VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Šárka Přibylová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Šárka Přibylová

FOTOGRAFIE JAKO NÁSTROJ VIZUÁLNÍ STRATEGIE MEZINÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ PŮSOBÍCÍCH V OBLASTI MOBILNÍCH KOMUNIKACÍ

Bakalářská práce

2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Fotografie jako nástroj vizuální strategie mezinárodních společností působících v oblasti mobilních komunikací“ zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne 27.8.2007

…….......………………………………………

Poděkování

Ráda bych poděkovala především panu Doc. Ing. Stanislavu Hornému, CSc za cenné rady a čas, který mi věnoval při tvorbě mé práce. Dále pak všem, kteří se účastnili mého experimentu, za jejich spolupráci.

Obsah Obsah ........................................................................................................................................... 5 Anotace ........................................................................................................................................ 7 Úvod.............................................................................................................................................. 8 1 Fotografie ve službách vizuální komunikace ........................................................................ 9 1.1 Teorie filozofické ................................................................................................................. 9 1.1.1

Co je to fotografie? .............................................................................................. 9

1.1.2

Opovážlivá historie a revoluce .......................................................................... 11

1.2 Teorie biologické a psychologické .................................................................................... 12 1.2.1

Oko.................................................................................................................... 13

1.2.2

Mozek................................................................................................................ 14

1.2.3

Rozum kontra emoce ........................................................................................ 16

1.3 Teorie kompozice.............................................................................................................. 19 1.3.1

Diagonála a další linie ....................................................................................... 19

1.3.2

Třetiny ............................................................................................................... 19

1.3.3

Zlatý řez............................................................................................................. 20

1.4 Teorie barev...................................................................................................................... 23 1.4.1

Vnímání barev ................................................................................................... 23

1.4.2

Barevná harmonie ............................................................................................. 24

1.4.3

Technická stránka barvy ................................................................................... 24

1.4.4

Psychologie barev ............................................................................................. 32

1.5 Teorie tvaru a čísel ........................................................................................................... 35 1.5.1

Tvary ................................................................................................................. 35

1.5.2

Čísla .................................................................................................................. 36

2 Praxe........................................................................................................................................ 37 2.1 Expozice ........................................................................................................................... 37 2.2 Základy počítačové interpretace....................................................................................... 37 2.2.1

Vektorová grafika .............................................................................................. 37

2.2.2

Bitmapová (rastrová) grafika ............................................................................. 38

5 / 86

2.3 Druhy fotoaparátů ............................................................................................................. 45 3 Shrnutí ..................................................................................................................................... 48 4 Experiment.............................................................................................................................. 49 4.1 Popis experimentu ............................................................................................................ 49 4.1.1

Cíl ...................................................................................................................... 49

4.1.2

Metoda sběru dat a cílové skupiny ................................................................... 49

4.1.3

Hypotéza ........................................................................................................... 50

4.2 Výsledky............................................................................................................................ 51 4.2.1

Vstupní/výstupní informace............................................................................... 51

4.2.2

Shrnutí............................................................................................................... 64

Závěr ........................................................................................................................................... 65 Přehled obrázků, grafů a tabulek............................................................................................. 66 Grafy ....................................................................................................................................... 66 Obrázky................................................................................................................................... 66 Tabulky.................................................................................................................................... 67 Přehled přílohy .......................................................................................................................... 68 Seznam zdrojů ........................................................................................................................... 69 Další zdroje ................................................................................................................................ 73 Příloha č. 1 ................................................................................................................................. 75 Příloha č. 2 ................................................................................................................................. 76 Příloha č. 3 ................................................................................................................................. 84

6 / 86

Anotace Práce je rozdělena do tří částí, teoretické informace, praktické informace a experiment.

Teoretická část se skládá z pěti kapitol, které postupně pojednávají o pravidlech, která používáme při tvorbě fotografie. Teorie z filozofie, psychologie, biologie, oblasti barev, tvarů a čísel postupně zavedou čtenáře do složitého systému fotografie.

Praktická část se skládá ze tří kapitol, které propojí teorii s experimentem. V kapitolách jsou uvedeny informace o vektorové a bitmapové grafice, jsou zde zmíněny používané formáty a kategorizovány používané fotoaparáty.

Poslední část práce tvoří experiment, který je nejdříve popsán a následně jsou výsledky tohoto experimentu vyhodnoceny.

Součástí práce je několik příloh. Slovník ze světa fotografie má pak provázet čtenáře celou prací.

7 / 86

Úvod Dříve měl nejvíce ten, kdo vlastnil hmotné statky. Později měl nejvíce ten, který vlastnil informace. Nyní má nejvíce ten, kdo informace tvoří.

Svou práci bych tedy chtěla představit jako návod, jak tvořit informace. Návod, jak uchopit fotografii jako nástroj vizuální strategie pevně do rukou.

Cílem mého experimentu je představit teorie v praxi. Pro sebe i pro čtenáře dokázat platnost teorií. Svou odbornou praxi jsem strávila na pozici Asistentka GSM obchodního a marketingového oddělení společnosti LGE CZ. To bylo podnětem, proč jsem se rozhodla zaměřit v některých otázkách mého experimentu právě na oblast mezinárodních společností, které působí v oblasti mobilních komunikací a vybrala jako jednu z cílových skupin zaměstnance společnosti LGE CZ.

Téma fotografie jsem si vybrala z čistě osobního zájmu o tuto problematiku.

Přála bych si, aby byla přínosem pro laiky i ty zasvěcenější.

8 / 86

1 Fotografie ve službách vizuální komunikace 1.1 Teorie filozofické Jak jinak pojmout cokoliv ve svém celku, než filozoficky. Právě ti nejznámější a nejstarší filozofové světa se zabývali vědou natolik komplexně, že byli schopni udělat si celistvější názor na věc a přinést tak pro společnost objevy, při nichž zůstává lidem rozum stát. Jak pojmout jako celek fotografii v jejích estetických, vědeckých i politických aspektech? Jak pochopit fotografii jako komplexní zjev naší doby, a to nejen v umělecko-estetickém nebo čistě informačním slova smyslu, nýbrž v její celé společenské a filozofické dimenzi? Jak dělit čas a prostor, jak teoretizovat nad časoprostorem, jak definovat pojmy, jak hodnotit emoce? [9]

1.1.1 Co je to fotografie? Filozofický pohled česko-německého autora Viléma Flussera (* 12. 5. 1920 Praha, † 27. 11. 1991 poblíž Prahy) by mohl být snad dokonalým vstupem pro téma fotografie.

Začněme tedy jednoduše. Obrazy jsou plochy, které mají význam, jsou to zkratky čtyř dimenzí časoprostoru na dvě dimenze plochy. Jejich význam spočívá na povrchu a chce-li člověk zůstat povrchním, může obrazy postihnout jediným pohledem. Pro pochopení však člověk musí provést jakýsi „scannig“ spočívající v syntéze dvou intencí: dvoudimenzionálních symbolů na povrchu a informace uvnitř diváka (chceme-li: schopnosti člověka tyto symboly číst). [9]

Například čísla, stejně jako zákon jsou denotativní (jednoznačné) komplexy symbolů. Obrazy jsou pak tedy konotativní (mnohoznačné) komplexy symbolů. Člověk do nich promítá další dimenze, subjektivně doplňuje do obrazů svůj čas i prostor. Obrazy se staví mezi svět a člověka, nabízejí mu možnosti a zároveň mu je berou. Místo aby člověk obrazy dešifroval, přijímá je často jako součást. Konzumuje jeden obraz za druhým a pak zapomíná, že je zapomněl dešifrovat a žije ve svých imaginárních obrazech. A takto fungují lidé, žijí ve funkci o mnoha neznámých, které si v životě vytvořili anebo nevytvořili. [9]

Spolu se vznikem písma vstoupila naše společnost do „pojmového myšlení.“ Text pouze popisuje obrazy, které vidíme. Je jejich metakódem. Pokud je však text metakódem obrazu, je zároveň i obraz metakódem textu, a to v momentě, kdy se písmo stane pro člověka nepředstavitelným nebo obrazově neuchopitelným. Zde vzniká prázdno. Vědou neobjasnitelné informační prázdno a klam připomínající otázku, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Vidím-li

9 / 86

hodiny, okamžitě ve své mysli pojmenuji, co vidím: „Hodiny. Čas. Mám ještě 10 minut. Je za minutu celá. Včera touhle dobou jsem se ještě opalovala na té úžasné pláži. Kdybych měla do háje ještě pár minut!“. Řeknu-li slovo: „hodiny“, v mé mysli se okamžitě zobrazí jakási podoba, obraz který záleží na mé vlastní funkci. [9]

Obr. č. 1 Čas [31]

Hledíme-li na obraz, který namaloval malíř, výsledkem je naše subjektivní vyhodnocení procesů, které se odehrály v malířově hlavě. Kódováním obrazu jsou myšlenky malíře. U fotografie je pouze vstup a výstup. Kódováním nejsou myšlenky, ale vědecké procesy, které můžeme zatím nazvat jako informační „black box.“ Samotný fotoaparát je tedy přístroj. Byl vytvořen souhrnem věcí, které můžeme nazvat kultura. Každý přístroj je k něčemu vhodný, má nějaký užitek. I fotoaparát je nástroj, jehož záměrem je vytvářet. Tvoří fotografie. Nástroje vytrhávají předměty z přírody, mění jejich tvar, dávají jim novou, záměrnou formu, předávají

10 / 86

informaci. Předmět pak získá opracováním nepravděpodobnou (čili nejpravděpodobněji pravděpodobnou) a nepřirozenou (čili nejpravděpodobněji přirozenou) formu. Stává se kulturním. [9]

Fotograf se dívá skrze fotoaparát. Natáčí ho sem a tam, hledá nové možnosti techniky, využívá maximum funkcí, dokupuje clony a objektivy, hledá nová a nová místa. To ale nečiní proto, že ho svět zajímá, ale protože hledá nové možnosti, jak vytvořit informace. Fotograf je tvůrce, tvůrce, který se liší od konzumenta natolik rezolutně, že je pro něj svět pouhou záminkou. Kultura je ve své podstatě domluvou mezi konzumentem (např. člověk, který mačká tlačítko) a tvůrcem (např. fotograf). Fotograf nepracuje, nechce změnit svět, ale hledá informace. [1, 9]

Samotný fotoaparát pak není možné dokonale poznat. Fotoaparát je black box. A právě černota tohoto black box je motivem, proč tvůrce informace tvoří. Informace byly tvořeny, tvoří se a ... ano, budou náhodně vznikat (zanikat, umírat, sublimovat, odírat se, mizet, ...) syntézou (rozkladem, rozlámáním, přemazáním, vyhozením spolu s dalším informačním odpadem, ...) předem synteticky náhodně vzniklých (zaniklých) informací. Veškeré hypotézy, zapomenuté historie a oscilující kultury pak budou vyvráceny hrou v kostky zvanou svět, kde nebude čas pro čas ani prostor pro prostor, natož pak snaha o pochopení pravidel časoprostoru... [9]

1.1.2 Opovážlivá historie a revoluce „První stupeň: Zvíře a „přírodní člověk“ (toto contradictio in adjecto) jsou ponořeni do životního prostředí, do čtyřrozměrného prostoročasu.

Druhý stupeň: Lidé před -2 000 000 až -40 000 lety vzdorovali objektivnímu okolí, trojrozměrnému okolí, sestávajícímu z manipulovatelných objektů. Stupeň uchopování a manipulování. Na něm se nacházejí předměty (např. kamenný nůž a vyřezané postavy).

Třetí stupeň: Homo sapiens vsunul mezi sebe a objektivní okolí imaginární , dvourozměrnou prostředkující zónu a okolí uchopoval a manipuloval s ním díky tomuto prostředkování. Je to stupeň názorů a imaginací. Na něm se nacházejí tradiční obrazy (např. jeskynní malby)

Čtvrtý stupeň: Před asi čtyřmi tisíci lety byla mezi člověka a jeho obrazy vsunuta další prostředkující zóna, totiž zóna lineárních textů, jimž od té doby vděčí člověk za většinu svých názorů. Je to stupeň chápání, vypravování, je to stupeň historický. Na něm se nacházejí lineární texty (např. Homér a Bible).

Pátý stupeň: Texty se brzy ukázaly být nespolehlivé. Nedovolovaly už žádné další prostředkování obrazy, staly se nenázornými. A rozpadly se na bodové prvky, jež bylo třeba

11 / 86

složit. Je to stupeň kalkulování a komputování. Na tomto stupni se nacházejí technické obrazy, fotografie.“ [8]

[?]

Co_je_to_fotografie?

? entry / 0 exit / ?

[?]

[?]

Fotografie_je_informace.

?? [?]

entry / ? exit / 0

entry / 0 exit / ?

[?]

[?]

Zatím_je.

[?]

entry / ? exit / 0

??? entry / 0 exit / ?

[?]

[?] Je.

[?]

entry / ? exit / 0

Je? entry / 0,? exit / ?,0

Graf č. 1 Stavový diagram otázek (a odpovědí)

1.2 Teorie biologické a psychologické Člověk je bytost, která má za sebou dlouhý společenský, historický a biologický vývoj. Každý člověk je jedinečnou a neopakovatelnou osobností, individuem, které má několik společenských pozic, hraje nejrůznější společenské role s mnoha morálními tvářemi, vyznačuje se vědomím a uvědomováním si sebe samého. [32]

Pojmout člověka ve vztahu k fotografii v naprosté celistvosti není možné. Ani u své vlastní psychiky někdy nejsme schopni rozeznat, co se s námi v danou chvíli děje, čeho chceme dosáhnout, co jsme se rozhodli vnímat. V jeden moment na nás může fotografie působit úplně jiným dojmem, než v moment jiný, vnímání každého člověka je natolik různorodé a variabilní, že je takřka nemožné tvořit pravidla. I přes to se v minulosti podařily zjistit „univerzální“ vzorce, jimiž se různé skupiny lidí řídí. Budu se tedy zabývat zákony, které jsou všeobecně platné. Budu se zabývat fakty, biologií a vědou, jež jsou pro pochopení fotografie nezbytné.

12 / 86

1.2.1 Oko Zrak je smysl, umožňuje vnímat světlo. Tento smysl je realizován u lidí lidským okem (oculus) a přibližně 80% všech informací vnímáme právě takto. Světlo vstoupí do oka rohovkou (cornea) do oblasti s komorovou vodou a dopadá na čočku (lens) skrz panenku (pupil). Množství světla vstupujícího do oka, je řízeno zužujícími se a roztahujícími se svaly duhovky (clonou, iris), která je mezi rohovkou a čočkou. Svaly zajistí zaostření a sbíhání paprsků na světlocitlivé sítnici (retina). Světlo zde způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), ty pošlou zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku impuls. Zbytek oka je tvořen sklivcem, který udržuje stálý tlak a tvar. [22, 33, 41]

Obr. č. 2 Nákres oka [22]

Obr. č. 3 Tři druhy čípků [22]

Sítnice je tedy tvořena světlocitlivými buňkami (asi 130 milionů tyčinek (rods), 7 milionů čípků (cones)). Čípky jsou méně citlivé, rozlišují barvu, tyčinky jsou velmi citlivé, barvu nerozlišují. Proto lidé v šeru vidí černobíle. Žlutá skvrna (fovea) je místo na sítnici nacházející se na ose oka o průměru cca 0,2-0,5 mm. Je to místo, kterým ostříme (150 000 čípků na 1 mm2 z nichž každý má svůj optický nerv, skoro žádné tyčinky). Oko zde dosahuje mimořádného rozlišení. Dále od žluté skvrny čípků ubývá, přibývá barvoslepých tyčinek. Tyčinek je nejvíc ve vzdálenosti cca 5-6 mm od centra (160 000 tyčinek na 1 mm2) a umožňují reakci na pohyb a změny intenzity světla, slouží k perifernímu a nočnímu vidění. Na jeden optický nerv je napojeno více tyčinek, což snižuje rozlišení a zvyšuje jejich citlivost. [22]

13 / 86

Obr. č. 4 Viditelné světlo [18]

Oko má 3 druhy čípků lišící se světlocitlivým pigmentem a reagující na jinou barvu (vlnovou délku světla). Červené čípky (absorpční maximum 580 nm) reagují zejména na červeno-žlutou barvu, zelené (absorpční maximum 550 nm) reagují zejména na zeleno-žlutou a modré (absorpční maximum 440 nm) na modro-fialovou barvu. Na základě různé vlnové délky záření ve spektru jsou drážděny jednotlivé druhy čípků. Mozek pak vyhodnotí barvu daného bodu scény. Oko údajně rozlišuje několik desítek milionů barev, pojmenovali jsme však pouze nějaké z nich. Ženy mají více druhů čípků a rozlišují více barevných odstínů, než muži. [6, 22]

Mnoho lidí trpí v současnosti nějakou vadou zraku, která se dá více či méně korigovat. Asi 10% z nás trpí některou z poruch barvosleposti, čili porušenou nebo sníženou funkcí čípků. Muži jsou pak osmkrát náchylnější k některé z těchto poruch než ženy. [29] (Příloha č. 1 - Obrázek Poruchy vnímání barev)

1.2.2 Mozek Mozek (Encephalon) je řídícím orgánem nervové soustavy. Pro naše potřeby pouze připomenu jeho funkce ve vztahu k rozumu a k emocím, limbický systém, „emoční mozek“. Učení, zapamatování, emoční a afektivní ladění, autonomní regulaci a motivaci má na starost hippocampus a amygdala. Hippocampus je odpovědný za uchovávání údajů, za faktické poznávání a amygdala uchovává pocity strachu, smutku, vzteku, radosti, lásky atp. [7, 20]

14 / 86

Obr. č. 5 Lidský mozek [20]

To, jakým způsobem spolupracuje hippocampus a amygdala je ovlivněno geneticky, výchovou a hormonálně. Jen těžko se dají tyto přirozenosti ovlivňovat. Například malé dítě ještě neumí své emoce vyvolané amygdalou korigovat pomocí logických komentářů, vývoj hippocampu je dokončen až okolo 16 let. I v pozdějším věku je mnohdy složité emoce z amygdaly tlumit, pokud jsou velmi silné. Je to bod, kdy nám emoce vládnou - emoční zkrat. Tento zkrat pak může třeba za to, že křičíme, jsme hrubí, ale i za to, že tzv. bezmyšlenkovitě zareagujeme v případě nebezpečí, chrání nás. Pokud jsou naše vnímání, pozornost a paměť zkrátka podloženy emocemi, jsou mnohem rychlejší, výraznější a hlubší. Tato skutečnost pak ovlivňuje i prožitek z fotografie. [20]

Oko a mozek jsou tedy lidské orgány, jsou promyšlené tak, aby člověk mohl přežít. Oko a mozek spolu navzájem spolupracují a kombinují fyzikální vidění oka spolu se zkušenostmi a emocemi, které jsme v minulosti získali. Mozek umí usměrňovat vady oka a oči zase umí šálit mozek. Snad dokonalým příkladem toho, jak lze lidský rozum ošálit, jsou optické klamy a paradoxy, kdy mozek překládá to, co oko vidí jinak, než je reálné a udělá chybné závěry. Optické iluze

můžeme

zařadit

skupin: optický klam optický

klam

do

několika

vyvážení bílé,

založený

na

jasu

a

kontrastu, klamy na mřížkách, kognitivní iluze, geometrické iluze. Těchto omylů mozku se využívá jak ve filmu a animacích,

tak

ve

fotografiích,

Obr. č. 6 Kognitivní iluze [31]

kdy

můžeme nechtěně či záměrně zmást diváka. [19, 22]

15 / 86

To, jakým způsobem pracuje náš mozek můžeme měřit. Používáme k tomu například IQ (koeficient inteligence) a EQ (emoční koeficient). IQ vyjadřuje schopnost řešit akademické problémy s jednoznačnou odpovědí a koresponduje s úspěchem v akademickém životě, EQ pak vyjadřuje to, jakým způsobem dokážeme nakládat s emocemi. Pro komplexní zhodnocení zralosti je důležitá vyváženost těchto koeficientů. Statistiky uvádí, že průměrné IQ má přibližně ½ lidí. Ti ostatní jsou pak podprůměrní nebo nadprůměrní. [16, 20]

1.2.3 Rozum kontra emoce Proč se nám tedy některé fotografie líbí a jiné ne? Jak tedy udělat dobrou fotku? Jak zapůsobit na diváka právě takovým způsobem jakým chceme? Jak zmanipulujeme své potencionální zákazníky?

