Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Bakalářská práce
Praha 2011
David Písař
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Využití IS/ICT při sportovních přenosech
Vypracoval: Vedoucí práce: Rok a místo vypracování:
David Písař Ing. Mgr. Ondřej Matuštík, Ph.D. 2011, Praha
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány podle normy ČSN ISO 690. V Praze dne 3. prosince 2011
Podpis:................................................. David Písař
Poděkování: Zde bych rád poděkoval vedoucímu mé práce Ing. Mgr. Ondřeji Matuštíkovi, Ph.D. za jeho cenné rady a velice pohotové připomínky k mé práci. Dále bych chtěl poděkovat těm, kteří se podíleli na vyplnění mého dotazníku a mé rodině, která mě ve studiu neustále podporuje.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá použitím moderních technologií ve sportu a při sportovních přenosech. Popisuje jak fungují, kde se používají a jaký mají přínos pro sportovce, rozhodčí a diváky. Dále popisuje nové metody sportovních přenosů, mezi které patří sportovní přenosy na internetu a v mobilních telefonech. V neposlední řadě je práce zaměřena na výhled do budoucnosti a to jak v oblasti sportu, tak v oblasti sportovních přenosů. Celá práce je doprovázena průzkumem veřejnosti, za účelem zjistit, jak tyto technologie lidé vnímají a zda využívají nové technologie ve sledování sportovních přenosů.
KLÍČOVÁ SLOVA : instantní opakovaný záběr, jestřábí oko, Tracab, sportovní přenos, technologie
Abstract This thesis deals with the use of modern technologies in sports and sports broadcasts. It describes how they work, where they are used and what are the benefits for athletes, referees and spectators. It also describes new methods of sports broadcasts, including sports broadcasts on the Internet and mobile phones. Last but not least, work is focused on the outlook for the future, both in sport and in sports broadcasts. The whole work is accompanied by a survey of the public, in order to determine how people see these technologies and if they are using of new technology in sports viewing.
KEY WORDS: Instant Replay, Hawk-Eye, Tracab, sports broadcasts, technology
Obsah 1.
Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.1 Cíl práce .................................................................................................................................... 2 1.2 Struktura práce ......................................................................................................................... 2
2. Historie ........................................................................................................................................... 4 2.1 Začátky televizního přenosu ..................................................................................................... 4 2.2 Sport bez pokročilé techniky .................................................................................................... 6 3. Instant Replay – Okamžitý opakovaný záběr ................................................................................. 7 3.1 Historie ..................................................................................................................................... 7 3.2 Opakovaný záběr z pohledu diváka .......................................................................................... 7 3.3 Opakovaný záběr jako nástroj pro rozhodčí........................................................................... 10 4. Technologie používané ve sportu................................................................................................. 14 4.1 Jestřábí oko ............................................................................................................................ 14 4.2 Tracab ..................................................................................................................................... 19 4.3 SimulCam/StroMotion............................................................................................................ 24 4.4 Elektronická tužka .................................................................................................................. 28 5. Internetové a mobilní přenosy ..................................................................................................... 32 5.1 Internetové sportovní přenosy............................................................................................... 32 5.1.1 Obrazové přenosy ........................................................................................................... 33 5.1.2 Textové přenosy .............................................................................................................. 34 5.2 Sportovní přenosy na mobilu ................................................................................................. 35 6. Budoucnost technologií ve sportu a sportovních přenosech ....................................................... 37 6.1 Technologie ve sportu ............................................................................................................ 38 6.2 Technologie ve sportovních přenosech ................................................................................. 40 7. Informace o provedeném průzkumu ........................................................................................... 44
8. Závěr ............................................................................................................................................. 46 9. Seznam použité literatury ............................................................................................................ 48 10. Přílohy......................................................................................................................................... 51 10.1 Dotazník................................................................................................................................ 51
1. Úvod Mezi námi je opravdu malé procento lidí, co by nikdy neviděli v televizi sportovní přenos. Z průzkumu, kterého se celkem zúčastnilo na 142 respondentů, vyplývá, že sportovní přenosy v televizi sleduje 91% lidí.
Obr. 1 Graf – Sledujete v televizi sportovní přenosy? (Zdroj: autor)
Ať se na něj již díváme kvůli lásce k danému sportu nebo proto, že fandíme sportovcům naší země na mezinárodní scéně, jedno je jasné – sledování sportu nás zkrátka baví. Svědčí o tom i fakt, že zprvu se sportovní přenosy na České televizi vešly do programu mezi ostatní pořady na klasických stanicích českého vysílání, ale narůstající sledovanost a počet přenosů nutně vedly ke vzniku speciálních televizních stanic určených pouze pro sport. Dne 10. února roku 2006, přesně se začátkem ZOH v Turíně začala vysílat CT4 (sportovní kanál České televize)(29) a na začátku října roku 2008 startovala stanice Nova Sport (sportovní kanál televize Nova), dříve vysílaná pod názvem Galaxie sport. To vše proto, aby mohly pokrýt širokou a neustále se zvyšující poptávku po sportovních přenosech. Spousta z nás je ochotna zaplatit nezanedbatelnou částku, aby sportovních stanic měla ještě více. Díky sportovním přenosům můžeme sledovat svůj oblíbený tým nebo sportovce z pohodlí domova a to navíc s přidanou hodnotou ve formě komentáře, grafických statistik, opakovaných záběrů a jiných moderních upgradů přenosu. Stejně tak je možné sledovat 1
sportovní události z druhého konce světa, o kterých by si jinak běžný člověk pouze přečetl v novinách. Jen samotný sestřih zahájení ZOH 2010 z Vancouveru sledovalo alespoň tři minuty v kuse přes 2 miliony lidí z České republiky(19), slavnostní zahájení LOH v Číně sledovalo přes jednu miliardu lidí na celém světě a fotbalové MS z Německa dokonce v jednu chvíli přes 1,2 miliardy lidí(13). Sportovní přenosy se staly nedílnou součástí našich životů a technologie, které se vyvinuly nebo vyvíjejí v této oblasti, přispívají divákům k lepšímu zážitku a sportovcům a rozhodčím k přesnějšímu rozhodování.
1.1 Cíl práce Cílem této práce je analyzovat jedny z nejmodernějších technologií, které se používají ve sportu či při zprostředkování sportovních přenosů a to jak z technického hlediska, tak z hlediska přínosu pro komentátory, sportovce a v neposlední řadě pro většinu z nás – diváky. Formou dotazníku bude proveden průzkum, na jehož základě bude zjištěno, jak tyto technologie lidé vnímají. Jestli je znají, zda jejich používání hodnotí kladně či záporně a zda využívají některé z pokročilých metod sportovních přenosů. Dále se pokusím nastínit, zda se technologie ještě mohou vyvíjet dále, kde všude by se ještě daly zavést či zlepšit a zda je reálné, aby jednoho dne kompletně nahradily člověka v této oblasti.
1.2 Struktura práce V první části této práce bude popsána historie technologie ve sportu a sportovních přenosech. Kdy a kde sportovní přenosy začínaly, jak vypadaly, jakým způsobem byly uskutečněny a co vše měli, nebo spíše neměli, diváci, rozhodčí a v neposlední řadě sportovci k dispozici. V následující části se zaměřím na konkrétní technologie, které se v dnešní době ve sportu využívají. Vysvětlím, jak pracují, kde se používají a jaký celkový přínos pro daný sport mají.
2
Poté představím novější formu sportovních přenosů – přenosy na internetu a v mobilu. Jak vypadají, jak fungují a jejich výhody či nevýhody oproti klasickým přenosům na televizi. Poslední část práce je zaměřena na budoucnost v této oblasti. Konkrétněji kde všude by se ještě daly moderní technologie zavést či vylepšit. Celá práce bude doprovázena průzkumem formou dotazníku za účelem zjistit, jak jednotlivé prvky popsané v této práci vnímá široká veřejnost.
3
2. Historie 2.1 Začátky televizního přenosu Je tomu již 75 let od doby, kdy byl uskutečněn první sportovní televizní přenos. Za tuto dobu se technologie používaná v televizních přenosech, ať už se jedná o kamery a záznamový systém obecně nebo o technologie používané přímo ve sportovních utkání, změnily k nepoznání. Samozřejmě první přenosy měly s přenosy, jak je známe dnes, velice málo společného. Neexistovaly žádné grafické statistiky, opakované záběry a co více, první sportovní přenos se ani nesledoval v televizi. Některé zdroje uvádí jako první přenos bassebolový zápas mezi univerzitami Columbia a Princeton (21), který se uskutečnil v květnu roku 1939 a přenášela ho televizní stanice NBC. Jedná se o první klasický přenos, který bylo možné sledovat na domácí televizi. Nicméně skutečně nejstarší první televizní přenos se uskutečnil ještě o tři roky dříve. V roce 1936 to byl přenos olympijských her konaných v Německu - Berlíně, kam techniku dodala německá firma Telefunken(22). Dohromady bylo z těchto her přeneseno více jak 72 hodin živého přenosu.
Obr. 2 Kamera používaná při Olympijských hrách v Německu (Zdroj: http://www.tvhistory.tv/1936_Berlin_Olympics_TV_Camera.JPG)
Tyto přenosy bylo možné sledovat ve 28-mi tzv.”Public Television Offices”, nacházejících se v hlavním městě Německa a celkem je shlédlo na 150 000 lidí. Obraz, který byl v těchto místnostech zobrazen pomocí projektoru, byl veliký 8 x 10 stop (2,44m x 3,05m ), což odpovídá úhlopříčce zhruba 3,95 metrů. 4
Obr.3 “Public television office” v Berlíně (Zdroj: http://www.terramedia.co.uk/media/cinema-television/Reichspost_Fernsehstube.gif)
Kvalita byla samozřejmě velice špatná. Obraz měl tehdy 180 řádků (v současném měřítku rozlišení1 odpovídající hodnotě 169p(28)). Dnešní HD televize umí zobrazit na necelý metr úhlopříčky 1080 řádků (1080p), což je více jak 6x tolik bodů na úhlopříčce až 4x menší. Pro porovnání, první sportovní televizní přenos v Československu se uskutečnil 11. února roku 1955 a jednalo se o hokejový zápas na pražské Štvanici mezi výběrem Prahy a švédským klubem IF Leksand. Původně měly být odvysílány pouze dvě třetiny, ale obraz i zvuk byly nad očekávání dobré, diváci byli spokojeni, mnoho z nich dokonce během zápasu telefonovalo do redakce, že by jej rádi viděli až do konce, takže se nakonec zápas odvysílal celý. Na druhý sportovní přenos o deset dní později, byly v Praze vyprodány téměř všechny televizory(6).
