VÝROČNÍ KONFERENCE ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI

Česká geografická společnost Jihomoravská pobočka

VÝROČNÍ KONFERENCE ČESKÉ GEOGRAFICKÉ SPOLEČNOSTI „Nové výzvy pro geografii“ 3. – 7. září 2012 Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Poříčí 7, Brno

http://geokonference.ped.muni.cz/

Konference se koná pod záštitou: rektora Masarykovy univerzity doc. PhDr. Mikuláše Beka, Ph.D., děkana Pedagogické fakulty MU doc. RNDr. Josefa Trny, CSc., děkana Přírodovědecké fakulty MU doc. RNDr. Jaromíra Leichmanna, Dr., a ředitele Ústavu Geoniky AV ČR. v. v. i. prof. RNDr. Radima Blahety, CSc.,

og

i c ká f a k u

lt

K

AT

E

U

Pe

M

da

a

g

2. cirkulář

ED

R A G EO G R

AF

I

Katedra geografie Pedagogická fakulta MU

Geografický ústav Přírodovědecká fakulta MU

Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.

Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta MU

Nové výzvy pro geografii Výroční konference ČGS, 3. – 7. září 2012

Vážení členové české geografické komunity, vážení hosté a přátelé geografie, Jihomoravská pobočka České geografické společnosti pořádá s pověřením hlavního výboru Společnosti tradiční regionální konferenci v poločase mezi národními geografickými sjezdy. Počátkem září 2012 se v Brně uskuteční setkání geografů a příznivců geografie nikoliv jen z České republiky. Akci těchto rozměrů nepořádá Jihomoravská pobočka poprvé, což je nemalou zárukou zajímavého programu a výměny zkušeností. K uspořádání této významné akce spojily své síly geografická pracoviště Masarykovy univerzity Brno, Ústavu geoniky AV ČR, v.v.i. a členská základna Jihomoravské pobočky Společnosti. Jak se dále v této pozvánce dočtete, odborný program je koncipován nekonvenčně. Namísto tradičních tematických okruhů spojených s geografickými disciplinami, nabízíme jednací sekce zaměřené na okruhy problematik české geografické vědy a současného světa, k nimž se čeští i zahraniční účastníci mohou kompetentně vyjádřit. Součástí programu budou i exkurze a společenské akce. Jižní Morava je známá svou pohostinností, pestrou přírodou, barvitostí minulosti i současnosti, a také moderní geografickou prozkoumaností. Věříme, že se vám zde bude líbit, že získáte zajímavé poznatky a kontakty a že výrazně přispějete k dalšímu pokroku v geografické vědě. Vítejte na jižní Moravě! doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. Předseda výboru Jihomoravské pobočky České geografické společnosti

Místo konání konference Výroční konference České geografické společnosti se uskuteční v prostorách Pedagogické fakulty MU, Poříčí 7, 603 00 Brno.

Doprava k místu konání Cestující MHD: - tramvaj č. 2 od Hlavního nádraží směr Modřice, Ústřední hřbitov – zastávka Poříčí, - tramvaj č. 5, 6 nebo 7 z ulice Česká směr Modřice, Ústřední hřbitov resp. Starý Lískovec – zastávka Poříčí, - autobus č. 44 z autobusového nádraží ze zastávky Autobusové nádraží nebo Zvonařka – zastávka Poříčí. Pěšky: z vlakového nádraží cca 15 minut, z autobusového cca 20 minut Autem: několik parkovacích míst je před budovou fakulty, parkování přes den je však v Brně všeobecně problém.

U Putny

La Peda Pizzeria

Zastávka Poříčí tram. 2, 5, 6, 7, bus 44

Gingilla

Sharingham Obědy Nebudou zajištěny, v okolí Pedagogické fakulty se nachází několik restaurací (Sharingham, U putny, Gingilla, La Peda Pizzeria, Pivovarská Brno a další – viz mapka).

Společenský večer Neformální společenský večer s rautem se bude konat dne 4. 9. 2012 od 17.30 hod ve Starobrněnském klášteře (Mendlovo náměstí). Pro členy ČGS je vstup součástí registračního poplatku, pro ostatní je cena stanovena na 500,- Kč (platba je možná při registraci v den konference).

Společenský večer

Garni hotel Vinařská asi 1 km Pedagogická fakulta asi 350 m

Registrace účastníků Registrace účastníků bude umístěna ve foyer PdF MU po všechny dny konání konference.

