Vyřizuje : Ing. Jana Lekešová, tel. 541 42 23 71
Kuřim dne 30. 5. 2008
Návrh zadání Územního plánu Kuřim Město Kuřim má v současné době platný územní plán sídelního útvaru (dále jen ÚPN SÚ), který byl schválen zastupitelstvem dne 9. 11. 1998 a jehož autorem je Ing. arch. Václav Zemánek. Byl zpracován digitálně, k dispozici je ale pouze v papírové podobě (případně digitální rastrové). Po dobu jeho platnosti bylo schváleno osm jeho změn, v současné jsou další dvě změny rozpracovány. Z důvodu neaktuálnosti platného ÚPN SÚ a dalších záměrů v území bylo rozhodnuto o zpracování nového územního plánu. Bude zpracován digitálně nad katastrální mapou, řešeno bude celé katastrální území města Kuřim. Hlavním podkladem jsou územně analytické podklady zpracované pro území města Kuřim v roce 2007 (KNESL+KYNČL s.r.o.), dalším podkladem zpracování územního plánu budou po svém dokončení (31. 12. 2008) územně analytické podklady celého správního území obce s rozšířenou působností Kuřim (Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.). a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů. Požadavky z Politiky územního rozvoje: • Město Kuřim patří do rozvojové oblasti OB3 – Brno. • V souvislosti se stanovenou rozvojovou osou OS10 Brno-Svitavy/Moravská Třebová zakreslit umístění definitivního koridoru rychlostní silnice R43 Brno-Moravská Třebová včetně severní tangenty R43. • Prověřit a zakreslit definitivní řešení koridoru vysokorychlostní tratě Brno-Praha (severní nebo jižní). • Pro území řešené ÚP Kuřim neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem.
Pro část územního plánu velkého územního celku ÚPN VÚC BSRA, která nepozbyla platnosti nevyplývá žádný požadavek. Požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje • Zadání ZÚR bylo zastupitelstvem Jihomoravského kraje schváleno 13. 9. 2007. Zpracovávat se začaly v březnu 2008, schváleny by měly být do konce roku 2009. Jejich pořizovatelem je Krajský úřad JmK. Do jejich schválení zastupitelstvem Jihomoravského kraje budou požadavky pro ÚP čerpány ze zadání ZÚR, případně z jiných dostupných dokumentací získaných od Krajského úřadu JmK. • Ze zadání ZÚR vyplývají tyto požadavky týkající se k.ú. Kuřimi: - Bude počítáno s trasou R/43 vedenou přes Bystr. - V návrhu zůstane severní varianta vysokorychlostní tratě železnice Brno – Praha procházející přes Kuřim. • Upřesnění požadavků vyplývající ze ZÚR (především aktuální řešení trasy R/43 Brno – Kuřim a Česká – Kuřim) bude provedeno ve spolupráci s Krajským úřadem JmK v průběhu zpracování konceptu ÚP. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje – prioritní osy, Program rozvoje Jihomoravského kraje: Hospodářství • V novém ÚP budou vymezeny nové zastavitelné plochy podnikatelských aktivit, podpora drobného, malého a středního podnikání zejména podél silnic II. a III. třídy a silnice I/43. Bude se jednat o drobnou výrobu, stavby administrativní a obchodní, které budou zaměstnávat obyvatele z celého regionu. Dopravní a technická infrastruktura • Dobudování a zkvalitnění silniční sítě (stanovit koncepci, vymezit plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu), v případě potřeby pracovat i variantně. • Rozvoj cyklistické dopravy. • Napojení sídel na kanalizační soustavy (koncepce odkanalizování rozvojových ploch a stávající zástavby). Životní prostředí • Vymezení regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability (regionální a nadregionální biokoridory a biocentra budou vymezeny dle schválené dokumentace, popřípadě dle zpracovaného generelu ÚSES Jihomoravského kraje a na základě zjištěných údajů o území, průzkumů území). • Obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků. • Rozvoj územní ochrany bioverzity přírodních systémů a krajinných hodnot. • Projekt čisté povodí Svratky.
• Snižování ohrožení území, rozvoj a ochrana přírodního, kulturního a archeologického dědictví. Lidské zdroje - Podpora optimalizace sítě škol a vzdělávacích příležitostí. Osídlení •
Koncepčně usměrňovaný proces suburbanizace.
Podklady: • • • • • • • • •
Politika územního rozvoje ČR, ÚP VÚC BSRA, generel dopravy Jihomoravského kraje, generel krajských silnic Jihomoravského kraje, strategie rozvoje Jihomoravského kraje, program rozvoje Jihomoravského kraje, generel ÚSES Jihomoravského kraje, studie záměru „Přeložka silnice I/43 v úseku Česká – Kuřim“ (HBH projekt, s.r.o. Brno), dokumentace o posuzování vlivů na ŽP „Rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim – Svitávka“ (HBH projekt, s.r.o. Brno), • vyhledávací studie „Rychlostní silnice R43 v úseku Moravské Knínice – Malhostovice“ (HBH projekt, s.r.o. Brno), • dokumentace o posuzování vlivů na ŽP „Rychlostní komunikace R43 v úseku dálnice D1 – Kuřim“ včetně doplňků (Ekologické inženýrství, Trstěnice u Litomyšle). Požadavky z Územního plánu velkého územního celku „Brněnské sídelní regionální aglomerace“ včetně změn a doplňků: • Vymezit koridor silnice R43 včetně přeložky silnice II/386 dle aktuálních výsledků projednávaných studií (územně plánovací podklady). • Vymezit definitivní koridor vysokorychlostní železniční tratě Brno – Praha. • Vymezit nadregionální biokoridory a biocentra. • ÚP bude respektovat závaznou část Územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní aglomerace včetně změn a doplňků. Další požadavky: • V současné době je zpracována studie retenční hráze na vodním toku Kuřimka, která je umístěna na rozhraní k.ú. Kuřim a k.ú. Moravské Knínice. Tato plánovaná stavba bude zajišťovat možné ohrožení záplavami obcí v regionu (Moravské Knínice, Chudčice, Veverská Bítýška. Část hráze retenční nádrže bude zakreslena do ÚP Kuřim. Návrh tohoto opatření byl zahrnut do plánu protipovodňových opatření Povodí Moravy, s.p. b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů. Z provedených průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů města Kuřimi zpracovaných v říjnu 2007 vyplývají tyto požadavky na řešení: Rozvoj silných stránek: • • • • • • • • • •
Příznivá poloha obce v blízkosti Brna (rozvoj pracovních příležitostí v Kuřimi, zajištění kvalitního bydlení, školství a zdravotnických služeb). Dobré dopravní napojení města (silniční i železniční doprava – systém IDS JmK), k využití železniční vlečka do průmyslové zóny Sever. Rybník Srpek, vodní nádrže v areálu golfového hřiště, mokřad nad Srpkem a u Podlesí zadržují vodu v území, poldr pod Zárubou zadržuje přívaly dešťových vod a zpomaluje jejich odtok. Provedena rekultivace skládek Nad Kolébkou, Zborov; celé město je plynofikováno; je zaveden bezplatný sběr tříděného odpadu. Na území města se nachází přírodní památka Šiberná a část přírodní památky Zlobice. V k.ú. Kuřim se nachází 17 významných krajinných prvků a přírodní park Baba. Lesy tvoří více než čtvrtinu katastrálního území. Město je napojeno na dostatečně kapacitní zdroje pitné vody a energií (elektřina, plyn). Dostatek pracovních příležitostí, možnost bydlení, průměrný věk obyvatel se příliš nezvyšuje. Velkou část města tvoří poměrně kvalitní zástavba z druhé poloviny 20. století a novější. Staré venkovské domy jsou postupně modernizovány (Podhoří,…). Sportovní areál, golfový klub, dětská hřiště, turistické značené trasy, značená cyklotrasa, kvalitní přírodní prostředí v okolí města vhodné pro každodenní rekreaci obyvatel.
