Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2014
Václav Toman
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Katedra psychologie a sociologie řízení Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Vliv emocí a stresu na člověka
Autor bakalářské práce:
Václav Toman
Vedoucí bakalářské práce:
PhDr. Emilie Franková, PhD.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vliv emocí a stresu na člověka― vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 30. dubna 2014
Podpis
Poděkování Děkuji PhDr. Emilii Frankové, PhD. za podnětné připomínky a metodické vedení práce. Děkuji Ing. Lence Vrané za rady ohledně statistického zpracování dat. Dále bych rád poděkoval všem účastníkům experimentu a studentům kurzu 3PS432 kognitivní psychologie a tvořivost v informatice.
Název bakalářské práce: Vliv emocí a stresu na člověka
Abstrakt: Bakalářská práce se zaměřuje na roli emocí a stresu v životě, a to jak v pracovním, studentském nebo běžném životě. V teoretické části je zkoumán vztah emocí a myšlení nebo souvislost mezi emocemi a pocitem štěstí. Dále jsou nastíněny výhody pozitivních emocí ve vztahu k učení, kreativitě či zdraví. Teoretická část také poskytuje vhodné nástroje pro zvládání stresu a pro práci s vlastními emocemi. V praktické části jsou tyto skutečnosti zkoumány na studentech VŠE pomocí strukturovaných rozhovorů a experimentu. V rámci experimentu byl sledován vliv nástrojů pro práci s emocemi a stresem na vývoj ukazatelů Life Satisfaction Score, Affect Score a subjektivní míry optimismu.
Klíčová slova: emoce, stres, osobní rozvoj, sebeřízení, životní spokojenost
Title of the Bachelor´s Thesis: The Impact of Emotions and Stress on Man
Abstract: The thesis is focused on the role of emotions and stress in life, whether it is work, study or everyday life. In the theoretical part, the relationships between both emotions and thinking and emotions and happiness have been analyzed. In addition, the advantages of positive emotions in relation to learning, creativity and health have been outlined. The theoretical part also provides useful tools for managing stress and working with emotions. In the practical part, these facts have been tested on students at University of Economics using structured interviews and conducting an experiment. During the experiment, the impact of tools aimed at managing emotions and stress on the indicators of Life Satisfaction Score, Affect Score and a subjective optimism rate was tracked.
Key words: emotions, stress, personal development, self-management, life satisfaction
Obsah Úvod ......................................................................................................................... 3 1.1 Cíle práce .......................................................................................................... 4 2 Teoretická část ......................................................................................................... 5 2.1 Co to jsou emoce .............................................................................................. 5 2.1.1 Dělení emocí ............................................................................................... 5 2.2 Co to je stres ..................................................................................................... 6 2.2.1 Distres ......................................................................................................... 6 2.2.2 Eustres ......................................................................................................... 7 2.3 Emoce a stres v modelu podle Watkinse .......................................................... 7 2.4 Emoce a myšlení ............................................................................................... 9 2.4.1 Stav ohrožení ............................................................................................ 10 2.4.2 Emoce v racionálním rozhodování ........................................................... 11 2.4.3 Emoce a kognitivní funkce ....................................................................... 11 2.5 Pozitivní emoce .............................................................................................. 12 2.5.1 Pozitivní emoce a štěstí............................................................................. 12 2.5.2 Výhody pozitivních emocí ........................................................................ 13 2.6 Emoce v pracovním, studijním a běžném životě ............................................ 14 2.6.1 Pozitivní emoce v pracovním životě ......................................................... 14 2.6.2 Emoce v mezilidských vztazích ................................................................ 14 2.6.3 Flow .......................................................................................................... 15 2.6.4 Smysl ........................................................................................................ 16 2.6.5 Optimismus ............................................................................................... 16 2.6.6 Příčiny stresu............................................................................................. 17 2.6.7 Posttraumatický syndrom a posttraumatický růst ..................................... 18 2.6.8 Emoční odolnost ....................................................................................... 19 2.6.9 Emoce a studium ....................................................................................... 19 2.6.10 Emoce a zdraví........................................................................................ 20 2.7 Role neverbálních signálů .............................................................................. 20 2.8 Pomoc ve stresové situaci ............................................................................... 22 2.8.1 Devatero první pomoci ve stresu .............................................................. 22 2.8.2 Protistresové dýchání – technika BREATHE ........................................... 23 2.8.3 Postoj ke stresu mění jeho charakter......................................................... 24 2.9 Nástroje práce s emocemi ............................................................................... 25 2.9.1 The Happiness Advantage ........................................................................ 26 2.9.2 Další nástroje ............................................................................................ 27 2.9.3 Metoda SHIFT .......................................................................................... 28 2.10 Měření subjektivního pocitu radosti (subjective well-being) ..................... 29 2.10.1 Life Satisfaction Score ............................................................................ 29 2.10.2 Affect Score a Positivity Ratio ............................................................... 30 2.10.3 Korelace životní spokojenosti a afektu ................................................... 31 3 Praktická část ......................................................................................................... 32 3.1 Charakteristika použitých metod .................................................................... 32 3.1.1 Strukturovaný rozhovor ............................................................................ 32 3.1.2 Experiment ................................................................................................ 32 3.2 Účastníci empirického výzkumu .................................................................... 33 3.3 Stanovení cílů ................................................................................................. 34 3.4 Hypotézy ......................................................................................................... 34 3.5 Realizace ......................................................................................................... 36 3.5.1 Vstupní rozhovor pro účastníky experimentu ........................................... 36 1
1
4
5 6 7 8
3.5.2 Nástroje poskytnuté experimentální skupině ............................................ 38 3.5.3 Rozšíření statistického souboru ................................................................ 40 3.5.4 Výstupní rozhovory .................................................................................. 41 3.6 Metody zpracování dat ................................................................................... 41 3.7 Výsledky a vyhodnocení hypotéz v rámci strukturovaných rozhovorů ......... 41 3.7.1 Školní průměr ........................................................................................... 43 3.7.2 Nemocnost ................................................................................................ 46 3.7.3 Flow .......................................................................................................... 47 3.7.4 Smysl života .............................................................................................. 49 3.7.5 Postoj ke stresu ......................................................................................... 50 3.7.6 Test kreativity ........................................................................................... 51 3.8 Výsledky a vyhodnocení experimentu ........................................................... 52 Doporučení a implementace výsledků ................................................................... 56 4.1 Doporučení ..................................................................................................... 56 4.1.1 Péče o spokojenost studentů a zaměstnanců ............................................. 56 4.1.2 Výzkum flow, smyslu života a test kreativity........................................... 56 4.1.3 Zlepšení životní spokojenosti a emoční prožitku pomocí nástrojů........... 57 4.2 Ekonomická náročnost implementace ............................................................ 57 Závěr ...................................................................................................................... 58 Zdroje ..................................................................................................................... 60 Seznamy obrázků, tabulek a zkratek ...................................................................... 63 Přílohy .................................................................................................................... 64 8.1 Záznamové archy účastníků experimentální skupiny ..................................... 64 8.2 Vstupní hodnoty účastníků experimentu v modulech LSS a AS.................... 69 8.3 Výstupní hodnoty účastníků experimentu v modulech LSS a AS.................. 70
2
1 Úvod Přestože technologie se v dnešní době výraznou měrou podílí na ekonomickém rozvoji světa, nejsou tím hlavním a příčinným faktorem, na kterém ekonomický rozvoj a prosperita stojí. Je to člověk, který umožňuje růst firem i ekonomiky jako celku. „Žádná organizace si nemůže počínat lépe než její lidé.“ (Drucker, 2006 str. 131) Navzdory tomuto faktu se stále najdou zaměstnavatelé soustřeďující se především na inovace technologií a procesů, namísto komplexního rozvoje svých pracovníků, kteří by pravděpodobně po dosažení, nebo přiblížení se, ke svému potenciálu dokázali svou firmu včetně technologií posunout mnohem rychleji vpřed. V úvahu také přichází samotná otázka starostlivosti korporací a firem o štěstí a spokojenost zaměstnanců, která přestože dosáhla na začátku 21. století výrazného zlepšení oproti například přístupu k zaměstnancům v počátku 20. století, stále se ukazuje, že je co zlepšovat. Podíváme-li se například do USA, deprese je mezi obyvateli desetkrát častější než v roce 1960. Navíc průměrný počáteční věk u depresí klesnul mezi lety 60. léty a počátkem 21. století z 29,5 let na 14,5 let. (Seligman, 2002). Není to jen záležitost Spojených států, podobné tendence můžeme vysledovat i v Evropě. (Goleman, 2011; Watkins, 2013) „Stručně řečeno, jsme nejzdravější a nejbohatší generace, která kdy žila. A stejně si děláme víc starostí. Průzkumy stále potvrzují vzrůstající úroveň stresu a deprese.“ (McGee, 2013 str. 27) Podle průzkumu organizace Conference Board1 byla spokojenost s prací u Američanů v roce 2010 nejnižší za posledních dvacet dva let. Jen 45 % z účastníků průzkumu na vzorku 5000 domácností bylo se svou prací spokojeno. V roce 1987, kdy se průzkum konal poprvé, bylo se svou prací spokojeno 61,1 % lidí. Toto se netýká jen pracujících, ale i studentů. V roce 2004 se v anketě Harvard Crimsonu, které se účastnilo 361 respondentů, ukázalo, že 4 z 5 studentů Harvardu trpí alespoň jednou během akademického roku depresí.2 Nezanedbatelné jsou i statistiky ohledně celkového duševního stavu lidí obecně, ke kterým nepřispívají ani nejistoty hospodářských recesí, které dle WHO mají na psychiku neblahý vliv.3
1
http://www.prnewswire.com/news-releases/us-job-satisfaction-at-lowest-level-in-two-decades80699752.html; Achor (2011) 2 http://www.thecrimson.com/article/2004/1/12/college-faces-mental-health-crisis-one/ a Achor (2011) 3 http://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mentalhealth/publications/2011/impact-of-economic-crises-on-mental-health
3
Ačkoliv tedy nesporně jsou firmy, jako například Google4 nebo Dreamworks5 a spousta jiných, které vyvíjejí velké úsilí ke zlepšení spokojenosti svých pracovníků, tak nepochybně se najdou lidé, kteří se svou prací spokojeni nejsou. Zajímavé je, že tyto výše zmíněné firmy starající se o spokojenost svých zaměstnanců zaznamenávají i velmi dobré výsledky. Tedy, že by tu jistá spojitost mezi šťastným zaměstnancem a výkonným zaměstnancem přeci jen byla? Existuje ale vůbec bez nutnosti velkých investic ve firmě nějaký opravdu efektivní způsob, který by umožnil lidem významně zlepšit jejich životní spokojenost a pomohl zvýšit pracovní výkonnost a posléze i výkonnost organizace? Na co se tedy zaměřit? Důležitou roli v organismu člověka při každodenních činnostech hrají emoce a s nimi spojené stresové reakce a vliv stresu obecně. (Goleman, 2011; Watkins, 2013) Tato bakalářská práce shrnuje vliv emocí a stresu na člověka, jeho myšlení, zdraví a výkonnost v rámci své teoretické části. V části praktické se tyto vlivy pomocí strukturovaných rozhovorů a experimentu zkoumají na studentech Vysoké školy ekonomické v Praze.
1.1 Cíle práce Cílem této bakalářské práce je zjistit vliv emocí a stresu na jedince a zjistit, zda pro práci s emocemi a stresem existují účinné nástroje, které by mohli sloužit jak v pracovním, tak i studentském a osobním životě. Schopnosti pracovat s emocemi a zvládat stres se stále více dostávají do popředí jako determinanty úspěšného, spokojeného a dokonce i zdravějšího života. (Goleman 2011; Achor 2011; Waktins 2013) Na základě teoretické části, kde bude popsána role emocí a stresu na myšlení, výkonnost, životní spokojenost a zdraví, bude pro praktickou část stanoveno 7 hypotéz (kapitola 3.4). Prožívání spíše pozitivních emocí a schopnost pracovat se stresem totiž má přímý vliv na efektivitu myšlení, pracovní výkonnost i zdraví, jak bude vysvětleno v teoretické části práci. (Achor 2011; Watkins, 2013 a další) Mým osobním cílem pro tuto práci je shrnout to nejdůležitější z problematiky, o kterou se už několik let zajímám a aplikuji ji v životě. Rád bych, aby se více lidí o toto téma začalo zajímat. Domnívám se totiž, že v prostředí rychlých změn a vývoje civilizace, kterého jsme svědky ve 21. století, je schopnost pracovat se svými emocemi a zvládat stres nutností. 4
http://www.ibtimes.com/top-5-reasons-why-google-best-company-work-553844 http://www.bizjournals.com/losangeles/news/2013/01/17/dream-job-dreamworks-animationplaces.html?page=all 5
4
2 Teoretická část 2.1 Co to jsou emoce Emoce můžeme charakterizovat jako širokou škálu citových, subjektivních prožitků, které doprovází fyziologické a motorické změny. Emoce vzbuzují menší či větší stavy pohotovosti. Zjednodušeně řečeno to jsou hodnotící reakce na podnět, přičemž toto hodnocení může být buď kladné, nebo záporné. (Hartl, Hartlová, 2010) Emoce reprezentují subjektivní prožitek člověka nejen vůči vnějšímu světu, ale také vůči sobě. Tento prožitek je charakterizován nějakým hodnotícím stanoviskem. Při prožívání emoce dochází k hormonálním změnám a k aktivaci, či naopak utlumení organismu. (Pauknerová a kol., 2012) „Emoce jsou psychologické procesy zahrnující subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání), motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a zaměřenosti.“ (Suchý, 2012 str. 29) Emoce slouží člověku také k hodnocení událostí, situací a skutečností. Na základě těchto hodnocení člověk pak zaujímá nějaký postoj. (Suchý, 2012) Křivohlavý (2013) charakterizuje emoce jako součást prožívání. Emoční prožitek vyvolává určitou fyziologickou a motorickou odezvu spolu s duševním hodnocením situace. Nastává vnímání těchto proběhlých změn a vzniká emoční přesvědčení. „Vše dohromady skládá výslednou emoci“ (Křivohlavý, 2013 str. 17). Emoce také souvisí s dalšími psychickými jevy, mj. s motivací nebo s kognitivním děním jako jsou uvažování, hodnocení a rozhodování. (Křivohlavý, 2013) U emocí je také typická polarita, to znamená, je-li naše hodnotící stanovisko prožívání negativní, nebo pozitivní. (Křivohlavý, 2013; Pauknerová a kol. 2012) „Všechny emoce jsou ve své podstatě popudy k jednání; okamžité pokyny pro zvládání životních situací, které nám vštípila evoluce.“ (Goleman, 2011 str. 15) 2.1.1 Dělení emocí V dělení emocí nepanuje jednotný konsenzus. Existuje několik způsobů, jak emoce dělit. Jeden způsob je emoce jako takové považovat za jednodušší formu citů. Mezi ty základní patří radost, vztek, bolest, rozkoš, smutek. I zvířata mohou mít tyto emoce. „Lidé mají i tzv. city vyšší, mezi které patří city estetické (líbí se nám krásné věci), poznávací (těší
5
nás poznávat nové věci) a sociální (přátelství, láska, nenávist).“ (Pauknerová a kol., 2012 str. 84) Watkins (2013) rozlišuje pojmy emoce a pocity. Zatímco emoce jsou nevědomé, v momentě kdy si emoci uvědomíme, stává se z ní pocit. Emoce totiž jsou z větší části nevědomého charakteru. „Proto rozeznáváme dvě úrovně emočního prožívání – vědomou a nevědomou.“ (Goleman, 2011 str. 58) Emoce se dají také ještě dělit podle délky trvání a intenzity na tyto druhy (Pauknerová a kol., 2012) :
Nálada – jedná se o emoci dlouhotrvající a méně intenzivní
Vášeň – taktéž dlouhotrvající, ale už intenzivní emoce
Afekt – krátkodobá a navíc vysoce intenzivní emoce
2.2 Co to je stres Stres (resp. distres, viz. dále) je fyzická reakce těla na nějakou hrozbu. Tato reakce bývá okamžitá a často zprvu nevědomá. Spouští ji starší části mozku v situacích ohrožení s cílem rychle reagovat a udržet nás naživu. (Goleman 2011; McGee 2013; Watkins 2013) Jsou tři možné reakce (McGee, 2013; Watkins 2013):
Útok (anglicky „fight―)
Útěk (anglicky „flight―)
Strnutí (anglicky „faint/play dead―)
Během stresu se zvyšuje svalové napětí, tepová frekvence a krevní tlak, dechová frekvence, rychlost látkové výměny, práce nadledvin, galvanická vodivost kůže nebo frekvence vln na EEG. Naopak dochází ke snížení funkcí těla při hojení, trávení, nebo snížení funkce imunity. Silné emoce provází silný stres. (Nešpor, 2013) Emoce jsou součástí stresových reakcí „Ve zvládání stresu se tedy uplatňují pocity úzkosti a jistoty....první je pohnutkou, druhý cílem reakce na stres.“ (Nakonečný, 2012 str. 229) 2.2.1 Distres Je nutné rozlišovat dva typy stresu. Výše popsaná charakteristika (Nešpor, 2013 a Nakonečný, 2012) je pro distres. Distres je tzv. emočně negativní stres, který provází pocity duševního napětí, předrážděnosti, rozladěnosti, úzkosti, nepohody, zlosti nebo únavy. (Macháč a Macháčová, 1991 podle Nakonečný 2012) Při distresu se do organismu vyměšují 6
hormony jako například kortizol. (Achor, 2011; Watkins, 2013). Pokud působí distres dlouhodobě, vede toto zvýšené napětí organismu k oslabení jeho odolnosti, v krajních případech až ke smrti. (Nakonečný, 2012) Distres je prospěšný v situacích bezprostředního ohrožení života, kdy je zapotřebí rychlé fyzické reakce. Bohužel člověk nemá potřebné adaptační mechanismy pro vyrovnávání se s většinou hrozeb, které jsou dnes spíše společenského rázu, a tak pro vyrovnávání se s těmito společenskými hrozbami využívá mechanismus sloužící k zajištění přižití při fyzických hrozbách. „Z vývojového hlediska je civilizace tak mladá, že se člověk nestačil přizpůsobit. Proto dosud nedokázal vypracovat adaptační reakce, jež by se hodily pro zátěž vznikající ze sociálních příčin. Místo nich využívá reakce vypracovaných proti zátěžím z fyzických příčin.“ (Charvát, 1964 str. 86 podle Nakonečný, 2012 str. 225) Mozek tedy nerozlišuje mezi hrozbou od šéfa v práci nebo predátora v džungli. (Watkins, 2013) 2.2.2 Eustres Eustres je emočně pozitivní stres. Zahrnuje reakce jako nadšení, nebo radostné překvapení. „Emočně pozitivní (příjemná) stimulace nemá ale tak silný a dlouhotrvající vliv na aktivační systémy organismu jako stimulace záporná.“ (Macháč a Macháčová 1991, str. 13 podle Nakonečný, 2012 str. 223) V dalších částech práce, bude-li se hovořit o stresu, bude jím distres. Distres bude brán v úvahu i v případě, že se bude mluvit o tzv. negativních emocích, jež při stresu prožíváme. (Nešpor, 2013; Watkins, 2013)
2.3 Emoce a stres v modelu podle Watkinse Britský lékař, psycholog a neurovědec Alan Watkins (2013) představil model, ve kterém na vertikální osu položil míru aktivace autonomního nervového systému a na horizontální osu rozpětí mezi anabolickými a katabolickými stavy neuroendokrinního systému, a v rámci tohoto rozdělení přiřadil emoce jednotlivým kvadrantům. Anabolický stav se vyznačuje pozitivními emocemi, zatímco katabolický stav negativními emocemi a stresovými stavy.