Zpracování informací lidskou myslí zahrnuje 3 činnosti: •

Vnímání - jedná se o proces vytváření myšlenkových vzorů a dávání smyslu vnějším podnětům. Děje se tak pomocí smyslů, kdy do lidské mysli vstupují vnější podněty v podobě nervových signálů. Vnímání má dvě etapy. Při analýze dochází ke srovnávání vnějších podnětů s představami uloženými v paměti s cílem identifikovat myšlenkové vzory. Při syntéze se pak na základě souvislostí spojených s výskytem myšlenkových vzorů čerpá smysl. Samotné vnímání je pak selektivní a záleží na porovnání vnějších podnětů s podněty uchovanými v paměti. Fotografie, která má zapůsobit, musí být tedy založena na zkušenostech diváků (chceme-li spotřebitelů). Neděje-li se tak, ztrácí fotografie míru srozumitelnosti. [37]

•

Poznávání - je to myšlenkový proces vyvolaný vnímáním vnějších podnětů. Jedná se o proces přemýšlení o přicházejících poselstvích. Poznávací (kognitivní) reakce je pak popud k myšlení. Tato reakce může být stručná nebo rozsáhlá, hluboká nebo mělká, pozitivní (podpůrné argumenty) nebo negativní (protiargumenty). Cílená fotografie pak manipuluje

s faktory

ovlivňující

poznání.

Tato

manipulace

využívá

kognitivní

konzistence (touha jedinců po souladu mezi informacemi, které dostávají, a jejich názory, preferencemi a chováním) a sílu argumentů (síla musí korespondovat s motivací a schopnostmi publika zpracovat informace). [37] •

Paměť - mentální kódování informací pro jejich příští použití. Zpravidla rozlišujeme paměť krátkodobou (schopnost pamatovat si informaci 20 vteřin po jejím obdržení) a dlouhodobou (schopnost uchovat informace po dlouhé časové období). Zachování paměti je duševní funkce udržující informace v dlouhodobé paměti a vybavování pak přenáší informace z dlouhodobé paměti do vědomí (krátkodobé paměti). Samotná paměť je pak výsledkem elektrochemických a buněčných změn v mozku. Důležitými momenty ve fotografii je asociace (spojení souvislostí, jedné části informace s jinou), explicitní paměť (člověk si vybaví informaci spolu se souvislostmi, při nichž došlo

16 / 86

k působení informace), implicitní paměť (vybavení informací bez průvodních souvislostí) a

skrytá

paměť

(vznikla

krátkodobým

neuvědomělým

zachováním

informací,

podprahovým vnímáním). [37]

Základním úkolem fotografie je přesvědčit. Přesvědčit o tom, že to, co je fotografii nám říká něco, co jsme schopni přijmout. Přesvědčit můžeme pomocí objektivních údajů, čili údajů, na které mají dva a více lidí stejný názor. Jelikož ale univerzálně objektivní údaje v podstatě neexistují, je pro diváka mnohem zajímavější, názornější a snadnější přijmout informaci prostřednictvím emocí. [37]

V tomto bodě je nutné rozdělit fotografie na dva druhy: •

Fotografie dokumentační - má co nejpřesněji popisovat realitu a za prožitek takové fotografie může hippocampus a neokortex. Je založena na faktech, argumentech.

•

Fotografie kreativní - má evokovat pozitivní nebo negativní emoce. Za prožitek kreativní fotografie je zodpovědná amygdala. [19, 20]

Rozdíl mezi fotkou dokumentační a kreativní je markantní. Fotografie dokumentační by zaujala jen malé procento lidí. Byl by to pouze holý fakt a v případě, že bychom neměli nic do činění s děním na dané fotce, za pár minut bychom nevěděli, co na fotografii bylo. Kreativní fotografie je pak o něčem docela jiném. Kreativní fotografie bude příjemnou hudbou, bude střízlivou, lehkou souhrou kompozice, barev, světla a inteligence, bude vzbuzovat emoce. Expertem na tvorbu dokonalých fotografií jsou v současnosti reklamní agentury. Úkolem takových fotografií je prodat, jde tady o peníze, o existenci společnosti, o dobrou pověst a uspokojení zákazníka. Je zde široká nabídka, ze které si lze vzít příklad. [19, 20]

Orientace na předměty

nenávist znechucení vztek

podráždění

láska vřelost

hněv závist hanba nuda

klid hrdost nadšení

Negativní, intenzivnější

Pozitivní, intenzivnější vina

šok deprese hrůza

vášeň

zklamání smutek strach zoufalství

nevina

pochyby

důvěra Orientace na události

Tab. č. 1 Klasifikace emocí [37]

17 / 86

překvapení radost odvaha naděje

vzrušení nadšení vzdor

Emoce můžeme probudit třemi způsoby: •

Implicitní model - vyvolání emocí pouhou prezentací fotografovaného objektu.

•

Explicitní model - emoce se vyvolají zaujetím stanoviska.

•

Asociativní model - vyvolání emocí pomocí podnětů jen okrajově souvisejících s fotografovaným objektem

Výhody použití emocí ve fotografii: •

Emoce založené na implicitním nebo asociativním modelu oproti logice nevzbuzují přirozenou obranu diváka. Vtahují ho do děje.

•

Pokud divák sleduje fotografie založené na faktech, musí je hodnotit. Emoce vyžadují mnohem méně poznávacího úsilí.

•

Podněty vzbuzující emoce jsou zajímavější.

•

Podněty vzbuzující emoce si lze lépe připomenout, než fakta. Emoce v naší paměti setrvávají mnohem déle.

•

Emoce vedou ke změně chování bezprostředněji a rychleji než logika.

Vzbuzení emocí ve fotografii má i své nevýhody: •

Vzbuzení emocí je často na úkor podrobností.

•

Poselství fotografie se může rozplynout, protože se divák začne více zabývat svou emocí, která odvede pozornost.

•

Divák může odhalit záměrnou manipulaci.

Metody vzbuzování emocí na fotografii (manipulace): •

Postava - ztělesnění určitého charakteru

•

Zápletka - divák získá pocit ohrožení a upne se na pozitivní podnět

•

Příběh - divák se ztotožní s postoji nebo s dějem, které mu jsou podloženy

•

Humor - jednoduché či překvapivé významy vedou k uvolnění publika a prolomení ledů

•

Podráždění - iritující fotografie útočí na situaci jinde

•

Vřelost - láska, přátelství, starostlivost, něha, klid, harmonie podpoří divákovu víru

•

Strach - přiměřený strach způsobí podniknutí kroků k jeho odstranění

•

Zušlechtění - ukázka trpících vzbudí v divákovi spasitelské pocity

18 / 86

[37]

1.3 Teorie kompozice

Kompozicí se může i zajímavá fotografie ponížit na amatérský „výcvak“, kompozicí se může povýšit i nezajímavá fotografie na umělecké dílo. Aby fotografie působila harmonicky, líbivě, je nezbytné vzít kompozici na zřetel. Těmi nejznámějšími pravidly jsou diagonála, třetiny a zlatý řez. Když pak tato pravidla vhodně skombinujeme, není co dodat.

1.3.1 Diagonála a další linie Umístění objektu na diagonálu, do linie, vede naše oči. Toto umístění dává do fotografie hloubku prostoru a dává našim očím a mozku možnost jít imaginárně po diagonále dál a představit si začátek i konec, a to přesně podle svého. Umístění na diagonálu nelimituje fotografii na dění uvnitř, dává nám svobodu vložit do fotografie vlastní emoce a možnosti pokračovat. Možná to je ten moment, kdy se nám takové fotografie líbí.

Obr. č. 7 Diagonála [31]

Obr. č. 8 Třetiny

1.3.2 Třetiny Umístění hlavních objektů nebo linií na třetiny fotografie na nás působí harmonicky. Zdánlivé rozdělení fotografie na třetiny se často využívá například v krajinářské fotografii. Toto pravidlo je zmíněno v mnoha příručkách, ovšem není to pouze proto, že nám toto pravidlo připomíná zjednodušený zlatý řez?

19 / 86

1.3.3 Zlatý řez Zlatý řez je poměr, je to číslo s tajuplnými vlastnostmi a má určitou vlastnost vyjevovat se tam, kde bychom ho vůbec nečekali. Až do počátku 20. století byl považován za ideál krásy, nyní je záměrně porušován a snad právě tím na nás volá: „Jsem tady.“ Toto číslo nalezneme v přírodě, v dílech slavných malířů, básníků, hudebních skladatelů i fotografů. Objevuje se záměrně i náhodně a všem se tento poměr líbí. Ne nadarmo ho také nazýváme božský poměr, božská proporce. [15]

K číslu můžeme dospět ze dvou směrů:

•

Geometrické odvození zlatého řezu

Johannes Kepler (1571 - 1630) řekl: „Geometrie má dva velké poklady; jedním je věta Pythagorova; druhým rozdělení úsečky v krajním a středním poměru. První lze přirovnat k žíle zlata; druhý lze označit za drahokam.“ [15]

Definice

Pokud libovolně dlouhou úsečku rozdělíme v krajním a středním poměru, pak se celá má k delšímu dílu jako delší díl ke kratšímu.

a / x = x / (a - x)

Poměr nazveme jako φ (fi). Jednoduchým dosazením hodnot do kvadratické rovnice pak nalezneme konkrétní hodnotu čísla. [14]

φ (fi) = 1,61803

a A

x

C

Obr. č. 9 Rozdělení úsečky ve zlatém poměru [14]

20 / 86

a-x

B

Zlatý obdélník

Obr. č. 10 Zlatý obdélník vepsaný do čtverce [14]

Obr. č. 11 Zlaté obdélníky získané oddělováním čtverců [14]

Zlatý trojúhelník

Obr. č. 12 Zlatý trojúhelník [14]

Obr. č. 13 Vepisované zlaté trojúhelníky [14]

Zlatá spirála

Obr. č. 14 Zlatá spirála v obdélníku [14]

21 / 86

•

Fibonacciho posloupnost a zlatý řez

Leonardo Fibonacci (cca 1170 - 1240) přišel na určitou zákonitost, jež funguje. Tuto zákonitost dokázal na rozmnožování králíků. V 19. století pak tuto zákonitost nazval francouzský matematik Edouard Lucas jako Fibonacciho posloupnost. [15]

Fibonacciho posloupnost zadaná rekurentně, vzorcem druhého řádu: [14] F n = F n - 2 + F n - 1 ; n >= 3 F1=1; F2=1 Prvních deset členů posloupnosti vypadá takto:

n

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Fn

1

1

2

3

5

8

13

21

34

55

Tab. č. 2 Prvních deset členů Fibonacciho posloupnosti

Důkaz:

„Začínáme s jedním párem. První měsíc se narodí původnímu páru druhý pár, jsou tedy dva páry. Na obrázku je zobrazen dospělý pár symbolem velkého králíka a mladý pár malým králíkem. Po druhém měsíci zplodí dospělí králíci nový pár a první mladý pár dospěje. Jak ukazuje obrázek, máme tedy nyní tři páry. Po třetím měsíci bude mít každý ze dvou

dospělých

zároveň

dospěje

párů

další

dětský

pár,

pár,

a

takže Obr. č. 15 Fibonacciho králíci [15]

máme celkem již pět párů, ...“ [15]

Zlaté číslo je pak poměrem dvou po sobě jdoucích Fibonacciho čísel, osciluje kolem jeho hodnoty. [15]

Poměr Zlaté číslo

1/1 =

2/1 =

3/2 =

5/3 =

1,000000 2,000000 1,500000 1,666667

8/5 = 1,600000

13/8 =

1,625000 1,615385

Tab. č. 3 Zlaté číslo [15]

22 / 86

21/13 =

233/144 =

987/610 =

1,618056

1,618033

Až jednou budete trhat okvětní lístky sedmikrásky, má mě rád - nemá mě rád, vzpomeňte si na to, že okvětních lístků je většinou 13, 21 nebo 34. Až se podíváte na ananas, spočítejte vzrůstající spirály, bude jich 5, 8, 13 nebo 21. Až se podíváte na piano, spočítejte oktávu. Skládá se z 13 kláves, ano, 8 bílých a 5 černých. Hledejte zlaté číslo v monstrózních skladbách J.S.Bacha (1685 - 1750) , hledejte tam zašifrované jeho jméno. Vzpomeňte si na Vergiliovu (70 - 19 př.n.l.) Aeneis nebo na Božskou komedii od Dante Alighieriho (1265 - 1321), počítejte části, pasáže, délky, zpěvy. Naleznete stovky poměrů zlatého řezu. Hledejte zlaté číslo, až budete stát v Louvru u Mona Lisy, až uvidíte dokonalou tvář muže či ženy, až se podíváte na díla plastických chirurgů. Až vezmete do ruky fotoaparát, najděte v hledáčku zlatý poměr, až se pozastavíte nad naprosto dokonalou fotografií, hledejte božský poměr, najdete ho. Dejte si na tento poměr ale pozor. Je v něm ukryto tajemství a mohlo by vás ovlivnit až příliš, donutit vás sáhnout hlouběji do kapsy, přimět vás učinit určité kroky. [14, 15]

Albert Einstein (1879 - 1955): „To nejlepší, co můžeme zažít, je tajemství. Je to základní emoce, která stojí u kolébky opravdového umění a vědy. Kdo to nezná, nedokáže již být zvědavý a není schopen cítit údiv; je prakticky mrtev, podoben vyhaslé svíci.“ [15]

1.4 Teorie barev

Barva je informace, stejně jako samotná fotografie. Informujeme-li pomocí barvy správně, můžeme tím vyzdvihnout celkový dojem, zvolíme-li nevhodně, fotografie se míjí účinkem. Důležité je uvědomit si, že barva jako taková neexistuje, jedná se o spolupráci světla, fotografovaného objektu, oka a mozku. Pro informaci, co je na fotografii, by ve své podstatě stačila fotografie černobílá, proto má barva čistě psychologický význam a charakterizuje objekt pouze v lidském slova smyslu. Pro pochopení barev ve fotografii je nutné uvést teorii barev platnou pro fotografie v elektronické i papírové podobě. [23, 38]

1.4.1 Vnímání barev •

funkce individuální - tu nám

formuje

rodina

svým

sdělením.

barvy až o 35% lépe než dospělí. Mají více rozvinutou

Děti

vnímají

fotografickou

paměť,

živou představivost a reálně si představí věc s tvarem i barvou. •

funkce regionální - příkladem je svatba, kdy u nás bílá barva na nevěstě značí spojení ducha, u východních národů pak nevěsta v černém reprezentuje spojení hmoty. Dále pak pohřeb, kdy u nás je černá symbolem odchodu hmoty a u východních národů je bílá symbolem odchodu ducha.

