Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Bakalářská práce

Vysoká škola ekonomická v Praze         Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Bakalářská práce Principy e­governmentu a jeho realizace  ve vybraných státéch

Aliaksandr Dubrovin

2009 ­1­ 

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Hlavní specializace: Podnikové informační systémy

                 

Aliaksandr Dubrovin Principy e­governmentu a jeho realizace  ve vybraných státéch  Bakalářská práce

Vypracoval: Aliaksandr Dubrovin Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hana Slámová, Ph.D.

2009 ­2­ 

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma " Principy e­governmentu a jeho realizace  ve vybraných státéch" jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 18. prosince 2009

­3­ 

Podpis

Poděkování Chtěl bych vyjádřit poděkování PhDr. Haně Slámové, Ph.D. za cenné     připomínky, odborné rady a podněty k zamyšlení během vypracování  bakalářské práce.

­4­ 

Anotace Informační a komunikační technologie (IKT/IT) umožnily občanům po   celém světě, kteří mají být zahrnuti do politického procesu,  podílet se na  procesu   vytváření   politiky,   a   nakonec,   k   ovlivnění   rozhodovacího   procesu.   Díky   informačním   a   komunikačním   technologiím   se   otevřely  nové kanály účasti a komunikace se státem v některých zemích, a to je   teď   u   nich   k   dispozici   pro   širokou   veřejnost.   V   mnoha   případech   po   celém světě technologie eGovernmentu prokázala potenciál pro změnu  společnosti, pro podporu demokracie a to je prostřednictvím zapojení   širokého spektra lidí z různých narodů, kulturních prostředí a sociálních   vrstev. Práce obsahuje teoretický úvod k problematice, náměty pro vládu  při zavedení inovačních řešení, popsání stavu implementace v několika   vybraných   zemích   a   oblastech,   a   následné   soustředění   se   na   stav   eGovernmentu   v   České   Republice.   Na   záver   práce   popíšeme   obecné  očekávání, obavy a perspektivy eGovernmentu a eDemokracie ve světě.

Annotation Information and communication technologies (ICT/IT) enable citizens   around the world to be included in the political process, to participate   in   policy­making   process,   and   influence   decision­making   process.  Information   and   communication   technologies   have   opened   new   channels of participation and communication with the State in some   countries, and now they are available to the general public. In many   cases   around   the   world   demonstrated   the   potential   of   eGovernment   technology to change society for the promotion of democracy and it is   through   the   involvement   of   a   wide   range   of   people   from   different   national, cultural backgrounds and social groups. The work includes a   theoretical   introduction   to   issues,   ideas   for   government   implement  innovative solutions, described the state of implementation in several   selected   countries   and   regions   and   then   focus   on   the   state   of  eGovernment in the Czech Republic. Based on the work describe the   general expectations, concerns and perspectives of eGovernment and  eDemokracy in the world.

­5­ 

Obsah Úvod (teoretické základy e­Governmentu)  ................................... str. 7 Defenice koncepce  Hlavní služby

4 hlavní hráči  Hlavní oblasti 

1. Obecná problematika eGovernmentu .................................................... str. 16  1  Správné plánování a využívání technologií eGovernmentu  2  Sociální dopad nových technologií   3  Byrokracie a eGovernment  4  Shrnutí  2. Realizace eGovernmentu ....................................................................... str. 24 1. EU 2. India 3. USA 4. Shrnuti 3. Analyza eGovernmentu v ČR v roce 2009 ............................................ str. 48 1. Principy, řízení, právní předpisy  2. Komunikaci občana se státem v ČR   3. Czechpoint 4. Datové schránky 5. Registry 6. Shrnuti 4. Závěr (eDemokracie, její perspektivy a obavy) ..................................... str. 64 5. Přílohy .................................................................................................... str. 67 6. Použité zdroje.......................................................................................... str. 71

­6­ 

1Úvod (teoretické základy e­Government) 11 Defenice koncepce  Definovány   obecně,   eGovernment   je  proces  využivání   informačních   a   komunikačních  technologií     s   cílém   podporovat   účinnější   a   efektivnější   zprávy,   zjednodušovat   přístup  veřejných   služeb,   umožnovat   lepší   přístup   veřejnosti   k   informacím,   a   zvětšit   vládní  odpovědnost vůči občanům. [23] eGovernment by mohl zahrnovat poskytování služeb přes internet, telefon, komunitní centra,  bezdrátové zařízení nebo jiné komunikační systémy. eGgovernment je  jedním z prvních kroků v procesu, který můžeme brát jako "Evoluci". [31] Ale  eGovernment   není   tá   věc,   která   rychle   nebo   okamžitě   a   už   navždy   změní   svět  poskytování státních a veřejných služeb. Nedůvěřa vládě dnes je rozšířená mezi veřejností a podniky. Státní zaměstnanci jsou často  vnímány jako spekulanti. Šíření informačních a komunikačních technologií, přináší naději,  že se vláda může změnit a zlepšit. [28] Vlády po celém světě se snaží používat elektronické veřejné zprávy a nové IKT technologie. 

V každé oblasti zeměkoule z rozvojových zemí do průmyslově slabých statů na té národní a  místní úrovni vlády se snaží uvézt důležité informace on­line, při pomoci automatizačních  procesů co znamená komunikovat s občany elektronicky . [21]

2 Hlavní služby eGovernment   musí   být   zaměřen   na   čtyři   hlavní   zákazníky:   občany,   podnikatelské   sféry,  státní zaměstnance a vládní agentury.  eGovernment si klade za cíl, aby byla interakce s občany, podniky, státními zaměstnanci, 

­7­ 

vládními agenturami a dalšími subjekty přátelská, transparentní, levná a mezitim efektivní.  Při   pomoci   technologie   eGovernmentu,   budou   jednotlivci   schopni   zahájit   jakoukoliv  potřebnou   žádost   o   státní   službě   a   následně   přijímat   některé   ze   státních   služeb   hned  prostřednictvím internetu nebo nějakých počítačových mechanismů.  V   některých   případech   státní   služba   může   být   poskytována   prostřednictvím   jednoho  vládního úřadu, ale často jsou služby poskytované místo jedním úřadem v několika úplně  různých místech. Jaké jsou specifické typy služeb poskytované prostřednictvím eGovernmentu?  Čtyři typy služeb eGovernmentu existují na dnešní etapě implementace.  To je stát­občan (G2C), stát­podniky (G2B), stát­zaměstnanec (G2E), a stát­stát (G2G).  G2C  je   zaměřen   na   veřejnost.   Základní   služby   občanům,  které   poskytuje   technologie  eGovernmentu jsou obnovení licence, občanky, průkazy, nahlášení narození   nebo úmrtí,  podání daní z příjmu a další. Občan při se pomoci takových služeb může  dostat do sféry  vzdělání, zdravotní péče, nemocničních informací, knihoven, katalogů, a podobně. G2B zahrnuje služby výměny dati mezi vládou a podnikatelskou sférou.  A to je včetně  změn v legislativě, poznámek, pravidel a předpisů. Obchodní služby nabizí  získání aktuální informace o podminkách k podnikání, vzniká možnost stahovat jakékoliv  formuláře pro úřady,  stahovat konkrétní žádosti o obnovení licence, pravidla pro registrace  firem, získání povolení, a placení daní. Nabízené služby slouží   především pro podporu  rozvoje malých a středních podniků. Na vyšší úrovni, G2B služby patří k zadávání veřejných zakázek od vlády k podnikům.  Typicky,   weby   pro   veřejné   zakázky   umožňují   kvalifikovaný   a   registrovaný     přistup   pro  uživatele a prodejce zboží nebo služeb. V závislosti na přístupu, kupující nebo prodávajicí  mohou stanovit cenu, podmínky prodeje a další věci.  G2B   zlepšuje   transparentnost   a   průhlednost   řízení,   a  hlavně  umožňuje   menším   firmám  ucházet se o velké projekty ve sféře veřejných zakázek.  Systém   taky   pomáhá   vytvářet   vyšší   úspory   pro   stát   a   podniky.   A   to   hlavně   přímou  komunikace mezi státem a podniky bez pomoci různých agentur nabo agentů.  Služby stát­zaměstnanec  (G2E)  je v podstatě specializovaným druhem služeb stát­občan,  který   pokrývá   potřeby   pouze   státních   zaměstnanců,   jako   například   poskytování   lidských  zdrojů,   vzdělávání   odborniků   a   dalšího   personálu   s   cílem   naučit   efektivnimu   jednání   s  občany.  Služby stát­stát (G2G)   obvykle probíhaji na dvou úrovních: na místní nebo vnitrostátní 

­8­ 

úrovni a na mezinárodní úrovni.  G2G služby jsou transakce mezi centrální / státní vladou, místní vládou a dalšimi státními  agenturami a úřady. Ve stejné době, služby stát­stát jsou transakce mezi národními vládami,  a mohou být použity jako nástroj mezinárodních vztahů, běžné nadnárodni kominikace a  diplomacie. [23]

3 4í hlavní hráči  EGovernment by měl obsahovat především 4 skupiny pohledů. 

Př. 1

Musíme přesně rozumět jejich potřebám a požadavkům. Státní   zpráva   hlavně   potřebuje   možnost   umístění   a   aktualizace   údajů   na   oficiálních  webových   stránkách   s   dobrou   integrací   s   dalšími   internetovými   portály,   vysokou   úrovní  bezpečnosti   a   perfektním   designem.   Tento   názor   také   obsahuje   elektronický   podpis,  potvrzení místa a osobních údajů.  Místní samospráva potřebuje mít možnost komunikovat s občany, prezentovat informace na  webu, prezentovat aktuality a důležité noviny a další věci. Samospráva se snaží prosazovat  nové technologie.  IT firmy predstavují vývoj informačních a komunikačních technologií. V dvacátém prvním  století  je důležité být moderním, a proto dnes IT­firmy maji zájem na rozvoji a prodeji  lepších řešení. Dodávka řešení ve většině případů je smlouvu nebo v podobě open  sourcových projektů.  Občané potřebují snadně navigovatelný web se všemi potřebnými službami, s dobrou mapou  portálů,   s   technicky   kvalitním   řešením   problémů   integrace   se   všemi   ostatními   vnějšími  portály těch agentur, ministerstev nebo úřadů, které mohou být v nějaké konkrétní situaci  užitečné. Webové stránky musí obsahovat nejen kontaktní informace a zakladní popis webu,  ale   úplně   všechno   použitelné,   počínaje   všemi   možnými   formuláři   a   žádostmi   až   po  informace o spojích a dalších věcech. [16]

­9­ 

4 Hlavní oblasti  E­government nabízi velký potenciál přiblížit občany k jejich vládě.  Bez ohledu na typ politického systému, stát a veřejnost mají obrovské výhody od zavedení  eGovernmentu, který zlepší komunikaci mezi občany a vládou. Schematická struktura eGovernmentu

Př. 2

Různé země se často značně liší v přístupu k implementaci e­governmentu.  V  technickém využití  úrovně  složitosti  technického  řešení  jsou Spojené státy  například  na  nižší úrovni než Jižní Korea a Tchaj­wan.  Nejvýše hodnocená implementace e­governmentu je v takových státech jako Jižní Korea,  Tchaj­wan, USA, Singapur, Kanada, Austrálie, Německo, Irsko, Brazílie a Malajsie.  Na druhém konci spektra, což znamená na nejhorší úrovni implimentace, jsou v zemích jako  Tuvalu, Guinea, Kongo,  Mauritánie, Komory, Makedonie, Samoa, Kiribati a Tanzanie. Tyto  státy mají vůbec problémy se svými vlastními vládními stránkami na internetu. [16] Statistika po celému světu od roku 2001 až po rok 2008. On­line služby přistupny na   webových strankách. [31]

Př. 3

Po celém světě [31]:

­10­ 

Jenom 50 %

Z veřejných internetových stránek nabízi onlinové služby

96 %

webových stránek poskytuje přístup k publikacím

70 %

webových stránek má vazby na databáze

30 %

má ochranu soukromích zásad

Jenom 17 %

má svou bezpečnostní politiku

Jenom 16 %

má aspoň nějakou formu přístupu pro zdravotně postižené osoby

50 %

internetových stránek státních služeb zajistí  překlady do cizích jazyků

Kolem 40 %

zajistí  překlady do angličtiny

Jenom 14 %

nabízí návštěvníkům možnost personalizace vládní internetové stránky

K   vyhodnocení   stavu  implimentace  eGovernmentu  vybereme  konkrétní  nejdůležitější  kritéria funkcionality systému.  Tyto kritéria budou ty nejvýznamnější a nejpoužívanější funkce: možnost publikace článků,  existence  strukturované  databáze,  možnost  publikace  zvukových stop,  možnost  publikace  videí,  podpora  cizích  jazyků, existence reklamy, existence  uživatelských poplatků, přístup  pro   zdravotně   postižené,   funkce   zásad   ochrany   osobních   údajů,  existence  bezpečnostní  politiky, podpora elektronických podpisů, možnost platit pomocí kreditních karet, kontaktní  informace za pomoci e­mailu, možnost psát komentáře, možnost aktualizace e­mailem a  možnost personalizace na internetových stránkach.  Podle těchto charakteristik je špičková země Jižní Korea.  K   dalším   špičkovým   zemím   podle   těchto   charakteristik   patří:   Tchaj­wan,   Spojené   státy,  Singapur, Kanada, Austrálie, Německo, Irsko, Dominikánská republika, Brazílie a Malajsie.  [17] Podle etapy vyvoje:

­11­ 

Př. 4

Rozdíly podle regionů [32]:  Existují významné rozdíly v oblasti e­governmentu v regionech světa.  Při pohledu na celkový e­government podle regionů,  na prvním místě je Severní Amerika s nejvyšším skórem (53,1 procent),  potom následuje Asie (39,7 procent),  potom ostrovy v Tichém oceánu (39,0 procenta),  Západní Evropa (37,2 procent),  Jižní Amerika (33,3 procenta),  Střední východ (32,3 procenta),  Jižní Amerika (31,2 procenta),  Rusko a Střední Asie (31,2 procenta),  východní Evropa (30,1 procent) a  Afrika (26,3 procenta).  [17] V této tabulce je ukázka stavy eGOV od roku 2001 do 2008 podle regionů [32].