Ubytování Ubytování si zajišťují účastníci individuálně. Předběžně jsou zamluvena místa v Garni hotelu Vinařská, který je situován cca 10 minut od Pedagogické fakulty (http://www.skm.muni.cz/ubytovani.php?akce=39&lang=cz). Tel. 549 49 2757. Další možnosti ubytování: Hotel A-AUSTERLITZ, Táborského náb.3, Brno http://www.ahotel.cz/ Hotel Voroněž I., Křížkovského 47, Brno, www.voronez.cz Hotel Voroněž II., Křížkovského 49, Brno, www.voronez.cz

Termíny a poplatky Registrace a příjem abstraktů bude probíhat elektronicky od 1. března do 31. května 2012

Deadline pro zaslání konferenčního příspěvku 31. srpna 2012. Příspěvek bude možné odevzdat při registraci na CD nebo usb flash disku. Registrační poplatek: V řádném termínu splatnosti, tj. do 31. května 2012 2 300,- Kč (pro prezenční Ph.D. studenty 1 300,- Kč) Po termínu splatnosti, tj. od 1. 6. do 31. 8. 2012 3 300,- Kč (pro prezenční Ph.D. studenty 2 300,- Kč) Poplatek zaplacený v hotovosti při registraci 4 300,- Kč

Registrační poplatek se platí za každou fyzickou osobu, která se zúčastní konference. Každá přihlášená osoba smí být hlavním autorem pouze jednoho příspěvku. Pro prezenční studenty doktorského studia platí snížená cena poplatku za předpokladu, že se při registraci na místě prokážou platným potvrzením o studiu nebo ISIC kartou. Pokud se potvrzením neprokážou, doplatí stanovený poplatek do plné výše. V registračním poplatku je celého sjezdu, občerstvení v zabezpečení organizačního příspěvků na CD. Součástí občerstvení) a exkurze.

zahrnut: konferenční set, občerstvení v průběhu průběhu společenského večera v úterý 4. 9. (raut), servisu, příprava sborníku abstraktů a sborníku poplatku není ubytování, doprava, strava (mimo

POZOR. Účastníci, kteří nejsou členy ČGS, nemají v ceně zahrnutý vstup na společenský večer. V případě zájmu je možné doplatit 500,- na místě při registraci.

Registraci je možné provést zde: http://geokonference.ped.muni.cz/registrace

V ceně nejsou zahrnuty exkurze. Náklady na exkurzi budou stanoveny podle počtu zájemců a způsobu zajištění přepravy účastníků.

Tematické sekce

Čeští geografové v zahraničí

Národní výzkumné projekty Dílčí výsledky vědeckých a vzdělávacích projektů, výstupy řešení operačních programů.

Geografický výzkum krajiny Přírodní, ekonomické a společenské procesy v krajině, integrovaný výzkum krajiny, získávání dat o krajině, integrace a interpretace dat o krajině, plánování v krajině, využití krajiny, potenciál krajiny, optimální využití krajiny, ekologická stabilita krajiny, krajina a krizový management.

Geografické aspekty ekonomického a sociálního rozvoje Problémy a vývoj globalizovaného světa, (ne)rovnoměrný rozvoj regionů od lokální po globální úroveň, jádrové oblasti versus periferie, prostorové, politické a kulturní aspekty rozvoje.

Angažování české geografie v zahraničí. Mezinárodní a regionální výzkumné projekty, spolupráce různých typů a výměna poznatků, přítomnost českých odborníků v cizině.

Orientace v geografickém vzdělávání v ČR a ve světě Směřování geografického vzdělávání v ČR a ve světě – historie i současnost, výzkum v geografickém vzdělávání, geografické standardy, obsahová dimenze geografického kurikula. Geografie v prostorovém rozhodování. Integrovaná a terénní výuka. Práce s talentovanou mládeží v geografii.

Technologie a metody zpracování a vizualizace geografických údajů Moderní trendy v kartografii, GIS a DPZ. Příklady využití analytických metod GIS pro rozhodování. Implementace snímkování a analýzy obrazů v rámci regionálního plánování.

Posterová sekce Vítány jsou postery na všechna výše uvedená témata.

