Výsledky průzkumu mezi absolventy VUT v Brně z let 2011-2012
Únor 2014
Útvar vnějších vztahů VUT v Brně, zpracovala: Eva Kneblová
Obsah 1. Úvod a metodologie ........................................................................................................................ 3 2.
3.
Hledání zaměstnání ......................................................................................................................... 4 2.1
Doba hledání prvního místa ..................................................................................................... 4
2.2
Získání prvního zaměstnání...................................................................................................... 4
2.3
Kvalifikovaná práce během studia a předchozí kontakt se zaměstnavatelem ........................ 6
2.4
Nástupní platy .......................................................................................................................... 8
Aktuální postavení absolventů na trhu práce ............................................................................... 10 3.1
Aktuální pracovní statut absolventů VUT v Brně ................................................................... 10
3.2
Celková délka nezaměstnanosti............................................................................................. 11
3.3
Aktuální zaměstnavatel absolventů ....................................................................................... 12
3.4
Současná pracovní pozice ...................................................................................................... 16
3.5
Kariérní posun u současného zaměstnavatele ...................................................................... 17
3.6
Současné platy ....................................................................................................................... 18
3.7
Spokojenost s pracovním místem .......................................................................................... 22
3.8
Využívání získaného vzdělání v zaměstnání ........................................................................... 24
3.9
Vnímaná obtížnost změny pracovního místa......................................................................... 24
3.10 Místo zaměstnání absolventů ................................................................................................ 25 3.11 Počet zaměstnavatelů ............................................................................................................ 27 4.
Ohlédnutí za studiem .................................................................................................................... 28 4.1
Opakování volby VŠ? .............................................................................................................. 28
4.2
Dostačující znalosti? ............................................................................................................... 29
4.3
Využití znalosti jazyků ............................................................................................................ 30
5.
Zájem o další vzdělávání ................................................................................................................ 31
6.
Zájem o kontakt s univerzitou ....................................................................................................... 33
7.
Závěr .............................................................................................................................................. 34
8.
Seznam použitých zdrojů – výzkumné zprávy ............................................................................... 35
1. Úvod a metodologie Průzkum mezi absolventy VUT v Brně, který byl ke konci roku 2013 realizovaný již pošesté, představuje pro univerzitu cenné informace o rychlosti a způsobu vstupu absolventů na pracovní trh, jejich současné situaci, ale také zpětnou vazbu k samotné výuce a tomu, jakým způsobem byli absolventi pro praxi připraveni. Zjišťuje také, zda by absolventi v případě opakované volby zvolili opět VUT v Brně, i zda mají zájem o to dále se vzdělávat. Díky svému longitudinálnímu charakteru můžeme sledovat trendy, které se na trhu práce, kde se absolventi VUT v Brně pohybují, projevují, získáváme také zpětnou vazbu na provedená opatření a změny. Výzkum je tak vhodným (kvantifikovaným) doplňkem k přímým kontaktům, které mají představitelé univerzity a jednotlivých fakult se zaměstnavateli. V zatím posledním průzkumu byli osloveni absolventi prezenčního navazujícího magisterského studia, kteří studium úspěšně ukončili v roce 2011 a 20121. Sběr dat probíhal v období říjen-prosinec 2013, tedy rok až dva po jejich absolutoriu. Oslovení probíhalo poprvé dvojí cestou – absolventi, kteří v průběhu studia uvedli svůj soukromý email a udělili souhlas k jeho využití k podobným účelům, byli osloveni prostřednictvím elektronické pošty, zbytku byl dotazník zaslán na jejich adresu uvedenou v informačním systému. I ti však měli možnost vyplnit dotazník prostřednictvím absolventské stránky na internetu. V průběhu listopadu byli absolventi osloveni ještě jednou, připomenutí probíhajícího výzkumu výrazně navýšilo jeho response rate. Celkem jsme získali 1 674 dotazníků, z toho 91 % bylo vyplněno online, 151 absolventů zaslalo dotazník poštou. Celková návratnost tak činí 41 %. Data byla před analyzováním převážena. Využití vah zajišťuje, že odpovědi absolventů fakult, ze kterých odpoví více, nebo naopak méně absolventů, než by proporčně odpovídalo jejich celkovému počtu, neovlivní celkové výsledky. Tab. 1: Oslovení absolventi a návratnost dotazníků
FA FAST FaVU FEKT FCH FIT FP FSI ÚSI VUT 1
Počet oslovených absolventů 161 1 106 60 774 178 335 509 779 146 4 048
Zahraniční absolventi osloveni nebyli.
Počet vyplněných dotazníků 63 509 13 340 57 175 161 325 31 1 674
Návratnost 39 % 46 % 22 % 44 % 32 % 52 % 32 % 42 % 21 % 41 %
2. Hledání zaměstnání 2.1 Doba hledání prvního místa Vstup absolventů VUT v Brně na pracovní trh je poměrně snadný – téměř polovina si našla zaměstnání ještě před ukončením studia, 84 % pak do 3 měsíců. Došlo tak ke zlepšení od minulého šetření, kdy jsme u absolventů většiny fakult zaznamenali prodloužení doby hledání prvního zaměstnání. Nejsnáze si zaměstnání již tradičně hledají absolventi FIT (94 % do 3 měsíců), výrazně si však od minule polepšili absolventi FSI, kterých si našlo práci do 3 měsíců 91 %, ještě před ukončení studia dokonce 56 %, tedy více než na FIT. Tab. 2: Za jak dlouho našli absolventi první zaměstnání FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
ještě před ukončením studia
55 %
43 %
60 %
51 %
44 %
53 %
42 %
56 %
41 %
49 %
do 3 měsíců
26 %
37 %
10 %
32 %
30 %
41 %
38 %
35 %
34 %
35 %
do 6 měsíců
7%
13 %
10 %
11 %
15 %
4%
13 %
6%
14 %
10 %
do 1 roku
9%
5%
0%
4%
7%
1%
6%
2%
10 %
4%
po více než 1 roce
3%
1%
20 %
1%
4%
1%
1%
1%
0%
2%
2.2 Získání prvního zaměstnání Tab. 3: Způsoby získání prvního zaměstnání FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
reakce na inzerát
14 %
26 %
20 %
42 %
43 %
37 %
52 %
34 %
50 %
36 %
nabídka zaměstnavateli
19 %
27 %
0%
13 %
17 %
8%
10 %
22 %
7%
18 %
18 %
19 %
30 %
13 %
19 %
12 %
10 %
12 %
25 %
15 %
12 %
12 %
30 %
16 %
15 %
19 %
11 %
16 %
11 %
14 %
personální agentura
0%
0%
0%
10 %
0%
18 %
6%
6%
4%
6%
začal(a) jsem podnikat
28 %
7%
20 %
1%
0%
4%
9%
2%
0%
6%
úřad práce
0%
1%
0%
1%
2%
1%
0%
2%
0%
1%
pomoc rodičů nebo známých nabídka od zaměstnavatele
Nejčastějším způsobem získání zaměstnání je mezi absolventy VUT v Brně reakce na inzerát – takto práci získalo 36 %. Tato varianta je také mezi jednotlivými šetřeními nejvíce na vzestupu. Na druhém
místě je s polovinou (18 %) osobní nabídka vytipovaným firmám. Začali podnikat především absolventi FA (28 %), FaVU (20 %) a FP (9 %). Naopak nabídku přímo od zaměstnavatele, která je určitým indikátorem kvality absolventů, dostali nejčastěji absolventi FIT (19 %) a také FaVU (30 %) – výsledky za tuto fakultu však silně ovlivňuje nízký počet absolventů, a tím i respondentů. Je však korektní uvést, že i v případě FaVU měla nabídka ze strany zaměstnavatele výrazné zastoupení již v minulém šetření. Tab. 4: Využití aktivit ze strany VUT při hledání zaměstnání?
