Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Veronika Vašnovská

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Veronika Vašnovská Kategorizace informačních zdrojů studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu Bakalářská práce

2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kategorizace informačních zdrojů studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu“ zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze, dne 20. 12. 2012

……………………………... Veronika Vašnovská

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Ludmile Fonferové za odborné vedení práce, cenné rady a trpělivost.

Abstrakt V této práci se zabývám analýzou informačních zdrojů používaných studenty VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. Zaměřuji se na používání sociálních sítí jako jednoho z možného zdroje informací. Proces získávání informací ke studiu znázorňuji pomocí modelů komunikace, k nimž uvádím jako příklady příspěvky ze studentské skupiny na Facebooku. Tyto příspěvky rovněž zkoumám pomocí obsahové analýzy. Dále se zabývám využíváním oficiálního profilu vysokých škol na Facebooku. V závěru práce shrnuji výsledky dotazníku, který byl zadáván studentům VOŠIS a PIS VŠE.

Klíčová slova: informace, informační zdroje, modely komunikace, obsahová analýza, sociální sítě.

Abstract In this thesis I am dealing with analyse of information sources used by students of VOŠIS and PIS VŠE to their study. I am focusing on the use of the social networks as one of the possible source of information. The process of obtaining the information to study I am representing with the communication models. For these communication models I am giving the entries from students group on the Facebook as an example and studying them by using the content analysis. I am also dealing with the usage of the official profiles of Universities on the Facebook. At the end of this thesis I am summarizing the results of questionnaire that was assigned to the students of VOŠIS and PIS VŠE.

Keywords: information, information sources, models of communication, content analysis, social networks.

Obsah Úvod..................................................................................................................................1 1.

2.

Vymezení pojmů .......................................................................................................3 1.1.

Data ...................................................................................................................3

1.2.

Informace ..........................................................................................................3

1.3.

Znalosti..............................................................................................................3

1.4.

Informační toky.................................................................................................4

Komunikace ..............................................................................................................4 2.1.

Modely komunikace..........................................................................................5

2.1.1.

Lineární model ..........................................................................................5

2.1.2.

Osgoodův a Schrammův model komunikace............................................6

2.1.3.

Danceho model komunikace .....................................................................7

2.1.4.

Newcombův model komunikace...............................................................7

2.1.5.

Model komunikace Westleye a MacLeana ...............................................7

2.1.6.

Příjmový model komunikace ....................................................................8

2.1.7.

Rituálový model komunikace ...................................................................9

2.2.

On-line komunikace ..........................................................................................9

2.2.1.

Výhody on-line komunikace ...................................................................10

2.2.2.

Nevýhody on-line komunikace ...............................................................11

2.2.3.

Sociální sítě .............................................................................................12

2.2.3.1. 3.

Facebook .........................................................................................13

Kategorizace informačních zdrojů ..........................................................................14 3.1.

Oficiální stránky školy ....................................................................................14

3.1.1.

Harmonogram, studijní a učební plány ...................................................14

3.1.2.

Aktuality..................................................................................................14

3.1.3.

Intranet ....................................................................................................15

3.1.4.

Další informace .......................................................................................15

3.2.

Stránky Vysoké školy ekonomické.................................................................15

3.2.1.

Informace pro současné studenty, aktuality............................................15

3.2.2.

Integrovaný studijní informační systém..................................................16

3.2.3.

Centrum informačních a knihovnických služeb......................................16

3.2.4.

Další informace .......................................................................................16

3.3.

Moodle ............................................................................................................16

3.4.

Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací .....17

3.5.

Informace od vyučujících................................................................................17

3.6.

3.6.1.

Osobní rozhovor......................................................................................18

3.6.2.

Skupiny na Facebooku ............................................................................18

3.7. 4.

První typ modelu .....................................................................................19

4.1.2.

Druhý typ modelu ...................................................................................20

4.1.3.

Třetí typ modelu......................................................................................21

4.1.4.

Shrnutí .....................................................................................................22

4.2.

Příjmový model...............................................................................................23

4.3.

Rituálový model ..............................................................................................23

Obsahová analýza....................................................................................................24 Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku......................................25

5.1.1.

Výskyt nejvíce používaných slov............................................................27

5.1.2.

Studenti s největším počtem příspěvků...................................................29

5.2.

7.

Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE .................19

4.1.1.

5.1.

6.

Další informační zdroje...................................................................................18

Modely komunikace v praxi....................................................................................19 4.1.

5.

Informace od spolužáků ..................................................................................18

Konkrétní příklady příspěvků ve skupině .......................................................30

Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku ........................................................33 6.1.

Pohled vysokých škol......................................................................................33

6.2.

Pohled studentů ...............................................................................................34

6.3.

Shrnutí .............................................................................................................34

Dotazníkový průzkum.............................................................................................35 7.1.

Cíl dotazníku ...................................................................................................35

7.2.

Forma dotazníku..............................................................................................36

7.2.1.

On-line verze...........................................................................................36

7.2.2.

Tištěná verze ...........................................................................................37

7.3.

Výsledky dotazníku.........................................................................................37

7.3.1.

Otázky související s Hypotézou č. 1 .......................................................38

7.3.2.

Otázky související s Hypotézou č. 2 .......................................................44

7.3.3.

Doplňující otázky....................................................................................46

7.4.

Potvrzení či vyvrácení Hypotéz ......................................................................48

Závěr ...............................................................................................................................49 Seznam použité literatury a internetových zdrojů...........................................................51 Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů ...................................................................54 Příloha č. 1 Dotazník.......................................................................................................56

Úvod V posledních letech zaznamenávají sociální sítě velký rozvoj, a to téměř všude po celém světě. Mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální síť patří bezesporu Facebook. Počet jeho uživatelů v letošním roce pravděpodobně dosáhne jedné miliardy. Ačkoli dnes Facebook využívají lidé všech věkových kategorií, největší zastoupení má mezi mladými lidmi. Facebook představuje především prostředek on-line komunikace. Facebook původně sloužil ke komunikaci mezi studenty americké univerzity a přestože se rozšířil i mezi běžné uživatele, používají ho studenti ke komunikaci týkající se studia dodnes, a to nejen v Americe. Studenti Vyšší odborné školy informačních služeb (dále „VOŠIS“) a Podnikových informačních systémů na Vysoké škole ekonomické (dále „PIS VŠE“) mohou spolu komunikovat prostřednictvím chatu či zpráv, ale vhodnější a především účelnější je pro získání informací možnost oslovit větší počet spolužáků. Proto si mezi sebou studenti VOŠIS a PIS VŠE začali vytvářet skupiny. Tyto skupiny mohou být založeny na základě studovaného oboru, podle ročníku nebo jsou založeny pro konkrétní předměty či skupinové práce. Studenti tak zde mají možnost zveřejňovat příspěvky týkající se školy či studia nebo také příspěvky jiných studentů komentovat. Příspěvky jsou rovněž k dispozici i ostatním členům skupiny. Dnes tedy můžeme o Facebooku hovořit jako o možném zdroji informací ke studiu. Téma, které jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci mě zajímalo z toho důvodu, že jsem sama členkou studentské skupiny na Facebooku, který využívám jako dodatečný zdroj informací ke studiu. Díky členství ve studentské skupině jsem měla možnost dlouhodobého pozorování příspěvků v této skupině. Na základě získaných informací se však domnívám, že někteří studenti nepoužívají Facebook jako dodatečný zdroj informací ke studiu, ale jako zdroj primární. A právě proto jsem se rozhodla, že se v mé bakalářské práci zaměřím na analýzu a míru využití informačních zdrojů, které používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. V teoretické části práce nejprve definuji základní pojmy, které se v ní budou dále vyskytovat. Dále se budu zabývat definicí komunikace, zaměřím se na vyjádření struktury komunikace pomocí komunikačních modelů, vysvětlím specifika on-line komunikace, budu se zabývat výhodami a nevýhodami této komunikace, zaměřením se rovněž na komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, konkrétně na Facebook. V další 1

kapitole analyzuji informační zdroje, které mají možnost studenti využívat k získávání informací ke studiu. Mezi tyto informační zdroje patří oficiální stránky školy, stránky Vysoké školy ekonomické, Moodle, Systém rezervace témat absolventských/ bakalářských prací a konzultací, informace získané ve škole od vyučujících či informace získané od spolužáků, jak díky osobnímu kontaktu, tak prostřednictvím studentských skupin na Facebooku. V praktické části práce vyjádřím s použitím modelů komunikace proces získávání informací ke studiu, tak jak probíhá mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE. K vybraným modelům komunikace definovaným v teoretické části práce uvedu příklady ze studentské skupiny na Facebooku. Příspěvky ze studentské skupiny rovněž podrobím obsahové analýze, abych mohla zjistit, jaké konkrétní záležitosti týkající se studia zde studenti řeší. Na základě informací, které jsem získala díky členství ve skupině na Facebooku se domnívám, že by studenti využívali jako zdroj informací oficiální profil školy na této sociální síti. Důležité informace týkající se školy či studia by tak byly na jednom místě. Vyšší odborná škola informačních služeb tento profil zatím nemá. Abych si však udělala lepší představu o tom, jaké má takový profil školy na Facebooku výhody i nevýhody, oslovím studenty vysokých škol, které profil na Facebooku již mají. Jelikož potřebuji znát názor i druhé strany, tzn. názor vysokých škol, oslovím rovněž jejich zaměstnance. Na závěr mé práce provedu dotazníkový průzkum, kde oslovím studenty VOŠIS a PIS VŠE, abych si potvrdila či vyvrátila své názory (hypotézy) ohledně aktuálně využívaných informačních zdrojů ke studiu a případné využití oficiálního profilu školy na Facebooku.

2

1.

Vymezení pojmů

Tato kapitola vysvětluje důležité pojmy, které se v práci vyskytují, a dále popisuje vztahy mezi některými pojmy, konkrétně mezi daty, informacemi a znalostmi.

1.1.

Data

Data reprezentují specifické vlastnosti objektů (entit a událostí v reálném světě) a jsou množinou popisující objekt bez kontextu. Data se stávají informacemi, když je vhodně zpracujeme (strukturujeme) a dodáme za určitým účelem. 1 Data sama o sobě nemají pro člověka příliš velký význam. Lze je chápat jako hodnoty, které popisují nějakou skutečnost nebo jako údaje, které lze přenášet nebo dále zpracovat. Data mohou mít tedy podobu symbolů, čísel či písmen. Získávají se měřením či pozorováním. Při práci s daty se vychází z jejich struktury. Podle míry struktury lze data rozdělit na data strukturovaná, nestrukturovaná či semistrukturovaná.

1.2.

Informace

Informace představují data, která mají pro člověka nějaký význam či smysl. Vyjadřují smysluplnou interpretaci dat a vztahů mezi nimi. Informace člověka obohacuje, takže díky nim dochází ke snižování či odstranění míry jeho nevědomosti. S pojmem informace se setkáváme již ve středověku. Samotný výraz informace byl však poprvé zaznamenán v roce 1274 ve významu soubor aktů, které vedou k prokázání důkazů trestného činu a k odhalení jeho pachatelů.2

1.3.

Znalosti

Pokud si člověk dá informace do souvislosti, pochopí je, porozumí jim, stávají se z informací pro něj znalosti. Znalost může člověk použít, dál s ní nakládat a také má díky znalosti nějaký užitek. Ten může být peněžní nebo nepeněžní. Nepeněžní užitek představuje např. změnu chování člověka po tom, co získal určitou znalost.3 1

POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované

vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, str. 61. ISBN 978-80-247-2615-1. 2

POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované

vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, str. 22. ISBN 978-80-247-2615-1. 3

HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října 2012.

3

Obrázek č. 1 popisuje výše definované vztahy mezi daty, informacemi a znalostmi. Navíc je zde znázorněna skutečnost, že informace mohou představovat sdělitelné (vyjádřené) znalosti a dále, že informace a znalosti se dají opět zpracovat do dat.

Obr. č. 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi 4

1.4.

Informační toky

Pod pojmem informační tok si lze představit přenos informace z jednoho místa na druhé. Mapování informačních toků slouží ke znázornění či pochopení situace, co se s informací děje od místa jejího vzniku až do doby, než se dostane k cíli, tedy než dorazí ke konečnému uživateli. Než k uživateli informace dorazí, může dojít k tzv. šumu, to znamená, že informace může být nějakým způsobem zkreslena či ovlivněna.

2.

Komunikace

Počátky slovního dorozumívání se odhadují na dobu před více než několika desítkami tisíc let. Definic pojmu komunikace existují desítky. Zbyněk Vybíral ve své knize uvádí definice od různých autorů, například definice komunikace od Michaela Kunczika zní takto: Komunikace je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů.5

4

Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních

služeb [online]. 20.2.2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm 5

VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 21. ISBN 80-7178-

291-2

4

Irena Reifová ve své knize rovněž uvádí definice od různých autorů, např. George Gerber definuje komunikaci jako sociální interakci prostřednictvím sdělení. Podle Jamese Careyho je komunikace symbolický proces, při němž je realita produkována, udržována a transformována.6 Asi nejjednodušším způsobem lze tedy proces komunikace popsat jako přenos informace z jednoho místa na druhé, či jako proces dorozumívání se. Mezi základní funkce komunikace, jak uvádí Zbyněk Vybíral ve své knize, je informovat, instruovat, přesvědčit a pobavit.7 Schopnost komunikace je pro lidi nezbytná, potřebují ji jak v jejich osobním, tak i v profesionálním životě.