Obr. 4 První živý sportovní přenos v Československu (Zdroj: http://www.stvanice.cz/Image/LTC.jpg)
___________________________________________________________ 1
Používají se většinou dvě základní rozdělení SD (480/576) a HD (720/1080), čísla v závorce udávají počet řádku obrazu
5
2.2 Sport bez pokročilé techniky Sport samotný se ve svém počátku musel samozřejmě obejít zcela bez použití techniky. Staří Řekové například v běhu ani neměřili čas, zkrátka kdo byl v cíli viděn jako první, ten vyhrál. Až s příchodem moderních olympijských her v roce 1896 v Athénách se měřil čas, a to na ručních stopkách s přesností na pětinu vteřiny, ovšem pouze prvnímu běžci v cíli. V roce 1964 se divákům naskytla první příležitost sledovat čas živě na obrazovce spolu se závodícími sportovci díky přístroji zvaném Omegascope(16), který zobrazoval čas s přesností na desetinu vteřiny. S touto přesností mohli mít tři sportovci stejný čas a podělit se o první místo, ale dnes by se v tomto časovém úseku mnohdy podělili o všechny tři medaile.
Obr. 5 Zobrazení časomíry v reálném čase pomocí přístroje Omegascope (Zdroj:http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1=PKA316925__race_20090210_Vancouver2010_4_popup.jpg)
Samozřejmě i v ostatních sportech se začínalo prakticky od nuly. Například měření vzdálenosti mechanicky, kde například při skocích na lyžích stáli rozhodčí podél dopadové dráhy a skokanova vzdálenost se měřila podle toho, u kterého rozhodčího dopadl nejblíže. Pokud zvedli praporek dva rozhodčí najednou, usoudilo se, že dopadl přesně mezi ně. Technologie se vyvíjely postupně. Koneckonců vše na sportu se vyvíjelo postupně. Od mnohokrát měněných pravidel téměř každého sportu, až po několikrát měněné styly používané při různých skocích či hodech. Vzpomeňte například na skok do výšky, skok do dálky či hody koulí.
6
3. Instant Replay – Okamžitý opakovaný záběr 3.1 Historie Instant replay, neboli okamžitý opakovaný záběr, je dnes samozřejmostí jak pro diváky při sledování sportu, tak pro většinu rozhodčích. Nicméně zdaleka tomu tak nebylo vždy. První opakované záběry přišly již roku 1959, ale po následující čtyři roky se jim rozhodně nedalo říkat okamžité. Úplně první opakovaný záběr v roce 1959 se uskutečnil 11 minut po samotném přenosu, ale nepodařilo se jej zprovoznit se zvukem. S prvním, skutečně okamžitým opakovaným záběrem, přišel televizní sportovní producent Tony Verna. V roce 1963, konkrétně 7. prosince, byl uskutečněn první instantní opakovaný záběr(26), který se odehrál během “Army – Navy game”1. Po několika neúspěšných pokusech během tohoto přenosu se nakonec téměř na konci zápasu jeden podařilo přehrát. Jednalo se o vítězný touchdown, který byl přehrán v původní rychlosti a tehdejší komentátor Lindsey Nelson během něj pronesl slova: “Ladies and gentlemen, Army did not score again!”2
3.2 Opakovaný záběr z pohledu diváka Opakované záběry se již staly běžnou součástí sportovních přenosů. Ať už se jedná o opakování sporných momentů, zpomalené záběry ukazující krásu našich oblíbených sportů nebo samotné góly a akce. Pokládáme ho za samozřejmou součást přenosu a naopak nadáváme, pokud některou akci nevidíme vícekrát a pokud možno vždy z jiného úhlu pohledu.
___________________________________________________________
1
Univerzitní zápas v americkém fotbale mezi United States Military Academy a United States Naval Academy V překladu: „Dámy a pánové, Army neskórovala podruhé!” 3 Klasický plynulý záběr v normální rychlosti je docílen již při záznamu 24 snímků za vteřinu 2
7
Pokročilá technika v této oblasti nám tyto opakované záběry nabízí z několika úhlů pohledu nebo ve zpomaleném zobrazení. Zpomalené záběry jdou v některých případech až do úplných extrémů. Například v golfu můžeme sledovat vteřinový švih golfisty jako dvacet až čtyřicet vteřin souvislého zpomaleného záběru bez jediné známky rozmazaného pohybu. Tyto záběry jsou docíleny vysokorychlostními kamerami, které jsou schopny zaznamenat 300, respektive až 600 snímků za vteřinu3.
Obr. 6 Úder golfisty při snímání 60ti snímků za vteřinu (Zdroj: http://independentgolfpros.com/wp-content/uploads/2011/07/206.jpg)
Obr. 7 Golfista snímaný vysokorychlostní kamerou (Zdroj: http://photoblog.statesman.com/wp-content/uploads/2010/05/jwj-uil-golf-101b.jpg)
8
Kamery jsou umisťovány na stále více místech ať již z hlediska lepšího pokrytí hrací plochy nebo z důvodu poskytnutí co nejhezčích a nejzajímavějších záběrů. Používají se i kamery, které se napevno umisťují na předem určené místo tak, aby nám poskytly nové, dosud neviděné pohledy na hru z míst, kam by se běžný kameraman nedostal. Speciální kamery, umístěné v bezprostřední blízkosti za fotbalovou brankou, nám umožňují získat pohled na hru tak, jak ji vidí samotní brankáři.
Obr. 8 Kamera umístěná za fotbalovou brankou (Zdroj:http://cdn1.sbnation.com/photo_images/1451485/GYI0062471338.jpg)
Při plavání máme možnost sledovat plavce podvodnímy kamerami, které nám poskytují záběry, které by jsme jinak nikdy neviděli. V basketbale nám umístěné kamery přímo u koše poskytují pohledy na tváře basketbalistů z bezprostřední blízkosti při skórování či mnohdy uchvátné záběry cyklistů pořízené kamerou ve vrtulníku nebo motorovém vozidle.
O
Obr. 9 Pohled na cyklisty při Tour de France (Zdroj:http://www.fotbalovysvet.cz/cms_obrazky/tour-de-france1.jpg)
9
Televizní stanice se snaží každým rokem přinést lepší zážitek ze sportovních přenosů. Super Bowl1, který se tento rok konal v Texasu, je podle slov Billa Browna z televizní stanice FOX snímán více než 46 kamerami(3). Většina z nich je určená právě na opakované záběry. Některé jsou pevně zasazené na určitých místech, některé jsou pohyblivé, jiné určené na rozhovory. Celkově však zaznamenají každý detail této sportovní události a zprostředkují ho nám – divákům.
3.3 Opakovaný záběr jako nástroj pro rozhodčí „To err is human, but to persevere in error is only the act of fool.2“- Cicero(14)
První opakovaný záběr vyvolaný ze strany rozhodčích se odehrál již v roce 1960. Jak ovšem vyplývá z předchozí kapitoly, nejednalo se o okamžité opakování záběru, ale o poměrně složitý proces určený pouze pro účely rozhodčích. Na zimních olympijských hrách konaných v USA, v Kalifornii, při mužském slalomu rozhodčí požádali televizní stanici CBS o poskytnutí záznamu závodu k posouzení, zda lyžař projel jednou z branek korektně či nikoliv(25). Opakované záběry, tak jak je známe dnes, se začaly používat začátkem druhého tisíciletí. Hlavním důvodem je samozřejmě odstranění chyb rozhodčích, které nezřídka kdy mohou mít fatální dopad na průběh sportovního klání. Mnohokrát se stalo, že rozhodčí pronesli špatný verdikt a lidé u televizních obrazovek si rvali vlasy, protože oni k dispozici opakovaný záběr, dokazující občas jejich nepřesnost, měli. Jako tomu bylo například v americké basketbalové lize NBA. V sezóně 2001/2002 ve finále západní konference uznali koš za tři body vystřelený těsně se závěrečným klaksonem, který ukončoval první půlku zápasu. Televizní diváci ovšem pomocí zpomaleného záběru měli možnost vidět, že míč opustil ruce střílejícího hráče až po vypršení časového limitu. Tento tým nakonec vyhrál o jeden bod.
___________________________________________________________
1
Jedna z největších sportovních událostí na světě. Jedná se o finálový zápas severoamerické ligy v americkém fotbale
2
V překladu: „Mýlit se je lidské, ale přetrvávat v tomto omylu je pouze akt blázna“
10
Kvůli těmto situacím se proto vedení NBA rozhodlo od nadcházejí sezóny umožnit rozhodčím kontrolovat takto těsné momenty pomocí videa přímo na palubovce během zápasu(2).
