Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Diplomová práce
2008
Bc. David Chudán
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Téma diplomové práce
Vybrané aplikace a služby webu 2.0
Vypracoval: Bc. David Chudán Vedoucí práce: Doc. Ing. Prokop Toman, Csc. Rok vypracování: 2008
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem čerpal informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy ČSN ISO 690.
V................. dne ....
Podpis: .................................................
Poděkování Děkuji doc. Ing. Prokopu Tomanovi, CSc. za čas, který mi věnoval, a za podnětné připomínky ke zlepšení mé diplomové práce.
Abstrakt: Předkládaná diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je teoretická, která se zaměřuje na popis jednotlivých oblastí webu 2.0 a na popis vybraných aplikací a služeb. Druhá, praktická část se zaměřuje na srovnání vybraných aplikací webu 2.0, konkrétně na srovnání blogovacích systémů, online textových editorů a online map. V příloze je uvedeno vlastní šetření formou dotazníku. Hlavním cílem práce je poskytnout celkový přehled o této problematice. Kromě vymezení samotného termínu web 2.0 tedy především přehled aplikací a služeb, které splňují charakteristiky webu 2.0. Vedlejšími cíli je potom pomocí srovnání umožnit uživatelům výběr optimálního blogovacího systému, online textového editoru, nebo online mapy s ohledem na jejich požadavky.
Abstract: Submitted thesis is divided into two main parts. The first part is theoretical, focused on description of individual part of web 2.0 and on description of chosen applications and services. Second, practical part is focused on comparison of selected applications of web 2.0. To be more concrete, it is focused on blogging system comparison, online word processor comparison and on online maps comparison. In the appendix, there is own survey based on a questionnaire. The main objective of this thesis is to provide general summary of this issue. Besides delimitation of the term web 2.0, it is a summary of applications and services, which achieves the characteristics of web 2.0. As for subsidiary objectives, there is a possibility for users to choose optimal blogging system, online word processor or online map due to their demands. This possibility is based on conducted comparison.
Obsah 1.
2.
3.
4.
Úvod ...................................................................................................................................... 4 1.1
Cíle a omezení práce ..................................................................................................... 4
1.2
Stručná osnova práce .................................................................................................... 5
Web 2.0 ................................................................................................................................. 6 2.1
Vznik pojmu web 2.0 ..................................................................................................... 6
2.2
Různé pohledy na vymezení termínu web 2.0 .............................................................. 6
2.3
Kritické pohledy na web 2.0 ........................................................................................ 11
2.4
Technologické pozadí webu 2.0 .................................................................................. 11
2.5
Shrnutí úvodní kapitoly ............................................................................................... 12
Principy webu 2.0................................................................................................................ 13 3.1
Principy webu 2.0 dle Tima O´Reillyho ....................................................................... 13
3.2
Principy webu 2.0 podle jiných autorů ....................................................................... 15
3.3
Vlastní vymezení principů webu 2.0 ........................................................................... 16
3.3.1
Koncentrace uživatelů a dat, konzument je i producent .................................... 16
3.3.2
Mashup ............................................................................................................... 17
3.3.3
Uživatelé přidávají hodnotu, kolektivní inteligence (viz kapitola 3.1) ................ 18
3.3.4
Přechod od desktopových aplikací k aplikacím webovým .................................. 18
3.3.5
Průběžný vývoj .................................................................................................... 18
Přehled významných aplikací a služeb webu 2.0 ................................................................ 19 4.1
Sociální sítě ................................................................................................................. 19
4.1.1
Terminologie ....................................................................................................... 20
4.1.2
Komunity ............................................................................................................. 21
4.1.3
Současná oblíbenost sociálních sítí ..................................................................... 22
4.1.4
MySpace .............................................................................................................. 22
4.1.5
Facebook ............................................................................................................. 23
4.1.6
Ostatní ................................................................................................................. 23
4.2
Wiki systémy ............................................................................................................... 24
4.2.1 4.3
Wikipedie ............................................................................................................ 24
Sdílení fotografií a videa ............................................................................................. 25
4.3.1
Sdílení fotografií – Flickr...................................................................................... 26
4.3.2
On-line video - YouTube...................................................................................... 26
4.4
Blogy............................................................................................................................ 28
4.4.1
Nárůst počtu blogů ............................................................................................. 28 1
4.4.2
Revoluce v poskytování informací? .................................................................... 30
4.4.3
Možnosti blogování ............................................................................................. 30
4.4.4
Problémy spojené s blogováním ......................................................................... 31
4.4.5
Micro-blogging .................................................................................................... 31
4.5
4.5.1
Tagy ..................................................................................................................... 32
4.5.2
Folksomony ......................................................................................................... 32
4.5.3
Social bookmarking ............................................................................................. 33
4.6
Podcasting ................................................................................................................... 35
4.7
Mapy ........................................................................................................................... 35
4.7.1
Geocoding, geotagging ....................................................................................... 36
4.7.2
Google Earth ....................................................................................................... 37
4.8
5.
6.
7.
Záložky (bookmarks) a tagy......................................................................................... 32
On-line aplikace pro osobní potřebu .......................................................................... 37
4.8.1
Vymezení osobní informatiky ............................................................................. 37
4.8.2
Tenký klient ......................................................................................................... 37
4.8.3
Online operační systém ...................................................................................... 38
4.8.4
Online kancelářské prostředky ........................................................................... 38
4.8.5
Online grafické programy.................................................................................... 39
4.8.6
Ostatní prostředky .............................................................................................. 40
4.8.7
Online počítačové hry ......................................................................................... 40
Web 2.0 v českém prostředí ............................................................................................... 42 5.1
Vznik web 2.0 projektů ............................................................................................... 43
5.2
Příklady českého webu 2.0.......................................................................................... 43
5.2.1
Blogy.................................................................................................................... 43
5.2.2
Sdílení videa, videoservery ................................................................................. 44
5.2.3
Záložky................................................................................................................. 45
5.2.4
Ostatní ................................................................................................................. 45
Další možný vývoj webu ...................................................................................................... 47 6.1
Sémantický web .......................................................................................................... 47
6.2
Web 3.0 ....................................................................................................................... 47
6.3
Shrnutí ........................................................................ Chyba! Záložka není definována.
Srovnání vybraných aplikací a služeb webu 2.0 .................................................................. 49 7.1
Srovnání blogovacích systémů .................................................................................... 49
7.2
Srovnání online textových editorů .............................................................................. 55
7.3
Srovnání online map ................................................................................................... 60 2
8.
Závěr.................................................................................................................................... 67
9.
Bibliografie .......................................................................................................................... 68
10.
Webové stránky používané při testování: ...................................................................... 72
11.
Přílohy ............................................................................................................................. 73
a)
Terminologický slovník.................................................................................................... 73
b)
Používané přípony souborů v testu online textových editorů ........................................ 77
c)
Rejstřík ............................................................................................................................ 78
d)
Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 79
e)
Vlastní šetření ................................................................................................................. 80
3
1. Úvod Web 2.0 je pojem, o kterém se v odborných, především internetových magazínech píše již dlouhou dobu. Je zajímavé sledovat, jak se v diskuzi pod téměř každým takovým článkem1 objeví mnoho komentářů, které tento pojem zlehčují či zesměšňují. Pro část odborné internetové veřejnosti je tento pojem prázdný, jiná část internetové veřejnosti se jej zastává a prohlašuje jej za současnou podobu webu. Spory mezi těmito dvěma skupinami sice nedosahují rozměrů, jako například zastánci operačních systému Windows na jedné straně a Linuxu na straně druhé, přesto je web 2.0 v současné době jedním z nejdiskutovanějších pojmů internetu. Web se od svého vzniku vyvíjí obrovskou rychlostí. Zpočátku se zde prezentovaly univerzity či vědecká pracoviště, následně se přidaly velké společnosti a postupem času i malé společnosti a jednotliví uživatelé prostřednictvím svých osobních stránek. Osobní stránku však mohl mít pouze uživatel znalý jazyka HTML, což byla bariéra pro velkou část uživatelů internetu. S rozvojem webu 2.0 a celkové dostupnosti internetového připojení se však možnost vlastní prezentace, ať už ve formě publikování textu, fotografií, nebo videa, stala dostupná pro všechny uživatele. Webu 2.0 umožňuje publikovat obsah i uživatelům, kteří nemají téměř žádné znalosti jazyka pro tvorbu webových stránek. Jedinou podmínkou se tak stává pouze chuť a nadšení uživatele. Vyznat se v množství aplikací a služeb, které web (2.0) v současné době nabízí, je poměrně náročné. Článků na toto téma sice existuje mnoho, ale většinou se týkají pouze vybrané oblasti. Komplexních prací s touto tematikou je stále poskrovnu. Uživatelé tak o mnohých zajímavých aplikacích a službách vůbec nemusí vědět.
1.1 Cíle a omezení práce Proto se ve své diplomové práci budu zabývat pohledem na web 2.0 způsobem, který bude blízký běžnému uživateli. Hlavním cílem práce je tedy zmapování současné podoby služeb a aplikací webu 2.0 a v konkrétních vybraných oblastech potom srovnání několika zástupců. Toto srovnání bude pro potenciální uživatele těchto aplikací sloužit jako návod výběru vhodné aplikace, která bude nejlépe vyhovovat jejich požadavkům. Aktuálním uživatelům má poskytnout možnost zhodnocení, zda konkurenční projekty neposkytují lepší funkcionalitu, které by mohli využít. Tato práce má některá omezení. Jedním z omezení je fakt, že se jedná o přehled vybraných aplikací a služeb. Vzhledem k šíři tématu je obtížné postihnout všechny služby a aplikace. Práce se soustředí na zmapování vybraných oblastí webu 2.0, tedy obecný popis těchto oblastí a následně detailnější popis na základě několika příkladů aplikací či služeb z této oblasti. Další omezení se týká srovnání, kde je nutné zohlednit určitou míru subjektivity těchto testů. Tato subjektivita vyplývá z nemožnosti určit zcela jednoznačné a měřitelné parametry. Pro uživatele nebývá nejdůležitější celkový počet nabízených funkcí, protože často využívá jen některé základní. Důležitější je subjektivní pocit, jak se mu s aplikací pracuje, zda je ovládání a prostředí příjemné, všechny důležité ovládací prvky jsou na viditelných místech. Jedná se tedy o měkké
1
Například články na www.lupa.cz (Po webu je tu web 2.0m Web 2.0: bublina, nebo nový směr webu?, Web 2.0 do ČR nikdy nedorazí, Češi nejsou schopni spolupracovat), na www.root.cz (Blackbox: datové centrum v kontejneru nebo Roury na webu) nebo Zorientujte sa vo svete Web 2.0 na www.zive.sk.
4
charakteristiky, které vnímá každý uživatel trochu jinak, a tudíž jsou jen velmi obtížně měřitelné.
1.2 Stručná osnova práce V práci nejdříve uvedu různé pohledy na vymezení tohoto pojmu. Pro web 2.0 jsou klíčové principy, pomocí kterých je možné určit, zda je konkrétní aplikaci či službu možné zařadit pod web 2.0. Těmto principům bude věnována další část úvodní kapitoly. Následně se budu věnovat jednotlivým aplikacím a službám webu 2.0, které je podle jejich charakteristik a zaměření možné agregovat do určitých oblastí (například sociální sítě, blogy, záložky a tagy, či online aplikace). Po charakteristice této oblasti se budu věnovat popisu konkrétní aplikace či služby. Tato část bude věnována výhradně zahraničním projektům. Další část bude zaměřena na český web 2.0 ve stejné struktuře, jako část předchozí. Před praktickou částí ještě bude zmíněn předpokládaný vývoj webu v nejbližších letech. Praktická část bude věnována srovnání aplikací ve třech různých oblastech, konkrétně blogovacím systémům, online textovým editorům a online mapám. Srovnání bude vycházet z uskutečněných testů publikovaných v různých zdrojích, které budou upraveny do vhodné podoby. U online textových editorů a online map bude součástí srovnání také praktický test jejich funkčnosti. V příloze bude uvedeno vlastní šetření týkající se webu 2.0 na vzorku internetových uživatelů.
5
2. Web 2.0 Je obvyklé, že práce začíná definicí pojmu, kterým se zabývá. V případě pojmu web 2.0 však jednoznačná, obecně uznávaná definice neexistuje. Nejedná se totiž o „něco konkrétního“, co by se dalo postihnout exaktní definicí. Web 2.0 je spíše jakýsi koncept, aktuální trend či směr rozvoje internetu. Přesto samozřejmě existuje mnoho autorů, kteří se snaží tento termín vymezit. Je třeba zdůraznit jednoho autora, Tima O´Reillyho, který termín web 2.0 použil jako první.
2.1 Vznik pojmu web 2.0 Stalo se tak v roce 2003 na brainstormingovém setkání, které probíhalo v rámci konference MediaLive International. Tématem tohoto setkání byly scénáře o dalším možném rozvoji webu, jeho důležitostí pro světovou ekonomiku, o nových používaných technikách a technologiích a o budoucím vývoji softwarových firem, jež přestály velkou krizi, která se odehrála na přelomu století2. Verzování „2.0“ se většinou používá při vývoji software a značí novou verzi, která se kvalitativně liší od verze předchozí a přináší mnohá vylepšení či opravy. V případě webu 2.0 však verzování neznamená žádnou „novou verzi“ webu. Autoři tím měli na mysli spíše jakousi metaforu, která dává najevo konec krize internetových společností. Veřejnosti byl tento termín prezentován o rok později, na první web 2.0 konferenci.
2.2 Různé pohledy na vymezení termínu web 2.0 Na tomto brainstormingovém setkání nebyla formulována žádná definice termínu web 2.0. Termín byl charakterizován změnou aplikací/přístupů na konkrétních příkladech „starého“ a „nového“ webu: (O´Reilly, 2006) Web 1.0 DoubleClick Ofoto Akamai Mp3.com Britannica online Personal websites Evite Domain name speculation Page view screen scraping publishing kontent management systém directories (taxonomy) stickiness
2
Web 2.0 Google AdSense Flickr BitTorrent Napster Wikipedia jogging upcoming.org and EVDB search engine optimalization cost per click web services participation wikis tagging („folksomony“) syndication
Krize internetových firem – tato krize probíhala na konci 90. let minulého století a pokračovala několik prvních let 21. století. Byla způsobena přehnanými očekáváními investorů, kteří do těchto firem vkládali obrovské prostředky. Následovaly mnohem horší ekonomické výsledky, než jakých se očekávalo, následné propouštění, investoři se od firem tohoto typu odvrátili, což způsobilo mohutný pokles cen akcií těchto firem na burze. Na druhou stranu, klíčoví hráči, jako například Yahoo, Google či Amazon díky tomuto „vyčištění trhu“ posílili a upevnili si své již tak silné postavení.
6
Následně zde byly formulovány principy, které slouží jako charakteristiky pro určení, zda se konkrétní aplikace/služba může zařadit pod web 2.0. Těmto principům bude věnována samostatná kapitola. Na základě této konference Tim O´Reilly v roce 2005 vydal dlouhý článek s titulem „What is web 2.0“. Zde jsou podrobně rozebrány již zmiňované principy. Definovat se tento pojem pokusil až následující rok, kdy vydal druhý článek s názvem Web 2.0: Compact Definition: Trying Again. Jeho definice zní ve volném překladu následovně: „Web 2.0 je revoluce podnikání v počítačovém průmyslu, způsobená změnou chápání internetu (webu) jako platformy a pokouší se porozumět pravidlům, která zde povedou k úspěchu. Mezi těmito pravidly je klíčové: tvořte aplikace, které budou díky síťovému efektu stále lepší s postupným nárůstem počtu uživatelů (což jsem nazval zpražením kolektivní inteligence)“ (O´Reilly, 2006). Je evidentní, že se ani v tomto případě nejedná o žádné přesné vymezení, na jehož základě by bylo možné prohlásit, co je možné řadit pod web 2.0 a co ne. Osobně si myslím, že první část definice je poněkud přehnaně optimistická. Hovořit o revoluci není zcela na místě, protože jak již vyplývá ze srovnání webu 1.0 a webu 2.0, vývoj probíhá postupně. Starší služby jsou postupně nahrazovány službami novými, či přesněji - nové služby vznikají postupným zlepšováním služeb starších (viz obr. 1)
Obrázek 1 - časová osa vývoje služeb webu 2.0, zdroj: (www.inforum.cz/pdf/2007/sklenak-vilem.pdf)
7
Vývojem služeb webu 2.0 ze starších služeb se rovněž zabývá (Yakoslev, 2007): Služba webu 2.0
Blogy
Sdílení obrázků
Wikis
Really Simple Syndication (RSS) Sociální sítě
Mashup
Podcasts a vodcasts
Folksomonies
Vychází z
Je revoluční?
Bulletin Board System (BBS) a News Groups
Ne zcela, na druhou stranu jsou dostupnější, jednodušší a jednoznačně identifikují autora.
Webové stránky s tímto obsahem
Není, ale využívá mnohem více uživatelů, tudíž je zde mnohem více fotografií a pro zainteresované je mnohem snadnější nalezení konkrétní fotografie.
Osobní stránky
Částečně. Wikis jsou užitečné při týmových pracích a v dalších oblastech, které vyžadují moderování.
-
Ano, nabízí distribuci novinek přesně podle přání uživatele.
Osobní stránky, chaty, instant messaging
Ne zcela. Nepochybně jsou však uživatelsky přívětivější. 3
-
Ano, schopnost tvorby nového obsahu kombinací dat z více zdrojů.
File servery
Částečně, schopnost odebírat přesně požadovaný obsah.
Speciální vyhledávací enginy (webcrawler)
Ano, vyhledávání informací na základě již uskutečněných hledání ostatních uživatelů.
Tabulka 1 - vývoj konkrétních služeb webu 2.0, zdroj: (Yakoslev, 2007)
Klíčová je druhá část O´Reillyho definice, kde je uvedeno, že služby webu 2.0 jsou lepší s postupným nárůstem počtu uživatelů těchto služeb. Pro web 2.0 tedy nejsou klíčové technologie, ale hlavně uživatelé. Jak poznamenává Kateřina Hrubešová (Hrubešová, 2007), výkonná ředitelka Sdružení pro internetovou reklamu: „Web 2.0 je především lidská záležitost, a definuje sílu komunity a ochotu komunikovat navzájem.“ To je hlavní charakteristika webu 2.0, přičemž právě ono „2.0“ je dnes chápáno jednak jako změna přístupu autorů internetových stránek, ale především změna přístupu samotných uživatelů, kteří se z pasivních konzumentů stávají aktivními producenty obsahu webu.
3
V tomto bodě nesouhlasím s pramenem. Dle mého názoru jsou sociální sítě jedním ze symbolů webu 2.0 a oproti tradičním osobním stránkám přinášejí mnoho nového (viz kapitola sociální sítě)
8
Posun od pasivní konzumace obsahu k aktivnímu vytváření ukazuje obr. 2:
Obrázek 2 – srovnání webu 1.0 a webu 2.0 z hlediska přístupu uživatelů, zdroj: (http://i.iinfo.cz/urs/web20-2preview-117761444333510.png)
Další srovnání „starého webu“ a webu 2.0 z hlediska přístupu uživatelů: Web 1.0
Web 2.0
Obsah webu je vytvářen převážně jeho vlastníkem.
Návštěvníci se aktivně podílejí na tvorbě obsahu – vlastník je v roli moderátora.
Interakce vytváří nároky na vlastníka, proto jen v nezbytné míře.
Interakce je vítána, má formu diskuzí, chatu, propojení s Messengery, sociálních profilů.
Aktualizace
Odpovídá možnostem vlastníka.
Web je živý organizmus, tvůrci mohou být miliony.
Komunita
Neexistuje, návštěvník je pasivní příjemce informací bez interakce.
Návštěvník je současně ten, „o kom web píše“, jednotlivec je součástí rozsáhlé komunity.
Personalizace
Weby neumožňují implicitní personalizaci.
Umožňují vytvářet a využívat sociální profily čtenářů.
Obsah
Interakce
Tabulka 2 - srovnání nového a starého webu, zdroj: (http://i.iinfo.cz/urs/web20-1-117761434070556.png)
9
Obrázek 3 - web 2.0 tag cloud, zdroj: (http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Web_2.0_Map.svg)
Jak již bylo řečeno, vzhledem k nemožnosti přesné definice pojmu web 2.0 je nutné k jeho vymezení použít určitých charakteristik. Obrázek 4 obsahuje souhrn všech pojmů, které se pojí s termínem web 2.0, přičemž čím větším fontem je text napsán, tím je vazba k tomuto termínu bližší. Jedná se o technologie používané při tvorbě web 2.0 aplikací a služeb (AJAX, XML, XHTML…), o charakteristiky, které by měl takový projekt splňovat (účast, jednoduchost, design) a o konkrétní aplikace a služby (Wiki systémy, blogy, social software…). Je zřejmé, že ke každému projektu se budou pojit jiné termíny v různé intenzitě. Jiný přístup k vymezení termínu přináší (Vossen G., 2007 str. 67). Podle této publikace je podstata webu 2.0 založena na třech klíčových aspektech, kterými jsou (volně přeloženo):
Způsob využití a kombinace dat z různých zdrojů a jejich následná prezentace, která tuto informaci přináší v nových souvislostech a tvoří tak její přidanou hodnotu. Funkcionalita: Stejně tak jako objektově orientované přístupy, které se používají při tvorbě nových aplikací i v oblasti webových aplikací dochází ke změně tvorby online aplikací. Vznikají tak „Rich Internet Applications“, které nabízejí funkcionalitu, která byla zatím známa pouze z offline prostředí. Tagging, blogování a Wiki systémy jsou důležitým krokem k socializaci webu, kde se příspěvky uživatelů stávají dostupné pro přátele, vybrané komunity nebo všem.
S termínem web 2.0 si nevědí rady ani přední osobnosti českého internetu. Zde uvádím několik poznámek z debaty Sdružení pro internetovou reklamu, která se uskutečnila 24. dubna 2007: „Web 2.0 může být vlastně úplně cokoliv. Je to slogan, který nesou nové služby od Google Maps až po MySpace“ řekl David Antoš. „Jde o nový přístup k webové službě,“ sdělil Patrick Zandl. „Je to taková nálepka. A je dobře, že tu je, alespoň se o netu píše,“ usoudil Martin Krudenc. „Co to vlastně znamená, nikdo ještě neví. V zahraničí to možná funguje, tady zatím ne,“ upozorňoval 10
Tomáš Búřil. Pro Jiřího Donáta je hlasem budoucnosti – od platformy PC se přechází k aplikacím vystaveným na Internetu, kde k nim budou mít lidé přístup odkudkoli na světě, a budou tak sledovatelní, což by měla využít reklama. „Co to je, tak nějak intuitivně všichni tušíme,“ snažil se o plichtu moderátor večera Jan Makovička.“ (Ambrož, 2007)
2.3 Kritické pohledy na web 2.0 K termínu web 2.0 se mnoho lidí vyjadřuje negativně. Podle některých skeptiků je tento termín pouze jakýmsi marketingovým propagátorem některých služeb. Například Jan Krudenc, zakladatel služby eStranky k charakteristice webu 2.0 poznamenává: „Pokud vím, tak tento pojem není přesně definován. Není stanoveno, jak by měla webová stránka vypadat, jaké technologie by měla využívat, popřípadě jaké funkce by měla obsahovat. Kdyby tomu tak bylo, došlo by k rozdělení internetu na Web 1.0 a Web 2.0…“ Dále se vyjadřuje, že termín web 2.0 vnímá pouze jako marketingovou nálepku: „Obvykle jsou s Webem 2.0 spojovány služby ukazující nové možnosti využití internetu. Z tohoto pohledu je dobře, že existuje, protože se o internetu více píše a jsou propagovány služby, které přilákají nové uživatele. Hodně často však dochází ke zneužívání tohoto pojmu v souvislosti s propagací služby, jež pouze využívá novější technologii k poskytování služeb, které na internetu fungují již dlouhou dobu.“ (Ambrož, 2007b) Patrik Zandl, architekt projektu Stream.cz, termín web 2.0 označil za „Marketingovou nálepku shrnující změnu přístupu“. Rovněž Vint Cerf, spoluautor protokolu TCP/IP se vyjadřuje v podobném duchu: „Myslím, že jde víceméně o marketingový výraz. Jeho předchozí verze byla "webové služby" (web services). Přesto si myslím, že technologie, na které to celé běží a která přinesla výpočetní, paměťovou a komunikační virtualizaci, má významný potenciál rozšířit obchodní interakci pomocí automatizovaných procesů a výměny standardizovaných objektů." (Miklík, 2006) Zdrcující kritiku přináší Jan Rylich v článku Buzzword 2.0 (Rylich, 2007). O všech hlavních principech webu 2.0 tvrdí, že v prostředí internetu existují již dlouhou dobu. Ke konci svého kritického článku uvádí: „Jsem přesvědčen, že pseudotermín „Web 2.0“ je jen uměle vytvořeným slovem bez valného smyslu, tendenčním, ale prázdným plácnutím do vody a jedním velkým marketingovým podvodem. Pokud mám použít softwarového přirovnání, tak v současné době nevyšla nějaká „nová verze“ Internetu, jako tomu je třeba u další generace operačního systému, ale původní web se pouze vyvíjí a průběžně se stahují patche, updaty a aktualizace. A pokud někdo opravdu bazíruje na číslicovém vyjádření, tak můžeme například říci, že se Internet během posledních let vyvinul z verze 1.2.477 na verzi 1.3.289. Maximálně 1.3.3 beta.“
2.4 Technologické pozadí webu 2.0 Pro web 2.0 je typické použití především těchto technologií: RSS4, AJAX (Asynchronous Javascript And XML) a mikroformáty. RSS patří do rodiny formátu XML a slouží ke čtení novinek na webových stránkách, obecněji indikaci obsahu. Na straně serveru musí existovat soubor, který ve stanovené struktuře obsahuje výtah z nabízených informací. Po přidání nových dat na server se tento výtah aktualizuje a tím se zaktualizuje i obsah souboru XML. Tento soubor se nazývá RSS kanálem. Uživatel potom k RSS kanálu přistupuje pomocí RSS čtečky, která může být součástí webového 4
Tato zkratka má několik výhladů, například Rich Site Summary (firma Netscape), Resource Description Framework Site Summary (organizace W3C), Really Simple Syndication
11
prohlížeče, může být samostatným programem nebo se může nacházet v online podobě. Pomocí této čtečky potom uživatel vidí nejnovější články z konkrétního zdroje. AJAX5, stejně tak jako web 2.0 není zcela novou technologií, ale jedná se o účelné využití technologií již existujících. Použití této technologie přináší pro uživatele vysoký komfort, protože výrazně zrychluje komunikaci mezi serverem a počítačem uživatele. Velmi zjednodušeně umožňuje přenášet mezi serverem a klientem pouze ta data, která jsou pro uživatele relevantní, zatímco při použití klasických technologií musí v případě požadavku ze strany klienta dojít k odeslání všech dat z konkrétní stránky. Mikroformáty jsou podle definice „vytvořeny především pro lidi, pro počítače až na druhém místě. Jsou to sady jednoduchých, otevřených datových formátů postavených na základě existujících a všeobecně používaných standardů. Místo zavádění čehokoliv nového, s pomocí mikroformátů je možné řešit nejdříve stávající jednodušší problémy tím, že se adaptují na současné technologie a na používané vzory (například XHTML, blogovaní).“ (Allsopp, 2007 str. 7) Mikroformáty stanovují, jakým způsobem je možné vkládat do webových stránek informace, jako je například adresa, geografická poloha a jiné (taková informace, pro jejíž správnou interpretaci je třeba použít více strukturovaných dat). Informace zapsaná v mikroformátu musí být srozumitelná člověku, ale zároveň musí být data zpracovatelná počítačem. Vlastní formát se nijak netýká struktury webové stránky, ale pouze zápisu konkrétních dat.
