VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Vondrová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

Lucie Vondrová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Aplikace marketingu v zemědělství

Vypracovala: Lucie Vondrová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Markéta Procházková, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Aplikace marketingu v zemědělství“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Poděkování Velice ráda bych poděkovala paní Ing. Markétě Procházkové, Ph.D. za rady a připomínky při psaní mé bakalářské práce. Dále děkuji především Ing. Miroslavu Amslerovi, CSc., Ing. Vladimíru Kuncovi, Ing. Jiřímu Hýblovi a Bohumilu Dostálovi za veškerý čas a píli při zpracování této bakalářské práce.

Obsah 1

Úvod.............................................................................................................................. 1

2

Marketing ...................................................................................................................... 3

3

Marketingový mix......................................................................................................... 4 3.1

Produkt .................................................................................................................. 4

3.1.1 Životní cyklus výrobku .................................................................................... 5 3.1.2 Značka výrobku ............................................................................................... 6 3.1.3 Obal výrobku ................................................................................................... 6 3.1.4 Služby výrobku ................................................................................................ 6 3.2

Cena ....................................................................................................................... 7

3.2.1 Cíle podniku při stanovení ceny ...................................................................... 7 3.2.2 Metody stanovení ceny .................................................................................... 8 3.3

Distribuce .............................................................................................................. 8

3.3.1 Distribuční cesty .............................................................................................. 8 3.3.2 Distribuční strategie......................................................................................... 9 3.4

Marketingová komunikace .................................................................................... 9

3.4.1 Reklama ......................................................................................................... 10 3.4.2 Podpora prodeje ............................................................................................. 11 3.4.3 Osobní prodej ................................................................................................ 11 3.4.4 Public relations .............................................................................................. 11 3.4.5 Přímý marketing ............................................................................................ 12 4

Podnikání v zemědělství ............................................................................................. 13 4.1

5

Zemědělské družstvo Mořina...................................................................................... 15 5.1

6

Marketing v zemědělství ..................................................................................... 13

Hospodaření zemědělského družstva Mořina ...................................................... 15

Marketingový mix v zemědělském družstvu Mořina ................................................. 19 6.1

Produkt ................................................................................................................ 19

6.1.1 Rostlinná výroba ............................................................................................ 19 6.1.2 Živočišná výroba ........................................................................................... 23 6.1.3 Životnost produktu ........................................................................................ 27 6.1.4 Doporučení v oblasti produktu ...................................................................... 27 6.2

Distribuce ............................................................................................................ 28

6.2.1 Rostlinná výroba ............................................................................................ 28 6.2.2 Živočišná výroba ........................................................................................... 29 6.3

Cena ..................................................................................................................... 30

6.3.1 Dotace ............................................................................................................ 32 6.4

Marketingová komunikace .................................................................................. 33

6.4.1 Doporučení v oblasti marketingové komunikace .......................................... 34 7

Závěr ........................................................................................................................... 35

8

Přílohy......................................................................................................................... 44

1 Úvod Často se setkávám s názory, že marketing je nejasná představa o tom, jak bychom měli být úspěšní při budování a udržování firmy. Je pokládán za abstraktní teorii, za něco zcela neužitečného. Ovšem má představa je jiná. Marketing považuji za jednu z nejdůležitějších složek a činností firmy, bez které není možné dosáhnout požadované prosperity, strategie a tím následného úspěchu. Marketing má svá specifika a na každém trhu se chová jinak, záleží na oboru podnikatelské činnosti (např. marketing služeb má své odlišnosti od marketingu průmyslového zboží). Téma „Aplikace marketingu v zemědělství“ jsem si vybrala právě pro toto specifikum. Prvním podnětem pro zpracování tohoto tématu byly biopotraviny, na které mám svůj osobní názor vzhledem k pěstování plodin a chování hospodářských zvířat v České republice. V dnešní době jsou obecně potraviny aktuálním tématem, bohužel nepřináší nic nového nebo-li konkrétního. Na základě hovoru o biopotravinách, který jsem vedla s Ing. Vladimírem Kuncem ze zemědělského družstva Mořina, mě začaly napadat myšlenky o fungování marketingu v zemědělství. Představila jsem si teorii, kterou jsme se naučili na Vysoké škole ekonomické, různé příklady firem, jejich strategie a marketingový mix. Následně jsem aplikovala marketing na zemědělské produkty, jejich ceny apod. Ovšem nebylo to vůbec jednoduché. Jaký je marketingový mix v zemědělství? Existuje vůbec marketing v tomto oboru? Je to určitá zvláštnost na našem trhu? Prostřednictvím těchto otázek mě toto téma začalo zajímat stále více. Prohlížela jsem veškeré internetové stránky a servery, obecné knihovny až knihovny zemědělského a potravinářského charakteru. Po tomto vyčerpávajícím pátrání po odpovědích na výše uvedené tři otázky, jsem zjistila pouze to, že aplikace marketingu v zemědělství je skutečně specifická, a že na marketing v tomto oboru mnoho času nezbývá. Nepopírá se ani to, že je zcela nutnou činností jednotlivých zemědělských firem a družstev, ovšem jak ho aplikovat, je už otázka. V první části (v teoretické části) bakalářské práce se zaměřím na všeobecný marketing, co to vlastně marketing je, jeho cíle a proč je pro nás důležitý. Dále se budu věnovat marketingovému mixu, který je základním pojmem marketingové procesu. 1

Metodologická (praktická) část se bude skládat z popisu zemědělského družstva a jeho zaměření, aplikaci marketingového mixu v tomto družstvu a určitá specifika zemědělského odvětví. Závěrem zhodnotím, v jaké míře existuje marketing v zemědělství, jaký je marketingový mix v mnou zkoumaném družstvu a případné vylepšení jednotlivých složek mixu. Na praktické části budu spolupracovat především s Ing. Miroslavem Amslerem, CSc., který je obchodním ředitelem pro rostlinnou výrobu zemědělského družstva Mořina a odborníkem v oblasti ekonomie v zemědělství a zemědělství jako samostatném oboru. Dále budu spolupracovat s Ing. Vladimírem Kuncem, který je též odborníkem v zemědělské oblasti a předsedou zemědělského družstva, s Ing. Jiřím Hýblem – ekonomem a Bohumilem Dostálem – vedoucí zootechnik v Kozolupech.

2

2 Marketing Slovo marketing je často spojováno pouze s pojmem prodej a reklama. Ale to nejpodstatnější v marketingu je zákazník a jeho uspokojování potřeb. Jsou to přání, která jsou splněna ke spokojenosti všech, kteří jsou zainteresováni do celé transakce. Marketing je tedy proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace.1 V dnešním světě jsou v přímém i nepřímém kontaktu se zákazníky i zaměstnanci podniku, a tím ovlivňují proces řízení a vztah k firmě. Marketingový program je založen na budoucí myšlence nového, budoucího výrobku (služby), který následně končí až uspokojením potřeb a přáním zákazníka. V rámci tohoto marketingového programu musí firma zajistit v dlouhodobém pohledu účinný a výhodný prodej.2 Hlavním obsahem marketingu je zajistit výrobky či služby, které jsou požadovány zákazníkem a to ve správný čas, na správném místě, za správnou cenu a správné segmentaci zákazníků s přiměřenou propagací. Cílem je dosáhnout nejen maximalizace zisku, ale především také udržení a zvýšení tržeb, tržního podílu a fyzického objemu prodeje. Nesmíme také zapomenout, že cílem je také tzv. přežití podniku a sociální odpovědnost.3 Zaměření firmy na uspokojování potřeb zákazníka a na maximalizaci zisku se nazývá marketingová koncepce. Kromě zákazníka se marketingová koncepce zaměřuje na cílové trhy, pro které je nutné přizpůsobit marketingové programy. Dále na celkovou koordinaci marketingu s ostatními činnostmi podniku, a jako jedno z posledních hledisek je zaměření na dosažení ekonomických cílů a optimálních výsledků společnosti. Marketingové koncepce se do dnešní doby stále vyvíjejí. V některých oborech podnikání se stále uplatňují jak výrobní, tak prodejní koncepce, popř. výrobková koncepce. V moderním světě je dnes v popředí především sociální koncepce marketingu, která se snaží zamezit nepříznivým následkům pro společnost jako takovou. Orientuje se na bezpečnost výroby a spotřeby výrobků, na zdravě dodávané výrobky, na zdravé životní prostředí a neplýtvání zdroji (převážně deficitními). Respektuje veřejný zájem společnosti.4

1

Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: 80-900015-8-0 Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: : 80-900015-8-0 3 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 4 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 2

3

3 Marketingový mix Marketingový mix představuje soubor úkolů a dílčích opatření, které v konečném důsledku pomáhají uspokojit požadavky zákazníků takovým způsobem, jenž umožňuje firmě dosáhnout svých cílů optimální cestou. Existuje tu však určitá vychytralost tohoto pojmu. Různé firmy ve stejném oboru podnikání si mohou podle svého uvážení kombinovat své marketingové mixy. Tyto rozdíly pak představují určité konkurenční výhody na trhu konkurence.5 Celou koncepcí marketingu se musí prolínat tzv. duální podstata. Marketingový mix vytváří základ pro rozmístění lidských a finančních zdrojů. Prostředky, které každá firma vyčlení na marketing, jsou velmi cenné a měly by se využít co nejefektivněji a nejhospodárněji. Jednotlivé podniky si vyhradí určitý počet osob do jednotlivých složek marketingového mixu. Ovšem ještě před tímto krokem je nutné zjistit, která z dostupných složek marketingového mixu bude uspokojovat zákazníkovy potřeby, a to v maximální výši, a jaká bude nejoptimálnější reakce

trhu.

Marketingový

mix

pomáhá

při

vymezení

zodpovědnosti

jednotlivým

spolupracovníkům v týmu, kteří se zabývají marketingem. Část členů je zodpovědná např. za fyzickou distribuci produktů, další členové se zabývají prodejem produktů a jiní zase reklamou. Marketingový mix je také analýzou pružnosti. Prostředky, které jsou vyčleněny na jednotlivé složky mixu, jsou určeny ke své návratnosti. Proto nás zajímá co nejlepší návratnost. Je vhodné tedy zvýšit rozpočet na propagaci nebo na účinnější distribuci? Která ze systémů distribuce bude ta nejefektivnější? Marketingový mix pomáhá k snadnější komunikaci mezi organizací uvnitř firmy.6 Homogenní systém je tvořen z jednotlivých složek marketingového mixu a to z produktového mixu (product), kontraktačního mixu (price), distribučního mixu (place) a komunikačního mixu (promotion).7

3.1

Produkt

V rámci marketingových nástrojů zaujímá výrobek dominantní pozici. Výrobkem můžeme nazvat vše, co slouží ke spotřebě, co lze nabízet na trhu, co uspokojí zákazníkovu

5

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 7 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 6