Obr. 10 Rozhodčí v NBA při zkoumání opakovaného záběru(Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/NBA_Referees.jpg)
V některých sportech se zavedl tento systém teprve nedávno. V bassebolové lize MBL se posouzení pomocí videa použilo teprve v roce 2008, aby se určilo, zda odpálený míček směřoval do autu či nikoliv. Na konečný verdikt se tehdy čekalo dvě minuty a patnáct vteřin(5). Rozhodčí nemohou při každé sporné situaci využívat video záznam. Z osobní zkušenosti vím, že hráči se hádají téměř při každém sporném momentu a nezáleží na tom, jestli hrajete amatérskou soutěž nebo profesionální ligu. Z hráčova pohledu je většina faulů odpískaná neprávem a sporný aut je podle něj vždy odpískán na špatnou stranu. Mnohdy je posouzení situace podle videa práce na několik minut než se určí konečný verdikt a představa, že během deseti minut zápasu se budou rozhodčí patnáct minut radit u videa opravdu nevede správným směrem. Na druhou stranu se může občas jednat o opravdu klíčový moment zápasu, kde například střela v poslední vteřině rozhodla o výsledku zápasu a rozhodčí si nejsou jisti její korektností. V takových případech je použití video záznamu jedině přínosem i za cenu časových prodlev. Opakované záběry se ovšem nepoužívají pouze k určení sporných momentů. Ve sportech, kde o výsledku rozhoduje hodnocení od rozhodčích (krasobruslení, gymnastika atp.), se tento systém též využívá. V těchto disciplínách mnohdy záleží na nejmenších detailech v pohybu, které rozhodčí nemusejí na první pohled zachytit. K lepší přesnosti a objektivitě jsou nyní rozhodčí 11
vybaveni monitory, kde si mohou záběry pouštět stále dokola a odhalit i ty nejmenší nepřesnosti, které mnohdy mohou rozhodnout o vítězi. Je zajímavé, že ačkoliv rozhodčí v těchto sportech mají k dispozici opakované záběry ze všech možných úhlů pohledu a přesně dané bodovací tabulky, mnohdy se jejich bodové ohodnocení sportovce značně liší. V těchto sportech bude zřejmě již stále hrát nějakou roli subjektivní názor rozhodčího bez ohledu na to, jak přesné budou bodovací tabulky nebo jak dokonalé budou opakované záběry. V gymnastice se tento systém bodování sportovců nazývá IRCOS. Poprvé byl použit na konci roku 2005 a zahrnuje v sobě jak opakované záběry na monitoru pro každého rozhodčího, tak i vylepšený systém bodování v souvislosti s používáním opakovaných záběrů(10). Tento systém má za úkol co nejvíce se přiblížit 100% objektivnímu hodnocení gymnastů. Na tento cíl ovšem asi žádný systém v blízké době nedosáhne. Těžko si někdo dovede představit, jak daný gymnastický úkon sleduje pouze jeden rozhodčí, který díky dostupnému systému bodování bude schopen s naprostou přesností sám pokaždé zvolit, jaký gymnasta byl nejlepší a přitom se nikdy nemýlit. Totéž samozřejmě platí i u ostatních sportů, které mají založené hodnocení na podobném principu (krasobruslení, skoky na lyžích atp.). Hodnocení od různých rozhodčích bude vždy trošku odlišné. Je to dáno také tím, že rozdíly mezi jednotlivými sportovci jsou mnohdy skutečně minimální a pro běžného diváka prakticky nepostřehnutelné. Zlepšující se podmínky v této oblasti přispívají k tomu, aby tyto rozdíly mezi jednotlivými bodovými známkami byly co možná nejmenší a skutečně vždy zvítězil ten sportovec, který předvede nejlepší výkon. Mnohdy se kvůli takto komplexnímu systému čekání na bodové ohodnocení nepříjemně prodlužuje, což může být pro sportovce nepříjemné, ale je to zkrátka daň za to, že hodnocení bude přesnější a objektivnější. Software tohoto systému je možno též zakoupit a využívá se tedy i pro tréninkové účely. Sportovec tak může přímo během tréninku v tomto prostředí sledovat svůj pohyb a lépe tak odstranit případné nedostatky.
12
Obr. 11 Kamera systému IRCOS (Zdroj:http://www.ueggymnastics.com/resize.php/media/Camera_IRCOS.jpg?maxwidth=335&maxheight=500)
Ne všechny sporty zatím tuto dostupnou technologii využívají1. Pravdou je, že posouzení sporných momentů nebo detailní zkoumání sportovce při jeho výkonu je časově a samozřejmě i finančně náročnější (monitory, technika, další video-rozhodčí atp.). Rozhodnutí, která ovšem musí rozhodčí udělat mnohdy během zlomku vteřiny či bezprostředně po skončení dané situace, nemusí být vždy přesná a pravdivá. Díky opakovaným záběrům jsou tyto situace posuzovány mnohem přesněji a objektivněji. To poté vede k minimalizaci nechtěných chyb způsobených špatným úsudkem rozhodčích, které mohou mít leckdy fatální dopad na konečné výsledky. To vše samozřejmě za cenu časových prodlev a narušení plynulosti hry, které se ovšem s lepší technikou neustále zkracují.
___________________________________________________________
1
Například fotbal – bude zmíněno v pozdější části práce
13
4. Technologie používané ve sportu 4.1 Jestřábí oko Hawk-eye, nebo-li jestřábí oko, je název pro technologii sledující trajektorii a dopad míčku v různých sportovních odvětví. U nás se s touto technologií setkáváme prakticky pouze při sledování tenisu. Tato kapitola se bude zabývat z větší části použitím jestřábího oka v tenise, u ostatních sportů je princip stejný nebo velice podobný. Poprvé se jestřábí oko použilo v kriketu v roce 2001, poté v tenise oficiálně v roce 2006 (předcházely mu testy v roce 2005) a posledním zástupcem této technologie se stal v roce 2007 snooker(30). Stále se spekuluje o použití tohoto systému i ve fotbale, ovšem žádné oficiální stanovisko zatím nebylo stanoveno. Jestřábí oko má dvě hlavní úlohy. Jeho první využití je při sporných momentech, kdy si jej hráči mohou několikrát v rámci zápasu vyžádat, pokud nesouhlasí s výrokem rozhodčích. Druhá funkce slouží výhradně divákům. Jedná se o nespočet statistických údajů a jejich následných grafických znázornění, které jestřábí oko poskytuje. Tento systém využívá několik speciálních kamer, většinou 6 až 10, umístěných kolem hracího hřiště. Každá kamera nejprve určí, kde je v určitém jednom snímku střed míčku (x,y), poté spojením všech kamer dohromady v časově tom samém snímku určí 3D polohu míčku (x,y,z) a konečně určením této polohy pro každý snímek určí i trajektorii pohybu, kterou poté dokáže do budoucnosti automaticky dopočítat a zjistí, jak míček bude ve svém pohybu eventuálně pokračovat, kam dopadl atp.(12)
Obr. 12 Rozmístění kamer jestřábího oka (Zdroj:http://www.studiosayers.com/storage/post-images/hawkeye_blog.jpg)
14
Hráči v tenisu mohou při nesouhlasu s výrokem rozhodčího požádat o použití jestřábího oka, a pokud jim tento systém dá za pravdu, výrok rozhodčího se stane neplatným. Celý proces trvá zhruba tři vteřiny, takže příliš nezasahuje do tempa hry. Hráč si může o toto posouzení zažádat celkem třikrát během jednoho setu. Je to hlavně z toho důvodu, aby si jej hráč nebral při každé možné příležitosti. Poté by jej mohl využívat nejen skutečně k dodatečnému posouzení sporných míčků, ale také proto, aby hrál na nervy soupeře, nebo aby si více mezi výměnami odpočinul. Jestřábí oko by tak mohlo mít zásadním způsobem negativní dopad na plynulost hry. Takto hráč stále musí mít na paměti, že set ještě mnohdy není zdaleka u konce a mohou se naskytnout skutečně sporné momenty nebo očividné pochybení rozhodčích, při kterých bude chtít jestřábí oko využít. Tímto omezením je stále dána hráčům možnost překontrolování hraných míčků pokud se jim výrok rozhodčích nelíbí, ale zároveň je udržována rychlost a dynamičnost hry. Ani tento systém ovšem není úplně neomylný. Při testech, které ITF1 uskutečnila před nasazením, dokázalo jestřábí oko ukázat dopady míčků s průměrnou odchylkou 3,6mm. Tato vzdálenost je při daných podmínkách lidským okem samozřejmě nepostřehnutelná, takže jestřábí oko je mnohonásobně přesnější, ovšem nastanou i situace, kde se skutečné pravdy i přesto nedočkáme. Například ve finále Wimbledonu v roce 2007 se i jestřábí oko mohlo pomýlit. V jednom z opakovaných záběrů nedalo za pravdu rozhodčímu, který zahlásil aut a uznalo místo toho míček jako korektně zahraný. Okraj míčku, který podle záznamu skončil na autové čáře, byl ovšem skutečně minimální velikosti. Následující obrázky jsem vystřihl ze záznamu tohoto střetnutí(31).
___________________________________________________________ 1
ITF – Mezinárodní tenisová federace
15
´
Obr. 13 Dopad míčku při tenisovém utkání ( Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=FQBqKN8FfL0)
Obr. 14 Posouzení dopadu míčku jestřábím okem (Zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=FQBqKN8FfL0)
Pouhým okem se skutečně jeví míček jako špatně zahraný a tak byl rozhodčím také původně zahlášen. Jestřábí oko následně tento výrok opravilo, ale zda skutečně mělo pravdu či ji měl čárový rozhodčí, se nikdy nedozvíme. Někteří tenisté tomuto systému nevěří a tenis měli raději bez něj. K těmto tenistům se řadí i jeden z nejlepších tenistů světa Roger Federrer, který sice co do počtu využívá tento systém nejčastěji, ale mnohdy v naprosto jasných situací. Dle slov Jasona Goodalla, reportéra televizní stanice BBC, zřejmě pouze zkouší, zda by jestřábí oko mohlo tentokrát chybovat a obrátit se na jeho stranu(18). Faktem ovšem zůstává, že jestřábí oko má přesnost, které člověk pouhým okem nedosáhne, a tak pomáhá v naprosté většině napravit mylná rozhodnutí rozhodčích. Na otázku zda je jestřábí oko stoprocentně přesné je ovšem jen jedna odpověď – nikoliv, ale má k tomu velice blízko. 16
Jak již bylo na začátku kapitoly zmíněno, tento systém neslouží pouze hráčům a rozhodčím. Jestřábí oko je komplexní systém zaznamenávající spousty statistik, které divákovi přehledně graficky zprostředkovává. Díky této technologii máme možnost nahlédnout hlouběji do hry tenistů než kdy před tím. Lépe pochopíme, jak tenisté hrají, přemýšlejí a jaké taktiky používají. Můžeme sledovat v graficky přívětivém zobrazení trajektorie úderů či statistiky dopadu míčků a diváci tak mohou ne jen sledovat hru jako takovou, ale také se něčemu přiučit a lépe hře porozumět. Na prvním z následujících obrázků(Obr.8) můžeme vypozorovat rozdíl mezi místem returnu1 při prvním a druhým, opravným podáním. Při hře si to nemusí každý uvědomit, ale takto je jasně patrné, že prakticky všechna druhá podání jsou mnohem opatrnější a nelétají tak daleko. Na druhém obrázku(Obr.9) vidíme detailní rozbor jediného úderu, kde nám jestřábí oko graficky znázorní dráhu pohybu míčku, jeho rychlost na začátku a na konci, či v jaké výšce letí nad sítí.
Obr. 15 Rozdíl mezi prvním a druhým podáním (Zdroj:http://www.hawkeyeinnovations.co.uk/UserFiles/Image/Image1_Madrid.jpg)
___________________________________________________________ 1
return – první úder protihráče po vašem podání
17
Obr. 16 Detailní rozbor tenisového úderu (Zdroj:http://news.bbcimg.co.uk/media/images/53723000/jpg/_53723406_murray-backhand---down-the-.jpg)
Cena jestřábího oka se podle slov Boba Karmera, ředitele turnaje Farmer's Classic1, pohybuje kolem 60 – 70 tisíc dolarů na jeden kurt (přes 1 milión korun)(11). Tato cena zahrnuje 10 kamer snímajících pohyb míčku, dvě velké obrazovky pro zprostředkování obrazu divákům na stadionu a 14 počítačů zpracovávajících všechna data. Jestřábí oko posunulo dané sporty na jinou úroveň. Ať již z hlediska téměř stoprocentní přesnosti při určení dopadu míčku nebo v podobě statistik, které diváci mohou během přenosů sledovat v přehledném grafickém zobrazení. Jestřábí oko si hledá cestu i do dalších sportů. Prvním kandidátem je fotbal, kde se tato technologie má zavést na brankové čáře a využívat by se ji mělo při sporných gólech. Zda se časem přidají ještě další sporty, na to si budeme muset nějakou chvíli počkat.
