AL AMÁDA
Sm s zajímavého
tení ve vysmátém nálevu
Vyšlo v Dom d tí a mládeže Bájo eská Skalice v b eznu 2007
|
íslo 2
" # $ %$ ) ! +
+
&'(
!
!*
, ! ! !*
. ! +" ! +
/
)
!
-
0!
! # $ %$ & ' 2 + ) 3 ! , 0 ! ! 1 0
*
'
1
4 Paní u itelka Marinicová p i rozhovoru s reportéry v ajovém klubu Bája.
U ila jste se v d tství na hudební nástroj? Na jaký a jak dlouho? V d tství jsem se u ila hrát na klavír. Za ala jsem ve druhé t íd a hrála jsem p ibližn deset let. Tak jsem se nau ila hrát pro svou vlastní pot ebu. Zvláštní talent jsem ale pro hru asi nem la, protože klavírista ze mne nevyrostl. Pozd ji jsem se chvíli u ila i na kytaru. Ale to už jsem zapomn la.
,0
+" )
/ )! 0! ) 67 /
*5 !
) ! )
8779 ) 5
Bavilo vás to nebo vás do toho nutili rodi e? Ze za átku m ur it nutili, necht lo se mn doma p ehrávat. Lepší to bylo, když jsem byla starší a nejvíce m to bavilo, když jsem mohla hrát, co jsem si vybrala sama, a ne to, co mi uložila paní u itelka.
Myslíte si, že je správné, aby rodi e na hru svých d tí dohlíželi? Myslím si, že ano. Než se lov k n co nau í, stojí ho to velké úsilí, a musí proto n kde získávat podporu. Zvlášt když se zrovna neda í a ztrácí se chu . Já sama bych to v d tství bez kontroly rodi také možná vzdala. V novala se vaše rodina (alespo n který len) hudb ? Zpívalo se u vás doma? Hudb jsme se v novali. M j tatínek je dokonce hudebník, dodnes aktivní klarinetista. Ur it jsme si i zpívali. Také jsme si poušt li erné desky na gramofonu, který byl v dob mého mládí moderní (CD tehdy ješt nebyly), nap íklad desky Beatles, Olympic a podobn .
AL AMÁDA
2
kde prezentujeme naši innost. Sout ží se náš sbor neú astní. D ti ale mají možnost na druhém stupni p estoupit do sboru Viktorka pod vedením paní u itelky Vl kové. Jeho repertoár je již náro n jší. D ti se ú astní r zných sout ží a mají úsp chy. Nyní nap íklad natá eli CD. U nás se na takovou práci teprve p ipravují. Co se vám na hudb nejvíc líbí? Hudba nás stále p ekvapuje a p ináší n co nového. Dokáže, alespo si to myslím, vzbudit radost, pozvednout náladu. A už se jedná o zpívání, hru na hudební nástroj nebo poslech. Je to sou ást našeho života. Máte ráda spíše teorii hudby nebo zpívání? Nejrad ji mám kone ný výsledek – písni ky, když se zpívají a hudba se hraje. Teorii ur it ne.
Mezi oblíbenou muziku adí paní u itelka tvorbu Vladimíra Mišíka, Pražský výb r, ale i jazz.
Zajímala by vás hra i na n jaký jiný hudební nástroj? Zajímala a dnes si íkám, že je škoda, že jsem se na další nástroj hrát neu ila. Je krásné, když n kdo umí hrát na jakýkoliv hudební nástroj. Kdy jste se rozhodla stát se u itelkou? Toto rozhodnutí p išlo na gymnáziu. Tam jsem se rozhodla p ihlásit se na pedagogickou fakultu. M lo toto rozhodnutí n co spole ného i s hudební výchovou? Možná trochu ano. Písni ky jsem m la vždy ráda, bavila m také práce s d tmi, výtvarná výchova. Ale p ímo na hudební obor (nap íklad u itelství hudební výchovy) bych si netroufla.