4

potřebu a přání, a vše, co upoutá pozornost. Produkt tedy nemusí mít jen hmotnou strukturu, je to zcela vše, co lze prodávat či nakupovat.8 Nejznámější pohled na výrobek (totální výrobek) je Kotlerův přístup, který rozeznává tři základní úrovně výrobku. První úrovní je jádro produktu, které tvoří zejména základní fyzické a chemické vlastnosti. Druhá úroveň se skládá z určitého provedení výrobku, stylu, požadované kvality, obalu a značky. Je to skutečný výrobek, který zákazníci požadují. Třetí úroveň je tzv. požadovaný výrobek, který zahrnuje také dodací podmínky a způsoby úvěrování, záruky a případné instalace.9 3.1.1 Životní cyklus výrobku Životní cyklus výrobku lze rozdělit na čtyři základní fáze. Tyto fáze se vzájemně liší tempem růstu, množstvím prodeje, ziskem a péčí, kterou musí podnik vynakládat v podobě použití marketingových nástrojů a to v různých kombinacích a intenzitě. Jednou z prvních fází je zavedení výrobku na trh. Tato etapa je rozhodující pro budoucí život výrobku, je značně náročná a existuje mnoho příčin následného neúspěchu (např. výrobky zavedené dříve na trh se od sebe příliš neodlišují, technické problémy ve výrobě či nevhodně zvolený čas pro uvedení výrobku na trh). Produkt vyžaduje neustálou pozornost. Podnik musí zajistit dostatečnou informovanost pro spotřebitele a přesvědčit je o tom, že výrobek je kvalitní a aby jej vyzkoušeli. Druhá nejdynamičtější fáze výrobku je jeho růst a rozvoj. Produkt se začíná vyvíjet. Objem prodeje roste a tím i jeho zisk. Ovšem začíná se na trhu objevovat konkurence. Pokud se výrobek stává absolutně prodávaným a je pro spotřebitele známým, je v období zralosti. V této fázi je požadována diferenciace základního výrobku. Důsledkem vstupu dalších konkurentů na trh je třeba obvykle snížit cenu produktu. Toto období je nejdelší ze všech fázích, poptávka dosahuje maxima a poté začíná klesat. Zisk se stává konstantním a udržitelným a náklady by měly být ve vrcholu své zralosti co nejnižší. Poslední fáze výrobku se nazývá úpadek. Jde především o výrazný pokles prodeje, který může být velmi rychlý ba naopak velmi zdlouhavý. V tomto období má podnik dvě možnosti. Buď výrobek stáhne z trhnu a zaměří se na jiné zdroje či setrvá na původním trhu a bude se snažit udržet segment spotřebitelů, kteří lpí na tomto výrobku.10

8

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 10 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 9

5

V praxi se ale kromě teoretické křivky cyklu výrobku setkáváme také s řadou odchylek. Prvním typem jsou tzv. nestárnoucí výrobky. Dosáhnou fáze zralosti a stále se tohoto vrcholu drží. Nejznámějším výrobkem je Coca Cola. Druhým bodem jsou tzv. výrobky typu růstúpadek. Zaznamenají obrovský růst prodeje, ale náhle upadnou, aniž by dosáhly fáze zralosti. Výrobky s obnoveným cyklem jsou vystřídány opětovným zavedením na trh, přičemž dojde k určitému vylepšení produktu. Čtvrtý typ je pro podnikatele velmi neúspěšný. Jde zejména o takové výrobky, které se zavedou na trh a náhle zaznamenají prudký pokles či úpadek.11 3.1.2 Značka výrobku Značkou se rozumí identifikace zboží určitého výrobce pomocí jména, symbolu, čísla, tvaru nebo jejich vzájemnou kombinací. Obchodní značka je součástí značky a je právně chráněna. Značka výrobku má svou originalitu a měla by charakterizovat odlišnou schopnost od jiných produktů. Značka takového výrobku nesmí být zaměnitelná s ostatními konkurenčními produkty. Pro výrobce, obchodníka a spotřebitele má obchodní značka význam k okamžitému rozpoznání a identifikaci výrobku. Dnes už i malé dítě dokáže rozeznat značky nejznámějších firem a podniků, které ovládají celosvětové trhy.12 3.1.3 Obal výrobku Fyzický obal a etika je velmi důležitou součástí výrobku. Především chrání produkt před poškozením v důsledku dopravy, skladování, prodeji a dalšími manipulacemi. Ovšem obal plní i funkci komunikativnosti. Informuje spotřebitele o vlastnostech, složení a skladování produktu, ale také může v zákazníkovi vzbudit pocit atraktivnosti a pozornosti, díky které dochází k neplánované koupi výrobku. Význam obalu stále roste a tím i pátá složka marketingového mixu – package. Zde se jedná spíše o zavádění nového produktu a s tím související základní funkce obalu (např. materiál či design).13 3.1.4 Služby výrobku Druhy poskytovaných služeb spojené s výrobky jsou různorodé. Mezi ně patří např. záruky na určitou dobu, dodávka produktu a případná jeho instalace, veškerý servis či 11

Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 12 Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: : 80-900015-8-0 13 Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: : 80-900015-8-0

6

informovaní spotřebitele o novinkách, které přicházejí na trh. Tyto veškeré služby zajišťují podniku image, dobrou pověst, zvyšuje se prodej a především pomáhají zákazníkům.

3.2

Cena

Cena představuje vyjádření výše peněžní úhrady zaplacené na trhu za prodávaný výrobek. Cena jako peněžní částka může mít různou podobu ve formě mzdy, platu, nájemného, úroku, školného apod. Může mít také podobu tzv. barteru, kdy je hodnota vyjádřena poměrem k jinému zboží.14 Cena a cenová politika zahrnuje stanovení ceny a poskytování a využívání různých srážek a slev. Je tedy nezbytné zvážit z hlediska tvorby ceny ceníkovou cenu, rabat, platební a úvěrové podmínky.15 3.2.1 Cíle podniku při stanovení ceny Podnik si nejdříve stanoví, zda se jedná o krátkodobý zájem či dlouhodobý zájem na dosažení některých cílů. Jeden z prvních cílů je zisk. Jde o takové určení výše ceny, při které se pokryjí úplné náklady a bude zaručeno dosažení míry zisku. Podnik tedy očekává určitý finanční přínos z prodeje výrobků. Druhým cílem je maximalizace zisku. Firma se snaží o co nejvyšší celkovou tržbu z prodeje ve vztahu k nákladům. Dalším třetím cílem je dosažení tržního podílu díky svému dominantnímu postavení na trhu a tím odradit dosavadní konkurenci. Čtvrtý cíl obsahuje růst objemu prodeje. Nejedná se o dosažení zisku či odstranění konkurence. Ale o nadbytečné zásoby, které je třeba prodat. Cílem je tedy uvolnění prostor skladování pro další nové výrobky. Návratnost investic je pátým cílem při stanovení ceny výrobku. Jedná se zejména o návratnosti investic a jejich alternativního využití a umístění. Šestým cílem je špičková kvalita výrobku, u které se podnik snaží dosáhnout co nejlepšího postavení na trhu z hlediska kvality. Mezi poslední cíle patří tzv. jiné cíle. Jde především o zabránění vstupu konkurence na trh či udržení „status quo“.16

14

Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 15 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 16 Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: : 80-900015-8-0

7

3.2.2 Metody stanovení ceny Nákladově orientovaná metoda zahrnuje součet nákladů a přiměřenou míru zisku. Výhodou této metody je, že podnik může volně ovlivňovat míru zisku u každého svého výrobku. Ovšem na druhé straně neodráží reálnou situaci v poptávce.17 Metoda orientovaná na poptávku se zaměřuje na zákazníka, resp. na hodnotu, kterou zákazník přikládá určitému výrobku (tato metoda se nazývá Metoda podle vnímání hodnoty zákazníkem18). Metoda orientovaná na poptávku se spíše zabývá cenovou elasticitou poptávky a maximalizací zisku. Existují tedy dva druhy poptávky. Pružná poptávka je taková poptávka, která reaguje na snížení ceny zvýšeným prodejem a vyššími tržbami. Naopak na zvýšení ceny reaguje poklesem prodeje a nižšími tržbami. Nepružná poptávka je taková poptávka, která nezaznamenává takové výrazné změny jako poptávka pružná.19 Metoda orientovaná na konkurenci je převážně zaměřena v odvětvích oligopolního trhu. Předpokládá, že podnik může dosáhnout srovnatelné ceny jako jsou srovnatelné s konkurenčními cenami. Stanovení této ceny spočívá v jednoduchosti, ovšem není pak už přihlíženo ke skutečným nákladům.20

3.3

Distribuce

Distribuce zajišťuje vhodné distribuční cesty tak, aby přesun zboží od výrobce k zákazníkovi byl vytvořen v určitém čase, místě a v požadovaném množství. Distribuční strategie zahrnuje distribuční cesty, mezičlánky, systémy a samostatnou fyzickou distribuci.21 3.3.1 Distribuční cesty Přímá (bezúrovňová) cesta je základním typem distribuční cesty, která obsahuje pouze výrobce, který prodává své zboží přímo zákazníkovi, a zákazníka, který toto zboží přímo spotřebovává. Tato cesta postrádá tzv. distribuční mezičlánek. Mezi nejznámější firmy, které používají tuto distribuci patří např. Oriflame, Avon. Tyto firmy realizují prodej pomocí přímého

17

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: : 80-900015-8-0 19 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 20 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 21 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 18

8

marketingu – ve vlastních prodejnách, podomní prodej, prodej pomocí automatů,, telemarketing či zásilkový prodej.22 Nepřímou distribuční cestou se rozumí taková cesta, která postupuje od výrobce k distribučnímu mezičlánku. Podle počtu mezičlánků rozlišujeme určité typy distribučních cest. Prvním typem je víceúrovňová cesta, která zahrnuje jeden mezičlánek, obvykle se jedná o maloobchodníka. Dvouúrovňová cesta zahrnuje již dva zprostředkovatele – maloobchod a velkoobchod. Tříúrovňová cesta obsahuje tři mezičlánky. Nejčastěji je uváděn příklad z průmyslu zpracování některých surovin, kdy velkoobchodníci prodávají překupníkům, a ti prodávají dále maloobchodníkům. Existují i víceúrovňové cesty, ale už nejsou tak používané jako předchozí typy distribučních cest.23 3.3.2 Distribuční strategie Každý produkt či služba vyžaduje zvolení vhodné distribuční strategie. Kolik budeme mít prostředníků v distribuční cestě, rozhoduje povaha produktu či služby, způsob nákupu, úroveň poskytovaných služeb a kontrola podmínek prodeje. Rozlišujeme tedy tři základní typy distribuční strategie. Intenzivní strategie je vhodná pro zboží běžné spotřeby, neboť je v určité oblasti velký počet prodejen a hlavním účelem je tak zajistit dostupnost produktu. Výlučná strategie se naopak týká zboží luxusního a velmi drahého, kdy počet prodejců je značně omezen. Selektivní strategie je určitým středním bodem mezi intenzivní a výlučnou strategií. Jedná se např. o elektroniku, oděvy.24

3.4

Marketingová komunikace

Marketingová komunikace je jedním z důležitých prvků, bez kterého by se marketingový mix neobešel. Lze ji charakterizovat jako každou formu komunikace, kterou používá organizace k informování, přesvědčování nebo ovlivňování dnešních nebo budoucích, potenciálních zákazníků. Její rozvoj a význam v postavení vzrostl především v posledních desetiletích, kdy stoupá počet různých výrobků a služeb, výrobců, zákazníků a spotřebitelů na trhu. Zákazník potřebuje rychlou a objektivní informaci, která mu usnadní jeho nákup a kupní rozhodování. Ovšem i podnikatel se bez této marketingové složky neobejde. Informuje spotřebitele o jeho

22

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 24 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 23