Pokyny pro autory Zaslání abstraktu příspěvku v češtině a v angličtině (max. 1000 znaků) bude součástí elektronické registrace a poslední možný termín registrace uplyne 31. května 2012. Tištěný sborník abstraktů bude k dispozici pro účastníky v den registrace. Deadline pro zaslání konferenčního příspěvku je stanoven na 31. srpna 2012, příspěvky bude možné odevzdat rovněž v den prezence na CD nebo USB flash disku. Příspěvky vkládejte prostřednictvím registračního systému. Příspěvek vkládejte ve formátu Microsoft Word zpracovaný podle pokynů uvedených níže. Nejpozději do tří pracovních dnů po zaslání příspěvku Vám přijde potvrzení (na e-mailovou adresu, kterou jste uvedli při registraci) od organizačního výboru o jeho obdržení. Příspěvky budou vyžadovány v českém/slovenském/anglickém jazyce. Prosíme o respektování konečného termínu pro zaslání konferenčního příspěvku. Příspěvky zaslané po tomto termínu nebudou zařazeny do výběru pro vydání konferenčního sborníku. Sborník bude vydán na CD-ROM, vybrané příspěvky mohou být nabídnuty k publikovaným do geografických časopisů. Příspěvky by svým charakterem měly odpovídat tzv. working papers, tzn. článkům informujícím o probíhajícím výzkumu, podávající předběžné nebo dílčí výsledky, které chcete v budoucnu publikovat ve významném časopise. V tomto smyslu slouží tato konference zejména jako komunikační platforma výzkumné aktivity českých geografů. Doporučený rozsah příspěvku je 5–10 stran A4. Technické parametry příspěvků  Český/slovenský/anglický jazyk dle pokynů pro workshop/konferenci  Text písmem Times New Roman 12  Řádkování 1,5  Nadpisy a podnadpisy číslované (1.2., 1.2.1.) nezvýrazňovat, ponechat stejným písmem jako základní text a pouze ho oddělit řádkem  Odstavce oddělovat řádkem  Citace v harvardském stylu: Novák 2009, nebo Novák 2009, str. 77  Seznam literatury dle normy ČSN ISO 690  Abstrakt v češtině a angličtině maximálně 1000 slov  Klíčová slova (maximálně 5) v angličtině a v češtině  Obrázky a mapy zpracované v digitální podobě je nutné dodat pouze v elektronické podobě (nejlépe ve formátu .jpg)  Fotografie zpracované v digitální podobě musí mít dostatečné rozlišení (minimálně 300 dpi)  Obrázky jsou značeny Tab. 1: Text; Pramen: Text

Předběžný program konference

Pondělí 3. 9. 2012 Katedra geografie, Pedagogická fakulta MU: SVOP – soutěž o nejlepší studentskou odbornou práci v geografii Zasedání Hlavního výboru ČGS (18 hod.)

Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU: Workshop doktorandů 2012 – Geografický společnost v období krize (viz informace dále)

výzkum:

příroda

a

Úterý 4. září 2012 (Pedagogická fakulta MU) 12.30–15.00 Plenární zasedání – proběhne formou vystoupení k jednotlivým tematickým sekcím konference

úvodních

doc. RNDr. Alois Hynek, CSc., Katedra geografie, FPHP Technická univerzita v Liberci – Orientace v geografickém vzdělávání v ČR a ve světě doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc., Katedra geografie, PdF MU – Národní výzkumné projekty + Češi v zahraničí doc. RNDr. Jiří Blažek, Ph.D., Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, PřF UK – Geografické aspekty ekonomického a sociálního rozvoje RNDr. Petr Kubíček, CSc., Geografický ústav, PřF MU – technologie a metody zpracování a vizualizace geografických údajů

Nové

15.00–15.30 Coffeebreak 15.30–16.30 Kulatý stůl – Česká geografie na světovém hřišti – doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc., UK 17.30–24.00 Společenský večer

Středa 5. září 2012 9.30–11.30 Exkurze – Hvězdárna a planetárium Brno 9.30–11.30 Jednání v sekcích 13.00–15.00 Jednání v sekcích 15.30–16.30 Kulatý stůl – Standardy geografického vzdělávání, práce s talentovanou mládeží v geografii – doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc., Katedra geografie PdF MU Čtvrtek 6. září 2012 9.30–11.30 Exkurze – Brněnské vyhlídky 9.30–11.30 Jednání v sekcích 13.00–15.00 Jednání v sekcích 15.30–16.30 Kulatý stůl – Osud Atlasu krajiny ČR – Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D., VÚKOZ Pátek 7. září 2012 Ukončení konference Exkurze – Rudické propadání

3. cirkulář s předběžným programem konference bude zveřejněn v průběhu června 2012.

Exkurze Účastníkům výroční konference ČGS bude nabídnuta možnost zúčastnit se exkurze pořádané v rámci workshopu doktorandů (bližší informace dále) během dopoledne v úterý 4. 9. Náplň bude upřesněna ve 3. cirkuláři.

