Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Rudolf Kvapil

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Rudolf Kvapil Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS Bakalářská práce

2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS“, zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne 17. května 2012

…………………………… podpis

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Davidu Klimánkovi, Ph.D, za ochotu, čas a věcné připomínky, kterými mi výrazně pomohl při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia.

Název bakalářské práce: Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS

Abstrakt: Cílem práce je implementovat vybrané bezplatné cloudové úložiště pro použití při výuce na VOŠIS. V teoretické části se budu zabývat problematikou ukládání dat do tzv. cloudu, shrnu konkrétní parametry jednotlivých služeb – výhody a nevýhody, dostupnost, náročnost na implementaci do síťového prostředí apod. V praktické části provedu vlastní vícekriteriální analýzu optimálního datového úložiště a zdokumentuji průběh testování využití vybraných free webových úložišť pro výuku na VOŠIS.

Klíčová slova: Cloud, bezplatné úložiště, vícekriteriální analýza, cloud computing, XAMPP, mapování síťového disku.

Title of the Bachelor´s thesis: Free cloud storages and their usage in teaching at VOŠIS.

Abstract: The aim is to implement the selected free cloud storage for usage in teaching at VOŠIS. In the theoretical part I will deal with issues of storing data in the cloud, I will summarize the specific characteristics of each service - advantages and disadvantages, availability, demand of implementing of a network environment, etc. In the practical part, I will make a own multi-dimensional analysis of the optimal data storage and document the use of the testing selected free web storages for teaching at VOŠIS.

Key words: Cloud, free storage, multicriteria analysis, cloud computing, XAMPP, network drive mapping.

Obsah Použité zkratky ................................................................................................................ 10 1

Úvod ........................................................................................................................ 11

2

Teoretická část ........................................................................................................ 12 2.1

Cloud computing .............................................................................................. 12

2.1.1

Popis .......................................................................................................... 12

2.1.2

Historie ...................................................................................................... 13

2.1.3

Charakteristika a terminologie .................................................................. 14

2.1.3.1

Samoobsluha ...................................................................................... 14

2.1.3.2

Sdílení zdrojů ..................................................................................... 14

2.1.3.3

Pay as you go ..................................................................................... 15

2.1.3.4

Up-to date .......................................................................................... 15

2.1.4

2.1.4.1

SaaS (Software as Service) ............................................................... 15

2.1.4.2

PaaS (Platform as Service) ................................................................ 16

2.1.4.3

IaaS (Infrastructure as a Service) ....................................................... 17

2.1.5

Model nasazení.......................................................................................... 17

2.1.5.1

Veřejný cloud ..................................................................................... 17

2.1.5.2

Soukromý cloud ................................................................................. 18

2.1.5.3

Hybridní cloud ................................................................................... 18

2.1.5.4

Komunitní cloud ................................................................................ 18

2.1.6

2.2

Distribuční model ...................................................................................... 15

Výhody a nevýhody Cloud Computingu .................................................. 18

2.1.6.1

Výhody............................................................................................... 18

2.1.6.2

Nevýhody ........................................................................................... 19

Bezplatná cloudová datová úložiště ................................................................. 19

2.2.1

Internetové úschovny ................................................................................ 20

2.2.1.1 2.2.2

Aktuální situace kolem internetových úschoven ............................... 21

Osobní cloudy ........................................................................................... 22

2.2.2.1

File clouds .......................................................................................... 23

2.2.2.2

Device clouds ..................................................................................... 23

2.2.2.3

App clouds ......................................................................................... 23

2.2.3 2.3 3

Výhody a nevýhody .................................................................................. 23

Teorie připojení síťové jednotky ve Windows ................................................. 24

Praktická část .......................................................................................................... 27 3.1

Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP ....... 27

3.1.1

Popis problému ......................................................................................... 27

3.1.2

Návrh řešení .............................................................................................. 28

3.1.3

Výběr bezplatných úložišť ........................................................................ 29

3.1.3.1

Dropbox ............................................................................................. 32

3.1.3.2

Google Drive...................................................................................... 34

3.1.3.3

Microsoft SkyDrive ........................................................................... 35

3.1.3.4

SugarSync .......................................................................................... 36

3.1.3.5

Box ..................................................................................................... 38

3.1.3.6

DriveHQ............................................................................................. 39

3.1.3.7

OpenDrive .......................................................................................... 40

3.1.3.8

SpiderOak .......................................................................................... 41

3.1.3.9

Capsa.cz ............................................................................................. 42

3.1.4

Vícekriteriální analýza .............................................................................. 44

3.1.5

Instalace a nastavení služby Capsa.cz ....................................................... 47

3.1.6

Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS ..................................................... 50

3.2

Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště v balíku XAMPP.. 50

3.2.1

Popis problému ......................................................................................... 50

3.2.2

Apache....................................................................................................... 50

3.2.3

Návrh řešení .............................................................................................. 51

3.2.3.1

Microsoft Virtual PC 2007 ................................................................ 52

3.2.4

Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php dokumentů

z cloudu ................................................................................................................... 52

3.3

3.2.4.1

Nastavení pro server .......................................................................... 52

3.2.4.2

Nastavení pro studenta ....................................................................... 53

Práce s několika soubory najednou prostřednictvím bezplatného cloudového

úložiště ........................................................................................................................ 54 4

Závěr ....................................................................................................................... 57

5

Seznam literatury a použitých zdrojů ...................................................................... 58

6

Seznam obrázků ...................................................................................................... 65

7

Seznam tabulek ....................................................................................................... 66

8

Přílohy ..................................................................................................................... 67

Použité zkratky ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement ASP - Application Service Provider CFO - Chief Financial Officer CRM - Customer Relationship Management DNS - Domain Name System FTP - File Transfer Protocol GB - Gigabyte HW - Hardware IP - Internet Protocol MB - Megabyte MS - Microsoft OS - Operační systém P2P - Peer-to-peer PC – Personal Computer PHP - Hypertext Preprocessor PIPA - Protect IP Act RAM - Random-Access Memory SOPA - Stop Online Piracy Act SW - Software TB - Terabyte VPN – Virtual Private Network

10

1 Úvod Téma s názvem bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS jsem si vybral hlavně proto, že v dnešní době se právě tyto služby stávají velmi populární a před nedávným časem jsem se o ně začal sám zajímat. V teoretické části, která navazuje na další straně, se budu zabývat především vysvětlením pojmu Cloud computing. Tato velmi mladá varianta správy souborů a přístupu k aplikacím se s přibývajícími dny a roky stává stále aktuálnější a mnoho firem ji již využívá a pochvaluje si ji. Budu se také věnovat jeho historii a uvedu pár jmen, která za jeho vznikem stojí. Dále se také budu zabývat rozdělením Cloud Computingu a vyjmenuji jeho nejdůležitější vlastnosti, výhody a nevýhody. Praktická část mé práce bude sloužit k vybrání jednoho nejoptimálnějšího z bezplatných cloudových úložišť, hodnocených dle předem vybraných kritérií, přičemž každé z nich podrobněji zanalyzuji a pomocí vícekriteriálního rozhodování vyberu nejideálnější, které poté aplikuji v konkrétních případech použití na VOŠIS.

11

2 Teoretická část 2.1 Cloud computing 2.1.1 Popis Dá se říci, že každá větší firma v dnešní době již využívá takzvaného Cloud computingu. Pro tento výraz neexistuje přesná a zavedená definice, nicméně můžeme se ho snažit vysvětlit jako využívání hardwaru jiných firem za účelem snížení nákladů na hardware naší firmy. Při této příležitosti bych zde uvedl 3 definice Cloud Computingu, které považuji za nejvýstižnější. ,,Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet’’ – Jan Kodera (1) ,,Cloud computing si můžeme zkusit definovat jako technologii, která umožňuje přístup k datům a aplikaci ze kteréhokoliv místa. A také jako zařízení, jež je připojeno k dotyčné síti.’’ – Michal Polák (2) ,,Cloud computing je jedno z velmi oblíbených marketingových spojení v IT průmyslu. Cloud computing je sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí sítě. Právě tento princip dal systému název, v diagramu se podobá mraku (anglicky Cloud)’’ – www.cloudcomputing.cz (3) Anglický výraz cloud se používá právě proto, že zakreslené schéma Cloud Computingu připomíná mrak (v angličtině cloud). V praxi tato služba funguje například tak, že firma B sdílí s firmou A svůj hardware nebo software a firma A za tyto služby firmě B platí. Toto spojení je pro firmu A výhodné, protože její náklady na hardware a software jsou daleko nižší, než kdyby tyto prostředky využívala sama ve svých podmínkách, sdílení probíhá zásadně prostřednictvím internetové sítě. V dnešní době patří mezi největší průkopníky v oblasti Cloud Computingu především dvě velké americké firmy: Google a Microsoft. Google a spousta jím nabízených služeb fungují již v současnosti na tomto principu, můžeme jmenovat například jeho Gmail, aplikaci Picasa pro sdílení fotek a videí, Google Docs sloužící pro ukládání dokumentů různých typů a jejich synchronizaci například mezi spolupracovníky ve firmě nebo nejnovější free webové úložiště Google Drive, které je právě s Google Docs maximálně propojené. Microsoft nahlíží na tyto služby jinak než Google. Jde mu především o kompletní 12

virtualizaci operačního systému a dalšího softwaru, včetně například kancelářských balíků MS Office. (4) (5) V dnešní době využívá určitý typ cloudu každý z nás. Nejlepším příkladem jsou naše emailové schránky, kde jsou opět data uložena na serverech poskytovatelů (Seznam, Centrum, Google) a my k nim pouze přistupujeme za pomoci jednoduché webové aplikace. Dalším typem, který většina z nás určitě někdy použila, jsou služby, které slouží primárně jen jako úložiště souborů. Mohl bych zde jmenovat servery jako Rapidshare, Ulož.to, Czshare a nebo před nedávnem zrušený Megaupload. O něm a jemu podobných serverech se ještě budu zmiňovat později.

Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6)

2.1.2 Historie Hlavní myšlenku fungování Cloud Computingu vyslovil v 60. letech 20. století John McCarthy, americký informatik a kognitivní vědec. Ten prohlásil, že by se v budoucnosti mohla počítačová technika organizovat podobně jako veřejná služba. Tento koncept byl odvozen od telekomunikačních organizací, které v letech 90. jako první udělaly radikální posun od typu datových okruhů point-to-point do virtuální privátní sítě VPN. Díky optimalizaci využití zdrojů tak mohly svoji práci uskutečňovat 13

efektivněji a levněji. Termín Cloud Computing byl poprvé použit na přednášce profesora Ramnath Chellappa, který ho definoval jako výpočetní paradigma, kde se hranice výpočetního výkonu budou stanovovat spíše z ekonomického hlediska, než z hlediska technických omezení. (7) (8) Asi

prvním

průkopníkem

v

oblasti

poskytování

podnikové

aplikace

prostřednictvím jednoduché webové stránky byla v roce 1999 firma Salesforce.com. V těsném závěsu se v roce 2002 přidal Amazon se spuštěním služeb Amazon Web Services (AWS) a jejich zprovozněním pro veřejnost a firmy v roce 2006. Amazonu nejvíce vadilo, že využívá jen 10% kapacity své výpočetní techniky a zbytek je určen pro rezervní použití. Cloud Computing však přinesla nejvíce do podvědomí veřejnosti v roce 2006 firma Google spuštěním svých Google Docs. Posledním významným milníkem je rok 2009, kdy do hry vstoupil Microsoft se spuštěním Windows Azure. Poté se ještě přidaly další společnosti jako například: IBM, Oracle, Dell, Fujitsu, Teradata nebo HP. V následujících letech se předpokládá velký nárůst využití Cloud Computingu a příchod dalších firem, které začnou spouštět své služby s ním zaměřené. (9) (10)