ne, zaměstnání jsem si hledal sám spolupráce v rámci studia (diplomová práce, projekt, přednášky, atd.) dny firem na VUT, pracovní veletrhy (spolu)pořádané univerzitou inzerce na webu fakulty aktivita vyučujícího inzerce na webu univerzity (www.vutbr.cz) poradenské služby ICV poradenské služby fakulty jiné
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
97 %
89 %
90 %
75 %
74 %
74 %
89 %
69 %
93 %
81 %
1,7 %
7%
10 %
10 %
13 %
12 %
6%
16 %
-
9%
-
0,4 %
-
13 %
7%
7%
6%
13 %
-
7%
-
1,2 %
-
3%
7%
8%
1,9 %
4%
-
3%
-
1,6 %
-
1,5 %
1,9 %
-
-
1,0 %
-
1,0 %
-
0,2 %
-
0,3 %
1,9 %
1,2%
-
1,3 %
3,6 %
0,7 %
-
0,4 %
-
-
-
0,6%
-
1,9 %
3,6 %
0,7 %
-
0,2 %
-
0,3 %
1,9 %
0,6%
0,6 %
0,3 %
-
0,4 %
1,7 %
1,0 %
-
1,5 %
-
4%
-
1,3 %
-
1,2 %
Celkem 19 % absolventů při hledání zaměstnání využilo možností nabízených VUT v Brně. Někteří respondenti přitom využili více než jednu aktivitu. Nejfrekventovanější z nich byla spolupráce během studia (9 %) a prezentace firem v rámci dnů firem nebo na specializovaných veletrzích (spolu) organizovaných fakultou/univerzitou (7 %). Nadprůměrně pomohla univerzita při hledání zaměstnání zejména studentům FSI – zde to bylo již 31 %, FIT, FCH (shodně 26 %) a FEKT (25 %). V případě FIT a FCH šlo často také o inzerci pracovních pozic na fakultním/univerzitním webu.
2.3 Kvalifikovaná práce během studia a předchozí kontakt se zaměstnavatelem Tab. 5: Kvalifikovaná práce během studia? Pracovali jste kvalifikovaně již v průběhu studia? ano, byl(a) jsem stabilně zaměstnán(a) ano, občas jsem si takto přivydělával(a) Ne
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
27 %
17 %
20 %
18 %
9%
29 %
30 %
21 %
21 %
21 %
61 %
54 %
50 %
34 %
26 %
42 %
27 %
32 %
18 %
39 %
12 %
29 %
30 %
48 %
65 %
29 %
43 %
47 %
61 %
40 %
6 z 10 absolventů kvalifikovaně pracovalo již během studia, 21 % přitom stabilně. Nejčastěji při studiu – bez rozlišení intenzity úvazku – pracovali studenti FA (88 % – v minulém šetření to však bylo dokonce 93 %), FAST, FIT (obojí 71 %) a FaVU (70 %). Stabilně zaměstnaní byli převážně absolventi FP (30 %), FIT (29 %) a FA (27 %). Naopak nejmenší pracovní zkušenosti měli v době ukončení studia absolventi FCH (35 %) a ÚSI (39 %). To, zda student kvalifikovaně pracuje již během studia, má přitom velký vliv na rychlost nalezení prvního zaměstnání i na výši nástupního platu (v tomto případě se však odlišují zejména ti, kteří byli zaměstnáni stabilně; rozdíl, mezi absolventy, co byli během studia zaměstnáni občas, a těmi, kteří vůbec, se ukázal jako minimální). Tab. 6: Vliv kvalifikované práce během studia na rychlost najití prvního zaměstnání
ještě před ukončením studia do 3 měsíců do 6 měsíců do 1 roku po více než 1 roce
ano, byl(a) jsem stabilně zaměstnán(a) 83 % 14 % 1% 2% 0%
ano, občas jsem si takto přivydělával(a) 52 % 35 % 7% 4% 2%
ne 27 % 47 % 18 % 6% 2%
83 % absolventů, kteří byli stabilně kvalifikovaně zaměstnáni již během studia, mělo místo zajištěné ještě před ukončením studia. Oproti tomu, mezi absolventy, kteří nepracovali kvalifikovaně vůbec, to bylo 27 %. Dokonce 97 % stabilně kvalifikovaně pracujících pak mělo práci do 3 měsíců. Tab. 7: Vliv kvalifikované práce během studia na výši nástupního platu
průměrný hrubý nástupní plat
ano, byl(a) jsem stabilně zaměstnán(a)
ano, občas jsem si takto přivydělával(a)
ne
24 145
21 566
21 364
Tab. 8: Kontakt se zaměstnavatelem již během studia na VUT Kontakt s budoucím zaměstnavatelem? ano ne
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
60 % 40 %
36 % 64 %
56 % 44 %
33 % 67 %
22 % 78 %
41 % 59 %
36 % 64 %
39 % 61 %
25 % 75 %
37 % 63 %
Absolventům jsme také položili otázku, zda již byli se svým budoucím zaměstnavatelem v kontaktu během studia (formou zadání diplomové práce, poskytnutí stipendia, brigády, částečného úvazku apod.). Podíl studentů s kontaktem na svého budoucího zaměstnavatele již během studia je nyní na 37 %, vrátil se tak na stejnou hodnotu, jako byl v šetření před 4 lety (v minulém to bylo 35 %). Opět platí souvislost mezi tímto kontaktem a rychlostí nalezení místa. Z absolventů, kteří byli se svým budoucím zaměstnavatelem v kontaktu, jich mělo zajištěno místo dopředu dokonce 85 %, zatímco mezi těmi, kteří nikoliv, to bylo 27 %. Nejčastěji jsou v kontaktu již tradičně absolventi FA (60 %).
2.4 Nástupní platy Graf 1: Průměrné nástupní platy (v Kč) 30000
28 206 23 712 23 946
25000 18 972 20000
19 188
19 630
20 212
FA
ÚSI
21 767 22 021
16 223
15000
10000
5000
0 FaVU
FAST
FCH
FP
VUT
FSI
FEKT
FIT
Průměrný nástupní plat absolventa VUT v Brně je 22 021 Kč. Již třetí šetření po sobě mají nadprůměrné platy absolventi FSI (23 712 Kč), FEKT (23 946 Kč) a FIT (28 206 Kč), u absolventů všech těchto fakult také došlo k nárůstu od minulého výzkumu (například absolventi FIT dostali dříve v průměru nástupní plat 25 618 Kč). Modální (nejčastější) hodnota je však již čtvrté šetření po sobě stejná – 20 000 Kč (tento plat má jako nástupní 15 % absolventů). Na druhém místě nejčastěji absolventi dostávají 25 000 Kč (12 %). Rozdíl v nástupních platech absolventů obou ročníků, které jsme tentokrát zkoumali, je pak 138 Kč (22 008 Kč byl průměrný nástupní plat absolventů 2011 a 22 146 Kč roku 2012).