7
Obrázek 1: Watkinsův model6
V prvním kvadrantu, kde je vysoká aktivace autonomního nervového systému a katabolický stav neuroendokrinního systému, prožíváme emoce jako vztek, frustraci nebo úzkost. (Watkins, 2013) Ve druhém kvadrantu, kde je opět vysoká aktivace autonomního nervového systému, ale anabolický stav, a tak zažíváme emoce například vášně, nadšení a motivovanosti. (Watkins, 2013) Třetí a čtvrtý kvadrant se vyznačují nízkou aktivací autonomního nervového systému. Ve třetím kvadrantu při anabolickém stavu jsou typické emoce jako spokojenost, vnímavost, zaujatost. Ve čtvrtém kvadrantu při katabolickém stavu naopak emoce lhostejnosti, nezájmu nebo odloučenosti. (Watkins, 2013) Různé emoce různě ovlivňují naše tělesné funkce. Každá emoce ovlivňuje způsob našeho dýchání. (Phillpot, 2013)7 Mimo to i další tělesné funkce. „Například představy radosti, smíchu, pohybu, strachu, vzteku apod. ovlivňují srdeční činnost, rytmus a hloubku dýchání, napětí svalů, pohyby prstů, končetin i pohyby těla a jejich koordinaci.“ (Franková v Bedrnová a kol., 2009 str. 34)
6 7
zdroj: Watkins (2013), kapitola 1, FIGURE 1.4 http://www.ecsa.ucl.ac.be/personnel/philippot/RespiFB010613.pdf
8
Watkins (2013) vzal v úvahu změny srdečního rytmu, jinými slovy časový rozdíl mezi každým srdečním rytmem, který se nazývá variabilita srdečního rytmu (anglicky heart rate variability, zkratka HRV). V momentě, kdy prožíváme negativní emoce nebo stres (1. a 4. kvadrant v obrázku 1), je naše HRV značně nesouvislé.
Obrázek 2: HRV při prožívání negativních emocí8
Zatímco když prožíváme pozitivní emoce (2. a 3. kvadrant v obrázku 1), naše HRV se podobá sinusoidě.
Obrázek 3: HRV při prožívání pozitivních emocí9
HRV se podle Watkinse (2013) dá během krátké chvíle do jisté míry ovlivnit pomocí dechu a díky tomu se rychle můžeme dostat ze stresového stavu či negativního rozpoložení. Tato technika bude popsána v kapitole 2.8.2.
2.4 Emoce a myšlení Pro pochopení problematiky vlivu emocí na myšlení je nutné nejprve stručně vysvětlit jejich postavení ve struktuře mozku. Náš mozek se skládá z hlediska evolučního vývoje ze tří vývojově různě starých částí. Evolučně nejstarší částí je mozkový kmen, někdy nazývaný jako „plazí mozek―, ten má 8 9
zdroj: Watkins (2013), kapitola 2, FIGURE 2.10 zdroj: Watkins (2013), kapitola 2, FIGURE 2.9
9
na starosti koordinaci základních životních funkcí a metabolismus tělesných orgánů, kromě toho řídí některé stereotypní reakce a pohyby. (Goleman, 2011) Emoce sídlí v limbickém systému (který obsahuje i amygdalu, viz. dále), jež nám tedy umožňuje cítit. (Goleman, 2011) Třetí, vývojově nejmladší částí mozku je mozková kůra (neokortex), díky kterému můžeme vědomě přemýšlet. (Goleman, 2011) „Jako bychom měli dvojí myšlení: jedno, které logicky uvažuje, a druhé, které cítí. Tyto fundamentálně odlišné způsoby myšlení vzájemně spolupracují a jejich souhra vytváří náš duševní život.“ (Goleman, 2011 str. 18) Máme tedy dva druhy myšlení – citové myšlení a racionální myšlení. Většinu času tyto dva druhy myšlení spolupracují a pomáhají nám se orientovat v životě. Emoční centra jsou navíc pomocí velkého množství nervových vláken spojena s ostatními částmi mozku včetně neokortexu. Díky tomu mohou ovlivňovat funkce ostatních částí mozku. „Emoce dodávají racionálnímu myšlení energii a informace, zatímco naše racionální uvažování tříbí a někdy vetuje emoční signály.“ (Goleman, 2011 str. 18) 2.4.1 Stav ohrožení Amygdala, která je součástí limbického systému (centra emocí), neustále analyzuje informace přicházející do mozku ze smyslových orgánů a v případě, že vyhodnotí situaci jako hrozbu (nejen fyzickou, ale i sociální – viz. předchozí kapitola), tak převezme kontrolu nad naším jednáním s cílem reagovat co nejrychleji, s cílem zajistit přežití. Není tedy důležitá přesnost reakce, ale její rychlost. (Goleman, 1997) Amygdala reaguje o chvíli dříve, než informace doputuje do neokortexu, než si reakci vůbec uvědomíme. V těchto případech je neokortex, racionální myšlení, vyřazen z rozhodovacího procesu, alespoň tedy v prvních chvílích. (Goleman, 1997) Důležité je v této situaci, že bude z rozhodování vyřazen neokortex, abychom mohli rychle reagovat ve stavu ohrožení. Toto je zapříčiněnou náskokem, který v příjmu informací ze smyslových orgánů má amygdala před neokortexem. Tento náskok činí asi 500 milisekund. (Watkins, 2013) Právě i kvůli tomuto mechanismu je dobré umět s vlastními emocemi pracovat. Často si totiž ani neuvědomíme, že jsme pod kontrolou amygdaly. Pokud naše amygdala bude vyhodnocovat spoustu skutečností jako hrozbu, bude více našich reakcí spíše rychlejších, než kvalitnějších. (Watkins, 2013)
10
2.4.2 Emoce v racionálním rozhodování V neokortexu, který se „vypíná― v případě ohrožení, existují mechanismy, které dokáží regulovat náš emoční život. „Za normálních okolností řídí prefrontální laloky (část neokortexu10) naše citové reakce od začátku.“ (Goleman 2011, str. 32) Ve stavu ohrožení pak nám tyto prefrontální laloky neokortexu pomáhají znovu nabýt kontrolu nad našimi reakcemi a jednáním. Děje se tak díky nervovým spojením mezi neokortexem a emočními centry (limbickým systémem, amygdalou) v mozku. (Goleman, 2011) Emoční reakce tedy mohou vzniknout i bez práce neokortexu. Zajímavé je, že takzvané racionální rozhodování prováděné neokortexem se ale podle Antonia Damasia bez emočních center neobejde. Emoce pomáhají efektivnímu racionálnímu rozhodování tak, že možnostem přiřadí určitý význam, tedy zvýrazní určité možnosti, mezi kterými se pak můžeme rozhodnout. (Damasio, 2000) Damasio tedy odmítá, že by emoce a rozum byly protikladné. „Emoce je jak za příznivých, tak i nepříznivých podmínek integrální součástí procesů myšlení a rozhodování.“ (Damasio, 2009 str. 55 podle Nakonečný 2012, str. 22) „Krátce
řečeno,
vnímavost
k vlastním
pocitům
je
klíčem
k rozumnějšímu
rozhodování.“ (Goleman, 2011 str. 57) 2.4.3 Emoce a kognitivní funkce Různé emoce vyvolávají různé myšlenkové pochody. Například velmi radostná nálada v naší mysli způsobuje rychlou tvorbu představ, vytváříme bohatší asociace, mozek dlouho nesetrvává u jednoho podnětu, máme zvýšenou motorickou aktivitu a větší sklony k objevování nových věcí. (Damasio, 2000) Smutek zase způsobuje myšlení chudé na asociace, vázne naše rozhodování a pozornost je upřena stále ke stejným představám. (Damasio, 2000) Různé emoce vyvolávají různé myšlenky a různé tělesné reakce, a tak nás připravují na odlišnou reakci. (Goleman, 2011) Strach například vyvolává tělesné změny jako nahromadění krve v kosterním svalstvu, mj. v dolních končetinách kvůli snadnějšímu útěku, obličej zbledne. V těle je přítomno napětí a jsme ostražití s tím, že naše pozornost je soustředěna na hrozící nebezpečí. (Goleman, 2011)
10
poznámka autora
11
Pocit štěstí pomáhá utlumovat negativní emoce a utlumuje také mozková centra, kde se tvoří ustarané myšlenky. Tento pocit v těle stimuluje uvolňování většího množství energie. Cítíme například uvolněnost nebo nadšení pro úkoly, které nás čekají. (Goleman, 2011) „Emoce neustále ovlivňují jasnost našeho myšlení a schopnost učit se; jedinou otázkou zůstává, jestli je tento vliv nevědomý a potenciálně negativní, nebo vědomě zvládnutý a pozitivní.“ (Watkins, 2013, kapitola 3, str. neuvedena)11 Schopnost dostat se ze stresové reakce a celkově dobře zvládnuté emoce pak podporují výrazné zlepšení kognitivních funkcí. (Watkins, 2013)
2.5 Pozitivní emoce Z předchozí kapitoly je patrné, že emoce různými způsoby ovlivňují to, jak myslíme a jak jednáme. (Damasio, 2000; Goleman, 2011; Watkins 2013). Naše myšlenky vychází z charakteru našich emocí a naše jednání vychází z našich myšlenek, a je to především naše jednání, které je hlavním determinantem toho, jaké výsledky budeme mít v činnostech, které děláme nejen v zaměstnání. (Watkins, 2013) Je-li člověk spíše v negativním emočním stavu včetně stresu (distresu), jeho schopnost myslet a podávat kvalitní výkony je velmi omezena. (Achor, 2011; Watkins, 2013) Naopak zažívá-li člověk pozitivní emoce, jeho mozek pracuje lépe (Watkins, 2013) Člověk je také šťastnější a spokojenější a podává lepší výkon, což znamená, že ve výsledku je i úspěšnější. (Achor, 2011) „Ukazuje se, že naše mozky jsou doslova pevně zapojené fungovat, jak nejlépe dovedou nikoliv v negativním nebo neutrálním stavu, ale v pozitivním stavu.“ (Achor, 2011 str. 15)12 2.5.1 Pozitivní emoce a štěstí „Pozitivní emoce lze obecně charakterizovat jako radostný stav.“ (Suchý, str. 22, 2012) Mezi deset základních pozitivních emocí patří radost, vděčnost, vyrovnanost, zájem, naděje, hrdost, pobavení, inspirace, úcta a láska. (Friedrickson, 2009 podle Achor 2011) Pozitivní emoce a pocity štěstí bývají často brány jako synonyma, přestože se dají odlišit. Štěstí můžeme chápat buď jako subjektivní pocit pohody, prožívání pozitivních emocí, nebo jako radost kombinovanou s hlubšími pocity významu a smyslu. (Achor, 2011)
11 12
přeloženo z angličtiny autorem přeloženo z angličtiny autorem
12
Seligman definuje štěstí jako složku tří komponent – radosti, zaujetí a smyslu a podle něj lidé, kteří usilují o všechny tyto složky, vedou nejplnější život (Seligman, Peterson a Park, 2005 podle Achor, 2011) Nakonečný (2012) definuje radost jako velmi příjemný cit, jehož slabší verzí je spokojenost a nejsilnější verzí pocit štěstí. Jiná
definice
spojuje
štěstí
se
smyslem
života
a
vyhledáváním
radosti.
(Csikszentmihalyi, 1996) 2.5.2 Výhody pozitivních emocí „Čekáním na to, až budeme šťastnější, limitujeme náš mozek pro potenciální úspěch, zatímco kultivováním pozitivity v mozku nás dělá více motivované, efektivnější, odolnější, kreativnější a produktivnější, což táhne naši výkonnost směrem vzhůru.“ (Achor, 2011 str. 4)13 Doslova totiž se „stáváme úspěšnějšími, když jsme šťastnější a pozitivnější“ (Achor, 2011 str. 15)14 Pocity radosti a štěstí člověka vnitřně uklidňují, usnadňují správné rozhodování a podporují jeho tvořivost (Seligman a kol., 2005 a Nešpor, 2011 podle Nešpor, 2013) „Navozování pozitivních emocí představuje skvělou možnost, jak mírnit negativní emoce a stres.“ „Humor, smích a veselost pomáhají zvládat stres, uklidňují a podněcují tvořivost.“ (Nešpor, 2013 str. 88 a 121) Americká psycholožka z University of North Carolina (Achor, 2011) Barbara Friedrickson přišla s teorií „broaden-and-built― („rozšířit a stavět―). Podle této teorie pozitivní emoce způsobují lepší vnímání skutečností a tím zefektivňují rozhodovací procesy. Pozitivní emoce dokonce zvyšují psychickou odolnost a životní spokojenost jedince. (Johnson a spol., 2010 a Kok a Friedrickson, 2010 podle Nešpor, 2013) Preferovat pozitivní emoce a pozitivní přístup ke skutečnostem, ale neznamená být naivní. Jde o to posuzovat tyto skutečnosti z kladné stránky, ale bez „růžových brýlí“ (Franková v Bedrnová a kol., 2009; Achor, 2011). „Klíčem tedy není kompletně zanevřít na všechno špatné, ale mít rozumný, realistický smysl pro optimismus.“ (Achor 2011, str. 104)15
13
přeloženo z angličtiny autorem přeloženo z angličtiny autorem 15 přeloženo z angličtiny autorem 14
13
2.6 Emoce v pracovním, studijním a běžném životě 2.6.1 Pozitivní emoce v pracovním životě „Vědomá kontrola myšlenek, představ a emocí a jejich pozitivní usměrňování nám pomáhají snadněji zvládat nároky práce i života, udržovat potřebnou výkonnost i duševní rovnováhu a předcházet nedorozuměním či konfliktům.“ (Franková v Bedrnová a kol., 2009 str. 35) V roce 2005 proběhla meta-analýza (Lyubomirsky, King, Diener, 2005)16 výsledků více než 200 studií provedených na 275 000 lidech. Výsledky této analýzy ukázaly, že štěstí vede k úspěchu v mnoha oblastech našich životů, včetně vztahů s lidmi, kreativity a zejména našeho zaměstnání a kariéry. (Achor, 2011) Šťastnější zaměstnanci jsou produktivnější, více prodávají na prodejních pozicích, a podávají lepší výkony na vedoucích místech. Mimo to dosahují lepších výsledků v hodnocení pracovních výkonů a mívají i vyšší mzdy. Zajímavé je také to, že šťastnější zaměstnanci mají menší pravděpodobnost absence z důvodu nemoci nebo menší pravděpodobnost syndromu vyhoření. (Achor, 2011) „Jak je to možné? Pozitivní emoce zaplavují naše mozky dopaminem a serotoninem, chemikáliemi, díky kterým se nejen cítíme dobře, ale i díky kterým dostáváme naše centra učení v mozku na vyšší úroveň. Pomáhají nám tedy organizovat nové informace, udržet si tyto informace v mozku déle a později si je vybavit rychleji. Umožňují nám vytvořit a udržet více neuronových spojení, které nám dovolují myslet rychleji, kreativněji, být více schopni v komplexních analýzách a řešení problémů, a vidět a vynalézat nové způsoby, jak dělat různé věcí.“ (Achor, 2011 str. 44)17 Lidé s dobrou náladou mívají sklony k expanzivnějšímu a pozitivnějšímu myšlení. Díky tomu mohou myslet pružněji a komplexněji. Smích zase podněcuje tvořivost. Dobrá nálada obecně je lékem proti ustrašenému a opatrnickému rozhodování. (Goleman, 2011) 2.6.2 Emoce v mezilidských vztazích Emoce nehrají roli jen v rámci jednoho jedince, ale jsou významné i v rámci mezilidské interakce. (Goleman, 2011) Peter Salovey z Yaleovy univerzity v rámci mezilidských vztahů přišel s dvěma úrovněmi, kde emoce hrají roli (Goleman, 2011): 16
Lyubomirsky, Sonja; King, Laura; Diener, Ed. Psychological Bulletin 131.6 (Nov 2005): 803-855., uvedeno v Achor (2011). 17 přeloženo z angličtiny autorem
14
Vnímavost k emocím jiných lidí – důležitá je schopnost empatie; je to klíčovou vlastností především v profesích, jako jsou lékaři, manažeři, či prodejci
Umění mezilidských vztahů – nejen schopnost vcítit se do pocitů druhých lidí je důležitá, neméně důležité je i umění přizpůsobit tomu své jednání. Tato schopnost je důležitá především pro vedoucí pracovníky.