23 / 86

•

funkce archetypální - význam je zažit mnoha generacemi a je geneticky předáván. Tato funkce je podvědomá a řídicí. Již od nepaměti, spolu s přírodou, byla například červená barva chápána jako výstraha, žlutá jako slunce, modrá jako moře a nebe, atd. [37]

1.4.2 Barevná harmonie Pokud fotíme, většinou nepřemýšlíme nad tím, zda se nám barvy v hledáčku k sobě hodí. Od přírody cítíme, že se nám fotka líbí a barevné harmonie si všimneme později. Při ateliérovém focení už pak barvy sestavujeme záměrně. Protože lidé hledali kombinace barev, které jsou oku nejpříjemnější, vytvořili barevná schémata. Na internetu nalezneme automatické generátory schémat. I zde je ale nutné zmínit pravidlo, že ve fotografii není nic psáno, nic dáno a samozřejmě, že méně je někdy více. [18]

Nejčastěji používaná barevná schémata •

Jednobarevné schéma - Jednotlivé prvky se tak liší jen světlostí či sytostí. Takto skombinované barvy působí čistě a elegantně. Monochromatické fotografie jsou náladové, hodí se do každého interiéru, ale jdou na nich špatně zvýraznit dominantní prvky. [18]

•

Schéma založené na blízkých barvách - Blízké barvy jsou barvy v bezprostředním okolí na barevném kole. Jedna barva bývá použita jako dominantní a barvy kolem ní na barevném kole schéma obohacují. Tento model nabízí jen o trochu větší variabilitu, než model předchozí. [18]

•

Doplňkové barevné schéma - Doplňkové barevné schéma je založeno na barvách, které jsou přibližně na opačné straně barevného kola – jejich rozdíl je tedy 180°. [18]

•

Barevná triáda (Tradiční barevné schéma) - Tradiční barevné schéma používá tři barvy, které jsou stejně vzdálené na barevném kole. [18]

•

Barevná tetráda - Barevné schéma používá čtyři barvy, které jsou stejně vzdálené na barevném kole. [18]

1.4.3 Technická stránka barvy •

Barevná teplota - Max Planck (1858 - 1947), německý fyzik a matematik, zjistil, že spektrum světla, které vyzařuje těleso, je ovlivněno jeho teplotou. Barva světla se vyjadřuje právě teplotou, na kterou je absolutně černé těleso (samo svítí a neodráží záření) třeba zahřát, aby vyzařovalo právě hledanou barvu. Teplota světla se měří v Kelvinech (1ºC = K - 273). [23]

24 / 86

Teplota v K

Typický zdroj světla

1200-1500

Svíčka

2500-3200

Běžná žárovka (40-200W)

3000-4000

Východ a západ slunce

4000-5000

Zářivka

5000-6000

Sluneční světlo (slunný den), fotografický blesk

6000-7000

Zamračený a mlhavý den

7000-8000

Fotografie ve stínu slunce

8000-11000

Modré nebe bez slunce (hory) Tab. č. 4 Teplota světla v Kelvinech [23]

•

Mired (Micro Reciprocal Degree, M) - Jednotka udává barvu světla. Mired se narozdíl od Kelvinů chová lineárně a jednotky mohou být sčítány a odčítány. Platí vztah: Mired = 1 000 000 / Barevná teplota v K. [23]

•

Odstín barvy (Hue) - Isaac Newton (1642 - 1727) jako první sestavil celé barevné spektrum do kruhu. Použil barvy červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, modrofialová, fialová. Barvy se změnily, ale mechanismus se používá dodnes. Jednotlivé barvy (=odstíny (Hue)) v kruhu lze vyjádřit jako úhel ve stupních od 0 do 360. Současné RGB modely přiřadily například úhlu 0° barvu červenou, úhlu 120° barvu zelenou, úhlu 240° barvu modrou. Poloha 0° na červené je dána dohodou a jsou-li drážděny všechny 3 čípky, vnímáme bílou (uprostřed). [23]

Obr. č. 16 Barevné spektrum od I. Newtona [4]

•

Obr. č. 17 Současné barevné spektrum [23]

Sytost barvy (Čistota barvy, Saturace, Saturation) - Jedná se o odlišnost barvy od všech ostatních barev, které dohromady tvoří šedou. Sytost se obvykle udává v % (sytost 100 % představuje zcela čistou barvu z barevného kola, sytost 0 % pak barvu nerozlišitelnou, nevýraznou a vybledlou). [23]

25 / 86

•

Světlost barvy (Jas, Brightness, Value, Lightness) - Udává se v % a 100 % znamená zcela bílou (maximální jas), 0 % barvu zcela černou. [23]

Obr. č. 18 Jas a sytost doplňující odstín [23]

•

Základní barvy - Jsou to většinou 3 různé barvy, koncept založený na vlastnostech oka, pomocí nichž namícháme všechny barvy ostatní. Řečtí filosofové v 5.století považovali za základní barvy černou, bílou, červenou a zelenou. Malíři v 17. století pak barvy červenou, žlutou a modrou. V současnosti se používá několik modelů, a to zejména ve vztahu k počítači, ty vychází z barev červené, zelené a modré. [23]

•

Doplňkové barvy - Doplňková barva je barva, která původní barvě chybí do šedé či bílé neboli dvě barvy jsou doplňkové, pokud jejich smícháním vznikne šedá nebo bílá. Doplňková barva leží v barevném kruhu naproti barvě, ke které ji hledáme. Je závislá na použitém barevném modelu. Doplňkové barvy jsou příjemné na pohled, tvoří oku lahodící barevný kontrast a používají se např. jako barva pozadí. Ve fotografii se pak používají modely trochu odlišné. Vznikaly pod rukama světoznámých umělců v naší historii. [23]

•

Teplé a studené barvy - Náš mozek se naučil vnímat určité barvy jako teplé a jiné jako studené, toto vnímání je však ryze subjektivní. Paradoxem je, že teplota samotného světla se s našimi pocity rozchází. [23]

teplé barvy

emoce

studené barvy

studené barvy

fyzika

teplé barvy

Obr. č. 19 Teplé a studené barvy [23]

26 / 86

•

Barevný kontrast - Dalším důležitým momentem barevnosti ve fotografii je kontrast. Citlivost oka na jednotlivé barvy je různá. Oko je nejcitlivější na zeleno-žlutou barvu a nejméně citlivé na barvu modrou až fialovou. Samotný kontrast je rozdílem mezi tmavými a světlými body obrazu. [23]

•

Bezpečné barvy pro web - Toto současné označení vzniklo, protože starší monitory byly schopné rozlišovat pouze 256 barev. Kdyby byla tedy fotografie upravena v počítači, ke kterému je připojen monitor lepší, výsledný pohled by mohl být na horších monitorech v podobě slitých barev tristní. Dnes již tento problém povětšinou nehrozí. Přesto nám grafické editory nabízí tuto variantu volby barev. Jedná se o paletu 216 barev a k dispozici by je měl mít každý počítač a každý operační systém. [23]

Obr. č. 20 Paleta bezpečných barev [34]

Barevné modely Na počátku barevných modelů nebylo nic jiného než lidské oko. Existence tří čípků pak většinou odpovídá třem výchozím barvám v barevných modelech, které se skládají v barvy sekundární a terciální. Pro pochopení teorie barev ve fotografii je jejich zmínění nezbytné z toho důvodu, že většina fotografií je nyní zpracovávána v elektronické podobě. Na principu barevných modelů pak fungují nejen naše oči, ale i grafické editory. [24]

Obr. č. 21 Primární, sekundární a terciální barvy [3]

27 / 86

Mezi jednotlivými barevnými modely je možné převádět na principu přepočtu čísel. Převodem samozřejmě ztrácíme kvalitu v důsledku rozdílných gamutů (rozsah zaznamenatelných barev) a zaokrouhlování.

•

Barevný model RGB (red - green - blue)

Z hlediska našeho oka je tento model nejpřirozenější. Světlem jsou drážděny tři druhy čípků, červený, zelený a modrý. Ve světě zařízení (televize, CRT, LCD, plasmy, digitální fotoaparáty), která do tmavého podkladu přidávají světla (aditivní model) byla vytvořena dohoda, jakými poměry tří čísel se budou jednotlivé barvy vyjadřovat. Princip RGB a dohodu vyjadřuje obrázek, nejedná se o nic jiného, než rozložení síly původního světla na 3 složky. Pokud všechna 3 světla svítí na maximum, vnikne pro oko barva bílá (RGB=255,255,255), pokud nesvítí, vznikne černá (RGB=0,0,0). [24]

Obr. č. 22 RGB krychle [24]

Obr. č. 23 Aditivní model (přidávání světel na tmavou plochu) [24]

Existuje celá řada modelů RGB. Pro fotografii je nutné uvést modely: model sRGB - standard pro Windows reprezentující reálnou možnost zobrazení většiny monitorů model RGBA - představuje přidání alfa kanálu, který spojuje vlastnosti barev a transparence model AdobeRGB - větší rozsah barev než model sRGB

•

Barevný model CMY (cyan - magenta - yellow)

Černá plocha světlo neodráží, bílá (papír) odráží naopak všechno světlo. Výsledných barev se dosáhne jinak než u RGB - krytím bílé barvy. Barvy azurová, purpurová a žlutá jsou doplňkové barvy k červené, zelené a modré. Azurová odráží všechno světlo kromě červeného, purpurová vše kromě zeleného a žlutá vše kromě modrého světla. Popis modelu krychlí a číselné vyjádření barev je pak analogické. [24]

28 / 86

Obr. č. 24 CMY krychle [24]

Obr. č. 25 Subtraktivní model (krytí plochy bílého papíru) [24]

CMYK - používá se v praxi (K = blacK = černá barva), černá umožní snazší reprezentaci tmavých barev.

•

Barevný model HSB (Hue - Saturation - Brightness), HSV (Hue - Saturation - Value)

Tento model se využívá zejména při editaci fotografií v grafických editorech. Podobně jako RGB nebo CMY používá 3 veličiny: odstín barvy, sytost a jas. Tyto veličiny se dají zobrazit v podobě šestibokého jehlanu, který je umístěn na souřadnicové ose. Počátkem je černá barva. Nedostatkem modelu je neplynulý přechod mezi černou a bílou a mezi barevnými tóny. [5, 24]

Obr. č. 26 Model HSV - Šestiboký jehlan

Obr. č. 27 Barevný model HLS [5]

v souřadnicovém systému [5]

29 / 86

•

Barevný model HLS (Hue - Lightness - Saturation)

Model zavedla firma Tektronix a odstraňuje nedostatky modelu HSV. Tvar modelu odpovídá skutečnosti - schopnost rozlišování barevných odstínů skutečně klesá se ztmavování a zesvětlování základní čisté barvy, zvyšování a snižování světlosti barvy skutečně spočívá v přidávání světlého nebo tmavého pigmentu - modely HSV a HLS bývají někdy nazývány modely psychologickými a psychofyzikálními. Model HLS i HSV, na rozdíl od RGB a CMY, umožňují měnit jeden parametr barvy, zatímco ostatní dva zůstanou zachovány - tato možnost je důležitá pro počítačové grafiky. [5]

•

Munsellův systém

Albert Henry Munsell vymyslel v roce 1905 jeden z nejznámějších a nejstarších barevných systémů. Jeho uplatnění nalezneme v současné době především v průmyslu, ve farmacii a v psychologii (testy). Systém je založen na přirozeném vnímání barev a má 3 rozměry. Barevný tón je stupnice o pěti základních barvách (červená, žlutá, zelená, modrá a purpurová), mezi ně je vloženo pět kombinací těchto barev (žluto-červená, zeleno-žlutá, modro-zelená, purpurovomodrá, červeno-purpurová). 10 sektorů je pak celkem rozděleno na 10 dílů. Jas je definován pro každou základní barvu jako přechod mezi černou, danou barvou a bílou. Používá se stupnice 1 až 9. (hodnota jasu 0 = černá barva, hodnota jasu 10 = bílá barva). Sytost (chroma) je přechod od neutrální šedé k čistému odstínu, hodnota jasu se nemění (sytost 0 = slabý odstín šedé, sytost nad 20 = živý odstín šedé). [5]

Obr. č. 28 Munsellův barevný kruh [2]

•

Barevné modely CIE (The International Commission on Illumination, Mezinárodní organizace pro osvětlení)

Organizace založená v roce 1931 zavedla standartní podmínky pozorování barev a základem modelů jsou chromatické diagramy. První diagram definovaný CIE vznikl v roce 1931 - CIE 1931 (x,y) (nebo CIE Yxy). Osa Y popisuje jas, osa x a na křivce umístěná čísla pak představují

30 / 86

vykonstruované matematické hodnoty. V roce 1976 byl nahrazen diagramem CIE 1976 UCS (u'v') (nebo CIE Yu'v'), který odstraňuje nerovnoměrnosti předchozího. [5, 24]

Obr. č. 29 CIE 1931 [5]

Obr. č. 30 CIE 1976 [5]

Modely definované CIE jsou například: CIE-UVW, CIE L*C*h° (podobný modelu HSV), CI E L*u*v* (CIE-uv), CIE-LAB (CIE L*a*b*, CIELAB).

•

Model CIE L*a*b*

V roce 1976 byl definován model Lab. Pokud převedeme fotografii do tohoto modelu, můžeme ho editovat pouze v jasovém kanále L (doostřením hodnoty L potlačíme současně vznikající šum) nebo v barevných kanálech a, b (rozostřením a nebo b odstraníme šum bez rozostření). Výhodou modelu Lab je jeho největší gamut. Model Lab používá opět 3 složky pro popis barvy s významem. Světlost (Lightness, L), složka barvy a (popis barvy od zeleno-modré (záporné hodnoty) po červeno-purpurovou (kladné hodnoty)) a složka barvy b (popisuje barvy od modropurpurové (záporné hodnoty) po zeleno-žluto-červenou (kladné hodnoty)). [5, 24]

Obr. č. 31 Model CIE L*a*b* [24]

31 / 86

Další používané barevné modely: YUV, UWB (Y, B-Y, R-Y), YIQ, YCBCR, NCS (Natural Color System), Grayspace

1.4.4 Psychologie barev Barvy používáme ke komunikaci. Jejich specifika používáme analogicky i konvenčně a jsou jedním ze základních principů vizuální komunikace. Barvu však nepoužíváme jako samotnou. Používáme ji jako charakteristiku objektů na fotografii. Můžeme tak charakteristiku barvy podpořit, anebo jí dát význam naprosto jiný. V následujících třech tabulkách nalezneme význam a charakteristiky jednotlivých barev.

Bílá barva - osvobození, absolutní svoboda, nový začátek, čistota, chlad, mír Černá barva - konečné rozhodnutí, agresivní vzdor, popření pestrého života, nicotu, absolutní odříkání, je výrazem pro bojovné „ne“, jednoduchosti, skromnosti

Šedá barva - neutralita, hranice mezi prostory, serióznost, kancelář

Žlutá barva - dynamické uvolňování energie, které vystupuje ven, rozvoj, povzbuzení, osvobození, působí vesele a otevřeně, ale může být spojována i s povrchností a přelétavostí

Oranžová barva - slunce, bohatá úroda a bohatství obecně, radost, slavnostní vzrušené očekávání, ale i bezcílné hektické rozčilení

Hnědá barva - zem, teplo a bezpečí, tradice a zdrženlivost, jistota, pořádek

Červená barva - majestátní, sebevědomá bez střetů, klid, příměří, spravedlnost, vzrušení, energická akce, změna, přetváření a pronikání vpřed, výstraha, revoluce, převratné myšlenky

Růžová barva - volnost a zároveň energie – něžná aktivita

Fialová barva - zastřené vzrušení, skryté tajemství, které vyvolává znepokojení, zdrženlivá střízlivost, pokora, skromnost

Tmavomodrá barva - harmonie, klid, vážnost, rozjímání, mír, spokojenost

32 / 86

Modrá barva - klid, důvěra, tradice, stálost přetrvávající na věky, matriarchát

Světle modrá barva - bezstarostné veselí, neklade žádné nároky a v ničem se neangažuje. Je přívětivá, vyvolává představu vzduchu, oblohy a ticha

Zelenomodrá barva - tmavá – hrdost, uzavřenost, sebezbožňování; světlá – chladná odtažitost, hygienická sterilita

Zelená barva - příroda, ekologie, naděje, růst, klid

Tab. č. 5 Loga společností a vnímání barev [39]

Barva bílá žlutá růžová oranžová červená zelená modrá hnědá šedá černá

Pohlaví muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena

Viditelnost Poutavost Oblíbenost

Asociace

vysoká

nízká

nízká

čistota

vysoká

vysoká

nízká

slunce

nízká

nízká

nízká vysoká

klid, uvolnění, ženskost léčivý účinek, ženskost

vysoká

vysoká

nízká

teplá barva, zdraví

vysoká

vysoká

vysoká

nebezpečí, vzrušení teplo, intimita

nízká

nízká

nízká

peníze, zábava

nízká

nízká

vysoká nízká

jistota, inteligence, ochrana deprese, business, vůdčí barva

nízká

nízká

vysoká

bohatství, země

nízká

nízká

vysoká

ochrana

nízká

nízká

vysoká

bohatství, citlivost

Tab. č. 6 Vnímání barev [11]

33 / 86

Žlutá

Pocit

lehká, čím je světlejší,

tíhy

tím je lehčí

Zelená proměnlivá dle odstínu (viz modrá)

Modrá

měkká, především v

dotyku

kombinaci s červenou

neutrální

odstínu, čím

proměnlivá dle

světlejší, tím

odstínu

měkká, tmavěmodrá -

sladká, pokud přechází do červené a světlé,

chuti

hořká přechází-li do

tepla

nepříliš výrazná,

něžná,

tmavě červená -

velmi

spíše drsná

měkká

kořeněná, pálivá, hořká, slaná téměř neutrální

zelené Pocit

lehká

lehčí

drsná, hrubá

Pocit

Růžová

proměnlivá dle

světlemodrá Pocit

Červená

křupavá, pokud přechází do

nasládlá

hnědé

teplá, horká pokud přechází do červené, čím světlejší, tím studenější

chladně svěží

chladná, svěží, světle modrá velmi studená

Tab. č. 7 Lidské smysly a barvy [13]

34 / 86

teplá až horká

tělesná teplota

1.5 Teorie tvaru a čísel

Stejně jako barvy, tak i tvary, čísla, ale i symboly zvířat nebo nadnárodní útvary na nás budou přinejmenším příští staletí působit. Budou ovlivňovat naši náladu a vnímání. Představují názorný útvar, který je nadřazen bodu, linii, nebo ploše. [12, 13]

1.5.1 Tvary Samotné tvary jsou vytvořeny na základě společenské dohody a zastupují jednotlivé hlásky verbální komunikace (písmena), v souhrnu pak tvoří texty (zastupující myšlenky). [12, 13]

Základní používané typy tvarů jsou tyto: Pohlaví muž

Viditelnost Poutavost Oblíbenost nízká

nízká

vysoká

pevnost, předvídatelnost, jistota

nízká

křehkost, těžkost, drsnost

žena muž

vysoká

vysoká

nízká

žena muž

mystika, vzrušení, moc násilí, nebezpečí, hrozba

vysoká

vysoká

nízká

něžnost, ženskost, slabost

vysoká

jemnost, láska, teplo

vysoká

příjemné zážitky, pocit bezpečí

vysoká

žena muž

Asociace

vysoká

žena

Tab. č. 8 Působení tvarů na muže a ženy [12]

•

Čtverec - Vymezuje plochu, působí neutrálně a klidně, má ale sklon k monotónnosti. Je to reprezentant pozemské existence, integrity, čestnosti, ustálenosti, ohraničení, trvalosti. Pro muže představuje symbol analytického myšlení, opěrný bod a stavební kámen pro další postup. U žen pak představuje čtverec tíhu, nepoddajnost a drsnost. Poutavost čtverce nebo obdélníka bude velmi nízká, naprostá většina věcí okolo nás má totiž pravé úhly.

•

Obdélník - Je nejčastějším geometrickým obrazcem (v okně, v knize, na desce stolu, na rámu obrazu, ve formátu fotografie apod). Působí dynamicky, ale je okoukaný.

•

Trojúhelník - Hrany trojúhelníka svírají plochu, ve srovnání s víceúhelníky jde o nejpevnější sevření. Sevření souvisí s pocitem rizika, nebezpečí. Sbíhání dává trojúhelníku špičku, která je schopna naznačovat směr, který udává vždy ten

35 / 86

nejšpičatější úhel. Směr rovnostranného trojúhelníku závisí na umístění v obraze. Jestliže jedna z jeho stran je rovnoběžná s okrajem obrazu, pak ukazuje trojúhelník kolmo na tuto stranu. Spojením trojúhelníku s linkou dává vzniknout základní podobě šipky — objektu ostře navádějícímu pozornost. S hrotem dolů: symbolika ženského principu, vody, chladu, těla. Je lunární. Některé muže dokonce vzrušuje. S hrotem nahoru: symbolika mužského principu, slunce, života, ohně, pravdy, moudrosti. Je solární. Ženy tento symbol nevzrušuje. •

Kruh - Vymezuje plochu tak, že nutí zahledět se do jeho středu. Znak uzavřenosti, dokonalosti, stability, klidu, něhy a ženskosti. Na muže může působit až xenofobně. Kontrast obrazovému formátu, který je obvykle pravoúhlý. Znamená např. celistvost, totalitu, bezčasovost, nebe, myšlenku na opakování a návrat.

