Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Bakalářská práce

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Bakalářská práce

2010

Iryna Kovalenko

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Iryna Kovalenko

Odborná terminologie pro oblast informačních technologií v Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) Bakalářská práce

2010

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma “Odborná terminologie pro oblast informačních technologií v Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)” jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další zdroje jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 14. června 2010 Iryna Kovalenko

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Heleně Kučerové za vstřícný přístup a pohotovou pomoc při zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jakožto odborný slovník pojmů patří mezi katalogy a databáze udržované a zpracováné externímy pracovníky Knihovnického Institutu Národní knihovny ČR. Hlavním cílem při vytváření daného rozsáhlého terminologického zdroje bylo sjednotit odborné pojmy v oblasti knihovnictví a informační vědy a seřadit je takovým způsobem, aby pro širokou veřejnost stejně jako pro odborníky z dané oblasti existoval spolehlivý zdroj informace, na který by se dalo odkázat při zpracování věděckých prácí anebo při studiu. Sice TDKIV existuje necelých deset let, databáze se zdá být zpracována na vysoké úrovni, jelikož je jak srozumitelnou, tak zároveň i obsáhlou bází dat, kde jednotlivec najde nejen pouhé vysvětlení požádovaných pojmů, ale také i odkazy na případné souvislé termíny, které dokážou celkovou představu o sledovyném tématu uspořádat a systematizovat. V dané bakalářské práci budu srovnávat českou databázi TDKIV s její zahraniční obdobou, a to ruskou databázi ASP, která je také zaměřená mj. na oblast knihovnictví a informační vědy, a její americkým ekvivalentem – s databázi ODLIS. Analýza bude spočívat v porovnání odborných pojmů těchto třech terminologických slovníků a jejich celkovém vyhodnocení autorem.

Obsah Úvod............................................................................................................................................................8 Terminologie a její členění ........................................................................................................................10 1.1 Definice základních pojmů v terminologických slovnících ...............................................................11 Pojem.................................................................................................................................................11 Termín ..............................................................................................................................................12 Heslo..................................................................................................................................................12 1.2 Poznámky a zkratky.........................................................................................................................14 1.3 Tvoření termínů...............................................................................................................................15 Způsoby tvoření termínů v češtině....................................................................................................16 1.4 Tvoření definice...............................................................................................................................16 Intenze a extenze...............................................................................................................................17 Pojmové vztahy.................................................................................................................................18 Analýza odborné terminologie České terminologické databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy 20 1.5 Základní informace..........................................................................................................................20 1.6 Podoba a dostupnost TDKIV............................................................................................................20 1.7 Struktura a uspořádání TDKIV..........................................................................................................21 Fáze přípravy projektu.......................................................................................................................21 Hesla TDKIV .......................................................................................................................................22 Zpracované termíny...........................................................................................................................22 Anglické ekvivalenty..........................................................................................................................23 Zavádění nových termínů..................................................................................................................23 1.8 Práce s databází ..............................................................................................................................24 Pracovní databáze.............................................................................................................................25 Analýza slovníku pro knihovnictví a informační vědu ODLIS......................................................................26 1.9 Základní informace..........................................................................................................................26 1.10 Struktura a uspořádání ODLIS a práce s databází..........................................................................27 1.11 Rozšíření slovníku a zvláštní požadávky k využití ..........................................................................28 Analýza profesionálního slovníku Assistent – Slovar Prof .........................................................................29 1.12 Základní informace .......................................................................................................................29 1.13 Struktura a uspořádání ASP a práce s databází..............................................................................29 Metody vyběru a porovnávání termínů ve zvolených databázích.............................................................31 1.14 Porovnání pojmových systémů......................................................................................................32 Srovnání termínů.......................................................................................................................................33

6

1.15 Typy korespondence mezi termíny:...............................................................................................59 1.16 Ohodnocení analýzy.......................................................................................................................60 Závěr .........................................................................................................................................................61 Zdroje:......................................................................................................................................................63 Přílohy.......................................................................................................................................................66

7

Úvod Zdá se, že jen před několika lety jedním z nejpopulárnějších obsazením pro lidi byla literatura. Zvlášť to byla literatura, která probírala ve školách nebo vyšších vzdělávacích institucích, kde každý mohl volně a dle vlastního výběru přečíst si díla, které napsali odbornici, experti nebo významní spisovatelé. Ale náš neúnavný svět je sladěný tak, že se snažíme dozvědět více a více, vyvíjet se v čase a co nejrychleji dosáhnout postavených cílů. První myšlenka o vzniku sítě Internetu se objevila v minulém století. V současné době Internet je používán 26,6 % z celkového počtu obyvatel naší planety. Lidé stávají závislé na informacích, které nám poskytuje Internet. Z toho důvodu, že přístupy a využíti elektronických zdrojů se pořád zvyšují a prostředí Internetu se mění, dochází k dynamickému rozvoji technologických, teoretických i metodologických poznatků v oboru knihovnictví a informační vědy. Nelze vždy jednoznačné vymezit konkrétní pojmy v této vědě kvůli tomu, že ona je typickým interdisciplinárním oborem. A právě výše uvedené úvahy mě přesvědčují, že je potřeba vycházet z maximálně kvalitních zdrojů odborných terminologických informací, které by byly zároveň snadné pro využití při studiu souvisejících kontextů. Proto rozhodujícím úsudkem při zvolení tohoto tématu bylo prokázat, že v tak specifickém a náročném na odbornou terminologii oboru existuje kvalitní slovník pojmů, na který se dá spolehnout při vykonání úkolů v dané problematice. Zároveň také počítám s tím, že terminologické zdroje budou neustále obnovovat svá data skoro bez žádných časových zpoždění a navíc formalizovat skutečnou pojmovou strukturu. Za hlavní cíl si pokládám najít ty nejvhodnější zdroje, se kterými pak budu provádět porovnání odborné terminologie ve zkoumané databázi – České terminologické databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (dále jen TDKIV), a taky rozebrat a zhodnotit její výklad. Jelikož úkolem moje práce je provést kompletní konkordanční analýzu TDKIV včetně porovnáni s několika podobnými vybranými odbornými zdroji, tak jsem přesvědčená, že tento problém je řešitelný, jelikož provádění takového typu analýz jsme zkoušely během studia a navíc existuje dostatečné množství jak internetových tak i klasických slovníků pojmů, se kterými se dá provést srovnávací analýzu a dosáhnout požadovaných výsledků. Na můj pohled daný problém určitě stojí za to, aby byl vyřešen, protože při pokračování v oboru informačních systémů budu se neustále setkávat s odbornými pojmy v jednotlivých databázích, a proto pomocí své práce bych chtěla získat hlubší znalosti o České terminologické databázi knihovnictví a informační vědě, která je udržována Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR. Kromě jiného chci provést kvalitní a přínosnou analýzu o zdrojích terminologických informací, ukázat a porovnat TDKIV s dalšími obdobnými zdroji. Budu se pokoušet dostat odpověď na otázku, zda zkoumána databáze je vypracována na dostatečně vysoké úrovni, aby mohla konkurovat s ostatními informačními databázemi, vytvořenými za stejným účelem, a následně jestli jí může být dána přednost při rozhodováni o výběru vhodných zdrojů. Proto dvě další databáze, které já jsem si vybrala pro provedení podrobné analýzy, jsou americký Dictionary for Library and Information Science (česky: slovník pro knihovnictví a informační vědu) a dále ruský «Ассистент-Словарь Проф», což v českém překladu by znamenalo Profesionální slovník-asistent a je odborný slovník terminů, zaměřených na knihovnictví a informační vědu. Svoji práci uspořádám do několika kapitol. V první kapitole bych chtěla podrobně vysvětlit, co znamená pojem terminologie, detailně popsat, co tento pojem sebou představuje a jakou roli odehrává terminologie v oboru ICT (z anglického Information and Communication Technologies, označení pro informační a komunikační technologie). Na úvod bych jen chtěla naznačit, že v databázi TDKIV termín ICT znamená technologii, umožňující zpracování, uchovávání a přenos dat a informací. Je zřejmě, že ICT zahrnuje veškeré technologie, které jsou 8

používané pro komunikaci a práci s informacemi. A tak následující graf je příkladem toho, jak ve výkladovém slovníku české terminologie se propojují pojmová mapa se souvisejícími ICT.

Obrázek. 1. Pojmová mapa ICT [25]

Popis obrázku: z této pojmové mapy je vidět, že každá technologie, která se spojuje s informacemi a komunikacemi, jakožto jsou informační struktura, informační technologie, informatika a komunikační technologie,se vzájemně vztahuje i k ICT. Pak od jednotlivých technologií se taky navzájem propojují další informačními techniky, vědy a služby. V dalších třech kapitolách budu popisovat, jak fungují a na čem jsou založeny vybrány databáze. Jelikož každá z nich byla vypracována za odlišných podmínek v různých částech světa, předpokládám, že budou mít hodně odlišností co se týče jak způsobu vysvětlení pojmů, tak i samotné terminologie. Nicméně, všechny jsou zaměřeny na stejný obor a proto bych zároveň očekávala, že případné chybějící údaje v jedné databázi se dá doplnit informacemi ze dvou zbylých a tím se ještě více vylepší moje analýza. Za jeden ze základních úkolů celkové práce považuji popis zvolených termínů a jejích následující podrobná analýza; metody, podle kterých jsem tyto termíny vybírala a pravidla jejích hodnocení jsou definovány v kapitole 6. Metody výběru a porovnání termínů. Ale na úvod bych chtěla naznačit, že jedním ze základních kritérií, podle nichž byla odborná terminologie v mé práci zvolena pro následující analýzu je za prvé to, jak často je termín užíván, což bylo dříve zpracovány v projektu Českého národního korpusu[26] a zároveň jak často je daný termín vyhledáván v databázi TDKIV. Porovnávám ve své práci em třicet odborných pojmů, které se ukázaly být nejužívanější v informační vědě a tak mým úkolem bude provést srovnání definic těchto pojmů, což znamená provést podrobnější alanýzu definic ve třech vybraných slovnících, zhodnotit, jestli jejich vysvětlení jsou dostačující a srozumitelné a na závěr určit pojmové vztahy mezi nimi a druhy definic. Proto věřím, že mnou provedená analýza bude přínosnou práci nejen pro mě samotnou, ale i pro ty nové generace zájemců o danou oblast studia.

9

Terminologie a její členění Při vytváření terminologie v oblasti komunikace libovolného oboru, hlavní roli odehrává kultura slovní zásoby jazyka. Ji také můžeme pojmenovat jako kultura spisovného jazyka, kterou švýcarský jazykovědec Ferdinand de Saussure rozlišoval na dva zvláštní pojmy, a to langue a parole (fr.). V této kodifikaci zůstaly nadále oficiálně zachyceny spisovné normy, které popisují kulturu jazyka a kulturu řeči. Jednou ze záležitostí spisovného jazyka je tvorba a ustanovení odborné terminologii. Terminologie jako taková je věda o termínech (odborných názvech) a o způsobu jejich vytváření, použití a sestavování do systému. Začátek vzniku terminologie je spojen se jménem rakouského jazykovědce Eugena Bernhard Wüster a ruského termínovědce D.S.Lotte, kteří zveřejnili svou první práci o normalizaci principů tvoření termínů a vytváření odborných slovníků v roce 1930. V současné době teoretickými problémy o terminologii se zabývá celá řada nacionálních škol, např. rakousko-německé, francouzsko-kanadské, ruské a české. Terminologie se považuje spíše za formální obor[27], který systematicky se snaží označit nebo určit pojem v jednem nebo zároveň ve více oborech, a to prostřednictvím výzkumu a analýzy podmínek v kontextu. Tento obor může být omezen jak pouze pro jeden jazyk, tak může být využit ve více jazycích najednou (jsou to mnohojazyčné terminologie, dvojjazyčné terminologie atd.). Existují několik hledisek, podle kterých se dá vymezit různé druhy terminologie. V následujícím textů bych ráda uvedla několik nejvýznamnějších z nich. Podle toho, na jak velký textový obsah je zaměřena, dá se terminologii rozdělit na dva druhy podle určitých zdrojů [28]: •

“ad hoc1” terminologie, která se zabývá jedním jediným termínem, nebo nějakým omezeným počtem termínů. Je nutné uvést, že ad hoc terminologie je převládající v překládajících profesích, kde překlad pro zvláštní pojmy (nebo souhrn několika pojmů) musí velmi rychle vyřešit jednotlivé problémy;

•

systematická terminologie, která se zabývá všemi termínama v určitém oboru či oblasti činnosti.

Taky se dá terminologii rozdělit na další dvě kategorie, a to z hlediska jejího praktického či teoretického užívání: •

terminologie teoretická, která zkoumá zákonitosti rozvoje a využití odborné slovní zásoby;

•

terminologie aplikovaná, která se zabývá určováním praktických zásad a doporučení, za účelem odstranění nedostatků termínů, jejích hodnocení, popisů, editování, organizování, vytváření, překladu, použití.

Jestli se budeme zabývat členěním terminologie podle předmětu jejího zaměření, najdeme následující podkategorie:

1

•

všeobecná terminologie - zkoumá nejčastější problémy s kvalitou a procesy souvisejících s odbornou lexikou, které patří do různých oblastí znalosti určitých jazyků,

•

typologická terminologie - zabývá se porovnávacím výzkumem jednotlivých termínů s cílem zkoumání podobností a rozlišností zvláštních termínů,

ad hoc – je latinský termín, v překladu doslova znamená „k tomu“, „pro tento konkrétní (jednotlivý) případ“.

10

•

sémaziologická terminologie - zabývá se zkoumáním problémů, které navazují na význam (sémantiku). Sémaziologie je nauka o významu slov, která za prvé zkoumá lexikografický záznam termínu. Spojené s ní slovo sémantika (z řeckého jazyka znamená znak nebo znamení) je věda o významu jednotlivých slov, znaků a morfémů, případně též jejích vztahu ke skutečnosti, kterou označují. Při tvorbě nového termínu autor má uvažovat nejen o sémantických problémech, ale i sledovat spisovné normy nové gramatiky.

Co se týče ČR, tak úplně první základní práce, která se zabývala pravidly a zpracováním spisovného českého jazyka byla vydána v roce 1932 Pražským lingvistickém kroužkem. Tento sborník měl název „Spisovná čeština a jazyková kultura“ a rozvoj této práce bylo možné pak pozorovat v různých školních gramatikách, kde byla zaznamenána nová pravidla českého pravopisu. Nebyla to však jediná práce, zaměřená na tvorbu jazykové gramatiky na území ČR. Ještě v roce 1902 skupina nejuznávanějších českých jazykovědců vydala příručku „Pravidel hledících k českému pravopisu a tvarosloví“ od které se vyvíjely další pravidla českého pravopisu. Podobná terminologii lingvistická disciplína, která spojuje podkategorie jakožto sémantika, slovotvorba, dialektologie, lexikografie a zejména terminologie, je lexikologie. Zabývá se hlavně samotným lexikem, tedy zkoumá slovní zásobu jazyka. Oblast terminologie, která se zaměřuje na popis termínů a pojmů je terminografie. Terminografie je tedy činnosti terminologie, která tvoří účinnost sběru, systematizace, ovládání, prezentování a rozšiřování terminologických dat. Termíny a jejich relativní popis jsou seřazeny a vydány ve významových slovnících nebo terminologických datech v elektronické podobě. Databázový záznam je tvořen na základě onomaziologického přístupu[29] (nauce o pojmenování), nikoliv podle lexikálního rozebírání slova, jako slovníkové jednotky. Další disciplína jazykovědy, která je podobná terminografii, je lexikografie. Tento pojem z řeckého jazyka znamená lexikon-slovník a graphien-psát, což i ukazuje na to, že jazykověda se zaměřuje na návrh, sestavení, použití a hodnocení slovní zásoby jazyka ve slovnících. Hlavními atributy které propojují tyto dvě vědy, jsou jak použití počítačů odborníky při přípravě a ukládání dat do databáze, tak i na poslední řádě zohlednit a aplikace oborové systematiky a synchronní analýzy odborného jazyka v spolupráci s experty a autoritou v oblasti normy. Veškeré záznamy a termíny musejí být uspořádané v abecedním seznamu hesel.

1.1 Definice základních pojmů v terminologických slovnících Pojem Pro potřebu komunikace[30] není každý jednotlivý objekt ve světě rozlišen a pojmenován. Namísto toho jsou prostřednictvím pozorování a procesu abstrakce zvaného konceptualizace objekty kategorizovány v mentální konstrukty nebo myšlenkové jednotky nazývané pojmy, které jsou reprezentovány v různých formách komunikace (objekt – pojem – komunikace). V současné filozofii existuje hodně teorií, které se snaží vysvětlit podstatu samotného slova pojem. Pojem je kognitivní jednotka smyslu, abstraktní myšlenka nebo mentální symbol, který je někdy definován jako „znalostní celek“, postavený na jiných jednotkách, které působí jako charakteristiky pojmu. Pojem je obvykle spojen s odpovídajícími představení v jazyce či symbolice jako jediný význam termínu. Podle TDKIV[25] pojem představuje formu myšlení odrážející podstatné vlastnosti předmětů, jevů a objektivní skutečnosti. Pojmy mohou být všeobecné a jedinečné, univerzální a neutrální, konkrétní a abstraktní, pozitivní a negativní. Tvorba nového pojmu nebo jeho rozšíření, modifikace známého pojmu je často spojená s dokazováním. 11

Termín Termín na druhou stranu je slovo nebo souhrn slov, který je opakovaně používán v odborných nebo specifických kontextech. Podle toho, jak uvádí Česká mezinárodní norma 5127-1 roku 1993, termínem lze chápat slovo nebo slovní spojení použité k označení pojmu. Má v určitém oboru specifický, ostře vymezený význam, který se často odlišuje od obecného či základního významu, nebo odborný pojem v daném oboru využívaný. Vztahy mezi termíny a pojmy Termín je označení tvořené jedním nebo více slovy, které reprezentuje obecný pojem ve speciálním jazyce. Jednoduchý termín obsahuje pouze jeden kořen, zatímco termín obsahující dva nebo více kořenů se nazývá složený termín. Termín musí být přijímán a užíván odborníky v daném oboru. Termín nově vytvořený pro označení pojmu je druhem neologismu a nazývá se nový termín nebo neologismus. Většina nových termínů označuje nové pojmy, avšak některé označuje vžité pojmy. Ideální je, aby specifikace vztahu termín-pojem v daném speciálním jazyce zajišťovala, že daný termín bude přiřazen pouze jednému pojmu a daný pojem bude reprezentován pouze jedním termínem, což se označuje jako monosémie. Tento stav omezuje nejednoznačnost, zatímco homonymie a synonymie mohou naopak k nejednoznačnosti vést.