2.1.

Modely komunikace

Strukturu komunikace lze znázornit pomocí modelů komunikace. První zmínky o komunikačním modelu pochází z řecké kultury, konkrétně od Aristotela, a to z doby několik set let před naším letopočtem. Jeden z prvních modelů masové komunikace pochází ze 40. let minulého století a bývá popisován jako model lineární. Modelů komunikace existuje mnoho, např. Irena Reifová ve své knize Slovník mediální komunikace jich popisuje deset, Denis McQuail v knize Úvod do teorie masové komunikace popisuje čtyři základní modely komunikace.

2.1.1. Lineární model Jedná se o historicky první model komunikace, který zachycuje komunikační tok jako přenos sdělení od odesílatele k příjemci prostřednictvím komunikačního kanálu a s důsledkem účinku na příjemce. 8 Tento jednoduchý model komunikace je jednosměrný, a proces komunikace uvažuje tak, že obsah sdělení či informace má pro odesílatele úplně stejný význam jako pro příjemce, oba tedy chápou podanou informaci naprosto stejně. Uvedený model komunikace vůbec nepředpokládá, že by proces komunikace mohl být ovlivněn nějakým šumem, ani nepočítá se zpětnou vazbou příjemce.

6

REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 99. ISBN 80-7178-926-7.

7


291-2 8


5

Z tohoto základního lineárního modelu komunikace vycházeli Claude Shannon a Warren Weaver. Shannona a Weavera lze považovat za zakladatele teorie informace. Do jejich modelu komunikace, jak je uvedeno na obrázku č. 2, byl již zahrnut šum, díky kterému může dojít ke zkreslení informace na cestě od odesílatele k příjemci.

Obr. č. 2 Shannon – Weaverův model komunikace 9

Jako další lineární model lze uvést komunikační model Harolda Lasswella. Podle jeho názoru lze nejlépe proces komunikace popsat, pokud odpovíme na otázky kdo, říká co, jakým kanálem, ke komu, s jakým účinkem a proč.10 Laswellova definice komunikačního aktu je znázorněna na obrázku č. 3.

Obr. 3 Lasswellův model komunikace 11

2.1.2. Osgoodův a Schrammův model komunikace Zakladatelem tohoto modelu je Charles Osgood a Wilbur Schramm. Podle jejich teorie je komunikace kruhový proces, v němž odesílatel a příjemce informace jsou rovnocenní 9


10

Vymezení

lidské

komunikace.

Sks.cz

[online].

[cit.

2012-12-14].

Dostupné

toy.sks.cz/lufo/soubory/LUFO-100.pdf 11


6

z:

partneři, které spojuje např. stejná kultura či společnost. Osgoodův a Schrammův model je přijatelný pro zkoumání komunikačních dějů s bezprostřední zpětnou vazbou, např. v případě interpersonální komunikace.12 Tento model díky zpětné vazbě předpokládá minimální výskyt šumu.

2.1.3. Danceho model komunikace Spirálový model Franka E.X. Dance vychází z Osgoodova a Schrammova modelu komunikace. Dance se sice přikláněl k názoru, že vyjádření komunikace pomocí kruhového modelu je přesnější než znázornění pomocí lineárního modelu, avšak ani kruhový model není úplně přesný. Dance se přechodem od představy kruhu (v němž se komunikace dostává do stejného místa bodu, ze kterého vzešla) ke spirále snažil lépe postihnout dynamiku komunikace a zdůraznit skutečnost, že dosavadní průběh komunikace vždy ovlivňuje její další vývoj. 13

2.1.4. Newcombův model komunikace Model Theodora Newcomba bývá nazýván také jako model ABX. Písmena A a B představují osoby, které spolu komunikují, a písmeno X vyjadřuje určitou situaci, ve které se osoby A a B nacházejí. Tento model klade důraz především na psychickou stránku osob, jež spolu komunikují, a také na vztahy mezi účastníky komunikace. Mohou nastat různé kombinace vztahů, např. A i B mají pozitivní vztah a sdílejí pozitivní vztah k X nebo A a B mají pozitivní vztah, ale A má na rozdíl od B negativní vztah k X apod.14 Podle Newcomba má právě tento negativní vztah podporovat osoby A a B ke komunikaci, a to díky napjaté situace ve vztahu k X.

2.1.5. Model komunikace Westleye a MacLeana Tento model vychází z Newcombova modelu ABX, jedná se tedy opět o model mediální (masové) komunikace. Model Bruce Westleye a Malcolma MacLeana popisuje komplexní povahu mediální komunikace, zvláště pak skutečnost, že možnosti zpětné

12


13

Tamtéž, s. 147.

14

Tamtéž, s. 152.

7

vazby jsou v mediální komunikaci minimalizované nebo opožděné.15 Oproti původnímu ABX modelu se v tomto modelu nevyskytuje jen jeden prvek X, ale je jich více. A to z důvodu, že díky masové komunikaci si osoba A nebo B může vybrat z většího počtu zdrojů, médií. Do modelu Westleye a MacLeana přibyl ještě prvek C, ten znázorňuje masového (mediálního) komunikátora, který zprostředkovává přenos sdělení mezi A a B.16 Model je zobrazen na obrázku č. 4.

Obr. 4 Model Westleye a MacLeana 17

2.1.6. Příjmový model komunikace Tento model vychází z kritické teorie Stuarta Halla. Model bere v potaz to, že příjemců komunikace může být více, ne pouze jeden. Příjemci nemusí vždy chápat dané sdělení či nějakou zprávu přesně tak jak byla myšlena, či ji nemusí chápat každý naprosto stejně. To, jak příjemci chápou určité sdělení, je dáno mimo jiné jejich kulturou, zájmy či kontextem sdělení. Jak zdůrazňuje Denis McQuail ve své knize, tento model jako jediný bere v úvahu „moc publika“, které danému sdělení přináší význam.18 Stuart Hall se zabýval právě procesem přeměny (transformace) daného sdělení, a to od jejího vzniku až po podání daného sdělení příjemcem.

15


16

Tamtéž, s. 156.

17

Tamtéž, s. 156.

18

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 76. ISBN 80-

7367-338-3.

8

2.1.7. Rituálový model komunikace Rituálový model představuje opak modelu lineárního. Tento model klade důraz spíše na vnitřní uspokojení podavatele (nebo příjemce) než na nějaké účelové využití.19 Na člověka má tento rituál převáženě pozitivní a příjemný vliv. Rituál může být nějaká událost, jež se pravidelně opakuje, slib, který někomu dáme, či jako rituál lze vnímat intonaci hlasu při rozhovoru s nějakým člověkem nebo způsob toho, jak nás vždy pozdraví. Často se s tímto modelem komunikace lidé setkávají v politické oblasti, nejčastěji před volbami, kdy politici slibují svým voličům, jak se budou mít dobře, pokud zvolí jejich stranu. Jako rituál v masové komunikaci lze vnímat zprávy v televizi, které začínají pravidelně v půl osmé večer a již několik let mají stejnou znělku. Jak uvádí Denis McQuail a Irena Reifová ve svých knihách, jedná se tedy o souvislost v čase a prostoru.20

2.2.

On-line komunikace

Vliv internetu na lidskou komunikaci má podle Zbyňka Vybírala obohacující i neblahý účinek. Neblahý vliv podle něj představuje dopad na kvalitu řeči a myšlení, dopady na životní styl, zdravotní a fyzický stav. Obohacující vliv pak představuje informační dostupnost, interaktivnost při výměně zpráv a rychlost při zprostředkování kontaktu. 21 Člověk si dnes mnohdy ani neuvědomuje, že díky internetu přebírá do svého jazyka i tzv. anglismy. Když lidé na internetu něco dohledávají, běžně používají termín „vygooglovat“. Letos je tomu třicet let, kdy se poprvé objevil tzv. smajlík, kterého dnes lidé běžně používají při psaní sms zpráv, e-mailů či při psaní na chatu. Podle Davida Šmahela lze on-line komunikaci rozdělit prostřednictvím čeho jsou informace předávány, a to tedy může být prostřednictvím textu, obrazu, zvuku nebo multimédia (např. videokonference). 22

19

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 73-74. ISBN 80-

7367-338-3. 20

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 74. ISBN 80-

7367-338-3. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 155. ISBN 80-7178926-7. 21


291-2. 22

ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, s.r.o., 2003, s.

101. ISBN 80-7254-360-1.

9

2.2.1. Výhody on-line komunikace  Globálnost Mezi velkou výhodu on-line komunikace patří bezesporu její globálnost. Díky sociálním sítím může uživatel on-line komunikovat s někým, kdo je na druhém konci republiky nebo na druhém konci světa. Ať už se to týká jeho rodiny či přátel, kteří bydlí v jiné zemi, nebo jsou od něj tak daleko pouze dočasně. Při navazování přátelství s lidmi z cizích zemí může uživatel poznávat jinou mentalitu či kulturu, a také si v neposlední řadě rozvíjet znalost cizího jazyka.  Rychlost Další výhodou on-line komunikace je rychlost. Člověk nemusí, jako tomu bylo dříve, čekat několik dní na dopis, ale může komunikovat pomocí e-mailů či chatu a odpověď může dostat během několika vteřin. On-line komunikace je výhodná i z ekonomického hlediska, vezmeme-li v potaz například cenu obyčejné poštovní známky.  Anonymita Pokud se člověk rozhodne pro komunikaci on-line např. prostřednictvím chatu, poskytuje mu tato komunikace i jistou míru anonymity. Anonymní komunikace s lidmi pomocí počítače v teple domova může u lidí navozovat pocit bezpečí. Ovšem někteří uživatelé si neuvědomují, že prostřednictvím internetu mohou být anonymní pouze do jisté míry. Pokaždé, když zadáváte nějaký požadavek (chcete si prohlédnout stránku, stáhnout soubor, vyhledat frázi), váš počítač se ohlásí dotazovanému serveru asi takto: Nazdar, já jsem ten a ten počítač, přicházím z téhle stránky a chtěl bych, abys mi poslal na tu a tu IP adresu tenhle dokument. Server si celou tuto konverzaci zaznamená do logovacího souboru a požadavek vyřídí dle svých možností (kladně nebo záporně). V logu bude zaznamenán čas události, IP adresa počítače který požadavek podal, typ a cíl požadavku, případně další věci.23

23

KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů

na sociální síti [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z: http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62740.pdf. Bakalářská práce. VŠE - FIS.

10

 Jednoduchost Jedním z dalších důvodů, proč je komunikace on-line mezi lidmi natolik oblíbená, je i skutečnost, že tato komunikace může být jednodušší než v reálném životě. Pro mnoho lidí je daleko snadnější vyjádřit svoje pocity, problémy či názory psaným slovem, než aby je řekli druhému člověku do očí. Člověk má možnost rozmyslet si svoji odpověď ještě než druhému člověku odepíše, což například při verbální komunikaci mezi dvěma osobami nemusí být vždy možné.  Rovnost Při komunikaci on-line mají všichni stejné příležitosti, jsou si rovni. To souvisí i s jistou mírou anonymity, kdy při této komunikaci nehraje roli, zda je člověk za počítačem malý či velký, hubený či tlustý, běloch nebo černoch, bohatý nebo chudý. Při komunikaci, kdy si lidé nevidí navzájem do tváře, tedy nezáleží na tom, jak člověk vypadá, jaké je národnosti či jakého dosáhl vzdělání.