•

Křivky a křivoplochy - Ideální pro muže i ženy. Velmi viditelné a poutavé. Tento typ objektů je syntézou těch předchozích, veškerý negativní efekt se vytrácí. Jsou velmi variabilní a pro jejich použití je třeba nikoli pravidel ale citu. Nesnažit se vytvořit tento útvar deformací jiného typu objektu (např. trojúhelníku). [12, 13]

1.5.2 Čísla Svůj specifický význam pro lidskou psychiku mají i „pouhá“ čísla, i těm dokážeme podvědomě přiřadit význam. Významem čísel pro život se zabývá mj. numerologie a samotné počátky má již v prehistorii. Základní význam čísel si můžeme prohlédnout v tabulce níže.

0

Nula

1 Jednička

Nekonečná, mimočasová. Nic již není ale duch trvá.

Nekonečná prázdnota

Přítomnost, asociace mužského údu.

Jiskra života

Jin a jang, žena a muž.

Protiklad, různost

2

Dvojka

3

Trojka

4

Čtyřka

5

Pětka

Znamená 5 smyslů člověka, 5 prstů, 5 chutí...

6

Šestka

Matematicky dokonalá. V Bibli bylo lidstvo stvořeno 6. den.

7 Sedmička 8 Osmička 9

Devítka

První číslo, kdy hovoříme o celku. Naplnění vztahu dvou lidí dítětem. Pro východní národy znamená smrt. Nokia neuvádí série začínající čtyřkou. Pro nás je to však význam stability.

Plodnost a zrození

Stabilita Život a smysl Rovnováha a harmonie

Dny v týdnu, barvy duhy, hudební stupnice. Spojována

Soustavy lidské

s mystikou.

existence

Symbol nekonečna a stability.

Znovuzrození

Spojována s magií.

Magie

Tab. č. 9 Význam základních čísel [17]

36 / 86

2 Praxe V tuto chvíli máme dobré základy pro to, abychom věděli, jak má fotografie vypadat. Můžeme se tedy pustit do samotné tvorby.

2.1 Expozice Pro komplexní pohled na problematiku fotografie jako na nástroj je nutné zabývat se jí i v její praktické podobě, neboli ukázat, jak teorie využijeme v praxi. Na teorii expozice proto čtenáře odkážu na slovník fotografických pojmů umístěný v příloze. (Příloha č. 2 - Slovník - Pojmy ze světa fotografie)

2.2 Základy počítačové interpretace V současné době se v drtivé většině používají fotoaparáty digitální. Oproti analogovým mají výhodu zejména v tom, že můžeme fotografie, které jsou umístěné na paměťové kartě fotoaparátu jako soubory, přenést pomocí komunikačního rozhraní do počítače, pohodlně je upravovat v grafických editorech a uzpůsobit fotografii našim potřebám tam, kde jsme to přímo při focení nezvládli.

Stejně jako oko a mozek reprezentují 2 způsoby zobrazování, počítač také. Rozlišujeme zobrazování pomocí rastrové neboli bitmapové grafiky (odpovídá sítnici oka) a zobrazování pomocí grafiky vektorové (představuje mozek). Práci s fotografií odpovídá grafika bitmapová a proto ji rozebereme více.

2.2.1 Vektorová grafika Obraz je složen z vektorů, které spojují tzv. kotevní body. Libovolný úsek křivky je tak možné popsat pouze pomocí 4 bodů, dvou kotevních (definují danou úsečku) a dvou kontrolních (určují tvar křivky). Spojnice mezi kontrolním a kotevním bodem je pak tečnou k samotné přímce. Křivky mají barevnou výplň ve formě jednolité plochy nebo barevného přechodu (gradientu). [36]

37 / 86

Obr. č. 32 Princip vektorové grafiky [36]

výhody •

libovolné zvětšování již vytvořeného obrázku bez ztráty na kvalitě (přepočítává se a přizpůsobuje), výsledný výtisk dosahuje maximální kvality výstupního zařízení, výsledné soubory jsou menší než u grafiky rastrové

nevýhody •

barevná chudost

účel •

tvorba log, diagramů, sazbu, animace a jednoduché ilustrace, ...

programy pracující s vektorovou grafikou •

Adobe Illustrator, Corel DRAW, Macromedia Freehand, Inkscape, Sodipodi, Zoner Callisto, ...

typy souborů exportované vektorovými grafickými editory •

CDR, AI, EPS, PDF, ... [36]

2.2.2 Bitmapová (rastrová) grafika Bitmapová grafika nám umožňuje širokou podporu formátů, jakákoli dvojrozměrná data lze aproximovat rastrovou grafikou. Nabízí více efektů než vektorová grafika (fotokoláže, fotomontáže, ...) a pro člověka je přirozenější, odpovídá kresbě na papír. [35]

Obraz je složen z čtvercové bitmapy (rastru, matice) pixelů (picture element, bod, nejmenší jednotka rastrového obrazu), každý bod má definované informace o barvě a o jasu. Celá bitmapa má definovánu výšku (počet pixelů vertikálně), šířku (počet pixelů horizontálně) a barevnou hloubku (color depth, počet bitů na pixel). Je tedy logické, že čím více pixelů obraz obsahuje, tím více detailů bude zobrazeno. Jednotlivé pixely pak můžeme vidět při velikém zvětšení obrazu. [25, 35]

38 / 86

Body obrazu na palec (Pixels per Inch, PPI) •

Jedná se o jednotku, která udává počet pixelů na palec (inch). 1 palec je 2,54 cm [25]

Tiskové body na palec (Dots per Inch, DPI) •

Tiskárny míchají barvu každého jednotlivého pixelu z několika inkoustových bodů (dots). Proces míchání barev se pak nazývá rozklad (dithering). Jednotka DPI je pak vyjádření hustoty, kterou jsou inkoustové body na papír nastříkány. Číslo udávající DPI je vždy větší než PPI. [25]

Obr. č. 33 Dithering [25]

Optimalizace počtu pixelů a velikosti fotografie •

Chceme-li, aby fotografie vypadala dobře i vytištěná, je nutné uvědomit si následující souvztažnosti a dodržovat tyto hodnoty.

Počet megapixelů obrazu

Odpovídá

Maximální rozměry

přibližně

fotografie v cm při:

(MPix)

300 PPI

200 PPI

150 PPI

2

1 600 x 1 200

13.5 x 10.2

20.3x15.2

27.1x20.3

3

2 000 x 1 500

16.9x12.7

25.4x19.1

33.9x25.4

4

2 500 x 1 600

21.2x13.5

31.8x20.3

42.3x27.1

5

2 800 x 1 800

23.7x15.2

35.6x22.9

47.4x30.5

6

3 000 x 2 000

25.4x16.9

38.1x25.4

50.8x33.9

8

3 500 x 2 300

29.6x19.5

44.5x29.2

59.3x38.9

10

4 000 x 2 500

33.9x21.2

50.8x31.8

67.7x42.3

Tab. č. 10 Maximální velikost tištěné fotografie v závislosti na počtu pixelů [25]

39 / 86

Poměr stran (Aspect Ratio) •

Před prezentací samotné fotografie v elektronické nebo tištěné podobě většinou provádíme úpravy v podobě ořezů. Tímto pak snížíme počet pixelů ve fotografii. Je nutné zmínit běžně používané formáty, které lidé pojali za standard. Všimněte si, že poměry jednotlivých stran přibližně aproximují zlaté číslo. Televize a PC - standard 4:3 (většina kompaktních fotoaparátů) Kinofilm, analogové a digitální zrcadlovky - standard 3:2 Plasmové a LCD televize, filmy na DVD, nové monitory a notebooky - standard 16:9 Papírové fotografie - 9 x 13 cm, 13 x 18 cm, ... [25]

Přepočet fotografie (Resampling) •

Minilaby v současné době nabízí široké možnosti. Nabízí tisk fotografií bez ořezu i s automatickým ořezem. Toto řešení bude ale vždy nedokonalé. Proto je vhodné připravit fotografii na Real Size. Jedná se o upravení fotografie na přesné rozměry požadovaného fotopapíru v mm a odpovídající PPI. [25]

Barevná hloubka (Color Depth, Bit Depth) •

Jedná se o celkové množství barev, které jsou v daném případě dosažitelné. Barevná hloubka znamená počet bitů rezervovaných na každý pixel. Udává se v jednotkách bpp (bit per pixel, bit na každý pixel). V RGB modelu můžeme také nalézt označení „bit per channel“, což udává počet bitů na každý jednotlivý barevný kanál. [25]

Obr. č. 34 Příklad barevné hloubky modelu RGB (běžný JPEG) 8

8

8

2 * 2 * 2 = 256 * 256 * 256 = 16.777.216 různých barev [25]

Porovnání barevné hloubky •

Lidské oko rozlišuje okolo 10 milionů barev a proto je dostatečná barevná hloubka 24 bitů/pixel (charakteristická pro formát JPEG, do kterého snímají všechny fotoaparáty). Pro kvalitní úpravy ve fotografii je však žádoucí barevná hloubka vyšší. Lepší

40 / 86

fotoaparáty podporují 12bitovou barevnou hloubku, tzn. že umí snímat i do RAW formátu. [26]

Bitů/kanál

Bitů

Počet možných

(R+G+B)

/pixel

barev/pixel

-

1

2

Monochrom

2

4

CGA

4

16

EGA

3+3+2

8

256

VGA

5+6+5

16

65.536

XGA, High Color

8+8+8

24

16.777.216

SVGA, True Color, JPEG

12+12+12

36

68.719.476.736

16+16+16

48

281.474.976.710.656

předem daná tabulka barev předem daná tabulka barev

Obvyklý název a použití

RAW některých pokročilých fotoaparátů TIFF, PNG, PSD

Tab. č. 11 Druhy ukládání barev, jejich barevná hloubka, počet možných barev na pixel a obvyklý název či použití [26]

Obr. č. 35 Počty bitů na pixel: 24 bitů na pixel a 8bitů na pixel [25]

Komprese dat •

Výsledná velikost fotografie může dosahovat velkého objemu dat. Abychom ušetřili místo, používají se kompresní metody, které tento objem alespoň částečně zredukují. Bezeztrátová komprese - Tento druh komprese zachovává původní 100% kvalitu obrazu a vždy jsme schopni získat zpět původní řadu čísel. Funguje na principu ušetření množství čísel. zápis čísla v nekomprimované podobě: 1 3 8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9 9 9 9 9 9 6 2 4 3 7 6 5 zápis čísla v komprimované podobě: 1 3 8 "9x0" "6x9" 6 2 4 3 7 6 5 Ztrátová komprese - Funguje na principu, že se nenávratně se zahodí určité detaily, přičemž hlavní rysy zůstanou zachovány. Stupeň komprese pak určuje množství zahozených dat. Fotoaparáty obvykle nabízí stupně komprese standard, fine a superfine. Data samozřejmě zkomprimuje i snížením rozlišení. [26]

41 / 86

Exif (EXchangeable Image File format) •

Exif data jsou metadata obsahující důležité fotografické údaje o snímku, které digitální fotoaparáty přiřazují k jednotlivým snímkům. Exif je možné přidat jen do souborů typu JPEG, TIFF a PSD. Obsahem Exifu je např: datum a čas pořízení snímku, název fotoaparátu, expoziční čas, clona, ISO citlivost, ohnisková vzdálenost, způsob měření expozice, použití blesku, vyvážení bílé, textový popis snímku, copyright. [26]

Používané formáty v bitmapové grafice •

JPEG (Joint Photographic Expert Group)

Je ideální, speciálně pro fotografii navržený formát pro ukládání fotografií. Standard v digitální fotografii, podporován všemi dig. fotoaparáty. Používá pouze ztrátovou kompresi, je možné nastavit široký rozsah stupňů komprese (pro kvalitní velkoplošné fotografie i pro web a mail). Finální úspora velikosti souboru záleží i na obsahu fotografie (ostré fotografie plné jemných detailů lze zkomprimovat mnohem méně než např. jednoduchý objekt s rozostřeným pozadím). Průvodními jevy komprese je degradace fotografie: jemné a plynulé přechody budou tvořeny viditelnými čtverečky, jemné detaily budou absolutně vypuštěny, jednolité barevné plochy budou mít JPEGem nově vytvořené prvky. Pracuje s hloubkou „pouze“ 8 bitů, pro náročné obrazové úpravy se nehodí. Nepodporuje průhlednost (transparency) ani animace. Při opakovaném ukládání do JPEG hrozí v důsledku opakované komprese ztráta kvality. JPEG 2000 - Nový standard používá jinou metodu komprese než JPEG. Nabízí menší soubory (cca o 20%) s vyšší kvalitou obrazu. Umožňuje též bezeztrátovou kompresi. Je možné používat barevnou hloubku jak 8 tak i 16 bitů na kanál. Kvůli nárokům na hardware, software a schvalovacím patentům není zatím rozšířen. [26] •

TIFF (Tagged Image File Format)

Je standardem pro vysoce kvalitní ukládání obrázků. Pracuje s 8bitovou i s 16bitovou barevnou hloubkou na kanál. Do jednoho souboru pojme i více obrázků či vrstev. Používá se bez komprese nebo s bezeztrátovou kompresí. Zachovává Exif informace i správu barev (ICC profil). Je ideální pro archivaci mezisouborů, které budou editovány později. Produkuje obrovské soubory. [26] •

RAW

Výpočet fotografie z hrubých dat získaných ze senzoru neproběhne ve fotoaparátu, ale na kartu se uloží jen hrubá data získaná ze senzoru a výpočet se provede až v PC. Při výpočtu fotografie v PC lze nastavit a ovlivnit řadu důležitých parametrů. Jedná se o nejvhodnější formát pro „velké“ úpravy fotografií. Pracuje s 12 bitovou barevnou hloubkou. V PC je možné provést expoziční kompenzaci +- 1 EV. Parametry obrazu lze upravit v klidu u PC. Speciální programy pro práci s RAW formátem umožňují ještě pokročilejší úpravy. Vlastnictví RAW formátu lze spolehlivě prokázat. Soubory jsou 2 - 5x větší než JPEG. Trvá déle, než se data převedou do podoby fotografie. [26, 28]

42 / 86

Obr. č. 36 Proces uložení dat do JPEG, do TIFF a do RAW formátu [26]

•

GIF, GIFF (Graphics Interchange Format, Graphics Interchange File Format)

Formát určený zejména pro web a pro ukládání grafiky, pro fotografie se nehodí, používá pouze 2 až 256 barev. Používá bezeztrátovou kompresi a umožňuje používat průhlednost i animace. [26] •

PNG (Portable Network Graphics)

Umožňuje plnohodnotné uložení barev v hloubce 8 bitů na kanál nebo i 16 bitů na kanál. Vhodný pro grafiku (bez animace) i fotografie. Používá bezeztrátovou kompresi a uchovává průhlednost i správu barev (ICC profil). Nepodporuje Exif [26] •

PSD (PhotoShop Document)

Jedná se o interní formát firmy Adobe používaný programem Photoshop. Nejobecnější formát pro uchování grafických dat. Je vhodný pro fotografie i vektorovou grafiku. Umožňuje indexované barvy i barevnou hloubku 8 i 16 bitů na kanál. Podporuje vrstvy, Exif, animaci, průhlednost i správu barev. Nejlepší volba pro uchovávání rozpracovaných fotografií i nejrůznějších kombinací fotografií, grafiky i textu. Výsledkem jsou obrovské soubory - např. 100 MB pro editovanou 6 MPix fotografii není žádnou výjimkou. [26] •

BMP

BMP je interní formát pro uchování obrázků ve Windows. Nepoužívá žádnou kompresi, generuje obrovské soubory nevhodné pro transport mimo počítač, nepodporuje Exif, správu barev, průhlednost ani animaci. [26]

43 / 86

Přehled formátů

JPEG

RAW

TIFF

F

F

F/G

JPEG 2000 F/G

A

N

A/N

N

A/N

8

Určení Komprese ztrátová Komprese bezeztrát Bitů na kanál Paleta barev Podpora Exif Možnost animace Průhlednost

GIF

PNG

PSD

BMP

G

F/G

F/G

F/G

A

N

N

N

N

A/N

A

A

A

N

N

12

8/16

8/16

N

8/16

8/16

8

N

N

N

N

A

A

A

N

A

N

A

A

N

N

A

N

N

N

N

N

A

N

A

N

N

N

A

N

A

A

A

N

Tab. č. 12 Srovnání základních vlastností jednotlivých formátů [26]

Název

Rozlišení

Komprese

RAW

3136 x 2352 (7.4 MPix)

žádná

TIFF

3136 x 2352 (7.4 MPix)

žádná

3136 x 2352 (7.4 MPix)

1:2.7

3136 x 2352 (7.4 MPix)

1:4, 1:8, 1:12

SHQ (JPEG) HQ (JPEG)

2560 x 1920 (5 MPix) SQ (JPEG)

1600 x 1200 (2 MPix) 1280 x 960 (1.2 MPix)

1:2.7, 1:4, 1:8, 1:12

1024 x 768 (0.8 MPix) 640 x 480 (0.3 MPix) Tab. č. 13 Přehled maximálního rozlišení jednotlivých formátů [27]

“Pro fotografickou praxi je možné doporučit následující strategii: •

Snímejte do JPEG s maximálním rozlišením a s malou kompresí. Teprve když se dostanete do problémů s kapacitou karty, zvyšte kompresi a teprve v nouzi snižujte rozlišení.

•

U náročných obrázků, kde vám záleží na kvalitě snímejte do RAW.

•

Originál ať už RAW nebo JPEG vždy uchovejte!

•

Pokud jste snímali do RAW, proveďte maximum úprav přímo v RAW před konversí do JPEG nebo před načtením obrázku do editoru. Tím totiž provádíte úpravy ve 12 bitech/kanál (viz výše). Formátu RAW bude věnován jeden z dalších seriálů.

44 / 86

•

Případné následné úpravy vždy startujte z originálního JPEG nebo z JPEG vytvořeného z RAW.

•

Jednotlivé verze úprav obrázku je velmi užitečné uchovávat v PSD (Photoshop) případně v interním formátu vámi používaného editoru. V nouzi může tuto funkci splnit formát TIFF.

•

Pokud ukládáte do JPEG, používejte kvalitu alespoň 70%-80% a na web cca 50%.

•

Uchovávejte v souborech s obrázky Exif! Exif (a IDIF) je vaše škola fotografie!