Heslo Heslem v odborném elektronickém slovníku [31] se rozumí selekční údaj a pořádací znak v katalozích a rejstřících, pod kterým jsou zařazeny v katalogu nebo rejstříku autorské, názvové a věcné údaje. Podle mezinárodní normy ČSN ISO 5127 (01 0162) pojem heslo je třeba chápat následovně: „Heslo je soubor prvků sestávající z indexačního čísla, preferovaného termínu, přípustných synonym a definice. Navíc může soubor obsahovat příklady a poznámky, které usnadní pochopení pojmu nebo odkazují na další terminologické použití v jiných oblastech“. Hesla jsou rozdělené do dvou základních typů - hlavní a vedlejší: •

hlavní heslo vypovídá úplnou a přesnou sémantickou informaci o termínu. Musí obsahovat termín v rodném jazyce, anglický význam, význam termínu a zdroj jeho výkladu. Je možné, že heslo bude taky mít poznámku, jazykový ekvivalent anebo související termín, ale není to povinné. Tak pro ukázku v případě českého odborného terminologického slovníkum je-li termín převzat z cizího jazyku, bude se vždy považovat za hlavní heslo, i když vhodný český překlad k tomuto pojmu není. Naopak dochází-li k tomu u termínu, pocházejícího z českého jazyka, ten se v této situaci stává hlavním heslem. Pokud termín je nepreferovaný, bude přidán do vedlejších hesel.

•

vedlejší heslo je odkazem na hlavní. Skládá se z termínu, odkazu na hlavní heslo a může obsahovat poznámku. Mohou být zařazeny také jako odkazy u synonyma.

Do celkového seznamu termínů v jakékoliv databázi se zařazují všechny termíny bez ohledu na jejích sémantické vztahy. Mohou to být termíny, které budou mít několik synonymů. Z množiny nabízených synonymů je možné zvolit jako hlavní heslo ten termín, který se nejvíce užívá v odborné literatuře. Veškeré tyto synonymy je zapotřebí přidat do databáze a pak pro definici termínu vytvořit odkaz na hlavní heslo (popřípadě odkaz na cizojazyčný výraz, pokud český ekvivalent neexistuje nebo v českém prostředí se nepoužívá). Čím více existuje v databázi synonymů, antonymů, homonymů, neologismů a dalších odkazů na hlavní heslo, tím je to výhodnější jak pro samotnou databázi její úplnost, tak i pro její uživatele. Proto je nezbytné popsat každý z těchto tvořičů odkazů zvlášť. Synonym 12

Pojem synonym pochází z řeckého jazyka a označuje souznačná slova. Slova synonyma mohou mít různou podobu svého zápisu, ale mít stejný nebo podobný význam. Synonymů je možné rozlišit několik typů podle stupně jejích explicitnosti. Synonymie[30] je vztah mezi rozdílnými označeními, která označují týž pojem, to znamená, že mají v daném jazyce stejnou intenzi. Označení v synonymickém vztahu se nazývají synonyma. Za předpokladu, že jsou na téže jazykové úrovni, jsou synonyma vzájemně zaměnitelná. Jestliže jsou dva nebo více termínů přiřazeny pojmům, jejichž intenze jsou téměř identické, nazývají se takovéto termíny kvazisynonyma (částečná synonyma) a jsou vzájemně zaměnitelné pouze v některých kontextech. Antonym Antonyma ukazují na opačný význam slova. Z řečtiny znamená „anti onoma“ anebo opozitum. Antonymie[32] popisuje významový vztah mezi jazykovými jednotkami textu založený na jejich opozici. Homonym Homonyma nebo homonymní slova mají stejnou podobu napsání a výslovnosti, ale jejích význam je úplně odlišný. Proto je zapotřebí přiřazovat homonymům vhodný kvalifikátor, na který se dá spolehnout při rozlišení významu termínu. V českém jazyce nedochází k velkému nedorozumění, jelikož čeština neobsahuje hodně homonymů anebo se dá s nimi setkat poměrně zřídka, na rozdíl od toho, kdybychom porovnávali počet homonymů v anglickém nebo francouzském jazyce. Homonymie[30] představuje takový vztah mezi označeními a pojmy, v němž označení v daném jazyce mají identické podoby, vuď mluvenou (fonetickou), nebo psanou (grafickou), ale označují různé nesouvisející pojmy.Termíny, které jsou foneticky identické, ale píší se různým způsobem, se nazývají homofony (homofonní pojmenování). Homografy (homografická pojmenování) mají naopak identickou psanou podobu, ale jejich výslovnost se liší. Úplná homonyma jsou identická, pokud jde o podobu psanou, tak o podobu mluvenou. Monosémie Monosémie je vztah mezi označeními a pojmy, v němž jedno označení reprezentuje pouze jeden pojem. Označení ve vztahu monosémie se nazývají monosémické lexémy. Polysémie Mnohoznačná slova, která se odlišují od homonymů jsou označována jako polysémie, kdy termín bude přiřazen jako jedno heslo a jeho jednotlivé významy se rozliší až při tvorbě jejích výkladu. Hlavním rozdílem mezi pojetí homonyma a polysémií je to, že za homonyma se považují slova, jejichž význam vznikl na základě mnohoznačnosti, jako i polysémie, ale vzájemná souvislost mezi slovy již není zřejmá. Bude se jednat o polysémii, pokud etymologický původ slova je shodný a nebo naopak, když etymologický původ je odlišný, lze je považovat za homonyma. Neologysmus Neologysmus v překladu z řeckého jazyka znamená „nové slovo“. Původně pochází ještě z 18. století a označuje lexikální jednotku nebo výraz, jež nově vstoupil a používá se v jazyce. Pokud pro nový termín, který se objevil v českém jazyce, neexistuje vhodný překlad, pak cizojazyčný tvar je více používán. Například pokud odborný termín v českém jazyce je zapůjčen z angličtiny, protože výběr z anglických hesel je velmi široký, pak se bude používat jeho vyslovení v původním, rodilém jazyce. Neologismy se dá rozdělit na několik typů, a to podle jejich způsobu vzniku. Například pokud z běžně užívaných slovech se vytvoří nějaká nová sousloví, to se bude označovat za souslovné neologismy. Potom existují sémantické neologismy, které jsou 13

podobné souvislému neologismu, ale k běžně užívaným slovům se přiřazují nové významy. K ostatním způsobům vytváření neologismů patří frazeologické a slovotvorné neologismy. V některých slovnících je možné zřídka najít označení, že termín je považován za zastaralý. Existují ale odborné slovníky, ve kterých zastaralé termíny zařazovat nelze (jako např. konkrétně v databázi TDKIV). Stejně tak i tento druh termínů je důležitým proto, že každý z termínů je zapůjčen z nějakého staršího jazyku.

1.2 Poznámky a zkratky Dále se v české odborné literatuře objevují zvláštní poznámky a zkratky. Zkratky se používají u termínů, jsou-li běžně používané v literatuře. Nejčastěji jsou zkratky v odborných slovnících nebo terminologických databázích zaznamenány vedle samotného termínu. Tady bych chtěla poznamenat, že synonymem pro zkratku je akronym. Akronym, jako i předchozí pojmy, pochází z řečtiny a má význam tzv. „krajního jména“. Většinou akronymy se objevují jako zkratka (abreviatura) při pojmenování zkráceného názvu firmy nebo jiné instituce, kde akronym je tvořen pouze z prvních písmen. Nejvíce používané zkratky v českých odborných slovnících jsou následující: o ciz. – cizojazyčný termín, který nemá vhodný český ekvivalent o hist. – termín, který označuje historické význam slova (předměty a jevy) o neol. – neologismus je slovo, termín nebo fráze, která byla nedávno vytvořená (nový, neustálený termín) o hov. – hovorový výraz (slangové, nářečí) o zkr. – což je zkratka, obvykle ale je rozepsána v závorkách o zř. – termín se využívá zřídka o ant. – antonyma (slova opačného významu) o nespr. – nezpracovaný termín o nevh. – nevhodný termín o zast. – zastaralý termín o syn. – synonyma, slova totožného nebo téměř stejného významu o hom. – homonyma, termíny, které mají stejnou formu, ale různý význam o pol. – polysém, slovo, které má několik dílčích příbuzných významů. Existuje taky slovo, které můžeme potkat v každém slovníku a které má podobu zkratky. Je to slovo „viz“, což je rozkazovacím způsobem slova vidět. Proto nepovažuje se za zkratku a neukončuje se tečkou. Význam a použití tohoto slova pochází z latiny a označuje „jinými slovy řečeno“, „totiž“. Velmi známým je toto slovo i v anglických terminologických glosářích – „see“. Dnešní spisovná zásoba se skládá z nových pojmů a odborných termínů, které mají vliv na typy pojmenování a produktivitu slovotvorných prostředků. Je zapotřebí, aby nejenom odborníci v určité sféře mohli porozumět významu jednotlivých speciálních termínů, ale aby takový termín byl srozumitelným i pro běžného čtenáře nebo zájemce o vědeckou literaturu. Při zkoumání odborného termínu můžeme přijít k výsledku, že je to jazykový výraz, který popisuje odborné označení v daném směru s ostře vymezenými specifikami. Je to slovo nebo slovní spojení, které představuje nedělitelný sémantický celek a může se týkat jekéhokoliv oboru, a to nejenom technického. Na příkladu této práce, kde se bude analyzovat terminologie zaměřená na informační a komunikační technologie, za základní odborné termíny lze považovat například 14

pojmy informační věda a informační komunikace. Jsou to pojmy, které přímo souvisí s ICT. Existují taky jiné pojmy, které patří do oblasti úplně odlišných oborů, ale jejích pojmy se navazují na informační a komunikační vědu (např. informační etika, sociologický výzkum).

1.3 Tvoření termínů Při tvoření termínů odborné terminologie a přidání jich do databáze odborného slovníku je zapotřebí, aby si autor mohl uvědomit přesný význam tohoto slova, jeho podstatu, sémantiku a byl schopný dodržovat konkrétních pravidel, které se vztahují především ke formě termínů. Jedním ze základních pravidel je to, že termín má mít singulární tvar. Jenom pokud to vyžadují jazykovědci anebo jiné lingvistické okolnosti, dá se použit plurál. Dále termín musí nabývat formy substantiva anebo formy adjektivně-substantivního slovního spojení. Vzhledem k tomu, že tvoření termínů je podmíněno lexikální, morfologicko-syntaktickou a fonologickou strukturou jednotlivých jazyků, musí být principy tvoření termínů uplatňující se v daném konkrétním jazyce popsány v národních a regionálních normách zabývajících se daným jazykem, nikoliv v normách mezinárodních[30]. Pokud jde o normalizovanou terminologii, je žádoucí, aby termín byl přiřazen jednému pojmu. Před vytvořením nového termínu je třeba zjistit, zda již pro daný pojem existuje nějaký termín. Je třeba respektovat zavedený úzus. Vžitá a široce užívana označení by se neměla měnit ani tehdy, když jsou utvořena nevhodně nebo mají navhodnou motivaci, pokud pro to nejsou skutečně závažné důvody. Jestliže pro jeden pojem existuje několik označení, zvolí se to označení, které vyhovuje největšímu počtu níže uvedených principů. Stane se, že jeden pojem může být interpretován různými odbornými normami a ve výsledku bude mít rozdílnou definici termínu. Proto při vetvoření termínu je zapotřebí sestavit kompaktní výklad, který bude obsahovat veškerou významnou informaci o termínu. Je žádoucí, aby výklad měl vymezenou problematiku, která bude srozumitelně a přesně popsána. Výklad termínu by měl popisovat obvyklý význam termínu, jehož význam bude shodným s většinou odborné komunity. Žádný ze zaznamenaných výkladů v odborném slovníku nesmí nabývat podoby encyklopedického hesla. Vysvětlení má být stručným a jasným a nesmí zachycovat geografické, historické a podobné údaje. Při vyhledávání některých termínů můžeme narazit na výklad synonymem. Toto synonymum má sebou představovat odkaz na hlavní heslo, které je obvyklejším a známějším a tím pádem používá se mnohem častěji. Taky je možné se setkat s vysvětlením, které objasňuje a vysvětluje pojem vyjmenováním jeho částí a složek; neboli jsou funkční výklady, kde hlavní význam termínu je tvořen pomocí popsání jeho rozvoje nebo vzniku. Netradičním, ale taky podstatným výkladem je využití negací, kdy negace jevu popisuje jednotlivý termín. Pokud termín byl zasílán a navržen pro terminologický databázový slovník, o jeho dalším ustalování rozhodují skupiny odborníků, které se orientují v daném oboru. Význam termínu musí být vymezen dohodou akceptovanou odborným společenstvím. Posuzovat o navrženém termínu bude redakční rada, která rozhoduje, jestli termín byl zpracován na dostatečně vysoké úrovni a jestli splňuje podmínky zadané v pravidlech terminologické databáze. Teprve pak redakční rada rozhoduje o konečném výběru termínu. Ideálně zpracovaný termín má obsahovat následující atributy: •

hlavní slovo nebo spojení slov (název termínu)

•

anglický ekvivalent (pokud termín je zpracován v jiném jazyce, než angličtina, protože angličtina, jako mezinárodní a jeden z nejpoužívanějších jazyků světa ovlivní zkoumání a využití báze dat)

•

definici k danému termínu

•

propracování funkčního a stylistického využití jazykových prostředků 15

•

poznámku (doplňková informace k termínu)

•

mít vymezení, jestli je termín hlavním nebo vedlejším heslem

•

obsahovat odkazy na příbuzné nebo související termíny.

Při zpracování jakékoliv databáze je nezbytným sledovat stav jejích dat, což se dá splnit pomocí provedení neustálé aktualizace dat. K hlavním funkcím takové aktualizace patří: •

odstranění duplicit vybraných termínů

•

vyřazení nerelevantních termínů

•

doplnění relevantních termínů

•

předání vybraných termínů odborným specialistům-spolupracovníkům k dalšímu zpracování.

Způsoby tvoření termínů v češtině 1) Morfologický: - odvozováním: nový termín býl tvořen odvozováním (derivací) pomocí předpon, přípon, popř. koncovek nebo jejich kombinací; - skládáním: nový termín může být utvořen spojením dvou nebo více slovních základů (skládáním;kompozicí); - zkracováním: nový termín může být utvořen zkracováním (abreviací). V češtině je tento způsob tvoření termínů pouze okrajový ( rozlišují se iniciálové zkratky, skupinové zkratky). 2) Syntakticky slova a takto utvořených pojmenovacích jednotkách (terminologických souslovích) jsou vázána syntaktickými vztahy: - sdružená pojmenování: sdružená pojmenování neboli terminologická sousloví jsou spojení slov s jednotným významem; - frazeologická pojmenování: jsou víceslovná pojmenování s přeneseným (obrazovým) významem. Jejich význam nelze vyvodit z dílčích významů složek pojmenování. 3) Sémanticky: - zpřesňováním významu z běžného jazyka; - metaforickým přenášením významu; - metonymickým přenášením významu. 4) Kalkováním: kalkování neboli doslovný překlad je v češtině relativně okrajovou záležitostí; dává se tu přednost jiným typům tvpření termínů. 5) Kombinací jednotlivých slovotvorných postupů: termíny se mohou tvořit také kombinacemi jednotlivých slovotvorných postupů za předpokladu funkčnosti, ústrojnosti a systémovosti terminologického řešení.

1.4 Tvoření definice Definice definuje pojem jakožto jednotku s jedinečnou intenzí a extenzí. Jedinečná kombinace charakteristik tvořících intenzi identifikuje pojem a odlišuje ho od jiných pojmů. Kvalita většiny terminologických produktů je podmíněna kvalitou definic. Definice[33] je vyjádření pojmu pomocí deskriptivní výpovědi, která slouží k jeho odlišení od souvisejících pojmů. Některé termíny jsou tak dlouhé a složité, že téměř mohou sloužit také jako definice; některé definice jsou tak krátké, že by téměř mohly být považovány za termíny. Přes to všechno však 16

nelze definici a označení zaměňovat. Definice může být doplněna poznámkou nebo grafickým znázorněním. Definice popisuje pojem, nikoliv slova, která tvoří označení. Ideální je, aby definice byla co nejstručnější a tak složitá, jak je zapotřebí. Složité definice mohou být tvořeny několika závislými větami, ečlivě sestavené definice však obsahují pouze ty informace, které činí pojem jedinečným. Veškeré další popisné informace, které jsou považované za nezbytné, lze uvést v poznamce.

Intenze a extenze Množina charakteristik, které společně jako jednotka tvoření pojem, se nazývá intenze (obsah pojmu). Objekty chápané jako množina a konceptualizováné v pojem představují extenzi (rozsah) tohoto pojmu. Dvojice intenze a extenze jsou jevy vzájemně závislé. Například charakteristiky tvořící intenzí pojmu „grafitová tižka“ určuje jeho extenzi, to znamená ty objekty, které e vymezují jako grafitivé tužky, a naopak. V terminologii rozeznáváme tyto druhy definic: - intenzionální definice; - extenzionální definice.