Empatie znamená, jak moc se dokážeme naladit na pocity druhého člověka. Vyznačuje míru naší ochoty a snahy vnímat a pochopit vnitřní svět druhého člověka. (Vymětal a Rezková, 2001 podle Bedrnová a kol., 2009; Bedrnová a kol., 2009) Empatie může být také chápána jako „způsob bytí― s druhým člověkem a jeden z nejmocnějších nástrojů lidské komunikace (Rogers, 1998 podle Slezáčková, 2012) Emoce v mezilidských vztazích nejsou důležité jen pro udržování těchto vztahů díky rozpoznávání a respektování emocí ostatních. Je tu i opačný vztah – mezilidské vztahy mají velmi pozitivní vliv na emocionální život jedince. (Valliant, 2009)18 Úspěšní lidé se pevně drží svých přátel a nejbližších. Tito lidé, kteří investují do vztahů s ostatními lidmi, jsou šťastnější, produktivnější a odolnější. „Za prvé sociální interakce nás naplňují pozitivitou, když dojde k vzájemnému setkání. Dále každá z těchto interakcí dále posiluje vztah, což zvyšuje náš pocit štěstí trvale.“ (Achor, 2011 str. 176)19 2.6.3 Flow Psycholog Mihaly Csikszentmihalyi popsal stav, ve kterém dosahují lidé vynikajících výkonů v nejrůznějších oblastech a profesích jako „proudění―. Lidé se v tomto stavu cítí zcela uvolněni a bez většího úsilí podávají skvělé výkony. (Goleman, 2011) Csikszentmihalyi (1996) definoval charakteristické znaky pro tento stav, který přináší s sebou pocity radosti:
Nutnost dělat náročnou aktivitu vyžadující určitou dovednost – nesmí se jednat o příliš lehkou činnost nebo naopak příliš namáhavou činnost, člověk má tendence pak propadat nudě, respektive úzkosti
Vědomí lidí splývá s jejich činy, prožívají stav sebezapomnění a mají změněné vnímání času
Lidé se cítí plni energie, uvolnění a činnost, ačkoliv je náročná, jim připadá, že je jimi prováděna bez jakéhokoliv úsilí
18
Valliant, G. (July 16, 2009). Yes, I Stand by My Words, ―Happiness Equals Love—Full Stop‖ http://positivepsychologynews.com/news/george-vaillant/200907163163 ; Diener, Seligman (2002). Very happy people. Psychological Science, 13, 81-84. Obojí uvedeno v Achor (2011). 19 přeloženo z angličtiny autorem
15
Úzká spojitost s činností, vysoce koncentrovaný stav
Prožívání spontánního pocitu radosti (až pocitu vytržení)
Pocit kontroly – tito lidé se domnívají, že jimi prováděná činnost je naprosto v jejich moci, i když tomu tak není, oni přesto mají tento pocit
2.6.4 Smysl „Pravdou je, že ve většině případů je větší míra radosti tam, kde lidé prožívají svůj život jako smysluplný.“ (Křivohlavý, 2010 str. 91) Také Martin Seligman považuje smysl jako jednu ze tří komponent pocitu štěstí a radosti v životě (Achor, 2011) Podle Franklovy logoterapie (Frankl, 2006) může člověk najít smysl života v jedné ze tří oblastí: 1. Vykonáním skutku, a to zejména s ohledem na ostatní 2. Prožitím zážitku, i ve vztahu k jiným lidem, kde nejvyšším prožitkem je láska 3. Zaujetím postoje vůči prožitému, nevyhnutelnému utrpení, tedy nalezení smyslu v tomto utrpení Csikszentmihalyi (1996) vidí prožitek flow, popsaný v předchozí kapitole, jako něco, co nám může život obohatit a udělat jej smysluplnější. Csikszentmihalyi flow nazývá také souslovím optimální prožívání. 2.6.5 Optimismus Optimista je člověk, který (Nešpor, 1999 podle Bedrnová a kol., 2009):
si neklade za vinu nepříznivé události, které nezpůsobil, a ty které ovlivnit mohl, si nadměrně nevyčítá.
nevnímá nepříznivé události ovlivňující celý jeho další život jako naprostou katastrofu, ale jen jako událost omezenou v čase i rozsahu.
nepopírá konkrétní následky nepříznivé události ve svém životě, ale chápe je jako zvláštní případ a zbytečně je nezevšeobecňuje.
nezdar bere jako něco, co se dá příště změnit, aby uspěl. Nepřipisuje to vrozené vlastnosti. (Goleman, 2011)
Optimismus má mnoho výhod, například snižuje symptomy deprese. Navíc účinky optimistického pohledu na svět se násobí a člověk snáze zvládá obtížné životní situace. „Výzkumy také odhalují, že optimistům se daří lépe ve škole, v práci i při sportu.“ (Seligman, 2013, str. 24) 16
Optimistický náhled na svět není předurčen, optimismu se dá naučit pomocí osvojením si sady kognitivních dovedností, mezi které patří například odvedení pozornosti na něco jiného, nebo disputace, která má za úkol zpochybnit negativně laděný myšlenkový pochod nalezením nového úhlu pohledu na danou záležitost. (Seligman, 2013) 2.6.6 Příčiny stresu Faktory, které na nás nepříznivě působí a vyvolávají stres, se nazývají stresory. (Bedrnová a kol., 2009). Existují seznamy stresorů i s přiřazenými hodnotami ve snaze dosáhnout objektivizace, které uvádějí např. Holmes a Rahe. Tyto snahy zobjektivizovat stresory a přiřadit jim hodnotu jsou ale diskutabilní. Stresorů je celá řada. „Jejich dopad na nás se přitom velmi liší.“ (Bedrnová a kol., 2009 str. 227) „To, co je prostě pro někoho výzvou, radostí, inspirací, může pro jiného představovat nepříjemnost, problém, obtíž, starost.“ (Bedrnová a kol., 2009 str. 226) Je tedy nutné na velikost zátěže nahlížet nejen z objektivního, ale také ze subjektivního hlediska. (Bedrnová a kol., 2009) Z objektivního hlediska, mezi situace navozující stres se mohou obecně považovat následující (Bedrnová a kol., 2009):
Podmínky vnuceného tempa
Neočekávané nebo nepříznivé změny
Nejednoznačné a nejasně definované okolnosti
Nadkapacitní zatěžování
Dopad monotonie
Různá očekávání
Přílišnou uspěchanost
Osamocenost a opuštěnost
Definitivnost některých skutečností
McGee (2013) charakterizuje jako jednu z příčin stresů starosti. Přehnané dělání starostí totiž způsobuje úzkost, která ústí ve stres (fyzické změny v těle). Jako příklady důvodů, proč si lidé dělají starosti, uvádí mj. náročnost změn a nejistotu, nedostatek znalostí a zkušeností, nedostatek vlivu či kontroly, předchozí zkušenosti, přílišné vystavení špatným zprávám apod. (McGee, 2013) Novodobým fenoménem je stres způsobený přetížením informacemi. „Moderní člověk nemusí obvykle prchat před divokými zvířaty nebo bojovat za pomoci kyje či halapartny. Jsou 17
tu ale nové zdroje stresu, které naši předkové většinou ani neznali. Sem patří i přetížení informacemi.“ (Nešpor, 2013 str. 29) Přitom je důležité dávat pozor kromě množství informací také na obsah informací. Drastické filmy, násilné počítačové hry, nebo katastrofické zprávy působí obecně více stresu než komedie. (Barlett a spol., 2009 a Bushman a spol., 2006 podle Nešpor, 2013) „Automatickou obranou proti přetížení podněty je zúžení vědomí, což je jednou z příčin chybných rozhodnutí.“ (Nešpor, 2013 str. 30) Obranou proti informačnímu přetížení, může být „informační dieta―, což znamená zabývat se pouze relevantními informacemi a vyhýbání se „informačnímu smogu―. Dále dělání jen jedné věci současně nebo vyřizování elektronické pošty, zpráv jen ve vyhrazenou dobu a vypnout si upozornění na nové příchozí zprávy. (Nešpor, 2013) 2.6.7 Posttraumatický syndrom a posttraumatický růst Stres prožitý v náročných životních situacích může v krajních případech vyústit v tzv. posttraumatický syndrom. (McGee, 2013). Posttraumatický syndrom (Rumyantseva, Stepanov, 2008)20 je zpožděná reakce stresového charakteru na nějakou extrémní stresující událost. Jako příklad události, po jejichž prožití lidé nejčastěji trpí tímto syndromem, můžeme uvést přírodní katastrofu, teroristický útok, různé nehody, únos, ztráta blízkých osob nebo velké změny v sociálním postavení. Podle Golemana je důležité pro vývoj toho syndromu, že lidé mají pocit, že situace pro ně byla nezvládnutelná. „Je to právě pocit bezmoci, jenž způsobuje, že daná událost je subjektivně nezvladatelná.“ (Goleman, 2011 str. 186) I tyto poruchy však lze odstranit, například způsobem, že lidé se snaží hrůznou vzpomínku opakovat bez úzkosti a dávají jí ve svých fantaziích nový a lepší konec. (Goleman, 2011) Existuje ale ještě jeden méně rozšířený pojem nazvaný posttraumatický růst (Steel, Gamblin, Carr, 2008)21. Lidé, kteří přestože prošli stejnými výše popsanými traumatizujícími událostmi, nevykazují pocity úzkosti, ale naopak lze u nich zpozorovat pocity zvýšené celkové spokojenosti se životem, více si věří nebo jsou otevřenější. (Linley a Joseph, 2004 podle Achor, 2011) Nejde tedy o typ události, který ovlivňuje, jak se budeme cítit, ale důležitější je náš subjektivní prožitek této události. (Achor, 2011) 20
Rumyantseva, G. M., & Stepanov, A. L. (2008). Post-traumatic stress disorder in different types of stress (clinical features and treatment). Neuroscience and Behavioral Physiology, 38(1), 55-61. doi:http://dx.doi.org/10.1007/s11055-008-0008-0 21 Steel, J. L., PhD., Gamblin, T. C., & Carr, Brian I, MD,PhD., F.R.C.P. (2008). Measuring posttraumatic growth in people diagnosed with hepatobiliary cancer: Directions for future research. Oncology NursingForum, 35(4), 643-50. Retrieved from http://search.proquest.com/docview/223109220?accountid=17203
18
„Pozitivní emoce prožívají i lidé v obtížných životních situacích. Řekl bych dokonce, že tehdy je člověk potřebuje nejvíc. Při navozování pozitivních emocí nespoléhejme na zevní okolnosti, události nebo nějaké zboží.“ (Nešpor, 2013 str. 88) 2.6.8 Emoční odolnost Emoční odolnost je takzvaný udržitelný klid. „Je to schopnost udržet chtěné, pozitivní emoce bez ohledu na vývoj vnějších okolností, tj. především naladění a vnitřní klid.“ (Suchý, 2012, str. 94) Výsledkem tohoto procesu je pak emoční stálost. Jde o to mít emoce vědomě pod kontrolou, pozorovat je a uvědomovat si je a také je usměrňovat a udržovat na pozitivních hodnotách. Emoční odolnost má tři pilíře (Suchý, 2012): 1. Charakter člověka, jeho základní hodnoty, životní orientace 2. Pozitivní postoje – optimismus 3. Pozitivní emoce – dobré a stále naladění Pozitivní emoce mají totiž i schopnost zmírňovat prožívání negativních emocí a stresu. Díky takzvanému uvolňovacímu efektu (anglicky undoing effect) prožívání pozitivních emocí rychleji dokáží vrátit své tělesné funkce, které byly rozhozeny negativními emocemi, jako zvýšený krevní tlak, zpět do normálu. (Friedrickson, 2009 podle Slezáčková, 2012) „I převážně pozitivně naladění lidé přirozeně prožívají záporné emoce, avšak nenechávají se jimi zahltit a zdrtit. Dokáží využít své pozitivity jako účinného nástroje při zvládání krize.“ (Slezáčková, 2012 str. 49) Osoby, které jsou schopny pozitivního prožívání i při zvýšeném stresu, vykazují vyšší míru psychické odolnosti – anglicky resilience. (Slezáčková, 2012) Tuto psychickou odolnost lze také do jisté míry trénovat. S rostoucí mírou a frekvencí prožívání pozitivních emocí roste u lidí za nějaký čas i jejich psychická odolnost. (Cohn, Friedrickson, 2009 podle Slezáčková, 2012) 2.6.9 Emoce a studium Při studiu a učení nových věcí mají pozitivní emoce, jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, také velmi prospěšný účinek. Mozek je pod pozitivními emocemi lépe připraven vstřebávat nové informace. (Achor, 2011) Pozitivní emoce zlepšují také vnímání a psychickou odolnost. (Johnson a spol., 2010 a Kok a Friedrickson, 2010 podle Nešpor, 2013)
19
Naopak negativní emoce, emoční stres a pocity úzkosti, rozzlobenosti a deprimovanost, narušují naši mentální schopnost. Studenti, kteří jsou dlouhodobě pod těmito emocemi, se neučí a nedokážou přijímat nové informace. „Silné negativní emoce obracejí pozornost na nás samotné. Tím narušují schopnost soustředit se na něco jiného.“ (Goleman, 2011 str. 79) 2.6.10 Emoce a zdraví Emocí a stres na zdraví člověka mají nepochybný vliv. (např. Bedrnová a kol., 2009; Achor, 2011; Goleman, 2011; McGee, 2013; Nešpor, 2013; Seligman, 2013; Watkins, 2013 a další) „Naše city mohou náchylnost k chorobám a průběh rekonvalescence nezanedbatelně ovlivňovat.“ (Goleman, 2011, str. 154) Psycholog Robert Ader objevil v roce 1974 schopnost imunitního systému učit se a tento objev vedl k dalšímu zkoumání interakce nervového systému a imunitních buněk. Ukazuje se, že mysl, tělo a emoce jsou působením biologických procesů propojeny. (Goleman, 2011) Emoce spouštějící vyplavování hormonů do krve při stresové reakci zajišťují naši schopnost
bránit
se
bezprostřednímu
nebezpečí,
ale
také
snižují
dočasně
naši
obranyschopnost. Dlouhodobý a intenzivní stres může významně potlačit fungování imunitního systému. (Rabin a kol., 1989 podle Goleman, 2011) Pozitivní emoce naopak posilují imunitní systém a zvyšují odolnost. (Nešpor, 2013) Šťastnější lidé jsou z tohoto hlediska výhodní pro zaměstnavatele i z důvodu, že obecně v práci méně chybí ze zdravotních důvodů. (Achor, 2011)
2.7 Role neverbálních signálů Při setkání dvou lidí, tito lidé vysílají různé emoční signály o tom, jak se aktuálně cítí, pomocí neverbální komunikace, neverbálních signálů. Tyto emoce se mohou mezi lidmi i přenášet, hovoří se o tzv. emoční nákaze a většinou platí, že nálada se přenáší od expresivnějšího člověka na pasivnějšího. (Goleman, 2011) Ve výzkumu Amy Cuddy z Harvard University (Carney, Cuddy, Yap, 2010)22 bylo zjištěno, že neverbální signály hrají roli i v tom, jak my sami vnímáme sebe. 22
Carney, Dana R., Amy J.C. Cuddy, and Andy J. Yap. "Power Posing: Brief Nonverbal Displays Affect Neuroendocrine Levels and Risk Tolerance." Psychological Science 21, no. 10 (October 2010): 1363– 1368.
20
Lidé, kteří zaujímali během výzkumu více expanzivní a otevřené pozice, tzv. highpower, jako jsou na obrázku 4, měli zvýšenou hladinu testosteronu a sníženou hladinu kortizolu (stresového hormonu). Cítili se také silnější a vykazovali větší ochotu riskovat. Naopak lidé v uzavřených a stažených pozicích, tzv. low-power (obrázek 5) vykazovali pravý opak, tedy nižší hladinu testosteronu, zvýšenou hladinu kortizolu. Cítili se slabší a prokazovali menší ochotu riskovat. Tato studie tedy prokázala, že změna fyzického postoje způsobuje psychologické a fyziologické změny a dokonce změny chování. Takové změny byly zaznamenány už po dvou minutách postoje jako buď high-power, nebo low-power.
Obrázek 4: High-power postoj; otevřená, expanzivní pozice23
23
zdroj: Carney, Dana R., Amy J.C. Cuddy, and Andy J. Yap. "Power Posing: Brief Nonverbal Displays Affect Neuroendocrine Levels and Risk Tolerance." Psychological Science 21, no. 10 (October 2010): 1363–1368.
21
Obrázek 5: Low-power postoj: uzavřená, stažená pozice24
2.8 Pomoc ve stresové situaci Ne vždy lze stresovým situacím zabránit, naštěstí existují techniky, které nám mohou pomoci, když už ve stresu jsme. Je důležité tyto techniky zvládat, protože jinak se organismus na úrovni neurofyziologických mechanismů připravuje na reakci agrese, nebo únik. (Franková v Bedrnová a kol., 2009) „Přitom v situaci, kdy jsme ve stresu, výkon klesá (někdy až na nulu) a naše tělo, náš organismus trpí. Ani to si nemusíme vždy aktuálně uvědomovat. Pokud však ano, obvykle to i velmi nepříznivě prožíváme. Co tedy s tím?“ (Franková v Bedrnová a kol., 2009 str. 252) 2.8.1 Devatero první pomoci ve stresu Franková v publikaci Bedrnová a kol. (2009) uvádí vybrané techniky podle Gregora (1988), jak se se stresovou situací vyrovnat: 1) Protistresové dýchání – při stresu se v našem dýchání objevují nepravidelnosti. Dech může být mělčí, mění se jeho frekvence apod. V krajním případě může člověk až zapomenout dýchat. Důležité je dýchat rytmicky, pomalu a s delším výdechem. Doporučeno je provádět tuto techniku v soukromí, pohodlně usazení a se
24
zdroj: Carney, Dana R., Amy J.C. Cuddy, and Andy J. Yap. "Power Posing: Brief Nonverbal Displays Affect Neuroendocrine Levels and Risk Tolerance." Psychological Science 21, no. 10 (October 2010): 1363–1368.
