Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví
Výživa v kulturistice Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Iva Hrnčiříková
Jan Kern 3. ročník, ASAK
Brno, 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu a zdroje uvedené v seznamu literatury, který je v práci uveden.
V Brně dne 25.dubna 2009
………………………….
Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Ivě Hrnčiříkové za cenné rady, připomínky, trpělivost a pomoc při tvorbě bakalářské práce.
Obsah Úvod
5
1.
Makronutrienty
6
1.1.
Sacharidy
6
1.2.
Tuky – lipidy
7
1.3.
Bílkoviny – proteiny
8
2.
Mikronutrienty
9
2.1.
Vitamíny
9
2.1.1. Vitamíny rozpustné v tucích
9
2.1.2. Vitamíny rozpustné ve vodě
11
2.2.
Minerální látky
14
3.
Legislativní předpisy
18
3.1.
Doplňky stravy
18
3.2.
Potravní doplňky
18
4.
Kdo a proč používá doplňky stravy
20
5.
Nákupy v prodejně nebo přes internet
22
6.
Český nebo zahraniční výrobce
23
7.
Empirická část práce - cíle, úkoly práce
24
7.1.
Cíle práce
24
7.2.
Úkoly práce
24
8.
Metodika výzkumu
25
8.1.
Charakteristika souboru
25
8.2.
Použité metody
25
8.3.
Okolnosti výzkumu
25
9.
Výsledky výzkumu
26
Závěr
36
Literatura
37
Přílohy
39
Resumé
Úvod Běžná strava, kterou přijímáme každý den, může být často považována za plnohodnotnou a dostatečnou pro bezstarostný život. Ne vždy je to ale pravda. Důkazem toho jsou neustále se opakující zprávy o obezitě populace, o nových formách nemocí způsobených špatným stravováním nekvalitními potravinami. Mezi sportovci toto platí ještě častěji a důrazněji. Sportovec, který se stravuje běžnou stravou a nebere žádné ohledy na skladbu jídelníčku nemá mnoho šancí uspět v daném sportu. Bez základních a především kvalitních zdrojů bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů a minerálů si jen velice těžko udrží sportovní formu, štíhlou postavu nebo soustředěnost. A právě v tuto chvíli se začíná diskutovat o doplňcích stravy, které vhodně doplní chybějící živiny. Snad tomu pomáhá i doba, ve které žijeme. Rozmach, který doplňky výživy zaznamenaly za posledních 10 let je doslova převratný. Nacházíme se v situaci, kdy je nabízeno nepřeberné množství výrobků, různých forem jednotlivých produktů a možností nákupu. Především internetový prodej souvisí se snižováním cen a rozšířením doplňků stravy i mezi běžnou nesportující populaci. Cílem této práce je zjistit jaké jsou zvyklosti v příjmu doplňků stravy sportovců, ale i běžné populace. Celkový pohled na prospěšnost, finanční stránku problematiky nebo formy nákupu. Téma jsem si zvolil z důvodu vlastního podnikání v prodeji sportovní výživy, jak přes internet tak i v kamenné prodejně. Výsledky výzkumu jsou velice přínosné a předpokládám, že mi pomohou v dalším kariérním růstu.
1. Makronutrienty - základní živiny 1.1. Sacharidy Sacharidy, pro někoho spíše známy pod obecným a nepřesným názvem cukry, jsou jedním ze základních zdrojů energie pro fyzickou činnost a potřeby vnitřních orgánů těla. Obsah sacharidů ve stravě by měl tvořit nejméně 60% všech přijatých živin. Jsou nejdůležitější látkou poskytujícím energii pro kvalitní výkon. Sacharidy dělíme na : jednoduché : monosacharidy - obsahující jednu molekulu cukru ( glukóza, galaktóza, fruktóza ) disacharidy - obsahující dvě molekuly cukru ( sacharóza, laktóza, maltóza ) oligosacharidy - obsahující od 3 do asi 50 molekul cukru
( rafinóza,
stachyóza ) složené : polysacharidy - obsahující více jak 50 molekul cukru ( škrob, glykogen, vláknina ) [2] Sacharidy mohou být uloženy v organizmu jako energetická rezerva v podobě jaterního a svalového glykogenu, z něhož se v případě akutní potřeby uvolňuje jednoduchý cukr – glukóza. [2]
Glykemický index Glykemický index je spíše spojován s diabetiky, kteří jsou nuceni kontrolovat hladinu glukózy v krvi – glykemii. Bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Čím více po jídle stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit inzulínu. Z potravin s nižším glykemickým indexem dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou potraviny obsahují. Potraviny s nízkým glykemickým indexem
nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu II.typu (lidově stařecká cukrovka). [1]
Potraviny s nízkým GI<55 Zvedají glykémii po jídle velmi pomalu ( postprandiální ) - tyto potraviny jsou velmi vhodné pro diabetiky a pro redukční diety např.: většina ovoce a zeleniny, ořechy, tmavá rýže, fruktóza, černý chléb, atd.
Potraviny se středním GI 56-69 Zvedají postprandiální ( trvající 2-4 hodiny ) glykémii středně rychle např.: sladké tyčinky typu Mars, sladké sušenky, sacharóza, velmi sladké ovoce, celozrnný chléb, rohlík, zmrzlina, atd.