Intenzionální definice Intenzionální definice [34] (obsahové definice) popisuje nutné podmínky pro zařazení pojmu do nějaké třídy či skupiny a následovaný charakteristikami, které odlišuje pojem od jiných pojmů. Nadřazený pojem zařazuje definovaný pojem do náležitých souvislostí v pojmovém systému (např. tužky mezi psací prostředky, stromy mezi rostliny). V praxi se intenzionálním definicím dává přednost před ostatními popisy pojmu. Intenzionální definice by se měly užívat vždy, když je to možné, protože nejlépe ukazují podstatné charakteristiky pojmu v pojmovém systému. Intenzionální definice by měla být založena na pojmových vztazích v průběhu analýzy. Definice založená na genetickém vztahu uvádí genetický pojem sdílející dimenzi, který je definovanému pojmu buď přímo nadřazen, nebo je na některé vyšší úrovni, za nímž následují podstatné charakteristiky, které daný pojem odlišují od souřadných pojmů v genetickém pojmovém systému.

Extenzionální definice Ve vysoce odborných terminologických dokumentech zaměřených na odborníky v daném oboru může být definice zpracována jako soupis podřazených pojmů, a to pouze v jedné dimenzi, které odpovídají objektům tvořícím extenzi pojmu. Soupis podřazených pojmů může být tvořen buď individuálními, nebo obecnými pojmy. Je důležité mít na vědomí, že extenze není totéž co extenzionální definice. Soupis má obsahovat pojmy zobrazující objekty, které tvoří extenzi, nikoliv objekty samé. Operátor „nebo“ v definici se používá k vyjádření generického vztahu mezi podřazenými pojmy v definici a nadřazeným pojmem, který je definován; operátor „a“ se používá k vyjádření partitivního vztahu. Extenzionální definice (rozsahové definice) by se měly používat pouze tehdy, když je obtížné vypracovat intenzionální definice. Extenzionální definice by se měly používat pouze tehdy, když počet pojmů, které mejí být uvedeny, jeomezený, soupis pojmů v jedné dimenzi je úplný a podřazené pojmy mohou být vysvětleny pomocí intenzionální definice nebo jsou dostatečně známé.

17

Pojmové vztahy

Druhy pojmových vztahů Pojmy neexistují jako izolované jednotky myšlení, ale vždy ve vzájemných vztazích. Naše myšlenkové procesy neustále utvářejí a propracovávají vztahy mezi pojmy, ať jsou vztahy formálně uznávány, anebo nikoliv. Při uspořádání pojmů do pojmových systémů je nezbytné mít na paměti oblast vědění, v níž pojem vznikl, a brát v úvahu očekávání a záměry cílových uživatelů. Obor představuje rámec, ve kterém se vytváří pojmové pole, tj. množina souvisejících, ale nestrukturovaných pojmů. Aby bylo možno vytvořit pojmový systém, musí se prozkoumat a porovnat pojmy daného pojmového pole. Pro účely této mezinárodní normy se při tvoření pojmového systému pracuje alespoň s následujícími vztahy. - hierarchické vztahy; • generické vztahy; • partitivní vztahy; - asociativní vztahy.

Generické vztahy Generický vztah existuje mezi dvěma pojmy, když intenze podřazeného pojmu zahrnuje intenzi nadřazeného pojmu plus alespoň jednu další charakteristiku. Nadřazený pojem v generickém vztahu se nazývá generický pojem a podřazený pojem se nazývá specifický pojem. V generickém vztahu je mezi pojmu a jeho extenzí nepřímá úměrnost. Proto jestliže má pojem malou intenzí, jeho extenze bude relativně velká, a naopak, jestliže jeho intenze je velká, pak jeho extenze bude relativně malá. V případě generického vztahu může existovat několik způsobů dalšího dělení pojmu na podřazené pojmy, a to v závislosti na zvolených kritériích nebo druhu charakteristik. Jestliže je pro výstavbu generického pojmového systému použito více než jedno kritérium, je tento systém považován za multidimenzionální. Pouze podřazené pojmy, které jsou na téže úrovni a v téže dimenzi, se nazývají souřadné pojmy. V generickém pojmovém systému nemusí pro některý u uzlů existovat označení nebo může mít některý uzel označení v jednom jazyce, ale nemusí je mít v jiném jazyce.

Partitivní vztahy Partitivní vztah vzniká tehdy, když nadřazený pojem představuje celek, zatímco podřazené pojmy představují části tohoto celku. Částe se slučují, aby vytvořily celek. Nadřazený pojem v partitivním vztahu se nazývá souhrnný pojem a podřazený pojem se nazývá partitivní pojem. Podřazené pojmy, které jsou na stejné úrovni a sdílejí spolu stejnou demenzi, se také nazývají souřadné pojmy. Partitivní vztahy, stejně jako generické vztahy, mohou být vyjádřené jako svislé a vodorovné řady. Části, které tvoří celek, si mohou být svou povahou podobné nebo se mohou navzájem výrazně lišit. Jedna nebo více částí mohou být závazné (tj. podstatné) nebo potenciální (tj.nepodstatné). Některé části nejsou pouze podstatné, ale jsou vymezující, a to takovým způsobem, že umožňují rozlišení daného celku od jiných podobných souhrnných pojmů. Některé části mohou být mnohočetné nebo v určité třídě proměnné. Pro identifikaci podstatných charakteristik v případě partitivních pojmů je nezbytné nejdříve stanovit intenzi souhrnného pojmu. Hierarchické vztahy, jak generické, tak i partitivní mohou být buď monodimenzionální nebo multidimenzionální.

Asociativní vztahy 18

Asociativní vztahy jsou vztahy nehierarchické. Asociativní vztah existuje tehdy, jestliže lze ne základě zkušenosti vymezit tematickou souvislost mezi pojmy. Některé asociativní vztahy exisují tehdy, jestliže je zajištěna závislost mezi pojmy s ohledem na jejich časovou nebo prosstorovou souvislost. V takových vztazích mohou být např. surovinavýrobek, materiál-vlastnost.

19

Analýza odborné terminologie České terminologické databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy 1.5 Základní informace Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (dále jen TDKIV[3]) je jedním z rozsáhlých a detailně rozpracovaných výkladových slovníků, přístupných online a patřících mezi katalogy a databáze Národní knihovny ČR, mezi kterými také najdeme např. Českou národní bibliografii, Databázi knihovnické literatury, Databázi zkratek pro knihovnictví a informační obory, Slovník knihovnické terminologie a pak i několik dalších užitečných databází a souborů, aktuálních hlavně pro využití na území ČR. TDKIV vznikla jako projekt, podpořený grantem Ministerstva kultury ČR v letech 2001-2002 a je neustále spravován a aktualizován o nové normativní výklady a termíny ve spoluprácí s externími odborníky Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR. Projektu [35] se podařilo být natolik úspěšným, že za rok 2003 Česká terminologická databáze obdržela Cenu Infora2. Cílem projektu TDKIV [36] je tvorba výkladového terminologického slovníku z oblasti knihovnictví a informační vědy, který bude obsahovat výklady termínů výchozího jazyka (čeština) s anglickými ekvivalenty. Tato terminologická databáze, která zajišťuje kontinuitu elektronických informačních zdrojů, je zpřístupněna každému z široké odborné veřejnosti a zejména je velmi užitečnou pro odborné pracovníky a studenty v oboru spojeném s informační vědou a knihovnictví. Po ukončení projektu na začátku 2003 roku databáze TDKIV obsahovala přes 2800 záznamů a 4200 termínů, což je i v současné době její celkový rozsah. Zpracované termíny reprezentují, jak je z názvu zřejmé, hlavně oblast knihovnictví a informační vědy, ale taky pokrývá i část souvisejících disciplín.

1.6 Podoba a dostupnost TDKIV Práce s databází je velmi snadná v použití ne jenom proto, že již od 31.01.2003 je dostupná na webových stránkách Národní knihovny, ale také proto, že výběr z TDKIV byl vydán i v tištěné podobě. Může sloužit jako nástroj pro psaní i četbu odborných textů a článků, co nejpřesněji vyjadřuje odborné významy pro zpřesnění komunikace v celém spektru informačních věd a v knihovnické praxi. Právě online verze je kompletní, teda obsahuje plný počet výše uvedených 2800 hesel tvořených zhruba 4200 termíny a je zpřístupněna online na následující webové adrese: http://sigma.nkp.cz:4505/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=ktd. Původně se předpokládalo i vydání kompletní tištěné verze TDKIV a v průběhu řešení projektu se uvažovalo i o zveřejnění na CD-ROM. Nicméně, nakonec se rozhodlo, že bude vydána pouze částečná verze v tištěné podobě, a to výběrem z kompletní TDKIV a tak obsahuje pouhých 1 460 pojmů. Přednost byla nadávána termínům, které nejsou přinášené žádnými slovníky příbuzných oborů, mezi nimi i těm, které nebyly ani velmi speciální, ani velmi obecné. Kompaktní disk byl ale také vytvořen a je přílohou k této příručce, ačkoliv obsahuje hesla v plném rozsahu databáze (ve stavu na konci r. 2005). Důvodem, proč se odstoupilo od původního plánu vytvořit kompletní variantu tiskové verze databáze bylo to, že je to dosti časově a finančně náročné, a tak nakonec v 2

Konference Inforum je určena pro odborné pracovníky, specialisty v oblasti ICT a je zaměřena na profesionální využití elektronických informačních zdrojů. Dne 28.05.2003 Cenou INFORUM 2003 bylo slavnostně vyhlášeno Českou terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) jako nejlepší a nejvýznamnější český produkt, spojený s elektronickými informačními zdroji.

20

rámci projektu už nebylo žádoucí ani přijatelné. Publikace je vhodná a volně přístupná pro všechny zájemce a hlavně pro odbornou veřejnost. Hlavním ředitelem redakční řady projektu je PhDr. Miroslav Ressler a jeho spoluřešitelkou je PhDr. Jarmila Burgetová. Dalšími odborníky, kteří se zabývali řešením projektu, byli interní konzultanti V. Richter a J. Pilař, externí konzultanti J. Cejpek a J.Schwarz. Celkem při zpracování různých fází práce byli zúčastněni 23 autoři, kteří prováděli sběr a zpracování hesel, 21 lektor, odpovídající za revizi hesel a 3 supervizoři, kteří museli z hlediska struktury i obsahu analyzovat výsledný stav databáze.

1.7 Struktura a uspořádání TDKIV Tematická struktura TDKIV je rozložena do čtyř základních skupin: •

knihovnictví (cca 44 % od všech záznamů) zahrnuje fondy, knihovny, bibliografie, tištěné dokumenty, služby a zpracování dokumentů,

•

zásadní obory (cca 9 % od všech záznamů) do kterých patří informační věda, profese, vzdělávání,

•

automatizované zpracování informací (cca 21 % od všech záznamů) představují Internet, informační technologie, databáze, metadata a elektronické dokumenty,

•

související obory (cca 26 % od všech záznamů) zahrnují autorské právo, knihovnictví, knihtisk a nakladatelské činnosti.

Kromě výše uvedeného je možné v databázi TDKIV vyčlenit hlavní obory databáze, které se soustřeďují nejdříve na knihovnictví a informační vědu (KIV) a pak ty, které ve svých dílčích oblastech mají určitý průnik s KIV, ale zároveň zkoumají odlišný předmět než je KIV.

Fáze přípravy projektu Proces tvorby TDKIV neprobíhal v jednom kroku, ale byla to trvající a dopředu naplánovaná soustava určitých postupů, která zaručila to, že výsledný materiál je logicky a technicky zpracován na hodně vysoké úrovni a tím umožňuje uživateli lehkou a kvalitní práci s odborným slovníkem pojmů. Proto celý projekt vytvoření databáze TDKIV byl rozdělen do pěti fází [37]. Tyto fáze měly zásadní význam pro vytvoření odborného slovníku, který ve dnešní době jako výsledek se považuje jako jeden z nejlepších pojmových databází v oboru knihovnictví a informační vědy v ČR. Při popisu rozvoje TDKIV považuji za nezbytné rozepsat první dvě fáze projektu, protože právě těmito fázemi byl proveden výběr veškerých hesel, které jsou ve dnešní době zpracovány v odborném terminologickém slovníku. Zbylé tří fáze popisují praktické metodiky zpracování, jako například metodiky revize hesel a anglických ekvivalentů (3. a 4. fáze) a supervize České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy. 1.fáze projektu se nazývá Metodický materiál pro výběr hesel České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy. V této fázi se pojednává o tom, jaké oborové termíny by měla databáze obsahovat, a pak po výběru vhodných termínů následuje jejich zařazení do tematických tříd. Důležitým bylo taky zpracovat termíny dodané od jednotlivých externích spolupracovníků. Spočívá tato úloha především v: •

odstranění duplicit vybraných termínů

•

vyřazení nerelevantních termínů

•

doplnění relevantních termínů

21

•

předání vybraných termínů odborným specialistům-spolupracovnikům k dálšímu zpracování.

Jako jedním z nejdůležitějších výsledku 1. fáze zpracování bylo vytvoření tzv. třídníku TDKIV, o kterém se podrobně pojedná v následující subkapitole. Ve 2.fázi projektu bylo věnováno samotnému zpracování hesel. Proto tato fáze byla pojmenována jako Metodický materiál pro zpracování hesel České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy. Hlavním jejím úkolem bylo zpracovat termíny, které již byly vybrány v 1.fázi projektu. Zahrnuje to tvorbu odborného výkladu k termínu, pak stanovení vhodného ekvivalentů jako jsou synonyma, antonyma, hononyma apod., a na druhou stranu stanovit taky ekvivalenty anglických termínů a doplnění lexikálních informací (poznámky, odkazy atd.). Následujícími fázemi byly revize hesel, redakční úpravy hesel a supervize TDKIV, která představovala jakousi globální kontrolu vymezení a obsahu databáze, struktury a rozsahu hesel, kterou prováděli supervizoři. V následujících několika odstavcích bych ráda zmínila o detailnější struktuře databáze, a to hlavně o těch strukturálních jednotkách, ze kterých se TDKIV v podstatě skládá.

Hesla TDKIV Databáze obsahuje téměř 3000 hesel s výklady a anglickými ekvivalenty vybraných termínů z knihovnictví, informační vědy a příbuzných disciplín. Podle významu, který uvádí výkladový slovník TDKIV, heslem je selekční údaj a pořádací znak v katalozích a rejstřících, pod kterým jsou zařazeny v katalogu nebo rejstříku autorské, názvové a věcné údaje. Hesla jsou rozdělené do dvou základních typů: hlavní a vedlejší. Hlavní heslo vypovídá úplnou a přesnou sémantickou informaci o termínu. Musí obsahovat termín v českém jazyce, anglický význam, význam termínu a zdroj jeho výkladu. Je možné, že heslo bude taky mít poznámku, jazykový ekvivalent anebo související termín, ale není to povinné. Termíny, převzaté z cizího jazyku budou se vždy považovat za hlavní heslo, i když vhodný český překlad k tomuto pojmu není. Naopak je tomu u termínu, pocházejícího z českého jazyka, který se v této situaci stane hlavním heslem. Pokud termín je nepreferovaný, bude přidán do vedlejších hesel. Vedlejší heslo je odkazem na hlavní. Skládá se z termínu, odkazu na hlavní heslo a může obsahovat poznámku. Mohou být zařazeny také jako odkazy u synonymů. Z množiny nabízených synonymů je možné zvolit jako hlavní heslo ten termín, který se nejvíce užívá v odborné literatuře. Stejně tak odkazy na hlavní hesla jsou u antonyma a neologismu (odkaz na cizojazyčný výraz, pokud český ekvivalent neexistuje nebo v českém prostředí se nepoužívá).

Zpracované termíny Při zpracování 2. fáze projektu, kdy jednotlivé termíny byly zařazeny do odpovídajících tříd, byla vytvořené anglické ekvivalenty, přidány vhodné zkratky, a jako následek pojem v databázi TDKIV nabývá následujícího tvaru: Termín:

informační a komunikační technologie

Ekvivalent:

ICT

Termín anglicky: information and communication technology

22

Výklad termínu:

Technologie umožňující zpracování, uchovávání a přenos dat a informací.

Zdroj výkladu:

DIDEROT-1997A:2733 DIDEROT-1997A:488 ŽIVĚ-2002

Příbuzný termín: aplikovaná informatika informatika informační infrastruktura informační technologie komunikační technologie Autor hesla:

Potáček, Jiří

Lektor hesla:

Lhoták, Martin

Redaktor hesla: Schwarz, Josef a Burgetová, Jarmila Systém.číslo:

000000026

Výše uvedená struktura terminologického záznamu (hesla) v TDKIV zachycuje většinu terminologických informací týkajících se údajů o termínu, pojmu i administrativních údajů tak, jak je stanovuje norma ISO 10241. Kromě samotného termínu se také při vyhledávání objeví jeho synonyma, antonyma, zkratky, anglické ekvivalenty, výklad a příbuzné termíny, pokud jsou u daného hesla k dispozici. U jednotlivých termínů vždy najdeme jeden nebo více zdrojů jeho původu. Poznámka jako atribut v databázi TDKIV není nezbytnou charakteristikou každého termínu.

Anglické ekvivalenty Jedná se taky o výkladovou databázi s anglickými ekvivalenty. To znamená, že lze ji použit jako překladovou databázi, což bylo stanoveny jako hlavní cíl ve 2.fázi zpracování projektu TDKIV, teda najít co nejvhodnější anglické pojmy, které budou mít stejný ekvivalent k českému termínu. Proto bylo využito hodně pomocných specializovaných zdrojů, které se zabývají překladem termínů knihovnického a informačního oboru, a jako výsledek při vyhledávání pojmů v databázi je možné najít rejstřík hesel jak v češtině, tak i v angličtině. Příkladem zpracovaných anglických termínů v databázi TDKIV jsou: Termín:

informační věda

Termín anglicky: information science Přičemž je důležitým využívat pro anglické ekvivalenty jenom britskou angličtinu. Jiné výrazy, např. z americké nebo kanadské angličtiny zařazovat nelze. Je nutné poznamenat, že výběr z anglických hesel je velmi široký. Někdy se stane, že pro definici nějakého pojmu neexistuje vhodný český termín, proto angličtina, jako mezinárodní a jeden z nejpoužívanějších jazyků světa ovlivní zkoumání a využití báze dat.