Graf 2: Průměrné nástupní platy – relativní velikost vztažená k VUT
140%
128 %
120%
100% 86 % 80%
87 %
89 %
92 %
FCH
FA
ÚSI
99 %
100 %
FP
VUT
108 %
109 %
FSI
FEKT
74 %
60%
40%
20%
0% FaVU
FAST
FIT
I přes nepříznivý ekonomický vývoj nástupní plat absolventů VUT v Brně stále roste, jak ukazuje také následující graf: Graf 3: Vývoj průměrného nástupního platu (v Kč) – absolventi 2007-2008, 2009-2010 a 2011-2012 22200
22 021
22000 21800 21600 21400
21 240
21200 21000
20 925
20800 20600 20400 20200 absolventi 2007-2008
absolventi 2009-2010
absolventi 2011-2012
3. Aktuální postavení absolventů na trhu práce 3.1 Aktuální pracovní statut absolventů VUT v Brně Většina absolventů VUT v Brně (s výjimkou FA, kteří nejčastěji podnikají) jsou stále zaměstnanci (72 %), ačkoliv tato kategorie v každém výzkumu klesá (před 4 lety to bylo 81 %, v minulém šetření 75 %). V porovnání s minulým šetřením poklesl podíl dále studujících absolventů, a to jak v kategorii těch, kteří se věnovali čistě dalšímu/pokračujícímu studiu (3 % v porovnání se 6 % v minulém šetření), tak i těch, kteří studují při práci (pokles o jeden procentní bod). Dále pokračují ve studiu převážně absolventi ÚSI a pak FCH (studující zahrnuje také možnost „jiné“ – jedná se o kombinaci předešlých možností, například studující na mateřské dovolené). Graf 4: Aktuální pracovní statut absolventů
zaměstnanec a další studium 2,9%
mám více než jeden zaměstnanecký poměr 2,5% nezaměstnaný 2,7 %
mateřská/rodičovsk á dovolená 1,6%
další studium 3% zaměstnanec a soukromě podnikám 4% zaměstnanec 72% soukromě podnikám 7%
jiné 4%
Tab. 9: Aktuální pracovní statut absolventů FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
zaměstnanec
25 %
72 %
23 %
82 %
65 %
73 %
71 %
81 %
65 %
72 %
soukromě podnikám
38 %
10 %
23 %
2,4 %
-
6%
9%
2,2 %
6%
7%
zaměstnanec a soukromě podnikám
5%
2, 9%
8%
4%
-
9%
7%
2,5 %
3%
4%
další/pokračující studium
3%
4%
-
1,8 %
5%
3%
1,2 %
3%
10 %
3%
zaměstnanec a další/pokračující studium
3%
2,6 %
-
3%
9%
2,9 %
1,2 %
3%
3%
2,9 %
jsem nezaměstnaný(á)
6%
2,9 %
15 %
1,8 %
4%
0,6 %
3%
1,2 %
6%
2,7 %
0%
1,2 %
-
2,4 %
4%
2,9 %
4%
3%
3%
2,5 %
6%
2,0 %
8%
-
4%
-
1,9 %
0,9 %
3%
1,6 %
13 %
2,8 %
23 %
2,6 %
11 %
2,9 %
1,2 %
3%
-
4%
mám více než jeden zaměstnanecký poměr jsem na mateřské/rodičovsk é dovolené jiné
3.2 Celková délka nezaměstnanosti Celková délka nezaměstnanosti je 2,8 měsíce. Od minulého šetření (43 %) však vzrostl podíl absolventů, kteří nebyli nikdy nezaměstnaní, na 48 %. Pokud tyto absolventy z analýzy vyloučíme, průměrná délka nezaměstnanosti u absolventů, kteří s ní již mají nějakou zkušenost, je 5,5 měsíce. Tab. 10: Délka nezaměstnanosti (všichni absolventi): FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
4,5
3,7
3,7
2,2
3,1
1,6
3,0
2,0
4,0
2,8
3.3 Aktuální zaměstnavatel absolventů Největší podíl absolventů (42 %) pracuje v české soukromé společnosti. Tento druh firmy je již tradičně nejčastějším zaměstnavatelem absolventů VUT v Brně, ačkoliv její podíl mezi zaměstnavateli postupně klesá. Dlouhodobě v českých soukromých firmách pracují především absolventi FAST (mezi nimi je to 59 %). Zahraniční/nadnárodní firmy jsou naopak – jak se již poněkolikáté ukazuje – zaměstnavateli především absolventů FEKT, kde jsou dokonce nejčastějším druhem zaměstnavatele (40 %), a FSI (37 % – shodně jako české firmy), stoupá podíl zahraničních/nadnárodních firem jako zaměstnavatelů FIT (z 18 % u absolventů z let 2007-2008 na současných 34 %). Státní/veřejný sektor je pak častým zaměstnavatelem absolventů FaVU (40 %), FCH (31 %) a ÚSI (19 %). Podnikatelů je nejvíce mezi absolventy FA (dohromady 41 %). Graf 5: Aktuální zaměstnavatel – vlastnictví společnosti
státní nebo veřejné organizace 9%
samostatné podnikání 6%
podnikání se zaměstnanci 1,5%
jiné 1,3%
česká soukromá firma 42%
česká firma se zahraniční kapitálovou účastí 14%
zahraniční či nadnárodní firma 27%
Tab. 11: Aktuální zaměstnavatel – vlastnictví společnosti česká soukromá firma zahraniční či nadnárodní firma česká firma se zahraniční kapitálovou účastí státní nebo veřejná organizace samostatné podnikání podnikání se zaměstnanci jiné
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
39 %
59 %
20 %
34 %
27 %
42 %
35 %
37 %
27 %
42 %
8%
9%
-
40 %
27 %
34 %
31 %
37 %
31 %
27 %
4%
10 %
10 %
14 %
15 %
14 %
18 %
18 %
19 %
14 %
4%
10 %
40 %
8%
31 %
4%
3%
5%
19 %
9%
33 %
10 %
20 %
1,8 %
-
4%
5%
2,3 %
4%
6%
8%
0,6 %
10 %
0,9 %
-
0,6 %
5%
0,3 %
-
1,5 %
4%
1,1 %
-
0,9 %
-
1,8 % 2,0 % 1,3 %
-
1,3 %
Čtvrtina absolventů VUT v Brně pracuje ve společnostech, které zaměstnávají více než 1 000 lidí. Naopak v menších-středně velkých firmách do 100 zaměstnanců pracuje 44 %, toto číslo přitom koresponduje s údajem z minulého šetření. Protože existuje vztah mezi velikostí a typem vlastnictví společnosti (dle našeho výzkumu 70 % zahraničních/nadnárodních firem, kde dotázaní absolventi pracují, má 501 a více zaměstnanců, zatímco v případě českých je to jen 9 %), větší společnosti jsou častěji záležitostí absolventů FEKT (45 % s 501 a více zaměstnanci), FSI (42 %) a FIT (41 %). Naopak naprostá většina (98 %) absolventů FA pracuje ve společnostech do 100 lidí, nejvíce v malých firmách do 10 zaměstnanců. Graf 6: Aktuální zaměstnavatel – velikost společnosti
více než 1 000 lidí 25 %