Potraviny s vysokým GI>70 Zvedají postprandiální glykémii velmi rychle - nevhodné pro diabetiky ve větším množství (pouze jako lék na hypoglykémii - pokles glykemie pod 3,3 mmol/l ) např.: cornflakes, brambory vařené, med, burizony, chipsy, glukóza, pivo (GI=110) [16,17]
1.2 Tuky (lipidy) Tuky obecně vnímáme jako látku, které bychom se měli spíše vyvarovat a o které koluje spousta mýtů a pověr, i přesto, že také slouží jako zdroj energie při dlouhotrvající fyzické aktivitě nízké intenzity. V těle jsou obsaženy výhradně ve formě triacylglycerolů, které jsou uloženy v tukové tkáni, mezi svalovými vlákny a v krvi. Tuk je nedílnou součástí stravy člověka, dodává tělu nezbytně nutné esenciální mastné kyseliny, které jsou podmínkou pro vývoj dítěte i dospělého. Usnadňují vstřebávání vitamínů, které jsou rozpustné v tucích, napomáhá pocitu sytosti. [3]
Tuky můžeme nalézt jak v živočišných (sádlo, lůj, rybí olej), tak v rostlinných (řepkový, olivový, sojový olej) zdrojích. Preferovat bychom měli tuky rostlinné, neboť obsahují dostatek mastných kyselin, které mohou snižovat cholesterol, čímž chrání naše zdraví. Denní příjem tuků by se měl pohybovat mezi 20-30%, což odpovídá 75-100g tuků denně. [8]
1.3. Bílkoviny – proteiny Bílkoviny, odborně nazývané proteiny, jsou základním stavebním kamenem všech tělesných struktur. Pro naše tělo jsou důležité, jelikož se podílí na vytváření bílkovinných enzymů, přeměně hormonů (inzulín, adrenalin atd.) . Jsou schopné přestavět se na sacharidy a tuky. Základními články proteinů jsou aminokyseliny, kterých se v organismu nachází zhruba 20. Některé si organismus nedokáže vytvořit sám, tudíž je člověk musí v přiměřeném množství přijímat v potravě. Jsou to : esenciální aminokyseliny (valin, leucin, isoleucin, fenylalanin, threonin, tryptofan, methionin a lysin,arginin a histidin, tyroxin). [4] Plnohodnotné - živočišné bílkoviny obsahují esenciální aminokyseliny ve vhodnějším poměru, který je potřebám člověka bližší, než u esenciálních aminokyselin rostlinných. Za plnohodnotné můžeme považovat pouze vaječné a mléčné bílkoviny. Nedostatky jednotlivých zdrojů lze nahradit kombinací obilovin s luštěninami. Doporučená denní dávka pro běžnou populaci je 0,8g na kilogram tělesné hmotnosti. Během velkého svalového zatížení při sportu je vhodnější jejich mírně zvýšený příjem až 1,5 g na kilogram tělesné hmotnosti. Malé části bílkovin asi 5 – 10% může být využito jako zdroje energie při dlouhotrvajících výkonech. [4]
2. Mikronutrienty jsou látky, které do těla nepřinášejí energii, tedy minerály (vápník a fosfor), vitamíny (A, B, C, D, E, K) a stopové prvky ( např. železo, zinek). Bez těchto látek by naše tělo nemohlo správně fungovat. Většinou je do těla dostáváme ve velmi malém množství.
2.1 Vitamíny Již od útlého věku je nám vštěpováno, že vitamíny jsou pro člověka nezbytně nutné. V lidském těle působí jako „urychlovače“ biochemických reakcí. Jejich biochemickými pochody se tvoří všechny látky potřebné pro život, jako jsou tuky, sacharidy a bílkoviny. Dle rozpustnosti se dělí na: •
vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní) - vitamíny A, D, E, K
•
vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní) - vitamíny skupiny B, C Všechny vitamíny mají doporučené dávkování.Jejich nedostatek se nazývá
hypovitaminóza, pokud zcela chybí avitaminóza. Opačným stavem může být i nadbytek vitamínů v těle tzv. hypervitaminóza. Všechny tyto stavy mohou vyvolat poruchy činnosti organismu. Denní dávky vitamínů jsou závislé na jejich funkci, udávají se v mg, µg nebo v mezinárodních jednotkách (m.j. nebo IU). [12]
2.1.1. Vitamíny rozpustné v tucích - lipofilní vitamíny Lipofilní vitamíny se ukládají v organismu a jejich zásoba vydrží několik týdnů nebo dokonce měsíců. Vitamín A – retinol Je důležitý pro zdravý vzhled pokožky, pro dobré vidění a dobrou činnost pohlavních žláz. Působí jako antioxidant a účastní se v prevenci rakoviny. Průměrná denní doporučená dávka pro dospělého byla v ČR stanovena na 0,8 mg. Nedostatek se projevuje zhoršeným viděním, šeroslepostí, u dětí zpomalením
růstu a vývoje. Předávkování vitamínem A je nebezpečné zejména pro těhotné ženy, protože retinol ve vyšších dávkách působí teratogenně – může způsobit poškození plodu. Denní dávka by neměla překročit desetinásobek doporučené denní dávky. Nejběžnějším projevem přebytku je praskání a krvácivost rtů. Příjem
vitamínu
A
může
být
zprostředkován
příjmem
jeho provitaminu (karotenu), který se v játrech mění na vitamín A. Vitamín A obsahují např. : játra, vnitřnosti, rybí tuky, vejce (žloutek), mléko (hlavně plnotučné), sýry, máslo; karoteny – v mrkvi, nati petržele, špenátu [7] Vitamín D – kalciferol Vitamín D se částečně tvoří z vlastních zdrojů v kůži díky působení UV záření. Doporučená byla dávka 0,005 mg pro dospělé, 0,0075 mg pro kojence do 6 měsíců věku, pro děti nad 6 let a těhotné a kojící ženy je to 0,01 mg. Denní dávka by neměla překročit 0,025 mg/den. Zvýšené množství vitamínu D může způsobit
narušení
správného
růstu
a
odvápnění
měkkých
tkání.
Vitamín D je důležitý pro tvorbu kostní hmoty a kolagenu. Nedostatkem vitamínu D trpí především kojenci (je ho málo v mateřském mléce), děti, starší lidé, ale také osoby s poruchami funkce jater, tj. lidé s nemocemi jater, alkoholici. Nedostatkem jsou také ohroženi vegetariáni, epileptici, lidé trpící poruchami absorpce
tuků.
Nedostatek
způsobuje
u
dětí
rachitis
(křivici),
u dospělých osteomalácii, tj. měknutí kostí, na což by si měly dát pozor těhotné ženy.
Projevem
nedostatku
vitamínu
D
je
také
svalová
slabost, ztuhlost. Děti mohou být roztěkané a mít sníženou chuť k jídlu. Vitamín D obsahují např.: mořské ryby (treska, tuňák, sardinka, losos, makrela), žloutek, mléko. [7] Vitamín E – tokoferol Tokoferol je odolný vůči kyselinám, zásadám a vyšším teplotám, takže se neničí tepelnou úpravou. Denní potřeba je asi 10 mg. Vysoké dávky (přes 1000 mg/den) mohou vyvolat průjmy a žaludeční potíže. Karence způsobuje
nervové
poruchy,
poruchy
krvetvorby,
svalové
dystrofie, únavnost, poruchy reprodukce – především poškozuje placentu. Vitamín E je důležitý pro léčení svalových onemocnění a onemocnění srdce, pro
léčení kožních chorob a jizev. Při současné přítomnosti vitamínu C, popř.
beta-karotenu
má
antioxidační
účinky.