•
Tradice strojírenské průmyslové výroby, nová odvětví průmyslu v oblasti elektrotechnické, polygrafické, stavebnictví. Dobrá dostupnost průmyslové zóny Sever. Ve městě se nachází soukromá Střední škola s výukou oborů strojírenství, elektrotechnika.
Odstranění slabých stránek: • • • • •
•
• •
Málo kapacitní koryto toku Kuřimka a zatrubněný Mozovský potok způsobují problémy při přívalových deštích; rybník Srpek, Kuřimka a potoky jsou zanesené; chybí koordinace odtoku z retenčních nádrží. Ve městě jsou velcí znečišťovatelé ovzduší Slévárna Kuřim a Obalovna. Okolí železnice a silnic I. a II. třídy je vysoká hladina hluku. Doprava způsobuje také zvýšenou prašnost a znečištění ovzduší emisemi. Tok Kuřimky je znečištěn odpady vypouštěnými v obcích nad Kuřimí (Svinošice, Lipůvka). Chybí propojení nadregionálního biokoridoru mezi Kuřimskou horou, Šibernou a Březinou. Lokální systém ekologické stability je z velké části nefunkční. Nízká hospodářská hodnota lesů, zastavěné území a rozvojové plochy se nachází z větší části na nejkvalitnějších půdách. Silnice I. a II. třídy jsou přetíženy; silnice II. třídy prochází středem města. Chybí místní komunikace propojující Kuřim s místní částí Podlesí (odtrženost Podlesí od Kuřimi). Přestupní uzel IDS JmK (nádraží Kuřim) je v nevyhovujícím stavu a je špatně napojen na část města za tratí. Okrajové části města jsou nedostatečně obsluhovány hromadnou dopravou (velké docházkové vzdálenosti), především se jedná o Podlesí a o nejvzdálenější část čtvrti Díly za sv. Janem. Hlavní část města je odkanalizována jednotnou kanalizací, což způsobuje vysoké nároky na dimenzi kanalizačních řadů a na čerpání odpadních vod na ČOV Modřice. Kuřimka patřící do povodí Svratky je zároveň při velkých deštích znečišťována zředěnými odpadními vodami vytékajícími z odlehčovacích komor jednotné kanalizace. Koryta vodních toků Kuřimka, Mozovský potok a Luční potok jsou nedostatečně kapacitní pro odvod velkého množství dešťových vod. Nedostatek parkovacích míst a odpočinkových ploch v obytných zónách. Město bude mít možnost ovlivnit návrh výstavby na základě podmínek schválených v ÚP. Neuspokojivý stav sportovního areálu (stadion, plavecký areál), absence cyklotras a cyklostezek, málo prostoru pro volnočasové aktivity a sport v nové zástavbě, ve městě chybí velká sportovní hala. Nedostatečné možnosti ubytování (hotel, ubytovna).
Využití příležitostí: • • • • • • • • •
Využít dobré geografické polohy města k návrhu ploch pro kvalitní bydlení a pro pracovní příležitosti nevýrobního charakteru (administrativa, služby, apod.). Revitalizace rybníku Srpek a vybudování klidové zóny pod Zborovem. Vybudování dalších retenčních nádrží v souvislosti se stávající nebo další zástavbou (Mozovský potok - pod Kuřimskou horou, Luční potok, Kuřimka – na hranici s k.ú. Moravské Knínice). Využití navrhované rychlostní komunikace R43, I/43 a severní tangenty pro odvedení dopravy z centra města, zlepšení dopravního napojení průmyslové zóny Západ, nové dopravní napojení průmyslové zóny Sever ze severní tangenty. Využít stávající sítě cyklotras a cyklostezek a navázat na plánované cyklotrasy okolních obcí a Jihomoravského kraje. Pro nově navržené lokality bude navržena oddílná kanalizace, odkanalizování území řešit podle závěrů vzešlých z nového generelu odkanalizování Kuřimi a navazujícícho generelu odkanalizováni města Brna. Vyřešit problémy s nedostatkem parkování v obytných zónách, např. výstavbou parkovacích domů. Rekonstrukce krytého plaveckého bazénu, výstavba hotelu a doplňkových služeb, doplnění nabídky aktivit v golfovém areálu. Trvalý zájem investorů o rozvojové plochy pro výrobu. Výstavba v nově navržených plochách bude podmíněna výstavbou R43.