­12­ 

Př. 5

V této tabulce je ukázka padesáti států s nejlepší urovní implementace eGovernmentu v   roce 2008 [32].

Př. 6

­13­ 

Z   pohledu   Vyšehradského   regionu   lze   konstatovat,   že   stav   v   České   republice,   Polsku,  Maďarsku a na Slovensku se blíží průměru EU nebo ho v některých ukazatelích dokonce  překračuje. [8] eGovernment v Centralní Evropě [25].

 P ř. 7     eDemokracie [25].

 P ř. 8    

­14­ 

Počitačová gramotnost [25]

 P ř. 9    

Nedostatky zatím přetrvávají ve vybavenosti domácností, i přes nejvyšší investice ze všech  vyšehradských zemí je ČR v tomto sektoru zatím stále pod úrovní EU. Lépe jsou na tom  Maďarsko a Slovensko, o něco horší ukazatele vykazuje Polsko. [13]

­15­ 

1  Obecná problematika eGovernmentu 1 Správné plánování a využívání technologií eGovernmentu. Zkusíme stanovit požadavky pro existenci elektronické veřejné zprávy v moderním světě.  Z pohledu občana: Rychlost V   dnešní   době   většina   uživatelů   internetu   tráví   velkou   část   svého   času   na   dobu   čekání  online.   Čeká   na   připojení   na   webové   stránky,   čeká   na   nahrání   stránky,   čeká   na   stažení  softwaru   .   V   dnešním   digitálním   věku   by   měli   internet,   software,   hardware   a   webové  technoligie     poskytovat potřebnou rychlost pro uživatele .  V  posledních  5  letech  se  tato  situace výrazně zlepšila a směřuje k potřebné úrovni.  Vždy    on­line  Ještě nedávno jsme měli složité připojeni dial­up,  v  některých  zemích  to  existuje  dodnes.  Webové stránky a aplikace často mizely a znovu se objevovaly a to v závislosti na zatížení  sítě.   Dnes   to   znamená,   že   občané   a   podniky   budou   mít   kvalitní   a   okamžitý   přístup   ke  službám a to kdykoliv. A to ted už nezávisí jaký čas, nebo jakou pracovní dobu má úředník.  Pokud     úřady   a   další   agentury   mají   obvykle   pracovní   dobu   7­10   hodin   denně,   moderní  technologie   kominikace   například   při   pomoci   on­line   videokonference  mohou  být  k  dispozici kolem  50ti  hodin  každý   týden   úplně  zdarma  z  domova  a  to  by  byl už  skvělý  pokrok ve vývoji komunikace občana s vladou. Možnost připojení k síti kdekoliv Mluvíme o přítomnosti počitačů, mobilních a počítačových zařízení prakticky všude aby k  nim měli rychlý přístup, což si v posledních 3­5 letech není tak těžké představit a už dnes  částečně vzniká. Například už dnes elektronika pro některé automobily stojí více, než ostatní  mechanické součásti.  Už  dnes  máme  bezdrátový  přístup  v  restauracích  a  hotelech,  máme  možnost připojení přes telefon, máme velký počet internet­café a tak dále.   Technologie    je    součástí  ž    ivota     Dnes se lidé přizpůsobují novým technologiím. Často je obtížné používat nové technologie.  Ale dnes mnohé z existujících technologií přizpůsobují uživatelům a jsou mnohem  intuitivnější než před pěti lety. Cíl vytváření intuitivnich technologií a systémů je takový,  abychom si neuvědomovali, že je používáme. Aby použivání bylo přirozené a usnadňovalo  nám život. Inteligentní systémy budou poskytovat ne všechny možné služby najednou a  jenom ty, které jsme už užívali a používáme často v každodenním životě. Systém má 

­16­ 

možnost si pamatovat poslední využité funkce. Což je docela inteligentni a moderní přistup,  který nám usnadňuje rychlý výběr funkcí. 

Inteligence  Dnes   jsou   informace   na   internetu   do   značné   míry   nestrukturované.   Objevují   se   nové  standardy   pro   kódování   webových   stránek   takovým   způsobem,   který   stanoví   rámec   pro  stránky, stanovuje podmínky používání metadat a tak dále. Inteligentní technologie, spolu se  zvýšením výkonu počítače, umožní poskytovaní informací, přesně té, kterou potřebujeme.  Rozhraní budou přizpůsobeny jejich potřebám a přáním. Dnes existují nové metodiky, které  nedávno vznikly pro vývoj intelegence v systémech a technicky to je často řešeno za pomoci  ontologie,  semantiky   a   semantických   webů,   což   je   na   slabé   úrovni   ve   webu   2.0   ale   v  budoucnosti na úrovni webu 3.0 určitě budou moci zlepšit navigaci a inteligentní hledání  informací. Snadnost  E­government   není   jen  procesem  vytváření   portálů  státních  služeb.   Existující   systémy  potřebují inteligentní modernizace  a  technické  aktualizace. Otevřené standardy a otevřené  systémy zajistí, že informace jde normálně z jakéhokoliv úřadu nebo oddělení a dostává se  k uživateli, který o tu informaci požádal.  Systém dělá tuto práci za nás a občan dostává  rychlý, hotový výsledek snadným způsobem.  Důvěryhodnost  Dnes   je   jedním   z   hlavních   účelů   internetu   ochrana   osobních   údajů.   To   je   jedna   z  nejdelůžitejšich funkcí eGovernmentu, kterou hlavně potřebuje zákazník. Obava, že hackeři  dostanou  přístup   k   osobním   údajům  je   v   dnešním  světě   dost  realistická.  Bez   ohledu  na  kvalitu, rychlost a design  portálu uživatel  nikdy nezačne používat bez své vlastní důvěry,  že tento portál může ochránit jeho osobní údaje a to hlavně údaje pasu, rodného čísla, hesel  a údajů kreditních karet. Pro uživatele existuje  reálná  obava, že jeho údaje může někdo  dostat  a  zneužít.  V   případě   kreditní   karty   má   obava   docela   konkrétní   peněžní   hodnotu.  Riziko,  podle  uživatelů,  je   větší   než   spokojenost   se   skvělým   designem   nebo   s   dobrou  strukturizací portálu. To není těžké pochopit a proto by ochrana údajů měla být jednou z  hlavních cílů projektu eGovernmentu a všech dalších vládních webových iniciativ. [19] Z pohledu vlády, která vytváří nový systém elektronické veřejné zprávy:  Integrovanost  podporuje snadnou komunikaci za pomoci počítače    .   Většina   vlád   už   dnes   rozumí,   že   poskytování   efektivních   služeb   občanům   by   mělo   být  nezávislé na organizační struktuře. Někteří to nazývají portál s jedním oknem. Tento přístup  je navržen tak, aby občané měli přístup ke službám aniž by museli vědět, které oddělení  zpracovává určité služby. 

­17­ 

To pracuje tak, že místo seznamu jednotlivých oddělení, budou moci občané najít ihned  seznam všech  služeb, a vybírat ze seznamu bez ohledu na to jak tyto různá oddělení  spolupracují mezi sebou.   Vertikalní a horizontalní integrace [23]

Př. 10  Nové technologie podporují  hospodářský růst.      Egovernmentu v digitálním věku má přímý vliv na hospodářský rozvoj   a obecně má pět  oblastí vlivu ­ využití v malých, středních a velkých firmach, v oblasti vzdělávání, v oblasti  inovace a  v průmyslu založeném na moderních technologiích, v oblasti rychlého přístupu k  informacím pro občany a v oblasti vlády s moderním a přátelským vzhledem v internetu.  Vliv   eGovernmentu   na   hospodářský   rozvoj,   by   měl   nazačátku   být   zaměřen   na   velké  korporace s cílem usnadnit budování   zavodů a vytváření pracovních míst. Ačkoli dnes je  eGovernment ještě více zaměřen na malé a střední firmy, vliv který má v moderním světě na  společnost je po celém světě docela velký. Nové technologie podporují demokracii a občanská práva.  Musíme pochopit, že nemůže existovat jednotlivá technoligie eGovernmentu bez kompletní  pozornosti na moderní svět a na demokracii v moderním světě. Využití nových technoligií v  oblasti demokracie a občanských práv může spojovat velké spektrum služeb přístupných on­ line a to začínajícími volbami, veřejným míněním, komunikací vlády s občany, připojení k  bezdrátovým a dratovým sítím a tak dál až po podporu přijetí nových zákonů a zlepšení  legislativní     báze   v   moderním   světě.   Už   John   Locke   a   Thomas   Jefferson   říkaly,   že  základním   kamenem   a   hlavním   problémem   demokracie   je   informováni   a   angažování  občanů. A zpřístupňování informací online je docela velký pokrok na podporu demokracije  a občanských práv a svobod. 

­18­ 

 Nedílnou součástí moderního světa jsou e­komunity .   Demokratická společnost funguje dnes docela komplikovaným způsobem a musí obsahovat  zakladní   oblasti,   jak   veřejnou   bezpečnost,   veřejné   zdraví,   čisté   parky   a   rekreaci,   státní  politiku   na   podporu   mládeže   tak   další   věci.   Základní   kvalita   života   včetně   vzdělávání,  zdravotní péče a sociální podpory starým lidem  je dobrou ukázkou úrovně vývoje státu a tu  iniciativy   typu   eGovernment   zlepšují   obyvatelstvu   důvěrohodnou   informací   a   rychlým  přístupem ke všem službam. Školáci, studenti, senioři, sportovci, lékaři a všichni další jsou  součástí  společnosti   našeho   obyvatelstva   a   podporou   těchto   komunit,   informovaním,  poskytováním služeb, komunikací vlády a komunit a považováním jejich mínění je velice  delůžitou   součastí   vývoje   demokracie,   vývoje   vlády   ke   které   lidé   opravdu   budou   mít  důvěru.A to všechno musí obsahovat strategie eGovernmentu při zavádění a implemetaci  nových technologií. 