Zvyšuje
odolnost
organismu vůči antigenům, hlavně u starších jedinců. Má také protikarcinogenní účinky
a
uplatňuje
chemoterapie
se
a
v
prevenci
ozařování
proti
nežádoucím
při
léčbě
vlivům rakoviny.
Vitamín E obsahují např.: listová zelenina, kukuřice, fazole, hrách, sýry, máslo, vejce, chléb, kukuřičný a sójový olej a olej z obilných klíčků. [7] Vitamín K Vitamín K je produkován střevní flórou. Je citlivý na světlo, kyselé, alkalické a oxidační prostředí, ale jeho ztráty při kuchyňské úpravě nejsou velké. Denní doporučená dávka u dětí 3-5 mg, u dospělých pak 6-8 mg. Umělá
suplementace
je
potřebná
u
kojenců,
protože
lidské
mléko
je chudé na vitamín K a kojenci nemají střevní flóru dostatečně vyvinutou. Větší potřebu
vitamínu
K mají
lidé,
kteří
berou
antibiotika
a
osoby
trpící nemocemi jater. Vitamín K je nutný pro srážlivost krve, tzn. že jeho nedostatek
má
za
následek
poruchy
srážení
krve.
Vitamín K obsahují např.: zelené ovoce a zelenina (vitamín K je závislý na chlorofylu), špenát, brokolice, kapusta, rajčata, hlávkový salát, zelený čaj, sója, hovězí játra, oves, pšenice, chřest, máslo, sýr, žloutky. [7]
2.1.2. Vitamíny rozpustné ve vodě Tyto vitamíny spotřebovává tělo přímo, a proto je třeba zajistit jejich pravidelný, stálý příjem. Na rozdíl od vitamínů rozpustných v tucích se jimi nelze předávkovat, jelikož nadbytek se vyloučí močí. Zdroji jsou: maso, játra, obilniny, luštěniny, ořechy, kukuřice, mléčné výrobky, vejce, čerstvé ovoce a zelenina. [7,12] Vitamín B1 Vitamín (thiamin) je důležitý především pro správnou činnost nervového systému.
Jeho nedostatek je většinou zapříčiněn nedostatečnou konzumací celozrnného pečiva. Denní doporučená dávka pro dospělé 0,9 -1,5 mg pro muže a 0,8 -1,1mg pro ženy. Vitamín B2 Vitamín B2 (riboflavin) je odolný vůči vysokým teplotám, ale rozkládá se působením světla.. Proto se musí balit do neprůhledných obalů. Dobrým zdrojem vitamínu B2 jsou kvasnice, játra a ledviny, je obsažen i v mléce, vejcích, vepřovém a hovězím masu, v rybách, tvarohu, kakau a ořeších. Doporučená dávka je závislá na příjmu bílkovin a energetické hodnotě stravy, průměrná činí 1,5 mg na den. [7,12] Vitamín B6 Vitamín B6 (pyridoxin) je nezbytný pro zpracování a tvorbu bílkovin. Významnou roli hraje v krvetvorbě, při přenosu kyslíku. Má vliv na nervový systém, kvalitu kůže, ovlivňuje nervové funkce. Při jeho nedostatku se objevuje chudokrevnost, nervové poruchy, deprese, křeče, brnění atd. Potřebná denní dávka se pohybuje kolem 2,2 mg denně, a měla by být o něco málo vyšší u těhotných a kojících matek, žen užívajících antikoncepci a alkoholiků. [7,12] Vitamín B12 Vitamín B12 (kobalamin) se pro vstřebání musí kombinovat s vápníkem. Potřebná dávka je sice minimální 3 µg, ale je dostatečná i pro kojící a těhotné ženy. Podporuje chuť k jídlu a růst u dětí, zabraňuje vzniku chudokrevnosti a pomáhá chránit před ischemickou chorobou srdeční u dospělých. Hlavním zdrojem tohoto vitamínu v potravě jsou živočišné produkty: vejce, mléko, sýry, maso a vnitřnosti, proto může chybět vegetariánům. [7,12] Vitamín B3 Kyselina nikotinová ( niacin) je nutná pro tvorbu pohlavních hormonů (estrogenu, progesteronu, testosteronu i některých dalších jako je kortizon nebo inzulín). Nejbohatším zdrojem jsou kvasnice. Z hlediska nutričního maso a vnitřnosti. Nutná denní dávka pro kojící a těhotné ženy je až 20 mg. Pomáhá při
metabolismu tuků a snižování hladiny vysokého cholesterolu. Působí preventivně proti migrénám, snižuje krevní tlak. [7,12] Vitamín B5 Kyselina pantotenová má význam při tvorbě protilátek a účastní se imunitních procesů. Napomáhá růstu vlasů, při hojení ran, odstraňuje únavu. Potřebná denní dávka je kolem 5 mg. Velký význam má pro kosmetický průmysl, kde se používá ve formě panthenolu. [7,12] Vitamín C Vitamín C (kyselina askorbová) je snad nejznámějším a nejpotřebnějším vitamínem. Lidé na rozdíl od zvířat nejsou schopni si tuto látku sami vytvořit. Dostávají ho do těla potravinami. Podporuje hojení ran a má ochranný vliv na sliznice trávicího ústrojí. Z nedostatku vitamínu C vzniká těžké onemocnění, skorbut (kurděje), u nás se již nevyskytuje. Pomáhá při nachlazení, snižuje cholesterol v krvi a zvyšuje ochranu před nádorovým bujením. Doporučený denní příjem by se měl pohybovat mezi 60-100mg. [7,12] Vitamín H Vitamín H (biotin) je důležitým při trávení tuků a bílkovin. Nedostatek může vyvolat změny v pokožce a nervové poruchy. Potřebná denní dávka pro dospělé je 100-200 µg. Biotin zabraňuje předčasnému šedivění a vypadávání vlasů. [7,12] Kyselina listová Potřebná denní dávka je u dospělých 400 mg. Tento vitamín se vyskytuje hlavně v ovoci a zelenině, je potřebný pro tvorbu červených krvinek a účastní se bílkovinného metabolismu. Kyselinu listovou obsahuje brokolice, špenát, bílé zelí a rajská jablka, pomeranče. [7,12]