2.1.3 Charakteristika a terminologie Cloud computing se dá často charakterizovat několika atributy: •

Samoobsluha

•

Sdílení zdrojů

•

Pay as you go

•

Up-to date

2.1.3.1 Samoobsluha Samoobsluha znamená, že si každá firma může lehce v administrátorském režimu nadefinovat velké množství nastavení a může si zvolit např.: jaká práva bude mít konkrétní uživatel, na jaké soubory bude moci nahlížet a jak s nimi pracovat, kterých služeb na cloudu bude využívat, jaká nastavení může měnit a podobně. 2.1.3.2 Sdílení zdrojů Sdílení zdrojů je jednou z největších výhod cloudu. V praxi tato vlastnost funguje tak, že všichni uživatelé přistupují k souborům a aplikacím přes internet, což 14

sebou nese obrovskou výhodu možnosti přístupu prakticky z celého světa. Tato data jsou pak nadále sdílena mezi uživateli (například mezi těmi, kteří jsou v hierarchii na stejné nebo vyšší úrovni) a umožňují také jejich spolupráci v reálném čase. Jako skvělý příklad zde může posloužit například služba Google Docs. K nově vytvořenému dokumentu se může připojit několik uživatelů a současně ho editovat. Mohu tedy například psát text a můj kolega vidí, kde mám kurzor, může mi do práce kdykoliv zasáhnout anebo si můžeme role prohodit. 2.1.3.3 Pay as you go Tato charakteristika se vztahuje k finanční stránce věci. Zákazník platí společnosti, která cloud provozuje, za velikost přenesených dat – kolik toho zákazník přenese, tolik toho firmě zaplatí. Další možností je konstantní platba za předem domluvený prostor, který se již nezvětší (firma si například může platit úložiště o velikosti 1TB). 2.1.3.4 Up-to date Při

používání

cloudu

jsou

veškeré

změny

neprodleně

aktualizovány

a synchronizovány, například s uživatelskými PC. Pokud do služby nahrajeme nějaký soubor a kdokoliv, komu umožníme přístup k tomuto souboru, nám ho změní, automaticky se potom aktualizuje také soubor uložený v našem PC (pokud toto vyžadujeme). Zde opět vše záleží hlavně na rychlosti připojení jednotlivých počítačů do sítě. Při editaci velkých souborů tak bude synchronizace trvat daleko déle, než například při editaci textového dokumentu. (11)

2.1.4 Distribuční model Dělení Cloud Computingu je velmi složitá věc a existuje na ní velké množství názorů. Nejčastěji se však rozděluje podle dvou hledisek, a to podle toho, jak je cloud poskytován, anebo podle toho, jaké služby sám poskytuje. Mezi typicky poskytované služby se řadí tyto distribuční modely. 2.1.4.1 SaaS (Software as Service) Tzv. Software jako služba. Jedná se o model, kdy je kompletní softwarové vybavení a webové úložiště spravováno provozovatelem služby. Klienti k ní poté přistupují výhradně přes internet. Tento model se vyznačuje především nízkými náklady a jednoduchostí. Poskytovatel přebírá v tomto případě veškerou zodpovědnost za datové úložiště, aplikační software, operační systém a podobně. Navíc odpadá klientům nákup 15

licencí na OS nebo serverových licencí, vše toto již je v permanenci hostitele služby (ASP), který veškeré tyto výdaje hradí z měsíčních poplatků. Následující tabulka slouží k vyjádření výhodnosti služby SaaS

ve firmě o 10 zaměstnancích po dobu 3 let

provozu. Částky jsou uváděny v amerických dolarech.

Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12)

Z tabulky je jasně vidět, že v menší firmě o 10 pracovnících se nám využívání služby SaaS za stávajících podmínek rozhodně vyplatí a naše náklady tak klesnou o celých 46%. Nejčastějším příkladem SaaS služby je CRM systém. (12)

2.1.4.2 PaaS (Platform as Service) Tzv. Platforma jako služba. Jedná se o službu, kdy se zákazník stará jen a pouze o instalaci, provoz a údržbu své aplikace. Naopak se nemusí zabývat správou hardware a tzv. solution stacku. Solution stack je balík aplikací, za které se považuje například operační systém, databázový server, webový server a podobně. Přístup ke službě opět probíhá prostřednictvím internetového připojení. Služba nadále může obsahovat také zařízení pro návrh aplikací, vývoj aplikací, testování, nasazení a hostingu aplikací. Může též obsahovat aplikační služby jako nástroje pro týmovou spolupráci nebo integraci webových služeb.

16

Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13)

2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service) Tzv. infrastruktura jako služba. Zde se jedná o nejméně vyvinutý distribuční model. Hostitel poskytuje uživateli pouze samotný hardware (výpočetní infrastrukturu) s úložným prostorem a konektivitou, kterou si objedná. Nejčastěji se zde platí za velikost úložného prostoru pro data. Poskytovatel IaaS nabízí vlastní prostředky ze svého sídla, ze kterého dokáže najednou obsloužit i několik stovek dalších zákazníků (firem). (14) (14) (15)

2.1.5 Model nasazení Model nasazení nám říká, jak je cloud nejčastěji poskytován, avšak toto dělení není jednoduché. Mnoho autorů se shoduje na dělení na cloud veřejný a soukromý, v dalších kategoriích se však již mírně rozcházejí. 2.1.5.1 Veřejný cloud Veřejný cloud je někdy považován za typický model cloud computingu. V této formě se jedná o model, ve kterém je nabízen k pronájmu výpočetní výkon komukoliv, kdo o něj má zájem. Tyto služby nabízí veřejnosti velké množství firem v popředí s Amazonem (poskytuje elastický cloud, jednoduché databáze i datové úložiště) anebo právě Salesforce.com. Jsou určeny právě pro širší veřejnost a většinou pro všechny poskytuje stejnou nebo velmi podobnou funkcionalitu. (16) (17) (18) (19)

17

2.1.5.2 Soukromý cloud Hlavní specifikací soukromého cloudu bývá daleko nižší počet uživatelů, než je tomu u cloudu veřejného. Soukromý cloud je postaven na technologiích cloudů veřejných – jedná se především o virtualizaci, a je poskytován většinou organizacím prostřednictvím třetí strany (externí dodavatel), či organizace samotné (IT oddělení oné firmy). Tyto služby jsou většinou spolehlivé a bezpečné, avšak nenabízejí takovou finanční výhodnost a možnosti využití. Uživatel se stále bude muset zabývat nákupem software a někdy i hardware (17) (19) 2.1.5.3 Hybridní cloud Jak je patrné již z názvu, tento typ bude spojovat jak typ soukromý, tak typ veřejný. Hybridní cloud se obvykle nabízí jedním ze dvou způsobů: dodavatel má privátní cloud a vytváří partnerství s poskytovatelem veřejného cloudu nebo poskytovatel veřejného cloudu tvoří partnerství s dodavatelem, který poskytuje privátní cloud platformy. Navenek toto spojení vystupuje jako jeden cloud, avšak oba modely jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. (20) (19) 2.1.5.4 Komunitní cloud Komunitní

cloud

bývá

využíván

definovanou

komunitou,

například

spolupracujícími firmami, komunitou vývojářů určitého projektu apod. Tento cloud je používán zejména v případech, kdy je třeba dodržovat předpisy (například se může jednat o stejné požadavky na audit) anebo mohou být spojeny s funkčními požadavky, například s hostováním aplikací, které vyžadují rychlou dobu odezvy. (21) (19)

2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu 2.1.6.1 Výhody •

Úspora financí – žádné velké investice do HW a SW, platíme pouze za to, co používáme.

•

Klient nemusí znát princip funkce HW a SW.

•

Snazší vzdálená podpora.

•

Sdílení HW prostředků umožnuje lépe rozdělovat výkon mezi jednotlivé klienty, uživatelé platí pouze za výkon, který skutečně potřebují.

18

•

Rozšíření funkcí / zvýšení výkonu probíhá přímo v datovém centru. Tento systém šetří čas, náklady, dopravu i životní prostředí.

•

Uživatel se může k datacentru připojit kdekoliv, nezávisle na platformě (PC, mobilní telefon, tablet).

•

Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro jednoho klienta než běžný počítač. Naopak v případě, že výkon není třeba, dokáže tento systém šetřit prostředky.

•

Bezpečnost – data bývají několikanásobně zálohovaná, aplikace jsou zdokonalovány bez nutnosti instalace nových verzí, celé datacentrum je zpravidla zabezpečeno mnohem lépe než jeden počítač.

•

Nezávislost na dodavateli hardwaru.

•

Místo kupování SW či HW stačí pouze platit měsíční poplatek.

•

Velká řada služeb je poskytována zdarma. (22) (23)

2.1.6.2 Nevýhody •

Poskytovatel služby může mít výpadek nebo úplně zbankrotovat (ovšem selhat může kdykoliv i náš pevný disk). Změna poskytovatele bývá nákladná.

•

Vaše data mohou být zneužita nepovolanými osobami (jako se to může stát i s daty ve firemní síti).

•

Platby za některé služby mohou při dlouhodobém užívání převýšit náklady na klasický software. Provozovatel může své služby zdražit.

•

Online programy mívají méně funkcí než desktopová řešení.

•

Závislost na internetovém připojení – software může běžet pomaleji nebo selhat. (23)

2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště Náplní mé práce bude testování a analýza bezplatných cloudových úložišť, proto si je teď přiblížíme.

19

2.2.1 Internetové úschovny S globálně se zrychlujícím internetovým připojením narůstá potřeba posílání větších souborů. Velká většina laické veřejnosti si myslí, že email slouží k posílání právě těchto souborů, avšak dnešní emailové schránky neposkytují až tak velký komfort, co se prostoru týče. Poslat například soubor o velikosti 1 GB pomocí emailu nelze, většinou emailové schránky zvládají soubory o maximální velikosti přibližně 20 MB. K těmto účelům tedy vznikají desítky internetových úschoven, které tyto služby nabízejí. Tyto služby jsou obvykle postaveny velmi podobně. Uživateli se po zadání webové adresy do prohlížeče zobrazí úvodní stránka a většinou uprostřed ní nepřehlédnutelné tlačítko upload, které slouží pro nahrání požadovaných souborů. Po provedení akce se zobrazí hypertextový odkaz, který si poté uživatel jen zkopíruje a může ho rozesílat dál, například svým spolupracovníkům nebo rodině. V poslední době se tyto služby stále vylepšují a dnes již tato úložiště nabízejí i online streamování nahraných videí a audio nahrávek, vytváření vlastních fotoalb nebo například prohlížení nahraných dokumentů. Pokud tedy nemáme přístup na své vlastní FTP anebo si nechceme stahovat speciální programy pro sdílení na P2P sítích, jsou tato úložiště pro nás ideální volbou. Hlavní příjem těchto serverů souvisí s prodejem premium účtů, které poskytují uživateli buď časový úsek, po který může data ze serveru stahovat (účty na den, týden, měsíc, rok …) nebo jsou limitovány objemem stažených dat (1 GB, 100 GB, 1 TB …). Pro koupi premium účtu je většinou nutné, aby si zákazník vytvořil registraci na internetových stránkách a zaplatil za užívání jednou z nabízených možností (kartou, převodem na účet, paypal …). Po přihlášení pak může spravovat svoje nahrané soubory, vyhledávat mezi všemi nahranými soubory od všech uživatelů, vytvářet seznamy pro stahování nebo stahovat programy, které po nainstalování pomáhají všechny tyto činnosti lépe organizovat, zjednodušují upload fronty souborů, či naopak jejich download. Premium účty také umožňují stahovat vysokou rychlostí a poskytují neomezeně velký prostor pro nahrávání souborů. Nejčastěji tyto servery lákají uživatele ke koupi účtu srovnáním výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele. Neregistrovaní uživatelé jsou většinou nuceni opsat náhodně vygenerovaný kód captcha (ochrana proti spamovým robotům) a poté například ještě počkat určený čas na zpřístupnění souboru. Pokud ho omezenou rychlostí stáhneme, budeme muset počkat na stažení dalšího souboru určený počet minut. Těmto překážkám často uživatelé nepřijdou na chuť a raději si nakonec zakoupí prémiový účet. (24)

20

Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele (25)

2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven V poslední době se v souvislosti s internetovými úschovnami začínají velmi často objevovat zkratky jako např.: SOPA, PIPA nebo ACTA. Tyto zkratky reprezentují zákony, které vznikají k potlačování internetového pirátství. Za vznik těchto protipirátských opatření jsou odpovědny hlavně hudební vydavatelství, filmová a televizní studia, časopisy, rádia a další řada médií. Nelíbí se jim, že se z internetu za posledních 20 let stalo skladiště nelegálně sdílených a autorsky chráněných děl. Tyto firmy s každým staženým filmem či písní přicházejí o zisk, který se v součtu šplhá k miliardám dolarů. Spouštěcím prvkem všech událostí, vedoucích k návrhům těchto zákonů, byl americký senát v čele se senátorem Patrickem Leahym, který v květnu 2011 představil návrh zákona se zkratkou PIPA. Další dohody na sebe nenechaly dlouho čekat a způsobily řadu nevolí u velké části veřejnosti, která proti zákonodárcům bojuje celou řadou prostředků. Největší změnou v legislativě má býti to, že za obsah nahraný na web již neponesou odpovědnost uživatelé, ale právě poskytovatelé úložišť. Na to doplatil v nedávné době Megaupload, jeden z největších serverů pro ukládání dat, jenž 21

byl zablokován a zrušen FBI v polovině ledna tohoto roku právě kvůli porušování autorských práv a lidé, kteří ho provozovali, byli zatčeni. Vzhledem k těmto událostem se rozhodlo větší množství podobných serverů skončit svou činnost nebo alespoň omezit svůj provoz. (26) (27) (28)

Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor)

Mezi nejznámější zahraniční internetové úschovny patří již zmiňovaný RapidShare, MediaFire, YouSendIt, Minus a další. Českým serverům vládne Ulož.to, v těsném závěsu následují další jako CzShare, Edisk, Letecká pošta nebo například server Hellshare.