 Potřeba  m    ezivládní       komunikace .   Na globální úrovni, vládní orgány začínají bojovat proti globálním problémům. Dnes je v  jednotlivých   zemích   rostoucí   potřeba   integrovat   národní,   státní   a   místní   vládní   činnosti,  služby a technologie. Občané a podniky potřebují komunikovat se všemi úrovněmi státní  zprávy. Proto se každý jednotlivý e­government projekt musí zabývat mezivládními vazbami  a integracemi.   Politika životního prostředí .  Vytvoření   právního   rámce   je   dalším   pilířem   úspěchu   e­governmentu.   Mnoha   ze   starých  zákonů musíme změnit. Taky budeme potřebovat některé nové zákony. A tyto zákony se  budou   týkat   velkého   okruhu   oblastí,   včetně   zdanění,   digitálních   podpisů,   autentizace,  duševního soukromí, digitální propasti, mezinárodního obchodu, integrace, restrukturalizace  a telekomunikací a mnoha dalších a to na místní, národní i mezinárodní urovni. Výzvou a  velkou překážkou při zavádění a implementaci eGovernmentu se může stát a určitě stane to,  že ani odborníci ani zákonodárci většinou necítí delůžitost legislativní báze a často daleko  ne všichni z nich mají potřebné znalosti pro to, aby hned pochopily všechny problémy a  prijali docela radikální rozhodnutí začít provádět všechny potřebné organizační, strukturální  a legislativní změny. [19]

Internet   nové   generace  je  dnes  potřebou.  To  je  hlavní  krok   pro   vývoj   všech   dalších  internetových programů a iniciativ včetně eGovernmentu. Když si představíme, miliardy lidí  připojených k internetu a to jak bezdrátovým a drátovým způsobem, za pomoci mobilních  telefonů, nebo pomocí různých dalších mechanizmů, tak uvidíme možnost dalšího vývoje  iniciativ   podobných   eGovernmentu   a   to   jak   komunikací   například   při   pomoci  videokonference ­spojení s místní vládou, úředníkem v obecním úřadu tak komunikací s ním 

­19­ 

přes mikrofon hned z domova. Takže jestli opravdu budeme moci poskytnout rychlý internet  všude, tak budeme mít dobrý základ pro fantastický vývoj v dané oblasti, oblasti moderní  demokratické společnosti kde každý občan má svůj názor na situaci a může se bez problémů  zůčastnit  procesu státní nebo místní politiky. [25] To je jak ve prospěch občanů a vlády, protože občas uředníci dlouho nemohou najít skvělé  nápady, tak je to ve prospěch státu a celé demokratické společnosti.  To je budoucnost eGovernmentu jestliže budeme mít základní technickou infrastrukturu. Teoretický přístup, etapy vývoje eGovernmentu [24]

Př. 11

2 Sociální dopad nových technologií  Sociální dopad od zavedení nových technologií se také musí brát vážně.

­20­ 

Záznam uživatelů internetu o eGovernment podle eurostatu.

Př. 12

Musíme zavádět nové technologie tak, aby zlepšení pro jedneho občana nezhoršilo postavení  jiných občanů. Na začátku zkusíme vysvětlit hlavní problematické okruhy, které mohou vést  k   negativnímu   sociálnímu   dopadu.   Pro   každý   problematický   bod   zkusíme   ve   zkratce  navrhnout řešení. •  Silné   vztahy   v   oblasti   veřejné   zprávy   často   nedávají   možmost   provádět   velké  administrativí, kulturní, strukturální nebo strategické změny.  • Řešením jsou změny v legislativě na podporu nových technologií, přesvědčení všech  subjektů v potřebu modernizace a elektronizace práce a to  hlavně personálu úřadů a  státních agentur. V tomto bodě je základem správné plánování, zavedení inovací a  vůdčí   síla   státu.Pozornost   je   třeba   věnovat   optimalnim   modernim   organizačním  zlepšením, internetovým procesům, inovacím, kulturním rozdilům, a hlavně obavám  a   obecnému   odporu   ke   změnám.  Například   pro   lepší   přijetí   nových   technologií  personálem   je   zavedení   sertifikace   personálu   a   podpora   výuky   personálu   novými  metodami práce.V oblasti veřejné zprávy je potřeba znalostí nejenom na organizační,  ale také na individuální úrovni. Mezi  subjekty musí být  hlavě důvěra, spolupráce a  kooperace.  

­21­ 

• Všichni občané a podniky by měli být zahrnuty do elektronické veřejné zprávy. •

Budou nutné nástroje a mechanismy k dosažení a měření spokojenosti zákazníků.Je  potřeba   zajistit   infrastrukturu,   ochranu   soukromých   informaci   ve   vztahu   ke   všem  hráčům, stejně jako pro důvěru obyvatelstva k elektronické veřejné zprávě. Musíme  podporovat počítačovou gramotnost s naším obyvatelstvem. [28]

3 Byrokracie a eGovernment IKT není jen nástroj pro transformaci byrokracie do moderní normálně fungující organizace,  ale je to také nástroj pro zlepšení úrově fungování byrokracii a zlepšení kvality její práce.  [30] Informační a komunikační technologií od roku 1980 byly navrženy a realizovány pro  poskytování vhodných nástrojů a řešení práce  personálu v dnešní organizaci, která zřejmě  má svou byrokracii.  Kancelářské automatizační vybavení, databázové systémy, manažerské informační systémy,  systémy pro podporu rozhodování, integrované informační systémy dnes existují pro  podporu a zefektivněni  běžné práce personálu a tím změnšují účinek byrokratických  procesů na konečného uživatele služby. Tím samým IKT systémy zvyšuji úroveň kontroly  kvality práce personálu, dělají práci transparentnější a levnější z možností monitorování  běhu práce. Egovernment je jednoznačnou specifickou formou vlády se svými specifickými vlastnostmi  určenými k dosažení velmi konkrétních cílů.  Jde o organizace procesů kde je docela velká kontrola práce administrativních projektů,  práce úředníků, tímto se však taková forma byrokracie liší od tradičního byrokratického  systému.  Tyto všichny předpisy a standarty přinuti jakoby takovou byrokracii pracovat na potřebné  úrovni a to je určitě lépe než ta tradiční byrokracie kterou ani občan, ani vláda normálně  kontrolovat a koordinovat nemůže. Bylo by určitě nejlepší, že když byrokracii nemůžeme  zničit tak ji musíme naučit a přinutit normálně pracovat ve prospěch občanů. A to je asi  nejlepší řešení pro takovou starou a nepříjemnou zálěžitost jako je slabá motivace  úřednického personálu dělat dobře svou práci. [28]        Informační a komunikační technologie musí být chápána jako nástroj pro udržení stávající  administrativní organizační formy. 

­22­ 

E­government musí být chápán jako poskytování veřejných služeb v souladu se základními  všeobecnými zásadami neosobnosti, rovnosti a spravedlnosti. Tyto zásady se odehrávají v  byrokratické instituci prostřednictvím prosazováním standartizovaných norem a rolí, které  přesně definuji, jak a kdy ony mají konkrétní služby poskytovat občanům. [21] Projektování   informačních   systémů   přispívá   k   dodržování   norem,   standardů   a   předpisů  kvality služeb. Zavádění informačních technologií přinutí personál pracovat kvalitněji a z  druhé strany infromační a komunikační technologie práci usnadní tak, že můžeme očekávat,  že pro konečného uživatele bude úroveň služeb dvakrát vyšší než dnes. Pro personál se také  po nějakém čase stane práce snadnější než měli předtím a jejich obavy z nových technologií  časem zmizi. [28]

4 Shrnutí  Na závěr kapitoly, řeknu svoje hlavní náměty k rozmyšlení. Dnes inovace a inovativní řešení  už obejít nemůžeme a nemusíme. Realizace kvalitního systému nám může velice usnadnit  život. Ale při zavádění jakekoliv inovace musíme hlavně pochopit co očekává zákazník, co  očekává vláda, jaký sociální dopad může nastat a jaký může nastat sociálná odpor inovací.  Zavedení kvalitního systému může mít skvělou funkcionalitu ale rozmyšlení o sociálním  dopadu   trvalo   krátce   a   v   důsledku   je   velký   odpor   a   nespokojenost   ze   strany  zakazníků.Všechny   státy   jsou   různé   a   potřebují   různé   systémy   ale   můžeme   a   musíme  pochopit   obsah   hlavních   funkcionalit   o   světové   tendenci   v   oblasti   eGovernmentu.   V  jakémkoliv   případě,   při   zavedení   opravdu   skvělého   řešení   nebo   levnějšího   a   slabšího  musíme očekávat odpor ze strany veřejnosti. Musíme chápat že spolecnosti jsou z pravidla  více   konzervativní  a   žádné   inovace   přijímat   nechtějí.   Kromě   toho   může   nastat  záměrný  odpor k implementaci eGovernmentu a to jak ze strany birokracie nebo spekulantů.

­23­ 

2 Realizace eGovernmentu 1 EU

 K ontext    :  EU je jedinečné hospodářské a politické partnerství 27 demokratických evropských zemí. Evropská unie byla založena nedlouho po druhé světové válce s cílem zajistit v Evropě mír,  stabilitu a prosperitu. Aktuálními   prioritami   EU   jsou   růst   a   zaměstnanost.   Cílem   unie   je   zvyšovat   svou  konkurenceschopnost při současném zajištění sociální odpovědnosti a udržitelného rozvoje. EU úzce spolupracují v oblasti obchodu a rozvojové politiky. Unie rovněž rozvíjí společnou  zahraniční i obrannou politiku.  Jednotný trh patří k největším úspěchům EU.  Občanství EU zahrnuje řadu základních a politických práv, včetně práva volně cestovat, žít a  pracovat kdekoli v EU. Evropská   unie  chce  mít  nejdynamičtější světovou   znalostní ekonomiku.  To  znamená,   že  musí výrazně investovat do výzkumu, do vzdělávání a odborné přípravy, které lidem tyto  nové znalosti zpřístupňují.  Důležité   je   zejména   školení   pracovníků   v   dovednostech   týkajících   se   informačních  technologií a také zajištění snadnějšího a rychlejšího přístupu k internetu pro školy, podniky  a domácnosti.  Prosperující   ekonomika   potřebuje,   aby   lidé   pracovali   déle   a   aby   se   v   průběhu   svého  pracovního života učili novým věcem. Klíčovým slovem je „celoživotní vzdělávání“. Počet  dospělých navštěvujících školicí kurzy v EU roste – v roce 2006 to bylo 9,6% lidí ve věku  od 25 do 64 let.  V   boji   za   hospodářský   úspěch   na   celosvětovém   trhu   čelí   Evropská   unie   „tradičním“  soupeřům, jako jsou Japonsko a Spojené státy, ale i novým, jako je Čína a Indie.  Stále více firem i domácností po celé EU má připojení k internetu a právě na internetu se  také v neustále rostoucí míře odehrává i podnikání, čímž se zvyšuje efektivita. Do roku 2007  měla připojení na internet již většina podniků a 54 % domácností z 27 členských států EU.  Mezi jednotlivými zeměmi však existují hluboké rozdíly. Například v Nizozemsku mělo v  roce 2007 přístup k internetu 83 % domácností, zatímco v Bulharsku jejich počet dosahoval  pouhých 19 %. Jednou z priorit EU je zajistit všem občanům rychlý a spolehlivý přístup k  internetu a umožnit jim osvojení dovedností, které jsou k práci s informační technologií  potřeba. „Digitální propast“ mezi obyvateli různých států a regionů je potřeba snížit. [8]

­24­ 

Cílem   EU   je   investovat   mnohem   více   do   výzkumu,   aby   nakonec   na   výzkum   a   vývoj  vydávala stejné prostředky jako Spojené státy a Japonsko. Japonsko v roce 2004 investovalo  do výzkumu a vývoje částku odpovídající 3,15% jeho hrubého domácího produktu (HDP),  USA 2,67% a EU v průměru 1,83%.

Hlavní evropské strategie v oblasti IKT/IT [8] :   

1)  Lisabonský summit březen 2000  2) Akční plán eEurope 2002  3) Akční plán eEurope + 2003  4) Akční plán kandidátských zemí 2005 5) i­Europe 2010 6) A Green Knowledge Society 2009 Iniciativu eEurope vyhlásila Evropská komise v prosinci 1999 a Evropská rada ji schválila  v  Lisabonu v   březnu   2000.   Projekt,   pod  názvem „eEurope   –  Informační společnost  pro  všechny“, tvoří součást lisabonské strategie, který stanoví pro Evropskou unii cíl stát se do  roku 2010 nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou světa, založenou na  znalostech.  Evropská komise vyhlasila iniciativu eEurope, v roce 2000 s cílem urychlit přechod Evropy 

­25­ 

na   znalostní   ekonomiku,   a   uvědomit   si   potenciální   výhody   pro   všechny   občany   nových  služeb informačního věku. První fáze byl akční plán eEurope 2002, která se zaměřuje na  zvýšení konektivity a rychlosti internetu. To zahrnovalo až 64 cílů, které máji být dosaženy  do roku 2003. Většina z nich byly úspěšně dokončeny. [15] V červnu 2002 Evropská rada zahájila druhou fázi akčního plánu eEurope 2005, který se  zaměřil na využívání širokopásmových technologií. Cílem bylo poskytování online služeb ve veřejném a soukromém sektoru. Iniciativa eEurope má za hlavní cíle [15]: 1) Přivést každého občana, každou domácnost, podnik a úřad do digitálního věku 2) Vytvořit Evropu s digitální gramotností a s podporou podnikatelské kultury 3) Zajistit podporu informační společnosti a její sociální inkluzivitu

Hlavní   kroky   v   tomto   plánu   jsou   zaměřeny   na   stimulování   rychlejších,   levnějších,   a  bezpečných   internetových   služeb,   a   zajištení   investic   a   uplatnění   lidských   zdrojů   v   této  internetové oblasti.

­26­ 

Ceny na internet v Evropě v roce 2001 podle eurostatu.