2.2.2. Nevýhody on-line komunikace  Závislost Mezi negativní stránky on-line komunikace určitě patří možnost nebezpečí závislosti. Mnoho lidí na internetu tráví stále více a více času, „brouzdáním“ po internetu vyplňují nejen svůj volný čas, ale třeba i čas kdy jsou v práci. Na internetu se dá dnes najít již v podstatě cokoliv. Někteří lidé nutně potřebují být on-line, aby jim neuteklo něco nového např. na Facebooku, a když už nemůžou být u počítače, existuje dnes na(ne)štěstí také internet v mobilu, takže on-line může být uživatel v podstatě pořád a kdekoli. A právě tímto způsobem začíná závislost na internetu. Jako u každé závislosti, tak i u této se vyskytují abstinenční příznaky jako je nervozita, třes rukou a nutkavá myšlenka se připojit.  Zneužití osobních údajů Zneužití údajů je další velmi závažnou hrozbou při používání internetu. Aby se toto riziko minimalizovalo, je třeba aby uživatelé používali bezpečná hesla k e-mailům či bankovním účtům. Za bezpečné, tzv. silné, heslo se považuje kombinace malých a velkých písmen, číslic a přípustných znaků. Bezpečné heslo by mělo mít minimálně 14 znaků. Na sociálních sítích či různých chatech by uživatelé měli být velmi opatrní a neměli by nikomu sdělovat své citlivé údaje. 11

Osobní údaje nejsou pouze čísla dokladů nebo rodné číslo. Zjednodušeně řečeno to jsou všechny údaje, na základě kterých by mohl někdo jiný přímo či nepřímo určit vaši osobu. Krádež (zcizení) identity je nedovolené shromažďování a používání osobních údajů, obvykle za účelem kriminální činnosti.24  „Požírač“ času a zdravotní problémy Mezi negativa patří také skutečnost, že u počítačů lidé tráví velké množství času. Na internetu existuje mnoho lákadel, a také při on-line komunikaci s lidmi člověk někdy ani nevnímá, jak čas ubíhá. Dochází k omezení fyzické aktivity a následným zdravotním problémům. Lidi, kteří často sedí u počítače, trápí bolesti zad, bolesti zápěstí od držení myši či problémy se zrakem.  Komunikace pouze on-line Komunikace on-line má jistě svoje výhody, ale také nevýhody. Když uživatel komunikuje s někým on-line, nevidí jak se při tom tváří, zda se mu ve tváři odráží radost či smutek. Někdy si také člověk napsaná slova může vyložit úplně jinak, než je dotyčný myslel. Otázkou je, zda si budeme s dotyčným člověkem mít ještě vůbec co říct, až se uvidíme osobně, když už jsme si vše řekli on-line.  Zkreslení informací Při komunikaci on-line může docházet ke zkreslení či přeměně informací. Každý člověk může informaci pochopit jinak, trochu si skutečnost upravit, mnohé vypustit a to zcela nevědomě či nezáměrně. Stejně tak veškeré informace uvedené na internetu nemusí být vždy pravdivé. Je tedy vhodné si takto získané informace ještě ověřit či používat další důvěryhodný zdroj.

2.2.3. Sociální sítě Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují. Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů. 25

24

Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online]. 16.8.2006 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:

http://www.lupa.cz/clanky/bojite-se-kradeze-sve-identity/ 25

Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-03-31].

Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sit-dobry-sluha-zly-pan/

12

Sociální síť je aplikace, která spojuje lidi na celém světě a umožňuje jim mezi sebou komunikovat, sdílet své zážitky, ale i fotografie, hudbu či videa, vyjadřovat svoje názory, vyhledávat své přátelé či známé, ale také se seznamovat s cizími lidmi. V dnešní době mohou uživatelé přes sociální sítě hledat nové zaměstnání či je využívat při získávání informací ke studiu atd. Možností, které sociální sítě přinášejí, je opravdu mnoho. Právě proto jsou sociální sítě mezi lidmi tolik oblíbené. V současné době snad každý mladý člověk využívá nějakou sociální síť, avšak sociální sítě získávají čím dál více příznivců i v ostatních věkových kategoriích. Počet uživatelů tedy neustále stoupá. 2.2.3.1.

Facebook Facebook patří mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální síť. Počet uživatelů v roce 2012 pravděpodobně dosáhne

Obr. č. 5 Logo Facebooku 26

jedné miliardy.

Založil ho 4. února 2004 student

Harvardské univerzity Mark Zuckerberg a původní název zněl „The Facebook“. Původně měl sloužit pouze ke komunikaci mezi studenty Harvardu, zájem o něj byl ale tak obrovský, že se začal rozšiřovat do ostatních univerzit a později i mezi běžné uživatele. Mark Zuckerberg bývá označován jako nejmladší miliardář, nový Bill Gates či jako autor nejlepšího nápadu od vzniku Googlu.27 O vzniku Facebooku byl také v roce 2010 natočen film The Social Network. Uživatel se na svůj profil na Facebooku přihlašuje pomocí e-mailu a hesla. Založit si profil může každý, starší třinácti let. Kromě standardních funkcí umožňuje Facebook mimo jiné možnost vytváření skupin. Skupinu mohou tvořit lidé, které spojuje nějaká záliba, mohou to být kolegové z práce, nebo třeba studenti, studující stejnou školu, případně i stejný ročník. Členové skupin mohou mezi sebou diskutovat, a jejich příspěvky se zobrazí pouze ostatním členům, nikoliv však všem přátelům daného uživatele.

26

Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online]. 2011 [cit. 2012-03-31].

Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/ 27

Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online]. 7.9.2009 [cit.

2012-03-31]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/facebook-udelal-z-marka-zuckerberga-nejmladsihomiliardare-5547

13

3.

Kategorizace informačních zdrojů

Cílem této kapitoly je analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. Informační zdroje mohou být jak oficiální, tak neoficiální. Informační zdroj lze chápat jako prostředek společenské komunikace tvořený množinou informací a sloužící k jejich fixaci (záznamu) a/nebo přenosu v čase a prostoru či jako systém, který je nositelem, zprostředkovatelem nebo šiřitelem informací (knihovna, archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko, televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé dokumenty...). 28

3.1.

Oficiální stránky školy

Oficiální stránky školy (www.sks.cz) slouží jak studentům VOŠIS, tak studentům VŠE, konkrétně oboru PIS na Fakultě informatiky a statistiky. Výuka na Vyšší odborné škole informačních služeb byla zahájena v roce 1992, od září 2002 nabízí ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze bakalářský studijní program Aplikovaná informatika, obor Podnikové informační systémy.29 Výuka probíhá na základě akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 3.1.1. Harmonogram, studijní a učební plány Studenti zde najdou harmonogram pro daný akademický rok. Zde jsou k dispozici informace o délce trvání semestru, zkouškovém období, data státních zkoušek či odevzdání absolventských či bakalářských prací. Dále je studentům k dispozici studijní a učební plán. Vzorový studijní plán představuje doporučený seznam předmětů, které by měl student vystudovat v každém semestru. V učebním plánu jsou k dispozici informace o jednotlivých předmětech, tedy co bude náplní předmětu, jaká je jeho studijní zátěž a požadavky na ukončení. 3.1.2. Aktuality Studenti zde rovněž najdou aktuality, tedy informace od vyučujících či ze studijního oddělení. Informace od učitelů se nejčastěji týkají jakýchkoli změn v předmětu

28

Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 23.10.2009

[cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm 29

Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:

www.sks.cz

14

v průběhu semestru, připomenutí termínů testů nebo informace ke zkouškám. Ze studijního oddělení se jedná především o informace týkající se absolventských a bakalářských zkoušek nebo změn úředních hodin. 3.1.3. Intranet Velmi důležitý je pro studenty Intranet. Zde se student přihlásí pomocí svého Login a přihlašovacího hesla. Přístup na Intranet mají i vyučující, kteří sem zapisují studentům jejich hodnocení z jednotlivých předmětů. Studenti si zde vytváří svůj rozvrh a přihlašují se na zkoušky. 3.1.4. Další informace Na oficiálních stránkách školy jsou k nalezení mimo jiné rozvrhy jednotlivých tříd, rozvrhy vyučujících a jejich konzultační hodiny. Dále zde studenti najdou termíny zkoušek, které učitelé vypíší vždy před začátkem zkouškového období. Pro současné studenty jsou zde k dispozici např. informace o programu Erasmus, studijním pobytu v zahraničí a informace týkající se absolventských a bakalářských zkoušek. Studenti vyšších ročníků využijí možnost nahlédnutí do obhájených bakalářských prací svých kolegů. Informace o přijímacím řízení, informace o bakalářských a nebakalářských oborech a informace o průběhu studia, slouží spíše novým zájemcům o studium.

3.2.

Stránky Vysoké školy ekonomické

Oficiální stránky Vysoké školy ekonomické (www.vse.cz) studenti VOŠIS vůbec nepotřebují. Ti najdou vše potřebné právě na stránkách VOŠIS. Přestože studenti oboru PIS VŠE spadají pod Vysokou školu ekonomickou, řídí se aktualitami a rozvrhy vytvořenými prostřednictvím stránek VOŠIS. Přesto využijí

i některé informace

dostupné na stránkách VŠE. 3.2.1. Informace pro současné studenty, aktuality Informace ke studiu jsou zde rozděleny dle jednotlivých fakult, dle bakalářského či magisterského studia, a dále dle jednotlivých studijních oborů. Studenti mají k dispozici učební plán pro jejich obor, informace ke státní zkoušce či okruhy otázek ke státním zkouškám, které slouží i studentům PIS VŠE. Informace k bakalářskému oboru PIS VŠE jsou k dispozici na stránkách VOŠIS. Aktuální informace jsou studentům k dispozici přímo na úvodní straně webu VŠE.

15

3.2.2. Integrovaný studijní informační systém Tento systém slouží převážně současným studentům. Studenti si v něm vytváří rozvrh, přihlašují se na zkoušky a mají zde k dispozici výsledky těchto zkoušek. Jsou zde k nalezení studijní plány rozdělené dle jednotlivých fakult. Studenti mohou přes Integrovaný studijní informační systém (dále „ISIS“) rovněž odevzdávat své úkoly a práce. Prostřednictvím ISIS mají studenti možnost dohledat si kontakt na jednotlivé vyučující nebo zjistit jejich vypsané konzultační hodiny. Pro nové studenty je zde možnost vyplnění elektronické přihlášky ke studiu. Informace o zapsaném rozvrhu a splněných předmětech studentů PIS VŠE jsou zde rovněž k dispozici, přestože si rozvrh vytváří na stránkách VOŠIS. Studenti PIS VŠE využijí ISIS při zapisování jediného předmětu, a to tělesné výchovy. 3.2.3. Centrum informačních a knihovnických služeb Přes tento systém si mohou studenti dohledávat informace o knihách, které si mohou půjčit domu nebo si knihy zapůjčí přímo ve studovně, a to jak na Žižkově, Jižním Městě nebo v Jindřichově Hradci. Po přihlášení do Centra informačních a knihovnických služeb (dále „CIKS“) je možné si danou knihu zarezervovat. Služby CIKS mohou využívat i studenti PIS VŠE. Studenti zde mají možnost nahlédnutí do obhájených bakalářských a diplomových prací. K nalezení jsou zde rovněž bakalářské práce studentů PIS VŠE, a to z roku 2008 a starší (od roku 2009 jsou obhájené práce k dispozici na stránkách VOŠIS). 3.2.4. Další informace Na stánkách VŠE jsou mimo jiné k dispozici Předpisy VŠE, např. Studijní a zkušební řád VŠE, který platí i pro studenty oboru PIS VŠE. Dále jsou zde informace pro nové zájemce o studium, informace pro zaměstnance i absolventy, a také informace týkající se studia v zahraničí.

3.3.

Moodle

Do tohoto systému (http://moodle.sks.cz) se studenti přihlašují, po té co si vytvořili svůj účet, pomocí Login a hesla. Zde studenti najdou informace týkající se konkrétních předmětů. Studenti zde nacházejí podmínky k úspěšnému ukončení předmětu, k dispozici je také kalendář s termíny odevzdání prací, úkolů či termíny testů. Informace k předmětu jsou rozděleny po jednotlivých týdnech, takže se student může předem 16

informovat o tom, co bude náplní dalších cvičení. Někteří učitelé sem také dávají studentům k dispozici materiály k předmětu. Prostřednictvím Moodlu mohou studenti odevzdávat své úkoly a práce nebo také psát testy. Za odevzdané práce či testy zde najdou studenti bodové ohodnocení. Moodle k výuce využívají jen někteří vyučující.

3.4.

Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací

Jedná se o poměrně nový systém (https://sep.sks.cz / https://seb.sks.cz), který vznikl v roce 2011 a stále se vyvíjí. Systém je jednotný jak pro studenty VOŠIS, tak VŠE. Jediný rozdíl je v tom, že studenti VOŠIS se do systému přihlašují přes stránky https://sep.sks.cz a studenti VŠE přes https://seb.sks.cz. Důvodem je, že studenti VOŠIS absolvují předmět, který řeší problematiku psaní a odevzdání absolventských prací pod zkratkou SEP, zatímco studenti VŠE absolvují tento předmět pod zkratkou SEB. Aby to pro studenty bylo lépe zapamatovatelné, je systém dostupný z obou těchto webových adres. Do systému se lze přihlásit pomocí Login a hesla, stejných jako do sítě Novell. Studenti zde najdou všechna vypsaná témata absolventských a bakalářských prací. Pokud je téma volné, domluví se student s příslušným učitelem a téma si zarezervuje. Takto vybrané téma, potvrzené vedoucím práce, musí schválit ještě ředitel školy. Prostřednictvím tohoto systému lze rovněž vytisknout Zadávací list práce a hotovou práci také odevzdat. Zde se studenti rovněž dozví informace o tom, kdo bude oponentem práce při její obhajobě na státních závěrečných zkouškách. Jelikož tento systém slouží k rezervaci témat absolventských a bakalářských prácí, využijí ho až studenti vyšších ročníků. Pokud však studenti hledají informace o termínech, kdy a jak své práce odevzdávat či kde najdou ke stažení obhájené práce svých kolegů, musí použít jiný informační zdroj.

3.5.