Potlačit hrozby: • • • • •
Navýšení množství dešťových vod ze zpevněných ploch řešit návrhem nových retenčních nádrží, Výstavba plánované rychlostní komunikace včetně severní tangenty a rozšíření silnice I/43 na čtyřpruhovou způsobí znečištění ovzduší a zatížení hlukem v jiné části k.ú. Kuřim. S výstavbou v nových rozvojových plochách souvisí nárůst dopravního zatížení. Návrh ÚSES je situován na soukromých pozemcích. Trasy navrhovaných silnic R43, I/43 a severní tangenty včetně křižovatek a nápojných bodů nejsou dosud dořešeny a schváleny. Stejná situace je v umístění vysokorychlostní železniční tratě Brno-Praha (přes Kuřim prochází severní varianta trasy). Město se začíná potýkat s nedostatečnou kapacitou kanalizační sítě a s jejím špatným technickým stavem. Problémem může být omezení množství odpadních vod, které mohou být čerpány z Kuřimi na ČOV v Brně Modřicích.
• • •
Množství rozvojových ploch je v rozporu se zájmy ochrany zemědělského půdního fondu. Při neřešení problémů v oblasti rekreace a sportu (rekonstrukce krytého plaveckého bazénu, stadion, údržba a rozvoj cyklostezek, vybudování hotelu a doplňkových aktivit) bude město ztrácet atraktivitu pro nové obyvatele a návštěvníky. Špatné vodohospodářské podmínky (odvod dešťových vod nekapacitními toky) způsobují problémy jak ve stávající zástavbě tak při nové výstavbě.
c) Požadavky na rozvoj území obce. Řešením ÚP vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj území, t.j. vyvážený vztah hospodářského rozvoje (vymezení výroby a ploch smíšených výrobních), sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Hospodářský rozvoj • •
Vytvořit podmínky pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu. Vymezit smíšené plochy obytné, které drobnou výrobu připouštějí, umožnit podnikání na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch.
Sociální soudržnost • • • • •
Vytvoření podmínek pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, službami, vzdělávacími zařízeními, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů. Vymezení ploch pro bydlení, které bude mít příznivý vliv na růst počtu obyvatel, vytvoření dobrých podmínek pro mladé rodiny, zlepšení věkové struktury obyvatelstva, vytvoření dobrých podmínek pro život seniorů Vymezení ploch vytvářející nová pracovní místa. Rozšíření nabídky pro sportovní, rekreační a další volnočasové využití pro udržení obyvatel v obci. Dojíždění části obyvatelstva za prací vyvážit možností bydlení v příznivém životním prostředí.
Kvalitní životní podmínky Zásadní pro rozvoj města je udržitelný rozvoj i po stránce hygieny prostředí. V uspořádání řešeného území je nutno omezit riziko negativních vlivů na prostředí (exhalace, hluk), naopak podporovat zásady zdravého sídla – vytvořit technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu města, podporovat rozvoj nemotorové dopravy (cyklostezek, in-line dráhy), rozšiřování veřejných prostranství s omezenou rychlostí motorové dopravy, podpora systému veřejné integrované dopravy, rozšiřování a kultivace veřejných prostranství a ploch městské zeleně. d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci uspořádání krajiny). • • • • • • • • • • •
Zachovat a vhodně rozvíjet urbanistickou strukturu obce s propojením s okolní krajinou Uspořádání zastavitelných ploch řešit v návaznosti na zastavěné území. Dle možnosti omezit monofunkčnost ploch a zajistit rozmanitost využití území. V regulativech pro využití území stanovit podmínky umožňující polyfunkční využití při dodržení základních zásad urbanistické koncepce, stanovit prostorové regulace jednotlivých ploch. Nové rozvojové plochy pro bydlení navrhnout do území zajišťující pohodu bydlení při zachování harmonie s okolní krajinou (parky, oddychové zóny). V maximální míře omezit tranzitní a nákladní dopravu přes obec vhodným trasováním nadřazeného dopravního systému – vytvořit územní podmínky pro vedení tras nadřazených komunikací mimo zastavěné území. Zkvalitněním prostředí centra obce (omezením dopravy) vytvářet místa společenských kontaktů obyvatel podporující sociální soudržnost obyvatel, zvláště ve středu města. Podporovat rozvoj občanského vybavení, s důrazem na stabilizaci centra města a pro posílení rozvojových ploch (zejména pro bydlení). Pro rozvoj cestovního ruchu zajistit turistickou infrastrukturu. V rámci ÚP zajistit dostatek ploch pro malé a střední firmy nenarušujících okolní prostředí, začlenění v blízkosti obytné zástavby s ohledem na docházkové vzdálenosti. V prostorovém uspořádání navrhovat plánovanou zástavbu s ohledem na ochranu hodnot území (hlavní dominanty, místa výhledových os,...). K zajištění dobré obsluhy území navrhnout doplnění a úpravu stávající technické infrastruktury, stanovit koncepci rozvoje TI.
Pro regeneraci duševních a fyzických sil obyvatel: •
Zajistit rozvoj ploch sportu, zvláště neorganizované tělovýchovy (veřejně přístupné hřiště pro mládež a dospělé, dětská hřiště ...).
•
Umožnit průchod do krajinného zázemí pro všechny věkové kategorie (letní i zimní aktivity).
Z hlediska koncepce uspořádání krajiny je nutno v ÚP: • • • • • • • • •
Respektovat přírodní hodnoty území a vytvoření podmínek pro jejich ochranu a rozvoj. Posilovat ekologickou stabilitu území a ochranu přírody. Vytvořit podmínky pro zlepšení estetické hodnoty zemědělsky využívané části, revitalizace toků a obnova nebo výstavba nových vodních ploch. Posílení podílu rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů (podél vodních toků, v plochách pro navržený ÚSES). Posoudit a navrhnout řešení pro snížení erozního rizika. Řešit zlepšení prostupnosti krajiny zejména s ohledem na její obsluhu a rekreační funkci. Podpořit zlepšování kvality vod a přirozeného stavu vodních toků a ploch. Při realizaci záměrů je nutno zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny, případně navrhnout nové. Minimalizovat bariérový efekt civilizačních linií v urbanistické struktuře.
e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury. Občanské vybavení: Vzdělávání a výchova • • • • • •
Ve větších rozvojových plochách pro bydlení vyčlenit plochy pro výstavbu mateřské školy a základní školy. Plochy základního školství považovat za stabilizované. Pro rozvoj školství využít bývalou budovu MŠ Otevřená. Uvažovat o rozšíření nabídky mateřských škol tak, aby byla uspokojena poptávka po umístění dětí do MŠ. Střední odborná škola je umístěna v budově zámku, který je vyhlášen kulturní památkou. Jeho technický stav je špatný. Do ÚP zapracovat případné požadavky na rozvoj školy. Základní umělecká škola je umístěna v centru města v nové budově (žádné požadavky). Dům dětí a mládeže je umístěn ve dvou budovách, z nichž budova na ul. Legionářská je ve špatném technickém stavu. Uvažovat o rozšíření nabídky v nových rozvojových plochách bydlení, případně o úpravách stávajících budov.