Zavádění nových termínů Databáze se postupně rozšiřuje a naplňuje se novějšími významy, které jsou aktuální v naší době. Proto, jak je uvedeno na webových stránkách knihovny TDKIV, je možné navrhovat ke zpracování v databázi nové termíny, o kterých kdokoliv ze zájemců se domnívá, že by neměly chybět. Oficiální neboli pracovní databáze TDKIV podléhá takovým funkcím jako Editovat 3

Při odkazu je v databázi je možné zjistit, že zdrojem výkladu je Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích / Techn. red.: Martin Marek, Vladimír Nevosad.

23

záznam (poznámka, vysvětlení) nebo Nový záznam (nový odborný termín s jeho jazykovými ekvivalenty a k tomu poznámky nebo vysvětlivky.) Je zřejmé, že existují určité standardy, podle kterých jsou zpracované odborné významy a které je potřeba dodržovat a k nim patří následující: •

kompaktní výklad (absolutní délka ale není stanovena)

•

jednoznačné vymezení termínů

•

konvenční význam termínů (bude odpovídat většině odborné komunity)

•

uvedení termínu pouze z tematické oblasti databáze

•

kvalitativní výklad

•

vymezení termínu vlastním významem

•

nesmí se stát součásti encyklopedického hesla (zahrnovat nějaké rozkazovací fráze, které budou pojednávat o geografickém, historickém apod. aspektech termínu)

•

výklad nesmí přesahovat více než 2000 znaků (včetně mezer)

•

uvedení příslušných příbuzných termínů (kde je zapotřebí)

•

nesmí obsahovat redundantní text nebo stylistické vycpávky

•

nesmí obsahovat spojení slov nebo obecnou informaci, které nemají pro výklad termínu žádný význam

•

nesmí obsahovat hodnotící stanovisko zpracovatelé

•

při uvedení zdroje výkladu termínu je nutné uvádět pouze zdroje, které byly bezpodmínečně použité pro tvorbu hesla.

Posuzovat o navrženém termínu bude redakční rada, která rozhoduje, jestli termín byl zpracován na dostatečně vysoké úrovni a jestli splňuje podmínky zadané v pravidlech TDKIV. Teprve pak redakční rada rozhoduje o konečném výběru termínu. Odborné pojmy, které se popisují v této práci, budou se orientovat hlavně na obory knihovnictví a informační vědy (KIV) a taky na související obory. Tyto příbuzné obory mohou různými aspekty souviset s předmětem KIV. Z samého názvu můžeme vybrat pro ukázku pár základních termínů, např.: informační věda, komunikační a knihovnická věda atd. K těmto oborům patří velký počet pojmů, které jsou propojeny s KIV. Existuje také speciální obory, napřímo s oborem KIV nesouvisející, jako například sociologie, kultura, etika, psychologie, ale některé z jejích pojmů je možné přiřadit do databáze KIV (např. bibiliopsychologie, knižní kultura, informační etika, sociologický výzkum atd.).

1.8 Práce s databází Na Internetových stránkách TDKIV se pro vyhledávání odborných pojmů dá použít několik docela užitečných kritérií. Políčka, která obsahují veškeré záznamy hesla, jsou následující: •

termín – přesný název vyhledávaného slova

•

poznámka (pouze pro freetextové vyhledávání) – ona specifikuje obsah nebo rozsah pojmu, obsahuje formalizované informace o charakteristice termínu (např. ciz., hist., neol., zkr.)

•

ekvivalent (pole se prohledává v rámci pole Termín) - obsahuje synonyma, antonyma, příp. jiné formy termínu (zkratka apod.). Za ekvivalentem může být uvedena poznámka, která specifikuje obsah nebo rozsah pojmu, obsahuje formalizované informace o charakteristice termínu (např. ant., ciz., nevh., zast., nespr.). 24

•

anglický ekvivalent

•

výklad termínu (pouze freetextové vyhledávání)

•

příbuzný termín (pouze freetextové vyhledávání)

•

zdroj výkladu - obsahuje jeden nebo více zdrojů ve zkrácené citaci, prostřednictvím odkazu do jiné databáze NKČR nebo seznamu zdrojů lze zobrazit úplné citace

•

Autor hesla

•

Konzultant hesla

•

Lektor hesla

Pracovní databáze Pojem pracovní databáze je vedlejší databáze v spolupracující s TDVIK, která ale umožňuje vyhledávat mimo rozsah a obsah TDKIV. Najdete zde, kromě termínů obsažených v TDKIV, výrazy: •

nově zapsané o jejichž zařazení do TDKIV není ještě rozhodnuto

•

nehotové, v různých fázích zpracování

•

vyřazené z TDKIV

Vyhledávání v pracovní databázi probíhá stejným způsobem, jako i v základní databázi TDVIK. To znamená, že i tady jsou k dispozici stejné rejstříky, jako v TDKIV, ale jejich využití je omezeno neúplností záznamů. Lze využít statusu záznamu, který označuje, v jaké fázi zpracování se termín právě nachází. Tady jsou několik statusů záznamů pro ukázku: A - termín byl přidělen k autorskému zpracování. D - záznam je kompletně zpracován. E - termín je ekvivalentem k jinému termínu. Bude zpracován jako ekvivalent a samostatný záznam bude zrušen. K - Termín byl vybrán k autorskému zpracování a zařazení do TDKIV. L - Termín byl autorsky zpracován, záznam prošel redakční úpravou, ale nebyl lektorován. N - Nově přidaný termín, který dosud nebyl posouzen. Není určeno, zda bude součástí TDKIV atd. Některé statusy nemusí být v bázi přiděleny, některé statusy jsou pouze v databázi TDKIV, a jiné na druhou stranu jenom v pracovní databázi. Vaše připomínky ke statusu záznamu z pracovní báze (tj. především k jeho vyřazení nebo zařazení) uvítáme na adrese správce báze.

25

Analýza slovníku pro knihovnictví a informační vědu ODLIS 1.9 Základní informace ODLIS, jehož plný název zní v jazyce originálu – angličtině - jako Dictionary for Library and Information Science[38] (česky: slovník pro knihovnictví a informační vědu) byl výdán v roce 2004 autorkou Joan Reitz spolu s její spolupracovníky, které pomáhali při vydaní tištěné publikace slovníku. Hlavními tvořiteli databáze jsou bibliografové společenské a humanitní vědy z knihovny Ruth A. Haas, Western Connecticut State Uneversity (WSCU) v Danburu. Práce nad vytvořením projektu se zahájila v roce 1994, kdy v průběhu autorova díla nad výukou knihovnictví na Univerzitě Západního Connecticutu (Western Connecticut State University) byly vyvinuty čtyří vytištěné stránky o jazyku knihovnictví pro vysokoškoláky, které nebyli rodilými mluvčími angličtiny ale zároveň i taky pro rodilé mluvčí studenty, obeznámeními se základama knihovnické terminologií. Původní název této databáze, který pak byl zpracován knihovnami univerzity WCSU, zněl takto: Významový slovník (glosář) knihovnické terminologie. Pro všechny studenty, vědce a lektory WCSU je hrdinou instalace elektronické podoby slovníku na webových stránkách jejích univerzity, který nese mezinárodní charakter. V nejaktuálnější verzi přibližný počet všech zpracovaných termínů s jejich definicemi ve vytištěné publikaci databáze stanoví 4000. Poslední obnova byla provedena v lednu 2003. Tento široký obsah pojmů zahrnuje ne jenom terminologie různých oborů a specializace informační vědy a knihovnictví, ale taky terminologickou zásobu slov vydavatelství, polygrafie, knižního obchodu, grafického umění, historie knih, literatury, bibliografie, telekomunikace a počítačové vědy. Co se týče postupu zpracování samotného slovníkum nejdřív v roce 1996 celý ten text byl předělán do HTML podoby, aby bylo možné ji používat na webu. V historii zpracování odborného slovníku je pak velmi významným rok 1999. V tomto roce bylo do databáze přidáno několik set termínů a definic a tím pádem základní verze byla vytvořena s vynecháváním jakýchkoliv odvolání pro zvláštní předpoklady a zkušenosti v knihovně Haas. Ke konci roku 1999 slovník obsahoval 1800 termínů, byl přejmenován na základě uvažování rozšířeného obsahu a od té doby je chráněn autorskými právy. Projekt dle vytvoření odborného slovníku pro knihovnictví a informační vědu byl na začátku zaplánován pro vytvoření pouze online zdroje, dostupného přes Internet a měl svoji e-mailovou adresu pro kontaktování všech zájemců, kteří chtěli se projektu zúčastnit a navrhnout své dosud nepublikované termíny. Proto je možné považovat slovník jako neustále pokračující proces, který je možné pojmenovat „work in progress“4. V únoru roku 2000 byl ODLIS registrován na Yahoo! prohlížeče pod názvem „Reference – Slovníky – Obor“. Daný glosář byl taky indexován v databázi WorldCat, přístupné přes OCLC FirstSearch5. V průběhu roku 2000 slovník jíž obsahoval přibližně 2600 termínů a za dva roky k ostatním pojmům bylo navíc přidáno kolem 800 dalších termínů. V intervalu mezi lety 2002 a 2004, ODLIS knihovnictví a informační vědy měl rozsah 4200 termínů spolu se křížovými odkazy a byl kompletně přípraven pro tiskové vydání. Od roku 2004 byl online slovník doplněn pouze dalšími 600 termíny a definicemi 4

“work in progress” – z angličtiny znamená nedokončená práce. OCLC FirstSearch – Online Computer Library Center, což z angličtiny znamená online centr počítačové knihovny (prvního vyhledávání). Umožňuje bezproblémový elektronický přistup k různým databázi, které pokrývají širokou škálu témat a formátů. 5

26

Základními důvody pro sestavení online pojmové databáze a hlavními principy přidání do ně nových pojmů jsou: •

seznámit studenty s základními pojmy informační vědy a knihovnictví,

•

pomocí univerzitních profesorů knihovnických odborníků zpracovat kvalitní a co nejvíce srozumitelnou definici termínů,

•

využívat a přidávat pojmy, které navazují konkrétně na obor knihovnictví a informační vědy,

•

zároveň nezařazovat termíny, které nejsou propojeny s informační a knihovnickou vědou,

•

vyřadit nezpracované či nedostatečné přesně definované termíny,

•

každý termín má nést úplnou a srozumitelnou definici,

•

nově navržený termín je možné opublikovat ve slovníku jenom v tom případě, když daný pojem bude schválen odborníky informační a knihovnické vědy,

•

zkratky se používají jenom u těch pojmů, které jsou využívané zřídka,

•

termíny jsou uspořádány abecedně, postupně písmeno po písmenu,

•

URL podoba je aktuální další den po dni oficiální publikace,

•

odborníci, kteří přidávají termíny do databáze, musejí rozumět a prokazatelně předložit význam kontextu jejich práce,

•

důležité položky jsou názorné s jejími příklady, které jsou označeny tučným písmem, kde je to vhodné.

Je to celkem zřejmé, proč slovník obsahuje jak pojmy informační vědy tak i knihovnictví, protože tyto vědy jsou propojeny mezi sebou a není možné vyhledávat takové informační pojmy jako například „počítačová typografie“, pokud nám není jasné, co sebou představuje typografie a se ji dá využít na počítači. Účelem databáze je pomáhat s vypracováním odborných textů, článků a maximálně zajistit podporu informačním a knihovnickým specialistům v jejich při výkonu jejich práce.

1.10 Struktura a uspořádání ODLIS a práce s databází Technologická podoba databáze ODLIS je podobná k databázi české odborné terminologii TDKIV, jelikož se ji také dá využívat online na webu či najít ve vytištěné podobě. Databáze ODLIS stejně jako i terminologická databáze TDKIV obsahuje ve svém slovníku hlavní a vedlejší hesla. Hlavní hesla vysvětlují celkový a přesný význam pojmů, nesou informace, které se týkají konkrétně tohoto termínu. Jinak je to z vedlejšim hesly. V databázi ODLIS je možné objevit záznam „See6“. Stava se to tak, že pokud smysl termínu se odlišuje v polí, kde je využíván, přednost se nadáva té definice, která je nejvíce jí podobná. Většinou takové odkazy na jiné slovíčka mohou mít slova synomymy (označující podobný význam nebo definice pojmu) apod. Analyzovaná databáze je uspořádána takovým způsobem, že veškeré definované pojmy jsou napsány dle anglo-amerického katalogu pravidel (AACR27). Zároveň online databáze slovníku knihovnické a informační vědy je dostupná na následující webové stránce: http://lu.com/odlis/about.cfm , kde ODLIS je zpracována jako hypertextový odkaz zdrojů odborníky knihovnické a informační vědy pro vysokoškoláky, odborníky a uživatelé s různým 6 7

See (z angličtiny) znamená vidět. Zkrátka se používá v češtině jako „viz.“. AACR2 – je detailní stanovení standardů pravidel pro katalogizace různých typů knihovních materiálů.

27

typem zaměření vzdělání. Také existuje i jiná počítačová forma využití ODLIS, a to taková, že veškeré pojmy, které jsou obsaženy v online slovníku, jsou stejným způsobem přepracovány do formátu .pdf, což umožňuje poněkud snadnější přístup k použití údajů daného terminologického slovníku, jelikož už nejsme závislí na připojení k síti Internet. Podstata a způsob zařazení termínů u obou formátů je shodný, což bych ráda popsala v následujícím textu. Pokud se zaměříme na to, jak jsou organizovány webové stránky slovníku, dá se říci, že jsou opravdu srozumitelně a jednoduše sestavený pro potřeby uživatele. V podstatě existují dva způsoby, jak se k hledanému slovu dostat, a to: •

zvolit si písmeno, kterým vyhledávaný pojem začíná, a pak ze seznamu všech slov na toto písmeno si rolovat podíl stránky a vyhledávat potřebný termín. Může to být spíše pomalejší způsob, jak se k požadovanému pojmu do cíle, ale toto zároveň je jediný způsob, jak se dá použit databázi v textově formě ve formátu .pdf.

•

uvést si konkrétný termín (headword) do vyhledávacího políčka a pak se tento termín buď ihned objeví na obrazovce poté, co se databáze načte a předá ho uživateli. Druhou možnosti je do stejného vyhledávacího políčka zadat zase to samé slovo, ale pod políčkem si zvolit tentokrát kritérium termínu a jeho definice (headword and definition), což znamená, že vyhledávač musí jako výsledek hledání nám předat jak pojem termínu, tak i jeho stručnou charakteristiku.

Docela zajímavým je ten fakt, že pokud se do vyhledávacího políčka nejdřív zadá pouze vyhledávání termínu, a po druhé vyhledávání termínu i s jeho definicí, objeví se úplně rozlišný počet nalezených termínů. Tak na příklad, pokud si budu vyhledávat slovo "stock", v případě pouhé definice mi online slovník ODLIS ukáže 14 souvislých pojmů, přičemž samotné slovo stock se bude vždy objevovat v každém názvu jednotlivých termínů. Pokud ale to samé slovo si nechám vyhledat s kritériem pojem plus definice, ukáže mi databáze najednou až 88 pojmů, a v definici každého z nich se najde požadované slovo stock. U obou druhů vyhledávání se vždy v definicích objevují odkazy na další odborné slova, která se ve slovníku vyskytují, přičemž při rozkřiknutí takového odkazu se vždy zobrazí pojem daného termínu a definice, ve které se daný termín objevil.

1.11 Rozšíření slovníku a zvláštní požadávky k využití Po rozšíření slovníku od jeho stručné vytištěné prospektu do jeho aktuální dnešní podoby, autorka spolehla na svoje vlastní porozumění knihovnické terminologii, na své rutinní čtení knihovnické literatury a na rešerše, včetně různých vhodných online a tištěných zdrojů. Zvláštním při využívání této databáze mi přišlo to, že autorka požaduje, aby se pokaždé, co obyčejný uživatel chce nějak použít údaje z jejího díla, se musí o to požádat jí osobně. Já jsem učinila odpovídajícím způsobem a hned další den jsem dostala od ní odpověď, že ona mi to povoluje. Pak jsem jí psala dopis s navržením tří novývh termínů do její databáze, a to takových jak: datamining, information protection a database language, ale doposud jsem žádné vyjádření k tomu nedostala.

28

Analýza profesionálního slovníku Assistent – Slovar Prof 1.12 Základní informace «Ассистент-Словарь Проф» [39] (Assistěnt - Slovar' Prof, dále jen ASP) z ruštiny znamená Profesionální slovník-asistent, je odborný slovník mj. i terminů zaměřených na knihovnictví a informační vědu. Tento online pojmový slovník vznikl v své internetové/intranetové verzi v roce 2004 na webových stránkách EVA [40] za podpory Ministerstva kultury Ruské federaci „Центр ПИК“8 (centr PIK [41]). Ve své konečné rozpracované verzi slovník obsahuje 20 000 termínů, které jsou orientované na 22 různé tematické rubriky. Mimo jiné zahrnuje taky i obory informační vědy a knihovnictví. Celá databáze je vytvořena v ruském jazyce, ale každý termín má svůj odpovídající anglický ekvivalent. Proto databáze ASP je podobná databázi TDKIV, kde se taky dá vyhledávat definice pojmů s využitím anglických termínů, které jsou vybrány vyjemečně z britské angličtiny. Před umístěním tohoto slovníku na internetové stránky, ze kterých jsem čerpala porovnávající pojmy, byl vytvořen CD-ROM [42] «Ассистент-Словарь Проф» (Assistěnt - Slovar' Prof) v roce 2002. Využité zdroje, na které se odkazovalo při stvoření systému pojmů, byly hlavně příruční a studijní materiály, které byly vydány v Rusku od roku 1993 do roku 2004. Použitých zdrojů databáze ASP obsahuje kolem 200 a taky fungující normativně – právní akty (více než 500). Slovník je velice srozumitelný, snadný ve využití a nepotřebuje žádné speciální rozhrání. Technické požadavky pro využití CD-ROMu je Windows 95/98/NT/2000/Me/XP.