2.2. Minerální látky Jsou anorganické látky, které si organismus neumí sám vytvořit. Podílí se na výstavbě kostí, udržování nervosvalové činnosti, jsou složkou hormonů a enzymů. Minerální látky dostáváme do těla nejen potravou, ale i vodou. Vápník (Ca) je důležitý především pro naše kosti a zuby. Mezi jeho hlavní pozitiva patří mineralizace kostí, zajištění pravidelné srdeční činnosti. Aby se mohl vápník vstřebávat, musí mít organismus k dispozici dostatek vitamínu D. Doporučená denní dávka pro dospělé je na 1,2g. Toto množství se v těhotenství, při kojení a ve stáří zvyšuje na 1,3-1,5g. Vápník nalezneme v luštěninách (zvláště sója), tmavozelené zelenině (brokolice, kapusta, špenát), máku, ořeších. [7,12] Sodík (Na) ovlivňuje děje na buněčných membránách, kde dochází k výměně sodíku za draslík. Tato výměna je důležitá pro standardní růst a vývoj organismu. Udržuje objem mimobuněčné tekutiny i krve, je nutný pro správnou funkci nervů a svalů, zadržuje vodu v organismu a chrání tak tělo před ztrátami vody. Doporučená denní dávka je 0,5g na den, při nadměrném užívání může dojít ke vzniku hypertenze. [7,12] Draslík (K) se nachází převážně uvnitř buněk lidského organismu. Podílí se na vedení vzruchu, dráždivosti svalů, metabolismu cukrů, správné činnosti srdce, odstraňuje únavu a pomáhá předcházet mrtvici. Doporučená denní dávka je 2000 mg. [7,12] Chlór (Cl) se do těla nejčastěji dostává pomocí jedlé soli. Reguluje rovnováhu kyselých a zásaditých látek v krvi, podílí se na odstraňování odpadních látek z těla. Podporuje trávení a funkci jater. Pomáhá udržovat osmotický tlak a obsah vody v těle. [7,12]
Hořčík (Mg) je významný pro funkci svalů. Při nedostatku hořčíku často trpíme křečemi, potlačuje depresivní stavy. Udržuje v dobrém stavu oběhový systém a je prevencí infarktu. Je vhodný pro ženy s premenstruálním syndromem. Pro dospělé je denní dávka stanovena na 250-500mg hořčíku denně. Zvýšené množství 350mg a více je doporučeno při užívání alkoholu, při vysoké fyzické zátěži, těhotenství a kojení. Přirozenými zdroji hořčíku jsou banány. [7,12] Síra (S) se vyskytuje především v pojivových tkáních, zejména v chrupavce. Pomáhá udržovat činnost centrálního nervového systému, zlepšuje vzhled kůže a kvalitu vlasů. Doporučená denní dávka je 0,5 - 1 g. Zdrojem síry jsou zejména bílkoviny živočišného i rostlinného původu. [7,12] Železo (Fe) je minerálem, který je důležitou součástí červeného krevního barviva hemoglobinu. Hemoglobin je součástí červených krvinek, odvádí kyslík z plic do celého těla. Je obsažen také ve svalech jako myoglobin. S ohledem na obnovu červených krvinek je trvalý příjem železa velice důležitý. Pomáhá odolávat infekcím a únavě, podporuje růst a vývoj organismu. Společně s mědí brání chudokrevnosti. Denní potřeba železa je 10 mg pro muže a 15 mg pro ženy. Nejvíce železa do těla dostaneme konzumací masa, meruněk, fazole a čočky. [7,12]
Měď (Cu) se podílí na stavbě a udržování kostí a činnosti nervového aparátu. Zajišťuje vstřebání železa, vitamínu C a je potřebná k následné vazbě na krevní barvivo hemoglobin, čímž zabraňuje chudokrevnosti. Nejlepším zdrojem jsou ořechy a houby, játra, korýši a měkkýši, kakao. [7,12]
Zinek (Zn) stimuluje aktivitu enzymů v těle. Tento stopový prvek podporuje funkci imunitního systému, podporuje hojení. Je důležitý pro vytváření bílkovin
a pevného vaziva kolagenu, pomáhá při tvorbě inzulínu, je nutný při tvorbě DNA. Doporučená denní dávka je stanovena na 12-15mg denně pro dospělé. Zinek je obsažen zejména v červeném mase, drůbeži, některých mořských plodech, celozrnných výrobcích a ořeších. [7,12]
Mangan (Mn) je nutný pro tvorbu tyroxinu - hlavního hormonu štítné žlázy. Podporuje ukládání vápníku a fosforu do kostí. Zdroji manganu jsou ořechy, celozrnné obilniny a luštěniny, listová zelenina. Nedostatek se projevuje opožděním růstu a špatnou mineralizací kostí. Doporučená denní dávka se odhaduje 2 - 4 mg. [7,12]
Jód (I) je stavební součást štítné žlázy v našem těle. Ovlivňuje aktivitu člověka, dobrý stav kůže a nehtu. Nedostatek jódu může mít za následek celkovou únavu, tloustnutí, zapomínání.. Potřebná denní dávka je stanovena na 150-200 µg, u těhotných žen se doporučuje množství zvýšit. Je obsažen v rybách, mořských plodech a mořských řasách. [7,12] Molybden (Mo) je důležitým stopovým prvekem, který se účastní metabolismu tuků a cukrů. Výrazný nedostatek molybdenu se projevuje vážným poškozením mozku. Denní dávka se odhaduje na 75-200 µg Nejvíce molybdenu je v luštěninách a v obilninách. Dalším zdrojem je listová zelenina a zrniny. [7,12]
Selen (Se) snižuje riziko infarktu a společně s vitamínem E působí jako antioxidant a zpomaluje stárnutí. Podílí se na pružnosti tkání, podporuje růst vlasů, pomáhá mužům při léčbě nízkého počtu a aktivity spermií. Další jeho významná funkce spočívá v zamezení vzniku krevních sraženin, zvyšuje účinnost imunitního systému. Snižuje riziko vzniku rakoviny. Denní dávka je 100 µg pro muže
a 50 µg pro ženy. Je obsažen ve vejcích, darech moře, játrech, cibuli, brokolici atd. [7,12] Fluor (F) se nachází především v kostech a zubech. Tento prvek může našemu tělu také uškodit, nadměrný příjem způsobuje skvrny na zubní sklovině. Doporučený denní příjem 3 - 4 mg. Kromě vody se vyskytuje v plodech moře, rybách a čaji. [7,12] Chróm (Cr) se spolu s inzulínem účastní na metabolismu glukózy, podporuje tak vstřebávání glukózy buňkami. Pomáhá v boji proti vzniku diabetu, podporuje tělesný růst. Doporučený denní příjem činí 25-35 µg, potřeba tohoto prvku s věkem klesá. Je obsažen především v hovězím mase, pivovarských kvasnicích, citrusové šťávě a brokolici. [7,12] Kobalt (Co) v lidském těle je součástí vitamínu B12. Kobalt je nutný k tvorbě červených krvinek, čímž zabraňuje vzniku chudokrevnosti a podporuje hojení ran. Odhadovaná denní dávka je 5 - 10 µg. Zdrojem kobaltu jsou v lidské výživě zelenina a obilniny, zejména celozrnné, dále pak vnitřnosti a mořské plody. [7,12]
3. Legislativní předpisy Doplňky stravy podléhají vyhlášce č. 446/2004 Sb., 54/2004 Sb., zákonu č. 40/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb. - vyhláška, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. České zákony registrují doplňky stravy stejně jako potraviny. [15,19]