Sociální služby • •
Stávající penzion pro důchodce je umístěn v centru města, zvážit výstavbu dalších obdobných zařízení. Budova „Centrum denních služeb“ na ul. Jungmannova je nově zrekonstruovaná (žádné požadavky).
Zdravotní služby • • •
Žádné požadavky. Na ulici Blanenská se nachází poliklinika, která zajišťuje základní lékařskou péči a ordinace lékařských specialistů. Další ordinace praktických lékařů jsou umístěny v soukromých obytných budovách, jedna ordinace je umístěna v budově penzionu.
Kultura • • •
Ve městě se nacházejí dva kulturní domy (nám. Osvobození, Podlesí), které vyžadují rekonstrukci. Budova knihovny je nově zrekonstruovaná (žádné požadavky). Uvažovat o rozšíření nabídky v nových rozvojových plochách bydlení.
Veřejná správa •
Budova Městského úřadu, ve které sídlí i Živnostenský úřad, je na ul. Jungmannova (žádné požadavky).
Ochrana obyvatelstva • • •
Respektovat stávající budovy Věznice, budovy Obvodního oddělení PČR a hasičské zbrojnice v centru města. Respektovat stávající zařízení (stálé úkryty, místa odběru vody). Respektovat podmínky z havarijního a krizového plánu.
Obchodní prodej, služby • •
Podporovat existenci a rozvoj drobných zařízení obchodu a služeb ve městě, zvláště ve vazbě na střed města, umožnit budování dalších zařízení obchodu a služeb nenarušujících pohodu bydlení – v rámci ploch občanského vybavení, ploch smíšených obytných a ploch bydlení. V řešeném území navrhnout plochy pro supermarkety v kategorii do 700 m2 prodejní plochy.
Tělovýchova a sport • • • • •
Respektovat návrh modernizace sportovního areálu v severní části Kuřimi (zpracovaná studie TIPRO projekt, s.r.o. Brno, 2007). Respektovat plán rekonstrukce a dostavby krytého koupaliště (vydáno stavební povolení 2008). Řešit umístění tras cyklostezek. V rámci rozvojových ploch pro bydlení navrhnout plochy pro sport a volnočasové využití pro všechny věkové kategorie. Zachovat stávající zařízení.
Ubytování • •
Chybí zařízení pro kvalitní veřejné ubytování. Ve studii sportovního areálu je navrženo umístění hotelu navazujícího na krytý bazén. Případné požadavky je možno realizovat v rámci ploch bydlení, ploch smíšených a občanského vybavení.
Stravování • •
Podporovat existenci a rozvoj zařízení stravování. Umožnit budování dalších zařízení v rámci ploch smíšených a občanského vybavení.
Hřbitovy • •
Zachovat stávající hřbitov. Respektovat rozšíření hřbitova, je vydáno územní rozhodnutí, zpracovává se projektová dokumentace pro stavební povolení (arch. Petr Němec).
Dopravní infrastruktura Silniční doprava •
• •
Hlavní komunikační systém města tvoří dopravně zatížené silnice I/43, která prochází východní částí území a odděluje centrální část města od části Podlesí. Centrální částí města prochází nadměrně zatížené silnice II/386 a II/385, které se kříží v centru města. Jedná se zejména o zatížení dopravou ve směru Brno – Tišnov – Vysočina. Na komunikacích byly v minulosti provedeny stavební úpravy pro zpomalení dopravy a vytvoření bezpečnosti ostatních účastníků silničního provozu – přechody, světelná křižovatka na náměstí 1. května. Respektovat nadřazenou dokumentaci a podklady: - Řešit územní souvislosti upřesněného biokoridoru R43, přeložku silnice I/43 a II/386. - Respektovat zpracovaný generel dopravy JMK, zpracované studie. Řešit celkovou koncepci dopravy s výhledem napojení na R43 a souvisejících úprav, vymezit plochy a koridory dopravní infrastruktury včetně řešení křížení. Vymezit dostatečné plochy pro parkování jak ve stávající zástavbě, tak v navržených plochách.
Kolejová doprava • • • •
Respektovat stávající trasu železniční trati Brno – Havlíčkův Brod č. 250 a trasu vlečky k výrobnímu závodu Slévárna Kuřim včetně ochranných pásem. V současné době je zpracována dokumentace na řešení bezbariérového přístupu do nádražní budovy a na jednotlivá nástupiště. Zvážit možnost propojení nádražní budovy a části města za tratí podchodem. Již proběhla jednání s ohledně projektové dokumentace (v roce 2007 vydal Drážní úřad Olomouc, Nerudova 1 stavební povolení). Respektovat stávající trasu železniční vlečky do areálu slévárna a TOS Kuřim.
Veřejná doprava • •
Ve městě je zaveden Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Je nutno zachovat stávající autobusové zastávky a vymezit plochy pro doplnění nových zastávek. Pro stávající plochy i nové rozvojové plochy zajistit obsluhu autobusovou dopravou tak, aby byly dodrženy docházkové vzdálenosti.
Nemotorová doprava •
Vymezit plochy a koridory pro cyklostezky a cyklotrasy včetně souvisejících zařízení tak, aby město propojily s okolní sítí a s hlavními regionálními trasami. U nové zástavby počítat s těmito koridory podél sběrných komunikací. Pro pěší a cyklisty zajistit co nejlepší podmínky z hlediska bezpečnosti a průchodů do krajiny.