2.2.2 Osobní cloudy Tématem mé praktické části bude aplikování právě jednoho vybraného úložiště tohoto druhu, konkrétně osobního file cloudu. S rostoucím datovým objemem souborů a se zrychlujícím se internetovým připojením, je pouze otázkou času, kdy bude mít člověk více souborů uložených na cloudu, než fyzicky u sebe v PC. Během posledních let masivně přibylo služeb, které nám, ať už zdarma, či za určitý finanční obnos dokáží tyto požadavky zprostředkovat. Fungují jinak než internetové úschovny. Zatímco uživatelé úschoven musí soubory uploadované na cloud nejprve stáhnout, uživatelé virtuálních cloudových disků se soubory mohou pracovat tak, jako by je měli fyzicky uložené na svém harddisku. Osobní cloudy se dají rozdělit na 3 druhy: 22

•

File clouds – tradiční úložiště jakýchkoliv dat – Služby Dropbox, SugarSync, GoogleDrive atd. Zde můžeme uložit jakýkoliv soubor a sdílet ho s pracovníky nebo s ním jinak pracovat.

•

Device clouds – slouží pro nahrávání a synchronizaci pouze určitých druhů souborů, zástupcem je iCloud od společnosti Apple.

•

App clouds – jedná se o vlastní úložiště jednotlivých webových aplikací. Největším zástupcem této skupiny je bezpochyby GoogleDocs od Googlu, ale řadí se sem například i online poznámkový blok - Evernote.

2.2.2.1 File clouds Fungují na podobném principu. Po stažení programu, který nás provede také instalací a nastavením služby, se nám vytvoří na pevném disku složka, do které budeme přesouvat soubory, jež budeme chtít synchronizovat s cloudovým úložištěm. Tento postup můžeme provádět na libovolném množství počítačů a vždy budeme mít k dispozici stejná data. Dají se vytvářet celé sdílené složky nebo si můžeme vystačit pouze s generováním odkazů na jednotlivé soubory. Některé z úložišť nabízejí samozřejmě další funkce, jako je například fotoalbum a podobně. Přesto, že ve světě jsou datových cloudových úložišť desítky, na českou obdobu si zřejmě budeme muset ještě nějaký čas počkat. 2.2.2.2 Device clouds Jak jsem již psal výše, hlavním představitelem této kategorie je iCloud od společnosti Apple. Funguje podobně jako file cloudy s tím rozdílem, že vše je dostupné již od začátku – uživatel nemusí instalovat ani nastavovat žádné další programy, vše již umí operační systém. S tím samozřejmě přichází i nevýhoda nefunkčnosti na jiných zařízeních, které nepodporují operační systém od Applu. 2.2.2.3 App clouds Skvělé řešení pro týmové práce. Po pouhém přihlášení do služby můžete začít vytvářet a sdílet dokumenty, současně je upravovat v reálném čase a opět je synchronizovat do veškerých zařízení. Typickým zástupcem je služba Google Docs. (29)

2.2.3 Výhody a nevýhody Shrňme si tedy výhody, jaké nám tato úložiště přinášejí. Samozřejmě se různé služby v drobnostech liší, ale převážně nabízejí stejné možnosti. 23

•

Automatická synchronizace mezi více zařízeními najednou

•

Uživatel se nestará o upload, pouze přesouvá soubory do složky

•

S prostorem lze pracovat jako s fyzickým diskem

•

Multiplatformní služba

•

Hybridní přístup, tj. jak přes webovou aplikaci, tak z operačního systému

•

Sdílení odkazů na soubory Kde jsou výhody, musí býti i nevýhody. Každá služba má samozřejmě nějaké

,,mouchy“, ale pokusím se shrnout problémy, které mohou býti společné. •

Při nefunkčnosti internetového připojení se ke svým datům nedostaneme

•

Svěřování dat cizí společnosti

•

Rychlost internetového připojení může omezovat naši práci

2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows Připojení síťového disku bude jedna ze stěžejních činností praktické části práce. Tato věc je velmi důležitá, pokud chceme přistupovat k datům, která nejsou fyzicky uložena v našem počítači. Mohou být klidně na internetu, na jiném počítači v síti, do které jsme připojeni, nebo třeba na jiném serveru. Velmi často bývají problémy s připojením síťové jednotky způsobeny firewallem, který může bránit přístupu uživatelů k tomuto disku, avšak tato věc jde většinou bez problémů napravit upravením výjimek, které firewall povoluje. Například v síti více počítačů má každý počítač přiřazenou svojí vlastní unikátní IP adresu. IP adresa je unikátní číslo identifikující počítač v síti Internet ve tvaru např. 81.31.5.5 či 194.125.189.147. Za jednou IP adresou se může skrývat celá firma či škola, která na Internet přistupuje přes proxyserver či firewall, a naopak jeden uživatel může dostat při každém připojení od svého poskytovatele přidělenu jinou IP adresu. K jinému PC v síti se tedy pomocí této adresy připojíme, přičemž samotné připojení probíhá podobně, jako když se připojujeme ke složce, která je přímo v našem PC. Pokud se připojujeme k místu v internetu, často nevkládáme IP adresu, ale text, který je následně překládán DNS servery na IP adresy. Postup si ukážeme nyní na příkladu.

24

Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor)

V našem počítači klikneme na možnost: Připojit síťovou jednotku a do následného dialogového okna vyplníme požadované údaje. Důležité je pro nás okno: Složka. Do něj vkládáme právě údaje buď ve formě IP adresy anebo textu. Ještě si můžeme vybrat, na které písmeno abecedy si chceme požadovanou jednotku namapovat.

Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor)

25

V našem případě se nám po klepnutí na tlačítko Dokončit požadovaná složka v síti připojí k PC a objeví se nám po kliknutí na Počítač jako: Umístění v síti. Poté již ke složce můžeme přistupovat stejně, jako kdyby se nacházela fyzicky v našem počítači. Kromě výše uvedeného návodu existuje i další možnost, jak našeho cíle dosáhnout. Windows obsahují příkaz net, který se o připojení postará. S výhodou ho lze využít při skriptování. Pro náš příklad by měl příkaz následující podobu (parametr persistent říká, že si přejeme opětovné připojení jednotky i při příštím spuštění počítače). net use A: \\192.168.0.102\d /persistent:yes – Jiří Brejcha (30)

26

3 Praktická část Nyní se budu zabývat praktickou částí své práce. Budu zde řešit 3 problémy, které všechny souvisí s využitím bezplatného webového úložiště a jeho použitím na Vyšší odborné škole informačních služeb, Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4. Konkrétně se pokusím najít nejlepší řešení pro každý z nich. Všechna testování budu provádět na operačním systému Windows od firmy Microsoft, který se na této škole používá a to ve dvou verzích – Windows XP a Windows 7.

3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP 3.1.1 Popis problému Vyšší odbornou školu informačních služeb (dále jen VOŠIS) navštěvuje velký počet studentů, kteří si stěžují na kapacitní limity školního disku. Nyní to funguje tak, že každý uživatel může po přihlášení pracovat s 20 MB osobním diskem (jednotka h:), na který si může ukládat svoje data a dále s nimi pracovat. To v dnešní době již není dostačující, a proto nastává problém jak co nejefektivněji a s co nejmenšími náklady tuto možnost vyřešit. Další, s tím související problém je v připojování studentů z domova, či jiného místa ke svému školnímu disku. Nyní je to možné pouze přes FTP školy způsobem, který ilustruje přiložený obrázek. První nevýhoda tohoto způsobu je, že musíme mít v počítači nainstalován software pro přístup k FTP serverům. Dalším problémem může být zablokování přístupu firewallem (například pokud se připojujeme z veřejné sítě). Na svém disku by měli studenti mít samozřejmě pouze věci nutné ke studiu, přesto je 20 MB i na tyto věci velmi málo.

27

Obrázek 8: Současné připojení k FTP serveru VOŠIS (Autor)

3.1.2 Návrh řešení Při řešení výše uvedeného problému připadají v úvahu tyto 3 varianty: 

1. Rozšíření oddílu každého uživatele na požadovanou velikost



2. Nákup nového HW



3. Řešení situace využitím bezplatného internetového úložiště

1. varianta Tento způsob řešení by byl nejjednodušší na provedení a zároveň by náklady na jeho realizaci byly prakticky nulové. Je však otázkou, jaká by byla možnost jeho rozšíření vzhledem ke kapacitním omezením školního serveru pro ukládání dat. Pokud by prostor byl navýšen pro každého studenta například na dvojnásobek či trojnásobek současného stavu, mohl by právě tento problém nastat. Dále také nelze ani po tomto rozšíření zajistit veškeré potřeby studentů. Rozšíření až do velikosti např. 100 MB také v dnešní době, kdy má například kniha ve formátu PDF kolem 80 MB a projekt ukládaný ve formátu PSD (typická přípona pro program Adobe Photoshop) kolem 20 MB, mnoho neřeší. Rovněž by se muselo hlídat, jaké soubory si studenti na svůj disk

28

ukládají a jestli zbytečně nezahlcují školní server. Proto není tato varianta zrovna nejšťastnější a byla by jen obtížně realizovatelná. 2. varianta Nákup nového výpočetního HW by nebyl špatnou volbou, přesto však neřeší zjednodušení vzdáleného přístupu a hlavně je finančně nejvíce náročné, nejen co se týče samotného nákupu zařízení, ale také nákladů na jeho implementaci do školní sítě. Jelikož na tuto variantu řešení neposkytne škola žádné prostředky, není asi vhodné dále se jí zabývat. 3. varianta Třetí variantou, která vzhledem ke všem možnostem vychází nejvýhodněji, je použití bezplatného webového úložiště. Proto se touto variantou budu dále zabývat a pokusím se najít co nejlepší řešení tohoto problému. Pro testování jsem si vybral 8 nejznámějších a nejlépe hodnocených úložišť ze zahraničí a zatím asi jediné úložiště z našich luhů a hájů, které se jejich kvalitám nejen přibližuje, ale možná je i v lecčems předčí. Všechny z nich budu analyzovat a pomocí vícekriteriálního rozhodování určím nejvhodnější. To pak podrobně popíši a vytvořím krátký manuál pro používání.