2.5 Shrnutí úvodní kapitoly Tato úvodní kapitola ukázala, že pohled na termín web 2.0 je stále rozporuplný. Není možné jej zcela přesně vymezit, pouze pomocí určitých charakteristik rozhodnout, zda se ten či onen projekt dá zařadit mezi web 2.0. Velká část internetové veřejnosti jej již akceptuje a bere jako přirozenou součást dnešního internetu. Na druhé straně existuje část skeptiků, podle kterých je tento termín uměle vytvořen, nepřináší nic nového, pouze lépe využívá již existující technologie a principy.
5
Problematikou AJAXu se velmi podrobně zabývá bakalářská práce Marka Demčáka s názvem Technologie Web 2.0, na kterou odkazuji všechny případné zájemce o toto téma.
12
3. Principy webu 2.0 Pokud tedy není možné web 2.0 přesně vymezit, je nutné určit charakteristiky či principy, které web 2.0 projekty identifikují. Jako první uveřejnil principy webu 2.0 Tim O´Reilly v již zmiňovaném článku What is web 2.0. (O´Reilly, 2005)
3.1 Principy webu 2.0 dle Tima O´Reillyho
Web jako platforma
V prvním principu O´Reilly uvádí, že web 2.0 nemá žádné pevné hranice, ale má relativně pevné jádro. Tento koncept je možné vizualizovat jako sadu principů a postupů, které k sobě svazují jednotlivé stránky, a na příkladech tyto principy demonstruje.
Obrázek 4 - web 2.0 Meme Map, zdroj: (http://www.oreillynet.com/pub/a/oreilly/tim/news/2005/09/30/what-is-web20.html?page=1)
Tento princip je rozveden na příkladu společností (Netscape a Google). Netscape je klasická společnost, která se snažila na trhu prosadit díky svému internetovému prohlížeči. Zatímco Google je čistě internetová společnost, která spustila svůj vyhledávač na webu. Kvalita Googlu roste s celkovým objemem dat, které indexuje. V dalším příkladě (DoubleClick vs. Overture and AdSense) potom uvádí termín Chrise Andersona „the long tail“, který je jinými autory často řazen mezi principy webu 2.0. Tento princip vychází z Paretova pravidla 80/20, které říká, že 80% výstupů je výsledkem 20% vstupů. Toto pravidlo platí pro mnohá odvětví, především je však aplikováno v obchodě, kde 20% zákazníků přináší 80% obratu. Pro klasické obchody je velmi náročné zajímat se o všechny potřeby čtyř pětin zákazníků, kteří tvoří pouhou jednu pětinu zisku. V prostředí webu 2.0, a potažmo celého internetu, je možné zaměřit pozornost i na tu méně početnou část zákazníků, přitom však stále využívat úspor z rozsahu. To je možné díky minimálním nákladům 13
společností, které své podnikatelské aktivity provádějí prostřednictvím internetu. Díky tomu potom například mohou e-shopy nabízet výrobky, které by vzhledem k velmi omezenému okruhu zákazníků nebylo rentabilní nabízet v klasickém kamenném obchodě.
Obrázek 5 - Long Tail efekt, zdroj: (http://www.entrepreneurs-journey.com/images/long-tail-graph.gif)
(spojující) Kolektivní inteligence
Vymezit pojem kolektivní inteligence v prostředí webu 2.0 snad nejlépe dokáže české přísloví „Víc hlav víc ví“. Skutečně se jedná o to, že více uživatelů dokáže lépe a objektivněji posoudit obsah než jeden uživatel. V prostředí webu 2.0 je tak mnohem menší šance, že kvalitní autor či kvalitní článek zapadnou v obrovské kvantitě informací na webu. Přispívají k tomu především blogy a agregátory obsahu. Autoři blogů (zaměření na odbornou, ne osobní tématiku) často sami upozorní na zajímavý článek od jiného blogera. Dalším, nesmírně efektivním prostředkem pro šíření kvalitního obsahu jsou již zmiňované agregátory obsahu6. Jejich funkce spočívá v tom, že poté, co se uživatel zapíše na konkrétní kanál, RSS7 čtečka (která může být samostatným softwarem nebo jako součást moderních prohlížečů8) začne odebírat obsah z této stránky. Obsah stránky je tedy uživateli nabízen, aniž by musel webovou stránku otevřít a informace vyhledávat. O´Reilly tento pojem vysvětluje pomocí příkladů projektů, kde uživatelé vytvářejí kvalitní obsah (Wikipedie, Flickr…)
Data jako Intel Inside
Použitý slogan společnosti Intel zde značí, že jádrem pro web 2.0 jsou data. V obrovské výhodě jsou ty projekty, které se orientují na jedinečná data. Jedinečná data však automaticky neznamenají zisk, protože se ukázalo, že jakoukoliv zpoplatněnou službu nakonec začal někdo
6
V angličtině se používají termíny feed aggregator, feed reader nebo news reader. Tato zkratka má několik možných výkladů, například Rich Site Summary, Really Simple Sindication. 8 Pokud není součástí nově nainstalovaného prohlížeče, je nutné si čtečku stáhnout jako plug-in. 7
14
nabízet zdarma. Unikátní data tedy přinášejí zisk až zprostředkovaně, pomocí návštěvnosti a tudíž z výnosů z internetové reklamy.
Konec „software release cycle“, průběžný vývoj
Webové aplikace se na rozdíl od klasického aplikačního software vyvíjejí průběžně. Když autoři vyvinou novou funkci, jednoduše ji do webové aplikace přidají. Webové aplikace tak „nabalují“ nejrůznější opravy a vylepšení postupně, což je příjemnější i pro uživatele, který není překvapen nějakou zásadní změnou, jako při přechodu na novou verzi klasického software. O´Reilly tento trend označil za „perpetual beta“. S tímto principem se dokonce ztotožnily některé významné web 2.0 projekty, které mají v záhlaví umístěn nápis „Beta“. Tím tak dávají uživateli najevo, že vývoj aplikace nikdy neskončí (viz obr. 6)
Obrázek 6 - logo Gmail, zdroj: (http://newsimg.bbc.co.uk/media/images/39990000/jpg/_39990631_gmail203.jpg)
Lightweight programming models
Tento princip znamená snahu odpoutat se od robustních a ne příliš efektivních technologií a místo toho využívat nenáročné, ale přitom velmi funkční technologie, jako je například AJAX, RSS či mikroformáty.
Software nad vrstvou
Neustále se zvyšuje počet zařízení, která jsou schopna být online. Významnější webové stránky tedy musí být schopny přizpůsobit se displeji PDA nebo „chytrému“ mobilnímu telefonu (smartphone). V této oblasti je mimořádně aktivní firma Apple, jejíž iPod a iPhone jsou příkladem neobyčejně úspěšných zařízení, kdy úspěchu bylo kromě velmi dobře propracovaného ovládání dosaženo schopností těchto zařízení být online. Aplikace pro web 2.0 tedy musí být dostupné širokému spektru různých zařízení, ne pouze PC.
Bohatá zkušenost uživatelů
Tímto principem vyjadřuje fakt, že uživatelé internetu jsou stále zkušenější a nemají takové problémy s přijetím nových technologií a trendů jako v minulosti. Úspěšné společnosti tak přicházejí s aplikacemi, které se budou přizpůsobovat svým uživatelů a kvalita služby není dána rozhraním či rozmanitostí funkcí, ale kvantitou a především kvalitou obsažených dat.
3.2 Principy webu 2.0 podle jiných autorů Mnoho autorů tyto principy více či méně upravovalo. Například dle (Pavlíček, 2007) to jsou:
Koncentrace uživatelů a dat, long tail efekt, formátové sjednocení, 15
uživatelé přidávající hodnotu, komunikační model many-to-many, prozument – Producent a konzument v jednom.
Podle (Zbiejczuk, 2007) potom:
Koncentrace dat – web jako platforma, změna komunikačního modelu – nástup many-to-many, rozmlžení hranice producent/konzument, wiki systémy, long tail, reputační systémy, webové služby nahrazující desktopové aplikace, mashup – možnost využívat API a vytvářet nové služby.
3.3 Vlastní vymezení principů webu 2.0 Po prostudování dostupných materiálů agreguji klíčové principy webu 2.0 do následujících pěti kategorií:
Koncentrace uživatelů a dat, konzument je i producent, mashup, kolektivní inteligence, uživatelé přidávají hodnotu, přechod od desktopových aplikací k webovým aplikacím, průběžný vývoj.
3.3.1 Koncentrace uživatelů a dat, konzument je i producent Již podle zmiňované definice webu 2.0 Timem O´Reillym je zřejmé, že koncentrace uživatelů a dat je pro web 2.0 potažmo úspěch jakéhokoliv projektu, který je možné zařadit pod web 2.0, klíčová. Koncentrace dat je potom logickým důsledkem koncentrace uživatelů. Čím více aktivních uživatelů, tedy těch uživatelů, kteří tvoří vlastní obsah webu, tím více dat. Většina uživatelů je pouze pasivních. Ti pouze „konzumují“ obsah, ale vlastní nevytvářejí. Na druhou stranu existuje mnoho velmi aktivních uživatelů, kteří tvoří podstatné procento obsahu konkrétního projektu. Své tvrzení mohu doložit příkladem české Wikipedie. Jak je pod termínem Česká Wikipedie ve Wikipedii uvedeno, je zde v současné době registrováno přes 8000 editorů. Systematicky se však editaci článků věnuje pouze několik desítek lidí. Pouze 1000 editorů provedlo od své registrace na Wikipedii celkem alespoň 10 editací. „Počet tzv. aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se v první polovině roku 2006 pohyboval kolem 300 měsíčně, v roce 2005 kolem 100 měsíčně, během roku 2004 vzrostl ze 7 na 53. Počet velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací, se v roce 2006 pohyboval kolem 50–80, v roce 2005 kolísal mezi 13–48, v roce 2004 vzrostl z nuly na 11 lidí.“ (termín Česká Wikipedie, Wikipedie) Ještě průkaznější jsou výsledky výzkumu společnosti Hitwise (Tancer, 2007). V interpretaci výsledků vychází z Paretova pravidla 80/20. Toto pravidlo je možné uplatnit pro nejrůznější oblasti lidské činnosti, například efektivnosti aktivit, počtu pracovníků či generovaném zisku od zákazníků. V souvislosti s příspěvky uživatelů internetu toto pravidlo nazývá pravidlo 1%. Podle 16
studie Hitwise pouze 1% uživatelů vytváří obsah. 19% uživatelů s tímto obsahem interaguje a zbylých 80% pouze „konzumuje“ tento obsah bez jakéhokoliv zapojení se. Zde jsou výsledky výzkumu, který probíhal na třech významných webech (2.0) v květnu roku 2007:
Obrázek 7 – výsledky výzkumu společnosti Hitwise, zdroj: (http://www.hitwise.com/downloads/reports/Hitwise_US_Measuring_Web_2.0_Consumer_Participation_June_2007.pdf)
Procento participace na obsahu těchto serverů, především na YouTube a na Flickru je opravdu zanedbatelné. Poněkud větší procento příspěvků u Wikipedie autor studie vysvětluje tím, že pro přidávání obsahu na YouTube a Flickr jsou třeba technické znalosti, pořízení fotek či videa a následného nahrání na stránky.
3.3.2 Mashup Mashup (překládaný jako míchanice) je aplikace, která kombinuje data z více zdrojů. Kombinací těchto zdrojů v jiném prostředí tak vzniká nová kvalita této informace. Jedná se o příklad systémové teorie, která říká, že systém je více než jen součet jeho jednotlivých prvků. Vlastnosti, chování a kvalita systému je dána kromě jednotlivých prvků systému především vzájemným působením a provázaností těchto prvků. Nejčastěji uváděným příkladem mashupu je Google Maps či Google Earth (viz. kapitola 4.7) . Tyto aplikace obsahují vlastní mapové podklady, do kterých jsou integrována data z jiných aplikací, především z Wikipedie, serverů s fotografiemi, či z YouTube. Přímo z mapy je tak možné zjistit faktografické informace, zobrazit fotografie pořízené uživateli či si přehrát video pořízené uživateli. Přínos tedy spočívá v tom, že není nutné navštívit více stránek (mapy, Wikipedii, server s fotografiemi a YouTube) a na každém hledat informace o konkrétním místě. Vše je možné zobrazit pouze na mapovém serveru právě díky mashupu. Jiným příkladem mohou být různé personalizované úvodní stránky9 (například seznam.cz či iGoogle). Na takovou stránku je možné přidávat předpřipravený obsah. Díky tomu je možné zde mít aktuální zpravodajství prostřednictvím RSS kanálu, nejnovější videa na YouTube, či aktuální předpověď počasí.
9
Homepage, stránka, která se zobrazí při novém spuštění internetového prohlížeče.
17
Obsah třetích stran může být do mashupu přidán prostřednictvím veřejných rozhraní, API, RSS, webových služeb, či manuálně (Pavlíček, 2007). Právě API výrazně usnadňuje tvorbu mashupů. Pokud konkrétní služba uvolní své API k volnému použití, stává se její integrace do nového prostředí velmi snadnou záležitostí.
3.3.3 Uživatelé přidávají hodnotu, kolektivní inteligence (viz kapitola 3.1) Pouze koncentrace uživatelů a dat by neměla smysl, pokud by obsah nebyl dostatečně kvalitní. U web 2.0 projektů však existuje něco, co by se dalo nazvat „samočisticím mechanismem“. Pokud vznikne nekvalitní obsah, jsou dvě možnosti. Buď bude tento obsah upraven do kvalitnější formy, nebo zapadne a bude mít minimální návštěvnost. Příkladem první varianty jsou články na Wikipedii. Uživatel může vytvořit článek pod libovolným heslem, které ho napadne. Vzhledem k pouze velmi omezenému působení korektury případně cenzury je článek do systému uložen v té podobě, jakou autor vytvoří. Pokud autor vytvoří ke konkrétnímu heslu nekvalitní (krátký, nepřesný, zavádějící) obsah, je mu přiřazen termín „pahýl“. Pokud potom takto nekvalitně naeditované heslo objeví odborník na tuto oblast, pravděpodobně se bude snažit uvést tento termín na pravou míru. Pokud se do editování termínu zapojí více odborníků (kteří doplní či poopraví kolegu), pravděpodobně vznikne velmi kvalitní text. Velmi překvapivé byly výsledky zkoumání kvality obsahu Wikipedie a slavné encyklopedie Britannica. Výzkumů bylo provedeno několik. První byl proveden v roce 2005, kdy časopis Nature zkoumal 42 náhodně vybraných článků z Wikipedie a z Encyklopedie Britannica. V obou encyklopediích byly nalezeny 4 závažné chyby a přes 100 chyb závažnějších (přičemž ve Wikipedii bylo těchto chyb více). Britannica se však proti tomuto výzkumu ohradila10 a označila jej za nečistý a dezinterpretující. Druhá varianta je mnohem prostší. Za příklad bych zvolil videa na YouTube. Nezajímavé, nekvalitní video si prohlédne maximálně hrstka známých autora. Do povědomí většího množství uživatelů se pravděpodobně nedostane. Rovněž to platí pro blogy. Pokud vznikne kvalitní blog, je pravděpodobné, že se do povědomí alespoň skupiny uživatelů (alespoň bloggerů) dostane. Pomocí nástrojů webu 2.0 (tagů) se do podvědomí uživatelů dostane velmi rychle.
3.3.4 Přechod od desktopových aplikací k aplikacím webovým Této problematice se podrobněji věnuje kapitola 4.8. Ve stručnosti se jedná o trend, kdy jsou klasické aplikace, které se instalují do počítače uživatele, nahrazovány webovými aplikacemi. K těmto aplikacím je potom možné přistupovat z libovolného počítače. Jedinou podmínkou pro funkčnost těchto aplikací je internetový prohlížeč.
3.3.5 Průběžný vývoj Viz kapitola 3.1
10
Celá odpověď Britannicy na tento test má 20 stran a je k dispozici na (http://corporate.britannica.com/britannica_nature_response.pdf)
18
4. Přehled významných aplikací a služeb webu 2.0 Počet projektů, které je možné zařadit mezi web 2.0, je značný. „Kompletní“ seznam projektů v angličtině je možné najít na stránkách www.listible.com. Z tohoto seznamu jich však je všeobecně známých přibližně prvních 10 – 15. Jako prvních deset11 je zde uvedeno: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Gmail Flickr Wikipedia Del.ico.us Listible Digg Last.fm Pandora Writely Technorati
Pro potřeby následného srovnání jednotlivých aplikací a služeb se nyní zaměříme na jejich popis. Nejdříve je ale nutné vymezit pojmy aplikace, služba a nástroj. Služba (v informatice) je dle (Gála, a další, 2006) definována jako komplex poskytovaných aplikací a s nimi spojených technologií, ale dílčích podpůrných činností. Aplikací se podle stejného zdroje rozumí aplikační software, jím zpracovaná funkce, podporované procesy a zpracovávaná data. S aplikací se pak váží i potřebné technologie. Nástrojem (webu 2.0) se rozumí technologie, pomocí které je realizována konkrétní aplikace či služba. Projektem budeme v této práci rozumět souhrnný pojem pro konkrétní server, provozující aplikaci či službu. Zařazení jednotlivých projektů webu 2.0 do těchto kategorií je velmi obtížné, protože často splňují znaky více než jedné (případně všech tří) kategorie. Pro alespoň přibližnou představu bych mezi služby webu 2.0 zařadil blogy a sociální sítě, protože většinou nabízejí více aplikací. Mezi aplikace potom Wiki systémy a konkrétní servery, jako například YouTube. Nástrojem webu 2.0 jsou potom technologie, které využívají aplikace a služby webu 2.0. Těmi jsou například folksomony, reputační systémy, AJAX či RSS. Projektem potom nazveme konkrétní server, například YouTube.com, facebook.com a další. Pro přehlednost této kapitoly nejsou tyto pojmy v podkapitolách rozlišovány (z hlediska členění podkapitol)
4.1 Sociální sítě Podle (Levene, 2006) přinášejí sociální sítě novou dimenzi webu. Stejně tak, jako jsou stránky spolu propojeny hypertextovými odkazy, v sociálních sítích jsou takto propojeni lidé a komunity lidí. V takových sítích se přímým odkazem dostaneme na profil kamaráda, přes profil kamaráda se potom dostaneme na profil jeho kamaráda a tak dále.
11
Zarážející je, že v tomto seznamu zcela chybí YouTube.com
19
První sociální sítě existovaly dlouho před prvním vyslovením termínu Web 2.0. Jedním z prvních projektů by server classmates.com, který byl spuštěn již roku 1995. Cílem bylo to, aby bývalí spolužáci ze třídy spolu udrželi kontakty, aby o sobě stále věděli.
4.1.1 Terminologie Stejně tak jako v mnoha jiných oblastech webu 2.0, i v problematice sociálních sítí existuje problém z hlediska terminologie. Tento problém se týká především termínů sociální síť a komunitní server. Sociální síť je nepochybně pojmem širším a sociální sítě nemusejí být pouze v prostředí internetu. Podle definice uvedené na Wikipedii je „sociální síť struktura vytvořená z uzlů (které tvoří jednotlivci nebo organizace), které jsou společně vázány jedním nebo více společným zájmem, jako například sdílené hodnoty, vize, finanční prostředky, přátelé, obchod, vztahy a podobně.“ Termín komunita je potom podle sociologického hlediska definován jako „skupina jednotlivců, kteří spolu vzájemně komunikují a žijí na společném území.“ Definice se však vyvinula do podoby (Social network, Wikipedia) „Jednotlivci, kteří sdílejí shodné charakteristiky, bez ohledu na tom, kde se nacházejí nebo na stupni jejich vzájemné interakce.“ Je evidentní, že tyto termíny v prostředí internetu poněkud splývají. I ty největší projekty, jako je MySpace či Facebook, se v některých zdrojích označují termínem komunitní server. Dle mého názoru jsou tyto projekty sociálními sítěmi. Sociální síť tedy vymezme jako projekt, kde uživatelé sdílejí více než jen zkušenosti z konkrétní oblasti (či více oblastí) zájmu. Mají zde svůj profil, sdílejí fotografie, videa, posílají si osobní zprávy a poskytují tak o sobě spíše všeobecné informace. Komunitní servery jsou více zaměřeny na předmětnou oblast, kterou se zabývají. Další rozdíl je v tom, že v sociálních sítích si lidé tvoří seznamy svých přátel, s kterými se většinou znají osobně. V komunitních serverech se uživatelé většinou znají pouze jako virtuální osobnosti reprezentované svou přezdívkou a svými názory. Je ale třeba poznamenat, že v sociálních sítích se rovněž tvoří komunity podle oblastí zájmu. V těchto případech se již uživatelé většinou neznají osobně. Komunitu tak můžeme označit za podmnožinou sociální sítě. Podobně se na tuto problematiku dívá David Antoš (Antoš, 2007), který ovšem pojem sociální sít nahrazuje pojmem makrokomunita. Vysvětluje, že mikrokomunita pracuje se svým předmětem zájmu (online hry, tuning atd.), zatímco makrokomunita ne. Uvádí, že hypotetickou ambicí makrokomunit je obsáhnout celý svět, všechny druhy interakcí a všechny uživatele. Je třeba podotknout, že v podstatě všechny následující projekty, kterými se budu zabývat, (tzn YouTube, Wikipedie, blogy atd.) mají charakteristiky komunit. Otázkou je, zda tuto komunitu tvoří pouze aktivní uživatelé, kteří přidávají obsah nebo zda ji tvoří všichni návštěvníci stránek. Dle mého názoru komunitu těchto projektů vytvářejí pouze aktivní členové, protože ostatní uživatelé nejsou nijak zainteresováni na běhu komunity, pouze získávají její obsah a to buď pro vlastní vzdělání (blogy, Wikipedie) nebo pro zábavu (YouTube).
