Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Informační etika a její dodržování v online prostředí
Vypracoval: Libor Marek Vedoucí práce: Mgr. Ing. Tomáš Sigmund, Ph.D. Rok vypracování: 2014
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.
V Praze dne 5. 5. 2014
Podpis: .................................................
Poděkování: Rád bych poděkoval panu Mgr. Ing. Tomáši Sigmundovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, za jeho cenné připomínky a rady.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá informační etikou a jejím dodržováním v online prostředí. První část předkládá stručnou historii vývoje etiky a představuje základní etické postoje. Druhá část práce je věnována dílčí oblasti etiky, kterou představuje informační etika, jež úzce souvisí s fenoménem dnešní doby, kterým je internet. Rovněž jsou zde popsány související etické kodexy a normy, dále platná legislativa v České republice a představeny jsou také všeobecné zásady informační etiky ve spojení s internetovým prostředím. Třetí část je zaměřena na praktickou rovinu, v rámci které je řešeno obecné chování lidí na internetu a popsány jsou problémy s ním spojené. Pozornost je přikládána oblasti elektronické korespondence, reklamy na internetu a řešeno je také téma sociálních sítí. V případě sociálních sítí byla provedena SWOT analýza pro detailní rozbor této problematiky a k vyvození konkrétních závěrů z dané oblasti. Závěrečnou část práce představuje vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo vytvořeno konkrétně pro tuto práci, a následně shrnutí dosažených závěrů z této práce s návrhem možných řešení ke zlepšení stávající situace. Příkladem závěrečného tvrzení je fakt, že by etická stránka věci neměla být společností opomíjena a současně s platnou legislativou České republiky by měla být pomocnou rukou při budování lepší společnosti a zlepšení chování nejen v oblasti internetu.
Klíčová slova Etika, informační etika, etický kodex, legislativa, normy, informace, internet, sociální síť
Abstract This bachelor thesis is focused on information ethics and her compliance with the Internet. The first part shows a brief history of the development of ethics and ethical principles. The second part is devoted to information ethics that is linked to Internet, the phenomenon in today’s world. This part also describes ethical codes and standards, attends to valid Czech legislation and general principles of information ethics in connection with the Internet. The third part is focused on practical level that is devoted to general behavior of the internet users (and problems or threats, which occur there). Furthermore, stress is laid on issue of electronic correspondence, online advertising or internet advertising and social networking sites. In the part of social networking sites, there is created a SWOT analysis to draw specific conclusions. In the final part, there is published survey, which was created specifically for this bachelor thesis with proposal of possible solutions to improve the current situation. An example of the final claim is that the ethical side of the issue should not be neglected by the society. The ethics (in connection with the legislation of the Czech Republic) should help to build a better society and improve the behavior not only on the Internet.
Keywords Ethics, information ethics, ethics code, legislation, standards, information, internet, social network
Obsah Úvod............................................................................................................................................... 8 1
Obecná etika (teorie, resp. teoretická východiska) .............................................................. 11
1.1
Historie etiky a její postupný vývoj ................................................................................. 12
1.2
Etické teorie a normy....................................................................................................... 13
1.2.1
Teleologický pohled .................................................................................................... 14
1.2.2
Teologický pohled ....................................................................................................... 14
1.2.3
Deontologický pohled ................................................................................................. 15
1.2.4
Shrnutí pohledů s aplikací do současného virtuálního světa ....................................... 15
2 2.1
Informační etika................................................................................................................... 17 Kodexy informační etiky ................................................................................................. 18
2.1.1
Kodex reklamy ............................................................................................................ 20
2.1.2
Kodex žurnalistický ..................................................................................................... 20
2.1.3
Kodex knihovnický ..................................................................................................... 20
2.2
Související legislativa v oblasti práce s informacemi v ČR ............................................ 21
2.2.1
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ..................................... 21
2.2.2
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů ...................................................... 22
2.2.3
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském ................................................................. 22
2.2.4
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu ....................................................... 22
2.3
Shrnutí kodexů, norem a legislativy z hlediska dopadu na společnost ............................ 22
2.4
Všeobecné zásady informační etiky ve spojení s internetovým prostředím .................... 23
2.4.1
Citační etika ................................................................................................................. 25
2.4.2
Netiquette .................................................................................................................... 25
3 3.1
Aplikace etiky do praxe aneb etika na internetu.................................................................. 27 Obecné chování na internetu a problémy s ním spojené ................................................. 27
3.1.1
Kyberšikana ................................................................................................................. 28
3.1.2
Kyberstalking .............................................................................................................. 29
3.1.3
Kybergrooming............................................................................................................ 30
3.1.4
Shrnutí ......................................................................................................................... 30
3.2
Reklama na internetu ....................................................................................................... 32
3.3
Elektronická korespondence ............................................................................................ 32
3.3.1
Phishing ....................................................................................................................... 33
3.3.2
Spamování ................................................................................................................... 33
3.4 4
Sociální sítě ..................................................................................................................... 34 Vyhodnocení dotazníkového šetření .................................................................................... 39
Závěr ............................................................................................................................................ 45 Bibliografie .................................................................................................................................. 48 Seznam grafů ............................................................................................................................... 51
Seznam obrázků ........................................................................................................................... 51 Seznam tabulek ............................................................................................................................ 51 Příloha .......................................................................................................................................... 52 1.
Odpovědi respondentů na dotazníkové šetření (vč. otázek) ................................................ 52
Úvod V 70. letech 20. století takřka nikdo nevěděl, co vznik počítačové sítě představuje, jakou bude mít budoucnost a jaký to bude mít celkový dopad na společnost. Od té doby však počet připojených počítačů (i uživatelů) rapidním způsobem vzrostl. Navíc je možné označit posledních 20 let za „revoluci“ v oblasti informačních a komunikačních technologií. V současné době (v porovnání s počátkem rozvoje tohoto fenoménu) by si jen stěží někdo představil život bez aktivního využívání informačních a komunikačních technologií. (1) Předešlé tvrzení je možné doložit zveřejněnými statistikami Českého statistického úřadu, podle kterého je například 62 českých domácností ze 100 připojeno k internetu. V roce 2011, ke kterému se váže i předchozí záznam, se lidé připojovali k internetu nejčastěji prostřednictvím bezdrátového připojení (tento způsob využívalo 51% domácností s internetem). Mezi činnosti, které lidé provozují na internetu a jsou určené pro jejich soukromé účely, patří zejména prohlížení a čtení online zpráv a vyhledávání informací o zboží a službách. Významný nárůst byl zaznamenán v případě podílu jednotlivců na telefonování přes internet. V roce 2006 se jednalo o 8% populace (celkově pětina uživatelů internetu), v roce 2011 se této oblibě těšila již třetina dospělé populace, kterou tvořilo 48% uživatelů internetu. (2) Jak již bylo zmíněno v úvodních řádcích, stále více lidí si nachází cestu k tomuto virtuálnímu světu, jehož neustálý rozvoj způsobuje, že mnohé činnosti uživatelů z reálného světa jsou přenášeny právě do tohoto kyberprostoru. Dnes už jistě nikoho nepřekvapí, že největší procento z prováděných činností zaujímá komunikace přes internet, jež může mít podobu textovou, zvukovou i obrazovou. V posledních několika letech se rovněž hojně rozvinulo podnikání a obchodování na internetu. Podle statistik z konce roku 2013 se zálibě v nakupování přes internet těší 10x více lidí než před 10 lety a je oblíbenější zejména u mladších a vzdělanějších Čechů. (3) Pro úspěšné fungování internetu a jeho další vývoj je však potřeba kontrolovat, resp. regulovat činnosti uživatelů v internetovém prostředí. Kdyby tento prostor neměl žádné „hranice“, kam až běžný uživatel může zajít, znamenalo by to zřejmě pokles jeho využívání a ztrátu značné části společnosti jako uživatelů. Neznamená to však, že by internet byl v dnešní době pevně regulován nějakými pravidly (i když určitá snaha regulovat internet existuje a zákony se již zabývají elektronickým prostředím). Vzhledem k jeho masivnímu rozšiřování by už z logické stránky věci bylo těžké pokrýt každou oblast, do které již stačil proniknout, určitými pravidly a povinnostmi jedince a následně monitorovat jejich dodržování, resp. nedodržování. Pro příklad jsou v této práci uvedena pravidla související s chováním uživatelů v prostředí počítačové sítě aj. (viz kapitola 2.4). 8
Avšak zastupují „pouhé“ doporučení, resp. všeobecné zásady, kterými by se měl jedinec řídit, měl by je ctít a respektovat. To, že by došlo k poklesu využívání internetu samotnými uživateli je myšleno jako důsledek jednání některých jedinců ve virtuálním světě a zvláště na tuto problematiku je v práci kladen velký důraz. Je to proto, že nerespektováním a nedodržováním principu (smyslu) správného chování lidé ztrácejí důvěru a pocit bezpečí v daném prostředí. V prostředí internetu, ve kterém chování uživatelů vychází z etických postojů jejich běžného života, se řeší postavení jednotlivců a jejich jednání a vystupování, jejich přístup k práci s nejrůznějšími informacemi a v neposlední řadě také otázka komunikace mezi lidmi. Kromě etiky se o regulaci internetu snaží také legislativa, která na rozdíl od etického rámce, jenž představuje soubor doporučení, zastává funkci kontrolní a umožňuje uvalení trestu na jedince při porušení určitých zásad. Jak je ale uvedeno v kapitole věnující se dodržování informační etiky v prostředí internetu (praktická rovina), nemusejí být etika a legislativa natolik účinné vzhledem k rozsahu, který právě internetové prostředí v dnešní době zaujímá. Cílem této práce je poukázat na současný stav dodržování, resp. nedodržování etického rámce v praktickém měřítku, konkrétně je řešena otázka (role) informační etiky v jednotlivých oblastech internetu, a přinést tak komplexní shrnutí problematiky etického chování v internetovém prostředí a stejně tak poskytnout pohled na vztah dnešní společnosti k samotné etice. To, jaká rizika, nebezpečí či hrozby ve fenoménu dnešní doby, který internet představuje, vznikají a rovněž nastínění jejich možných řešení včetně vlastního zhodnocení konkrétní situace. Důležitou roli hraje také povědomí lidí a celková informovanost společnosti o možných příčinách a následcích neetického jednání ve virtuálním světě (značnou vypovídající hodnotu reprezentují dosažené výsledky z provedeného dotazníkového šetření). Řešena je zejména problematika sociálních sítí, v rámci které je navíc detailně zpracována
SWOT analýza,
prostřednictvím které je možné vyvodit konkrétní závěry z dané problematiky, dále oblast reklamy na internetu a její vliv na společnost a rozebráno je také aktuální téma elektronické korespondence. Kromě stanovených cílů napomáhají k bližšímu představení problematiky informační etiky a jejího dodržování v online prostředí následující zkoumané otázky, jež reprezentují konkrétní okruhy zkoumání a analýzy: „Je v prostředí sociálních sítí (uživateli) dodržována informační etika?“ „Jsou uživatelé internetu dostatečně informováni o možných hrozbách virtuálního světa?“ „Vyskytují se rozpory v oblasti práce s informacemi v rámci informační etiky, resp. legislativy ČR?“
9
Mimo stručný historický vývoj etiky jsou základem pro analýzu problematiky informační etiky a jejího dodržování v online prostředí tři základní etické pohledy či postoje - teleologický, deontologický a teologický (normativní). Tyto postoje jsou v průběhu práce uvedeny do přímé konfrontace se současnými trendy chování v internetovém prostředí. Dochází tím rovněž ke zjištění, zda je možné z nich vycházet i v dnešním (moderním) světě a získat tak určitou pomoc při rozhodování se v nejrůznějších situacích. Celá kapitola je věnována problematice informační etiky a pozornost je také přikládána k platné české legislativě v oblasti práce s informacemi. Tato práce je obohacena o zmíněný průzkum, který byl zpracován výhradně k tomuto tématu a předkládá postoje zúčastněných jedinců k dané problematice (jeho vyhodnocení se objevuje již v průběhu práce, detailnímu rozboru je pak věnována předposlední kapitola).
10
1
Obecná etika (teorie, resp. teoretická východiska) Výraz etika vychází z řeckého slova éthos, které lze volně přeložit jako mrav. Etiku je
tak možné chápat jako uplatňování normativů mravní povahy, dále jako množinu principů směřující k rozhodování mravních problémů a v neposlední řadě také jako vědu o morálce. Za problémy, kterými se etika zabývá, je možné považovat otázky po původu a podstatě morálky (stejně tak otázka její funkčnosti) a také vztah morálky a práva. Samotnou morálku je možné chápat jako souhrn hodnotících pravidel či zásad, jimiž se lidé v určitém ohledu řídí (praktické mravní jednání). (4) Ve vlastním smyslu je etika filozofickou disciplínou a je vědou o správném řádu lidských činů. Hlavním zaměřením je to, jak se lidé mají správně chovat. Tento fakt je blíže představen v jednotlivých částech práce ve vztahu k dané situaci. Jako shrnutí poslouží mnou navržené tvrzení, že předmětem etiky je morální život lidí a rozlišování toho, co je dobré a špatné, a úkolem je stanovovat základní pravidla lidského života a na základě toho zkoumat jednotlivé podmínky mravnosti. Za mravnost je označováno jednání, které spočívá ve svobodném rozhodnutí odpovídajícím obecným mravním normám či standardům. Etické chování jedinců je velmi různorodé, každý totiž může mít (v reálném životě se s tím lze setkat každý den) v určité chvíli odlišný názor od ostatních. Navíc je těžké rozeznat, který z těchto názorů, resp. postojů je možné považovat za správný a který nikoliv. Z toho důvodu je těžké stanovit jasná pravidla, která by se těšila ohlasu společnosti a byla jí navíc dodržována. V úvodní kapitole této práce je přiblížen historický vývoj této filosofické disciplíny, zmíněni jsou nejvýznamnější myslitelé, kteří se v daném období zabývali problematikou etiky, a rovněž jsou zde představeny základní etické teorie a postoje, které tvoří východisko pro dílčí oblast etiky, jež je ústředním tématem této práce a kterou představuje informační etika. Aplikace jednotlivých etických postojů či pohledů probíhá v každodenním životě jedince, a to zejména ve chvíli, kdy se rozhoduje o (jednotlivých) krocích svého jednání a chování.
