Výživa a pohybová aktivita seniorů

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Výživa a pohybová aktivita seniorů

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D.

Marek Jonner 3. ročník RVS Brno, 2010

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţité literatury. Marek Jonner

2

Děkuji vedoucí bakalářské práce za cenné rady, připomínky a pomoc při vypracování této práce.

3

Obsah Úvod …………………………………………............................................................ 6

1. Stáří ………………………………………......................................................... 7 1.1 Charakteristika stáří …………………………………………............. 7 1.2 Znaky a změny vyvolané stárnutím …..………………............... 8 1.3 Anti-aging …………………………………………………...….............. 8

2. Výživa …...……………………………………………………………........... 11 2.1 Proces stárnutí ovlivňující výţivu …...…………………............. 11 2.2 Energetická bilance ve stáří ……...………….................................. 12 2.3 Sloţky výţivy ve stáří …....………………………………...….......... 13 2.3.1 Bílkoviny ................................................................................................ 13 2.3.2 Tuky …...……………………………………………………................. 13 2.3.3 Sacharidy .…………………………………........................................... 14 2.3.4 Vláknina …...………………………………………………....….......... 14 2.3.5 Vitamíny a minerální látky …………………......................................... 14 2.3.6 Pitný reţim ……...…………………………………………………....... 15

2.4 Prevence civilizačních chorob ……...………………………......... 16 2.4.1 Osteoporóza …...…………………………………………………......... 16 2.4.2 Ateroskleróza a cholesterol ....……………………………………….... 16 2.4.3 Metabolický syndrom …......................................................................... 17

3. Pohybová aktivita …...………………………….................................. 19 3.1 Pohyb jako součást zdraví ………………………........................... 19 4

3.2 Moţná pohybová oslabení jedinců staršího věku ..……...... 19 3.3 Objem zatíţení ..……………………………….................................... 20 3.4 Intenzita zatíţení …..……………………………................................ 20 3.5 Nevhodná cvičení …...…………………………................................. 21 3.6 Pohybové aktivity …...…………………………................................. 21 3.6.1 Aerobní aktivity ………………………………….................................. 21 3.6.2 Silové a protahovací cvičení …………………………........................... 23 3.6.3 Jóga a čínská zdravotní cvičení ……………………….......................... 26

4. Praktická část .......................................................................................... 27 4.1 Cíl výzkumu ........................................................................................... 27 4.2 Výzkumné otázky ............................................................................... 27 4.3 Výběr cílové skupiny ........................................................................ 28 4.4 Sestavení dotazníku ........................................................................... 28 4.5 Výsledky výzkumu ............................................................................ 29

Diskuze .................................................................................................................. 57 Závěr ....................................................................................................................... 58 Anotace .................................................................................................................. 59 Literatura ............................................................................................................ 60 Přílohy .....................................................................................................................62

5

Úvod

Jednou z nevyhnutelných skutečností v našem ţivotě je stáří. Je na kaţdém z nás, jak se k němu postavíme. V dnešní době aktuální a hodně diskutované téma. Ač diskutované téma, mnoho lidí mu nevěnuje tolik pozornosti, jakou by měli. Na světě řešíme tolik věcí a bohuţel se stává, ţe zapomínáme na lidi, kteří pro nás toho tolik udělali. Stáří je doprovázeno řadou zdravotních a psychických komplikací ovlivňující ţivotní styl, se kterými jsou spojeny výţivové potřeby a pohybové aktivity jako součást kvalitního zdraví. Řadu chyb, omylů a mýtů týkající se výţivy a pohybových aktivit seniorů, objevujeme a slýcháme dnes a denně. Proto by bylo dobré se nad tímto tématem pozastavit a zamyslet se, jak by to mělo být správně. Na vině je podle nás nejspíše lenost, neinformovanost, zdravotní problémy a velká míra konzervatismu, která často vede k neschopnosti přizpůsobit se výţivovým i pohybovým potřebám daného věku. Proto bychom se tomuto tématu chtěli věnovat a pomoci najít cestu ke zdravému a spokojenému stáří našich seniorů. V této práci budeme řešit pojem stáří, proč k němu vůbec dochází a co je s ním spojeno. Výţivu a pohybové aktivity jakoţto nezbytné sloţky zdravého ţivotního stylu. Cílem naší práce bylo zjistit výţivový a pohybový stav seniorů pomocí dotazníku sestaveného z 30 otázek. Srovnat odpovědi muţů a ţen na jednotlivé otázky a srovnat skupinu seniorů se skupinou aktivně cvičících seniorů.