9

výrobcích, službách, popř. inovacích a změnách, ale také mu marketingová komunikace umožňuje prosazení svého zboží a následného prodeje.25 Složky marketingové komunikace nabývají různých forem komunikačního mixu. Patří sem reklama, podpora prodeje, osobní prodej a Public Relations. S rostoucím vývojem komunikace se také do komunikačního mixu řadí přímý marketing. 3.4.1 Reklama S reklamou se setkáváme nejčastěji. Pojem reklama je definována jako určitá neosobní forma komunikace firmy se zákazníkem prostřednictvím různých médií. Je to určité sdělení, které přináší zákazníkovi informace o produktu, o jeho kvalitě a přednostech, o jeho potřebnosti pro uživatele apod. Reklama se snaží působit věcně a emocionálně, aby vzbudila v zákazníkovi i sebemenší zájem o produkt, a tím ho přinutila si daný výrobek zakoupit.26 Reklamou si firma může také vybudovat určitou dlouhodobou image (např. Coca-cola), zároveň to může být impuls pro krátkodobý a rychlý prodej (např. reklamy na víkendové zájezdy). Forma reklamy má i své finanční náklady. Proto např. televizní reklama vyžaduje vyšší finanční prostředky, kdežto reklama ve formě tisku je založena na nižších rozpočtech.27 3.4.1.1

Formy reklamy

Na základě životního cyklu výrobku, rozlišujeme reklamu zaváděcí, přesvědčovací a připomínací. Zaváděcí reklama souvisí se zaváděním nového výrobku na trh, se kterým se spotřebitel ještě nesetkal a nemá o něj žádné informace. Reklama přesvědčovací se nachází především ve fázi růstu výrobku. Je třeba přesvědčit a ovlivnit spotřebitele, aby si zakoupili právě tento nabízený produkt. Firma tím získá silné postavení a větší tržní podíl na trhu. Připomínací reklama se nalézá ve fázi zralosti výrobku, kdy je produkt na trhu známý a je nutno ho spotřebitelům připomenout. Hlavním cílem této reklamy je udržet výrobek v podvědomí zákazníků a předcházet tak poklesu prodeje.28 Dalším hlediskem je objekt reklamy. Jedná se o výrobkovou a institucionální reklamu. 25

Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 26 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 27 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 28 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8

10

Zásadním bodem výrobkové reklamy je zdůraznění výhod a předností daného produktu. Podnik se snaží odlišit svůj výrobek od ostatních konkurenčních výrobků, aby získal výhodu relativního monopolu až do doby, kdy konkurence přijde na trh s novým, lepším výrobkem. Institucionální reklama se používá tehdy, kdy charakter výrobků nelze rozeznat od výrobků konkurenčních. Podnik tedy upozorní sám na sebe. Vyzdvihne kladné stránky podniku, kvalitu dodávaných produktů, kvalitu materiálů a surovin, dodržování obchodních činností a podmínek, zaměří se více na servisní a záruční služby. Tímto se snaží o dosažení důvěry v spotřebiteli.29 3.4.2 Podpora prodeje Mezi další formu marketingové komunikace patří podpora prodeje, která účinně doplňuje reklamu. Podpora prodeje je charakterizována jako činnosti nebo materiály, které působí jako přímý stimul, nabízející dodatečnou hodnotu nebo stimul pro výrobek prostředníkům na distribuční cestě, prodejcům nebo spotřebitelům. Podpora prodeje přitahuje velkou pozornost. Zahrnuje úlevy, příspěvky a stimuly, které mají určitý význam pro spotřebitele. Jde o směnu, která se uskuteční právě teď. Podporou prodeje se rozumí např. kupóny, vzorky zdarma, prémie, cenově výhodná balení, referenční dárky, spotřebitelské soutěže, prodejní výstavy, předvedení výrobku apod. Podpora prodeje je také zaměřena na firmy a jejich prodejce. Patří sem např. obchodní výstavy, zboží zdarma, příspěvky za převedení výrobku, training, dárky apod.30 3.4.3 Osobní prodej Osobní prodej vytváří přímý, aktivní a vzájemný vztah mezi obchodním zástupcem a zákazníkem. Hlavním cílem obchodních zástupců je dlouhodobý přátelský vztah se zákazníky, jejich zájmy a pozornost. Zákazník má pak více důvěry k výrobku, který zakupuje a i nadále se bude rád vracet nejen k dalším novým výrobkům, ale i do samotné prodejny.31 3.4.4 Public relations PR je činnost, jejímž smyslem a cílem musí být vytvoření kladných představ o organizaci a spoluvytváření podmínek pro realizaci jejích cílů. PR se zaměřuje na rozdíl od reklamy na celou firmu. Její přínos a efekt se projevuje až v delším časovém horizontu. Podniky často 29

Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 30 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 31 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8

11

považují PR jako dodatečná opatření, přitom tato forma komunikace je výrazně účinná a udržuje dostatečný rozvoj vztahů s veřejností. PR obsahuje zejména různé články a projevy v tisku, výroční zprávy, semináře, publikace, sponzorství a charitativní dary, styky společností atd.32 3.4.5 Přímý marketing Přímý marketing je interaktivní marketingový systém, který používá jedno nebo více reklamních médií pro vytváření měřitelné odezvy nebo transakce v jakémkoli místě. Smysl přímého marketingu spočívá v tom, že dosáhnout cílové skupiny lze mnohem rychleji a osobněji, než je to např. u reklamy. Příjemce zprávy je osloven jménem, je mu nabídnuto zvláštních výhod a výzva k reakci, zda si produkt zakoupí či ne.33 Mezi hlavní nástroje přímého marketingu patří katalogový marketing, kdy podnik zasílá poštou svým nynějším i potenciálním zákazníkům katalogy, kde nabízí své výrobky. Dalším nástrojem je zásilkový prodej, který je velmi náročný na čas, spolehlivost a kvalitu dodávaného zboží. S postupem času se začal vyvíjet i telemarketing. Firma si sama prostřednictvím telefonu vyhledá své zákazníky nebo naopak, zákazník se může sám informovat na telefonním čísle, které mu bylo sděleno prostřednictvím reklamy či jiného nástroje marketingové komunikace.34

32

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 34 Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8 33

12

4 Podnikání v zemědělství Předpoklady úspěšného podnikání, a to nejen v zemědělství, jsou podmíněny v pochopení světových trendů a následného využívání při organizaci a řízení výroby a prodeje. Ve Spojených státech se v devadesátých letech začaly rozšiřovat velké zemědělské podniky, které svou gigantickou velikostí pohlcovaly malé rodinné farmy. Tento trend začal sklízet obrovské zisky a rozšiřoval se do zbytku světa. Velkovýroba ovládla naší planetu.35 To, co bylo velké před padesáti lety, je dnes malé. Je to důsledkem vyvíjející se techniky a technologie a růstu produktivity práce. Proto potřebujeme životaschopné zemědělské podniky směřující ke světové úrovni produktivity a výkonnosti. Je nutné nalézt nové metody a způsoby hospodaření, které dodají zemědělství dostatečnou výkonnost a efektivnost. Výkonnost srovnatelnou se špičkovými světovými výsledky.36 Řada faktorů má vliv na české zemědělství. Je to především neexistence hospodářské politiky státu a politiky zemědělské. Naše zemědělství ovlivňuje zejména chybějící pravidla dovozu zahraničních potravin, nejasné postavení v národním hospodářství a také celkové společenské klima, ve kterém zemědělské podniky pracují. České zemědělství se nachází v nepříznivé situaci, která je často řešena pomocí zemědělských dotací, jsou požadovány minimální a garantované ceny zemědělských výrobků, subvence a pevně stanovená pravidla, kterými se mají zemědělské podniky řídit. Tato opatření jsou zřejmě nutná, ovšem musí být využita ve správném čase a období a ve správné síle. Základní požadavek na moderní zemědělství je konkurenční schopnost.37

4.1

Marketing v zemědělství

Jak již bylo uvedeno v úvodu, zemědělství je velmi specifické odvětví. Produkce výrobků je většinou závislá jen na dotacích. Vzniknou-li tedy úspory, jsou obvykle investovány do nových technologií, kvalitnějších zdrojů a surovin. Proto na marketing samostatných zemědělských produktů nezbývá mnoho času.38

35

Čuba, František; Trnka, František; Hurta, Josef: České zemědělství, jeho stav a možnosti rozvoje, Nakladatelství: Edice TOKO, ISBN: 80-902411-2-3 36 Čuba, František; Trnka, František; Hurta, Josef: České zemědělství, jeho stav a možnosti rozvoje, Nakladatelství: Edice TOKO, ISBN: 80-902411-2-3 37 Čuba, František; Trnka, František; Hurta, Josef: České zemědělství, jeho stav a možnosti rozvoje, Nakladatelství: Edice TOKO, ISBN: 80-902411-2-3 38 Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8

13

Již několik let se vede diskuse o vzniku marketingové agentury, týkající se marketingu v zemědělství. Tato agentura se měla zaměřovat na podporu odbytu tuzemských potravin a zemědělských produktů. Jelikož se Ministerstvo zemědělství nacházelo v nepříznivé situaci, a to díky tehdejším přípravám vstupu do Evropské Unie a vzniku agrární platební agentury, k založení marketingové agentury nedošlo. Místo toho vznikl Státní zemědělský intervenční fond, který se zabývá a snaží podporovat marketing potravinářských produktů a zemědělských komodit.39

39

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8

14

5 Zemědělské družstvo Mořina Zemědělské družstvo Mořina patří mezi větší zemědělské podniky v České republice. Mezi hlavní předmět podnikatelské činnosti patří především zemědělská výroba (rostlinná a živočišná výroba), poskytování služeb zemědělství, zámečnictví, lakování práškovými barvami a silniční nákladní doprava. Lakování práškovými barvami je poskytováno zejména pro české firmy, kterým se dostává zahraničních zakázek. Vedlejším předmětem podnikání je pronájem zemědělského nemovitého a movitého majetku, povrchové úpravy a svařování kovů. V současné době vlastní družstvo dvě malé sluneční elektrárny a v budoucnu plánuje výstavbu bioplynové stanice. Mořina vybudovala mnoho poboček v okolí Prahy až po Plzeň.

Střediska rostlinné

výroby se nachází zejména v Mořině, v Hudlicích, Tlustici a Sytnu. Chov hospodářských zvířat, který je vyčíslen na 2500 ks skotu, se vyskytuje v Kozolupech, Litni, Libomyšli a Drozdově. Zemědělské družstvo vzniklo v květnu roku 1951. Během deseti let získalo půdu z okolí tří vesnic. Postupem času se družstvo rozrůstalo až na současných 7450 ha půdy, a to od Radotína přes Brdy, Beroun, Hořovice a Stříbro. Orná půda představuje celkem 6048 ha a trvalé travnaté porosty 1402 ha. V zemědělském družstvu je vedena tzv. strmá organizační struktura. Nejvyšším organizační jednotkou je představenstvo pod vedením předsedy. Pod jeho vedením je součástí družstva obchodní úsek, ekonomický úsek, úsek hlavního agronoma, zootechnika a mechanizátora. Celkový počet zaměstnanců v družstvu je 140.