501 až 1 000 lidí 7%
do 10 lidí 16 %
11 až 100 lidí 28 %
101 až 500 lidí 23 %
Tab. 12: Aktuální zaměstnavatel – velikost společnosti do 10 lidí 11 až 100 lidí 101 až 500 lidí 501 až 1 000 lidí více než 1 000 lidí
FA 76 % 22 % 2% -
FAST 26 % 34 % 22 % 5% 12 %
FaVU 50 % 40 % 10 % -
FEKT 6% 24 % 25 % 8% 37 %
FCH 36 % 25 % 10 % 29 %
FIT 8% 33 % 18 % 9% 32 %
FP 19 % 27 % 18 % 7% 29 %
FSI 5% 25 % 29 % 9% 33 %
ÚSI 12 % 15 % 42 % 4% 27 %
VUT 16 % 28 % 23 % 7% 25 %
Většina absolventů VUT v Brně pracuje v průmyslu – jejich podíl se vrátil po předchozím propadu na 48 % opět na 52 %. Již tradičně je průmysl doménou především absolventů FAST (v současném šetření 76 %) a FSI (71 %). Naopak většina absolventů FP (68 %) pracuje v komerčních službách. Ve výzkumu a vývoji již opakovaně nejčastěji pracují absolventi FEKT, FCH a FIT, rostě v něm však také podíl absolventů FSI (před 4 lety v něm působilo 14 % absolventů, nyní je to 22 %). Celkově nyní výzkum a vývoj představuje působnost 16 % absolventů. Jak ukáže graf 8, za posledních 10 let (od prvního výzkumu realizovaného v roce 2003) tak došlo ke zdvojnásobení. Graf 7: Aktuální zaměstnavatel – sektor hospodářství zemědělství jiné 0,7% 0,3%
státní a veřejný sektor 6%
výzkum a vývoj 16% průmysl 52% komerční služby 25%
Tab. 13: Aktuální zaměstnavatel – sektor hospodářství FA 53 % 41 % 2% 4% -
průmysl komerční služby výzkum a vývoj státní a veřejný sektor zemědělství jiné
FAST FaVU 76 % 10 % 60 % 3% 8 % 40 % 1,1 % 0,4 % -
FEKT 43 % 24 % 26 % 5% 0,6 % 1,2 %
FCH 46 % 8% 29 % 15 % 1,9 %
FIT FP 12 % 23 % 49 % 68 % 35 % 2 % 4% 5% 0,6 % 1,3 % - 0,7 %
FSI 71 % 5% 22 % 1% 0,3 % 0,3 %
ÚSI 32 % 48 % 8% 12 % -
VUT 52 % 25 % 16 % 6% 0,7 % 0,3 %
Graf 8: Vývoj podílu absolventů pracujících ve výzkumu a vývoji 18% 15 %
16%
16 %
14% 12 %
12 %
12% 10 % 10% 8% 8% 6% 4% 2% 0% absolventi 1999- absolventi 2003- absolventi 2006 absolventi 2007- absolventi 2009- absolventi 20112002 2005 2008 2010 2012
3.4 Současná pracovní pozice Téměř třetina absolventů VUT v Brně (30 %) již rok až dva po absolutoriu pracuje na manažerské pozici – většina (19 %) v nižším managementu, vedou tedy oddělení, která se již dále nečlení. Již tradičně však 4 % absolventů působí ve vrcholovém managementu, tedy jako ředitelé celé organizace. Nejčastěji se jedná o absolventy FA (15 %; ti však bez výjimky vedou organizaci do 10 zaměstnanců) a FP (12 %). Absolventi FP a FA jsou celkově nejméně často v pozici řadového zaměstnance (59 %, resp. 56 %). Naopak nejméně často na manažerských postech působí absolventi FIT (13 %). Graf 9: Současná pozice ve firmě
střední management 7%
vrcholový management 4%
nižší management 19%
řadový zaměstnanec (bez přímých podřízených) 70%
Tab. 14: Současná pozice ve firmě řadový zaměstnanec nižší management střední management vrcholový management
FA 56 % 23 %
FAST 62 % 24 %
FaVU 67 % 33 %
FEKT 80 % 14 %
FCH 65 % 25 %
FIT 87 % 11 %
FP 59 % 22 %
FSI 75 % 16 %
ÚSI 73 % 23 %
VUT 70 % 19 %
6%
9%
-
4%
10 %
1%
7%
8%
4%
7%
15 %
4%
-
2%
-
1%
12 %
1%
-
4%
3.5 Kariérní posun u současného zaměstnavatele Zajímalo nás také, jestli do organizace, ve které působí na nějaké vedoucí pozici, absolventi již na tuto pozici nastupovali, nebo začínali jako řadoví zaměstnanci a vypracovali se. Přesun 12 % absolventů u současného zaměstnavatele z řadové pozice na některou manažerskou pozici odpovídá údajům i z minulého šetření – i tehdy přitom na řadové pozici začínalo 82 % absolventů. Zajímavostí přitom je, že téměř nehraje roli to, o kolikátého zaměstnavatele se jedná. Graf 10: Podíl absolventů pracujících na manažerských pozicích – nástupní vs. aktuální pozice u současného zaměstnavatele nástup 45%
44% 41% 38%
40%
35%
33%
35% 30%
současnost
30% 27%
26% 22%
25%
25%
23% 20%
18%
20% 13%
15%
25%
27%
15%
15%
FSI
ÚSI
10%
10% 4%
5% 0% FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
VUT
3.6 Současné platy Současný průměrný plat absolventa VUT, který ukončil studia v roce 2011 nebo 2012, činí 27 712 Kč. Mezi absolventy let 2011 a 2012 je přitom rozdíl 3 275 Kč – absolventi roku 2011 berou v průměru 29 258 Kč hrubého, o rok mladší ročník pak 25 883 Kč. Modus (nejčastější hodnota) je pak 25 000 Kč. Další analýzy ukázaly, že rozdíl mezi průměrným platem řadového zaměstnance a absolventem pracujícím na manažerské pozici je 27 235 vs. 28 913 Kč (je dáno do velké míry tím, že absolventi fakult, kteří mají nejvyšší platy, nepůsobí tak často na manažerských pozicích). Nejvyšší stávající plat mají absolventi FIT – 37 068 Kč, kteří také s nejvyššími platy začínají. Nadprůměrné platy v rámci celého VUT mají také absolventi FSI a FEKT. Pod 20 000 Kč mají v současné době absolventi pouze jedné z fakult – FaVU (v posledním šetření to byli také absolventi FA, kteří se nyní výrazně přiblížili průměru). Graf 11: Průměrné současné platy dle fakult
40000
37 068
35000 30000 25 980
29 523
24 219
25000 20000
27 712 26 792 27 403
29 134
22 458 19 143
15000 10000 5000 0 FaVU
FCH
FAST
ÚSI
FA
FP
VUT
FEKT
FSI
FIT
Graf 12: Průměrné současné platy – relativní velikost vztažená k VUT 134 %
140%
120%
94 %
100%
97 %
99 %
100 %
FP
VUT
105 %
107 %
FEKT
FSI
87 % 81 % 80%
69 %
60%
40%
20%
0% FaVU
FCH
FAST
ÚSI
FA
FIT