6

1. Stáří 1.1 Charakteristika stáří Stárnutí charakterizujeme jako proces opotřebení, v němţ se sčítají změny, k nimţ dochází během celého ţivota člověka. Tyto změny nastávají na všech úrovních: tělesné (vnější vzhled, konstituce), psychické, funkční a biochemické. Stárnutí ve svém důsledku znamená sníţení schopnosti adaptace a funkčních rezerv všech orgánů a soustav organismu při stresových situací, coţ vytváří sklon k nemoci. Nicméně proces stárnutí je individuálně velmi rozmanitý. Najdou se jedinci, kteří bez větších zdravotních problémů dosáhnou 90 let nebo i více s drobnými zdravotními potíţemi. Vyskytují se i opačné extrémy, kdy lidé jiţ v šesté či sedmé dekádě svého ţivota vykazují váţná zhoršení zdravotního stavu způsobená různými nemocemi. Takový případ nazýváme patologické nebo urychlené stárnutí. [12] Podle měřítek Světové zdravotnické organizace (WHO) je definován starý člověk jako osoba starší 60 let. Od tohoto věku jsou stanoveny následující kategorie: Třetí věk

60-74 let

Čtvrtý věk

75-89 let

Vysoký věk

90-99 let

Staletí

více neţ 100 let Zdroj: [12]

Také bychom měli zmínit rozdíl mezi kalendářním a biologickým věkem. Kalendářní (chronologický) věk je takový věk jedince vyjadřující čas, který uplynul od jeho narození v letech. Jeho význam je spíše sociální a právní. Biologický věk koresponduje s funkčním stavem orgánů v porovnání se standardním stavem v určitém věku, ukazuje nám vlastně jakousi „opotřebovanost" organismu. [12]

7

1.2 Znaky a změny vyvolané stárnutím S postupujícím věkem se činnost téměř všech orgánů sniţuje. Vrchol své efektivnosti dosahují kolem 30 let a poté začíná postupný, ale trvalý pokles. Přesto zůstává většina funkcí zachována a je postačující do konce ţivota, protoţe funkční kapacita téměř všech orgánů přesahuje délku ţivota organismu. [12] Do změny projevující se ve vnější podobě můţeme zařadit tělesnou výšku, která se sniţuje od 40 – 50 let přibliţně o 1 cm za jedno desetiletí následkem sniţování výšky těla obratlů. Trup se stává silnějšími a končetiny slabšími. Mění se způsob chůze, kdy lidé dělají kratší kroky. [12] Změny tělesného sloţení se nejčastěji projevují úbytkem svalové hmoty, coţ má za následek úbytek síly a fyzického výkonu. Klesá celkový obsah vody v těle. Obsah vody u mladého člověka 60%, kdeţto u starého jen 50%. Toto sníţení vzniká jako důsledek poklesu obsahu vody uvnitř buněk a znamená sklon k dehydrataci. Na rozdíl od úbytku svalové tkáně dochází k nárůstu tukové hmoty a změnám jejího rozloţení. Tuk se ukládá především v oblasti trupu. Sniţuje se kvalita kostní hmoty, rozvíjí se osteoporóza a zvyšuje se riziko zlomenin. Orgány obecně zmenšují svou velikost a hmotnost, kromě několika výjimek, jako je například prostata u muţů. Zrak a sluch jsou orgány, které jako první sniţují svou funkci. [12]

1.3 Anti-aging Medicína proti stárnutí (anti aging medicine) je nově vzniklá moderní medicínská specializace, jejímţ cílem je dosáhnout co nejlepšího moţného zdravotního stavu člověka a zároveň zvrátit proces stárnutí. Medicína se snaţí omladit lidský organismus zevnitř i navenek. [3] Tato nově vzniklá medicína reaguje na velký socioekonomický dopad starší populace na společnost. Stále častěji sledujeme zájem o programy zabývající se stárnutím. I proto se vyvinul tento nový lékařský obor, medicínský směr 21. století. [3]