1.13 Struktura a uspořádání ASP a práce s databází Pokud se podíváme na Internetové stránky dané databáze, první výrazná odlišnost ve vzhledu, na kterou narazíme a která není charakteristická dvěma předchozím databázím, je rozdělení samotné stránky do třech kvadrantů: •

v levé horní části okýnka se nachází část parametrů, kam se zadávají specifické podmínky vyhledávání,

•

v dolní levé části najdeme oddělení pro výsledky vyhledávání

•

v pravé části okýnka přes celou stránku se nachází oddělení pro prohlížení záznamů nalezených termínů a pojmů.

Kromě toho se má stanovit, jestli se chce termín vyhledat v názvech souvisejících článků anebo v kompletních textech článků, a to už pomocí vyhledávacích systémů Internetu v ruském jazyce. Zatím se soustředím na první možnosti vyhledávání. Slovník kromě jiného nabízí několik možnosti pro vyhledávání termínů:

8

•

abecedně

•

pomocí odborného ruprikatora

•

souvislé vyhledávání slov a slovních spojení

•

vyhledávání termínů v libovolném textu pomocí stisknutí „horké klávesy“.

Ústředí, zabývající se problémem informatizace ve sféře kultury Ministerstva kultury Ruska

29

Jako v každé podobné odborné terminologické databázi, jejíž výchozím jazykem není angličtina, se má nejdříve zvolit jazyk vyhledávání, a to buď angličtina nebo ruština. Dále se pro přesnost vyhledávání mají zvolit určité „rubriky“, které představují užší nastavení kritérií při vyhledávání termínů. Je nutné poznamenat, že daná funkce je přístupná pouze v ruské verzi databáze. Dalším docela vyhovujícím krokem je vybrat jedno z následujících omezení: •

bude se vyhledávat termín, začínající konkrétním písmenem

•

bude se vyhledávat termín, který obsahuje libovolnou kombinace písmen ve svém tvaru

•

bude se vyhledávat termín, který obsahuje přesně zadaný do políčka tvar slova.

Poté se v pravé části obrazovky budou představeny veškeré vyhovující výsledky hledání. Nalezený pojem a jeho definice budou také obsahovat odkazy na další termíny ve slovníku, stejně jak tomu bylo v TDKIV a ODSIL. Tady ale vidíme několik různých barev, do kterých jsou vepsány tyto odkazy. Tyto barvy znamenají: •

zelená - základní barva zvýrazňování odkazů v textech,

•

oranžová – barva samotného odkazu,

•

šedivá – barva dříve navštíveného odkazu.

Pokud ale rozhodneme vyhledávat termín v celkovém textu článku, hned se dá zvolit i odpovídající vyhledávající systém. Nejpopulárnější v současné době v Rusku jsou Google, Ramler a Yandex. Příčemž vyhledávaný v nich text se automaticky ukládá a zařazuje se do políček vyhledávání v uvedených systémach. Celkově bych chtěla poznamenat, že i přes poněkud matoucí vzhled stránek, je to hodně lehce použivatelný a srozumitelný slovník pojmů, který navíc obsahuje některé termíny, které nenajdem například v ODLIS či TDKIV, o čemž se bude pojednávat v následující kapitole.

30

Metody vyběru databázích

a

porovnávání

termínů

ve

zvolených

Výběr termínů, které jsou v této práci analyzovány byl proveden na základě dvou kritérií. Za prvé jsou to termíny, které byly specifikovány jako výsledek provedeného projektu na Vyšší odborné škole informačních služeb, který měl název „Data mining pro Terminologickou databázi knihovnictví a informační vědy“ ve spolupráci s PhDr. Helenou Kučerovou. Cílem projektu byla identifikace termínů ve Slovníku TKDIV, které nejsou uživateli vyhledávány a proto by měly být z databáze odstraněny. Kromě prvotního cíle byly taky identifikovány následující druhotné cíle projektu: • Identifikovat výrazy, které byly ve Slovníku vyhledávány, ale nebyly nalezeny (ve Slovníku neexistuje odpovídající záznam, či propojení termínů). Toto by mělo sloužit jako podklad pro možné rozšíření množství výrazů ve slovníku. •

Identifikovat nejčastěji vyhledávané výrazy

•

Identifikovat nejčastěji využívané způsoby vyhledávání

•

Identifikovat možné chyby v systému

•

Identifikovat kdy je databáze nejvíce vytížená

Pro svojí prace jsem využila seznam četnosti nejhledanějších výrazů a počet výsledků v databázi TDKIV (obrázek 2.)

Obrázek 2. Četnost nejhledanějších výrazů a počet výsledků za leden – únor 2010.

Na obrázku 2 je možné vidět jenom některé pojmy, které se orientují na obor knihovnictví a informační vědu. Pro výběr termínů v této práci jsem se zaměřila na nejhledanější termíny informační vědy ze seznamu dat za období leden - únor 2010. 31

Po zkoumání celého seznamů, který obsahoval 10325 záznamů, jsem vybrala šedesát ICT termínů, které byly vyhledány v databázi za určité období minimálně třicetkrát. Druhou metodou výběru bylo ověřit, jestli opravdu jsou nalezené termíny nejvyužívanějšími pro obor informační a komunikační technologie. Dělala jsem to podle korpusu[26], což sebou představuje soubor počítačově uložených textů (v případě mluveného jazyka - přepisů záznamu mluvy), který primárně slouží k jazykovému výzkumu. Na konec mně zůstaly třicet odborných termínů, které budou analyzovány podle konkordanční analýzy.

1.14 Porovnání pojmových systémů Musí se porovnat všechny pojmové systémy týkající se daného předmětu bez ohledu na jejich původ; to znamená bez ohledu na to, zda byly normalizovány na národní, anebo mezinárodní úrovní, nebo byly ustanoveny jinak. Každý pojmový systém musí být vytvořen zvlášť, s využitím identických typů strukturních charakteristik a v případě možnosti podle specifikací ISO 10241 týkajících se pojmových systémů a jejich reprezentace. Srovnání chci provést následujícím způsobem: jelikož všechny tři databáze obsahují anglické ekvivalenty každého termínu, nejdřív vždycky do vyhledávajícího políčka databázi zadám termín v anglickém jazyce. Pod každým z těchto termínů budu uvádět nejdřív doslovný překlad z angličtiny do rodilého jazyku databáze, poznámku, příbuzné termíny (vždy maximálně tří) k pojmu, pokud mi je odpovídající slovník automaticky vygeneruje. Nakonec vždy budu uvádět vlastní ohodnocení jak termínu tak i jeho definice; jak dobře a srozumitelně každá databáze vysvětlila značení pojmu v jejím rodilém jazyce (budu využívat vlastních znalostí z každého jazyku).

32

Srovnání termínů V následující části této práce bych se ráda zaměřila na konkrétní srovnání odborných pojmů ze třech sledovaných databází.

Information TDKIV Překlad: informace. Výklad (částečně): v nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému. Příbuzné termíny:

data entropie informací informatika

Ohodnocení: jednotlivé části velké definici jsou převzaté z mezinárodních ISO norem, takové jako ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 1.1.3.08), a upravené podle ISO 1087-2:2000 a taky zapůjčené a přeložené z databázi ODLIS. Je to extenzionální definice, protože obsahuje soupis podřazených pojmů. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – information. Výklad (částečně): data uvedená ve snadno srozumitelné formě, a přidělení významu záleží na textovou souvislost. Ve funkčním smyslu, zprávy zprostředkované pomocí komunikačních prostředků nebo vyjádření. Příbuzné termíny:

data kontext

Ohodnocení: definice je založena na generickém pojmovém systému a taky je velmi stručně a složitě popsána, jak je to zapotřebí. ASP Překlad: информация. Poznámka: z lat. informatio – informovat. Výklad (částečně): jedná se o informace o světě (objekty, události, jevy, procesy atd.), které snižují stupeň nejistoty, neúplné znalosti o nich. Tyto informace mohou být reprodukovány pomoci lidského ústního přenosu nebo písemně anebo jinak (pomocí podmínečných signálů, technických nebo výpočetních zařízení). Příbuzné termíny:

informační technologie informační systém

Ohodnocení: termín obsahuje jak krátký tak i podrobnější svůj výklad, kde se velmi detailně popisuje funkci a dílčí části, související se s informaci. Zdrojem výkladu je „Interdisciplinární manažerský slovník“[3]. Jako i v předchozích definicích, výklad v databázi ASP je založen na generickém pojmovém vztahu extenzionální definice. 33

Data TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – data. Ekvivalent: údaje. Výklad (částečně): reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Příbuzné termíny:

capta datová základna informace

Ohodnocení: tento pojem je převzat z ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 1.1.4.01). Taky jedním z nejhlavnějších zdrojů výkladu je databáze ODLIS. Extenzionální definice, tvořená soupisem individuálních pojmů. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – data. Výklad : množné číslo latinského slova datum, což znamená „do, co je dáno“, často se používá v singuláru podstatného jména. Fakta, čísla nebo návody formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Příbuzné termíny:

databanka databáze metadata

Ohodnocení: výklad je úplný a krátký a na tolik složitě popsána, jak je to zapotřebí, že část její definice využívá databáze TDKIV. Proto, že v definici jsou vyjmenování zástupci, je tato definice extenzionální. ASP Překlad: данные. Výklad: informace, uvedená automatizované zpracování. Příbuzné termíny:

v formalizovaném

tvaru,

vhodném

pro

informace databáze

Ohodnocení: databáze rozlišuje dva typy výklady termínu: z hlediska ekonomické teorie a informační vědy. Je to velmi přínosným při vyhledávání, protože někdy musíme zjistit hodnotu definice z nejrůznějších pohledů užití. Zdrojem výkladu tak dobře zpracovaného termínu je „Slovník moderní ekonomické teorie Makmillana“[4]. Definice má soupis podřazených pojmů, a to pouze v jedné dimenzi, které odpovídají objektům tvořícím extenzi pojmu.

34

Communications TDKIV Překlad: komunikace. Výklad (částečně): v nejširším slova smyslu je komunikace každá reakce organismu na vnější podnět. V užším slova smyslu se za komunikaci považuje proces interakce, při němž si partneři komunikace (lidé, počítače) vyměňují informace. Příbuzné termíny:

digitální komunikace dokumentová komunikace informační asymetrie

Ohodnocení: výklad termínu je částečně zapůjčen z ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 1.1.3.01) a taky jednim z nejhlavnějších zdrojových výkladů jsou LAMSER-1969:9-11 a databáze ODLIS. Soupis individuálních pojmů tvoří extenzionální definice. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – communications. Výklad (částečně): přenos informací z jednoho fyzického místa na druhé pomocí elektronických prostředků. Datová komunikace se odkazuje na digitální komunikaci pouze působením via modemu přes telefonní linku, přímým kabelem do jiného počítače. Příbuzné termíny:

informace Telekomunikace LAN (lokal area network)

Ohodnocení: výklad je zpracován na dostatečně vysoké úrovni, protože informace byla využita v databázi TDKIV. Definice popisuje jak samotný výklad komunikaci, tak i datovou komunikace, což je užitečnou informaci v informační vědě. Definice má hierarchický pojmový vztah extenzionální definice. ASP Překlad: коммуникации / коммуникация. Poznámka: z lat. communicare – sdílet, radit se. Výklad: proces výměny informací, vysílání a přenos zpráv. Komunikační prostředky (dopravní komunikace) a spojení, informační kontakty. Ohodnocení: neobsahuje vhodné příbuzné termíny. Definice se rozděluje na tří dílčí částí, a to popis pode výskytu termínu v informační vědě, počítačově vědě a sociologie. . Zdrojem výkladu je „Interdisciplinární manažerský slovník“[3]. Extenzionální definice založená na partitivním vztahu.

35

Database TDKIV Překlad: databáze. Ekvivalent: banka dat (zast.), báze dat, databanka, databázový systém. Výklad (částečně): systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálního světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace - zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. Příbuzné termíny:

aplikační program datový sklad

Ohodnocení: jako ukázka pro různý výklad termínu, kromě vyčerpávající definici termínu, kde jedním z hlavních zdrojových výkladů je POKORNÝ-1992:33-45, jsou uvedeny taky normativní výklady, a to konkrétně ČSN ISO 690-2-2000:3.5, ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 1.1.4.11). Intenzionální definice založená na partitivním vztahu, která popisuje pojem jako část celku. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – database. Výklad (částečně): velký, pravidelně aktualizovaný soubor digitálních informací (bibliografické záznamy, abstrakty, plnotextové dokumenty, položky adresáře, obrázky, statistiky, atd.) pro konkrétní předmět nebo oblast, sestavující se ze záznamů jednotlivého formátu a organizovaného pro snadné a rychlé vyhledávání. Příbuzné termíny:

data banka internet databázový manažerský systém

Ohodnocení: definice je zpracována na dostatečném úrovni, kde jsou detailně popsány příklady užíti a zpracování. Intenzionální definice založená na genetickém vztahu. ASP Překlad: база данных. Ekvivalent: информационная база. Výklad (částečně): souhrn textových a číselných dat, které jsou systematizovány podle určitých pravidel, stanovujícím všeobecné zásady pro popis, uchování a manipulace původní informací. Příbuzný termín:

zpracování dat informační systém systém řízení báze dat

Ohodnocení: definice je zpracována na dostatečné vysoké úrovni, protože obsahuje krátký výklad termínu a pak je možné najít, které druhy databázi rozeznávají. Taky jsou uvedené definice podle různých zdrojů, např.: „Nový 36

encyklopedický slovník“[2], „Terminologická databáze byznysu“[1]. Deskriptivní výklad, založený na popisu objektu.

informatiky

a

Information system TDKIV Překlad 1: informační soustava. Výklad (částečně): soubor informačních institucí spojených určitou formou vztahů a smluv (koordinací, centralizací, spoluprací apod.). Příbuzný termín:

kooperační systém knihoven

Ohodnocení: obsahový výklad popsán výčtem jeho částí a funkci. Výklad vysvětluje pojem podle informačních gescí a územního hlediska. Intenzionální definice. Překlad 2: informační systém. Výklad (částečně): v nejširším slova smyslu systém, jehož vazby se definují jako potenciální informace (fyzikální, biologické, sociální) a prvky jako místa transformace těchto informací. Příbuzné termíny :

audit informačního systému automatizovaný informační systém bibliografie

Ohodnocení: výklad je velmi vyčerpávajícím, zahrnuje hodně různých aspektů, které se tykají informačních systémů, proto i obsahuje hodně odkazů na podobné či související termíny. Obsahuje dva příklady výkladu definice podle norem: ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 1.1.3.12) a ČSN ISO 5127-1,1993, které se shoduji. Je to intenzionální definice nesledovaná charakteristikami. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – information system (IS). Výklad (částečně): počítačový hardware a software, který přijímá, skládá, manipuluje a analyzuje data a pak přináší report výsledků, obvykle na řádně probíhající bázi. Příbuzné termíny:

geografický informační systém řídící informační systém prostorový informační systém

Ohodnocení: výklad se odlišuje od výkladu, který uvádí v TDKIV, ale forma výkladu je podobná, protože obsahový výklad je popsán výčtem jeho částí a funkcí, což ukazuje na intenzionální definice generického pojmového vztahu. ASP Překlad: информационная система. Výklad (částečně): systém pro ukládání, přenos a zpracování dat. Příbuzné termíny:

zpracování dat automatizovaný informační systém

Ohodnocení: výklad obsahuje krátkou definice a pak v poli komentář se popisuje detailní informace o celé struktuře systému a uvádí všechny podsystémy. 37

Nejhlavnějším zdrojem výkladu je „Nový encyklopedický Deskriptivní výklad založený intenzionálního charakteru.

slovník“[2].