Baví vás ve škole u it hudební výchovu? Ano, baví, hudební výchovu u ím ráda. Vedete ve škole sbor, jak vybíráte skladby? Skladby vybírám hlavn podle schopností d tí. Sbor je otev en všem d tem, které rády zpívají, bez výb ru, záleží tedy p edevším na jeho momentálním složení. V repertoáru máme nejvíce písni ky pán Sv ráka a Uhlí e, kte í píší písni ky s veselými texty, s d jem. Ú astníte se se sborem n jakých akcí? A jakých? Po ádáme váno ní a jarní koncert pro rodi e a ve ejnost,
Kterému hudebnímu žánru dáváte p ednost? Nemám vyhran ný styl hudby, kterému bych dávala p ednost. Líbí se mi písni ká i - Jarek Nohavica, Vlasta Redl, dále moderní folk – t eba echomor. Moc ráda poslouchám jazz. A moji krevní skupinou jsou nap íklad Pražský výb r, Vladimír Mišík. Jaký je váš oblíbený zp vák, zp va ka i hudební skupina? Nemohu íci, že bych m la své nejoblíben jší zp váky, zp va ky, skupiny. Blízká je mi tvorba Vladimíra Mišíka. Na jakém koncert jste byla naposled? Naposled y práv na koncert Vladimíra Mišíka, který vystoupil sám bez kapely s hostem Vlastou T eš ákem. A nyní se chystám na koncert Miroslava Žbirky do Náchoda. D kujeme za rozhovor.
AL AMÁDA
Každá doba má svou hudbu a každá hudba má svoje nástroje. Ty, které jsme zvyklí vídat v televizi nebo p i živé hudební produkci a slýchat z CD nebo rozhlasu, by asi um l vyjmenovat tém každý: kytara, klávesy (neboli keyboard) nebo klavír, bicí souprava, harmonika, trubka apod. Hudba dnes asto vzniká ale i úpln bez nástroj na harddisku po íta e, kdy zvuky jednotlivých nástroj napodobuje za ízení, které je sou ástí PC. To je sou asnost. Jaká hudba se ale hrála d íve a na jaké nástroje? Poj me si alespo n které p ipomenout... Nejstarším dochovaným nástrojem je flétna (p esn ji píš ala) z prstových lánk soba, na kterou si (možná omylem p i vysávání morku z kosti) písknul lov k poprvé už v prav ku (n kdy p ed 40000-10000 lety v období zvaném paleolit). Ve stejné dob (a možná ješt p edtím) bral také lov k do rukou kameny a r zná d eva, aby rytmicky doprovázel r zné magické tance a rituály. Pozd ji v neolitu (okolo 3000 let p .n.l.), kdy se lov k nau il zpracovávat hlínu, vyráb l si pro tyto ob ady i hlin né bubny a zvonce. Ješt pozd ji v dob bronzové (1900800 p .n.l.), kdy už dokázal tvo it v ci z bronzu Bubny a ješt pozd ji ze železa, si pro provozování hudby vytvo il r zná ch estítka, zvony a také první strunné nástroje. Tím byl vlastn vytvo en základ pro všechny sou asné hudební nástroje – dechové, strunné a bicí. Ve starov ku (4000 p .n.l.-476 n.l.) byly oblíbenými strunnými nástroji lyry (ze želvího kruný e a kozích roh ), harfy a kithary (pozor, nezam ovat s dnešní kytarou). Známy byly už i varhany, ovšem Lyra nikoli na vzduchový, ale na vodní pohon. Z dechových nástroj byly oblíbené flétny (podélné neboli zobcové), v ecku aulos (p edch dce dnešního hoboje) a v ím tibia i žes ové (plechové) nástroje trubkového charakteru (dlouhé n kdy až 4 metry). Hudba, která se na n provozovala, byla jednohlasá (stejná melodie na více nástroj nebo jako doprovod zp vu). Ve st edov ku (600 - 1300 n.l.) se na n které strunné nástroje za íná hrát smy cem (fidula, rebek). Na další nástroje se i nadále drnká Rebek (lyra, gotická loutna) a do strun n kterých nástroj se dokonce „bije“ pali kami - psalterium (jakýsi jednoduchý cimbálek). V této dob jsou též oblíbené dechové nástroje ze zví ecích roh gemshorny. I nadále jsou v oblib flétny, te už jak podélné (zobcové), tak i p í né Psalterium (v této dob ješt d ev né) a šalmaje (plátkové nástroje, p edch dce hoboje). St edov kým nástrojem, který známe i dnes, jsou dudy, které jsou vlastn dv ma i t emi píš alami, do kterých se Dudy vhání vzduch pomocí m chu vyrobeného z k že kozy nebo psa. Po celá tisíciletí prakticky nem nným a stále používaným nástrojem jsou r zné keramické a d ev né