20
4.1.2 Komunity Jak již bylo uvedeno výše, komunity jsou uskupení lidí, kteří mají podobné zájmy. Komunity se podle (Vossen G., 2007) dělí na:
Obchodní komunity Charakteristické tím, že se zabývají nákupem, prodejem a aukcemi. Zájmové komunity Předmětem zájmu může být v podstatě cokoliv (filmy, konkrétní značka auta, zdravé vaření, šachy…) Příkladem jednoho z nejstarších a největších komunitních serverů je velmi známá Internet Movie Database (IMDv), která vznikla již v roce 1990 transformací z diskuzní skupiny filmových fanoušků. Komunity vztahů Zabývající se určitými životními zkušenostmi (cestování na Kanárské ostrovy, studium na VŠE, homosexualita…) Fantasy komunity Založené na virtuálním prostředí, online hrách (World of Warcraft, Second Life, Battlefield 2 apod.)
Jaké jsou vlastně motivy lidí přispívat do online komunity? Na tuto otázku se snažil najít odpověď profesor Peter Kollock z Washingtonské univerzity. Podle výsledků jeho výzkumu jsou motivy následující (Kollock, 1999):
Předpokládaná reciprocita Podle tohoto principu může člen komunity těžit z práce ostatních, aniž by musel okamžitě tento svůj „dluh“ vůči komunitě splatit. Na druhou stranu, pokud bude uživatel pouze využívat ostatních, brzy se dostane do izolace a ostatní členové komunity jej budou ignorovat (v horším případě nadávat). Naopak velmi aktivní členové komunity se v případě jakéhokoliv problému, dotazu, pravděpodobně dočkají velmi rychlé pomoci od ostatních členů. Reputace Pokud někdo poskytuje přesné informace a je vždy ochotný zodpovědět jakýkoliv dotaz či jinak pomoci, jeho prestiž se v komunitě jistě zvýší. Stane se tak známým, respektovaným členem. Takový člen se potom může stát správcem komunity a získat tak větší pravomoci. Smysl pro užitečnost Pokud uživatel často vkládá obsah a pomáhá ostatním členům komunity, posiluje to jeho představu o vlastní užitečnosti, o jeho pozitivním dopadu na celou skupinu a tím si tak zvyšuje vlastní sebevědomí. Být součástí komunity Tento motiv úzce souvisí s motivem předchozím. Je to pocit být součástí nějaké skupiny, mít tam svoji „nezastupitelnou“ roli a konat tak dobro pro celek. Avšak tak nesobecký člověk, který bude přispívat do komunity čistě pro dobro ostatních a nebude myslet na svůj vlastní prospěch (viz předchozí body), dle mého názoru neexistuje.
21
4.1.3 Současná oblíbenost sociálních sítí Oblíbenost sociálních sítí roste nebývalým tempem. Následující tabulka ukazuje průměrný čas, který američtí internetoví uživatelé trávili na komunitních serverech.
Tabulka 3 - sociální sítě - kde Američané tráví nejvíce času, zdroj: (http://www.marketingcharts.com/wp/wpcontent/uploads/2008/05/hitwise-social-network-sites-time-spent-april-2008.jpg)
Mezi mladými lidmi, především studenty, by se dalo téměř hovořit o závislosti na sociálních sítích. Toto tvrzení mohu doložit na příkladu zahraničních studentů, kteří přijíždějí na výměnné pobyty na Vysokou školu ekonomickou. Osobně znám několik příkladů takových studentů, kteří téměř okamžitě po příjezdu zasedli k internetu, kde se okamžitě přihlásili na svůj profil na Facebooku (či MySpace). Zde aktualizovali informace, že jsou již na místě, podělili se o zážitky z cesty a vložili fotografie z cesty. Sociální sítě mají v dnešní době značné využití také v podnikové sféře. Velké firmy, které mají mnoho poboček a tisíce zaměstnanců, se mohou potýkat s obtížemi při hledání správného experta pro konkrétní problém. Díky profilu je tak možné takového experta nalézt a spojit se s ním. Příkladem sociální sítě, která se je často používána mnohými odborníky a v podnikové sféře, je LinkedId, která spojuje podniky z hlediska předmětu působení a geografické oblasti.
4.1.4 MySpace MySpace je v současné době stále nejpopulárnější sociální síť na internetu. Byla spuštěna v roce 2003. Je zde registrováno kolem 250 milionů uživatelů, z čehož je přibližně 110 milionů aktivních12. Nabízí profily, blogy, skupiny, sdílení fotografií, videa a hudby. Dále nabízí možnost vyhledávání a vlastní e-mailový systém. Celý profil je možné upravit pomocí HTML a CSS či pomocí množství nabízených šablon. Je tak možné si vytvořit unikátní design, který může nadchnout (v horším případě odradit). Díky MySpace se prosadilo již několik umělců. Za první zásadní objev se považuje britská kapela Artic Monkeys. Pozoruhodný je navíc fakt, že víc než samotná kapela se na proslavení podíleli sami fanoušci, kteří volně nabízené nahrávky umístili na profil MySpace, aniž by o tom členové kapely věděli. (Lyčka, 2007) Dalším příkladem je Colbie Caillat, americká popová zpěvačka, která na svůj profil umístila píseň „Bubbly“. Na jejím profilu byla potom tato skladba přehrána
12
Zdroj: http://www.web-strategist.com/blog/2008/01/09/social-network-stats-facebook-myspacereunion-jan-2008/
22
více než 30 milionkrát a v červenci 2007 byla uvedena na iTunes, jako „single měsíce“. Tento singl je v současné době (květen 2008) možné slyšet i v českých rádiích.
4.1.5 Facebook Facebook je projekt z roku 2004, který vznikl jako systém pro spolupráci a výměnu informací mezi studenty vysokých škol. Pouze pro studenty sloužil dva roky, až v září roku 2006 byl spuštěn pro všechny uživatele. Od té doby zažívá nebývalý růst, který ukazuje tento graf:
Graf 1 - srovnání návštěvnosti komunitních serverů, zdroj: (http://technet.idnes.cz/novy-virus-jmenem-facebookkolik-presne-mate-pratel-fy0-/sw_internet.asp?c=A070702_124802_sw_internet_pka)
Je vidět, že růst Facebooku je od počátku roku 2007 exponenciální. V současné době (květen 2008) má přes 70 milionů aktivních členů13 a více než 55 tisíc různých zájmových sítí (komunit). V rámci jednotlivých skupin mohou uživatelé sdílet data různého typu, například obrázky, události v kalendáři, či poznámky. Hlavní předností oproti jiným projektům je to, že jakýkoliv uživatel může naprogramovat plug-in, tedy nový modul s libovolnou funkcionalitou, který je potom k dispozici všem uživatelům Facebooku a ti si jej následně mohou vložit na svůj profil. 4.1.5.1 Last.fm Zařazení last.fm do jakékoliv kategorie je problematické, protože v sobě zahrnuje mnoho funkcí. Primárně se jedná o sociální službu zaměřenou na hudbu. Je zde možný poslech hudby, doporučení a hodnocení skladeb, alb či interpretů. Dále last.fm slouží jako encyklopedie hudby, internetové rádio, přehrávač hudebních klipů a další. Rovněž využívá kategorizaci obsahu pomocí tagů (viz. kapitola 4.5.1)
4.1.6 Ostatní Komunitních serverů existuje velké množství. Přehled těch významnějších je možné nalézt na stránkách Wikipedie (List of social networking websites). Za zmínku stojí classmates.com, Flixter, Friendster, Habbo, Netlog, Orkut či Xanga. 13
Zdroj - http://www.facebook.com/press/info.php?statistics
23
4.2 Wiki systémy Wiki projekty představují participaci uživatelů na tvorbě obsahu. Kromě přidávání obsahu, tedy tvorby nových příspěvků tak, jak je to známé z internetových diskuzí však Wiki systémy umožňují editaci již existujícího článku. První Wiki systém vytvořil v roce 1995 Ward Cunningham, když pracoval na tvorbě programů. Chtěl vytvořit databázi z programů, kde by mohli ostatní programátoři používat existující kódy, přidávat kódy nové a upravovat existující. Tuto databázi nazval WikiWikiWeb. Na každé stránce by tedy odkaz, který umožnil editaci textu přímo v okně prohlížeče. Nebylo třeba znát jazyk HTML, protože editovaný obsah se automaticky konvertoval do HTML. Klíčové charakteristiky většiny Wiki systémů jsou následující:
Uživatel uloží text, který je poté okamžitě online. Mnoho Wiki systémů nevyžaduje registraci (registrace je vyžadována většinou v různých soukromých Wiki projektech). Wiki systémy většinou ukládají všechny verze, vztahující se ke konkrétní editované položce. Stránku je tak možné vrátit do předchozí verze. Umožňují zobrazit poslední úpravy dokumentu či celou historii úprav dokumentu. Vlastnost rozdíly „diff“, která zvýrazňuje změny mezi dvěma verzemi. Text je psán ve zjednodušené verzi značkovacího jazyka, bez nutnosti znalosti HTML.
V současné době existuje přes 100 systémů pro tvorbu a údržbu Wiki projektů, přičemž většina z nich je Open Source14. Celkový počet Wiki systémů potom dosahuje několik milionů. Wiki systémy jsou nabízeny uživatelům dvojím způsobem. Prvním způsobem je open source aplikace, která se nainstaluje na vlastní server. Příkladem takového projektu je portál VŠE Wiki, který je založen na enginu MediaWiki a který byl založen z důvodu poskytování informací o procesu implementace a následného běhu nově zaváděného informačního systému (ISIS). Druhým způsobem je potom wiki hosting, který funguje na obdobném principu, jako hosting webových stránek. Počet nabízených wiki hostingů, které jsou zdarma, je velmi široký a řada z těchto hostingů umožňuje systém provozovat na vlastní doméně 2. řádu. Obecným problémem wiki systémů jsou uživatelé „vandalové“, kteří vkládají do obsahu stránek malé chyby (velké chyby či nesmyslné články jsou nalezeny velmi snadno a opraveny pomocí nahrání předchozí verze), které je problematické zachytit, například přepsání letopočtu apod.
4.2.1 Wikipedie „Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia), je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 250 jazykových verzích různého rozsahu, z nichž zhruba třetina je spíše symbolická.“ (termín Wikipedie, Wikipedie) Wikipedie vznikla 15. Ledna 2001, jako součást projektu encyklopedie Nupedia, do které mohli přispívat pouze odborníci. V roce 2003 založil jeden z autorů Wikipedie (Jimmy Wales) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související 14
Jejich kompletní přehled se nachází na webové adrese http://c2.com/cgi/wiki?WikiEngines
24
s Wikipedií. Cílem nadace je podpora a rozvoj otevřených wiki projektů a zajištění toho, že veškerý obsah na všech wiki projektech zůstane zdarma. Wikipedie je jednoznačně nejúspěšnějším Wiki projektem. Její návštěvnost dosahuje podle serveru compete.com (květen 2008) těsně pod 60 milionů návštěvníků měsíčně, obsahuje přes 10 milionů článků napsaných v 253 jazycích. Wikipedie se stále více stává renomovaným zdrojem, v mnohých publikacích (články v novinách, časopisech, vysokoškolská skripta či celé knihy) jsou v použitých zdrojích uvedeny články z Wikipedie. Na Wikipedii existují mnohá pravidla, za která zodpovídají správci. Správci jsou rovni ostatním uživatelům, nejsou žádnou autoritou. Mají přístup k některým omezeným funkcím, neboť jsou považováni za důvěryhodné. Komunita nechává správce vykonávat některé údržbové práce, kterými jsou například provádění výsledků hlasování o smazání, kontrola nových a změněných stránek, mazání zřejmého vandalismu a řešení problémů uživatelů. Osoby správců však čelí mnohé kritice. Například v řijnu roku 2007 se Jan Lipšanský (Lipšanský, 2007a) zamýšlel nad pravidlem významnosti, které slouží jako filtr pro vkládání článků o významných osobnostech: „Je jasné, že ve Wikipedii chtějí mít pořádek, a proto zavedli různá pravidla a šablony. Nevím však jak vám, mně osobně přijde, že celou věc vkládání textů jen ztěžují. Není to ostatně poprvé, co byly smazány texty z různých podivných důvodů, přičemž by jen rozšířily názorové platformy k určitému tématu. …dá se také pochopit, že kdejaký Lojza z Horní Dolní (nebo kdejaký Lipšanský ;-)) by tady pak měl o sobě heslo, a toho se redaktoři české Wikipedie chtějí vyvarovat – přesto však oněch pravidel je tolik, až z nich jde hlava kolem a připomíná to spíše boj s úřednickými mlýny.“ Ještě tvrdší kritiku české Wikipedie napsal tento autor v pozdějším článku. (Lipšanský, 2007b) Vytknul tyto body:
Projekt přerostl editorům a správcům přes hlavu, neexistuje objektivita, nepřijímání kritiky, neodpovídání na dopisy, reps. nepochopení a neodpovídání na podstatu problému, neschopnost sebereflexe, neodbornost v některých oborech. Kdo kontroluje kontrolory? Vystupování hodné šlechty.
Tomuto problému se však není možné zcela vyhnout. Nějaký způsob dozoru existovat musí, protože vždy bude skupina uživatelů, kteří budou obsah úmyslně poškozovat (stejně tak jako ve všech oborech lidské činnosti). A představa zcela objektivních správců je poněkud naivní.
4.3 Sdílení fotografií a videa Se stále zvyšující se rychlostí internetového připojení se počítače stávají stále oblíbenějším prostředkem zábavy. Tento trend je zřejmý na snižujícím se čase, který lidé tráví před televizní obrazovkou. V prostředí webu 2.0 je nárůst popularity serverů, zabývajících se sdílením fotografií a videa, enormní. Mezi nejvýznamnější projekty v oblasti sdílení fotografií patří Flickr, v oblasti sdílení videí potom YouTube.
25
4.3.1 Sdílení fotografií – Flickr Flickr je jedním z nejstarších (byl založen v roce 2004) web 2.0 projektů a v současné době je považován za nejúspěšnější server pro sdílení fotografií. V roce 2005 jej koupila společnost Yahoo! Flickr dosáhl své popularity především díky jednoduchému rozhraní a možnosti úpravy fotografií. Uživatel si může fotografii zobrazit v různém rozlišení a také v různé kvalitě. O každé fotografii je možné zobrazit doplňující informace, například jakým fotoaparátem byla fotografie pořízena, jaká je úroveň osvětlení, expozice a další informace týkající se technických parametrů fotografování. Vyhledávání je řešeno pomocí tagů, které zaručují (v případě správného přiřazení) relevantní výsledky vyhledávání. Pro registrované uživatele Flickr nabízí možnost hodnocení fotografií ostatních uživatelů a jejich komentování. Další zajímavou funkcí je geotagging (viz. kapitola 4.7.1). Flickr disponuje vlastní integrovanou mapou světa, na kterou mohou uživatelé přiřazovat svoje pořízené fotografie.
4.3.2 On-line video - YouTube YouTube je internetový video-hosting server. Byl založen třemi bývalými zaměstnanci PayPalu v roce 2005. Po pouhém roce jej koupil Google za 1,65 mld USD, protože svým projektem Google video nedokázal YouTube konkurovat. Po koupi začal Google YouTube silně propagovat na úkor Google video, které v dnešní době slouží primárně jako vyhledávač videí a naprostá většina odkazů z tohoto serveru míří právě na youtube.com. V současné době je YouTube třetí nejnavštěvovanější webovou stránkou na světě15 (po yahoo.com a google.com). Některé další zajímavosti o serveru:
Nejrychleji rostoucí webová stránka na světě Denně shlédnuto přes 100 milionu videí Denně je přidáno 65000 nových klipů 58% všech online videí na internetu je shlédnuto prostřednictvím YouTube Přes 30% obsahu je chráněno copyrightem
4.3.2.1 Příčiny popularity YouTube je možné spolu s Wikipedií zařadit mezi nejvýznamnější web 2.0 projekty, jelikož je právě s Wikipedií dokonalou ukázkou toho, kdy uživatelé tvoří obsah. A pokud je obsah kvalitní, je vysoká šance, že jej uživatel (v případě zájmu) nalezne. YouTube totiž nabízí celou řadu možností, díky kterým je možné konkrétní klipy zviditelnit. Především to je možnost hodnocení videí (jedna až pět hvězdiček), vkládání komentářů k jednotlivým videím, možnost tvorby playlistů, které je následně možné sdílet mezi uživateli. Dalším faktorem je tvorba komunit. Komunity vytvářejí skupiny uživatelů se stejnými zájmy. Na YouTube se tedy uživatelé přidávají do komunit podle oblasti svého zájmu. Komunity jsou rozděleny do kategorií, jako například auto&moto, hudba, lidé&blogy, věda&technologie a podobné. Dále to je možnost exportovat odkaz s videem na libovolnou stránku. Klip je potom možné z této stránky přehrát, aniž by se v prohlížeči stránka youtube.com načetla. YouTube přímo nabízí export svých videí například do Facebooku, Digg či del.icio.us. V neposlední řadě to jsou linky na související videa,
15
Dle renomovaného žebříčku nejnavštěvovanějších stránek na světě www.alexa.com.
26
kdy jsou podle názvu a zařazení do konkrétní kategorie zobrazena videa podobná právě přehrávanému klipu. To velmi významně zjednodušuje vyhledávání. Z technologického hlediska je hlavní předností YouTube to, že nahrané video je automaticky zkonvertováno do formátu H.263. K přehrání tohoto formátu postačí Macromedia Flash plugin, který je k dispozici ke všem prohlížečům. Tím tak odpadá problém nutnosti instalace různých kodeků, což může pro mnoho uživatelů být jistá technologická bariéra. Samotná videa pak mohou být nahrávána ve formátech (avi, mpeg, mov, wmv, mp4 a dalších), jejich délka je omezena na 10 minut a velikost na 100 MB. Kombinace těchto technologických aspektů společně s propracovanou možností participace uživatelů potom mají za následek nevídaný rozvoj a popularitu tohoto serveru. Podle (Zbiejczuk, 2007) spočívá úspěch YouTube v kombinaci těchto faktorů: správný čas, dostatek publicity a aktivní uživatelská základna16. 4.3.2.2 Důsledky popularity Popularita tohoto webu je opravdu závratná. Nejsledovanější video, klip Evolution of Dance (v němž komik Judson Laipply během šesti minut předvádí taneční kreace z videoklipů k třiceti různým písním), má k 18. květnu 2008 téměř 85 milionů zhlédnutí. Mezi nejpopulárnějšími videi potom často figurují oficiální videoklipy k současným hudebním hitům. Například ale na devátém místě nejsledovanějších videí figuruje (rovněž k 18. květnu) 100 sekundový klip smějícího se dítěte, či na jedenáctém místě je část představení komika Jeffa Dunhama s názvem Achmed the Dead Terrorist. Díky YouTube se tak zrodil zcela nový fenomén – internetová hvězda. Právě díky umístění klipů na YouTube se lidé, jako například Judson Laipply či Jeff Dunham stali téměř celosvětově známí. To by se nemohlo podařit prostřednictvím televize, natožpak potom pomocí vlastního divadelního působení. YouTube však proslavilo mnoho zcela obyčejných lidí. Ať už to je známý případ Petera Oaklyho, osmdesátiletého penzisty, který prostřednictvím webkamery vyprávěl své životní zážitky, či skupina teenagerů, kteří si říkají Hilo Puppets a natáčejí vtipná „naučná“ videa o rapperech, šprtech apod. Pravděpodobně největší problém, s kterým se již od počátku YouTube potýká, je nahrávání obsahu chráněného copyrightem. Již velmi krátce po odkoupení Google se ozvaly mnohé hlasy, které prorokovaly množství žalob vůči YouTube. Například analytik BBC Tim Weber prohlásil: „YouTube, to je jedna gigantická žaloba, čekající na svůj pravý čas, pro právníky Googlu se tenhle obchod může stát nepříjemnou noční můrou.“ (Třešňák, 2007) Skutečně, uživatelé často nahrávají hudební klipy či části pořadů, u kterých je zřejmé, že jsou chráněny autorským zákonem. YouTube a tudíž jeho vlastník Google se tak již několikrát stal žalovaným v soudních jednáních. Patrně nejznámějším případem je žaloba podaná americkou mediální skupinou Viacom (mimo jiné vlastník hudebního kanálu MTV) z března minulého roku. Podle Viacomu až 160 tisíc vložených videí pochází z pořadů, které Viacom vyrábí prostřednictvím svých mediálních projektů. Další žaloby potom souvisejí s videi, která podněcují k potlačování lidských práv a svobod, propagují násilí a podobně.
16
Podle uváděné studie společnosti Hitwise tato základna není moc aktivní, na 1000 návštěv připadá v průměru přibližně 2 uploadovaná videa.
27
4.3.2.3 Budoucí možnosti využití Možností, jak využít tento velmi populární server je velké množství. Předpokládá se jeho využití pro účely reklamy, kdy se bude na uživatelích „testovat“ reklamní klip předtím, než se uveřejní na televizní obrazovce. Další využití spočívá v propagaci politických stran či jednotlivých politiků. Již od poloviny roku 2007 běží projekt CNN-YouTube presidential debates, kdy uživatelé YouTube kladou prostřednictvím nahraných klipů otázky pro kandidáty amerických prezidentských voleb v roce 2008. Dá se předpokládat, že jak marketingoví pracovníci, tak politici si budou stále více uvědomovat potenciál tohoto serveru, kdy je možné s nulovými náklady oslovit velký počet lidí. 4.3.2.4 Konkurenti Jak již bylo uvedeno výše (přibližně 58% všech online videí na internetu je sledováno prostřednictvím YouTube), být konkurentem YouTube je mimořádně obtížné. Nejvážnějšími konkurenty tak jsou velké, především americké portály, jako je Yahoo, MSN, AOL, MySpace a také Facebook. V českém prostředí potom existují dva projekty, které by se daly označit za konkurenci YouTube a tím je Stream.cz a N-joy. Těmto projektům bude věnována samostatná kapitola.
4.4 Blogy Weblog, neboli zkráceně blog, je webová aplikace obsahující periodické příspěvky na jedné webové stránce, zpravidla od jednoho autora. Články jsou nejčastěji zobrazovány v obráceném chronologickém pořadí, čili nejnovější článek se nachází v horní části stránky. (blog, Wikipedia) Obsah blogů je nesmírně různorodý. Může se jednat vyloženě o osobní deníky nevalné úrovně, které si pravděpodobně nikdy nikdo nepřečte, tematické blogy, blogy zaměřené na porovnání zboží a služeb atd. Vlastní blog mají v současné době mnohé známé osobnosti, či celé společnosti. Ty se potom stávají velmi zajímavým informačním zdrojem „ze zákulisí“ a často jsou zde publikovány informace, které ani klasická média nezískají.
4.4.1 Nárůst počtu blogů Stejně tak jako všechny ostatní projekty webu 2.0, i zde probíhá velmi dynamický růst v celkovém počtů blogů. Následující graf (graf č. 2) ukazuje počet blogů vzniklých mezi březnem 2003 a dubnem 2006. Během této doby se každých šest měsíců počet blogů zdvojnásobil, což znamená, že za tři roky se jejich počet zvýšil šedesátkrát.
28
Graf 2 - nárůst počtu blogů v letech 2003 - 2006, zdroj: (http://www.clickz.com/img/Weblogs_Cumulative_March2003_April2006.html)
Tento dramatický nárůst blogů je způsoben dvěma faktory (Bednář, 2008). Prvním je faktor sociální, kdy stále více uživatelů internetu již nechtělo pouze konzumovat mediální sdělení, ale obsah tvořit. Mnozí si tak zakládali osobní stránky, ale pro mnoho uživatelů bylo jejich založení a údržba zbytečně komplikovaná. Spolu s blogy tak přišly zjednodušené systémy pro správu obsahu (CMS)17 či jednoduše blogovací systémy, které je možné obsluhovat pouze pomocí webového prohlížeče. Tyto systémy tak umožnily založení svých blogů široké mase nových uživatelů (což je druhý faktor nárůstu počtu blogů). Následně potom přišly specializované servery, které umožňují založení blogů zcela zdarma. Pouze bude část stránky blogu zaujímat reklamní prostor. V roce 2006 provedla iniciativa PEW Internet & American life project průzkum mezi blogery18. Výsledkem bylo pořadí důvodů, proč lidé vytvářejí blogy a přispívají do nich. Mezi nejčastější odpovědi patřilo: Vlastní kreativní vyjádření, zaznamenat vlastní zážitky a/nebo se s nimi podělit s ostatními lidmi, být v kontaktu s přáteli a s rodinou, dělit se o znalosti a dovednosti s ostatními, motivovat další lidi k nějaké činnosti.