Informace od vyučujících

Učitelé vyučují na základě stanovených studijních a učebních plánů. Studentům jsou poskytovány informace k předmětům či průběhu semestru nejčastěji ve škole, a to na přednáškách nebo cvičeních k danému předmětu. Na úvodní hodině vyučující sdělují studentům, jaké mají požadavky k úspěšnému ukončení předmětu. Informují je o pracích, které budou muset odevzdat, o testech, úkolech a o tom, jak bude vypadat závěrečná zkouška. Informují je rovněž o termínech zmíněných testů a zkoušek nebo o jejich bodovém ohodnocení. Tyto informace jsou nejdůvěryhodnějšími, jelikož se je 17

student dozvídá osobně na hodině, pokud je jí přítomen, a v případě nejasností se může ihned učitele ještě optat. Na druhé straně se zde vyskytuje riziko, že informace, která je vyslána od vyučujícího ke studentovi bude ovlivněna (zkreslena) šumem, který může ve třídě nastat.

3.6.

Informace od spolužáků

Studenti mohou získávat informace i od svých spolužáků. Mezi nejčastější formu získávání informací od spolužáků patří osobní rozhovor či komunikace prostřednictvím Facebooku. Takto získané informace však nemusí být vždy úplně pravdivé, jelikož si student může danou informaci vyložit poněkud jinak či si informaci trochu upravit a to zcela nevědomě či nezáměrně. 3.6.1. Osobní rozhovor Informace týkající se studia mohou studenti získat při osobním rozhovoru se svými spolužáky. 3.6.2. Skupiny na Facebooku Na této sociální síti řeší studenti rovněž problematiku studia. Komunikovat s ostatními spolužáky mohou pomocí chatu či zpráv na Facebooku nebo v rámci studentských skupin. Tato práce se zaměřuje především na komunikaci ve studentských skupinách. V takovéto skupině mohou studenti diskutovat nad problematikou školy či studia a jejich příspěvky jsou k dispozici všem členům dané skupiny. Takovýchto studentských skupin založených dle studovaného oboru či ročníku, existuje několik. Nejrozšířenější skupinou je skupina „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“, která má v současné době cca 220 členů.

3.7.

Další informační zdroje

Někteří učitelé využívají i jiných zdrojů, než jsou výše uvedené. Jedná se např. o jejich soukromé webové stránky, kde mimo jiné studentům poskytují informace k předmětům. Odkazy na webové stránky některých vyučujících jsou k nalezení na oficiálních stránkách školy.

18

4.

Modely komunikace v praxi

Cílem této kapitoly je analyzovat skutečnost, jak studenti získávají informace potřebné k jejich studiu. Tuto skutečnost lze rovněž znázornit pomocí modelu komunikace. Model zobrazuje proces získávání informace, tedy proces informačních toků, na kterém si lze vysvětlit cestu informace od jejího vzniku až k cíly, tedy ke konečnému uživateli. Tato kapitola rovněž uvádí vybrané modely komunikace, které byly definovány v teoretické části, a vysvětluje tyto modely pomocí příspěvků získaných ze studentské skupiny na Facebooku.

4.1.

Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE

Průběh informačních toků mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE standardně probíhá třemi možnými způsoby. Tato práce je však zaměřena spíše na zkoumání druhého a třetího typu modelu. 4.1.1. První typ modelu Jak je zobrazeno na diagramu č. 1, tento typ modelu znázorňuje případ studenta (Student A), který informace potřebné ke studiu získá ve škole (1a) nebo si je dohledá pomocí jiných informačních zdrojů, např. oficiální stránky školy, Moodle, Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací (dále „SEP/SEB“) či stránky VŠE (1b). Facebook (2) takový student buď příliš nepoužívá nebo ho využívá k tomu, aby odpovídal na dotazy (3a, 3b, 3c) svých spolužáků (Student B, C, D) ohledně studia.

Diagram č. 1 Use case diagram, zdroj autor

19

4.1.2. Druhý typ modelu Druhou možností, jak student získá potřebné informace, je přímé kontaktování studentů ve skupině na Facebooku, bez toho, aniž by si předtím sám zkusil dohledat informace prostřednictvím jiného informačního zdroje, např. použití stránek školy či získání informace přímo ve škole od vyučujících. Tento model si lze vysvětlit na konkrétním příkladu, a to na příspěvku ve studentské skupině na Facebooku: Student A: „Víte někdo konzultační hodiny Antošové?“ Student B: „Tohle dneska psala na sks, tak bych toho využil: Antošová Jana 06.02.2012 Zápis do indexu a konzultace - Zápis do indexu a konzultace k testu pro všechny skupiny NEV, NE2, NEJ proběhne 7.2. a 8.2./10.30-11.30/ ve sborovně.“ Diagram č. 2 popisuje situaci, kdy student potřebuje vědět termín konzultace Mgr. Antošové. Student A tedy napíše dotaz do studentské skupiny na Facebooku (1). Jiný student (Student B) si jeho dotaz přečte a buď si tuto informaci pamatuje ze školy (2a) nebo se podívá na stránky školy, zda zde není uvedena informace o konzultačních hodinách (2b). Po té, co tuto informaci získal, odpoví Studentovi A na Facebooku (3). Studentovi A se tedy dostane odpověď na jeho otázku (4a). Tuto konverzaci mezi Studentem A a B si mohou samozřejmě přečíst (4b, 4c, 4d) i ostatní členové skupiny (Student C, D, E).


20

Je třeba dodat, že k takovéto situaci by vůbec nemuselo dojít, pokud by se Student A předtím než zveřejnil dotaz na Facebooku, podíval na oficiální stránky školy, kde byla tato informace k dispozici, případně ji mohl získat přímo ve škole na hodině Německého jazyka. 4.1.3. Třetí typ modelu Třetí možnost, jak studenti získávají informace, je taková, že jeden ze studentů uveřejní informaci na Facebooku, za účelem upozornění spolužáků na nějakou skutečnost. Model lze opět vysvětlit na konkrétním případu zveřejněného příspěvku ve studentské skupině na Facebooku: Student A: „Pro ty, co to ještě nezaregistrovali, už je možnost zapsat se na zkoušky z FIT, PIS a ANJ 6 – Kozická.“ Diagram č. 3 znázorňuje situaci, kdy student (Student A) získá informaci o možnosti přihlášení se na zkoušky ve škole (1a) nebo si informaci přečte na stránkách školy (1b). Na tuto skutečnost chce upozornit také ostatní spolužáky, kteří ji třeba ještě nezaznamenali. Proto informaci napíše do skupiny na Facebooku (2). Ostatní studenti (Student B, C, D) si informaci přečtou (3a, 3b, 3c) a mohou se prostřednictvím oficiálních stránek školy na zkoušku přihlásit (4).


21

4.1.4. Shrnutí Domnívám se, že standardně by měl proces získávání informací vypadat jako na diagramu č. 4. Pokud má student nějaký dotaz, měl by se pokusit informaci zjistit buď přímo ve škole nebo prostřednictvím jiných informačních zdrojů, např. na oficiálních stránkách školy. Pokud ani tam informaci nedohledá, teprve až potom by se měl obrátit s dotazem na skupinu spolužáků na Facebooku.

Diagram č. 4 Diagram aktivit, zdroj autor

Ve velké většině případů proces získávání informací vypadá tak, jak je uvedeno na diagramu č. 5. Pokud má student nějaký dotaz, něco potřebuje vědět, jako první informační zdroj, který použije pro dohledání informace, je Facebook. Pokud tam odpověď na svůj dotaz nalezne, je spokojen. Pokud ne, teprve potom se obrátí na další informační zdroje, např. na stránky školy na internetu.

Diagram č. 5 Diagram aktivit, zdroj autor

22

4.2.

Příjmový model

Tento komunikační model bere v úvahu, že příjemců komunikace může být více než jen jeden a tito příjemci nemusí sdělení vždy chápat stejně. Příjmový model lze nejlépe vysvětlit na následujícím příkladu. Níže je uveden příspěvek studenta PIS VŠE, který se vyskytl ve studentské skupině na Facebooku. Příspěvek se týká zkoušky z předmětu Finance podniku (dále „FIP“). Student A: „Nemáte někdo tušení, co bylo poslední, co se probralo na FIP? Pamatuji si dobře, že to byl faktoring a forfaiting?“ Student B: „Já si to pamatuji stejně, faktoring a forfaiting.“ Student C: „Faktoring a forfaiting je v těch materiálech z přednášek na straně 26, mám to chápat tak, že u zkoušky nebude nic ze strany 27 – 39?“ Student D: „Myslím, že to, co bylo za stranou 26 tam nebylo. Já jsem se učil jen po ten forfaiting.“ Z těchto příspěvků na Facebooku by tedy mělo vyplývat, že z předmětu FIP bude zkouška až po látku týkající se zmíněného faktoringu a forfaitingu. Jenže v jedné variantě testu u zkoušky se objevily také odpisy, které byly vykládány až po této látce a v přednáškách byly uvedeny až za stranou 26. Vyučující předmětu FIP, na tuto skutečnost na poslední přednášce upozorňovala, vyslala tedy všem přítomným studentům (příjemcům) sdělení o tom, co bude obsahem zkoušky. Všichni přítomní studenti tedy měli být s touto skutečností seznámeni. Proč tedy nikdo ze studentů v příspěvku nereagoval a neuvedl skutečnost na pravou míru? Studenti přijali sdělení po svém. Někdo mohl na sdělení zapomenout, někdo ho pochopil tak, že odpisy v testu vůbec nebudou nebo někdo sdělení nezaznamenal vůbec. Pak také studenti mohli tvrzení, které plynulo z odpovědí na výše uvedený dotaz a jako by podsouvalo skutečnost, že test bude jen po faktoring a forfaiting, přijmout za pravdu, že tomu tak opravdu bude.

4.3.

Rituálový model

Pro rituálový model je typické, že zobrazuje nějakou událost, která se pravidelně opakuje a na člověka má příjemný vliv. Jako příklad klasického rituálového modelu lze uvést informaci od Ing. Klimánka, Ph.D., která se objevuje na webových stránkách 23

VOŠIS vždy před začátkem každého zkouškového období. Minulé zkouškové období na tuto informaci upozornil jeden student ve skupině na Facebooku. Studenti vnímají sdělení Ing. Klimánka, Ph.D., velmi pozitivně, jako by na to před každými zkouškami čekali, jak je možné se přesvědčit z následujících reakcí. Student A: „Klimánek David 28.05.2012 Účast na zkoušce: Rád bych informoval, že zkouška představuje završení společného úsilí a obvykle se na ni chodí ve společenském oblečení, což nevyžaduji. Kdo však na mou zkoušku přijde otrhaný, oděný v mikině, teplákovce, tričku s potisky apod., nebude moci zkoušku vykonat a termín mu propadne.“ Student B: „Klasik Klimánek.“ Student C: „XY by mohl vyprávět, jak si šel půjčit sako.“ Student D: „Má to někde schovaný a pokaždé to jenom kopíruje.“

5.

Obsahová analýza

První zmínka o obsahové analýze pochází z počátku dvacátého století a jako její autor bývá označován Harold Lasswell. Avšak první kdo sepsal knihu o obsahové analýze byl Bernard Berelson. Jedná se o nejpoužívanější techniku výzkumu mediálních obsahů. V nejfrekventovanější kvantitativní podobě bývá popisována jako standardizovaná, systematická a intersubjektivně ověřitelná kvantitativní metoda analýzy zjevného obsahu komunikace.30 Proces obsahové analýzy probíhá následovně. Nejprve si musí uživatel uvědomit, co chce analyzovat, zda se jedná o textový dokument či nějaké příspěvky na webové stránce atd. Dále je třeba si uvědomit, co chci z daného textu zjistit, proč vůbec analýzu provádím. V mém případě se jedná o výskyt konkrétních slov a jejich počet (frekvenci) v textu. Neméně důležité je mít nějaký prostředek, pomocí kterého lze analýzu provést. Pokud se jedná o zkoumání velkého množství textu, jako je tomu v tomto případě, je vhodné použít program, který analyzování dat usnadní. V neposlední řadě je potřeba umět vhodně prezentovat výsledky, které uživatel díky analýze získal, tedy vyčíst z výsledků to podstatné. Obsahová analýza bývá označována také jako analýza frekvenční. Další označení této analýzy je kvantitativní. Obsahová analýza se tedy zabývá obsahem příslušného textu či

30


24

jeho formou a výsledkem analýzy je nějaký počet (frekvence). Pomocí této metody se také ověřují předem dané hypotézy. Díky obsahové analýze se dají zjistit takové informace, které z daného textu nejsou na první pohled zřejmé a díky ní lze jasně a přesně interpretovat výsledky analýzy.

5.1.

Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku

Abych mohla zjistit, jak studenti využívají skupinu „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“ pro studijní účely, musela jsem příspěvky v této skupině podrobit obsahové analýze. Skupina „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“ má cca 220 členů. Pomocí obsahové analýzy jsem analyzovala celkem 433 příspěvků a to v období od 14.10.2008, kdy tato skupina vznikla, až do 16.10.2012. Je však třeba dodat, že ze začátku nebyla skupina příliš využívána, od roku 2008 do roku 2010 zde bylo pouze 10 příspěvků. Na přelomu let 2010 – 2011 studenti začali tuto skupinu využívat daleko více, někdy se zde objevilo i několik příspěvků denně. Jak je vidět na grafu č. 1, velký vzestup v počtu příspěvků této skupiny byl až v roce 2012, kdy za necelý rok (od 1.1.2012 do 16.10.2012) byly vloženy 403 příspěvky z celkových 433.