11
1.1 Historie etiky a její postupný vývoj První zmínky o obecné etice se objevují již v antice, kde byla pozornost věnována morálním otázkám a to zejména z pohledu vhodného chování (mj. i z pohledu dobra a zla). I když bylo prvotní rozpracování provedeno Sokratem (469 - 399 př. n. l.), který se zcela odchýlil od ostatních učenců dané doby (zabývali se „filozofií přírody“) a soustředil se na otázku člověka a etiky, je za samotného zakladatele etiky jako vědy považován Aristoteles, jeden z nejvýznamnějších filozofů své doby. Aristotelovým ústředním dílem je Etika Nikomachova, ve kterém je za základ etiky považováno lidské jednání řízené rozumem (ten je základem společenského jednání). Opakováním rozumové činnosti vzniká ctnost, která je uváděna jako jeden z hlavních prostředků dosažení mravního jednání. S ohledem na Aristotelovy myšlenky vyplývá fakt, že stejně jako je ctnost pro člověka přirozeným úkazem, je i etika jako věda pro člověka přirozená. (5) Nejvýznamnějším křesťanským myslitelem, který se v období středověku zabýval otázkou morálky, byl Tomáš Akvinský (1225 - 1274). Ten se ve svých názorech a myšlenkách vracel k Aristotelovi a snažil se jeho učení propojit s křesťanskou etikou (hlavní dílo Suma Teologie). Po smrti Akvinského se učení zvané tomismus značně rozšířilo a lze se s ním setkat i v dnešní době. (6) V novověké filozofii se oblastí etiky zabýval nizozemský filozof Baruch Benedictus Spinoza (1632 - 1677), který se ve svých dílech opírá o myšlenky Descarta, který byl jeho učitelem, a klade důraz na přirozenost člověka. Předkládá tvrzení, že člověk je mravný, jestliže své chování tvoří podle vlastní přirozenosti a v případě že tak nejedná, je nesvobodným. (7), (8) Významným představitelem novodobé etiky (i s ohledem na dnešní dobu) je Immanuel Kant (1724 - 1804), který ve svém díle Kritika praktického rozumu navrhuje etiku, jejíž uplatňování odvozuje z tzv. kategorického imperativu. Ten lze interpretovat takto: „jednej jen podle té maximy, o níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.“ (9) Kant tak nechával zcela volný průchod lidské svobodě. V protikladu s Kantovou prací vystoupil Herbert Spencer (1820 - 1903), který rozdělil etiku na absolutní a relativní. Tvrdí, že není možné posoudit lidské chování jako absolutně dobré či špatné, ale pouze relativně, a dodává, že pokud budou převládat dobré pocity, bude život stát za to, aby jej člověk prožil. (10) Na Spencera poté navázal John Stuart Mill (1806 - 1873), jehož práce je spojována s utilitarismem, který je více přiblížen v jedné z následujících etických teorií, konkrétně se jedná o teorii teleologickou. Existuje řada dalších osobností, které jsou spojovány s etickým myšlením, jejich pokusy o obohacení etiky však nebyly tak zásadní.
12
1.2 Etické teorie a normy Dle různých přístupů k tradičním etickým problémům vzniklo v průběhu historie samotné filosofie široké spektrum etických teorií. Specifické jsou zejména tím, že společnosti ukazují, jaké pole kontroverzních mínění a představ může etika představovat a nakolik komplikované jsou zmíněné etické problémy. Pro dílčí etické teorie, jejichž podstata je v následujících podkapitolách blíže představena, platí, že každá z nich se zaměřuje jiným směrem, čímž se od sebe odlišují. Jedna je založena na plnění povinnosti, která nutí jedince dodržovat určitá pravidla, druhá se zaměřuje na důsledky činů, kterých se člověku tímto postojem dostane (předpokladem je, že výsledek bude maximálně prospěšný) a jiná se orientuje na poli toho, co etické chování přináší. Navzdory mnoha názorům a vyprávěním na téma nesoucí název etika je pouze na člověku samém, co přijme za svou etickou normu a podle které se bude rozhodovat a chovat. V souvislosti s etickými teoriemi a normami je zde rovněž patrný vliv kultury jako způsob života ve společnosti. Kulturou jsou myšlena sociálně zavedená pravidla chování a jednání, která si lidé osvojili jako členové společnosti a jsou pozorovatelná v jejich každodenním jednání a chování. Lze tak učinit tvrzení, že lidské jednání a chování je určitým způsobem kulturně podmíněno. Konkrétní ukázkou je například situace, kdy společnost vytváří pro své zaměstnance tzv. etický kodex, který představuje prostředek firemní kultury. Tím jsou definována pravidla (vzorce), kterými se hodlá firma řídit zejména ve vztahu ke svým konkurentům a zákazníkům, ale patří sem i pravidla jednání samotných vlastníků společnosti, manažerů a zaměstnanců v rámci firmy. Etický kodex reprezentuje nástroj, který pomáhá zajišťovat, aby jednání příslušných lidí odpovídalo stanoveným zásadám. Ustanovení kodexu pak slouží k prosazení etického chování a rozhodování a přispívá ke zlepšení vnitřního i vnějšího prostředí daného subjektu. (11) V úvodních odstavcích této práce je částečně řešena problematika hranic a pravidel v případě internetového prostředí. Určitým způsobem s tím souvisí zmíněný etický kodex, který vymezuje hranice žádoucího chování pro jednotlivé zaměstnance společnosti a další členy a podporuje (či doprovází) tak tvrzení týkající se hranic a pravidel internetu tím, že je potřeba kontrolovat, resp. regulovat činnosti jedinců. Vymezené zásady pak podporují manažerské řízení a usnadňují (v některých případech ale také komplikují) rozhodování pracovníků v určitých situacích. Vybrané etické kodexy jsou řešeny v kapitole 2.1, která je již dána do přímé souvislosti s informační etikou.
13
Následuje představení základních teorií či pohledů, ze kterých je možné dále vycházet, resp. tvoří základ pro další části práce. Jedná se zejména o ty části, ve kterých jsou jednotlivé pohledy dávány do souvislosti se současnými etickými postoji na internetu či v oblasti práce s informacemi. V závěru této podkapitoly jsou shrnuty jednotlivé teorie, resp. pohledy s aplikací do současného virtuálního světa.
1.2.1
Teleologický pohled
Teleologický pohled na etiku se soustředí na výsledek. Jeho cílem je dosažení co největšího užitku a celospolečenské prospěšnosti za pomoci etických zásad. Jedná se o hledisko, v němž se jedinec rozhoduje na základě očekávaného přínosu (větší přínos znamená přijatelnější etické stanovisko). V případě teleologické teorie je jejím základem užitek a právě v tomto bodě se teorie váže na dříve zmíněný utilitarismus. Tento směr, jehož hlavním a nejznámějším představitelem je John Stuart Mill (zakladatelem utilitarismu byl Jeremy Bentham), klade důraz na užitečnost a také na dosažení maximálního blaha. Součástí toho je i minimalizace smutku a bolesti jakožto negativních prvků. (12) Utilitarismus však s sebou přináší kromě snahy dosáhnout co největšího dobra i svůj nedostatek v podobě výskytu zla. Stojí pak za zvážení, zda je směr tím pravým, pokud mnoho dobra může přinést i určité zlo. Příkladem může být situace z jiné oblasti a oboru, konkrétně pak podání léků na rakovinu, které do značné míry oslabují tělo jedince. Cílem je zde zničení nádoru, jenž ovšem provází i vedlejší účinek, kterým je neblahý vliv na jiné části těla. Utilitaristé se tak řídí heslem: „Ve jménu menšího zla, ve jménu většího dobra.“. (13)
1.2.2
Teologický pohled
Toto hledisko je spojováno s tzv. etikou normativní, jelikož je založená na normách chování, jež jsou dány od Boha, a člověk je má zachovávat. Zmíněnými normami jsou pak například Desatera přikázání, která na jedné straně vychází ze Starého zákona, resp. kodexu Tóra, a na straně druhé z Koránu, islámské posvátné knihy. Jednotlivá přikázání tvoří škálu či hranici vhodného chování a samotná společnost se podle ní řídí. Normy však fungují jako návody, které je možné aplikovat do konkrétních situací, avšak za pomoci lidského rozumu, na který je potřeba brát ohled. (14) Teologický pohled, který může rovněž značit etiku v náboženství a který zároveň souvisí s morálkou, lze označit za soupis pravidel takových jednání, která symbolizují danou víru a přesvědčení.
14
1.2.3
Deontologický pohled
Deontologické hledisko má svůj základ postaveno na principech chtít nebo potřebovat dodržovat a plnit určitá pravidla a povinnosti. Platí, že jedinec nesmí při svém konání pomýšlet na vlastní prospěch, ale na svou povinnost něco konat, resp. dodržovat. Hlavním představitelem tohoto smýšlení je Immanuel Kant, který etiku z hlediska povinnosti rozpracoval v díle Kritika praktického rozumu a jak již bylo zmíněno, tuto teorii představuje prostřednictvím tzv. kategorického imperativu, který se snaží být příslušnou normou pro etické rozhodování. Kant věří ve spojení etických principů a rozumu a rovněž je pro něj rozhodujícím faktorem dobrá vůle jako záruka správného etického jednání. Předpokladem je situace, kdy se všichni jedinci budou chovat podle toho, jak by chtěli, aby se k nim chovali ostatní. (15), (16) Tento fakt však naráží na obecný problém současné společnosti (i v oblasti internetu), kdy se člověk snaží na někom nebo něčem vydělat. Může pak také nastat situace, kdy nebude existovat žádná důvěra mezi lidmi a pojem povinnost či pravidla ve společnosti ztratí na významu. Pro samotné fungování tohoto „systému“ je tedy etika nezbytným prvkem.
1.2.4
Shrnutí pohledů s aplikací do současného virtuálního světa
Rozdíl mezi jednotlivými etickými teoriemi či postoji, které jsou v současné době stále aktuální, je v tom, čemu společnost dává přednost, jakým se vůbec ubírá směrem a jaká kultura je s ní spojená. U každého z představených hledisek se mohou objevit jak pozitivní, tak i negativní stránky, které člověk vnímá. S ohledem na zmíněná hlediska byly vytvořeny různé kodexy a normy, se kterými se lze setkat v současné době, konkrétně pak v oblasti práce s informacemi, a jsou základem pro dnešní vnímání etické stránky. Teleologický pohled, který, jak již bylo zmíněno, je spojován s cílem dosáhnout maximálního užitku, je možné v dnešní době vidět zejména v souvislosti s aktuálním trendem, který tvoří sociální sítě. Lidé se snaží získat co možná nejvíce kladných bodů na atraktivitě a současně zaujmout své okolí. I další oblast, kterou představuje podnikání a obchodování na internetu, je dávána do souvislosti s teleologickým pohledem. Jedná se o snahu dosáhnout silného postavení na trhu nebo se využívá například při porovnávání jednotlivých zboží a služeb na trhu, kdy zejména cena hraje největší roli při řešení otázky samotného nákupu. I druhý z představených pohledů, kterým je teologický pohled, je v současnosti stále ještě uplatňován. Řeč je o dodržování „pevně“ stanovených pravidel, která jsou koncipována do nejrůznějších internetových diskusí (diskusní fóra), v jejichž případě se člověk, pokud chce danou službu využívat, musí uvedenými pravidly řídit. Deontologický pohled, poslední z výše uvedených etických teorií a norem, nachází své uplatnění v prostředí virtuálního světa právě ve chvíli a 15
v takové situaci, kdy se jedinec rozhoduje, jakým způsobem bude jednat. Tento pohled je stále více prosazován jak v prostředí internetovém, tak i v reálném životě. V následujících dvou kapitolách, které se již zabývají samotnou informační etikou a její následnou konfrontací s internetovým prostředím, jsou představeny situace, ve kterých jsou jednotlivé etické postoje, resp. pohledy uplatňovány. V závěrečné kapitole je pak obsaženo jejich konečné shrnutí ve vztahu k současnosti. Dle mého vlastního názoru bude nejlepším řešením situace, kdy dojde ke zkombinování zmíněných pohledů. Touto kombinací by byl zajištěn stav, kdy budou dané pohledy působit jako celek a kdy jedna teorie bude druhou doplňovat o konkrétní myšlenky a poznatky. Na prvním místě to předpokládá znalost a dodržování psaných zákonů, společností uznávaných (psaných) pravidel a norem, dále vzít v potaz společností očekávané hranice vhodného chování (nepsaná forma) a teprve poté se rozhodovat podle možného užitku. Příkladem legislativních norem, které se týkají práce s informacemi a které se vyznačují tím, že na rozdíl od etických pravidel, která stanovují pravidla chování, ošetřují i postihy pro případ jejich nedodržení, je autorský zákon, dále zákon o svobodném přístupu k informacím, knihovní zákon, zákon o ochraně osobních údajů aj. Vybrané (nejdůležitější) zákony, které se zabývají problematikou práce s informacemi, jsou blíže představeny v kapitole 2.2. Mezi společností uznávaná pravidla se řadí například Desatero počítačové etiky, dále tzv. Netiquette, citační etika aj. Vybrané všeobecné zásady informační etiky, které jsou dávány do souvislosti hlavně s internetovým prostředím, jsou uvedeny v kapitole 2.4. Nelze opomenout také směrnice či vnitřní nařízení různých organizací nebo dříve zmíněné etické kodexy, které představují nástroj firemní kultury. V současnosti je možné na internetu evidovat mnoho pravidel, kde každé je specifické tím, že je určeno pro konkrétní oblast, čímž na jedné straně může s jinými pravidly souviset a vzájemně se doplňovat nebo se naopak odlišovat. Mimo zmíněné pravidlo Netiquette, které představuje zásady správného chování v počítačové síti, existují například pravidla bezpečného internetu, resp. pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu, základní pravidla slušného chování na internetu nebo také pravidla používání internetu aj. Je možné učinit tvrzení, že každé ze zmíněných pravidel nachází své uplatnění, avšak ne každé je společností dostatečně přijato a následně dodržováno. Tato problematika je řešena v dalším průběhu práce, zejména v kapitole věnující se informační etice, resp. kodexům, legislativě a všeobecným zásadám informační etiky.