•

Naopak JPEG obrázky na web je užitečné zbavit Exif informací a správy barev (ICC profilu). Zbytečně zvětšují soubor, a tím zpomalují načítání.“ [26]

programy pracující s rastrovou grafikou •

Adobe Photoshop, Gimp, ... [35]

2.3 Druhy fotoaparátů Sestavila jsem tabulku, která nabízí přehled o současné nabídce digitálních fotoaparátů. Hodnoty chápejte jako přibližnou orientaci ve vlastnostech jednotlivých druhů. Zajímavé je všimnout si zejména červeně zvýrazněného textu, kterým jsou označeny významné odlišnosti jednotlivých typů. Charakteristika amatérských a profesionálních zrcadlovek se týká pouze těla fotoaparátu, objektivy stejně jako další přídavné komponenty u jiných druhů jsou pak další specifikací. (Příloha č. 2 - Slovník - Pojmy ze světa fotografie)

rodinný kompakt

kreativní kompakt

elektronická zrcadlovka EVF

amatérská digitální zrcadlovka DSLR

profesionální digitální zrcadlovka DSLR

cena

2500 - 15000 Kč

6000 - 16000 Kč

8000 - 17000 Kč

16000 - 95000 Kč

41000 - 230000 Kč

rozlišení

1,2 MP - 10 MP

5 MP - 10 MP

5 MP - 10 MP

5 - 10 MP

6 - 16 MP

typ snímacího prvku

CCD

CCD

CCD

CCD, CMOS, JFET CMOS

CCD, CMOS

úhlopříčka snímacího prvku

1/1,6" - 1/3,2"

1/1,6" - 1/3,2"

1/1,6" - 1/3,2"

-

-

citlivost snímacího prvku ekv. ISO

auto, 64 - 1600

80 - 3200

auto, 50 až 5000

auto, 100 6400

auto, 50 až 3200

max. rozlišení

1280x960 až 3648x2736 bodů

2592 x 1944 až 3648 x 2736 bodů

2576 x 1932 až 3072 x 2304 bodů

2464 x 1632 až 3888 x2592 bodů

4288 x 2848 až 4992 x 3328 bodů

komprimovaný formát

JPEG (EXIF 2,2)

JPEG (EXIF 2,2)

JPEG (EXIF 2,2)

JPEG (EXIF 2,2)

JPEG (EXIF 2,2)

nekomprimovaný formát

žádný

ne - RAW

ne - RAW

RAW - RAW + TIFF

RAW - RAW + TIFF

typ objektivu

bez ostření/pevné ohnisko AF/optický zoom

AF/ optický zoom

AF/ optický zoom

výměnný

výměnný

45 / 86

rodinný kompakt

kreativní kompakt

elektronická zrcadlovka EVF

amatérská digitální zrcadlovka DSLR

profesionální digitální zrcadlovka DSLR

rozsah zoomu

3x

3,2 - 4 x

10 - 18 x

-

-

minimální ohnisko

35 - 39 mm

28 - 36 mm

28 mm - 38 mm

-

-

maximální ohnisko

39 - 111 mm

100 mm - 140 mm

432 - 504 mm

-

-

možnost předsádky

ne

ne - ano

ano

-

-

digitální zoom

ne až krokový plynule proměnlivý

ne až krokový plynule proměnlivý

ano, krokový plynule proměnlivý

ne

ne

rozsah digitálního zoomu

ne až 3 x - 5 x

ne až 3 x - 5 x

3 x - 5,6 x

-

-

světelnost objektivu

F2,8 - 4,9

2,8 - 5,3 až 2,6 - 5,5

2,8 - 5,3 až 2,6 5,6

-

-

expoziční rozsah

1/1500s - 15s

1/2000s - 15s

1/3200s - 16s

1/4000s - 30s až 1/8000s 30s

1/8000s - 30s

kompenzace expozice

+/- 2EV po 1/3EV

+/- 2 EV po 1/3 EV

+/- 2 EV po 1/3 EV

+/- 2 - 5 EV po 1/3 nebo 1/2 EV

+/- 2 - 5 EV po 1/3 nebo 1/2 EV

zámek expozice a zaostření (AE/AF lock)

ne - ano

ne - ano

ne - ano

ano

ano

typ autofokusu

žádný - pasivní pasivní s přisvícením

pasivní pasivní s přisvícením

pasivní - pasivní s přisvícením

pasivní pasivní s přisvícením

pasivní s přisvícením aktivní

režimy ostření

automatické automatické i manuální

automatické automatické i manuální

automatické automatické i manuální

automatické, kontinuální AF, manuální

automatické, kontinuální AF, manuální

min. vzdálenost pro ostření

20 cm - 100 cm

30 cm - 60 cm

10 cm - 60 cm

-

-

min. vzdálenost pro makro

60 cm - 5 cm

8 - 1 cm

12 - 1 cm

-

-

automatický expoziční režim

ano

ano

ano

ano

ano

expoziční režim priorita času

ne

ano

ano

ano

ano

expoziční režim priorita clony

ne

ano

ano

ano

ano

manuální expoziční režim

ne

ano

ano

ano

ano

kreativní expoziční režimy

0 - 10

4-16 režimů

6 - 23 režimů

0 - 6 režimů

ne

sekvenční snímání

ne až 2,1 sn./s

ne až 2,4 sn./s

1,2 - 2,4 sn./s

2,5 - 8 sn./s

1,9 - 8,5 sn./s

způsoby měření expozice

bodové - průměrové - zonální

bodové, průměrové, zonální

bodové, průměrové, zonální

sekvenční, bodové, průměrové, zonální

sekvenční, bodové, průměrové, zonální, maticové

hledáček

ne - optický průhledový

optický průhledový

Mikro LCD 114 000 bodů, optický průhledový

optický SLR

optický SLR

LCD displej

3,8 cm - 6,3 cm

4,5 - 6,3 cm

5,1 - 6,3 cm

5,1 - 6,3 cm

5,1 - 6,3 cm

46 / 86

ne - ano

amatérská digitální zrcadlovka DSLR ne - ano

profesionální digitální zrcadlovka DSLR ano

USB 1.0, USB 2.0, ...

USB 1.0, USB 2.0, ...

USB 1.0, USB 2.0, ...

USB 1.0, USB 2.0, ...

ne - ano (PAL/NTCS)

ano PAL/NTCS

ano - PAL/NTCS

ano (PAL/NTCS)

ano (PAL/NTCS)

rodinný kompakt

kreativní kompakt

elektronická zrcadlovka EVF

stavový displej

ne

ne

komunikační rozhraní

USB 1.0, USB 2.0, ...

video výstup (TV) mikrofon

ne - ano

ano

ano

ne

ne

vestavěný blesk

ano

ano

ano

ne - ano

ne - ano

režimy vest. blesku

4 - 5 režimů

3 - 5 režimů

4 - 6 režimů

4 - 5 režimů

ne

rozsah záblesku

0,3 - 5,7 m

0,3 -4 m

0,3 -5 m

směrné č. 13, ...

směrné č. 12, ...

kompenzace záblesku

ne - ano

ano

ne - ano

ne - ano

ne - ano

připojení externího blesku

ne

ne

ne - patice

patice

patice

definice bílé barvy

automatické, předdef. - manuální

automatické, předdefinované , manuální

automatické, předdefinované, manuální

automatická, předdefinovaná , manuální

automatická, předdefinovaná, manuální

samospoušť

ano

ano

ano

ano

ano

dálkové ovládání

ne

ne

ne

ano

ano

zvětšení náhledu snímku

ano

ano

ano

až 15 x

až 10 x

materiál těla

plast - kov

plast - kov

plast - kov

plast - kov

plast - kov

napájení

2 x AA, Li-Ion, ...

2 x AA, Li-Ion, ...

4 x AA, Li-Ion, ...

Li-Ion, ...

Li-Ion ...

stativový závit

ano

ano

ano

ano

ano

rozměry (š x h x v)

90 x 20 x 50 až 120 x 30 x 60 mm

100 x 30 x 50 až 110 x 50 x 70 mm

110 x 70 x 70 až 120 x 90 x 80 mm

120 x 60 x 90 až 160 x 90 x 150 mm

140 x 70 x 110 až 160 x 90 x 160 mm

hmotnost

100 - 200 gramů

200 - 230 gramů

350 - 410 gramů

510 - 1070 gramů

830 - 1220 gramů

histogram

ne

ne - při prohlížení

ne - živý histogram

při prohlížení

při prohlížení

systém autofokusu

ne až pasivní

ne až pasivní

ne až pasivní

ne až bodový pasivní

11bodový pasivní, pasivní

rozlišení LCD

230.000

115.000 230.000

115.000 - 230.000

230.000

230.000

příd. objektivy

ne

ne

ne

dle firmy

dle firmy

dioptrická korekce obrazu

ne

ne až ano

ne až ano

ano

ano

Tab. č. 14 Přehled digitálních fotoaparátů [10]

Výběr druhu fotoaparátu včetně přídavných komponent tedy záleží čistě na našich potřebách a finančních možnostech. Naši poptávku by měly nejlépe uspokojit specialisté jako je Nikon, Canon, Olympus a další.

47 / 86

3 Shrnutí Na závěr teorií filozofických, psychologických, kompozice, barev, tvaru a praktických informací je nutné zmínit, že fotograf konzument není schopen udělat onu dobrou, líbivou fotografii ani se znalostí těchto poznatků. Jeho výtvorem bude téměř vždy „mrtvý“ obraz čehosi, co zdánlivě fušuje do umění. Fotograf tvůrce si totiž pravidla určuje sám. Má své cítění pro krásu ukryto někde v srdci, pravidla si určuje nahodile, momentálně, jak již bylo řečeno nepravděpodobně (čili nejvíce pravděpodobně). Fotograf tvůrce porušuje, šokuje, ohromuje. Fotograf tvůrce tvoří nový svět, právě takový, jak ho většina lidí nezná. Nabízí ve svém díle dokonalou disharmonii stávající se z nepravděpodobných kompozic, kombinací barev i tvarů.

Nechť je uvedená teorie dobrým a nevyvratitelným základem pro to, abychom si uvědomili vnímání našima očima za jednu z nejpodstatnějších forem vnímání současnosti. Fotografie je samotným pilířem vizuální strategie a komunikace. Je to médium, které je často prvním styčným bodem v současné informační společnosti, hybnou silou neustále ovlivňující miliony lidí na světě. Tito lidé se s fotografií střetnou na internetu, v obchodních centrech, na učebnicích ve škole, na obalech výrobků, v reklamách, každý den. Snad všechny společnosti na světě aktivně používají tento nástroj a vynakládají nepředstavitelné finanční obnosy za pronájem dobrých fotografů, za to, aby byla fotografie viděna, slyšena, cítěna, aby byla informace předána přesně tak, jak si přejí. Je to mocný nástroj pro manipulaci, často mocnější než je řeč.

Nechť je uvedená teorie dobrou přípravou pro pochopení mého experimentu, kterým se budu v další části práce zabývat. Nechť jsou výsledky mého experimentu založeny na podložených poznatcích, které budou přínosem a potvrzením teorie.

48 / 86

4 Experiment 4.1 Popis experimentu

4.1.1 Cíl Cílem mého experimentu bude dokázat uvedené teorie v praxi. Budu se snažit generalizovat problematiku fotografie. Zároveň se budu snažit nalézt zajímavé odlišnosti ve třech hlavních cílových skupinách, na které se zaměřím.

4.1.2 Metoda sběru dat a cílové skupiny Kvůli rychlosti, flexibilitě, dostupnosti a finanční nenáročnosti jsem se rozhodla udělat průzkum formou dotazníku. Jednotlivé otázky, které jsem koncipovala k jasnému cíli naleznete níže spolu s výsledky mého průzkumu. •

Cílová skupina A - rodina a známí

charakteristika - tento vzorek bude čítat cca 30 lidí. Jejich společnou informací je fakt, že píšu bakalářskou práci, že se zabývám fotografií. Více či méně znají můj osobní život a já znám jejich. Je to z hlediska možností, které mám, poměrně početná skupina lidí, a proto jsem se rozhodla zkoumat, jakým způsobem se budou jejich odpovědi lišit od náhodných dotázaných. Budu moci lépe využít a porozumět jejich odpovědím, protože si je budu umět spojit s jejich postoji v životě, s jejich zázemím v partnerských vztazích, s jejich ambicemi a povahou. Zároveň předpokládám u této skupiny požadované zkreslení, čili tendence respondentů přizpůsobit odpovědi mojí hypotéze. Pro minimalizaci takového šumu zvolím postup, kdy budu po dotazovaných požadovat odpovědi velmi rychle, tak aby měli šanci zamyslet se pouze nad doplňujícími otázkami. Členy této skupiny jsem si volila záměrně tak, aby vyhovovali proporcionálně rozdělení do skupin věku a vzdělání. •

Cílová skupina B - náhodní dotázaní

charakteristika - tento vzorek bude čítat také cca 30 lidí. O těchto lidech nebudu mít žádnou společnou informaci, budou to náhodní dotazovaní. Zatímco skupinu A jsem si již předem definovala, u této skupiny předpokládám průvodní získání většího vzorku, přičemž budu náhodně vybírat z tohoto vzorku lidi, aby byly jejich počty rovnoměrně rozloženy ve skupinách jejich věku a vzdělání. Pro získání tohoto vzorku jsem zvolila 3 strategická místa: autobusové

49 / 86

nádraží, dobu oběda před business centry a vysokoškolské městečko. U této skupiny předpokládám zkreslení způsobené společenskou vhodností, neboli tendenci respondentů přizpůsobovat odpovědi tomu, co je považováno za společensky vhodné. Předpokládám i záměrnou mystifikaci od respondenta v oblasti věku či dosaženého vzdělání, zejména pak u mužů. •

Cílová skupina C - zaměstnanci společnosti LGE CZ

charakteristika - tento vzorek bude čítat cca 30 lidí. Společnou informací o této skupině je jejich pracoviště. Všichni pracují nebo méně než před půl rokem pracovali v LGE CZ, znají firemní kulturu, nitrofiremní procesy. Všichni tito lidé si více či méně všimli odlišností asijské kultury od evropské. U této skupiny předpokládám, že se jejich vztah ke společnosti projeví zejména na odpovědích, kde pocítí byť pouze minimální souvislost položené otázky s LGE CZ. Výběrem této skupiny bych chtěla doložit regionální funkci fotografie, chcete-li působení zcela odlišné kultury na lidskou psychiku. Zároveň bych pak chtěla, aby se ve výsledku odrazila důvěra těchto lidí ve značku LGE CZ. U této skupiny předpokládám taktéž zkreslení společenskou vhodností, respondenti mohou mít strach projevit se tak, jak je jim přirozené, aby dotazník nemohl být jakýmkoli způsobem použit v pracovním prostředí proti nim. Pro odstranění tohoto šumu nebudu volit osobní způsob dotazování. Založím anonymní krabici. Dotazníky osobně pouze rozdám respondentům, vysvětlím jim k jakému účelu budou dotazníky sloužit, jak mají své odpovědi označit a požádám je o anonymní vhození vyplněného dotazníku do krabice. Ujistím je vícekrát o anonymitě. Toto řešení je vhodné, protože osobním požádáním a zaručenou anonymitou zmaximalizuji návratnost dotazníků. Důležité je také zmínit, že vzorkem této skupiny budou pouze češi.

4.1.3 Hypotéza Hypotéza X •

h0: Teorie psychologické, kompozice, barvy, tvaru a čísel se potvrdí.

•

h1: Teorie psychologické, kompozice, barvy, tvaru a čísel se vyvrátí.

Hypotéza Y •

h0: Naleznu rozdíly v jednání skupin A a B versus C.

•

h1: Nenaleznu rozdíly v jednání skupin A a B versus C.

50 / 86

4.2 Výsledky

4.2.1 Vstupní/výstupní informace otázka 1. Pohlaví: •

nabídka: 1.muž 2.žena

počet

Počet mužů a žen v jednotlivých skupinách 35 30 25 20 15 10 5 0

žena muž

A

B

C

skupina

Jasně vidíme, že ve skupině C je zastoupeno více mužů, než žen. Statistiky ve skupině C, a tudíž i celkové vychází z mírné převahy mužů. otázka 2. Věk:

•

nabídka: 1.(18 a méně) 2.(18 - 24) 3.(25 - 30) 3.(31 - 40) 4.(41 - 50) 5.(51 - 60) 6.(60 a více)

počet

Věkové kategorie v jednotlivých skupinách 14 12 10 8 6 4 2 0

18 a méně 18-24 25-30 31-40 41-50 51-60 60 a více A

B

C

skupina

Zatímco věk, ve skupinách A a B jsem volila záměrně, převaha lidí ve věku 25 - 30 let je faktem a odpovídá procentuálnímu zastoupení této věkové kategorie ve skupině C.

51 / 86

otázka 3. Stav: •

nabídka: 1.svobodný/ svobodná 2.ženatý/vdaná 3.rozvedený/á 4.ovdovělý/á

Procento svobodných, vdaných (ženatých) je v mém vzorku téměř vyrovnané. Přibližně 3 % z celkového počtu pak tvoří lidé v důchodu, rozvedení nebo ovdovělí. otázka 4. Počet dětí: •

nabídka: 1.(0) 2.(1-2) 3.(3 a více) Počet dětí ve skupinách 20

počet

15 0 1-2 3 a více

10 5 0 A

B

C

skupina

otázka 5. Vzdělání: nabídka: 1.základní 2.SŠ bez maturity 3.SŠ s maturitou 4.bakalářské 5.VOŠ 6.VŠ

počet

Vzdělání respondentů 16 14 12 10 8 6 4 2 0

základní SŠ bez SŠ mat VOŠ bak VŠ A

B

C

skupina

Ve skupině C nalezneme nejvíce vysokoškoláků a bakalářů. Vzhledem k ostatním skupinám, je tato odchylka logická.

52 / 86

otázka 6. Zaměstnání:

•

nabídka: 1.student 2.nezaměstnaný 3.řadový zaměstnanec 4.zaměstnanec v nižším managementu 5.zaměstnanec ve vyšším managementu 6.podnikatel 7.v důchodu

počet

Kategorie zaměstnání 16 14 12 10 8 6 4 2 0

student řadový N. Mgmt V. Mgmt důchod

A

B

C

skupina

otázka 7. Jste majitelem digitálního fotoaparátu? Pokud ano, vyberte, jaký typ fotoaparátu používáte. nabídka: 1.Vlastním nebo používám kompaktní digitální fotoaparát. 2.Vlastním nebo používám digitální zrcadlovku. 3.Vlastním nebo používám superzoom. 3.Digitální fotoaparát nevlastním a nepoužívám.

Typ fotoaparátu

počet

•

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

nemá kompakt EVF zrcadlovka

A

B skupina

53 / 86

C

otázka 8. Umíte pracovat s Photoshopem či jiným grafickým editorem na úrovni

•

nabídka: 1.začátečník 2.mírně pokročilý 3.pokročilý 4.profesionál 5.neumím

počet

Práce s grafickým editorem 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

neumí začátečník mírně pok. pokročilý profi

A

B

C

skupina

otázka 9. Fotografování nebo práce s fotografií je pro mě

•

nabídka: 1.Nástroj pro to, abych si uchoval/uchovala vzpomínky. 2.Velikým koníčkem. 3.Uměním. 4.Chtěl/a bych se tím v životě zabývat na profesionální úrovni nebo se tím zabývám.