3.1.3 Výběr bezplatných úložišť Jednotlivá úložiště popíši, shrnu výhody a nevýhody a vše vyhodnotím. Základním požadavkem je, aby se úložiště dalo připojit k PC jako další fyzický disk a aby byla zajištěna jeho funkčnost pro běžnou práci se soubory na něm uloženými. Tabulka 1: Vybraná cloudová úložiště

Služba

Webová adresa

Dropbox

http://www.dropbox.com

Google Drive / Docs

http://www.drive.google.com

Microsoft Sky Drive / Live Mesh

http://www.skydrive.live.com

SugarSync

http://www.sugarsync.com

Box

http://www.box.com

DriveHQ

http://www.drivehq.com

OpenDrive

http://www.opendrive.com

SpiderOak

http://www.spideroak.com

Capsa.cz

http://www.capsa.cz

29

Pro potřeby následného vícekriteriálního rozhodování budu každou službu dále hodnotit podle těchto kritérií: Tabulka 2: Seznam vybraných kritérií

Kritérium

Název kritéria

Požadovaná hodnota

Důležitost

Základní prostor

1GB

3-4

100MB

3-4

č. f1

Maximální velikost

f2

jednoho souboru

f3

Rychlost přenosu

větší rychlost výhodou

2

f4

Česká lokalizace

pokud ano, výhodou

5

není rozhodující

8

pokud ano, výhodou

9

co nejpřívětivější

7

ano, nutné

1

Automatická

f5

synchronizace Multiplatformní

f6

aplikace Webové rozhraní

f7

Možnost

f8

namapování disku

f9

Jednoduchost

co nejjednodušší

6

f10

Ostatní funkce

pokud ano, výhodou

10

Požadovaná hodnota je uvedena ve sloupci, který vyjadřuje minimální požadavky na námi vybranou službu. Pokud u některé ze služeb tyto požadavky nebudou splněny, bude tato služba vyloučena z vícekriteriálního hodnocení a rovnou zamítnuta. Pro provedení vícekriteriální analýzy je nutno si rovněž určit důležitost jednotlivých kritérií. Důležitost kritérií je hodnocena stupnicí 1-10 (1 nejdůležitější, 10 nejméně důležité). Otixo Ještě dříve, než se dostanu k samotnému popisu jednotlivých služeb, zmínil bych nástroj, který se dá u některých z nich použít jako možnost, jak namapovat cloudové úložiště jako další disk v PC, protože ne všechny ze služeb tuto věc umožňují přímo. Nejprve se musíme zaregistrovat na stránkách http://www.otixo.com, které slouží jako správce všech podporovaných cloudů v jednom. Tato služba tedy nepodporuje všechna 30

cloudová úložiště, ale přesto zde ty známější většinou nalezneme. Po registraci stačí jen klikáním přidávat jednotlivé služby, které se zobrazují na pracovní ploše Otixa.

Obrázek 9: Pracovní plocha Otixa (Autor)

Po kliknutí na možnost: Otixo on Your Desktop se nám zobrazí velmi podrobný návod, jak pomocí této služby namapovat osobní cloudové úložiště a zajistit tak funkčnost v OS Windows / Linux. Výsledek práce si můžeme prohlédnout na dále přiloženém screenshotu. Přímo na něm již mám připojených několik odlišných úložišť najednou, což Otixo zvládá bez problémů a každé z nich zobrazuje jako samostatnou složku.

Obrázek 10: Již namapovaný disk přes službu Otixo (Autor)

31

Tento postup samozřejmě není nejideálnější, ale pokud nám nebude vadit registrace navíc nebo budeme-li chtít používat více úložišť najednou, je tato varianta dostačující. (31) 3.1.3.1 Dropbox První ze služeb, kterou budu hodnotit, je Dropbox, jedna z nejznámějších služeb pro širokou veřejnost. Tato služba si získala na oblibě především svou jednoduchostí, srozumitelností pro uživatele a multiplatformním využitím, díky kterému se k Dropboxu mohou připojovat uživatelé kdykoliv a kdekoliv. O službě Historie Dropboxu stejně jako ostatních cloudových služeb je krátká. V roce 2007 ho založili Drew Houston a Arash Ferdowsie, dva studenti univerzity v Massachusetts, kteří již byli unavení neustálým přeposíláním mailů se soubory. V dnešní době používá Dropbox více než 50 milionů lidí po celém protože chtějí míti svoje dokumenty, fotky nebo hudbu neustále u sebe, chtějí ji sdílet s rodinou a přáteli nebo spolupracovat s kolegy ať jsou kdekoliv. Použití Po dokončení jednoduché registrace na webových stránkách se začne automaticky stahovat program, který si nainstaluje vše potřebné k provozu a následně vyžaduje email a heslo, které jsme zadali při registraci. Po správném vyplnění přístupových údajů nám nabídne výběr 3 variant služby: bezplatný prostor 2 GB a dvě placené verze s prostorem 50 GB nebo 100 GB. Poté se nám zobrazí také pár tipů pro správné ovládání programu. V naší uživatelské složce ve Windows (Linux a další platformy to mají podobně) se vytvoří další podsložka Dropbox. Vše co nyní do této podsložky nakopírujeme, se bude synchronizovat s webovým rozhraním a všechny soubory se tak ukládají na cloud. Nainstalujeme-li pak na jiném počítači stejný program a přihlásíme-li se, všechny soubory se nám automaticky opět budou synchronizovat. Je to výhodné v situaci, kdy uživatel používá notebook, stolní PC, případně ještě chytrý telefon – všechna data má stejně organizovaná a nemusí řešit jejich přenos z platformy na platformu. Toto jsou ale společné vlastnosti mnohých ze služeb, které budu popisovat, pojďme si říci, v čem je Dropbox oproti ostatním výjimečný.

32

Specifika Dropbox nabízí uživatelům bezplatný základní prostor 2 GB, avšak ten lze při splnění určitého vstupního ,,kvízu“ navýšit až na 7 GB. Stačí pouze pozvat pár přátel, synchronizovat první soubory, přečíst si manuál, nainstalovat si Dropbox na jiné platformy případně nasdílet přátelům složku. Dropbox všechny tyto drobnosti zaznamenává a poctivě nám ,,přiděluje“ stovky MB. Další obrovskou výhodou, kterou Dropbox využívá je, že nikdy neuploaduje celé změněné soubory, ale vždy jen jejich binární rozdíl, tudíž je nahrávání daleko rychlejší. K tomu všemu si pamatuje i starší verze souborů, takže když něco omylem uživatel smaže, Dropbox ho dokáže z historie obnovit. Pokud nahrajeme soubory do složky Public, která se automaticky vytvoří po nainstalování, můžeme odkazy posílat přátelům nebo spolupracovníkům. Fotografie nahrané do složky Photos se zase dají prohlížet ve webovém prohlížeči prostřednictvím pěkných fotogalerií. Co se týče bezpečnosti dat, data na Dropboxu jsou šifrována moderním kryptovacím algoritmem AES-256, který používá třeba i americká armáda, tudíž je zabezpečen dostatečně i proti hackerům a dalším hrozbám. (32) (33) (34) (35) (36) (37) (38) (39) (40)

Zhodnocení služby Tabulka 3: Charakteristiky služby - Dropbox

Kritérium

Výsledek

Základní prostor (f1)

2GB

Maximální velikost jednoho souboru (f2)

neomezená

Rychlost přenosu (f3)

D: 250 kb/s ; U:430 kb/s

Česká lokalizace (f4)

ne

Automatická synchronizace (f5)

ano

Multiplatformní aplikace (f6)

ano – pro všechny platformy

Webové rozhraní (f7)

uživatelsky přívětivé

Možnost namapování disku (f8)

skrze Otixo

Jednoduchost (f9)

maximální

Ostatní funkce (f10)

historie smazaných souborů, upload pouze binárních rozdílů, fotogalerie

33

3.1.3.2 Google Drive O službě Google Drive je nejmladší ze všech dostupných úložišť. Světlo světa spatřil teprve nedávno, v polovině dubna 2012. Použití Google Drive (česky Disk Google) nenabízí nějaké převratné novinky oproti službám jako je Dropbox či SkyDrive. Jeho hlavní výhody jsou jinde a to v souvislosti s propojením s jinými službami od Google jako např.: Gmailem, Kalendářem, Google Docs a nebo s webovými alby Picasa. Používání je podobné jako u dříve zmíněného Dropboxu. Po registraci se opět začne stahovat program pro jednoduchou synchronizaci a opět se vytvoří složka, do které se data jednoduše kopírují (registraci není třeba provádět, pokud jsme ji již v minulosti provedli pro jinou službu Google). Velkým krokem je, že Google Dokumenty jak jsme je znali, již nefungují, jsou nyní integrovány právě do Google Drive a nabízejí více funkcí, například: drag&drop přetahování souborů, konverzi mezi formáty nebo rychlou spolupráci v reálném čase. Opět ani zde nechybí přístup přes webové rozhraní a velkou výhodou může být i vyhledávání, které je poskytováno pomocí klíčových slov, avšak vhodné je hlavně pokud máme uloženo velké množství dat. Co se týče samotné desktopové aplikace, je vidět, že se Google inspirovat hlavně Dropboxem, neboť vypadá velmi podobně. Multiplatformní aplikace jsou tu zastoupeny též, avšak pro produkty které využívají iOS jsou teprve ve vývoji. Velmi významnou funkcí je sdílení souborů ve skupinách (funguje na stejném principu jako v Google Docs) Specifika Obrovským plusem je česká lokalizace celé služby, která jde ruku v ruce s ostatními službami od Google. Další odlišností od podobných služeb je rozpoznávání obličejů na nahraných fotkách (propojení s Google Picasa) nebo vyhledávání textu v nahraných souborech. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou službu, mapování disku je zatím možné opět jen přes službu Otixo, očekává se však, že v příštích několika měsících na této možnosti Google zapracuje. (41) (42)

34

Zhodnocení služby Tabulka 4: Charakteristiky služby - Google Drive

Kritérium

Výsledek


5GB


10GB


D: 1000 kb/s U: 600 kb/s


ano


ano


ano, ale chybí pro iOS


stejné jako u ostatních služeb Google


skrze Otixo

Jednoduchost (f9)

maximální


veřejné sdílení i sdílení ve skupinách, vyhledávání, integrace Google Docs

3.1.3.3 Microsoft SkyDrive O službě Microsoft spustil svůj SkyDrive v srpnu roku 2007 a od té doby prošel velkou řadou obměn. V prosinci 2008 například proběhlo rozšíření úložné kapacity z 5 GB na stávajících 25 GB. SkyDrive je od počátku součástí rodiny Microsoftu s názvem Windows Live Essentials a přístup k němu je zajištěn pomocí Windows Live ID. Použití Použití je podobné jako u ostatních služeb, to znamená, že po navštívení domovského webu, je potřeba se registrovat a vytvořit si tak svoje Windows Live ID, které slouží pro přístup na cloud. SkyDrive rozhodně nenabízí tak povedené a jednoduché rozhraní pro uživatele, jako některé z jiných služeb, avšak zase se velmi podobá prostředí samotných Windows. Opět i zde funguje varianta s vytvořením složky, do které se nakopírují soubory a automaticky se pak synchronizují s online úložištěm.