16
2
Informační etika V souvislosti s neustálým rozvojem IT/ICT se stále více dostává do popředí oblast etiky
zaměřená na správné zacházení či práci s danými informacemi, tedy informační etika. Informační etika představuje dílčí část etiky, která se zabývá morálními principy a pravidly souvisejícími se zpracováním informací. Orientace je tedy směřována na zásady správného lidského chování a uplatňování příslušných zásad v informační praxi. Na rozdíl od etiky jako takové je informační etika úzce propojena s ústavou a zákony dané země. Velký důraz je přikládán na zavádění norem a předpisů ohledně užívání technologií, které se týkají zejména otázky šíření informací. Otázkou však zůstává, zda je informační etika pouhou aplikací obecné etiky do informačního prostředí nebo se jedná o nový rámec, který vznikl z potřeby související s aktuálními fenomény, kterým je například internet. Karel Janoš tuto etiku definuje ve své knize následujícím způsobem: „Oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (17) Lze tak konstatovat, že každý, kdo šíří, vytváří, rozvíjí či jakkoliv pracuje s danou informací, by měl dodržovat informační etiku včetně jejích zásad. Tato oblast etiky se tedy dotýká zejména oboru knihovnictví, žurnalistiky a publikační činnosti či v neposlední řadě samotné informatiky aj. Při samotné práci s informacemi je důležité dodržovat určité povinnosti (pravidla). Rozlišují se podle toho, kdo a v jaké pozici k příslušným informacím přistupuje. Informační etika zahrnuje etiku veškerých účastníků procesu přenosu informace, jmenovitě sem patří etika tvůrce informace (autorská etika), etika zprostředkovatelů informací (knihovníci, informační pracovníci, žurnalisté aj.) a poslední část tvoří etika uživatele informací. (18) Předmětem informační etiky není pouze hodnocení, zda a nakolik je určitý způsob manipulace s informacemi správný či nesprávný, zaobírá se i širšími dopady určitých struktur používaných k transformaci informací. V sepsané práci Sylabus k bakalářskému studiu informační vědy její autor Jan Činčera rozlišuje dva pohledy na informační etiku a zároveň tak představuje dvě hlavní oblasti, na které se tato oblast etiky zaměřuje. Na jedné straně je jím mikroetika a na straně druhé pak makroetika (s tímto rozdělením jsou spojováni Rafael Capurro, který byl nakloněn k oblasti mikroetiky, a John Ladd, který byl zastáncem makroetiky). Mikroetiku lze chápat jako chování jedince při práci s konkrétní informací, ale také jako problémy, které souvisejí s vlastní informační prací a individuálním chováním. Z hlediska makroetiky se jedná o dopady informačních technologií na celou společnost, resp. problémy s tím související. Příkladem mikroetických problémů je například dodržování autorských práv, porušování citačních práv, obchodování s osobními údaji nebo také ochrana obchodního tajemství. Makroetické problémy tvoří spojení informační technologie a moci, tzv. „cyberspace“ 17
a zájem o dění v reálném světě, digitální rozdělení společnosti a také například otázka informační technologie ve výuce. (18), (19) S ohledem na platnou legislativu v zemi mohou při práci s informacemi nastat sporné situace, kdy je obtížné určit, co je etické a co je nařízeno samotným zákonem. To znamená, že některé principy či zásady, kterou mohou být společné pro více kodexů a norem, nelze aplikovat universálně. Z (informační) praxe tak vyplývá, že dodržování jedné zásady může narazit na jinou zásadu. Dochází tak například k rozporu ve věci spojené s ochranou osobních údajů (ochrana soukromí) a svobodným přístupem k informacím, rozporem může být také svoboda projevu ve vztahu k šíření pravdivých a nezkreslených informací, dále ochrana soukromí versus kontrola zaměstnanců, obchodní tajemství ve vztahu k veřejnému zájmu a v neposlední řadě také ochrana soukromí ve sporu se zajištěním bezpečnosti občanů. Otázkou nadále zůstává, zda jsou takové rozpory řešitelné vzhledem ke své komplikovanosti či nikoliv. Existují však zákonná nařízení (rovněž předpisy) a etické kodexy, které objasňují situace, jak vhodně s danou informací naložit. Tyto oba atributy jsou v následující části rozebrány a poté shrnuty z hlediska dopadu na dnešní společnost.
2.1 Kodexy informační etiky V úvodu této kapitoly jsou vypracovány tabulky charakterizující výhody, resp. nevýhody etických kodexů. Jedná se o vlastní zhodnocení kladů a záporů obecného etického kodexu informační etiky (s konkrétním typem kodexu může nastat situace, že by došlo k některým změnám v rámci výhod a nevýhod). VÝHODY ETICKÉHO KODEXU usměrňuje a předkládá návod, jak se správně zachovat, resp. chovat definuje akceptovatelné, resp. neakceptovatelné jednání objasňuje politiku organizace pomáhá v řešení sporných otázek zlepšuje reputaci organizace představuje návody, které nejsou vnucovány (nejedná se o striktní pravidla a zákony) Tabulka č. 1 - Výhody etické kodexu (zdroj: autor)
18
NEVÝHODY ETICKÉHO KODEXU přílišná obecnost nemusí zohledňovat skutečný problém v organizaci přílišná rozsáhlost může vybízet k různým interpretacím možné neporozumění cílům, resp. účelnosti kodexu možný spor s názory jedince, resp. jeho svědomím Tabulka č. 2 - Nevýhody etického kodexu (zdroj: autor)
Jak vyplývá z výzkumu provedeného společností GfK Praha pro Transparency International - Česká republika, důležitost etických kodexů není příliš v povědomí, co se týká České republiky. Příkladem mohou být výsledky průzkumu z roku 2005 a 2006, kdy pouze 10.3%, resp. 8.4% ze zkoumaných společností má zaveden etický kodex (poslední průzkumy uvádějí, že etický kodex má zhruba 20% společností v České republice). Z dalšího výzkumu téže společnosti vyplývá, že 24.7% firem vlastní písemnou formu etického kodexu, 44% firem upřednostňuje nepsané etické kodexy a u 37.3% firem je etický kodex zaveden do vnitřních směrnic podniku. (20), (21) Tento výsledek z provedeného výzkumu však představuje například ve srovnání se Spojenými státy americkými malé procento zavedení kodexu. Z níže přiloženého grafu je patrné, že se v 62% z celkového počtu dotázaných firem či organizací (v USA) vyskytuje etický kodex a dalších 9% uvedlo, že v následujících 6 měsících etický kodex přijme, resp. vytvoří.
Graf č. 1 - Etický kodex v organizacích USA (zdroj: http://dl.cbsimg.net/i/tr/cms/contentPics/r00620020731_01.gif)
19
Následuje představení jednotlivých (vybraných) etických kodexů, které jsou poté shrnuty (společně se související legislativou) v kapitole 2.3 z hlediska dopadu na společnost.
2.1.1
Kodex reklamy
Současný trend spočívá v ochraně spotřebitele před klamavou reklamou a reklamou na zakázané výrobky. Souvisí to nejen s možným morálním poškozením nezletilých lidí (v případě erotických výrobků), ale i s celou společností, kdy jsou lidé reklamou ovlivněni jak pozitivně, tak i negativně. Hlavní podstatou této problematiky je tedy obsah a způsob prezentace dané reklamy, která je v České republice ovlivněna zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy (22), který určuje předměty, jež nesmějí být v reklamě publikovány, a zmiňuje konkrétní předměty, které musejí být detailně popsány. Rada pro reklamu v roce 2009 vydala tzv. Kodex reklamy (23), ve kterém jsou zmíněny 4 zásady reklamy: slušnost, čestnost, pravdivost a společenská odpovědnost. Cílem Kodexu reklamy je, aby jej dodržovaly (nebo minimálně braly v úvahu) subjekty působící na českém trhu v oblasti reklamy. Zabývá se problematikou alkoholických i nealkoholických nápojů, ale také například potravinami a tabákovými výrobky.
2.1.2
Kodex žurnalistický
Stejně jako v případě reklamy je i na oblast žurnalistiky přikládán velký vliv ve vztahu ke společnosti. Lidé očekávají, že prostřednictvím internetu, televize či novin a časopisů získají pravdivé a nezkreslené informace o aktuálním dění. V roce 1998 vznikl tzv. Etický kodex novináře vydaný Syndikátem novinářů ČR (24). Mezi pravidla novináře patří například pravidlo respektovat pravdu bez ohledu na důsledky, dále dbát na rozlišování faktů od osobních názorů, nést osobní odpovědnost za uveřejněné materiály, nezneužívat novinářskou praxi k reklamním účelům, dodržovat citační etiku, opravit nepřesně uvedené informace, nepoužívat nepoctivé prostředky k získávání informací aj.
2.1.3
Kodex knihovnický Etika je v této oblasti založena na principu rovného přístupu k celé společnosti, tzn.
zajištění přístupu k informacím, resp. knihám, bez ohledu na pohlaví, rasu či náboženské vyznání jedince.
20
Karel Janoš rozděluje etiku informačního pracovníka a knihovníka (profesní informační etika) do následujících 3 rovin: osobní etika informačního pracovníka, dodržování etiky vůči svému zaměstnavateli a dodržování etiky vůči uživatelům. S odkazem na Svaz knihovníků a informačních pracovníků je v České republice evidován Kodex etiky českých knihovníků (25). Dle kodexu má knihovník za úkol poskytnout neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, poskytovat své služby uživatelům bez zmíněného ohledu na jejich národnost, rasu náboženství, pohlaví či sociální status, respektovat práva autorů a nakládat s jejich intelektuálním vlastnictvím v souladu se zákonnými předpisy, respektovat práva uživatelů na soukromí a anonymitu, sledovat aktuální problematiku své profese aj.
2.2 Související legislativa v oblasti práce s informacemi v ČR Protože etika jako taková představuje ve společnosti „pouhý“ návrh či doporučení (ne vždy tomu tak musí být a v určitých situacích je jedinec vázán povinností - směrnice či vnitřní nařízení organizace), přicházejí na řadu zákony, které již zahrnují funkci související s povinnostmi a právy jedince, a právě pro etickou koncepci je legislativa důležitým atributem. Zvláště pak v dnešním světě, ve kterém dochází k neustálému rozvoji informačních technologií, prostřednictvím kterých se denně šíří nepřeberné množství informací. Je možné učinit tvrzení, že v současnosti legislativa zastává vůbec nejdůležitější roli. Podle ní je „snadnější“ určit, nakolik se člověk provinil např. proti svým povinnostem nebo právům jiných osob. Následuje seznam a stručné představení vybraných zákonů, které jsou v České republice nezbytným nástrojem v oblasti práce s informacemi a informačními technologiemi.