Internet TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – internet. Ekvivalent: globální informační síť. Výklad (částečně): celosvětová počítačová síť pracující na základě protokolů TCP/IP, které umožňují komunikaci mezi veřejnými a soukromými sítěmi, na různých typech komunikačních médií (telefonní linky, optické kabely, kabelová televize, satelit apod.) a různých technických platformách (PC, Macintosh, pracovní stanice aj.). Příbuzné termíny:

extranet intranet počítačová síť

Ohodnocení: vyčerpávající výklad termínu, včetně ukázky dělení na menší kategorie a jejich aplikace. Obsahuje taky normativní výklad z ČSN ISO 51272003 (číslo hesla 1.1.4.14). Při zpracování termínu byli využité zdroje: INTERNET-2000:154, KRIŠTOFIČOVÁ-1999. Extenzionální definice partitivního vztahu. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – internet. Výklad (částečně): vysokorychlostní Fiber-Optic síť všech sítí, která pracuje na základě TCP/IP protokolů k propojení počítačových sítí po celém světě; umožňuje komunikaci prostřednictvím e-mailu, přenos dat a programových souborů přes FTP, vyhledávání informace na WWW a přístup ke vzdáleným počítačovým systémům, jako jsou například online katalogy a elektronické databáze. Příbuzné termíny:

online katalog doménové jméno internetové sdružení

Ohodnocení: výklad je velmi složitě zpracován a je založen na obsahovém výkladu. V kontextu definice je odkaz na webovou stránku, která má název „Stručná historie o vzniku Internetu“[12]. ASP Překlad: интернет. Ekvivalenty: сеть Internet глобальная компьютерная сеть всемирная паутина Výklad (částečně): otevřená světová komunikační struktura, která se skládá ze vzájemně propojených počítačových sítí, poskytující přístup ke vzdáleným a sdíleným informací mezi počítače. Ohodnocení: termín je velmi podrobně popsán v poli komentář a jeho základní význam se shoduje s databázemi TDKIV a ODLIS. Zdrojem výkladu je „Slovník aplikované internetiky“[5]. Extenzionální definice, kde extenze je úplná. 38

Information services TDKIV Překlad: informační služby. Výklad: služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti. Příbuzné termíny:

dokumentografické služby elektronické služby referenční služby

Ohodnocení: databáze uvádí taky příklad normativního výkladu, kde termín je uveden jako informační služba podle normy ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 5.5.02). Souhrnný pojem, definovaný na základě pojmového systému. Pojem je definován na základě asociativního vztahu, kde jsou uvedeny charakteristiky, které ukazují na vztah mezi danými pojmy. ODLIS Komentář: při vyhledávání slova v záhlaví anglického ekvivalentu informačních služeb v databázi se vyskytuje řada instituci, které obsahuji hledaný termín. Nalezené termíny:

Canadian Association of Special Libraries and Information Services (CASLIS) Congressional Information Service, Inc. National Federation of Abstracting and Information Services (NFAIS) National Technical Information Service (NTIS)

Ohodnocení: i když seznam nalezených termínů obsahuje hledána slovní spojení, v databázi neexistuje výklad samotného termínu, který patři do desítky nejvyhledávanějších pojmů. ASP Překlad: информационные услуги. Výklad: služby, které jsou orientovány na uspokojení informačních potřeb uživatelů při poskytnuti informačních produktů. Ohodnocení: databáze obsahuje jenom tento krátký výklad termínu, který je zpracován podle zdroju „Glosáře“[6]. Intenzionální definice založená na genetickém vztahu.

Server TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – server. Výklad (částečně): řídicí počítač v počítačové síti umožňující připojeným uživatelským stanicím přístup k datům a periferním zařízením dostupným v síti, příp. poskytující svou výpočetní a diskovou kapacitu. Příbuzné termíny:

archivační server počítačová síť poštovní server 39

Ohodnocení: výklad je zpracován na dostatečném úrovní a pro snadnější pochopení obsahuje i normativní výklad podle ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 1.1.4.13). Deskriptivní výklad založený na popisu objektu. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – server. Výklad (částečně): hostitelský počítač v síti, který je naprogramován tak, aby odpovídal požadavkům stažení dat nebo programových souborů z klientského počítače, který je připojen ke stejné síti. Příbuzné termíny:

počítačová síť software terminál

Ohodnocení: stejně jako v databázi TDKIV výklad je deskriptivní, založený na generickém pojmovém vztahu. ASP Překlad: cервер. Výklad (částečně): předmět informační síti, která poskytuje služby jiným zařízením při výskytu požadavků. Ohodnocení: termín obsahuje krátkou definice a taky podrobnější výklad v poli komentář. Nejhlavnějším tvořičem této definice je výpočet existujících typů serverů a jejich krátký popis. „Terminologická databáze informatiky a byznysu“[1] je hlavním zdrojem tvoření výkladu. Intenzionální definice partitivního vztahu.

HTML TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – HTML. Poznámka: ciz., zkr. (HyperText Markup Language). Ekvivalent: hypertextový značkovací jazyk. Výklad (částečně): značkovací jazyk pro vyjádření struktury dokumentu, který má být prezentován v rámci služby WWW. Příbuzné termíny:

HTML dokument XHTML tag (WWW)

Ohodnocení: definice je vyčerpávající a pro srovnání a snadné pochopení obsahuje normativní vyklad podle ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 4.2.1.1.24). Zdrojem zpracovaného termínu mimo jiné je i databáze ODLIS, výklad které můžeme porovnat níže. Extenzionální definice generického vztahu.

40

ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – HTML. Poznámka: při vyhledávaní termínu v databázi se objevuje odkaz na termín Hypertext Markup Language. Výklad (částečně): používá se k vytváření hypertextových dokumentů přístupných prostřednictvím World Wide Web a intranetu. Příbuzné termíny:

web stránka HTML editor

Ohodnocení: tento termín obsahuje stejný popis výkladu termínu, jenom že v ODLIS navíc se objevuje odkaz W3C[13], kde je možné zjistit více informací o HTML. Výklad je založen na generickém pojmovém vztahu. ASP Překlad: язык гипертекстовой разметки HTML. Výklad: jazyk, používaný k vytváření dokumentů, které obsahují speciální formátovací příkazy a hypertextové odkazy určené pro umístění na internetu a ostatních sítích a ve službách. Příbuzné termíny:

WWW WML XML

Ohodnocení: termín je zpracován na dostatečně vysoké úrovní, kde nejhlavnějším zdroje zpracování výkladu je „Slovník aplikované internetiky“[5]. Klasický výklad termínu.

Information retrieval TDKIV Překlad: vyhledávání informací. Ekvivalenty: informační průzkum (zast.), selekce informací. Výklad (částečně): činnost, jejímž cílem je identifikace relevantních dokumentů nebo informací v informačních zdrojích (např. plnotextové nebo bibliografické databáze). Příbuzné termíny:

Common Command Language historie vyhledávání plnotextové vyhledávání

Ohodnocení: i když samotný výklad neobsahuje velkého počtu informací, termín má velký význam v oblasti informační vědy, protože jsou uvedený tří normativní výklady hledaného termínu: ČSN ISO 8459-3 (číslo hesla 3.8), ČSN ISO 51272003 (číslo hesla 1.2.05), ČSN ISO 5127-1,1993.

41

ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – information retrieval (IR). Výklad (částečně): proces, metody a postupy, které jsou používané k výběrové paměti zaznamenané informaci z datového souboru. Příbuzné termíny:

bibliografická databáze online katalog

Ohodnocení: výklad termínu obsahuje velký počet odkazů na související termíny, a sama definice je založena na hierarchickém vztahu extenzionální definice. ASP Komentář: při vyhledávání termínu v dané databázi se objevují příbuzné k hledanému termínu slovní spojení. Nalezené termíny:

Information Retrieval System (IRS) Internet information retrieval system

Ohodnocení: nalezené termíny se odvozují od cílové informací, nepopisuje ale samotný pojem.

Metadata TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – metadata. Výklad (částečně): strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova. Příbuzné termíny:

Dublin Core archivační metadata popisná metadata

Ohodnocení: proto, že termín obsahuje tak velký počet příbuzných termínů, je zřejmě, že i termín musí mít jasně zpracovaný výklad, v čem přesvědčuje databáze, kde kromě obecné definice je krátký výklad z normy ČSN ISO 8459-5 (číslo hesla 3.17). ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – metadata. Výklad (částečně): doslovně jsou to data o datech. Strukturované informace popisující informační zdroje/objekty pro různé cíle. Příbuzné termíny:

Dublin Core Metadata Object Description Schema indexace

Ohodnocení: stejně jako i v databázi TDKIV je uveden příbuzný termín Dublin Core, což je standardem pro metadatový popis digitálních objektů. Extenzionální definice generického vztahu. 42

ASP Komentář: databáze neobsahuje žádného termínu, který by alespoň obsahoval hledaný termín a nebo jeho příbuzné termíny.

Online TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – online. Ekvivalent: vzdálený přístup. Výklad: stav, kdy je technické zařízení připraveno přijímat data nebo při kterém je fyzicky připojeno do sítě. Ve smyslu softwarovém se jedná o interaktivní režim práce, kdy uživatel má možnost bezprostředně reagovat na chování systému, poskytované výsledky, chybové zprávy apod. Příbuzné termíny:

offline online rešeršní systém online služby

Ohodnocení: výklad termínu se orientuje na takové zdroje jako HLAVENKA1997:292, ŘÍHA-1996:71 a nejhlavnější je zdroj z porovnávající databáze ODLIS. Intenzionální definice, která je následována charakteristikami. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – online. Výklad (částečně): připojení počítače k internetu, intranetu nebo nějaké jiné síti prostřednictvím telekomunikačních spojení, narozdíl od nezávislého systému. Příbuzné termíny:

online knihkupectví offline online služby

Ohodnocení: výklad termínu je zpracován na dostatečně vysoké úrovni, kde se uvádí příklady a taky výpočet existujících druhů je založena na generickém pojmovém systému ASP Komentář: při vyhledávání anglického ekvivalentu v databázi se objevili několik termínů, které obsahují hledaný termín (např: on-line broker, on-line mode, on.line storage, on-line technologies). Ze všech nabízených termínů nejvhodnějším je On-line mode, což znamená režim online. Překlad: режим "он-лайн". Ekvivalent: он-лайн. Výklad: způsob přímé vazby s uživatelem v reálném čase, kdy počítač je připojen k hostitelskému systému, a taky poskytuje služby při připojení počítače k FTP serveru, Web-serveru, BBS nebo jinému veřejně dostupnému serveru. Příbuzné termíny:

online broker online technologie 43

Ohodnocení: výklad termínu je zpracován s přivedením různých příkladů využití a to podle zdroje „Populární ekonomické encyklopedie“ [7]. Obsahový výklad objasňuje objekt výčtem jeho částí.

Information resource TDKIV Překlad: informační zdroj. Ekvivalent: informační pramen. Výklad: informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online). Příbuzné termíny:

bibliografický pramen informační objekt interaktivní informační zdroj

Ohodnocení: termín je zpracován podle určitých zdrojů, jako „Concise Dictionary of Library and Information Science“ Stella Keenana a taky podle databáze ODLIS. Souhrnný pojem definován na základě smíšeného pojmového systému. ODLIS Komentář: při vyhledávání daného pojmu v terminologickém slovníku ODLIS můžeme objevit termín, který souvisí s informačním zdrojem, ale neobsahuje definovaný výklad. Nalezený termín: Council on Library and Information Resources (CLIR). Ohodnocení: databáze vyhledala pojem o „Radě knihoven a informačních služeb“, které dřív mělo název „Rady knihovních služeb“. V definice je odkaz na domovskou stránku[14], pokud je zapotřebí dozvědět více informaci. ASP Překlad: информационные ресурсы. Výklad : v širším slova smyslu je to souhrn údajů, které jsou organizovány pro efektivní získaní spolehlivé informace. Ohodnocení: termín obsahuje krátký výklad bez uvedení souvisejících nebo příbuzných termínů a taky krátce popisující komentář, zpracovaný podle „Glosáře“[6] a taky podle zákonu[8]. V definici se uvádí nadřazený generický pojem, za nimž následuje výčet podstatných částí, které tvoří daný souhrnný pojem.

44

Compact disc TDKIV Překlad: kompaktní disk. Ekvivalent: CD, CD deska (nespr.), kompaktní deska (nevh.). Výklad (částečně): standardní optický disk o průměru 12 cm pro záznam digitálních informací založený na principu odrazu laserového paprsku od více či méně odrazivé vrstvy. Příbuzné termíny:

CD-I CD-R CD-ROM

Ohodnocení: definice obsahuje dva výklady: první detailně popisuje pojem a uvádí příklady, když v druhém výkladu je užší srozumitelné pojetí. Databáze obsahuje příklad normativního výkladu termínu podle mezinárodní normy ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 2.3.4.08). ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – compact disc (CD). Výklad (částečně): digitální pořizování zvukových záznamů média představený v roce 1982 schopen uložit až 74 minuty hi-fi (dokonale se reprodukující zvuk) v jedné spirále stopy a na jiné straně 4,75-palcový disk, podobně jako stopa na gramofonové desce. Příbuzné termíny:

audiopáska gramofonová deska

Ohodnocení: termín obsahuje dobře popsaný výklad a taky se uvádí odkaz na obrázek, kde je zobrazen kompaktní disk. Taky v definici je odkaz Click here9 [10], kde se vyskytuje odkaz na webovou stránku[9] s podrobnou informaci o CD diskách. ASP Překlad: компакт-диск. Ekvivalent: дисковый накопитель. Výklad: disk, na který se zapisuje informace a zařízení pro jeho připojení k počítači, čtení a zápisu dat. Příbuzné termíny:

informace data

Ohodnocení: výklad termínu je zpracován podle Velkého ekonomického slovníku [11]. Obsahový výklad objasňuje objekt výčtem jeho částí a složek.

9

Click here – z angl. znamená klikněte sem.

45

Data processing TDKIV Komentář: při vyhledávání vhodného termínu v databázi se vyskytuje řada souvisejících termínů. Proto jsem vybrala nejvhodnější. Nalezený termín: elektronické zpracování dat. Ekvivalent: EDP (ciz., zkr. (Electronic Data Processing)). Výklad: zpracování dat pomocí počítače, které zahrnuje i proces vstupního vkládání a výstupního ukládání dat. Příbuzný termín:

DTP

Ohodnocení: příliš krátký výklad, který je definován na základě asociativního vztahu dvěma pojmy. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – data processing. Výklad (částečně): systematické provedení jediné operace nebo sled operací nebo více základních jednotek, které jsou převedené na data pomocí strojově čitelnému formátu pro dosažení výsledku. Příbuzné termíny:

počítačový program oběhová statistika strojově-čitelný formát

Ohodnocení: v definici se objevují hodně odkazů na příbuzné termíny. Celá definice je založená na generickém pojmovém vztahu. ASP Překlad: oбработка данных. Výklad: proces provedení posloupnosti operací s daty. Příbuzný pojem:

čištění paměti

Ohodnocení: „Terminologická databáze informatiky a byznysu“[1] je hlavním zdrojem tvoření výkladu v samém výklad je velmi detailně popsán v časti komentář. Velmi vyčerpávající výklad extenzionální definice.

Information technology TDKIV Překlad: informační technologie. Výklad: technologie určená pro sběr, zpracování, řízení, kontrolu, zobrazení, vyhledávání a využívání dat a informací, zahrnující automatizaci těchto procesů. Příbuzné termíny:

aplikovaná informatika informační a komunikační technologie informační infrastruktura 46

Ohodnocení: souhrnný pojem je definován na základě smíšeného pojmového systému. Výklad je zpracován podle zdroje DIDEROT-1997A:273. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – information technology (IT). Výklad (částečně): velmi široký pojem, zahrnující aspekty řízení a zpracování informací pomocí počítače, včetně hardware, software, které jsou potřebné k přístupu. Ohodnocení: dobře zpracovaný termín, který obsahuje odkazy webových stránek konkrétních institucí, které se zabývají informačními technologii (př. Information Technology and Libraries[15]). ASP Překlad: информационные технологии. Výklad (částečně): souhrn metod, výrobních a programově-technologických prostředků, které jsou propojené do terminologického řetězcu zajišťující sběr, uchovávání, výstup a šíření informací. Ohodnocení: velmi široce rozepsaný výklad, zpracovaný podle „Slovníku aplikované internetiky“[5]. V definici se uvádí nadřazený generický pojem, za nimž následuje výčet podstatných částí, které tvoří daný souhrnný pojem.

URL TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – URL. Poznámka: ciz., zkr. (Uniform Resource Locator, Universal Resource Locator). Výklad (částečně): standardizovaný formát lokalizace zdrojů na internetu. Nejznámější a nejrozšířenější typ URI, nemá ovšem funkci trvalého identifikátoru. Příbuzné termíny:

PURL URI URN

Ohodnocení: termín je zpracován z různých zdrojů, a taky databáze uvádí pro snadnější pochopení výklad z normativní mezinárodní normy ČSN ISO 51272003 (číslo hesla 4.2.1.1.26), kde hledaný termín je stručně popsán. ODLIS Komentář: při vyhledávání termínu se objevuje odkaz na další termín. Překlad: Uniform Resource Locator (URL). Ekvivalent: Web address. Výklad (částečně): unikátní adresy identifikující dostupné zdroje na konkrétní místo na internetu pro účelné směrování. Stejný zdroj nebo různé verzi toho, jestli může být k dispozici současně na jiné internetové adrese. 47

Příbuzné termíny:

IP adresa OpenURL Persistent URL (PURL)

Ohodnocení: výklad je zpracován na dostatečně vysoké úrovni. Obsahuje názorný příklad, jak se zobrazuje a zapisuje URL a taky uvádí nejhlavnější protokoly užívané v URL. Extenzionální definice generického vztahu. ASP Překlad: унифицированный указатель ресурсов. Ekvivalent: универсальный локатор ресурсов. Výklad: adresa webové stránky na internetu, která ukazuje na protokol, pomocí kterého je možný přístup na tuto stránku. Ohodnocení: výklad obsahuje velmi krátký objem informaci a je zpracován podle „Glosáře“[6]. Deskriptivní výklad je založen na popisu objektu.

Open access TDKIV Překlad: svobodný přístup k informacím. Výklad (částečně): právo, vycházející z článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv, který uvádí, že každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu, které zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoliv prostředky a bez ohledu na hranice. Příbuzné termíny:

neveřejné informace rovný přístup k informacím

Ohodnocení: termín je zpracován na dostatečně vysoké úrovní a definice je založena na generickém pojmovém systému. V úplném zobrazení záznamu o termínu je uveden normativní výklad z České technické normy Informace a dokumentace ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 5.2.11). ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – open access. Výklad (částečně): informační obsah, který má volný a všeobecně dostupný přístup k internetu pro snadnější přečtení formátu, obvykle proto, že vydavatele udržují online archivy, do kterých je volný přístup. Příbuzné termíny:

access open access journal schránka open access

Ohodnocení: výklad obsahuje velký objem informace, která je vhodná pro popis termínu. Intenzionální definice, která má generický pojmový vztah.