___________________________________________________________
1
Farmer's Classic – mužský tenisový turnaj pořádaný v Los Angeles
18
4.2 Tracab
Obr. 17 Graf – V jakém sportu se podle Vás používá systém Tracab?(Zdroj: autor)
Tracab je systém, který se využívá primárně ve fotbale, ovšem téměř 50% lidí se domnívá, že se jedná o atletiku. Přitom téměř každý, kdo se v televizi dívá na fotbal, se s touto technologií setkal a viděl její výsledky. Jedná se totiž o statistiky. Statistiky všeho druhu jako například: střely na branku uběhnuté kilometry rychlost letu míče rychlost běhu hráče v jakém prostoru se daný hráč nejvíce pohybuje atd...
Většina lidí jej nezná z jediného důvodu, zkrátka se o něm nemluví. Když při fotbalovém zápase vidíme statistiku ztracených míčů, nikdy vám komentátor neřekne: „Zde vidíme výsledky systému Tracab ohledně ztracených míčů“. Tracab mnoho lidí vidělo, ale téměř nikdo neví, že se právě tak jmenuje.
19
Tracab byl poprvé použit v roce 2003 a do dnešního dne se jej využilo ve více než 3000 zápasech. U nás byl poprvé využit při pražském derby 2.října roku 2006. Zajímavostí je, že tento systém byl původně používán k vojenským účelům. Sloužil v letadlech k sledování pozemních cílů(15). Nyní stejnou technologií sledujeme míč, hráče a rozhodčí ve fotbale. Systém Tracab využívá dvě kamerové konstrukce. Obě jsou upevněny nahoře nad tribunou stadionu a každá z nich se skládá z osmi menších kamer(24).
Obr. 18 Umístění kamer systému Tracab (Zdroj:http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1=KUZ1618e4_Upevnovani_kamer_03.jpg)
Tento počet kamer a rozmístění zajišťuje, že v každém okamžiku je každý centimetr hřiště snímán alespoň dvěma kamerami. Díky tomu máme přehled o každém hráči i v případě, že stojí pro jednu z kamer v zákrytu za jiným hráčem.
20
Obr. 19 Snímání hráčů jednou kamerou (Zdroj:http://www.tracab.com/images/pic_monovision.gif)
Obr. 20 Snímání hráčů dvěma kamerami (Zdroj:http://www.tracab.com/images/pic_stereovision.gif)
Záběry, které tyto kamery pořídí, jsou poté zpracovány a poskytují širokou škálu statistik pro diváky. Ty poté mohou být graficky zobrazeny jak dodatečně při záznamu utkání nebo v reálném čase přímo při utkání. Můžeme tak sledovat jak postupně přibývají naběhané kilometry fotbalistům nebo jak s přibývajícími minutami klesá rychlost jejich běhu. Tyto ukazatele umožňují divákům získat lepší a detailnější pohled na hru. Kdo nejvíce běhá a kdo naopak příliš ne? Kdo je nejrychlejší a kdo nejpomalejší? Kdo se kde pohybuje a kolik kdo dělá chyb? Na všechno nám Tracab poskytne odpovědi během pár vteřin. Na následujícím obrázku můžeme vidět statistiky vybraného hráče. Konkrétně se jedná o celkovou uběhnutou vzdálenost (total distance), průměrnou rychlost běhu (average speed), maximální rychlost běhu (top speed) a kde na hřišti se daný fotbalista nejvíce pohybuje (červené zobrazení). O b r Obr. 21 Statistiky systému Tracab (Zdroj:http://diesxdiemxdocet.files.wordpress.com/2010/06/tracabfootball-player-profile.jpg)
21
Funkce systému Tracab využívají i trenéři. Mohou snadno určit, kdo splnil dané taktiky nebo kdo si naopak „dělal, co chtěl“. Stejně tak mohou sledovat taktiky soupeřů. Například kde se nejvíce pohybují nejsilnější hráči soupeře, kdo a kde dělá nejvíce chyb atd. Samozřejmě konkrétní záznamy zápasů měli trenéři k dispozici i bez systému Tracab, ovšem s jeho pomocí ve zlomku vteřiny mohou zjistit údaje, které právě potřebují. Tracab jde ovšem i za hranice televizních statistik. V poslední době se dostávají do provozu služby fungující na internetu a funkce pro mobilní telefony(23). Díky tomuto systému můžeme sledovat zápasy jak na internetu, tak v mobilu v reálném čase a v přijatelné renderované 3D grafice.
Obr. 22 Online sledování fotbalu v systému Tracab (Zdroj:http://multimedia.ekstrabladet.dk/archive/00437/tracab_437788m.jpg)
Někdo si může říct proč sledovat zápas v takovéto „počítačové“ grafice, když většina televizních stanic má k dispozici živé on-line vysílání. Odpovědí jsou možnosti. Sledování zápasu pomocí této technologie přináší nové možnosti pro diváka. Může si například zvolit, z jakého úhlu pohledu chce zápas sledovat. Momentálně různé pohledy nemusí být tak atraktivní v nabízené grafice, ovšem postupem času se zcela jistě tato funkce dočká hezčího a reálnějšího zobrazení. Můžeme si kdykoliv během zápasu nechat zobrazit statistiky, které nás momentálně zajímají či uskutečnit on-line sázky během zápasu. Ohledně sportovních sázek přináší Tracab též nové možnosti. Díky němu si lidé mohou vsadit například na to, kolik kilometrů hráč během zápasu uběhne nebo jaká bude jeho průměrná rychlost během celého zápasu. Ruku v ruce jde s Tracab systémem tzv. Castrol index. Nejedná se přímo o technologii, ale v souvislosti se systémem Tracab by měl být alespoň zmíněn. Vedou se mnohé diskuze o 22
tom, kdo je nejlepším fotbalistou na světě. Něco takového lze těžko určit. Něktěří hráči mají za úkol akce na hřišti vymýšlet, jiní dávat góly či bránit. Castrol index je systém, díky kterému můžeme skutečně matematicky vypočítat kdo je nejlepším hráčem na světě. Pomocí Castrol indexu můžeme vypočítat tzv. Castrol rating, jehož hodnota udává efektivitu hráče při jeho působení na hřišti(4). Díky systému Tracab, který snímá každého hráče každou vteřinu jeho pobytu na hřišti, máme k dispozici materiály, díky kterým můžeme tuto hodnotu vypočítat. Castrol index hodnotí hráče za každý jejich střet s míčem. Hodnocení v sobě zahrnuje mimo jiné:
vstřelené góly obrané zákroky gólové přihrávky ztracené míče hlavičkové souboje fauly atd. V potaz se bere i kde byla daná akce uskutečněna. Obraný zákrok před vlastní brankou má větší hodnotu než ten na půlící čáře hřiště atp. Hráči dostávají body za naprosto každý dotek s míčem ať již záporné či kladné. Díky těmto bodům pak pomocí určitého algoritmu lze vypočítat Castrol rating, na základě kterého je sestaven žebříček nejlepších fotbalistů planety. Otázky ohledně nejlepších hráčů na světě tak již nejsou pouze součástí domněnek a subjektivních názorů, ale i součástí komplexního systému, který nám na ně dokáže poskytnout konkrétní odpovědi. Součástí hodnocení ovšem není a ani nemůže být hráčův celkový přínos pro tým, který zahrnuje i jiné než výkonnostní faktory. Jedná se o aspekty jako schopnost být tím hráčem co správně motivuje ostatní při proslovech v kabinách, člověk co udržuje správnou chemii týmu, pomáhá ostatním v tréninkách atp.
23
4.3 SimulCam/StroMotion S pojmem SimulCam se můžeme setkat i v jiných oblastech než je sport. V roce 2009 při natáčení amerického filmu Avatar se technologie SimulCam používala k přidání počítačové grafiky do snímané scény v reálném čase. Pojem SimulCam značí situaci, kdy do snímané scény přidáváme ještě něco navíc. Ve sportu se nejedná o počítačem vytvořené scény jako u Avataru, nýbrž o jiného sportovce. Díky této technologii máme možnost vidět na obrazovce dva či více sportovců, kteří závodí na stejném místě, ale v jiný čas, v jednom záběru. Jednoho, který právě závod absolvuje a ostatní, kteří již stejný závod v minulosti absolvovali. Technologii SimulCam vyvinula firma Dartfish v roce 1997 ve Švýcarském federálním institutu technologie v Lausanne a poprvé ji představila při Světovém poháru v lyžování v roce 1999(9). Tento systém funguje na následujícím principu. Klasicky je snímán první závodník. Při druhém závodníkovi se vezme první záznam a „vloží“ se do aktuálního. Tímto způsobem můžeme sledovat dva jednotlivé sportovce, kteří závodí v různém čase, ale na stejném místě, v jednom záběru. Samozřejmě tohoto efektu nelze docílit pouhým spojením dvou obrazů do sebe. Vznikly by nám dva do sebe nezapadající obrazy, z kterých by asi těžko bylo něco k rozeznání. K docílení požadovaného efektu je používán speciální software, který nejprve zjistí v jakém úhlu pohledu či přiblížení jsou oba záznamy pořízeny a dokáže je podle stejných bodů na obou snímcích zesynchronizovat tak, aby poskytly jednotný pohled na oba závodníky(9). Pozadí tak zůstává stejné, ale závodník z prvního záznamu se nám promítne i do aktuálního snímku a můžeme tak v reálném čase sledovat oba sportovce najedou. Ze strany pořadatele je zapotřebí pouze zakoupení softwaru a čistý snímaný obraz ze sportovní akce.