Směrodatná odchylka napovídá, že nejvíce homogenní jsou současné platy absolventů FaVU a FCH. Naopak velké rozdíly jsou mezi odměňováním absolventů FIT a FA. U obou fakult přitom vyšší extrémní hodnoty představují absolventi pracující v zahraničí. Dalším doplňujícím údajem je proto medián (středová hodnota), který dělí dané absolventy na dvě poloviny – 50 % má nižší plat, než uvádí medián, 50 % pak vyšší. Medián tak – v porovnání s aritmetickým průměrem – není ovlivněn extrémními hodnotami, což se projevuje právě v případě FA – medián jejích absolventů je druhý nejnižší, je tak jak za FAST, ÚSI i FCH, kteří se, pokud bereme v potaz pouze aritmetický průměr, ocitli až za absolventy FA. Tab. 15: Medián, aritmetický průměr a směrodatná odchylka – současné platy
Medián Aritmetický průměr Směrodatná odchylka
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
22 000
23 000
18 000
27 000
23 000
35 000
25 000
29 000
25 000
26 792
24 219
19 143
29 134
22 458
37 068
27 403
29 523
25 980
15 567
7 091
3 758
8 950
5 066
16 129
9 506
10 938
7 637
Jak již jsme naznačili, místo, kde absolventi pracují, má velký vliv na jejich odměňování. Tabulka 16 ukazuje, že nejvyšší platy mají absolventi pracující v zahraničí. Jejich průměrná mzda činí 52 081 Kč. Z krajů v České republice mají nejvyšší platy absolventi pracující v Praze (32 006), v porovnání s nimi berou absolventi v Brně v průměru o 4 534 Kč méně (27 472 Kč). Tento významný rozdíl je zde přesto, že 67 % absolventů FIT, kteří mají nejvyšší platy, pracuje v Brně. Tab. 16: Průměrný současný plat podle místa zaměstnání (kraje nad 40 respondentů) Místo práce zahraničí (mimo SR) Praha Středočeský Jihočeský Jihomoravský – přímo Brno Moravskoslezský Olomoucký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský – kromě Brna Vysočina Zlínský
Současný průměrný plat (v Kč) 52 081 32 006 31 291 27 743 27 472 27 259 26 013 25 170 24 970 24 915 24 867 24 850
Kromě místa zaměstnání hrají ve výši platu roli také další faktory, jakými jsou velikost společnosti, (s tím související) vlastnictví společnosti nebo to, zda absolventi využívají vysokoškolské vzdělání ve svém oboru. Rozdíly představí tabulky 17-19. Tab. 17: Průměrný současný plat podle velikosti společnosti Velikost společnosti více než 1 000 lidí 501 až 1 000 lidí 101 až 500 lidí 11 až 100 lidí do 10 lidí
Současný průměrný plat (v Kč) 30 831 28 189 27 614 26 947 24 095
Tab. 18: Průměrný současný plat podle vlastnictví společnosti (typu zaměstnavatele) Vlastnictví společnosti zahraniční či nadnárodní firma česká firma se zahraniční kapitálovou účastí česká soukromá firma státní nebo veřejná organizace
Současný průměrný plat (v Kč) 33 194 27 891 25 472 21 832
Tab. 19: Průměrný současný plat podle využívání dosaženého vzdělání Potřebné vzdělání vysokoškolské vzdělání v oboru vysokoškolské vzdělání mimo obor středoškolské vzdělání v oboru středoškolské vzdělání mimo obor nižší než středoškolské vzdělání
Současný průměrný plat (v Kč) 28 517 27 977 25 359 25 314 N/A
Poslední pohled na současný plat je z časové perspektivy. Po mírném poklesu v minulém šetření mají absolventi z let 2011-2012 v průměru o 779 Kč více. Největší nárůst zaznamenaly platy absolventů FA, FIT a ÚSI. Graf 13: Vývoj průměrného stávajícího platu – absolventi 2007-2008, 2009-2010, 2011-2012 28000
27 712
27500
27 000
26 933
27000
26500 absolventi 2007-2008
absolventi 2009-2010
absolventi 2011-2012
Jak výrazně rostou absolventům platy? Největší platová dynamika – vyjádřená procentuálním rozdílem mezi nástupním a současným platem – je v případě absolventů FA. Jak ale napovídá směrodatná odchylka (viz tabulka 15), která je druhá nejvyšší, platy absolventů FA jsou značně heterogenní. V průměru rostou platy absolventům o 26 %, nejmenší dynamika je v případě absolventů FCH a FaVU. Pod průměrem je dynamika také v případě absolventů FEKT a FSI, ty i přesto patří vedle FIT k nejvyšším. Platová dynamika u absolventů FSI byla však v minulém šetření společně s absolventy FIT nejvyšší (32 %, nyní FSI 25 %, FIT druhá nejvyšší – 31 %).
Tab. 20: Platová dynamika Fakulta
Průměrný nástupní plat
Průměrný současný plat
19 630 28 206 20 212 18 972 21 767 22 021 23 712 23 946 16 223 19 188
26 792 37 068 25 980 24 219 27 403 27 712 29 523 29 134 19 143 22 458
FA FIT ÚSI FAST FP VUT FSI FEKT FaVU FCH
Rozdíl průměrný současný vs. nástupní plat 36 % 31 % 29 % 28 % 26 % 26 % 25 % 22 % 18 % 17 %
3.7 Spokojenost s pracovním místem Stejně jako v minulém šetření je mezi absolventy 89 % těch, kteří jsou se svým místem spokojeni. Došlo však k přesunu 3 procentních bodů do kategorie „velmi spokojen/a“ (nyní 34 %). Méně spokojeni se svým zaměstnáním jsou absolventi ÚSI (velmi nebo spíše spokojeno je jich 65 %). Naopak spokojeno je dokonce 99 % absolventů FIT (46 % dokonce velmi). Velmi spokojeni jsou také často absolventi FEKT a FSI. Již tento fakt indikuje, že celková spokojenost výrazně souvisí s platem, což potvrzuje tabulka 22. Graf 14: Celková spokojenost se současným zaměstnáním
velmi nespokojen(a) 2% spíše nespokojen(a) 9%
spíše spokojen(a) 55%
velmi spokojen(a) 34%
Tab. 21: Celková spokojenost se současným zaměstnáním Míra spokojenosti velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a)
FA 25 % 67 % 6% 2%
FAST 26 % 59 % 13 % 3%
FaVU 20 % 60 % 20 % -
FEKT 40 % 52 % 7% 1%
FCH 25 % 63 % 12 % -
FIT 46 % 53 % 1% -