Počet příspěvků v jednotlivých letech 450 400 350 300 250 Řada1

200 150 100 50 0 2008

2009

2010

2011

2012

Graf č. 1 Počet příspěvků v jednotlivých letech, zdroj autor

Je rovněž důležité dodat, že k daným příspěvkům mohou studenti psát různé komentáře. Mě však v rámci práce zajímaly pouze prvotní příspěvky, ne komentáře, které k nim byly dále přidány. Příspěvky, jež přímo nesouvisely se školou či studiem nebyly analyzovány. 25

V rámci mé práce mě rovněž zajímalo, co zde studenti nejčastěji řeší, tedy jaká slova se zde vyskytují nejčastěji. K tomu mi právě pomohl program vhodný na obsahovou analýzu, program Atlas.ti. Nejprve bylo potřeba získat data z této skupiny do takové podoby, abych s nimi mohla pracovat. Pravděpodobně z bezpečnostních důvodů není možné z internetových stránek skupiny na Facebooku převést obsah této stránky do programu MS Office Word, jako to některé stránky umožňují, ani nebylo možné převést obsah stránek přímo do programu Atlas.ti. Proto se mi jevilo jako jediné východisko zkopírovat si jednotlivé příspěvky do Wordu, i když tato metoda zabrala poměrně dost času. Takto uložené příspěvky jsem si zobrazila v programu Atlas.ti a spustila analýzu slov, jak je zobrazeno červeně na obrázku č. 6.

Obr. č. 6 Proces obsahové analýzy v programu Atlas.ti, zdroj autor

Celkem ve skupině bylo použito 7141 slov. Je však třeba dodat, že tento program počítá i jako slova předložky či spojky, které nejdou v rámci tohoto programu bohužel nijak eliminovat. Stejně tak je třeba dát si pozor na skloňování slov, program započítá zvlášť slova jako např. bakalářka, bakalářku, bakalářky atd., jak dokazuje níže uvedená tabulka. Abych tedy došla ke konečnému výsledku počtu slova, které se ve skupině vyskytuje, bylo třeba jednotlivá slova sečíst. Někdy se také ve skupině objevily hovorové výrazy, jako např. „matroš“, ani takové slovo jsem nemohla opomenout započítat, jako v tomto případě přičíst ke slovu materiál.

26

Obr. č. 7 Analyzovaná slova z příspěvků na Facebooku, zdroj autor

Jak je vidět na obrázku č. 7, program udává takové informace, jako je délka slova, počet výskytu daného slova v textu (to mě zajímalo nejvíce), a také kolik procent tvoří výskyt daného slova z celkového počtu slov v analyzovaném textu.

5.1.1. Výskyt nejvíce používaných slov V přehledu obsažených slov v příspěvcích ve skupině jsem si vyhledala slova s největším výskytem, která se týkají školy či studia a zpracovala je včetně jejich počtu do tabulky č. 1. slovo počet test 84 TIS 46 zkouška 36 PIS 35 Rosický 33 otázky 32 FIT 28 státnice 27 odevzdání 24 materiál 23 esej 18 projekt 17 intranet 16 prezentace 15

slovo výsledky bakalářka semestr úkol předmět hodnocení index informace rozvrh přednášky známky kredity cvičení konzultace

Tab. č. 1 Nejvyšší počet slov, zdroj autor

27

počet 14 13 13 13 12 11 11 10 10 9 8 5 4 4

Nejčastější slovo, které se objevuje v příspěvcích studentů je slovo „test“. Dále se v tabulce objevují zkratky předmětů, jako TIS, PIS a FIT. V případě zkratky TIS se jedná o předmět Teorie a praxe informačních systémů, v případě PIS o předmět Podnikové informační systémy a zkratka FIT znamená Finanční teorie. Dále je třeba vysvětlit jméno pana Ing. Rosického, CSc., které se objevuje v příspěvcích studentů velmi často. Ing. Rosický, CSc. vyučuje předmět TIS ve druhém semestru třetího ročníku oboru PIS VŠE. Jelikož byl tento předmět, dle mého názoru, obsahově poměrně náročný a osmnácti studentům se nepodařilo úspěšně složit zkoušku a museli si předmět zapsat znova v dalším semestru, domnívám se, že právě z těchto důvodů bylo jméno Ing. Rosického, CSc. tak často diskutováno. Tabulku č. 1 s nejvyšším výskytem slov lze pro větší přehlednost rozdělit dle jednotlivých kategorií, kam daná slova dle logické úvahy patří. Zvolila jsem kategorie průběh semestru, učitelé, zkouškové období a státní zkoušky, viz tabulka č. 2.

průběh semestru učitelé slovo počet slovo počet test 84 Rosický 33 TIS 46 PIS 35 FIT 28 odevzdání 24 esej 18 projekt 17 prezentace 15 úkol 13 předmět 12 rozvrh 10 přednášky 9 cvičení 4 Celkem 315 Celkem 33

zkouškové období státní zkoušky slovo počet slovo počet zkouška 36 státnice 27 otázky 32 bakalářka 13 materiál 23 intranet 16 výsledky 14 semestr 13 hodnocení 11 index 11 známky 8 kredity 5 konzultace 4

Celkem

173 Celkem

40

Tab. 2 Kategorizace slov s nejvyšším výskytem, zdroj autor

Pouze slovo „informace“ jsem do tabulky č. 2 neuvedla, a to z toho důvodu, že není jednoznačné, do které kategorie toto slovo zařadit. Dle mého názoru by se toto slovo dalo zařadit do všech čtyř kategorií, studenti se mohou informovat jak k průběhu semestru, k jednotlivým vyučujícím, ke zkouškám, tak i ke státním zkouškám. V grafu č. 2 uvádím procentuelní zobrazení výskytu slov dle jednotlivých kategorií.

28

Kategorizace výskytu slov 7%

průběh semestru

31%

učitelé zkouškové období 56%

státní zkoušky

6%

Graf č. 2 Kategorizace výskytu slov (údaje v procentech), zdroj autor

5.1.2. Studenti s největším počtem příspěvků Co mě dále zajímalo a co jsem chtěla pomocí obsahové analýzy zjistit, bylo zda se např. jeden konkrétní student dotazuje na jednu konkrétní věc, např. pouze na test. A zase další student vyniká v tom, že se dotazuje na další konkrétní věc, např. na konzultace. Toto se mi však v rámci analýzy prokázat nepodařilo. Příspěvky studentů jsou rozmanité a nedá se říct, že by se někdo dotazoval přímo jen na jednu konkrétní věc. Co se mi však podařilo zjistit, bylo studenty s největším počtem příspěvků ve skupině. Vybrala jsem osm slov, která jsou opět charakteristická pro školu či studium a zkoumala jejich výskyt v příspěvcích od těchto studentů.

Tab. č. 3 Studenti s nejvyšším počtem příspěvků, zdroj autor

Jak vyplývá z tabulky č. 3, nejvíce příspěvků má Student A a to 40, hned za ním následuje Student F se 37 příspěvky. Žlutě jsou označeny počty slov, které se z nabízených osmi objevují u studentů v příspěvcích nejvíce. Např. u Studenta A se 29

nejvíce v příspěvcích objevuje slovo „test“ a to desetkrát. Dále lze z tabulky č. 3 vyčíst, že u vybraných Studentů A – J se nejvíce vyskytují v jejich příspěvcích slova „test“, „zkoušky“, „úkol“ a „státnice“. Opět lze potvrdit skutečnost, jako tomu bylo u tabulky č. 2, že nejvíce se vyskytuje mezi studenty slovo „test“.

5.2.

Konkrétní příklady příspěvků ve skupině

Pro představu níže uvádím příspěvky studentů ve skupině „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“. Uvádím komunikaci studentů, jejichž příspěvky jsem analyzovala v tabulce č. 3. Navíc jsou zde uvedeny příspěvky a komentáře některých dalších studentů. Student A: „Kdy má Antošová konzultace?“ Student S: „Na sks je pondělí: 3. a 4. hodina a úterý: 5. hodina.. jestli je to dobře to nevím, ale mělo by?!“ Student K: „Nemáte někdo info ohledně termínu odevzdání BP?“ Student A: „Koukni na sks na úřední desku a tam je harmonogram, možná to tam bude.“ Student K: „V harmonogramu je jenom termín bakalářských zkoušek, ale o BP ani slovo, a to je dost divný, ostatní školy to vědí už od září…“ Student L: „Nevíte, ze kterých otázek bude 1. test z PIS?“ Student H: „Z toho co psal Klimánek na Moodlu, bych pochopil, že to budou otázky 15.“ Student I: „Je zítra SEB?“ Student B: „Já mám mít zítra prezentaci, ale XY mi tvrdil, že SEB není.“ Student K: „Tohle je na sks: 21.-23.5.2012 - ing.Hrušková - výuka se ruší. Nepřítomnost vyučujícího /nemoc/.“ Student B: „Termíny na zkoušku z MKO?“ Student A: „12.6. od 8:00 je psáno na sks, jinak nic, nás bylo hodně na tom předtermínu.“

30

Student C: „Tak ten tělocvik mi zapsali asi úplně normálně. Mám to v ISIS modrý a mám to v rozvrhu, je to tak správně?“ Student G: „Jo mělo by to být správně zapsaný.. Tak to jsi měl kliku, že se tam přihlásilo málo lidí. Já se hlásila na aqua aerobic a nic z toho. Momentálně mám volejbal ve čtvrtek skoro v noci a ještě ke všemu je to vyšší výkonnost a smíšený..“ Student E: „Nevíte, kde bych našel seznam lidí přihlášených ke státnicím?“ Student I: „Intranet -> Bak. Zkoušky -> Záv. BZ – přehled.“ Student G: „Nepamatujete si náhodou někdo, od kolika má být v pondělí 5.6. opravný test na NJ a jestli teda je? Protože na intranetu je vypsaný termín až na 13.6.? Jsem z toho trošku jako zmatená...“ Student A: „Koukáš na špatnou NJ, je tam 5.6. NE2-6, to jsme my, od 8:30.“ Student G: „A jo, díky.“ Student C: „Nevíte, jestli se dá esej z TISu opravit v případě, že nebude spokojený a nedá 60%?“ Student M: „Podle toho, co posílal mailem někdy ze začátku, tak tam má napsaný, že esej můžeš opravit pokud z ní máš min. 50%.“ Student N: „Víte někdo, jaký bylo přesný zadání úkolu na FIT od Šušákový? Jednalo se o cenné papíry.“ Student E: „To už bylo minulý týden ne? Znělo prý takhle: zpracovat téma cenné papíry (členění, druhy) +odvozené cenné papíry – finanční deriváty, max. 2 stránky a max. na 3 body.“ Student O: „Nechápu, jestli máme dělat ten projekt z PISu, který má Klimánek na Moodlu? A kdy to máme odevzdat?“ Student P: „Ne.“ Student A: „Jestli se nemýlím, tak nemáme dělat žádný projekt.“ Student O: „Super.“ Student D: „Na nástěnce je napsáno, že má být práce nahraná do systému VOŠ. Který to je? Na sks nic k odevzdání není. A má být i nějaká přihláška. Víte jaká?!“

31

Student Q: „Nahrát sem: https://seb.sks.cz/index.php a přihláška je normálně v intranetu, sekce Bak. Zkoušky.“ Student E: „Ne, na seb ne. Myslím, že na intranetu, když se přihlásíš jako k bakalářské zkoušce.“ Student R: „S tím seb to asi fakt nebude ono - když jsem se ptala asi před 2 týdny Hruškový, tak říkala, že nahrávání na seb bude až pro příští rok. A když jsem včera šla za Škoudlínovou, tak sem se právě dozvěděla, že se bakule má někam nahrávat (se divila, že to jako nevím) a řekla, že to v systému zpřístupní - takže podle toho bych taky čekala, že to bude někde v intranetu.“ Někdy to ve skupině na Facebooku vypadá, jakoby snad někteří studenti ani nechodili do školy nebo měli poněkud krátkodobější paměť, viz následující příspěvky. „Jak se jmenuje ten hodný pán, co nás učil OFI? Nějaký kontakt na něj?Potřeboval bych zapsat do indexu.“ „Má někdo AJ s Kozickou? Byl nějaký úkol na příští týden?“ „Chápete někdo ten úkol na FIT?“ „Hrušková chtěla odevzdat projekt nejpozději dnes, že?“ „Nevíte, kolik je povoleno absencí na TIS?“ „Kdy se píše test z MSP?“ „Vícekriteriální hodnocení variant spadalo do náplně předmětu MAT 2 ?“ „Nemá někdo sepsáno co všechno bude zítra v testu z NJ u Antošové?“ „Tak co PIS, jak vypadá zkouška? 30 bodů za teorii a 30 za praktickou? Co se to vůbec dělá v tom Excelu, já tam vůbec nechodil. Slyšel jsem něco o kontingenčních tabulkách nebo tak něco.“ „Nevíte jak to bude s prezentací na TIS?Jestli se teda prezentuje jen na cvičeních nebo i na přednáškách?“ „Víte někdo bližší informace o bakalářské práci a zkouškách? Jestli je třeba možné si bakalářskou práci vyhotovit a obhájit a ke zkouškám přistoupit až někdy později nebo jak to je? Vůbec nikde o tom nedokážu najít informace.“ „Nevíte někdo na kolik byl druhý test z ANJ bodů?“ „Kdy vlastně letos končí zkouškový?“

32

6.

Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku

Některé vysoké školy vlastní oficiální profil na Facebooku. Vyšší odborná škola informačních služeb tento profil zatím nemá. Vysoká škola ekonomická sice oficiální profil na Facebooku vlastní, ten však neslouží pro obor PIS. Vzhledem ke skutečnosti, jak velmi je Facebook využíván jako zdroj informací, což jsem zjistila díky obsahové analýze a členství ve skupině na Facebooku, se domnívám, že by studenti využívali jako zdroj informací také oficiální profil školy na této síti. Abych mohla posoudit jaké jsou výhody či nevýhody oficiálního profilu na Facebooku, musela jsem oslovit obě strany, zajímal mě tedy jak pohled vysokých škol (resp. jejich zaměstnanců), které profil na Facebooku již vlastní, tak pohled studentů, kteří na těchto školách studují.

6.1.

Pohled vysokých škol

V rámci mého výzkumu jsem oslovila šest škol, které vlastní oficiální profil na Facebooku. Jednalo se o školy: Vysoká škola obchodní, Metropolitní univerzita Praha, Univerzita Jana Amose Komenského, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Vysoká škola evropských a regionálních studií a Česká zemědělská univerzita. Zaměstnancům vysokých škol jsem zaslala prostřednictvím e-mailu dotaz, jaké jsou podle jejich názoru výhody profilu školy na Facebooku a co jim tato možnost přináší. Odpověď jsem dostala od tří oslovených škol, které jsem zpracovala do tabulky č. 4.

Tab. č. 4 Odpovědi vysokých škol, zdroj autor

33

6.2.

Pohled studentů

Mezi svými přáteli na Facebooku jsem se dotázala deseti studentů, kteří studují na vysokých školách, které mají oficiální profil na této sociální síti. Prostřednictvím Facebooku jsem se jich zeptala, zda když potřebují nějaké informace týkající se školy či studia, hledají informace na profilu školy na Facebooku nebo spíše používají webové stránky školy. Odpovědi jsem dostala od osmi studentů, které jsem zpracovala do tabulky č. 5.

Tab. č. 5 Odpovědi studentů vysokých škol, zdroj autor

6.3.

Shrnutí

Podle odpovědí od zaměstnanců škol lze tedy říct, že oficiální stránky školy jim slouží jak k oslovení nových uchazečů o studium a pro veřejnost, tak i pro některé současné studenty. Co se týká pohledu studentů, tak ti sice většinou stránky školy na Facebooku využívají, ale oficiální informace přesto dohledávají na oficiálních webových stránkách 34

školy. Já osobně, po shlédnutí profilů uvedených stránek škol na Facebooku, jsem dospěla k názoru, že tyto profily slouží spíše pro nové zájemce o studium. Na těchto profilech bývají uvedeny jak základní informace o škole, kontakty, dny otevřených dveří, fotografie, atd. Profily na Facebooku využívají hlavně školy soukromé.

7.

Dotazníkový průzkum

Dotazníkový průzkum jsem ve své práci zvolila z toho důvodu, že jsem potřebovala získat konkrétní informace od studentů a také znát jejich názor. Pokud bych informace od studentů nezískala, musela bych vyvozovat závěry pouze na základě svých domněnek, které by byly podloženy např. jen provedenou obsahovou analýzou. Prostřednictvím průzkumu si budu moci porovnat názory studentů s mými hypotézami a se situací, kterou jsem zaznamenala na Facebooku.

7.1.

Cíl dotazníku

Cílem dotazníku bylo zjistit, jaké informační zdroje nejvíce používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu, zda upřednostňují Facebook před ostatním informačními zdroji a zda by uvítali, kdyby Vyšší odborná škola informačních služeb měla svůj profil na této sociální síti. Dotazníkový průzkum byl prováděn v době od 19. listopadu 2012 do 3. prosince 2012. Cílovou skupinou byli právě studenti VOŠIS a PIS VŠE. Dotazník obsahuje 8 otázek, z toho 6 uzavřených a 2 polouzavřené. Před sestavením dotazníku jsem si stanovila hypotézy, které se mi po vyhodnocení dotazníkového průzkumu potvrdí nebo vyvrátí. Hypotéza č. 1: Studenti nejvíce používají Facebook jako zdroj informací. Hypotéza č. 2: Studenti uvítají oficiální profil Vyšší odborné škola informačních služeb na Facebooku.

35

7.2.

Forma dotazníku

7.2.1. On-line verze Dotazník byl vytvořen prostřednictvím webových stránek Vyplň to, dostupných na adrese www.vyplnto.cz. Pro možnost vytvoření dotazníku je třeba se zaregistrovat na těchto stránkách. Uživatel má možnost vytvořit dotazník zdarma či za poplatek. Vytvoření dotazníku zdarma je určeno převážně pro studenty, na rozdíl od placených služeb se uživatel musí obejít např. bez technické podpory, avšak pro studentské účely mi tyto služby naprosto stačily. Abych mohla začít s vytvořením svého dotazníku, musela jsem nejdříve po dobu jedné hodiny vyplňovat dotazníky, které jsou na stránkách veřejně přístupné. Po uplynutí této doby jsem mohla začít s vytvářením dotazníku pomocí průvodce. Příprava dotazníku má několik fází. Nejprve jsem musela zvolit možnost, zda má být dotazník veřejný či neveřejný. V mém případě jsem zvolila možnost neveřejného, jelikož se dotazník týká pouze studentů VOŠIS a PIS VŠE. Nastavila jsem si datum ukončení dotazníku, typ jednotlivých otázek, aby všechny otázky byly povinné k vyplnění a jak mají otázky následovat jednotlivě za sebou. Dále jsem zvolila jaká další otázka má následovat po konkrétní odpovědi na předchozí otázku. Měla jsem také možnost náhledu na vytvořený dotazník, kde jsem si také otestovala jeho funkčnost. Po úspěšné kontrole dotazníku systémem jsem mohla dotazník publikovat. Odkaz na takto vytvořený online dotazník jsem zveřejnila ve studentských skupinách na Facebooku a požádala studenty o vyplnění. Po zadání odkazu do vyhledávače či po kliknutí na odkaz se studentům zobrazí úvodní text, jak je uvedeno na obrázku č. 8, po kliknutí na pole „Vyplnit dotazník“ následuje vlastní dotazník.

36

Obr. č. 8 Vyplnění dotazníku 31

Výhodou zveřejnění dotazníku na stránkách Vyplň to jistě patří i skutečnost, že po ukončení uplynutí doby vyplňování dotazníku mi byla poskytnuta data v tabulce programu MS Office Excel, včetně grafů, se kterými jsem mohla dále pracovat. V průběhu vyplňování dotazníku jsem také měla možnost náhledu na výsledky z již vyplněných dotazníků a také na jejich počet, viz obrázek č. 9.

Obr. č. 9 Počet vyplněných dotazníků ke dni 1.12.2012 32

7.2.2. Tištěná verze Některé studenty VOŠIS a PIS VŠE jsem oslovila se žádostí o vyplnění dotazníku v tištěné verzi, neboť se domnívám, že je rovněž důležitý také osobní kontakt se studenty. Tištěnou verzi dotazníku dokládám v příloze č. 1 této bakalářské práce.

7.3.

Výsledky dotazníku

Dotazník vyplnilo celkem 147 studentů či studentek. Tři dotazníky jsem musela z vyhodnocení vyřadit, neboť byla u nich chybně vyplněna otázka týkající se seřazení 31

Informační zdroje používané ke studiu. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z:

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/informacni-zdroje-pouzivane/ 32

Moje průzkumy. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/moje-

pruzkumy/

37

aktuálně využívaných informačních zdrojů. Celkem tedy byly vyhodnoceno 144 dotazníků. 7.3.1. Otázky související s Hypotézou č. 1  Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku, která byla založena pro studenty studující PIS VŠE či VOŠIS? Odpověď ano ne nepoužívám Facebook nevím

Počet

Procenta

130 11

90,28 7,64

3 0

2,08 0,00

Tab. č. 6 Členství ve skupinách na Facebooku, zdroj autor

Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku? 8%

2%

ano ne nepoužívám Facebook

90%

Graf č. 3 Členství ve skupinách na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor

Z tabulky č. 6 a grafu č. 3 vyplývá, že celkem 90% oslovených studentů či studentek jsou členy skupiny na Facebooku založené pro studijní účely. Studentů, kteří nejsou členy studentské skupiny bylo 8% a studentů, kteří vůbec nepoužívají Facebook bylo celkem 2%. Další možnou odpovědí na tuto otázku bylo „nevím“, jelikož ji nevyužil žádný student, nebyla tato odpověď znázorněna v grafu č. 3. Výsledek 90% studentů, kteří jsou členy skupiny, jsem očekávala, neboť odkaz na vyplnění dotazníku byl převážně zadáván právě ve studentských skupinách na Facebooku. Takové procento odpovědí je pro můj průzkum příznivé, jelikož mě právě zajímají odpovědi studentů, kteří jsou členy studentské skupiny. 38

Záporně odpověděli ti studenti, kteří pravděpodobně vyplňovali dotazník v tištěné verzi. Po následném použití filtru odpovědí jsem zjistila, že pouze jeden student oboru PIS VŠE odpověděl, že není ve skupině studentů na Facebooku. Zbývající počet studentů, kteří nejsou členy studentské skupiny či vůbec nepoužívají Facebook jsou tedy studenti VOŠIS a je jich celkem třináct.  Seřaď uvedené informační zdroje aktuálně používané při získávání informací ke studiu. Informační zdroje seřaď od 1 do 7, kde 1 znamená NEJČASTĚJI využívaný informační zdroj, 7 NEJMÉNĚ či VŮBEC nevyužívaný informační zdroj.  Celkové pořadí Odpověď

Průměrné pořadí

spolužáci (osobní rozhovor)

2,479

škola/profesoři

2,674

Facebook

2,938

www.sks.cz

3,632

http://moodle.sks.cz

4,736

https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz

5,674

www.vse.cz

5,868

Tab. č. 7 Celkové průměrné pořadí používaných informačních zdrojů, zdroj autor

Podle uvedených odpovědí v tabulce č. 7, lze usoudit, že první tři nejvíce využívané informační zdroje, a to spolužáci, škola/profesoři a Facebook, se umístily velmi těsně za sebou. O něco větší rozestup je mezi třetím a čtvrtým místem, kde se umístily oficiální stránky školy. Jako pátý v pořadí nejvíce využívaný informační zdroj, studenti uvedli Moodle. Na předposledním, tedy šestém místě, skončil Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací a na posledním místě jsou stránky Vysoké školy ekonomické. Dle výsledků se dá tedy předpokládat, že pokud studenti potřebují získat informace, první na koho se obrátí jsou jejich spolužáci. Jako druhou možnost, a to velmi těsnou v pořadí, je získávání informací prostřednictvím školy či profesorů. Pokud se jim nedostane odpovědi nebo nejsou přítomni ve škole, obrátí studenti svoji pozornost na Facebook. Sociální síť tedy předběhla oficiální zdroj informací, jako jsou stránky školy, které skončily na čtvrtém místě. V pořadí pátý informační zdroj, Moodle, se dle mého 39

názoru na této pozici umístil proto, že ho využívají jen někteří profesoři. Co se týká Systému rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací, jeho umístění v tabulce se dalo očekávat, a to z toho důvodu, že tento informační zdroj využijí hlavně studenti třetích a vyšších ročníků. Umístění stránek VŠE se rovněž dalo předpokládat, a to proto, že studenti VOŠIS tento informační zdroj ke studiu vůbec nepotřebují a studenti PIS VŠE využijí tento informační zdroj jen velmi málo. Umístění Facebooku na třetím místě mě překvapilo, vzhledem ke skutečnosti, jak velmi jsou studentské skupiny využívány. Rovněž jsem očekávala, že studenti dají přednost před osobním rozhovorem se spolužáky spíše oficiálnímu zdroji a to stránkám školy.  Rozdělení na studenty VOŠIS a PIS VŠE Odpověď


Odpověď


škola/profesoři

2,323


2,439


2,532

Facebook

2,549

www.sks.cz

3,274

škola/profesoři

2,939

Facebook

3,452

www.sks.cz

3,902

http://moodle.sks.cz https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz

4,984


4,549

5,210

www.vse.cz

5,598

6,226


6,024

www.vse.cz Tab. č. 8 VOŠIS, zdroj autor

Tab. č. 9 PIS VŠE, zdroj autor

Tabulky č. 8 a 9 znázorňují rozdělení odpovědí podle studovaných oborů, tedy rozdělení na studenty VOŠIS a PIS VŠE. Studenti VOŠIS dávají přednost jako nejpoužívanějšímu informačnímu zdroji škole/profesorům, zatímco studenti PIS VŠE nejvíce používají spolužáky jako zdroj informací. Velmi zajímavé je umístění Facebooku, který je u studentů VOŠIS až čtvrtý v pořadí, zatímco u studentů PIS VŠE je tento zdroj na druhém místě. Za zmínku stojí ještě umístění Systému rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací a stránek VŠE, které jsou u studentů VOŠIS na šestém a sedmém místě. U studentů PIS VŠE je toto umístění na posledních dvou místech prohozeno. Dle mého názoru je to právě z toho důvodu, že studenti VOŠIS jako zdroj informací stránky VŠE vůbec nepoužívají. 40