Drtivá většina respondentů uvedla, že fotografování chápou pouze jako nástroj k uchování vzpomínek. Přibližně 1/3 lidí, kteří vlastní zrcadlovku pak odpověděla, že fotografování je pro ně uměním nebo koníčkem. Nikdo z dotázaných se pak focením nezabývá na profesionální úrovni.

otázka 10. Myslíte si, že fotografie dokáže ovlivnit vaše chování?

•

nabídka: 1.Ano. 2.Ano, ale jen trochu. 3.Myslím, že téměř nikdy. 4.Ne.

Pouze 2 lidé ze všech 90 respondentů přiznali, že je fotografie dokáže hodně ovlivnit. Ostatní skupiny pak měly vyvážený počet členů.

54 / 86

otázka 11. Znáte nějaké společnosti na našem trhu, jejichž fotografie (například reklama) se vám líbí nebo vás nějakým (pozitivním či negativním) způsobem zaujaly? Pokud ano, vzpomeňte si na co nejvíce z nich a zkuste je stručně popsat.

•

nabídka: 1.Ano, jsou to například: ...

2.Neznám.

Naprostá většina respondentů, bez závislosti na skupině si nevzpomněla na žádnou fotografii. Tento fakt pravděpodobně vyplývá z neochoty respondentů zabývat se dotazníkem dlouho. Pokud si však vzpomněli, byli to většinou pouze muži. Ti pak zmiňovali 3 základní skupiny fotografií: od společnosti Vodafone, dále pak reklamy na pivo od značky Bernard, ženy na fotografiích, které měli na sobě plavky.

otázka 12. Vybavíte-li si výrobce mobilních telefonů, jaké značky vás napadnou? Uveďte maximálně 5, podle vašich preferencí.

Asi 70% respondentů si vzpomnělo na všech 5 značek výrobců mobilních telefonů. 20% pak vědělo alespoň 3 výrobce. 10% si pak nevzpomnělo více než na jednoho výrobce, jejich tvrzením bylo: „Jiného výrobce než Nokia neznám.“ Očekávala jsem, že se lidé budou plést a uvádět operátory. Nestalo se tak.

55 / 86

otázka 13. Který obrázek se vám líbí nejvíce a nejméně? Dokážete-li uvést proč, uveďte to.

1.

2.

3.

4.

Oblíbený tvar

počet

40 30

čtverce

20

kruhy

10

křivky

0 muž

žena

Tato otázka směřovala k potvrzení závislosti preference tvaru mezi mužem a ženou. Teorie se potvrdila opravdu dokonale. Zatímco u mužů vévodí obliba čtverců, u žen jsou nejoblíbenější kruhy. Společným neoblíbeným tvarem pro všechny jsou pak trojúhelníky. Př. komentáře mužů ke kruhům: „Hloupě to bliká a znervózňuje mě to. “ Př. komentářů ke křivkám: „Mám rád symetrii. Je to chaotické. Musím nad tím neadekvátně přemýšlet. Je to originální. Je to zajímavé.“ Př. komentářů žen ke kruhům: „Je to příjemné a harmonické. Je to vzdušné. Jsou to sluníčka.“ Př. komentářů k trojúhelníkům: „Je to agresivní, útočné. Chtěj napadnout ty ostatní. Zneklidňuje mě to. Je to jednotvárné. Nebezpečí.“

Neoblíbený tvar 40 čtverce

počet

30

kruhy

20

křivky

10

trojúhelník

0 muž

žena

56 / 86

otázka 14. Který obrázek se vám líbí nejvíce a nejméně? Dokážete-li uvést proč, uveďte to.

1.

2.

3.

4.

Oblíbená barva 35 30

počet

25

červená modrá růžová žlutá

20 15 10 5 0 muž

žena

Neoblíbená barva 30

počet

25

ne červená modrá růžová žlutá

20 15 10 5 0 muž

žena

57 / 86

otázka 15. Máte nějaké oblíbené číslo ve stupnici od nuly do devíti? Pokud ano, jaké?

Otázka směřovala k tomu, abych zjistila, zda lidé věří v nějaké číslo. Přibližně 1/3 všech dotázaných bez závislosti na skupině uvedla, že oblíbené číslo nemá. Další 1/3 respondentů uvedla číslo 7. Zbytek respondentů uváděl různá čísla, přičemž desetkrát se objevilo i číslo 9.

otázka 16. Který obrázek se vám líbí nejvíce a nejméně?

1.

2.

3.

4.

Pomocí uvedených obrázků jsem chtěla zjistit, zda lidé opravdu nejvíce inklinují ke zlatému řezu. Teorie kompozice se potvrdila také dokonale. Celých 90% respondentů ze všech cílových skupin preferuje obrázek číslo 3 - zlatý řez. Zde může být šumem (lze-li to vůbec jako šum považovat) asociace zlatého řezu s křížem (pro náš region výrazný symbol). Neoblíbenosti pak z 80% vévodí obrázek číslo 4.

otázka 17. Který obrázek se vám líbí nejvíce a nejméně?

1.

2.

3.

4.

Touto otázkou jsem chtěla opět zkoumat teorii zlatého poměru. Obrázek č 1. reprezentuje formát panoramatické fotografie. Obrázky č. 2 a 3 reprezentují poměr dvou po sobě jdoucích Fibonacciho čísel: 3/2 a 5/3. Obrázek č. 4 pak představuje kompozici do čtverce. 70% ze všech respondentů volilo jako nejpříjemnější obrázek číslo 2 nebo 3. Při tvorbě dotazníků mi přišlo jednoznačné, že se jedná o poměry jednotlivých stran. Přesto 10 lidí, kteří ve skupině C dávali dotazníky do krabice nepochopila otázku a napsala mi do dotazníku poznámku, že jsem to špatně vytiskla, že neví. Zamyslím-li se nad tím, je tato skutečnost pro nezainteresovaného

58 / 86

respondenta dost pravděpodobná a při přímém dotazování jsem respondenty navedla na způsob vyplňování.

otázka 18. Jakou barvu považujete za svou nejoblíbenější?

Odpovědi na tuto otázku beru čistě statisticky. Překvapilo mě však, kolik lidí preferuje různé odstíny pastelové. Na pastelovou barvu si vzpomnělo celých 30% všech dotázaných. Dále mě u této otázky překvapilo, že ženy většinou barvu specifikovaly více. U mužů jsem se pak setkala s odpověďmi typu: „Taková akorát modrá. “

otázka 19. Měla-li by kvalita výrobků odpovídat logu společnosti, kterého výrobce telefonu by jste zvolili?

počet

Oblíbenost loga u jednotlivých skupin 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

nokia siemens LG sony

A

B

C

skupina

Touto otázkou jsem chtěla nalézt rozdíly mezi volbou skupiny C a ostatních . Ve skupinách A a B nalézáme mnohem větší oblíbenost loga LG, zatímco u skupiny C dotazovaní volili logo společnosti Nokia. Důvodem může být má nepřítomnost u dotazovaných, zároveň ale také fakt, že Nokia (zabírá přibližně 75% trhu s mobilními telefony) je chápána jako největší likvidátor společnosti LG v oblasti mobilních telefonů (5% trhu). Pro pracovníky pak může být evropským symbolem práce a kvality, což by naopak vysvětlovalo menší volební preference značky LG ve skupině C. Nadále skupina C nemusela věnovat tolik pozornosti čtení první části otázky a svou pozornost mohla zaměřit ihned pouze na loga.

59 / 86

otázka 20. Většinou vám chutná jídlo, které je nabídka: 1.sladké, 2.slané

Multikolinearita chutí a oblíbených barev 30

Počet

25 červená modrá růžová žlutá

20 15 10 5 0 sladké

slané

Oblíbená chuť

Zde jsem si chtěla potvrdit závislost chuti na preferenci barev. Z grafu můžeme zjistit platnost této teorie mezi modrou a růžovou barvou.

otázka 21. Máte radši pokrmy nabídka: 1.kořeněné. 2.neutrální Touto otázkou jsem opět směřovala k cíli nalézt souvztažnost mezi preferencí barev a chutí. Na této otázce se mi však bohužel nepodařilo zjistit závislost a výsledky byly velmi vyrovnané.

otázka 22. Potrpíte si na luxus? nabídka: 1.Ano, mám rád/ráda, když se obklopuji značkovými věcmi. 2.Rád/ráda se „blejsknu“ v něčem luxusním, ale preferuji účelovost. 3.Luxus mě nezajímá. Pouze 2 lidé z 90 odpověděli na tuto otázku kladně a přiznali, že se rádi obklopují značkovými věcmi. 70% z dotázaných pak přiznalo, že se rádi „blejsknou.“ Zbytek respondentů uvedl, že je luxus nezajímá.

otázka 23. Pokud by jste si měli vybrat, dali byste přednost nabídka: 1.velmi teplému počasí 2.teplému počasí jako je u vás doma 3.svěžímu chladnému počasí 4.velmi chladnému počasí I u této otázky jsem se snažila nalézt závislost na barvách. Jediná souvislost, která se mi podařila nalézt je souvztažnost modré barvy a svěžího chladného počasí. Přibližně 50% lidí, kteří preferují modrou barvu má zároveň rádo svěží chladné počasí.

60 / 86

otázka 24. Podívejte se na fotografie, které jsou v příloze 3., série 1. Která fotografie se vám líbí nejvíce a která nejméně?

Příloha - série 1 - nejvíce oblíbené 20

počet

15

A C D

10 5 0 A

B

C

skupina

Zde jsem zjistila zajímavou skutečnost, že žádný z respondentů nevolil jako oblíbený obrázek písmeno B. Zde zjišťuji svoji chybu, kdy jsem obrázek chtěla podpořit modrou plochou v pozadí, ale vznikl z toho odstín modré, který se nikomu nelíbil. Tuto svou chybu snad mohu využít k dobru, čili jako odstrašující nevýrazný případ barvy. Když se pak podíváme na volby nejméně oblíbených obrázků, ani zde nenalezneme vysoký výskyt obrázku písmeno B. Preference u obrázku písmeno C pak chápu jako logické. Obrázek písmeno C je obrázek, který je originálem a skupina C pak tento obrázek může dobře znát. Proto tato skupina inklinuje k obrázkům jiné barvy, respondentům se zdají zajímavější barvy, které ještě neznají. Další přijatelnou barvou pro lidi ze skupin A a B byla barva šedivá (obrázek písmeno D) a fialová (obrázek písmeno A). Fialová se tak stává pro skupinu C jedinou přijatelnou barvou po šedé, a proto fotografii písmeno A volí jako nejhezčí.

Příloha - série 1 - nejméně oblíbené 20

počet

15

A B C D

10 5 0 A

B skupina

61 / 86

C

otázka 25. Podívejte se na fotografie, které jsou v příloze 3., série 2. Která fotografie se vám líbí nejvíce a která nejméně?

Příloha - série 2 - nejvíce oblíbené 16 14

počet

12 A B C D

10 8 6 4 2 0 A

B

C

skupina

Vidíme zde opět případ jako předchozí. Všimněme si opět skupiny C a souvztažnosti s obrázky písmeno A a C. Obrázek písmeno A představuje jednoduchost, avšak velmi striktní. Obrázek písmeno C je pak zajímavý jakýmisi třásněmi. Obrázek písmeno C je velmi zprofanovaným pro skupinu C. Dalo by se říci, že je okoukán (je umístěn na téměř všech banerech a prezentacích ve společnosti LGE CZ. Proto skupina C volí jako oblíbený jednoduchý a striktní obrázek A, který vyjadřuje decentně podstatu. Z mého průzkumu vyšlo, že cca 50 % všech dotázaných žen volí fotografii písmeno C jako nejoblíbenější. Výsledky této otázky potvrzují teorie, že zaujme pouze to, co je neokoukané. Pokud pak na něco máme koukat déle, volíme střízlivé a klasické varianty.

Příloha - série 2 - nejméně oblíbené 20

počet

15

A B C D

10 5 0 A

B skupina

62 / 86

C

otázka 26. Podívejte se na fotografie, které jsou v příloze 3., série 3. Která fotografie se vám líbí nejvíce a která nejméně?

Příloha - série 3 - nejvíce oblíbené 40 35 30 A B C D

počet

25 20 15 10 5 0 muž

žena

U statistik z odpovědí na tuto otázku jsem si všimla výrazné souvztažnosti mezi odpověďmi mužů a žen a obrázku písmeno B a D. Na fotografii B jsou zobrazeny 4 ženy, které skrz výlohu posílají polibek. Na fotografii D je pak zobrazen dalo by se říci harmonicky vyhlížející mladý pár. Výsledky hovoří za vše. U mužů a u žen byla probuzena absolutně jiná emoce, u jiného obrázku. Při samotném dotazování pak muži neopomněli přidat vtipnou poznámku na adresu fotografie písmeno B. Ženy se pak při volbě fotografií tvářily velmi vážně.

Příloha - série 3 - nejméně oblíbené 35 30

počet

25 A B C D

20 15 10 5 0 muž

žena

63 / 86

otázka 27. Myslíte si, že se jste osoba, která se nechá snadno zmanipulovat? nabídka: 1.Ano, jsem člověk který se nechá snadno ovlivnit. 2.Myslím si, že nevědomky se tak děje. 3.Ne, nemyslím si to. Poslední otázku jsem volila záměrně takto položenou. Měla respondenta znejistit. Nicméně celých 70% dotázaných si o sobě myslí, že nejsou vůbec manipulovatelní. Pouze 2 dotázaní pak odpověděli, že se cítí být snadno ovlivnitelní. 25 dotázaných si pak myslí, že se tak nevědomky děje. Tato informace pak nabádá k otázce, zda právě oněch 70% procent lidí není manipulovatelných nejvíce ze všech dotázaných.

4.2.2 Shrnutí Otázky číslo 1 - 12, 18, 22 a 27 byly otázky čistě informativního charakteru. Jejich cílem bylo učinit přehled o testovaných skupinách. U otázek číslo 18, 22 a 27 jsem se pak snažila generalizovat celkovou situaci.

Testování hypotézy X Testováním hypotézy X se zabývaly otázky s číslem 13, 14, 15, 16, 17, 20, 21, 23 a 26. Kromě otázek č. 21 a 23 se všechny teorie viditelně potvrdily. Zamítám tedy hypotézu h1.

Testování hypotézy Y Testováním hypotézy Y se zabývaly otázky s číslem 19, 24 a 25. U všech otázek se potvrdila diference skupin A a B versus C a zároveň podobné chování skupin A a B. Zamítám tedy hypotézu h1.

A. Einstein: „Žádný experiment nemůže teorii definitivně potvrdit, avšak může ji vyvrátit.“ [30]

64 / 86

Závěr Cílem mé práce bylo představit fotografii jako nástroj vizuální strategie. Rozebrala jsem principy, na kterých je fotografie postavena. Platnost těchto principů jsem se pokusila ověřit pomocí experimentu.

Lidská společnost je sama o sobě založena na komunikaci. Firmy, které tento princip včas pochopily a lidem v podstatě samotnou komunikaci nepřetržitě umožňují a dovolují, přibližují a ulehčují, zpříjemňují a vylepšují, jsou nyní v kurzu a někde daleko „za vodou“. Firmy a lidé, kteří pochopili funkci komunikace a bravurně jí využívají, pochopili totiž základ.

Vzhledem k výsledkům mého experimentu mohu zdůraznit význam dobré vizuální strategie, fotografie jako nástroje. Zdá se, že vizuální komunikace je pro lidi velmi důležitá, lidé jsou na vizuální komunikaci vždy připraveni. Lidé mají rádi „příjemně koukatelné“, krásné a harmonické věci. Dobře připravená vizuální strategie je nenásilná forma kontaktu,

kterou vidíme

v současnosti všude kolem nás a již ani nepřekvapuje. Za tím, co považujeme za subjektivně krásné a vhodné se však skrývá mnoho práce, času, znalostí a zkušeností. Učení komunikace pomocí vizuálních podnětů by se dalo v současnosti chápat jako separátní věda, která integruje obory, které spolu zdánlivě vůbec nesouvisí. „Black box“ mezi vstupem a výstupem odtajňuje psychologie jako základ a informatika jako forma realizace. Jedno bez druhého se neobejde.

V práci jsem se zabývala čtyřmi základními tématy: obraz, přístroj, program, informace. Jsou tyto čtyři body opravdu jedinými pilíři pro tvorbu fotografie? [6]

Obr. č. 37 Čtyři pilíře fotografie a svoboda [6]

65 / 86

Přehled obrázků, grafů a tabulek

Grafy Graf č.1 Stavový diagram otázek (a odpovědí)

Obrázky Obrázek č. 1 Čas Obrázek č. 2 Nákres oka Obrázek č. 3 Tři druhy čípků Obrázek č. 4 Viditelné světlo Obrázek č. 5 Lidský mozek Obrázek č. 6 Kognitivní iluze Obrázek č. 7 Diagonála Obrázek č. 8 Třetiny Obrázek č. 9 Rozdělení úsečky ve zlatém poměru Obrázek č. 10 Zlatý obdélník vepsaný do čtverce Obrázek č. 11 Zlaté obdélníky získané oddělováním čtverců Obrázek č. 12 Zlatý trojúhelník Obrázek č. 13 Vepisované zlaté trojúhelníky Obrázek č. 14 Zlatá spirála v obdélníku Obrázek č. 15 Fibonacciho králíci Obrázek č. 16 Barevné spektrum od I. Newtona Obrázek č. 17 Současné barevné spektrum Obrázek č. 18 Jas a sytost doplňující odstín Obrázek č. 19 Teplé a studené barvy Obrázek č. 20 Paleta bezpečných barev Obrázek č. 21 Primární, sekundární a terciální barvy Obrázek č. 22 RGB krychle Obrázek č. 23 Aditivní model (přidávání světel na tmavou plochu) Obrázek č. 24 CMY krychle Obrázek č. 25 Subtraktivní model (krytí plochy bílého papíru) Obrázek č. 26 Model HSV - Šestiboký jehlan v souřadnicovém systému Obrázek č. 27 Barevný model HLS Obrázek č. 28 Munsellův barevný kruh

66 / 86

Obrázek č. 29 CIE 1931 Obrázek č. 30 CIE 1976 Obrázek č. 31 Model CIE L*a*b* Obrázek č. 32 Princip vektorové grafiky Obrázek č. 33 Dithering 8

8

8

Obrázek č. 34 Příklad barevné hloubky modelu RGB (běžný JPEG) 2 *2 *2 = 256*256*256 = 16.777.216 různých barev Obrázek č. 35 Počty bitů na pixel: 24 bitů na pixel a 8bitů na pixel Obrázek č. 36 Proces uložení dat do JPEG, do TIFF a do RAW formátu Obrázek č. 37 Čtyři pilíře fotografie a svoboda

Tabulky Tabulka č. 1 Klasifikace emocí Tabulka č. 2 Prvních deset členů Fibonacciho posloupnosti Tabulka č. 3 Zlaté číslo Tabulka č. 4 Teplota světla v Kelvinech Tabulka č. 5 Loga společností a vnímání barev Tabulka č. 6 Vnímání barev Tabulka č. 7 Lidské smysly a barvy Tabulka č. 8 Působení tvarů na muže a ženy Tabulka č. 9 Význam základních čísel Tabulka č. 10 Maximální velikost tištěné fotografie v závislosti na počtu pixelů Tabulka č. 11 Druhy ukládání barev, jejich barevná hloubka, počet možných barev na pixel a obvyklý název či použití Tabulka č. 12 Srovnání základních vlastností jednotlivých formátů Tabulka č. 13 Přehled maximálního rozlišení jednotlivých formátů Tabulka č. 14 Přehled digitálních fotoaparátů

67 / 86

Přehled přílohy Příloha č.1 - Obrázek - Poruchy vnímání barev Příloha č.2 - Slovník - Pojmy ze světa fotografie Příloha č.3 - Obrázek - Fotografie použité k experimentu

68 / 86

Seznam zdrojů [1] AMBER ZINE. Kdo jsme. Amber zine [online]. 2000. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://amber.zine.cz/mirror/amber/main/ego.htm

[2] APPLEPAINTER. The Munsell color system. Applepainter. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.applepainter.com/Chap04/index.php

[3] ARTYFACTORY. Color theory. Artyfactory. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://artyfactory.com/color_theory/color_theory_terms_1.htm

[4] COLOR SYSTEMS. Isaac Newton. COLOR SYSTEMS. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.colorsystem.com/projekte/Grafik/08new/new01.htm

[5] ČERBA, Otakar. Barevné modely. Barvy v počítači a v kartografii. [online]. 06/2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03s01.html

[6] ČERBA, Otakar. Vnímání barev. Barvy v počítači a v kartografii. [online]. 06/2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://gis.zcu.cz/studium/pok/Materialy/Book/ar03s02.html

[7] DOSTÁLOVÁ, Olga. Somatické předpoklady mezilidské komunikace. Centrum pro studium vysokého školství [doc dokument]. 2004. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.google.com/search?hl=cs&q=U%C4%8Den%C3%AD%2C+zapamatov%C3%A1n% C3%AD%2C+emo%C4%8Dn%C3%AD+a+afektivn%C3%AD+lad%C4%9Bn%C3%AD%2C+au tonomn%C3%AD+regulaci+a+motivaci+&btnG=Hledat&lr=lang_cs

[8] FLUSSER, Vilém. Do universa technických obrazů. Občanské sdružení pro podporu výtvarného umění, Praha, 2001. ISBN 80-238-7569-8.