FP 35 % 52 % 10 % 3%
FSI 38 % 54 % 7% 1%
ÚSI 23 % 42 % 31 % 4%
VUT 34 % 55 % 9% 2%
Absolventi, kteří uvádí, že jsou se svým zaměstnáním velmi spokojeni, berou v průměru 31 142 Kč. Tento plat s rostoucí nespokojeností klesá, absolventi, kteří jsou velmi nespokojeni, mají průměrný plat 19 211 Kč. Tab. 22: Celková spokojenost se současným zaměstnáním vs. výše platu Míra spokojenosti velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a)
Současná průměrná výše platu (v Kč) 31 142 26 870 22 351 19 211
Míra spokojenosti souvisí také s využíváním dosaženého vzdělání. Výjimku tvoří pouze absolventi, kterým dle jejich názoru stačí i nižší než středoškolské vzdělání, přesto jsou spokojeni (ve všech případech se jedná o soukromé podnikatele). Tab. 23: Podíl spokojených se současným zaměstnáním vs. využívání vzdělání Potřebné vzdělání vysokoškolské vzdělání v oboru vysokoškolské vzdělání mimo obor středoškolské vzdělání v oboru středoškolské vzdělání mimo obor
% spokojených se zaměstnáním 94 % 88 % 81 % 63 %
3.8 Využívání získaného vzdělání v zaměstnání Téměř tři čtvrtiny (74 %) absolventů VUT v Brně využívají získané vysokoškolské vzdělání.. V tomto šetření jsme zaznamenali výrazné zlepšení situace u absolventů FCH, kterých nyní využívá VŠ vzdělání dokonce 88 %, tedy nadprůměr v rámci VUT. Již pravidelně se ukazuje, že VŠ vzdělání v oboru nejvíce uplatní absolventi Fakulty architektury. Tab. 24: Využívání získaného vzdělání v zaměstnání požadované vzdělání VŠ v oboru, který jsem vystudoval(a)
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
92 %
59 %
30 %
62 %
73 %
78 %
50 %
69 %
38 %
63 %
VŠ mimo obor
2%
5%
30 %
16 %
15 %
3%
19 %
11 %
27 %
11 %
SŠ v oboru
4%
31 %
20 %
19 %
8%
16 %
21 %
17 %
12 %
21 %
SŠ mimo obor
2%
5%
20 %
3%
4%
1%
7%
3%
19 %
4%
-
0,4 %
-
1%
-
2%
3%
0,3 %
4%
1%
nižší než SŠ vzdělání
3.9 Vnímaná obtížnost změny pracovního místa V součtu dvou kategorií si 46 % absolventů myslí, že by pro ně nalezení nového místa bylo snadné, což je stejně jako v minulém šetření. Došlo však ke zvýšení podílu těch, kteří to označují za velmi snadné z 5 % na 7 %. Optimističtí jsou zejména absolventi FIT (v součtu 84 %), následují absolventi FSI se 67 %, nadprůměrný podíl je optimistický také mezi absolventy FEKT (60 %). Většina absolventů dalších fakult se však přiklání k tomu, že by změna místa pro ně v současné době byla obtížná. Kromě FaVU se to týká zejména absolventů FA (78 %) a FAST (77 %). Tab. 25: Jak by podle respondentů bylo obtížné najít si/změnit místo? velmi snadné spíše snadné spíše obtížné velmi obtížné
FA 4% 18 % 57 % 21 %
FAST 1% 22 % 59 % 18 %
FaVU 10 % 70 % 20 %
FEKT 11 % 49 % 35 % 5%
FCH 2% 25 % 63 % 10 %
FIT 23 % 61 % 14 % 2%
FP 3% 37 % 49 % 11 %
FSI 11 % 56 % 30 % 3%
ÚSI 8% 27 % 54 % 11 %
VUT 7% 39 % 44 % 10 %
3.10 Místo zaměstnání absolventů 40 % absolventů zůstane po studiu v Brně, dalších 9 % v Jihomoravském kraji. Působení v dalších krajích představí obrázek 1. V Brně pracovně zůstávající nejčastěji absolventi FIT (67 %), naopak nejméně často (kromě FaVU) absolventi FSI (31 %) a FAST (32 %). V zahraničí pak pracují nejčastěji absolventi FA (10 %), po 4 % pak absolventi FIT a FSI. Obrázek 1: Místo zaměstnání absolventů VUT v Brně
Tab. 26: Místo zaměstnání absolventů VUT Brno Jihomoravský kromě Brna Vysočina Zlínský Praha Olomoucký Moravskoslezs ký Pardubický Středočeský zahraničí kromě SR Jihočeský Královéhradec ký Liberecký Plzeňský Ústecký Karlovarský Slovensko jiné
FA 51 %
FAST 31 %
FaVU 30 %
FEKT 44 %
FCH 35 %
FIT 67 %
FP 49 %
FSI 31 %
ÚSI 48 %
VUT 40 %
2,0 %
6%
10 %
6%
14 %
2,4 %
11 %
14 %
15 %
9%
2,0 % 6% 12 % 8%
10 % 7% 6% 7%
20 % 20 %
8% 10 % 6% 3%
2,0 % 8% 10 % 8%
1,8 % 4% 10 % 3%
8% 3% 13 % 7%
12 % 9% 2,3 % 7%
4% 11 % -
8% 7% 7% 6%
4%
7%
4%
10 %
4%
3%
5%
-
5%
2,0 % -
6% 2%
7% 1,8 %
4% 6%
1,2 % -
3% 2,0 %
4% 5%
15 %
5% 3%
10 %
3%
3%
-
4%
-
4%
-
3%
-
3%
20 %
3%
-
0,6 %
0,7 %
3%
4%
3%
2,0 %
5%
-
2,4 %
2,0 %
1,8 %
0,7 %
1,0 %
-
3%
2,0 %
2,4 % 0,6 % 0,9 % 0,4 % 1,3 %
-
0,3 % 0,3 %
2,0 % -
-
0,7 % -
0,7 % 0,3 % 0,3 % 0,3 %
4% -
0,6 % 0,4 % 0,4 % 0,2 % 0,2 % 0,5 %
3.11 Počet zaměstnavatelů 73 % absolventů VUT v Brně pracuje stále u svého prvního zaměstnavatele. Průměrný počet zaměstnavatelů je pak 1,3. Téměř se od sebe přitom neliší absolventi let 2011 a 2012 – rozdíl je 0,1. S výjimkou FaVU a ÚSI (zde je však vyšší riziko zkreslení kvůli nižšímu počtu respondentů) přitom nejsou výrazné rozdíly ani mezi jednotlivými fakultami, jak ukáže tabulka 27. Graf 15: Počet dosavadních zaměstnavatelů absolventů 4 zaměstnavatelé 0,6%
3 zaměstnavatelé 5%
5 zaměstnavatelů 0,2%
2 zaměstnavatelé 21%
1 zaměstnavatel 73%
Tab. 27: Průměrný počet dosavadních zaměstnavatelů FA 1,5
FAST 1,4
FaVU 2,0
FEKT 1,3
FCH 1,4
FIT 1,3
FP 1,3
FSI 1,2
ÚSI 1,6
VUT 1,3
4. Ohlédnutí za studiem 4.1 Opakování volby VŠ? Absolventů jsme se ptali, jak by se rozhodli nyní, kdyby měli znovu vybírat vysokou školu. 88 % absolventů VUT v Brně by šlo na VUT studovat znovu, 76 % přitom stejnou fakultu, kterou vystudovali. Zatímco tradičně nejloajálnější ke své fakultě jsou absolventi FIT, FSI a FEKT, mezi absolventy FA, FCH, FaVU a ÚSI je – stejně jako minule – naopak nadprůměrný podíl těch, kteří by šli v případě nové volby studovat na jinou vysokou školu. Graf 16: Opakování volby VŠ?