Př. 13

Hlavním   cílem   akčního   plánu   bylo:   odstranění   zbývajících   překážek   na   modernizaci  infrastruktury a zavádění nových systemů, a to zejména v okrajových oblastech.

­27­ 

Počet uživatelů internetu v porovnání s majeteli počitač.

Př. 14 Další cíle byli: odstranění regulačních překážek bránících rozvoji nových služeb, podpora  veřejného sektoru, podpora využití možností vysokorychlostního připojení, zlepšení kvality  veřejných služeb, vytváření prostředí pro podporu podniků (pro přijetí IKT a možnosti  investice do e­commerce). [10] Od června 2001 následuje akční plán eEurope+, který má urychlit modernizaci hospodářství  kandidátských zemí a zvýšit globální konkurenceschopnost. V létě 2002 přijala Evropská rada na svém setkání ještě další akční plán eEurope 2005.  Nový   akční   plán   se   v   zásadě   zaměřuje   na   rozvinutí   širokopásmového   přístupu   při  optimálních cenách,  dále  na podporu  bezpečnosti sítí a na lepší využívání informačních  technologií v orgánech veřejné správy. eEurope   2005   byl   založen   na   uznání,   že   vysokorychlostní   připojení,   stimuluje   využití  internetu tím, že umožňuje používání více vyvinutých aplikací a služeb. 

­28­ 

Investice do inovací v oblasti IKT v roce 2002 [25].

Př. 15

Cílem eEurope 2005 je posílit zpětnou vazbu mezi modernizací infrastruktury a rozvoje  služeb. EEurope 2002 Akční plán eEurope 2002 byl přijat členskými státy na setkání Evropské rady v roce 2000, a  obsahoval hlavně tři oblasti [15]: 1) levnější, rychlejší a bezpečnější internet 2) investice do lidí a dovedností 3) stimulace využívání internetu Jeho výsledky byli shrnuty v závěrečné zprávě v únoru 2003. Iniciativa byla doplněna o  akční plán eEurope + pro kandidátské země. 

­29­ 

Veřejné elektronické služby pro občany v roce 2001.

Př. 16 Veřejné elektronické služby pro podniky v roce 2001.

Př. 17 Finanční podpora pro realizaci byla z programu PROMISE. Program eEurope 2002 byl velmi úspěšný a hlavně pomohl členským státům přijmout právní  rámec pro elektronické komunikace a elektronické  obchodování. [18] Nicméně, zavadení efektivního využívání internetu nemohlo být tak rychlé, a proto následná 

­30­ 

politika přesunula pozornost spíše na podporu efektivního využívání IKT prostřednictvím  dostupnosti atraktivních služeb na podporu organizačních změn.  eGovernment by mohl proměnit starou organizaci veřejného sektoru a zajistit rychlejší  služby.  To může zvýšit efektivnost, snížit náklady, zvýšit transparentnost a urychlit standardní  administrativní procesy pro občany a podniky. Elektronický přístup hlavně vede k urychlení  přechodu k informační společnosti.  Přechod na elektronické interakce jsou hlavní změny vnitřního fungování správních orgánů.  A proto je výzvou řádně se zamyslet nad organizační strukturou úřadů a nad zlepšením  elektronické výměny informací.  Všechny země EU by měly podporovat používání IT pro podporu efektivity a otevřenosti  služeb evropským občanům. Kromě toho, nové aplikace mají obrovský potenciál na podporu  inovativních řešení. Eeurope2005 Informační společnost se stala realitou v Evropské unii s přijetím eEurope 2005.  Níže jsou uvedeny některé klíčové čísla pro rok 2004 podle eurosatu:  83%

obyvatel EU­25 je průměrná míra rozšíření GSM

43% 

domácností EU­25 je průměr pro přístup k internetu

89%

všech podniků v EU 25 zemí, mají přístup k internetu

87% 

velkých podniků v EU­25 (250 + zaměstnanců)  má širokopásmový přístup k  internetu

85%

populace EU­15 má širokopásmové pokrytí přes DSL

8,6%

obyvatelstva EU­25 má širokopásmový přístup k internetu

40% 

všech základních veřejných služeb jsou k dispozici on­line s plnou interaktivitou

Společenský dopad IKT roste souběžně s jejich zvyšující dostupností.  Existuje široká politická shoda o potenciálu IKT na přímý ekonomický dopad. A proto výzvy veřejného pořádku jsou hlavě ve třech oblastech:  1) sociální začleňování všech občanů 2) kvalita a způsoby dodaní  veřejných služeb 3) kvalita životního a pracovního prostředí

­31­ 

Uživatele eGovernmentu podle pohlaví v roce 2001 podle eurostatu.

  Př. 18 Běžné   evropské   konzultace   s   členskými   státy   se   snaží   nastavit   prioritu   v   těchto   třech  klíčových oblastech.  Proto by měla politická iniciativa zavést komplexní politický přístup, obsahující [18]: 1)  Strategický politický rámec obsahující otázky:  dostupnosti IKT zařízení, přátelského  rozhraní služeb a počítačové gramotnosti 2) Řešeni operativních problémů týkajících se interoperability, infrastruktury, řešení správy 

identit a ochrany osobních údajů 3)  Podpora kvality života a životního prostředí

Tyto   oblasti   mužeme   rozvíjet   pomocí   právních   předpisů,   finanční   podpory   a   běžné  komunikace   občanů   s   vládou.   A   proto   je   nutné,   aby   soukromý   sektor   podporoval   nové 

­32­ 

iniciativy.  Progres ve vývojí eStatu a eZdraví v roce 2007.

Př. 19 A konečně očekáváme širší využití sociálně­ekonomických a kulturních výhod, což povede  k   zlepšení   obchodování,   zvyšování   dostupu   a   kvality   veřejné   služby,   ke   stimulaci  komunikace občanů mezi sebou a vládou a nakonec podpora lidských a politických práv.[11] Služby použivané nejčastěji v EU a statistika k tomu: Placení daně [17]:

­33­ 

Př. 20 Hledání práce [17]:

Př. 21

Jedním z nejnovějších dokumentů v rámci nového lisabonského cyklu řízení EU je i2010.  Tento dokument spolu s Lisabonskou strategií klade důraz na ekonomický růst, solidaritu a  všeobecnou zaměstnanost. 

Přičiny užití unternetu [17]

­34­ 

Př. 22 Důvěra eSlužbám v Evropě [17].

Př. 23 i2010 musí přispět k tomu, aby se Evropa stala přitažlivější pro investice do podniků a jejich  služeb založených na znalostech. [8] Spokojenost s kvalitou eGovernmentu v EU [18]

­35­ 

Př. 24 Dnešní   etapa   vývoje   Evropské   Unie   a   IKT/IT   začíná   rokem   2010   a   nazývá   se   Green  Knowledge Society 2009.  Projekt eUnion 2009

www.egov2009.se Tato etapa by měla vycházet z dosažených znalostí a zkušeností v oblasti IKT v EU a staví  za cíl řešení problémů, které jsme nestihli řešit během projektu i2001 a konečně podporovat  znalostní, inovační, demokratickou Evropu. [8]

2 Indie

Kontext: Indie, oficiálním názvem Indická  republika  rozkládající se  na Indickém subkontinentu v  jižní Asii.  Na   východě   Indie   hraničí   sBangladéšem  (4053   km)   a   Barmou   (1463   km).   Na   severu   a  severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhutánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na  severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá  indické břehy Indický oceán. Indie je sedmá největší země světa s více než miliardou obyvatel a druhá nejlidnatější země  na světě.  Indie je země, ve které žije velké množství různých etnických skupin a hovoří se v nich 

­36­ 

tisíci jazyky a nářečími.  Z politického hlediska jde o svazový stát s demokratickým, parlamentním zřízením.  Je   členem   Commonwealthu,   má   jaderné   zbraně   a   disponuje   vlastním   kosmickým  programem.  Její   ekonomika   vykazuje   po   Číně   největší   růst   na   světě   a   je   považována   za   regionální  mocnost. Indická republika je rozdělena na 28 spolkových států s vlastní volenou vládou, 7 svazových  teritorií včetně území hlavního města a téměř 593 okresů.

Indie na rozdíl od velké části Evropy nemá problém se stárnutím obyvatelstva.  Pyramida populace je velmi odlišná, většina populace je mladší 25ti let.  Kromě toho, Indie používá termín eGovernance, na rozdíl od elektronické veřejné správy,  což má smysl jako vývoj moderní demokracie a nejenom komunikace vlády s občanem jak  je to běžně chápano v Evropě. 'Mapování sousedství' je projektem 20ti škol v rámci okresu v Almora Uttaranchal, kdy z palmového vznikl pilotový GIS projekt, kde se školáci mohli naučit mapovacím  základům a mezitím mohli  rozšířit své znalosti na otázky zemědělství, zavlažování, zdraví a  výživu. Projekt byl spiše vzdělavací a v důsledku úspěšný. Těžší   je,   když   provádění   projektu   nebo   zavádění   inovací   vyžaduje   organizační   změny  místních poskytovatelů informačních služeb.  Indické železnice  nyní používáji system  KONCERT, který umožňuje  provádět rezervace  přes 8820000 sedadel. Rekordem bylo provádění rezervace 10170000 míst během jednoho 

­37­ 

pracovního   dne.   V   takovéto   situaci   bez   inovačního   systému   KONCERT   to   by   fyzicky  nereálné. Rozvoj projektu velice snížil korupci a dřívější nejistotu ve vytváření rezervace.  Před zavedením projektu pro nákup a rezervaci míst ve vlacích bylo možné toto provádět  jenom přes lidské zprostředkovatele, což vedlo k vývoji korupce a spekulace. Ale hlavní je  to, že   jenom automatizace procesu nemůže sama o sobě vést k organizačním změnám.  Potřebujeme   velkou   vůdči   sílu   pro   provedení   takovéto   reformy   od   začátku   do   konce   a  usnadnit život milionem lidí. V situaci, kdy je velká korupce a spekulace, «špinavé» peníze  a   sami   spekulanti   se   stávají   hlavními   odpůrci   reforem   a   inovací.   A   pokud   je   korupce  spojena s ředetelstvím společnosti, samotné provádění organizačních změn je velice těžké. Dalším krokem byl projekt sSeva201 v Hyderabadu a umožnoval občanům přístup ke 46ti  servisním   střediskům   a   platit   nové   a   další   účty.   Poskytoval   plně   multi­kanálové   služby:  napřiklad debetní / kreditní informace na webových stránkách, placení za služby mobilních  telefonů přes internet a další služby. Zavádění systemu nemělo žadné bariery, protože služba  byla nová a v podstatě nepotřebovala organizační změny. Společnost CGG byla založena v roce 2001 s financováním z Velké Británie, a byla otevřena  Tony Blairem. Není považována za národní projekt rozvoje IKT/IT, ale její výsledky práce  byli docela významné. Obsahoval dvě pokrokové fáze. 1. fáze, 2001­2005 CGG navrhla změny právních předpisů. CGG se zaměřuje na  změnu chování v organizacích s velkou korupcí. V Indie  policie  byla považována občany za nejvíce zkorumpovaný sektor. CGG  prováděl školení pod názvem PIOS pro 2500 policistů po dobu  tří měsíců. Výsledek byl úspešný. Hlavní výhodou první fáze je  zvýšení sociální odpovědnosti lékařů. 2. fáze, 2005­2008

Druhá fáze zahrnuje hlavně stavební projekty. Taky druhá fáze  obsahuje podporu sociální politiky, a to při pomoci poskytování  služeb   pro   chudé.   Další   důraz   byl   kladen   na   rozvoj   způsobů  dodávky služeb. eGovernance projekty pomáhají zvýšení počtu  a   kvality     poskytovaných   služeb.   Významným   projektem   ve  druhé fázi se stal projekt eJustice. Všechny zákony a předpisy  byli   přeloženy   do   místních   jazyků   a   dnes   jsou   dostupné  prostřednictvím   webových   stránek.   Je   možnost   kontaktovat  mailem pro  získání právního vyjasnění.