8

Graf č. 1: Věková struktura obyvatel ČR k 31.12. 2003

Zdroj: ČSU,2003

Graf č. 2: Věková struktura obyvatel ČR k 31.12. 2020

Zdroj: ČSU,2003

Grafy nám jasně ukazují rozloţení populace České republiky v roce 2003 a následně pravděpodobně v roce 2020. Je zřejmé, ţe podíl populace starší 65 let se neustále zvyšuje. Odhady říkají, ţe v roce 2050 by mohlo být zastoupení starší populace aţ 30 procentní. Důsledkem je, ţe lidstvo čelí opravdovému problému: stárnutí společnosti. To vede k nutnosti řešit zvýšené poţadavky stárnoucí společnosti, k vývoji nových léčiv, kvalitní strava doplněná pohybovou aktivitou. Bez nejmenších pochyb je příčinou sniţování dětské úmrtnosti a míry porodnosti, urychlení technického rozvoje a menší výskyt infekčních onemocnění. [3, 12] 9

Medicína proti stárnutí se zabývá dosaţením co nejlepší kvality ţivota při dlouhověkosti. Výsledkem je celkové vyšetření a stanovení skutečného (biologického) věku a určení rizik vzniku případných onemocnění. Výsledkem má být téţ spokojený a kvalitní ţivot, nezávislost, soběstačnost a uţívání si zdravého stáří. Anti-aging vyšetření zahrnuje nejnovější laboratorní a přístrojová vyšetření s cílem zjistit, co přesně našemu tělu chybí, co je v pořádku a co naopak přebývá. Vyšetřuje se sloţení těla, srdečně cévní parametry, plicní funkce, svalová síla, kvalita stavů kostí a kloubů, určování výţivového statusu a analýzy způsobu stravování atd. Bavíme se tedy o „klientovi“. Je nesprávné uvádět pacient, protoţe vyšetřovaný je přijat v relativně dobrém zdravotním stavu. [2, 3] Další charakteristikou anti-aging medicíny je návrat k přírodě a vyuţívání látek tělu vlastních. Medicína 21. století se přiklání velkou mírou k prevenci. Důleţité je naučit se nemocem především předcházet a ne je léčit. Čím dříve začneme, tím lépe se dá stárnutí ovlivnit. [3]

10

2. Výživa Výţiva (přesněji řečeno stravování) je jednou z moţností jak dosáhnout dlouhověkosti, ale vede také k přesnému opaku. Správnou výţivu berme spíše jako prevenci a pojistku před vznikem problémů. Významným faktorem hraje správná výţiva i v prevenci vzniku váţných zdravotních problémů. Vyváţená a pestrá strava je základem správné ţivotosprávy. Dobré stravovací návyky by měl mít člověk jiţ v prvních letech ţivota, nicméně i po 60. letech a v jakémkoli věku je pro odnaučení špatných stravovacích návyků vhodná doba. [2, 12]

2.1 Proces stárnutí ovlivňující výţivu Změny nastávají prakticky v celém gastrointestinálním traktu (GIT) s nimiţ jsou spojena řada úskalí a problémů, které ovlivňují výţivu seniorů. S postupujícím věkem se zhoršuje funkce schopnost GIT. Aktuální stav GIT záleţí na tom, jaké má určitý člověk vrozené dispozice a jak ţil a stravoval se v uplynulých letech. Nejnovější výzkumy však dokazují, ţe nezávisí jen pouze na oné konkrétní osobě, ale také na jejích předcích. Nejde ovšem jen o fyziologické faktory, jenţ ovlivňují příjem potravy, ale jde také o faktory psychické. [2] Fyziologické faktory: Dutina ústní – ztráta zubů, špatně padnoucí protézy, nedostatečné ţvýkání stravy, ztráta chuti (zvýšení přijmu sladkého a kořeněných uzenin) Žaludek – nedostatečná produkce enzymu a kyseliny solné, zhoršené trávení a zpracování potravy, sníţená vstřebatelnost vápníku ze stravy (osteoporóza) Tenké střevo a slinivka – vředové onemocnění, sníţená sekrece slinivky břišní (sníţení produkce trávicích enzymů a inzulinu), zánět slinivky (pankreatitida), snazší poškození sliznice tenkého střeva Játra a žlučník – pozor na přetěţování jater přemírou alkoholu, časté jsou ţlučníkové kameny vyţadující omezení tučných a nadýmajících potravin