35

Specifika Ke službě SkyDrive se opět dá přistupovat přes Otixo, ale také přímo přes Windows. Zde je ovšem postup trochu složitější a vyžaduje nainstalování Windows Live ID Sign-in Assistant a Windows Essentials. Propojení poté probíhá pomocí online ID přes uživatelské účty systému Windows. Nabídka aplikací pro ostatní platformy je i zde překvapivě široká, avšak zatím chybí aplikace pro operační systém Android, který je v dnešní době hojně využíván. SkyDrive také podporuje sdílení mezi ostatními uživateli, ať už přes email nebo v sociálních sítích. Stejně jako u Google Drive funguje SkyDrive jako úložiště dokumentů, na kterých může pracovat zároveň více lidí. Velkou nevýhodou se však může zdát maximální velikost jednoho souboru, která je stanovena na pouhých 100MB. (35) (38) (43) Zhodnocení služby Tabulka 5: Charakteristiky služby - Microsoft SkyDrive

Kritérium

Výsledek


5GB v základu, 25GB pro online vytvořené dokumenty


100MB


D: 500 kb/s U: 700 kb/s


ano


ano


ano, ale chybí pro Android


podobné jako ve Windows


skrze Otixo, přes Live ID

Jednoduchost (f9)

maximální


sdílení, online práce s dokumenty, lepší integrace do Windows než u konkurence

3.1.3.4 SugarSync O službě SugarSync funguje od května roku 2008. Nebyl to ale první projekt tvůrců této služby. Vznikla z původního projektu s názvem Sharpcast Photos, který umožňoval 36

lidem pouze sdílení a prohlížení fotografií. Za tu dobu byl SugarSync velmi často srovnáván s ostatními službami, nejčastěji s Dropboxem. Použití SugarSync funguje rovněž na principu sdílené složky (po nainstalování programu SugarSync manager), avšak přináší důležité vylepšení: uživatel si může vybrat libovolné složky z PC, které bude chtít sdílet a není omezen právě na předdefinovanou složku. Mimochodem ta se u SugarSync jmenuje Magic Briefcase a opět se vytvoří na systémovém disku po nainstalování SugarSync manageru. Ani zde nechybí mutace pro všechny druhy platforem. Sdílení souborů s ostatními uživateli pomocí hypertextového odkazu je také samozřejmostí. Specifika Největším plusem je již zmíněné nastavení synchronizace libovolných složek. Další výhodou je verzování souborů – systém uchovává všechny změny a dovoluje obnovit například již smazaná data. Bohužel SugarSync zaostává v rychlosti uploadu a downloadu, které jsou pomalejší než u ostatních služeb. (34) (35) (38) (44) Zhodnocení služby Tabulka 6: Charakteristiky služby - SugarSync

Kritérium

Výsledek


5GB


neomezená


D:170 kb/s U:100 kb/s


ne


ano


ano, ale chybí pro Linux


přehledné


skrze Otixo

Jednoduchost (f9)

slušná


možnost vybrat složky pro synchronizaci, online práce s hudbou a fotografiemi

37

3.1.3.5 Box O službě Služba byla založena v roce 2005 jako studentský projekt Aarona Levieho a Dylana Smithe (CFO). V současné době ji používá kolem 10 milionů lidí a za dobu fungování získala mnoho ocenění. Použití Aplikaci pro automatickou synchronizaci je možno stáhnout volitelně, a uživatel si ji může kdykoliv bez obtíží vyhledat. Obrovská výhoda, která dává zapomenout na všechny neduhy, je velmi lehké mapování. Během pár kliknutí máme celou službu připojenou jako další disk a pak už s ní také tak pracujeme. Specifika Hlavní výhodou je tedy snadné připojení Boxu jako síťové jednotky. Další výhody můžeme najít ve velkém množství online aplikací, které se dají k Boxu připojit, ovšem jejich konkrétní přínos není vždy velký. Jinak se od předchozích služeb příliš neliší a můžeme říci, že nedostupnost nějaké slušné aplikace pro správu souborů může být považováno i jako drobné mínus. (34) (35) (45) (46) (47) Zhodnocení služby Tabulka 7: Charakteristiky služby - Box

Kritérium

Výsledek


5GB


100 MB


D: 500 kb/s U: 140 kb/s


ne


pouze po stažení aplikace


ano, pro všechny platformy


slušné


přímo přes Windows, skrze Otixo

Jednoduchost (f9)

jednoduchá


verzování souborů, online prohlížení dokumentů 38

3.1.3.6 DriveHQ O službě DriveHQ byla oficiálně spuštěna před 4 roky a od té doby si získala vcelku slušnou popularitu. V dnešní době ji používá zhruba 1,5 milionu uživatelů, avšak na hlavní konkurenty přece jen ztrácí. Použití DriveHQ není jen obyčejné úložiště souborů. Dá se používat i jako FTP nebo například e-mailový server. Opět i zde existuje neplacená free verze, která nám v základním balení poskytne prostor o velikosti 1 GB. Po přihlášení do služby si všimneme jejího jednoduchého vzhledu a dostačujícího množství možností pro práci s nahranými soubory. Pro větší komfort a ulehčení práce se soubory lze stáhnout DriveHQ File Manager. Poté nemusíme vůbec používat přístup přes internetový prohlížeč. Specifika Jednou z hezkých funkcí DriveHQ je možnost práce s nahranými fotografiemi. Můžeme je upravovat, otáčet anebo přidávat efekty z přednastavené nabídky. DriveHQ se opět dá lehce připojit jako síťový disk a tím zajistí práci se soubory bez zbytečných průtahů. Pokud tedy nepočítáme s odezvou internetového připojení, protože konektivita k serveru DriveHQ je relativně pomalá a to může hrát u méně trpělivých uživatelů velkou roli při výběru. (37) (39) (48)

39

Zhodnocení služby Tabulka 8: Charakteristiky služby - DriveHQ

Kritérium

Výsledek


1GB


neomezená


D: 200 kb/s U:120 kb/s


ne






uživatelsky příjemné


přímo přes Windows

Jednoduchost (f9)

jednoduchá


dobré funkce pro práci s fotografiemi včetně jejich prezentací

3.1.3.7 OpenDrive O službě OpenDrive, spuštěný jako mnoho dalších podobných služeb v roce 2008, je službou, kterou využívá téměř 20 000 firem po celém světě a další milión individuálních uživatelů. Použití Základní nabídku tvoří online úložiště, ke kterému mají uživatelé přístup pomocí jakéhokoliv internetového připojení a zdarma zde mohou skladovat své soubory do 5 GB. Dále mohou využít možností zálohování a autosynchronizace dat. Pracovním týmům je určený virtuální systém, který umožňuje online sdílení, spolupráci a správu souborů, a to v online kancelářských aplikacích. Služba je dostupná v několika programech podle nabízených funkcí, pro nás je však nejdůležitější varianta bezplatná. Zásadní nevýhodou OpenDrive je nemožnost přidání tohoto úložiště jako síťové jednotky.

40

Specifika Základní bezplatná verze nabízí uživatelům kromě již zmíněného limitu také limit přenesení ,,pouze’’ 1 GB dat denně (počítá se download i upload). Dalším omezením je rychlost stahování a uploadování, která se pohybuje pouze kolem 200 kb/s respektive kolem 140 kb/s. Uživatel si všechny limity a jejich čerpání může hlídat přímo ve webové aplikaci, kde jsou tyto údaje přehledně zobrazeny. OpenDrive nabízí rozsáhlou úpravu nahraných dokumentů ze sady MS Office a umožňuje také přímo v prohlížeči vytvářet dokumenty nové. (35) (49) (50) Zhodnocení služby Tabulka 9: Charakteristiky služby - OpenDrive

Kritérium

Výsledek


5GB


100MB


D: 200kb/s ; U: 140kb/s


ne






moderní


není

Jednoduchost (f9)

velmi jednoduchá


editace dokumentů

3.1.3.8 SpiderOak O službě První krůčky SpiderOaku pocházejí z roku 2007, kdy tato aplikace zaměřená na online sdílení, ale především zálohování, spatřila světlo světa. Použití SpiderOak nám hned na začátku vnutí svého klienta pro synchronizaci. Ten je vcelku jednoduchý, avšak při běhu využívá velké množství paměti RAM, tudíž zpomaluje chod celého PC. V základní verzi nabízí služba opět 2 GB bezplatný prostor. Klient podporuje více platforem a žádná z nejdůležitějších nechybí. Velkou nevýhodou 41

služby je webové prostředí, které nenabízí vůbec nic, nelze přes něj uploadovat soubory ani cokoliv zálohovat, umožňuje pouze stahování již nahraných dat. Dokonce si bez desktopového klienta uživatel nemůže ani změnit heslo, což může být velká komplikace, pokud ho zapomene. Specifika Pokud programátoři zanedbali webové rozhraní, jedna věc se jim přeci jen povedla a to zabezpečení dat. SpiderOak používá dvojí typ šifrování. Jeden při cestě dat na server a další pro již uložená data. Výhodou podobně jako u SugarSync je, že si uživatel může nadefinovat složky, které chce synchronizovat a není odkázán pouze na jednu, která byla vytvořena desktopovým klientem. (49) (51) Zhodnocení služby Tabulka 10: Charakteristiky služby - SpiderOak

Kritérium

Výsledek


2GB


neomezená


D: 120 kb/s U:100 kb/s


ne






jen k prohlížení souborů


není

Jednoduchost (f9)

střední


dvojité šifrování, vylepšené zálohování

3.1.3.9 Capsa.cz O službě Služba Capsa.cz je jediné tuzemské bezplatné úložiště, které nám dokáže poskytnout služby, potřebné pro řešení problému s nedostatkem místa na studentských discích. Nejvýstižnější popis služby, který zde nyní předkládám, se nachází přímo na jejích webových stránkách. 42

Capsa znamená latinsky schránka na listiny. I dnes je potřeba mít dokumenty ve „schránce", která je chrání před ztracením či zničením a navíc je dává k dispozici dalším lidem. Právě sdílení a úschova dokumentů tvoří hlavní funkci systému Capsa, který byl původně vytvořen na míru pro koordinaci víceletých vědecko-výzkumných projektů. Zpočátku Capsa sloužila hlavně neziskovým organizacím a vědeckovýzkumným projektům, kterým pomáhala hlavně organizovat a koordinovat práci týmů. Od listopadu 2007 je Capsa nabízena široké veřejnosti a počet jejích uživatelů rychle roste. Od té doby se stále vyvíjí, aby plnila přání firmám, školám i studentům a dalším uživatelům. – Capsa.cz (52) Použití Pro použití služby je opět nutná registrace, kterou zvládneme během chvíle přímo na webových stránkách. Po registraci se již dostáváme do uživatelsky příjemného prostředí, které nás překvapí svou rozmanitostí. Capsa byla od začátku vytvářena jako prostředí pro týmy a ne pro jednotlivce, proto si můžeme všimnout propracovaného nastavení práv uživatelů, nechybí zde společný kalendář, kontakty, obsahuje také emailového klienta, díky kterému můžeme posílat hromadné emaily. Synchronizace dat probíhá třemi způsoby. Prvním způsobem je běžný upload přes webové rozhraní, druhým je přístup ke kapse jako k FTP serveru a třetí, pro nás nejvhodnější, je namapování kapsy jako síťového disku. Pro tuto možnost si sice potřebujeme stáhnout jednoduchý program, který nám připojení vytvoří, avšak v tomto případě Capsa.cz válcuje konkurenci. Připojení je daleko rychlejší a stabilnější než u dosud testovaných úložišť. Velkou roli při tom hraje umístění serverů Capsy v ČR. Specifika Největší rozdíl Capsy oproti ostatním je samozřejmě v tom, že se jedná o službu, která je plně lokalizovaná do českého jazyka. Dalšími výhodami je online editace dokumentů. Jelikož Capsa.cz není primárně určená pro ukládání dokumentů, můžeme na ni nahrát v bezplatné verzi jen 1 GB dat, což není oproti ostatním službám žádné terno, ale pro naše potřeby testování je to dostačující.

43

Zhodnocení služby Tabulka 11: Charakteristiky služby - Capsa.cz

Kritérium

Výsledek


1GB


200MB


D: 1200 kb/s U:750 kb/s


ano


ne


není třeba


výborné


ano

Jednoduchost (f9)

jednoduchá


emaily, kontakty, úkoly, editace dokumentů

3.1.4 Vícekriteriální analýza Váhy kritérií Nyní si určíme váhy jednotlivých kritérií. Čím důležitější je kritérium, tím větší váhu mu musíme přiřadit. Váhu stanovíme pomocí metody pořadí. Jejich důležitosti jsme si již určili v tabulce číslo 2 v kapitole 3.1.2.