nešel (nešla) bych studovat vysokou školu 3%
jiná fakulta VUT 12 % jiná VŠ 9%
stejná fakulta 76 %
Tab. 28: Opakování volby VŠ? FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
stejná fakulta
70 %
71 %
69 %
81 %
66 %
87 %
70 %
86 %
61 %
76 %
jiná fakulta VUT
6%
15 %
8%
14 %
16 %
3%
14 %
7%
16 %
12 %
jiná vysoká škola
21 %
10 %
23 %
4%
18 %
9%
12 %
4%
16 %
9%
nešel(šla) bych studovat VŠ
3%
3%
-
2%
-
2%
4%
2%
6%
3%
4.2 Dostačující znalosti? Absolventů se pravidelně ptáme, zda jim v zaměstnání stačily znalosti získané na VUT v Brně, vyjádřit se mají k 10 oblastem. Jako nejvíce nedostačující se opakovaně ukazuje připravenost v oblasti získávání finančních prostředků (76 %) a manažerských dovedností (48 %), které jsou zaměstnavateli čím dál častěji vyžadovány. Je však třeba uvést, že podíl absolventů, kteří tyto oblasti jako deficitní označují, lehce klesá (týká se zejména manažerských znalostí – z 52 % v předminulém šetření a 50 % v minulém na současných 48 %). Stejně tak se v čase zlepšuje připravenost absolventů ve znalosti jazyků. Tato znalost společně se znalostí softwaru se ukazovala jako nedostačující v dřívějších šetřeních. Graf 17: Dostačující znalosti v uvedených oblastech?
Dostačovaly získané znalosti v zaměstnání? rozhodně ano
získávání finančních zdrojů
spíše ano
4%
20%
manažerské dovednosti
11%
odborné praktické dovednosti
12%
33%
komunikační dovednosti
23%
0%
20%
7%
21%
3%
18% 3%
45%
14% 6%
56% 40%
8%
24%
55%
28%
13%
29%
54%
36%
schopnost řešit nové problémy
14%
24%
52%
22%
15%
31%
50%
prezentační a sebeprezentační dovednosti
znalost ovládání potřebného softwaru
35%
41%
17%
odborné teoretické znalosti
41%
42%
13%
znalosti, jak se prosadit na trhu práce
rozhodně ne
41%
22%
znalosti cizích jazyků
spíše ne
60%
14% 2% 80%
100%
4.3 Využití znalosti jazyků V tomto šetření jsme se poprvé zaměřili na to, znalosti jakých jazyků v současné době absolventi uplatní. Většina (71 %) používá angličtinu. Druhým jazykem je němčina se 16 %, další jazyky jsou již oborově-firemně specifické. Z jednotlivých fakult nejčastěji angličtinu vyžadují zaměstnavatelé absolventů FIT – 96 %, FEKT (90 %) a FSI (86 %). FSI je přitom vedle absolventů FA fakultou, jejíž absolventi nadprůměrně využívají také znalost němčiny (26 % a 22 % – v případě FA souvisí také s vyšším procentem absolventů pracujících v německy mluvících zemích). Naopak většina absolventů FAST nepotřebuje k zaměstnání znalost žádného cizího jazyka. Tyto požadavky na jazykové znalosti kromě oborové specifičnosti (vyšší používání angličtiny u informatiků bez ohledu na to, o jakou společnost se jedná) samozřejmě do značné míry korespondují také s vlastnictvím společnosti, kde absolventi pracují. Jak ukazuje tabulka 30, v zahraniční/nadnárodní firmě používá znalost anglického jazyka 96 % absolventů, znalost žádného nepožaduje jen 3 % absolventů pracujících v těchto společnostech. Naopak v české společnosti, případně státním/veřejném sektoru nepotřebuje znalost jazyků 42 %, resp. 44 % absolventů. Tab. 29: Potřebná znalost jazyků v současném zaměstnání FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
anglický
69 %
38 %
60 %
90 %
77 %
96 %
77 %
86 %
56 %
71 %
znalost cizích jazyků není vyžadována
29 %
61 %
40 %
9%
23 %
4%
23 %
13 %
44 %
28 %
německý
22 %
9%
30 %
15 %
13 %
9%
18 %
26 %
12 %
16 %
ruský
2,0 %
1,9 %
-
6%
-
2,4 %
3%
7%
-
4%
6%
0,9 %
10 %
1,5 %
1,9 %
-
0,7 %
2,0 %
-
1,4 %
polský
2,0 %
1,7 %
-
0,9 %
-
-
1,3 %
0,3 %
-
0,9 %
italský
4%
0,2 %
-
-
-
-
1,3 %
0,7 %
-
0,5 %
-
0,2 %
-
1,2 %
-
-
0,7 %
0,3 %
-
0,4 %
2,0 %
0,2 %
-
0,6 %
-
-
0,7 %
1,0 %
-
0,5 %
francouzský
španělský jiný
Tab. 30: Potřebná znalost jazyků v současném zaměstnání – podle typu společnosti v zahraniční či nadnárodní firmě
v české firmě se zahraniční kapitálovou účastí
v české soukromé firmě
ve státní nebo veřejné organizaci
anglický
96 %
84 %
57 %
56 %
znalost cizích jazyků není vyžadována
3%
15 %
42 %
44 %
německý
25 %
20 %
10 %
9%
ruský
4%
5%
4%
0,6 %
francouzský
2,4 %
-
1,0 %
2,1 %
polský
1,0 %
1,7 %
0,6 %
-
španělský
1,2 %
0,5 %
0,1 %
-
jiný
0,7 %
2,0 %
0,4 %
-
5. Zájem o další vzdělávání Téměř dvě třetiny respondentů (65 %) se domnívají, že v budoucnu využijí možnosti vzdělávání v rámci programů celoživotního vzdělávání na VUT v Brně. Jedná se o přibližně stejné procento absolventů jako v minulém šetření (66 %). Tradičně je nejnižší podíl zájemců u FaVU, stejně jako v minulém výzkumu naopak nejvyšší zájem projevují absolventi ÚSI. Tab. 31: Zájem o další vzdělávání na VUT – jednorázové specializační a odborné kurzy a studia v rámci programu celoživotního vzdělávání? ano ne
FA 65 % 35 %
FAST 67 % 33 %
FaVU 46 % 54 %
FEKT 67 % 33 %
FCH 70 % 30 %
FIT 57 % 43 %
FP 57 % 43 %
FSI 66 % 34 %
ÚSI 74 % 26 %
VUT 65 % 35 %
Čtvrtina absolventů VUT v Brně má zájem o doktorské studium, a to převážně v kombinované formě (16 %). 7 % absolventů přitom v současné době již doktorským studiem prochází. Největší zájem je již standardně na straně absolventů FCH a FA, došlo k nárůstu zájmu o doktorské studium také mezi absolventy FSI.
Graf 18: Zájem o doktorské studium na VUT?
zájem o doktorské studium – prezenční formou 1,6%
zájem o doktorské studium – v kombinované formě 16% aktuálně absolvuji doktorské studium 7%
o doktorské studium na VUT nemám zájem 75%
doktorské studium jsem již absolvoval(a) 0,1%
Tab. 32: Zájem o doktorské studium na VUT? ano ne
FA 32 % 68 %
FAST 21 % 79 %
FaVU 23 % 77 %
FEKT 20 % 80 %
FCH 39 % 61 %
FIT 19 % 81 %
FP 24 % 76 %
FSI 33 % 67 %
ÚSI 23 % 77 %
VUT 25 % 75 %
Absolventů, kteří uvedli, že o doktorské studium nemají zájem, jsme se ptali na důvody. Otázka byla polouzavřená – respondentům tak byly předloženy varianty, mohli však uvést také jiné odpovědi; těch mohli zvolit i více (součet tak nedává 100 %). Absolventi všech fakult, kteří nemají zájem o doktorské studium, se shodují především na tom, že by jim nepřineslo z profesního hlediska nic užitečného, jako druhý nejčastěji uváděný důvod je problematické skloubení práce se studiem. Jiné (než předložené) důvody byly natolik odlišné (vyplývající z osobní situace konkrétních absolventů – ať už se jednalo o studium další vysoké školy, úvahám směřovat další studium spíše k MBA programu, vzdálenost od Brna nebo rodinnou situaci), že je více v tabulce nespecifikujeme.