Hvězdárna a planetárium Brno Hvězdárna a planetárium Brno prošla v letech 2009 až 2011 komplexní rekonstrukcí a modernizací. Došlo také k zásadní obměně nabízených vzdělávacích pořadů i multivizuálních představení. Jedno z těchto představení (podle aktuální nabídky) bude možné navštívit i v rámci konference ČGS. V hvězdárně je rovněž možné setkat se s moderními dalekohledy, interaktivní výstavou o Sluneční soustavě, unikátní rozhlednou, výstavními prostory, sálem pro demonstraci nejrůznější fyzikálních jevů, malým planetáriem i odbornou pozorovatelnou.

Brněnské vyhlídky Město Brno je známé a atraktivní svým okolím. Tato atraktivnost má základ v pestré geologické stavbě, členitém reliéfu a poloze města na styku dvou hlavních geologických horopisných soustav – Českého masivu a Západních Karpat. Základní protiklad, zdůrazněný osídlením a hospodářskou činností člověka, můžeme pozorovat ze všech vyhlídkových bodů v Brně. Všechny tyto pohledy ukazují tedy nejen malebnost města a jeho dominant (Špilberk, Petrov), ale i dominanty spjaté s historií Brna jako širšího centra. Na pohledech do okolí je možné přímo vidět i přírodní podmínky a krajinu v okolí, jež určila a stále ovlivňuje vzhled a význam Brna.

Rudické propadání Rudické propadání leží ve střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, poblíž obcí Jedovnice a Rudice. Spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů. Část tohoto systému bude možné navštívit v rámci exkurze. Počet účastníků je však omezen.

workshop doktorandů / doktorandek

Geografický výzkum: Příroda a společnost v období krize Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU 3. září 2012

http://geoinovace.geogr.muni.cz/konference

Geografický výzkum: Příroda a společnost v období krize workshop doktorandů/doktorandek, 3. září 2012 Žijeme v čase krize. Fiskální, ekonomické, environmentální či morální. Na jedné straně se pojem krize nadužívá ve spojení s ekonomikou, eurozónou, eurem nebo s virtuálními penězi, na druhé straně mohou být s krizí spojována témata globálního oteplování, fragmentace krajiny, úbytku druhové diverzity, hladu, sucha, povodní či nejrůznějších ekologických katastrof. Krize se také čím dál častěji objevuje ve spojení s tématy etickými. To, co začalo v roce 2008 jako kreditní krize v USA, se z finančního sektoru rozšířilo do celé ekonomiky a následně do veřejných rozpočtů, což vynutilo úsporná opatření se sociálními dopady. Podle některých komentátorů jde o projev zásadní krize kapitalismu jako ekonomického a sociálního systému i kultury, s důsledky pro planetární ekosystém. Jde o změny, které těžko můžeme nechat bez povšimnutí, ať už jako občané nebo jako geografové. Environmentální

krize

je

často

spojována

s udržitelným

využíváním

přírodních zdrojů. Je zde však řada dalších přírodních krizí a hazardů, které jsou stejně závažné. Některé z nich jako extrémy počasí, záplavy nebo zvýšená eroze a sesuvy se přímo dotýkají lidské společnosti a bývají středem zájmu sdělovacích prostředků. Jiné jako například úbytek přirozených biotopů, zvyšující se fragmentace krajiny nebo rostoucí počty invazních druhů už tak známé nejsou. Krize však současně představuje i výzvu, příležitost pro nový začátek: pro novou ekonomickou, sociální, environmentální a mezinárodní politiku; příležitost pro restrukturalizaci a hledání alternativ na různých měřítkových úrovních. Dokážeme jako geografové smysluplně reflektovat rizika, ohrožení a příležitosti, které krize vytváří? Toto jsou otázky, které bychom chtěli diskutovat v rámci workshopu „Geografický výzkum: příroda a společnost v období krize“. Vítáme příspěvky teoretické i empirické, ze všech disciplín geografie a kartografie. Workshop zůstává otevřený k prezentaci výsledků všech mladých geografů a výzkumníků z příbuzných disciplín, největší zájem však očekáváme mezi doktorandy/doktorandkami.

Následující

seznam

problémových

okruhů

byl

vytvořený s cílem inspirovat a přivést do jednoho místa lidi se stejným odborným zájmem; je však možné přihlásit příspěvek i mimo uvedené okruhy.

Místo konání konference WORKSHOP DOKTORANDŮ / DOKTORANDEK se uskuteční v prostorách Přírodovědecké fakulty MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno. Plenární zasedání proběhne v aule PřF, jednání v sekcích se uskuteční v prostorách Geografického ústavu, místnosti Z2, Z3 a Z4. Doprava k místu konání Cestující MHD: tramvaj č. 12, 13 od hlavního nádraží směr Technologický park, zastávka Konečného náměstí. Registrace účastníků Registrace bude probíhat elektronickou formou a bude vyžadována jak pro účastníky s vlastním příspěvkem, tak pro účastníky bez příspěvku. 