2.2.1
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje pravidla pro poskytování informací a rovněž upravuje podmínky práva svobodného přístupu k daným informacím. Dále jsou zde stanovena pravidla, při kterých povinné subjekty, jimiž jsou státní orgány, územní samosprávní celky a veřejné instituce, musejí poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. V zákoně je také obsažena mj. ochrana utajovaných informací a ochrana obchodního tajemství. (26)
21
2.2.2
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, územní samosprávné celky a jiné orgány veřejné moci (zahrnuty jsou i fyzické a právnické osoby). Vztahuje se na veškeré zpracovávání osobních údajů, ke kterým dochází automatizovaně či s pomocí jiných prostředků. Vedení registru zpracovaných dat nebo například příjem podnětů od občanů ČR provádí Úřad pro ochranu osobních údajů, který zákon zřizuje. (27)
2.2.3
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském
Předmětem autorského práva, jež se zabývá jeho ochranou, je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je výsledkem tvůrčí činnosti autora. Právo autorské k dílu platí od okamžiku, kdy je dané dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. Zákon rovněž zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Osobnostních práv se člověk nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a zanikají smrtí autora. Naopak s majetkovými právy lze nakládat volně a dle svého uvážení. Zahrnuje například právo dílo užít (tzn. rozmnožování, rozšiřování, vystavování, sdělování veřejnosti, půjčování díla aj.). (28)
2.2.4
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, upravuje používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb poskytovateli usazenými na území České republiky. Úkolem zákona je vytvořit právní prostředí pro zajištění elektronické korespondence. (29)
2.3 Shrnutí kodexů, norem a legislativy z hlediska dopadu na společnost Každý člověk se během svého života setkal s určitým (základním) etickým rámcem. Příkladem mohou být pravidla správného chování (ve společnosti), kterých se mu dostalo výchovou v rodinném prostředí či během povinné školní docházky. V předchozích řádcích této práce byly představeny vybrané etické kodexy, které jsou pomocnou rukou při řešení nejrůznějších etických otázek a souvisejících konfliktů, ať už v prostředí knihovnictví, žurnalistiky nebo v oblasti reklamy na internetu, která je v současnosti hojně využívána. Další aktuální trend, kterým je podnikání a obchodování na internetu, je upravován především legislativou, která se snaží udržovat krok a předcházet tak možným 22
hrozbám, které v internetovém prostředí mohou vznikat. Je však možné se setkat s reakcí lidí, že české normy jsou mnohdy přísnější, než by se dalo očekávat. V praxi se pak setkáváme se situací, kdy jsou zákony doplňovány právě etickými kodexy (a naopak), jejichž vhodnost namísto povinnosti přispívá k uspořádanosti a přehlednosti společenských, ale i kulturních zvyklostí, které se zejména prostřednictvím internetového prostředí vzájemně ovlivňují. Fakt, že etické kodexy nabývají své platnosti a účinnosti, ještě neznamená, že se jím budou lidé (jednoznačně) řídit a že budou znát jejich podstatu a přínos pro společnost. To dokládá provedená analýza dotazníkového šetření (viz kapitola 4), kdy zhruba třetina respondentů nemá představu, co například představuje slovní spojení citační etika. Toto zjištění navíc podporuje fakt, jak dokazuje následující tabulka, kdy necelých 50% z celkového počtu dotázaných uvedlo, že již vícekrát použilo vědomě cizí text do vlastní práce bez řádného ocitování daného zdroje. Dalších 27 respondentů naplnilo skutečnost neocitování příslušného zdroje právě jednou. Na základě dosažených výsledků z daného průzkumu lze konstatovat, že zásady citační etiky nejsou veřejností natolik dodržovány. Odpověď Nikdy Pouze jednou Vícekrát
Odpovědi 74 27 99
Podíl (v %) 37.00 13.50 49.50
Tabulka č. 3 - Otázka plagiátorství (zdroj: autor)
Dále za zmínku stojí zjištění, že se většina lidí domnívá, že etické zásady nejsou v prostředí virtuálního světa dodržovány. Tato fakta nelze přehlížet a jsou důkazem toho, nakolik se etika dostala do povědomí lidí a nakolik je jimi respektována.
2.4 Všeobecné
zásady
informační
etiky
ve
spojení
s internetovým prostředím V úvodu kapitoly o informační etice je zmíněno, že při práci s informacemi je potřeba dodržovat určitá pravidla. Podle způsobu, kterým jedinec přistupuje k informacím, se rozdělují uživatelé do tří základních skupin: Etika tvůrce Etika zprostředkovatele Etika uživatele informací
23
Pro etiku tvůrce informací platí, že daný tvůrce příslušné informace má největší morální zodpovědnost, jelikož jeho „dílo“ může mít dopad na celkovou společnost. Předpokládá se, že právě v tomto případě bude jedinec dbát na dodržování určitých zásad či pravidel. Mezi hlavní patří: Šířit pouze pravdivé, nezkreslené a ověřené informace Sdělovat pouze informace, které jsou ku prospěchu společnosti Nešířit lži, polopravdy nebo dvojsmyslné informace Nešířit informace, které podněcují nenávist mezi lidmi Správně citovat použité zdroje Nepublikovat stejný obsah vícenásobně Nepsat proti svému morálnímu přesvědčení Další v pořadí je etika zprostředkovatele informací, pro kterého jsou to zejména následující povinnosti, jenž by měl dodržovat: Respektovat práva autorů Zajistit stejný přístup všem Informace utajovat pouze v případě, že by mohly být zneužity Nezkreslovat záměrně výběr informací, který by mohl vést k deformovanému vnímání skutečnosti Neuplatňovat vlastní morální zásady Poskytovat správné informace a poskytovat je včas Poslední ze zmíněných skupin tvoří etika uživatele informací, kde příjemce dané informace, tedy čtenář, má jistá práva a povinnosti: Právo na svobodný výběr informace Získané informace využívat pro vlastní rozvoj i pro pomoc ostatním Právo na zachování důvěrnosti informačního požadavku Právo uživatele být informován Přijímat i takové relevantní informace, které mu jsou nepříjemné Napomáhat zprostředkovateli informací při uspokojování vzneseného požadavku (např. spolupracovat při doplnění vágní formulace požadavku) (18)
24
2.4.1
Citační etika
Toto téma úzce souvisí s již zmíněnou ochranou autorských práv (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském). Čerpání informací z prostředí internetu či nejrůznějších periodik je ošetřeno, ve vztahu k autorským právům, řádně uvedenými citacemi. Pro správné dodržování citační etiky je potřeba uvádět všechny zdroje, které jsou v dané práci použity. (30) Existují prohřešky proti citační praxi (31), kde těmi nejčastějšími jsou následující situace: Autor cituje díla, jež nepoužil Autor necituje díla, která použil Autor cituje vlastní díla, aniž mají podstatnou souvislost s dílem novým Autor necituje přesně, citace jsou neúplné a neumožní dostatečnou identifikaci díla V současné době není téma citační etiky dáváno do souvislosti jen s periodickými publikacemi, ale zabývá se i oblastí internetu jako „plnohodnotného“ informačního zdroje. Na rozdíl od tištěných publikací může být v případě internetu složitější dohledání konkrétních zdrojů (totožný text na vícero stránkách) nebo například může nastat situace, kdy je použit již dříve převzatý úryvek textu a je potřeba dohledání původního zdroje. S ohledem na neustálý rozvoj samotného internetu je stále obtížnější rozeznat plagiát od vlastního zpracování z důvodu existence mnoha příspěvků na konkrétní téma. Citační normy jsou upravovány Mezinárodní organizací pro standardizaci (zkratka ISO). Oblastí správné citace se zaobírá citační norma s označením ISO 690. Základními pravidly (principy) pro citování periodik jsou uvedení jména autora, název daného díla, rok a místo vydání, příslušné vydavatelství a ISBN. V případě, že citace probíhá z internetového zdroje, je důležité uvést název konkrétní webové stránky, z níž je text citován, název celkového webu, kde se příslušná stránka nachází, hypertextový odkaz na webovou stránku a datum zmíněného ocitování (případně i datum, kdy byla stránka na webové prezentaci zveřejněna).
2.4.2
Netiquette
Zkratka Netiquette pochází ze slovního spojení „Network etiquette“ (volně přeloženo jako síťová etiketa) a znamená soubor pravidel a zásad slušného chování v oblasti internetu, konkrétně pak v prostředí počítačových sítí a elektronických komunikací. (32) V souvislosti s Netiquette jsou rozlišována tři prostředí: One-To-One („jeden s jedním“, například e-mail), One-To-Many („jeden s více“, e-mail a diskusní fórum), Information service („informační služba“, webová stránka). V závislosti na tom, o jaké prostředí se v danou chvíli jedná, jsou specifikována pravidla a doporučení pro práci v konkrétním prostředí. 25
Následuje výčet hlavních zásad, které lze nalézt v jednotlivých prostředích: „Pokud přeposíláte textové sdělení dál, neměňte jeho obsah.“ „Pokud nastane situace, že osobní zpráva byla odeslána celé skupině, omluvte se za svůj chybný krok.“ „Pokud ve svém příspěvku naleznete chybu, opravte ji co nejdříve.“ (33) Byť je těmto zásadám či standardům chování jedince v internetovém prostředí datován vznik v roce 1995, tedy v době, kdy byl samotný internet stále v rozvoji (s odkazem na dnešní dobu nebyl zprvu očekáván takový rozmach, avšak v současnosti doslova pohlcuje téměř každou domácnost napříč celý světem), kodex nazývaný RFC 1855, jenž zaštiťuje zmíněná pravidla, se dnes těší ohlasu a je do určité míry přijímám širokou veřejností. (34)
26
3
Aplikace etiky do praxe aneb etika na internetu Masivní rozšiřovaní internetu, ke kterému začalo docházet v uplynulých letech a nadále
probíhá, tuto skutečnost potvrzuje například počet aktivních uživatelských účtů na sociálních sítích a jejich průměrná denní a měsíční návštěvnost (35), má za následek, že v některých situacích jsou nástroje, ať už se jedná o etiku nebo legislativní rámec, určené pro správné dodržování předpisů a pravidel „neúčinné“. Důležitou roli tak v dnešní době hraje sama společnost, která má občas účinnější dosah působnosti než některé normy a předpisy. Je to dáno zejména tím, že člověk neustále vnímá své okolí, to, jak je na něj nahlíženo a jakou měrou je společností přijímán. Na rozdíl od reálného života funguje internet (stále ještě z větší části) na principu anonymity, uživatel je tak vystavován častému hodnocení vlastní osoby (zejména prostřednictvím sociálních sítí a internetových diskuzí), které může postupně přerůst až v samotnou kritiku či utiskování jedince. Tato část práce je zaměřena na obecné chování jedinců ve virtuálním prostředí a na problémy s ním spojené a také na dodržování, resp. nedodržování etiky ve vybraných (dílčích) oblastech internetu. Konkrétní příklady neetického a protiprávního jednání (pro každou dílčí oblast) byly vybrány dle mého vlastního uvážení (v potaz byla brána vlastní zkušenost a zkušenost příbuzných). Cílem je zhodnocení současné situace etiky v prostředí internetu a přiblížení možných návrhů řešení na její zlepšení v jednotlivých (vybraných) oblastech. Prostředí sociálních sítí je navíc vzhledem ke své aktuálnosti podrobeno detailnímu rozboru (zpracování formou SWOT analýzy), z něhož jsou vyvozeny konkrétní závěry. V závěrečné kapitole jsou pak interpretována shrnutí, která jsou navíc doplněna o vybrané informace získané z provedeného dotazníkového šetření.
3.1 Obecné chování na internetu a problémy s ním spojené Tato část práce zahrnuje etiku a příslušnou legislativu z hlediska obecného chování jedinců v oblasti internetu. I přes to, že etika představuje sama o sobě značně složitou problematiku, jsou v předchozích kapitolách přiblíženy některé (vybrané) zásady správného chování, které by měl člověk v určitých situacích dodržovat a zároveň je respektovat. Byť se jedná o postoje, které jsou určeny k vytváření lepší společnosti, v praxi je možné setkat se s mnoha případy, které jsou zcela odlišné od podstaty etického rámce.
27
Oblast práce s informacemi na internetu je možné rozdělit na dva základní přístupy, jimiž jsou konkrétně příjem a produkování informací. První případ, kterým je příjem informací, nastává ve chvíli, kdy člověk přijímá informace již někým vytvořené (konkrétními činnostmi jsou například vyhledávání a následné čtení informací, prohlížení obrázků a přehrávání dostupných videí). Sdílený obsah však může podávat zkreslené či nepřesné informace nebo se může jednat rovněž o obsah, který může poškozovat morálku nezletilých nebo je založen na rasové či sociální diskriminaci (tento fakt souvisí s důvěryhodností konkrétních zdrojů). Naproti tomu druhý přístup, jímž je produkování informací, si zakládá na dodržování zásad při samotném šíření informací. Příkladem může být nepřisvojování si cizí tvorby či myšlenek nebo nešíření informací, u kterých není jednoznačné určit původ a pravdivost. Internetové prostředí s sebou přináší mnohá nebezpečí, u kterých je stále obtížnější odhalit jádro věci, možné následky nebo samotného viníka. Následuje souhrn nejčastěji ohrožujících projevů chování některých jedinců, na jehož konci je ve formě rekapitulace poukázáno na hlavní příčiny jejich výskytu a možná předcházení a zabezpečení se proti takovým rizikům.
3.1.1
Kyberšikana
Pod tímto pojmem se skrývá fyzické i psychické omezování či týrání za pomoci nejrůznějších informačních a komunikačních technologií (kyberšikana se týká zejména internetu a mobilních telefonů). Nejčastějšími projevy jsou situace, při kterých dochází k zasílání urážlivých zpráv nebo pomluv skrze e-mail či třeba prostřednictvím textové mobilní zprávy dotyčné osobě, dále vytvoření webových stránek, jejichž cílem je urážet nebo ponižovat konkrétní osobu, vydírání za pomoci mobilního telefonu nebo internetu a v neposlední řadě také obtěžování a pronásledování osoby voláním, psaním zpráv nebo prozváněním. (36)
28
Graf č. 2 - Kyberšikana (zdroj: http://my.survio.com/Y7G6U8N1L4N2F7K7V0C4/data/index)
Jak vyplývá z dotazníkového šetření, kterému je věnována celá kapitola 4, s určitým projevem kyberšikany se během svého života setkalo 28% z celkového počtu respondentů (viz graf č. 2). To představuje více než jednu čtvrtinu všech účastníků dotazníkového průzkumu a lze tento fakt označit za alarmující. Jak je možné vypozorovat z údajů obsažených v předposlední kapitole, která se věnuje celkovému zhodnocení příslušného dotazníkového šetření, 48.5% dotázaných označilo kyberšikanu jako jedno z nejhorších neetických jednání na internetu, jako 2. nejhorší neetické jednání vůbec.
3.1.2
Kyberstalking
Kyberstalking označuje zneužití informačních a komunikačních technologií k tzv. stalkingu, tedy pronásledování. Termín představuje opakované a stupňované obtěžování, které může mít řadu různých forem a stejně tak i různou intenzitu. Projevy kyberstalkingu jsou například opakované dlouhodobé pokusy kontaktování oběti prostřednictvím dopisu, e-mailu, telefonátu, SMS zprávy aj., snaha poškodit reputaci oběti, ničení majetku oběti, kam lze (v oblasti informačních technologií) zařadit i zasílání počítačových virů. (36), (37)
29
Graf č. 3 - Kyberstalking (zdroj: http://my.survio.com/Y7G6U8N1L4N2F7K7V0C4/data/index)
Na rozdíl od kyberšikany se dle výsledků z průzkumu setkalo s touto ohrožující formou chování 25.5% z dotázaných (viz graf č. 3). Současně však 28.5% lidí nezná význam pojmu kyberstalking, a proto i z toho důvodu by měl být kladen větší důraz na výchovu jedinců a informování veřejnosti o možných příčinách a následcích této hrozby. Stejně jako v předchozím případě i kyberstalking se objevil v tabulce nejhorších neetických jednání a označilo jej celých 39.0% respondentů.