48

ASP Komentář: databáze neobsahuje hledaného termínu jako open access, ale při uvedení do vyhledávajícího políčka slovo access, dostala jsem následující resultát: databáze obsahuje termín access, kde se vysvětluje přístup k informacím v informatice. Nalezený termín: доступ. Výklad: v informatice je to operace psaní, modifikace, přenosu nebo čtení dat. Ohodnocení: termín je zpracován podle „Terminologické databáze informatiky a byznysu“[1]. Výklad vysvětluje všeobecné pojetí přístupu k informacím, není to ale konkrétní svobodný přístup k informacím. Obsahový výklad objasňuje jev výčtem jeho funkcí.

Subject heading TDKIV Překlad: předmětové heslo. Výklad (částečně): jednoslovný nebo víceslovný formálně upravený výraz používaný pro vyjádření obsahu, popř. i formy dokumentu. Předmětové heslo může být jednočlenné, skládající se z jednoho prvku, nebo vícečlenné, skládající se z více prvků (tzv. řetězec předmětového hesla). Příbuzné termíny:

chronologické heslo doplněk hesla předmětová hesla

Ohodnocení: intenzionální definice, založena na genetickém vztahu uvádí genetický pojem sdílející dimenzi, který je definovanému pojmu na některé vyšší úrovni, za nímž následují podstatné charakteristiky, které daný pojem odlišují od souřadných pojmů v genetickém pojmovém systému. Výklad v databázi je taky uveden z mezinárodních norem: ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 4.2.1.3.04), ČSN ISO 5127-3A, ČSN 01 0188,1982. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – subject heading. Výklad (částečně): nejvíce charakteristické slovo nebo slovní spojení, které popisuje předmět nebo jeden z předmětů, z práce, vybraných ze seznamu preferovaných podmínek (řízeného slovníku) a přiřazený jako přidaná položka v bibliografickém záznamu sloužící jako přístupový bod v katalogu knihovny. Příbuzné termíny:

sumarizace aboutness Library of Congress subject heading

Ohodnocení: výklad zpracovaný na převedení příkladů, které nejvíce vhodněji popisuje termín. Extenzionální definice. 49

ASP Komentář: databáze neobsahuje žádné termíny, které by zahrnovali hledaný pojem.

Computing TDKIV Komentář: při vyhledávání se vyskytuje řada pojmů, obsahujících tento termín. Nejvhodnějším je termín computing technics. Překlad: výpočetní technika. Výklad: souhrn hardwarových a softwarových prostředků, zařízení, nástrojů a metod, které slouží k usnadnění, mechanizaci a automatizaci výpočtů a zpracování dat s využitím počítačů. Příbuzné termíny:

informační technologie počítač počítačová gramotnost

Ohodnocení: souhrnný pojem definován na základě smíšeného pojmového systému, kde uvádí se nadřazený generický pojem, za nimž následuje výčet podstatných částí, které tvoří daný souhrnný pojem. ODLIS Komentář: databáze neobsahuje zvláštní termín, který by definoval hledaný pojem, ale jsou uvedené termíny, které jsou popsány podle toho, jak je užíván ve výpočetní technice. Nalezené termíny:

adresa dost per inch (dpi) feedback filtering

Ohodnocení: veškeré nalezené pojmy bohužel nepopisují hledaný termín. ASP Překlad: aвтоматизированная обработка данных. Výklad: zpracování dat (sběr, přenos, ukládání, efektivní příjem a výdej dat), s použitím výpočetní techniky. Ohodnocení: výklad je zpracován podle Statistického slovníku[16]. Obsahový výklad, který objasňuje termín výčtem jeho funkcí.

Web TDKIV Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – web. Ekvivalenty: WWW, W3. 50

Výklad (částečně): distribuovaný hypertextový internetový informační systém, v němž dokumenty obsahují odkazy na jiné místní nebo vzdálené dokumenty. Příbuzné termíny:

HTML HTTP neviditelný web

Ohodnocení: složitá definice tvořena několika závislými větami je tak složitá, jak je zapotřebí. Extenzionální definice, která má hierarchický vztah. ODLIS Komentář: při uvedení pojmu do vyhledávajícího polička, objevuje se odkaz na následující termín. Překlad: World Wide Web (WWW). Výklad (částečně): globální síť internetového serveru, která poskytuje přístup k dokumentům v Hypertext Markup Language (HTML) skriptu, který umožňuje obsahu být vzájemně propojeným, lokálně a vzdáleně. Příbuzné termíny:

deep Web sémantický Web web site

Ohodnocení: dobře zpracovaný termín s vyčerpávající informacemi o termínu. Definice generického vztahu. ASP Překlad: глобальное соединение. Výklad: síťová služba na internetu, která umožňuje přístup k obrovskému množství informací a nalézt informace o požadované tematice, bez ohledu na umístění. Příbuzné termíny:

HTML TCP/IP network service

Ohodnocení: definice generického vztahu, kde výklad je založen na hlavním zdroji „Terminologické databáze informatiky a byznysu“[1]. V poli komentář je velmi detailně popsány obsahový výklad, který objasňuje objekt výčtem jeho částí a složek.

Portal TDKIV Překlad: portál. Ekvivalent: horizontální portál. Výklad (částečně): webové sídlo, které poskytuje širokou škálu služeb a informací, často s možností jejich přizpůsobení uživateli podle osobních potřeb a zájmů. 51

Příbuzné termíny:

databázové centrum předmětová brána vertikální portál

Ohodnocení: výklad termínu je zpracován na dostatečně vysoké úrovní, kde definice je extenzionální s partitivním vztahem. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – portal. Výklad (částečně): původně jsou to univerzální webové stránky nabízející širokou rozmanitost zdrojů a služeb, jako jsou noviny, informace o adresáři, webové vyhledávání, bezplatné e-mailové účty, chatové skupiny, online nakupování a odkazy na jiné webové stránky. Příbuzné termíny:

knihovnický portál Web site

Ohodnocení: ve výkladu termínu jako příklad odkazů na jiné webové stránky je odkaz na následující zdroj[19]. Funkční výklad, ve kterém jsou popsány podstatné rysy objektu procesem jeho vzniku. ASP Překlad: портал. Ekvivalenty: Web-сайт, сайт. Výklad 1: web-server, z hlediska jejího obsahu. Výklad 2: objekt na internetu. Ohodnocení: výklad je velmi zajímavý tím, že kvůli své krátké definice není možné určit konkrétní druh definice. V poli komentář je termín velmi podrobně popsán a je možné se dozvědět více informaci o hledaném pojmu. Výklad v poli komentář: webová stránka, organizována jako systémové víceúrovňové sjednocení různých zdrojů a služeb. Ohodnocení výkladu: intenzionální definice hierarchického vztahu, a to konkrétně generického pojmového vztahu.

Multimedia TDKIV Překlad: multimédium. Výklad (částečně): digitální systém integrující různé formáty dokumentů, resp. dat (např. text, číselná data, grafika, zvuk, animace apod.). Pokud systém obsahuje i hypertextové vazby, označuje se jako hypermédium. Příbuzné termíny:

digitální objekt interaktivní multimédium hypermédium 52

Ohodnocení: výklad je zpracován na základě intenzionální definice, kde nadřazený pojem zařazuje definovaný pojem do náležitých souvislostí v pojmovém systému. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – multimedia. Výklad (částečně): kombinace dvou nebo více digitálních médií (text, grafika, animace, video, atd.) používaných v počítačové aplikaci nebo datovém souboru, jako například online encyklopedie, počítačové hry nebo Web site. Příbuzné termíny:

Web site grafika

Ohodnocení: stručně a srozumitelně popsaný výklad s uvedením příkladu použití, jako například pro Web site je odkaz na webovou stránku A 2 Z 4 Birders Online Guide[17]. Výklad synonymem je založen na schopnosti různých termínů nabývat ve stejném kontextu totožného významu, stejně jako i v databázi ODLIS se uvádí příklad synonyma termínu: digital media (z angl. digitální médium). ASP Překlad: мультимедиа. Poznámka: z lat. multum – hodně + lat. media – prostředí. Výklad (částečně): interaktivní počítačová technologie, která umožňuje pracovat s daty různého charakteru: grafika, animace, zvuk, video atd. Příbuzné termíny:

internet Web site

Ohodnocení: výklad termínu je popsán stejně jako i v předchozích databázích a navíc termín obsahuje detailní informace o multimedii v poli komentář. Databáze obsahuje dva výklady termínu: podle „Interdisciplinárního manažerského slovníku“[3], kde multimédium se vysvětluje jako interaktivní počítačová technologie; a podle „Slovníku marketingových termínů“[18], kde termín je vysvětlen jako komunikační média. Definice je intenzionální, založena na generickém pojmovém vztahu.

Computer program TDKIV Překlad: počítačový program. Výklad (částečně): ucelený souhrn instrukcí (příkazů), vyjadřující algoritmus řešení pro určitou činnost na počítači, stanovující postup práce počítače. Příbuzné termíny:

integrovaný program programový soubor strojový jazyk

Ohodnocení: je to souhrnný pojem, který je definován na základě smíšeného pojmového systému. V úplném zobrazení záznamu o termínu se uvádí taky normativní výklad podle ČSN ISO 690-2-2000 (číslo hesla 3.3).

53

ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – computer program. Výklad: sada instrukcí, napsaných v programovém jazyce, aby počítač zpracovával data, prováděl operace a řešil logické problémy. Synonymem je software. Příbuzné termíny:

aplikace operační systém

Ohodnocení: výklad synonymem a taky souhrnný pojem, kde v definici se uvádí nadřazený generický pojem, za nimž následuje výčet podstatných částí, které tvoří daný souhrnný pojem. Ve výkladu se uvádí odkaz na příklad o zdvořilosti „Americké filozofické společnosti“[20]. ASP Překlad: компьютерная программа. Výklad: sada příkazů v logickém sledu, které se interpretují a provádějí pomocí počítače, což umožňuje vyplnit některé funkcí. Příbuzný termín:

aplikační program

Ohodnocení: pojem je definován na základě asociativního vztahu dvěma pojmy. Výklad je zpracován podle „Slovníku marketingových termínů“[18].

Information science TDKIV Překlad: informační věda. Výklad: v nejširším pojetí obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní). V užším významu věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Jejím cílem je zabezpečit a racionalizovat sociální informační a komunikační procesy. Příbuzné termíny:

informační krize informační management informační paradigma

Ohodnocení: bylo zapotřebí ukázat celý výklad termínu, protože definice je rozdělená na dvě části. V první se uvádí stručný výklad v jeho nejširším a všeobecnějším pojetí, v druhé části je detailní popis, kde obsah výkladu objasňuje pojem výčtem jeho části a funkci. Asociativní pojmový výklad. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – information science. Výklad: systematické učení a analýza zdrojů, rozvoje, shromažďování, organizace, šíření, hodnocení, využívání a řízení informací ve všech jejích formách, včetně kanálů (formálních a neformálních) a technologie používané při komunikace. 54

Příbuzný termín:

informační teorie

Ohodnocení: extenzionální definice založená na partitivním vztahu, kde výkladu objasňuje pojem výčtem jeho části a funkci. ASP Komentář: databáze neobsahuje vhodný termín, který by definoval pojem informační věda.

Information protection TDKIV Překlad: ochrana informací. Výklad (částečně): aktivity používané k zabezpečení informací před neoprávněným přístupem (tzv. důvěrnost, ochrana obsahu), neoprávněnou modifikací a zničením (tzv. integrita, ochrana fyzické stránky dat). Příbuzné termíny:

informační bezpečnost klasifikace informací ochrana osobních údajů

Ohodnocení: pojem je definován na základě asociativního vztahu, kde jsou uvedeny charakteristiky, které ukazují na vztah mezi danými pojmy. Vyčerpávající výklad s uvedením různých detailů, které souvisejí s ochranou informaci. ODLIS Komentář: v databázi není uveden termín o ochraně informaci a proto právě tento byl doporučen autorce Joan M. Reitz přidat s odpovídající definici. ASP Překlad: защита информации. Výklad (částečně): systém opatření, jehož cílem je dosažení bezpečně chráněných dokladů za účelem zachování státní a komerčních tajemství. Ohodnocení: kromě krátkého výkladu v poli komentář najdeme hodně informace, která se vztahuje k ochraně informaci. Extenzionální definice založená na partitivním pojmovém vztahu.

Network TDKIV Překlad: počítačová síť. Výklad (částečně): skupina počítačů propojená navzájem za účelem sdílení dat, programů nebo periferních zařízení. Příbuzné termíny:

internet komunikační protokol server

Ohodnocení: klasický výklad termínu s vyčerpávající informací. Souhrnný pojem je definován na základě smíšeného pojmového systému. 55

ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem –network. Výklad (částečně): skupina fyzicky propojených počítačů, které povolují zdrojům být sdílenými mezi sebou a vyměňovat data vždy prostřednictvím telekomunikačních linek a pomocí architektury klient / server. Příbuzné termíny:

lokální síť (LAN) extranet intranet

Ohodnocení: vyčerpávající výklad s vhodnými odkazy na podobné termíny. Na rozdíl od TDKIV dále ve výkladu se uvádí příklad největší sítě ve světě, což je Internet. Souhrnný pojem partitivního pojmového vztahu. ASP Překlad: cеть. Výklad (částečně): interakční soubor objektů s přidělenými vztahy mezi nimi. Příbuzné termíny:

komunikační síť informační síť řízení síti

Ohodnocení: stejně jako u předchozích termínů databázi ASP za prvé se uvádí krátký výklad pojmů, a dále dlouhý vyčerpávající popis. Pojem je souhrnný a definice pojmu je založená na partitivním pojmovém systému. „Terminologická databáze informatiky a byznysu“[1] je hlavním zdrojem tvoření výkladu.

Microfilm TDKIV Překlad: mikrofilm. Výklad (částečně): mikrografický nosič dat v podobě svitku nebo proužku, na kterém snímky stran dokumentu následují za sebou v jedné nebo ve dvou řadách. Příbuzné termíny:

archivní mikrofilm kamerový mikrofilm matriční mikrofilm

Ohodnocení: výklad termínu je zpracován na dostatečně vysoké úrovní, protože kromě definice TDKIV jsou uvedené čtyří normativní výklady podle: ČSN ISO 9707:2.18, ČSN ISO 2789-1997:2.2.11, ČSN ISO 5127-2003 (číslo hesla 2.3.3.14), ČSN ISO 5127-11. Extenzionální definice. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – microfilm. Výklad (částečně): použití 16mm nebo 35mm fotografického filmu pro ukládání textu a/nebo mikro obrazů v lineárním poli, které se skládá z jednoho řádku nebo dvojitého řádku rámce, který lze zvětšovat a reprodukovat pouze pomocí speciálně konstruovaného zařízení. 56

Příbuzné termíny:

fotografický film formát

Ohodnocení: výklad je zpracován složitě a definice je extenzionální. Při popisu termínu je uveden odkaz na obrázek, který zobrazuje Microfilm Scanner 300 II [21]. ASP Komentář: databáze neobsahuje žádného termínu, který by vysvětloval pojem mikrofilmu. Nejsou ani související pojmy.

Information society TDKIV Překlad: informační společnost. Výklad (částečně): společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Příbuzné termíny:

informační chudoba informační neuróza informační revoluce

Ohodnocení: intenzionální definice založená na generickém pojmovém vztahu. ODLIS Komentář: při vyhledávání pojmu o informační společnosti, objevili se mi odkazy na konkrétní společnosti, takové jako „Geoscience Information Society“ [22] a „North American Cartographic Information Society“ [23]. ASP Komentář: databáze nedefinovala hledaný termín, ale při zkoumání souvisejících termínů našla jsem vhodný pojem. Překlad: информационное общество. Výklad (částečně): společnost, v níž znalosti (informace) se přeměňují na hlavní, dostupné formy vlastnictví a hlavní hybnou sílu výroby všeho potřebného pro lidský život; totéž jako post-industriální společnost. Ohodnocení: intenzionální definice, kde nadřazený pojem je následován charakteristikami. Výklad je zpracován podle zdroju „Glosáře“[6].

57

E-mail TDKIV Překlad: elektronická pošta. Ekvivalenty: mail, systém elektronických zpráv, e-mail. Výklad (částečně): základní síťová služba určená pro korespondenci mezi uživateli počítačové sítě. Příbuzné termíny:

BBC elektronická konference poštovní schránka

Ohodnocení: velmi vyčerpávající výklad, který obsahuje informací o pojmu, příklady využití a zpracování, a taky související příbuzné příklady. Výklad je postaven pomocí několika zdroju, mimo jiné jedním ze zdrojů je databáze ODLIS. Úplné zobrazení záznamu o nalezeném termínu uvádí taky výklad podle České mezinárodní normy ČSN ISO 690-2-2000:3.10. ODLIS Překlad: shodný s vyhledávaným pojmem – e-mail. Výklad (částečně): zkratka elektronické pošty, internetový protokol, který umožňuje uživatelům počítače vyměňovat zprávy a datové soubory z jinými uživateli v reálném čase, lokálně a přes síti. Příbuzné termíny:

SMTP připojení emailová adresa

Ohodnocení: definice je zpracována na vysoké úrovní, a je to extenzionální definice, kde za prvé uveden zástupce následovaných odpovídajícími vymezujícími charakteristiky. V kontextu výkladu se uvádí odkaz na Click here na webovou stránku [24], kde je možné dozvědět více informaci o e-mailu. ASP Překlad: электронная почта. Ekvivalenty: е-мэйл, и-мэйл, "мыло"(slang). Výklad 1: systém posílání e-mailových zpráv mezi uživatele sítě, která je součástí internetu. Výklad 2: zprávy posílané mezi uživateli síti v telekonferenci a obdržené od nich. Ohodnocení: termín je definován dvěma výklady, zpracováními podle zdroje „Populární ekonomické encyklopedie“ [7]. Jsou to extenzionální definici generického pojmového vztahu.