 Rozdělení na první a vyšší ročník Odpověď


Odpověď


škola/profesoři spolužáci (osobní rozhovor)

2,394


2,500

2,515

škola/profesoři

2,654

Facebook

2,924

Facebook

3,231

www.sks.cz

3,561

www.sks.cz

3,808


5,121


4,385


5,621


5,423

www.vse.cz

5,864

www.vse.cz

6,000

Tab. č. 10 První ročník, zdroj autor

Tab. č. 11 Vyšší ročník, zdroj autor

Další srovnání, které mě zajímalo, bylo, zda se pořadí využívaných informačních zdrojů nějak změní při porovnání studentů prvních a vyšších ročníků. Studenti vyšších ročníků představují čtvrtý, případně ještě vyšší ročník. Jak je možno vyčíst z tabulek č. 10 a 11, využívání informačních zdrojů se liší pouze v prvním a druhém místě, kde se u studentů prvního ročníku jako nejvíce využívaný zdroj informací umístila škola/profesoři a na druhém spolužáci. U studentů vyšších ročníků je toto pořadí opačné. Ostatní informační zdroje jsou využívány ve stejném pořadí.  Rozdělení na ženy a muže Odpověď

Odpověď




2,613


2,313

škola/profesoři

2,938

škola/profesoři

2,344

Facebook

3,025

Facebook

2,828

www.sks.cz

3,488

www.sks.cz

3,813


4,763

4,703

5,500


www.vse.cz

5,675

www.vse.cz

6,109

Tab. č. 12 Ženy, zdroj autor

Tab. č. 13 Muži, zdroj autor

41

5,891

Poslední rozdělení, které v této části uvádím, je rozdělení na ženy a muže. Zajímalo mě, jestli se budou nějak výrazně lišit odpovědi studentek a studentů. Jak lze vyčíst z tabulek č. 12 a 13, pořadí nejvíce využívaných informačních zdrojů je jak u studentek, tak u studentů prosto stejné.  Jaké jsou výhody Facebooku oproti ostatním informačním zdrojům? Odpověď

Počet

Procenta

Diskuze se studenty

122

84,72

Rychle dostupné informace

107

74,31

Facebook je pro mě pohodlnější

56

38,89

Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích

21

14,58

Ověření informací

20

13,89

Vlastní odpověď

8

5,52

Facebook nemá žádné výhody

6

4,17

Tab. č. 14 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům, zdroj autor

Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům

Diskuze se studenty

Rychle dostupné informace

90 80

Facebook je pro mě pohodlnější

70

Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích Ověření informací

60 50 40 30

Vlastní odpověď

20 10

Facebook nemá žádné výhody

0

Graf č. 4 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům (údaje v procentech), zdroj autor

42

U této otázky měli studenti možnost zvolit více možných variant odpovědí a napsat vlastní odpověď. Vlastní odpovědi studentů jsou uvedeny níže. Z tabulky č. 14 a grafu č. 4 vyplývá, že nejvíce studentů, celkem 85%, shledává jako výhodu Facebooku možnost diskuze se studenty. Na druhém místě se umístila odpověď „rychle dostupné informace“ se 74%. K odpovědi „Facebook je pro mě pohodlnější“ se přiklání 39% studentů. Dále 15% studentů odpovědělo, že na jiných informačních zdrojích není dostatek informací. 6% studentů přispělo svou vlastní odpovědí a dle 4% dotázaných studentů nemá Facebook žádné výhody. Možnost diskuze patří všeobecně mezi výhody sociálních sítí. Na základě prováděné obsahové analýzy mohu potvrdit, že studenti ve studentských skupinách velmi často diskutují např. nad tím, z jakých materiálů se učí na test nebo zkoušku, jak kdo pochopil zadání úkolu atd. Možnost diskuze na jiných informačních zdrojích samozřejmě není možná. Proto mě uvedení této možnosti, jako největší výhody Facebooku nijak nepřekvapilo. Co se týká druhé výhody, rychle dostupných informací, opět díky obsahové analýze mohu potvrdit, že mnoho studentů využívá možnost dotázání se na nějakou skutečnost na Facebooku, než aby volili možnost dohledání si informací na jiných informačních zdrojích. Příspěvky ve studentských skupinách si mohou přečíst i ostatní studenti, kterým mohou informace rovněž posloužit. S tím souvisí i třetí výhoda a to „pohodlnost“. Ostatní možné odpovědi, a to „nedostatek informací na jiných informačních zdrojích“, „ověření informací“ a „Facebook nemá žádný výhody“, označilo jen nízké procento studentů. Vlastní odpovědi: „Většina studentů je na Facebooku častěji než ve škole.“ „Snadná spolupráce studentů při projektech, organizace projektů, sledování harmonogramu apod.“ „Vyselektované a přehledné.“ „Mají ho téměř všichni a je to nejsnadnější způsob jak informace získat.“ „V případě využití FB by byly informace snadno najitelné, a člověk by je nemusel složitě vyhledávat na webu školy. V případě dotazů na studijní referentku, by studenti dostávali konkrétní a jasné odpovědi, a ne jako je tomu teď.“ „Veškeré informace na jednom místě.“ „Informace na Facebooku jsou ne vždy relevantní.“ „Vznikají vztahy.“

43

7.3.2. Otázky související s Hypotézou č. 2  Chybí Ti skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá své oficiální stránky (profil) na Facebooku? Odpověď

Počet

Procenta

ne

45

31,25

spíše ne

44

30,56

spíše ano

24

16,67

ano

21

14,58

nevím

10

6,94

Tab. č. 15 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku, zdroj vlastní

Chybí Ti skutečnost, že VOŠIS nemá profil na Facebooku? 6,9% 14,6%

31,3%

ne spíše ne spíše ano ano

16,7%

nevím 30,6%

Graf č. 5 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor

Na základě tabulky č. 15 a grafu č. 5, celkem 31% studentům nechybí skutečnost, že VOŠIS nemá oficiální profil na Facebooku. K odpovědi, že jim tento profil spíše nechybí se přiklání rovněž 31% studentů. Studentů, kteří by takový profil uvítali je 15% a těch, kteří by tuto skutečnost spíše uvítali je 17%. Studentů, kteří neví, zda jim tento profil chybí, je 7%. Celkově se dá tedy říct, že profil nechybí 62% studentů a naopak tento profil postrádá 32%. Musím konstatovat, že odpovědi studentů mě v tomto případě poněkud překvapily. Vzhledem k provedené obsahové analýze a pozorování příspěvků díky mému členství ve skupině na Facebooku, bych čekala výsledek spíše opačný. Co se týká studentů, kteří 44

odpověděli „nevím“, možná si nedokážou představit, co přesně by takový profil školy na Facebook obsahoval, proto tedy nemohli říct, zda by profil uvítali či nikoli.  Uveď návrhy, které bys uvítal/a na profilu školy na Facebooku? Odpověď

Počet

Procenta

Informace o předmětech

41

91,11

Aktuality

34

75,56

Materiály k předmětům

34

75,56

Termíny zkoušek/průběžných testů

33

73,33

24

53,33

23

51,11

21

46,67

3

6,66

Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením Informace o absolventských/bakalářských pracích Harmonogram Vlastní odpověď

Tab. č. 16 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku, zdroj vlastní

Nárhy, které by studenti uvítali na profilu na Facebooku

Informace o předmětech Aktuality Materiály k předmětům

100 90 80

Termíny zkoušek/průběžných testů

70 60

Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením Informace o absolventských/bakalářských pracích Harmonogram

50 40 30 20 10 0

Vlastní odpověď

Graf č. 6 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor

Na tuto otázku odpovídali pouze studenti, kteří odpověděli na otázku zda jim chybí profil VOŠIS na Facebooku „ano“ a „spíše ano“. V této otázce měli studenti rovněž možnost zvolit více odpovědí a napsat vlastní odpověď. Vlastní odpovědi jsou uvedeny níže. 45

Z tabulky č. 16 a grafu č. 6 vyplývá, že celkem 91% studentů by uvítalo skutečnost, aby na profilu školy byly dostupné informace o předmětech. 76% studentů by uvítalo aktuality a materiály k předmětům a jen o něco méně studentů, 73%, by bylo pro termíny průběžných testů či zkoušek. Téměř polovina studentů, 53%, by prostřednictvím profilu ráda diskutovala se studijním oddělením či profesory a 51% by zde rádo našlo informace k absolventským a bakalářským pracím. A celkem 47% by zde uvítalo harmonogram. Tři studenti, kteří tvoří celkem 7% využilo možnost vlastní odpovědi. Dle vysokého počtu procent u možných odpovědí lze tedy konstatovat, že studenti by uvítali všechny navrhované možnosti obsahu profilu VOŠIS na Facebooku. Vlastní odpověď: „Pružnější studijní oddělení a navíc informace pro nové studenty.“ „ Změny místností, odpadající výuka.“ „Mimoškolní činnosti týkající se studia – např. tipy či pozvánky na diskuze (výstavy).“ 7.3.3. Doplňující otázky  Studuji: Odpověď

Počet

Procenta

PIS VŠE

82

56,94

VOŠIS

62

43,06

Tab. č. 17 Studenti PIS VŠE a VOŠIS, zdroj vlastní

Studovaný obor

43% PIS VŠE VOŠIS 57%

Graf č. 7 Studenti PIS VŠE a VOŠIS (údaje v procentech), zdroj autor

46

Z tabulky č. 17 a grafu č. 7 vyplývá, že dotazník vyplnilo více studentů z oboru PIS VŠE a to 57%. Studentů VOŠIS, kteří vyplnili dotazník, bylo 43%. Je však třeba vzít v úvahu, že počet studentů, kteří studují VOŠIS je méně než studentů PIS VŠE a tak lze tedy očekávat, že počet studentů z VOŠIS, kteří dotazník vyplní, bude rovněž méně než studentů z PIS VŠE.  Pohlaví: Odpověď

Počet

žena muž

Procenta

80 64

55,56 44,44

Tab. č. 18 Pohlaví studentů, zdroj vlastní

Pohlaví

44% žena muž 56%

Graf č. 8 Pohlaví studentů (údaje v procentech), zdroj autor

Na základě tabulky č. 18 a grafu č. 8 vyplývá, že dotazník vyplnilo více studentek, celkem 56%, zatímco studentů 44%.  Uveď, ve kterém jsi ročníku: Odpověď

Počet

Procenta

první

66

45,83

třetí vyšší ročník

33

22,92

26

18,06

druhý

19

13,19

Tab. č. 19 Ročník, zdroj vlastní

47

Ročník 13%

18%

46%

první třetí vyšší ročník druhý

23%

Graf č. 9 Ročník (údaje v procentech), zdroj autor

Z tabulky č. 19 a grafu č. 9 lze vyčíst, že dotazník vyplnilo nejvíce studentů v prvním ročníku a to 46%. Studentů třetího ročníku, kteří dotazník vyplnili bylo 23% a studentů vyššího ročníku bylo 18%. Nejméně studentů, kteří dotazník vyplnili, je z druhého ročníku a to 13%. Největší počet vyplněných dotazníků od studentů prvních ročníků se dal předpokládat, jelikož studentů je v prvním ročníku nejvíce. Ne všichni studenti se bohužel dostanou do dalších ročníků a školu dostudují. Dalším důvodem je také skutečnost, že některé dotazníky v tištěné formě byly zadávány studentům prvního ročníku.

7.4.

Potvrzení či vyvrácení Hypotéz

Hypotéza č. 1: Po vyhodnocení dotazníkového šetření musím konstatovat, že Hypotéza č. 1 se mi nepotvrdila. Domnívala jsem se, že se jako nejvíce využívaný zdroj informací umístí Facebook. Ten se však podle celkového využívání informačních zdrojů umístil až na třetím místě. Hypotéza č. 2: Co se týká Hypotézy č. 2, musím konstatovat, že tato hypotéza se mi rovněž nepotvrdila. Domnívala jsem se, že studenti uvítají profil Vyšší odborné školy informačních služeb na Facebooku. Dle vyhodnocených dotazníků celkem 62% studentům tato skutečnost nechybí, profil by však uvítalo pouze 32%.