i… index bi… body vi... váha ; vi = bi / ∑

44

Tabulka 12: Určení vah pro jednotlivá kritéria

Kritérium f1 f2 f3 f4 f5 f6 f7 f8 f9 f10 suma

i 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

pořadí 3.4 3.4 2 5 8 9 7 1 6 10

bi 7,5 7,5 9 6 3 2 4 10 5 1 55

vi 0,14 0,14 0,16 0,11 0,05 0,04 0,07 0,18 0,09 0,02 1,00

Nyní, když známe 10 kritérií pro rozhodování, bude nejlehčí všechna z nich maximalizovat. Hodnoty, které jsou slovní, ohodnotím dodatečně na bodové stupnici od 1 do 10. U kritéria f2 budu uvádět maximální velikost neomezenou, jako kdyby se velikost rovnala 10 GB, což je jinak nejvyšší hodnota. Kritérium f3, což je rychlost přenosu, budu hodnotit jako násobek downloadu a uploadu. (53) Již před sestavováním matice nám vypadly 2 služby, konkrétně OpenDrive a SpiderOak. Ani jedna z nich nesplnila nutnou podmínku pro uvažování o jejich použití, tj. možnost jejich připojení jako síťového disku. Pokud jsem tedy všechny vlastnosti ohodnotil body, můžeme si nyní vytvořit kriteriální matici z této tabulky: Ideální hodnota určuje ideální hodnotu, které bychom chtěli dosáhnout, bazální hodnota je nejméně ideální. Odečet Hj – Dj je jejich rozdílem. Tabulka 13: Souhrn kritérií pro všechny služby a výpočet bazální a ideální hodnoty

typ kritéria Dropbox Google Drive SkyDrive SugarSync Box DriveHQ Capsa.cz

f1 max 2 5 5 5 5 1 1

f2 max 10 10 0,1 10 0,1 10 0,2

f3 max 107500 600000 350000 17000 70000 24000 900000

f4 max 4 10 10 4 4 4 10

f5 max 6 6 6 6 4 4 4

f6 max 6 6 6 6 6 6 4

f7 max 8 6 8 6 6 6 10

f8 max 2 2 4 2 4 4 10

f9 max 8 8 8 6 6 6 10

f10 max 8 4 6 4 6 4 10

ideální hodnota bazální hodnota Hj-Dj

5 1 4

10 0,1 9,9

900000 17000 883000

10 4 6

6 4 2

6 4 2

10 6 4

10 2 8

10 6 4

10 4 6

45

Kriteriální matice Tabulka 14: Kriteriální matice

Následně budeme transformovat tuto matici podle vztahu

abychom získali

normalizovanou matici. Normalizovaná matice Tabulka 15: Normalizovaná matice

Nyní budeme používat metodu váženého součtu (WSA). Budeme zde pracovat s váhami, které jsme zjistili dříve a normalizovanou maticí. Vážený součet spočítáme tak, že každé kritérium vynásobíme jemu příslušnou váhou a všechny poté sečteme. Například u první služby to bude takto: 0,25*0,14+1,00*0,14+0,10*0,16+0,00*0,11 +1,00*0,05+1,00*0,04+0,50*0,07+0,00* 0,18+0,50*0,09+0,67*0,02 = 0,372074368. Tyto hodnoty jsme vypočítali u všech sedmi služeb, přičemž ta s nejvyšší hodnotou je pro nás nejvhodnější. Po výpočtech jsme dostali tyto výsledky:

46

Tabulka 16: Tabulka výsledných vážených součtů

Služba Dropbox Google Drive SkyDrive SugarSync Box DriveHQ Capsa.cz

WSA Pořadí 0,372074368 4. 0,626222588 2. 0,531408079 3. 0,363636364 5. 0,234064312 6. 0,219479049 7. 0,637741047 1.

(54) Zhodnocení Jasně nyní vidíme, že česká služba Capsa.cz se umístila nejlépe a proto další testování budu provádět již pouze s ní. Google Drive získal prakticky stejně bodů, ale Capse dáme přednost vzhledem k tomu, jak se lehce dá připojit jako síťový disk, což je pro nás vlastnost nejdůležitější.

3.1.5 Instalace a nastavení služby Capsa.cz Nyní si představíme, jak bude tento problém vyřešen a otestujeme vybranou službu krok za krokem. První, co musí každý student udělat, je registrace na webových stránkách www.capsa.cz. Pro naše testovací účely si zvolíme registraci s názvem projektu: bakalarskapracevosis a stejnou adresou projektu. Jako variantu služby zvolíme ZADAX, což je bezplatný tarif, který budeme používat.

Obrázek 11: Registrace do Capsy (Autor)

Dále si zvolíme svůj login pro přihlášení a heslo. Pak již stačí zaškrtnout pole: souhlasím se Všeobecnými podmínkami serveru Capsa.cz a můžeme údaje odeslat. 47

Na zadaný e-mail nám vzápětí přijde potvrzení registrace s potvrzovacím odkazem, přes který se musíme do systému poprvé přihlásit. Po zadání loginu a hesla se již dostaneme do prostředí samotné Capsy. Nyní ještě dostaneme od systému jednorázovou nabídku na zvýšení kapacity úložiště na 5 GB z původního 1 GB, avšak poplatek za tuto změnu je 30 Kč. Jelikož nyní nepotřebujeme navyšovat velikost úložiště, touto možností se nyní nebudeme zabývat. Pokud budeme se službou spokojeni, můžeme tento krok uskutečnit později. Nyní se před námi otevře uživatelské prostředí služby. V levém navigačním sloupci si můžeme všimnout několika položek: 

Aktuality – Zde se nám zobrazují veškeré činnosti, které v našem projektu proběhly.



Hledat – Umožňuje hledání v již nahraných souborech.



Kalendář – Jedná se o propracovaný online kalendář, který nepostrádá ani zvýrazňování důležitých událostí, vytváření dalších kalendářů či zasílání upozornění prostřednictvím e-mailu.



Kontakty – Seznam námi vytvořených kontaktů, které můžeme následně spravovat nebo na ně rozesílat elektronickou poštu.



E-maily – Jednoduchý klient sloužící k odesílání e-mailů.



Úkoly – Zde můžeme vytvářet úkoly a následně je exportovat do aplikace MS Excel.



Administrace – V administraci si můžeme nastavit jednotlivé parametry služby anebo přejít na placený tarif.

Nejdůležitější je pro nás však záložka dokumenty, do které se budou ukládat námi nahrané soubory. První možností je nahrání souboru přímo přes webové rozhraní, což se dá provést kliknutím na tlačítko Vložit soubor. Tato stránka také obsahuje velké množství dalších komponent, které nám práci se soubory zjednoduší. Capsa.cz jako síťový disk Pro připojení Capsy jako síťového disku potřebujeme stáhnout jednoduchou utilitu, kterou nalezneme na hlavní stránce pod položkou Vlastnosti / Síťový disk / Stáhnout aplikaci. Po jednoduché a klasické instalaci se nám spustí logovací tabulka do služby. Do ní vyplníme údaje, které jsme si zvolili při registraci, přičemž jako adresu projektu nesmíme zapomenout vyplnit celou adresu včetně domény (pro náš případ

48

vypadá takto: bakalarskapracevosis.capsa.cz). Dále si také zvolíme, na jaké písmeno chceme síťový disk namapovat a stiskneme tlačítko OK.

Obrázek 12: Login do capsy přes aplikaci (Autor)

Pokud jsme postupovali správně, měl by se nám nyní mezi zařízeními s vyměnitelným úložištěm objevit další disk nazvaný jako adresa projektu, kterou jsme zvolili. Nyní už s připojeným úložištěm můžeme pracovat jako s jiným diskem, otevírat, kopírovat nebo mazat soubory přímo z Capsy.

Obrázek 13: Průběh kopírování do Capsy (Autor)

49

K takto nahraným souborům poté samozřejmě můžeme přistupovat také přes webové rozhraní. Pokud nahrajeme například soubory typu .doc nebo .xls (Word a Excel), můžeme je přímo na Capse online upravovat a ukládat.

3.1.6 Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS Pro správné fungování tohoto úložiště na VOŠIS je třeba, aby se každý student osobně zaregistroval přes webové stránky a vytvořil si svůj vlastní projekt. Poté do všech počítačů na VOŠIS nainstalujeme jednoduchou Capsa aplikaci pro připojení úložiště jako síťového disku. Aplikace se při každém Windowsovském přihlášení a odhlášení uživatele zapne a vyžaduje login, respektive se připojená jednotka odpojí. Tím je zajištěno zabezpečení dat, studentovi se stačí při přihlášení do systému VOŠIS (Novell) zalogovat do své Capsa aplikace a při odhlášení se Capsa deaktivuje již automaticky. Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP jsme tedy takto vyřešili pomocí vybraného bezplatného úložiště a otestovali jeho funkčnost, která je bez problémů.

3.2 Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště v balíku XAMPP 3.2.1 Popis problému V předmětu DAS2 vyučovaném na VOŠIS bývá úkolem studentů navrhnout jednoduché rozhraní v PHP nad databází, kterou si předtím sami vytvořili. Následně se musí připojit na FTP server, na který nahrají jimi vytvořený dokument a poté pošlou odkaz na tento soubor vyučujícímu. Přístup k dokumentům na FTP je zprostředkován pomocí web serveru (v našem případě je jím Apache). K němu je přiřazena právě výchozí složka, kam studenti nahrávají své soubory. Tento postup je složitý, neumožňuje studentům práci s nahranými soubory (mazání, kopírování) a proto tento problém budeme řešit pomocí bezplatného internetového úložiště, kam bude mít přístup jak vyučující tak studenti.

3.2.2 Apache Problém se tedy zabývá řešením ukládání PHP dokumentů na bezplatné cloudové úložiště a následný přístup k nim za pomocí Apache serveru. Apache je jednoduchý, ale přitom velmi výkonný web server, který je dostupný jak pro 32bitová 50

Windows, tak i pro platformu Unix/Linux. Tento web server je úspěšnější než ostatní servery zejména díky tomu, že je zdarma a open source. Proto má v dnešní době již více než 60% zastoupení mezi web servery. (55)

3.2.3 Návrh řešení Tentokrát nemáme více variant řešení, protože tento způsob je na škole již zaběhlý a není potřeba ho měnit, stačí jej pouze vylepšit. Nyní si nasimulujeme celý problém a vyřešíme ho pomocí cloudového úložiště. Opět budeme používat služeb úložiště Capsa.cz, protože s ním budou umět studenti pracovat. Předejdeme tak zbytečným instalacím dalších aplikací a také nám poskytne nejlepší odezvu. Instalaci budeme provádět pomocí XAMPPu. XAMPP je balíček obsahující instalace MySQL databáze, server Apache s PHP a FTP klienta FileZilla. Pomocí tohoto balíčku snadno a rychle zprovozníme domácí server. (56) Jelikož je celý balík freeware, nebudeme mít s jeho stažením žádné problémy. Po stažení nainstalujeme XAMPP do PC a spustíme si druhý počítač (tentokrát virtuální). V něm se připojíme k bezplatnému cloudovému úložišti, kam nahrajeme námi vytvořený php dokument, a pomocí internetového prohlížeče se budeme připojovat k počítači (přes IP adresu), na kterém Apache server běží a ten nás přesměruje na námi nahraný dokument, který se nám zobrazí. Pro lepší znázornění jsem vytvořil jednoduché schéma.

Obrázek 14: Schéma přístupu k php souborům na cloudovém úložišti s využitím Apache serveru (Autor)

51

Nyní se již můžeme zabývat samotnou konfigurací Apache serveru. Instalaci cloudového úložiště provedeme stejně jako v kapitole 3.1.5, jelikož se jedná o naprosto totožný proces. Budeme také pracovat v Microsoft Virtual PC 2007, abychom dosáhli maximální podobnosti s reálnou situací. 3.2.3.1 Microsoft Virtual PC 2007 Virtual PC od společnosti Microsoft umožňuje v jednom počítači spouštět několik virtuálních operačních systémů a provádět s nimi operace stejně, jako by se jednalo o počítače reálné. Můžeme si například spustit 2 operační systémy Windows XP a k nim dejme tomu ještě Microsoft Windows Server 2003 a pracovat s nimi jako s malou domácí sítí. (57)

Obrázek 15: Spuštění Windows XP uvnitř Windows 7 prostřednictvím programu Microsoft Virtual PC (58)

3.2.4 Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php dokumentů z cloudu 3.2.4.1 Nastavení pro server Po správné instalaci balíku XAMPP se nám spustí XAMPP Control Panel Application, což je ovládací konzole, která spravuje běh všech nainstalovaných modulů (viz Příloha č. 1). Pro běh Apache web serveru na našem PC ho musíme zapnout poklepáním na tlačítko Start. Adresář pro načítání souborů je nastaven defaultně na C:/xampp/htdocs. My však budeme chtít, aby se nám soubory načítaly z cloudového 52

úložiště. Připojíme si k PC opět službu Capsa.cz a namapujeme si jí na jednotku U:. Pokud zde ještě nemáme vytvořenou složku, vytvoříme ji a pojmenujeme například dokumenty (pokud složku již vytvořenou máme, tento krok přeskočíme). Nyní budeme muset změnit v konfiguračním souboru našeho serveru řádek, který nám říká, kam se php dokumenty ukládají a odkud se následně nahrávají. Otevřeme si tedy v poznámkovém bloku, či jiném textovém editoru soubor httpd.conf, který bývá uložen defaultně na C:/xampp/apache/conf/httpd.conf a najdeme si tento řádek. DocumentRoot "/xampp/htdocs" a následně ho změníme na (viz Příloha č. 2) DocumentRoot "u:/dokumenty/"

Toto nastavení nám zajistí, že web server bude nahlížet do námi nastavené složky na úložišti a bude zde načítat soubory. 3.2.4.2 Nastavení pro studenta Nyní tedy máme spuštěný server a nastavený Document Root a zbývá nám simulovat situaci z pohledu studenta. Zapněme si tedy Virtual PC s nastavením síťové karty jako máme v reálných Windows (viz Příloha č. 3). Dále si vytvořme libovolný php soubor a pojmenujme si ho například index.php. Dalším krokem bude připojení cloudového úložiště k Virtual PC stejným způsobem jako v předchozí kapitole. Vytvořený soubor nahrajeme do složky dokumenty (viz Příloha č. 4). Pro testování skutečnosti, zda je náš soubor již automaticky načítaný web serverem, vložíme do internetového prohlížeče přímo jeho IP adresu, protože nyní nepoužíváme žádný DNS server pro překlad adres. V našem případě jsme ji zjistili po zadání příkazu ipconfig v příkazovém řádku na web serveru a její podoba je 192.168.0.103 (viz Příloha č. 5). Do prohlížeče tedy nyní zadáme adresu ve tvaru: http://192.168.0.103/index.php Pokud jsme postupovali správně, web server správně zprostředkoval náš požadavek a zobrazil nám v prohlížeči námi nahranou stránku. (viz Příloha č. 6)

53

Nyní se nám tedy podařilo aplikovat bezplatné cloudové úložiště pro využívání na VOŠIS a také zjednodušit celý proces nahrávání a tím usnadnit práci jak studentům tak vyučujícímu.