Hospodářská doprava Zachovat stávající účelové komunikace. Řešit prostupnost do krajiny s ohledem na navrženou silniční síť.
Technická infrastruktura Vodní režim • •
Navrhnout koncepci hospodaření s dešťovými vodami včetně opatření pro zlepšení zadržení vody v krajině a nových retenčních nádrží ve vazbě na nové rozvojové plochy. V současné době je zpracovaná studie proveditelnosti „Retenční hráz Kuřim – Moravské Knínice“.
Zásobování vodou •
• •
Město je zásobováno pitnou vodou z Březovského vodovodu, který prochází zastavěným územím Kuřimi. Provozovatelem městské vodovodní sítě jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Brno. Ve městě jsou umístěny dva vodojemy (Záruba, sedlo pod Zárubou). Část Podlesí je napojena na městskou vodovodní síť, je zásobována z vodojemu nad Podlesím, který je umístěn v k.ú. Lelekovice. Ve městě se nachází několik ATS stanic. Průmyslová zóna v severní části města je zásobována užitkovou vodou z úpravny vody Hradčany. Majitel plánuje rekonstrukci sítí (vodovod a kanalizace). Pro nové zastavitelné plochy bude v součinnosti se zpracovávaným generelem odvodnění města Kuřimi navržena koncepce zásobování pitnou vodou včetně souvisejících opatření. Pro obec Jinačovice je v k.ú. Kuřim umístěn zdroj pitné vody, pro který je nutno respektovat a vyznačit pásmo hygienické ochrany.
Odkanalizování • • •
• •
V současné době se zpracovává „Generel odvodnění města Kuřimi“ – Hydroprojekt s.r.o. Brno. V ÚP bude třeba respektovat závěry generelu a přizpůsobit jim koncepci řešení odkanalizování města. Ve městě je vybudován z větší části jednotný systém kanalizace. Splaškové vody jsou svedeny do přečerpávací stanice v jihozápadní části města. Odtud jsou odváděny do kanalizační sítě města Brna a na ČOV v Modřicích. V nových areálech a obytných lokalitách je budována oddílná kanalizace. Do přečerpávací stanice je napojena také kanalizace z Moravských Knínic. Provozovatelem městských kanalizačních stok jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Brno. Některé úseky městské stokové sítě (jedná se o staré stoky) nejsou provozovány. Ve městě se nachází areálové kanalizace, které jsou ve vlastnictví soukromých subjektů. Pro nové zastavitelné plochy bude v součinnosti se zpracovávaným generelem odvodnění města Kuřimi navržena koncepce odkanalizování včetně souvisejících opatření. Zároveň bude řešena koncepce rekonstrukce a modernizace stávající stokové sítě – v maximální míře návrhem oddílné kanalizace. Navrhnout koncepci hospodaření s dešťovými vodami.
Zásobování plynem •
• •
Město Kuřim je zásobováno zemním plynem z podzemních zásobníků v Dolních Dunajovicích a Hruškách, odkud se dopravuje plyn vysokotlakým plynovodem do města. Na vysokotlakém plynovodu jsou vybudovány regulační stanice, ze kterých je plyn rozváděn STL a NTL plynovody ke spotřebitelům. V současné době probíhá postupná rekonstrukce plynovodu ve městě, vše jako STL plynovody. Plynovodní síť vlastní a provozuje Jihomoravská plynárenská, a.s. Pro zastavitelné plochy bude navržena koncepce rozvoje veřejné plynovodní sítě. V ÚP navrhnout přemístění katodové ochrany v lokalitě Záhoří mimo zastavitelné plochy.
Zásobování el. energií • •
Město Kuřim je zásobováno z nadřazené elektrické soustavy VVN přes transformovnu Čebín. V okrajových částech jsou provedena vedení VN jako vzdušná, v zastavěném území je vedení VN provedeno jako kabelové. Vlastníkem a provozovatelem sítí je společnost E.ON ČR, a.s. Pro zastavitelné plochy bude navržena koncepce rozvoje energetické sítě. V zastavěném území prověřit kapacitu a navrhnout její navýšení v problémových místech.
Zásobování teplem • •
V současné době jsou teplem z centrální plynové kotelny zásobovány některé podniky v areálu TOS Kuřim. V budoucnu se počítá s přechodem na vytápění menšími lokálními zdroji na zemní plyn. Obytná zástavba není teplem zásobována. Většina panelových domů je nově napojena na vlastní plynové kotelny, část panelových domů je napojena na centrální zásobování tepla ve vlastnictví firmy LENOXA, a.s. Liberec.
Veřejné osvětlení •
Veřejné osvětlení na území Kuřimi je v majetku města. Osvětlení má cca 1000 světelných míst. Při opravách jsou původní rtuťová svítidla nahrazována úspornějšími sodíkovými. Vzdušné vedení je postupně kabelizováno. V nových rozvojových plochách bude počítáno s rozšířením stávající sítě veřejného osvětlení, vše jako kabelové vedení s úspornými světelnými zdroji, které budou odpovídat požadavkům na eliminaci tzv. světelného znečištění. Budou tedy používány takové typy, jejichž světelný tok je všechen vyzářen směrem dolů a nedochází k rozptylu světla na krytech a jeho vyzařování směrem nahoru.
Spoje a radiokomunikace • • •
Ve městě funguje digitální telefonní ústředna napojená dálkovým optickým kabelem na telefonní ústřednu Brno-Královo Pole. Na kuřimskou telefonní ústřednu je napojena i obec Moravské Knínice. Místní telefonní síť je na celém území města provedena jako kabelová v souběhu s rozvody kabelové televize. Na svahu Kuřimské Hory se nachází televizní převaděč, na území města se nachází několik základnových stanic mobilních operátorů, prochází tudy páteřní radioreléová trasa od budovy Českých radiokomunikací v Brně k vysílači Sýkoř v k.ú. Synalov a několik dalších RR tras. Respektovat všechny spojové a telekomunikační trasy a stavby na území města, u kabelových tras případně navrhnout úpravu jejich vedení.