  Projekt INSTAXX (Instant Alert Network) je stav rozsáhlého systému komunikace pomocí  více  kanálů,  včetně  SMS,  fax  a  e­mail.  Každý  obecní  úřad  je  nyní  nucen  používát této  služby. Společnost   pro   podporu   e­Governance   «SPEG»  je   nezisková   společnost   existujici   při  podpoře  indické  vlády, a funguje  s cilem urychlit zavádění IKT na podporu  dobrého e­

­38­ 

Governance   v   jižní   Asii.   V   této   společnosti   provádí   výzkum   a   ocenění   zahraničních  zkušeností   a     navrhují   se   řešení   pro   připad   Indie   s   jejími   podmínkami.   E­Governance  iniciativy v Indii jsou řízeny prostřednictvím vnitrostátních e­Governance planů. Realizace projektů prostřednictvím PPP  (Public / Private Partnership). V dnešní době v  Indii   vice   použivaji   model   PPP   namísto   outsourcingového   modelu.   Cílem   je   zajistit  udržitelnost projektů a rovněž některe inovační znalosti partnerů ze soukromého sektoru.  Také jasně definované a domlouvané podmínky a hlavně technická úroveň řešení pro nové  služby. Při   zavádění   nových   technoligií   v   Indii   je   kladen   větší   důraz   na   vybudování   a   dobrou  spolupráci vládních agentur pro provádění a sledování e­Governance iniciativ. Největší bariéra pro zavádění a poskytování služeb je finanční. Vláda často jednoduše nemá  finanční zdroje k poskytování požadovaných služeb. [14] www.egovindia.org

­39­ 

www.tgg.gov.in/

www.mit.gov.in/actionplan/about.asp www.indianrail.gov.in/abconcert.html        www.cgg.gov.in www.ejustice.org.in/eJusticeHome.do

3 USA

Kontext  Spojené státy americké je federativní prezidentská republika v Severni Americe, rozkládající  se od Atlantického po Tichý oceán.  V   roce   2006   překročily   Spojené   státy   hranici   300   milionů   obyvatel.   Počet   ilegálních  imigrantů se odhaduje na 12 milionů.  Angličtina je výlučným mateřským jazykem pro asi 82 % obyvatel, španělština pro 10 %  obyvatel. Ekonomika Spojených států amerických je nejsilnější národní ekonomikou a druhý největší  ekonomický celek na světě (za ekonomikou eurozony). Politický systém je většinový. K americké politické kultuře patří velká soupeřivost mezi  dvěma největšími stranami a vysoký podíl veřejnosti v politice. USA je demokratická republika a  řídí se systém ústavního federalismu.  Existují tři úrovně vlády: federální, státní a obecní.  Na federální úrovni je dvoukomorový Kongres který hraje největší zákonodárnou roli.  Počet obyvatel USA je převážně soustředěna do městských oblastí a jejich metropolitních 

­40­ 

okolí,   stejně   jako   předměstí,   nebo   satelitních   měst.   Městské   úřady   mají   mírný   stupeň  politické   kontroly.   Federální   vlády   slouží   přerozdělovací   role.   Na   všech   úrovních   státní  správy zaměstnanci pracují na plný uvazek. Zejména ve městech, politická reprezentace  je  často  na  poloviční úvazek  nebo  dobrovolnickým  způsobem.  Ale  na  státní úrovni,  zřídka  existují dobrovolnické pozice, a všichni politici, pracují na plný úvazek. Ve všech regionech  existují stranické štáby a kanceláře s docela velkým počtem personálu.  Pochopení   této   struktuřy   je   důležité,   pro   porozumnění   zázemí   pro   vznik   iniciativy   e­ demokracie v USA. 

Spojené   státy   maji  přibližně   60%   obyvatel  on­line   a   a   to   je   kolem  4%   veškeré   světové  populace.   To   je   docela   delůžitý   uživatelský   základ,   aby   došlo   k   celé   řadě   iniciativ   e­ demokracie.  Úřad E­Governmentu a IT je pod kontrolou Prezidenta. Tento úřad má na starosti národní  strategie e­governmentu i strategie e­demokracie. V legislativním odvětví federální vlády,  Senát taky ovlivňuje a kontroluje praktickou stránku e ­ vlády. [23]

Postoj k demokracii

Tři hlavní problémy, kterým čelí americká demokracie jsou dnes: 1) Nízká volební účast 2) Nízká úroveň vnímané odpovědnosti z politických představitelů 3) Nedostatek nadšení u mladé populace Z tohoto důvodu vláda hledá nové způsoby aby víc lidí zapojila do politiky. Před volbami  strany se začíná experimentovat s novými způsoby, jak lidi, zejména mládež, zapojit do své 

­41­ 

volebni kampaně. Hlavní činností politických stran na zvýšení volební účasti bylo  použití  politické reklamy na internetu a zůčastnit se on­line mobilizace v hlasování.  V prezidentských volbách roku 2004 pak 2006 obě strany dobře demonstravali jejich umění  použiti internetu pro reklamace svých myšlenek a pro podporu svého kandidáta. Složky eDemokracie v USA Př. 25

Enabling Citizen­Centered Electronic Government  2005 ­ 2006  FEA PMO Action Plan Je akčním plánem vývoje eGovernmentu v USA do března 2005.  Je pod kontrolou a podporou prezidenta.

­42­ 

Vývoj eGovernmentu v USA [13]

Př. 26 Cíle:      1. Použiti již existujících veřejných služeb v rámci akčniho plánu FEA PMO přivede k  lepšímu monitorování výsledků veřejných služeb.    2. Ušetření nákladu pro veřejné služby za pomoci zavedení IKT/IT technologií což povede  ke snížení cen a zvýšení kvality těchto služeb. 3. Zlepšení spolupráce vládních institucí jak uvnitř organizací tak i rychlejší spolupráce  mezi sebou. [12]

Achieving Results for the American People, leden 2009.

Tento dokument obsahuje analýzu prodělané práce americkou vládou v oblasti IT.  Od začátku iniciativ eGovernmentu ve Spojených Státech byla snaha navrhnout co nejlepší a  nejkvalitnější řešení pro poskytování veřejných služeb občanům a to pod pečlivou kontrolou  federální vlády a prezidenta USA. Během roku 2008 většina kladených cílů byla řešena a to  hlavně komunikace centrální vlády s velkými podniky, s obyvatelstvem a se všemi místními  vladními institucemi. Do konce roku 2010 je naplánováno vyřešit chybějící problematické  oblasti (což je kolem 10 procent od původnich cílů) a to spíš adoptivní práce, a  zaměřit se  více na testování skutečného řešení elekronické veřejné správy. [13]

Přehled iniciativ 

­43­ 

Existují tři typy iniciativ e­demokracie v USA, které jsou hlavně orientovány směrem k větší  transparentnosti práce vlády.  První z nich je oficiální blog. V blogách starostů, politiků, politických stran nebo uředniků  jsou příspěvky, kteří sdílejí významné události nebo rozhodnutí, které učinily.  Dalším   způsobem   komunikace   občana   s   vládou   v   USA   pro   zvýšení   transparentnosti   je  audio­vizuální informace (webcast)  která je dnes nabízena IKT/IT technologií. Informace  jsou přenášeny od autora k uživateli ve formě vysílání, v tom, kdy se uživatel hlásí na kanálu  RSS, ona dá adresu, autor odešle automaticky pokaždé, když se zveřejní nové údaje. Ve  Spojených státech, je použití této technologie asi nejčastějším typem komunikace s vládou  prostřednictvím IT. [26] Například stát Utah nabízí svým uživatelům Internetu možnost sledování vyniku zákonů a  právních předpisů, www.utah.gov

Některé  vládní  úřady  dokonce  jdou   o  krok  dále,  nabízejí  video  a audio  nahrávky,  které  pracují na stejném základě jako RSS. Dnes audio a video nahrávky mohou být automaticky stažené na iPod. Fungují na stejném  principu RSS. 

­44­ 

Město Houston, portál.

Město Alexandrie, Virginie nabízí audio nahrávky své legislativní činnosti.  Guvernér Pawlenty, Minnesota regulérně nabízí audio nahrávky svých projevů.

Odlišnost americké demokracie   Americká demokracie je silně zaměřena na zastoupení, což znamená, občané mají  tendenci věnovat politice kolem voleb mnohokrát více než jindy.   Státní webové stránky nejsou často financované vládou. Proto je pravděpodobné, že  další kolo inovací v oblasti e­demokracie přijde z politických stran a skupin, které se  snaží získat větší podporu.   Už dnes USA je lídrem ve světě v používání  sociálních síti   před volbami a   pro  běžné politické diskuse. http://www.usa.gov/

4 Shrnutí Na závěr této kapitoly jsem chtěl říci hlavní výsledky výzkumu. Ve všech vybraných státech  je   úroveň   realizace   eGovernmentu   docela   na   vysoké   úrovni.   Složitost   je   v   tom,   že   při  zavádění takových inovací nemůžeme poradit konkrétni akční plán nebo postup realizace,  protože všechny státy jsou jiné a mohou se lišit v mnoha faktorech, což vede k tomu, že  řešení mohou být konceptuálně různé. Všechny tři státy už v dnešní době implementovali  spoustu skvělých myšlenek, a když před pěti lety nevěděli co přesně chtějí, tak ted' každý z  těchto států má národní strategický plán zavedení eGovernmentu. Ale každá z těchto zemí  má překážky na cestě k zavedení inovativních řešení a ty překážky se také liší. Například ve  Spojených   Státech   je   hlavní   problém   slabá   snaha   lidi   se   zůčastnit   v   politice   nově  zveřejněných diskuzí. V EU je hlavním problémem federální uspořádání unie což vždycky  první   podmínkou   staví   možnost   integrace   do   systému   dalších   sousedních   států.   Nejvíce  nových technologií potřebuje Indie, kvůli své obrovské populaci, některé své problémy by 

­45­ 

mohla   řešit   jenom   za   pomoci   systému   eGovernance   (v   Indie   neexistuje   pojem  eGovernment), ale ne vždycky má vláda dost prostředků pro zavedení kvalitních řešení. 

­46­ 

3  Analyza eGovernmentu v ČR v roce 2009

Kontext

Česko, oficiálně Česká republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.  Sousedí na západě s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na  východě se Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km).  Rozkládá se na území tří historických zemi Cech, Moravy a Slezska a jeho plošná rozloha  činí přes 78 tisíc km2. V současnosti má přes 10 milionů obyvatel.  Administrativně se dělí na 14 samosprávných krajů a jeho hlavním městem je Praha.  Česká republika je demokraticky stát s liberální ústavou a politickým systémem založeným  na svobodné soutěži politických stran a hnutí.  Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným zákonodárným orgánem je dvoukomorový  Parlament.  Česko je členským státem NATO a EU. Je také jedním ze států Vyšehradske skupiny.  Ceska ekonomika tak svou výkonností předběhla ekonomiku Portugalska v roce 2005 a nyní  se velmi strmě blíží úrovni Recka, Kypru nebo Spanelska.  Velmi důležitý je také fakt, že CR jako člen Svetove banky již není „rozvojovou zemí“, ale  stabilně se zařadila mezi třicítku nejvyspělejších států.  Takove staty neberou peníze Světové  banky, ale naopak je do ní vkládají. Z těch jsou pak dotovány projekty či půjčky rozvojovým  zemím světa.

1 Principy, řízení, právní předpisy  Kličoví akteří eGov [1]

Př. 27

Od roku 1996 v CR se zacali vyvijet IKT v oblasti verejnych sluzeb a to hlavne spojeno s 

­47­ 

uřadem pro státní informační systémy (ÚSIS).  V roce 1998 nasledne vynikla dalsi iniciativa jako rada vlády pro informační politiku, která  vytvořila   první   koncepci   v   CR   jako:   „   Státní   informační   politika   –   cesta   k   informační  společnosti“. V   roce   2000  nasleduje   jedna   s   dalsim   iniciativ   v   CR   jako   uřad   pro   veřejné   informační  systémy, znamy pod zkratkou ÚVIS.  ISVS.CZ ­ Internetové zpravodajství o ISVS a o e­Governementu vydává Advice.CZ s.r.o.

Rok 2003, bylo zřízeno nové ministerstvo ­ Ministerstvo informatiky České republiky.  V   roce   2007   došlo   k   jeho   restrukturalizaci   a   většinu   jeho   pravomocí   převzalo   Ministerstvo   vnitra   a   teto   instituce   ma   na   starosti   organizace   poskytovani   verejnzch  informacnich sluzeb obyvatelstvu do dnes. http://www.mvcr.cz/ Jehož poradním orgánem se stala od roku 2007 Rada vlády pro informační společnost.

Rada vlády pro informační společnost: Je odborným poradním orgánem vlády pro oblast informační společnosti, který má plnit  koordinační roli místo zrušeného ministerstva informatiky a poskytovat vládě vědomostní  základnu zejména pro její rozhodování v koncepčních otázkách rozvoje informační  společnosti tak, aby bylo dosaženo větší provázanosti a koordinace resortních a národních  projektů.  Rada vlády pro informační společnost byla ustavena na základě usnesení vlády č. 293 z  28.3.2007. Radu vlády vede řídící výbor, v jehož čele stojí premiér a jehož dalšími členy  jsou ministři vnitra, financí a průmyslu a obchodu. Další členové Rady (Rada má celkem 28  členů) byli jmenováni vládou usnesením č. 541 z 23.5.2007 na základě svých expertních 

­48­ 

znalostí a odborných předpokladů. V Radě jsou zastoupeni nejdůležitější instituce, kterých  se rozvoj informační společnosti a budování e­governmentu týká – zástupci státní správy a  samosprávy, Parlamentu České republiky, odborných a podnikatelských asociací i  akademické sféry.