22
soustředěním na dýchání a zavřenýma očima. Zvládnutí stresu pomocí regulace dechu je velmi jednoduché a také je to nejvhodnější technika. 2) Chvilková tělesná relaxace – jde o uvolnění veškerého svalstva, zejména obličejového, doporučuje se navlhčit si rty, jazyk by měl volně ležet v ústech. Může se přidat protistresové dýchání z bodu 1). 3) Koncentrace na jakýkoliv emocionálně neutrální předmět 4) Odejít a zůstat chvíli sám – např. odejít z místnosti, jsou-li příčinou stresu jiní lidé 5) Změna činnosti – odvedení pozornosti od činnosti způsobující stres (podobně jako v bodě 3), nebo jakýkoliv pohyb, či tělesná aktivita 6) Poslech relaxační hudby 7) Rozhovor s někým třetím – s osobou, která nemá s naším stresem nic společného, navíc takovéto rozhovory, jsou-li dobře vedeny, mohou být zdrojem pozitivních emocí 8) Počítání – počítání od 1 do nekonečna, či čehokoliv jiného. Jde o odvedení pozornosti k naprosto racionální činnosti 9) Tělesné cvičení Všechny tyto techniky se doporučuje nacvičit v situaci psychické pohody. Když nastane stresová situace, člověk už bude vědět, jaké techniky a jak používat. 2.8.2 Protistresové dýchání – technika BREATHE Správné dýchání jako nástroj ve stresové situaci bylo už zmíněno v kapitole 2.8.1. Stejně jako Bedrnová a kol. (2009) i Watkins (2013) považuje správné dýchání jako klíčové, protože dýchání je přímo spjato s variabilitou srdečního rytmu (HRV, popsáno v kapitole 2.3). Pokud dýcháme „správně―, avšak je nutné tuto techniku provádět bez výrazného úsilí, během chvilky se můžeme dostat ze stresového stavu, přitom nejdůležitějšími třemi faktory, které ovlivňují HRV, jsou (Watkins, 2013): 1. Rytmus – důležité je udržovat stále stejný rytmus dýchání, můžeme si zvolit, jaký chceme, ale měli bychom ho stále dodržovat. Např. si můžeme zvolit 4 vteřiny nádech a 6 vteřin výdech. 2. Plynulost – po rytmu druhým nejdůležitějším faktorem je plynulost našeho dechu. Každý nádech i výdech by měl být SOUVISLÝ, plynulý a nepřerušovaný. Rytmus a plynulost přímo ovlivňují a normalizují HRV. 23
3. Pozornost – naši pozornost můžeme směřovat do oblasti srdce, což podle Watkinse podporuje pociťování pozitivních emocí Díky těmto třem faktorům se můžeme snadno dostat ze stresu, či jiných negativních emocí, ale jen do neutrálního stavu (viz. obrázek 6 - dýchání nás dostane v grafu do bodu [0;0]). K pozitivnímu naladění je důležité umět pracovat s vlastními emocemi. Ale dýchání nám alespoň může pomoci dostat se ze stresu. (Watkins, 2013) Pokud takto budeme trénovat dýchání alespoň 10 minut během dne, náš organizmus získá lepší odolnost a zlepší se i náš psychický stav celkově. (Watkins, 2013)
Obrázek 6: Důsledky správného dýchání ve Watkinsově modelu25
2.8.3 Postoj ke stresu mění jeho charakter Náš vědomý postoj ke stresu dokáže měnit charakter a průběh stresové reakce, a vytváří tak zdravější reakci na stres. (K. McGonigal, 2013)26 Ve výzkumu (Keller, Litzelman, Wisk a kol., 2012)27 bylo 30 000 dospělých Američanů tázáno, zda se cítí být mírně, středně, nebo hodně vystresovaní za poslední rok. Také se jich ptali, zda si myslí, že stres je pro ně škodlivý (jejich zdraví). Tento experiment trval osm let. Po osmi letech autoři výzkumu zjišťovali, kdo z těchto lidí zemřel. Lidé, kteří v tomto výzkumu uvedli, že prožili hodně stresu za poslední rok a zároveň uvedli, že si myslí, že stres je pro ně škodlivý, měli 43% riziko úmrtí. Naopak lidé, kteří v této
25
zdroj: Watkins (2013), kapitola 2, FIGURE 2.13 http://www.ted.com/talks/kelly_mcgonigal_how_to_make_stress_your_friend/transcript 27 http://psycnet.apa.org/psycinfo/2011-30116-001 26
24
studii uvedli, že prožili hodně stresu a zároveň brali stres jako neškodný pro jejich zdraví, měli nejnižší riziko úmrtí ze všech zkoumaných skupin. Tedy předčili i skupinu lidí, kteří uvedli, že prožili jen málo stresu za poslední rok. (K. McGonigal, 2013) Vysvětlení je takové, že když změníme náš postoj ke stresu a vnímáme naše tělesné reakce jako prospěšné pro zvládnutí zátěže a nikoliv jako škodlivé, naše tělo na naši vědomou reakci také reaguje. Roztáhnou se nám cévy a reakce těla se namísto stresové reakce podobá prožívání pocitu odhodlání. Vědomé přehodnocení hrozby tedy mění její charakter, a to i na fyziologické úrovni. (K. McGonigal, 2013)
2.9 Nástroje práce s emocemi Na základě mnohých výzkumů můžeme tvrdit, že lidé pozitivních nálad zůstávají v relativně dobré náladě stále. Dobrá, neboli pozitivní nálada do velké míry nezávisí na životních okolnostech. Lidé s pozitivní afektivitou mohou být mladí, staří, muži, ženy, bohatí, nebo chudí. (Křivohlavý, 2010) Pozitivní afektivita je charakteristika určitý osobnostní rys, který ale také podléhá změnám, podle Weinberga je dáno rozpětí, na kterém se naše afektivita může pohybovat. Nálada tedy jde systematicky ovlivňovat. „Neměnnost genetického určení (předurčení) je podle Weinberga fatalistickou iluzí.“ (Křivohlavý, 2010 str. 82) Posilování pozitivních emocí je často nelehká činnost, která vyžaduje především vytrvalost. Způsoby, jak tyto emoce posilovat, jsou dvojího typu. První způsob je postupné, systematické sebezlepšování a druhý způsob je zásadní sebeproměna. (Suchý, 2012) Soustavné posilování a kultivování pozitivních emocí i pomocí malých intervencí vede k dlouhodobým a udržitelným výsledkům. (Achor, 2011) Sílu malých psychologických intervencí na psychiku prokázali i výzkumy Davida Yeagera a Carol Dweckové (2013) ze Stanford University.28 „Intervence pozitivní psychologie vychází z vědecky ověřených studií a jsou (nebo by alespoň měli být) nabízeny lidmi s odborným psychologickým vzděláním, kteří garantují kvalitu a etiku své práce. Při práci s běžnou klientelou však musí i odborníci přistoupit k jisté míře zjednodušení...Důležité je, že tato zjednodušení jsou podložena hlubokou znalostí problematiky a komentována se střízlivě vědeckým přístupem.“ (Slezáčková, 2012 str. 242)
28
http://news.stanford.edu/news/2013/february/brief-intervention-benefits-022213.html
25
2.9.1 The Happiness Advantage Shawn Achor (2011) shrnul takovéto malé psychologické intervence pro kultivování emocí do konceptu, který nazval „The Happiness Advantage―. Mezi nástroje, které vychází z jednotlivých studií, jsou následující (Achor, 2011)29:
Meditace – doporučuje se provádět alespoň 5 minut denně. Při meditace je dobré sledovat svůj dech, zůstat trpěliví a soustředění. Studie ukazují, že po meditaci se lidé cítí klidnější a spokojenější. Pravidelná meditace zvyšuje pocit štěstí, snižuje stres a zlepšuje imunitní funkce. (Shapiro, Schwartz, Santerre, 2005)
Těšení se – pokud si dokážeme najít něco, na co se můžeme těšit, v mozku se zvyšuje hladina endorfinů a cítíme se lépe. Můžeme si dát do diáře, na co se v budoucnu těšíme, a občas si to připomenout. (Berk, 2006)
Vědomý dobrý skutek – altruismus snižuje stres a přispívá k mentálnímu zdraví (Schwarz a kol., 2003). Lidé, kteří v jedné studii provedli 5 dobrých skutků za den, se cítili šťastnější než kontrolní skupina i mnoho dní po experimentu. (Lyubomirski, 2007)
Infúze pozitivity do okolí – doporučuje se mít třeba obrázky blízkých v okolí pracovního místa, nebo alespoň dvacetiminutová procházka v dobrém počasí. Lidé, kteří se takto procházeli, měli podle jedné studie zlepšenou náladu a pracovní paměť. (Keller, Friedrickson, 2005)
Cvičení – zvyšuje endorfiny, náladu a zvyšuje naši výkonnost, snižuje stres a pocity úzkosti. Dokonce cvičení se ukazuje i jako účinný nástroj proti depresím a může mít i menší procento recidivy než antidepresiva (Babyak a další, 2000). Doporučuje se jakýkoliv pohyb – chůze, běhání, jízda na kole, apod.
Utrácení peněz na zážitky – používat peníze namísto kupování věcí k jejich utrácení na nejrůznější aktivity; aktivity spíše než věci produkují pozitivní emoce a tyto pocity jsou u „aktivitního utrácení― také déle trvající (Van Boven, Gilowich, 2003) Další možností, jak zvýšit úroveň našeho pocitu štěstí, je tzv. prosocial spending, tedy utrácením peněz dělat radost jiným lidem (Dunn, Aknin, Norton, 2008)
29
Za každou z následujících intervencí je uvedena studie odkud pochází tak, jak je to uvedeno v knize The Happiness Advantage (Achor, 2011). Pokud není uvedena studie, je doporučení převzato přímo z konceptu The Happiness Advantage (Achor, 2011).
26
Využití silné stránky – využití vlastnosti nebo dovednosti, která je součástí naší osobnosti zvyšuje pocity štěstí zejména v případě, kdy jsme tuto vlastnost nebo dovednost neměli příležitost použít (Loehr, Schwartz, 2003)
Výzva – když čelíme těžké výzvě, měli bychom si připomenout všechny důvody, proč můžeme uspět, raději než selhat. Připomenout si všechny schopnosti, které máme pro úspěšné zvládnutí výzvy. Také je dobré si připomenout podobné úspěchy z minulosti.
Vděčnost – napsat seznam 3 věcí, za které jsme v životě vděční
Úspěch – zopakovat si každý den, co se nám za ten den povedlo (Burton, King, 2004)
Neúspěch – najít si správný counterfact (protiargument), aby událost vyzněla pro nás pozitivněji, případně najít něco pozitivního pro náš další život na této události
Děkovný dopis – děkovný email nebo zpráva, nějakému člověku, kterého známe
2.9.2 Další nástroje Při zvyšování míry pozitivity v životě máme tři možnosti. Za prvé snížit negativitu, za druhé zvýšit pozitivitu, nebo za třetí udělat obojí. (Friedrickson, 2009 podle Slezáčková, 2012) Výhodné je udělat obojí, protože pozitivní a negativní emoce spolu nejsou v korelaci -1,00, ale spíše -0,4. „Ženy, které jsou psychicky labilnější, jsou zároveň šťastnější i smutnější než muži.“ (Seligman, 2013 str. 8) Zmírňování negativity (Friedrickson, 2009; Lyubomirsky, 2007 podle Slezáčková, 2012):
Zpochybněte svoje negativní myšlenky
Zastavte kolotoč nekonečného omílání
Odkloňte pozornost
Odhalte kořeny negativity
Pozor na sociální srovnávání
Dodržujte mediální dietu
Omezte klepy a sarkasmus
27
Zvyšování pohody a štěstí (Friedrickson, 2009; Lyubomirsky, 2007; Diener, BiwasDiener, 2008 podle Slezáčková, 2012)30:
Všímejte si
Neochutnávejte, vychutnávejte
Nechte se unést
Sněte
Odpouštějte
Obklopte se přírodou
Hledejte smysl a směr
2.9.3 Metoda SHIFT Metoda SHIFT je komplexní metoda pro práci s emocemi. Využívá se při potřebě vyvinout novou úroveň myšlení, lidově řečeno získat jiný úhel pohledu. (Watkins, 2013) Obsah metody je následující (Watkins, 2013): 1. Popište oblast v práci či životě, která vám působí problému, je pro vás složitá, kde potřebujete vyřešit nějaký problém apod. 2. Napište všechny: a. Myšlenky b. Pocity c. Současné chování související s daným problémem. 3. Přestaňte dělat vše ostatní a věnujte pozornost svému dýchání (kapitola 2.8.2). 4. Snažte se v sobě evokovat pozitivní emoci. Buď z: a. Vnějšku – např. že půjdete ven na čerstvý vzduch, budete dělat něco, co vám přináší radost, apod. b. Vnitřku – např. nějakou příjemnou vzpomínkou, apod. 5. Snažte se tuto emoci procítit a sledujte jak na vás a vaše tělo působí, a to alespoň po dobu 40 sekund. 6. Zaznamenejte „vhled― na daný problém z nového (pozitivního) emocionálního stavu Člověk během dne mění svůj emocionální stav neustále. Děje se tak ovšem často nevědomě. Tato metoda slouží k vědomému přechodu mezi prožívanými emocionálními 30
Uvedeny jsou jen ty nástroje, které se neobjevily, nebo nebyly zmíněny v předchozí kapitole jako součást konceptu „The Happines Advantage―
28
stavy, abychom mohli naplno využívat funkce mozku, který pracuje nejlépe v pozitivním emocionálním stavu. (Watkins, 2013)
2.10 Měření subjektivního pocitu radosti (subjective well-being) Subjektivní pocit radosti (subjective well-being) ve stručnosti reprezentuje to, jak lidé hodnotí svůj život a jak ho prožívají. K zachycení a monitorování subjektivního pocitu radosti byly vytvořeny různé škály, z nichž každá se soustředí na něco jiného. (OECD, 2013) Tyto škály používá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development) k měření vývoje subjektivního pocitu radosti u obyvatelstva. (OECD, 2013) Pro potřeby této práce budou uvedeny pouze dvě komponenty související s měřením subjektivního pocitu radosti, a to takové, které byly odborníky definovány jako determinanty výkonnosti. 2.10.1 Life Satisfaction Score Skóre typu „Life Satisfaction Score― mají za úkol zjistit vědomý úsudek respondenta o jeho životě. (OECD, 2013) V této práci bylo využito modulu vyvinutém Edem Dienerem a Williamem Pavotem nazvaném Satisfaction with Life Score (SWLS). Respondent k pěti daným tvrzením přikládá číselnou hodnotu od 1 do 7, kde „1― znamená, že výrazně nesouhlasí a „7― výrazně souhlasí s daným tvrzením. (OECD, 2013) Modul obsahuje tato tvrzení, označená B5 – B9 (OECD, 2013 str. 256): B5. Z větší části je můj život blízko ideálu [1-7] B6. Podmínky mého života jsou excelentní [1-7] B7. Jsem spokojený/á se svým životem [1-7] B8. Doposud jsem získal/a důležité věci, které jsem v životě chtěl/a [1-7] B9. Pokud bych mohl/a žít svůj život znovu, nezměnil/a bych skoro nic [1-7] LSS skóre se pohybuje v rozmezí mezi 5 a 35, kde 35 je nejvyšší možná hodnota a 5 nejnižší. (OECD, 2013) Podle Shawna Achora (2011) jsou tato skóre životní spokojenosti jedním z nejvýznamnějších determinantů pracovní produktivity a výkonnosti.
29
2.10.2 Affect Score a Positivity Ratio Měřením emocionálního stavu prožitého v poslední době se zabývají tzv. Affect Score. Jejich princip leží ne ve vědomém hodnocení života (na rozdíl od LSS), ale v zachycení prožitých pocitů. Ke každému pocitu respondent opět přidává číselnou hodnotu, kde nejnižší znamená, že tento pocit v daném časovém období vůbec neprožil, a nejvyšší číselná hodnota naopak znamená, že prožitek tohoto pocitu ve zkoumaném období byl velice intenzivní. (OECD, 2013)
Obrázek 7: Modul pro zjištění Affect Score31
Otázky C1, C2, C5 a C10 se vztahují k pozitivnímu afektu (pozitivnímu emocionálnímu prožitku) a jejich průměr tvoří pozitivní afekt v daném časovém období. (OECD, 2013) Otázky C3, C4, C6, C7, C8 a C9 se vztahují k negativnímu afektu a jejich průměr tvoří negativní afekt v daném časovém období. (OECD, 2013) Rozdíl průměrů pozitivního a negativního afektu dává výsledné Affect Score. (OECD, 2013) Barbara Friedrickson z University of North Carolina na základě svých výzkumů dospěla k závěru, že podle Affect Score lze předvídat některé skutečnosti člověka v životě. Friedrickson na rozdíl od metodiky OECD neodečítá pozitivní a negativní afekt, ale dává jej vůči sobě do poměru, který nazývá „Positivity Ratio―. (Slezáčková, 2012) 31
zdroj: OECD (2013), str. 258
30
Matematické výpočty psychologů Friedrickson a Losady tvrdí, že lidé mající poměr pod 1:1 bývají nejčastěji lidé mající sklony k depresím, většina lidí se pohybuje v poměru 2:1 a nejúspěšnější lidé mají poměr alespoň 3:1 a vyšší. (Slezáčková, 2012) Existuje mnoho typů dotazníků pro měření emocionální stavu či Affect Score. V této práci byl použit dotazník, který používá OECD v modulu C pro měření afektu jako jedné součásti subjektivního pocitu radosti (subjective well-being). (OECD, 2013) 2.10.3 Korelace životní spokojenosti a afektu Rozdílný pohled na to, který ukazatel předpovídá nejlépe výkonnost, nemusí znamenat, že neplatí částečně oba pohledy. Totiž, na základě výzkumu z let 2006 – 2010 byly nalezeny korelace mezi životní spokojeností (life satisfaction) a měřenými složkami afektu (Gallup World Poll v OECD, 2013 str. 34):
Vztah mezi životní spokojeností a pozitivním afektem je 0,229
Vztah mezi životní spokojeností a negativním afektem je -0,231
31
3 Praktická část V praktické části bakalářské práce Vliv emocí a stresu na člověka budou aplikovány poznatky shrnuté v části teoretické v rámci empirického výzkumu. Budou zde objasněny použité metody pro empirický výzkum, kterými byly strukturovaný rozhovor a experiment. Účastníky empirického výzkumu byli studenti Vysoké školy ekonomické v Praze. Podrobná charakteristika účastníků experimentu je v kapitole 3.2. Budou zde také formulovány cíle výzkumu a blíže specifikovány stanovené hypotézy, kterých bylo celkem sedm. Šest z nich se vztahovalo ke strukturovaným rozhovorům, sedmá hypotéza se týkala pouze samotného experimentu. Dále bude popsána samotná realizace a průběh zvolených metod, od vstupních rozhovorů po výstupní rozhovory. Bude také objasněno rozšíření počtu účastníků strukturovaných rozhovorů ze 13 na 54 pro zkoumání vztahu mezi průměrem a spokojeností studenta v rámci strukturovaných rozhovorů. Na konci praktické části dojde k prezentaci zjištěných výsledků, jejich vyhodnocení a interpretaci a zároveň k vyhodnocení stanovených hypotéz.