Pro účastníky s příspěvkem bude otevřena od 1. 3. do 30. 6. 2012 a bude pro ni potřeba název příspěvku, klíčová slova a abstrakt – česky/slovensky a anglicky.



Pro účastníky bez příspěvku pak bude otevřena déle a to od 1. 3. do 26. 8. 2012.

Výstupem příspěvků Příspěvek nejpozději

z konference bude recenzovaný sborník abstraktů všech přijatých a recenzovaný sborník plných textů vybraných příspěvků. v maximálním rozsahu 10 stran A4 zašlete v elektronické podobě do 3. 9. 2012 na adresu [email protected].

Časová organizace bude přizpůsobena počtu přihlášených příspěvků v jednotlivých sekcích. Minimální časová dotace každého příspěvku bude 10 minut, následné diskuse 10 minut. Jednacím jazykem workshopu bude čeština, slovenština a angličtina. Účast na workshopu doktorandů/doktorandek je bezplatná. Workshop je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu OP VK „Inovace výuky geografických studijních oborů“.

Tematické sekce

Svobodná kartografie a geoinformatika Nejen v době hospodářské krize stále častěji hledáme alternativy ke komerčním softwarovým produktům, které by představovaly dostatečně kvalitní nástroj bez dodatečných finančních nákladů. Zdarma tak můžeme využívat geografické informační systémy, kancelářské balíky, prohlížeče obrázků či přehrávače videa. Open source (otevřený zdrojový kód, svobodný software) má však také svoji filosofii, jejíž analogii lze spatřit v mnoha jiných oblastech i mimo výpočetní techniku – svobodný přístup k informacím nebo datům, dobrovolnictví, svobodné rozhodování, přemýšlení a chování. Cílem sekce je ukázat možnosti využití svobodného softwaru a svobodných geografických dat a zároveň představit některé zajímavé kartografické a geoinformatické projekty, kde jsou svobodné technologie a data využívány. Open source software šířený pod licencí jako je GNU nebo GPL má dnes ve výzkumné sféře a studentských projektech již své pevné místo a často tvoří velmi dobrou alternativu ke komerčním řešením. Také svobodná geografická data jsou stále spolehlivější, podrobnější a mají stále větší pokrytí. Nasazení těchto technologií do výuky navíc představuje zajímavý nástroj pro výchovu k individuální odpovědnosti a etické citlivosti. Jsou vítány zvláště příspěvky ukazující možnosti využití open source aplikací v geografickém výzkumu a příspěvky diskutující etické či tržní otázky užívání těchto softwarů a dat.

High-technologie akademické geoinformatiky Informační a komunikační technologie (ICT) včetně geografických informačních systémů (GIS) a technologií (GIT) jsou jednoznačně významnou součástí dnešní společnosti. V rámci informační společnosti pracují s prostorovými informacemi různé skupiny lidí s vlastním smýšlením o prostorových problémech. Všichni ovšem sledují stejné cíle převést reálný svět do digitální podoby, virtuální model analyzovat a získat informace pro navrhování, rozhodování a výsledné konání. Nejmodernější technologie (3D laserové skenování, obrazová spektroskopie, Cloud computing, 3D modelování) vytvářejí zcela nové epistemologie. Dokážeme zachytit klíčové informace v rostoucím objemu prostorových dat. Existují nové typy dat, existují nové formáty a existují nové technologie. Existují i nové přístupy? Dokážeme v rámci svých výzkumů a výuky s těmito technologiemi pracovat? Dokáže je akademická sféra efektivně využívat? Sekce nabízí prostor pro příspěvky o možnostech využití prostorové informace v geoinformačním výzkumu i v rámci mezioborových aplikací, o způsobech práce s novými daty a o nových způsobech práce s konvenčními datasety.

Location-based services Neustálý pokrok ve vývoji moderních technologií umožňuje jejich komercionalizaci a masové zpřístupnění. S rostoucí penetrací mobilních zařízení (telefony, tablety, PDA) a ubikvitním internetovým připojením roste poptávka po službách založených na poloze uživatele (location-based services, LBS). Jak na tyto trendy reagují geografové a kartografové? Prostorový determinant nabídky služeb je jedním z exkluzivních témat geografie, vidina komerčního využití však motivuje zejména hráče z oblasti marketingu a managementu. Má v tomto směru tedy geografie svoji relevanci? Jaké jsou geografické aplikace? LBS nejsou pouze o propojení polohy s kontextovými službami, velkým tématem zůstává právní a etický rámec sledování uživatelovy polohy, technologické aspekty určování polohy v husté zástavbě nebo pod úrovní zemského povrchu, způsob kartografické vizualizace, či teoretické ukotvení těchto přístupů.

