Krajský úřad Pardubického kraje
Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Pardubického kraje za rok 2004
Pardubický kraj Krajský úřad Pardubického kraje, odbor zdravotnictví
1
Krajský úřad Pardubického kraje
Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje Kraj: Pardubický Výroční zpráva za rok: 2004 Zpracovala: Mgr. Jiřina Ludvíková Dne: 23. 6. 2005 Schváleno (kým): Komise RPK pro koordinaci protidrogové politiky Rada Pardubického kraje byla s Výroční zprávou seznámena dne 23. 6. 2005 1. Souhrn 1.1 Užívání tabáku V ČR stále stoupá spotřeba tabáku i počet kuřáků. Zatímco v roce 1985 byla spotřeba cigaret 1877 kusů na 1 osobu a rok, v roce 2003 to bylo již 2 192 kusů na osobu a rok. Tento spotřební trend je zcela opačný, než v zemích EU. Prevalence kouření u dospělých se v ČR mírně snížila, ale alarmující je nárůst počtu kuřáků mezi mladými lidmi. V Pardubicích je kuřáctví častějším jevem než v ČR jako celku, jak vyplynulo z průzkumu kuřáctví provedeného KHS Pardubice v roce 2002. Počet kuřáků ve městě Pardubice tvořil 38%. S ohledem na věk je největší podíl kuřáků ve věkové kategorii do 20 let. V této kategorii mají kuřáci více než 50% podíl! Z toho 43% mladých lidí do 20 let kouří denně! Z dotazníkového šetření navíc vyplynulo, že omezit kuřáctví na veřejnosti požaduje více než polovina všech dotázaných respondentů (jen 19% je vysloveně proti jakémukoliv omezení). K dispozici jsou i další studie kuřáctví, např. Mládež a drogy 2000, ze které vyplynula skutečnost, že první křest nikotinem si polovina dětí odbude již před svým třináctým rokem a do čtrnácti let je každý pátý pubescent pravidelným kuřákem. Z celosvětové studie GYTS 2002 vyplynulo, že je v ČR pouze třem z deseti dětí 13-15letých odmítnut prodej tabákových výrobků z důvodu věku. To znamená, že existující zákon není náležitě vymáhán. Varující je skutečnost, že téměř ¾ dětí 13–15letých již někdy v životě zkusily kouřit cigaretu a 23% dětí, které nikdy nekouřily uvažují, že začnou kouřit během příštího roku. Naproti tomu téměř polovina dětí, které v současnosti kouří, uvedla, že chce s kouřením přestat a více než 2/3 žáků se pokoušelo přestat v průběhu posledního roku, ale nedařilo se jim to. Dle studie ESPAD je mezi šestnáctiletými studenty 27% denních kuřáků. Pardubický kraj patří mezi regiony s nejnižší prevalencí denních kuřáků u populace 16letých – méně než 24%. Zájemcům pro odvykání kouření jsou k dispozici (k 1.1.2005) 2 stálé poradny pro odvykání kouření, které zajišťuje Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích v pobočkách Pardubice a Ústí nad Orlicí. Dle zájmu lze obsáhnout poradenskou službu také ve Svitavách a Chrudimi.
2
Krajský úřad Pardubického kraje 1.2 Užívání alkoholu Spotřeba alkoholu v roce 2003 činila 186 litrů na 1 obyvatele ČR za rok (zaokrouhleno, zdroj ČSÚ). Spotřeba čistého lihu (poměr čistého lihu ve spotřebě celkového alkoholu) činí 10 litrů na 1 obyvatele ČR za rok (zaokrouhleno, zdroj ČSÚ). Nejvyšší podíl na spotřebě alkoholu představuje konzumace piva, kterého se vypije 162 litrů na 1 obyvatele za rok. Spotřeba 40% alkoholu se pohybuje na hranici mezi 8 a 9 litrů na 1 obyvatele za rok. Velmi alarmující je dostupnost alkoholu mladistvým. Z posledních zveřejněných dat vyplynulo, že v roce 2003 celkem 96% šestnáctiletých subjektivně vnímalo dostupnost alkoholu jako velmi snadnou nebo celkem snadnou! Místy nejčastější konzumace alkoholu 16letých jsou bary, diskotéky a restaurace, jak uvedlo 75% dotázaných respondentů. 25% dotázaných uvedlo domácnosti (zdroj: studie ESPAD, NMS 2005). Jakýkoliv alkoholický nápoj v životě požilo více než 98% šestnáctiletých studentů, v posledních 30 dnech pak 77% studentů. Nadměrné pití alkoholu více než 3krát v posledních 30 dnech, tedy konzumaci pěti a více sklenic při jedné příležitosti, uvedlo celkem 17,5% studentů. Pardubický kraj patří opět mezi regiony s nejnižším procentem studentů konzumace 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti 3 a vícekrát v posledních 30 dnech – méně než 14% studentů (zdroj: studie ESPAD, NMS 2005). Ke konci roku 2004 působí v Pardubickém kraji 14 AT poraden (alkohol–toxikomanie) z celkového počtu 32 psychiatrických ambulancí v Pardubickém kraji. Tyto poradny evidují a zajišťují ambulantní léčbu pacientům zneužívajících alkohol. Jejich evidence obsahuje pouze léčené a nikoliv jen ošetřené pacienty. Dle původního okresního uspořádání kraje jsou zřízeny 3 AT poradny na Pardubicku, 4 na Svitavsku, 2 na Chrudimsku a 5 AT poraden na Ústeckoorlicku. V poradnách bylo v roce 2004 léčeno celkem 1719 pacientů, což je o 42 osob více než v roce 2003. V rámci celého Pardubického kraje je dle počtu evidovaných osob situace nejvážnější na Svitavsku, kde bylo v roce 2003 léčeno 64% všech evidovaných pacientů zneužívajících alkohol. Naproti tomu nejvíce nově zjištěných diagnóz (241) bylo v roce 2003 zaznamenáno na Chrudimsku. Z celkového počtu 1719 léčených pacientů pro zneužívání alkoholu v Pardubickém kraji je jich 1265 (cca 73%) na alkoholu závislých.
1.3 Užívání drog V České republice se obecně užívání heroinu a pervitinu stabilizovalo, počet uživatelů především heroinu klesá. Zastavil se i pokles věku první zkušenosti s nelegálními drogami, uživatelé heroinu a pervitinu stárnou, což svědčí o snižujícím se přílivu jejich nových uživatelů. Naproti tomu narůstá experimentální a rekreační užívání konopných drog a extáze, v posledních letech se tento nárůst ale zpomalil. Výskyt HIV/AIDS u uživatelů drog je stabilizován na velmi nízké úrovni, hlášený výskyt virových hepatitid mezi injekčními uživateli drog klesá, prevalence virových hepatitid mezi uživateli drog je relativně nízká. Drogová scéna v Pardubickém kraji je z pohledu drog s vysokým rizikem výhradně pervitinová, užívání heroinu a jiných opiátů je výjimečné, podíl těchto uživatelů je menší než 10%.
3
Krajský úřad Pardubického kraje Nejužívanější ilegální drogou (kromě marihuany a tanečních drog) je pervitin, obvykle aplikovaný intravenózně. V Pardubickém kraji je na drogové scéně velké množství „rekreačních uživatelů“. V případě příležitostného užívání se objevuje spíše šňupání pervitinu. Pro region je charakteristické využívání přírodních zdrojů drog, především opia (od konce června do začátku srpna). Z ostatních přírodních zdrojů je významný sběr lysohlávek (konec září – listopad) a marihuany. Sporadicky se objevuje užívání durmanu a jiných přírodních drog. Pravidelní uživatelé heroinu jsou doposud v menšině, objevují se signály o kombinovaném užívání pervitinu a heroinu. V kraji je poměrně vysoká a bezproblémová dostupnost pervitinu, marihuany i extáze. Relativně novým jevem v regionální scéně je překrývání klasické drogové scény se scénou taneční, čímž vzniká prostor pro otevřený drogový trh. Negativním jevem je skutečnost, že užívání tanečních drog je ve vrstevnických skupinách tolerovanou normou, což má za následek nárůst konzumentů tanečních drog. Charakter drogové scény v Pardubickém kraji je spíše polouzavřený s propojením na drogové scény sousedních krajů, zvláště kraje Královehradeckého. Významné centrum scény existuje uprostřed regionu (Pardubicko). Na ně je napojeno několik relativně uzavřených drogových scén v menších sídlech regionu. Ty fungují spíše na samozásobitelském principu, komercionalizace je patrná v centru regionu. Z hlediska užívání drog jsou důležité dva fenomény určující spádovost: Osové umístnění evropského železničního rychlostního koridoru se dvěma významnými uzly a snadným spojením na Prahu a Olomouc. Existence již téměř dvousettisícového souměstí Chrudimsko - Pardubicko. Stotisícové město Pardubice je přirozeným spádovým místem pro drogovou scénu. V Pardubickém kraji je odhadován z dat zjištěných v rámci studie Zhodnocení drogové situace v Pk (Minařík, Zahradník, 2003) počet 726 – 952 problémových uživatelů. Kvalifikovaný odhad pracovníků služeb harm reduction činí 800 problémových uživatelů v Pk. Výpočet PUD dle podílu PUD v kontaktu s léčebnými zařízeními na celkovém počtu uživatelů drog dle studie PAD (0,175 – 0,285) je 533 – 868 problémových uživatelů drog.