5.1

Hospodaření zemědělského družstva Mořina

Hospodaření zemědělského družstva Mořina bylo v jednotlivých letech ovlivněno především klimatickými podmínkami. V roce 2006 zasáhla zemědělství dlouhá zima s nepřetržitými sněhovými srážkami a silnými mrazy, které přetrvávaly až do konce měsíce dubna. Tato příčina měla podstatný vliv na jarní práce. Krátké jaro a předčasný nárůst teplot zapříčinily nižší výnosy obilovin a olejnin než v roce předchozím. V živočišné výrobě došlo k přestavení odchovny jalovic a pastevního areálu

15

v Drozdově. Došlo také k prudkým změnám cen odbytového mléka a též ke změně odběratele mléka.40 Plodina Osev. plocha v ha Sklizeň v t Výnos v t/ha Pšenice oz. 2397 8617 3,59 Ječmen oz. 471 1771 3,76 Slunečnice 236 349 1,48 Ječmen jar. 741 2154 2,91 Řepka 1086 2649 2,44 Cukrovka 50 1496 29,92 Kukuřice 693 10530 15,19 VLP 97 885 9,12 JP 428 2186 5,1 Hořčice 218 73 0,33 Tabulka 1: Hospodaření - rostlinná výroba za rok 200641

Kategorie Telata Jalovice Vysokobřezí jalovice Výkrm skotu Krávy celkem

Užitkovost Průměrný stav Krmné dny Celková výroby v kg kg/ks/den 411 150059 101362 447 163072 127914 231 408 817

84426 148779 298358

102054 5774922

0,92 1,01

0,75 18,85

Tabulka 2: Hospodaření - živočišná výroba za rok 200642

Klimatické podmínky v roce 2007 byly díky mírné a teplé zimě neobvykle optimální. Včasně se zvládly jarní práce a přezimování ozimů bylo velmi dobré. Ovšem nástup krátkého jara a vysoký růst teplot již koncem dubna bez jakýkoliv srážek výrazně ovlivnilo prudký pokles výnosů plodin. Z příspěvků finančních zdrojů bylo přestavěno kejdové hospodářství v Kozolupech. Odbytové ceny mléka tento rok naopak vzrostly. Nákupní ceny jatečného skotu mírně klesaly, ovšem negativně se v ekonomice projevil chov skotu, a to vysoká úroveň brakace základního stáda (slovo brakace znamená nesplnění chovného účelu, jsou to např. špatně vyvinutá nebo nedorostlá telata, nízká dojivost, nenabývání na mase; tento neproduktivní skot jde na jatka). Ztráty telat byly také hodně vysoké.43

40

Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2006. Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2006. 42 Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2006. 43 Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2007. 41

16

Plodina Pšenice oz. Ječmen oz. Slunečnice Ječmen jar. Řepka Cukrovka Kukuřice VLP JP Hořčice

Osev. plocha v ha Sklizeň v t Výnos v t/ha 2160 6910 3,2 495 2209 4,46 210 323 1,54 773 1391 1,79 1255 3015 2,4 0 0 0 583 11448 19,63 198 1043 5,27 102 792 7,76 219 64 0,29

Tabulka 3: Hospodaření - rostlinná výroba za rok 200744


Užitkovost Průměrný stav Krmné dny Celková výroba v kg kg/ks/den 386 141613 100885 356 129882 130715 265 461 777

96550 168442 283446

110697 5571310

0,71 1,01

0,66 18,83


Rok 2008 byl velmi příznivý. Zima měla velmi dobrý vliv na přezimování ozimů a jarní práce se zvládly včas. Díky dostatečným jarním srážkám bylo docíleno velmi optimálních výnosů plodin. I po dlouhé době byla vytvořena krmiva v lepší kvalitě. Odbytové ceny mléka rostly až na historické maximum, ovšem poté začaly náhle klesat. Vysoká úroveň brakace a ztráta telat zůstává stále na stejně vysokém stupni jako minulý rok.46

44

Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2007. Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2007. 46 Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2008. 45

17

Plodina Osev. plocha v ha Sklizeň v t Výnos v t/ha Pšenice oz. 2090 9353 4,4 Ječmen oz. 574 2379 4,1 Slunečnice 176 256 1,4 Ječmen jar. 687 2861 4,1 Řepka 1190 3344 2,8 Kukuřice 609 13104 21,5 VLP 378 2373 6,3 JP 63 1582 25,1 Hořčice 64 64 0,7 Mák 308 157 0,5 Tabulka 5: Hospodaření - rostlinná výroba za rok 200847


Užitkovost Průměrný stav Krmné dny Celková výroba v kg kg/ks/den 385 140529 107242 301 109855 86533 205 483 797

74648 176222 290805

123390 5654899


47 48

Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2008. Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2008.

18

0,76 0,79

0,7 19,45

6 Marketingový mix v zemědělském družstvu Mořina Marketingový mix v Zemědělském družstvu Mořina není specifikován a kombinován do příslušného mixu. Ale i přesto se zde objevují základní kombinace marketingového mixu. Jedná se zejména o produkt, cenu a distribuci. Marketingová komunikace se zde nevyskytuje nebo-li pokud nějaká existuje, tak jen na velmi malé úrovni.

6.1

Produkt

Zemědělské družstvo nabízí velké množství produktů. Specializuje se zejména na rostlinnou a živočišnou výrobu. K těmto finálním výrobkům potřebují mnoho kvalitních zdrojů, vstupů a materiálů, aby mohli uspokojit velkou škálu odběratelů a zákazníků. 6.1.1 Rostlinná výroba Jak jsem již výše uvedla, zemědělské družstvo Mořina má k dispozici 7450 ha půdy. Na této obrovské ploše pěstuje nejrůznější plodiny, které dále zpracovává nebo je dodává různým obchodním a potravinářských firmám a zpracovatelům. Mezi nejproduktivnější plodiny patří zejména pšenice ozimá - krmná, potravinářská, ječmen ozimý, jarní - sladovnický, krmný, řepka, hořčice, kukuřice, slunečnice, mák, vojtěška, jetel, směska a čirok. Následující grafy ukazují, jaká byla osevní plocha v letech 2006 až 2009.

19

32,8 1%

190,7 7%

0 0%

0 0%

pšenice jar.ječmen

515,8 19%

oz.ječmen 1267,7 46%

řepka hořčice

495,5 18%

kukuřice vojtěška

41,9 1%

mák 26,7 1%

směska

207,4 7%

čirok

Graf 1: Osivo (ha) - rok 200649

638,1 11%

292,7 5%

200,9 3%

0 0%

0 0% 2063,8 36%

pšenice jar.ječmen oz.ječmen řepka hořčice

1203,9 21% 714,7 12%

kukuřice vojtěška mák

202,4 4%

směska čirok

432,8 8%


49 50

Zemědělské družstvo Mořina. řina. Interní zdroje za rok 2006. Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2007.

20

347,4 6%

368,3 6%

54,6 1%

8,1 0%


672 11%

oz.ječmen

2139,6 36%

řepka hořčice

1084,9 18%

48,9 1%

kukuřice vojtěška mák směska

648,3 11%

577,7 10%

čirok


399,1 7%

426,9 7%

61,7 1%

0 0%


613,6 10%

1965,4 33%

oz.ječmen řepka hořčice kukuřice

1110,5 18%

vojtěška mák

133,9 2%

660,8 11%

657,6 11%

směska čirok


Jednou z nejrozsáhlejších produkcí obilovin je obilí potravinářské – pšenice potravinářská. Jedná se o pšenici obecnou, která je dále zpracována na potravinářský výrobek. Obsahuje určité normy, úrovně zpracování a podmínky dodání. Pšenice musí projít čištěním a sušením na požadovanou normu. Za pšenici potravinářskou se považuje pšenice obecná: z domácí produkce jarních i ozimých odrůd zařazených ařazených do Listiny povolených odrůd mezi odrůdy s odpovídající pekařskou jakostí a z dovozu, odpovídající pekařskou jakostí pšenici z domácí

51 52

Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2008. Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2009.

21

produkce53. Při smluvních vztazích a při dodávkách se posuzuje pšenice potravinářská podle následujících hodnot: •

Vlhkost 14,0 %,

•

Objemová hmotnost 780 g/litr,

•

Nečistoty 0,0 %,

•

Příměsi 4,0 %,

•

N-látky v sušině 12,0 %,

•

Sedimentační hodnota 51-55 ml,

•

Číslo poklesu 190 – 240 s 54.

Tato pšenice musí odpovídat požadavkům stanové v normě ČSN 46 1010. Tato norma obsahuje požadavky na makrobiotickou čistotu a zaměřuje se na obsah cizorodých látek. Dále musí být vyzrálá, bez škůdců a cizích pachů. Podle ČSN 46 1011 nesmí obsahovat ani zrna zplesnivělá a plesnivá, zrna napadená plošticí a zrna snětivá.55 Stejně tak jako pšenice potravinářská má podobné požadavky i sladovnický ječmen, který musí projít jak čištěním, tak sušením na požadovanou normu. Tento ječmen se musí sklízet ve vlhkosti dané normou. Pokud požadovaná vlhkost neodpovídá, může dojít ke snížení klíčivosti ječmene a tím k znehodnocení finálního produktu. Proto obchodní firmy vyžadují již takové plodiny, které jsou zpracované podle dané úrovně a normy. Jelikož se zemědělské družstvo specializuje také na chov skotu, využívá a zpracovává odpady z čištění pšenice potravinářské a ječmene sladovnického na krmné směsi (pšenice krmná, ječmen krmný). Mořina vlastní svou výrobnu krmných směsí, kde připravuje krmnou směs pro jednotlivé druhy skotu. Krmná směs je složena z krmných plodin (obilovin, kukuřice, peluška) a krmných komponentů včetně extrahovaného sojového a řepkového šrotu. Další velkou produkcí jsou olejniny – olejnatá semena – semeno řepky. Semeno řepky olejky je určeno pro výrobu oleje, který je určen pro potravinářské a technické účely. Semeno řepky je posouzeno podle následujících základních hodnot: •

Vlhkost a těkavé látky 8,0 %,

•

Obsah tuku při vlhkosti semene (8 %) 42 %,

53

ČSN 46 1100-2, Obilí potravinářské, Část 2:Pšenice potravinářská.Praha 1994 ČSN 46 1100-2 ZMĚNA 1, Obilí potravinářské, Část 2: Pšenice potravinářská.Praha 1998 55 ČSN 46 1100-2, Obilí potravinářské, Část 2:Pšenice potravinářská.Praha 1994 54

22

•

Poškozená a porostlá semena celkem 2 %,

•

Nečistoty 2,0 %.

Řepka, jako každá jiná plodina, musí být zdravotně nezávadná, vyzrálá, bez škůdců a cizích pachů. Semeno řepky, které je určeno na výrobky pro lidskou výživu, nesmí obsahovat zplesnivělá nebo plesnivá semena a nesmí být chemicky konzervováno.56 Produkty rostlinné výroby jsou převážné dodávány v sypkém stavu. Ovšem je třeba balit několik plodin, mezi které patří mák a hořčice. Tyto prvovýrobky jsou dodávány v 50kg pytlích nebo vacích o váze 500 kg a 1000 kg. Vzhledem k tomu, že podnik nefinalizuje výrobek jako konečný produkt, nepoužívá žádných značek. Služby prvovýrobků také nejsou rozmanité. Existuje však jedna hlavní služba spojená s rostlinnou výrobou – skladování a udržování obilovin a olejnin. Družstvo má své skladovací kapacity, ve kterých pečuje o obiloviny a olejniny vlastních a jiných zemědělských družstev a firem, kteří tyto možnosti nemají. Sklady obilovin a olejnin jsou charakterizovány určitým skladovacím poplatkem. Další možnou alternativou služeb je nákladní doprava, která by umožnila další distribuci svých výrobků. Jelikož ale zemědělské družstvo nemá dostatek nákladních vozů a finančních zdrojů na přepravu vlastních výrobků, používá tuto dopravu převážně pro vnitřní potřebu podniku. 6.1.2 Živočišná výroba Zemědělské družstvo Mořina se také zabývá živočišnou výrobou. Zaměřuje se na chov skotu z důvodu následného získání hovězího (také telecího) masa a mléka. Mezi skot patří telata, jalovice, vysokobřezí jalovice, krávy a býci. Skot je chován zejména v kravínech a pastvinách na jednotlivých střediscích v okolí Prahy (Kozolupy, Liteň, Libomyšl, Drozdov). Každé zvíře nosí na uších své identifikační číslo a kód. Toto číslo a kód je spolu s jeho kartou přiděleno zvířeti na celý jeho život. Pokud je cedulka s číslem a kódem růžové barvy, jedná se o samce. Žlutou barvu nosí samice. Karty jednotlivého skotu jsou vedeny v centrální evidenci. Je tedy samozřejmé, že když zvíře uhyne, je nutno zvíře z centrální evidence vymazat.