Český telekomunikační úřad: Český telekomunikační úřad byl zřízen zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o  změně dalších zákonů ke dni 1. července 2000, jako samostatný správní úřad v působnosti  vlády České republiky pro výkon státní správy včetně regulace ve věcech telekomunikací.  Jeho sídlem je Praha. Úřad se člení na odbory a samostatné oddělení interního auditu. Vzniku Úřadu předcházelo historicky významné období podstatných změn v  telekomunikacích, kdy byl Úřad součástí různých ministerstev. Na základě zákona č.  474/1992 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, a  ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR, byl  rozhodnutím ministra hospodářství České republiky k 1. lednu 1993 zřízen Český  telekomunikační úřad jako 6. sekce Ministerstva hospodářství, v jehož působnosti byly  telekomunikace do 31. října 1996. Od 1. listopadu 1996 přešly veškeré kompetence této  sekce do působnosti Ministerstva dopravy a spojů, kde byly vykonávány až do 30. června  2000. Úřad je právním nástupcem Českého telekomunikačního úřadu, který byl jako samostatný  správní úřad zřízen zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů,  ve znění pozdějších předpisů ke dni 1. července 2000.

Právní předpisy a souvisejicí legislativa  Zákon o eGovernmentu :  Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl vyhlášen ve  Sbírce zákonů 19.8.2008 jako zákon č.300/2008 Sb. Tento zákon, někdy též nazývaný  zákon o eGovernmentu nebo eGovernment Act, nabyl účinnosti od 1. července 2009. Cílem zákona o eGovernmentu je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou  komunikaci mezi úřady a občany i mezi úřady samotnými. Rovněž se jím umožní vedení  elektronických spisů ve správních řízeních. Klíčový institut pro provádění elektronických úkonů, tedy pro komunikaci s orgány veřejné  moci, představují datové schránky, jejichž informační systém zabezpečuje doručení úředních  zpráv v elektronické podobě. Druhým klíčovým prvkem zákona o elektronických úkonech je  autorizovaná konverze dokumentů, tedy převedení dokumentu v listinné podobě do  dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo převedení dokumentu obsaženého v datové  zprávě do listinného a zároveň ověření shody jejich obsahu a připojení ověřovací doložky. Prvním impulzem k zásadním legislativním změnám v oblasti elektronizace státní správy 

­49­ 

bylo usnesení vlády ČR č. 1085 ze dne 20. září 2006  o souboru opatření pro urychlení  rozvoje eGovernmentu v České republice. Společně se zákonem č. 300/2008 Sb. byl přijat  také doprovodný zákon č.301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s  přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Dalším významným zákonem, který pomůže oživit eGONa a tím završit základní procesy  při elektronizaci státní správy, je přijetí zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Pro  fungování základních registrů byly také nutné změny dalších legislativních předpisů, jež  jsou ošetřeny zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s  přijetím zákona o základních registrech. Přijetím těchto dvou zákonů, jež nabydou účinnosti  od 1. 7. 2010,vzniklo právní prostředí, v němž budou základní registry fungovat. Kromě těchto zákonných úprav byly přijaty další předpisy, řešící například vydávání výpisů  na kontaktních místech veřejné správy – Czech POINTech, jejichž účel se rámcově  vymezuje již v zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně  některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů byl vyhlášen ve Sbírce  zákonů 19.8.2008 jako  zákon č.300/2008 Sb.. Tento zákon, někdy též nazývaný zákon o  eGovernmentu nebo eGovernment Act, nabyl účinnosti od 1. července 2009. Usnesení vlády ČR č. 1085 ze dne 20. září 2006 o souboru opatření pro urychlení rozvoje  eGovernmentu v České republice.  Společně se zákonem č. 300/2008 Sb. byl přijat také doprovodný  zákon č.301/2008 Sb.,  kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a  autorizované konverzi dokumentů. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy Dne   23.   10.   2000   byl   ve   Sbírce   zákonů,   částce   99   zveřejněn   zákon   č.   365/2000   Sb.,   o  informačních   systémech   veřejné   správy.   Zákon   byl   dále   novelizován,   naposledy   pak  zákonem č. 223/2009 Sb. Vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné  správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o  přístupnosti)  Dne 28. 2. 2008 byla ve Sbírce zákonů, částce 20 zveřejněna vyhláška č. 64/2008 Sb., o  formě   uveřejňování   informací   souvisejících   s   výkonem   veřejné   správy   prostřednictvím  webových stránek. Vyhláška č. 53/2007 Sb., o referenčním rozhraní  Dne 22. 3. 2007 byla ve Sbírce zákonů, částce 24 zveřejněna vyhláška č. 53/2007 Sb., o  technických   a   funkčních   náležitostech   uskutečňování   vazeb   mezi   informačními   systémy 

­50­ 

veřejné správy. Vyhláška č. 52/2007 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti k  realizaci vazeb ISVS prostřednictvím referenčního rozhraní  Dne 22. 3. 2007 byla ve Sbírce zákonů, částce 24 zveřejněna vyhláška č. 52/2007 Sb., o  postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti k realizaci vazeb informačních  systémů veřejné správy. Vyhláška č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého  řízení ISVS  Dne 6. 12. 2006 byla ve Sbírce zákonů, částce 172 zveřejněna vyhláška č. 530/2006 Sb., o  postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů  veřejné správy. Vyhláška č. 529/2006 Sb., o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy  Dne 6. 12. 2006 byla ve Sbírce zákonů, částce 172 zveřejněna vyhláška č. 529/2006 Sb., o  požadavcích   na   strukturu   a   obsah   informační   koncepce   a   provozní   dokumentace   a   o  požadavcích na řízení bezpečností. Vyhláška č. 528/2006 Sb., o informačním systému o informačních systémech veřejné správy  Dne 6. 12. 2006 byla ve Sbírce zákonů, částce 172 zveřejněna vyhláška č. 528/2006 Sb., o  formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému. Vyhláška č. 469/2006 Sb., o informačním systému o datových prvcích [1], [9]

2 Komunikaci občana se státem v ČR   Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt  elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a  zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologií.

­51­ 

Sýstem eGov a jeho srdce [7]

Př. 28

Rok 2007 byl věnován přípravám projektu (zahrnující mj. pilotní provoz Czech POINTů) a  zejména   návrhům   legislativních   úprav   podmiňujících   realizační   fázi.   Následující   období  bylo ve znamení Czech POINTů, rozšířila se jak síť poboček (jichž bylo do konce roku 2008  zprovozněno více jak 3000) i škála služeb, jež mohou občané na Czech POINTech využít. V roce 2008 byla přijata legislativní opatření, umožňující oživování eGONa jako živého  organismu.   V   červnu   2008   byl   přijat   zákon   č.   300/2008   Sb.,   o   autorizované   konverzi  dokumentů, někdy též nazývaný jako  Zákon o eGovernmentu, jež je zásadní normou pro  zavádění datových schránek od 1. 7. 2009. Rok 2009 byl věnován rozvoji  Komunikační infrastruktury veřejné správy, a zároveň také  spuštění systému  datových schránek. A v roce 2010 se můžeme těšit na závěrečnou fázi,  která   obnáší   spuštění   nejprve   pilotního   a   od   července   2011   ostrého   provozu  základních  registrů. [7] Průběh revoluce eGov v ČR [7]

Př. 29

­52­ 

Cílem je dosáhnout kvalitativní změnu – přechod k eGovernmentu v systému veřejné správy  a   veřejných   služeb.   Prostředkem   je   realizace   projektů   podporujících   širší   využití  informačních   technologií   které   budou   spolufinancovány   ze   strukturálních   fondů   EU   do  maximální výše 85% celkových způsobilých výdajů. Na centrální úrovni se jedná zejména o  vybudování klíčových registrů veřejné správy. Pro orgány územní veřejné správy je cílem  realizace projektů podporujících vybudování přístupových míst pro komunikace občanů i  podnikatelských subjektů s informačními systémy veřejné správy a následná elektronizace  služeb   veřejné   správy   –   tedy   elektronizace   procesních   postupů   u   jednotlivých   agend  vykonávaných orgány územní veřejné správy.  O   finanční   podporu   žádají   zájemci   v   rámci   jednotlivých   výzev   k   předkládání   projektů  vypisovaných Ministerstvem vnitra ČR. Tyto výzvy přesně specifikují podporované aktivity  i způsobilé výdaje, které je možno spolufinancovat ze strukturálních fondů. Projekty mohou  mít charakter projektů individuálních nebo typových (výzva přesně specifikuje požadované  funkcionality řešení), které mají i zjednodušené požadavky na administrativu. [9]

3 Czechpoint Czech POINT ­ Český Podací Ověřovací Informační. Národní Terminál. Poznáte ho podle typického modrého loga, se kterým se můžete setkat na  různých   místech.   Czech   POINT   se   snaží  snížit   přebujelou   byrokracii   mezi   občanem   a  úřadem.  Logo Czech POINTVývoj Czech POINTu v letech 2007­2009

Czech POINTy jsou součástí eGona, které jako první začaly fungovat. V březnu 2007 se  rozběhl  pilotní provoz  ve 37 obcích České republiky.  Závěrečná zpráva  ukázala, že jde o  smysluplný   projekt.   Na   základě   zkušeností   ze   zkušebního   provozu   byl  od   ledna   2008  zahájen  ostrý  provoz  na   více   než   osmi  set  pobočkách,  zprvu  nejvíce  na   matrikách  při  obecních   úřadech.   Postupně   se   rozrůstala   jak   síť   poboček   (a   to   i   v   zahraničí   na  zastupitelských úřadech ČR), ale i množství nabízených funkcionalit. [3]

V   průběhu   roku   2008   tak   například   přibyly   velmi   využívané   služby   vydávání   výpisu   z 

­53­ 

trestního rejstříku nebo výpisu z bodového registrů řidičů. S rostoucím počtem nabízených služeb se zvyšují i nároky na  zvyšování bezpečnostních  standardů na ochranu dat dostupných z databází. Ta je zajištěna například auditem přístupů  do systému nebo přihlašování přes bezpečnostní certifikáty. Na konci srpna byl vydán dvoumiliontý výpis, který je jedním z mnoha důkazů, že o služby  Czech POINTu je mezi občany značný zájem. [3] V   současné  době   stačí,   když   navštívíte   univerzální   místo   Czech   POINT,   kde   vyřídíte  následující již osvědčené služby: •výpis z katastru nemovitostí  •výpis z obchodního rejstříku  •výpis z živnostenského rejstříku  •výpis z rejstříku trestů  •výpis z bodového hodnocení řidiče  •výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD)  •podání podle živnostenského zákona (§ 72)  •podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH  •konverzi dokumentů z listinné do elektronické formy a naopak  •podání žádosti o zřízení datové schránky 

O tři výpisy z centrálních registrů státní správy si můžete požádat i z domova. Služba  se  nazývá Czech POINT E­SHOP ­ výpisy poštou. Pomocí jednoduchého webového formuláře,  na   stránkách   www.czechpoint.cz,   můžete   získat   výpis   ze   živnostenského  rejstříku,  obchodního rejstříku a katastru nemovitostí. Do tří pracovních dnů od přijetí  objednávky  Vám pošťák následně doručí výpisy spolehlivě až domů. [9]

­54­ 

Př. 30

Od 1. 7. 2009 bude pracoviště Czech POINTu místo, kde si budete moci požádat o zřízení  datové   schránky   nebo  o   provedení   autorizované   konverze   dokumentů   (přípravna,   výdej,  realizace),   a   to  je  na  základě   zákona   č.   300/2008  Sb.,   o   elektronických   úkonech   a  autorizované konverzi dokumentů.  V současné době pracuje Ministerstvo vnitra na legislativní realizaci nových  funkcionalit,  jako je např.:     ­ Výpis z Insolvenčního rejstříku     ­ CzechPOINT@home (pro občany a firmy) a CzechPOINT@office (pro úředníky) ­Výpisy z neveřejných registrů: trestní, centrální registr řidičů,  ­výpisy ze zdravotních pojišťoven, bezdlužnost u daňového úřadu, zdravotního        a sociálního pojištění, stav projednání soudního řízení,     ­ Podání: ke změně v živnostenském a obchodním rejstříku, katastru        nemovitostí a mnoho dalších funkcionalit. Rozvoj   dalších   funkcionalit   Czech   POINTu   je   plánován   podle   stavu   legislativy.   Další  informace můžete najít na webových stránkách www.czechpoint.cz Czech POINTy jsou dostupné: •na obecních a městských úřadech  •na pobočkách České pošty  •na pobočkách Hospodářské komory ČR 

­55­ 

•na českých zastupitelstvích v zahraniční  •u vybraných notářů  •nebo prostřednictvím e­shopu na www.czechpoint.cz [1], [3], [9]

4 Datové schránky

Definice: datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno ke komunikaci s orgány  veřejné moci – její pomocí je možné zasílat orgánům veřejné moci a přijímat od nich úřední  dokumenty v elektronické podobě. [2] Tento způsob komunikace nahrazuje klasický způsob doručování v listinné podobě.  Datová schránka není e­mailová schránka, jejím prostřednictvím není možné komunikovat  přímo s jednotlivými úředníky, ale pouze s celým úřadem. [2] Autentizace na webu www.datoveschranky.info

Př. 31

Datové schránky transformují vnitřní a vnější vztahy veřejné správy pomocí informačních a  komunikačních technologií. Cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb  veřejné správy nejširší veřejnosti.  Důležitým   prvkem   zákona   je   uznání   elektronických   dokumentů   jako   rovnocenných   s  papírovými a zajištění jejich bezpečnosti.