1.4 Drogová trestná činnost Současná drogová scéna je charakterizována dostupností téměř všech druhů nelegálních drog, dostupnost alkoholu a tabáku pro mladistvé je prakticky neomezená. Marihuana a konopné produkty jsou nejčastěji zneužívané nezákonné drogy, hromadně konopí pro vlastní potřebu, výskyt uživatelů již mezi školní mládeží, vzrůstá zájem o efektivnější hydroponní a aeroponní pěstování marihuany s vysokým obsahem účinné psychoaktivní látky THC – až o 15% vyšším v porovnání s venkovními, klasicky pěstovanými canabisovými rostlinami. Marihuana je v současné době stále více užívaná jako doplněk k ostatním drogám. Pervitin (metamfetamin) je ve východních Čechách stále nejvíce zneužívanou a oblíbenou drogou, na jejíž výrobě se podílí velký počet osob, jak tzv. „malovýrobců“, tak i výrobců, kteří zásobují vysoké množství odběratelů, vyrábí se především z pseudoefedrinu, který je získáván z volně dostupných léků (Modafen). V regionu převládá tzv. vlastní domácí výroba této drogy, kdy osoba výrobce je zároveň i distributorem, nebo má kolem sebe skupinu osob, která provádí další distribuci. K odběratelům se tak dostává velmi nekvalitní metamfetamin, který je ředěný
4
Krajský úřad Pardubického kraje různými náhražkami. Cena na trhu se pohybuje dle odebraného množství, a to v rozmezí 600 až 1000 Kč za gram. Po metamfetaminu následuje v oblíbenosti extáze. Tato droga je rozšířena mezi mladými lidmi, a to i z důvodu její snadné dostupnosti. Lze ji koupit na tanečních párty a je rozšířená i v běžné pouliční distribuci. Cena tablet extáze se pohybuje kolem 60 až 65 Kč, při menším množství se cena až zdvojnásobuje. Extáze je dovážena do regionu v převážné většině z Polska a ze Slovenska. Jedná se o tablety, kde se obsah účinné látky MDMA pohybuje od 22% do 30%. Extáze se vyskytuje ve většině tanečních hudebních produkcích a klubech, je nadále zaznamenáván trend prudkého nárůstu počtu jejich uživatelů, konzumenty jsou zejména mladí lidé ve věku 15 – 28 let. Heroin a ostatní drogy jsou ve východočeském regionu záležitostí omezeného počtu skupin osob, které jsou zpravidla uzavřené a jejich činnost je velice latentní. Nabídka uvedených drog výrazně neklesá a převyšuje poptávku po nich. Ceny drog jsou tímto dlouhodobě stabilní. Hlavními distributory drog na území kraje byli občané české národnosti. (Zdroje: Roční zpráva Specializovaného pracovního týmu TOXI S Včk Hradec Králové za rok 2004, Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2004.)
5
Krajský úřad Pardubického kraje 2. Obecná charakteristika kraje (demografie atd). 2.1 Popis kraje a hlavní geografické údaje Pardubický kraj leží ve východní části Čech, s centrem 120 km východně od hlavního města Prahy a spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří v rámci České republiky tzv. NUTS 2 – Severovýchod. Polohu kraje dále definují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Území kraje se rozkládá na východě České kotliny. Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, východ je ohraničen jižní částí Orlických hor, horským masívem Králického Sněžníku a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku, jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen řekou Labe a úrodnou Polabskou nížinou. Svou rozlohou 4 518 km2 (5,73 % plochy ČR) je Pardubický kraj čtvrtým nejmenším krajem ČR (bez hlavního města Prahy). Pardubický kraj má i značný celostátní hospodářský význam, který je zdůrazněn průtahem tratí evropského železničního rychlostního koridoru s důležitými křižovatkami Pardubice a Česká Třebová, a také splavností horního toku Labe. Významnými energetickými zdroji jsou elektrárny Chvaletice a Opatovice. Celý region lze charakterizovat jako průmyslově – zemědělský. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Správním centrem kraje je město Pardubice, které je současně i největším hospodářským centrem s vysokou koncentrací průmyslu, komerčních a veřejných služeb. Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí měl v roce 2001 – 453 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s průměrným středním počtem 1 119 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). V obcích s méně než 500 obyvateli žije 14,02% obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl než je průměr ČR. Je třeba zdůraznit, že podíl počtu obcí s méně než 500 obyvateli na celkovém počtu obcí v Pardubickém kraji činí 64,68%. Postupně narůstá podíl obcí od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 28,5% - o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel o 1/10 nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 41,03%, což je cca o 1/3 méně než průměrná hodnota ČR. Krajskou metropoli obývá 17, 79% obyvatel kraje, a to je bez zahrnutí Prahy a kraje Středočeského 5. nejvyšší podíl. Ke konci roku 2004 žilo na území kraje 505 285 obyvatel, v tom 247 431 mužů a 257 854 žen. V porovnání se stejným obdobím loňského roku byl zaznamenán úbytek o 201 osobu. V roce 2004 se v kraji živě narodilo 4 821 dětí, což je oproti stejnému období loňského roku o 176 dětí více. Pokračoval růst podílu dětí narozených mimo manželství, z 23,8% v roce 2003 na 25,4% v roce 2004. Během roku zemřelo 5 208 osob, což je o 146 osob méně než v roce 2003. Hlavní příčinou smrti zůstaly nemoci oběhové soustavy s podílem 50,8% ze všech zemřelých, podíl druhé hlavní příčiny smrti – novotvarů – představoval 26,5%. Podíl vnějších příčin (úrazy a otravy), které jsou třetí nejrozšířenější příčinou smrti, se pohybuje kolem 7%. Přirozenou měnou ubylo v kraji 387 obyvatel, tj. o 322 méně než před rokem. Z územního hlediska došlo k největšímu úbytku obyvatel přirozenou měnou v okrese Chrudim. Celkový populační úbytek obyvatel se týká okresů Svitavy a okresu Chrudim. V okrese Ústí nad Orlicí se počet obyvatel téměř nezměnil. K mírnému přírůstku došlo pouze v okrese Pardubice.