3.1.3
Kybergrooming
Kybergrooming je z představených projevů chování jedinců tím nejnebezpečnějším, jelikož může dojít i k situaci osobního setkání oběti s delikventem. Nese označení pro jednání takové osoby, která se snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a přesvědčit, resp. donutit ji ke zmíněné osobní schůzce. Termín je často spojován se sexuálním zneužitím oběti (kterou ve většině případů představuje dítě) nebo s fyzickým mučením. Mezi jednotlivé etapy patří vzbuzení důvěry u vybrané oběti a snaha o její izolaci s okolním prostředím, budování kamarádského vztahu, po čase dochází k osobnímu setkání a následnému sexuálnímu obtěžování. (38)
3.1.4
Shrnutí
Hlavními příčinami těchto, ale i dalších ohrožujících projevů chování člověka, je zejména špatná výchova a celkový vliv společnosti. Neetickým jednáním může navíc nastat situace, kdy 30
se z jedince stává pachatel, to znamená, že je jeho prohřešek trestně postihnutelný. Jak je uvedeno v řádcích níže, tento případ nastává za určitých předpokladů. V případě, že se jedinec s některým z ohrožujících projevů chování setká, ať už osobně nebo je obětí někdo z okolí, měl by tuto skutečnost ihned nahlásit osobě, která je mu blízká a které dostatečně důvěřuje (rodinný příslušník, učitel apod.). Alternativou může být přímé kontaktování policejního sboru České republiky, linky bezpečí nebo dalších organizací, které jsou kompetentní při řešení událostí souvisejících s ochranou lidí. Klíčovou roli hraje také samotná legislativa, konkrétně nové znění paragrafů trestního zákona č. 306/2009 Sb., které nabylo účinnosti dne 1. ledna 2010. Dle této právní úpravy, je tzv. stalking považován za trestný čin, při kterém hrozí pachateli trest odnětí svobody až na jeden rok, a v případě, že se jedná o pronásledování dítěte nebo těhotné ženy, hrozí delikventovi trest odnětí svobody až na tři roky. Kyberšikana bývá nejčastěji postihována jako omezování osobní svobody (až 2 roky odnětí svobody) nebo vydírání (6 měsíců až 4 roky odnětí svobody). Pojem kybergrooming není v trestním zákoně nijak obsažen, avšak pod toto jednání mohou být zahrnuty trestné činy jako je například pohlavní zneužívání (1 - 8 let odnětí svobody), ohrožování výchovy dítěte, nebezpečné vyhrožování aj. (39) Důležitým krokem, jak se s některou z uvedených situací nesetkat, je prevence či dostatečná připravenost na danou situaci a stejně tak dostatečná informovanost společnosti o možných příčinách a následcích. Eliminace počtu případů v souvislosti s danými projevy chování může proběhnout i díky znalosti hranic virtuálního vztahu, většímu věnování pozornosti příslušné komunikaci a vyvarování se osobním schůzkám, pokud se jedná o nám neznámou osobu. Jak již bylo dříve zmíněno, virtuální svět s sebou přináší mnoho hrozeb. Věcně se však neliší od možných hrozeb z reálného světa. Největším nebezpečím však je daleko složitější odhalení takového skutku či jednání, zjištění následků a usvědčení pachatele činu. Jak je uvedeno v dalších kapitolách, je to způsobena zejména anonymitou, která stále převládá ve virtuálním světě.
31
3.2 Reklama na internetu Reklama, která představuje médium s přímou komunikační vazbou na konkrétní (potenciální) spotřebitele, se snaží upozornit jedince na danou službu, resp. produkt, který je tímto způsobem propagován, a přesvědčit je, aby jej zakoupili. S ohledem na rozpracovaný kodex reklamy a příslušný zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, jsou definovány předměty, které nesmějí být v reklamě publikovány, nebo naopak jsou zmíněny předměty, které musejí obsahovat detailní popis. Ze zákona vyplývá, že reklama musí podávat pravdivé a nezkreslené informace. Z toho lze vyvodit tvrzení, že existuje jen minimální pravděpodobnost, že by někdo tímto způsobem porušoval danou legislativu. Klamavá reklama je však v dnešní době „běžnou“ součástí marketingových tahů jednotlivých společností a je tak na samotných spotřebitelích, zda reklamě projeví důvěru či nikoliv. Dalším požadavkem, který by reklama měla splňovat, je její vhodnost. Jak již bylo dříve zmíněno, nevhodné použití reklamy souvisí s možným morálním poškozením nezletilých, ale má to dopad i na celou společnost, kdy jsou lidé ovlivněni danou reklamou zvláště negativní stránkou věci. V internetovém prostředí představuje samotná reklama značné nebezpečí pro koncového zákazníka, resp. spotřebitele. Zvyšuje se možnost existence klamavé reklamy, ale i nátlaku k nákupu konkrétního produktu či služby. Mimo existující etické kodexy a právní úpravy je zejména na samotných lidech, nakolik bude jejich vztah otevřený vzhledem k reklamě. Použitím vlastního rozumu by se měli vyhnout podvodné nebo klamavé reklamě a vycházet pouze z prověřených zdrojů.
3.3 Elektronická korespondence Klasická korespondence v listové podobě pomalu ztrácí své kouzlo s neustálým rozvojem elektronické korespondence a právě tento moderní elektronický způsob komunikace je dnes hojně využíván zejména na poli obchodu, v prostředí nejrůznějších institucí aj. Stále však nedošlo k situaci, že by elektronická komunikace předčila korespondenci v listové podobě po formální stránce. I to může být hlavní důvod výskytu etických prohřešků v elektronické korespondenci, resp. komunikaci. Problémem v oblasti elektronické komunikace může být například obtěžování na pracovišti, pronásledování nebo odcizení osobních údajů a hesel apod. Následuje představení konkrétních (vybraných) problémů v souvislosti s elektronickou korespondencí.
32
3.3.1
Phishing
Termín označuje nebezpečnou komunikační praktiku, která je zaměřena na odcizení a zneužití citlivých osobních údajů dotčené osoby. Jedná se zejména o bezpečnostní hesla, čísla platebních karet apod. Realizace phisingu probíhá zejména prostřednictvím e-mailové komunikace, kdy je uživatelům služby zaslána e-mailová zpráva, která vypadá důvěryhodně, a zpravidla obsahuje odkaz na jinak známou webovou stránku (uživatel e-mailové schránky ji pravidelně využívá), který pokud uživatel načte v internetovém prohlížeči a zadá přihlašovací údaje, dojde následně k odcizení příslušných údajů, jelikož se jednalo o podvržený text i odkaz. Phisingové zprávy se často snaží vyvolat v jednotlivých uživatelích pocit naléhavosti a nutnosti na e-mail reagovat. (40) V dnešní době, kdy dochází k stále více útokům, je problém spojován v prvním případě se samotnými uživateli, kteří obdržené zprávě dostatečně důvěřují a elektronickou formou poskytnou osobní data (zejména přístupová hesla).
3.3.2
Spamování
Tzv. spam je v českém právním řádu nazýván „nevyžádané obchodní sdělení“. Je to z toho důvodu, že se jedná o zprávy zasílané prostřednictvím e-mailové komunikace, které jednak informují o konkrétních produktech či službách a také o společnosti či firmě, která s danými výrobky a službami souvisí, a dostává se tak do většího povědomí jednotlivých uživatelů. (41) V některých zákonech, konkrétně pak v zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, je definována situace, při které je umožněno rozesílání obchodního sdělení elektronickou formou. Odesílatel této zprávy musí mít vždy souhlas s koncovým odběratelem a rovněž musí být ve sdělení obsažena možnost zasílání kdykoliv zrušit. (42) V případě spamování lze za hlavní obranu proti tomuto problému v oblasti elektronické korespondence považovat ochranu e-mailových adres na straně uživatele (poskytnutí adresy výhradně známým subjektům) a opatření omezující rozesílání spamových zpráv, kterým může být antivirová ochrana instalovaná do příslušné poštovní schránky.
33
3.4 Sociální sítě Hlavním trendem dnešní společnosti lidí jsou bezpochyby sociální sítě, které každým dnem evidují nově založené účty či profily příslušných uživatelů. Ať už se jedná o sociální síť zaměřenou na propojování přátel, vytváření osobních profilů a ukládání či sdílení multimédií (příkladem je Facebook) nebo tu, která funguje jako pracovní sociální síť a uživatel má možnost do svého profilu nahrát vlastní životopis (portál LinkedIn), zaujímá tato služba obrovský prostor na internetu, kde lidé mohou sdílet veškeré informace. V současné době jsou sociální sítě domovskou základnou pro mladou generaci lidí, čímž se však zvyšuje riziko spojené s netaktním až hrubým jednáním a špatným zacházením s informacemi na příslušných serverech. Hrozivý dopad to má zejména na děti, které se s nevhodným obsahem mohou setkat. Konkrétním příkladem jednání lidí, při kterém selhává etika na internetu, jsou zejména videonahrávky uložené na některém z dostupných serverů (příkladem je portál youtube.com) a na nich zaznamenány prvky vulgarismu, hrubiánství apod. I s tímto neetickým jednáním se snaží zápasit poskytovatelé veřejných prostorů na internetu. Kontrolují se například nově nahraná videa na server (v procesu kontroly není video zveřejněné) nebo se stanovují podmínky pro užívání služby, se kterými uživatel musí souhlasit. Z důvodu většího výskytu mladistvých a nezletilých na sociálních sítích, je rovněž vyšší riziko přítomnosti již představených prohřešků, kterými jsou kyberšikana, kyberstalking a kybergrooming. Následuje detailní rozbor sociálních sítí, který je proveden za pomoci tzv. SWOT analýzy. Jedná se o metodu, prostřednictvím které je možné identifikovat silné a slabé stránky dané oblasti ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž původ je spojován s vnějším prostředím. Je možné učinit tvrzení, že SWOT analýza představuje rozbor vnitřního a vnějšího prostředí zkoumané problematiky. Kromě toho, jestli jde o silnou nebo slabou stránku se rovněž bere v úvahu významnost (důležitost) a váha jednotlivých (dílčích) aspektů. V případě vnějšího prostředí je to pak určení příležitostí pro celkový rozvoj dané oblasti a stejně tak schopnost rozpoznat možná rizika, která by zmíněný rozvoj mohla jakkoliv znemožnit resp. ohrozit. Samotné hodnocení SWOT analýzy probíhá formou bodování, které z příslušných položek je přikládána vyšší důležitost. V rámci silných a slabých stránek je každý z představených faktorů zhodnocen podle důležitosti a intenzity jeho celkového vlivu. U příležitostí se jedná a posouzení jejich atraktivnosti a v potaz je brána i pravděpodobnost úspěchu. V případě hrozeb je to pak vážnost a pravděpodobnost, že k dané rizikové situaci dojde. 34
Pro silné stránky a příležitosti je použita stupnice kladných hodnot od 1 do 5 s tím, že hodnota 5 představuje nejvyšší spokojenost s daným faktorem a analogicky hodnota 1 nejnižší spokojenost. Hodnocení slabých stránek a hrozeb je opatřeno stupnicí záporných hodnot od -1 do -5, v jejímž případě hodnota -1 značí nejnižší nespokojenost a hodnota -5 nejvyšší nespokojenost s příslušným faktorem. Kromě těchto ohodnocení je rovněž do tabulky vložen sloupec představující hodnoty vah jednotlivých faktorů. Váhami je vyjádřena důležitost příslušných položek v dané kategorii s tím, že platí určitá pravidla pro jejich stanovení. Konkrétně musí být součet vah v příslušné kategorii roven hodnotě 1 a platí, že čím vyšší číslo (blížící se hodnotě 1), tím se jedná o faktor s větší důležitostí. Výsledkem provedené analýzy vzájemného působení dílčích faktorů externího a interního prostředí je získání (nových) poznatků, které jsou charakteristické pro danou interakci, hodnotí její úroveň a s její pomocí je možné předpovědět pravděpodobnost změn v dané oblasti. STRENGHTS (silné stránky) anonymita prostorová flexibilita udržení krátkodobého, resp. dlouhodobého kontaktu časová flexibilita snadné a efektivní sdílení informací rovnocennost snadná manipulovatelnost sebeprezentace prostředí v reálném čase značná publicita
Hodnocení 5 4 5
Váha 0.3 0.05 0.2
Celkem 1.5 0.2 1
4 5 3 4 3 2 5
0.02 0.2 0.01 0.1 0.01 0.01 0.1
0.08 1 0.03 0.4 0.03 0.02 0.5 4.76
Váha 0.4 0.05 0.05 0.05 0.3 0.1 0.02 0.03
Celkem -2 -0.15 -0.15 -0.15 -1.5 -0.4 -0.04 -0.06 -4.45
Tabulka č. 4 - Silné stránky; strenghts (zdroj: autor)
WEAKNESSES (slabé stránky)
závislost dezinformace absence neverbální komunikace nízká míra retence bezpečnost informací větší prostor pro vytvoření chyb nižší časový rámec pro nápravu chyb nižší soudržnost
Hodnocení -5 -3 -3 -3 -5 -4 -2 -2
Tabulka č. 5 - Slabé stránky; weaknesses (zdroj: autor)
35
OPPORTUNITIES (příležitosti) Hodnocení 3
Váha 0.05
Celkem 0.15
partnerství s nejrůznějšími institucemi vytváření krátkodobých a dlouhodobých vztahů
3 5
0.05 0.2
0.15 1
nabídka promo akcí, událostí (marketingový nástroj)