­56­ 

Pomocí datové schránky můžete posílat a přijímat úřední dokumenty v elektronické podobě  od orgánů veřejné moci. Tento způsob komunikace vynahrazuje klasický způsob doručování  v   listinné   podobě.   Pokud   si   tedy   založíte   datovou   schránku,   bude   se   Vám   většina  korespondence od orgánů veřejné moci doručovat elektronicky. Do datové schránky jsou dodávány úřední listiny v elektronické podobě, které jsou opatřeny  elektronickým podpisem odesílatele (orgánů veřejné moci). Pokud budete posílat dokument,  musíte   označit   Vámi   vytvořený   dokument   zaručeným   elektronickým   podpisem.  Identifikátor datové schránky zaručuje integritu dokumentu. [2] V   datové   schránce   jsou   obsaženy   veškeré   písemnosti,   které   jsou   již   vyplněné   Vašimi  osobními údaji.   Jakmile   je   do   Vaší   datové   schránky   dodán   nový   dokument   (datová   zpráva),   dle   Vašeho  nastavení   se   doručí   na   Váš   mobilní   telefon,   popřípadě   do   Vaší   e­mailové   schránky,  oznámení o doručení. Toto je obdoba upozornění o uložení listovní zásilky. Dokument   (datová   zpráva),   který   je   dodán   do   datové   schránky,   je   doručen   okamžikem  přihlášení do datové schránky oprávněnou osobou.  Obdobně   jako   u   listovních   zásilek   funguje   fikce   doručení:   nepřihlásíte­li   se   do   datové  schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se  tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Pokud ve stanovené lhůtě nevyzvednete datovou zprávu z datové schránky z důvodu dočasné  nepřítomnosti nebo z jiného vážného důvodu, můžete požádat o prominutí zmeškání úkonu  (do   15   dnů   ode   dne,   kdy   vznikla   překážka,   která   podateli   bránila   úkon   učinit). Doručení   dokumentu   má   stejné   právní   účinky   jako   doručení   do   vlastních   rukou. Po odeslání datové zprávy je odesílateli oznámeno, zda zpráva byla doručena, případně že  nemohla   být   doručena   z   těchto   důvodů:   datová   schránka   adresáta   neexistuje   nebo   je  znepřístupněna   nebo   byla   zrušena.   Toto   oznámení   je   označeno   e­značkou   ministerstva.  Všechny datové zprávy jsou evidovány. [1] Jestliže bude mít datová zpráva chybný formát nebo bude obsahovat počítačový program,  bude zničena. O zničení datové zprávy ministerstvo neprodleně vyrozumí odesílatele. Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra.  Provozovatelem informačního systému datových schránek je Česká pošta s.p. . Ministerstvo   vnitra   za   účelem   správy   informačního   systému   datových   schránek   využívá  údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel. Veškeré údaje vedené v datových schránkách jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným  osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátu doručováno, byl­li dán souhlas  k jejímu zveřejnění. 

­57­ 

Ministerstvo vnitra umožní orgánům veřejné moci identifikovat datovou schránku tak, aby  do ní mohlo být doručováno. Správce a provozovatel informačního systému datových schránek zajišťuje náležitá opatření  v oblasti bezpečnosti informačního systému datových schránek. Správce ani provozovatel  nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů. [2] Pravni predpisy k datovym strankam. Dne 1. července 2009 nabude účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a  autorizované konverzi dokumentů, zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v  souvislosti s přijetím zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,  jakož i zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve  znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ke stejnému datu již nabude účinnosti  také zákon č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové  službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  Publikovány ve Sbírce zákonů byly rovněž prováděcí předpisy k zákonu č. 300/2008 Sb. a  zákonu č. 499/2004 Sb. Konkrétně se jedná o vyhlášku č. 191/2009 Sb., o podrobnostech  výkonu spisové služby, vyhlášku č. 192/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 645/2004 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně  některých   zákonů,   vyhlášku   č.   193/2009   Sb.,   o   stanovení   podrobností   provádění  autorizované   konverze   dokumentů   a   vyhlášku   č.   194/2009   Sb.,   o   stanovení   podrobností  užívání a provozování informačního systému datových schránek.[3] 6.5.2009 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR novelu zákona č. 300/2008 Sb., o  elektronických   úkonech   a   autorizované   konverzi   dokumentů,   které   je   součástí   vládního  návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové  službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Schválení   této   novely,   přináší   několik   změn   v   projektu   datových   schránek. Především:  náklady spojené s provozováním ISDS bude hradit stát ze státního rozpočtu  z  kapitoly všeobecná pokladní správa a nikoli orgány veřejné moci. Zároveň by mělo vzniknout tzv. přechodné období, které od 1.7.2009 umožní přihlášení do  datové   schránky,   ale   nikoli   její   aktivaci.   K   té   může   dojít   později,   nejpozději   však   do  1.11.2009. Novela rovněž od 1.1.2010 umožní komunikaci mezi právnickými osobami navzájem. Uvedené právní předpisy přinášejí zásadní změny v komunikaci mezi orgány veřejné moci a  adresáty veřejné správy a v oblasti nakládání s dokumenty v rámci orgánů veřejné moci.  Publikované texty jsou přiloženy. Datovou schránku mohou bezplatně získat fyzické osoby, nepovinná je také pro podnikající  fyzické   osoby,   naopak   zřízení   pro   právnické   osoby   je   povinné   a   totéž   platí   pro   orgány  veřejné moci. [7]

­58­ 

Jak spolu souvisí kontaktní místo Czech POINT a datová schránka? Czech POINTy zájemcům zprostředkují – kromě již běžných služeb – přístup do datové  schránky. Pracovník na přepážce za poplatek dokument z datové schránky vytiskne, nebo  naopak   donesený   dokument   zkonvertuje   do   elektronické   podoby,   opatří   elektronickým  podpisem a odešle danému orgánu veřejné moci. Informacni web www.datoveschranky.info

5           Registry

V současnosti si každá instituce v rámci své agendy vede svou vlastní databázi, kde má o  nás údaje, které si získala „po svém“. Výsledkem je, že naše jméno figuruje ve spoustě  databází. Pokud jste se přestěhoval nebo došlo ke změně jména stává se, že jste vedeni v  jednotlivých   databázích   nebo   u   institucí   pod   starými   údaji.   Zavedení   registrů   bude   pro  občana   znamenat,   že   nebude   muset   úředníkům  opakovaně   dokládat   potřebné   informace,  úředník   si   bude   data   zjišťovat   a   ověřovat   sám.   Registry  nahradí   dosavadní   systém  nejednotných  a   často   duplicitních   databází   různých   úřadů.   Půjde   o  vzájemně   provázaný  systém, který umožní čerpat a sdílet data z jediného datového zdroje. Údaje v registrech  budou úředníci považovat za důvěryhodné a nebudou muset ověřovat jejich správnost. Obrovskou výhodou je sloučení jednotlivých služeb veřejné správy nezávisle na území, data  budou vázána na osoby. Například pokud budete vlastnit byt v jiném katastrálním území,  než kde máte být, pak na základě registru nemovitostí budou tyto nemovitosti vázány k Vám  a   ne   ke   katastrálním   územím   dostupným   pouze   na   daných   katastrálních   úřadech,   jako  doposud. [7] Koncept práce registrů

Př. 32

­59­ 

Každý ze zakladních registrů využije jako základního datového fondu údaje z vybraných  informačních systémů   veřejné  správy. Takto  založeny  základní  registr pak  bude  v  rámci  pilotního provozu ověřen proti dalším klíčovym informačním systémům veřejné správy. Pro  některé z okruhu údajů např. v registru práv a povinností budou základní údaje zjištěny  samostatným   šetřením.   Pilotní   provoz   systému   základních   registrů   určeny   zákonem   na  období   od   1.7.   2010   do   1.7.2011   bude   využit   právě   pro   konverzi   a   ověření   kvality   dat.  Platnost   a   správnost   údajů   uložených   v   základních   registrech   budou   průběžně   ověřovat  všechny   připojené   informační   systémy   veřejné   spáavy,   které   budou   ze   zákona   povinny  projednat jakékoli nesrovnalosti se správcem toho kterého registru a ten případně rozpory  bude povinnen odstranit. Právo zpochybnit údaje u správce mají samozřejmě i subjekty, o  nichž se údaje vedou. Složitost , pracnost a celkové náklady na založení datového fondu  základních   registrů   jsou   v   současne   době   předmětem   detailní   analýzy,   budou   se   velmi  výrazně lišit registr od registru. Podle koncepce Ministerstva vnitra, mají vzniknout tyto registry dat veřejné správy: Základní registry  Mezi základní patří registry: obyvatel, osob, nemovitostí a územního  identifikace a práv a povinností. Podrobněji se budeme základním registrům  věnovat níže.  Partnerské registry Partnerské registry by měly využívat data ze základních registrů. Ostatní registry  Ostatní registry by měly být podle vládní koncepce bez vazby na základní  registry.  Zvláštní registry  Zvláštní registry jsou naplánovány jako tajné a měly by se skládat z registrů  tajné služby a Armády České republiky. [7]

Kterých oblastí se základní registry budou týkat? Jde o čtyři základní registry.

­60­ 

1.Registry obyvatel. V registru budou soustredeny informace o obcanech s trvalym bydlištěm 

na území České republiky, cizincích s povolením k pobytu a občanech států s dlouhodobým  nebo trvalým pobytem. Správcem registru bude Ministerstvo vnitra.       2.  Registr osob. Volně navazuje na výpis z obchodního rejstříku, takže zde budou  dostupné informace   o   právnických   osobách,   podnikajících   fyzických   osobách   a   orgánech   veřejné  moci. Zákon upravuje problematiku identifikačního čísla osoby (IČO) a identifikační čísla  provozovni (IČP). Správcem registru osob bude Český statistický úřad. 3.  Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Je propracovanějším katastrem  nemovitostí, zde se povedou například údaje o území státu, území obce, katastrálním území,  pozemku v podobě parcely aj. Budou zde evidovány části obce, ulice, nebo jiná veřejná  prostranství. Správcem tohoto registru bude Český úřad zeměměřický a katastrální.      4. Registr práv a povinností. Tento registr upravuje vedení informací o agendách veřejné  moci, v podstatě se zde dovíme, jaké dostupné služby veřejné správy máme k dispozici,  případně pod jakým číselným označením je máme vyhledávat. Dále se zde budou nacházet  právní předpisy závazné pro orgány veřejné moci a práva a povinnosti obyvatel. Správcem  registru bude Ministerstvo vnitra. Platnost   a   správnost   údajů   uložených   v   základních   registrech   budou   průběžně   ověřovat  všechny   připojené   informační   systémy   veřejné   správy,   které   budou   ze   zákona   povinny  projednat jakékoli nesrovnalosti se správcem toho kterého registru a ten případně rozpory  bude povinen odstranit. Právo zpochybnit údaje u správce mají samozřejmě i subjekty, o  nichž se údaje vedou.

Bezpečnost dat v registrech. Systém   údajů   o   občanu   bude   v   základních   registrech   naprosto   jiný.   Rodné   číslo   zatím  nezmizí, ale systém základních registrů na něm není postaven. Toto bude mít pod ochranou  Úřad pro ochranu osobních údajů. Schválený   zákon   o   registrech   umožňuje   využívat   rodné   číslo   pro   založení   základních  registrů   do   roku   2025.   Neumožňuje   však   využívat   rodné   číslo   pro   sdílení   dat   mezi  jednotlivými agendami. Vyhláška o způsobu identifikace fyzických osob bude vydána před  zahájením pilotního provozu systému základních registrů společně s definicí rozhraní, které  budou jednotlivě agendové systémy pro přístup do systému základních registrů používat.