6
Krajský úřad Pardubického kraje V roce 2004 bylo uzavřeno 2 343 sňatky, ve srovnání s rokem 2003 se jejich počet zvýšil o 83. Také počet rozvodů v kraji se zvýšil, o 30. Zatímco v roce 2003 připadalo na 100 uzavřených sňatků 63 rozvodů, v roce 2004 jich bylo 62 Počet potratů v roce 2004 zůstal zhruba na stejné úrovni roku 2003 (snížení o 4 potraty). V Pardubickém kraji dochází k pozitivnímu jevu ve snižování potratovosti. 2.2 Nezaměstnanost Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce činil k 31. 12. 2004 v kraji celkem 24 399 osob (z toho 12,4 tis. žen, tj. 50,9%) a proti stejnému období roku 2003 se počet neumístěných uchazečů zvýšil pouze o 234 osob, tj. o 1,1%. Počet uchazečů o zaměstnání se zvýšil nejvíce na Pardubicku (o 3,4%) a Ústeckoorlicku (o 2,8%). Na Chrudimsku zůstal zhruba na úrovni předchozího roku. Ke snížení počtu neumístněných uchazečů o zaměstnání došlo pouze v okrese Svitavy (o 2,1%, tj. o 140 uchazečů). Nezaměstnanost postihovala všechny věkové kategorie. Osoby ve věku do 20 let se podílely na celkovém počtu neumístěných uchazečů 6%. Nejvyšší podíl, 15,4%, představovaly osoby ve věku 20 – 24 let, pak následuje skupina uchazečů ve věku 50 – 54 let s podílem 13,5%. Téměř shodný je počet uchazečů ve věku 25 – 29 let (12,7%) a 30 – 34 let (12,1%). Míra registrované nezaměstnanosti, zjištěná na základě evidence úřadů práce, dosáhla v kraji k 31. 12. 2004 hodnoty 8,94%. Nejvyšší registrovaná míra nezaměstnanosti byla dosažena na Svitavsku - 6 678 osob (12,39%), nejnižší pak v okrese Pardubice - 6 058 osob (6,94%). Pardubický kraj se s registrovanou mírou nezaměstnanosti, která je o 0,53 bodu nižší než celorepublikový průměr, umístil na 8. místě v rámci České republiky, okres Pardubice se umístil na 16. místě, okres Ústí nad Orlicí na 30., Chrudim na 46. a Svitavy na 59. místě. Z řad neumístěných uchazečů o práci se počet žen snížil o 0,3% na 12 414. Rovněž se snížil počet neumístněných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce o 3,7%, což je o 90 uchazečů méně než před rokem. Počet občanů se změněnou pracovní schopností mezi uchazeči naopak stoupl o 3,5% na 3 951 osob. Počet dlouhodobě nezaměstnaných, tzn. déle než 2 roky, tvoří 20,5% všech nezaměstnaných, nejpočetnější skupinu z uchazečů o zaměstnání (32,1%) tvoří osoby, které si najdou práci do 3 měsíců od zaevidování na úřadu práce. Nezaměstnaní v kategorii 3 – 6 měsíců představují 18,3%, tj. 4 459 osob. Počet volných pracovních míst dosáhl k 31. 12. 2004 hodnoty 2 039, na jedno volné pracovní místo tak připadalo 12 uchazečů (9,9 v roce 2003). Proti stavu před rokem se počet volných míst absolutně snížil o 409 (tj. o 16,7%). V Pardubickém kraji tvoří 45,2% uchazečů o zaměstnání lidé se středním odborným vzděláním (vyučen), 26,1% se základním vzděláním a 14,3% s úplným středním vzděláním s maturitou. Uchazeči o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním představují 2,2% z celkového počtu uchazečů. Při uplatnění na trhu práce je otázka vzdělání velice důležitá.
7
Krajský úřad Pardubického kraje 2.3 Kriminalita podle druhu trestných činů v Pardubickém kraji
Území počet případů Kraj celkem
objasněnost v %
majetková kriminalita celkem
mravnostní kriminalita
násilná kriminalita
počet případů
krádeže vloupáním
objasněnost v %
počet případů
objasněnost v %
ostatní majetková kriminalita
krádeže prosté
počet objasně- počet případů nost v % případů
objasněnost v %
686
79,6
57
91,2
2 054
24,9
4 167
23,3
451
34,8
Chrudim
114
75,4
17
82,3
487
25,7
654
23,7
45
42,2
Pardubice
256
81,3
25
96,0
698
21,9
2 061
20,7
225
24,9
Svitavy
157
84,7
4
100,0
392
28,6
569
30,1
84
46,4
Ústí nad Orlicí
159
74,8
11
90,9
477
25,6
883
24,8
97
44,3
v tom okresy
ostatní kriminalita
zbývající kriminalita
hospodářská kriminalita
vojenské trestné činy
Území počet případů Kraj celkem
objasněnost v %
počet případů
objasněnost v %
počet případů
objasněnost v %
713
84,9
988
97,0
1361
64,8
Chrudim
115
86,1
236
96,2
211
Pardubice
301
87,4
353
96,9
647
Svitavy
137
85,4
142
97,2
Ústí nad Orlicí
160
78,8
257
97,7
počet případů
objasněnost v % 42
97,6
73,5
3
100,0
60,7
18
94,4
261
70,1
2
100,0
242
62,4
19
100,0
v tom okresy
Zdroj: Policie ČR
Vysvětlivky: Násilnou kriminalitou se rozumí např. vraždy, únosy, loupeže, úmyslné ublížení na zdraví, rvačky, vydírání, porušování domovní svobody, týrání svěřené osoby apod. Mravnostní kriminalitou se rozumí např. znásilnění, pohlavní zneužívání, ohrožování mravnosti, kuplířství apod. Krádeže vloupáním jsou např. krádeže vloupáním do obchodů, výkladních skříní, ubytovacích objektů, škol, bytů, chat apod. Krádeže prosté jsou např. krádeže kapesní, automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva, krádeže v objektech apod. Ostatní majetkovou kriminalitou se rozumí např. podvody, zpronevěry, neoprávněné užívání cizí věci apod. Ostatní kriminalitou se rozumí např. nadržování, dopravní nehody, ublížení na zdraví z nedbalosti, týrání zvířat, šíření poplašné zprávy apod. Hospodářskou kriminalitou se rozumí neoprávněné podnikání, krácení daně, úplatkářství, padělání a pozměňování veřejné listiny, podvody, neoprávněné držení platební karty.
8
Krajský úřad Pardubického kraje Počet zjištěných trestných činů – porovnání rok 2003/2004
9
Krajský úřad Pardubického kraje 3. Koordinace protidrogové politiky 3.1 3.1.1
institucionální zajištění
zařazení krajského protidrogového koordinátora v organizační struktuře kraje, jeho výše pracovního úvazku týkající se problematiky drog
Krajský koordinátor Pardubického kraje je zařazen na odboru zdravotnictví, oddělení zdravotnictví. Dle pracovní náplně je koordinátorem na plný úvazek, i když vykonává ještě další agendy odboru zdravotnictví (granty zdravotní politiky, Zdraví 21, projekty EU). 3.1.2
kontaktní osoby (regionální protidrogoví koordinátoři) na obcích s rozšířenou působností (organizace – pracoviště, adresa, telefon, e-mail, působnost)
V Pardubickém kraji je 15 pověřených obcí a v každé obci je nějakým způsobem koordinace protidrogové politiky zajištěna. Pracovníci jsou zařazeni převážně na odboru sociálních věcí. Obec
Jméno
adresa
telefon, e-mail
Pardubice
Mgr. Jana Drejslová
Holice
Soňa Kašparová, Dis
Přelouč
Mgr. Šárka Dušková
Česká Třebová OŠ Ústí nad Orlicí
Ivana Macháčková
Vamberk
Eva Janebová
Lanškroun
Zdenka Drozdová
Vysoké Mýto
Tomáš Salášek Olga Černá
Perštýnské nám. 1 530 02 Pardubice Holubova 1 534 01 Holice Masarykovo nám. 25 535 33 Přelouč Staré Nám. 78 560 13 Česká Třebová Sychrova 16 562 24 Ústí nad Orlicí Masarykovo nám. 166 564 01 Žamberk nám. Jana Marka Marků 12 563 01 Lanškroun Jiráskova 179 566 32 Vysoké Mýto
Hlinsko
Roman Alvarez
Chrudim
Zdeněk Jirásek
Svitavy
Erich Stündl
Polička
Zdena Štifterová
466 859 144
[email protected] 466 741 273
[email protected] 466 094 170
[email protected] 465 500 152
[email protected] 465 569 817