11

Tlusté střevo – zdroj váţných onemocnění (Grohonova choroba, rakovina), nedostatek vlákniny s nadbytkem ţivočišných tuků, častý výskyt zácpy Ledviny – sníţená koncentrační schopnost (dehydratace) [2] Psychologické faktory: Sociální izolace, osamělost – lhostejnost k jídlu (sníţený příjem potravy) Nízké finanční prostředky – kvalita a kvantita Omezená pohyblivost, zhoršení zraku – potíţe s nakupováním jídla, malé písmenka na etiketách potravin, samotná příprava potravin [5]

2.2 Energetická bilance ve stáří Postupně se sniţuje nutný příjem energie. Příčinou je niţší obrat ţivin ve tkáních, pokles fyzické aktivity, sníţení produkce regulačních hormonů. Důsledkem je postupné zpomalování procesu regenerace tkání. Největším spotřebitelem energie je svalová tkáň, jejíţ mnoţství klesá a tudíţ i potřeba příjmu energie. [2] Energii hradíme 12-15% bílkovinami, do 30% tuky a 55-58% sacharidy. Celkové mnoţství energie je sníţeno průměrně o 2500KJ [4] Tab. 1: Průměrný doporučený příjem energie (za předpokladu, ţe není realizována pravidelná fyzická aktivita) muži

věk

ženy

kj

kcal

kj

kcal

35 - 44

10261

2443

6350

1512

55 - 64

8350

1988

5590

1331

nad 65

7216

1718

5267

1260

Zdroj: [2] 12

2.3 Sloţky výţivy ve stáří

2.3.1 Bílkoviny Doporučený limit pro příjem bílkovin se velmi liší. Vycházíme z minimálního příjmu pro zdravého dospělého člověka za den: 0,8g bílkovin na kilogram jeho váhy. Nicméně doporučovaný příjem pro seniory by měl být o něco vyšší. Podle WHO by měla být bezpečná dávka bílkovin hrazena 1 – 1,25g bílkovin váhy seniora na den. Často se stává, ţe vlivem horší stravitelnosti nebo nesnášenlivosti potravin bohatých na bílkoviny, dochází k úbytku kvalitních bílkovin. Nejčastěji bývají nahrazovány zdroji né tolik kvalitními, jako jsou uzeniny. Kvalitním zdrojem bílkovin je beze sporu mléko, ovšem jeho mléčný cukr (laktóza) můţe dělat lidem problém (tzv. laktózová intolerance). Nesmíme ovšem zapomínat, ţe zakysaných a probiotických mléčných výrobků se tento problém netýká, protoţe laktózu neobsahují a můţou nám doplnit potřebné důleţité látky. Libové maso, ryby, dostatečně uvařené luštěniny a mléko by měli tvořit základ kvalitního zdroje bílkovin. [4, 8]

2.3.2 Tuky U tuků především kladen důraz na upřednostňování rostlinných tuků a olejů před ţivočišným a ztuţeným tukem. Obecně platí nutné sniţování příjmu tučných potravin. Nenasycené mastné kyseliny neboli tuky ţivočišného původu, ztuţené tuky obsaţené v polevách, sušenkách, oplatcích nebo v mraţených krémech, bychom se měli vyhýbat. Výsledkem je prevence před vznikem obezity a aterosklerózy. Důleţité je věnovat pozornost nenasyceným mastným kyselinám, které se velkou měrou pozitivně podílí na našem zdraví. Tuky, které si maţeme na chleba, můţeme pouţívat občas máslo, sádlo někdy máslo pomazánkové a hlavně by se nemělo šetřit s olivovými oleji za studena připravovanými. [2, 8]

13

2.3.3 Sacharidy Velmi důleţitý je u sacharidů glykemický index (GI), který nám určuje rychlost plazmatické glukózy. Jinak řečeno rychlost vyuţití glukózy tělem z potravy. Vzhledem k nízké citlivosti inzulínu ve stáři dochází při nevhodném výběru potravin s vyšším GI ke zvyšujícímu se riziku vzniku cukrovky 2. typu (diabetes mellitus 2.typu). Znamená to omezit potraviny s vysokým GI jako jsou bílé pečivo, jednoduché cukry (sladkosti) Zvýšit příjem potravin s nízkým a středním GI, u kterých nedochází k velkému kolísání glykemického indexu a podporují pocit nasycenosti. Zvýšit příjem vlákniny, ovoce (jablka, hrušky, švestky, třešně) zeleniny (nejlépe tepelně upravenou) a celozrnných výrobků. [2, 6, 8]