[9] FLUSSER, Vilém. Za filosofii fotografie. Hynek, Praha, 1994. ISBN 80-85906-04-X.

[10] FOTOGRAFOVÁNÍ. Přehled digitálních fotoaparátů. Fotografování. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/db/do_page.php?w=f

[11] GOLD, Tomáš. Podprahové vnímání barev. Interval. 5.3.2002. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://interval.cz/clanky/podprahove-vnimani-barev/

[12] GOLD, Tomáš. Psychologie vnímání tvarů. Interval [online]. 12.3.2002. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://interval.cz/clanky/psychologie-vnimani-tvaru/

69 / 86

[13] HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. Oeconomica, Praha, 2004. ISBN 80-2450762-5.

[14] CHMELÍKOVÁ, Vlasta. Zlatý řez. Bakalářská práce [pdf dokument]. 17.5.2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/diplomky/chmelikovabp/Zlaty_rez.pdf

[15] LIVIO, Mario. Zlatý řez. Dokořán, Argo, Praha, 2006. ISBN 80-7363-064-8 (Dokořán), ISBN 80-7203-808-7 (Argo).

[16] NOVÝ VĚK. Jak jsme na tom s inteligencí. Nový věk [online]. 24.4.2007. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.novyvek.cz/?sekce=maminka&pg=clanek&id=119

[17] PANNA. Čísla – význam a symboly. PANNA [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.panna.cz/panna/clanek/225--cisla---vyznam-a-symboly.html

[18] PIHAN, Roman. Barevná harmonie a psychologie barev. Fotografování [online]. 2.3.2007. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_06_harmony.html

[19] PIHAN, Roman. Optické iluze. Digimanie [online]. 1.1.2007. [cit.10.8.2007] Dostupný z: http://www.digimanie.cz/art_doc-909C8684481AB6E8C12572530012E13A.html

[20] PIHAN, Roman. Psychologie ve fotografii. Fotoroman [online]. 4.7.2005. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotoroman.cz/techniques2/photo_psycho.htm

[21] PIHAN, Roman. Vše o světle - 1. Co je to světlo. Fotografování [online]. 26.1.2007. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_01_cojetosvetlo.html

[22] PIHAN, Roman. Vše o světle - 2. Světlo, oko a mozek. Fotografování [online]. 2.2.2007. [cit.10.8.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_02_svetlookomozek.html

[23] PIHAN, Roman. Vše o světle - 4. Barva světla. Fotografování [online]. 16.2.2007. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_04_barvasvetla.html

[24] PIHAN, Roman. Vše o světle - 5. Barevné modely. Fotografování [online]. 23.2.2007. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fozak_df/rom_1_05_colormodels.html

[25] PIHAN, Roman. Zpracování obrazu - 1. Rozlišení a tisk. Fotografování [online]. 14.7.2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fo_upravy/rom_proces1.html

70 / 86

[26] PIHAN, Roman. Zpracování obrazu - 2. JPEG, RAW, TIFF a další formáty. Fotografování [online]. 19.7.2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fo_upravy/rom_proces2.html

[27] PIHAN, Roman. Zpracování obrazu - 3. Parametry obrazu. Fotografování [online]. 26.7.2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fo_upravy/rom_proces3.html

[28] PIHAN, Roman. Zpracování obrazu - 4. RAW a práce s ním. Fotografování [online]. 2.8.2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.fotografovani.cz/art/fo_upravy/rom_proces4.html

[29] PROKOP, Marek. Magie barev na webu - barvy a navigace. Interval [online]. 30.5.2001. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://interval.cz/clanky/magie-barev-na-webu-barvy-a-navigace/

[30] PROVAZNÍK, Vladimír. Psychologie pro ekonomy a manažery. Grada, Praha, 2002. ISBN 80-247-0470-6.

[31] PŘIBYLOVÁ, Šárka. Vlastní tvorba z roku 2007.

[32] PSYCHOLOGIE. Psychologie osobnosti. Psychologie [online]. 2006. [cit.10.8.2007] Dostupný z: http://www.psychoterapie.estranky.cz/stranka/psychologie-osobnosti

[33] SCHMIEDOVÁ, Martina. Zrakové vady. Referát [online]. 2004. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://v.smid.sk/03-4/data/oc_vady.html

[34] STRÁNKY PRO PODPORU VÝUKY INFORMATIKY. Bezpečné barvy a psychologie barev. Gymnázium Ústí nad Labem. [online]. 06/2006. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.webtvorba.gym-ul.org/sekce/materialy/barvy.htm

[35] SYMBIO. Bitmapová grafika. Symbio. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.symbio.cz/slovnik/rastrova-grafika.html

[36] SYMBIO. Vektorová grafika. Symbio. [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.symbio.cz/slovnik/vektorova-grafika.html

[37] TELLIS, J. Gerard. Reklama a podpora prodeje. Grada, Praha, 2000. ISBN 80-7169-997-7.

[38] TRENDMARKETING. Jak nás ovlivňují barvy v reklamě. M&M [online]. 21.2.2007. [cit.1.7.2007] Dostupný z:

71 / 86

http://mam.ihned.cz/c4-10102320-20478720-100000_d-jak-nas-ovlivnuji-barvy-v-reklame

[39] VKGRAFIKA. Psychologie barev. Vkgrafika [online]. 2002. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://www.vkgrafika.cz/ct-barvy.htm

[40] WELLSTYLED. Generátor barevných schémat. Wellstyled [online]. 2005. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://wellstyled.com/tools/colorscheme2/index.html

[41] WIKIPEDIE. Oko. Wikipedie [online]. [cit.1.7.2007] Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Oko

72 / 86

Další zdroje CANON. Domovská stránka. Canon [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.canon.cz/

ELLEX. Slovníček pojmů. Ellex [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.elektrolevne.com/clanky/slovnicek-pojmu.html

FOTORÁDCE. Slovník pojmů. Fotorádce [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.fotoradce.cz/slovnik.php

FOTOSITE. Slovník fotografických zkratek. Fotosite [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.fotosite.cz/home/slovnik.php

HRUBÝ, Tomáš. Zkratky u objektivů. Paladix [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.paladix.cz/clanky/zkratky-u-objektivu.html

LGE CZ. Domovská stránka. LG [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://cz.lge.com/index.do

LGE CZ MOBILE. Domovská stránka. LG [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://cz.lgmobile.com/webwar/main.jsp

MEGAPIXEL. Slovník pojmů. Megapixel [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.megapixel.cz/slovnik

MOTOROLA. Domovská stránka. Motorola [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.motorola.com/cz.jsp?globalObjectId=20

NIKON. Domovská stránka. Nikon [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.nikon.cz/home/cs_CZ/index.html

NOKIA. Domovská stránka. Nokia [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.nokia.cz/

O2. Domovská stránka. O2 [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.cz.o2.com/home/cz/guidepost/index.html

OLYMPUS. Domovská stránka. Olympus [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.olympus.cz/

73 / 86

PIHAN, Roman. O fotografii od Romana Pihana. Fotoromán [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.fotoroman.cz/techniques2.htm

SAMSUNG. Domovská stránka. Samsung [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.samsung.com/cz/

SONY ERICSSON. Domovská stránka. Sony Ericsson [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.sony-ericsson-cz.com/

SIEMENS. Domovská stránka. Siemens [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: https://www.siemens.cz/siemjet/cz/home/Main/index.jet

VELKOOBCHOD. DTP software. Apage [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://velkoobchod.cz/shop/listgoods.asp?SubCatID=4742&ShopID=401

VODAFONE. Domovská stránka. Vodafone [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://www.vodafone.cz/

WEBGARDEN. Foto - soft. Webgarden [online]. [cit.30.7.2007] Dostupný z: http://ozzy.wgz.cz/foto-soft

74 / 86

Příloha č. 1 Nejčastěší typy vnímání barev jsou: [33, 40]

trichromazie - správné vidění, pigmenty

deuteranomálie - hůř je vnímána zelená

reagující na modrou, zelenou, červenou

barva (5% mužů, 0,4% žen)

(85,5% populace)

protanopie - nevidí červenou (1% mužů)

úplná barvoslepost - neschopnost vidění barev v celém spektru (0,005% populace)

deuteranopie - nevidí zelenou (1% mužů)

protanomálie - hůř je vnímána červená barva (1% mužů)

tritanopie - nevidí modrou ( 0,003% populace)

75 / 86

Příloha č. 2 Pojmy ze světa fotografie „A/D: Analog/Digital - Používá se u převodníků, kde se překládá analogová informace na digitální. ADOBE PHOTOSHOP - Adobe Photoshop je nejrozšířenější aplikací, která umožňuje zpracovávat obraz v různých grafických formátech a režimech, vytvářet fotomontáže pomocí vrstev či grafické a textové efekty pro použití na internetu, v tisku, v multimédiích. Adobe Photoshop disponuje rozsáhlou škálou výkonných kreslících a efektových nástrojů pro tvorbu, retušování a úpravy barevného či černobílého obrazu, možnosti práce s formátem RAW. AF (auto focus) - Automatické zaostřování. AF aktivní - Aktivní auto focus má svůj název odvozen z faktu, že fotoaparát aktivně vysílá nějaký signál (dnes většinou infračervený, v minulosti i ultrazvukový) z cílem zjistit vzdálenost objektu. Fotoaparát s aktivním auto focusem má většinou blízko hledáčku vidět 2 senzory (vysílač a přijímač) kryté většinou tmavě červeným sklem (jako dálkové ovládání televize). AF aktivní rychle zjistí vzdálenost, celková doba zaostření je pak dána nejen rychlostí zjištění vzdálenosti, ale i rychlostí elektroniky a hlavně rychlostí a přesností motorů v objektivu. Obvykle funguje pouze do cca 6 metrů. AF pasivní - Pasivní auto focus má svůj název odvozen z faktu, že foťák žádný signál nevysílá, ale "dívá" se na scénu a ostří podobně jako oko a mozek na základě rozboru samotného obrazu. Pasivním auto focusem jsou obvykle vybaveny zrcadlovky (SLR). Znamená to většinou jezdit zaostřovacím mechanismem objektivu vpřed a vzad a hledat místo optimálního zaostření. V praxi se to většinou řeší samostatným "ostřícím" CCD senzorem, který poskytuje mikroprocesoru obraz k analýze ostrosti, přičemž ostrost se většinou vyhodnocuje na základě kontrastu hran (maximalizace rozdílu jasů sousedních pixelů) přítomných v obraze. Nemá žádné omezení vzdálenosti - funguje od 0 do nekonečna. AF pasivní s přisvícením - Při špatném osvětlení přidává přisvícení. akumulátor - Jedná se buď o tužkové nabíjecí baterie (AA) či o nabíjecí bloky (NiCd, NiMh, LiIon, ...). B (bit) - Nejmenší jednotka digitálně zpracovaných dat. Může nabývat pouze hodnot 0 a 1. b (byte) - Datová jednotka tvořená 8 bity. Jeden Byte může vyjadřovat hodnoty 0 - 255. Může tedy popisovat až 256 symbolů, čísel nebo barev. bayerova interpolace - princip, na kterém pracují senzory digitálních fotoaparátů. Fotoaparát má na senzoru pouze černobílé pixely. Před nimi je umístěna bayerova RGBG maska, ve jsou do matice umístěné barvy. V každé čtveřici je zelená barva zastoupena dvakrát, tím simulujeme citlivost lidského oka na zelenou. Za černobílými pixely pak dochází k interpolaci, neboli k znovusložení barev.

76 / 86

blesk - Blesk je přídavné světlo podobné silnému reflektoru. Je schopný rovnoměrně osvítit scénu v určitém úhlu - obvykle se tento parametr udává přepočtený na ohnisko objektivu pro 35mm film. Na rozdíl od běžných reflektorů má ale blesk barvu denního světla (cca 5 500 K) a doba jeho svitu je velmi krátká (typicky tisíciny vteřiny). blesk - režimy - Fotoaparát dokáže na základě výběru měnit způsob záblesku: Režim červených očí = fotoaparát několikrát zableskne ještě před expozicí a tím se snaží minimalizovat takzvané červené oči. Automatický = fotoaparát použije blesk tehdy, uzná-li to za vhodné. Vypnutý = režim, ve kterém blesk zakážete. Zapnutý = vynucený záblesk při každé exponované fotografii. Synchronizace s dlouhými časy (Slow) = pro efektní noční fotografie, kdy dlouho exponujeme, apod. blesk - směrné číslo - Podobně jako u žárovek je i u blesku základní parametr maximální hodnota jeho výkonu. Snížit výkon není problém, nikdy ale nedosáhnete vyššího výkonu, než je konstrukční maximum. U blesků se maximální výkon udává tzv. směrným číslem (GN, Guide Number). Vyjadřuje také výkon blesku, ale pro fotografy praktičtějším způsobem než klasické Wattsekundy. Směrné číslo je definováno pro ISO 100 a udává maximální vzdálenost v metrech, kde je blesk ještě schopen zajistit správnou expozici pro clonové číslo 1. Pro vyšší (a bohužel běžné) hodnoty clonových čísel se maximální vzdálenost snadno spočítá jako: Max. vzdálenost = Směrné číslo / Clonové číslo. Výkon blesku bohužel klesá s druhou mocninou vzdálenosti, a tak pokud zvýšíte ISO ze 100 na 200, nezvýší se maximální vzdálenost 2x, ale pouze 1.4x. blesk vestavěný - Tento blesk je integrován přímo v těle fotoaparátu. CANON - Společnost Canon CZ s.r.o. je přímým zastoupením japonské firmy Canon Inc., světového dodavatele tiskových a kopírovacích systémů, počítačových periférií, foto-video techniky a dalších optických zařízení. http://www.canon.cz clona - Množství světla, které projde objektivem, lze řídit clonou - kruhovým otvorem ve středu objektivu. Čím větší je průměr clony, tím více světla projde objektivem a dopadne na senzor. CCD (couple charged device) - Jedná se o malou destičku o úhlopříčce různých rozměrů (1/3 palce, 2/3 palce, ..., dnes už jsou čipy, které mají úhlopříčku stejnou jako kinofilmové políčko), která nahrazuje kinofilm. Je osázená miliony miniaturních buněk citlivých na světlo, které předávají data o fotografovaném obraze do procesoru fotoaparátu. Právě rozlišení fotoaparátu v MPix (milionech pixelů) udává, kolik milionů buněk je na CCD čipu. CMOS (complementary metal-oxid-semiconductor) - Typ elektronických součástek, označující uspořádání vrstev na polovodiči. Vyznačuje se vysokými odpory a velmi nízkou spotřebou. Technologií CMOS se vyrábějí citlivé elementy digitálních fotoaparátů a zaostřovací

čipy. Narozdíl od CCD je čip třívrstvý a pro separaci barev nepoužívá barevných filtrů, ale optických vlastností křemíku. Křemík pohlcuje barevné spektrum podle toho, jak silná je jeho vrstva. Nejvíce je pohlcována modrá složka barevného spektra, méně zelená a nejméně

červená. V tomto pořadí jsou také umístěny jednotlivé vrstvy čipu. Díky tomuto řešení se kromě známé barevné charakteristiky získává podstatně větší barevné rozlišení obrazu.