[email protected] 465 670 234
[email protected] 465 385 268
[email protected] 465 466 225 465 466 213
[email protected] [email protected] 469 319 624
[email protected] 469 647 313
[email protected] 461 550 332
[email protected] 461 723 845 stifterova@policka-město.cz 461 353 060
[email protected] 461 653 430
[email protected] 465 670 867 465 670 804
[email protected]
Petr Čada
Moravská Třebová Jindřiška Pešlová Litomyšl
Sylva Přikrylová
Králíky
Kateřina Kudlíková, DiS
Poděbradovo nám. 1 539 23 Hlinsko v Čechách Resslovo nám. 77 537 16 Chrudim T.G.Masaryka 25 568 02 Svitavy Palackého nám. 160 572 01 Polička nám. T. G. Masaryka 29 571 01 Moravská Třebová Bří Šťastných 1000 570 01 Litomyšl MěÚ Králíky Velké nám. 5 561 69 Králíky
10
Krajský úřad Pardubického kraje 3.1.3
Komise Rady Pardubického kraje pro prevenci sociálně-patologických jevů a drogovou problematiku
Na základě schválené Strategie protidrogové politiky Pardubického kraje na období 2002 – 2004 byla dne 21. 3. 2002 Usnesením Rady Pardubického kraje č. R/386/02 zřízena Komise Rady Pardubického kraje pro prevenci sociálně-patologických jevů a drogovou problematiku. Komise rady je poradním a iniciativním orgánem RPk v oblasti praktického uplatňování protidrogové politiky na území Pk. Ze své činnosti je odpovědna RPk. Úkolem Komise rady je zejména připravovat podklady pro vytváření protidrogové koncepce kraje, soustřeďovat informace pro vyhodnocení rozsahu problémů způsobených drogami, posuzovat projekty v oblasti protidrogových aktivit, spolupodílet se na rozhodování o přidělení fin. prostředků na místní úrovni, zpracovávat stanoviska a doporučení v oblasti protidrogové politiky a dle potřeby iniciovat vznik nových programů protidrogové prevence. Komise rady je složena ze zástupců organizací působících v oblasti uplatňování protidrogové politiky na území Pk. Vybraní zástupci jsou odborníci, kteří se problematikou drogových závislostí zabývají. Předsedou Komise rady je člen RPk zodpovědný za oblast sociálních věcí a zdravotnictví. Při výběru členů jsme usilovali o zastoupení všech pilířů protidrogové politiky – primární prevence, léčby a resocializace, harm reduction i represe. Dalším požadavkem byl výběr odborníků s krajskou působností a zastoupení všech bývalých okresů Pk. Členové Komise rady jsou zástupci všech hlavních organizací, které se aktivně zapojují do systému prevence, léčby a represe v oblasti drogových závislostí. Úloha organizací v systému koordinace je v Pardubickém kraji nezastupitelná, jelikož se svými činnostmi podílí na realizaci cílů a priorit protidrogové strategie Pardubického kraje. Statut Komise rady upravuje a konkretizuje její hlavní úkoly, složení a postavení členů, práva a povinnosti předsedy, tajemníka a členů, zřizování a postavení pracovních skupin. Součástí statutu Komise rady je jednací řád, který upravuje jednání Komise rady a jednání pracovních skupin, jejich svolávání, rozhodování, hlasovací práva a písemnosti. Jednání Komise rady by mělo proběhnout dle potřeby cca 4krát v roce, pracovní skupiny budou jednat dle potřeby. Členové komise RPk pro prevenci sociálně-patologických jevů a drogovou problematiku Ing. Josef Janeček radní Pk, předseda komise Mgr. Karel Peška vedoucí OŠMS Krajského úřadu Pk RNDr. Lubomír Štěrba vedoucí OZ Krajského úřadu Pk Mgr. Jiřina Ludvíková protidrogový koordinátor, tajemník komise Mgr. Daniel Dvořák vedoucí AD centra Pardubice Mgr. Martina Malečková Sdružení PROUD Chrudim a SVP Archa Chrudim PaedDr. Jiří Knoll ředitel PPP Pardubice, metodik prevence odborný lékař Centra péče o drogově závislé Krajské MUDr. David Bayer nemocnice Pce MUDr. Inna Valentová Krajská hygienická stanice Pk, drogový epidemiolog kpt. Mgr. Daniela Květenská Správa Východočeského kraje Policie ČR kpt. Mgr. Petr Strnad Správa Východočeského kraje Policie ČR
11
Krajský úřad Pardubického kraje
3.1.4 formy spolupráce krajského protidrogového koordinátora s kontaktními osobami (regionálními protidrogovými koordinátory) na obcích s rozšířenou působností (vertikální koordinace) Pardubický kraj, Krajský úřad Pardubického kraje, krajský protidrogový koordinátor (KPK), spolupracuje s kontaktními osobami na obcích s rozšířenou působností již od roku 2002, kdy byl pro ně připraven první cyklus vzdělávacích programů. Vzdělávací program kontinuálně pokračoval i v roce 2004. Součástí vzdělávacího programu bylo navázání úzké spolupráce mezi kontaktními pracovníky a KPK, metodické pomoci a poradenství ze strany KPK vůči obcím. Mimo to mohou kontaktní osoby na obcích kdykoliv individuálně požádat KPK o pomoc, spolupráci a poradenství, čehož některé obce využívají.
3.1.5
formy spolupráce krajského protidrogového koordinátora s koordinátory prevence kriminality, odborem školství, zdravotnictví, policie (horizontální koordinace)
V Pardubickém kraji je koordinátor prevence umístěn na odboru sociálních věcí, KPK na odboru zdravotnictví a metodik prevence na odboru školství. Přes toto členění není spolupráce uvedených pracovníků problematická a je založena na přímé komunikaci. Spolupráce probíhá zejména při vyhodnocování grantových programů kraje, tvorbě strategických plánů kraje, řešení konkrétních problémů v oblasti drogové problematiky v kraji apod. Zástupce odboru školství je v Komisi RPk pro prevenci sociálně-patologických jevů a drogovou problematiku a KPK je členem obdobného orgánu vedoucího odboru na odboru školství. KPK spolupracuje i s orgány Policie ČR. Členy Komise RPk jsou 2 zástupci Policie ČR, Správy Východočeského kraje, krajský protidrogový koordinátor spolupracuje na řešení konkrétních problémů i s okresními ředitelstvími Policie ČR. V neposlední řadě KPK úzce spolupracuje s NPC, a to zejména v oblasti vzdělávání pedagogů a jiných odborných pracovníků zabývajících se problematikou drog. 3.2.
finanční zajištění protidrogové politiky (způsob financování služeb v kraji, popis dotačního řízení kraje, dotační priority atd.)
Služby protidrogové politiky Pardubického kraje jsou financovány prostřednictvím grantového řízení na podporu programů protidrogové politiky, který je každoročně vyhlašován. Na grantový program je z rozpočtu Pardubického kraje uvolňováno 1 500 000,- Kč. V roce 2004 Pardubický kraj vyčlenil ze svého rozpočtu na grantové řízení kraje v oblasti protidrogové politiky 1 500 000,- Kč a na vzdělávání v oblasti protidrogové politiky dalších 300 000,- Kč. Pardubický kraj již od roku 2002 vyhlašuje grantové řízení v oblasti protidrogové politiky kraje. Grantové řízení je zpravidla vyhlášeno koncem roku (prosinec – leden), kdy je ke konci ledna ukončen sběr žádostí o grant. Každá žádost je z hlediska správnosti přezkoumána KPK a je zpracován protokol o předběžné veřejnosprávní kontrole. V prvním kole jsou žádosti posouzeny a vyhodnoceny Komisí RPk pro prevenci sociálně-patologických jevů a drogovou problematiku.