3
bubny a další rytmické nástroje a perkuse ( inely, rolni ky apod.). P i tomto vý tu nesmíme zapomenout na nejd ležit jší „nástroj“ (nejen) st edov ku, kterým byl lidský hlas, a už sólový nebo znásobený v chorálu. Zpívalo se jednak p i bohoslužbách (jednohlasn , pozd ji dvojhlasn bez doprovodu nástroj , postupn se staly doprovodným nástrojem vzduchové varhany), jednak p i hostinách a zábavách (k doprovodu zp vu se používaly p edevším flétny a bubny) a vlastn p i všech životních situacích. V renesanci (14. – 16. stol.) se hudba hojn p stovala i v domácnostech a na zobcovou flétnu i violu da gamba (smy cový strunný nástroj držený mezi koleny) um l kdekdo. Lidé se ve er sesedli, jedli, pili a hráli si pro pot šení t eba až do rána. Dalším velmi rozší eným nástrojem renesance byla loutna, která se postupn stala tak rozší enou, jako je Loutna dnes kytara (jejím p edch dcem je arabský nástroj l´aud). V tomto období vzniklo také Viola da gamba cembalo (p edch dce klavíru, jeho p edch dcem bylo zase již d íve zmín né psalterium). Hrát spolu mohly r zné nástroje a jejich hlasy si byly v dané skladb rovnocenné. Baroko (cca 1600 - 1750) p ineslo zm nu v chápání rovnocennosti jednotlivých hlas v hudb , což vedlo k tomu, že auto i za ali psát hudbu pro jednotlivé sólové nástroje s doprovodem jiných. Díky tomu se v tšina hudebních nástroj technicky zdokonalila a dostala více mén sou asný tvar - zobcová flétna, housle, pozd ji violoncello a další. Hojn se hrálo už i na barokní kytaru, nov byl vynalezen klavír. Barokní kytara V období klasicismu (1750-1827) a pozd ji romantismu (1820-1900) již vývoj v tšiny hudebních nástroj dosáhl vrcholu. Také orchestr z nich složený dostal formu, jak je známa dnes. Bohužel pro mnoho nástroj to znamenalo trvalý anebo alespo po staletí trvající odchod ze scény, protože nedosahovaly tehdy žádané hlasitosti tónu (p edevším zobcová flétna, nahrazená flétnou p í nou, viola da gamba nahrazená violoncellem a n které další nástroje). P í ná flétna
Protože v dalších obdobích už nebyl vývoj hudebních nástroj tak p ekotný (i když p ipomenout bychom mohli nap . saxofon), zastavme se na záv r až v druhé polovin 20. století, kdy na scénu p ichází elektrická kytara, která zásadn ovliv uje do té doby stále ješt ist akustickou hudbu. Stojí u po átk rock´n´rollu a sou asné popmusic v bec. V brzké dob ji následuje „elektrifikace“ klavíru (keyboard i klávesy). P edevším tyto nástroje doprovázeny celou sadou bubn a inel – bicí soupravou – ur ují charakter sou asné populární hudby do dnes. Vedle toho se ale práv v sou asné dob zvyšuje zájem o tzv. starou hudbu hranou na repliky historických nástroj . A tak se i dnes m žete vydat na koncert, kde uvidíte muzikanty hrající na šalmaj, loutnu i violu da gamba a uslyšíte, jak asi zn la hudba p ed mnoha sty lety. Mgr. Ladislav Horký
AL AMÁDA
4
" +" )
* *
0
;
3
<
0! 0
*
-
) !* '
3
"
" :
4 3
)
$ + , -. (/01( #2&23 45 ' 6- +' 789: ; 3 / 2 *
. #
' ! <7 9 <7 $ ! =
3 /
,
?<7
!