Krajina v prostoru a čase Již od dob prvních pastevců a rolníků začal člověk výrazně měnit tvář krajiny. Nedotčených biotopů stále ubývalo a přírodní krajina se změnila na tzv. kulturní krajinu. Z přírodních stanovišť se staly ostrovy v moři člověkem intenzivně využívané či dokonce devastované krajině. Stále pokračující fragmentace krajiny a zánik přírodních či polokulturních stanovišť je proto jedním z nejvíce diskutovaných témat v současné ekologii a fyzické geografii. V této sekci přivítáme příspěvky zabývající se distribucí a změnami biotopů, společenstev či krajinných jednotek v prostoru a čase. Dále uvítáme také studie zamřené na vliv fragmentace krajiny na druhovou diverzitu či možnosti migrace živočichů a rostlin.

Krize, kolaps, katastrofa v geovědních disciplínách Krátkodobé fluktuace i dlouhodobá variabilita klimatu, klimatické změny a jejich dopady, meteorologické extrémy (přívalové srážky, povodně, sucho, vichřice, hurikány, teplotní extrémy aj.), geomorfologická a geofyzikální rizika (erozní procesy, sesuvy, seismologie a vulkanismus) jsou pouze vybranými příklady možných katastrof v neživé přírodě. Sekce otevírá prostor pro empirické příspěvky s tématy procesní analýzy, možnosti modelování a predikce těchto přírodních jevů, které mají nejen výrazné environmentální, ale i ekonomické a sociální důsledky. Problematika globálních změn klimatu, přírodních katastrof či hospodaření s vodou patří mezi aktuální a významná globální celospolečenská témata. V sekci bychom rádi uvítali jak fyzické geografy (klimatology, hydrology, geomorfology, pedology), tak i geology a vědce aplikovaných oborů s důrazem na interdisciplinární povahu studia přírodních rizik a katastrof.

Geodiverzita vs. biodiverzita – co mají společného? Úbytek rostlinných a živočišných druhů i celých společenstev a všeobecná devastace přírodního prostředí vyvolaly zájem o zachování jeho rozmanitosti. Hlavní pozornost je většinou věnována rozmanitosti biologické – biodiverzitě, a to na úrovni druhů. Čím dál více se však ve světové literatuře objevují studie o rozmanitosti neživé přírody – tzv. geodiverzitě. Co mají tyto části přírody společného? Jak se navzájem ovlivňují? Přivítáme příspěvky věnující se zejména obecným otázkám role diverzity v živé i neživé přírodě a rozdílným způsobům jejich využívání ve výzkumu. Zároveň je sekce určena i pro prezentaci konkrétních empirických výsledků výzkumu jakéhokoliv druhu diverzity.

Materiální rozměr sociálního světa a sociální rozměr materiálního světa Zatímco fyzické geografii je často vyčítána hegemonie materiálního pojetí, geografii humánní lze napadat právě pro absenci její materiality. Velmi explicitně to například popisuje Latour (2002: 108): „Když třeba cyklista spadne z kola, protože najel na kámen, nemají k tomu sociální vědci podle vlastních slov co říct. Sociální věda se stává možnou pouze ve chvíli, kdy na scénu vstoupí policista, milenec, pojišťovací agent nebo Dobrý Samaritán, protože potom už před sebou nemáme pouze nějaký příčinný sled výskytů toho či onoho, ale také navzájem zřetězené a sociálně smysluplné události.“ Potřeba sociologie věcí (Latour 2005) byla velmi rychle následována výzvami po geografii emocí (Nold 2009) nebo například po geografii těla (Schissel 2006). Materialita či tělesnost každodenního života se tak stala součástí většiny sociálních oborů. Na druhou stranu je fyzická geografie stále více konfrontována se sociálně podmíněnou relativností svých poznatků. Sekce tak nabízí společný prostor pro fyzické i sociální geografy. Společným pojivem nechť je oboustranná inspirace, jak integrovat sociálno do epistemologie přírodovědné a zároveň materialitu do epistemologie sociálněvědní.