17 18
Tyto systémy existovaly již dávno před vznikem blogů. Dostupné na: http://pewresearch.org/pubs/236/a-blogger-portrait
29
4.4.2 Revoluce v poskytování informací? Spolu s masivním rozšířením blogů, tedy „amatérských“ novinářů publikujících svůj vlastní obsah, začali někteří nadšenci, ovšem také někteří mediální teoretikové hovořit o revoluci v poskytování informací. Existovaly naivní vize, jako například že standardní noviny nebudou potřebovat redakci, protože jejich obsah dodají čtenáři. Každý, kdo se stane svědkem jakékoliv zajímavé události, o ní bude ihned informovat. To se pochopitelně ukázalo jako nerealizovatelné. Blog se nehodí k pokrývání plošného zpravodajství, protože je obvykle tvořen jedním člověkem. To samozřejmě kromě omezení jeho působnosti znamená subjektivnost jeho případného zpravodajství. Existují však situace, kdy jsou informace z blogů takřka nedostupné jiným způsobem. Například se pomocí blogu dostaly do světa unikátní informace z obléhaného Bagdádu, či blogy amerických vojáků z Afghánistánu. Někteří blogeři však měli ohledně svého působení přehnaná očekávání. Například se domnívali, že s nimi budou chtít klasická média spolupracovat, což se nestalo. Dalším faktorem, který mnoho blogerů odrazuje od publikování je nízká návštěvnost jejich blogu. K tomu je nutné zmínit další, možná nejpodstatnější věc a tou je ztráta původního nadšení. Tyto faktory demotivovaly mnoho blogerů k pokračování v tvorbě.
4.4.3 Možnosti blogování Založení vlastního blogu je možné třemi způsoby. Prvním způsobem je využití veřejného blogovacího serveru. Těchto serverů je v současné době velké množství, nabízejí snadné ovládání, kde není třeba znát v podstatě žádné technické detaily. Příkladem může být server www.blogger.com či český server www.blog.cz. Druhou možností je založení vlastního blogu u on-line časopisu. V českém prostředí jsou velmi populární blogy u časopisu Respekt, či u internetového magazínu lupa.cz. V případě odborně zaměřených časopisů se předpokládá, že i obsah se bude věnovat této problematice. To je často podmínkou, jinak hrozí zrušení blogu ze strany provozovatele. Třetí, nejnáročnější a pro většinu uživatelů až zbytečnou možností, je potom založení zcela nezávislého blogu na vlastním serveru. K tomu je třeba mít k dispozici webhostingovou službu, databázový server a redakční systém, pomocí kterého se budou editovat články. Pro běžného uživatele, který nebude zaměřen na jednu konkrétní oblast, je nejvhodnější první varianta, tedy využití veřejného blogovacího systému. Těmito službami se budu dále zabývat v kapitole o srovnání vybraných aplikací a služeb.
30
4.4.4 Problémy spojené s blogováním Problémy s blogováním jsou spojeny především s naprostou volností při publikování textů. Je tedy možné publikovat texty neslušné, nemorální nebo dokonce s nezákonnou tematikou. Takový blog je pochopitelně urychleně odstraněn provozovatelem systému. Než je tak učiněno, je možné, že si takové texty někdo přečte. Provozovatelé blogů jsou přinejmenším morálně zodpovědní za obsah, proto je v podmínkách provozování blogu uvedeno, jaké texty nejsou povoleny. Existuje již obecně uznávaný etický kodex blogování, který vypracoval Charlene Li (Li, 2004). Jsou v něm zahrnuty následující principy: Budu informovat pravdivě. Budu psát uvážlivě a jednoznačně. Uznám vlastní chyby a neprodleně je opravím. Budu ctít původní zdroj, používat citace, označovat, kde jsem původní zdroj upravil. Nikdy nesmažu publikovaný článek. Nesmažu žádny komentář (kromě případů spamu a zjevně nesouvisejících příspěvků). Budu neprodleně odpovídat na e-maily a komentáře (pokud je odpověď vyžadována). Budu usilovat o kvalitu každého příspěvku jak z hlediska obsahu, tak z hlediska gramatiky. Budu se držet tématu. V případě nesouhlasu s názory ostatních tak budu činit s respektem. Budu přímo odkazovat na použité online zdroje. Přiznám případný konflikt zájmů. Zdržím se jakýchkoliv osobních témat, pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit pracovní nebo osobní vztahy. Dále hrozí riziko zneužití, kdy mohou být blogeři podplaceni za pozitivní informování o konkrétní firmě, produktu či službě.
4.4.5 Micro-blogging Micro-blogging je forma blogování, kdy je konkrétní článek (či v tomto případě zpráva) omezena většinou na méně než 200 znaků. Tato zpráva může být určena všem nebo omezené skupině uživatelů. Zpráva může do konkrétního projektu zadána mnoha způsoby, například formou SMS zprávy, pomocí instant messaging klientů, e-mailem nebo přes webové rozhraní. Za micro-blogging je možné považovat také funkci „status update“, která je k dispozici v klientech instant messagingu. Pomocí této funkce se můžeme dozvědět, zda je náš kamarád zrovna u počítače, nebo se věnuje jiné činnosti. Stejnou funkci potom nabízejí servery jako Facebook či MySpace. Mezi nejoblíbenější službu micro-bloggingu je v současnosti považován server twitter.com. Na úvodní stránce tohoto serveru si můžeme přečíst odpověď na otázku „Co je to twitter? Twitter je služba pro přátele, rodinu a spolupracovníky, aby spolu stále mohli být v kontaktu a mohli si tak vzájemně odpovědět na jednoduchou otázku: Co právě teď děláš?“. Twitter umožňuje posílat zprávy do velikosti 140 znaků a to pomocí SMS zpráv, instant messaging klientů nebo aplikaci, jako je Facebook či Twitterrific. Zajímavostí je, že tuto službu začaly využívat prominentní organizace, jako například CNN, která do zpravodajství (samozřejmě v ověřených případech a ve vyhrazeném čase) pouští zprávy z Twitteru do lišty
31
s krátkým textovým zpravodajstvím. V současnosti (květen 2008) existuje pro server Twitter více než 140 doplňků.19 Serverů, jež napodobují Twitter je velká řada. Za zmínku stojí projekt twitxr.com, jehož motto „A picture is worth of thousand words20“ je zcela výstižné. Fotografie, vyfocená pomocí mobilního telefonu, se s krátkým popisem odešle na tuto stránku a přátelé tak mohou ihned vědět, co dotyčný dělá a kde se nachází.
4.5 Záložky (bookmarks) a tagy Myšlenka záložek není nijak nová. Všechny browsery (internetové prohlížeče) umožňují tvorbu vlastních záložek, které jsou potom k dispozici z menu prohlížeče. Záložka představuje odkaz na konkrétní webovou stránku. V pojetí webu 2.0 se však tyto záložky přesouvají z desktopové aplikace (prohlížeč), do online podoby. Díky tomu je potom možné mít vytvořené záložky k dispozici z jakéhokoliv počítače. Další odlišností je struktura záložek. V prohlížeči je možné záložky, tedy jednotlivé odkazy na webové stránky, ukládat do klasické adresářové struktury. Uživatel si vytvoří svoje vlastní tematicky podobné kategorie, kam následně jednotlivé záložky ukládá. U webových služeb je možné jednu stránku označit několika tagy21.
4.5.1 Tagy Tagy obecně jsou klíčová slova nebo termíny, které jsou přiřazené vhodně seskupeným datům, kterými může být například digitální fotografie, počítačový soubor či internetová záložka. Tato metadata pomáhají popsat konkrétní položku a umožňují tak její snadné vyhledávání. Tagy tvoří uživatelé internetu a to zcela neformálně, pouze na základě vlastního přesvědčení o vhodnosti konkrétního termínu. Pokud bychom například měli článek na serveru novinky.cz s titulem „Václav Klaus se kvůli soudnímu čekateli zřejmě obrátí na ústavní soud“, pomocí tagů můžeme tento článek zařadit například do kategorií: Václav Klaus, prezident, novinky.cz, ústavní soud, soudní čekatel.
4.5.2 Folksomony22 Folksomony je potom způsob kategorizace obsahu pomocí tagů. Slovo je složeno z výrazů „folk“ a „taxonomy“, což znamená taxonomie tvořená lidmi. Taxonomie je věda či způsob třídění entit, které se opakovaně vyskytují v hierarchické struktuře. Toto třídění je vytvářeno experty na danou problematiku. Nejznámější použití taxonomie je pravděpodobně případ rozdělení organizmů do jednotlivých skupin (podle jejich vývojového stupně). Folksomonie je organizace obsahu, kterou tvoří běžní uživatelé internetu. Základní jednotkou pro organizaci obsahu se stávají tagy. Na internetu se stává oblíbenou kolem roku 2004, kdy vznikly první projekty social bookmarking a anotace fotografií. V současné době je stále využívanější, novinkou je její využití v oblasti online map, kdy je s jejím použitím možné nalézt kromě zadaného dotazu také například zajímavosti v okolí, či jinak spřízněná místa nebo objekty. 19
Dostupné na adrese
Volně přeloženo – obrázek má cenu tisíce slov 21 Tento termín je překládán jako „štítky“, ponechám však jeho originální název. 22 Termín má mnoho synonym, například collaborative tagging, social indexing či social tagging a v českém prostředí je možné se setkat s výrazem folksomonie. 20
32
Podle (Burrows, 2007) může být vyhledávání pomocí tagů a folksomony efektivnější, než pomocí standardních vyhledavačů. Tagy jsou totiž tvořeny lidmi, kteří rozumí jejich obsahu, zatímco vyhledávací algoritmy se řídí podle počtu relevantních odkazů a dalších technik. Aby však byl vyhledán opravdu kvalitní a relevantní text, hodnocení musí být provedeno velkým množstvím uživatelů. Dalším přínosem je možnost přiřazení více tagů jedné datové entitě, díky čemuž je potom možné tuto entitu nalézt více způsoby (například zadáním odlišných klíčových slov). Vzhledem k průběžnému tvoření tohoto způsobu uspořádání se také výsledky vyhledávání v čase mění, což je závislé na počtu přiřazených tagů. Na druhou stranu se vyhledávání pomocí tagů potýká s některými problémy, které souvisejí se synonymy, homonymy nebo jednotným a množným číslem. (Zbiejczuk, 2007)
4.5.3 Social bookmarking Social bookmarking je metoda, která umožňuje uživatelům internetu uchovávat, organizovat a vyhledávat tagy. Tagy jsou potom uspořádány v různých kategoriích. V kategoriích se potom jednotlivé články hodnotí a vzniká tak seznam nejlepších článků. Mezi nejznámější a nejpoužívanější „social bookmarking services“ patří del.icio.us a digg.com. 4.5.3.1 Del.icio.us Pro pochopení používání social bookmarking service nyní poněkud detailněji popíši práci s del.icio.us. Tato služba byla spuštěna již v roce 2003, jako experiment blogera Jashua Schachtera. Vzhledem ke stále větší návštěvnosti a úspěšnosti byla na konci roku 2005 odkoupena společností Yahoo!. Po registraci do systému uživatel získá vlastní stránku, kde se budou zobrazovat uložené záložky. Pro jednoduché uložení záložek je možné del.icio.us integrovat do prohlížeče prostřednictvím plug-inů. Při integraci se v hlavním panelu prohlížeče objeví dvě ikony, „My del.icio.us“ a „tag this“. První slouží k přechodu na osobní stránku se záložkami, druhá potom slouží k uložení právě prohlížené stránky.
33
Obrázek 8 - uživatelské prostředí del.icio.us
Při ukládání odkazu prohlížené stránky je nutné zadat tag či tagy, které budou stránce přiřazeny. Je možné vložit vlastní nebo doporučené, pod kterými si tuto stránku ukládali ostatní uživatelé. Na osobní stránce se potom v levé části zobrazuje uložený odkaz (pod kterým je zobrazen počet ostatních uživatelů, kteří si jej rovněž uložili), v pravé části je potom seznam všech tagů, které uživatel přiřadil všem odkazům (viz obr. 8). Po kliknutí na konkrétní tag se v levé části zobrazí odkazy, ke kterým byl přiřazen. Jednotlivým tagům je potom možné vytvářet nadřazené kategorie. V systému je možné vyhledávat a využít tak potenciál folksomony. Zadaný termín bude odpovídat tagům, které ostatní uživatelé přiřadili konkrétním odkazům. Tyto odkazy se zobrazí jako v klasických vyhledávačích. U každého zobrazeného odkazu je počet uživatelů, kteří tomuto odkazu přiřadili hledaný tag. Podle toho je možné určit míru relevance. 4.5.3.2 Digg.com Digg.com je server, který kombinuje social bookmarking, blogování a demokratickou kontrolu kvality obsahu. Zaregistrovaný uživatel může do systému přidat libovolný článek (video, obrázek, blog…) z internetu a přiřadit jej do příslušné kategorie. Tento článek se zobrazí na hlavní stránce, kde jej mohou registrovaní hodnotit „digg it“. Podle počtu hodnocení, kde jeden uživatel disponuje jedním hlasem, se určuje celková kvalita (či zajímavost) článků. Články jsou roztříděny v kategoriích (technologie, životní styl, zábava…), kde je potom možné zobrazit články s největším počtem hlasů. Kritici projektu vytýkají především to, že uživatelé často hodnotí různé „senzace“ či bulvární články. Další výtkou je možnost pohřbít (bury) článek. Pokud dostatečný počet uživatelů pohřbí článek, je automaticky odstraněn ze systému. Tato funkcionalita má zabránit spamu. Podle kritiků však existují skupiny uživatelů, kteří systematicky pohřbívají články s odlišným názorem, než jaký mají oni sami.
34
4.6 Podcasting Podcasting je nový způsob šíření informací, který využívá zvykových souborů umístěných na internetu ve spojení s technologií RSS. Termín podcast vznikl spojením „iPod“, což je úspěšný mp3 přehrávač společnosti Apple a „broadcasting“, tedy vysílání. Za jeho tvůrce je označován Adam Curry, který vytvořil program automaticky nahrávající nové mp3 soubory do iPodu. Tento program hlídal vybrané RSS zdroje, a pokud se na tomto zdroji objevil nějaký nový zvukový soubor, došlo k automatickému nahrání tohoto souboru do přehrávače iPod. Dnes již existují nástroje (například programy Podcatcher či Juice), které stejně tak jako RSS čtečky monitorují příslušné kanály a nové soubory potom automaticky stahují do počítače uživatele. Výhoda tohoto přístupu je zřejmá – uživatel si může daný pořad poslechnout kdykoliv se mu to hodí. Není tak omezen časem vysílání. Díky tomu, že je soubor stále na internetu, si jej může poslechnout mnohem více lidí než v případě klasického rádia. Stejně tak, jako v případě social bookmarking i zde je možné hodnotit jednotlivé soubory a uspořádat je podle oblíbenosti u uživatelů. Možnosti využití podcastingu jsou následující (Lukas22, 2007):
Poslech rádiové stanice, možnosti ve výuce (například možnost výuky cizího jazyka), blogy ve zvukové podobně, doplněk ke klasickým textovým webům.
Video podcast, vidcast je logický vývojový krok po podcastingu. Kromě nahrazení zvukového souboru videem pro vidcast platí stejné charakteristiky, jako v případě podcastingu. I přes relativní stáří tohoto nápadu se do dnešních dní příliš nerozšířil. Velmi tvrdou konkurenci vidcastingu totiž představují video servery. Autor raději umístí své video na YouTube, kde je vidina možné vysoké sledovanosti velice lákavá.
4.7 Mapy Online mapy jsou důležitou a velmi používanou součástí většiny portálů. Zpočátku nabízely pouze funkcionalitu jako prohlížení klasických map, satelitních snímků (přičemž velká města jsou v současné době zobrazena ve velmi dobré kvalitě), vyhledávání konkrétní lokality, plánování trasy a další funkce. To vše ve většině případů v příjemném uživatelském prostředí s intuitivním ovládáním. Taková apliakce však nemá parametry webu 2.0. Co řadí současné online mapy do webu 2.0 je možnost přidávání vlastního obsahu. S touto filozofií přišla společnost Google. Pomocí API23 je možné umisťovat části map na jiné webové stránky a upravovat jejich obsah vkládáním různých značek či mini-aplikací. Vzniklo tak mnoho služeb, které tuto možnost využívají a mapy si tak individualizují pro vlastní potřebu. Můžeme zmínit například přehled realitních kanceláří, mapy s výpisem zemětřesení, seznamka, která umožňuje páru přesné vyznačení pozice, kde se sejdou a další.
23
Rozhraní pro programování aplikací.
35
4.7.1 Geocoding, geotagging Oba tyto termíny znamenají proces přiřazení zeměpisné polohy jednoznačným datům, či určení zeměpisné polohy podle jednoznačných dat. Těmito daty může být například adresa, fotografie či IP adresa počítače. Pomocí takto přiřazené zeměpisné polohy je na mapě možné přesně zobrazit umístění například oblíbené restaurace, místa pořízení fotografie či bydliště. Na následujícím obrázku (obr. 9) je možné vidět použití geocodingu na serveru www.mapy.cz. V případě použití fotomap a volby „zobrazovat fotografie“ se na mapě vykreslí všechny fotografie, které uživatelé do systému vložili. Po kliknutí na miniaturu fotografie na mapě se potom zobrazí toto okno s popisem vyfotografovaného objektu a autorem fotografie. Při vkládání fotografie pak autor musí vybrat místo, z kterého byla tato fotografie pořízena. Místo je možné vybrat buď pomocí mapy (označení bodu na mapě, kde byla fotografie pořízena) nebo přímo zadáním GPS souřadnic.
Obrázek 9 - geocoding (geotagging) v praxi, zdroj: (http:// www.mapy.cz)
36
4.7.2 Google Earth Na rozdíl od „klasické“ mapy dostupné na maps.google.com je Google Earth aplikace, která se musí do počítače nainstalovat. Potřebná data si však průběžně stahuje z internetu, proto je velikost samotného programu malá. Od ostatních map se liší tím, že je 3D. Umožňuje tedy kromě přibližování (zoomování) také možnost měnit úhel, pod kterým je mapa zobrazena. Právě Google Earth využívá potenciál webu 2.0 v plné síle. Již samotná aplikace umožňuje na mapě zobrazit mnoho různých objektů typu bary, restaurace, nemocnice, umožňuje zvýraznit hlavní komunikace a podobné funkce. Další obsah je již přidávaný uživateli. Google Earth je propojen s vybranými servery, například s Wikipedií, YouTube či Panoramio. Na mapě jsou pak zobrazeny body, které zobrazují přítomnost odkazu na jednotlivé servery (body jsou barevně odlišeny). Pokud se na tento bod klikne, přímo v této aplikaci se zobrazí okno s fotografií z dané lokality, s popisem místa, uloženého ve Wikipedii či videa z tohoto místa. Pro Google Earth existuje množství plug-inů s nejrůznější tématikou. Umožňují například zobrazit aktuální počasí (resp. oblačnost), informace o dopravních zácpách, policejní radary, letový provoz či aktuální polohu luxusních zaoceánských parníků.
4.8 On-line aplikace pro osobní potřebu Zařazení této kategorie do konceptu webu 2.0 je poněkud problematické. Splňují totiž pouze dvě ze čtyř klíčových charakteristik webu 2.0 (dle mého vymezení) a to „přechod od desktopových aplikací k webovým aplikacím“ a „průběžný vývoj“. V tomto případě uživatelé nepřidávají hodnotu a o koncentraci uživatelů a dat také není možné hovořit. Přesto nelze tento trend přehlédnout, protože v sobě skrývá obrovský potenciál a mnoho odborníků v něm vidí nástupce klasického software, který se instaluje do uživatelova počítače. Výhodou všech online aplikací je naprostá nezávislost na platformě.
4.8.1 Vymezení osobní informatiky „Osobní informatiku chápeme jako systém softwarových a technických prostředků informatiky a jejich využití převážně při práci jednotlivce“ (Gála, a další, 2006) Jedná se tedy o software, s kterým pracuje každý uživatel PC. Tyto prostředky se dělí do několika skupin (Gála, a další, 2006):
Základní kancelářské prostředky (textové editory, tabulkové kalkulátory, zpracování schémat a prezentací, editory www stránek…), komunikační prostředky (elektronická pošta, prohlížeče, klienti instant messaging), organizační prostředky (MS Project), prostředky pro práci s grafikou, obrázky a fotografiemi (Adobe Photoshop, Corel Draw…), prostředky pro komplexní zpracování publikací DTP, ostatní prostředky (počítačové hry, multimédia, antivirové prostředky atd.).
4.8.2 Tenký klient Díky online aplikacím je možné realizovat koncept tzv. tenkých klientů. Tenký klient je počítač s minimální hardwarovou a softwarovou výbavou. Jeho fungování je závislé na serveru, na kterém běží všechny aplikace. Tato idea centrálně spravovaných klientů je velmi stará a 37
pochází z počátků období moderních počítačů. V té době byla IT infrastruktura často realizována pomocí hlavního počítače (mainframe), na kterém byly umístěny všechny aplikace a všechna data. Uživatel potom měl k dispozici pouze velmi jednoduchý počítač, tzv. terminál, což byl pouze přístupový bod k hlavnímu počítači. Se stále rostoucí dostupností a rychlostí internetového připojení se možnost návratu k myšlence tenkých klientů nabízí. Touto problematikou se ve svých článcích zabývá například (Bednář, 2006), či (Antoš, 2006b). Ze softwarového hlediska by mohl být v počítači přítomen pouze jednoduchý operační systém s internetovým prohlížečem a všechny ostatní aplikace by se načítaly z internetu. Existují názory, že klasický komerční software zanikne v horizontu několika let. Příkladem je Jiří Donát, který se problematikou tenkého klienta zabýval na konferenci Systémová integrace 2007. V jeho prezentaci zaznělo, že se myšlenka tenkého klienta prosazuje již od roku 1996, přesto však není masově užívána. Důvody vidí v uspořádání IT průmyslu, kdy současný stav vyhovuje těm největším softwarovým i hardwarovým firmám. Přesto podle něj existují tři důvody, proč by mělo v současné době dojít k masivnímu používání tenkých klientů. Těmito důvody jsou:
Masová dostupnost vysokorychlostního připojení, příchod vyspělých web 2.0 aplikací, nástup trhu spotřební elektroniky, kdy malá zařízení začínají nahrazovat dosavadní monopol PC.
Autor je přesvědčen, že díky těmto důvodům dojde v horizontu pěti let k zániku komerčního software.
4.8.3 Online operační systém Funkční operační systém, který by bylo možné provozovat z webových stránek, zatím neexistuje. Existuje však několik příkladů tzv. WebOS. WebOS není pravým operačním systémem. Jedná se pouze o webovou obdobu uživatelského rozhraní operačního systému, které nejčastěji imituje uživatelské rozhraní Microsoft Windows. Je zde množství aplikací, vše je funkční (pouze vše pracuje o něco pomaleji, než jak je obvyklé u klasického operačního systému), ovšem praktický význam je rozporuplný. Tyto webové operační systémy umožňují práci v personalizovaném uživatelském prostředí z libovolného počítače připojeného k internetu a dále umožňují ukládání souborů v tomto virtuálním prostředí. Tato možnost může být zajímavá především pro často cestující uživatele. Vzhledem k dostupnosti bezdrátového přístupu k internetu je však pravděpodobnější, že tito lidé upřednostní cestovat s vlastním notebookem. Jak upozorňuje (Antoš, 2007a), hlavní proud vývoje zatím tuto oblast trhu míjí. Pokud se do takového projektu nezapojí některá významná softwarová společnost, disponující množstvím vývojářů a nabídkou online služeb, nebudou takové projekty příliš konkurenceschopné.