3.1 Charakteristika použitých metod V praktické části této bakalářské práce byly použity dvě metody – strukturovaný rozhovor a experiment. 3.1.1 Strukturovaný rozhovor Strukturovaný nebo také standardizovaný rozhovor je psychologická metoda, ve které každému dotazovanému jsou předkládány otázky ve stejném znění a pořadí podle předem připraveného seznamu otázek. (Pauknerová a kol., 2012) Popis průběhu rozhovoru a přesné znění otázek jsou uvedeny v kapitole 3.5. 3.1.2 Experiment Experiment je vědecká metoda umožňující zkoumat psychické jevy v cílevědomě měněných podmínkách. (Pauknerová a kol., 2012) V této bakalářské práci byl využit tzv. přirozený experiment. Přirozený experiment je prováděn v běžném životním prostředí a zúčastněné osoby nemusí vědět, že jsou předmětem experimentu. Experiment předpokládá rozdělení lidí do dvou či více skupin, obvykle
32
experimentální a kontrolní, aby se vyloučilo vlivu nekontrolovaných případných intervenujících proměnných. (Pauknerová a kol., 2012) Experimentální ovlivnění se týká pouze účastníků experimentální skupiny (v této bakalářské práci jsou experimentálním ovlivněním nástroje pro práci s emocemi a stresem uvedené v kapitole 3.5.2). (Pauknerová a kol., 2012) Konkrétní průběh experimentu bakalářské práce zachycuje následující tabulka. Studenti VŠE
Studenti VŠE Celková populace
Měření Nástroje pro Experimentální ukazatelů (LSS, práci s emocemi skupina AS, subjektivní a stresem (28 míry optimismu) dní) Měření Kontrolní ukazatelů (LSS, Pauza (28 dní) skupina AS, subjektivní míry optimismu) Rozdělení Vstupní Experimentální skupin vyšetření ovlivnění (nenáhodné)
Přeměření ukazatelů Přeměření ukazatelů Výstupní Vyhodnocení vyšetření
Tabulka 1: Zachycení průběhu experimentu32
3.2 Účastníci empirického výzkumu Účastníci empirického výzkumu jsou studenti Vysoké školy ekonomické v Praze. Experimentu se účastnilo celkem 13 studentů. Těchto 13 účastníků bylo rozděleno do dvou skupin o šesti a sedmi studentech. První skupina (6 účastníků) byla skupinou experimentální a druhá skupina (7 účastníků) byla skupina kontrolní. Mezi účastníky experimentu byli pouze studenti bakalářského stupně studia, 10 z nich bylo ve 3. ročníku, 2 ve druhém a jeden ve čtvrtém. Celkem se experimentu účastnilo 10 mužů a 3 ženy, všichni ve věku 21 – 23 let. Účastníci experimentu mají v práci označení X01 až X13. X01 až X06 je skupina experimentální, studenti označení X07 až X13 jsou ve skupině kontrolní. Strukturovaných rozhovorů se účastnili všichni účastníci experimentu. Později byla část práce zkoumající vztah školního průměru a ukazatelů Life Satisfaction Score, Affect Score a subjektivní míry optimismu rozšířena z důvodů uvedených v kapitole 3.5.3 i na studenty kurzu 3PS432 kognitivní psychologie a tvořivost v informatice (letní semestr 2014) vyučovaném PhDr. Emilií Frankovou, PhD. Tito studenti jsou označeni Y01 až Y41.
32
zdroj: autor podle Pauknerová a kol. (2012)
33
3.3 Stanovení cílů Cílem strukturovaných rozhovorů je prozkoumat vztah mezi spokojeností studentů Vysoké školy ekonomické a jejich úspěšností, zde testováno na výsledcích ve studiu na VŠE (dosavadním průměru známek), a dále vztah mezi spokojeností a dalšími skutečnostmi v životě studentů, jako například četností onemocnění během roku, prožívání stavu flow nebo jejich kreativity. Cílem experimentu je zjistit vliv jednotlivých nástrojů pro práci s emocemi a stresem na životní spokojenost a emoční prožitek jedince. Účinnost vlivu těchto nástrojů bude testována přeměřením hodnot ukazatelů Life Satisfaction Score, Affect Score a subjektivní míry optimismu. Jak bylo vysvětleno v teoretické části, každý ukazatel je jinak specifický, ať už z časového hlediska nebo z hlediska jeho zaměření (vědomé hodnocení nebo zachycení prožitého afektu), ačkoliv existují korelace mezi některými z těchto ukazatelů (kapitola 2.10). Různí autoři mají rozdílný pohled na to, který z ukazatelů subjektivního pocitu radosti je determinantem výkonnosti a úspěšnosti. Achor (2011) uvádí Life Satisfaction Score a Friedrickson spolu s Losadou (Slezáčková, 2012) používají k určení potenciálu jedince obdobu Affect Score (v práci použito Affect Score dle metodiky OECD). Podle Seligmana je hlavním determinantem úspěšnosti míra optimismu jedince. Proto budou hypotézy testovány na všech třech úrovních – na úrovni Life Satisfaction Score, Affect Score i subjektivního určení míry optimismu.
3.4 Hypotézy Prvních 6 hypotéz se vztahuje ke strukturovaným rozhovorům. 7. hypotéza se vztahuje k experimentu. Hypotézy budou vyhodnocovány podle ukazatelů (tzn. nebude se vyhodnocovat 1. hypotéza, ale hypotézy 1a, 1b a 1c; nebude se vyhodnocovat 2. hypotéza, ale hypotéza 2a, 2b, 2c atd.; z důvodu vysvětleném v kapitole 3.3) 1. Spokojenější studenti mají lepší studijní výsledky. a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score mají lepší studijní výsledky. b. Studenti s vyšším Affect Score mají lepší studijní výsledky. c. Více optimističtí studenti mají lepší studijní výsledky. 2. Spokojenější studenti jsou méně často nemocní. 34
a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score jsou méně často nemocní. b. Studenti s vyšším Affect Score jsou méně často nemocní. c. Více optimističtí studenti jsou méně často nemocní. 3. Spokojenější studenti častěji prožívají stav flow. a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score častěji prožívají stav flow. b. Studenti s vyšším Affect Score častěji prožívají stav flow. c. Více optimističtí studenti častěji prožívají stav flow. 4. Čím spokojenější studenti jsou, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. a. Čím vyšší Life Satisfaction Score studenti mají, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. b. Čím vyšší Affect Score studenti mají, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. c. Čím více optimističtí studenti jsou, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. 5. Čím spokojenější studenti jsou, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. a. Čím vyšší Life Satisfaction Score studenti mají, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. b. Čím vyšší Affect Score studenti mají, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. c. Čím více optimističtí studenti jsou, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. 6. Spokojenější studenti jsou úspěšnější v internetovém testu kreativity. a. Studenti
s vyšším
Life
Satisfaction
Score
mají
lepší
výsledky
v internetovém testu kreativity. b. Studenti s vyšším Affect Score mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity. c. Více optimističtí studenti mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity. 35
7. Nástroje pro práci s emocemi a stresem mají vliv na zlepšení ukazatelů. a. Life Satisfaction Score b. Affect Score c. Subjektivní míru optimismu
3.5 Realizace Samotný průběh empirické části bakalářské práce se skládal z několika kroků, jejichž průběh bude popsán v této části. 3.5.1 Vstupní rozhovor pro účastníky experimentu Na začátku všichni účastníci experimentu (X01 – X013) absolvovali vstupní rozhovor, v rámci něhož byly zjištěny hodnoty Life Satisfaction Score, Affect Score a subjektivní míry optimismu. Dále byly účastníkům pokládány otázky, které měli za úkol zjistit:
jejich dosavadní průměr známek ze studia na VŠE
počet týdnů v uplynulém roce (365 dní nazpět ode dne rozhovoru), ve kterých byli nemocní
průměrnou četnost prožívání flow během týdne
v jakých oblastech vidí svůj smysl života
škále 1 – 10, zda pokládají stres spíše za výzvu (10) nebo za hrozbu (1)
skóre v internetovém testu kreativity, který je sestavován odborníky na kreativitu33
Life Satisfaction Score bylo zjišťováno dle metodiky používanou OECD a kterou vyvinul Ed Diener (popsané v kapitole 2.10). Affect Score bylo zjišťováno dle metodiky OECD (kapitola 2.10) s úpravou časového horizontu pro účastníky X01 – X013. Časový horizont byl z důvodu lepšího zjištění efektivity experimentu, zejména snížení rizika výskytu mimořádných jevů (mimořádně pozitivní či negativní emocionální prožitek v posledním dni) rozšířen z 24 hodin na 7 dní (nazpět od okamžiku měření). Subjektivní míra optimismu byla měřena podle posouzení účastníka experimentu pomocí škály. Hodnota „1― znamenala, že se účastník považuje za optimismu nejméně, 33
http://www.braintools.cz/test---jak-jste-na-tom-s-kreativitou.htm http://www.braintools.cz/tym-braintools.htm#.U0BUjc6k8hA
36
naopak hodnota „10―, že se považuje za optimistu nejvíce. Tento úsudek účastník prováděl po vyslechnutí si následující charakteristiky optimismu: Optimista je člověk, který:
si neklade za vinu nepříznivé události, které nezpůsobil a ty které ovlivnit mohl, si nadměrně nevyčítá.
nevnímá nepříznivé události ovlivňující celý jeho další život jako naprostou katastrofu, ale jen jako událost omezenou v čase i rozsahu.
nepopírá konkrétní následky nepříznivé události v svém životě, ale chápe je jako zvláštní případ a zbytečně je nezevšeobecňuje.
nezdar bere jako něco, co se dá příště změnit, aby uspěl. Nepřipisuje to vrozené vlastnosti.
Otázku četnosti prožívání flow byla z důvodu neznalosti pojmu (ani jeden účastník nevěděl, co znamená flow v psychologickém slova smyslu, tak jak ho popsal Csikszentmihalyi) vysvětlena instrukcemi v přesném znění kapitoly o flow v teoretické části. (kapitola 2.6.3) Otázka vztahující se ke smyslu života byla položena tak, aby účastník odpověděl číslem – v kolika popsaných oblastech vidí svůj smysl života. Na výběr byly čtyři oblasti (odpověď tedy zněla 0, 1, 2, 3, nebo 4), tři z nich charakterizoval V. E. Frankl, čtvrtá se týká smyslu života, jak jej vidí Csikszentmihalyi:
1) Vykonáním skutku, a to zejména s ohledem na ostatní.
2) Prožitím zážitku, i ve vztahu k jiným lidem, kde nejvyšším prožitkem je láska.
3) Zaujetím postoje vůči prožitému, nevyhnutelnému utrpení, tedy nalezení smyslu v tomto utrpení.
4) Prožíváním flow.
Instrukce k testu kreativity byly34: U každého tvrzení označte, jak vás charakterizuje či vystihuje. Odpověď na otázku vyjadřuje skutečnost nikoliv představu, jak bychom si představovali správou odpověď. Upřímné odpovědi vám lépe pomohou na vaší cestě k efektivnímu rozvoji. Samotný test kreativity obsahoval 15 následujících tvrzení: 34
převzato v přesném znění z http://www.braintools.cz/test---jak-jste-na-tom-s-kreativitou.htm
37
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Platí pro mě: Pro dosažení cílů používám vhodné kreativní techniky a nástroje. Rád se učím a zkouším nové věci. Práce v týmu mě obohacuje, postřehy a nápady kolegů mě inspirují. Rád pracuji v prostředí, kde panuje tvůrčí a kreativní duch. Změna je pro mě příjemný pocit. Jsem přesvědčen, že každá situace a problém má řešení. Dokáži podstoupit riziko, které přináší změna (nový postup, produkt, strategie). Jsem schopen rozvíjet i návrhy kolegů a pracovat na nich. Když řeším problém, snažím se ho rozebrat z různých úhlů pohledu. Upřednostňuji neformální vztahy a příjemné pracovní prostředí. Zapojuji kolegy do procesů prostřednictvím kreativních technik (např. brainstorming). Zajímám se o novinky v oboru, ve kterém se realizuji. Věřím svým schopnostem. Tým, ve kterém pracuji, dosahuje svých cílů i přes problémy, které přicházejí. Přemýšlím, jak zlepšit stávající produkty, procesy i přesto, že dosud dobře fungují. U každého tvrzení měli účastníci na výběr z pěti možností:
nikdy/zřídka/občas/často/vždy. Tyto vstupní rozhovory absolvovalo všech 13 účastníků experimentu. 6 z nich z experimentální skupiny (označení X01 – X06), 7 z nich z kontrolní skupiny (X07 – X13). 3.5.2 Nástroje poskytnuté experimentální skupině Studenti umístění do experimentální skupiny (X01-X06) dostali k dispozici nástroje pro práci s emocemi a stresem, které měli za úkol aplikovat po dobu 28 dní. Nástroje byly formulovány tak, aby studenti nevěděli jejich přesný význam a podklady z vědeckých studií. Jediné, co znali, bylo téma této bakalářské práce. Účastníkům bylo doporučeno, aby si poznatky a některé úkoly zapisovali pro svoji vlastní potřebu. Po skončení experimentu pouze odevzdali arch (příloha 8.1), kam zapisovali, zda daný úkol v určitý den splnili nebo ne. Důvodem pro zaznamenávání pouze splnění či nesplnění úkolu a ne zapisování v přesném znění u vybraných úkolů (kde je to možné) je, aby byli účastníci naprosto upřímní a úkoly tak měly co největší efekt
Pokyny pro experimentální skupinu v rámci bakalářské práce na téma Vliv emocí a stresu na člověka35 1) Dýchání Kdykoliv během dne dýchejte dle následujících pokynů. Provádějte především v jakékoliv stresující situaci. Soustřeďte pozornost na své dýchání. Buďte si vědomi, že dodržujete následující kroky: 35
Přesné znění pokynů tak, jak jej obdrželi členové experimentální skupiny (X01 – X06).
38
1. Rytmus – udržujte stále stejný rytmus dýchání, můžete si zvolit, jaký chcete, ale zvolený rytmus dodržujte. Můžete ho samozřejmě po nějakém čase nahradit jiným, ale také ho dodržujte. Např. si můžeme zvolit 4 vteřiny nádech a 6 vteřin výdech. Pokud se nám tento rytmus dýchání nelíbí, můžeme si zvolit jiný např. 3 vteřiny nádech, 4 výdech, apod. Důležité je dodržovat jakýkoliv zvolený rytmus. 2.
Plynulost – Každý nádech i výdech by měl být plynulý, souvislý a nepřerušovaný.
3.
Pozornost – pozornost můžete směřovat do oblasti srdce (dobrovolné) Dodržujte především kroky 1 a 2.
Cvičení -
doporučená provádět každý den po dobu 28 dní: 2) Úspěch – zopakujte si každý den, co se vám za ten den povedlo, shrňte to několika větami, zapište. Může jít o více věcí, nebo jen o jednu, záleží na vás. 3) Vděčnost – napište si každý den seznam 3 věcí, za které jste vděční ve vašem životě. Tyto 3 věci by měli být každý den jiné. 4) Těšení se – Každý den si napište, na co se těšíte pro následující den, týden, apod. Může jít o maličkost. Pokud byste v určitý den nic nenašli, připomeňte si záznam z nějakého předchozího dne k události, která ještě nenastala. 5) Vědomý dobrý skutek – každý den alespoň jednou někomu pomozte, důležité je určit to dopředu. Rozhodnout se, že někomu pomůžete a vědomě to pak provést. 6) Děkovný dopis – každý den napište někomu, koho znáte upřímný děkovný email nebo zprávu BODY 2) – 6) a 8) ZAPISUJTE DO ZVLÁŠTNÍHO SOUBORU/SEŠITU (pro vaši osobní kontrolu). 7) Meditace – 5 minut denně. Zavřete oči, sledujte svůj dech (technika dýchání viz. výše), zůstaňte trpěliví a soustředění.