58

1.15 Typy korespondence mezi termíny: Na závěr jsem provedla ještě jednu menší analýzu, která je zpracována podle odborných zdrojů, a zejména je to Česká mezinárodní norma ČSN ISO 860 (01 0502) - Terminologická práce – Harmonnizace pojmů a termínů Proto, že uvedené v analýze termíny jsou jednimi z nejužívanějších v oboru informační vědy, je možné provést korespondenci mezi termínů. 1. Korespondence založená na formě termínů Korespondence mezi termíny se v jednotlivých jazycích užívají identické nebo podobné formy termínu (formy jsou považovány za identocké nebo podobné i v případě pravopisných a slovotvorných varianr, rozdílů ve výslovnosti nebo užitého alfabetického systému). K tomuto typu korespondenci patří takové termíny jako: information, communications, internet, database, information system, data, server, compact disc, information technology, metadata, mikrofilm, online, URL, web, portal, multimedia. Př: a)

b)

angličtina: information ruština: информация čeština: informace angličtina: information technology ruština: информационные технологии čeština: informční technologie

2. Korespondence založená na významu termínů Tento typ korespondence je založen na paralelním využití termínů, které mají stejný význam. Odpovídající termíny, které patří k tomuto typu korespondenci jsou: information services, information resource, subject heading, computer program, information science, information protection, information society. Př: a)

b)

angličtina: information services ruština: информационные услуги čeština: informační služby angličtina: computing program ruština: компьютерная программа čeština: počítačový program

3. Smíšené typy korespondence. Kombinace výše uvedených forem. Jsou to termíny: information retrieval, open access, data processing. Př: angličtina: data processing ruština: oбработка данных čeština: elektronické zpracování dat

59

1.16 Ohodnocení analýzy Při zpracování veškeré analýzy dávala jsem největší důraz na to, že tyto termíny budou porovnávány podle výkladů z databáze TDKIV, a proto je zřejmé, že některé termíny ve srovnávajících databázích se buď neobjevují a nebo vyskytují pod jiným názvem, než je anglický ekvivalent. Co se týče databáze ODLIS, tak vždy pokud nějaký z termínů v databázi neexistoval, bylo možné najít vyhledávaný pojem v kontextu výkladu, a to podle funkce, kterou poskytuje databáze a nebo taky jsem potkala velký počet příkladů institucí, které mají nějaký vztah k hledanému pojmu. Dalším přínosem databáze je to, že ve výkladů je hodně odkazů na webové stránky, kde je možné dozvědět více informací o termínu, a taky někdy jsem potkávala i odkazy na obrázky, aby čtenář mohl vidět na konkretním příkladu, co sebou daný pojem představuje. Jinak to bylo s databázi ASP, u které slovníkový systém dovoluje vyhledávat termín podle třech funkcí, kterými jsou termíny, které začínají slovem, termíny, které obsahují slovo a nakonec termíny, které se přesně rovnají hledánemu termínu. Proto bylo složitější dozvědět o termínu, který databáze neobsahuje alespoň z jeho příbuzných termínů. Jinak žádné jiné komplikace při práci s daným slovníkem jsem v průběhu analýzy nepotkala, a to možná i z toho důvodu, že pouze tento terminologický slovník obsahuje největší objem popisu definic, které je možné najít v poli komentář. Samozřejmě největší přednost má databáze TDKIV, jelikož právě ona je zpracována na vysokém úrovni a obsahuje velký počet ICT termínů, vždy srozumitelné a složité definice, které jsou zpracovány odbornými pracovníky. U většiny termínů byl uveden normativní výklad, se kterým se dá dozvědět informace o hledaném termínu podle určitých mezinárodních norem. Ke každému termínu je přiřazeno velký počet příbuzných termínů, což umožňuje dozvědět, jak je pojem propojen s jinými odbornými termíny.

60

Závěr Ve svoji bakalářské práci na téma „Odborná terminologie pro oblast informačních technologií v Terminologické databázi knihovnictví a informační vědy“ jsem se snažila provést detailnou a kvalitní analýzu výše uvedené báze dat s její obdobnými ekvivalenty v zahraničí, a to s databázemi pro knihovnictví a informační vědu v Rusku a v USA, které mají názvy ASP a ODLIS resp. Nejdřív jsem vymezila, co vlastně pojem terminologie obnáší, jelikož i když většina z nás o tom minimální tušení jistě má, v odborné literatuře, jak se pak každý ujistí, určitý zkoumaný pojem by se měl vysvětlovat mnohem hlouběji pro kompletní a definitivní jeho porozumění. Uvádí se taky metody a vztahy definice, podle kterých jsou veškeré výklady ohodnoceny. Jedním z hlavních části práce bylo využití metody pro výběr termínů. Podle mého názoru jsou metody, které jsem ve své práci využila opravdu uváženy a správně využité. Dále následovala část, ve které popisovaly jednotlivé databáze. Tady bych považovala za nutné zaznamenat, že na stránkách TDKIV si čtenář najde mnohem více informací o samotné bázi dat a jejím průběhu udržování či fungování, než ve zbylých dvou terminologických slovnících. Právě tuto skutečnost bych chtěla vymezit jako velký klad u TDKIV, protože mně osobně, jako analyzujícímu to mnohem ulehčilo práci a hlavně vysvětlilo do detailů, jak a na jakých principech zkoumaná databáze funguje. Proto, že termíny jsou nejuživanějšimi pro obor informační a komunikační technologie, bylo velmi snadně najít většinu z těchto termínů v každé databázi. Problém nicméně by mohl nastat, pokud uživatel na příklad při vyhledávání termínu v jedné z databází ho tam neobjevil, a navíc neumí jiný cizí jazyk, aby se obrátil na podobný zdroj v jiném jazyce. Já jsem právě měla výhodu v tom, že všechny tři jazyky, v nichž jsem databáze sledovala, plynule ovládám a tím pádem často jsem kompenzovala chybějící údaje v jedné databázi svými jazykovými znalostmi a kdykoliv se mohla obrátit na jiný zdroj. A právě tento návrh bych chtěla tady předvést. Myslím si, že technologicky a ekonomicky pokrok je natolik působený, že by se měly navazovat určité vztahy mezi podobnými informačními zrdoji, jakožto jsou knihovnické a informační databáze TDKIV, ODLIS a ASP. A až v nějakém slovníku budou některé údaje chybět, aby na stejných stránkách byly umístěny odkazy na jiné, i když zahraniční články, které by tento pojem dokázaly zformulovat. Navíc že v oblasti informatiky a technologie se takové slovníky ve většině států dělají ve dvou jazycích, a to v národním a pak i v anglickém jako mezinárodním jazyce. I když je pokrok docela viditelný, stejnak jsem si přesvědčená, že aspoň ve propojení mezinárodních odborných terminologických slovníků ještě máme kam postupovat dál, a to se týče i navrhování nových termínů do databází. Jak již bylo uvedeno v části o hodnocení analýzy,jsem zjistila, že databáze TDKIV má přednost před ostatníma mnou porovnanými odbornými slovníky. Pravě v tomto terminologickém slovníku je uveden jak výklad termínu tak i normativní výklad. Databáze je naplněná velkým množstvím informaci, která je vhodnou pro porozumění odborných pojmů. Dále bych doporučila čtenáři využit americkou databázi ODLIS. I když je náročným někdy najít vhodný termín, vždy se objevují odkazy na související pojmy nebo webové stránky, ze kterých pak dá vyjádří hledanou informace. Právě z tohoto odborného slovníku databáze TDKIV v některých svých výkladech čerpala informace, proto je vidět, že slovník ODLIS je zpracován na vysoké úrovni. Jedině, že americká databáze má velké množství pojmů oboru knihovnictví i je náročným najít vhodnou informace, která se orientuje na informační technologie. V tomto případě slovník TDKIV má svou přednost, protože obsahuje hodně termínů oboru ICT. Na konec bych doporučila využit databáze ASP. Není to však proto, že slovník je špatně zpracován, ale je to proto, že ruská databáze se orientuje na velké množství oborů a proto zahrnuje jenom nejužívanější termíny ICT, v čem je možné se přesvědčit při zkoumaní mnou provedené analýze, 61

kde na začátku v databázi jsem vyhledávala potřebné termíny a postupně v poli komentář je zaznamenáno, že slovník určitý termín neobsahuje. Na úplný závěr bych chtěla uvést, že výše předvedená bakalářská práce přinesla mně osobně hodně užitečných poznatků, a to jak už z oblasti odborné terminologie v knihovnictví a informační vědě, tak i v samotném procesů analýzy a zpracování velkého objemu dat, zvlášť ve třech různých jazycích.

62

Zdroje: [1] International Centre for Scientific and Technical Information [online]. 2005 [cit. 201006-25]. Терминологическая база данных по информатике и бизнесу / Международный центр научной и технической информации //. Dostupné z WWW: . [2] РУМЯНЦЕВА , Е.Е. Новая экономическая энциклопедия. Moskva : ИНФРА-М, 2005. 724 s. [3] Междисциплинарный словарь по менеджменту / Общ. ред. С.П. Мясоедова.-М.: Дело, 2005.-256 s. [4] Словарь современной экономической теории Макмиллана / Общ. ред. Дэвида У. Пирса; Пер. с англ. А.Г. Пивоварова; Науч. ред. д.э.н., проф. В.С. Автономов.-М.: ИНФРА-М, 1997.-608 с.-(Библиотека слов. "ИНФРА-М"). [5] НЕХАЕВ, С.А.; КРИВОШЕИН, Н.В.; АНДРЕЕВ , И.Л. Словарь прикладной интернетики . Moskva : WEB-PLAN Group, 23.03.2006. 527 s. Dostupné z WWW: . [6] Глоссарий.ru : Служба тематических толковых словарей [online]. 2000, 23.03.2006 [cit. 2010-06-25]. Glossary Commander. Dostupné z WWW: . [7] Популярная экономическая энциклопедия / Гл. ред. А.Д. Некипелов.-М.: Большая российская энциклопедия, 2001.-367 s. [8] Об информации, информационных технологиях и о защите информации: Федеральный закон от 27.07.2006 № 149-ФЗ.-Ст. 14, п. 9. [9] HowStuffWorks [online]. 1998 [cit. 2010-06-26]. How CDs Work. Dostupné z WWW: . [10] REITZ, Joan M. . Online Dictionary for Library and Information Science [online]. 2000 [cit. 2010-06-26]. Compact disc (CD). Dostupné z WWW: . [11] Большой экономический словарь / Под ред. А.Н. Азрилияна.-5-е изд. доп. и перераб.-М.: Институт новой экономики, 2002.-1280 s. [12] LEINER, Barry M.; CERF , Vinton G.; CLARK , David D. Internet Socienty [online]. 2005 [cit. 2010-06-27]. A Brief History of the Internet. Dostupné z WWW: . [13] W3C [online]. 2009/01/29 [cit. 2010-06-28]. XHTML2 Working Group Home Page. Dostupné z WWW: . [14] CLIR [online]. 2004 [cit. 2010-06-28]. Council on Library and Information Resources. Dostupné z WWW: . [15] ITAL [online].PhotoDisc, 1999 [cit. 2010-06-28]. Information Technology and Libraries. Dostupné z WWW: . ISSN 0730-9295.

63

[16] Статистический словарь / Гос. ком. РФ по статистике; Под. ред. Ю.А. Юркова.М.: Финстатинформ, 1996.-479 с. [17] A 2 Z 4 Birders Online Guide [online]. 2001 [cit. 2010-06-28]. North American Birds. Dostupné z WWW: . [18] Тоффлер Б.Э., Имбер Дж. Словарь маркетинговых терминов / Пер. с англ. А.Г. Пивовар.-М.: ИНФРА-М, 2000.-432 с.-(Библиотека слов. "ИНФРА-М"). [19] AOL [online], [cit. .

2010-06-28].

America

Online.

Dostupné

z

WWW:

[20] The APS [online]. Philadelphia : 2005 [cit. 2010-06-29]. The American Philosophical Society. Dostupné z WWW: . [21] Online Dictionary for Library and Information Science [online]. Danbury : Libraries Unlimited, 2004, 09.05.2010 [cit. 2010-06-29]. Microfilm, s. . Dostupné z WWW: . [22] Geoscience Information Society [online]. 2005 [cit. 2010-06-29]. Geoinfo. Dostupné z WWW: . [23] North American Cartographic Information Society [online]. 2001 [cit. 2010-06-29]. NACIS 2010. Dostupné z WWW: . [24] HowStuffWorks [online]. 1998 [cit. 2010-06-29]. How E-mail Works. Dostupné z WWW: . [25] TDKIV [online]. 2005-02-07 [cit. 2010-05-05]. Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (TDKIV) - archivní stránka projektu č. KZ01P02OUK008. Dostupné z WWW: . [26] Český národní korpus : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [online]. 1994-9-9 [cit. 2010-06-29]. ČNK. Dostupné z WWW: . [27] SCHWARZ, Josef . Vybrané teoretické a metodologické problémy terminografie: poznatky z tvorby České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy. Terminologie [online]. 2003, 1, [cit. 2010-06-29]. Dostupný z WWW: . [28] Terminology. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2005, last modified on 2010-6-16 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: . [29] VACHKOVÁ, Marie Knihovna. In Databáze TDKIV očima lexikografa [online]. Praha : Národní knihovna, 2008 [cit. 2010-06-01]. Dostupné z WWW: . [30] ČSN ISO 704 (01 0505) Terminologická práce – Principy a metody. [31] BALÍKOVÁ, Marie . Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2005 [cit. 201006-29]. TDKIV. Dostupné z WWW: . [32] JONÁK , Zdeněk. Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2005 [cit. 2010-0629]. TDKIV. Dostupné z WWW: . [33] ČSN ISO 1087-1 (01 0501) Terminologická práce – Slovník – Část1: Teorie a aplikace. [34] Filozofický weblog [online]. 2009-3-15 [cit. 2010-06-29]. Definice. Dostupné z WWW: . 64

[35] INFORUM [online]. 2003 [cit. 2010-05-05]. CENY INFORUM. Dostupné z WWW: . [36] HAVLOVÁ Jaroslava. TDKIV [online]. 2009-09-21 [cit. 2010-05-05]. Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD). Dostupné z WWW: . [37] Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2001-2002 [cit. 2010-06-29]. Archivní stránka projektu. Dostupné z WWW: . [38] REITZ, Joan. Dictionary for library and information science. United States of America : Libraries Unlimited, 2004. 775 s. Dostupné z WWW: . ISBN 1-59158-075-7, 1-56308-962-9. [39] ЮНА-Консалт [online]. Moskva : 2004 [cit. 2010-06-01]. Ассистент-Словарь Проф. Dostupné z WWW: . [40] EVA [online]. 2002 [cit. 2010-06-01]. CD-ROM «Ассистент-Словарь Проф». Dostupné z WWW: . [41] Центр по проблемам информатизации сферы культуры Минкультуры России [online]. 2009 [cit. 2010-06-01]. Центр ПИК. Dostupné z WWW: . [42] EVA [online]. 2002 [cit. 2010-06-01]. CD-ROM «Ассистент-Словарь Проф». Dostupné z WWW: .

65

Přílohy Příloha 1. Náhled databáze TDKIV.

Příloha 2. Vyhledávání konkretního termínu v databázi TDKIV.

66

Příloha 3. Náhled databáze ODLIS.

Příloha 4. Náhled databáze ASP.

67

Příloha 5. Seznam odborných slovníků v různých jazycích, ve kterých se vyskytují termíny, analyzováne v této práci: • • • •

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

•

ČSN ISO 5127 (01 0162) Informace a dokumentace – Slovník ČSN ISO 1087 (01 0501) Terminologická práce – Slovník – Část 1: Teorie a aplikace ČSN ISO 1087-1 (01 0501) Terminologická práce – Slovník – Část 2: Počítačové aplikace ČSN ISO/IEC 2382-17 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 17:Databáze ČSN ISO/IEC 2382 2 (36 9001) Informační technika – Slovník – Část 2: Aritmetické a logické operace. ČSN ISO 2382 3 (36 9001) Informační technika – Slovník – Část 3: Technické prostředky. ČSN ISO/IEC 2382 4 (36 9001) Informační technika – Slovník – Část 4: Organizace dat. ČSN ISO/IEC 2382 5 (36 9001) Informační technika – Slovník – Část 5: Zobrazení dat. ČSN ISO/IEC 2382 7 (36 9001) Informační technika – Slovník – Část 7: Informační technologie ČSN ISO/IEC 2382 8 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 8: Bezpečnost ČSN ISO/IEC 2382 9 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 9: Datová komunikace ČSN ISO/IEC 2382 13 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 13: Počítačová grafika. ČSN ISO/IEC 2382 14 (36 9001 14) Informační technologie – Slovník – Část 14: Bezporuchovost, udržovatelnost a pohotovost ČSN ISO/IEC 2382 15 (36 9001 15) Informační technologie – Slovník – Část 15: Programovací jazyky ČSN ISO/IEC 2382 16 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 16: Teorie informace ČSN ISO/IEC 2382 18 (36 9001) Systémy zpracování informací – Slovník – Část 18: Distribuované zpracování dat. ČSN ISO/IEC 2382 20 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 20: Projektování systémů ČSN ISO/IEC 2382 23 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 23: Zpracování textu ČSN ISO/IEC 2382 24 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 24 ČSN ISO/IEC 2382 25 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 25 ČSN ISO/IEC 2382 26 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 26 ČSN ISO/IEC 2382 27 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 27 ČSN ISO/IEC 2382 28 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 28: Umělá inteligence ČSN ISO/IEC 2382 29 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 29 ČSN ISO/IEC 2382 31 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 31 ČSN ISO/IEC 2382 32 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 32 ČSN ISO/IEC 2382 34 (36 9001) Informační technologie – Slovník – Část 34 ČSN ISO 5127 (01 0162) Informace a dokumentace Lexikon Online [online]. 23.03.2009 [cit. 2010-06-30]. Meyers. Dostupné z WWW: . COLLIN, Peter. Dictionary of library and information management. WSOY. Teddington : Middlesex, 1997. 195 s. ISBN 0-948549-68-8

68