila to, co jsem si předsevzal. Nyní vím, jak a k čemu budou základní registry používány, prozkoumal jsem možné dopady na občany a zjistil, že budou převážně pozitivní, dále i průzkumem jsem zjistil, že jak očekávání občanů, tak jejich dosavadní zkušenost s informatizací veřejné správy je převážně pozitivní. Částečně tak tato práce rozptýlila mé obavy, které jsem na začátku a v průběhu zpracovávání měl. Půjde-li se základními registry všechno dobře (legislativní proces, výběrové řízení na dodavatele…), bude probíhat implementace základních registrů zhruba za 2 roky. Určitě by ve své složitosti téma „Implementace Základních registrů“ vydalo na obsáhlou diplomovou práci, rozhodně bych se rád tomuto tématu věnoval i nadále a to ať již v dalším studijním, osobní a nebo profesním životě..

6.3 Doslov Narůstající složitost dnešního světa klade čím dál větší požadavky na každého z nás, na naši schopnost orientace, komunikace a pohybu v prostředí, které nás obklopuje (ať už je skutečné, nebo virtuální). Stát jako res publica, věc veřejná, není pouhým zájmovým sdružením občanů, nýbrž i důležitým komunikačním partnerem. Partnerem, který má a musí poskytovat jednoduché a účinné nástroje pro řešení životních situací nás všech, který nám všem na základě společenské smlouvy nabízí takové služby a možnosti, které reflektují měnící se podmínky světa kolem nás. Tato Strategie odráží naši společnou snahu o zlepšení podmínek partnerství svobodného občana a demokratického státu – dnes i do budoucna.25

25

[6]

Strana 43

Vznik nových registrů ve veřejné správě Je na každém z nás, zda tuto centralizaci vidí pouze jako něco, co zvýší pohodlí státní správy a usnadní jí detailnější sledování chování svých občanů a státem budovaného orwellovského Velkého Bratra, kterému dáváme nástroje pro naše ovládání, nebo jako něco, co zjednoduší, urychlí a zefektivní procesy státní správy a jako takové zlepší vztah stát versus občan. Tato práce neměla ambice ovlivňovat mínění jejich čtenářů, pouze na základě podložených faktů doložit a popsat směry a tendence procesu centralizace databází ve státní správě a ve stále více se rozvíjející informační společnosti, společnosti ve které se většina rozhodnutí odehrávají právě na základě dostupných či méně dostupných informací..

Strana 44


Prameny [1]

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

[2]

BUREŠ, Pavel. Základní registry veřejné správy. Dostupné z WWW: .

[3]

SMEJKAL, Vladimír. Informační systémy veřejné správy, Praha: Vysoká škola ekonomická, 2003, 121 s.

[4]

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

[5]

Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, ÚVIS 1999, Dostupné z WWW: .

[6]

Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“, Vláda ČR, 2009. Dostupné z WWW: .

[7]

Důvodová zpráva k návrhu zákona o základních registrech, MVČR. Dostupné z WWW: .

[8]

Důvodová zpráva k návrhu základního registru osob, ČSÚ. Dostupné z WWW: .

[9]

ŠMÍD Vladimír, Informační systém veřejné správy vs. komerční informační systémy, Masarykova univerzita v Brně. Dostupné z WWW:

[10]

Návrh dalšího postupu v oblasti budování registrů veřejné správy, Usnesení vlády ČR č. 1306 ze dne 20.12.2004.

[11]

Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, Usnesení vlády ČR č. 1064 ze dne 3.11.2004.

Strana 45


Další literatura Zde uvádím seznam literatury a dalších zdrojů, které se dané problematiky velice úzce týkají, ale které jsem přímo ke zpracování této práce nepoužil. Nicméně mohou být pro čtenáře této bakalářské práce inspirativní. 1) ČASTORÁL, Zdeněk. Ekonomická kriminalita, Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2007. Definuje některé případy trestné činnosti v souvislosti se zneužitím osobních údajů v evidenci veřejné správy. 2) DVOŘÁK, Tomáš. Rozsáhlé registry a báze dat ve veřejné správě, Praha: ÚVTEI, 1975. 88 s. Publikace seznamuje s metodikou zpracování dat v rané fázi informačních technologií s pohledem do budoucna. 3) JAŠEK, Roman. Informační technologie ve veřejné správě, Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2007. 183 s. Vymezuje pojmy informatika, cena informace, pojetí IS a popisuje historický vývoj budování ISVS. 4) LIDINSKÝ, Vít. eGovernment bezpečně, Praha: Grada, 2008. 145 s. Popisuje fungování informačních systému veřejné správy s ohledem na bezpečnost, budoucí vývoj a ochranu utajovaných skutečností jak v Čechách tak v jednotlivých zemích EU. 5) MATES, Pavel. E-government v českém právu, Praha: Linde, 2006. 244 s. Popisuje bezpečnost informačních systému VS z pohledu legislativy a bezpečnostní politiky státu. 6) MATES, Pavel. Ochrana osobních údajů, 1. vydání, Karolinum, Praha 2002 7) POKORNÝ, Pavel. Informační systémy veřejné sféry pro manažery, Praha: Oeconomica, 2008. 29 s. Učebnice v úvodu vymezuje zásadní pojmy informačního systému veřejné správy, dále pojednává a člení jednotlivé registry a popisuje i trendy EU v oblasti zabezpečení a přístupu k e-Governmentu. 8) www.estat.cz webové stránky sdružení Efektivní stát 9) www.isvs.cz webové stránky Informačních systémů veřejné správy, Advice.cz, s.r.o. (mimo anket viz Příloha B) 10) Věcný záměr zákona o registrech veřejné správy. Praha: ÚVIS, 2001 11) Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek. Strana 46


Přílohy A.

Webový dotazník na http://svoboda.kx.cz/:

Strana 47


Strana 48


Strana 49


Strana 50


B. Ankety na www.isvs.cz Během zpracovávání této bakalářské práce jsem objevil na tomto webu nesprávně fungující anketní systém (z nějž některé výsledky jsem chtěl původně přebírat), jehož vlastností je možnost nekonečně opakovaného hlasování. Díky tomu jsou výsledky anket tohoto webu značně nespolehlivé, a tudíž jsem je ve své práci použít nemohl. Jako důkaz uvádím následující snímky:

Totéž je možné i u starších anket, které již vypadají uzavřeně:

A po chvíli mého klikání anketa ukazuje, že e-maily zaměstnanců čte snad téměř každý zaměstnavatel:

Strana 51


Strana 52

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Jiří Svoboda

Recommend Documents