,. $ 9 <' ! % * /
, : % 9 < ! )
!
!
A > 7
!?D
! &
E D1
!
,A +! @
$ ' $(
! 9
!
! !
&
! %
'
"
! ! ! !
)
' "
1
/
@
.
)
F !"
!
7
! !!
$
:
: #
!!
$ !
! $ !)
!
/ > ! <% 97
$ !
!
@$
!& B
!
!
$
! B C
"
; @ <>
>
"% ! $
F
) ,6
! !
!
% $ @
!
#
!!
!: ! 9 <
,A &
@
!!
,
)
1
$
! !
7
@ ! 97
> 2
!
$
*
/
'
#
* :
> +
0
!
# !" "
)
*
!
)
!
! .
1 ) !
!
$ ! 8 ! !
& ! +
# ! !
B "
G
$
@$
"
! 1
$ )
! -
! @$
& )!
' $ 8
: 7
@$
! "
! "
" H$
! " %
" #
! !
!
AL AMÁDA
5
" $ 1
# $ %$ & ' ( ! * :
*
0
-
=
!
0
!
!
$
$
' !
(
0
! )
% %
'
% %
%
0 % sed l
!
!
v kout u klavíru. V dubnu p išli kluci k bubnu, zašili mu rány. Ráno vyšli k Litomyšli, buben plašil vrány.
! "
#
$
%
! & "
!
&
!
%
1
20
%
3 *
4
'
"
% ! '! + ,
!
/ ( $ ' )
! (
-.
'
-
AL AMÁDA
6
# $ 3
*
*
!
!
H$
'
!
>
# & I
! !
I
J' $
! !
-
K K !:
$
&
$
! !
! J !
I
!
%
!I !! I !$ !
! $ J
J
$
@ I J @$ , $ @$ !I ! ! % @$ ! ! $ I
! J $ !R @ $@ J
%
J Barokní zobcová flétna
. .
! !@ K 3
$ ! # !
! :
!
% #
! K ! F ! ! ! & LM !
! $ ! !
#
K@ $ % I $ " ! !! ! J
P @
1 )
K $ 3
% !!
; !
! N1 I = = J' I B & O J & !B &' ! 21 17#5:71( -3#* 2 ! K ! : ! ! ! ! ! : ! F $ !1 $
, ! ! ! Menzurální notace - zápis písn ze 14. století
" "
!
!
' P
!
! " 1 % , (
Q ,( - * / 7 ( I * / 7 $(
! J
Notový zápis ze 17. století
Špan lská kytara
Noty, jak je známe dnes
: $
J% $ !P % ! !
I
!
AL AMÁDA
*
0
88 -
8779 *
+
!
& #
7
,
!*
#
!
# '
! " $
%
( (
( )
$ $
( ( *
+
!,
% - .
$
/
+ 01
" 1
" ! > :
-
#
! /
$ &
I $
#
!
)! !
% $
MTUL ! # ! % & ) ! $ J) ) ! XWWWW !
&
?:
-
1
. J ! ! MS ! !
! > !
& VW IK !
!
*
#
H ' 8
#
!