-
doporučená provádět týdně (tj. 4x během doby 28 dní): 8) SHIFT – metoda na řešení problémů 1. Popište oblast v práci (studiu) či životě, která vám dělá starosti, je pro vás složitá, kde potřebujete vyřešit nějaký problém apod. 2. Napište všechny: a. Myšlenky b. Pocity 39
c. Současné chování související s daným problémem. 3. Přestaňte dělat vše ostatní a věnujte pozornost svému dýchání (správně provádět podle bodu 1). 4. Snažte se v sobě evokovat pozitivní emoci. Buď z a. vnějšku – změnou činností, rozhovorem s někým jiným, dělejte cokoliv, co vás přivádí do pozitivních emocí b. vnitřku – myšlenkou, vzpomínkou na hezký zážitek, apod. 5. Snažte se tuto emoci procítit a sledujte jak na vás a vaše tělo působí, a to alespoň po dobu 40 sekund. 6. Zaznamenejte na papír „vhled― (je-li nějaký) na daný problém z nového (pozitivního) emocionálního stavu 7. Pozorujte rozdíl (je-li nějaký) a zda jste dospěli k novému úhlu pohledu, či dokonce k řešení. -
doporučená provádět dle příležitosti: 9) Fyzická aktivita – mějte nějakou fyzickou aktivitu např. chůze, běhání, jízda na kole, apod. 10) Utrácení peněz za zážitky – snažte se utrácet peníze za činnosti, spíše než za věci 11) Využití silné stránky – využijte vlastnost nebo dovednost, o které víte, že je vaší předností a kterou jste už delší dobu nevyužili. 12) Výzva – pokud čelíte výzvě, připomeňte si všechny důvody, proč můžete uspět, Připomeňte si všechny schopnosti, které máte pro úspěšné zvládnutí výzvy. Připomeňte si podobné úspěchy z minulosti. 13) Okolí – dejte si obrázky blízkých, nebo zvířat do okolí vašeho pracovního místa 14) Neúspěch – analyzujte nějakou událost z vaší minulosti, která vás trápí, a najděte si správný protiargument, aby událost sama pro vás vyzněla pozitivněji, případně najděte něco pozitivního pro svůj další život na této události, zapište výsledek, tj. váš nový postoj k události. Zapisujte pro vaši osobní kontrolu také body 10, 11, 12 a 14, pokud je uskutečníte.
3.5.3 Rozšíření statistického souboru Původním záměrem bylo uskutečnit experiment a strukturované rozhovory pouze se 13 účastníky. Nicméně po zjištění výsledků korelací po vstupních rozhovorech byl
40
u školního průměru a LSS a školního průměru a optimismu vykázán určitý trend, avšak kvůli nízkému počtu účastníků nebylo možné vyloučit náhodu. S ohledem na výše uvedenou záležitost bylo přistoupeno k možnosti rozšířit výběr o studenty kurzu 3PS432 kognitivní psychologie a tvořivost v informatice (letní semestr 2014) vyučovaném na Vysoké škole ekonomické v Praze PhDr. Emilií Frankovou, PhD. 3.5.4 Výstupní rozhovory V rámci výstupních rozhovorů byly přeměřeny ukazatele Life Satisfaction Score, Affect Score a subjektivní míry optimismu u 13 účastníků experimentu (X01 – X13) podle stejné metodiky jako u vstupních rozhovorů s účelem porovnání vstupních a výstupních hodnot pro potřeby experimentu.
3.6 Metody zpracování dat Vzhledem k faktu, že empirický výzkum byl koncipován tak, aby účastníci odpovídali vždy pomocí číselného vyjádření, byla většina dat zpracovávána pomocí statistické metody, a to korelačního koeficientu. Korelační koeficient byl použit pro zjišťování závislosti výchozích ukazatelů (Life Satisfaction Score, Affect Score a míry optimismu) na zkoumaných jevech (kapitola 3.7). Každý korelační koeficient byl také testován hypotézou o nulovém korelačním koeficientu na 5% i 10% hladině významnosti. Zpracování výsledků experimentu bylo vyhodnoceno pomocí absolutní a procentní změny hodnot ukazatelů, které po konzultaci na Katedře statistiky a pravděpodobnosti bylo vybráno jako dostačující pro potřeby bakalářské práce. (kapitola 3.8). Pomocí jiného zpracování by sice bylo možné lépe prokázat statistickou signifikantost změn ukazatelů, ale přesahovalo by to rozsah i potřeby bakalářské práce.
3.7 Výsledky a vyhodnocení hypotéz v rámci strukturovaných rozhovorů V této části práce budou vyhodnoceny hypotézy 1 – 6, které se sledují vztah ukazatelů Life Sastisfaction Score, Affect Score nebo subjektivní míry optimismu k jednotlivým zkoumaným jevům: školní průměr, nemocnost během roku, průměrná četnost prožívání flow, souvislost se smyslem života, postojem ke stresu a výsledkům v testu kreativity. Naměřené
hodnoty
u
výchozích
ukazatelů
u 13 účastníků (X01 – X013) experimentu zobrazuje tabulka 2.
41
(LSS,
AS,
optimismus)
UKAZATEL ÚČASTNÍK LSS AS (týdenní) optimismus X01 26 1,17 7 X02 30 3,33 9 X03 25 -1,67 3 X04 25 3,75 9 X05 30 2,42 7 X06 22 3,58 7 X07 28 0,67 10 X08 22 3,75 6 X09 21 1,08 8 X10 23 2,17 6 X11 17 1,58 6 X12 28 3,17 6 X13 21 5,42 9 Tabulka 2: Přehled výchozích ukazatelů u účastníků X01 - X1336
Naměřené hodnoty výchozích ukazatelů u studentů kurzu 3PS432 kognitivní psychologie a tvořivost v informatice (Y01-Y41), zobrazuje tabulka 3. Tyto údaje byly použity pouze k vyhodnocení hypotéz 1 (zkoumající vztah spokojenosti a školního průměru) a 7 (zkoumající vztah spokojenosti a úspěšnost při úkolu testujícího kreativitu). Při měření Affect Score došlo ke zkrácení časového rozmezí z jednoho týdne na posledních 24 hodin se záměrem zjistit, zda to bude mít odlišný vliv na výsledky oproti týdennímu měření. Zbývající ukazatele (LSS a optimismus) byly měřeny stejným způsobem jako u úvodních 13 účastníků.
ÚČASTNÍK Y01 Y02 Y03 Y04 Y05 Y06 Y07 Y08 Y09 Y10 Y11
36
LSS 15 31 20 22 23 20 27 22 29 27 25
UKAZATEL AS optimismus 1,58 5 4,33 8 3,58 5 4,92 7 5,42 6 2,08 8 4,42 3 6,17 7 6,58 8 -3,50 5 1,08 8
ÚČASTNÍK Y22 Y23 Y24 Y25 Y26 Y27 Y28 Y29 Y30 Y31 Y32
Zdroj: autor.
42
LSS 28 17 27 19 25 29 25 21 29 28 20
UKAZATEL AS optimismus -3,50 8 -3,42 7 3,00 7 4,33 7 5,67 5 6,67 8 4,67 7 4,92 8 8,67 8 0,92 7 -3,67 7
Y12 Y13 Y14 Y15 Y16 Y17 Y18 Y19 Y20 Y21
24 22 27 32 25 29 25 26 27 29
8,33 6 Y33 22 2,42 2,33 5 Y34 16 2,50 5,25 7 Y35 21 2,50 8,33 8 Y36 23 7,50 3,92 6 Y37 18 2,25 5,33 5 Y38 15 -3,92 4,17 4 Y39 21 -4,00 4,17 4 Y40 31 0,08 4,17 8 Y41 29 5,42 4,92 7 Tabulka 3: Přehled výchozích ukazatelů u účastníků Y01 - Y4137
7 6 7 6 5 1 5 6 5
3.7.1 Školní průměr 1. hypotéza: Spokojenější studenti mají lepší studijní výsledky. a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score mají lepší studijní výsledky. b. Studenti s vyšším Affect Score mají lepší studijní výsledky. c. Více optimističtí studenti mají lepší studijní výsledky. OZNAČENÍ LSS AS OPTIMISMUS
X01 26 1,17 7
X02 30 3,33 9
X03 25 -1,67 3
X04 25 3,75 9
X05 30 2,42 7
X06 22 3,58 7
X07 28 0,67 10
PRŮMĚR
2,11
1,89
2,8
2,81
1,97
2,4
1,1
OZNAČENÍ LSS AS OPTIMISMUS
X08 22 3,75 6
X09 21 1,08 8
X10 23 2,17 6
X11 17 1,58 6
X12 28 3,17 6
X13 21 5,42 9
PRŮMĚR 1,96 2,75 2,8 1,9 2,14 2,7 Tabulka 4: Porovnání výchozích ukazatelů a školního průměru (X01 - X13)38
1a) Korelační koeficient pro Life Satisfaction Score a školní průměr pro 13 účastníků (X01 - X13): LSS
průměr
-0,37
K ověření výpočtu a vyloučení náhodnosti výsledku bylo potřeba provést test hypotézy o nulovém korelačním koeficientu. Nulová hypotéza o nulovém korelačním
37 38
Zdroj: autor. Zdroj: autor.
43
koeficientu nebyla zamítnuta ani na 5%, ani na 10% hladině významnosti. Nelze tedy vyloučit, že se jedná o náhodu. I přes zjevný trend (nepřímá úměrnost mezi LSS a průměrem, v souladu s hypotézou) tedy zatím hypotézu 1a nepotvrzujeme, hypotéza bude ale v rámci bakalářské práce dále zkoumána při rozšíření výběru o dalších 41 účastníků. 1b) Korelační koeficient pro Affect Score a školní průměr pro 13 účastníků (X01 X13): AS průměr 0,1 K ověření výsledku a vyloučení náhodnosti výsledku bylo potřeba provést test hypotézy o nulovém korelačním koeficientu. Nulová hypotéza o nulovém korelačním koeficientu nebyla zamítnuta ani na 5%, ani na 10% hladině významnosti. Nelze tedy vyloučit, že se jedná o náhodu. Navíc trend je opačný, než zní hypotéza 1b (čím vyší AS, tím vyšší – horší průměr). Hypotéza bude dále zkoumána s novými parametry. Měřit se bude denní AS, a to u 41 účastníků (Y01 – Y41). Cílem je vyloučit náhodu a zjistit, zda změna časového rozmezí bude mít vliv na hodnotu korelačního koeficientu. 1c) Korelační koeficient pro subjektivní míru optimismu a školní průměr pro 13 účastníků (X01 - X13): optimismus průměr -0,33 K ověření výsledku a vyloučení náhodnosti výsledku bylo potřeba provést test hypotézy o nulovém korelačním koeficientu. Nulová hypotéza o nulovém korelačním koeficientu nebyla zamítnuta ani na 5%, ani na 10% hladině významnosti. Nelze tedy vyloučit, že se jedná o náhodu. Ačkoliv u vztahů mezi Life Satisfaction Score a průměru a optimismu a průměru byl vykázán určitý trend v souladu se stanovenými hypotézami, nebylo možné hypotézu potvrdit, protože jsme nedokázali zamítnout hypotézu o nulovém korelačním koeficientu. Ze stejného důvodu nebylo možné zamítnout hypotézu vztahující se ke vztahu Affect Score a průměru. Proto byla data pro testování vztahu mezi studijním průměrem na VŠE a ukazateli Life Satisfaction Score, Affect Score a subjektivní míry optimismu rozšířena o studenty kurzu 3PS432 kognitivní psychologie a tvořivost v informatice. Jednalo se celkem o dalších 41 44
studentů (označení Y01 – Y41), kteří umožnili zpřesnit měření. Jak již bylo zmíněno, Affect Score bylo měřeno na bázi posledních 24 hodin. Hodnoty školního průměru (tabulka 5, účastníci Y01 – Y41) byly porovnávány opět s výchozími ukazateli v tabulce 2. ÚČASTNÍK průměr ÚČASTNÍK průměr ÚČASTNÍK průměr Y01 2,6 Y15 2 Y29 2,38 Y02 1,6 Y16 1,9 Y30 2 Y03 2 Y17 1,3 Y31 2,5 Y04 2,2 Y18 2,2 Y32 2,1 Y05 2,2 Y19 2,18 Y33 1,9 Y06 2,33 Y20 1,8 Y34 1,8 Y07 1,92 Y21 1,35 Y35 1,63 Y08 2,3 Y22 1,58 Y36 2,07 Y09 2,01 Y23 2,4 Y37 2,49 Y10 1,8 Y24 2,31 Y38 1,5 Y11 2,03 Y25 2,2 Y39 2,08 Y12 2,41 Y26 2,29 Y40 2,3 Y13 2,1 Y27 1,64 Y41 2,39 Y14 1,97 Y28 2,8 Tabulka 5: Školní průměr u účastníků Y01 - Y4139
1a) Korelační koeficient pro Life Satisfaction Score a školní průměr pro prvních 22 účastníků ze skupiny Y01 – Y41, tedy pro účastníky Y01 – Y22 vyšel s poměrně vysokou hodnotou -0,73. Po vypočtení korelačního koeficientu mezi LSS a školním průměrem u všech 54 účastníků (X01 – X013 a Y01 – Y41), činila hodnota korelačního koeficientu -0,26. Je tedy zjevný trend, že studenti s vyšším LSS mají nižší (lepší) školní průměr. U obou výpočtů, pro 22 účastníků (Y01 – Y22) i pro všech 54, jsme dokázali zamítnout hypotézu o nulovém korelačním koeficientu na 5% hladině významnosti.
počet účastníků 22 54
zkoumaný vztah LSS LSS
průměr průměr
hodnota korelačního koeficientu -0,73 -0,26
Tabulka 6: Vztah mezi LSS a školním průměrem40
Hypotéza 1a) „Studenti s vyšším Life Satisfaction Score mají lepší studijní výsledky“ byla potvrzena na 5% hladině významnosti.
39 40
Zdroj: autor. Zdroj: autor.
45
1b) Byl porovnáván průměr Y01-Y41 s Affect Score za posledních 24 hodin. Na rozdíl od hypotézy 1a) nelze do vyhodnocení zahrnout účastníky X01 – X13 z důvodu měření rozdílného časového rozmezí. Hodnota korelačního koeficientu vyšla 0,08 a hypotéza o nulovém korelačním koeficientu opět nebyla zamítnuta na 5% ani na 10% hladině významnosti. Znovu tedy nelze vyloučit náhodu, hypotézu 1b tedy nemůžeme ani přes opačný trend vyvrátit.
počet účastníků 41
zkoumaný vztah AS
průměr
hodnota korelačního koeficientu 0,08
Tabulka 7: Vztah mezi AS a školním průměrem pro účastníky Y01 - Y4141
Hypotéza 1b) „Studenti s vyšším Affect Score mají lepší studijní výsledky“ se nepotvrdila. 1c) Zkoumání vztahu optimismu a školního průměru zahrnovalo všech 54 účastníků, skupinu X01 – X013 i skupinu Y01 – Y41. Korelace vyšla -0,04, tedy v souladu s hypotézou, nicméně hypotéza o nulovém korelačním koeficientu nebyla zamítnuta ani na 10% hladině významnosti. Jedná se o velmi slabou korelaci a nelze vyloučit náhodu. počet účastníků 54
zkoumaný vztah optimismus
průměr
hodnota korelačního koeficientu -0,04
Tabulka 8: Vztah mezi optimismem a školním průměrem pro 54 účastníků42
Hypotéza 1c) „Více optimističtí studenti mají lepší studijní výsledky“ se nepotvrdila. 3.7.2 Nemocnost 2. hypotéza: Spokojenější studenti jsou méně často nemocní. a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score jsou méně často nemocní. b. Studenti s vyšším Affect Score jsou méně často nemocní. c. Více optimističtí studenti jsou méně často nemocní. Odpovědi 13 účastníků týkající se četnosti onemocnění, konkrétně účastníci odpovídali, kolik týdnů v roce byli nemocní za uplynulý rok (365 dní nazpět ode dne
41 42
Zdroj: autor. Zdroj: autor.
46
rozhovoru) jsou uvedené v tabulce 8 a byly zkoumány ve vztahu k vstupním hodnotám v tabulce 1 (kapitola 3.7). ÚČASTNÍK nemocnost ÚČASTNÍK nemocnost
X01 X02 X03 X04 X05 X06 3 0 2 1 1 2 X08 X09 X10 X11 X12 X13 1 2 2 3 0 3 Tabulka 9: Četnost onemocnění účastníků X01 - X1343
X07 2
2a) Byl zkoumán vztah u 13 účastníků (X01 – X13) mezi četností onemocnění v roce a ukazatelem LSS. Korelační koeficient vyšel -0,64 a hypotéza o nulovém korelačním koeficientu byla zamítnuta na 5% hladině významnosti. LSS nemocnost -0,64 Hypotéza 2a) „Studenti s vyšším Life Satisfaction Score jsou méně často nemocní“ byla potvrzena na 5% hladině významnosti. 2b) Opět byl zkoumán vztah u 13 účastníků X01 – X13 mezi četností onemocnění v roce a tentokrát ukazatelem AS, měřeném na týdenní bázi. Korelační koeficient měl hodnotu -0,24, tedy v souladu s danou hypotézou, avšak nebyli jsme schopni zamítnout hypotézu o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti. AS nemocnost -0,24 Hypotéza 2b) „Studenti s vyšším Affect Score jsou méně často nemocní“ nebyla potvrzena. 2c) V rámci této hypotézy byl zkoumán vztah mezi subjektivní mírou optimismu a nemocností. Korelační koeficient vyšel velmi slabý, přestože byl -0,06 v souladu s hypotézou. Hypotéza však potvrzena nebyla, z důvodu nemožnosti zamítnout hypotézu o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti. optimismus nemocnost -0,06 Hypotéza 2c) „Více optimističtí studenti jsou méně často nemocní“ nebyla potvrzena.
3.7.3 Flow 3. hypotéza: Spokojenější studenti častěji prožívají stav flow.
43
Zdroj: autor.
47
a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score častěji prožívají stav flow. b. Studenti s vyšším Affect Score častěji prožívají stav flow. c. Více optimističtí studenti častěji prožívají stav flow. Účastníci (X01 – X13) odpovídali na základě sdělené charakteristiky (stejné jako v kapitole 2.6.3), kolikrát týdně v průměru prožívají stav flow. Jejich odpovědi byly (tabulka 10) byly opět zkoumány ve vztahu k LSS, AS a míře optimismu (tabulka 2, kapitola 3.7). ÚČASTNÍK flow ÚČASTNÍK flow
X01 X02 X03 X04 X05 X06 X07 4 4 3 1 7 0 2 X08 X09 X10 X11 X12 X13 2 4 7 4 3 4 Tabulka 10: Četnost prožitku flow u 13 účastníků (X01 - X13)44
3a) Byl zkoumán vztah mezi LSS a průměrnou týdenní četností prožitku stavu flow. Korelační koeficient vyšel slabý, ale v souladu s hypotézou o hodnotě 0,15. Ale hypotéza o nulovém korelačním koeficientu nebyla zamítnuta ani na 10% hladině významnosti, proto nemůžeme hypotézu potvrdit. LSS flow 0,15 Hypotéza 3a) „Studenti s vyšším Life Satisfaction Score častěji prožívají stav flow“ nebyla potvrzena. 3b) Byl zkoumán vztah mezi týdenním AS a průměrnou týdenní četností prožitku stavu flow. Korelační koeficient vyšel slabý a v rozporu s danou hypotézou o hodnotě -0,13. Hypotéza o nulovém korelačním koeficientu nebyla zamítnuta ani na 10% hladině významnosti, proto nemůžeme hypotézu ani vyvrátit, existuje pravděpodobnost, stejně jako v předchozím případě, že se jedná o náhodu. AS flow -0,13 Hypotéza 3b) „Studenti s vyšším Life Satisfaction Score častěji prožívají stav flow“ nebyla potvrzena. 3c) Tato hypotéza se zaměřovala na vztah mezi subjektivní mírou optimismu a prožitkem stavu flow. Korelační koeficient vyšel v rozporu s hypotézou, avšak opět nemůžeme vyloučit možnost náhody z důvodu nezamítnutí hypotézy o nulovém korelačním koeficientu. Hypotézu tedy nemůžeme vyvrátit. 44
Zdroj: autor.