Hospodaření s odpady • •
• •
Od roku 2005 má Kuřim zpracován Plán hospodaření s odpady (zpracovatel TOP-ENVI Tech Brno s.r.o.). Svoz komunálního odpadu z Kuřimi zajišťuje firma SITA a.s., provozovna Blansko. Město Kuřim včetně části Podlesí tvoří jednu samostatnou svozovou oblast. Ve městě funguje také Sběrné středisko odpadů pro uložení velkoobjemového, tříděného a nebezpečného odpadu. Ve městě je také dalších 29 stanovišť kontejnerů na separovaný odpad, třídí se sklo (bílé a barevné), papír a plasty (PET láhve). ÚP bude respektovat stávající stav sběrného systému města a navrhne jeho rozšíření v nových rozvojových lokalitách. ÚP bude také respektovat území dvou rekultivovaných skládek (Cihelna, pod Zborovem), případně navrhne jejich nové využití (rekreace, sport,…).
f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území. Kulturní a historické hodnoty •
Na území města se nachází několik památek zapsaných v ÚSKP ČR: - rejstřík. č. 13870/7-781 – zámek – v jihozápadní části města (p.č. 754) - rejstřík. č. 26073/7-782 – farní kostel sv. Máří Magdaleny – vedle zámku (p.č. 1) - rejstřík. č. 26073/7-783 – kaple Panny Marie Pomocné – u kostela ve svahu proti faře (p.č. 2/1) - rejstřík. č. 47306/7-784 – socha sv. Floriána – náměstí 1. května (kdysi před radnicí) (p.č. 289/1) - rejstřík. č. 40555/7-785 – vodní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého – ulice Jánská (p.č.1007) - rejstřík. č. 35181/7-786 – boží muka – v poli u silnice k Brnu
•
Památka uvedená na posledním místě (boží muka) již zřejmě neexistuje, v rámci ÚP bude zjištěn aktuální stav po reevidenci seznamu památek v roce 2008. V Kuřimi se dále nachází také další památky místního významu, kterými jsou historické stavby a drobné objekty sakrální i nesakrální architektury nacházející se na území obce – kaple, sochy, kříže, boží muka, památníky,… Všechny tyto památky jsou součástí kulturního dědictví, v rámci ÚP budou respektovány, budou vytvořeny podmínky pro jejich kvalitní začlenění do organismu města a po jejich zachování do budoucna. Vzhledem ke zjištěnému pravěkému a středověkému osídlení je nutno celé území klasifikovat jako území archeologického zájmu, tj. území s archeologickými nálezy ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb. Ve znění pozdějších předpisů.
• • •
Přírodní hodnoty • •
Krajina v okolí města je členitá, zemědělsky využívané sníženiny se střídají s výraznými zalesněnými vrcholy (Kuřimská hora, Opálenka, Zborov-Cimperk, Horka, Záruba, Zadní Mezihoří, Šiberna). V severovýchodní a severozápadní části na řešené území navazují další zalesněné masivy Babího lomu a Zlobice. Kvalitní dobře dostupné přírodní okolí města je jednou z jeho silných stránek, v rámci ÚP budou přírodní hodnoty respektovány, bude navrženo jejich posílení prostřednictvím přírodních rekreačních parků a bude řešeno propojením města s okolní krajinou.
Území ochrany přírody • •
Na území města se nachází dvě maloplošná chráněná území – přírodní památka Šiberná (16,4 ha), malou částí sem zasahuje i přírodní památka Zlobice (v k.ú. Kuřim 0,8 ha, celkem 52,61 ha), která je registrována jako Evropsky významná lokalita. Obě přírodní památky mají ochranné pásmo ze zákona 50 m. Lesní masiv Kuřimské hory je vyhlášen přírodním parkem s názvem Baba (celkem 854 ha, z toho v k.ú. Kuřim 357 ha).
Významné krajinné prvky •
•
V k.ú. Kuřim se nachází tři registrované (VKP Podlesí, VKP Kotouloska, VKP Na Bahnách) a 14 evidovaných významných krajinných prvků (VKP Kuřimský vrch, VKP Záruba, VKP Opálenka, VKP Horka, VKP Pod Kuřimskou horou, VKP Za Sv. Jánem, VKP Mozy, VKP Koblas, VKP Numerky, VKP U Kašparovy numerky, VKP Mňáčkovo zhoří, VKP Ve Žlíbkách, VKP Nad Prefou, VKP Srpek). Za významné krajinné prvky ze zákona se dále prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.
ÚSES •
• • • • •
Základními stavebními kameny ekologické stability území jsou plochy přírodě blízké, což jsou za zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny především maloplošná chráněná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) a významné krajinné prvky a dále jsou to později vymezená území tzv. Natury 2000. Snahou ochrany přírody je vzájemným propojením těchto ekologicky stabilních segmentů krajiny vytvořit souvislou síť, tzv. územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES), a to jednak ÚSES na úrovni lokální, jednak na úrovni regionální, respektive nadregionální. Územím prochází nadregionální biokoridor Podkomorské lesy – Josefovské údolí propojující Kuřimskou horu s Šibernou, Březinou a Babím lomem. Je vymezen osovou částí a ochrannou zónou, která zasahuje velkou část území Kuřimi od Záruby na jih. Regionální biokoridor prochází severně od řešeného území ve směru Kuňky – Čebínský kopec – Převych – Zlobice. Lokální síť biocenter a biokoridorů není dosud realizována, funkční je pouze biokoridor podél Mozovského potoka a pak další, které jsou součástí lesního masivu Kuřimské hory. Funkční lokální biocentra tvoří Šiberná, části Kuřimské hory, Horka, Záruba, Zborov, Opálenka a VKP Podlesí (Rejmarka). Lokální i regionální ÚSES je v území zčásti nefunkční, v návrhu územního plánu bude nutné ho upřesnit a dopracovat. Především půjde o vymezení nadregionálního biokoridoru v prostoru Kuřimská hora – Šiberná – Březina.