12
Krajský úřad Pardubického kraje Vybrané žádosti jsou předloženy k posouzení Radě Pardubického kraje, která schválí žádosti, jejichž schválení je v její kompetenci. Žádosti, které podléhají rozhodnutí Zastupitelstva Pardubického kraje, jsou projednávány a schvalovány Zastupitelstvem Pk. S vybranými žadateli je na základě rozhodnutí RPk či ZPk sepsána smlouva o poskytnutí grantu na realizaci projektu v oblasti protidrogové politiky. Realizátoři projektů musí zpravidla vyúčtovat přidělený grant Pardubickému kraji k 31. 12. příslušného kalendářního roku. Tento proces se každoročně opakuje, Pk nepřiděluje dlouhodobé granty. Priority grantového řízení na podporu programů protidrogové politiky kraje: Ø programy primární prevence – specifické komplexní, dlouhodobé, interaktivní, zátěžové programy prevence drogových závislostí realizované jinými subjekty než školami a školskými zařízeními, Ø programy léčby a resocializace – programy zaměřené na léčbu uživatelů drog a na práci s rodinnými příslušníky uživatelů drog, doléčovací a resocializační programy pro uživatele drog, Ø programy harm reduction (přístupy snižování či minimalizace poškození drogami) a terénní programy zaměřené na kontaktování skryté populace uživatelů drog, Ø profesní vzdělávání a zvyšování kvality poskytování služeb v oblasti primární prevence, léčby, resocializace a harm reduction. tab. 1 - Přidělené finanční prostředky na služby od kraje a obcí za uplynulý rok
Typ služby Kraj (Kč) Obce1 (Kč) Celkem (Kč) Specif. primární prevence 371 000 271 186 642 186 Kontaktní centra 370 000 410 000 780 000 Terénní programy 670 000 410 000 1 080 000 Ambulantní léčba 0 0 0 Terapeutické komunity, 0 0 0 pobytové programy Následná péče Vzdělávání Celkem
0 389 000 1 800 000
0 0 1 091 186
0 389 000 2 891 186
3.3 Nejvýznamnější rozhodnutí krajských orgánů v oblasti protidrogové politiky v uplynulém roce Usnesení RPk R/1403/04 Granty na podporu programů protidrogové politiky na rok 2004. Usnesení RPk R/1760/04 Grantové programy v oblasti protidrogové politiky Pardubického kraje pro rok 2005. Usnesení ZPk Z/248/04 Grantové programy Pardubického kraje v roce 2004.
1
Pokud jsou k dispozici
13
Krajský úřad Pardubického kraje 4. Situace na drogové scéně Problémové užívání je definováno EMCDDA jako injekční dlouhodobé/pravidelné užívání opiátů, kokainu a/nebo amfetaminů.
užívání
drog
či
V roce 2004 nebyly v Pardubickém kraji zaznamenány žádné výrazné změny ve vývoji cílové populace (a drogové scény). Regionální scéna je nadále převážně pervitinová, vykazuje znaky přechodu mezi prvním a druhým „pásmem ohrožení“ (v centru scény a událostně spíše druhé pásmo). Obvyklé (více v satelitních lokalitách) je sezónní užívání přírodních drog (opium, lysohlávky, durman). Ani meziroční srovnání profilů většinových klientů harm reduction programů nevykazuje žádné převratné rozdíly. Drogová scéna v regionu se vyznačuje vysokou a bezproblémovou dostupností pervitinu, který je nejčastější primární drogou. V případě pervitinu se zdá, že v oblasti působí relativně značné množství malovýrobců a kaskáda prodejců má relativně málo mezičlánků. Heroin na drogovou scénu v Pardubickém kraji proniká v omezené míře. Z dostupných informací se také zdá, že o heroin není mezi uživateli drog v Pardubickém kraji příliš velký zájem. Pro region je charakteristické využívání přírodních zdrojů drog. V největší míře se jedná o opium, které uživatelé drog získávají z máku, který se v regionu celkem hojně pěstuje, často přímo v blízkosti velkých měst. Užívání přírodního opia se omezuje jen na letní měsíce, sezóna opia začíná koncem června a končí začátkem srpna. Z ostatních přírodních zdrojů je významný sběr lysohlávek – konec září až počátek listopadu - a marihuany. Sporadicky se objevuje užívání durmanu a jiných přírodních drog. Užívání přírodních drog lze spíše vnímat jako experiment a zpestření spektra užívaných drog, úzus je omezen většinou jen na sezónu. 4.1 Kontaktní centrum, terénní program – statistika programů Služby TP a KC
rok 2002
Počet klientů z toho uživatelů drog z toho injekčních uživatelů drog z toho mužů z toho se základní drogou heroin z toho se základní drogou pervitin z toho se základní drogou kanabinoidy z toho se základní drogou extáze z toho se základní drogou těkavé látky z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hyg. Služby Průměrný věk klienta Počet neuživatelů, kteří využili alespoň jednou služeb Počet kontaktů celkem z toho s uživateli drog Počet prvních kontaktů z toho s uživateli drog z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hyg. Služby Počet výměn – výkonů ve výměnném programu Počet vydaných injekčních jehel
14
rok 2003
194
251
156 105 9 153 19 N N
192 160 4 163 22 1 2 106 22,7 37 3010 2981 195 158 106 1214 40653
22 46 2250 116
1189 23330
2004 KC 201 165 117 100 2 146 0 0 2 55 24,3 36 4 442 4 141 104 80 55 1089 36 081
TP 118 112 106 67 1 111 2 0 1 14 22,9 8 690 680 44 44 18
Krajský úřad Pardubického kraje 4.2 Infekční onemocnění v souvislosti s užíváním drog Infekční onemocnění spojená s užíváním drog mezi injekčními uživateli drog představují z veřejně zdravotního hlediska závažný problém. Mezi tato onemocnění patří infekce HIV, virová hepatitida typu C (VHC), virová hepatitida typu B (VHB) a další závažná onemocnění. Vzhledem k tomu, že virus HIV a v menší míře i viry VHB a VHC se mohou přenášet pohlavním stykem, pravděpodobnost šíření na sexuální partnery injekčních uživatelů drog při nechráněném sexuálním styku je vysoká, stejně jako u sexuálně aktivní populace, která nelegální drogy injekčně neužívá. Nákaze virovou hepatitidou typu B lze předejít pomocí očkování. Na rozdíl od VHB, vakcína proti HIV a VHC v blízké budoucnosti k dispozici pravděpodobně nebude. Prevence tedy spočívá především v zamezení rizikovému chování a podpoře změn chování. V roce 2003 byl ukončen Projekt průzkumu regionální drogové scény metodikou Rapid Assessment, jehož součástí je i kvalitativní zhodnocení postojů i.v. uživatelů. Na základě výsledků výzkumu lze konstatovat, že 3/5 participantů jsou ochotni sdílet použité injekční náčiní a alespoň 1/3 participantů injekční náčiní v posledním měsíci sdílela. 2/5 participantů injekční náčiní nesdílí, jsou však ochotni sdílet jiné předměty potřebné k přípravě drogy k aplikaci. Potenciál pro šíření infekčních onemocnění se proto jeví jako vysoký. Jednou z hlavních příčin rizikového chování je nedostupnost sterilního injekčního náčiní v místě a čase aplikace drogy, i když je dostupnost možné hodnotit celkově jako dobrou. V rámci regionu existují významné rozdíly v dostupnosti sterilního injekčního náčiní. Platí, že v centru regionu je možnost legálně a anonymně získat sterilní injekční náčiní mnohem vyšší. Problémy s dostupností jsou v menších sídlech mimo centrum regionu, které terénní programy pokrývají jen některé dny v týdnu nebo „na objednávku“. Mimo centrum regionu je dostupnost sterilního injekčního náčiní nižší. Důsledkem je vyšší výskyt rizikového chování. Účinná dezinfekce injekčního náčiní po použití je výjimečná. Uživatelé stříkačky po použití někdy vyplachují, spíš ale z důvodu udržení průchodnosti než vnímaného rizika přenosu nákazy. Většina problémových uživatelů přitom zná teoreticky způsoby dezinfekce injekčního náčiní. Užívání drog ve skupině lze charakterizovat jako rizikovější ve srovnání s užíváním v páru či o samotě, a to především pro vysokou frekvenci výskytu následujících rizikových vzorců chování: • vzájemné sdílení jehel a stříkaček, • společná příprava drogy, • společné používání lžiček a filtrů, • natahování vody a připraveného roztoku drogy z jedné nádoby již použitým injekčním setem. Míra rizikovosti je často přímo úměrně závislá na míře informovanosti a „osvícenosti“ neformálního vůdce skupiny nebo poučenějšího z partnerů. Výměnné programy výrazně ovlivňují chování participantů ve smyslu bezpečné likvidace infekčního materiálu.