3.1. Doplňky stravy jsou: a) podle zákona o potravinách č. 456/2004 Sb. (úplné znění zákona č. 110/1997 Sb.), „potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav.“
b) podle směrnice EP a R č. 2002/46/ES „potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji živin nebo jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem, samostatně nebo v kombinaci, jsou uváděny na trh ve formě dávek, a to ve formě tobolek, pastilek, tablet, pilulek a v jiných podobných formách, dále ve formě sypké, jako kapalina v ampulích, v lahvičkách s kapátkem a v jiných podobných formách kapalných nebo sypkých výrobků určených k příjmu v malých odměřených množstvích; (živinami jsou vitamíny a minerální látky).“
3.2 Potravní doplňky jsou : podle zákona č. 456/2004 Sb. (úplné znění zákona
č.110/1997 Sb.), „jsou
nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem.“
Etiketa volně prodejného doplňku stravy musí mít značení : − Registrovaný obchodní název a stručná charakteristika doplňku − Označení, že jde o doplněk stravy či potravinu určenou pro zvláštní výživu
− − − − − − − − − − − − − − − −
Velikost balení a forma Název, adresa výrobce DDD (doporučená denní dávka) Obsah hlavních účinných látek v jednotce balení ve 100 g a v DDD Údaje o energetické hodnotě (kJ a kcal) živin Je-li obsažena bílkovina – jaký původ ( rostlinná, živočišná ) Je-li obsaženo mléko – obsah laktózy Údaje o složení (včetně stabilizátorů, barviv apod.) Údaj o obsahu případných alergenů (lepek apod.) Omezení pro děti, těhotné apod. Návod na uskladnění Celková hmotnost výrobku Doba použitelnosti Čárový kód a jeho číslo Informace o recyklovatelnosti obalu Údaj o kvalitě výrobku Doplňky stravy se v mnohém podobají léčivým přípravkům, nejen svou vnější
formou, ale také obsahem stejných látek. Rozdíl je možné nalézt v použitých dávkách a zamýšleném způsobu použití. Způsob schválení je většinou dán rozhodnutím výrobce. Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je dle zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Před uvedením na trh musí výrobce doplňku podat oznámení na Ministerstvo zdravotnictví. [21]
4. Kdo a jak používá doplňky výživy Spotřeba doplňků stravy neustále stoupá. Vysoký podíl na tom mají právě sportovci ( cca 50% ) a osoby se zdravotními potížemi. Jak vrcholoví, tak i amatérští sportovci se snaží podat maximální výkon, především fyzický. Toho není ve většině případů možné dosáhnout bez kvalitní a obsahově bohaté stravy. Pokrytí denní potřeby 15000-20000 kJ není nic lehkého. Pokud se tento požadavek spojí s co nejjednodušším podáním potravy, lehkou stravitelností a využitelností stávají se doplňky stravy ve formě proteinových a sacharidových nápojů nebo tyčinek, koncentrovaných iontových nápojů a kapslí s obsahem vitamínů nezbytné. [11] Užívání doplňků stravy je samozřejmě podmíněno mnoha aspekty, jejichž dodržováním se dosáhne požadovaných výsledků : - spotřebitel by vždy měl vědět, co od doplňků stravy očekává a znát jejich účinky, kladné i záporné. - seznámit se s doporučeným dávkováním výrobků, dát si pozor na kombinaci výrobků, které obsahují stejné účinné látky, z důvodů předávkování. - používat doplňky stravy pouze je-li to nutné. Tělo si velice rychle zvyká na přísun vhodnější stravy, a při přechodu na běžnou potravu dochází ke ztrátám výkonu. - dodržovat a ctít zásady Antidopingového kodexu. - nakupovat pouze od ověřených prodejců, nejlépe na doporučení nebo dle vlastní zkušenosti, nenechat se ovlivnit reklamou, která nemusí být vždy pravdivá. Mnoho obyvatel s použitím doplňků stravy stále váhá, řadí se k nim i mnoho sportovců.
Doplňky stravy by měly být použity : - pokud se nestačí pokrýt běžnou stravou potřeba živin pro správný chod těla. Doplňky stravy by však neměly tvořit více jak 50% příjmu živin. - pokud je potřeba pokrytí určité části tréninku nebo jídelníčku. Téměř každý aktivní sportovec musí upravovat jídelníček a trénink pro udržení hmotnosti nebo výkonnosti. Vhodně zvolené doplňky stravy mohou pomoci tyto cíle uskutečnit. - pokud se už využívají nějaké doplňky stravy a jsou známy jejich vzájemné účinky s dalšími doplňky stravy ( vitamíny rozpustné v tucích ) [9]
5. Nákupy v kamenné prodejně a na internetu Kde nakupovat doplňky stravy je v poslední době velice diskutované téma. Dávno je minulostí malé
množství
prodejců
v kamenných
prodejnách
s omezeným výběrem zboží. Nyní lze přes internet koupit prakticky cokoliv, doplňky stravy nejsou výjimkou. Často tak můžeme využít konkurenčního boje mezi prodejci, akčních balíčků a výprodejových akcí, díky kterým se k doplňkům stravy dostaneme za velice nízké ceny. Kamenné prodejny i internetové obchody mají své výhody : Kamenné obchody - osobní kontakt - okamžitý výběr, zboží je skladem - možnost individuálního poradenství Internetové obchody - nižší ceny - větší výběr zboží - doručení až do domu
Pravděpodobně
nejrozšířenějším
způsobem
nákupů
je
návštěva
kamenného obchodu, získání informací o daném výrobku od kvalifikovaného personálu ( je-li přítomen ) a následné hledání nejnižší ceny na internetu a koupě. Rizikem s tímto spojeným může být např. nedodání odpovídajícího zboží v termínu. Stále rostoucí obliba nákupů přes internet především u mladší populace je jasným ukazatelem, že nákupy přes internet již nyní velice zdatně konkurují kamenným obchodům.