48

Závěr Cílem mé práce bylo analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu. V práci jsem se zaměřila na sociální síť Facebook, jako na primární zdroj informací ke studiu. Pomocí modelů komunikace jsem zachytila proces, jak získávají studenti VOŠIS a PIS VŠE informace ke studiu. Analyzovala jsem celkem tři modely, jak tento proces získávání informací probíhá. K těmto modelům jsem uvedla příklady získané ve studentské skupině na Facebooku a znázornila je pomocí diagramů vytvořených v programu PowerDesigner. Dále jsem v rámci mé práce provedla obsahovou analýzu příspěvků ve studentské skupině na Facebooku s názvem „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“. K obsahové analýze jsem použila program Atlas.ti. Pomocí obsahové analýzy jsem zjistila, že velký vzestup ve využívání této skupiny byl v letošním roce, kdy byly vloženy do skupiny 403 příspěvky, z celkových 433. Pomocí analýzy jsem zjistila, že nejčastější slova, která se v příspěvcích objevují, byla slova „test“, „zkouška“, „otázky“ a „státnice“. Mezi nejčastěji vyskytovanými slovy se objevily také zkratky předmětů TIS, PIS a FIT. Pomocí obsahové analýzy se mi nepodařilo prokázat, že by se konkrétní student dotazoval vždy na jednu konkrétní věc, například jeden student by se stále dotazoval pouze na termíny zkoušek. Příspěvky každého studenta jsou tedy rozmanité. Zaměřila jsem se však na studenty s největšími počty příspěvků a podrobněji tyto příspěvky analyzovala. Také u nich se nejvíce objevovala slova jako „test“, „zkouška“, „úkol“ a „státnice“. Pro představu jsem uvedla příklady diskuzí studentů ve studentské skupině na Facebooku. V rámci další části mé práce jsem pomocí Facebooku oslovila studenty vysokých škol, které vlastní oficiální profil na Facebooku. Byli to studenti škol Vysoké školy ekonomické, Metropolitní univerzity Praha, České zemědělské univerzity, Univerzity Jana Amose Komenského a studenti Vysoké školy obchodní. Studenti mi poskytli informace, že sice oficiální profil na Facebooku využívají, přesto však dávají přednost dohledání informací na oficiálních stránkách školy. Oslovila jsem rovněž zaměstnance vysokých škol, odpovědi jsem dostala od zaměstnanců Vysoké školy polytechnické Jihlava, Vysoké školy evropských a regionálních studií a České zemědělské univerzity. Dle jejich odpovědí jim oficiální profil slouží spíše k oslovení nových uchazečů o studium, ačkoliv poskytuje informace i pro současné studenty. 49

Moji práci jsem zakončila dotazníkovým průzkumem. Tento průzkum jsem prováděla z toho důvodu, abych mohla porovnat názory studentů s mými hypotézami a se situací, kterou jsem zaznamenala na Facebooku. Dotazníkový průzkum probíhal 15 dní a studenti měli možnost ho vyplnit jak on-line, tak v tištěné verzi. Dotazník on-line byl vytvořen prostřednictvím stránek Vyplň to a odkaz na jeho vyplnění byl zveřejněn ve studentských skupinách na Facebooku. Celkem jsem měla k dispozici 144 vyplněných dotazníků. Domnívala jsem se, že Facebook bude zvolen za nejvíce využívaný informační zdroj. Po vyhodnocení dotazníků jsem zjistila, že studenti uvedli jako nejvíce využívaný zdroj informací osobní rozhovor se spolužáky a Facebook uvedli až na třetím místě. Zajímavé je, že studenti dávají přednost informacím od svých spolužáků před oficiálními informacemi od vyučujících, i když toto umístění bylo poměrně těsné. Dále z vyhodnocení dotazníku vyplynulo, že studenti upřednostňují Facebook před oficiálními stránkami školy, které se umístily na čtvrtém místě. Zaujalo mě rozdělení odpovědí na studenty VOŠIS a PIS VŠE. Pokud se zaměřím pouze na studenty VOŠIS, tak ti uvedli, že využívají Facebook jako čtvrtý v pořadí nejvíce využívaný zdroj informací, zatímco studenti PIS VŠE uvedli tento zdroj jako druhý v pořadí. Dále jsem se domnívala, že studentům chybí skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá oficiální profil na Facebooku. Tato skutečnost však nevadí více jak polovině dotázaných studentů. Musím konstatovat, že v případě využití Facebooku jako primárního zdroje informací a zájmu o oficiální profil VOŠIS na této sociální síti, došlo k rozporu mezi odpovědi studentů a mým názorem podloženým provedenými metodami. Přesto doufám, že výsledky, které jsem ve své práci získala mohou být pro Vyšší odbornou školu informačních služeb přínosem.

50

Seznam použité literatury a internetových zdrojů 1. BORKOVÁ, Renata. Informační audit a mapování informačních toků v podniku [online]. Brno, 2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/333636/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. 2. HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října 2012. 3. KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku. Praha: Computer Press, 2011, s. 320. ISBN 978-80-251-3573-0. 4. KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů

na

sociální

síti

[online].

Praha,

2009

[cit.

2012-09-06].

Dostupné

z:http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62740.pdf. Bakalářská práce. VŠE - Fakulta informatiky a statistiky 5. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 447. ISBN 80-7367-338-3. 6. POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, s. 496. ISBN 978-80-247-2615-1 7. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 328. ISBN 80-7178926-7. 8. ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, s.212. ISBN 978-80-86946-49-8. 9. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. Komunikace informací [online]. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:Te4qJI01BiIJ:www.informacniveda.cz/dwn/100 3/1158_Komunikace%2520informaci.pdf+komunikace+informac%C3%AD&hl=cs&gl=cz&pid =bl&srcid=ADGEESgr8Of1XOV6O0-LpjLXvc2rH0N6SLtqM5rTHqmRm3A454jiQJBHJc0P9vDzjAgbUMykCQTU5b8FYyhjMqBMzMOrb0 tEagwcThr4vcTNnD3i4oHEnlfeKNRzqQEdTvLNRLeavxI&sig=AHIEtbRtGD8dMglRCzNAx hEz69DzW5D8MQ 10. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, s.r.o., 2003, s. 158. ISBN 80-7254-360-1. 11. ŠMAHEL, David. Virtuální přátelství: je běžné, či nikoliv?. Lupa.cz [online]. 20.9.2006 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/virtualni-pratelstvi-je-bezne-ci-nikoliv/

51

12. VODÁČEK, Leo a Antonín ROSICKÝ. Informační management: pojetí, poslání a aplikace. 1. vyd. Praha: Management press, Ringier ČR, a.s., 1997, s.146. ISBN 80-85943-35-2. 13. VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 264. ISBN 80-7178-291-2. 14. VYBÍRAL, Zbyněk. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2003, s.176. ISBN 80-7178-812-0. 15. VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se psychika lidí v éře internetu?. Muni.cz [online]. 2001 [cit. 2012-12-03].

Dostupné

z:

http://psych.fss.muni.cz/vybiral/storage/2001a-

Meni%20se%20psychika.rtf 16. Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních

služeb

[online].

20.2.2012

[cit.

2012-03-31].

Dostupné

z:

http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm 17. Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 23.10.2009 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm 18. Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-0331]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sit-dobry-sluha-zly-pan/ 19. Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online]. 2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/ 20. Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online]. 7.9.2009 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/facebook-udelal-z-markazuckerberga-nejmladsiho-miliardare-5547 21. Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online]. 16.8.2006 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/bojite-se-kradeze-sve-identity/ 22. Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: www.sks.cz 23. Vytvořit dotazník/Vyplňto.cz – řešení pro Váš internetový průzkum. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/

52

24. Rok 2011 s Facebookem, co nového přinesl a jak to s novinkami dopadlo. DOČEKAL, Daniel. Lupa.cz [online]. 3.1.2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/rok-2011-s-facebookem-co-noveho-prinesl-a-jak-to-s-novinkamidopadlo/ 25. Vymezení lidské komunikace. Sks.cz [online]. toy.sks.cz/lufo/soubory/LUFO-100.pdf

[cit. 2012-11-03]. Dostupné z:

26. Atlas.ti. Atlas.ti: The Qualitative Data Analysis & Research Software [online]. 2002-2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.atlasti.com/index.html 27. Obsahová analýza. Obsahová analýza [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.antropologie.org/cs/vyzkumy-a-analyzy/metodologie/77-obsahova-analyza 28. Metody sociologického výzkumu. KAPLÁNEK, Michal. Kvantkval [online]. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.tf.jcu.cz/getfile/57935b970a7def6f

53

Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů Obrázek 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi......................... 4 Obrázek 2 Shannon – Weaverův model komunikace ............................................... 6 Obrázek 3 Lasswellův model komunikace ............................................................... 6 Obrázek 4 Model Westleye a MacLeana .................................................................. 8 Obrázek 5 Logo Facebooku ...................................................................................... 13 Obrázek 6 Proces obsahové analýzy v programu Atlas.ti......................................... 26 Obrázek 7 Analyzovaná slova z příspěvků na Facebooku........................................ 27 Obrázek 8 Vyplnění dotazníku.................................................................................. 37 Obrázek 9 Počet vyplněných dotazníků ke dni 1.12.2012 ........................................ 37 Graf 1 Počet příspěvků v jednotlivých letech ........................................................... 25 Graf 2 Kategorizace výskytu slov ............................................................................. 29 Graf 3 Členství ve skupinách na Facebooku..............................................................38 Graf 4 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům ...............................42 Graf 5 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku ......................44 Graf 6 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku ...................................................45 Graf 7 Studenti PIS VŠE a VOŠIS ...........................................................................46 Graf 8 Pohlaví studentů .............................................................................................47 Graf 9 Ročník ............................................................................................................48 Tabulka 1 Nejvyšší počet slov .................................................................................. 27 Tabulka 2 Kategorizace slov s nejvyšším výskytem................................................. 28 Tabulka 3 Studenti s nejvyšším počtem příspěvků ................................................... 29 Tabulka 4 Odpovědi vysokých škol...........................................................................33 Tabulka 5 Odpovědi studentů vysokých škol ............................................................34 Tabulka 6 Členství ve skupinách na Facebooku ........................................................38 Tabulka 7 Celkové průměrné pořadí používaných informačních zdrojů ..................39 Tabulka 8 VOŠIS ......................................................................................................40 Tabulka 9 PIS VŠE ...................................................................................................40 Tabulka 10 První ročník ............................................................................................41 Tabulka 11 Vyšší ročník ...........................................................................................41 Tabulka 12 Ženy .......................................................................................................41 Tabulka 13 Muži .......................................................................................................41 54

Tabulka 14 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům ........................42 Tabulka 15 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku................44 Tabulka 16 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku ...........................................45 Tabulka 17 Studenti PIS VŠE a VOŠIS.....................................................................46 Tabulka 18 Pohlaví studentů......................................................................................47 Tabulka 19 Ročník .....................................................................................................47 Diagram 1 Use case diagram..................................................................................... 19 Diagram 2 Use case diagram..................................................................................... 20 Diagram 3 Use case diagram..................................................................................... 21 Diagram 4 Diagram aktivit ....................................................................................... 22 Diagram 5 Diagram aktivit ....................................................................................... 22

55

Příloha č. 1 Dotazník Ahoj, chtěla bych Tě požádat o vyplnění krátkého dotazníku. Na základě tohoto průzkumu chci zjistit, jakým způsobem získávají studenti informace ke studiu (tzn. informace o předmětech, úkolech, známkách, zkouškách, termínech odevzdání, absolventských/bakalářských pracích atd.). Výsledky průzkumu použiji ve své bakalářské práci. V případě, že není uvedena možnost zaškrtnutí více odpovědí, zaškrtni, prosím, pouze jednu odpověď. 1) Studuji:  Podnikové informační systémy na Vysoké škole ekonomické (PIS VŠE)  Vyšší odbornou školu informačních služeb (VOŠIS) 2) Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku, která byla založena pro studenty studující PIS VŠE či VOŠIS?  ano  nevím  ne  nepoužívám Facebook 3) Seřaď uvedené informační zdroje aktuálně používané při získávání informací ke studiu. Informační zdroje seřaď od 1 do 7, kde 1 znamená NEJČASTĚJI využívaný informační zdroj, 7 NEJMÉNĚ či VŮBEC nevyužívaný informační zdroj.  škola/profesoři  spolužáci (osobní rozhovor)  www.sks.cz  www.vse.cz  http://moodle.sks.cz  https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz  Facebook 4) Chybí Ti skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá své oficiální stránky (profil) na Facebooku?  ano  spíše ano  nevím  spíše ne  ne Pozn.: Při odpovědi „ano“ a „spíše ano“ pokračuj následující otázkou, tj. otázka č. 5. Při odpovědi „nevím“, „spíše ne“ a „ne“ pokračuj otázkou č. 6.

56

5) Uveď návrhy, které bys uvítal/a na profilu školy na Facebooku? (možnost zaškrtnutí více variant)  Informace o předmětech  Termíny zkoušek/průběžných testů  Informace o absolventských/bakalářských pracích  Aktuality  Harmonogram  Materiály k předmětům  Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením  Vlastní odpověď: …………………………… 6) Jaké jsou výhody Facebooku oproti ostatním informačním zdrojům? (možnost zaškrtnutí více variant)  Rychle dostupné informace  Ověření informací  Diskuze se studenty  Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích  Facebook je pro mě pohodlnější  Facebook nemá žádné výhody  Vlastní odpověď: ……………………….. 7) Pohlaví:  žena  muž 8) Uveď, ve kterém jsi ročníku:  první  druhý  třetí  vyšší ročník Děkuji za pomoc a za Tvůj čas.

57

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Veronika Vašnovská

Recommend Documents