LWWV # ! LWWV
>
$
:
/
K@ $
L
MX
]W
O
MSYU :
! ML 28B5 +:5 6' 3+ &
!\
@ ! 7
>7. 710/^ $
, Z Z [[[
Z
! =
=
$
!
$ MT
1 $+ ! ! !! MLLWWW ! " % ! !
/ !! !
=
$ % %
# " ,
!
' $ B 7
! !
% %
" !*
%
3
! ! !
I @$
! J : ! : &
'
! %
!! : ! ! ! %
! !
!
! $ !
#
! !
A %D !! !
! ! I
, Z Z [[[
6
!! ! LWWX Contro di Soli na záv + koncert v Muzeu [
! !
!
!
1
$
'
8 % !
*
J
re ném Boženy N mcové v ervnu 2006
AL AMÁDA
8
/
+"
!
#
$ %" & !
. /
- (
$ % 0 " $
.(
% 3%)
'
& $ $ () ) *
! " #$
12 3 !
$ "$ % $ !
/ !( (
%& #' ! " #!
0
! "( #)
!
!"
+
!
,
*
12 $
+
1% $
,
1 $
& $ &
-,
4 ! "( #) '%4 #' # ! # 5 6( 7! 6 !8 9: ;* +, < =>
" $
+"
Na dve ích garáže, v níž zkoušela punková kapela, se objevil inzerát: "Prodáme kytaru." Další den tam bylo p ipsáno: "Sláva!" Na koncert se nakloní pán k sousedovi a šeptá mu do ucha: "Ta zp va ka má ale p íšerný hlas. Nevíte, kdo to je?" "Moje dcera." "Tak to promi te, to bude asi tou písní, ta je opravdu hrozná. Rád bych v d l, který blbec ji složil!" "Já." Stojí žebrák na rušné ulici a velice hezky hraje na housle. Zastaví se u n ho hudební odbor ník: " lov e, já žasnu, vždy vy byste mohl hrát v profesionálním orchestru! Pro tady žebráte?" "Jo pane, to bych d lat nemohl, já musím živit osmi lennou rodinu."
!
*
P ed u itele hudby p edstoupil žák Honza, otev el houslové pouzdro a z n ho vypadl samopal. "Propána," zaje el Honza, "táta je s houslemi v bance..."
Kdo je to gentleman? N kdo, kdo umí hrát na saxofon, ale ned lá to.
U itelka ve škole k d tem: "Za nás byla hudba hez í, tohle není hudba, ale n co jako vysava ." U itelka hudební výchovy se ptá Honzíka: "Honzo, jaké znáš bicí nástroje?" " emen mého otce." Dostanou se omylem dv sta enky na rockový koncert a jedna íká: „To pat í k jeho vystoupení nebo tomu chlapci probíjí kytara?!"
ALAMÁDA — sm s zajímavého tení ve vysmátém nálevu. Vydavatel: D m d tí a mládeže Bájo eská Skalice. Vedoucí redaktor: Mgr. Martina Horká. Redakce: Markéta Machová, Nicol Jará, Kate ina Doubková, Tereza Kollertová, Jana Hofmanová a Vojt ch Hruša. Fotografie: Kate ina Doubková, Jana Hofmanová, Martina Horká a archív. Ilustrace: Jitka Karešová, Sabina Buriancová, Kate ina Zimová, Anna Horká. Adresa: Husovo nám stí 3, 552 03 eská Skalice, e-mail:
[email protected], telefon: 491 452 708, http://www.ddmbajo.cz. Ro ník 1, íslo 2. Vychází nepravideln . Uzáv rka p íštího ísla: 30. duben 2007 P ísp vky (texty, obrázky, fotografie apod.) na téma: PO ÍTA E posílejte na výše uvedený e-mail nebo odevzdávejte p ímo v redakci ALAMÁDY — každé pond lí od 15.00 do 16.15 hodin v DDM Bájo.