Počet pacientů se základní diagnózou Virové hepatitidy
15
Krajský úřad Pardubického kraje
Diagnóza B16 – Akutní hepatitida B B17 – Jiná akutní virová hepatitida B18 – Chronická virová hepatitida
Počet pacientů 6 1 17
Z toho ve věkové skupině 18 – 30 let 3 1 9
Z toho žen 1 0 1
Počet pacientů se základní diagnózou Virové hepatitidy se oproti roku 2003 snížil, a to o 3 osoby se základní diagnózou chronická virová hepatitida, která je mezi uživateli drog nejvíc rozšířená. 4.3 Ambulantní léčba V Pardubickém kraji působí jedno nízkoprahové nezdravotnické zařízení, které se věnuje ambulantní pomoci uživatelům drog – AD centrum. Statistika poradenství a ambulantní péče AD centra: Počet klientů Z toho injekčních uživatelů Z toho mužů Z toho se základní drogou heroin Z toho se základní drogou pervitin Z toho se základní drogou kanabinoidy Z toho se základní drogou extáze Z toho se základní drogou těkavé látky Z toho se základní látkou Subutex nelegálně Z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické stanice Průměrný věk klienta Počet kontaktů celkem Z toho s uživateli drog Z toho s neuživateli drog Počet prvních kontaktů Z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby Počet neuživatelů, kteří využili alespoň jednou služeb programu
4.4 Ambulantní následná péče 16
203 118 55 1 30 86 0 1 6 16 35 236 219 17 197 16 27
Krajský úřad Pardubického kraje
Počet klientů Z toho injekčních uživatelů Z toho mužů Z toho se základní drogou heroin Z toho se základní drogou pervitin Z toho se základní drogou kanabinoidy Z toho se základní drogou extáze Z toho se základní drogou těkavé látky Z toho se základní látkou Subutex nelegálně Z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické stanice Průměrný věk klienta Počet kontaktů celkem Z toho s uživateli drog Z toho s neuživateli drog Počet prvních kontaktů Z toho hlášeno do registru žádostí o léčbu hygienické služby Počet neuživatelů, kteří využili alespoň jednou služeb programu
13 13 11 0 13 0 0 0 0 9 29 46 44 2 11 9 9
Pacienti „živé“ a „klidové“ kartotéky léčebných zařízení kraje /podle užívané látky/ ambulantní a lůžková zdravotnická zařízení (psychiatrické a AT ordinace): Diagnóza
15-19 M 15
15-19 Ž 2
20-29 M 370
20-29 Ž 129
30-39 M 493
7
4
5
3
-
-
-
7
4
4
3
-
-
Kanabinoidy
5
1
-
-
1
Sedativa, hypnotika – celkem benzodiazepiny
-
-
3
1
-
-
1
stimulancia – celkem
9
8
z toho metamfetaminy
9
halucinogeny
Celkem 1719
Závislost 1265
-
19
19
-
-
18
18
-
-
-
7
3
2
8
5
10
29
27
-
1
6
3
6
17
16
17
8
7
3
-
-
52
47
8
15
7
6
-
-
-
45
40
-
-
1
-
-
-
-
-
1
-
prchavá rozpustidla
-
-
1
-
1
-
-
-
2
1
kombinace drog
4
1
14
2
5
-
2
1
29
26
tabák
-
-
3
-
2
1
8
-
14
14
jiné
2
-
5
-
11
-
2
2
22
11
drogy - celkem
27
14
49
14
29
12
17
13
175
148
celkový počet pacientů v „živé kartotéce“
42
16
419
143
522
124
457
171
1895
1413
celkový počet pacientů v „klidové kartotéce“
x
x
x
x
x
x
x
x
5434
x
Alkohol Opiáty – celkem z toho heroin
4.5 Užívání drog v romské komunitě
17
30-39 40 a + 40 a + Ž M Ž 112 440 158
Krajský úřad Pardubického kraje
Drogová scéna v romské komunitě není v Pardubickém kraji dobře zmapována, ačkoliv se objevují signály, že problémy s užíváním drog a jiných návykových látek jsou v ní velmi závažné. Z tohoto důvodu byla navázána spolupráce s romským sdružením, jehož pracovníci potvrdili, že mezi romskými dětmi je ve velké míře zneužíván alkohol, marihuana i extáze. Mezi mládeží a dospělými Romy jsou rovněž problémy se zneužíváním alkoholu, marihuany, pervitinu a těkavých látek. Ve větší míře než v majoritní skupině problémových uživatelů se objevuje i zneužívání heroinu a dalších opiátů. Z romské komunity byly zaznamenány případy kolapsu po užití neznámé látky (pravděpodobně marihuana v kombinaci s pervitinem, poppers či ketamin). V roce 2004 provedlo o.s. Sdružení Pardubických Romů průzkum užívání drog v romské komunitě v Pardubicích. V Pardubicích žije cca 1200 Romů. Celkem bylo osloveno 180 respondentů ve třech věkových skupinách – od 16 – 26 let, od 26 – 35 let a od 35 – 55 let. Užívání drog se potvrdilo nejvíce ve věkové skupině od 16 – 26 let, nejvíce zneužívanými ilegálními drogami byly konopí a stimulancia. Věková skupina
Počet respondentů
% uživatelů
Počet respondentů s drogovým problémem
z toho ženy
konopí
stimulanci a
opiáty
16 – 26 26 – 35 35 - 55
60 60 60
50 43 7
30 27 7
5 7 1
20 15 3
9 7 2
1 5 2
4.6 Drogová kriminalita Současná drogová scéna je charakterizována dostupností téměř všech druhů nelegálních drog, dostupnost alkoholu a tabáku pro mladistvé je prakticky neomezená. Marihuana a konopné produkty jsou nejčastěji zneužívané nezákonné drogy,vzrůstá zájem o efektivnější hydroponní a aeroponní pěstování marihuany s vysokým obsahem účinné psychoaktivní látky tetrahydrocannabinolu (THC) – až o 15% vyšším v porovnání s venkovními, klasicky pěstovanými canabisovými rostlinami. Pervitin je ve východních Čechách stále nejužívanější drogou, na jejíž výrobě se podílí velký počet osob, jak tzv. „malovýrobců“, tak i výrobců, kteří zásobují vysoké množství odběratelů, vyrábí se především z pseudoefedrinu, který je získáván z volně dostupných léků. Extáze se vyskytuje ve většině tanečních hudebních produkcích a klubech, je nadále zaznamenáván trend prudkého nárůstu počtu jejich uživatelů, konzumenty jsou zejména mladí lidé ve věku 15 – 28 let. Heroin a ostatní drogy a opiáty jsou ve východočeském regionu záležitostí omezeného počtu skupin osob, které jsou zpravidla uzavřené a jejich činnost je velice latentní. Nabídka uvedených drog výrazně neklesá a převyšuje poptávku po nich. Ceny drog jsou tímto dlouhodobě stabilní. Statistika drogové kriminality ve východočeském regionu (Pardubický + Královéhradecký kraj) v roce 2004:
18
Krajský úřad Pardubického kraje
Počet realizovaných případů: 104 případů (33 realizací), což je o 34 případů a 18 velkých realizací více ve srovnání s rokem 2003. Počet zajištěných nelegálních laboratoří na výrobu drog: 22 Počet zajištěných nelegálních pěstíren konopí setého: 6 Počet obviněných pachatelů: 139 z toho ve věku 15 – 18 let 26 19 – 25 let 53 nad 25 let 60
velkých
Počet skutků dle paragrafového členění Trestního zákoníku: Drogové trestné činy § 187a) – TČ přechovávání OPL § 188 – TČ výroba, opatřování OPL § 188a) – TČ šíření toxikomanie Celkem 187 - 188
2004 24 skutků 11 skutků 40 přestupků 35 skutků