­61­ 

 Poskytování informací .  Fyzické osobě budou poskytovány údaje, které budou o ní vedeny v registru  obyvatel a  registru práv a povinností, na základě žádosti podané elektronicky, v listinné podobě, nebo  osobně.   Každému  občanovi  bude   zaručeno   právo   na   výpis   údajů.   Elektronická   odpověď  bude zdarma, písemná za spravni poplatek. [1]

6 Shrnutí Na závěr bych chtěl říci, že tento stav eGovernmentu který teď máme je docela na vysoké  úrovni. V porovnání se západními zeměmi jako například s Francií jsme na trošku nižší  úrovni realizace eGovernmentu, i když v porovnání s takovými inovačně sinými státy jako  Švédsko jsme na tom ještě hůř. Z jiné strany naše postavení ve skupině států Vyšehradské  smlouvy je ČR na nejvyšší úrovni. Česko má v poslední době velký stálý pokrok v oblasti  zavádění   technologií   veřejné   elektronické   správy   a   to   hlavně   díky   tomu,   že   má   tvrdou  politickou   vůdčí   sílu   (Ministerstva   vnitra),   potřebnou   pro   provádění   reforem   a   podporu  přijetí nové legislativy v této oblasti. 

­62­ 

4 Závěr (perspektivy a obavy eDemokracie) V   poslední   kapitole   zkusíme   na   začátku   probrat   možné   cesty   vývoje   iniciativ  eGovernmentu,   tendency   a   možné  obavy.  Na   konci  kapitoly   bude  závěr  k   celé  práci  –  shrnutí výsledků této práce a moje spokojenost s vybraným tématem a psaní této práce.  Dnešní a budoucí trendy [21]

Př. 33 Očekávání od rozvití eGovernmentu v budoucnosti [21]

Př. 34 Zkusíme probrat možné varianty rozvití eGovernmentu a eDemokracie. Informační technologie a inovace se mohou dynamicky rozvíjet, nebo, naopak tempo vývoje  v oblasti IKT bude klesat, řikáme optimistický a pesimistický názor.  V   podstatě   to   závisí   na   snaze   dosáhnout   kladného   výsledku,   to   znamená   podporovat  inovační vývoj a koncept ekologicky čisté a informační společnosti. Čtyřmi rozměry byl vygenerován graf který obsahuje osm scénářů vývoje eGovernmentu k  roku 2012. Z osmi variant byli vybrané tři nejrealističtější a pravděpodobnější.  Každý scénář, jeho sociální kontext a možný rozvoj elektronické veřejné zprávy je stručně 

­63­ 

proanalyzován a popsán. [20], [24] Graf, scénáře vývoje eGovernmentu [20]

Př. 35

Prosperující a jen v Evropě  Období do roku 2010 je charakterizováním ekonomického a sociálního pokroku, svět žije v  míru,   stále   platí,   a   bylo   možné   aby   dosáhl   ekonomického   pokroku   a   zároveň   omezil  negativní dopad na životní prostředí. Důsledky pro vládu: V celku pozitivní sociální klima,  veřejnosti   jsou   otevřeny   informační   a   komunikační   technologie   a   mají   důvěru   v   normy  bezpečnosti   a   ochrany   osobních   informací,   které   systém   nabízí.   Rozvojem   hospodářské  prosperity je z velké části eliminována digitální propast pro drtivou většinu populace přes  internet,   přístup   k   širokému   spektru   elektronických   služeb,   doma   nebo   na   veřejných  centrech.   Internetové   portály   v   oblasti   elektronické   veřejné   správy   systému   integrované  nabídky služeb pro veřejnost ve vztahu k její konkrétní životní situaci, např. v souvislosti s  narozením, sňatkem, studiem, prací atd., nebo společnosti ve vztahu k určité firemní akci.  ­Individuálně přizpůsobené služby splňují individuální potřeby uživatelů a několik kanálů  (multi­channel řešení) je připraveno rozšířit přístup k veřejným službám. Práce orgánů je  integrovaná   horizontálně   i  vertikálně   za   účelem   zlepšení   služeb   nabízených   veřejnosti   a  obchodu a průmyslu.  

 Svět v krizi Hospodářský růst se pomalu zastavuje, vznikají válečné konflikty.  Informační   technologie   se   ovšem   rozvíjí   díky   svobodné   tržní   ekonomice   ale   kvůli  konfliktům  teď  vláda  klade  větší důraz   na   řešení  valečných,  sociálních  a  ekonomických  konfliktů. O koncept čistě ekologické, prosperující informační společnosti nejde. Důsledky pro vládu: jenom soukromý sektor rozšiřuje veřejné elektronické služby a jenom 

­64­ 

ve svůj vlastní prospěch. Investují se peníze do většiny z veřejných sektorů s cílem mít  dividenty   v   krátkodobém   termínu,   což   vede   k   poklesu   celostátních   projektů   typu  eDemokracie   nebo   eZdravotnictví.   Inovační   řešení   v   oblasti   ochrany   osobních   ůdajů  povedou k růstu cen na všechny tyto služby. Roste "Digitální propast" mezi různými sektory  společnosti, protože během krize si už ne každý může dovolit tyto služby. Pokles hledání  inovačních řešení a spokojenost s nejjednoduššími funkcemi. Recese a přesměrování  1. Vláda a trh ve prospěch decentralizace světa podporuje inovace ve všech oblastech  bez integrační zaměřenosti, což v eGovernmentu musí být. Hospodářský rozvoj je spíš neutrální protože není v krizi, ale ani ekonomicky neroste.  Důsledky pro vládu: Snižují se náklady na racionalizaci veřejného sektoru a elektronických  veřejných služeb. Veřejnost není dostatečně transparentní a IT průmysl s každým rokem  dostává méně investic na budování elektronického státu.  V této variante budoucnosti  je očekávaný pokles důvěry v budování eDemokracie. Použití jednoduchých elektronických služeb také výrazně klesá.  Veřejnost se obrátí zpátky k televizi, novinám, poradnickým agenturám, vlastním lékařům a  tak dále [20] 

Já osobně očekávám spíš první variantu «prosperující jen v Evrope» nebo možná nějakou   modifikaci této varianty.  Za pár let Evropa vyjde z ekonomické krize, budou následovat investice do všech oblastí a  průmyslů, hlavně budou růst investice do technologii a znalostí, což by mělo vést k růstu   mezd a větším výdajům občana na veřejné služby.  Když bude poptávka vznikne nabídka a informační firmy budou navrhovat a prodávat na   trhu   svoje   řešení.   Konkurence   na   trhu   podpoří   kvalitu   těchto   řešení   a   podpoří   velice   důležitou funkcionalitu jak ochranu osobních dat.  Vláda   následně   může   spořit   peníze   na   takové   dálkové   projekty   jako   eGovernment,   eDemokracie, eSociety. Jestli ještě před pár lety  nevěděli kam můžeme dál směřovat, všude   hledali skvělé nápady a dlouho nemohli najít, tak teď už vidíme ty velké perspektivy, které v   sobě nesou další etapy vývoje internetu WEB 3.0 a WEB 4.0. Vysledky   práce   jsem   spokojen.   Naučil   jsem   se   teoretický   potřebný   základ   problematiky   většinou   v   anglické   literatuře,   přišel   ke   konkrétním   výsledkům­námětům   pro   vládu   jak  správně plánovat a implementovat eGovernment, zanalyzoval zkušenosti několika obraných   oblastí   a   pochopil   jejich   výhody   a   problémy.   Výsledky   analýzy   stávů   eGovernmentu   v   jednotlivých statéch včetně stávů realizace v ČR jsou v shrnutích k těmto kapitolám.  Na závěr popsal názory odborníků a svůj vlastní názor na vývoj informační společnosti a   elektronických  veřejných služeb v naší blízke budoucnosti.

­65­ 

5 Přílohy 1. 4 skupiny pohledů na eGovernment, str. 9 2. Schematická struktura eGovernmentu, str. 10 3. Statistika po celému světu od roku 2001 až po rok 2008   Online služby přistupny na   webových strankách, str.   10 4. Stávy eGovernmentu podle etapy vyvoje, str. 12 5. Stávy eGOV od roku 2001 do 2008 podle regionů, str. 13 6. Padesát států s nejlepší urovní implementace eGovernmentu v   roce 2008, str.  13 7. eGovernment v сentralní Evropě, rok 2004, str. 14 8. eDemokracie, rok 2004, str. 14 9. Počitačová gramotnost, rok 2004, str. 15 10. Vertikalní a horizontalní integrace eGovernmentu, str. 18 11. Teoretický přístup, etapy vývoje eGovernmentu, str. 20 12. Záznam uživatelů internetu o eGovernment podle eurostatu, str. 21 13. Ceny na internet v Evropě v roce 2001 podle eurostatu, str. 27 14. Počet uživatelů internetu v porovnání s majeteli počitač, rok 2001, str. 28 15. Investice do inovací v oblasti IKT v roce 2002, str. 29 16. Veřejné elektronické služby pro občany, kandidaty do EU v roce 2001, str. 30 17. Veřejné elektronické služby pro podniky, kandidaty do EU v roce 2001, str. 30 18. Uživatele eGovernmentu podle pohlaví v roce 2001 podle eurostatu, str. 32 19. Progres ve vývojí eStatu a eZdraví v roce 2007, str. 33 20. Placení daně při pomocí eGovernmentu, str. 34 21. Hledání práce při pomocí eGovernmentu, str. 34 22. Přičiny užití unternetu, dotázník, str. 35 23. Důvěra eSlužbám v Evropě, rok 2007, str. 35 24. Spokojenost s kvalitou eGovernmentu v EU, rok 2007, str. 36 25. Složky eDemokracie v USA, str. 43 26. Vývoj eGovernmentu v USA schematický, str. 44 27. Kličoví akteří eGov v ČR, str. 48 28. Sýstem eGov a jeho srdce v  ČR, str. 53

­66­ 

29. Průběh revoluce eGov v ČR, str. 53 30. Czech POINT, rok 2008, str. 56 31. Autentizace na webu www.datoveschranky.info, str. 57 32. Koncept práce registrů, str. 60 33.  Dnešní a budoucí trendy eGovernmentu, str. 64 34.  Očekávání od rozvití eGovernmentu v budoucnosti, str. 64 35.  Graf, scénáře vývoje eGovernmentu k roku 2020, str. 65 36. Přistup k internetu v podnikach, rok 2006 a 2007 podle eurostatu

­67­ 

37. Výhody a nevýhody služeb on­line

38. Konektivita a technologická infrastruktura v Evropě [25]

39. Egovernment a ochrana udajů v Evropě [25]

­68­ 

40. Pobočky CzechPoint v roce 2009 [3]

41. eGovernment podle kontinentů rok 2005 a 2008

­69­ 

Dotáznik v roce 2007, podle www.lupa.cz

­70­ 

6 Použité zdroje [1]  www.egovernment.cz [2]  www.datoveschranky.info [3]  www.czechpoint.cz [4]  www.egovindia.org [5]  www.cgg.gov.in [6]  www.lupa.cz [7]  www.mvcr.cz [8]  www.ec.europa.eu [9]  www.egoncentrum.cz [10] www.egovbarriers.org [11] www.ccegov.eu [12] Federal Enterprise Architecture Action Plan, 2006 [13] Expanding Egovernment Achieving results for american people, 2009 [14] E­government in India: Opportunities and challenges, Anil Monga, Penjab University [15] Eeurope 2002 Action Plan, 2000 [16] E­government, UNDP­APDIP, Patricia J. Pascal, 2003 [17] Comporative Project on Local eDemokracy Initiatives in Europe and N. America [18] Eeurope 2003+, Progress report, 2002 [19] Seven eGovernment Leadership Milestones, IBM, Janet Caldow, 2001 [20] The Future of eGovernment – Scenarios 20016, Linnart Nordfors, 2006 [21] Emerging trends in eGovernment, Monah Datar, 2008 [22] E­society and e­democrasy: the example of Estonia, Ales Charles [23] The eGovernment Handbook for developing countries, InfoDev, 2002 [24] The future of eGovernment, Valerie Frissen, 2007 [25] E­government in Central Europe (Rethinking public administration), Oracle, 2004 [26] E­democrasy, IBM, Janet Caldow, 2004 [27] Roadmap for eGovernment in the Developing world, 2002 [28] E­government: Towards the bureacratic form, Antonio Cordella, 2007 [29] A handbook for Citizen­centric Europe, e­Government, 2007 [30] Implementation strategies fo eGovernment: A stakeholder Analysis Approach, Scott, 2001 [31] E­government in Transition Economies, Bozidar Jakovic, World ecademy of science, 2009

­71­