3.3 Práce

s několika

soubory

najednou

prostřednictvím

bezplatného cloudového úložiště Již jsme otestovali cloudové úložiště pro 2 případy použití. Nyní se podíváme na poslední z problémů, které by mohly při používání úložiště nastat. Jedná se především o práci s více soubory najednou a jejich průběžné načítání. Tento problém budeme simulovat pomocí programu Borland Delphi 7, který se běžně ve škole používá při výuce, konkrétně ve stejnojmenném předmětu DELPHI. Delphi je objektově orientované vývojové prostředí firmy Borland určené pro tvorbu aplikací pod operačním systémem MS Windows v jazyce Object Pascal. (59) Mezi jeho specifika patří například využívání více souborů, které jsou součástmi hlavního projektu a které program v průběhu využívá. Těmi jsou například soubory typu UNIT, což jsou jednotky, připojované automaticky k projektu a obsahující procedury a funkce. Opět budeme využívat služeb českého úložiště Capsa.cz, protože je pro tuto práci nejdůležitější doba odezvy a tu má právě tento cloud nejkratší. Pokud ještě nemáme připojenou Capsu k počítači, uděláme to stejným způsobem jako v předchozích případech. Vytvoříme si tedy jednoduchý projekt v prostředí Borland Delphi 7. Já si zvolil program, který nám vypočítá hodnotu BMI indexu po zadání výšky a váhy osoby. Tento program obsahuje jeden button a 2 edity. Zdrojový kód je velmi jednoduchý a obsahuje pouze jednu proceduru, která je přiřazena právě na button a která provádí veškerý výpočet. Procedura je v této podobě: procedure TForm4.Button1Click(Sender: TObject); var vah,vys,bmi:real; chyba1, chyba2 : INTEGER ; S: STRING; begin 54

val(Edit2.text, Vah, chyba2); val(Edit1.text, Vys, chyba1); bmi:=vah/(vys*vys); str(bmi:5:2,s); Label3.caption:=s; if (chyba1<>0) or (chyba2<>0) then label3.Caption:='chyba';

Pokud tedy nyní program spustíme, zadáme výšku a váhu a klikneme na button, program nám vypočítá BMI index.

Obrázek 16: Program na výpočet BMI indexu

Nyní nám již zbývá pouze uložit tento program na cloud. Proto zvolíme File Save all a poté vybereme umístění na úložišti. Program sice s nepatrně delší odezvou, ale bez problémů uloží všechny soubory na Capsu. Tímto postupem jsme zjistili, že studenti mohou kdykoliv bez obav ukládat své rozpracované projekty na bezplatné cloudové úložiště a pracovat s nimi jako by je měli uloženy fyzicky ve svém PC. Nyní nám již stačí otestovat, zda je tato varianta vhodná i pro načítání souborů přímo z tohoto úložiště. Otevřeme si tedy složku, kam jsme soubory uložili a najdeme si spouštěcí soubor projektu, s příponou .dpr. Tento soubor spustíme a budeme pozorovat, jestli vše funguje stejně, jako bychom soubory načítali z běžného fyzického disku.

55

Obrázek 17: Načítání projektu z cloudového úložiště.

Program i v této situaci funguje spolehlivě a nevykazuje žádné známky nefunkčnosti. Podařilo se nám takto tedy dokázat, že tento způsob ukládání je pro studenty možný a pokud budou chtít ukládat své soubory i ve škole tak, aby k nim mohli z domova bezproblémově přistupovat, je tato varianta rozhodně nejvhodnější.

56

4 Závěr Co se Cloud Computingu týče, je to jedna z nejnadějnějších možností, jak v budoucnu uchovávat data, přistupovat k nim a spravovat je. Kam se bude vývoj kolem této problematiky ubírat, si dnes sice můžeme jen domýšlet, avšak z výše uvedeného vyplývá, že Cloud Computing má budoucnost a mnohé instituce, společnosti i jednotlivci jistě budou využívat jeho možností. V teoretické části jsme si popsali, co to Cloud Computing je a jak nám může v dnešní době usnadnit práci a snížit náklady. Jeho historie je poměrně čerstvá, avšak budoucnost bude zřejmě daleko bohatší. V dnešní době tato technologie poskytuje velmi mnoho výhod, ale i řadu nevýhod. Po odstranění nedostatků (zejména pokud se týká bezpečnosti) na čemž se intenzivně pracuje, výhody jednoznačně převáží. Bezplatná cloudová datová úložiště budou nadále navyšovat své kapacity a s rostoucí velikostí všech typů souborů budou tyto služby nabízet stále vyšší bezplatný komfort například pro studenty, kteří je budou moci využívat při výuce. V praktické části jsme na třech konkrétních případech prokázali užitečnost používání právě takového bezplatného cloudového úložiště na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze. Všechny situace, které jsme se pokusili nasimulovat, jsou běžně řešené studenty školy a také jejich připomínky byly vzaty v úvahu v této bakalářské práci. Ta by měla napomoci při zavádění těchto nových postupů a usnadnit jejich užívání současnými i budoucími studenty.

57

5 Seznam literatury a použitých zdrojů Elektronické zdroje: 1. Malý, Martin. Amazon AWS. Lupa.cz. [Online] 23. Duben 2010. [Citace: 28. Duben 2012.] http://www.lupa.cz/clanky/amazon-aws/. 1213-0702. 2. Polák, Michal. Co říci ke Cloud computingu? ITBIZ. [Online] 19. Březen 2009. [Citace: 28. Duben 2012.] http://www.itbiz.cz/cloud-computing-jinak. 1802-1581. 3. www.cloudcomputing.cz. Cloud Computing. Cloud Computing. [Online] 20082010. [Citace: 28. Duben 2012.] http://www.cloudcomputing.cz/. 4. Čížek, Jakub. Cloud computing: slibná budoucnost nebo marketing? živě.cz. [Online]

13.

Listopad

2008.

[Citace:

28.

Duben

2012.]

http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computing-slibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3a-144443/default.aspx. 6. Cloud Computing Companies. Best Cloud Computing Companies Of 2012. Cloud Computing

Companies.

[Online]

[Citace:

28.

Duben

2012.]

http://cloudcomputingcompaniesnow.com/wp-content/uploads/2011/12/CloudComputing-3.jpg. 7. Zikmund, Martin. Co je to Cloud computing a proč se o něm mluví. Business Vize. [Online]

29.

Listopad

2010.

[Citace:

28.

Duben

2010.]

http://www.businessvize.cz/software/co-je-to-cloud-computing-a-proc-se-o-nem-mluvi. 1805-0263. 8. Sourya. A History of Cloud Computing. Cloud Tweaks. [Online] 9. Únor 2011. [Citace: 28. Duben 2010.] http://www.cloudtweaks.com/2011/02/a-history-of-cloudcomputing/. 10. Karpeta, Jiří. Počítače v oblacích (1): Cloud je všude kolem. Computer World. [Online] 3. Únor 2011. [Citace: 29. Duben 2012.] http://computerworld.cz/novinkymicrosoftu/pocitace-v-oblacich-1-cloud-je-vsude-kolem-8397. 11. Dave, Malcolm Surgient. The five defining characteristics of cloud computing. ZDNet.

[Online]

9.

Duben

2009.

[Citace:

29.

Duben

2012.]

http://www.zdnet.com/news/the-five-defining-characteristics-of-cloudcomputing/287001. 58

12. Software & Information Industry Association. Software as a Service: Strategic Backgrounder. Software & Information Industry Association. [Online] Únor 2001. [Citace: 28. Duben 2012.] http://www.siia.net/estore/ssb-01.pdf. 14. Kepes, Ben. Rackspace hosting. Understanding the Cloud Computing Stack. [Online]

2011.

[Citace:

29.

Duben

2012.]

http://broadcast.rackspace.com/hosting_knowledge/whitepapers/Understanding-theCloud-Computing-Stack.pdf. 15. Caruso, Jeff. IaaS vs. PaaS vs. SaaS. Network World. [Online] 2. Listopad 2011. [Citace: 29. Duben 2012.] http://www.networkworld.com/news/2011/102511-techargument-iaas-paas-saas-252357.html. 16. Havránek, Robert. Cloud pro pokročilé (1): Když se řekne veřejný cloud. Computer

World.

[Online]

17.

Říjen

2011.

[Citace:

29.

Duben

2008.]

http://computerworld.cz/novinky-microsoftu/cloud-pro-pokrocile-1-kdyz-se-rekneverejny-cloud-43974. 17. Zikmund, Martin. Soukromý cloud, trend který možná teprve přijde. Business vize. [Online]

28.

Únor

2011.

[Citace:

30.

Duben

2012.]

http://www.businessvize.cz/software/soukromy-cloud-trend-ktery-mozna-teprve-prijde. ISSN 1805-0263. 20. Jánoška, Ondřej. Společnosti Siemens a Microsoft poskytují hybridní cloud. Reseller

Magazine.

[Online]

28.

Únor

2011.

[Citace:

30.

Duben

2012.]

http://www.reselleronline.cz/spolecnosti-siemens-a-microsoft-poskytuji-hybridni-cloud. 21. Business IT. Cloud Computing: Slovník pojmů. Business IT. [Online] Srpen 2011. [Citace: 30. Duben 2012.] http://www.businessit.cz/cz/cloud-computing-slovnik-pojmusaas-paas-iaas.php. 1805-0522. 22.

Cloud

Computing.

http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html.

Výhody [Online]

Cloud [Citace:

1.

computingu. Květen

2012.]

http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html. 23. Hytychová, Alena. Cloud computing aneb vaše kancelář v oblacích. Workline. [Online] [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.workline.cz/Pruvodce/Cloud-computinganeb-vase-kancelar-v-oblacich.aspx.

59

24. Schreiber, Manuel. On-line úschovny. CHIP. [Online] Listopad 2008. [Citace: 1. Květen 2012.] http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2008/online-uschovny.html. 25. Rapidshare. My RapidShare. RapidShare. [Online] [Citace: 2. Květen 2012.] https://rapidshare.com/#!myrapidshare. 26. Pavlíček, Miroslav. ACTA = Globální cenzura Internetu (+VIDEO). AC24. [Online] 30. Leden 2012. [Citace: 1. Květen 2012.] http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/190acta-globalni-cenzura-internetu-video. 27. Černý, Michal. ACTA, SOPA, PIPA: Jak nám změní život? DSL.CZ. [Online] 1. Únor 2012. [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.dsl.cz/clanek/2576-acta-sopa-pipajak-nam-zmeni-zivot. 28. The American Dream. ACTA = Global Internet Censorship – Now Even Foreign Governments Will Be Able To Have Your Website Shut Down. The American Dream. [Online]

2012.