6. Český nebo zahraniční výrobce Další otázkou, na kterou jen těžko budeme hledat odpověď. Dle výsledku dotazníku ( otázka č.8 ) je populace využívající doplňky stravy rozdělena přesně na poloviny. Tuzemští výrobci jsou ve výhodě : - tradici, která může dosahovat až hranice 20-ti let ( firma Promil ) - domácí osvědčenou reklamou - sponzorováním sportovců, díky kterým se značka dostává do povědomí obyvatel ( firma Nutrend sponzoruje Český olympijský výbor ). Zahraniční výrobci jsou ve výhodě : - vyšší úrovní vývoje nových a účinnějších forem jednotlivých doplňků stravy a jejich kombinací - působením výjimečnosti zahraničního zboží, především produktů z USA - závislosti na vývoji vztahů české měny vůči zahraniční měně. Často dochází k výraznému snížení cen u dovozového zboží, které je potom levnější než tuzemská výroba
7. Empirická část práce - cíle, úkoly práce 7.1. Cíle práce Cílem práce bylo získání informací a přehled o užívání sportovní výživy a doplňků stravy. Zjistit názory a zvyklosti při nakupování sportovní výživy a doplňků stravy.
7.2. Úkoly práce Popsat obecné zásady sportovní výživy a doplňků stravy, popsat vhodnost použití. Vytvořit dotazník, oslovit skupinu obyvatel, zpracovat dotazníky a vypracovat závěr.
8. Metodika výzkumu 8.1. Charakteristika souboru Dotazována byla široká veřejnost, bez rozdílu věku, vzdělání, pohlaví či sportovní příslušnosti. Osloveni byli studenti středních a vysokých škol a zaměstnanci Nemocnice Milosrdných bratří v Brně.
8.2. Použité metody Výzkum byl prováděn formou dotazníku ( příloha č.1). Dotazník obsahuje 10 otázek, u všech bylo možno odpovědět zaškrtnutím na předem nabízené odpovědi. Za každou zodpovězenou otázku byl přidělen 1 bod, při zaškrtnutí více odpovědí u jedné otázky byl 1 bod rozdělen dle množství odpovědí. Zodpovídání dotazníku bylo pro maximální objektivitu anonymní a dobrovolné, minimální počet zaškrtnutých odpovědí byl stanoven na 8.
8.3. Okolnosti výzkumu Rozdáno bylo celkem 100 dotazníků, zpět se vyplněných ( odpovězeno alespoň 8 otázek ) vrátilo 75 dotazníků.
9. Výsledky výzkumu Tab.1. Pohlaví respondentů Pohlaví Muž Žena Celkem
39 36 75
muž
49%
51%
žena
Obr.1. Pohlaví respondentů Diskuze k otázce č.1 Pohlaví respondentů nebylo žádným způsobem předem vybíráno, daný výsledek umožňuje poskytnout další informace bez rozdílu pohlaví.
Tab.2 Věk respondentů Věk <11;18> <19;26> <27;34> <35;42> <43;-> Celkem
8 18 21 16 12 75
11%
16%
<11;18> 24%
<19;26> <27;34>
21%
<35;42> <43;-> 28%
Obr.2. Věk respondentů Diskuze k otázce č.2 Dle očekávání bylo nejvíce respondentů v ´´aktivním sportovním věku´´. Zajímavým výsledkem pro další zkoumání je vysoký počet odpovídajících ve věku 43 let a více.
Tab.3. Vztah respondentů ke sportu Sport aktivně pasivně Celkem
40 35 75
aktivně
47% 53%
pasivně
Obr.3. Vztah respondentů ke sportu Diskuze k otázce č.3 Výsledek ukazuje na nevyhraněnost ve vztahu ke sportu a zájmu o sportovní výživu a doplňky stravy. Výsledek bude tedy možné přenést i mimo aktivně sportující populaci.
Tab.4. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy a sportovní výživy Prospěšnost Ano Ne Celkem
59 15 74
20%
ano ne
80%
Obr.4. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy a sportovní výživy
Diskuze o otázce č.4 Z výsledku je patrné, že většina dotázaných má o doplňcích stravy dobrý dojem a hodnotí je jako prospěšné. Tento výsledek může být z velké části ovlivněn reklamou ( viz Tab.10. )
Tab.5. Používání doplňků stravy Používáte doplňky stravy? Ano Ne Celkem
55 20 75
27%
ano ne
73%
Obr.5. Používání doplňků stravy Diskuze k otázce č.5 Ve vztahu k předchozí otázce Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy a sportovní výživy ukazuje výsledek na mírné nesrovnalosti ve vztahu prospěšnost – použití doplňků stravy. Ne každý dotázaný, který hodnotí doplňky stravy jako prospěšné je používá, důvody mohou být finanční nebo přesvědčení o dostatku daných látek v běžné stravě.