24
Obr. 23 Použití SimulCam v atletice (Zdroj:http://www.actionphysicaltherapy.com/images/simulcam_high_jump.jpg)
Díky této technologii mají diváci jedinečnou možnost pozorovat v jeden okamžik dva a více sportovců najednou ( tato technologie se používá i v motoristických závodech) . Naskytne se nám pohled na rozdíly mezi nimi ať již z hlediska techniky provedení nebo z hlediska vzdálenostních rozestupů, které by při sledování dvou rozdílných záznamů nebyly k poznání. V mnoha sportech o vítězi rozhoduje i ta nejmenší chyba, která sportovce stojí třeba jen jednu desetinu vteřinu potřebnou k lepšímu umístění. Ze dvou nezávislých záběrů bychom jen těžko mohli posoudit, v jakém okamžiku daný sportovec zaváhal. Takto máme možnost vidět jednoho vedle druhého po celou délku závodu a hned můžeme rozeznat, v jakém úseku jeden druhého předčil nejvíce a z jakého důvodu. Komentátoři tak mohou tyto situace i lépe popsat a podrobně vysvětlit divákům, kde přesně a v čem jeden z nich dělá chyby oproti druhému nebo naopak díky čemu je jeden z nich úspěšnější. SimulCam se používá i při tréninku sportovců. Představte si situaci kdy amatérský sportovec má možnost na obrazovce vidět sebe, jak běží vedle svého oblíbeného sportovce na identické trati bok po boku. To mu dává možnost nejen vidět technické rozdíly mezi nimi, ale také ho to může patřičně motivovat k lepším výkonům. Samozřejmě tuto technologii používají i vrcholoví sportovci, aby co nejlépe zjistily své nedostatky oproti ostatním závodníkům. Technologie StroMotion (též produkt společnosti Dartfish) také vkládá do záběrů něco navíc. Nejedná se ovšem o jiného sportovce z minulosti, nýbrž o toho samého sportovce a jeho vlastní minulost. Přesněji řečeno můžeme sledovat, jak daný snímaný pohyb aktéra
25
probíhal a jednotlivé úseky tohoto pohybu nám zůstávají staticky zobrazeny na obrazovce. Následující obrázek vysvětlí tuto technologii asi nejlépe.
Obr.24 Použití StroMotion v krasobruslení (Zdroj:http://www.dartfish.com/images/fskating_stromotion_large.jpg)
Krasobruslař na obrázku se v reálném záznamu nachází v konečné fázi předvedeného skoku, ale využitím technologie StroMotion nám na obrazovce zůstávají statické obrazy jednotlivých fází jeho skoku. StroMotion se využívá i v míčových sportech, kde takto není snímán sportovec, ale dráha letu míče (fotbal, basseball…). Mnohdy je tak znázorněn pohyb míče i až desítky vteřin před vstřeleným gólem.
Obr. 25 StroMotion ve fotbale (Zdroj:http://www.bonsecoursinmotion.com/wpcontent/uploads/2010/10/stromotion_soccer.jpg)
StroMotion vychází z technologie SimulCam a je jakousi její evolucí. Její fungování je tedy velice podobné. Software dokáže rozpoznat pozadí a popředí scény v závislosti na úhlu pohledu kamery a sjednotí jej do jednotné scény. Samotný sportovec (míč, vozidlo…) je poté rozfázován do statických obrázků kopírující jeho pohyb. Pořadatelé sportovní akce, kteří chtěli využít tyto systémy v roce 2002, si museli spolu se softwarem pronajmout i speciální kameru se senzorem. Celý tento systém pak vyšel na jeden den v průměru na 15 000 dolarů (cca 285 000 Kč)(1). V dnešní době nelze na 26
stránkách výrobce najít konkrétní ceny těchto produktů. Kontaktoval jsem tedy pana Stanislava Ježka, který má na starosti obchodní záležitosti s těmito produkty v České republice. Cena není uvedena z důvodu, že s každým jednotlivým zájemcem se cena domlouvá individuálně a bere se v potaz mnoho faktorů. Nicméně pro představu jedna z posledních zakázek byla na sjezdové lyžování. Jednalo se o pronájem služby na jeden víkend. Cena zahrnovala software, který mimo jiné obsahoval SimulCam i StroMotion a jednalo se o částku 4000 Euro (cca 100 000kč). Pořadatel musel též zajistit náklady na dopravu a ubytování operátora. Tento software si také může koupit kdokoliv pro domácí použití. Jedná se o klasickou licenci na PC za 78 000kč bez DPH. SimulCam a StroMotion přinášejí přidanou hodnotu do sportovních přenosů i pro lidi, které až tolik nezajímají kvalitněji zpracované statistiky a jim podobné věci. Pouze polovina dotazovaných lidí, kteří sportovní přenosy sledují, vnímají statistiky během zápasu jako nedílnou součástí přenosu. Ostatní ji nevěnují příliš velkou pozornost a více než 15% lidí je vůbec nevnímá či jim připadají zbytečné.
Obr. 26 Graf – Grafické statistiky a přehledy během zápasu vnímáte jako: (Zdroj: autor)
SimulCam a StroMotion nám nabízejí unikátní pohledy na sportovce a oživují tak přenosy nejen pro lidi, kteří se sportu věnují hlouběji a vyžadují kvalitně zpracované statistiky, ale i pro příležitostnější diváky, kteří sport sledují spíše pro zábavu. Tyto nové technologie poskytují přenosy i pro takové lidi něčím obohacené a celkově tak i pro ně pestřejší a zajímavější.
27
4.4 Elektronická tužka Praktický každý z nás kdo v televizi alespoň občas sleduje sport, již viděl a zná elektronickou tužku. Průzkum ukazuje, že z lidí, kteří se na sport dívají, se s touto technologií již přes 96% z nich potkalo.
Obr. 27 Graf – Setkali jste se během sledování sportovního přenosu s „elektronickou tužkou“? (Zdroj: autor)
Na rozdíl od technologie Tracab se totiž o elektronické tužce, podobně jako o Jestřábím oku, při přenosech mluví a konkrétně se tímto názvem vždy nazývá. Elektronická tužka je technologie, pomocí které komentátoři během sportovních přenosů „kreslí“ na obrazovku a mohou nám tak lépe popsat viděné situace. Elektronická tužka ovšem není úplně korektní pojmenování této technologie. Existuje spousta aplikací a systémů, které tuto technologii poskytují. Například Česká televize používala při zimních olympijských hrách v roce 2006 v italském Turíně aplikaci zvanou TV PaintStudio(27). Celý systém zahrnuje jednak samotnou aplikaci, dále pak speciální monitor s elektronickou tužkou a speciální klávesnici na ovládání. Elektronická tužka je tedy pouze pojmenování pro „ukazovátko“, kterým dotyčný člověk „jezdí“ po svém monitoru a nám se tak zobrazují určitá grafická znázornění na obrazovce. V této aplikaci poté lze zvolit zda požadujeme, aby zobrazené čáry na obrazovce přímo kopírovaly náš pohyb tužkou po monitoru nebo si vybrat ze široké škály doplňujících funkcí. Mezi ně patří například předem vytvořené grafické tvary nebo funkce typu přiblížení či zvětšení části obrazu. Jedná se, zjednodušeně řečeno, o jakési vylepšené malování jaké známe z operačního systému Windows.
28
Následující obrázky jsou pořízeny ze záznamu použití elektronické tužky na České televizi(7) a demonstrují některé z jejích vlastností.
Obr. 28 Grafické znázornění Elektronické tužky (Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321199367-ms-vhokeji-2011-slovensko/211471290122013-hokejove-poledne/bonusy/2866-elektronicka-tuzka-cesko-finsko)
Obr. 29 Použití Elektronické tužky (Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10321199367-ms-v-hokeji-2011slovensko/211471290122013-hokejove-poledne/bonusy/2866-elektronicka-tuzka-cesko-finsko)
Do přenosu je tento systém u nás většinou zařazen během velkých přestávek mezi třetinami (u hokeje), nebo v poločasovém programu (ve fotbale). Je pro něj speciálně vytyčený čas, kdy hokejový (případně fotbalový) odborník přítomný ve studiu má připravené určité akce ze zápasu, které poté pomocí elektronické tužky podrobněji popíše. V zahraničí se této technologii nepřiklání až tak velká pozornost. Většinou pouze při krátkém přerušení hry se na záznamu předešlé akce naznačí, co by rád komentátor zdůraznil, ale téměř nikdy se o tom nemluví speciálně jako o použití elektronické tužky. 29
Názory na tuto technologii se poměrně rozcházejí. Ačkoliv stále převažují vesměs pozitivní ohlasy, najdou se i lidé, které vůbec tato technologie nezajímá a pár procent lidí, kteří uvedli vlastní, ovšem většinou negativní názor.
Obr. 30 Graf – Jak tuto technologii vnímáte (Elektronická tužka)? (Zdroj: autor)
Jako skutečně přínosnou věc ji vnímá pouze necelých 20% dotazovaných lidí. Drtivá většina si myslí, že jde pouze o zajímavé zpestření a 16% lidí ji nevěnuje žádnou pozornost. Zbylé 4% dotazovaných uvedlo jiný, vždy ovšem negativní názor. Mezi nimi byly například: Spíše mě to otravuje Jako hračku pro moderátory Hloupost Nemám rád sportovní "experty" a el. tužku také ne Skutečně to občas při používání této technologie vypadá, jako by si komentátoři mysleli, že diváci sledují sportovní přenos poprvé. Není výjimkou, že celý rozbor není nic jiného než nakreslení čáry na pravé straně obrazovky se slovy „tudy jede hráč s pukem“ a následné přidání šipky se slovy „tudy letí puk na branku“. Takovéto „rozbory“ vedou spíše k pousmání než k lepšímu porozumění hry. Na vině zde ovšem není technologie jako taková, které věřím, že má divákům co nabídnout. Záleží poté ovšem na daných 30
komentátorech jak tuto technologii dokáží využít a zda oni samotní mají divákům co nabídnout. Elektronická tužka sama jako taková bez lidského faktoru totiž mnoho nabídnout divákům nemůže.
31
5. Internetové a mobilní přenosy Sportovní přenosy již nejsou zprostředkovávány pouze skrze televizní obrazovky či rádia. Stále více se využívají možnosti internetu a zlepšujících se možností mobilních telefonů.
Obr. 31 Graf – Sledujete sportovní přenosy i jinde než na TV?(Zdroj: autor)
V této otázce bylo možno zaškrtnout více odpovědí, ale i tak lze vyčíst jeden zajímavý údaj. Ze 130ti dotazovaných lidí, kteří odpověděli, že sledují sportovní přenosy, jich pouze 33 sleduje přenosy výhradně na televizi. To znamená, že celých 75% lidí, převážně ve věkové kategorii 19-25 let, sleduje sportovní přenosy na internetu. Používají k tomu jak počítač, tak mobilní telefony. Před šesti lety tolik procent lidí ve věkové kategorii 16-24 let ani nemělo přístup k internetu(8) (konkrétně to bylo 63,7% lidí).