4.7 Regionální specifika Z hlediska řešené problematiky jsou významné dva fenomény určující spádovost: osové umístění evropského železničního rychlostního koridoru se dvěma významnými uzly (Pardubice a Česká Třebová) a snadným spojením na Prahu, Olomouc a existence již téměř dvousettisícového souměstí Chrudim – Pardubice. Město Pardubice je přirozeným spádovým místem pro drogovou scénu. Ta zde doposud nemá velkoměstské rysy, vykazuje nejspíše znaky druhého pásma ohrožení: scéna uzavřená, problémoví uživatelé jsou obvykle samovýrobci a samozásobiteli, jednotlivé skupiny se situačně propojují (ve scéně se většinou znají). Vzhledem k poměrně dobré sociální situaci je v oblasti množství rekreačních uživatelů. Většina problémových uživatelů je nositeli sociálně-patologického chování (majetková kriminalita, promiskuita, prostituce, násilí). Drogová scéna je z pohledu drog s vysokým rizikem výhradně pervitinová. Užívání heroinu a jiných opiátů je výjimečné, podíl těchto uživatelů na drogové scéně je menší než 10%. Nejužívanější ilegální drogou (kromě marihuany a zřejmě i tanečních drog) je v regionu setrvale pervitin, obvykle aplikovaný intravenózně. V případě „příležitostného“ užívání se objevuje spíše šňupání pervitinu. Pravidelní uživatelé heroinu jsou doposud v menšině, objevují se signály o kombinovaném užívání pervitinu a heroinu. Pro region je charakteristické využívání přírodních zdrojů drog, především opia. To se ale omezuje jen na letní měsíce cca od konce června do začátku srpna. Z ostatních přírodních zdrojů je významný sběr lysohlávek – konec září až počátek listopadu a marihuany. Sporadicky se objevuje užívání durmanu a jiných přírodních drog. Užívání přírodních drog lze spíše vnímat jako experiment a zpestření spektra užívaných drog a jedná se v drtivé většině případů o sezónní záležitost. V kraji je poměrně vysoká a bezproblémová dostupnost pervitinu, marihuany i extáze. Uživatelé drog v souvislosti se zdroji poměrně často migrují, nejen v centrálním souměstí, ale i do okolních sídel a také za hranice kraje. Situace v lokalitách vzdálenějších centru obvykle vykazuje znaky prvního pásma ohrožení, kromě míst se zvýšenou kumulací (Česká Třebová), událostně (párty, festivaly) nebo situačně
19
Krajský úřad Pardubického kraje (oslabená společenská kontrola při zvýšené sociální zátěži v lokalitě apod.), kdy se dočasně objevují indikátory přechodu. Takto strukturovaná scéna je krátkodobě poměrně citlivá na represivní zásahy, uživatelé drog však poměrně rychle nacházejí nové zdroje jak místní, tak v jiných lokalitách. Relativně novým jevem v regionální scéně je i částečné překrývání klasické drogové scény se scénou taneční (jejíž součástí je užívání syntetických drog, především extáze). Vedle rizik, které masová konzumace syntetických drog nedostatečně informovaným uživatelům přináší, zde událostně vzniká prostor pro otevřený drogový trh. Negativním jevem je skutečnost, že užívání tanečních drog je ve vrstevnických skupinách tolerovanou normou, což má za následek nárůst konzumentů tanečních drog. Charakter drogové scény v Pardubickém kraji je spíše polouzavřený s propojením na drogové scény sousedních krajů, zvláště kraje Královéhradeckého. Významné centrum scény existuje uprostřed regionu (Pardubicko). Na ně je napojeno několik relativně uzavřených drogových scén v menších sídlech regionu. Tyto menší scény fungují spíše na samozásobitelském principu, komercionalizace je patrná v centru regionu.
20
Krajský úřad Pardubického kraje 5.
Služby poskytované uživatelům drog a osobám ohroženým drogou
Rozložení služeb pro uživatele drog v kraji Typ služby* Terénní programy Kontaktní a poradenské služby Ambulantní léčba – AT a psych. poradny Ambulantní doléčovací programy Substituční léčba Detoxifikace Stacionární programy Krátkodobá a střednědobá ústavní léčba Rezidenční péče v terapeutických Víceúčelové agentury Rezidenční doléčovací programy
Počet zařízení 1 2 6 1 0 0 0 0 0 0 0
Mapa: Rozložení služeb v kraji
21
Počet klientů 118 404 122drogy / 1719alkohol 13 0 0 0 0 0 0 0
Krajský úřad Pardubického kraje
Primární prevence je v Pk zajišťována prostřednictvím Krajského školského metodika prevence a 4 okresních metodiků prevence, kteří jsou na pedagogických poradnách v jednotlivých okresech. Dále primární prevenci zajišťují 2 střediska výchovné péče (Ústí nad Orlicí, Chrudim), 1 Krizové centrum KROK – Svitavy, 3 občanská sdružení – Klub hurá kamarád Pardubice, PROUD Chrudim a ÚL Hlinsko v Čechách. Na preventivních aktivitách na školách se podílí Policie ČR – preventivně informační skupiny na okresních ředitelstvích, městské policie a některé pověřené obecní úřady. Terénními programy je pokryta značná část Pardubického kraje. Nízkoprahové a terénní programy jsou zajišťovány Klubem hurá kamarád Pardubice na území Pardubického kraje v těchto městech: Heřmanův Městec, Prachovice, Chrudim, Hlinsko, Skuteč, Vysoké Mýto, Choceň, Chrudim, Pardubice, Přelouč, Chvaletice, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí a Lanškroun. Léčba a resocializace je poskytována Centrem péče o drogově závislé při Krajské nemocnici Pardubice, 5 AT poradnami – Chrudim, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Žamberk a Svitavy. AD centrum poskytuje ambulantní služby léčby a doléčování a poradenské služby příbuzným a blízkým uživatelů drog a ambulantní následnou péči. V kraji nejsou zastoupeny programy substituční léčby, detoxifikace, stacionární léčby, krátkodobé a střednědobé ústavní léčby, rezidenční péče v terapeutických komunitách a rezidenční doléčovací programy. Dle monitoringu drogové situace v Pardubickém kraji je v současné době ze strany uživatelů poptávka pouze po rezidenčních doléčovacích programech. V Pardubickém kraji v roce 2004 nevznikla ani nezanikla žádná služba primární prevence, harm reduction, léčby a resocializace pro uživatele drog, experimentátory a jejich blízké.
22
Krajský úřad Pardubického kraje Tabulky: tab. 2 - Školy a školská zařízení Typ zařízení
Počet zařízení/počet dětí
MŠ ZŠ Gymnázium SOŠ SOU VOŠ VŠ Ped. – psych. Poradna Dětský domov Výchovný ústav Diagnostický ústav Středisko výchovné péče
314 / 15 182 237 / 48 905 20 / 7 310 41 / 10 608 30 / 9 106 11 / 1 455 1 / 5 fakult 4 6 1 0 3
tab. 3 - Aktivity v oblasti specifické primární prevence Název programu
Realizátor programu
Cílová skupina
Charakteristika aktivity
Občanské sdružení ÚL
Seznamte se, prosím
žáci SŠ
Ústav sociální péče Bystré u Poličky
Interaktivní program prevence drogových závislostí 2004
žáci ZŠ
Zátěžový pobytový program pro žáky SŠ a spec. školy Hlinska a Skutče Interaktivní program pro žáky základních a zvláštních škol okresu Svitavy zaměřený na seznámení s problematikou drog zážitkovou formou. Program určený pro cca 600 žáků.
Ústav sociální péče Bystré u Poličky
Víkendový program prevence drogových závislostí 2003
žáci ZŠ
Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Projekt otevřená škola
žáci gymnázia
Poradensko-vzdělávací středisko
Výcvikový kurz pro studenty středních škol okresu Pardubice „Protidrogový víkend“
žáci SŠ
Sdružení PROUD
„GO“ program
pedagogové
Sdružení PROUD
Interaktivní zátěžový program pro klienty SVP Archa Chrudim ve věku 14 – 18 let
klienti SVP
23
Projekt realizovaný Střediskem psychologické pomoci Svitavy. Zaměřuje se na populaci dětí se zvýšeným rizikem zneužívání drog. Víkendový skupinový program určený klientům střediska, který proběhne formou intenzivního, zážitkového setkání. Projektové vyučování, mimoškolní činnost, volnočasové aktivity. Informativní semináře z oblasti drogové problematiky, interaktivní setkání rodičů a veřejnosti, činnost odborné poradny. Třídenní výcvikový kurz prevence sociálněpatologických jevů pro studenty SŠ okresu Pce. Vychází z myšlenek peer programů, které jsou modifikovány na podmínky SŠ s přihlédnutím ke specifikám regionu s cílem seznámit studenty s problematikou soc. patol jevů. Zážitkově orientovaný seminář, který připraví pedagogy na samostatné vedení třídních kolektivů. Je zaměřen na rozvoj komunikace, umožňuje společné prožitky na jejichž základě dochází ke stmelování kolektivu. Určeno učitelům a vychovatelům. Program určen klientům SVP, kteří se účastní se skupinové psychoterapie. Program bude zážitkový, zaměřen na modelové situace a další aktuální témata.