3
0.05
0.15
vylepšení marketingových příležitostí reklama a vizitka daného subjektu nové cílové a specializované trhy rychlý průnik do současného trendu získání zpětné vazby
4 5 4 3 5
0.1 0.2 0.1 0.05 0.2
0.4 1 0.4 0.15 1 4.4
Hodnocení -5 -5
Váha 0.2 0.2
Celkem -1 -1
porušení pravidel chování
-5
0.2
-1
publicita v krátkém čase s negativním dopadem
-3
0.02
-0.06
výskyt nebezpečných poplašných zpráv, SPAM, MALWARE
-3
0.02
-0.06
-4 -3 -2 -2 -5
0.1 0.02 0.02 0.02 0.2
-0.4 -0.06 -0.04 -0.04 -1 -4.66
příležitost pro jednotlivce i skupiny připojit se k výměně informací
Tabulka č. 6 - Příležitosti; opportunities (zdroj: autor)
THREATS (hrozby) ztráta soukromí rizika spojená s narušováním soukromí (delikvenství v kyberprostoru)
přesycenost informací potenciální konkurence ztráta zájmu veřejnosti zpoplatnění služeb krádež identity
Tabulka č. 7 - Hrozby; threats (zdroj: autor)
36
Jak již bylo dříve zmíněno, SWOT analýzu je možné rozdělit na interní a externí prostředí. Interní část se týká konkrétně daného tématu. Na jedné straně je popisováno, v čem oblast vyniká (silné stránky), a na straně druhé je to naopak souhrn slabých stránek. Jednoduše je možné konstatovat, že se jedná o klasický soupis kladů a záporů. Z výše uvedených tabulek je možné vypočítat celkovou hodnotu interní části, které se docílí součtem celkové hodnoty silných stránek s výslednou hodnotou slabých stránek. Konkrétní zápis rovnice vypadá následovně: Interní část SWOT analýzy = silné stránky + slabé stránky = 4.76 + (- 4.45) = +0.31 Externí část se týká okolí daného prostředí sociálních sítí, které je těžké jakkoliv ovlivnit, ale které výrazně ovlivňuje danou oblast. Na jedné straně jsou to příležitosti, které vnější prostředí nabízí, a na straně druhé jsou to hrozby, které sociální sítě z vnějšího okolí přímo či nepřímo ohrožují. Stejně jako v předchozím případě i zde je celková hodnota tvořena součtem jednotlivých atributů, které příležitosti a hrozby představují. Rovnice zápisu má následující podobu: Externí část SWOT analýzy = příležitosti + hrozby = 4.4 + (- 4.66) = -0.26 Výpočet konečné bilance příslušné SWOT analýzy je dán součtem předchozích dvou částí (externí a interní). Výsledek může nabývat kladné hodnoty, záporné hodnoty nebo může být nulový. V případě SWOT analýzy sociálních sítí má výsledná bilance následující formu: Konečná bilance = interní část + externí část = 0.31 + (-0.26) = 0.05 Bilance SWOT analýzy není nikterak pochvalná. Výsledná hodnota blížící se nule značí, že je potřeba zapracovat na zlepšení. Týká se to zejména správců webů a internetových aplikací, které jsou zaměřeny (nejen) na komunikaci prostřednictvím internetu, dále škol, které kladou důraz na výchovu jedince, a v neposlední řadě rovněž rodičů, kteří mají značný vliv na danou výchovu jedince již od jeho útlého věku. Zmíněného zlepšení lze docílit posílením interní části SWOT analýzy. Odůvodnění tohoto kroku vyplývá již z logické stránky věci. Vylepšení může proběhnout pouze u těch částí, kterých se dané oblasti bezprostředně týkají a vychází z její podstaty. V předchozích řádcích bylo zmíněno, že externí část SWOT analýzy je těžké měnit. Toto tvrzení platí z toho důvodu, že se jedná o vnější okolí sociálních sítí. Lze však postupně zmírňovat hodnocení jednotlivých položek zejména tím, že uživatelé sociálních sítí budou dodržovat stanovená pravidla chování, budou si počínat tak, aby jejich činností nebyla ohrožena jiná osoba, a budou tak jednat v rámci mezí tomu určených.
37
Hlavní oblast, na kterou je potřeba se zaměřit a v rámci které je evidován největší potenciál ke zlepšení, představuje tedy interní část SWOT analýzy. Konkrétně se jedná o položky závislost“ a bezpečnost informací, které získaly nejhorší možné ohodnocení s celkovou 70% váhou v dané kategorii. S odkazem na statistiky, které byly představeny v samotném úvodu práce, se závislost na internetu, do kterého spadají i sociální sítě, neustále prohlubuje. A je to v první řadě mládež, která má značnou převahu, co se týče aktivního využívání svých účtů skrze nejrůznější platformy. S touto generací úzce souvisí i druhá položka, kterou představuje bezpečnost informací. Každý den je možné zaznamenat případy, kdy je porušen určitý etický rámec uživateli sociálních sítí (příkladem může být nedovolené kopírování obsahu, zneužívání informací ve vlastní prospěch, ale také ohrožující chování jedince vůči ostatním uživatelům aj.). Na jedné straně to může být způsobeno další položkou v kategorii slabých stránek představující větší prostor pro vytvoření chyb, na straně druhé pak anonymitou, která je sice zařazena do kategorie silných stránek, avšak pro jinou část uživatelů představuje určitou hrozbu. Tvrzení, že jsou sociální sítě v současnosti považovány za jednu z těch oblastí, ve které etická stránka není natolik dodržována, je potvrzeno v následujících kapitolách, zejména pak v předposlední části, která se týká vyhodnocení dotazníkového průzkumu. Pro zlepšení aktuální situace na sociálních sítích by měl být kladen důraz na uvádění skutečné identity uživatele, aby žádná činnost, pod kterou se člověk do sítě přihlásí, nebyla anonymní. Tento krok však může narazit na problém spočívající v prověření zadaných údajů uživatelem. Do budoucna je možné přemýšlet o přidělování kódů k jednotlivým uživatelům sítě, které by byly vytvořeny na základě poskytnutých údajů z identifikačních průkazů lidí, kterými se v reálném světě prokazují.
38
4
Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkový průzkum, který čítal celkem 14 otázek, probíhal na serveru www.survio.com
v období od 28. 10. 2013 do 15. 3. 2014 a připojilo se do něj na 205 respondentů, z nichž 200 bylo evidováno v konečném vyhodnocení průzkumu a zbývajících 5 bylo vyřazeno (z důvodu nevyhovujících odpovědí s prvky vulgarismu). Dotazník byl nabídnut široké veřejnosti prostřednictvím sociální sítě Facebook a vybrané skupině lidí prostřednictvím elektronické korespondence (e-mail). Cílem provedení tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit, nakolik se lidé orientují v oblasti informační etiky a související problematice internetového prostředí. Obohacení rozboru dotazníkového šetření formou testů závislosti, resp. nezávislosti dvou vybraných proměnných ukazuje, nakolik jsou jednotlivé atributy na sobě závislé, resp. nezávislé a co samotný výsledek představuje. Některé dosažené výsledky z dotazníkového šetření jsou již obsaženy v určitých kapitolách této práce, zejména pak v kapitole věnující se problematice informační etiky ve vztahu k internetovému prostředí. V této části práce je příslušný výzkum podroben detailnímu rozboru dílčích částí, který je obohacen zmíněnou analýzou závislostí vybraných proměnných. V předchozí kapitole již byla představena možná řešení vybraných rizikových situací, se kterými se člověk může během svého života v kyberprostoru setkat a které byly rovněž začleněny do příslušného dotazníku, v následující kapitole jsou využity dosažené výsledky z provedeného výzkumu k vyvození konkrétních závěrů a vlastnímu zhodnocení dané problematiky. Z níže uvedených tabulek je možné vyčíst, že o dotazníkové šetření projevily ženy (51.5%) o něco větší zájem než muži (48.5%). Větší vypovídající hodnotu má srovnání jednotlivých věkových kategorií, které se dobrovolně zúčastnily daného průzkumu. Celých 69% z celkového počtu dotázaných se nachází ve věkovém rozmezí 15 - 25 let. Je to způsobeno tím, že příslušný dotazník byl vložen do skupin (dané sociální sítě), ve kterých se nachází zejména studenti středních a vysokých škol. Byť některé světové statistiky uvádějí, že největší procento založených účtů na sociálních sítích připadá na věkovou skupinu 25 - 44 let (43), je to v první řadě mládež, která ve statistikách stoupá vzhůru a u které je možné zaznamenat největší pohyb napříč sociálními sítěmi. Odpověď Muž Žena
Odpovědi 97 103 Tabulka č. 8 - Pohlaví respondentů (zdroj: autor)
39
Podíl (v %) 48.50 51.50
Odpověď 0-14 15-25 26-35 36-45 46-55 56+
Odpovědi 0 138 13 12 22 15
Podíl (v %) 0 69.00 6,50 6.00 11.00 7.50
Tabulka č. 9 - Věkové kategorie respondentů (zdroj: autor)
Výsledky (v podobě dosažených hodnot) jednotlivých atributů v otázce nejhoršího neetického jednání v internetovém prostředí dopadly podle mého vlastního očekávání. 90.5% podíl připadl na stranu šíření dětské pornografie, mezi dalšími nejčastějšími odpověďmi se objevily kyberšikana a kyberstalking. Šíření dětské pornografie představuje vůbec největší hrozbu, která ve spojení s internetovým prostředím může vzniknout. Je to dáno tím, že jsou do tohoto nelegálního obsahu, který je internetem šířen, zataženy (ve většině případů násilím) nezletilé osoby. V porovnání s ostatními neetickými jednáními na internetu se sice s tímto jednáním člověk nesetkává běžně, avšak představuje trestnou činnost s velmi vysokou společenskou nebezpečností. Jak bylo zmíněno v kapitole věnující se obecnému chování v internetovém prostředí a výskytu rizik s tím spojeným, předcházet nejen výše uvedeným situacím lze dostatečnou informovaností společnosti o možných příčinách a následcích a dostatečnou výchovou jedinců již od útlého věku. Odpověď Porušení autorského zákona Šíření dětské pornografie Kyberstalking Kyberšikana Plagiátorství Spamování Jiná odpověď
Odpovědi 57 181 78 97 37 54 2
Podíl (v %) 28.50 90.50 39.00 48.50 18.50 27.00 1.00
Tabulka č. 10 - Neetická jednání na internetu (zdroj: autor)
Zajímavým zjištěním byly dosažené hodnoty v otázce legislativy České republiky, konkrétně ve znalosti některého ze zákonů, který se zabývá správným zacházením s informacemi. 129 dotázaných (65.82%) v dotazníkovém šetření uvedlo, že žádný takový zákon „nemají v povědomí“. V porovnání s ostatními otázkami daného výzkumu však není této otázce přikládána velká vypovídající hodnota. Důvodem je fakt, že v dotazníku byla tato otázka nepovinnou (dobrovolné vyplnění) a navíc formou volného rozepsání, z čehož lze usuzovat jednání respondentů, kteří tak více holdují zaškrtávacím odpovědím namísto otevřených odpovědí (4 účastníci výzkumu neodpověděli vůbec). V případě znalosti určitého zákona v oblasti práce s informacemi byl nejčastější odpovědí autorský zákon, s mírným odstupem pak zákon o ochraně osobních údajů. Volba dobrovolného vyplnění byla zvolena z toho důvodu, aby 40
se tím prokázal určitý zájem, resp. nezájem lidí o znalost legislativy České republiky v souvislosti s jakoukoli manipulací s konkrétní informací. Odpovědi 129 67
Odpověď Ne Ano
Podíl (v %) 65,82 34.18
Tabulka č. 11 - Znalost zákona (v ČR) v oblasti zacházení s informacemi (zdroj: autor)
Do výzkumu byla rovněž zařazena otázka související s mírou dodržování etického rámce v konkrétních oblastech internetu. Nejvyšší důležitost a současně nejvyšší hodnota, která reprezentuje míru dodržování etiky, připadla na stranu podnikání a obchodování na internetu (3.68). Tento výsledek jen potvrzuje fakt, že je tato oblast značně ovlivněna dodržováním příslušných zákonů a pravidel. Příkladem je zákon o ochraně osobních údajů nebo dodržování obchodních a platebních podmínek příslušného elektronického obchodu. Naopak sociální sítě a elektronická komunikace získaly nejmenší možné bodové ohodnocení, které znamená, že v příslušné oblasti, resp. oblastech je etický rámec dodržován nejméně. Dle mého vlastního názoru je důvodem opětovně zmiňované tvrzení, že sociální sítě jsou v nadsázce „domovskou základnou“ pro mladší generaci lidí, které náleží vyšší procento nedodržování stanovených pravidel a správných zásad chování než u jiných věkových skupin. Odpověď Podnikání a obchodování na internetu, e-shop Reklama Média Sociální sítě, e-komunikace Práce s daty (přejímání a publikování informací)
Důležitost 3.68 2.16 2.07 1.00 2.77
Tabulka č. 12 - Míra dodržování etiky ve vybraných oblastech (zdroj: autor)
V následující části jsou provedeny dva testy pro zjištění závislosti, resp. nezávislosti vybraných proměnných. Konkrétní charakteristika vztahu proměnných je určena za pomoci symetrického, resp. kontingenčního koeficientu. Jinými slovy se jedná o určení míry intenzity závislosti pro vybrané (nominální) proměnné. První test se týká závislosti, resp. nezávislosti proměnných Pohlaví a Neocitování zdroje. Na úvod je sestavena kontingenční tabulka absolutních četností, která je doprovázena kontingenční tabulkou teoretických četností, resp. očekávaných četností v případě nezávislosti.