5.1 Internetové sportovní přenosy Tento druh přenosů si získává stále větší oblibu. Mohou za to hlavně tři věci. Jednak fakt, že přístup k internetu se stává samozřejmostí u stále většího počtu domácností a jednotlivců(8). Během posledních tří let vzrostl počet českých domácností připojených k internetu o 24% ( v roce 2007 se jednalo o 32% a v roce 2010 již o 56% domácností). Podobná situace je i u jednotlivců, kde v roce 2010 používalo internet téměř 65% lidí. Ve věkové kategorii 16-24 se číslo blíží téměř k 95%. Druhá příčina je ta, že pokud nejste v dosahu televize, téměř určitě se někde ve vašem okolí nachází přístupový bod k bezdrátové síti wi-fi. Ať už se jedná o školu, kterou navštěvujete, obchodní centrum nebo síť rychlých občerstvení.
32
Pravdou je, že rychlosti připojení na těchto místech ne vždy splňují kritéria pro sledování sportovních přenosů, ale technika jde dopředu ve všech oblastech informační technologie1, takže je pouze otázkou času kdy nás rychlosti připojení již nebudou limitovat. Posledním, a mnohdy nejdůležitějším důvodem je fakt, že na internetu můžeme mnohdy sledovat sportovní přenosy, které na televizi nejsou k dispozici. Ať je to již z hlediska financí nebo proto, že o daný přenos není dostatečně veliký zájem. Sportovní přenosy na internetu se dají rozdělit na dvě kategorie. Jedná se o přenosy obrazové či textové. Každá z těchto možností má určité klady a zápory proč by jej divák měl či neměl využívat.
5.1.1 Obrazové přenosy Již mnoho sportovních stanic poskytuje mimo televizní vysílání taktéž živé vysílání na internetu (řadí se mezi ně i české stanice ČT4 a Nova Sport). Diváci tak mohou sledovat sportovní zápasy i v případě, že nemají možnost usednout k televizi, ale mají možnost přístupu na internet ať již pomocí počítače nebo mobilního telefonu. V jeden čas se navíc většinou hraje několik zápasů dané ligy najednou a televizní stanice vybírají ty nejvíce atraktivní zápasy, které zařadí do vysílání. Není proto možné, aby uspokojily celkovou diváckou poptávku. V České republice nabízí společnost Tipsport2 na svých stránkách možnost sledování všech zápasů české hokejové ligy v přímém přenosu. Divák tak může sledovat všechny zápasy svého oblíbeného týmu nebo sledovat více zápasů najednou. Jak již název provozovatele napovídá, je toto sledování spojeno s on-line sázením. Divák tak může sledovat několik zápasů a během těchto přenosů si vsázet na to kdo dá gól, za jak dlouho, kolik skončí daná třetina, atp.
___________________________________________________________
1
Informační technologie – Zaměřuje se na technologické problémy a možnost jejich změny - Změny v procesech lidských aktivit(20) 2 Tipsport - sázková kancelář
33
Některé celosvětově známé soutěže dávají divákům možnost sledovat všechny zápasy na svých webových stránkách. Tímto způsobem mají diváci možnost vidět zápasy, které se v televizi ani nevysílají. Většinou je ovšem tato služba zpoplatněna. Například sledování americké basketbalové ligy NBA vás vyjde na $179.95 za jednu sezónu (cca 3500kč). Součástí těchto služeb ovšem bývá nejen živé vysílání všech zápasů po celou dobu sezóny, ale také detailní statistiky, rozhovory nebo exkluzivní záběry z šaten či tréninků. 5.1.2 Textové přenosy Tento druh přenosů, při kterém nesledujeme obraz ze zápasu, ale pouze jeho textové zprostředkování, má dvě přednosti. K jeho sledování není třeba stabilní a rychlé připojení k internetu. Postačí prakticky jakékoliv. Druhou výhodou je fakt, že textové přenosy nejsou tak finančně náročné pro zprostředkovatele jako klasické obrazové přenosy. Můžeme tedy alespoň takto sledovat průběhy sportovních akcí, které bychom jinak neměli možnost shlédnout. Její očividnou nevýhodnou je skutečnost, že na obrazovce nevidíme daný sport, ale pouze psaný text v reálném čase popisující co se právě na onom místě děje. Tento textový popis událostí se frekventovaně obnovuje, aby co nejlépe a nejpřesněji mohl popsat dění v daném sportu.
Obr. 32 Textový přenos z tenisu (Zdroj:http://sport.idnes.cz/turnaj-mistru-djokovic-vs-berdych-d5p/db_online.asp?online=1004668)
34
Jak je vidět na předešlém obrázku, komentátor se mnohdy snaží i kromě čistě sportovních zpráv přiblížit atmosféru na místě a popsat dění z širšího, než čistě sportovního hlediska, aby tak co nejlépe navodil danou atmosféru a divák měl z tohoto sledování podobný pocit, jako kdyby jej sledoval i obrazem. Textové přenosy využívají možnosti internetu a tak mnohdy jsou kromě samotného textového komentáře přítomny statistiky, které si může uživatel libovolně procházet. Jedná se o poměrně jednoduché a účinné řešení jak divákům zprostředkovat co největší počet sportovních událostí. Uživatel má možnost tyto zprávy, vzhledem k jednoduchosti řešení, sledovat i prostřednictvím téměř jakéhokoliv mobilního telefonu, který má přístup na internet a může tak být téměř neustále v obraze sportovního dění. Před dvěma roky jsem takto mohl například sledovat dění mých kamarádů na Mistrovství Evropy v basketbale do 20ti let, které se kvůli finanční situaci u nás vůbec nevysílalo. Součástí těchto přenosů bylo i grafické znázornění statistik, které se v reálném čase aktualizovaly a mohl jsem je libovolně prohlížet. Tento typ přenosů má ještě jednu výhodu. Jsou prakticky vždy dostupné zdarma.
5.2 Sportovní přenosy na mobilu Již jen pouhá skutečnost, že novější mobilní telefony obsahují plně podporované internetové prohlížeče, z nich činí zařízení schopné sledování sportovních přenosů. Vše co bylo zmíněno v předchozí kapitole ohledně sledování sportu na internetu lze aplikovat i na moderní mobilní telefony. Pro mobily se vyvíjí i řada speciálních aplikací. Mezi nimi je například již zmiňovaná aplikace systému Tracab nebo aplikace, které poskytují samotné sportovní televizní stanice. Ty skrze ně poskytují živé vysílání, novinky ze světa sportu či statistiky odehraných, popřípadě probíhajících zápasů. Cílem této kapitoly není posuzování mobilního internetu u českých operátorů, ale pro úplný pohled na využití mobilního telefonu ke sledování sportovních přenosů musím uvést alespoň jeden příklad.
35
Česká televize umožňuje vlastníkům mobilního telefonu1 stáhnout aplikaci ČT4, na které kromě jiných funkcí lze sledovat živé vysílání stanice ČT4. Pokud ovšem chcete plně využít této možnosti a chcete sportovní kanál sledovat například na cestách, kde nemáte přístup k internetu a využijete tedy mobilní internet od českých operátorů, narazíte na nepříjemný problém. Tyto internety jsou vždy vázány určitým FUP2. Jedná se o limit objemu dat, který můžete v daný měsíc stáhnout z internetu. Pokud daný limit překročíte, rychlost připojení se vám výrazně sníží. Tento limit se mění v závislosti na operátorovi a zvolenému tarifu. V průměru se ovšem jedná za cenu cca 200kč limit ve výši 300MB3. Při sledování živého přenosu stanice ČT4 skrze její aplikaci, která na mobilním internetu běžela velice plynule, se během 15-ti minut stáhlo 42MB dat. Z tohoto pozorování vyplývá, že tímto způsobem můžeme přenos sledovat necelé dvě hodiny měsíčně. Poté nám rychlost internetu bude výrazně snížena a sledování plynulého živého přenosu již není možné. Mobilní telefon má tu výhodu, že můžeme téměř kdykoliv zjistit aktuální zprávy ze světa sportu. Kombinace mobilního internetu a sledování živého obrazového přenosu ještě není zcela optimální, ale je jen otázka času, než tento nedostatek vymizí. Pro sportovní zprávy a textové přenosy jde ovšem již o plně funkce schopnou platformu.
___________________________________________________________
1
Mobilní telefony musí mít operační systém Android, iOS FUP - Fair User Policy 3 MB – Megabajt - datová jednotka. 1MB = 1 milion bajtů 2
36
6. Budoucnost technologií ve sportu a sportovních přenosech Technologie se stále zdokonalují prakticky v každém oboru, kde se nějaké využívají. Výpočetní výkon procesorů roste exponenciálním tempem a stále tak platí Mooreův zákon, který byl stanoven již v roce 1965. Ten říká, že každým rokem se počet tranzistorů (tím i výpočetní výkon) v procesorech zdvojnásobí. Tento růst stále zajišťuje lepší technologie mimo jiné i ve sportovních přenosech a sportu jako takovém.
Obr. 33 Graf - Myslíte, že jednoho dne se sportovní přenosy a zápasy obejdou kompletně bez zásahu člověka? (Zdroj: autor)
Přes 90% lidí se domnívá, že technologie se budou dále vyvíjet, ale člověk bude mít stále větší či menší roli ve sportu a zprostředkovaných přenosech. Tento názor se momentálně zdá jako nejvíce pravděpodobný. Pokud ovšem vezmeme v potaz některé odvážné prognózy v oblasti informačních technologií, mohla by mít pravdu menší skupina lidí, která si myslí, že jednoho dne nahradí stroje člověka kompletně. Podle známého futurologa Raye Kurzweila(17), který mimo jiné předpověděl korektně nástup nanotechnologie, nebude jednoho dne možné rozeznat rozdíl mezi člověkem a strojem. V roce 2029 podle něj projde počítač tzv. Turingovým testem1 a kolem roku 2045 by měla nastat singularita. Singularita je časový bod ve vývoji technologií, kde stroje dokážou vyvíjet a zlepšovat sami sebe. ___________________________________________________________
1
Test, při kterém jsou pokládány různé otázky počítači a lidské bytosti, přičemž nezávislý pozorovatel není schopen
určit, jaké odpovědi pochází od stroje a jaké od člověka.
37
V takovéto budoucnosti by se sportovní přenosy a sport jako takový obešel bez zásahu člověka kompletně, ale jedná se o skutečně nejistou a zatím stále poměrně vzdálenou budoucnost.