Tab.6. Náklady na sportovní výživu a doplňky stravy Korun měsíčně za doplňky? <-;999> <1000;2000> <2001;-> Celkem
27 18 10 55
21%
<-;999> 49%
<1000;2000> <2001;->
30%
Obr.6. Náklady na sportovní výživu a doplňky stravy Diskuze k otázce č. 6 Vzhledem k velice snadné dostupnosti doplňků stravy a konkurenčnímu boji jednotlivých prodejců je výsledek z grafu očekávaný. Respondenti jsou ve většině případů schopni pokrýt měsíční spotřebu doplňků stravy částkou do 999 korun. Tab.7. Pohled respondentů na vztah cena výrobku - kvalita produktu Vypovídá cena o kvalitě? Ano Ne Celkem
35 40 75 53%
47%
ano ne
Obr.7. Pohled respondentů na vztah cena výrobku/kvalita produktu
Diskuze k otázce č.7 V této otázce se dotázaní rozdělili na 2 poloviny, jedni si raději připlatí a očekávají kvalitu, druhá polovina
nepovažuje cenu za faktor odrážející se
ve kvalitě výrobku
Tab.8. Preference výrobců Jaké výrobce preferujete? České zahraniční Celkem
34 34 68
české 50%
50%
zahraniční
Obr.8. Preference výrobců Diskuze k Otázce č. 8 Z grafu vyplývá nevyhraněnost k českým nebo zahraničním výrobcům. Pravděpodobnou příčinou je velmi podobná nabídka tuzemských i zahraničních výrobců, srovnatelná kvalita výrobků a téměř stejné ceny.
Tab.9. Preference volby nákupu přes internet/v kamenné prodejně Forma nákupu internet kamenné obchody Celkem
33 39 72
internet 46%
kamenné
54%
obchody
Obr.9. Preference volby nákupu přes internet/v kamenné prodejně Diskuze k otázce č. 9 Výsledek je v souladu s moderní dobou, kdy se nákupy přes internet využívají stále více. Kamenné prodejny mají stálou klientelu spíše díky kvalifikovanému personálu.
Tab.10. Preference nákupu Podle čeho nakupujete? vlastní zkušenosti 22 doporučení 33 reklamy 14 Celkem 69
20% 32%
vlastní zkušenosti doporučení reklamy
48%
Obr.10. Preference nákupu
Diskuze k otázce č. 10 Větší část dotázaných preferuje radu a doporučení před reklamou. Nákupy dle vlastních zkušeností jsou samozřejmé a tvoří podstatnou část z výsledku.
Tab.11. Používání doplňků stravy a sportovní výživy dle věku respondentů <11;18> Ano Ne
<19;26> 8 0
<27;34> 10 8
<35;42> 16 5
<43;-> 10 6
11 1
100% 90% 80% 70% 60%
ne
50%
ano
40% 30% 20% 10% 0% <11;18>
<19;26>
<27;34>
<35;42>
<43;->
Obr.11. Používání doplňků stravy a sportovní výživy dle věku respondentů Diskuze ke srovnání č.1 Z uvedeného grafu jsou vidět různé etapy života. V mladším věku využívá absolutní většina nějaký podpůrný prostředek výkonu, v období vysokoškolských studií se toto využití razantně snižuje. Důvodem může být nákladné studium, méně času na vrcholový sport, nebo nedostatek financí obecně. S přibývajícím věkem se populace opětovně vrací k využívání doplňků stravy a sportovní výživy, především v rámci návratu ke sportu, i když ne
vrcholovému. Spíše jako prevenci k oddálení stáří a řešení různých zdravotních problémů. Tab.12. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy podle druhu aktivity Aktivně Ano Ne
Pasivně 38 2
21 13
100% 90% 80% 70% 60%
ne
50%
ano
40% 30% 20% 10% 0% aktivně
pasivně
Obr.12. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy podle druhu aktivity
Diskuze ke srovnání č. 12 Z grafu je patrné, že téměř všichni dotázaní aktivně sportující respondenti hodnotí doplňky stravy jako zdraví prospěšné. Vysokou hodnotu prospěšnosti u nesportujících dotázaných, je možné vysvětlit nákupem a využíváním doplňků stravy v rámci léčby různých onemocnění ( kloubní výživa, vitamíny, minerály ) nebo jako podpory nefyzických výkonů a spalování tuků.
Tab.13. Preference nákupu podle používání doplňků stravy Používá vlastní zkušenosti Doporučení Reklamy
nepoužívá 14 29 10
8 4 4
100% 90% 80% 70% 60%
reklamy
50%
doporučení
40%
vlastní zkušenosti
30% 20% 10% 0% používá
nepoužívá
Obr.13. Preference nákupu podle používání doplňků stravy
Podle výsledku se většina dotázaných, kteří využívají doplňky stravy spoléhá na doporučení ze svého okolí, naopak jen malé množství se nechá ovlivnit reklamou. Na dotázaných, kteří doplňky stravy nevyužívají se projevila nedůvěra v reklamu nebo již mohli mít vlastní negativní zkušenost.
Tab.14. Preference nákupu dle pohlaví dotázaných Muži vlastní zkušenosti doporučení Reklamy
ženy 13 14 8
8 20 5
100% 90% 80% 70% 60%
reklamy
50%
doporučení
40%
vlastní zkušenosti
30% 20% 10% 0% muži
ženy
Obr.14. Preference nákupu dle pohlaví dotázaných
Diskuze ke srovnání č. 4 U žen je patrné spíše kolektivní chování a vzájemná diskuze o produktech, zatímco muži více spoléhají na vlastní zkušenosti nebo reklamu. Důvodem může být vyšší soudržnost žen při sportu, vyšší zájem o zdraví a tělo.
Závěr Doplňky stravy jsou dnes velice často využívány, hlavními konzumenty jsou sportovci, lidé se zdravotními obtížemi nebo aktivně žijící populace. Každý z nás přijímá běžnou stravu, která ale ne vždy zcela vyhovuje požadavkům našeho těla. Nákup doplňků stravy je nejjednodušší formou doplnění chybějících živin, především pro jejich snadné podávání ve formě tablet, kapslí nebo tekutých koncentrátů. Nezanedbatelná je i dostupnost nákupu, a to i finanční. Samozřejmě je potřeba si uvědomit, že se jedná pouze o doplňky stravy, které běžnou stravu nikdy nenahradí. Díky provedenému výzkumu se podařilo získat informace o způsobech, názorech a zásadách při užívání a nákupu doplňků stravy. Potvrdil se současný rostoucí
trend
používání
doplňků
stravy,
nákupu
zahraničního
zboží
a internetového obchodování. Budeme- li i nadále využívat doplňky stravy jen v případě potřeby, kupovat zboží od ověřených výrobců a respektovat Antidopingový kodex, budeme mít zajisté adekvátní sportovní i životní úspěchy.
Literatura [1]
Clark, N. - Sportovní výživa, Praha: Grada 2000, první vydání, 272 s,
ISBN 80-247-9047-5 [2]
Fořt, P. - Co (ještě) nevíte o výživě (i ve sportu), Pardubice: Ivan
Rudzinskyj, 2001, první vydání, 155s, ISBN 80-86462-02-1 [3]
Fořt, P. – Co jíme a pijeme, Praha: Olympia, 2003, první vydání, 252s,
ISBN 80-7033-814-8 [4]
Fořt, P.