Pohlaví Celkem
Muž Žena
Neocitování zdroje Jednou Vícekrát 14 56 13 43 27 99
Nikdy 27 47 74
Tabulka č. 13 - Kontingenční tabulka absolutních četností 1 (zdroj: autor)
41
Celkem 97 103 200
Pro získání očekávaných četností v případě nezávislosti je použit odpovídající vzorec (44):
Obrázek č. 1 - Vzorec pro výpočet očekávaných četností v případě nezávislosti (zdroj: autor)
„Ri“ představuje celkovou hodnotu řádku „i“, „Sj“ udává celkovou hodnotu sloupce „j“ a „N“ představuje celkových počet respondentů. Jednotlivé hodnoty jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo.
Pohlaví Celkem
Muž Žena
Neocitování zdroje Jednou Vícekrát 13.1 48.0 13.9 51.0 27.0 99.0
Nikdy 35.9 38.1 74.0
Celkem 97.0 103.0 200.0
Tabulka č. 14 - Kontingenční tabulka teoretických četností 1 (zdroj: autor)
Míra intenzity závislosti daných proměnných se vypočítá pomocí kontingenčního koeficientu, kterým Pearsonův kontingenční koeficient (značený písmenem C). Mezi další koeficienty, které by bylo možné k výpočtu použít, patří například Cramérovo V, Čuprovův kontingenční koeficient aj. Pro výpočet Pearsonova kontingenčního koeficientu se používá vzorec, který má následující tvar (45):
Obrázek č. 2 - Vzorec pro výpoćet Pearsonova kontingenčního koeficientu (zdroj: autor)
„χ2“ představuje Pearsonovu statistiku chí-kvadrát, jehož výpočet je uveden níže, a „n“ odpovídá celkovému počtu respondentů. Tento koeficient (C) představuje symetrickou míru, která vyjadřuje intenzitu vzájemné závislosti dvou proměnných. Nabývá hodnot z intervalu od 0 (včetně) do √((q-1)/q), kde q = min{R, S}. Hodnoty 0 nabývá v případě nezávislosti. Čím větší hodnotu bude výsledek reprezentovat při stejném „n“, „R“ a „S“, tím je závislost silnější.
42
Vzorec pro výpočet zmíněného chí-kvadrátu má tento tvar (46):
Obrázek č. 3 - Vzorec pro výpočet chí-kvadrátu (zdroj: autor)
V tomto případě „nij“ vyjadřuje hodnotu z tabulky absolutních četností, „mij“ představuje hodnotu z tabulky očekávaných četností. Dosazením odpovídajících hodnot do vzorce pro výpočet chí-kvadrátu tak lze získat jeho výslednou hodnotu potřebnou pro následný dopočet dříve představeného Pearsonova kontingenčního koeficientu. χ2 = ((27 – 35.9)2 / 35.9) + ((14 – 13.1)2 / 13.1) + … + ((43 – 51.0)2 / 51.0) = +6.99 C = √ (6.99 / (200 + 6.99)) = +0.173 S ohledem na dosažený výsledek z výpočtu Pearsonova kontingenčního koeficientu lze učinit závěrečné tvrzení, že míra intenzity závislosti dvou proměnných je nízká, resp. závislost je slabá. Důvodem je samotný výsledek, jehož hodnota se více blíží 0. Ve vztahu k úvodnímu zadání, které představuje charakteristika vztahu proměnných Pohlaví a Neocitování zdroje, to znamená, že mezi danými proměnnými není značná míra intenzity závislosti, resp. závislost je minimální. V proměnné Neocitování zdroje tak dosažené hodnoty, které reprezentují hodnoty v tabulce absolutních četností, nejsou závislé na tom, zda dotazník vyplňoval muž nebo žena, nýbrž se jedná o dva na sobě „nezávislé“ atributy. Stejný způsob postupu (test pro zjištění závislosti, resp. nezávislosti dvou proměnných) je aplikován i na druhou dvojici atributů, kterou představuje na jedné straně proměnná Věkové kategorie a na straně druhé Definice informační etiky.
Věkové kategorie
Celkem
0-14 15-25 26-35 36-45 46-55 56+
Etika v internetu 0 9 1 1 0 0 11
Definice informační etiky Zásady chování… Zásady manipulace… 0 0 27 100 3 9 3 8 3 19 1 15 37 151
Tabulka č. 15 - Kontingenční tabulka absolutních četností 2 (zdroj: autor)
43
Jiná 0 1 0 0 0 0 1
Celkem 0 137 13 12 22 16 200
Věkové kategorie
Celkem
0-14 15-25 26-35 36-45 46-55 56+
Etika v internetu 0 7.5 0.7 0.7 1.2 0.9 11.0
Definice informační etiky Zásady chování… Zásady manipulace… 0 0 25.3 103.4 2.4 9.8 2.2 9.1 4.1 16.6 3.0 12.1 37.0 151.0
Jiná 0 0.6 0.1 0.1 0.1 0.1 1.0
Celkem 0 137.0 13.0 12.0 22.0 16.0 200.0
Tabulka č. 16 - Kontingenční tabulka teoretických četností 2 (zdroj: autor)
Dosazením jednotlivých hodnot do vzorce pro výpočet chí-kvadrátu lze dosáhnout výsledné hodnoty, kterou je možné následně dosadit do vzorce pro výpočet Pearsonova kontingenčního koeficientu a získat tak konečnou hodnotu, která určuje míru intenzity závislosti vybraných dvou proměnných. χ2 = ((9 – 7.5)2 / 7.5) + ((27 – 25.3)2 / 25.3) + … + ((0 – 0.1)2 / 0.1) = +7.9 C = √ (7.9 / (200 + 7.9)) = +0.2 Stejně jako v případě předchozího testu je i u tohoto testu (pomocí Pearsonova kontingenčního koeficientu) možné učinit závěrečné zhodnocení o tom, že míra intenzity závislosti dvou proměnných je nízká, ale závislost je silnější než v případě úvodního testu. I přes to se výsledná hodnota blíží 0. Ve vztahu k zadání, které představuje charakteristika vztahu proměnných Věkové kategorie a Definice informační etiky, to znamená, že mezi danými proměnnými není značná míra intenzity závislosti, resp. závislost je minimální. V proměnné Definice informační etiky tak dosažené hodnoty, které reprezentují hodnoty v tabulce absolutních četností, nejsou natolik závislé, v jaké věkové kategorii se respondent nachází, jedná se „nezávislé“ atributy.
44
Závěr V první kapitole této práce jsou představeny základní etické teorie, které v přímé konfrontaci s aktuálními trendy internetového prostředí stále nacházejí své uplatnění, resp. dokazují svou aktuálnost, i když jejich míra je ovlivněna zejména postojem dnešní společnosti a prostorem, který virtuální svět představuje. Snahou virtuálního prostředí je napodobení (ale také doplnění, kompenzace, nahrazení apod.) reálného světa. Postupně je možné se přesvědčit, že všechny představené etické přístupy jsou určitou formou obsaženy i v internetovém prostředí. Z jednotlivých etických přístupů představuje (ve zmíněném internetovém prostředí) dle mého vlastního názoru největší zastoupení teleologický pohled, který klade důraz na maximalizaci užitku a rovněž na vytváření pevného postavení zvláště na poli podnikání a obchodu a v prostředí sociálních sítí. Další z přístupů, kterým je teologický (normativní) postoj, má své užití v oblasti legislativy, která v současnosti prošla značnou změnou, a stále aktuálních etických kodexů (viz kapitola 2.1). I poslední z představených přístupů, deontologický postoj, nabývá na důležitosti, ovšem v menším měřítku než předchozí postoje. Je to dáno především skutečností, že v prostředí virtuálního světa i nadále převládá anonymita jeho uživatelů. Tento fakt je více přiblížen v problematice sociálních sítí, ke které byla vytvořena a následně vyhodnocena SWOT analýza pro získání závěrů z dané oblasti. Vzhledem k neustálému rozvoji informačních a komunikačních technologií je těžké pokrýt všechny oblasti, jež souvisí s informacemi a jejich šířením, určitými pravidly. Tím je myšlena úloha příslušných kodexů, standardů a norem, které fungují na principu doporučení, resp. všeobecných zásad, nicméně záleží na každém jedinci, jakým způsobem jedná a jak se k dané situaci staví. Svou roli sehrává rovněž legislativa, která představuje základní úpravy a postupy v chování jedinců (nejen) v oblasti internetu a na rozdíl od kodexů zastává funkci kontrolní a umožňuje uvalení trestu na jedince při porušení určitých zásad. V kapitole 2.3 jsou shrnuty jednotlivé kodexy, normy a související legislativa z hlediska dopadu na společnost. Samotným důvodem pro nedostatečné (komplexní) pokrytí veškerých oblastí souvisejících s informacemi a jejich šířením je dle mého vlastního názoru často skloňovaná anonymita, jejíž problematika je, jak již bylo zmíněno, rozebrána zejména v souvislosti s tématem sociálních sítí. Existuje mnoho souborů, které se zaobírají tématem informační etiky, správného chování v internetovém prostředí či v počítačové síti aj., prosazující zásady, kterých by se měl jedinec při svých jednáních držet. Velký vliv na příslušná rozhodnutí má samotná společnost, která v některých situacích člověka „nutí“ dodržovat určitá stanoviska, pokud by se rád do ní začlenil. Svou roli však sehrává také svědomí jedince, které může být opačného názoru a i to je jeden z faktorů, proč nejsou daná pravidla vždy plně akceptovatelná, resp. dodržována. Je to dáno 45
zejména tím, že každý člověk smýšlí jinak, rozhoduje se dle vlastního uvážení a má rozdílný pohled na to, co je dobré a co špatné. Opačný trend představuje nejčastěji skloňovaná oblast sociálních sítí, která se v posledních letech stala útočištěm mladší generace lidí, a nějaký etický rámec by se zde hledal jen stěží. To dokládá i vyhodnocené dotazníkové šetření, ve kterém sociální síť zaujala poslední místo v otázce míry dodržování etiky. Vzhledem k možnému výskytu ohrožujících projevů chování, kdy si delikventi vybírají zmíněnou generaci lidí (viz kapitola 3.1 a související podkapitoly), by neměla být prevence proti takovému způsobu jednání společností podceňována. Už jen z toho důvodu, že se více než čtvrtina respondentů setkala během svého života s nebezpečnými projevy chování, které kyberšikana (28%) a kyberstalking (25.5%) představují. Za zmínku stojí také fakt, že 73.5% z celkového počtu respondentů uvedlo v průzkumu, že v oblasti internetu nejsou etické zásady dodržovány. To může být způsobeno zejména faktem, který již byl v minulých řádcích nastíněn, že v současné době je internet útočištěm mladší skupiny lidí, u které jsou zásady správného chování očekávány v menším rozsahu. Další poznatky jsou pak rozepsány v předcházející kapitole, která se věnuje samotnému vyhodnocení dotazníkového šetření. Internetové médium v dnešní době ovlivňuje značnou část populace, resp. nejrůznější zájmy lidí (společenské, ekonomické aj.) napříč celým světem. K tomu je zapotřebí vytvářet určitá pravidla, která budou společností přijata a prosazována, vzbudí v lidech dostatečnou důvěru a pocit bezpečí. S ohledem na tuto práci, která se zabývala informační etikou a problematikou jednotlivých oblastí v internetovém prostředí, a dosažené hodnoty ve vyhodnocení dotazníkového průzkumu lze učinit závěrečné tvrzení, že i ve stále rozvíjejícím se světě informačních a komunikačních technologií existují místa, kde etika jako taková nachází své uplatnění. Vzhledem k prostoru, který informační a komunikační technologie zaujímají, se však jedná o minimální dodržování etických zásad. Hlavním doporučením je dostatečné poučení všech, kteří se v prostředí internetu pohybují (zejména děti a mládež), o tom, jak správně s informacemi zacházet, jak se chovat a dodržovat společností nastolená pravidla a stejně tak by neměla být podceňována úcta k ostatním uživatelům internetu. Vzhledem k různým událostem a skutečnostem, jejichž podstata byla v průběhu práce nastíněna a zároveň zhodnocena, by neměla být etická stránka věci společností opomíjena a současně s platnou legislativou České republiky by měla být pomocnou rukou při budování lepší společnosti a zlepšení chování nejen v oblasti internetu.
46
Dle mého vlastního názoru by bylo možné dosáhnout zmíněného zlepšení větším prosazováním etiky, resp. etických zásad zejména prostřednictvím sociálních sítí a internetových diskuzí, které jsou hojně využívány zvláště zmíněnou mladší generací lidí. Příkladem může být zveřejnění pravidel etického chování v počítačové síti, důraz na zásady správného chování v internetovém prostředí aj. Dále se jedná o větší prosazování citační etiky na školách a rovněž o dostatečné informování společnosti o existenci zákonů souvisejících s oblastí práce s informacemi. Jak již bylo v práci zmíněno v souvislosti se sociálními sítěmi, zásadní změnou by bylo uvádění skutečné identity člověka na internetu, aby žádná činnost, pod kterou se člověk do sítě přihlásí, nebyla anonymní. Do budoucna je tak možné přemýšlet o přidělování kódů k jednotlivým uživatelům sítě, které by byly vytvořeny na základě poskytnutých údajů z identifikačních průkazů lidí, kterými se v reálném světě prokazují. Lze předpokládat, že by se tímto krokem výrazně změnilo chování lidí v internetovém prostředí. Důvodem by byla ztráta anonymity, která je do té doby„chránila“. Určitou motivací k dodržování etiky by pro uživatele měly být postihy v případě jejího nedodržování (neetické jednání navíc může přerůst v trestnou činnost). Příkladem může být také bonusové ohodnocení pracovníků společnosti v případě dodržování stanovených etických norem. Jak již však bylo v průběhu práce několikrát zmíněno, důležitou roli hraje v otázce dodržování etiky zejména svědomí jedince, tedy to, co člověk sám považuje za správné či špatné a jakým způsobem podle toho jedná v určitých situacích. Cíle této práce, jež byly stanoveny v samotném úvodu, lze považovat za splněné s odkazem na jednotlivé kapitoly práce a závěrečné shrnutí problematiky informační etiky a jejího dodržování v online prostředí. V průběhu práce byly rovněž analyzovány zkoumané otázky, ke kterým se váže provedená detailní analýza problematiky sociálních sítí, představení jednotlivých rozporů v oblasti práce s informacemi v rámci informační etiky, resp. legislativy ČR a přiblížení hrozeb a nebezpečí virtuálního světa s nastíněním jejich možných řešení včetně vlastního zhodnocení konkrétní situace.