56

ČSN 46 2300-2, Olejnatá semena, Část 2: Semeno řepky. Praha 1994

23

Při převzetí na jatka musí být skot správně označen v souladu s vyhláškou o označování a evidenci hospodářských zvířat. Před dodávkou na jatka musí být skot 12 hodin před porážkou nekrmený, umytý a čistý a také musí odpovídat veterinárním předpisům o dodávkových podmínkách. Po porážce je jatečně upravenému tělu zvířete klasifikována jatečná hodnota v teplém stavu, která je stanovena dle věku a pohlaví skotu, podle zařazení do třídy zmasilosti a protučnělosti. Klasifikace zmasilosti obsahuje 6 tříd – S,E,U,R,O,P. Stupeň zmasilosti udává vývin svalové tkáně (zejména na kýtě, hřbetu a pleci).57 Třída zmasilosti

Popis

S - nejvyšší

veškeré profily jsou extrémně konvexní; svalovina vyvinuta vynikajícím způsobem s dvojitým osvalením

E - vynikající

všechny profily konvexní až superkonvexní; dobře vyvinutá svalovina profily celkově konvexní; svalovina velmi dobře vyvinuta profily v celku rovné; svalovina dobře vyvinutá

U – velmi dobrá R - dobrá O - vyhovující P - špatná

profily rovné až konkávní; svalovina průměrně vyvinutá všechny profily konkávní až velmi konkávní; slabé osvalení

Tabulka 7: Třída zmasilosti58

Třída protučnělosti je důležitá zejména pro hodnocení vývinu tukové tkáně, tukového krytí a tloušťkou tukového pokryvu na těle skotu (zejména v hrudní dutině a mezižeberních prostorech).59 Součástí hodnocení jakosti těl je i přísné veterinární vyšetření.

57

Ministerstvo zemědělství. Metodická příručka pro klasifikaci jatečných těl prasat, skotu a ovcí. 2005.ISBN: 80 – 7084 – 378 - 0 58 Ministerstvo zemědělství. Metodická příručka pro klasifikaci jatečných těl prasat, skotu a ovcí. 2005.ISBN: 80 – 7084 – 378 - 0 59 Ministerstvo zemědělství. Metodická příručka pro klasifikaci jatečných těl prasat, skotu a ovcí. 2005.ISBN: 80 – 7084 – 378 - 0

24

Třída protučnělosti 1 - Velmi slabá 2 - Slabá

Popis žádné nebo jen velmi slabé krytí povrchu podkožním tukem; slabá protučnělost lehké či slabé krytí lojem, svalovina téměř všude dobře zřetelná

3 - Střední

svalovina je téměř všude pokrytá tukem s výjimkou kýty a plece, uvnitř hrudní dutiny je slabé krytí lojem

4 - Silné

svalovina je krytá lojem, přesto je na kýtě a na pleci ještě viditelná; v dutině hrudní jsou výrazná tuková ložiska. Je patrná silná protučnělost jatečně upraveného těla

5 - Velmi silné

celý povrch jatečně upraveného těla je pokryt vrstvou loje; uvnitř dutiny hrudní jsou výrazná ložiska loje, kýta je téměř celá pokryta lojem a je patrná velmi silná protučnělost

Tabulka 8: Třída protučnělosti60

Chov skotu není chován jen pro maso, ale také pro mléko. Mléko, které se nadojí, je následně převedeno potrubím do chladících tanků, kde musí být co nejrychleji zchlazeno (viz Příloha 1). Tento proces musí být proveden co nejrychlejším způsobem, neboť nadojené mléko má 37°C a je třeba ho zchladit na 4 - 6°C z důvodu zachování všech potřebných živin a kvality. Dojičky na dojírně už předem poznají, jestli je to mléko dobré či špatné. Dobré mléko by mělo mít mírně nažloutlou barvu, kde se pozná zdravá mléčná žláza. Dojí se dvakrát denně, přičemž mlékárna jezdí každý den ve 21:00. Mlékárenské auto propojí hadicí chladící box s mlékem a začne nasávat mléko. Součástí auta je i tzv. autosempler, do kterého po celou dobu sání odkapávají vzorky mléka, které se následně zapečetí a jsou společně s mlékem odvezeny do mlékárny. Toto auto nepřijede jen pro nadojené mléko do zemědělského družstva Mořina, ale objíždí např. 10 takových zemědělských družstev. Mlékárna si převezme mléko a vezme vzorek reziduí inhibičních látek. Pomocí tohoto vzorku se dá zjistit, co vše do mléka nepatří a co nesmí mléko obsahovat. Jsou to např. ropné látky, dezinfekční prostředky, voda a léčiva. V tomto okamžiku mlékárna neví, z jakého družstva se toto špatné mléko stočilo. Ovšem pomocí 60

Ministerstvo zemědělství. Metodická příručka pro klasifikaci jatečných těl prasat, skotu a ovcí. 2005.ISBN: 80 – 7084 – 378 - 0

25

autosempleru, který odebírá zapečetěné vzorky, se následně zjistí, které zemědělské družstvo dojí špatné mléko. Pokud nastane tato nepříjemná situace, je zemědělskému družstvu odebrána licence a stanovena pokuta za vyčištění celé cisterny, kde se objevilo kontaminované mléko (tato pokuta činí řádově milion Kč). Pokud vzorek mléka dopadne dobře, přiřadí se mléku jeho určitá hodnota a následně i cena. Mléko je posuzováno podle následujících hodnot: •

Celkový počet mikroelementů (CPM) – nesmí přesáhnout 100 000 v 1 ml mléka,

•

Somatické buňky (SB) – nesmí přesáhnout 300 000 v 1 ml mléka,

•

Mikrobiální složky

Obsah tuku – min. 3,7 %,

Obsah bílkovin – min. 3,2 %.61

Podle normy je mléko dále posuzováno dle následujících hodnot: •

Kasein (mléčná bílkovina) – 2,7 g ve 100 g mléka,

•

Tuku prostá sušina – 8 g ve 100 g mléka,

•

Absolutní sušina (pevné látky v mléku) – 12 g ve 100 g mléka,

•

Laktóza – 4 g ve 100 g mléka,

•

Močovina – max. 2,7 mikromolů na 1 l mléka,

•

Bod mrznutí – 515 (-0,515 °C, tj. bod, kdy by mělo začít mrznout mléko; čím později začne mléko mrznout, tím lepší má kvalitu, jinak je řídké).62

Dojivost je také spojena s plemenem skotu a jeho genetikou. Zemědělské družstvo Mořina – středisko v Kozolupech chová plemena např. Červená straka, Holštýnské plemeno a Redholštýnské plemeno (viz Příloha 1). Holštýnské plemeno má vysokou užitkovost – dojivost, ovšem Červená straka má lepší kvalitu mléka – hustšího mléka.

61 62

ČSN 570529, Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování. Praha 1993 ČSN 570529, Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování. Praha 1993

26

6.1.3 Životnost produktu I přes stagnující zemědělství se zemědělské družstvo snaží udržet všechny prvovýrobky ve své zralosti. Rostlinná a živočišná výroba zažívá kolísání v jednotlivých letech, ovšem vždy je dána určitá pečlivost, aby se prvovýrobky dostaly zpátky na původní příčky prodeje a zisku. Upadajícím výrobkem lze nazvat mák, který se v České republice prodává za vyšší cenu než v zahraničí. Z hlediska kvality máku je to ale naopak, český mák je více aromatický a kvalitnější. Jak lze vidět z grafu, celková výroba upadající není.

Graf 5: Životnost produktu - rostlinná a živočišná výroba63

6.1.4 Doporučení v oblasti produktu V této oblasti je možné zavést několik samostatných výrobkových změn či změn týkající se výrobků. První variantu, kterou bych doporučila, je uvádění prvovýrobce na obalech finálních produktů (např. mléčné výrobky, maso či výrobky z rostlinné výroby). Zdůrazní to kvalitu pěstovaných rostlinných surovin a chovu hospodářského skotu, ze kterých jsou následně vyrobeny konečné výrobky. Z velké části je pak následně podporován i pohled na Zemědělské družstvo Mořina. Je to i forma marketingové komunikace, kdy je spojena práce nejen odběratelů zemědělského družstva (např. mlékárny, sladovny, mlýny apod.), ale také i samotného zemědělského družstva. Konečný spotřebitel, kterému zachutná výrobek natolik, že si koupí tento výrobek znovu, je se zájmem ochoten a schopen si přečíst obal výrobku, na kterém jsou

63

Prodej a zisk za jednotlivé roky. Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zprávy za rok 2006,2007,2009.

27

uvedeny informace o složení výrobku, kvalitních surovinách, prvovýrobců a konečných zpracovatelů. Jde o tzv. vzájemnou propojenost práce prvovýrobců, zpracovatelů a vnímání konečného výrobku zákazníkem či spotřebitelem. Druhou variantou je zavedení nových prvovýrobků. Jedná se především o zeleninu a ovoce různých druhů a chování dalších hospodářských zvířat (ovce, prasata, drůbež). Ovšem nové zavedení těchto prvovýrobků je velmi náročné na finance, čas a pracovní sílu. Jelikož se zemědělství nenachází v příznivé situaci, zavádění nových plodin a chovu zvířat není vhodnou variantou pro zlepšení v oblasti produktu.

6.2

Distribuce

Zemědělské družstvo Mořina využívá přímé a nepřímé distribuční cesty. Přímá distribuce z výroby k zákazníkovi se realizuje 5 % a je využívána jen v minimálním rozsahu. Distribuce nepřímá se však vyskytuje ve většině případů a to z 95 % přes obchodní firmu. Obchodní firmy, kterým zemědělské družstvo poskytuje své produkty, jsou z velké části firmy české. Jen z menší části jsou výrobky poskytovány firmám německým a francouzským sídlící na českém území. 6.2.1 Rostlinná výroba Potravinářské obiloviny (pšenice potravinářská, ječmen sladovnický) jsou prodány ze 60 % obchodním organizacím. Obchodní organizace část obilovin vyveze do Evropské Unie a část do třetích zemí. Zbylých 40 % je dáno do mlýna či sladoven v České republice. Z mlýna pak vede cesta k pekaři, kde se vytvoří finální produkt v podobě pečiva a jiných potravinářských výrobků. Pokud se jedná o sladovnický ječmen, ten je odvezen ve formě sladu ze sladoven do pivovaru, kde je vyprodukován další konečný výrobek – pivo. Z pivovarů a pekáren je zboží odesláno do maloobchodů a velkoobchodů. Krmné obiloviny nakoupí z 88 % obchodní organizace, která jako u potravinářských obilovin je vyveze do zemí Evropské Unie a velkou část (75 %) vyveze do třetích zemí (např. Arábie). Část je zpracována na výrobu krmných směsí (cca 8 – 12 % podle výsledků sklizně). Ovšem u krmných obilovin je zemědělské družstvo schopné si krmnou směs vyrobit samo, jelikož vlastní výrobnu krmných směsí. Je tu také možnost cesty ze zemědělského družstva do zemědělského zásobování a nákupu, kde jsou vyráběny a připravovány krmné směsi pro tuzemské zemědělství.