4.8.4 Online kancelářské prostředky V této oblasti již panuje silná konkurence. Projektů zde existuje celá řada. Jsou zastoupeny celé balíky aplikací podobné základní verzi Microsoft Office (tedy obsahující textový editor, tabulkový procesor a prostředek pro zpracování schémat a prezentací), či samostatné programy. Ze samostatných programů převažují textové editory, následované tabulkovými 38
procesory. Nabízená funkcionalita je většinou na úrovni základních funkcí Microsoft Office (v textových editorech například zarovnání, odrážky, tabulky, nadpisy, jednoduché styly…). Editory umožňují ukládat výstupy v různých formátech. Konkrétní formáty se liší aplikace od aplikace. Většinou to jsou formáty podporované MS Office či Open Office. Některé dokonce umožňují export do formátu pdf či export do HTML. Mezi nejúspěšnější online kancelářské balíky patří Zoho a Google Docs. 4.8.4.1 Google Docs Google Docs je online aplikace, která je k dispozici všem uživatelům, kteří mají vytvořený účet u google.com. Kromě této aplikace je uživatelům k dispozici Gmail (elektronická pošta), kalendář, fotografie, Reader (čtečka RSS zpráv), personalizovaná úvodní stránka iGoogle a další. Google docs nabízejí textový editor, tabulkový procesor, nástroj pro tvorbu prezentací a nástroj pro prohlížení souborů pdf. S prvními třemi jmenovanými aplikacemi může pracovat více uživatelů a to i najednou. Pro práci více uživatelů stačí, když správce účtu přiřadí e-mailové adresy, kterými se ostatní uživatelé identifikují. Vytvořené dokumenty, které zůstávají na serveru, je možné uspořádat do adresářové struktury, zobrazovat pouze dokumenty pro konkrétní aplikaci či označovat dokumenty určené pro práci více uživatelů. 4.8.4.2 Zoho Office Zoho Office je v současné době nejrobustnější online kancelářský balík. V červnu 2008 nabízí 17 aplikací, které se dělí do skupiny pro domácí použití a pro firemní použití. Aplikace pro domácí použití (nazvané Produktivity & Collaboration Apps) obsahují: textový editor, tabulkový procesor, nástroj pro tvorbu prezentací, Wiki, plánovač, poznámkový blok, chat a mail. Tyto aplikace jsou dostupné zdarma a bez omezení. Aplikace pro firemní použití (Business Apps.) obsahují: project management software, CRM, jednoduchý účetní systém, software pro webové konference, online databáze, software pro tvorbu databází a reportingu, software pro recruitment management a celkové firemní řešení (jednoduchý ERP systém). Většina těchto aplikací již není zcela zdarma. Bezplatná funkcionalita nabízí například omezený počet použití či omezení složitosti projektu.
4.8.5 Online grafické programy I v oblasti online programů zabývajících se grafikou je situace poměrně příznivá. V této oblasti se rozlišují dva hlavní směry – nástroje pro úpravu fotografií (bitmapové editory) a nástroje pro tvorbu grafiky (vektorové editory). Online nástrojů pro úpravu bitmapové grafiky, které jsou poskytovány zdarma (alespoň se základní funkcionalitou), existuje již přes deset (stav ke květnu 2008)24. Editory většinou umožňují základní úpravy bitmapové grafiky, jako například ořez, nastavení jasu a kontrastu či změnu velikosti. Některé nabízejí efekty pro práci s fotografiemi a ty nejpokročilejší dokonce
24
Jejich přehled s popisem jednotlivých programů je možné nalézt na http://www.emag.cz/ktery-onlinegraficky-editor-je-nejlepsi/
39
umožňují práci s vrstvami. Tyto editory jsou potom většinou spojeny se aplikacemi pro sdílení fotografií nebo se sociálními servery. Fotografii je tak možné ihned publikovat. Online nástrojů pro úpravu vektorové grafiky je méně, což je způsobeno menším počtem uživatelů těchto nástrojů. Na druhou stranu, funkcionalita dostupných nástrojů je až překvapivě široká. Například editor Gliffy umožňuje tvorbu vývojových diagramů, blokových schémat, organizačních diagramů, technických diagramů, UML diagramů či půdorysové plánky různých místností. Tento editor dále umožňuje týmovou tvorbu na projektu (což ovšem nabízí placená verze) či generování odkazu, pomocí kterého je možné umístit vytvořený obrázek na webové stránky.
4.8.6 Ostatní prostředky Tuto kategorii neztotožňuji s kategorií, vymezenou v (Gála, a další, 2006). V této podkapitole se budu ve zkratce věnovat ostatním online nástrojům, které jsou k dispozici. Z oblasti komunikačních prostředků není třeba hovořit o nabízených e-mailových službách, které jsou všeobecně známé. Patrně méně známé jsou online verze (tedy verze dostupné z webových stránek) komunikačních programů (instant messaging). Příkladem může být ICQ2GO, dostupné z oficiálních stránek www.icq.com, či Meebo. ICQ2GO je upravená verze klasického klienta tohoto populárního komunikačního protokolu. Doplňkové funkce jsou zde omezené, nicméně základní funkcionalita, včetně ukládání historie či změny statusu uživatele je funkční. Meebo je multiprotokolový klient, tedy klient, který umožňuje komunikaci na více komunikačních protokolech. Podporuje AIM, Yahoo!, Google talk, MSN, ICQ a Jabber. Organizační prostředky jsou již poměrně specializovaný a nákladný software. Přesto se i v této kategorii najdou online zástupci. Příkladem může být aplikace Zoho Projects, která umožňuje tvorbu reportů, sledování času jednotlivých pracovních činností, vytváření úkolů, přiřazování zdrojů apod. Zdarma je však možné vytvořit pouze jeden projekt, poté je už služba placená. Antivirové a jiné prostředky ochrany (antispyware, testování firewallu apod.) jsou poměrně obvyklým nástrojem na oficiálních stránkách jednotlivých výrobců příslušného software. Většinou však mají omezenou funkcionalitu a pro proběhnutí testu se často objeví hláška typu „pro plné zabezpečení počítače je nutné zakoupit celou verzi produktu“. Příkladem může být například Symantec Security Check, Shields UP!, Audit my PC, či avast! Online Scanner.
4.8.7 Online počítačové hry Je třeba rozlišit několik kategorií online počítačových her (či přesněji řečeno, způsobu hraní počítačových her online). První kategorií jsou hry, které jsou distribuované na DVD či jiném nosiči. Tyto hry se instalují do počítače, jako kterákoliv jiná aplikace. Možnost online hraní je potom často jen jakousi doplňkovou možností ke hře jednoho hráče (single player). Přesto pro většinu oblíbených her existuje mnoho serverů, přes které je možné hrát online. Další kategorií jsou hry, které jsou sice distribuované na klasickém nosiči, ale hrají se pouze online. Tyto hry jsou vlastně virtuálními světy. Na rozdíl od první kategorie her zde není možné, aby žádný server nebyl v provozu a nebylo možné hrát. Tento svět „žije svým životem“ a podobně jako v reálném světě, postava jednoho hráče vzhledem k celkovému počtu hráčů nic
40
neznamená. Příkladem je neuvěřitelně populární World of Warcraft25, který má přes 8 milionů zaregistrovaných hráčů. 26 Hráči jsou těmito virtuálními světy doslova pohlceni. Jejich postavy ve virtuálním světě jsou často úspěšnější, než oni sami a proto zde tráví mnoho hráčů většinu svého času. To často mívá fatální následky na jejich pracovní a osobní život27. Poslední kategorií jsou „čisté“ online hry. Tedy hry, které je možné hrát pouze prostřednictvím webového prohlížeče. Zde jsou obrovské rozdíly v kvalitě a „robustnosti“ her. Existuje mnoho více či méně primitivních her, které jsou agregovány na serverech (například www.onlinehry.cz, či www.ceskehry.cz), kde jsou dále rozděleny do kategorií podle zaměření hry. Potom jsou zde poměrně komplexní hry, jako například velmi populární strategická hra Travian a nakonec to je kontroverzní projekt Secondlife, který se již ani nenazývá hrou, ale virtuálním světem, či „simulací reálného života“. Online světy, ať už ve hrách na hrdiny či simulace reálného světa v SecondLife, mají všechny charakteristiky webu 2.0. Existuje zde koncentrace uživatelů a dat, uživatelé přidávají hodnotu (bez uživatelů by byly tyto vytvořené světy prázdné), naprostá většina dat k těmto projektům je na příslušných serverech a probíhá zde průběžný vývoj, protože tyto hry se hrají neustále, 24 hodin denně.
25
Tato hra patří do kategorie MMORPG – Massive Multiplayer Online Role Playing Game Zdroj: http://www.gamespot.com/news/6164082.html?sid=6164082 27 Opravdu odstrašující příklady závislosti na této hře je možné najít na stránkách www.wowdependence.com. Rovněž se zde nalézá rubrika 12 kroků k opuštění světa World of Warcraft. Paralela se závislostí na alkoholu či cigaretách je zcela zřejmá. 26
41
5. Web 2.0 v českém prostředí Všechny aplikace a služby, kterými se v předešlých kapitolách zabývám, jsou více či méně známy českým uživatelům. Až na výjimky však nevznikly v českém prostředí. V některých případech je povědomí o nich relativně malé, respektive používá je pouze malá skupina uživatelů (příklad grafických online nástrojů), jiné jsou známé všeobecně a používá je praktický každý uživatel internetu (YouTube či Wikipedie). Především zkušení uživatelé internetu (např. studenti, lidé pracující v IT) často nemají potřebu využívat jakékoliv české služby, protože již dlouho dobu používají službu americkou. V tom případě je spíše nepravděpodobné, že takový uživatel začne používat nově vytvořený český projekt. Tyto skupiny uživatelů jsou přitom klíčové proto, aby se jakýkoliv projekt rozšířil, protože prostřednictvím těchto uživatelů se povědomí o konkrétním projektu dostává k širší internetové veřejnosti. Příkladem mohou být sociální sítě. Studenti, lidé pracující v mezinárodních společnostech či například vědečtí pracovníci obvykle mají kontakty v zahraničí. Sociální síť je dobrý způsob, jak kontakt udržovat. Je tedy logické, že dotyčný bude využívat celosvětově známou sociální síť a nemá žádný důvod vytvářet si profil na české sociální síti. Dalším faktorem je nezájem o tyto projekty ze strany investorů. Existuje jen několik málo výjimek v českém prostředí, kdy velká firma investovala do web 2.0 projektu. Konkrétní aplikace a služby tak často tvoří jednotlivci, kteří se této činnosti věnují čistě ze svého zájmu a ve svém volném čase. Bez jakéhokoliv marketingu a propagace však bude mít projekt malou návštěvnost, což jeho autora odradí od další práce. Český web 2.0 tedy v porovnání s USA či západní Evropou zaostává. Patrick Zandl se k tomuto problému vyjadřuje na osobním webu (Zandl, 2008) takto: „Jestli mne v posledních letech na českém internetu něco mrzí, tak je to jeho zatuchlá strnulost. Buďto jsem něco přehlédl, ale zajímavé projekty, které drží krok se světem, bych spočítal na prstech jedné ruky. Vlnou Web2.0 zůstáváme nedotčení a zpravidla si ji zaměňujeme s pouhým přechodem na XHTML a CSS. Že jde o zcela jiný přístup k informacím, identitě? Postřehl málokdo. V televizní debatě v roce 2001 se mne redaktor zeptal, jakou máme ztrátu za americkým internetem. Označil jsem ji za zhruba dvou-tříletou. Zeptal se mne, kdyz americký internet dohoníme, což mne rozesmálo a odpověděl jsem, že nikdy. Že na to nemáme dynamiku. Že budeme spíše zaostávat. O pět let později se moje slova vyplňují, k mé vlastní mrzutosti. Oproti roku 2001 se na českém internetu vlastně nic moc nezměnilo.“ Příčiny tohoto zaostávání či jakéhosi nezájmu je možné shrnout do následujících bodů: 1. Nedostatečný počet uživatelů, roztříštěnost projektů (viz. část Záložky). 2. Nízké investice, nezájem sponzorů o technologicky náročnější projekty. 3. Schopnost lidí se ke komunitám přidávat a dění se aktivně zúčastnit28.
28
Poznámka: Třetí bod převzat z (Kodera, 2007)
42
5.1 Vznik web 2.0 projektů Nové projekty v oblasti webu 2.0 mohou obecně vznikat třemi způsoby. Prvním způsobem je vytvoření zcela nového projektu, druhým způsobem je rozšířit funkcionalitu existujícího projektu o služby webu 2.0. Pro český (obecně národní) internet potom existuje třetí možnost a tou je lokalizace mezinárodních projektů, případně jejich licencování. Prosadit se s novým projektem, byť v českém jazyce, je neobyčejně obtížné. Nový projekt se totiž přirozeně potýká s problémem nedostatečného počtu uživatelů. Z nedostatečného počtu uživatelů potom plyne málo obsahu, z čehož opět plyne nedostatečný počet uživatelů. K prolomení tohoto „začarovaného kruhu“ jsou třeba poměrně vysoké počáteční investice, plynoucí z potřeby reklamy či masivní propagace například prostřednictvím komunity blogerů. Rozšíření funkcionality existujícího projektu je nepochybně levnější záležitostí. Tento projekt již má skupinu svých uživatelů a vývoj doplňkových nástrojů není tak náročný, jako vytvoření projektu zcela nového. Zde bych jako příklad zmínil server lide.cz. Lokalizace existujících projektů je nejméně rizikovou, jelikož náklady na lokalizaci jsou ještě menší, než v případě rozšíření funkcionality a komunita uživatelů, která používala anglickou verzi, se bude velmi pravděpodobně starat o bezproblémový chod verze české.
5.2 Příklady českého webu 2.0 Jak již vyplývá z úvodu ke kapitole 5., český web 2.0 je ve srovnání s americkým (a se západní Evropou) poměrně zaostalý. To se z následujícího výčtu nemusí zdát zřejmé. Je ale třeba mít na paměti, že v tomto výčtu jsou uvedeny téměř všechny hlavní a známější web 2.0 projekty.
5.2.1 Blogy Blogovacích systémů na českém internetu existuje poměrně hodně. Naprostá většina autorů publikuje své články v českém jazyce. V případě vytváření vlastního blogu není příliš důležité, jak moc je blogovací systém známý. Důležité je, aby se uživatelé dozvěděli o autorově blogu. Pro tuto skutečnost není velikost a počet uživatelů blogovacího systému zásadní, protože autor může propagovat svůj blog vlastní cestou (například pomocí registrace v katalogových vyhledávačích). Proto není žádný podstatný důvod pro upřednostňování cizojazyčných systémů před systémy domácími. Z veřejných blogovacích systému jsou hlavními hráči v českém prostředí blog.cz, bloguje.cz, brouzdej.cz a blog.lide.cz, přičemž v počtu zobrazených stránek jednoznačně vede blog.cz29. Blog.lide.cz zase těží z toho, že spadá pod seznam.cz, nejnavštěvovanější českou internetovou stránku. Funkcionalita všech těchto systémů je podobná. V některých případech je kladen důraz na jednoduchost (blog.cz), jinde je kladen důraz na velký počet různých funkcí (bloguje.cz). To se potom projevuje i ve složení uživatelů těchto dvou blogovacích systémů. blog.cz je vzhledem ke své jednoduchosti (viz. srovnání blogovacích systémů) přístupný nejširší internetové veřejnosti, čemuž odpovídá celkový počet zaregistrovaných blogů, který v říjnu roku 2007 dosahoval 750 tisíc30. Většinou se však jedná o nekvalitní blogy, které často mají velmi svérázné grafické provedení. Oproti tomu systém bloguje.cz zaujme především 29
Podle zdroje NetMonitorOnline (http://online.netmonitor.cz/ola2.php) byl server www.blog.cz osmou nejnavštěvovanější českou stránkou za květen 2008. 30 Zdroj: http://www.lupa.cz/clanky/blog-cz-proc-ho-vzali-denickari-utokem/
43
pokročilejší uživatele. Počet zaregistrovaných blogů zde dosahuje sedmi tisíc. V červnu roku 2007 přibyla další přímá konkurence těmto českým projektům, jelikož byl lokalizován jeden z nejúspěšnějších blogovacích serverů – blogger.com. Blogování je stále oblíbenější i u známých osobností. Tato forma komunikace s veřejností je velmi zajímavá pro politiky. V případě prezentování názorů prostřednictvím vlastního blogu mohou mít jistotu, že nedojde k jakémukoliv zkreslení textu, na což si politici ze strany novinářů velmi často stěžují. Svůj blog má například premiér Mirek Topolánek, Martin Bursík, Lubomír Zaorálek a další. Z ostatních známých osobností je velmi známý osobní blog zakladatele Seznamu, Iva Lukašoviče dále například marigold.cz, osobní blog Patricka Zandla či blog Františka Fuky. Ještě je třeba zmínit server neviditelnypes.cz, projekt Ondřeje Neffa, který byl považován za první český blog vůbec (i když má pouze částečné charakteristiky blogu). V českém prostředí je několik málo případů, kdy se někteří blogeři stali poměrně slavnými. Nejznámějším příkladem je patrně velmi známý Ostravak, který dokonce své příspěvky vydal knižně. Dalším příkladem může být kontroverzní Radek Hulán.
5.2.2 Sdílení videa, videoservery Videoservery jsou ze své podstaty nákladné projekty. Především to plyne z potřeby nákladného hardwarového vybavení, především rychlého připojení k internetu. Na druhou stranu jsou videoservery zajímavé pro inzerenty, protože je na ně možné umístit stejnou reklamu, jako na televizní obrazovku. Z toho důvodu se tato oblast českého webu 2.0 jako jediná stala částečně zajímavou pro investory. Hlavními představiteli této kategorie jsou stream.cz a n-joy.cz. Dále to jsou méně známé projekty, jako například moje-videa.cz, ceknito.c či zkouknito.cz. Stream.cz je v provozu od začátku roku 2007. Jeho provozovatelem je společnost Global Inspiration s.r.o., kterou vede Miloš Petana, spoluzakladatel bývalé televizní stanice Premiéra. Dále se ve vedení tohoto projektu vyskytuje Patrick Zandl, mimo jiné zakladatel serveru mobil.cz. Počáteční investice do tohoto projektu se pohybovaly v řádech desítek milionů korun. Tím se tak stream.cz stává českým nejnákladnějším web 2.0 projektem. Hlavní odlišností stream.cz od YouTube či jiných serverů na sdílení videa je přítomnost vlastní produkce (z čehož plynou zmíněné vysoké náklady). Tím by se tento projekt mohl nazvat „internetovou televizí“. Z vlastní produkce je úspěšný například seriál Gynekologie s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli. I přes poměrně vysokou návštěvnost s v létě roku 2007 dostává projekt do finančních problémů z důvodu nezájmů zadavatelů reklamy. Tato krize byla zažehnána společností Seznam, která v září tohoto roku kupuje poloviční podíl stream.cz za 22 milionů korun. Efekt spolupráce byl pro Stream značný, jelikož Seznam začal videa ze stream.cz exportovat do projektů, s kterými přímo spolupracuje (novinky.cz či super.cz). Díky tomu enormně vzrostla návštěvnost, konkrétně z necelých 400 tisíc stránek za měsíc v říjnu 2007 na 2,5 milion v listopadu 200731. V současné době jsou tak příjmy z reklamy zajištěny. Před každým klipem a po každém klipu vlastní produkce běží přibližně třicetivteřinový reklamní šot. N-joy.cz je v provozu rovněž od počátku roku 2007. Stejně tak, jako jeho konkurent Stream.cz neobsahuje pouze videa vložená uživateli. Na rozdíl od Streamu a jeho vlastní tvorby zde figurují různé filmové trailery či videoklipy. N-Joy rovněž nabízí videa, která nejsou umístěna na 31
Zdroj: http://online.netmonitor.cz
44
jeho serverech, ale pouští je pouze zprostředkovaně. Díky tomu se zde nachází celá sekce webkamer, kde je možné sledovat aktuální dopravní situaci, počasí na Kanárských ostrovech či dění ve výběhu slonů v pražské zoologické zahradě. Návštěvnost se v únoru roku 2008 podle ředitele projektu Davida Háce pohybovala kolem 110 tisíc uživatelů. V květnu tohoto roku spustila televize Nova nový server tn.cz. Nejedná se o přímou konkurenci stream.cz a n-joy.cz, jelikož videa od uživatelů tvoří spíše doplňkovou možnost a ve většině případů jsou převzata z jiných zdrojů. Jedná se primárně o zpravodajský server, který často disponuje doplňkovými informacemi k jednotlivým příspěvkům večerních televizních novin Novy. Konkuruje tak spíše zpravodajským serverům, jako je například idnes.cz.
5.2.3 Záložky V oblasti záložek, tedy variant na nejznámější server del.icio.us, existuje v Česku několik projektů, především linkuj.cz, jagg.cz, bookmarky.cz a libilose.cz. Konkurence je obecně velice prospěšná, přispívá k nižším cenám pro konečné spotřebitele a vyšší kvalitě produktu. Tato oblast je skutečnou výjimkou, protože zde konkurence spíše škodí. Jak poznamenává (Zbiejczuk, 2007): „Zatímco v mezinárodním měřítku je konkurence přínosná, ve chvíli, kdy už se nějaké řešení v ČR objeví, a nevytvoří si rychle „monopol“ na český trh, fragmentace spolehlivě škodí všem. Právě to se stalo českým variantám del.icio.us / diggu.“ Škodlivý vliv konkurence spočívá v tom, že rozděluje uživatele mezi jednotlivé projekty. Tato část webu 2.0 by se dala označit za nejzávislejší na počtu uživatelů. Pouze dostatečný počet uživatelů zabezpečí, že budou eliminovány různé extrémní názory a vysoké hodnocení bude mít skutečně kvalitní článek. Místo jediného zálohovacího systému, pomocí kterého by se hodnotily všechny články na českém internetu, tak existuje několik domácích projektů, a potom samozřejmě konkurence v podobě del.icio.us či digg.com. Záleží tak pouze na provozovateli serveru, který projekt je mu nejsympatičtější a pomocí které jsou články hodnoceny.
5.2.4 Ostatní Z českých sociálních sítí bych zmínil dvě, lide.cz a libimseti.cz. Lide.cz jsou součástí Seznamu, což zaručuje popularitu a vysokou návštěvnost. K červnu 2008 zde má vytvořený profil téměř 1,5 milionu lidí. Kromě možnosti diskutovat a chatovat lide.cz nabízejí založení blogu, hraní on-line her s ostatními přihlášenými uživateli, plánování srazů a přímé propojení s oblíbeným partnerským projektem spoluzaci.cz, což je jeden z největších komunitních serverů českého internetu. Původní myšlenka libimseti.cz byla prostá. Uživatel zde vytvořil profil a vložil svoji fotografii, kterou následně mohli hodnotit ostatní uživatelé. Server byl spuštěn v roce 2002 a v té době byl jedinou službou, která zdarma nabízela vkládání a následné hodnocení fotek. Díky tomu se v současné době pohybuje mezi první desítkou nejnavštěvovanějších českých stránek. Funkcionalita je obdobná serveru lide.cz, navíc je zde možnost uploadování videí a možnost video blogu. Z podcastingu je největším projektem Rádio na přání od Českého rozhlasu. Jedná se o službu, která „umožňuje posluchačům si zpětně přehrát na internetu některé odvysílané pořady Českého rozhlasu. Posluchač si může přímo stáhnout konkrétní pořad nebo si sestavit vlastní vysílání a to následně přehrát ve svém multimediálním přehrávači.“ (Malina, 2008) V nabídce jsou všechny stanice, které Český rozhlas provozuje a to včetně regionálního vysílání. 45
Podcasting dále využívá například internetová verze časopisu Respekt. Mezi další projekty patří ikomentare.cz, podle autorů32 „portál veřejných komentářů a názorů na aktuální témata“. Uživatel zde navrhne prostřednictvím krátkého článku téma z libovolné oblasti společenského života. Po schválení autory pak o tomto tématu probíhá diskuze. I přes poměrně značný potenciál je participace uživatelů na obsahu velmi malá33. Knihi.cz by se dal označit za komunitní server čtenářů. Registrovaný uživatel může vkládat knihy s krátkým obsahem a vlastním popisem, komentovat knihy ostatních uživatelů a hodnotit je. Knihy jsou kromě autora rozřazeny do kategorií podle štítků (tagů).
32 33
http://www.ikomentare.cz/about V době návštěvy této stránky, dne 15.6.2008,byl nejnovější komentář ze dne 6.6.2008.
46
6. Další možný vývoj webu Ač se to může zdát vzhledem k problémům s vymezením pojmu web 2.0 nepravděpodobné, v odborných zdrojích se začíná objevovat termín web 3.0 a dokonce i web 4.0. Web 3.0 je termín, který popisuje vizi world wide webu v budoucnosti. Shrnuje tedy mnoho možných scénářů, jak se může internet34 vyvíjet. V souvislosti s možnými směry vývoje se nejčastěji uvádí sémantický web, který má radikálním způsobem změnit způsob používání webu. Jiní vizionáři považují za klíčové aspekty dalšího rozvoje internetu neustále se zvyšující rychlost internetového připojení pro uživatele, která umožní výrazné pokroky v grafické stránce webu a dále potom modulární webové aplikace. (Web 3.0, Wikipedie)
6.1 Sémantický web Ideu sémantického webu vymezil Tim Berners-Lee, autor world wide webu a ředitel konsorcia W3C. Podle jeho slov (Tim Berners-Lee, 2001) je možné chápat sémantický web jako rozšíření současného webu, ve kterém mají informace přiděleny dobře definovaný význam, který umožňuje lepší spolupráci mezi člověkem a počítačem. To by umožnilo integraci dat z různých zdrojů a daleko širší možnosti jejich zpracování. Základ realizace sémantického webu spočívá ve vývoji standardů, které by umožnily najít spojitost mezi daty z různých databází a konceptualizaci dat na internetu. Pro konceptualizaci dat je nutné použít ontologií, což jsou (velmi zjednodušeně) reprezentace znalostí určené ke sdílení a dalšímu použití. Další podmínkou je standardizovaný popis webových zdrojů. Všechny různé formáty dat by musely používat stejné charakteristické údaje, pomocí kterých by bylo možné s webem pracovat stejným způsobem, jako s relační databází. Pomocí sémantického webu by potom bylo například možné, aby se letecká rezervační služba automaticky spojila s osobním kalendářovým programem zákazníka a nabídla mu letenku, která odpovídá jeho časovému rozvrhu. (Thibodeau, 2003)
6.2 Web 3.0 Podle některých autorů (Sklenák, 2007) by potom mohla platit rovnice: web 3.0 = web 2.0 + sémantický web. Jak je ale v úvodu naznačeno, existují různé pohledy na možnou podobu webu 3.0. Zde jsou vyjádření některých známých osobností o tomto termínu (Web 3.0, Wikipedie): Eric Schmidt, CEO Googlu „Kdybych měl odhadnout, co web 3.0 znamená, řekl bych, že to je jiný způsob, jak vytvářet aplikace. Můj odhad je takový, že web 3.0 bude chápán jako aplikace, které budou vzájemně propojeny...“ Reed Hastings, CEO společnosti Netflix: „Web 1.0 byl dial-up, průměrná rychlost 50Kb/s, u webu 2.0 je průměrná rychlost 1Mb/s a web 3.0 bude 10Mb/s, videa bude plný web…“
34
V této souvislosti ztotožňuji world wide web a internet, ač to není zcela korektní.