47
Bibliografie 1. Pleyer, Jan. E-komerce studie. [Online] 2001. [Citace: 16. Březen 2014.] http://www.pleyer.cz/diplomka/prace-html/diplomka4.html. 2. Český statistický úřad. Na internet je připojeno 62 českých domácností ze sta | ČSÚ. [Online] 2011. [Citace: 16. Březen 2014.] http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/na_internet_je_pripojeno_62_ceskych_domacnosti_ze_sta20111 129. 3. —. Nakupování přes internet je stále oblíbenější. [Online] 2013. [Citace: 16. Březen 2014.] http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nakupovani_pres_internet_je_stale_oblibenejsi_20131128. 4. Janoš, Karel. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, stránky 2-3. 5. —. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, stránky 11-12. 6. —. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, stránky 14-15. 7. —. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, str. 16. 8. Vaněk, Jiří. Obecná, ekonomická a informační etika. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. stránky 62-64. ISBN 978-80-7357-504-5. 9. —. Obecná, ekonomická a informační etika. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. str. 27. ISBN 978-80-7357-504-5. 10. Janoš, Karel. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, str. 17. 11. Pavla, Schauerová. Diversity Management. [Online] [Citace: 14. Duben 2014.] http://www.diversity-management.cz/aktuality.php?id=124&offset=30. 12. Vaněk, Jiří. Obecná, ekonomická a informační etika. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. str. 71. ISBN 978-80-7357-504-5. 13. Machula, Tomáš. Princip dvojího účinku. [Online] 2011. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://machula.bigbloger.lidovky.cz/c/190793/Princip-dvojiho-ucinku.html. 14. Janoš, Karel. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, str. 21. 15. Činčera, Jan. Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002, stránky 5-6. 16. Vaněk, Jiří. Obecná, ekonomická a informační etika. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. stránky 23-27. ISBN 978-80-7357-504-5. 17. Janoš, Karel. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, str. 47. 18. Masarykova univerzita. Informační etika a hodnocení informací. [Online] [Citace: 2. 4 2014.] http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/etika_opora.pdf. 19. Činčera, Jan. Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2002, str. 11. 20. Transparency International - Česká republika. Etické kodexy - výsledky průzkumu. [Online] 2006. [Citace: 10. Duben 2014.] http://www.transparency.cz/doc/ve_pruzkum_aplikace_etickych_kodexu.pdf. 21. —. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky. [Online] 2006. [Citace: 10. Duben 2014.] http://www.transparency.cz/doc/ve_amanpe.pdf. 22. BUSINESSCENTER.cz. Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. [Online] 1995. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/regulace-reklamy. 48
23. Rada pro reklamu. Kodex reklamy. [Online] 2009. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.rpr.cz/cz/dokumenty_rpr.php. 24. Syndikát novinářů ČR. Etický kodex. [Online] 1999. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/eticky-kodex/. 25. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Kodex etiky českých knihovníků. [Online] 2004. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.skipcr.cz/co-je-skip/kodex-etiky. 26. AION CS. Zákon o svobodném přístupu k informacím. [Online] [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106. 27. —. Zákon o ochraně osobních údajů. [Online] [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-101. 28. —. Autorský zákon. [Online] [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121. 29. —. Zákon o elektronickém podpisu. [Online] [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-227. 30. Janoš, Karel. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, stránky 83-84. 31. —. Informační etika. Praha : Česká informační společnost, 1993, str. 84. 32. Peterka, Jiří. Netiquette. [Online] 1997. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.earchiv.cz/axxxk160/a705k164.php3. 33. INTERNET.ER.CZ. Netiquette, aneb právo a slušnost na netu. [Online] [Citace: 3. Listopad 2013.] http://internet.er.cz/netiketa.php. 34. Hambridge, Sally. RFC 1855. [Online] 1995. [Citace: 11. Březen 2014.] http://datatracker.ietf.org/doc/rfc1855/?include_text=1. 35. Martínek, Tomáš. České sociální sítě a komunitní weby. [Online] 2012. [Citace: 11. Březen 2014.] http://www.webcesky.cz/ceske-socialni-site-a-komunitni-weby/. 36. Burýšková, Lenka. Víte co je KYBERŠIKANA? [Online] 2009. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.policie.cz/clanek/vite-co-je-kybersikana.aspx. 37. E-BEZPECI.cz. Co je to stalking a cyberstalking. [Online] 2008. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/23/38/lang,czech/. 38. —. Kybergrooming. [Online] 2008. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://cms.ebezpeci.cz/content/view/42/35/lang,czech/. 39. Vlachová, Marta. Trestná činnost spojená s internetovou kriminalitou. [Online] 2009. [Citace: 17. Březen 2014.] http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/dali-rizika/148-226. 40. E-BEZPECI.cz. Co je phishing. [Online] 2008. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://cms.ebezpeci.cz/content/view/47/42/lang,czech/. 41. Valášek, Michal. Spam a Úřad pro ochranu osobních údajů. [Online] 2011. [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.lupa.cz/clanky/spam-a-urad-pro-ochranu-osobnich-udaju/. 42. AION CS. Zákon o některých službách informační společnosti. [Online] [Citace: 3. Listopad 2013.] http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-480. 43. Čičák, Matěj. Na sociálních sítích převládají třicátníci. Živě.cz. [Online] 10. Září 2012. [Citace: 3. Duben 2014.] http://www.zive.cz/clanky/na-socialnich-sitich-prevladaji-tricatnici/sc3-a-165332/default.aspx. 44. Řezanková, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vydání. Praha : PROFESSIONAL PUBLISHING, 2007. str. 77. ISBN 978-80-86946-49-8. 49
45. —. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vydání. Praha : PROFESSIONAL PUBLISHING, 2007. str. 82. ISBN 978-80-86946-49-8. 46. —. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vydání. Praha : PROFESSIONAL PUBLISHING, 2007. str. 80. ISBN 978-80-86946-49-8.
50
Seznam grafů Graf č. 1 - Etický kodex v organizacích USA ............................................................................... 19 Graf č. 2 - Kyberšikana ................................................................................................................ 29 Graf č. 3 - Kyberstalking .............................................................................................................. 30
Seznam obrázků Obrázek č. 1 - Vzorec pro výpočet očekávaných četností v případě nezávislosti ......................... 42 Obrázek č. 2 - Vzorec pro výpoćet Pearsonova kontingenčního koeficientu ............................... 42 Obrázek č. 3 - Vzorec pro výpočet chí-kvadrátu .......................................................................... 43
Seznam tabulek Tabulka č. 1 - Výhody etické kodexu ............................................................................................ 18 Tabulka č. 2 - Nevýhody etického kodexu .................................................................................... 19 Tabulka č. 3 - Otázka plagiátorství .............................................................................................. 23 Tabulka č. 4 - Silné stránky; strenghts ......................................................................................... 35 Tabulka č. 5 - Slabé stránky; weaknesses..................................................................................... 35 Tabulka č. 6 - Příležitosti; opportunities ...................................................................................... 36 Tabulka č. 7 - Hrozby; threats ...................................................................................................... 36 Tabulka č. 8 - Pohlaví respondentů.............................................................................................. 39 Tabulka č. 9 - Věkové kategorie respondentů .............................................................................. 40 Tabulka č. 10 - Neetická jednání na internetu ............................................................................. 40 Tabulka č. 11 - Znalost zákona (v ČR) v oblasti zacházení s informacemi .................................. 41 Tabulka č. 12 - Míra dodržování etiky ve vybraných oblastech ................................................... 41 Tabulka č. 13 - Kontingenční tabulka absolutních četností 1 ...................................................... 41 Tabulka č. 14 - Kontingenční tabulka teoretických četností 1 ..................................................... 42 Tabulka č. 15 - Kontingenční tabulka absolutních četností 2 ...................................................... 43 Tabulka č. 16 - Kontingenční tabulka teoretických četností 2 ..................................................... 44
51
Příloha 1. Odpovědi respondentů na dotazníkové šetření (vč. otázek) (1) Víte, co znamená pojem plagiátorství? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Ano Ne
Odpovědi 173 27
Podíl (v %) 86.50 13.50
(2) Víte, co znamená slovní spojení citační etika? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Ano Ne
Odpovědi 113 87
Podíl (v %) 56.50 43.50
(3) Co si představíte pod slovním spojením informační etika? Výběr z možností s textovou odpovědí, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Etika v oblasti informatiky Zásady správného chování a práce na internetu Zásady správné manipulace s informacemi Jiná
Odpovědi 11 37 151 1
Podíl (v %) 5.50 18.50 75.50 1.03
Pozn.: u poslední možnosti výběru se jednalo o následující odpověď: 1x všechny zmíněné (4) Jsou etické zásady v oblasti internetu dodržovány? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Ano Ne Nevím
Odpovědi 10 147 43
Podíl (v %) 5.00 73.50 21.50
(5) Seřaďte dle Vašeho uvážení následující oblasti podle míry dodržování etiky (1. místo s nejvyšší hodnotou - etika je nejvíce dodržována; 5. místo s nejnižší hodnotou - etika se dodržuje nejméně): Seřazení dle důležitosti, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Podnikání a obchodování na internetu, e-shop Reklama Média Sociální sítě, e-komunikace Práce s daty (přejímání a publikování informací)
52
Důležitost 3.68 2.16 2.07 1.00 2.77
(6) Použil/a jste někdy vědomě cizí text (myšlenky, fráze apod.) do vlastní práce bez řádného ocitování daného zdroje? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Nikdy Pouze jednou Vícekrát
Odpovědi 74 27 99
Podíl (v %) 37.00 13.50 49.50
(7) Znáte nějaký zákon, který je zařazen do legislativy ČR v oblasti zacházení s informacemi? (Pokud ano, uveďte prosím, o jaký zákon se jedná) Výběr z možností s textovou odpovědí, zodpovězeno: 196x, nezodpovězeno: 4x Odpověď Ne Ano
Odpovědi 129 67
Podíl (v %) 65,82 34.18
Pozn.: u poslední možnosti výběru se jednalo o následující odpovědi: 31x Autorský zákon 27x Zákon o ochraně osobních údajů 3x Zákon o svobodném přístupu k informacím 3x Zákon spojený s ISO 690 3x Určitá existence zákonu bez konkrétního názvu (bez bližší specifikace) 2x Knihovní zákon 1x Zákon o ochraně soukromí 1x Zákon o vlastnictví duševního práva 1x Zákon o právu na informace o životním prostředí 1x Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti 1x 2letá nutnost uchování informace (správcem sítě) o historii uživatele (8) Uvítal/a byste zařazení takového předmětu do škol, který by se věnoval správné citaci a vůbec práci s informačními zdroji? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Ano Ne
Odpovědi 153 47
Podíl (v %) 76.50 23.50
(9) Setkal/a jste se ve svém okolí s kyberšikanou? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Ano Ne Neznám pojem kyberšikana
Odpovědi 56 120 24
Podíl (v %) 28.00 60.00 12.00
(10) Setkal/a jste se ve svém okolí s kyberstalkingem? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Ano Ne Neznám pojem kyberstalking
Odpovědi 51 92 57
53
Podíl (v %) 25.50 46.00 28.50
(11) Jaké je podle Vás nejhorší neetické jednání na internetu? Výběr z možností, více možných s textovou odpovědí, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Porušení autorského zákona Šíření dětské pornografie Kyberstalking Kyberšikana Plagiátorství Spamování Jiná odpověď
Odpovědi 57 181 78 97 37 54 2
Podíl (v %) 28.50 90.50 39.00 48.50 18.50 27.00 1.00
Pozn.: u poslední možnosti výběru se jednalo o následující odpověď: 1x lhaní o informacích 1x samotná myšlenka chovat se neeticky (12) Jaké je Vaše pohlaví? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Muž Žena
Odpovědi 97 103
Podíl (v %) 48.50 51.50
(13) V jaké věkové kategorii se nacházíte? Výběr z možností, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď 0-14 15-25 26-35 36-45 46-55 56+
Odpovědi 0 138 13 12 22 15
Podíl (v %) 0 69.00 6,50 6.00 11.00 7.50
(14) Jaký je Váš aktuální stav? Výběr z možností, více možných s textovou odpovědí, zodpovězeno: 200x, nezodpovězeno: 0x Odpověď Student ZŠ Student SŠ Student VŠ Zaměstnaná osoba OSVČ Nezaměstnaná osoba Osoba v důchodu Jiná odpověď
Odpovědi 0 7 129 48 28 18 15 1
Pozn.: u poslední možnosti výběru se jednalo o následující odpověď: 1x Osoba se zdravotní nezpůsobilostí
54
Podíl (v %) 0 3.50 64.50 24.00 14.00 9.00 7.50 0.50