- Výživa nejen pro kulturistiku a fitness, Pardubice: Ivan
Rudzinskyj, 2006, třetí vydání, 241s, ISBN 80-86462-19-6 [5]
Fořt, P. – Výživa hlavně pro kulturistiku a fitness, Pardubice: Ivan
Rudzinskyj, 2006, druhé vydání, 151s, ISBN 80-86462-21-8 [6]
Fořt, P. – Zdraví a potravní doplňky, Praha: Ikar, 2005, první vydání,
400s, ISBN 80-249-0612-0 [7]
Grofová, Z. – Nutriční podpora (praktický rádce pro sestry), Praha: Grada
publishing, 2007, první vydání, 248 s, ISBN 978-80-247-1868-2 [8]
Konopka, P. – Sportovní výživa, České Budějovice: Kopp, 2004, první
české vydání, 124s, ISBN 80-7232-228-1 [9]
Mach, I. – Doplňky stravy na našem trhu, Praha: Svoboda servis, 2006,
první vydání, 118s, ISBN 80-86320-46-4 [10]
Mach, I. – Doplňky stravy, Praha: Svoboda servis, 2004, první vydání,
156s, ISBN 80-86320-34-0 [11]
Mandelová, L.; Hrnčiříková, I. – Základy výživy ve sport, Brno:
Masarykova univerzita, 2007, první vydání, 72s, ISBN 978-80-210-4281-0 [12]
Mindell, E. – Vitamínová bible pro 21. století, Praha: Knižní klub, 2000,
překlad z anglického originálu, 304s, ISBN 80-242-0406-1 [13]
Placheta, Z. a kol. – Pokyny pro vypracování magisterské diplomové
práce, Brno: MU LF, 2000. 30 s, ISBN 80-210-2431-3
[14]
Smolka, O. – Doplňky stravy pro sportovce a legislativa, Bakalářská
práce. Brno: MU FSpS, 2008. 70 stran, Vedoucí: Ing. Iva Hrnčiříková
[14]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopln%C4%9Bk_stravy
[15]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Doplněk_stravy,
[16]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Glykemick%C3%BD_index
[17]
http://www.fzv.cz/web/glykemicky_index
[18]
http://www.kulturistika.net/vitaminy-rozpustne-v-tucich
[19]
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb08225&cd=76&typ=r
[20]
http://www.sukl.cz/rozliseni-doplnku-stravy-od-lecivych-pripravku
[21]
www.mvcr.cz/> Sbírka zákonů č. 446/2004 Sb. (vyhláška ze dne 16.
července 2004), strana 8855
Seznam Příloh: Příloha 1 –Dotazník Příloha 2 – Seznam tabulek Příloha 3 – Seznam obrázků Příloha 4 – Seznam zkratek
Příloha 1 Dotazník 1. Jste ? • Muž • Žena 2. Kolik je Vám let ? • 11 – 18 • 19 – 26 • 27 – 34 • 35 – 42 • 43 a více 3. Sportu se věnujete ? • Aktivně • Pasivně 4. Hodnotíte doplňky stravy a sportovní výživu jako zdraví prospěšné ? • Ano • Ne 5. Používáte doplňky stravy a sportovní výživu ? • Ano • Ne 6. Kolik průměrně utratíte za doplňky stravy a sportovní výživu ? • Do 999 Kč/měsíčně • 1000 - 2000 Kč/měsíčně • Nad 2000 Kč/měsíčně 7. Myslíte si, že o kvalitě produktů vypovídá jejich cena ? • Ano • Ne 8. Preferujete české nebo zahraniční výrobce ? • České • Zahraniční 9. Nakupujete spíše přes internet nebo v kamenných prodejnách ? • Internet • Kamenné prodejny 10. Nakupujete podle vlastních zkušeností, doporučení nebo reklamy ? • Vlastních zkušeností • Doporučení • Reklamy
Příloha 2 Seznam tabulek Tab.1. Pohlaví respondentů Tab.2 Věk respondentů Tab.3. Vztah respondentů ke sportu Tab.4. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy a sportovní výživy Tab.8. Preference výrobců Tab.5. Používání doplňků stravy Tab.6. Náklady na sportovní výživu a doplňky stravy Tab.7. Pohled respondentů na vztah cena výrobku/kvalita produktu Tab.9. Preference volby nákupu přes internet/v kamenné prodejně Tab.10. Preference nákupu Tab.11. Používání doplňků stravy a sportovní výživy dle věku respondentů Tab.12. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy podle druhu aktivity Tab.13. Preference nákupu podle používání doplňků stravy Tab.14. Preference nákupu dle pohlaví dotázaných
Příloha 3 Seznam obrázků Obr.1. Pohlaví respondentů Obr.2. Věk respondentů Obr.3. Vztah respondentů ke sportu Obr.4. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy a sportovní výživy Obr.5. Používání doplňků stravy Obr.6. Náklady na sportovní výživu a doplňky stravy Obr.7. Pohled respondentů na vztah cena výrobku/kvalita produktu Obr.8. Preference výrobců Obr.9. Preference volby nákupu přes internet/v kamenné prodejně Obr.10. Preference nákupu Obr.11. Používání doplňků stravy a sportovní výživy dle věku respondentů Obr.12. Hodnocení prospěšnosti doplňků stravy podle druhu aktivity Obr.13. Preference nákupu podle používání doplňků stravy Obr.14. Preference nákupu dle pohlaví dotázaných
Příloha 4 Seznam zkratek apod. – a podobně atd. – a tak dále č. – číslo ČR – Česká republika dna – deoxyribonukleová kyselina g – gram GI – glykemický index kcal – kilokalorie kj - kilojoule mg – miligramol např. – například sb. – sbírky tzn. – to znamená µg – mikrogram
Resumé Cílem práce bylo získat základní přehled o doplňcích stravy a zvyklostech při nákupu. V práci jsou popsány možnosti nákupu, kdo a proč používá doplňky stravy. K tomuto bylo využito dotazníku.
Resume The aim of the work was to get a basic overview about the food supplements and the purchase customs. There are purchase possibilities described in the work, and who and why use the food supplements. The questionnaire has been used for this.