Tab. 33: Důvody nezájmu o doktorské studium – pouze absolventi, kteří uvedli, že o něj nemají zájem nepřineslo by mi z hlediska profesního uplatnění nic užitečného doktorské studium nelze skloubit s pracovním úvazkem nemám chuť dál setrvávat ve škole finanční neúnosnost jiné
FA
FAST
FaVU
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
65 %
60 %
40 %
57 %
60 %
58 %
75 %
60 %
61 %
61 %
47 %
37 %
10 %
45 %
37 %
42 %
26 %
46 %
26 %
39 %
19 %
23 %
40 %
31 %
17 %
35 %
27 %
29 %
13 %
27 %
28 % 16 %
16 % 9%
50 %
22 % 13 %
14 % 9%
25 % 16 %
11 % 11 %
19 % 10 %
17 % 13 %
18 % 12 %
6. Zájem o kontakt s univerzitou Absolventů jsme se také ptali, zda mají zájem o některou z předložených forem kontaktu/spolupráce s univerzitou. Největší zájem je o účast na odborných a vzdělávacích akcích organizovaných VUT v Brně, který projevilo 76 % absolventů. O 6 % méně má zájem o absolventská setkání, 57 % pak o zasílání novinek na email (v aplikaci, prostřednictvím které většina vyplňovala dotazník, se k odběru newsletteru mohli rovnou přihlásit). 8 % absolventů pak zmínilo ještě další formy spolupráce, které nebyly ve výčtu – jedná se například o přístup do laboratoří VUT nebo zájem podílet se na výuce. Tab. 34: Zájem o udržení kontaktu s univerzitou – podíl absolventů, kteří uvedli, že mají o danou formu zájem
účast na odborných a vzdělávacích akcích organizovaných VUT setkání absolventů novinky na email
FA
FAST
FaV U
FEKT
FCH
FIT
FP
FSI
ÚSI
VUT
86 %
86 %
54 %
73 %
75 %
72 %
66 %
79 %
77 %
76 %
73 % 54 %
73 % 54 %
54 % 38 %
73 % 56 %
77 % 67 %
55 % 45 %
68 % 60 %
72 % 59 %
65 % 55 %
70 % 57 %
7. Závěr Uplatnění absolventů VUT v Brně je i navzdory ekonomické situaci a rostoucímu počtu absolventů vysokých škol velmi dobré. Míra nezaměstnanosti je nyní 2,7 % a vzhledem k obecné situaci na trhu práce je stále nízkou. Od minulého šetření se navíc zvýšil podíl absolventů, kteří nebyli nikdy nezaměstnaní ze 43 % na 48 %. Již tradičně si v klíčových ukazatelích, jakými jsou rychlost najití zaměstnání nebo výše nástupního i současného platu, vedou dobře absolventi Fakulty informačních technologií. V tomto šetření se však ukázalo, že ještě před ukončením studia má práci zajištěnou dokonce 56 % absolventů Fakulty strojního inženýrství (v případě informatiků je to 53 %), 31 % přitom uvádí, že jim v tom výrazně pomohly aktivity ze strany vysoké školy (spolupráce v rámci studia, prezentace firem na fakultě atd.). Za celé VUT je podíl absolventů s jistým místem ještě před ukončením studia 48 %. To, jak rychle si absolventi najdou zaměstnání, přitom silně koreluje s odbornou prací při studiu, se kterou má zkušenost 6 z 10 absolventů. Rozdíl v praxi je pak citelný také v porovnání obou zkoumaných ročníků – zatímco nástupní platy absolventů z let 2011 a 2012 se lišily pouze o 138 Kč (průměrný nástupní plat těchto dvou ročníků však vzrostl v porovnání s absolventy z let 2009-2010 o 781 Kč na současných 22 021 Kč), rok po škole navíc již znamenal rozdíl 3 275 Kč v platech aktuálních v době probíhajícího šetření. V průměru pobírají absolventi z let 2011-2012 rok až dva po absolutoriu 27 712 Kč. Nadprůměrné platy již tradičně mají absolventi Fakulty informačních technologií (37 068 Kč), Fakulty strojního inženýrství (29 523 Kč) a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (29 134 Kč). Pozitivním faktem vzhledem k zaměření univerzity je, že se v posledních 10 letech zdvojnásobil podíl absolventů, kteří směřují do oblasti výzkumu a vývoje (nyní 16 %). Již opakovaně v něm nejčastěji pracují absolventi Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulty chemické a Fakulty informačních technologií, rostě v něm také podíl absolventů Fakulty strojního inženýrství. Nejvíce absolventů však stále pracuje v průmyslu (52 %). Nejčastějším zaměstnavatelem je česká soukromá společnost (42 %), absolventi Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií nejčastěji pracují v zahraničních/nadnárodních společnostech (40 %). Poprvé jsme tak od absolventů zjišťovali také to, znalost jakých jazyků v zaměstnání využijí. Pouze 28 % absolventů nepotřebuje znát žádný cizí jazyk (jejich vyšší podíl je v českých společnostech a státním a veřejném sektoru), naopak v zahraničních/nadnárodních firmách využívá 96 % absolventů angličtinu. Na druhém místě je vyžadována znalost němčiny, uplatní ji zejména absolventi Fakulty strojního inženýrství (26 %). Dobrou zprávou je, že ze subjektivního hodnocení absolventů právě jazykové znalosti nejsou tak deficitní, jako tomu bylo v dřívějších šetřeních. Většina však stále postrádá větší znalosti v oblasti získávání finančních zdrojů (např. podávání grantů).
Již rok až dva po absolutoriu je 30 % absolventů v některé vedoucí pozici, 4 % pak pracují ve vrcholovém managementu. V řídících pozicích nejčastěji najdou uplatnění absolventi Fakulty podnikatelské a Fakulty architektury. 89 % absolventů je se svým místem spokojeno, téměř stejný podíl absolventů (88 %) by šel v případě opakované volby znovu studovat na VUT v Brně. Téměř dvě třetiny absolventů také zvažují další vzdělávání na VUT v Brně z nabídky kurzů celoživotního vzdělávání. Právě účast na vzdělávacích akcích je nejpreferovanější formou, jakou si absolventi přejí zůstat s VUT v Brně v kontaktu. Uvádějí však také zájem o absolventská setkávání.
8. Seznam použitých zdrojů – výzkumné zprávy Šeďa, V., Šeďová K. (2012): Uplatnění absolventů Vysokého učení technického v Brně v praxi absolventi z let 2009 a 2010 Šeďa, V., Šeďová K. (2009): Uplatnění absolventů VUT z let 2007 a 2008 v praxi Šeďa, V., Šeďová K. (2006): Uplatnění absolventů VUT z let 2003-2005 v praxi