48
optimismus flow -0,15 Hypotéza 3c) „Více optimističtí studenti častěji prožívají stav flow“ nebyla potvrzena. 3.7.4 Smysl života 4. hypotéza: Čím spokojenější studenti jsou, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. a. Čím vyšší Life Satisfaction Score studenti mají, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. b. Čím vyšší Affect Score studenti mají, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. c. Čím více optimističtí studenti jsou, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života. 13 účastníků mělo uvést v kolika ze čtyř uvedených oblastí (kapitola 3.5.1) vidí svůj smysl života. Odpovídali tedy číslem 0 až 4. Byl zkoumán vztah mezi počtem oblastí, které uvedli (tabulka 11), a výchozími ukazateli (tabulka 2, kapitola 3.7). ÚČASTNÍK smysl ÚČASTNÍK smysl
X01 X02 X03 X04 X05 X06 3 3 3 2 2 1 X08 X09 X10 X11 X12 X13 3 4 3 4 4 2 Tabulka 11: Počet oblastí se smyslem života u X01 - X1345
X07 2
4a) Souvislost mezi oblastmi, ve kterých účastníci vidí svůj smysl života, a LSS je v rozporu s hypotézou. Korelační koeficient měl hodnotu -0,24, ale nelze vyloučit náhodu z důvodu nezamítnutí hypotézy o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti. LSS smysl života -0,24 Hypotéza 4a) „Čím vyšší Life Satisfaction Score studenti mají, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života“ nebyla potvrzena. 4b) Podobný rozpor s hypotézou nastal u vztahu mezi týdenním AS a oblastmi smyslu života (korelace -0,27), ale opět nelze vyloučit náhodu, protože nebyla zamítnuta hypotéza o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti. AS
45
smysl života
Zdroj: autor.
49
-0,27
Hypotéza 4b) „Čím vyšší Affect Score studenti mají, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života“ nebyla potvrzena. 4c) Ještě silnější korelace se vyskytla mezi subjektivní mírou optimismu a oblastmi, ve kterých vidí účastníci smysl života. Opět v rozporu s danou hypotézou, ale znovu výsledek není statisticky signifikantní, protože nebyla zamítnuta hypotéza o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti. optimismus smysl života -0,34 Hypotéza 4c) „Čím více optimističtí studenti jsou, tím více zmíněných oblastí pokládají za smysl života“ nebyla potvrzena.
3.7.5 Postoj ke stresu 5. hypotéza: Čím spokojenější studenti jsou, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. a. Čím vyšší Life Satisfaction Score studenti mají, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. b. Čím vyšší Affect Score studenti mají, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. c. Čím více optimističtí studenti jsou, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu. Účastníci (X01 – X13) měli subjektivně posoudit, zda ve stresu vidí spíše výzvu, nebo hrozbu. K určení používali škálu 1 – 10, kde „1― znamenala hrozbu a „10― výzvu. Jejich hodnocení stresu je v tabulce 11. Znovu byla zkoumána korelace mezi těmito hodnoceními a ukazateli LSS, AS a míry optimismu. ÚČASTNÍK stres ÚČASTNÍK stres
X01
X02 5
X08
X03 8
X09
X04 6
X10
X05 7
X11
X06 8
X12
X07 5
5
X13
4 7 5 2 5 8 Tabulka 12: Hodnocení stresu 13 účastníky (X01 - X13)46
5a) Byl zkoumán vztah mezi stresem a LSS. Výsledný korelační koeficient o hodnotě 0,51 ukazuje na poměrně silný vztah mezi životní spokojeností a posuzováním stresu spíše
46
Zdroj: autor.
50
jako výzvu. Hypotéza o nulovém korelačním koeficientu nebyla zamítnuta na 5% hladině významnosti, ale byla zamítnuta na 10% hladině významnosti. LSS stres (jako výzva) 0,51 Hypotéza 5a) „Čím vyšší Life Satisfaction Score studenti mají, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu“ byla potvrzena na 10% hladině významnosti. 5b) Vztah mezi týdenním AS a stresem jako výzvou na základě získaných dat je vyjádřen korelačním koeficientem o hodnotě 0,25. Nelze však vyloučit náhodu, nebyla totiž zamítnuta hypotéza o nulovém korelačním koeficientu. AS stres (jako výzva) 0,25 Hypotéza 5b) „Čím vyšší Affect Score studenti mají, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu“ nebyla potvrzena. 5c) Stejný trend byl naznačen i v další zkoumané sféře ve vztahu ke stresu, a to míry optimismu. Korelace mezi těmito dvěma hodnotami dosáhla 0,41, avšak nelze na 5% ani na 10% hladině významnosti zamítnout hypotézu o nulovém korelačním koeficientu, tedy nemůže být vyloučena náhoda. optimismus stres (jako výzva) 0,41 Hypotéza 5c) „Čím více optimističtí studenti jsou, tím více považují stres za výzvu než za hrozbu“ nebyla potvrzena.
3.7.6 Test kreativity 6. Spokojenější studenti jsou úspěšnější v internetovém testu kreativity. a. Studenti s vyšším Life Satisfaction Score mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity. b. Studenti s vyšším Affect Score mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity. c. Více optimističtí studenti mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity. Účastníci absolvovali test kreativity na internetu (charakter testu popsán v kapitole 3.5.1), kde mohli maximálně získat 100 bodů. Byla zkoumána korelace mezi ukazateli LSS, AS a míry optimismu (tabulka 2, kapitola 3.7) a výsledky tohoto testu (tabulka 13)
51
ÚČASTNÍK test kreativity ÚČASTNÍK test kreativity
X01 X02 X03 X04 X05 X06 X07 72 83 73 85 72 63 61 X08 X09 X10 X11 X12 X13 72 92 72 70 70 84 Tabulka 13: Výsledky testu kreativity u účastníků X01 - X1347
6a) Korelace mezi výsledky testu kreativity a LSS měla hodnotu -0,12, tedy v rozporu s hypotézou. Nelze však vyloučit náhodu, protože nebyla zamítnuta hypotéza o nulovém korelačním koeficientu ani na 5%, ani na 10% hladině významnosti. LSS test kreativity -0,12 Hypotéza 6a) „Studenti s vyšším Life Satisfaction Score mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity“ nebyla potvrzena. 6b) Vztah mezi týdenním AS a testem kreativity byl vypočítán 0,08, to je v souladu s hypotézou. Jedná se o velmi slabou korelaci, navíc nebyla zamítnuta hypotéza o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti, proto nemůžeme vyloučit náhodu. AS test kreativity 0,08 Hypotéza 6b) „Studenti s vyšším Affect Score mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity“ nebyla potvrzena. 6c) Korelace mezi subjektivní mírou optimismu a testem kreativity činila 0,27, to je silnější korelace, než v předchozím případě, také v souladu s hypotézou. Nicméně se jedná o korelaci, u které nemůžeme vyloučit náhodnost z důvodu nezamítnutí hypotézy o nulovém korelačním koeficientu ani na 10% hladině významnosti. optimismus test kreativity 0,27 Hypotéza 6c) „Více optimističtí studenti mají lepší výsledky v internetovém testu kreativity“ nebyla potvrzena.
3.8 Výsledky a vyhodnocení experimentu 7. hypotéza: Nástroje pro práci s emocemi a stresem mají vliv na zlepšení ukazatelů. a. Life Satisfaction Score b. Affect Score c. Subjektivní míru optimismu 47
Zdroj: autor.
52
Cílem experimentu bylo zjistit, zda (dle poznatků z teoretické části práce) nástroje pro práci s emocemi a stresem budou mít vliv na ukazatele Life Satisfaction Score a Affect Score (týdenní) a na subjektivní posouzení míry optimismu. Experimentální skupina (účastníci X01 – X06) tyto nástroje (kapitola 3.5.2) měla za úkol aplikovat po dobu 28 dnů. Kontrolní skupina neměla k dispozici nástroje žádné. Na začátku a na konci experimentu byly měřeny ukazatele LSS, AS (týdenní) a také subjektivní míra optimismu a jejich změny jsou uvedeny v tabulkách 14, 15 a 16.
KONTROLNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ
skupina
Life Satisfaction Score ÚČASTNÍK vstupní výstupní absolutní změna % změna X01 26 29 3,00 12% X02 30 32 2,00 7% X03 25 29 4,00 16% X04 25 28 3,00 12% X05 30 32 2,00 7% X06
22
25
3,00
14%
X07 X08 X09 X10 X11 X12
28 22 21 23 17 28
32 24 19 21 15 27
4,00 2,00 -2,00 -2,00 -2,00 -1,00
14% 9% -10% -9% -12% -4%
X13 21 16 -5,00 Tabulka 14: Experiment - vývoj ukazatele LSS48
KONTROLNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ
skupina
ÚČASTNÍK vstupní X01 1,17 X02 3,33 X03 -1,67 X04 3,75 X05 2,42
Affect Score výstupní absolutní změna % změna 2,00 0,83 71% 3,83 0,50 15% 2,92 4,59 -275% 4,33 0,58 15% 7,58 5,16 214%
X06
3,58
5,83
2,25
63%
X07 X08 X09 X10 X11 X12
0,67 3,75 1,08 2,17 1,58 3,17
4,33 3,92 1,08 -0,25 -1,67 1,42
3,66 0,17 0,00 -2,42 -3,25 -1,75
550% 5% 0% -112% -205% -55%
X13 5,42 0,25 -5,17 Tabulka 15: Experiment - vývoj ukazatele AS49 48
-24%
Zdroj: autor.
53
-95%
KONTROLNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ
skupina
ÚČASTNÍK vstupní X01 7 X02 9 X03 3 X04 9 X05 7
optimismus výstupní absolutní změna % změna 7 0,00 0% 10 1,00 11% 7 4,00 133% 9 0,00 0% 9 2,00 29%
X06
7
8
1,00
14%
X07 X08 X09 X10 X11 X12
10 6 8 6 6 6
8 8 5 6 4 5
-2,00 2,00 -3,00 0,00 -2,00 -1,00
-20% 33% -38% 0% -33% -17%
X13 9 8 -1,00 -11% Tabulka 16: Experiment - vývoj subjektivní míry optimismu50
Celkový přehled změn hodnot u všech tří ukazatelů u jednotlivých účastníků experimentu je uveden v tabulce 17.
X08
KONTROLNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ
skupina
Life Satisfaction Score Affect Score optimismus ÚČASTNÍK absolutní změna % změna absolutní změna % změna absolutní změna % změna 3 12% 0,83 71% 0 0% X01 2 7% 0,5 15% 1 11% X02 4 16% 4,59 -275% 4 133% X03 3 12% 0,58 15% 0 0% X04 2 7% 5,16 214% 2 29% X05 3 14% 2,25 63% 1 14% X06 4 14% 3,66 550% -2 -20% X07 X09 X10 X11 X12 X13
2 -2
9% -10%
0,17 0
5% 0%
2 -3
33% -38%
-2 -2
-9% -12%
-2,42 -3,25
-112% -205%
0 -2
0% -33%
-1
-4%
-1,75
-55%
-1
-17%
-1
-11%
-5 -24% -5,17 -95% Tabulka 17: Experiment - změny všech ukazatelů51
7a) Ukazatel LSS se zvýšil u všech šesti členů experimentální skupiny. V kontrolní skupině to bylo jen u dvou a u ostatních pěti dokonce tento ukazatel klesnul.
49
Zdroj: autor. Zdroj: autor. 51 Zdroj: autor. 50
54
Hypotéza 7a „Nástroje pro práci s emocemi a stresem mají vliv na zlepšení ukazatele Life Satisfaction Score“ byla potvrzena. 7b) Týdenní AS se zvýšilo u všech členů experimentální skupiny, zatímco v kontrolní skupině se zvýšilo jen u dvou a u účastníka X09 zůstalo nezměněno a u ostatních klesalo. Hypotéza 7b „Nástroje pro práci s emocemi a stresem mají vliv na zlepšení ukazatele Affect Score“ byla potvrzena. 7c) Subjektivní míru optimismu považovaly 4 ze 6 členů experimentální skupiny za vyšší než na začátku experimentu. U zbývajících 2 se posuzování vlastního optimismu nezměnilo. Naopak v kontrolní skupině stoupnulo posuzování vlastního optimismu jen u účastníka X08, u jednoho zůstalo nezměněno a u zbylých 5 kleslo. Hypotéza 7c „Nástroje pro práci s emocemi a stresem mají vliv na zlepšení ukazatele Life Satisfaction Score“ byla potvrzena.
55
4 Doporučení a implementace výsledků Informace v teoretické části a výsledky jednotlivých hypotéz v rámci empirického šetření poskytly základ pro následující doporučení.
4.1 Doporučení 4.1.1 Péče o spokojenost studentů a zaměstnanců Z bakalářské práce, jak z teoretické části tak i části praktické, vyplývá, že existuje spojitost mezi životní spokojeností (konkrétně Life Satisfaction Score) a školním průměrem a četností onemocnění za rok. Jsou-li předpoklady o spojitosti spokojenost a úspěšnosti ve studiu, a spokojenosti a zdravím správné, je možné tato zjištění dále prozkoumat i v podnikové praxi. Určitý trend se také vyskytnul ve vztahu mezi životní spokojeností a stresem, kdy spokojenější lidé mají tendenci brát stres spíše jako výzvu. Tato oblast nicméně by měla být nejprve podrobena výzkumu s větším počtem respondentů. Pokud by se všechny, či jen některé z těchto poznatků potvrdily i v podnikové praxi, výsledkem by mohla být zvýšená snaha jak zaměstnavatelů, tak i vzdělávacích zařízení o větší spokojenost zaměstnanců, potažmo studentů, kteří by pak na pracovišti či ve vzdělávacím zařízení méně absentovali a odváděli lepší výkony a dokázali by lépe pracovat se stresem. Zlepšené výkony jednotlivců ve výsledku také vedou k lepší výkonnosti celé organizace. 4.1.2 Výzkum flow, smyslu života a test kreativity V otázce prožitku flow a smyslu života ve vztahu ke spokojenosti člověka se nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit předpoklady z teoretické části práce. Řešením by mohl být další výzkum prováděný na mnohem početnějším výběru, než pro tyto dvě otázky bylo k dispozici v rámci této bakalářské práce. Bylo by dobré tyto dvě oblasti zkoumat důkladněji a možná poskytnout respondentům podrobnější popis jevů, než měli k dispozici. Test kreativity naznačil trend, na jehož základě lidé považující se více za optimisty dosahují více bodů v tomto testu kreativity. Nutno podotknout, že se jedná pouze o trend a nikoliv o statisticky signifikantní data. Další výzkum na větším počtu respondentů by tento trend mohl potvrdit či vyvrátit.
56
4.1.3 Zlepšení životní spokojenosti a emoční prožitku pomocí nástrojů Nástroje pro práci s emocemi a se stresem představené v teoretické části práci se díky experimentu ukázali jako účinné pro studenty Vysoké školy ekonomické v Praze. Tyto nástroje (kapitola 3.5.2; obsáhleji kapitoly 2.8 a 2.9, případně také 2.7) jsou snadno aplikovatelné a prakticky s nulovými náklady, jak pro jedince, tak i pro danou instituci, v případě využití v podnikové praxi. Doporučení ve smyslu dalšího výzkumu by se mohlo soustředit na aplikaci na mnohem větším počtu lidí. Přesto, nehledě na pozitivní výsledky experimentu, tyto nástroje byly nicméně již mnohokrát potvrzeny ve studiích, kterých se účastnily mnohem větší počty lidí, jak bylo uvedeno v teoretické části práce. Proto aplikace v podnikové praxi by mohla být k užitku i bez nutnosti dalšího, rozsáhlejšího výzkumu.
4.2 Ekonomická náročnost implementace Péče o spokojenost zaměstnance s účelem zvýšit jeho výkonnost může mít mnoho podob. Od ekonomicky náročnějších – nejrůznějších benefitů, apod. po nástroje uvedené v této bakalářské práci, jejichž náklady na implementaci jsou takřka nulové. Doporučení pro využití je i z ekonomického hlediska pro jedince či podniky tedy velmi výhodné a daný subjekt nemá kromě obětovaného času co ztratit. Naopak může mnoho získat.