Geografie němých, okrajových a opomíjených Společnost není a nikdy nebyla homogenní. Nesestává se pouze z bílých, zaměstnaných, ženatých a zdravých mužů mezi 30 a 40 lety. Není vystavěna ani z mladých, čtyřčlenných, česky mluvících, ve vlastních domech žijících rodin, i přesto, že takový obraz může být součástí ideálů velké části jejich členů. Sekce nabízí prostor pro diskusi specifik prostorovosti jakýchkoliv menšinových skupin, ať jsou jimi myšleny děti, migranti, bezdomovci, chronicky nemocní, senioři nebo například vozíčkáři. Přivítáme především témata spojená s odlišností prostorového chování, orientace, s odlišnými schopnostmi ovlivňovat, spoluutvářet a rozhodovat o podobě fyzického a sociálního prostředí. Obdobně jako lze uvažovat o marginálních společenských skupinách, lze analogicky k tomu uvažovat i o marginálních místech a časech stojících mimo hlavní mainstream geografického zájmu. Kolik existuje prací, které by se zabývaly zemědělstvím v lednu, veřejným prostorem nad ránem nebo orientací v dešti? Geografie hraničních, mezních prostorů, geografie noci, zvuková krajina měst, heterotopie či Eruv představují pouze ukázku z široké palety tohoto tématu. Sekce tak nabízí prostor pro příspěvky zaměřené jak na prostorové chování marginálních skupin společnosti, tak i na opomíjené části žitého časoprostoru.

Krize a nerovnost Krize "K" jako kapitalismus,

"K" jako krach,

"R" jako rozvoj, "I" jako investice,

"R" jako regulace,

X

"I" jako iluze,

"Z" jako Západ,

"Z" jako záchrana,

"E" jako ekonomika

"E" jako euro

Postihuje ekonomická krize více centra než periferie? Zasahuje stejně bohaté i chudé nebo jsou její dopady sociálně diferencovány? Jinými slovy, dochází v období krize k rychlejšímu prohloubení regionálních a sociálních rozdílů než v období růstu nebo její efekt tyto nerovnosti spíše vyrovnává? Na tyto otázky, které pro mnohé stojí v centru geografického poznání, existuje více odpovědí, v závislosti na teoretických východiscích výzkumů, hodnotové orientaci pozorovatele i použitých ukazatelích. Sekce vytváří prostor pro diskusi vztahu mezi ekonomickým vývojem a vývojem regionálních a sociálních nerovností. Do diskuse vítáme příspěvky orientované teoreticky (konfrontace teoretických interpretací regionálních/sociálních nerovností), metodologicky (metody měření nerovností) i empiricky (hodnocení vývoje nerovností v konkrétních regionech), a to na všech měřítkových úrovních od regionů ČR po globální úroveň.

Kvalitativní metodologie v geografickém výzkumu

Je geografie v krizi?

Stále více geografů hledá pro svůj výzkum nové metodické nástroje, nové epistemologie. Kvalitativní metodologie představuje inspiraci pro nová, neřešená, okrajová témata. V českém kontextu je však rozvíjena v sociálně vědních oborech doposud převážně mimo geografii. Výrazná pozornost je kvalitativní metodologii věnována například sociální a kulturní antropologií, sociologií, psychologií nebo sociální prací. Jejich aplikovatelnost je však výrazně omezena na jejich oborové vymezení. Sekce otevírá prostor jak pro sdílení zkušeností s geografickým použitím kvalitativních metod (nestrukturované rozhovory, focus groups, go-along research, zúčastněné pozorování, mentální mapy atp.), tak i pro prezentaci jejich empirických výsledků.

Současná geografie je možná pestřejší a živější disciplína než kdykoliv ve své dosavadní historii. Nikdy se uvnitř geografie nesetkávalo tolik soupeřících i vzájemně se doplňujících přístupů a teoretických východisek, tolik i radikálně odlišných metodologií. Geografie nikdy neměla více studentů a kateder. Málokdy byla více respektovaná jinými vědnými obory než v současnosti. Toto je jeden pohled. Podle jiných jsou však právě toto její slabosti. Disciplína ztratila své jádro, teoretickometodologickou koherenci i odlišení od jiných oborů. Je v krizi? Věnují geografové dostatečnou pozornost reflexi vlastního oboru? Cílem sekce je vytvořit prostor pro příspěvky zamýšlejícími se nad charakterem oboru, jeho vývojem, příspěvky diskutující výhodu či kritickou konfrontaci různých přístupů i autorů, a to v domácím i mezinárodním kontextu.