6.1 Technologie ve sportu Existují sporty, ve kterých se příliš moderní technologie nevyužívají a hráči se tak musí spolehnout pouze na rozhodčí a ti sami na sebe. Není to ovšem kvůli tomu, že by požadovaná technologie nebyla dostupná, ale kvůli obavám, že by její použití příliš změnilo podobu daného sportu. Tímto faktem se zřejmě momentálně nejvíce zabývá fotbal. V mém průzkumu jsem se ptal, zda lidé vnímají zavedení video-rozhodčího ve fotbale jako kladnou či zápornou změnu.
Obr. 34 Graf – Uvítali byste zavedení video-rozhodčího ve fotbale? (Zdroj: autor)
V této otázce převládá většina kladných odpovědí. Negativní názor má pouze něco málo přes 10% dotazovaných. Jako důvody pro negativní odpovědi byly uvedeny časové prodlevy a skutečnost, že chyby k fotbalu zkrátka patří a fotbal bez použití videozáznamů je již tradicí. Je pravda, že fotbal je jeden z mála sportů, kde tato technologie není využita. 38
Někteří lidé uvádějí jako důvod pro zavedení tohoto systému fakt, že fotbalisti příliš simulují a díky videozáznamu by se lépe dané situace posoudily. Problém ovšem spočívá v tom, že pokud by rozhodčí po každém zákroku kontroloval videozáznam, hra by se příliš zdržovala. Stejná situace nastává při offsidu, který je mnohdy, jak se říká „milimetrový“. Rozhodčí nemůže během akce hru zastavit, aby zkontroloval, jestli je jeho výrok správný či nikoliv. Stejně tak není možné, aby po každé akci kontroloval záznam a občas dodatečně svůj výrok opravil. Jiná situace nastává při gólových situací, kdy se skutečně jedná o zcela zásadní okamžiky hry. Jedna z cest by tedy byla omezit použití videozáznamů pouze na gólové situace. Však u většiny sportů kde se videozáznam používá, je značně omezen pouze pro klíčové situace zápasu. Dalším nápadem je zavedení této technologie na brankové čáře. Konkrétně se jedná, jak již bylo v práci zmíněno, o nainstalování jestřábího oka tak, aby snímalo obě branky a mohlo by tak potvrdit zda míč přešel brankovou čáru či nikoliv. V evropských pohárových zápasech se zavedlo, že na zápas budou dohlížet ještě dva rozhodčí – každý u jedné branky. Tento způsob nahrazení video záznamu se ovšem nesetkal s příliš pozitivním ohlasem. On totiž ve své podstatě tento nápad nic nevylepšuje. Pravdou je, že je o rozhodčího více na posouzení dané situace, ale nikde není psáno, že bude mít vždy pravdu a bude neomylný. Stejně tak může nastat situace, kdy hlavní rozhodčí posoudí situaci správně a tento brankový rozhodčí ho přesvědčí o opaku. Každá razantní změna sebou nese i negativní dopad na hru. Ve fotbale se hraje jeden poločas 45 minut čistého času. Při přerušení hry se čas nezastavuje, přičemž rozhodčí má možnost oněch 45 minut o určitou dobu prodloužit. Hráči tohoto faktu využívají, a pokud potřebují, schválně hru zdržují. Zakopávají míče, pomalu se zvedají z trávníku nebo pomalým krokem odchází střídat. Již nyní nastanou zápasy, které se nepříjemně protahují o několik minut. Pokud budou rozhodčí řešit sporné momenty pomocí záznamu, hráči se jej budou neustále dožadovat a když k tomu všemu připočteme zdržování hry jaké se občas děje i nyní, může tento systém vést k prodloužení hry i o desítky minut. To je hlavní faktor, proč má případné zavedení video-rozhodčího i negativní ohlasy. Na druhou stranu jsou momenty, které jsou kvůli lidské chybě špatně posouzeny a mohou hrát jednu z hlavních rolí rozhodujících o výsledku. A tento scénář není příjemný pro nikoho.
39
Existují i sporty, kde nové technologie nemusí nutně sloužit k lepšímu posouzení dané situace, ale k ulehčení práce rozhodčím. Atletika je sport, ve kterém se nové technologie používají například k rychlejšímu měření, a tak k urychlení prodlev mezi jednotlivými závodníky. Na větší atletické akci to při pohledu na celý stadion občas vypadá, že je na place přítomno více rozhodčích než atletů. Stačí se podívat na skok do dálky. Jeden (někdy i dva) z rozhodčích kontrolují, zda skokan nepřešlápl odrazovou linii. Jeden rozhodčí měří vzdálenost korektních skoků, další rozhodčí uhrabává písek, jiný zvedá praporek kdy je doskočiště připraveno pro dalšího závodníka a k tomu všemu sedí jeden či dva rozhodčí bokem a vše zapisují. Představme si situaci, kdy by většina těchto úkonů byla řešena automatizovaně pomocí moderní techniky. Jedná se o posouzení přešlapu a měření vzdálenosti pomocí techniky bez zásahu člověka. Atlet by uskutečnil svůj skok a jen co by se zvedl z písku, svítilo by na obrazovce, zda je skok korektní a kolik měřil. Upravil by se písek a další skokan by mohl ihned následovat. Takto se musí každý skok ručně měřit a upravovat linie odrazu při každém přešlapu, kdy do ní závodník otiskne svou stopu. Technologie, které by tyto situace urychlily či zpřesnily, nejsou nutností. Jejich zavedením by však usnadnily, zrychlily a zpřesnily práci, kterou nyní musí vykonávat lidská osoba. A od toho konec konců nové technologie vždy byly.
6.2 Technologie ve sportovních přenosech Televizní stanice, které zprostředkovávají sportovní přenosy, se stále snaží přinést divákům ten nejlepší možný sportovní zážitek. Přinášejí hezčí a propracovanější grafickou podobu statistik a zvětšuje se počet kamer snímajících přenos, aby nám poskytly co možná nejlepší divácký zážitek. Zásadnějším způsobem se forma sportovních přenosů může změnit pouze v případě, že se tomu přizpůsobí technika, kterou vlastní samotní diváci. Řeč je o nastupujícím 3D vysílání, HD kvalitě obrazu a internetu v televizi. Tyto funkce mohou sledovaní sportovních přenosů povznést na další úroveň.
40
3D televize u nás zatím nemají příliš velkou popularitu. Převážná většina lidí ji nevlastní a ani neuvažuje o koupi.
Obr. 35 Graf – Vlastníte 3D televizi?(Zdroj: autor)
Důvod je zřejmý, kromě zakoupených 3D filmů či her, jejichž cena není nejmenší (cca 1000kč), je momentálně tato technologie nevyužita. Klasické televizní stanice ve 3D formátu nevysílají a zatím to vypadá, že v brzké době se žádných novinek v této oblasti nedočkáme. Navíc je známá a rozšířená informace, že používání 3D aktivních brýlí způsobuje u některých jedinců silné bolesti hlavy a to jej odrazuje od vyzkoušení této technologie. Pokud by ovšem 3D televize vlastnila a používala většina lidí a televizní stanice by jej začaly aktivně využívat, určitě by si toto zobrazení našlo cestu i do sportovních přenosů. Záběry ze speciálně umístěných kamer by nám mohly naskytnout pohledy na hráče z bezprostřední blízkosti a ve 3D zobrazení k navození nevšedního zážitku. Stejně tak statistiky v grafické podobě jako jsou nyní, by vypadaly velice lákavě ve 3D, kdyby například tenisové míčky z jestřábího oka padaly přímo před náš obličej. Navíc pokud by televizní stanice počítaly s tím, že většina lidí sleduje jejich přenos v tomto zobrazení, přizpůsobily by tomu vzhled statistik i opakovaných záběrů, aby v kombinaci s tímto efektem vypadaly co nejlépe. Jedná se o podobnou situaci jako ve filmech. Pokud je dělaný klasický film a pouze se do něj následně přidá 3D efekt, většinou není tak plně využit, jako když je film speciálně dělaný ve 3D formátu. Dalším vylepšením, které se na rozdíl od 3D vysílání již hojně využívá, je HD kvalita obrazu. Mezi českými stanicemi v této kvalitě vysílá nepřetržitě sportovní kanál Nova 41
Sport. Druhý český sportovní kanál ČT4 sport, vysílá v této kvalitě pouze vybrané sportovní přenosy. Prakticky všechny nové televize již umí zobrazit toto rozlišení a k jeho sledování není třeba žádných dalších příslušenství. Občas je ovšem zapotřebí si za tuto kvalitu připlatit svému poskytovateli televizních služeb. Rozdíl mezi HD kvalitou obrazu a standartním SD rozlišením většina dotazovaných lidí pozoruje. Je to z toho důvodu, že spousta lidí má možnost tuto technologii vidět a ozkoušet na vlastní oči vzhledem ke skutečnosti, že mnoho stanic již v tomto formátu vysílá.
Obr. 36 Graf – Vnímáte rozdíl mezi HD přenosem a standartním SD přenosem?(Zdroj: autor)
Proč jej ovšem zmiňuji v kapitole zabývající se budoucností, když se jedná o technologii již plně využívanou? Jednak se dá očekávat, že postupem času bude sportovních přenosů v této kvalitě vysílání neustále přibývat, až jednou nahradí starší SD vysílání úplně. Druhým důvodem je fakt, že HD vysílání v dnešní kvalitě není posledním stupínkem v rozlišení obrazovky. Nynější rozlišení obrazovky nazývané Full HD má rozlišení 1920 x 1080 pixelů. Existují již ovšem obrazovky, které dokáží zobrazit rozlišení 7680 x 4320 ( Ultra HD), což je až 16x více bodů než u nynějšího HD vysílání. Sledování přenosů v této kvalitě by jej posunulo na zcela nový rozměr. Bohužel se odhaduje, že toto rozlišení nebude přístupné široké veřejnosti dříve než po roce 2020. Další možností je spojit televizní a internetová vysílání dohromady. Z televizní strany více jak metrové úhlopříčky televize, HD rozlišení a v budoucnu možné 3D vysílání a z internetové strany možnost komunikace s přáteli, sledování více zápasů najednou nebo uskutečnění on-line sázek. Spojme tyto možnosti dohromady a sledování sportu dostane 42
zcela nový rozměr. Již nyní televize přinášejí kromě možnosti připojení na internet též vlastní prohlížeče a stahovatelné aplikace. Mezi nimi například možnost komunikovat s přáteli pomocí programu Skype, nebo sociální sítě Facebook, zatímco na televizi stále běží klasické vysílání. Tyto možnosti se budou zcela jistě rozvíjet a jednoho dne již nebude k žádné ze zmíněných funkcí třeba zapínat počítač. Postačí televize.