47
Pohled do vzdálenější budoucnosti webu přináší Nova Spivack (Spivack, 2007), který předpokládá vývoj směrem k webovým operačním systémům (viz. kapitola 4.8.3), sémantickému webu a inteligentním osobním agentům.
Obrázek 10 – možný vývoj webu dle Nova Spivacka, zdroj: (http://novaspivack.typepad.com/RadarNetworksTowardsAWebOS.jpg)
6.3 Shrnutí Možnost predikce vývoje tak složitého systému, jakým je web, je jen velmi omezená. Existují pravděpodobné scénáře vývoje (které jsou popsány na předcházejících řádcích), ale může se objevit zcela nová myšlenka, technologie či koncept, který výrazně ovlivní další směřování webu. Pro nejbližší měsíce a roky je pravděpodobné, že web 2.0 začne masivně pronikat do firemních prostředí, což může významným způsobem ovlivnit komunikaci mezi nakupujícím a prodávajícím. Již v současné době funguje v prostředí webu 2.0 tzv. virální marketing. Virální marketing je efektivní nástroj k budování povědomí o značce firmy nebo k masové propagaci určitého produktu, přičemž tuto propagaci vytvářejí sami zákazníci. Je tedy výrazně účinnější a zároveň výrazně levnější než tradiční způsoby propagace. Prostředí webu 2.0 je pro virální marketing ideální. Pokud se například objeví povedené reklamní video na YouTube, pomocí vzájemného propojení (mashup) jednotlivých aplikací může oslovit obrovské množství lidí. Záleží pouze na firmách, jak dokážou potenciál webu 2.0 využít ve vlastní prospěch.
48
7. Srovnání vybraných aplikací a služeb webu 2.0 Na způsob srovnání vybraných aplikací a služeb webu 2.0 je možné nahlížet z mnoha různých hledisek. Projekty můžeme srovnávat z hlediska použití pro osobní potřebu, pro firemní využití, využití ve státních institucích a další. Potom je možné se soustředit na všeobecnou funkcionalitu, či se zaměřit na konkrétní oblast. Následující tabulka srovnává různé služby z hlediska využitelnosti pro práci v týmech, konkrétně ve školství. Mohou být využity pro komunikaci a týmovou práci mezi studenty, případně mezi studenty a vyučujícím. Jak je zřejmé, jsou zde přítomny některé služby, které neřadíme pod web 2.0 (VOIP, multimedia).
Tabulka 4 - srovnání služeb pro využitelnost ve školství, zdroj: (http://isb21.wikispaces.com/Technology+Toolbox)
Při provádění vlastního srovnání tří oblastí webu 2.0 se soustředíme především na jejich všeobecnou funkcionalitu se zaměřením na osobní potřebu.
7.1 Srovnání blogovacích systémů Z množství systémů, které v dnešní době nabízejí možnost vytvářet vlastní blogy, se zaměříme na tři nejpoužívanější v českém prostředí. Jedná se o servery www.blog.cz, www.bloguje.cz a lokalizovaný www.blogger.com. Na všech systémech je možnost vytvoření blogu zdarma, avšak pouze za podmínky registrace uživatele. Tyto systémy mají mnoho společných prvků. Základní komponentou těchto systémů je prostředí pro vytváření článků. Toto prostředí nabízí WYSIWYG editor, který umožňuje velmi pohodlné vytváření graficky atraktivních článků. Články je možné na serveru průběžně ukládat. Hotové články se mohou ihned publikovat nebo uložit na server a publikovat později. Dále tyto systémy nabízejí část „nastavení“, kde jsou volby umožňující nastavit mnoho parametrů celého systému, od vzhledu, přes komentáře až po zabezpečení. Jednotlivé systémy se odlišují především v počtu nastavitelných parametrů. Nyní se budeme věnovat krátkému popisu jednotlivých systémů. 49
Blog.cz Registrace je velmi jednoduchá. Požadované je pouze jméno blogu (s volbou „zkontroluj dostupnost“, která ověří, zda vybrané jméno již někdo nepoužívá), dále e-mailová adresa, heslo a souhlas s podmínkami služeb. Následuje průvodce nastavením, kde je nutné zadat název blogu, potom základní rozvržení stránky (umístění menu), následně grafický vzhled stránky (skin), kde je možné vybrat z dvanácti možností grafické podoby vlastního blogu. Prostředí pro editaci článků je přehledné a obsahuje všechny základní možnosti35 pro editaci textu. Navíc obsahuje tlačítko pro vložení obrázku, tabulky a videa či flash animace a tlačítko „zpět“ a „znovu“, které mají stejnou funkci jako v internetových prohlížečích, případně MS Wordu.
Obrázek 11 - uživatelské prostředí systému www.blog.cz
Blogger.com Registrace vyžaduje e-mailovou adresu, heslo, jméno používané pro podepisování záznamů v blogu, souhlas s licenčními podmínkami a zadání ověřovacího slova. Následuje průvodce, kde je nutné zadat název blogu, je možné zadat adresu blogu, která může být odlišná od jména blogu. Dále tu je pokročilá volba, která umožňuje uveřejnit blog na jiném hostiteli, než je blogger.com. Následuje výběr grafické podoby blogu prostřednictvím skinu. Grafické prostředí je velmi přehledné až jednoduché a líbivé. Editace článků nabízí základní možnosti, navíc blok citace a kontrolu pravopisu.
35
Základními možnostmi mám na mysli především tučné písmo, kurzívu, změnu velikosti písma, odrážky a číslování, změna barvy písma, odsazení a zarovnání textu.
50
Obrázek 12 - uživatelské prostředí systému www.bloger.com
Bloguje.cz Registrace vyžaduje souhlas s licenčními podmínkami, uživatelské jméno, heslo, přezdívku, e-mailovou adresu a ověřovací slovo. Po vyplnění těchto základních údajů je na uvedenou e-mailovou adresu odeslán potvrzovací e-mail. Pro ukončení registrace je nutné otevřít odkaz uvedený v tomto e-mailu. Následuje nastavení uživatelského rozhraní, nastavení jména a popisu blogu. Grafické prostředí je jednoduché. Celkově toto prostředí působí nepřehledně, protože systém obsahuje velké množství nejrůznějších voleb, které se nacházejí v různých částech pracovní plochy. Prostředí pro editaci článků je rozděleno do části perex (podtitulek) a vlastní obsah příspěvku. Nástrojů pro editaci textu je znatelně více než v případech blog.cz a blogger.com. Kromě základní funkcionality je například možné vkládat znaky, vložit datum či čas nebo editovat tabulku.
51
Obrázek 13 - uživatelské prostředí systému www.bloguje.cz
Při sestavení hlavních parametrů pro srovnání jednotlivých systémů vycházíme ze tří srovnávacích testů, které jsou dostupné na internetu (viz zdroje (BlogBasics.com, 2004), (Blog software comparison chart. 2006) a WeblogMatrix ). Jednotlivé parametry jsou rozřazeny do kategorií administrace, správa a editace článků, základní funkce blogování , rozšířené funkce blogování a subjektivní hodnocení.
52
Administrace Možnosti úpravy vzhledu blogu Počet skinů Možnost více autorů blogu Omezení čtenářů blogu IP ban list Blokace vybraných slov Možnost více blogů Archiv Nápověda Správa a editace článků WYSIWYG editor Různé fonty Grafické emoticony Rubriky Kontrola pravopisu Čas publikování Funkce a možnosti blogování RSS Atom Schvalování komentářů Fotoalbum Možnost přímo vkládat videa (YouTube.com) Statistiky návštěvnosti Vkládání krátkých článků pomocí SMS Tagy pro příspěvek Informování o nových článcích e-mailem Schvalování komentářů Posílání komentářů emailem Další možnosti Subjektivní hodnocení Hodnocení prostředí Hodnocení skinů Hodnocení přehlednosti
www.blog.cz
www.bloguje.cz
značné
značné (editace CSS) 36
37
značné (editace CSS, HTML) 16
12
36
ne
ano
ano
ne ne ne ne ne
ne ano ano ne ano (záloha XML)
dostupná z blog.cz
ano
ano ne ne ano ano detailní, v anglickém jazyce
ano, jednoduchý ne ano ano ne ano
ano, obsáhlý ano ano ano ne ano
ano, jednoduchý ano ano ano ano ano
ano ne ne
ano ne ano
ne
ne
ano ano ano ano (možnost přidání prvku stránky)
ano
ano
ano
ano
ano (počítadlo)
ne
ne
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ankety, autosave
programovatelné příspěvky, makra, XFN, FTP přenos…
seznam blogů, seznam odkazů, AdSense, Feed…
dobré ucházející
průměrné dobré
výborné dobré
dobrá
nepřehledné
výborná
ne
37
Tabulka 5 - srovnání funkcionality blogovacích systémů
36
www.blogger.com
Tvorba uživatelů, u některých je slabá kvalita Pouze volba kategorie (tematické zaměření blogu)
53
Závěr Z tabulky č. 3 je zřejmé, že systém www.blog.cz za svými dvěma konkurenty v počtu nabízených funkcí poněkud zaostává. Systémy www.bloguje.cz a www.bogger.com nabízejí podobný počet funkcí. Jsou zde ale velké rozdíly v přehlednosti uživatelského prostředí těchto dvou systémů. Blog.cz je možné doporučit začínajícím uživatelům nebo uživatelům, kteří chtějí jednoduché, přehledné prostředí a nevyžadují velký počet funkcí. Bloguje.cz si svým přístupem udržuje statut blogovacího systému pro pokročilé uživatele. Uživatelské prostředí je na první pohled nepřehledné, stejně tak svým přístupem udržuje statut blogovacího systému pro pokročilé uživatele. Uživatelské prostředí je na první pohled nepřehledné, stejně tak jako počet voleb v jednotlivých částech nastavení tohoto systému. Tento systém je tedy možné doporučit pokročilým uživatelům, kteří nepotřebují, aby je systém „vedl za ručičku“, ale chtějí systém, který jim umožní co nejvíce voleb, kterými si svůj blog upraví zcela k obrazu svému. Blogger.com je kompromisem mezi jednoduchým blog.cz a složitým bloguje.cz. Má dostačující počet funkcí a možností, přesto je velmi přehledný. Jeho používání je možné doporučit jak začínajícím, tak pokročilým uživatelům. Jedině vědomí faktu, že se vystavený blog nachází na největším blogovacím systému na světě může některé uživatele odradit.
54
7.2 Srovnání online textových editorů Z online kancelářského software podrobíme srovnávacímu testu nejpoužívanější komponentu kancelářského software – textové editory, konkrétně Zoho Writer, Writely (patří pod Google Docs), AjaxWrite, ThinkFree a Adobe Buzzword. Tento test byl prováděn v polovině června 2008. Z těchto pěti aplikací umožňují okamžitou práci bez registrace pouze dvě, Zoho Writer a AjaxWrite. Ostatní vyžadují registraci a je nutné aktivovat účet prostřednictvím odkazu v e-mailové zprávě. V případě registrace ovšem aplikace nabízejí možnost ukládání souborů na straně serveru. Grafické zpracování a menu je u jednotlivých aplikací podobné. Výjimkou je Adobe Buzzword, kde se design odlišuje černou barvou a částečně rozvržením ovládacích prvků na stránce. Pro otestování funkcionality editorů byl uskutečněn praktický test. Test spočívá v úpravách následujícího textu: „Asymetrické xDSL ADSL (Asymmetric DSL) je dominantní řešení DSL, jediné, jenž je dostupné v České Republice. Vhodné je především pro domácnosti a menší firmy. Maximální teoretická rychlost směrem k uživateli je 8 Mbit/s a směrem od uživatele 1 Mbit/s. Pro datový přenos využívá kmitočty mimo hlasové pásmo (nad 4 kHZ). Faktorem, který podstatně ovlivňuje reálnou kapacitu ADSL služby je míra agregace na páteřní části celého okruhu, které využívá více uživatelů. Pro domácnosti je obvyklá míra agregace 1:30 nebo 1:50. Znamená to tedy, že u agregace 1:30 využívá určitou přenosovou kapacitu 30 uživatelů. RADSL (Rate-Adaptive DSL) je obdoba ADSL, která ovšem navíc umožňuje analyzovat stav komunikačního vedení a k tomu dynamicky přizpůsobovat přenosovou rychlost. SDSL (Symmetric DSL) Symetrická varianta DSL HDSL (High-bit-rate DSL) symetrické využití přenosového pásma s maximální rychlostí do 2,048 Mbit/s po dvou nebo třech párech telefonních vodičů. Vzdálenost od ústředny může být 4 km. VDSL (Very-high-bit-rate DSL) je nejrychlejší variantou xDSL rodiny, provoz je možný jak v asymetrickém, tak v symetrickém režimu, přičemž asymetrická varianta má maximální kapacitu 52 Mbit/s směrem k uživateli a 2,3 Mbit/s od uživatele. Symetrické rozložení potom nabízí 36 Mbit/s v každém směru. VDSL využívá vyšších kmitočtů než ADSL, tudíž maximální možná vzdálenost od ústředny je pouhý 1 km. IDSL (ISDN DSL) symetrické DSL na bázi ISDN, které umožňuje maximální kapacitu pouhých 144 kbit/s, tudíž je problematické tuto technologii řadit mezi vysokorychlostní připojení.“
55
Následující tabulka obsahuje seznam požadovaných úprav a jejich bodové ohodnocení, které je závislé na mém subjektivním zhodnocení významnosti. Pokud je u konkrétní požadované změny formátování symbol „x“, znamená to, že editor neumožňuje provedení této změny. Adobe Buzzword Požadovaná úprava
Google Docs
ThinkFree
Zoho Writer
počet bodů (maximální možný počet bodů je 30)
Červeně označenému textu: Přiřadit font x Arial black Černá barva 0,5 Velikost 16 0,5 Podtržení 0,5 Mezera za odstavcem 14 2 bodů Modře označenému textu: Přiřadit font x Arial Velikost 14 0,5 Tučné 0,5 Zbytek textu: Velikost 12 0,5 Řádkování 1,5 1 Mezera za odstavcem 6 2 bodů Odsazení modrého textu pomocí odrážek Zarovnání textu do bloku Vložení záhlaví Vložení automatického textu „datum“ Vložení zápatí Vložení automatického textu „počet stránek“ Podpora české diakritiky Kontrola pravopisu v Aj Kontrola pravopisu v Čj Celkem bodů
AjaxWrite
0,5
x
0,5
0,5
0,5 x x
0,5 x 0,5
0,5 0,5 0,5
0,5 x 0,5
x
x
2
x
0,5
x
0,5
0,5
0,5 0,5
0,5 0,5
0,5 0,5
0,5 0,5
0,5 x
0,5 x
0,5 1
0,5 1
x
x
2
X
2
2
2
2
X
3
3
3
3
3
2
x
2
2
2
1
x
x
1
1
2
x
2
2
2
2
x
x
2
2
x
5
5
5
5
2
x
2
2
4
x
x
4
x
4
20
13
22,5
26
27,5
Tabulka 6 - srovnání online textových editorů, praktický test
56
Při srovnání online textových editorů z hlediska nabízené funkcionality vycházíme ze srovnání, uvedeného na stránkách CNET Reviews (Wenzel, 2006). Další funkce jsou přidány na základě zkušenosti práce autora s textovými editory. Adobe Buzzword
AjaxWrite
Google Docs (Writely)
ThinkFree
Zoho Write
nezjištěno
celkový prostor 1GB
500KB pro dokumenty + 2MB obrázky
celkový prostor 1GB, velikosti souboru 10MB
neomezený prostor
Import souborů 38 typu
doc, docx, txt, rtf, xml
doc, odt
html, txt, doc, rtf, odt
doc, docx, dot, xml, html, rtf, txt
html, doc, sxw, odt, rtf, txt
Export souborů typu
pdf, doc, docx, txt, rtf, xml
doc, odt
html, odt, pdf, doc, hmtl, txt
doc, docx, rtf, txt, pdf, html, xml
html, doc, docx, sxw, odt (odf), rtf, txt, pdf, latex
Uložení na webu
ano
ano
ano
ano
ano
Možnost práce více uživatelů
ano
ne
ano
ano
ano
Vystavení dokumentu na webu
ne
ne
ano
ano
ano
Vkládání obrázků
ano
ano
ano
ano
ano
ano (historie)
ne
ano
ne (pouze autosave)
ano (historie)
Použití stylů
ne
ne
ano
ano
ano
Počet fontů
7
17
11
přes 200
19
Vkládání symbolů, znaků
ano
ne
ano
ano
ano
Funkce „Nalézt a nahradit“
ano
ano
ano
ano
pouze nalézt
Komentáře
ano
ne
ano
ano
ano
Přiblížení stránky
ano
ne
ne
ano
ne
Přiřazení tagů
ne
ne
ano (bookmarks)
ano
ano
Publikování na blog
ne
ne
ano
ne
ano
Propojení s dalšími aplikacemi
ne
ano (Sketch, XLS, Presents)
ano (Spreadsheets, Presentations)
ano (Spreadsheets, Presentations)
ano (viz kapitola 4.8.4.2)
Základní funkcionalita Omezení, případně cena
Verzování dokumentů Možnosti editace
Další možnosti
Tabulka 7 - srovnání online testových editorů, funkcionalita 38
Přípony viz. terminologický slovník
57
Jak je z tabulek patrné, rozdíly mezi jednotlivými aplikacemi jsou značné. Před závěrem tohoto testu se v krátkosti zmíním o některých funkcích, které nejsou v tabulkách zahrnuty, a subjektivně tyto aplikace zhodnotím. Adobe Buzzword Jak již bylo zmíněno v úvodu testu, prostředí Adobe Buzzword je odlišné a uživatelsky velmi příjemné. Z mého subjektivního pohledu mi práce v této aplikaci přišla jako nejpříjemnější. Dokumenty je možné třídit podle autora, data, velikosti, abecedy a podle přiřazené role. V případě práce více uživatelů je možné přiřazovat role, kterými mohou být: spoluautor, recenzent, čtenář. AjaxWrite Nejslabší z testovaných editorů. Obsahuje pouze základní funkcionalitu. Často se objevují různé chybové hlášky (například při vytváření nového dokumentu). Uložené soubory je možné zobrazit pouze prostřednictvím okna „open“, které je nepřehledné a neposkytuje komfort správy souborů jako v případě ostatních editorů. Google Docs Google Docs jsou propracovanou aplikací, která nabízí kromě množství funkcí pro samotnou editaci dokumentu také velmi uživatelsky příjemnou a přehlednou správu uložených dokumentů. V prostředí Google Docs je možné vytvářet adresářovou strukturu pro dokumenty, třídit je podle typu, nebo je vyhledávat podle konkrétního typu. Kromě textového editoru GoogleDocs obsahují ještě tabulkový procesor a nástroj pro tvorbu prezentací. Tyto nástroje jsou vzájemně propojené a není problém mezi nimi přenášet data. ThinkFree Editor ThinkFree je oproti ostatním editorům znatelně pomalejší, což je způsobeno tím, že pracuje s technologií Java a pro spuštění je nutné iniciovat (případně si jej musí uživatel nejdříve stáhnout) rozhraní Java v počítači uživatele. Ze všech editorů je však nejrobustnější. Funkcionalita se téměř vyrovná starším verzím Microsoft Office. Příklady pokročilých funkcí: automatické tvary, popisky, křížové odkazy, generátor obsahu, tabulátory, stínování a další. Správu dokumentů tato aplikace příliš nepodporuje. Není zde možnost třídění ani vytváření adresářů. Dokumenty je možné pouze vyhledávat. Zoho Writer Prostředí tohoto editoru je velmi příjemné a přehledné. Počet funkcí je nadprůměrný, obsahuje například velmi propracovaný editor rovnic. Správa dokumentů je přehledná, umožňuje třídění podle jména, data vytvoření a poslední modifikace. Chybí zde možnost tvorby adresářů. Writer je součástí celého balíku aplikací (viz. kapitola 4.8.4.2), bezproblémová přenositelnost dat mezi jednotlivými aplikacemi je samozřejmostí. Bohužel zde není celková správa všech dokumentů, každá aplikace (Writer, Show..) si spravuje vlastní dokumenty, což poněkud brání celkové přehlednosti.
Závěr Všechny v testu zastoupené editory prokázaly, že umožňují základní práci s dokumentem. Pro potřeby nenáročné a rychlé úpravy či vytvoření dokumentu bych doporučil Zoho Writer případně AjaxWrite, které nevyžadují registraci. ThinkFree je velmi robustní aplikace, vhodná v případě potřeby velkého množství funkcí. Zoho Write a Google Docs jsou součástí 58
kancelářských balíků, které jsou pro běžné použití zcela dostačující. Zde záleží pouze na uživateli, zda mu více vyhovuje široká nabídka aplikací (Zoho Writer), či propojení s ostatními Google funkcemi (Google Docs) a propracovanější správa dokumentů. Jako samostatný editor bych velmi pozitivně hodnotil Adobe Buzzword a to díky příjemnému ovládání a přehlednosti. Pro českého uživatele jej však bohužel není možné doporučit kvůli absenci fontů podporujících českou diakritiku.
59
7.3 Srovnání online map Přestože online mapy nejsou nejtypičtějším zástupcem webu 2.0, ve třetím testu porovnáme čtyři jejich zástupce. Důvodem je především fakt, že oproti ostatním aplikacím a službám online mapy používají téměř všichni uživatelé internetu (viz. příloha 11 e) Vlastní šetření). Pro srovnání jsou vybráni čtyři zástupci a to mapy.seznam.cz, supermapy.atlas.cz, amapy.atlas.cz a maps.google.com. Předpokladem pro toto srovnání je použití map výhradně pro vyhledávání v rámci České Republice. Při volbě kritérií pro srovnání vycházíme ze srovnávacího testu Nejlepší mapy pro každého, uveřejněného v časopise Chip (Kratochvíl, 2007). Tyto čtyři online mapy jsou z hlediska ovládání i vzhledu podobné. Ovládání je intuitivní, pohyb po mapě je možný prostřednictvím myši. Rovněž přiblížení a oddálení mapy je u všech map možné pomocí pravého (přiblížení) a levého (oddálení) tlačítka myši. Rychlost je také podobná, záleží ovšem na kvalitě internetového připojení a také na výkonnosti počítače. Mapy, především satelitní snímky, jsou mimořádně náročné na operační paměť počítače. Porovnání map je provedeno na základě dvou praktických testů a vzájemného srovnání podporovaných funkcí.
Testování nástroje Plánovač trasy První praktický test spočíval v testování nástroje Plánovač trasy. Plánovač trasy je nástroj, který slouží především motoristům při vyhledávání optimální cesty mezi dvěma či více cíli. Po zadání výchozího a cílového bodu je vygenerována trasa, která je zobrazena na mapě a doplněna textovým popisem cesty. Je možné zvolit průjezdný bod, většina map také nabízí možnost vynechání dálnic a placených úseků. Další možností je určení, zda bude vyhledána nejkratší trasa, či trasa nejrychlejší. Testování probíhalo dne 24. června 2008. Pro testování bylo zvoleno pět tras:
Praha – České Budějovice Kladno – Liberec (s vynecháním dálnic) Hradec Králové – Brno (přes Olomouc) Libušín – Sýkořice Aš – Karviná
První tři trasy jsou mezi relativně velkými městy a vedou po silnicích první třídy nebo po dálnicích. Čtvrtá trasa, mezi městečkem Libušín a vesnicí Sýkořice, byla zvolena pro otestování schopnosti generovat trasu po silnicích druhých a třetích tříd. Pátá trasa, která spojuje jedna z nejvzdálenějších měst České Republiky, byla zvolena pro zjištění rozdílů jednotlivých systémů ve vypočtené vzdálenosti a celkovém čase jízdy.