ZPF a PUPFL •
Zemědělská půda tvoří cca 53,5% rozlohy území města, většinou se jedná o půdy I. a II. třídy ochrany (dohromady cca 48% rozlohy k.ú.). Lesy pokrývají cca 28% rozlohy území, většinou se jedná o lesy hospodářské, částečně o lesy ochranné (lesy na nepříznivých stanovištích). Přírodní park byl rozhodnutím Územního odboru Ministerstva zemědělství v Brně ze dne 18. 12. 2000 vyhlášen lesem příměstským a rekreačním.
g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. •
•
Jako veřejně prospěšné stavby budou v ÚP vyznačeny všechny navržené nadřazené sítě dopravní infrastruktury (R/43, I/43, severní tangenta, případně VRT Brno – Praha) včetně napojení na stávající dopravní síť a nutných přeložek stávajících komunikací, dále všechny navržené komunikace pro obsluhu rozvojových ploch, sítě technické infrastruktury pro dostatečnou obsluhu území včetně nutných úprav a přeložek stávajících sítí, stavby pro zpomalení odtoku dešťových vod z území (retenční nádrže,…), významné stavby veřejného vybavení a rekreační plochy a další stavby veřejné infrastruktury určené k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. Asanační zásahy mohou být nutné především v souvislosti s řešením dopravních závad, případně při novém dopravním řešení nadřazené komunikační sítě (R/43, I/43, severní tangenta) a jejím napojením na stávající silniční síť. Dalším důvodem pro asanace mohou být protipovodňová opatření. Asanační zásahy musí být navrhovány pouze v nezbytném rozsahu a řádně zdůvodněny.
h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy). • •
V rámci nového ÚP přehodnotit případně nově vymezit pásma hygienické ochrany kolem hlavních znečišťovatelů území – obalovna, slévárna, čerpací stanice odpadních vod, areál živočišné výroby, atp. – a dále kolem hřbitova. Na území města Kuřimi se nachází 7 stálých úkrytů civilní obrany vedených v evidenci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Ty je nutné v ÚP respektovat. Evidenční
Kapacita
číslo
Třída
Adresa
3 3
Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Blanenská 257
odolnosti 7030001 7030002
280 140
7030003 150 7030010 150 7030011 90 7030012 90 7030013 60 * STNÚ – stálý tlakově neodolný úkryt • • •
•
3 STNÚ * STNÚ * STNÚ * STNÚ *
Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Bezručova čtvrť 840 Kuřim, Na Královkách 894 Kuřim, Jungmannova 867 Kuřim, Na Královkách 882
Do severní části řešeného území zasahuje z k.ú. Malhostovice nevýhradní ložisko nerostných surovin Kuřim – Zlobice (celková plocha 7,4 ha, z toho v k.ú. Kuřim 437 m2). Žádná další ložisková území ani zdroje nerostných surovin se v řešeném území nevyskytují. Podle informací Geofondu ČR se v lokalitě Červený kopec pod areálem obalovny nachází aktivní sesuvné území malého rozsahu (z roku 1985). Žádaná další sesuvná ani poddolovaná místa nejsou na území města Kuřimi registrována. Podle Přehledu starých skládek a zátěží na území Jihomoravského kraje se na území města nachází dvě rekultivované skládky. Původní městská skládka komunálního odpadu Cihelna nad lokalitou Kolébka (p.č. 3117), která byla uzavřena v roce 1990 a rekultivace byla dokončena v roce 1995. Pro kontrolu skládky jsou zřízeny tři indikační vrty (jeden shora a dva pod skládkou). Druhá skládka vznikla neřízeně v bývalém lomu pod Zborovem (p.č. 3653), ukládána sem byla převážně stavební suť. Uzavřena byla v roce 1989 a zrekultivována v roce 1992. Do řešeného území zasahuje záplavové území významného toku Kuřimky, které bylo stanoveno Odborem životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje rozhodnutím ze dne 23. 1. 2006. Vyhlášené záplavové území se týká celého toku Kuřimky ve správě Povodí Moravy (od ústí do Svratky až k říčnímu km 12,827) v k.ú. Veverská Bítýška, Chudčice, Moravské Knínice a Kuřim. Záplavové území je stanoveno pro záplavy dvacetileté a stoleté (Q20 a Q100). V návaznosti na zpracování nového generelu odvodnění města možná dojde k jeho úpravě.
i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území. Urbanistické závady • • • • • • • •
Bariéra I/43 – odděluje východní část (Podlesí) od zbytku města. Železniční trať Č. 250 tvoří bariéru mezi severní a jižní částí města, dopravní uzel IDS JmK (nádraží) není napojen na severní část města. Náměstí 1. května není prostorově dořešeno. Stav sportovního areálu (stadion) neodpovídá dnešním požadavkům (atletika, bazén, zázemí…). Neuspořádaná zástavba v části u hřbitova a u starého statku. Zchátralá budova starého statku znemožňuje jeho plnohodnotné využití. Výškové esteticky nehodnotné budovy ve staré části města nezapadají do jejího měřítka (panelové domy v ulicích Nádražní, Úvoz). Hromadění vody v terénním úžlabí nad mokřadem v lokalitě Trní omezuje využití zemědělské půdy
Hygienické závady • • • • •
Emise a hluk podél hlavních silničních průtahů II/385, II/386. Hluk z I/43 v části Podlesí. Hluk ze železnice v zastavěném území. Ekologická zátěž bývalého kalového pole Slévárny Kuřim. Velký zdroj znečištění ovzduší – Slévárna Kuřim.
Dopravní závady • • • • • • • • •
Nevyhovující křižovatka silnic I/43 a II/386. Chybí odbočovací pruh z I/43 do Podlesí. Nenapojení Podlesí na síť místních komunikací. Nedostatečně dimenzovaný podjezd silnice II/386 pod železnicí (ulice Legionářská). Nedostatečné dopravní napojení a prostupnost čtvrti Díly za sv. Janem. Špatná obsluha čtvrti Díly za sv. Janem hromadnou dopravou (IDS). Nedostatek parkovacích míst (sídliště Sever, sídliště Jih, Díly za sv. Janem …). Nedostatečně dimenzovaný most přes železnici (ulice Hybešova, Pod Vinohrady). Nevyhovující křižovatka silnic II/386 a III/3846.
Vzájemné střety záměrů na provedení změn • • • •
Střet navrhované severní tangenty se dvěma navrženými lokálními biokoridory. Střet navrhované zástavby a osy nadregionálního biokoridoru v lokalitě Jih. Střet navrhované rychlostní komunikace I/43 s osou nadregionálním biokoridorem u obalovny. Střet železnice a navrhované rychlostní komunikace I/43 s osou nadregionálního biokoridoru v lokalitě Ohlus.