77 / 86

dálkové ovládání - Je to klasické dálkové ovládání, ale ve většině případů jen nahrazuje zmáčknutí spouště (nelze s ním tedy ovládat zcela všechny funkce). Vhodné, pokud chce být na fotografii i fotograf, popř. pokud nechcete fotoaparát rozetřást. digitální zoom – Je to pouhý výřez z již vytvořeného snímku. dioptrická korekce obrazu - Dioptrická korekce přizpůsobuje hledáček zraku fotografa. EV hodnota (exposure value) - EV hodnoty měří absolutní množství světla na scéně vně fotoaparátu a každý pozorovatel nezávisle na vybavení a metodě musí dojít ke stejné hodnotě EV měří-li ve stejném místě (bodě) scény. Čím kratším expozičním časem bylo snímáno, tím bylo na scéně více světla a zkracování času tak zvyšuje EV. expozice (exposure) - 3 faktory ovlivňující expozici snímku: 1.Expoziční čas = doba jak dlouho světlo působí na senzor. 2.Clona = průměr kruhového otvoru ve středu objektivu. 3.ISO citlivost = elektronicky řízená citlivost senzoru na světlo expoziční čas (exposure time) - Expoziční čas je doba, jak dlouho světlo působí na senzor fotoaparátu. Senzor v zásadě počítá dopadající fotony světla, a tak logicky expoziční doba jejich počet čili expozici ovlivňuje. expoziční režim - Nastavení expozičního času, clony a ISO citlivosti tak, aby snímek byl přesně podle představ fotografa. expoziční bracketing - Je to vícenásobná expozice s různými expozičními hodnotami. Vznikne tedy několik plnohodnotných fotografií, které se od sebe budou lišit délkou expozice (některé budou světlejší, některé tmavší). Je to proto, aby si fotograf následně mohl vybrat tu fotku, která se mu zdá nejlépe exponovaná. expoziční režim plná automatika - Uživatel obvykle může pouze volit kvalitu obrazu (rozlišení a/nebo JPG kompresi), samospoušť, někdy ovládat blesk atp. Vše ostatní plně řídí automatika. V současné době fotoaparáty využívají přednastavené automatické režimy jako je portrét, krajina, sport, makro, ... expoziční režim priorita clony - Čas a ISO se nastaví automaticky podle manuálně nastavené clony. expoziční režim priorita času - Čas a ISO se nastaví automaticky podle manuálně nastaveného expozičního času. expoziční režim manuální - Čas, ISO i clonu volíme manuálně. expoziční rozsah - udává rozsah expozičních časů, ve kterých je fotoaparát schopen pracovat. expozice - způsoby měření - Většina moderních fotoaparátů má několik režimů měření expozice. Liší se v podstatě plochou, kterou z celkové scény berou v úvahu pro měření. Různé režimy se hodí při různých situacích. expoziční měření zonální (poměrové, průměrové, maticové) - Zonální měření expozice probíhá tak že pomyslná plocha výsledného obrazu je rozdělena na několik zón (počet závisí na výrobci a typu fotoaparátu) jejichž světelné hodnoty jsou mezi sebou porovnávány a na základě těchto výpočtů je stanovena hodnota expozice. Tento systém tak umožňuje pořizovat fotografie na kterých jsou zastoupeny velmi tmavé i velmi světlé plochy a nehrozí znehodnocení snímku přemírou či naopak nedostatkem světla.

78 / 86

expoziční měření celoplošné se zdůrazněných středem (center-weighted average) Podobně jako maticové měření bere do úvahy celou plochu snímku avšak za nejdůležitější část se považuje střed snímku bez ohledu na zaostřovací bod. Okraje snímku tak promluví do expozice mnohem méně významně. Kdy ho použít: V situacích, kdy chceme řídit expozici podle hlavního objektu, který je jasově blízko středně šedé. To je typické u portrétů zejména v protisvětle nebo v jiných náročných světelných podmínkách. Běžný obličej či pleťová barva obecně je totiž velmi blízko střední šedé, a tak se dá k naměření expozice snadno použít. Kdy selže: Je dost riskantní při reportáži či běžné práci. Silně totiž závisí na jasu místa, kde expozici měříte. expoziční měření středové (partial) - Vyhodnocuje pouze malou oblast (cca 8% plochy) ve středu snímku bez ohledu na zaostřovací bod. Kdy ho použít: Výhradně k naměření jasu (EV hodnoty) konkrétního bodu scény. Kdy selže: Nevhodný pro běžnou práci. expoziční měření bodové (spot) - Vyhodnocuje velmi malou oblast (bod, cca 1-3% plochy) ve středu snímku bez ohledu na zaostřovací bod. Kdy ho použít: Výhradně k naměření jasu (EV hodnoty) konkrétního bodu scény. Kdy selže: Nevhodný pro běžnou práci. Pomocí této funkce můžeme fotoaparátu "říci", že požadujeme, aby hodnotil délku expozice jen z několika málo bodů (většinou) uprostřed zorného pole. externí blesk - Již zabudované blesky nemusí vždy stačit svým výkonem, proto lze k většině lepších fotoaparátů připojit externí zábleskové zařízení. GIMP - Gimp je program na tvorbu bodové grafiky. Nejrozšířenější jsou verze pro systémy Linux a Windows. Ve světě grafiky je GIMP nepostradatelným editorem, zejména pro uživatele, kteří odmítají platit několika tisícové částky za Adobe Photoshop, který má v podstatě totožné funkce. histogram - Histogram je graf, který nám ukazuje zastoupení jednotlivých jasů a stínů na fotografii. Na vodorovné ose jsou jednotlivé odstíny jasu (od černé až po bílou, je jich 256), na svislé ose počet pixelů v dané úrovni jasu. Je užitečný proto, že nás upozorní např. na příliš velké jasy (vypálená místa) na fotografii tím, že graf bude v pravé části dosahovat vysokých hodnot. Naopak, pokud bude vlevo graf vysoko, někde na snímku budou tmavá místa. hledáček (viewfinder) – Může být buď optický nebo elektronický. Optický má tu výhodu, že jej lze použít i ve tmě, ale na druhou stranu se nedíváme skrz objektiv, takže nefotíme přesně to, co v něm vidíme. Elektronický hledáček je vlastně miniaturní LCD displej, který tedy zprostředkovává obraz z objektivu - vidíme tedy to, co fotíme. Ovšem těžko jej lze použít v šeru a ve tmě. hledáček optický SLR - Hledáček digitálních zrcadlovek je optický, relativně velký a stejně jako u jejich klasických kolegů ukazuje skutečný obraz, jak je viděn přes objektiv. Výhodou je přehlednost a přesnost zobrazení. Oproti výslednému snímku většinou mírně oříznutý, neboť nezobrazuje celý záběr. Často je mírně zmenšený ve srovnání s viděním pouhýma očima. Navíc ukazuje základní informace o expozičních parametrech, ostřících bodech apod. Pomocí speciálního tlačítka lze zjistit míru hloubky ostrosti, jaká bude na snímku. Matnice

79 / 86

je často výměnná a stejně tak očnice. Nevýhodou je, že hledáček zrcadlovky neukazuje reálný histogram a při zmáčknutí spouště se zatmí a obraz na chvíli zmizí. hledáček optický průhledový - Hledáček u kompaktů někdy chybí úplně a pokud je osazen, tak je většinou malý, optický a průhledový. Zobrazuje však pouze zmenšený obraz a ještě často jen malý výřez. Hlavní nevýhodou je posunutí vůči obrazu z objektivu, což je nejvýraznější při snímání na blízko. Také neukazuje žádné informace. Od optických hledáčků se postupně ustupuje. Většina kompaktů je již nemá. Nahradil je velký barevný LCD displej s dobrým rozlišením a antireflexivními vrstvami pro lepší viditelnost na přímém slunečním světle. hledáček micro LCD - miniaturní elektronický LCD displej, většinou u EVF, na něž se díváte přes okénko s čočkami. Často umožňuje dioptrickou korekci. Obraz v něm je bohužel dosti malý a zmenšený. Výhodou však je, že nabízí prakticky stejné informace a menu jako hlavní barevný LCD displej. Nabízí také reálný histogram. Obraz nemusí být zcela plynulý v překreslování a rozlišení dostačující, ale EVF hledáčky se v těchto parametrech stále vylepšují. ICC profil - Profily jsou pasivní komponentou systému správy barev. Profil sám neprovádí žádnou činnost – je to čistě jenom popis barevného prostoru, případně obsahuje i nějaké další informace týkající se konvertování z a do tohoto prostoru, kalibrace zařízení apod. International Color Consorcium (ICC) je mezinárodní sdružení založené skupinou výrobců v roce 1993, které vytvořilo jednotný standard pro barevné profily, nezbytný k tomu, aby profily byly univerzálně použitelné – stejné pro všechny platformy a zařízení. IDIF (institut digitální fotografie) - Institut má na svém kontě řadu úspěšných knih, vyhledávaných seminářů, hojně navštěvovaných internetových fotografických portálů a stal se fórem mnoha odborníků z oboru. http://www.idif.cz/cs/index.php ISO (international standards organisation) - Mezinárodní organizace pro standardizaci; ve fotografii - ISO citlivost udává citlivost senzoru na světlo. Vlastní senzor přitom nijak ovlivnit nelze, co ale ovlivnit lze je velikost zesílení signálu, který senzor opouští. Čím vyšší bude toto zesílení (čím vyšší bude ISO citlivost), tím se elektronika spokojí se slabším signálem ze senzoru. Typická základní stupnice ISO tedy je: ..., 50, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, ... Pokud zvýšíme ISO citlivost 2x (např. z ISO 100 na ISO 200), ke stejné expozici stačí poloviční množství světla (poloviční množství fotonů). kompenzace expozice (exposure compensation) - Expoziční kompenzace znamená ruční rozvážení expozice oproti hodnotě změřené a nastavené automatikou. Většinou pracuje v rozmezí ±2-3 EV okolo fotoaparátem změřené hodnoty. Většinou lze nastavit, zda krok má být hrubší 1/2 nebo jemnější 1/3 EV. Vzhledem k poměrně omezenému dynamickému rozsahu digitálních fotoaparátů (kolem 6 EV) lze doporučit spíše krok 1/3 EV, protože chybná expozice již tak vzácný dynamický rozsah snižuje. kompenzace záblesku - jedná se o korekci intenzity blesku, obvykle o snížení nebo zvýšení intenzity blesku. LCD displej (liquid crystal display) - U fotoaparátů se používají barevné LCD pro promítání obrazu, který snímá objektiv a také pro prohlížení již vyfocených snímků. Displeje se vyrábí v různých velikostech a ty nejmodernější umožňují pohodlné prohlížení i na ostrém slunci, což

80 / 86

bylo u starších modelů poměrně obtížné. U DSLR se ještě používají jednoduché monochromatické LCD, na kterých se zobrazují různá nastavení fotoaparátu. Říká se jim stavové displeje. makro - Je to režim fotoaparátu, díky jemuž lze fotit z opravdu malé vzdálenosti od foceného objektu. Tím tedy můžeme pořídit úžasné detailní fotky. NIKON - Společnost Nikon je zastoupením japonské firmy Nikon Corporation, která je, mimo jiné, předním výrobcem fotografické techniky. http://www.nikon.cz NTCS - Norma pro kódování televizního signálu v USA a Japonsku. objektiv - Objektiv je čočka nebo soustava čoček, používaná ve fotoaparátu k soustředění světla na senzor nebo na film. objektiv normální - Úhel záběru je asi 50°, což je zhruba stejn ě jako úhel vnímání lidského oka. Snímky pořízené takovým objektivem mají pro člověka nejpřirozenější perspektivu. objektiv širokoúhlý - Ohnisková vzdálenost je kratší než u normálního objektivu, snímek má tím pádem širší záběr; extrémním případem jsou objektivy typu „rybí oko", které mají úhel záběru až 180° . teleobjektiv - Jejich zorný úhel je užší, umožňuje vyplnit celý snímek i poměrně vzdáleným předmětem. objektiv přídavný (výměnný) - Není součástí těla fotoaparátu, případ digitálních zrcadlovek. ohnisková vzdálenost - Je to vzdálenost mezi středem čočky a rovinou, na kterou jsou zaostřeny objektivem soustředěné paprsky (kde se protínají všechny přímky, které projdou

čočkou). Ve fotografii určuje poměr velikosti filmového políčka (nebo snímače) a ohniskové vzdálenosti zorný úhel zachycené scény. Fotografické objektivy se podle ohniskové vzdálenosti rozlišují na širokoúhlé (s malou ohniskovou vzdáleností), normální a teleobjektivy. Ohnisková vzdálenost se udává v milimetrech. OLYMPUS - Zastoupením japonské firmy OLYMPUS v Čechách je společnost OLYMPUS C & S spol. s r.o. (OCS), která vznikla v roce 1991. http://www.olympus.cz optický zoom - Zoom (neboli transfokátor) je objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností. ostrost fotografie (sharpness) - Fotoaparáty nedělají při zpracování fotografie nic jiného, než na vypočítaný obraz aplikují nějakou formu filtru podobného filtru "Doostřit". DSLR mají většinou standardně nastaveno jen velmi mírné doostření, naopak kompaktní fotoaparáty (aby vyšly vstříc módě uživatelů) silně přeostřují. U kompaktů je tedy více než vhodné stáhnout ostření o 1 až 2 stupně oproti továrnímu nastavení. PAL - norma pro kódování televizního signálu v západní a střední Evropě (mimo Francie) sledování objektu (švenkování, panning) - Je-li rychlost pohybu objektu opravdu vysoká (akční scény - sport, zvířata atp.), tak nebezpečí pohybové neostrosti je velké a vyžaduje extrémně krátké expoziční časy. Je nutné pokud možno plynule sledovat pohybující se objekt v hledáčku. Pohybem fotoaparátu se sníží relativní rychlost pohybujícího se objektu a naopak se zvýší relativní rychlost pozadí. Díky panningu lze fotografovat s rozumnými expozičními časy a výsledkem je zaostřený a jakoby klidný objekt na "pohybujícím se" rozmazaném pozadí.

81 / 86

parametry obrazu - Za parametry obrazu lze považovat všechny údaje, které neovlivňují základní obraz poskytovaný samotným senzorem ale ovlivňují výhradně až výpočet výsledné fotografie z dat senzorem poskytnutých. Možnosti nastavování parametrů obrazu se u jednotlivých fotoaparátu velmi liší, výčet ale obvykle obsahuje: Vyvážení bílé, Odstín barev, Sytost barev, Kontrast fotografie, Ostrost obrazu, Rozlišení fotografie, Obrazový formát fotografie, Stupeň komprese, Použitý barevný prostor, Speciální efekty. patice na blesk (hot shoe) - Konektor, do něhož lze zasunout vnější blesk (nebo příslušenství, jako jsou dálkové ovladače nebo adaptéry blesku), obvykle umístěný na horní straně fotoaparátu. předsádka - optická soustava, která se připevní na objektiv a upravuje pak jeho vlastnosti. samospoušť - Je to náhrada za dálkové ovládání. Při nastavení funkce samospoušť zmáčknete spoušť jako vždycky, ale fotoaparát fotí snímek až za několik vteřin. sekvenční snímání - Automatické pořízení více snímků za sebou. U běžných přístrojů bývá sekvenční snímání rychlostí kolem dvou snímků za sekundu, levnější DSLR jsou schopny fotit rychlostí 3 sn./s a ty o něco výkonnější i 5 sn./s. Přístroje určené pro reportéry fotí 8-10 sn./s. v plné kvalitě. Počet snímků, které se dají tímto způsobem pořídit, záleží na kapacitě vyrovnávací paměti, neboli bufferu. Po určitém počtu snímků se může rychlost snížit vlivem pomalejšího zápisu na kartu. Profi přístroje dokáží bez zpomalení zaznamenat sérii i několika desítek snímků. stabilizátor obrazu - Je to ve fotoaparátu zabudované užitečné zařízení, které eliminuje chvění rukou či jiné nechtěné pohyby či otřesy. Umožňuje tak fotografovat i za horších světelných podmínek (šero apod.) nebo při delších časech expozice. stativ (tripod) - Stojan, na nějž lze upevnit fotoaparát a stabilizovat jej tak, zejména při dlouhých expozičních časech, kdy je nutno zabránit roztřesení fotoaparátu. Většina stativů má tři nohy, reportéři však dávají přednost skladnější, ale méně stabilní jednonohé verzi, které se

říká monopod. stativový závit - Závit umístěný na fotoaparátu, do kterého můžeme umístit šroub stativu. stavový displej - Informační textový displej ukazující informace o nastavení, stavu paměti, atd. světelnost objektivu - Světelnost je jednoduše poměr mezi průměrem (vstupní čočky) objektivu a aktuální ohniskovou vzdálenosti objektivu. Zkrátka a dobře, čím menší číslo, tím lepší, jelikož tím více světla soustřeďuje objektiv a tím kratší expozici budeme muset volit. Pokud je uveden údaj 2,8 - 4,6, znamená to, že při minimální hodnotě zoomu je světelnost 2,8, při maximální pak 4,6 (je to proto, že když zoomujete, zvyšujete ohniskovou vzdálenost objektivu a tím se mění světelnost). Pokud je uvedeno jen jedno číslo (např. 2,8), fotoaparát si světelnost udrží i při zoomování. šum (noice) - Šum se projevuje nechtěnými barevnými tečkami ve snímcích - zejména pořízených v noci při dlouhém času závěrky nebo při vysoké citlivosti. Šum při vysokých citlivostech vzniká velkým zesílením původního signálu a tím se zesílí i případné chyby, nebo malé odchylky mezi jednotlivými body. Takový šum je závislý na velikosti jednotlivých bodů, čím větší je jeden pixel, tím více na něj dopadne světla a tím kvalitnější informaci poskytne pro další

82 / 86

zpracování. To je evidentní především u DSLR, které mají daleko větší snímače (a tím i jednotlivé body), než kompaktní fotoaparáty. Šum vzniká i při použití základní citlivosti, ale při velmi malém množství světla například při dlouhých expozicích (noční focení apod.) USB (universal serial bus) - USB umožňuje snadné připojování periferií k počítači bez nutnosti instalovat karty nebo měnit konfiguraci částí operačního systému. USB 2.0 má mnohem větší šířku pásma a je až 40x rychlejší než původní verze. Přitom stále podporuje původní USB technologii, takže s USB 2.0 fungují i všechna starší zařízení. Díky podpoře USB Mass Storage Class funguje fotoaparát (nebo jiné slučitelné zařízení) jako vnější disk počítače a automaticky se tak hned po připojení zobrazí v systému. Pak s uloženými daty může snadno pracovat jakýkoli program, jako by data byla uložena na běžném disku. vyvážení (definice) bílé barvy - Každý zdroj světla vyzařuje světlo jinak "bílé", světlo má jinou teplotu. Fotoaparát pak umožňuje nastavení bílé barvy tak, aby na obrázku vypadala opravdu bílá pomocí automatiky, předdefinovaných režimů anebo manuálně. zámek expozice (exposure lock, AE lock) - Stisknutím tohoto tlačítka, často označeného hvězdičkou, se provede změření expozice právě sledované scény a na cca 10-16 vteřin uzamčení zjištěných hodnot. To umožní zablokovat zjištěné hodnoty bez ohledu na následnou změnu scény. Je to užitečné, když jste změřili scénu a potom změnili kompozici snímku (pohnuli s fotoaparátem) a chcete zachovat hodnoty expozice z původní scény. zámek zaostření (AF lock) - Umožňuje „zmrazit“ zaostření a použít ho na jinou kompozici. závěrka (shutter) - Mechanický nebo elektronický systém řídící dobu expozice. Elektronická závěrka spočívá v aktivaci a pak deaktivaci CCD snímače tak, že mimo tuto dobu na snímači dopadající světlo nevybudí žádný signál. Závěrka určuje délku expozice, která se může pohybovat od tisícin sekundy po minuty i delší časy. Kratší časy závěrky ostře zachytí rychlý pohyb, delší časy závěrky jsou vhodnější pro statické objekty.“ [další zdroje - upraveno]

83 / 86

Příloha č. 3 Fotografie použité k experimentu - Série 1.

A

B

C

D

84 / 86

Fotografie použité k experimentu - Série 2.

A

B

C

D

85 / 86

Fotografie použité k experimentu - Série 3.

A

B

C

D

86 / 86