57
5 Závěr S ohledem na cíl teoretické části práce byly shrnuty základní poznatky týkající se emocí a stresu a jejich vlivu na člověka. Byly popsány důsledky různých emočních a stresových stavů na myšlení člověka, jeho rozhodovací schopnost a výkonnost. Velká množství renomovaných autorů a studii poskytla podklad pro demonstraci výhod a nevýhod pozitivních a negativních emocí v různých situacích. Důraz byl kladen také na pojmy jako štěstí, optimismus, flow, smysl života nebo posttraumatický růst. Dále byl popsán vliv emocí na zdraví člověka a role neverbálních signálů člověka na jeho vlastní emoční stav. V teoretické části byly také uvedeny nástroje, které člověk může využít pro práci se svými emocemi nebo ve stresové situaci. Ke konci této části práci byly uvedeny ukazatele používané k měření subjektivního pocitu radosti skládající se z ukazatele životní spokojenosti (Life Satisfaction Score), ukazatele měřícím emoční stav v daném období (Affect Score). Tyto ukazatele byly spolu se subjektivním určením míry optimismu dále používány jako výchozí ukazatele v praktické části práce. Jedním cílem praktické části bylo pomocí strukturovaných rozhovorů prozkoumat vztah mezi spokojeností studentů VŠE a jednotlivými skutečnostmi v jejich studiu či životě. Statisticky signifikantní se ukázaly především vazby na studijní výsledky, tedy školní průměr, a četnost onemocnění za rok. Korelace naznačila, že studenti s vyšší životní spokojeností mají spíše lepší průměr a byli méně nemocní za uplynulý rok. Hlavními limity této části práce byl především nízký počet respondentů. Jeho navýšení došlo pouze ve vztahu ke zkoumání souvislosti mezi spokojeností a průměrem. Další navýšení by přesahovalo rozsah bakalářské práce. Dalším cílem bylo v rámci experimentu aplikovat vhodné nástroje pro práci s emocemi a stresem a zjistit, jestli budou mít vliv na zlepšení jednotlivých ukazatelů subjektivního pocitu radosti (anglicky subjective well-being, řadí se sem Life Satisfaction Score, Affect Score) a na posuzování subjektivní míry optimismu. Experiment tento předpoklad potvrdil, v čemž lze spatřit i hlavní přínos práce. Nejen, že spokojenost jistým způsobem determinuje úspěšnost či ovlivňuje zdravotní stav, ale také míra spokojenosti a emoční stav může být ovlivňován pomocí nástrojů, které jsou ověřeny spoustou výzkumů, jak bylo uvedeno v teoretické části, a které měli k dispozici účastníci experimentu. V rámci experimentu došlo ke zlepšení u všech členů experimentální skupiny v ukazatelech Life Satisfaction Score a Affect Score a u 4 ze 6 při posouzení míry optimismu. 58
Za vše mluví komentář účastníka experimentu s označením X03, u kterého Life Satisfaction Score vzrostlo z 25 na 29, Affect Score z -1,67 na +2,92 a subjektivní posouzení optimismu na desetibodové stupnici stouplo ze 3 na 7. „Po dobu 28 dní jsem se snažil dodržovat některé z předepsaných věcí v tabulce (kapitola 3.5.2, záznam plnění – příloha 8.1). Dlouhodobě na mojí psychiku má pozitivní vliv pravidelné cvičení. Z těch 28 dní si především odnáším schopnost ulevit stresu, kterému teď čelím pomocí pravidelného dýchání popřípadě večerní meditace, po kterých cítím znatelný pozitivní efekt.“ Práce pomohla splnit i můj osobní cíl tím, že nyní mám k dispozici ucelený soubor nástrojů pro práci s emocemi a stresem. Zároveň jsem dokázal poskytnout účastníkům experimentální skupiny experimentu tytéž nástroje, které mohou využít nejen ve studijním, ale i osobním a později pracovním životě. Stejně jako je může využít kdokoliv jiný, komu se tato práce dostane do ruky.
59
6 Zdroje Knižní zdroje: 1. ACHOR, S. The Happiness Advantage. 2. vyd. Spojené království: Virigin Books, 2011. ISBN 0753539470. 2. BEDRNOVÁ, E., CIPRO, M., FRANKOVÁ, E., JAROŠOVÁ, E., PAUKNEROVÁ, D. Management osobního rozvoje. 1. vyd. Praha: Management Press, 2009. 352 s. ISBN 97880-7261-198-0. 3. CSIKSZENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života: Můžeme ovládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu? Praha: Lidové noviny, 1996. ISBN 80-7106-139-5 4. DAMASIO, A. R. Descartesův omyl: emoce, rozum a lidský mozek Vyd. 1, Praha: Mladá fronta, 2000. ISBN 80-204-0844-4. 5. DRUCKER, Peter F. Drucker na každý den: 366 zamyšlení a podnětů, jak dělat správné věci. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2006, ISBN 80-726-1140-2. 6. FRANKL, V. E. Man's Search for Meaning, Beacon Press, 2006, 165 p. ISBN 0807014273. 7.
GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha: Columbus, 1997. ISBN 80-85928-48-5.
8. GOLEMAN, Daniel. Emoční inteligence. Vyd. 2., (V nakl. Metafora 1.). Praha: Metafora, 2011, ISBN 978-80-7359-334-6 9. HARTL, Pavel a HARTLOVÁ, Helena. Velký psychologický slovník. Vyd. 4., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-686-5. 10. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Pozitivní psychologie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. 195 s. Psychologie. ISBN 978-80-7367-726-8. 11. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2013. 131 s. Psyché. ISBN 978-80-247-4436-0. 12. MCGEE, Paul. Jak si nedělat starosti: malé změny, díky kterým se budete méně stresovat a více si užívat života. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-2474513-8. 13.
NAKONEČNÝ, M. Emoce, 1. vyd. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-614-2.
14. NEŠPOR, K. Sebeovládání: stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0482-4. 15. OECD (2013), OECD Guidelines on Measuring Subjective Well-being, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/9789264191655-en. ISBN 978-92-64-19165-5.
60
16. PAUKNEROVÁ, Daniela a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. Management. ISBN 978-80-247-3809-3. 17. SELIGMAN, Martin E. P. Authentic happiness: using the new positive psychology to realize your potential for lasting fulfillment. New York: Free Press, 2002. xii, 321 s. ISBN 07432-2298-9. 18. SELIGMAN, Martin E. P. Naučený optimismus: jak změnit své myšlení a život. Vyd. 1. Praha: Beta-Dobrovský, 2013. 508 s. ISBN 978-80-7306-534-8. 19. SLEZÁČKOVÁ, Alena. Průvodce pozitivní psychologií: nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2012. 304 s. Psyché. ISBN 978-80-247-3507-8. 20. SUCHÝ, Jiří a NÁHLOVSKÝ, Pavel. Pozitivní emoce: jak je posilovat a rozvíjet v osobním i pracovním životě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 105 s. Poradce pro praxi. ISBN 978-80-247-4375-2. 21. WATKINS, Alan. Coherence: The Secret Science of Brilliant Leadership, 1. vydání, Kogan Page, 2013, ISBN 978-0749470050 Internetové zdroje: 22. CARNEY, Dana R., Amy J.C. CUDDY, and Andy J. YAP. "Power Posing: Brief Nonverbal Displays Affect Neuroendocrine Levels and Risk Tolerance." Psychological Science 21, no. 10 (October 2010): 1363–1368. Dostupné z: http://www.people.hbs.edu/acuddy/in%20press,%20carney,%20cuddy,%20&%20yap,%20psy ch%20science.pdf 23. KELLER, LITZELMAN, WISK a kol. (2012) Does the perception that stress affects health matter? The association with health and mortality. Keller, Abiola; Litzelman, Kristin; Wisk, Lauren E.; Maddox, Torsheika; Cheng, Erika Rose; Creswell, Paul D.; Witt, Whitney P. Health Psychology, Vol 31(5), Sep 2012, 677-684. doi: 10.1037/a0026743. Dostupné z: http://psycnet.apa.org/psycinfo/2011-30116-001 24. PHILLPOT , P. (2013) Respiratory Feedback in the Generation of Emotion. Pierre Philippot, Gaëtane Chapelle, Université de Louvain, Louvain-la-Neuve, Belgique. Sylvie Blairy, Université du Québec à Montréal, Canada. Dostupné z: http://www.ecsa.ucl.ac.be/personnel/philippot/RespiFB010613.pdf 25. RUMYANTSEVA, G. M., & STEPANOV, A. L. (2008). Post-traumatic stress disorder in different types of stress (clinical features and treatment). Neuroscience and Behavioral Physiology, 38(1), 55-61. doi: http://dx.doi.org/10.1007/s11055-008-0008-0 26. STEEL, J. L., PhD., GAMBLIN, T. C., & CARR, Brian I, MD,PhD., F.R.C.P. (2008). Measuring post-traumatic growth in people diagnosed with hepatobiliary cancer: Directions for future research. Oncology NursingForum, 35(4), 643-50. Retrieved from http://search.proquest.com/docview/223109220?accountid=17203 61
Další internetové zdroje:
http://www.prnewswire.com/news-releases/us-job-satisfaction-at-lowest-level-in-twodecades-80699752.html http://www.thecrimson.com/article/2004/1/12/college-faces-mental-health-crisis-one/ http://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mentalhealth/publications/2011/impact-of-economic-crises-on-mental-health http://www.ibtimes.com/top-5-reasons-why-google-best-company-work-553844 http://www.bizjournals.com/losangeles/news/2013/01/17/dream-job-dreamworksanimation-places.html?page=all Valliant, G. (July 16, 2009). Yes, I Stand by My Words, ―Happiness Equals Love—Full Stop‖ http://positivepsychologynews.com/news/george-vaillant/200907163163 McGonigal, Kelly (2013). How to Make Stress Your Friend, TED Talk http://www.ted.com/talks/kelly_mcgonigal_how_to_make_stress_your_friend/transcript http://news.stanford.edu/news/2013/february/brief-intervention-benefits-022213.html http://www.braintools.cz/test---jak-jste-na-tom-s-kreativitou.htm http://www.braintools.cz/tym-braintools.htm#.U0BUjc6k8hA
62
7 Seznamy obrázků, tabulek a zkratek Seznam obrázků: Obrázek 1: Watkinsův model ......................................................................................... 8 Obrázek 2: HRV při prožívání negativních emocí ......................................................... 9 Obrázek 3: HRV při prožívání pozitivních emocí .......................................................... 9 Obrázek 4: High-power postoj; otevřená, expanzivní pozice ...................................... 21 Obrázek 5: Low-power postoj: uzavřená, stažená pozice ............................................ 22 Obrázek 6: Důsledky správného dýchání ve Watkinsově modelu ............................... 24 Obrázek 7: Modul pro zjištění Affect Score ................................................................. 30 Seznam tabulek: Tabulka 1: Zachycení průběhu experimentu ................................................................ 33 Tabulka 2: Přehled výchozích ukazatelů u účastníků X01 - X13 ................................ 42 Tabulka 3: Přehled výchozích ukazatelů u účastníků Y01 - Y41 ................................ 43 Tabulka 4: Porovnání výchozích ukazatelů a školního průměru (X01 - X13) ............. 43 Tabulka 5: Školní průměr u účastníků Y01 - Y41 ....................................................... 45 Tabulka 6: Vztah mezi LSS a školním průměrem........................................................ 45 Tabulka 7: Vztah mezi AS a školním průměrem pro účastníky Y01 - Y41................. 46 Tabulka 8: Vztah mezi optimismem a školním průměrem pro 54 účastníků ............... 46 Tabulka 9: Četnost onemocnění účastníků X01 - X13 ................................................. 47 Tabulka 10: Četnost prožitku flow u 13 účastníků (X01 - X13) .................................. 48 Tabulka 11: Počet oblastí se smyslem života u X01 - X13 .......................................... 49 Tabulka 12: Hodnocení stresu 13 účastníky (X01 - X13) ............................................ 50 Tabulka 13: Výsledky testu kreativity u účastníků X01 - X13 .................................... 52 Tabulka 14: Experiment - vývoj ukazatele LSS ........................................................... 53 Tabulka 15: Experiment - vývoj ukazatele AS............................................................. 53 Tabulka 16: Experiment - vývoj subjektivní míry optimismu ..................................... 54 Tabulka 17: Experiment - změny všech ukazatelů ....................................................... 54 Seznam zkratek: AS – Affect Score
USA – United States of America
HRV – heart rate variability
VŠE – Vysoká škola ekonomická
LSS – Life Satisfaction Score
WHO – World Health Organization
OECD – Organisation for Economic Cooperation and Development 63
8 Přílohy52 8.1 Záznamové archy účastníků experimentální skupiny Doporučené úkoly a nástroje (1 – 14) jsou uvedené v kapitole 3.5.2. Následující tabulky poskytují záznam o tom, jak je který účastník plnil. účastník doporučeno úkol den
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
52
1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1
X01 t* dle příležitosti 5 6 7 8 9 10 11 12 13 1 0 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 1 1 1 0 1 0 1 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 0 0 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 0 1 1 1 0 1 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 0 1 0 1 0 *t = týdně 1 = splněno v daný den 0 = nesplněno v daný den
denně 3 4 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 1 0
Zdroj: autor podle záznamů účastníků experimentu.
64
14 1 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 0
účastník doporučeno úkol den
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
1 1 1 1 0 1 1 0 1 1 1 0 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 0 1
X02 denně t* dle příležitosti 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 0 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 0 1 0 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 0 1 0 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 0 0 1 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 1 1 1 1 *t = týdně 1 = splněno v daný den 0 = nesplněno v daný den
účastník úkol den
X03 denně t* dle příležitosti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0
65
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 1
1 0 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 0 1 1 0 0 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 *t = týdně 1 = splněno v daný den 0 = nesplněno v daný den
účastník doporučeno úkol den
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
denně 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
5 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
6 1 1 0 1 1 0 1 1 1 1
66
0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0
1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
X04 t* 7 8 1 0 0 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0
1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
9 0 1 1 0 1 1 1 0 0 0
dle příležitosti 10 11 12 13 1 0 0 1 1 0 0 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 0 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 1
14 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
účastník doporučeno úkol den
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 1 0 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 1 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 *t = týdně 1 = splněno v daný den 0 = nesplněno v daný den
denně 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1
5 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 0 0
6 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 1 1
67
X05 t* 7 8 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0 1 1 1 0 1 0 1 0 1 0 1 0
9 0 0 1 1 1 1 0 0 0 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
0 1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 1 1 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0
dle příležitosti 10 11 12 13 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0
14 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0
20 21 22 23 24 25 26 27 28
1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1
účastník doporučeno úkol den
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0
2 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0
3 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 0 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 0 1 *t = týdně 1 = splněno v daný den 0 = nesplněno v daný den
denně 4 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0
1 1 1 1 1 0 1 0 1
5 1 1 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0
6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
68
X06 t* 7 8 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
9 1 0 0 1 0 1 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 1 1 0 1 1 0 0 0 1 0 1 0
1 1 0 0 1 0 0 0 0
0 0 1 0 0 0 1 0 0
1 0 0 0 0 0 0 1 0
1 0 0 1 0 0 0 1 0
0 1 0 0 0 0 0 1 0
dle příležitosti 10 11 12 13 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
14 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
*t = týdně 1 = splněno v daný den 0 = nesplněno v daný den
8.2 Vstupní hodnoty účastníků experimentu v modulech LSS a AS X01 X02 B5 B6 B7 B8 B9 LSS C1 C2 C3 C4 C5 C6 C7 C8 C9 C10 POSIT NEGAT mean + mean AS
X03
X04 X05 X06 X07 X08 X09 X10 X11 X12 X13
5 5 5 6 5
6 6 5 7 6
5 6 4 5 5
6 6 5 5 3
6 7 7 5 5
3 5 5 4 5
5 6 7 7 3
4 6 5 3 4
5 4 3 2 7
4 6 5 5 3
5 3 5 3 1
6 6 6 4 6
5 5 4 3 4
26
30
25
25
30
22
28
22
21
23
17
28
21
6 7 8 6 6 3 1 6 5 5
7 7 6 5 7 2 3 4 2 7
3 4 8 4 4 2 5 8 4 3
7 9 8 5 4 10 3 4 7 8 2 0 3 7 2 5 4 6 5 9
5 8 2 2 5 1 1 4 3 5
6 3 7 3 6 2 1 7 6 5
7 8 3 3 5 0 1 3 8 7
4 7 8 3 6 2 2 6 4 4
6 5 7 5 5 1 1 5 4 8
7 4 6 2 6 5 4 6 2 6
24 28 29 22 6 7 4,83 3,67 1,17 3,33
7 8 8 7 3 4 3 1 5 8 0 0 5 7 4 3 5 2 6 10
14 27 31 23 20 27 21 24 23 26 33 31 18 32 13 26 18 25 23 25 20 17 3,5 6,75 7,75 5,75 5 6,75 5,25 6 5,75 6,5 8,25 5,17 3,00 5,33 2,17 4,33 3,00 4,17 3,83 4,17 3,33 2,83 -1,67 3,75 2,42 3,58 0,67 3,75 1,08 2,17 1,58 3,17 5,42
69
8.3 Výstupní hodnoty účastníků experimentu v modulech LSS a AS X01
X02
X03
X04
X05
X06
X07
X08
X09
X10
X11
X12
X13
B9
6 5 6 6 6
6 6 7 7 6
6 6 6 5 6
5 6 5 6 6
6 7 7 6 6
5 5 6 4 5
7 6 7 5 7
5 5 5 4 5
2 4 4 2 7
5 6 5 3 2
3 3 2 4 3
5 6 5 6 5
3 4 4 3 2
LSS
29
32
29
28
32
25
32
24
19
21
15
27
16
C1
7 6 5 4 7 3 3 5 7 6
8 5 5 4 6 1 2 3 1 7
6 7 4 6 6 5 2 2 1 6
7 6 4 2 8 2 3 2 3 7
9 10 2 0 9 1 0 2 5 9
7 10 2 2 7 1 1 3 4 8
8 9 3 0 8 0 6 5 8 7
7 8 6 4 7 1 3 4 2 7
3 7 7 3 6 0 2 6 7 5
6 4 7 3 5 7 2 8 6 6
3 9 5 7 4 8 9 6 5 4
5 6 6 4 6 3 4 4 5 6
5 7 8 7 5 4 6 7 7 10
POSIT NEGAT
26 27
26 16
25 20
28 16
37 10
32 13
32 22
29 20
21 25
21 33
20 40
23 26
27 39
mean + mean AS
6,5 4,50 2,00
6,5 2,67 3,83
6,25 3,33 2,92
7 2,67 4,33
9,25 1,67 7,58
8 2,17 5,83
8 3,67 4,33
7,25 3,33 3,92
5,25 5,25 4,17 5,50 1,08 -0,25
5 6,67 -1,67
5,75 4,33 1,42
6,75 6,50 0,25
B5 B6 B7 B8
C2 C3 C4 C5 C6 C7 C8 C9 C10
70