60
Praha – České Budějovice Vypočtený celkový čas Vypočtená celková vzdálenost Trasa je vedena přes komunikace Kladno – Liberec (bez dálnic) Vypočtený celkový čas Vypočtená celková vzdálenost Trasa je vedena přes komunikace
www.mapy.cz
atlas.supermapy.cz
amapy.atlas.cz
maps.google.com
2 hod. 9 min
2 hod. 49 min
1 hod. 49 min
2 hod. 16 min
147,2 km
155,72 km
147 km
156 km
D1, E55
R4, E49
D1, E55
E4, R49
2 hod. 25 min
1 hod. 46 min
1 hod. 49 min
2 hod. 30 min
145,6 km
150 km
143 km
134 km
Silnice I. Třídy 16, 9, 13
Silnice II. Třídy 118, I. Třídy 16, 9, II třídy 268 a I třídy 13,
2 hod. 28 min
2 hod. 59 min
3 hod. 6 min
218,5 km
217 km
222 km
E442, E462, D1
E442, E462, D1
E442, E462, D1
33 min
24 min
30 min
25,7km
22,7 km
26,8 km
II třídy 236, 116, 201
III třídy 23613, II třídy 238, 606, III třídy 2016, II třídy 201
II třídy 236, 116, 201
Silnice I. Třídy 16, 9, 13
Hradec Králové – Brno (přes Olomouc) Vypočtený 3 hod. 8 min celkový čas Vypočtená celková 221,1 km vzdálenost Trasa je vedena E442, E462, D1 přes komunikace Libušín Sýkořice Vypočtený 37 min celkový čas Vypočtená celková 22,9 km vzdálenost Trasa je vedena III třídy 23613, II třídy přes komunikace 238, 606, III třídy 2016, II třídy 201 Aš - Karviná Vypočtený 7 hod. 41 min celkový čas Vypočtená celková 604,6 km vzdálenost Trasa je vedena E48, D1, E442,E462 přes komunikace
40
39R7, R1, R10[1]
nelze vypočítat trasu (?) 6 hod. 54 min
6 hod. 9 min
-
629,5 km
622 km
-
I třídy 21, D5, R1, D1, E462
E48, D1, E442,E462
-
Tabulka 8 - srovnání online map, testování nástroje plánovač trasy
Výsledky tohoto testu ukazují poměrně značné rozdíly u jednotlivých online map. Rozdíly v celkovém čase jízdy nejsou podstatné, jsou závislé na zvolené průměrné rychlosti, která je u každé aplikace jiná. Překvapivé ovšem je, že se v několika případech výsledky liší v samotné trase. Například trasa Praha - České Budějovice je na mapy.cz a amapy.atlas.cz volena západní
40
Server neumožňuje vynechat dálnice.
61
cestou kolem Příbrami, zatímco v případě maps.google.com a supermapy.atlas.cz potom východní cestou, přes Tábor. Drobné rozdíly ve vzdálenostech cílů jsou pravděpodobně způsobeny odlišnými mapovými podklady. Překvapivé zjištění je neschopnost maps.google.com vygenerovat trasu mezi Aší a Karvinou. Je možné, že v době testování došlo k nějaké interní chybě serveru. Z výsledků tohoto testu je možné prohlásit, že pro generování trasy je možné použít kteroukoliv z testovaných map.
Testování vyhledávaní Druhý praktický test spočíval v testování schopnosti vyhledávání. Test je rozdělen do těchto oblastí:
Základní vyhledávání Spočívá ve vyhledávání sídla podle adresy. Vyhledávání objektů Spočívá ve vyhledávání různých objektů. Do pole vyhledávání bylo vždy úmyslně zadáno slovní spojení přesně v tom tvaru, jaký uvádí tabulka. Vyhledávání přírodních či umělých útvarů Vyhledávání firem www.mapy.cz atlas.supermapy.cz amapy.atlas.cz maps.google.com
Základní vyhledávání Nalezení a vyznačení konkrétní adresy Nalezení a vyznačení nově přidělené adresy (stáří přibližně 6 měsíců) Vyhledávání objektů Pražský Hrad Fakultní Thomayerova nemocnice Kino Aero Hrad Krakovec Lednicko-Valtický areál Autokemp Na Terasách (Černá v Pošumaví) Důl Mayrau (Vinařice) přírodní (či umělé) útvary Máchovo jezero Propast Macocha Vodní nádrž Orlík Říp Firmy Alza.cz Palace Cinemas Plastová okna Olomouc Prodej a servis mobilních telefonů Kladno Prodej květin Zlín
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano ano ano
ne ne ne
ano ano ne
ano ano ne
ano
ne
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano ne ano ne
ano ano ne ano
ano ano ano ano
ne ne ne ne
ano 6 odkazů 68 odkazů
ano 6 odkazů 14 odkazů
ano 6 odkazů 8 odkazů
ne x
14 odkazů
4 odkazy
x
21 odkazů
3 odkazy
x
Tabulka 9 – srovnání online map, vyhledávání
62
Výsledky tohoto testu ukázaly značné rozdíly v kvalitě vyhledávání jednotlivých online map. Poměrně překvapivé bylo zjištění, že systémy nejsou schopny vyhledat adresu, která byla přidělena před přibližně půl rokem. Tento fakt je překvapující o to více, že vyhledávaná ulice je ve všech zkoumaných mapách zanesena. Vyhledávání objektů jednoznačně nejlépe zvádl server mapy.cz, který nalezl všechny požadované objekty. Test ukázal, že s vyhledáváním slovních spojení mají ostatní servery zásadní problémy. Vyhledávání přírodních útvarů a vodní nádrže Orlík nejlépe zvládl server amapy.atlas.cz, který nalezl všechny čtyři útvary. V této části testu zcela selhal Google. Ve vyhledávání firem zcela jednoznačně zvítězil server mapy.cz, který nalezl množství odkazů a všechny byly relevantní. Seznam tak evidentně těží ze své rozsáhlé databáze firem (www.firmy.cz). Naopak zcela propadl Google, který sice nalezl množství odkazů, ale z oblasti mnohem širší než požadované a některé odkazy se ukázaly jako nerelevantní.
Srovnání funkcionality Objektivní srovnání kvality map je prakticky nemožné, protože není v silách jednotlivce prozkoumat podklady map a fotomap. Hodnocení kvality mapových podkladů je tedy nutné brát s rezervou, subjektivní hodnocení vychází ze srovnání několika shodných míst. Hodnocení aktuálnosti mapových podkladů bylo provedeno na základě několika vzniklých novostaveb (konkrétně pražské projekty Nové Zahradní Město, Ke Kozím hřbetům, Nové Stodůlky, plzeňský projekt Rezidence Nový Svět a ostravský NovebytyOstrava, který je v současně době ve výstavbě). Aktuálnost mapových podkladů potom rovněž na základě novostaveb a také na základě komunikací, které byly postaveny v nedávné době nebo se v současné době staví.
63
Ukázka srovnání aktuálnosti fotomap jednotlivých mapových systémů41:
Obrázek 14 - lokalita Nové Zahradní město na satelitním snímku z maps.google.com
Obrázek 15 - lokalita Nové Zahradní město na satelitním snímku z www.mapy.cz
Obrázek 16 - lokalita Nové Zahradní město na satelitním snímku z amapy.atlas.cz
41
Druhá etapa výstavby (pravá horní část) v lokalitě Nové Zahradní město byla dostavěna v červenci roku 2007.
64
Kvalita mapových podkladů zobrazení celého světa Detailnost zobrazení Evropy Detailnost zobrazení České Republiky (klasické mapy) Aktuálnost mapových podkladů Detailnost zobrazení české republiky (satelitní snímky) Aktuálnost fotomap Další mapy Funkce map Měření vzdálenosti GPS souřadnice Plánovač trasy Možnosti plánovače trasy Přidání vlastních míst vyhledávání Vyhledávání firem Vyhledávání zastávek hromadné dopravy Vyhledávání spojení
Další možnosti vyhledávání Funkcionalita webu 2.0 API Možnost přidání uživatelských fotografií Možnost přidání videa z YouTube Informace o objektech z Wikipedie
www.mapy.cz
atlas.supermapy.cz
amapy.atlas.cz
maps.google.com
ne
ne
ano
ano
průměrné
velmi podrobné
velmi podrobné
podrobné
průměrné velmi podrobné
špatná, omezení na střední Evropu celkově podrobné, ve větších městech je možné více přiblížit
odhadem 1,5 - 2 roky
odhadem 1,5 roku
odhadem 2 roky
odhadem 1 rok
velmi podrobné
-
velmi podrobné
podrobné
odhadem 2,5 roku historická, turistická
-
odhadem 3 roky vodácká, turistická
odhadem 1,5 roku terénní
ano ano ano průjezdní místo, nejkratší x nejrychlejší, placené x neplacené úseky
ano ano
ano ano ano
ano ano ano
průjezdní místo, nejkratší x nejrychlejší,
průjezdní místo, vynechání dálnic, placených úseků
možnost přidávání cílů, vynechání dálnic
ano
ano
ano
ano
částečně (ve větších městech)
ano
ne
ne
ano (propojeno s IDOS) užitečná místa (kempy, hrady, čerpací stanice, policie, zajímavá místa…)
ano (propojeno s IDOS)
ne
restaurace, pošty, čerpací stanice, nákupy… (zobrazení v konkrétním místě)
oprava v případě překlepu
ano (propojeno s IDOS) možnost hledání v okolí vybraného místa
ne
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ne
ne
ano
Tabulka 10 - srovnání online map, všeobecná funkcionalita
Z tohoto srovnání vyplývá, že funkcionalita maps.google.com, www.mapy.cz a amapy.atlas.cz je podobná. Atlas.supermapy.cz za nimi zaostává, především absencí fotomap. Kvalita mapových podkladů je v případě mapy.cz a amapy.atlas.cz výborná, rovněž kvalita fotomap je na vysoké úrovni. V této kategorii byly z mého subjektivního pohledu o něco lepší mapy.cz. Maps.google.com v kvalitě zobrazení České Republiky za svými českými konkurenty 65
výrazně zaostává. Detailně jsou zpracovány pouze oblasti některých velkých měst. Na druhou stranu pro hledání mimo Českou Republiku nemá tento server konkurenci. V oblastech funkcí a vyhledávání jsou mapy srovnatelné. Atlas.supermapy.cz i amapy.atlas.cz umožňují zobrazení mnoha různých objektů, což je staví mírně před zbývající dva zástupce. Ve funkcionalitě webu 2.0 vítězí maps.google.com, který umožňuje využití všech sledovaných funkcí. Pro mapy.cz je absence podpory API konkurenční nevýhodou, díky které může mnoho uživatelů přejít k amapy.atlas.cz
Závěr Pro potřeby použití online map České Republiky lze doporučit tři ze čtyř testovaných serverů a to www.mapy.cz, amapy.atlas.cz a maps.google.com. Poslední testovaný server, atlas.supermapy.cz není možné doporučit z důvodu absence fotomap a nedostatečné podrobnosti klasických mapových podkladů. Maps.google.com je znevýhodněn svým celosvětovým zaměřením, díky kterému v některých oblastech oproti dvěma konkurentům zaostává. Především pro vyhledávání českých firem je vhodné použít jiný mapový server. Na druhou stranu podporuje funkcionalitu webu 2.0 a umožňuje tak zobrazit fotografie a videa z konkrétních míst. Další nezanedbatelnou výhodou je API. Určení jednoznačného vítěze tohoto testu je náročné, protože jak www.mapy.cz , tak atlas.supermapy.cz jsou velmi kvalitní projekty, které poskytují dostatečný komfort pro vyhledávání a prohlížení map České Republiky. Přesto bych o něco lépe hodnotil projekt Seznamu, tedy mapy.cz a to z důvodu suverénních výsledků vyhledávání ve většině testovaných oblastí.
66
8. Závěr Web 2.0 není žádnou převratnou technologií, která by se objevila ze dne na den. Vznikl postupným vývojem a propojováním existujících služeb, přidáváním nové funkcionality, a také změnou přístupu uživatelů. Během pouhých několika let vznikly projekty, které v současné době patří mezi nejnavštěvovanější webové stránky na světě a předčily tak mnoho zavedených stránek s dlouhou historií42. Spolu s tímto obrovským rozvojem vznikají zcela nové fenomény, jako je například internetová hvězda, či klasifikace obsahu uživateli. Rychlost, s jakou jsou uváděny nové aplikace a služby, je závratná. Z tohoto důvodu bylo hlavním cílem této práce zmapování současné situace v oblasti webu 2.0, kterého bylo dosaženo. Název práce sice hovoří o vybraných aplikacích a službách, práce však pokrývá všechny hlavní oblasti, ve kterých je možné o webu 2.0 hovořit. Kromě charakteristik těchto oblastí potom popisuje konkrétní projekty. Praktická část práce pojednává o srovnání funkcionality aplikací ze tří odlišných oblastí. První oblastí jsou blogovací systémy, druhou oblastí jsou online textové editory a třetí oblastí jsou online mapy. Cílem tohoto srovnání je umožnit uživateli výběr takové aplikace, která bude nejlépe vyhovovat jeho požadavkům. Srovnání je prováděno na základě dostupných funkcí u jednotlivých aplikací a v případě textových editorů a map také na základě praktického testu. Závěrem každého testu je shrnutí, které sumarizuje výsledky a uvádí, pro kterou skupinu uživatelů je konkrétní aplikace vhodná, čímž naplňuje cíl praktické části práce. Hlavní nedostatek této práce plyne z dynamičnosti vývoje webu. Díky tomu je pravděpodobné, že ve velmi krátké době pozbude aktuálnosti. Jedním z principů webu 2.0 je průběžný vývoj. Během krátké doby tak mohou vývojáři u libovolné aplikace zprovoznit zcela novou funkci nebo vznikne nová aplikace. Tím se výsledky provedených testů ihned znehodnotí. Lze předpokládat, že rozdělení webu 2.0 do jednotlivých oblastí zůstane takto platné delší dobu. Časem se však téměř jistě objeví něco zcela nového. Nelze vyloučit ani možnost vzniku projektu, který se stane po vzoru YouTube či Wikipedie tak úspěšným, že zamíchá s pořadím nejnavštěvovanějších webových stránek na světě. V této souvislosti je třeba zmínit čínský internet, kde počet uživatelů přibývá nejrychleji ze všech oblastí světa. Za hlavní přínos práce považuji poskytnutí uceleného přehledu o webu 2.0 v rozsahu, kterého v českém jazyce dosáhlo jen málo prací43. Pro českého zájemce o tuto problematiku má oproti zahraničním pracím tu výhodu, že se zabývá také českým webem 2.0. Dalším přínosem jsou poměrně podrobné srovnávací testy blogovacích systémů, online map a textových editorů. V případě online textových editorů a online map jsem v českých dostupných zdrojích takto podrobný test nenašel.
42
43
YouTube, Wikipedia, Facebook a blogger.com předčily v návštěvnosti například oficiální stránky Microsoftu, America On Line, Amazon či BBC. Především to je diplomová práce Adama Zbiejczuka s názvem Web 2.0, která se některými službami zabývá konkrétněji než tato práce, ale jiné služby vynechává.
67
9. Bibliografie ALLSOPP, John. 2007. Microformats. 1. vydání. New York : Springer-Verlag, 2007. str 345. ISBN:1-59059-814-8. AMBROŽ, Jan. 2007. Stream TV a nové vize internetové televize. lupa.cz. [Online] 12. leden 2007. *Citace: 14. červen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/stream-tv-a-nove-vizeinternetove-televize/. —. 2007a. Web 2.0: bublina, nebo nový směr webu? Lupa, server o českém internetu. [Online] Internet Info, 27. duben 2007. [Citace: květen 2008.] http://www.lupa.cz/clanky/web-2-0bublina-nebo-novy-smer-webu/. —. 2007b. Je to marketingová nálepka, Lidové noviny, Praha, 8. srpen 2007, Sv. 20. ANTOŠ, David. 2007a. Nahradí webové operační systémy Windows? lupa.cz. [Online] 18. srpen 2007. *Citace: 28. květen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/nahradi-webove-operacnisystemy-windows/. —. 2007b. Seznam kupuje Stream. lupa.cz. *Online+ 27. září 2007. *Citace: 14. červen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/seznam-kupuje-cast-streamu/. —. 2007c. Radosti a strasti komunitních serverů. Lupa. [Online] 23. duben 2007. [Citace: 23. květen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/radosti-a-strasti-komunitnich-serveru/. —. 2006a. Webové kancelářské balíky, aneb sbohem desktope. lupa.cz. *Online+ 6. říjen 2006. *Citace: 23. květen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/webove-kancelarske-baliky-anebsbohem-desktope/. —. 2006b. Zahodíme harddisky? lupa.cz. *Online+ 14. březen 2006. *Citace: 28. květen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/zahodime-harddisky/. BEDNÁŘ, Vojtěch. 2008. Blogujeme o 106. PC World., březen 2008. —. 2006. Tencí klienti – náhrada za kancelářská PC. žive.cz. [Online] Computer Press a.s., 2. květen 2006. *Citace: 28. květen 2008.+ http://www.zive.cz/default.aspx?section=44&server=1&article=130227. BERNERS-LEE, Tim, HENDLER, James, LASSILA, Ora. 2001. The Semantic Web. Scientific American. *Online+ květen 2001. *Citace: 20. červen 2008.+ http://www.sciam.com/article.cfm?id=the-semantic-web&page=5. Blog software comparison chart. 2006 AUSC Annenberg Online Journalism Review. [Online] 18. květen 2006. *Citace: červen 2008.] http://www.ojr.org/ojr/images/blog_software_comparison.cfm. BlogBasics.com. 2004. Blog Comparison Chart version 0.1. Blogbasics. *Online+ 26. květen 2004. *Citace: červen 2008.+ http://www.blogbasics.com/blog-comparison-1.php. BURROWS, Terry. 2007. Blogs, Wikis, MySpace, and More. 1st edition. Chicago : Chicago Review Press, Inc., 2007. str. 225. ISBN:978-1-55652-756-2. DONÁT, Jiří. 2007. Vliv technologií Web 2.0 na (mezinárodní) obchod s ICT službami. [pdf dokument] 2007. [Citace: 11. červen 2008] http://si.vse.cz/archiv/clanky/2007/donat-p.pdf
68
DVOŘÁK, Jakub. 2007. ICQ2Go vs. Meebo - souboj kecálků bez instalace. technet.cz. [Online] idnes.cz, 17. květen 2007. *Citace: 29. květen 2008.+ http://technet.idnes.cz/icq2go-vs-meebosouboj-kecalku-bez-instalace-fev-/sw_internet.asp?c=A070424_215153_sw_internet_dvr. GÁLA, Libor, TOMAN, Prokop, POUR, Jan. 2006. Podniková informatika. 1. vydání. Praha : Granda Publishing, 2006. str. 484. ISBN:80-247-1278-4. GOLDMAN, Martin. 2007. Web 2.0: Všechno zadarmo. Chip. leden 2007 HENTSCHEL, Andreas. 2006. Google Earth na plný výkon. Chip. říjen 2006 HRUBEŠOVÁ, Kateřina. 2007. Komunita je ošidná věc. Strategie. 2007, Sv. XIV, 20. KODERA, Jiří. 2007. Web 2.0 do ČR nikdy nedorazí, Češi nejsou schopní spolupracovat. lupa.cz. *Online+ 6. prosinec 2007. *Citace: 15. červen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/web-2-0-docr-nikdy-nedorazi-cesi-nespolupracuji/. KOLLOCK, Peter. 1999. The Economies of Online Cooperation. UCLA College of Letter and Science. [Online] 1999. *Citace: 22. květen 2008.+ http://www.sscnet.ucla.edu/soc/faculty/kollock/papers/economies.htm. KRATOCHVÍL, Petr. 2007. Nejlepší mapy pro každého. Chip. leden 2007 KRČMÁŘ, Petr. 2006. Vše podstatné o RSS. root.cz. *Online+ 14. září 2006. *Citace: 16. červen 2008.] http://www.root.cz/clanky/vse-podstatne-o-rss/. LEVENE, M. 2006. An Introduction to Search Engines and Web Navigation. Harlow : AddisonWesley, 2006. 0321306775. LI, Charlene. 2004. Blogging policy examples. Groundswell. [Online] 8. listopad 2004. [Citace: 21. červen 2008.+ http://forrester.typepad.com/charleneli/2004/11/blogging_policy.html. LIPŠANSKÝ, Jan. 2007a. Ještě jednou o Wikipedii. dsl.cz. *Online+ 23. říjen 2007. *Citace: 20. květen 2008.+ http://www.dsl.cz/clanky-dsl/clanek-878/Jeste-jednou-o-Wikipedii. —. 2007b. Neobjektivní Wikipedie? aneb „Pravidlo určující významnost“. dsl.cz. [Online] 4. říjen 2007. *Citace: 20. květen 2008.+ http://www.dsl.cz/clanky-dsl/clanek-864/NeobjektivniWikipedie?-aneb-/#8222-Pravidlo-urcujici-vyznamnost/8220-. Lukas22. 2007. Web 2.0: Social bookmarking, RSS, AJAX... AudiV8.cz. *Online+ 6. únor 2007. *Citace: 15. červen 2008.+ http://www.audiv8.cz/clanky_read.php?id=65&rubrika=2. LYČKA, Aleš. 2007. Technologie Web 2.0 (bakalářská práce). 2007. MALINA, Jiří. 2008 Rádio na přání. *Online+ Český rozhlas. *Citace: 15. červen 2008.+ http://www.rozhlas.cz/radionaprani/portal. MIKLÍK, Aleš. 2006. Vint Cerf: Internet mě nepřestává fascinovat. lupa.cz [Online] 29 září 2006. [Citace: 3. květen 2008] http://www.lupa.cz/clanky/vint-cerf-internet-me-neprestavafascinovat/ O´REILLY, Tim. 2006. Web 2.0 Compact Definition: Trying Again. O´Reilly radar. [Online] 20. prosinec 2006. [Citace: duben 2008.] http://radar.oreilly.com/archives/2006/12/web-20compact-definition-tryi.html.
69
—. 2005. What is web 2.0. O´Reilly. *Online+ 30. září 2005. *Citace: duben, květen 2008.+ http://www.oreillynet.com/pub/a/oreilly/tim/news/2005/09/30/what-is-web20.html?page=1. PAVLÍČEK, Antonín. 2007. Nová média a web 2.0. 1. vydání. Praha : Oeconomica Praha, 2007. str. 118. 978-80-245-1272-3. PROCHÁZKA, Aleš. 2007. Souřadnice pro vaše fotografie. PC World. prosinec 2007 RYLICH, Jan. 2007. Buzzword 2.0. lupa.cz. *Online+ 3. srpen 2007. *Citace: 15. červen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/buzzword-2-0/. SKLENÁK, Vilém. 2007. Index of /pdf/2007. Inforum. *Online+ 24. květen 2007. *Citace: 21. červen 2008.+ http://www.inforum.cz/pdf/2007/sklenak-vilem1.pdf. SOLOMON, Gwen, SCHRUM, Lynne. 2007. Web 2.0 (new tools, new schools). Washington : International Society for Technology in Education, 2007, str. . ISBN:978-1-56484-234-3. SPIKACK, Nova. 2007. How the WebOS Evolves? Nova Spivack´s weblog. *Online+ 9. únor 2007. *Citace: 21. červen 2008.+ http://novaspivack.typepad.com/nova_spivacks_weblog/2007/02/steps_towards_a.html. STOKLASA, Jan. 2006. wiki. Štokyho osobní stránky. *Online+ 18. únor 2006. *Citace: 19. květen 2008.] http://stoky.ova.cz/data/skola/ing/1Semestr/VIA/wiki.pdf. TANCER, Bill. 2007. Hitwise US Research Note: Measuring Web 2.0 Consumer Participation. Hitwise.com. *Online+ červenec 2007. *Citace: 12. květen 2008 .+ http://www.hitwise.com/downloads/reports/Hitwise_US_Measuring_Web_2.0_Consumer_Pa rticipation_June_2007.pdf. THIBODEAU, Patrick. 2003. Sématický web v kostce. Science World. [Online] IDG Czech, a.s., 10. říjen 2003. *Citace: 21. červen 2008.+ http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/D08DFE698E30CA80C1256E970048FCEE?OpenDocume nt&cast=1. TŘEŠŇÁK, Petr. 2007. Kdo chce zabít YouTube. Respekt.cz. [Online] Respekt Publishing a.s., 13. březen 2007. *Citace: 18. květen 2008.+ http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDROCNIKU=2007&fIDCLANKU=483. TUMAJER, Petr. 2008. Který online editor je nejlepší? emag.cz. [Online] 15. duben 2008. [Citace: 2008. květen 29.+ http://www.emag.cz/ktery-online-graficky-editor-je-nejlepsi/. VOSSEN G., Hagemann S. 2007. Unleashing web 2.0. 1st edition. Burlington : Morgan Kaufmann, 2007. 355 str. 97-0-12-374034-3. WeblogMatrix *Online+ *Citace: 12. červen 2008.+ http://www.weblogmatrix.org/. WENZEL, Elsa. 2006. Type and travel: Web-based word processors. CNET Reviews. [Online] CNET Network, 11. srpen 2006. *Citace: 15. červen 2008.+ http://reviews.cnet.com/45209239_7-6627472-1.html. YAKOSLEV, Ilya V. 2007. Web 2.0: Is It Evolutionary or Revolutionary. [IT Professional Magazine 9(6), str. 43-45 2007. 1520-9202.