2.3.4 Vláknina Často opomíjená v jídelníčku seniorů. Rozpustná vláknina upravuje konzistenci stolice, obvyklí problém starších lidí se zaţíváním a zácpou. Podporuje obnovu příznivých bakterií nacházející se přirozeně ve střevě. Rozpustnou vlákninu najdeme v ovoci, zelenině, ječmenu, ovsu, otrubách a v luštěninách (hrášek, čočka). Nesmíme zapomenout na vlákninu nerozpustnou, která se nachází v celých obilovinách a ve slupkách ovoce. Napomáhá lidem trpícím cukrovkou a vysokou hladinou cholesterolu. Doporučený příjem vlákniny je 20-25g. [4, 12]

2.3.5 Vitamíny a minerální látky Potřeba vitamínu a minerálních látek ve stáří stoupá. Nejčastěji se jedná o nedostatečný příjem vitamínu C, D, E, B12. a kyselina listová Vitamín C nám zajišťuje obranyschopnost a regeneraci tkání. Příčina jeho nedostatku je ve sníţení příjmu ovoce a zelenin ve stáří. Jeho potřeba by se měla pohybovat v rozmezí 75 – 100mg denně. Sníţení vitamínu D dochází nejspíše vlivem nedostatku slunečního záření a sníţenou resorpcí látek v trávicím traktu. Příčinou nedostatku vit. E je v menším příjmu tuků ve stravě. Z minerálních látek jmenujme nedostatek vápníku (sníţení příjmu mléčných výrobků), draslík, ţeleza a hořčíku (důsledkem sníţené konzumace masa) [4] 14

Tab. 2: Zdroje vitaminů a minerálních látek v potravě a jejich doporučena denní dávka

živina

zdroje v potravě

DDD

vit. C

čerstvá zelenina a ovoce (paprika, brambory, citrusové plody)

75 - 100 mg

vit. D

mléko, játra, tuk mořských ryb

5 μg

vit. E

rostlinné oleje, vejce, játra, kukuřice, hrášek

12 mg

vit. B12

játra, maso, ryby, sýry, mléko

3 μg

kyselina listová

listová zelenina, luštěniny, ořechy

400 μg

vápník

mléko, mléčné výrobky, luštěniny, brokolice

1000 mg

hořčík

listová zelenina, luštěniny, ořechy, celozrnné výrobky

350 mg

železo

maso, játra, zelenina, luštěniny

12 mg

Zdroj: [6, 7]

2.3.6 Pitný reţim Velký kámen úrazu bývá u seniorů pitný reţim, který bývá často zanedbáván. Důvodem je ustupující pocit ţízně, jenţ můţe vyústit v dehydrataci. Dehydratace nastává při poklesu tělesné váhy o 5 – 10%. Dochází k poruše prokrvení orgánů, které můţou způsobit selhání ledvin, šok. Často se stává, ţe starší lidé nepijí schválně, aby nemuseli pouţívat toaletu vlivem horší mobility. Mnoţství doporučovaného mnoţství za den je kolem 2 litrů tekutin (mimo mléka, kávy) Toto mnoţství je závislé na zdravotním stavu a fyzické aktivitě. Fyzicky aktivní lidé potřebují samozřejmě vice tekutin. U onemocnění srdce je naopak příjem tekutin omezen. [4]

15

2.4 Prevence civilizačních chorob V této kapitole bych chtěl řešit problém civilizačních chorob vyskytující se nejčastěji v období stáří a jejich řešení, nebo lépe prevenci v oblasti výţivy. Jedna se o nemoci: osteoporóza, ateroskleróza a cholesterol, metabolický syndrom.

2.4.1 Osteoporóza Osteoporóza je závaţný problém postihující zejména ţeny ve vyšším věku. Jedná se o onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí tzv. řídnutí kostí. U lidí, kteří trpí touto chorobou, dochází k častějším zlomeninám. Příčinou bývá úbytek pohlavních hormonů (estrogen u ţen), jehoţ funkcí je udrţet vápník v kostech a jeho nedostatek zvyšuje citlivost kostí. Další příčinou je nedostatek vápníku nebo jeho špatné vstřebávání způsobená nedostatkem vitaminu D. Dalším problémem je nedostačující pohyb ve stáří, který by podporoval novou tvorbu kostní hmoty. Nejlepší léčbou osteoporózy je prevence v podobě správné výţivy s vitamínů a minerálních látek podporující lepší výţivu kostí. Mezi důleţité vitamíny patří bezesporu vitamín D, K a vápník. Tato trojkombinace bývá doplněna o minerální látky hořčíku. Nedostatek hořčíku se můţe projevit nadbytečným příjmem mléčných výrobků nebo jejich doplňků. Měli bychom dbát na dostatečný příjem zelené listové zeleniny, brokolice, ořechy, mléko. [2, 15]