Vysvětlení v geografii Geografie postupně opouští metody odhalující vztahy mezi jevy na základě kvantifikace, i přes to se ale statistické metody dále rozvíjí. Jakými způsoby můžeme analyzovat kvantitativní prostorová data a čím nám mohou být dnešní pokročilé metody užitečné? Na jaké otázky mohou odpovědět metody, jako jsou logistická regrese, prostorově vážená regrese, ekologická inference, strukturní modelování nebo víceúrovňové modelování? Jaké jsou limity získaných odpovědí? Sekce přivítá především příspěvky prezentující konkrétní aplikace těchto metod, a to bez ohledu na jejich tematické zaměření.

Krize didaktiky geografie Geografie jako disciplína se proměňuje, současně se proměňuje i vnější svět, jehož interpretace je tradičním cílem geografického poznání. Tradiční postupy výuky, vhodné pro přiblížení starších verzí disciplíny a staršího světa, nejsou často dostačující pro přiblížení nových teorií, konceptů a nových procesů. To vytváří poptávku po nových metodách výuky. Cílem tematické sekce je diskuse inovací ve výuce geografie na vysokých školách. Jsou vítány příspěvky představující netradiční didaktické metody, využití nových technologií ve výuce, postupy rozvíjející kritické myšlení, tvořivost, praktické dovednosti apod.

Univerzita jako aktér regionálního rozvoje? Teze o tom, že univerzity přispívají k rozvoji regionů, se v současné době stala velmi často opakovaným stereotypem. Jaký je však jejich reálný dopad na region, jak reagují na poptávku místních trhů práce, jak kooperují s lokálními producenty? Co svým partnerům nabízí, jakým cílům podřizují organizaci vzdělání a kdo je definuje, jakými výzkumnými tématy se zabývají a jaké aplikace jejich výsledky umožňují? Proč v posledních letech slýcháme pojem „krize vysokého školství“ stále častěji? Jednotlivé role univerzit a dalších vysokoškolských institucí se nepochybně mění, ale nejedná se jen o adaptaci na nové podmínky vyplývající z proměn globálního kontextu, které pro nás ve výsledku budou přínosné? Ekonomicky nestálé období nepřeje diskusím takto komplexních témat, což je ale nečiní méně naléhavými. Sekce nabízí prostor, v jehož rámci je možné se těmito otázkami zabývat, ať už z hlediska role vzdělání ve společnosti, univerzity v regionu či doktoranda na univerzitě.

Organizační výbory konference Programový výbor doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. (Katedra geografie, Pedagogická fakulta MU; předseda Jihomoravské pobočky ČGS) PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D. (Katedra geografie, Pedagogická fakulta MU) doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. (Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta MU) RNDr. Karel Kirchner, CSc. (Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., pobočka Brno) doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta OSU; prezident ČGS) doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. (Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta UK; Národní komitét geografický ČR)

Organizační výbor workshopu doktorandů doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D., PřF UPOL

Organizační výbor Výroční konference ČGS RNDr. Hana Svobodová, Ph.D., PdF MU

doc. RNDr. Václav Toušek, CSc., PřF MU

doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc., PdF MU

RNDr. Petr Daněk, Ph.D., PřF MU

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D., PdF MU

RNDr. Karel Kirchner, CSc., ÚGN AV ČR

Ing. Mgr. Libor Lněnička, PdF MU

RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D., PřF UPOL

Kateřina Hönigová, PdF MU

RNDr. Bohumil Frantál, ÚGN AV ČR

RNDr. Petr Kubíček, CSc., PřF MU

RNDr. Robert Osman, PřF MU

Mgr. Ondřej Šerý, PřF MU

Mgr. et Mgr. Petr Voda, PřF MU

Mgr. et Bc. Filip Chvátal, PřF MU

Mgr. Ondřej Šerý, PřF MU

Mgr. Eva Nováková, ÚGN

RNDr. Jan Divíšek, PřF MU

Mgr. Tomáš Krejčí, ÚGN

Mgr. Ondřej Herzán, PřF MU

RNDr. Josef Kunc, Ph.D., ESF MU

Mgr. et Bc. Filip Chvátal, PřF MU Kontaktní email: [email protected]

Kontaktní email: [email protected]

Kontakty na pracoviště organizátorů Jihomoravská pobočka ČGS: http://www.ped.muni.cz/wgeo/?s=cgs---jmk Katedra geografie PdF MU: http://www.ped.muni.cz/wgeo/ Geografický ústav PřF MU: http://www.geogr.muni.cz Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., pobočka Brno: http://www.geonika.cz Katedra regionální ekonomie a správy: http://www.econ.muni.cz/katedra-regionalni-ekonomie-a-spravy/