Krajský úřad Pardubického kraje Sdružení PROUD
Vzdělávání pedagogických pracovníků ZŠ a SŠ, OU v oblasti primární prevence
pedagogové
Klub hurá kamarád
Primární prevence jako součást služeb AD centra 2004
žáci SŠ
Sdružení rodičů a přátel školy při SZŠ Chrudim
Peer-program v rámci MPP na SZŠ Chrudim
žáci ZŠ a SŠ
Sdružení pardubických Romů, o.s.
Drogová prevence romské mládeže
romská mládež
Obec Bystré
Jak komunikovat s mládeží o psychoaktivních látkách a jiných negativních jevech
žáci SŠ
Město Litomyšl
Právo na každý den III.
pedagogové a pracovníci MÚ
Město Litomyšl
Právo na každý den IV.
žáci SŠ, ZŠ
Město Holice
„Sám sebou III“
žáci ZŠ
Město Polička
Víkend pro zdraví
žáci gymnázia
Besedy na školách
SVP ARCHA Chrudim
Besedy na školách
SVP Mimóza
Besedy na školách
PPP Ústí nad Orlicí
Besedy na školách
PPP Chrudim
Besedy na školách
Krizové centrum Krok Svitavy Městská policie Pardubice Policie ČR
žáci ZŠ, SŠ, pedagogové žáci ZŠ, SŠ, pedagogové žáci ZŠ, SŠ, pedagogové žáci ZŠ, SŠ, pedagogové žáci ZŠ, SŠ, pedagogové žáci ZŠ, SŠ, pedagogové žáci ZŠ, SŠ, pedagogové
Besedy na školách Besedy na školách
24
Zážitkově orientovaný seminář pro učitele a vychovatele, na kterém budou účastníci seznámeni s metodami, které lze využívat v oblasti prim. prevence. Seminář obsahuje praktické i teoretické bloky. Série interaktivních besed s žáky, pedagogy a rodiči žáků, pomocí kterých je možné podchytit první kontakt dětí s drogou, případně minimalizovat zdravotní rizika, pokud k těmto kontaktům dochází. Peer- program je vrstevnický protidrogový program realizovaný již 7 rokem. Vyškolení peer aktivisté působí v rámci škola a na ZŠ Slatiňany. Semináře, exkurze do protidrogových zařízení, šíření informací v romské komunitě. Peer programy ve spolupráci s okolními školami. Odborné proškolení studentů SŠ, kteří aplikují vrstevnické programy zemi dětmi a mládeží ve městě. Proškolení z nových forem a metod práce učitelů a pracovníků MÚ Litomyšl a Svitavy, kteří budou následně na základě osvojené metodiky provádět přednášky ve školských zařízeních v oblasti právního vědomí a bezpečnosti. Interaktivní přednášky a besedy v oblasti právního vědomí, pravidelné ověřování momentální úrovně právního vědomí žáků základních škol pomocí školních a celoměstského kola soutěže. Preventivní aktivity realizované Pedagogickým poradenstvím ve školách na Holicku. Projekt se bude věnovat žákům 1. stupně, 2. stupně, učňům a studentům, pedagogům a rodičům formou jednodenních akcí či přednášek spojených s besedou. Vrstevnický program pro mládež. Výcvik peer aktivistů z řad studentů vyššího gymnázia. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky. Jednorázové besedy a přednášky ve školách v oblasti drogové problematiky, projekt „Učíme se s policií“, ucelené cykly přednášek realizované ve školách.
Krajský úřad Pardubického kraje tab. 4 - Služby v oblasti snižování rizik Název projektu/ programu
Realizátor
Cílová skupina
Počet osob, kt. služby využily v r. 2004/z toho UD
Počet kontaktů 2 v r. 2004
Počet 3 výměn v r. 2004
K centrum
KHK Pce
201/165
4 442
1 089
Terénní program
KHK Pce
problémoví uživatelé problémoví uživatelé
118/112
690
Počet sebraných inj. stř. v r. 2004
Počet vydaných inj. stř. v r. 2004
Územní působnost, spádovost
36 081
Pk Pk
tab. 5 - Služby v oblasti léčby a resocializace Název projektu/pro gramu
Realizátor
Typ služby
Cílová skupina
Kapacita/ rok
Počet osob, kt. služby zař. Využily v r. 2004
Počet nově evid. žádostí o léčbu v r. 2004
Územní působnost, spádovost
AD centrum
KHK Pce
poradenství
300
203
197
Pk
Následná péče
KHK Pce
Ambulantní následná péče
experimentátoři, uživatelé, rodiče, atd klienti vracející se z léčby
20
13
0
Pk
tab. 6 – Jiné aktivity v oblasti protidrogové politiky Realizátor
Cílová skupina
Vzdělávací aktivity pracovníků ve školství Vzdělávací aktivity pracovníků obcí
Název aktivity
Krajský úřad Pardubického kraje Krajský úřad Pardubického kraje
pedagogové – metodici prevence na školách, učitelé MŠ, výchovní poradci škol, ředitelé škol sociální pracovníci – protidrogoví koordinátoři obcí, pracovníci MP
Vzdělávání pracovníků Věznice Pardubice
Krajský úřad Pardubického kraje
výchovní pracovníci Věznice Pardubice
Popis aktivity
Vzdělávání v oblasti prevence drogových závislostí. Vzdělávání v oblasti koordinace protidrogové politiky. Vzdělávání v oblasti prevence drogových závislostí.
2
Kontakt: Každá návštěva/situace, při které dochází k interakci mezi klientem a pracovníkem programu (tzn. poskytnutí určité služby, informace, nebo poradenství - včetně skupinového. Příjem telefonického hovoru není kontakt. 3 )
Výměna: Kontakt, při kterém dochází k výměně (příp. jen odevzdání či výdeji) jedné nebo více injekčních jehel.
25
Krajský úřad Pardubického kraje 6. Krajské strategie a plány •
Krajská strategie protidrogové politiky Ano § na období: 2002 - 2004
•
Akční plán Ne – nebyl zpracováván na období 2002 - 2004
•
Oblast drogové prevence zapracována v komunitním plánu kraje Ne – Komunitní plán kraje se připravuje, zpracován bude v průběhu roku 2005, kde bude oblast drogové prevence zapracována. •
Optimalizace sítě poskytovatelů služeb drogové prevence kraje (na základě provedené analýzy potřeb a služeb) Ne – Analýza nebyla v Pardubickém kraji zpracována
•
Oblast drogové prevence je zastoupena v plánovacím procesu na 2007 – 2013 Oblast drogové prevence bude zastoupena v plánovacím procesu Pardubického kraje na období 2005 – 2009 v těchto dokumentech: Program rozvoje Pardubického kraje Strategie protidrogové politiky Pardubického kraje na období 2005 – 2009. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva Pk – Zdraví 21
26
Krajský úřad Pardubického kraje Seznam použité literatury a dalších informačních zdrojů 1) Csémy, L., Lejčková, P., Sadílek, P., Sovinová, H. (2005) Evropská školní studie
o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha. Připravuje se k tisku. 2) Kalina, K. Drogy a drogové závislosti, mezioborový přístup. Úřad vlády ČR, 2003. 3) Kalina, K. Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Úřad vlády ČR, 2005. 4) Krajský plán prevence a léčby. KrÚ Pk, 2004. 5) Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009. Úřad vlády ČR, 2005. 6) Příručka prevence alkoholu, drog a tabáku. Rada evropy, 1998. 7) Roční zpráva Specializovaného pracovního týmu TOXI S Včk Hradec Králové za rok 2004. Policie ČR, Správa východočeského kraje, 2005. 8) Statistický bulletin Pardubického kraje za rok 2004. Český statistický úřad, Krajská reprezentace Pardubice, 2004. 9) Výroční zpráva ČR – 2004. Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2005. 10) Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky kraje za rok 2004. KrÚ Pk, 2005. 11) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2003. NMS, 2004. 12) Zhodnocení drogové situace v Pardubickém kraji. Pardubický kraj, 2003.
27