70
ZANDL, Patrick. 2008. Dva tisíce marigoldích článků a dárek k desetiletému výročí. marigold.cz. *Online+ 13. srpen 2008. *Citace: 13. červen 2008.+ http://www.marigold.cz/item/dva-tisicemarigoldich-clanku-a-darek-k-desetiletemu-vyroci. —. 2005. Podcast - revoluce v internetovém vysílání. lupa.cz. *Online+ 13. květen 2005. *Citace: 15. červen 2008.+ http://www.lupa.cz/clanky/podcast-revoluce-v-internetovem-vysilani/. ZBIEJCZUK, Adam. 2007. Web 2.0. Web 2.0, on-line verze diplomové práce. *Online+ červen 2007. *Citace: 6. květen 2008.+ http://zbiejczuk.com/web20/.
Termíny z Wikipedie: Blog.Wikipedie *Online+ 12. březen 2008 *Citace: 23. květen 2008.+ http://cs.wikipedia.org/wiki/Blog. Community. Wikipedia. *Online+ 22. květen 2008 *Citace: květen 2008.+ http://en.wikipedia.org/wiki/Communities. Česká Wikipedie. Wikipedie. *Online+ 18. květen 2008. *Citace: květen 2008.+ http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_Wikipedie. Folksomony. Wikipedia. *Online+ 13. květen 2008. *Citace: 27. květen 2008.+ http://en.wikipedia.org/wiki/Folksonomy Reliability of Wikipedia. Wikipedia. *Online+ 17. březen 2008 *Citace: 14. květen 2008.+ http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia#cite_note-7. Sémantický web. Wikipedie. [Online] [Citace: 23. 4erven 2008] http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A9mantick%C3%BD_web Social Bookmarking. Wikipedia. [Online] [Citace: květen 2008] http://en.wikipedia.org/wiki/Social_bookmarking Social network. Wikipedia. *Online+ *Citace: květen 2008+ http://en.wikipedia.org/wiki/Social_network. Tag (metadata). Wikipedia. [Online] [citace: červen 2008] http://en.wikipedia.org/wiki/Social_bookmarking Twitter. Wikipedia. *Online+ 20. květen 2008 *Citace: 25. květen 2008.+ http://en.wikipedia.org/wiki/Twitter. Web 3.0. Wikipedia. *Online+ 19. červen 2008 *Citace: 20 červen 2008.] http://en.wikipedia.org/wiki/Web_3. Wikipedie. Wikipedie [Online] 4. duben 2008. [Citace: květen 2008.+, http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie.
Multimediální zdroj: Web 2.0 ... The Machine is Us/ing Us. http://www.youtube.com/watch?v=6gmP4nk0EOE&eurl= 71
10. Webové stránky používané při testování: blogovacích systémů:
www.bloguje.cz www.blogger.com www.blog.cz
online textových editorů:
http://buzzword.acrobat.com http://us.ajax13.com/en/ajaxwrite http://docs.google.com www.thinkfree.com http://writer.zoho.com
online map:
www.mapy.cz http://supermapy.atlas.cz htpp://amapy.atlas.cz http://maps.google.com
72
11. Přílohy a)
Terminologický slovník44
API (Application Programming Interface) Rozhraní pro programování aplikací. Jedná se o sbírku procedur, funkcí či tříd nějaké knihovny, jiného programu či jádra operačního systému. API určuje, jakým způsobem se funkce knihovny mají volat ze zdrojového kódu programu. Atom Jedná se o standardizovaný XML formát, který je určen k poskytování obsahu na webu. Jedná se o variantu k formátu RSS. BBS (Bulletin Board System) Systém elektronických nástěnek, které jsou rozděleny podle témat, do kterých mohou uživatelé přispívat. Systém BBS se používal především v raných dobách internetu. Bitmapová grafika Jeden ze dvou způsobů, jakým počítače ukládají a zpracovávají obrazové informace. V bitmapové grafice je každý obrázek popsán pomocí základních obrazových bodů – pixelů. Každý bod má přesně určenou svoji polohu a barvu. Tento způsob zpracování obrazu je přítomný také v digitálních fotoaparátech. CMS (Content Management System) Systémy pro správu obsahu je softwarem, který zajišťuje správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. Příkladem systému pro správu obsahu může být blogovací systém. CSS (Cascading Style Sheets) Jedná se o jazyk pro popis způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML. Desktopová aplikace Aplikace určená pro osobní počítač, na kterém je nainstalována. Emoticon Grafický symbol, pomocí kterého je možné vyjádřit emoční kontext ke psanému textu. Lidově smajlík. Filmový trailer Upoutávka k filmu, který bude v blízké době uveden do kin. Obsahuje většinou několik zajímavých scén z filmu proložených komentářem a podbarveným hudbou z tohoto filmu.
44
Většina z těchto termínu je vysvětlena na základě více či méně upravené definice z Wikipedie.
73
Flash animace Multimediální technologie vyvinutá společností Adobe. Je používaná především pro tvorbu animovaných či interaktivních webových stránek. H.263 Video kodek, který byl vyvinut na konci roku 1995. Používá se pro kompresovaná videa s nízkým datovým tokem. Do tohoto formátu jsou často konvertována videa na videoserverech. HTML (Hyper Text Markup Language) V překladu značkovací jazyk pro hypertext. Je základním jazykem pro vytváření stránek World Wide Webu (www). Instant messaging Internetová služba (či forma komunikace), která umožňuje v reálném čase posílat zprávy či soubory ostatním uživatelům. Dále umožňuje sledovat, kteří přátelé (přidaní uživatelé) jsou právě připojeni. iPhone Multimediální mobilní telefon od společnosti Apple, který podporuje mobilní připojení třetí generace. Ovládání tohoto telefonu je realizováno prostřednictvím dotykového displeje. iPod V současné době nejpopulárnější mp3 přehrávač vydaný společností Apple. Existuje více verzí tohoto přehrávače, které se liší velikostí, kapacitou a cenou. IP ban list Seznam IP adres, které mají zakázaný přístup ke konkrétní webové stránce/službě. iTunes Program, který umožňuje propojení iPodu a osobního počítače. Kodek Program, který dokáže transformovat datový proud nebo signál. Kodeky ukládají data do zakódované formy, nebo obnovují datový tok do původní formy vhodné pro zobrazení. Jsou základní součástí softwaru pro editaci multimediálních souborů. LaTeX Značkovací jazyk a systém pro přípravu dokumentů na sazbu v programu TeX. Open source Počítačový program, který je šířen s otevřeným zdrojovým kódem. To znamená, že uživatelé mohou tento program (za dodržení určitých podmínek) modifikovat. Open Office Kancelářský balík, který je k dispozici pro více platforem a je k dispozici jako open source (je zdarma). Jedná se o nejpoužívanější alternativu k Microsoft Office.
74
Panoramio Komunitní server určený pro sdílení fotografií. Je spojen s aplikacemi Google Maps a Google Earth, které načítají uložené fotografie a zobrazují je na místě jejich pořízení. Paretovo pravidlo Obecné pravidlo ekonoma Vilfreda Pareta, podle kterého 80% výstupů je výsledkem 20% vstupů. Týká se práce, studia, efektivnosti aktivit i počtu pracovníků a zisku od zákazníků (20% zákazníků přináší 80% zisku). Platforma Představuje technologický základ pro konkrétní oblast (například platforma PC či Apple Macintosh) Playlist Seznam audio či video souborů vytvořený v multimediálním přehrávači. Položky seznamu představují jednotlivé skladby či videa. Při jeho použití dochází k postupnému přehrávání všech multimediálních souborů, které jsou v playlistu obsaženy. Plug-in Zásuvný modul je software, který je doplňkem pro jinou aplikaci, které rozšiřuje funkčnost. Reputační systém Tag cloud (viz. obr. 3) Navigační prvek, který se skládá s jednotlivých tagů (klíčových slov). Velikost písma u konkrétního slova odpovídá velikosti příslušné množiny položek (či jiné charakteristice založené na významnosti tohoto prvku). Upload(ování) Nahrávání dat ze strany klienta na server. Vektorová grafika Jeden ze dvou způsobů, kterým počítač ukládá obrazové informace. Obraz je reprezentován pomocí geometrických objektů. VOIP (Voice over Internet Protocol) Jedná se o technologii, která umožňuje přenos digitalizovaného hlasu pomoc paketů protokolů UDP, TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média. Využívá se pro telefonování přes internet, intranet či pomocí jiného datového spojení. Webhostingová služba Služba, která nabízí provozování webových stránek. Firmy nabízející webhostingové služby mají k dispozici servery a veškeré technologické zázemí pro jejich provoz. WYSIWYG editor WYSIWYG je akronym anglické věty „What you see is what you get“. Označuje se tak způsob editace dokumentů v počítači, při kterém je verze zobrazená na obrazovce vzhledově totožná s výslednou verzí dokumentu. 75
XHTML (extensible hypertext markup language) Značkovací jazyk pro tvorbu hypertextových dokumentů v prostředí webových stránek. Předpokládalo se, že se stane nástupcem jazyka HTML. Tomu se však zatím nestalo. XML (extensible markup language) Značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C. Umožňuje snadné vytváření konkrétních značkovacích jazyků pro různé účely a široké spektrum různých typů dat.
76
b)
Používané přípony souborů v testu online textových editorů
.doc
dokument aplikace Microsoft Word
.docx
dokument aplikace Microsoft Word 2007
.rtf
Souborový formát vyvinutý společností Microsoft pro uložení textu, který je nezávislý na platformě.
.odt
dokument aplikace Writer (Open Office)
.sxw
dokument aplikace Writer (Open Office)
.pdf
Souborový formát vyvinutý společností Adobe pro ukládání dokumentů nezávisle na hardwaru a softwaru. Formát zajišťuje, že bude na všech zařízeních zobrazen stejně.
.txt
Základní textový formát, který podporuje jen minimální množství formátování. Tento formát je akceptován systémovými terminály nebo nejjednoduššími textovými editory.
.html
formát souborů pro jazyk HTML
.xml
formát souborů pro jazyk XML
77
c)
Rejstřík
Adobe Buzzword, 56-60 agregátor obsahu. viz RSS AJAX, 10, 12 AjaxWrite, 56-60 amapy.atlas.cz, 61-67 API, 18, 36, 67 blog.cz, 31, 44, 50, 52-55 blogger.com, 31, 45, 50, 52-55 bloguje.cz, 44, 50, 52-55 blogy, 8, 29-33, 44 bookmarky.cz, 46 del.icio.us, 28, 34, 46 digg.com, 28, , 35, 46 editor Gliffy, 41 encyklopedia Britannica, 18 etický kodex blogování, 32 Evolution of Dance, 28 Facebook, 21, 24, 28, 29, 32 Flickr, 17, 27 folksomonies. viz folksomony folksomony, 33 geocoding, geotagging, 37 Google Docs, 40, 56-60 Google Earth, 17, 38 Google Maps, 17, 61-67 ICQ2GO, 41 ikomentare.cz, 47 instant messaging, 41 internetová hvězda, 28 jagg.cz, 46 knihi.cz, 47 komunita, 21-22 komunitní server, 21 last.fm, 24 libilose.cz, 46 libimseti.cz, 46 lide.cz, 46 linkuj.cz, 46 long tail, 13 maps.google.com. viz Google Mapsmapy.cz, 37, 61-67 mashup, 8, 16, 17 Meebo, 41 micro-blogging, 32
Microsoft Office, 39 mikroformáty, 12 MySpace, 21, 23 n-joy.cz, 29, 46 online grafické programy, 40 online kancelářské prostředky, 39 online mapy, 36, 61-67 online operační systém, 39 online počítačové hry, 41 online textové editory 40, 55-60 Open Office, 40 Panoramio, 38 Paretovo pravidlo, 13, 16 podcasting, 36 podcasts. viz podcasting principy webu 2.0, 7, 13-16 reputační systém, 20 RSS, 8, 11, 36 SecondLife, 42 sémantický web, 48 social bookmarking, 33-34 sociální sítě, 8, 19-20, 22-23 stream.cz, 29, 45 studie Hitwise, 17 supermapy.atlas.cz, 61-67 tagy, 33-34 taxonomie, 33 tenký klient, 38 ThinkFree, 56-60 tn.cz, 46 twitter.com, 32 twitxr.com, 33 video-hosting server, 27 web 3.0, 48 wiki, 8, 25 Wikipedie, 16, 17, 18, 24-25, 38, 43 World of Warcraft, 42 Writely, 56 YouTube, 17, 27-29, 36, 38, 43 Zoho Office, 40 Zoho Projects, 41 Zoho Writer, 56-59
78
d)
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Seznam obrázků: Obrázek 1 - časová osa vývoje služeb webu 2.0 ...................................................................................................... 7 Obrázek 2 - srovnání webu 1.0 a webu 2.0 z hlediska přístupu uživatelů ............................................................... 9 Obrázek 3 - web 2.0 tag cloud ............................................................................................................................... 10 Obrázek 4 - web 2.0 meme map............................................................................................................................ 13 Obrázek 5 - Long Tail efekt .................................................................................................................................... 14 Obrázek 6 - logo Gmail .......................................................................................................................................... 15 Obrázek 7 - výsledky výzkumu společnosti Hitwise ............................................................................................... 17 Obrázek 8 - uživatelské prostředí del.icio.us ......................................................................................................... 34 Obrázek 9 - geocoding (geotagging) v praxi ......................................................................................................... 36 Obrázek 11 - možný vývoj webu dle Nova Spivacka .............................................................................................. 48 Obrázek 12 - uživatelské prostředí systému www.blog.cz .................................................................................... 50 Obrázek 13 - uživatelské prostředí systému www.bloger.com ............................................................................. 51 Obrázek 14 - uživatelské prostředí systému www.bloguje.cz ............................................................................... 52 Obrázek 15 - lokalita Nové Zahradní město na satelitním snímku z maps.google.com ........................................ 64 Obrázek 16 - lokalita Nové Zahradní město na satelitním snímku z www.mapy.cz .............................................. 64 Obrázek 17 - lokalita Nové Zahradní město na satelitním snímku z amapy.atlas.cz ............................................ 64 Seznam tabulek: Tabulka 1 - vývoj konkrétních služeb webu 2.0 ....................................................................................................... 8 Tabulka 2 - srovnání nového a starého webu.......................................................................................................... 9 Tabulka 3 - sociální sítě - kde Američané tráví nejvíce času .................................................................................. 22 Tabulka 4 - srovnání služeb pro využitelnost ve školství ....................................................................................... 49 Tabulka 5 - srovnání funkcionality blogovacích systémů ...................................................................................... 53 Tabulka 6 - srovnání online textových editorů, praktický test ............................................................................... 56 Tabulka 7 - srovnání online testových editorů, funcionalita ................................................................................. 57 Tabulka 8 - srovnání online map, testování nástroje plánovač trasy .................................................................... 61 Tabulka 9 - srovnání online map, vyhledávání ...................................................................................................... 62 Tabulka 10 - srovnání online map, všeobecná funkcionalita................................................................................. 65
Seznam grafů: Graf 1 - srovnání návštěvnosti komunitních serverů ............................................................................................. 23 Graf 2 - nárůst počtu blogů v letech 2003 - 2006 .................................................................................................. 29
79
e)
Vlastní šetření
K webu 2.0 se vyjadřuje množství internetových novinářů, blogerů i uživatelů v diskuzích. Většinou svůj často radikální názor prezentují jako fakt a odmítají další diskuzi. Jaký je však pohled „běžných“ uživatelů, kteří své názory neprezentují? Jak využívají konkrétní služby webu 2.0? Pro odpověď na tyto otázky jsem realizoval vlastní šetření a to formou dotazníku. Šetření jsem realizoval prostřednictvím serveru www.vyplnto.cz, který umožňuje zdarma vytvořit a následně publikovat dotazník. Průzkum probíhal od 7.6.2008 do 14.6.2008. Během této doby na otázky odpovědělo 156 respondentů. Pochopitelně není možné závěry z tohoto výzkumu zobecňovat na celou českou internetovou veřejnost. Pro takové šetření by bylo nutné zcela náhodně vybrat přiměřené množství respondentů, což není uskutečnitelné. Přesto je dle mého názoru možné ze zjištěných odpovědí vyvodit určité trendy či zajímavé souvislosti. Struktura otázek:
1. Web 2.0: a) neznám b) je aktuálním trendem internetu c) je „buzzword“, tedy marketingový pojem, který slouží především pro zviditelnění konkrétní služby d) nepřináší nic nového
Počet 67 53
Procento 42,95% 33,97%
32
20,51%
4
2,56%
U této otázky jsem byl poněkud překvapen vysokou mírou neznalosti termínu web 2.0. Na druhou stranu jsem poněkud ovlivněn tím, že se touto problematikou zabývám delší dobu a poslední měsíce jsem přečetl mnoho článků na toto téma. Do všeobecně zaměřených médií (byť internetových), se tento termín zatím dostal jen výjimečně.
80
2. Internetové diskuze obecně Počet 84 70 2
a) pouze čtu b) přispívám do nich c) nečtu
Procento 53,85% 44,87% 1,28%
Zde jsou výsledky ještě výraznější, než jsem očekával. Diskuze jsou jednou z nejstarších forem účasti uživatelů na obsahu webových stránek a jsou všeobecně velmi oblíbené. Dnes je také poměrně náročné (ne-li nemožné) nalézt zpravodajský server z jakékoliv oblasti, který by pod článkem nenabízel možnost diskuze či komentářů. Nepochybuji o tom, že tomu to výsledku napomohl studentský server vseborec.cz, kde se diskutuje velmi živě. 3. Mám vlastní blog Počet 129 27
a) ano b) ne
81
Procento 82,69% 17,31%
Téměř pětina respondentů, kteří mají blog, jenom potvrzují neobyčejnou popularitu této formy publikovaní a sebe-prezentace. 4. YouTube a) používám pouze pasivně (tzn. nejsem zde zaregistrován(a) a tudíž nemohu komentovat, hodnotit, uploadovat) b) používám částečně aktivně (komentuji, hodnotím, ale nikdy jsem žádné video nepřidal(a) ) c) používám aktivně, uploadoval(a) jsem alespoň jedno video d) nepoužívám
82
Počet
Procento
88
56,41%
44
28,21%
20
12,82%
4
2,56%
Toto procentu aktivních uživatelů YoutTube by se mohlo zdát velmi vysoké, především v porovnání s uváděnou srovnávací studií společnosti Hitwise, podle které uploaduje video pouze přibližně 0,2% uživatelů. Je ovšem třeba mít na paměti, že tyto výsledky jsou neporovnatelné. Důvodem je odlišné položení otázky, respektive nemožnost učinění takového výzkumu, jako Hitwise. Výsledky mého průzkumu říkají, že 20 respondentů někdy nahrálo alespoň jedno video. Výsledky společnosti Hitwise přitom říkají, že video nahraje v průměru jen 2 návštěvníci stránek z 1000. Tito dva návštěvníci ovšem mohli být na stránkách například 50x a video nahráli jenom jednou. Proto jsou tyto výsledky vzájemně neporovnatelné. 5. Wikipedii a) používám pasivně, tzn. pouze čtu texty b) používám aktivně, přidal(a)/editoval(a) jsem alespoň jeden text c) nepoužívám
Zde platí to samé tvrzení, jako v případě YouTube.
83
Počet 132
Procento 84,62%
18
11,54%
6
3,85%
6. Mám vytvořený profil na následujících komunitních serverech (komunitním serverem nejsou míněny pouze internetové diskuze) – možných více odpovědí a) b) c) d) e) f) g)
Počet 69 43 30 28 20 16 11
nemám profil Facebook jiný (český) lide.cz jiný (ne český) libimseti.cz MySpace
Procento 44,23% 27.56% 19,23% 17,95% 12,82% 10,26% 7,05%
V tomto případě jsem byl mírně překvapen relativně vysokým procentem uživatelů, kteří nemají profil na žádném komunitním serveru. Druhým překvapením potom je fakt, že používání amerického Facebooku v mém vzorku internetové populace překonalo server lide.cz, což je projekt spojený s nejnavštěvovanější českou stránku, seznamem.cz. Jak jsem již podotkl v teoretickém článku o Facebooku, tato síť je velmi populární mezi studenty, kteří velmi pravděpodobně tvoří podstatnou část respondentů.
84
7. Z online map používám - možných více odpovědí: a) b) c) d) e) f)
Počet 146 53 52 15 12 2
mapy.cz Google Earth maps.google.com supermapy.atlas.cz jiné nepoužívám
Procento 93,59% 33,97% 33,33% 9,62% 7,69% 1,28%
Dominantní pozice serveru mapy.cz, jehož mapy jsou dostupné přímo z hlavní stránky Seznamu, je zcela neotřesitelná. Důvodem je kromě zmíněné dostupnosti ze seznamu také kvalita tohoto projektu, která je srovnatelná s maps.google.com. Pro české prostředí jsou ovšem mapy.cz lepší volbou, protože v maps.google.com nejsou mapy ani satelitní snímky České Republiky tak detailní, jako v případě mapy.cz. Vysoké procento používání Google Earth je dle mého názoru důsledkem obrovského počtu nejrůznějších aplikací a nástrojů, kterých je v tomto programu možné použít. 8. Používám online aplikace pro osobní potřebu Počet 103 53
a) ano b) ne
85
Procento 66,03% 33,97%
Toto procento uživatelů online aplikací se může zdát na první pohled vysoké, ale je způsobeno (jak je zřejmé z následující otázky) používáním online klientů pro instant messaging. 9. Z online aplikací pro osobní potřebu používám (nepovinná otázka, pouze pro respondenty, kteří odpověděli „ano“ v předchozí otázce): a) komunikační prostředky (ICQ2GO, Meebo) b) antivirové a jiné prostředky ochrany počítače (antispyware, testování firewallu…) c) kancelářské prostředky (Google apps., Zoho…) d) grafické editory
Počet
Procento
74
79,57%
43
46,24%
39
41,94%
10
6,41%
Oblíbenost online klientů pro instant messaging je způsobena tím, že tyto klienty je možné použít z libovolného počítače. To ve spojení s velmi vysokou popularitou této formy komunikace zaručuje, že mnoho uživatelů bude online klienty využívat v zaměstnání či ve škole, kde si uživatel nemůže instalovat libovolné aplikace do 86
počítače. Počet uživatelů online kancelářských prostředků potvrzuje, že se tyto nástroje dostávají do všeobecného povědomí a stávají se tak konkurencí pro tradiční aplikace. 10. Online hry a) nehraji b) hraji online hry prostřednictvím webového prohlížeče (Travian, ceskehry.cz apod.) c) hraji multiplayer u klasických her d) hraji MMORPG (World of Warcraf..) či jiné „čistě“ online hry
Počet 83
Procento 53,21%
45
28,85%
38
24,36%
13
8,33%
V tomto případě jsem spíše zaskočen, že více než polovina respondentů nehraje žádné hry. Pravděpodobně to je způsobeno nedostatkem volného času. Na druhou stranu podle mnohých výzkumů mnoho lidí tráví část pracovního času tím, že hraje různé hry. Pravdou ovšem je, že velmi populární Solitarie či Miny nejsou online hrami a proto zde nemohou být zahrnuty. 11. Pohlaví Počet 95 61
a) muž b) žena
87
Procento 60,9% 39,1%
12. Z českých web 2.0 projektů používám (nepovinná otázka, byla do dotazníku přidána později): a) b) c) d) e)
žádný online videa (stream.cz, n-joy.cz…) linkuj.cz, jagg.cz či bookmarky.cz jiný (např. knihi.cz) jakýkoliv český blogovací systém (blog.cz, bloguje.cz…)
Počet 43 32 6 6
Procento 53,75% 40% 7,5% 7,5%
4
5%
Jak poznamenávám u nadpisu, tato otázka byla do ankety přidána již v době probíhajícího průzkumu, proto mohou být tyto výsledky zavádějící. Přesto je z této otázky možné usuzovat, že české web 2.0 projekty jsou oproti těm neznámějším americkým konkurentům skutečně v pozadí.
88