[Citace:

1.

Květen

2012.]

http://endoftheamericandream.com/archives/acta-global-internet-censorship-now-evenforeign-governments-will-be-able-to-have-your-website-shut-down. 29. Václavík, Lukáš. Jak má vypadat ideální cloud? Jako SkyDrive, Dropbox a iCloud dohromady. cnews.cz. [Online] 23. Leden 2011. [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.cnews.cz/jak-ma-vypadat-idealni-cloud-jako-skydrive-dropbox-iclouddohromady. 30. Brejcha, Jiří. Připojení síťové jednotky ve Windows. Blog o všem, co mě baví a zajímá.

[Online]

22.

Duben

2009.

[Citace:

7.

Květen

2012.]

http://www.jiribrejcha.net/2009/04/pripojeni-sitove-jednotky-ve-windows/. 31. Otixo. Otixo on Your Desktop FAQ. Otixo. [Online] 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] https://app.otixo.com/workspace.jsp. 32. Čížek, Jakub. Dropbox: Jednoduché sdílení dat je nyní bez pozvánek. Živě. [Online]

29.

Červenec

2008.

[Citace:

2.

Květen

2012.]

http://www.zive.cz/clanky/dropbox-jednoduche-sdileni-dat-je-nyni-bez-pozvanek/sc-3a-142866/default.aspx.

60

33. Polesný, David. Dropbox: vy snad ještě používáte flashdisk? [video]. Živě. [Online] 10. Únor 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.zive.cz/clanky/dropbox-vy-snadjeste-pouzivate-flashdisk-video/sc-3-a-155753/default.aspx. 34. Procházka, David. Sdílená webová úložiště. Stahuj.cz. [Online] 22. Listopad 2010. [Citace: 2. Květen 2012.] http://magazin.stahuj.centrum.cz/sdilena-webova-uloziste/. 35. Macich, Jiří. Cloudová úložiště pro vaše zálohy: račte si vybrat. LUPA.CZ. 11.

[Online]

Duben

2012.

[Citace:

2.

Květen

2012.]

http://www.lupa.cz/clanky/cloudova-uloziste-pro-vase-zalohy-racte-si-vybrat/. 36. Kotek, Michal. Internetová uložiště – 1.díl. iWOZ.cz. [Online] 22. Prosinec 2011. [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.iwoz.cz/novinky/internetova-uloziste-1-dil/. 37. Kubeš, Radek. Místo pro stovky gigabajtů vašich dat je na internetu. Stačí si vybrat.

Technet.cz.

[Online]

14. Červen 2009. [Citace:

2. Květen 2012.]

http://technet.idnes.cz/misto-pro-stovky-gigabajtu-vasich-dat-je-na-internetu-staci-sivybrat-12w-/software.aspx?c=A090613_232714_software_vse. 38. —. Na internetu si můžete zadarmo odložit gigabajty informací. Technet.cz. [Online] 22. Květen 2011. [Citace: 3. Květen 2012.] http://technet.idnes.cz/na-internetusi-muzete-zadarmo-odlozit-gigabajty-informaci-p4x/software.aspx?c=A110520_133222_software_mbo. 39. Wen, Howard. Test: Pět on-line služeb pro bezplatné ukládání souborů (1.). Computer

World. [Online] 29. Listopad 2010. [Citace: 3. Květen 2012.]

http://computerworld.cz/testy/test-pet-on-line-sluzeb-pro-bezplatne-ukladani-souboru-18112. 40. Dropbox. About Dropbox. Dropbox. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.] https://www.dropbox.com/about. 41. Černý, Michal. Google Drive: online úložiště s řadou funkcí. DSL.CZ. [Online] 2. Květen 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.dsl.cz/clanek/2634-google-driveonline-uloziste-s-radou-funkci.

61

42. Kasík, Pavel. Google Drive je venku. Zdarma nabízí 5 GB, OCR, sdílení a synchronizaci. Technet.cz. [Online] 24. Duben 2012. [Citace: 3. Květen 2012.] http://technet.idnes.cz/google-drive-google-disk-spusteni-5gb-zdarma-fz4/sw_internet.aspx?c=A120424_175020_sw_internet_pka. 43. Špulák, Ondřej. Ovládejte bezplatný webový disk přímo z Windows. Slunečnice.cz.

[Online]

6.

Listopad

2009.

[Citace:

3.

Květen

2012.]

http://www.slunecnice.cz/tipy/bezplatny-webovy-disk-primo-z-windows/. 44. SugarSync. About SugarSync. SugarSync. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.] http://www.sugarsync.com/company/. 45. Kotek, Michal. Internetová uložiště – 2.díl. iWOZ.cz. [Online] 30. Prosinec 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.iwoz.cz/novinky/internetova-uloziste-–-2-dil/. 46. Box.com. Collaboration in the Cloud. Box. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.] https://www.box.com/about-us/. 47. Dsouza, Keith. Mount box.net account in Windows Explorer. Techie Buzz. [Online] 19. Červen 2006. [Citace: 3. Květen 2012.] http://techie-buzz.com/tech-news/mountboxnet-account-in-windows-explorer.html. 48. Tumajer, Petr. Zálohujte přes internet IV: DriveHQ. EMAG.CZ. [Online] 24. Červen 2008. [Citace: 3. Květen 2012.] http://www.emag.cz/zalohujte-pres-internet-ivdrivehq/. 49. Wen, Howard. Test: Pět on-line služeb pro bezplatné ukládání souborů (2.). Computer

World. [Online] 30. Listopad 2010. [Citace: 2. Květen 2012.]

http://computerworld.cz/testy/test-pet-on-line-sluzeb-pro-bezplatne-ukladani-souboru-28113. 50. Workline. OpenDrive com online úložný prostor a zálohování. Workline. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.] http://www.workline.cz/katalog/prezentace/370-opendrivecom.aspx. 51. Gažo, Peter. SpiderOak: Synchronizujte, zálohujte a zdieľajte dáta jednoducho. LINUXEXPRES.

[Online]

23.

Únor

2012.

[Citace:

3.

Květen

2012.]

http://www.linuxexpres.cz/software/spideroak-vs-dropbox. 1214-9608.

62

52.

Capsa.cz.

O

Capse.

[Online]

Capsa.cz.

[Citace:

5.

Květen

2012.]

http://www.capsa.cz/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html. 53. Kalčevová, Jana. Vícekriteriální hodnocení variant - VHV. Moje stránky. [Online] [Citace: 5. Květen 2012.] http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/EKO422-Vahy.pdf. 54. —. Kriteriální matice a hodnocení variant. Moje stránky. [Online] [Citace: 5. Květen 2012.] http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/EKO422-KriterialniMatice.pdf. 55. Brožek, Erik. Server Apache, co je vlastně zač a co dokáže. Živě. [Online] 22. Říjen 1998. [Citace: 10. Květen 2012.] http://www.zive.sk/server-apache-co-je-vlastnezac-a-co-dokaze/sc-3-a-153277/default.aspx. 56. Vostrý, Petr. XAMPP - rychlá a snadná instalace Apache, MySQL a PHP. WALL.CZ.

[Online]

3.

Srpen

2008.

[Citace:

10.

Květen

2012.]

http://wall.cz/nastenka/xampp-rychla-a-snadna-instalace-apache-mysql-a-php. 57. Špulák, Ondřej. Microsoft Virtual PC 2007. EMAG. [Online] 27. Duben 2007. [Citace: 9. Květen 2012.] http://www.emag.cz/microsoft-virtual-pc-2007/. 1802-4238. 58. Stahuj.cz. Microsoft Virtual PC. Stahuj.cz. [Online] [Citace: 11. Květen 2012.] http://www.stahuj.centrum.cz/utility_a_ostatni/ostatni/microsoft-virtual-pc/. 59.

ITBIZ.

Delphi.

ITBIZ.

[Online]

[Citace:

13.

5

2012.]

http://www.itbiz.cz/slovnik/informacni-technologie-it/delphi.

63

Tištěné publikace: 5. John W. Rittinghouse, James F. Ransome. Cloud Computing Implementation, Management, and Security. New York : CRC Press, 2010. str. 16. 978-1-4398-0680-7. 9. Hurwitz, Judith, a další, a další. Cloud Computing for Dummies. New Jersey : Wiley Publishing, Inc., 2010. str. 22. 978-0-470-48470-8. 13. Velte, Anthony T., Velte, Toby J. a Elsenepeter, Robert. Cloud Computing: A Practical Approach. místo neznámé : The McGraw-Hill Companies, 2010. str. 14. 9780-07-162695-8. 18. Buyya, Rajkumar, Broberg, James a Goscinski, Andrzej. Cloud Computing Principles and Paradigms. Hoboken : John Wiley & Sons, Inc, 2011. stránky 223 - 224. 978 0 470 88799 8. 19. Smooth, Stephen R. a Tan, Nam K. Private Cloud Computing. Waltham : 2012 Elsevier, Inc., 2012. stránky 38-39. 978-0-12-384919-9.

64

6 Seznam obrázků Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6) .............................................................. 13 Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12) ................................. 16 Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13) ...................................................... 17 Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele (22)................................................................................................................... 21 Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor) ................................... 22 Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor) ........................................... 25 Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor) ..................................... 25 Obrázek 8: Současné připojení k FTP serveru VOŠIS (Autor) ...................................... 28 Obrázek 9: Pracovní plocha Otixa (Autor) ..................................................................... 31 Obrázek 10: Již namapovaný disk přes službu Otixo (Autor) ........................................ 31 Obrázek 11: Registrace do Capsy (Autor) ...................................................................... 47 Obrázek 12: Login do capsy přes aplikaci (Autor) ......................................................... 49 Obrázek 13: Průběh kopírování do Capsy (Autor) ......................................................... 49 Obrázek 14: Schéma přístupu k php souborům na cloudovém úložišti s využitím Apache serveru (Autor) ................................................................................................... 51 Obrázek 15: Spuštění Windows XP uvnitř Windows 7 prostřednictvím programu Microsoft Virtual PC (54) ............................................................................................... 52 Obrázek 16: Program na výpočet BMI indexu ............................................................... 55 Obrázek 17: Načítání projektu z cloudového úložiště. ................................................... 56

65

7 Seznam tabulek Tabulka 1: Vybraná cloudová úložiště............................................................................ 29 Tabulka 2: Seznam vybraných kritérií ............................................................................ 30 Tabulka 3: Charakteristiky služby - Dropbox ................................................................. 33 Tabulka 4: Charakteristiky služby - Google Drive ......................................................... 35 Tabulka 5: Charakteristiky služby - Microsoft SkyDrive ............................................... 36 Tabulka 6: Charakteristiky služby - SugarSync .............................................................. 37 Tabulka 7: Charakteristiky služby - Box ........................................................................ 38 Tabulka 8: Charakteristiky služby - DriveHQ ................................................................ 40 Tabulka 9: Charakteristiky služby - OpenDrive ............................................................. 41 Tabulka 10: Charakteristiky služby - SpiderOak ............................................................ 42 Tabulka 11: Charakteristiky služby - Capsa.cz ............................................................... 44 Tabulka 12: Určení vah pro jednotlivá kritéria ............................................................... 45 Tabulka 13: Souhrn kritérií pro všechny služby a výpočet bazální a ideální hodnoty ... 45 Tabulka 14: Kriteriální matice ........................................................................................ 46 Tabulka 15: Normalizovaná matice ................................................................................ 46 Tabulka 16: Tabulka výsledných vážených součtů ......................................................... 47

66

8 Přílohy Příloha č. 1. Podoba balíku XAMPP se spuštěným Apache serverem

67

Příloha č. 2. Nastavení Document Rootu v souboru httpd.conf

68

Příloha č. 3. Nastavení síťové karty ve Virtual PC

69

Příloha č. 4. Vytvoření php souboru a jeho zkopírování na cloudové úložiště

70

Příloha č. 5. Zjištění IP adresy web serveru pomocí příkazu ipconfig

71

Příloha č. 6. Připojení k webserveru v internetovém prohlížeči

72

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Rudolf Kvapil

Recommend Documents