2.4.2 Ateroskleróza a cholesterol Ateroskleróza patří ve světě bezesporu mezi nejvíce obávané nemoci postihující starší populaci a nejen ty. Jedná se o kornatění tepen, jehoţ důsledek je v ukládání tukových látek, především cholesterolu, na stěnu cév, coţ způsobuje zúţení a sníţení pruţnosti cévy. Průtok krve se zpomaluje a dochází k ischemii (nedokrevnost tkání) tkání a orgánů. Objevují se nemoci, jako jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo ischemické choroby dolních končetin. Přítomnost cholesterolu v těle není nebezpečná, je samozřejmě i prospěšná. Zajišťuje tvorbu hormonů a vitaminu D, pomáhá zpracovávat tuky a je důleţitý při tvorbě buněčných membrán. Ovšem jeho zvýšená hladina, přesněji řečeno jeho hladina LDL cholesterolu je špatná. Naopak přítomnost HDL cholesterolu je velmi prospěšná, podílí se na vylučování nezbytného cholesterolu z těla ven. Proto bývá lepším měřítkem tzv. aterogenní index, který udává poměr mezi 16

LDL a HDL cholesterolem. Čím vyšší tím vyšší je riziko onemocnění oběhových onemocnění. [2] Řada lékařů a odborníků doporučují nízkotučnou dietu, která je zaloţena na vyloučení většího mnoţství ţivočišných tuků s vysokým obsahem cholesterolu z jídelníčku (uzeniny, vnitřnosti, vejce, červené maso) a naopak se zaměřit na rostlinné oleje, hlavně na olivový olej. Omezit sýry, tučné sladkosti a příjem vajec omezit na 4-5 za týden. Doporučovaný příjem cholesterolu by neměl přesáhnout 300 mg za den. Ţivočišné tuky nahrazovat luštěninami, které obsahují ochranné látky fytonutrienty a vlákninu, jeţ váţe přijaté tuky a brání jejich vstřebávání. Nedílnou součástí boje s vysokým cholesterolem je pohyb. Pohybem člověk zvyšuje hladinu HDL cholesterolu. [2, 13] Tab. 3: Hladiny cholesterolu v těle a jeho příznivé hodnoty Měřená hodnota

Příznivé hodnoty

celkový cholesterol

méně než 5 mmol/l

LDL cholesterol


HDL cholesterol

více jak 1 mmol/l

aterogenní index

méně než 6,2 mmol/l

triglyceridy


Zdroj: [13]

2.4.3 Metabolický syndrom Metabolický syndrom je souhrnný název rizikových faktorů a nemocí s výskytem abdominální obezity, vysokého krevního tlaku, nízké hladiny HDL cholesterolu a zvýšené hodnoty triglyceridů a hladiny krevního cukru. V medicíně je metabolický syndrom ţhavým tématem. Jiţ 25% populace je postihována tímto syndromem. Představuje velké riziko s výskytem oběhových onemocnění, jako jsou ischemická choroba srdeční a cévní mozková příhoda. [2, 12]