43
7. Informace o provedeném průzkumu Průzkum, na který je odkazován v této práci, jsem uskutečnil skrze web vyplnto.cz. Jeho cílem bylo doplnit tuto práci statistickými údaji, které vypovídají o tom, jaký postoj má veřejnost k popisovaným technologiím a zda je využívá. Údaje jsem shromažďoval v termínu od 30. 10. 2011 do 11. 11. 2011. Celkem na něj odpovědělo 142 respondentů. Šíření dotazníku probíhalo primárně pomocí sociální sítě Facebook. Větší část respondentů tvořili muži ( 65% ) a převážně se jednalo o lidi ve věku 19-25 let.
Obr. 37 Graf – Vaše pohlaví? (Zdroj: autor)
Obr. 38 Graf – Vaše věková kategorie?(Zdroj: autor)
Některé grafy nebyly zařazeny k textu ve finální podobě této práce, nicméně pro zajímavost je přikládám zde:
Obr. 39 Graf – Kdy byl podle Vás uskutečněn první televizní sportovní přenos? (Zdroj: David Písař)
44
V první otázce jsem se ptal na historii sportovních přenosů. Správnou odpovědí, jak je v práci zmíněno, je rok 1936. Troufám si tvrdit, že většina správných odpovědí je pouze tipnutých. Nepočítám-li totiž rok 1970, tak každá odpověď má výskyt kolem 30%, což je ze statistického hlediska odpovídající.
Obr. 40 Graf – Kolik kamer myslíte, že snímá běžný zápas basketbalu v Americké NBA? (Zdroj: autor)
Druhá nezařazená otázka je ohledně počtu kamer v americkém zápase NBA. Většina lidí dala poslední možnost. Zřejmě za to může skutečnost, že se jedná o nejvyšší číslo a lidé jej z tohoto důvodu označili. Správná odpověď jsou čtyři kamery. Dvě pod každým košem a dvě na každé straně hřiště.
45
8. Závěr Cílem této práce bylo analyzovat některé z dostupných technologií, které se používají ve sportu a při sportovních přenosech a poukázat na jejich přínosy pro diváky, rozhodčí a sportovce. Dále pomocí průzkumu zjistit názory veřejnosti na jednotlivé popisované technologie a odhadnout možný budoucí vývoj techniky v této oblasti. Sportovní přenosy urazily za 75let své existence dlouhou cestu. Od sledování nekvalitního obrazu ve speciálních televizních místnostech, až po sledování HD obrazu doma v obývacím pokoji. Od sledování přenosů na malých černobílých televizích, až po sledování na mobilu. Opakované záběry jsou nyní považovány za samozřejmou součást sportovních přenosů a slouží nejen divákům, ale také rozhodčím. Přispívají k přesnějšímu rozhodování ať již ve sporných situacích nebo v hodnocení sportovních výkonů. Cenou za tuto technologii jsou časové prodlevy, které s ní do sportu přicházejí. Jedná se o jeden z hlavních důvodů, proč se nepoužívá častěji a ve více sportech. Televizní stanice divákům přinášejí stále lepší zážitek ze sledování sportu ať již v televizní, internetové nebo mobilní podobě. Používají více kamer, detailněji zpracované statistiky a speciální technologie, kterém nám poskytují zcela nové pohledy na sport. Díky jestřábímu oku nebo systému Tracab máme možnost sledovat každý pohyb hráče či míčku a nahlédnout tak na statistiky, které by nám bez těchto technologií nebyly k dispozici. SimulCam, StroMotion či elektronická tužka naopak dopomáhají komentátorům lépe popsat viděné situace a divákům tak přinést lepší sportovní zážitek, obohacený o více či méně cenné informace. Stejně tak přinášejí přidanou hodnotu i pro diváky, kteří tak neholdují pouze detailním statistikám. Sportovní přenosy na internetu nám umožňují sledovat přenosy (obrazové nebo textové), které v televizi, ať již z finančích nebo poptávkových důvodů, nejsou vysílány. Tento druh přenosů nám kromě samotného sledování sportu zprostředkovává možnost sledování libovolných souvisejících statistik, sázení během zápasu či sledování více sportovních přenosů v jeden okamžik. Díky moderním mobilním telefonům máme možnost tyto přenosy sledovat kdekoliv na cestách. K tomu nám slouží i speciálně vyvinuté aplikace pro mobily, které zprostředkovávají mimo jiné i živé vysílání televizních stanic. Průzkum poukázal na fakt, že sportovní přenosy sleduje většina dotazovaných lidí a stejně tak jich většina přijímá kladně nové dostupné technologie, které se v těchto oblastech objevují. Samozřejmě je i druhá skupina lidí, která je příliš nevnímá či by je dokonce nejraději neviděla. Stále je ovšem mnohem početnější skupina lidí s opačným názorem. Dostupné technologie, které se dají plně využít, mnoho z nás také využívá. Jedná se o sledování sportu na televizi v HD rozlišení nebo nahrazení televizního vysílání internetovým ať již na počítačí nebo na mobilním telefonu. Na druhou stranu 3D zobrazení
46
si zatím příliš velikou popularitu nezískalo. Ve všech zmíněných aspektech lze očekávat do budoucnosti další zlepšení a častější využití. Stejně tak se dá předpokládat, vzhledem k jejich neustále se zlepšujícímu výkonu, větší využití mobilních telefonů a propojení funkcí, které nabízí internet a televize. Technologie ve sportech a sportovních přenosech se stále mají kam vyvíjet a možná jednoho dne v těchto činnostech nahradí člověka úplně.
47
9. Seznam použité literatury 1.
BIALIK, Carl. 'SimulCam' Creators Envision Tech-Heavy Sports Training. The Wall Street Journal Online [online]. March 25, 2002, [cit. 2011-11-15]. Dostupný z WWW: <www.dartfish.com/floor/download.cgi?file=/data/document/document/39.pdf&name=The%20Wall%2 0Street%20Journal simulcam technology>.
2.
BROUSSARD, Chris. PRO BASKETBALL; N.B.A. Will Use Replay To Review Buzzer Shots. The New York Times[online]. July 30, 2002, [cit. 2011-11-06]. Dostupný z WWW:
.
3.
BUCK, Ray. Star-telegram [online]. Jan. 09, 2011 [cit. 2011-11-08]. Fox Sports puts cameras in place for Super show. Dostupné z WWW: .
4.
Castrol Football [online]. c2011 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW:
5.
CHASTAIN, Bill. MLB [online]. 09/04/08 [cit. 2011-11-06]. Instant replay used for first time. Dostupné z WWW: .
6.
Česká televize [online]. 11.2.2010 [cit. 2011-10-31]. První sportovní televizní přenos odvysílala ČST z pražské Štvanice. Dostupné z WWW: .
7.
Česká televize : ivysílání [online]. c2011 [cit. 2011-11-17]. MS v hokeji 2011. Dostupné z WWW: .
8.
Český statistický úřad [online]. 1.7.2011 [cit. 2011-11-17]. Informační Technologie v domácnostech a mezi jednotlivci. Dostupné z WWW: .
9.
Discovering DartCaster - SimulCam™ & StroMotion™ in Action. Dartfish [online]. C2009, [cit. 201111-15]. Dostupný z WWW: .
10. Federation Internationale de Gymnastique [online]. c2011 [cit. 2011-11-06]. The IRCOS Project (Instant Replay & Information System). Dostupné z WWW: .
11. GINN, Leighton. USA Today [online]. 3.9.2011 [cit. 2011-11-26]. Indian Wells event puts it all on line: Hawk-eye on every court. Dostupné z WWW: . 12. Hawk-eye innovations [online]. c2011 [cit. 2011-11-07]. Tennis. Dostupné z WWW: .
48
13. HEJDOVÁ, Irena . Aktuálně.cz [online]. 11.8.2008 [cit. 2011-10-30]. Pompézní start Her viděla miliarda lidí, hlavně Číňanů. Dostupné z WWW: . 14. HENDERSON, Alfred. Latin Proverbs and Quotations. [s.l.] : General Books LLC, 2010. 302 s. ISBN 978-1150922251 15. JANČAR, Rostislav. Technet [online]. 3.října 2006 [cit. 2011-11-14]. Jak funguje systém, který ví o fotbalistech všechno. Dostupné z WWW: . 16. KASÍK, Pavel. Technet.idnes [online]. 27.2.2010 [cit. 2011-11-01]. Jak se měří olympijské hry. Dostupné z WWW: . 17. KURZWEIL, Ray. The Singularity Is Near. [s.l.] : Penguin, 2006. 672 s. ISBN 978-0143037880 18. LAMONT, Tom. Man versus machine. The Guardian [online]. 26 July 2009, [cit. 2011-11-07]. Dostupný z WWW: . 19. Parabola [online]. 15.2.2010 [cit. 2011-10-31]. Mimořádný zájem diváků o olympijské vysílání ČT. Dostupné z WWW: . 20. ROSICKÝ, Antonín. Informace a systémy : základy teorie pro úspěšnou praxi. [s.l.] : Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1629-5 21. SLACK, Eric. EHow [online]. c2011 [cit. 2011-10-28]. The History of Sports Broadcasting. Dostupné z WWW: . 22. Telefunken [online].Telefunken, c2010 [cit. 2011-10-28]. History of Telefunken. Dostupné z WWW: . 23. Tracab [online]. c2011 [cit. 2011-11-14]. Products & Services. Dostupné z WWW: . 24. Tracab [online]. c2011 [cit. 2011-11-14]. Technology. Dostupné z WWW: . 25. TSN [online]. c2011 [cit. 2011-11-06]. 1960 - Winter Olympics VIII. Dostupné z WWW: . 26. VERNA, Tony . Instant Replay: The Day That Changed Sports Forever. [s.l.] : [s.n.], 2008. Birth of the Instant replay, s. 1-18. ISBN 978-0977913145 27. VŠETEČKA, Roman. Technet [online]. 27. února 2006 [cit. 2011-11-16]. Kam se nepodíváte: Olympiáda v České televizi. Dostupné z WWW: .
49
28. Wikipedia [online]. 10.6.2009 [cit. 2011-10-31]. 180 lines. Dostupné z WWW: . 29. Wikipedia [online]. 1.10.2011 [cit. 2011-10-31]. ČT4. Dostupné z WWW: . 30. Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-11-06]. Hawk-Eye. Dostupné z WWW: . 31. Youtube [online]. 17.09.2011 [cit. 2011-11-07]. Roger Federer vs Hawk-Eye . Dostupné z WWW: .
50
10. Přílohy 10.1 Dotazník
51
52