28

Řepka olejka vede svou distribuční cestu z 90 % do obchodních organizací, které 60 % této řepky vyvážejí do Evropské Unie a 40 % zpracovávají ve společnosti Setuza, a. s. a Milo Olomouc, a.s.. Společnost Setuza a. s. patří mezi největší zpracovatele olejnin v České republice, která sídlí v Ústí nad Labem. Společnost Milo Olomouc, a. s. patří k velkým producentům rostlinných tuků, olejnin a kosmetiky. Řepka, která se neprodá obchodním organizacím (10 %), jde do malých lisoven, kde je dále zpracována v různé druhy oleje. Mák, který patří mezi upadající produkty, je i přesto prodáván obchodním firmám, které ho vyvážení do Evropské Unie a do třetích zemí. 6.2.2 Živočišná výroba Jak jsem již zmínila v produktu živočišné výroby, zemědělské družstvo se specializuje na výrobu mléka a hovězího masa. Mléko je odváženo odběratelem mlékárnou Danone Benešov, a.s. ve speciálních cisternách. Mlékárna mléko zpracuje ve finální výrobek jako je např. konzumní mléko (plnotučné, polotučné a odtučněné), mléčné nápoje (Actimel, Activia kysaný nápoj, jogurtový koktejl Dobrá máma), jogurty (Activia, Dobrá máma, Fantasia, Kostíci, Dobrá cena) a pudingové dezerty (Danette). Z této mlékárny se mléčné výrobky dále distribuují do maloobchodů a velkoobchodů. Hovězí a telecí maso je dodáváno v živém stavu Masně Příbram, s. r. o.. Skot je převážen tzv. zoobusem – speciální auto na přepravu živého dobytka. Po zabití zvířat je maso roztříděno a prochází přísnou veterinární kontrolou. Maso je dále zpracováno na masné výrobky jako jsou např. výsekové maso, uzené masné výrobky (tyto výrobky se nevztahují na produkty zemědělského družstva Mořina), drobné masné výrobky (špekáčky, párky různých druhů, klobásy atd.), měkké masné výrobky a výrobky tepelně opracované (salámy), drůbeží výrobky (opět se nevztahují na produkty ze zemědělského družstva Mořina), vařené a pečené výrobky (sekaná, paštiky, tlačenky, jitrnice) apod. Takto zpracované maso jde dále na trh – do maloobchodů a velkoobchodů.

29

6.3

Cena

Každý podnik očekává určitý (nejlépe optimální) přínos z prodeje svých výrobků či služeb, které nabízí. Stejně tak se k tomu staví zemědělské družstvo Mořina, přičemž jeho podmínky pro přínos co nejoptimálnějšího zisku jsou velmi náročné. Jedná-li se tedy o obor zemědělství, jde zejména o dlouhodobý zájem v udržení se na trhu mezi domácí, tak převážně zahraniční konkurencí. Ovšem stanovení ceny není jednoduché. V zemědělství se používá metoda orientovaná na konkurenci, která očekává, že podnik dokáže dosáhnout stejných cen, jaké jsou ceny konkurenční. Tato cena je ale dále rozšířena o zásahy státu a zejména o zásahy Evropské Unie. To znamená, že zemědělský podnik si nemůže sám určit svou cenu, za kterou by své výrobky chtěl prodávat. Musí se ohlížet nejen na konkurenci, ale na požadavky státu a Evropské Unie. Mezi požadavky státu patří např. normy daných komodit (viz příloha 2). Jednou z možností přebytku výrobků či neprodaných výrobků je tzv. minimální výkupní cena. Jedná se o cenu, kterou požaduje stát za vykoupení produktů, které zemědělské družstvo neprodá. Minimální výkupní cena (intervenční cena nákupu) obilovin činí 101,32 EUR/t, přičemž cena je navýšena podle měsíce dodání obilovin o kompenzační příplatek za skladování, který činí 0,46 EUR/t/měsíc.64 Ovšem zemědělské družstvo při této ceně musí splnit stanovené podle parametry dané zemědělské komodity. Tento záchytný koš, který se vztahuje na pšenici, ječmen a kukuřici v mnohých případech nepokryje ani celkové náklady. Jedná se zejména o oblasti, kde jsou těžší klimatické podmínky pro pěstování uvedených plodin. Jak uvedlo zemědělské družstvo Mořina, v některých letech (rok 2004, 2006, 2009) byla cena garantovaná státem lepší než cena trhu. Existuje však i intervenční cena prodeje, kdy nakoupené výrobky jsou intervenčně skladovány a po změně situace na trhu vyhlásí Evropská komise jejich prodej. Prodej se koná v mnoha případech formou výběrového řízení, ovšem je zde možnost stanovit dopředu pevnou cenu a poté se schvalují nabídky podle data podání nabídky s ohledem na prodávané množství. Ovšem na prvovýrobce živočišné výroby se intervenční cena nevztahuje. Živočišný trh je dán konkurencí na trhu a stát do tohoto trhu nezasahuje (jen s minimální výjimkou).65

64

SZIF. Společná organizace trhu. Rostlinná výroba. Obiloviny. Intervenční nákup obilovin. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fkomodity%2Frv% 2F01%2F01%2F1251199878843.pdf 65 SZIF. Společná organizace trhu. Živočišná výroba. Hovězí a telecí maso. Intervenční prodej hovězího masa. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/komodity/zv/04/02

30

Jak se pohybovaly realizační ceny zemědělských komodit

v letech 2007 – 2009

v zemědělském družstvu Mořina, ukazují tabulky v Příloze 3. Realizační ceny jsou každému odběrateli vypočteny podle zásob na skladě a ročního období. Následující ceny jsou proto v průměrné hodnotě za jednotlivé zemědělské výrobky v Kč/t. Na základě těchto realizačních cen můžeme vidět upadající produkt máku. V roce 2006 nebyl pěstován. Jeho rychlý nárůst přišel v roce 2007 a pak následně každým rokem začal rapidně klesat. Cena za rok 2007 činila za 1 tunu 60 698 Kč, v roce 2009 je cena pouze 18 650 Kč za tunu. Živočišnou výrobu charakterizují tabulky v Příloze 4, které obsahují prodej mléka a skotu za rok 2006 – 2009. Průměrná cena mléka je udávána v Kč/l a cena skotu v Kč/ks, Kč/kg. Aby se mléko co nejlépe zpeněžilo, je nutné zachovat jeho mikrobiologickou stránku a dodržet hodnoty všech látek. U mléka je cena stanovena rozdílně než u cen skotu, který je pak dáván na jatka. Stanoví se nejprve základní cena mléka (např. období leden – březen za 6,50 Kč/l). Tato cena je ovšem velmi relativní. Pokud je mléka méně než obvykle (je slabší dojivost), cena se mírně zvedne a naopak. Cena je dále tvořena příplatky, které se udávají podle hodnot a mikrobiologických látek mléka. Jak jsem již psala výše (viz. kapitola produkt – živočišná výroba), obsah tuku mléka musí být min. 3,7 %. Pokud se tento limit překročí, družstvo pak dostává příplatek 0,05 Kč/l. Za překročení obsahu bílkovin, je příplatek 0,10 Kč/l. Tzn. za každou překročenou desetinu procenta je dán příplatek. Ovšem cena není tvořena jen z příplatků. Cena je i strhávána, a to za nedodržení stanovených hodnot (zde platí opět pravidlo - za každou desetinu procenta pod limit jde cena dolů). Zemědělské družstvo Mořina neposkytuje v rámci cen rostlinné a živočišné výroby množstevní slevy a úvěrové podmínky prodeje. Ovšem např. mlékárny poskytují zemědělskému družstvu množstevní příplatek. Každá mlékárna má stanovený jiný množstevní příplatek (např. kdo prodá míň jak 2 000 dodávaných litrů denně, nedostane žádný příplatek; od 2 000 – 5 000 dodávaných litrů denně je 0,50 Kč/l apod.).

31

6.3.1 Dotace Strukturu dotačních zdrojů lze v České republice charakterizovat na dvě skupiny. Tyto skupiny jsou děleny podle finančních zdrojů. Poté, co Česká republika vstoupila do Evropské Unie, nabízí zemědělcům evropské dotační programy, které jsou částečně financované ze státního rozpočtu ČR a které jsou doplněny o národní programy, které jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR. O tyto dotační programy se stará Státní intervenční fond.66 Mezi národní programy patří národní dotace, kterými Česká republika podporuje nutné aktivity v rámci udržování potenciálu zemědělství a jeho značného podílu na rozvoji venkova. Obsahem těchto národních dotací je kladen důraz na agroenvironment (např. náhrady chemických hnojiv rostlin za biologickou a fyziologickou ochranu, budování kapkových závlah ve školkách, v ovocných sadech apod.), na ozdravování polních a speciálních plodin a na velké rozšiřování nebezpečných nákaz a nemocí hospodářských zvířat (nákazy zabezpečuje Nákazový fond). Jsou to však také programy, u kterých nelze přesně kvantifikovat výsledky a zisk, ale i přesto jsou velmi důležité pro jednotlivé komodity v rámci Národních dotacích (např. udržování genetického potenciálu hospodářských zvířat).67 Dalším programem jsou dotace v rámci společné organizace trhu. Jejím cílem je regulace nabídky výrobků, aby nedocházelo k jejímu kolísání. Tento program se zabývá prvovýrobky a výrobky k prvnímu zpracování.68 V rámci společné organizace trhu se řeší intervenční ceny nákupu a prodeje výrobků, intervenční skladování, vydávání licencí pro pěstování plodin a chovu hospodářských zvířat, vývozní subvence pro mléko a mléčné výrobky, různé podpory výroby atd.69 Za aktuální téma je považován program rozvoje venkova 2007 – 2013. Tento program přispívá k dosažení k rozvoji venkovského prostoru České republiky a to na základě udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a na snížení negativních faktorů intenzivního zemědělského hospodářství. Dále se snaží pro potravinářské komodity v České republice

66

eAGRI. Dotace-struktura dotačních zdrojů. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/eagri/dotace/ eAGRI. Dotace – národní dotace. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/eagri/dotace/narodni-dotace/ 68 eAGRI. Dotace – společná organizace trhu. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/eagri/dotace/dotace-v-ramcisot/ 69 SZIF. Společná organizace trhu. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/sot 67

32

vytvořit určitou konkurenceschopnost zemědělských podniků. Rozvíjet podnikání, pracovní místa a snížit nezaměstnanost venkova je dalším hlavním cílem tohoto programu.70 Od 1.1.2009 je v České republice podmíněno (kontrola podmíněnosti) vyplácení přímých podpor a vybraných dotací plnit určité standardy udržování půdy v dobrém zemědělském a životním stavu, je povinné dodržovat požadavky na životní prostředí, zdraví rostlin a zvířat, veřejné zdraví obyvatelstva a minimální požadavky na agroenvironmentální a jiná opatření. Žadatel, který nemůže nebo nedodrží tyto podmínky, bude mu sníženo vyplácení podpor a dotací. V nejzazším případě mu nebudou poskytnuty žádné dotace.71 V zemědělském družstvu Mořina se dotace výrazně projevují v realizačních cenách výrobků. Na tyto ceny má podíl až 22 % všech dotací, které jsou přijímány z dotačních programů (viz výše). Jde o tzv. účelové dotace, kdy stát přispívá na určitou produkci (např. dotace na řepku olejku).

6.4

Marketingová komunikace

Kromě produktu, distribuce a ceny patří do základního marketingového mixu i marketingová komunikace. Jak jsem již uvedla výše, zemědělství je pro marketing velmi specifický obor. Vzhledem k situaci na zemědělském trhu marketingová komunikace zde není podporována ani rozvíjena. Respektive neexistuje. Otázkou je, je-li vůbec v tomto zaměření možná. Zemědělské družstvo Mořina nevyužívá žádných komunikačních forem marketingu. Je to zejména důvodu serióznosti trhu a konzervativní komunikace. Družstvo obchoduje se stálými a známými odběrateli, jiné, respektive nové odběratele nehledá. Domnívá se, že pracuje s těmi nejlepší odběrateli a organizacemi, a proto není důvod nějaké změny. Noví odběratelé se sice na trhu objevují, ale nabízí buď pro ně horší podmínky a požadavky než ti stávající, známí odběratelé nebo nabízejí mnohem lepší až vynikající předpoklady, což vzbuzuje velkou nedůvěryhodnost. Z těchto důvodů tedy nepotřebuje přilákat ke svým produktům nové odběratele.