Střety záměrů s limity využití území • • • • • • • • • • • • • • • • •
Střet navrhované rychlostní komunikace (severní tangenta) a registrovaného VKP Kotouloska. Střet navrhované mimoúrovňové křižovatky u Podlesí a registrovaného VKP Podlesí. Střet navrhované mimoúrovňové křižovatky u Podlesí s čerpací stanicí vody a nevyužívaným vodním zdrojem. Střet bezpečnostního pásma katodové ochrany (SKAO) plynovodu VTL a navrhované zástavby v Záhoří. Navrhovaná severní tangenta zasahuje do stávající plochy lesa v lokalitě U Trní. Dosud neujasněné a neschválené vedení navrhovaných rychlostních silnic kolem Kuřimi (R/43, I/43, severní tangenta) a jejich napojení na stávající silniční síť. Navrhovaná trasa R/43 a její napojením na III/3846 leží přes PHO II.a stupně zdroje pitné vody pro Jinačovice a Rozdrojovice. Střet rozvojových ploch pro bydlení u hřbitova s ochranným pásmem železnice. Navrhovaná trasa vysokorychlostní železnice Brno – Praha (severní varianta) prochází přes přírodní park Baba a přes golfový areál. Křížení navrhované rychlostní komunikace (severní tangenta, I/43) a stávajících sítí TI (VN, VTL). Navrhovaná zástavba je v mnoha místech ve střetu se stávajícími sítěmi TI (vodovod, kanalizace, VN) – Záhoří, rozšíření průmyslových zón Sever a Západ, u hřbitova, za starým statkem, atd.). Omezení nové výstavby v prostoru bývalé městské skládky Cihelna (nad Kolébkou). Střet rozvojových ploch v Záhoří a PHO obalovny. Střet rozvojových ploch u průmyslové zóny Západ a PHO čerpací stanice odpadních vod. Střet rozvojových ploch (u starého statku, Díly za sv. Janem, Mouzy k hoře) a ochranného pásma vedení Březovského vodovodu (koridor šířky 13 m). Nový vodojem pro zásobování lokality Jih je navržen na vrcholu přírodní památky Šiberné. Velká část rozvojových ploch leží na půdách I. a II. třídy ochrany.
Ohrožení území (povodněmi,…) • •
Kvůli málo kapacitním tokům, které odvádí vodu z řešeného území (Kuřimka, Mozovský potok, Podlesní potok), a předpokládanému velkému nárůstu zastavěných a zpevněných ploch je nutné pečlivě řešit zadržení dešťových vod v území a zpomalení jejich odtoku. Pro zajištění růstu města je třeba také prověřit limity pro množství splaškových vod, které lze čerpat do brněnské kanalizace a případný rozvoj podmínit dalšími investicemi mimo území města Kuřim.
j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. •
Město Kuřim patří do rozvojové oblasti OB3 – Brno, leží na rozvojové ose OS10 Brno-Svitavy/Moravská Třebová. Rozsah zastavitelných ploch volit úměrně velikosti obce, její veřejné infrastruktuře a její poloze na urbanizační ose. V územním plánu obce budou vymezena zastavitelná území určená k zastavění v horizontu cca 15 až 20 let. Plochy přestavby budou navrhovány pouze v minimálním rozsahu dle požadavků majitelů či investorů.
k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. •
Prověření změn ve využití území pomocí územní studie bude předepsáno u rozsáhlejších rozvojových ploch, ve kterých bude třeba najít podrobnější řešení zástavby, dopravní obsluhy, technické infrastruktury, atd. než je možné v územním plánu. Důvodem mohou být např. zvýšené nároky na estetické řešení v pohledově exponované poloze.
l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. •
Prověření změn ve využití území pomocí regulačního plánu bude předepsáno u rozsáhlejších rozvojových ploch, ve kterých bude třeba najít podrobnější řešení zástavby včetně podrobného řešení prostorových regulačních prvků, dopravní obsluhy, technické infrastruktury, atd. než je možné v územním plánu. Důvodem mohou být např. zvýšené nároky na estetické řešení v pohledově exponované poloze.
m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast. Bez požadavků. n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant. Součástí zpracování územního plánu bude koncept, řešený ve dvou variantách. První varianta bude sledovat možnosti zakonzervování stavu území vymezeného stávajícím platným územním plánem z roku 1998. Druhá varianta bude sledovat možnosti dalšího rozvoje nad rámec vyčleněný stávajícím platným územním plánem z roku 1998. o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. Územní plán obce bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a v souladu s prováděcími vyhláškami k tomuto stavebnímu zákonu. Obsah územního plánu (konceptu i návrhu): I. Územní plán obce Kuřim • • 1. 2. 3.
Textová část (v rozsahu dle přílohy č. 7 vyhl. 500/2006 Sb.) Grafická část Výkres základního členění území 1 : 5 000 Hlavní výkres 1 : 5 000 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
1 : 5 000
II. Odůvodnění územního plánu obce Kuřim • • 4. 5. 6.
Textová část (v rozsahu dle přílohy č. 7 vyhl. 500/2006 Sb.) Grafická část Koordinační výkres 1 : 5 000 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000
Počet vyhotovení dokumentace: Koncept ÚP: • 2 vyhotovení v tištěné podobě, • 1 vyhotovení v digitální podobě na CD-ROM (textová část ve formátu DOC a PDF grafická část ve formátu PDF) Návrh ÚP: • 2 vyhotovení v tištěné podobě, • 1 vyhotovení v digitální podobě na CD-ROM (textová část ve formátu DOC a PDF, grafická část ve formátu PDF) Čistopis ÚP: • 4 vyhotovení v tištěné podobě, • 1 vyhotovení v digitální podobě na CD-ROM (textová část ve formátu DOC a PDF, grafická část ve formátu PDF a DGN).
Pořizovatel: Městský úřad Kuřim Odbor investiční a regionálního rozvoje, Jungmannova 968, Kuřim 664 34 Objednatel: Město Kuřim Jungmannova 968, Kuřim 664 34