Jelikož se družstvo zabývá prvovýrobou a nedostává se do přímého styku se

zákazníky a potenciálními spotřebiteli, není důvod pro zavedení jakékoliv marketingové komunikace. 70

eAGRI. Dotace – Program rozvoje venkova 2007 – 2013. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/eagri/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/ 71 eAGRI. Dotace – Cross compliance. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/eagri/dotace/kontrolypodminenosti-cross-compliance/

33

6.4.1 Doporučení v oblasti marketingové komunikace Zemědělské družstvo nemá své vlastní internetové stránky, jelikož je nepovažují za nutné z hlediska získávání nových odběratelů. Domnívají se, že by na internetových stránkách byly zveřejněny pouze kontakty na zemědělské družstvo Mořina. Pokud by ale finanční zdroje nebyly na zřízení internetových stránek příliš nákladné, doporučila bych zemědělskému družstvu jejich zavedení. Tyto stránky by sloužily nejen ke kontaktům, ale také k určité prezentaci družstva. Na těchto stránkách by se dále mohla objevit i diskuze na aktuální témata zemědělského trhu, psaní odborných článků, popřípadě zavést internetové objednávky jednotlivých zemědělských komodit. Webové stránky mají mnohem širší využití než míní zemědělské družstvo. Ovšem o toto zavedení je třeba se starat (pracovní síla) a přináší to s sebou i určité finanční zdroje. Další oblastí marketingové komunikace je zavedení Public Relations. Předpokládám, že by se zde pro tuto formu komunikace našlo uplatnění. V dnešní době se zemědělské družstvo zaměřuje pouze ze zákonné povinnosti na výroční zprávy a na semináře či přednášky na středních a vysokých školách. Jelikož PR upozorňuje zejména na firmu či organizaci a její cíle, zemědělské družstvo Mořina by se pak otevřelo více veřejnosti. Doporučila bych psaní a vydávání odborných (zemědělských a ekonomicko-zemědělských) článků (např. týdeník Zemědělec, časopis Farmář, Úroda, Agronom, Náš chov, Krmivářství, Mechanizace zemědělství), odborných publikací a brožur. Nedílnou součástí PR jsou také projevy v tisku, které by zemědělské družstvo v určité míře zviditelnilo. Zbylé nástroje komunikačního mixu (reklama, podpora prodeje, osobní prodej) bych nevyužila, neboť jsou buď zaměřené na finální výrobky nebo jsou příliš nákladné a vyžadují větší množství finančních zdrojů.

34

7 Závěr Při psaní své bakalářské práce jsem se dozvěděla mnoho zajímavých a poutavých informací o fungování zemědělského podniku. Vzhledem k dnešní situaci zemědělství, není jednoduché obstát na trhu konkurence. Možná jsou to i důsledky stagnujícího českého zemědělství. Snažila jsem se zjistit, zda se zemědělský podnik zabývá marketingem a aplikací marketingového mixu. Na samostatný marketing se velké zemědělské podniky nezaměřují, neboť na toto odvětví nezbývá mnoho času ani finančních zdrojů. Jedinou institucí, která podporuje nákup a prodej zemědělských komodit, je Státní intervenční fond. Zabývá se především finanční podporou v Evropské Unii a národním hospodářství. Základním marketingovým mixem je produkt, cena, distribuce a komunikace. Zjistila jsem, že v zemědělství se marketingový mix skládá jen ze tří částí – produkt, cena a distribuce. Na tyto složky je vynaložen veškerý čas a finanční zdroje, proto marketingová komunikace zůstává v pozadí. Oblast produkt je velmi rozsáhlá. Podnik je zaměřen se na rostlinnou a živočišnou výrobu. Rostlinná výroba je charakterizována pěstováním především obilnin a olejnin. Živočišná výroba je zainteresována v chovu skotu pro maso a mléko. Na tyto prvovýrobky je vynakládáno jak

velké množství finančních zdrojů, tak pracovní síly a podnikatelského času. O každý

prvovýrobek musí být řádně postaráno. Musí mu být vynaložena veškerá péče a opracování pro jednotlivé odběratele. Většina finančních zdrojů je vynakládána na vysoce výkonnou zemědělskou technologii a techniku (např. nákup výkonnějšího traktoru, kombajnu, nosiče atd.). Doporučení z hlediska produktu je uvedení prvovýrobce na obalu finálních výrobků. Zlepší se tím nejen viditelnost zemědělského družstva, ale i podvědomá kvalita surovin pro konečné výrobky. Další možnou variantou je zavedení nových výrobků na trh. Jednalo by se zejména o pěstování zeleniny a ovoce. Jelikož je ale toto zavedení příliš nákladné, zemědělskému družstvu bych tuto formu zlepšení nedoporučovala. Distribuce je jednou z nejdůležitějších složek celého podniku a marketingového mixu. Zemědělské družstvo Mořina využívá převážně nepřímých distribučních cest. Tyto cesty vedou z velké části k obchodním organizacím, které zajistí další prodej a vývoz do Evropské Unie nebo do třetích zemí. Další variantou je odběr tuzemských podniků, které zpracovávají prvovýrobky ve výrobky finální. Mezi velké odebírající firmy patří např. Setuza, a. s., Milo Olomouc, a. s. a

35

Masna Příbram, s. r. o.. Při výběru odběratelů dává zemědělské družstvo přednost známým a osvědčeným odběratelům, kteří poskytují 100 % důvěryhodnost. Cena zemědělských komodit je stanovena metodou orientovanou na konkurenci. Tato cena je převážně tržní, avšak do zemědělského trhu zasahuje stát a Evropská Unie formou dotací a dotačních programů, danými požadavky a normami, které musí podnik splnit. Cena není vždy stanovena tak, jak by si zemědělské družstvo představovalo. Záleží to i na mnoha aspektech z hlediska ročního období, skladovacích zásob apod. Při aplikaci marketingu jsem vyzkoumala, že marketingová komunikace v zemědělském družstvu Mořina neexistuje. Přesto jsem se snažila o zlepšení či doporučení, které by mohl podnik zavést. Nejúčinnějším komunikačním nástrojem by mohlo být Public relations. Jelikož družstvo není výrobcem finálních výrobků, mělo by se zaměřit na viditelnost samotného podniku formou článků v odborných časopisech a novinách, vydáváním brožur a projevů v tisku. Dalším zviditelněním na trhu je zavedení webových stránek, které by sloužily nejen k dalším novým kontaktům, k odborné diskuzi či případným novinkám ze zemědělství, ale také k internetovým objednávkám zemědělských prvovýrobků. Aby zemědělství více fungovalo, je třeba ho podpořit a dát mu větší šanci. K této myšlence by pomohly určité změny ve společnosti. Jednou z možností, která se již uskutečnila, jsou mléčné automaty. Tyto automaty by měly přispět k lepší propagaci a prodeji mléka. Další možnou variantou jsou mléčné bary, které měly před pár lety velký úspěch. V dnešní době jich existuje bohužel velmi málo a mají spíše upadající charakter. Jsou často součástí ovocných barů, mléčných lahůdek a dezertů a prodeje zmrzliny. Klasický mléčný bar se dnes hledá velmi těžce. Rozšíření originálních mléčných barů by mohlo pomoci samotnému zemědělství v živočišné výrobě – spotřeby mléka. A jak už se říká „zdraví lidé mají mnoho snů – ale nemocní mají jen jeden sen – být zdraví“. Toto přísloví je hlavní myšlenkou dokumentárního filmu Food Matters. Tento dokument pojednává o lidech, zdraví a nemocích, o jídle, které jíme a především o lécích, které nás v dnešním moderním světě ničí. Podstatou filmu je, že všichni jsme podvyživení z jídla, které jíme. Jak staré je naše jídlo, než ho koupíme? Jídlo, které se k nám dostává, je minimálně týden staré a obsahuje málo živin (max. 30 – 40 %). Problém nastává už v zemědělství, kdy půda je díky hnojivům a chemickým postřikům (pesticidy, herbicidy, larvacity, funghicity) slabá a podvyživená. Hnojiva obsahují pouhé tři minerály – dusík, fosfor a draslík. Ovšem samotná půda

36

potřebuje více jak 50 minerálů. Rostliny nejsou pak zdravé a napadají je brouci a různé nemoci, které v konečném důsledku napadnou nás. Jídlo, které přejde varem či se jen lehce podusí, ztrácí veškeré enzymy, více jak polovinu vitamínů a minerálů. Proto bychom měli jíst alespoň 51 % syrové stravy. Na tomto základě by mělo být postavené i zemědělství. Zemědělská družstva by se měla zajímat o kvalitu půdy a její potřeby. Mělo by to zajímat i nás všechny, neboť zdraví je to nejdůležitější, abychom mohli v dnešním světě fungovat. Zemědělci by se měli zaměřit více na

své konečné zákazníky a měli by jim nabídnout čerstvé potraviny (čerstvě natrhané,

nasbírané) přímo od nich. Měli by zvýšit své zaměření na přímé spotřebitele, kteří si přijedou k nim pro čerstvé ovoce a zeleninu. Ovšem toto zaměření má dlouhodobější charakter, velké finanční zdroje a především obrovskou změnu ve společenském myšlení, neboť dnes raději investujeme do nového drahého auta než do kvalitního jídla. „Pokud změníme výběr našeho jídla, změníme i zemědělství“. „You are what you eat“ („Jsi to, co jíš“).72 Během psaní bakalářské práce jsem navštívila několikrát centrálu na Mořině, kde mi bylo věnováno všemi odborníky mnoho času. Prostředí bylo pro spolupráci příjemné a velmi vstřícné. Dále jsem navštívila jedno ze středisek v Kozolupech, které je určeno pro chov dospělého a mladého skotu. Pracoviště se skládá ze tří kravínů a budovy pro dojení a chlazení mléka. V zemědělském družstvu se mi velmi líbilo. Nikdy bych nevěřila, jak zajímavé může být toto téma, které jsem si zvolila. Aplikovala jsem teoretické poznatky z oblasti marketingu do praktické části v Zemědělském družstvu Mořina a následně jsem zjistila, že marketingový mix nemusí být složen ze čtyř a více pilířů, ale také jen ze tří pilířů, které fungují i bez marketingové komunikace. Cíl mé bakalářské práce se mi podařilo naplnit.

Obrázek 1: Mořina

72

Must watch. Dokumenty – Food Matters. Film. Dostupné z WWW: http://mustwatch.hztz.cz/film/food-matters/

37

Obrázek 2: Kozolupy

Obrázek 3: Kozolupy - kravín

38

Literatura Knižní zdroje: •

Čuba, František; Trnka, František; Hurta, Josef: České zemědělství, jeho stav a možnosti rozvoje, Nakladatelství: Edice TOKO, ISBN: 80-902411-2-3

•

ČSN 46 1100-2, Obilí potravinářské, Část 2:Pšenice potravinářská.Praha 1994

•

ČSN

46

1100-2

ZMĚNA

1,

Obilí

potravinářské,

Část

2:

Pšenice

potravinářská.Praha 1998 •

ČSN 46 2300-2, Olejnatá semena, Část 2: Semeno řepky. Praha 1994

•

ČSN 570529, Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování. Praha 1993

•

Kolektiv, Kincl, Jan: Marketing podle trhů. 1. vydání Praha: Alfa Publishing 2004. ISBN: 80-86851-02-8

•

Kolektiv: Základy marketingu. 2. vydání Vysoká škola ekonomická v Praze: Nakladatelství Oeconomica 2003. ISBN:80-245-0587-8

•

Ministerstvo zemědělství. Metodická příručka pro klasifikaci jatečných těl prasat, skotu a ovcí. 2005.ISBN: 80 – 7084 – 378 - 0

•

Světlík, Jaroslav: Marketing-cesta k trhu. Nakladatelství: EKKA 1992. ISBN: : 80-900015-8-0

•

Zemědělské družstvo Mořina. Výroční zpráva za rok 2006

•


•


•


•

Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2006.

•


•


•


39

Internetové zdroje: •

eAGRI.

Dotace-struktura

dotačních

zdrojů.

Dostupné

z WWW:

http://eagri.cz/public/eagri/dotace/ •

eAGRI.

Dotace

–

národní

dotace.

Dostupné

z WWW:

http://eagri.cz/public/eagri/dotace/narodni-dotace/ •

eAGRI.

Dotace

–

společná

organizace

trhu.

Dostupné

z WWW:

http://eagri.cz/public/eagri/dotace/dotace-v-ramci-sot/ •

eAGRI. Dotace – Program rozvoje venkova 2007 – 2013. Dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/eagri/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/

•

eAGRI.

Dotace

–

Cross

compliance.

Dostupné

z WWW:

http://eagri.cz/public/eagri/dotace/kontroly-podminenosti-cross-compliance/ •

Must

watch.

Dokumenty –

Food

Matters.

Film.

Dostupné z WWW:

http://mustwatch.hztz.cz/film/food-matters/ •

SZIF.

Společná

organizace

trhu.

Dostupné

z WWW:

http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/sot •

•

SZIF. Společná organizace trhu. Rostlinná výroba. Obiloviny. Intervenční nákup obilovin. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs %2Fzpravy%2Fkomodity%2Frv%2F01%2F01%2F1251199878843.pdf SZIF. Společná organizace trhu. Živočišná výroba. Hovězí a telecí maso. Intervenční prodej hovězího masa. Dostupné z WWW: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/komodity/zv/04/02

Ostatní zdroje: •

Osobní návštěva a konzultace v zemědělském družstvu Mořina s panem Ing. Miroslavem Amslerem, CSc., Ing. Vladimírem Kuncem a Ing. Jiřím Hýblem

•

Osobní návštěva a konzultace v zemědělském středisku Kozolupy s panem Bohumilem Dostálem

40

Seznam tabulek, grafů a obrázků Tabulky: Tabulka 1: Hospodaření - rostlinná výroba za rok 2006 ................................................... 16 Tabulka 2: Hospodaření - živočišná výroba za rok 2006 .................................................. 16 Tabulka 3: Hospodaření - rostlinná výroba za rok 2007 ................................................... 17 Tabulka 4: Hospodaření - živočišná výroba za rok 2007 .................................................. 17 Tabulka 5: Hospodaření - rostlinná výroba za rok 2008 ................................................... 18 Tabulka 6: Hospodaření - živočišná výroba za rok 2008 .................................................. 18 Tabulka 7: Třída zmasilosti ............................................................................................... 24 Tabulka 8: Třída protučnělosti .......................................................................................... 25 Tabulka 9: Realizační ceny rostlinné výroby - rok 2006 .................................................. 50 Tabulka 10: Realizační ceny rostlinné výroby - rok 2007 ................................................ 50 Tabulka 11: Realizační ceny rostlinné výroby - rok 2008 ................................................ 50 Tabulka 12: Realizační ceny rostlinné výroby - rok 2009 ................................................ 51 Tabulka 13: Prodej mléka - rok 2006 ................................................................................ 52 Tabulka 14: Prodej skotu - rok 2006 ................................................................................. 52 Tabulka 15: Prodej mléka - rok 2007 ................................................................................ 53 Tabulka 16: Prodej skotu - rok 2007 ................................................................................. 53 Tabulka 17: Prodej mléka - rok 2008 ................................................................................ 53 Tabulka 18: Prodej skotu - rok 2008 ................................................................................. 54 Tabulka 19: Prodej mléka - rok 2009 ................................................................................ 54 Tabulka 20: Prodej skotu - rok 2009 ................................................................................. 55 Grafy: Graf 1: Osivo (ha) - rok 2006 ............................................................................................ 20 Graf 2: Osivo (ha) - rok 2007 ............................................................................................ 20 Graf 3: Osivo (ha) - rok 2008 ............................................................................................ 21 Graf 4: Osivo (ha) - rok 2009 ............................................................................................ 21 Graf 5: Životnost produktu - rostlinná a živočišná výroba ............................................... 27 Obrázky: Obrázek 1: Mořina............................................................................................................. 37 Obrázek 2: Kozolupy......................................................................................................... 38 Obrázek 3: Kozolupy - kravín ........................................................................................... 38 Obrázek 4: Chladírny mléka.............................................................................................. 44 41

Obrázek 5: Holštýnské plemeno (vlevo) a Červená straka (uprostřed a vpravo) .............. 44 Obrázek 6: Čerstvě narozené tele (žluté označení - samice) ............................................. 45 Obrázek 7: Čerstvě narozené tele (růžové označení - samec) ........................................... 45

42

Seznam použitých zkratek •

Apod. – a podobně

•

Atd. – a tak dále

•

Např. - například

•

Tzn. – to znamená

•

Tzv. – tak zvaný

43

8 Přílohy Příloha 1

Obrázek 4: Chladírny mléka

Obrázek 5: Holštýnské plemeno (vlevo) a Červená straka (uprostřed a vpravo)

44

Obrázek 6: Čerstvě narozené tele (žluté označení - samice)

Obrázek 7: Čerstvě narozené tele (růžové označení - samec)

45

Příloha 2

46

47

48

49

Příloha 3 Komodita

Cena Kč/t

Pšenice potravinářská

3665

Pšenice krmná

2920

Ječmen sladovnický

3180

Řepka

6980

Mák

0

Tabulka 9: Realizační ceny rostlinné výroby - rok 200673

Komodita

Cena Kč/t

Pšenice

5505

Ječmen ozimý

3584


6000

Řepka

7566

Slunečnice

10800

Mák

60698


Komodita

Cena Kč/t


3533

Pšenice krmná

2700


5413

Řepka

9895

Mák

38700


73

Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2006. Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2007. 75 Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2008. 74

50

Komodita

Cena Kč/t


2850

Pšenice krmná

2573


3750

Řepka

6659

Mák

18650


76


51

Příloha 4 Středisko Tržnost

Prodej v Kč

Příplatek

Počet litrů

Průměr v Kč

Kozolupy

96%

23954608

1006112

3138185

7,95

Liteň

96%

18571447

772201

2408587

8,03

Podnik

96%

42526055

1778313

5546772

7,99

Tabulka 13: Prodej mléka - rok 200677

Druh Středisko zvířat Kozolupy Telata Krávy VB jalovice Telata Liteň Krávy VB jalovice Drozdov Telata Krávy VB jalovice Telata Pánov Býci Telata Podnik Jalovice VB jalovice Krávy Býci

Ks

Kg

Kč

78

Kč/ks 76,2 4013 27,3 12647

3 188

158 87081

12040 2377634

1 6 158

524 507 71191

16768 24263 1826736

32 47,86 25,66

16768 4044 11562

2 1 53

863 73 22822

23004 2920 692569

26,66 40 30,35

11502 2920 13067

0 0 335 10 53

0 0 206794 738 22822

0 0 8519310 39223 692569

0 0 41,2 53,15 30,35

0 0 25431 3922 13067

3 346 335

1387 158272 206794

39772 4204370 8519310

28,67 26,56 41,2

13257 12151 25431

Tabulka 14: Prodej skotu - rok 200678

77

Kč/kg


52

Prodej v Průměr v Středisko Tržnost Kč Příplatek Počet litrů Kč 96% 24537728 109025 2924455 8,43 Kozolupy 96% 20156650 89952 2412855 8,39 Liteň 96% 44694378 198977 5337310 8,41 Podnik Tabulka 15: Prodej mléka - rok 200779

Středisko Kozolupy

Liteň

Drozdov

Pánov

Podnik

Druh zvířat Telata Krávy VB jalovice Telata Krávy VB jalovice Telata Krávy VB jalovice Telata Býci Telata malá Telata Jalovice VB jalovice Krávy Býci

Ks

Kg

Kč

Kč/kg

Kč/ks

2 195

140 94755

9800 2449756

70 25,85

4900 12563

8 0 119

4333 0 52142

112310 0 1262951

25,92 0 24,22

14039 0 10613

5 4 59

2899 350 21012

88899 12192 559929,5

30,67 34,83 25,65

17780 3048 9490

0 0 242

0 0 137131

0 0 5243662

0 0 38,24

0 0 21668

2 4 59

140 350 21012

9800 12192 559929,5

70 34,83 26,65

4900 3048 9490

13 314 242

7232 146897 137131

201209 3712707 5243662

27,82 25,27 38,24

15478 11824 21668


Středisko Tržnost

Prodej v Kč

Příplatek

Počet litrů

Průměr v Kč

Kozolupy

96%

25528022

100936

2951105

8,68

Liteň

96%

21126481

84185

2461344

8,62

Podnik

96%

46654502

185122

5412449

8,65


79 80


53

Středisko Kozolupy

Liteň

Drozdov

Pánov Podnik

Druh zvířat Ks Telata Krávy VB jalovice Telata Krávy VB jalovice Telata Krávy VB jalovice Telata Býci Telata malá Telata Jalovice VB jalovice Krávy Býci

Kg 2 182 7 5 127 1 8 46 0 2 326 7 10 46 8 309 326

Kč 132 90564 3904 355 59792 635 880 19598 0 119 185464 487 999 19598 4539 150356 185464

6434 2308984 120361 15380 1479950 19685 28124 554605 0 5344 6888951 21814 33468 554605 140046 3788934 6888951

Kč/kg Kč/ks 48,74 3217 25,5 12687 30,83 17194 43,32 3076 24,75 11653 31 19685 31,96 3516 28,3 12057 0 0 44,91 2672 37,14 21132 44,79 3116 33,5 3347 28,3 12057 30,85 17506 25,2 12262 37,14 21132


Středisko

Tržnost

Prodej v Kč Příplatek

Průměr v Počet litrů Kč

Kozolupy

0,95

18247712

26620

2957747

6,18

Liteň

0,97

14798316

22246

2471830

6

Podnik

0,96

33046027

48866

5429577

6,1


81

Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2008. Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2008. 83 Zemědělské družstvo Mořina. Interní zdroje za rok 2009. 82

54

Středisko Kozolupy

Liteň

Drozdov

Pánov

Podnik

Druh zvířat Telata Krávy VB jalovice Telata Krávy VB jalovice Telata Krávy VB jalovice Telata Býci Telata malá Telata Jalovice VB jalovice Krávy Býci

Ks

Kg

Kč

Kč/ks

0 199

0 100130

0 2290881

0 22,88

0 11512

1 0 122

409 0 55162

7771 0 1182480

19 0 21,44

7771 0 9692

4 9 31

2348 822 13141

71200 23391 373018

30,32 28,46 28,39

17800 2599 12033

0 5 384

0 402 232327

0 5867 9008644

0 14,59 38,78

0 1173 23460

0 14 31

0 1224 13141

0 29258 373018

0 23,9 28,39

0 2090 12033

5 321 384

2757 155292 232327

78971 3473361 9008644

28,64 22,37 38,78

15794 10820 23460


84

Kč/kg


55

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Vondrová

Recommend Documents