17

Abychom trpěli tímto syndromem, musíme splnit 3 z následujících bodů: Abdominální obezita – více jak 102 cm v pase u muţů – více jak 82 cm v pase u ţen Hladina triglyceridů – nad 2 mmol/l Vysoký krevní tlak – nad 130/85 mmHg Glykémie na lačno – nad 6,1 mmol/l Hladina HDL cholesterolu – pod 1 mmol/l (muţi) – pod 1,3 mmol/l (ţeny) Sníţením rizika vzniku metabolického syndromu a nemoci s ním spojené je v prvé řadě změna ţivotního stylu a návyků. Snaţíme se sníţit příjem přijaté energie v potravinách a následně zvýšit jeho výdej v podobě pohybu. Strava by měla být racionální, rozloţená do 4-5 porcí za den s přihlédnutím na sníţení celkové soli v potravinách. Ve velké míře omezit ţivočišné tuky, kromě ryb. Ţivočišné tuky nahradit rostlinnými oleji (olivový, řepkový). Omezit jednouché cukry obsaţené v sladkém pečivu, přeslazených nápojích a jogurtech. Vhodné jsou nízkotučné mléčné výrobky s obsahem vápníku. Celozrnné potraviny s obsahem vlákniny (40g/den) a vitamíny v podobě ovoce a zeleniny v pěti porcích. Dodrţovat pitný reţim, hlavně neslazených nápojů, minerálek nebo ovocných čajů. [2, 13] Nedílnou a velmi důleţitou součástí je pohyb aerobního charakteru, kterým docílíme zvýšení hladiny HDL cholesterolu, zlepšíme citlivost tkání na hormon inzulín a výdejem energie sniţujeme hmotnost a podíl tuku v těle. Intenzita pohybu by měla být s ohledem na věk a zdravotní stav, nicméně trvalejšího charakteru s 60 – 70% SFmax (maximální srdeční frekvence). Se změnou ţivotního stylu patří omezeni, nebo úplné omezení kouření a nadměrného poţívání alkoholu (vysoký obsah energie) [2, 13] Doporučení pro vysoký cholesterol viz kapitola 2.4.2 Ateroskleróza a cholesterol.

18

3 Pohybová aktivita

3.1 Pohyb jako součást zdraví Pohyb bezesporu patří mezi základní kameny kvalitního a zdravého stáří. Nedostatek pohybu je jedna z příčin vzniku cévních a srdečních onemocnění či nádorových chorob. Správným dávkováním docílíme lepší zdatnosti, obratnosti, pohyblivosti a oddálíme změny, které stáří provází. Zpevňují se kosti, zvětšují se ochablé svaly, zlepšuje se cirkulace krve a lymfy, posiluje se srdeční činnost. Spolu se zdravou výţivou nám pomáhá v boji proti obezitě. Spalujeme více energie i tělesného tuku. Pravidelným a správně prováděným pohybem získáme nejen lepší fyzickou, ale i psychickou zdatnost. Zdravý pohyb a racionální strava patří k základním předpokladům dobrého zdraví.

3.2 Moţná pohybová oslabení jedinců staršího věku Při provádění pohybové aktivity bychom měli věnovat pozornost zdravotnímu stavu a moţným komplikacím nebo změnám projevující se ve stáří. Zpomaluje se činnost a rychlost regenerace jednotlivých tkání. Sniţuje se vitální kapacita a elasticita plic. Dochází nám k častému zadýchávání. Moţný výskyt srdečních obtíţí vlivem moţné aterosklerotizace (zúţený průsvit cév). S tím plyne nedostatečné zásobení tání ţivinami a špatné prokrvování. Dochází k úbytku svalové hmoty a k dysbalancím svalů trupu, jeţ vedou k špatnému postavení těla. Klesá celkový rozsah pohybu v kloubech a vznikající degenerativní onemocnění (artrózy). Kosti jsou ve stáří náchylnější ke zlomeninám zapříčiněny nedostatkem pohybu. Nejčastěji jsou postihováni (zápěstí, krček kosti stehenní a paţní). Můţou nastat i únavové zlomeniny vlivem náhlého náporu (běhy). Pravidelným pohybem můţeme docílit zpomalení a oddálení těchto změn. Musíme ovšem klást důraz na pravidelnost. [9]

19

3.3 Objem zatíţení Záleţí na mnoha aspektech, podle kterých můţeme určit objem zatíţení. Jsou jimi intenzita, charakter aktivity, věk a výkonnost. Objemem zatíţení rozumíme energetickým výdejem, v němţ se promítne doba trvání a intenzita zátěţe. Energetický výdej je v závislosti na věku, pohlaví, hmotnosti, výšce a trénovanosti. Často se ovšem názory odborníku rozcházejí v tom, jak často a dlouho by se měl člověk pohybovat a v doporučení pro optimální funkci oběhového ústrojí seniorů. Někteří povaţují za optimální 3 krát týdně půl hodinovou stálou intenzitou. Jiní říkají, ţe optimální je 5 krát týdně po dobu 30minut mírné aţ střední intenzity (30-60% SFmax) Další uvádí, ţe objem pohybových a proţitkových aktivit by měl být 3-4 hodiny týdně. [11, 1]

3.4 Intenzita zatíţení Intenzitou rozumíme stupeň úsilí vyvíjeného při pohybové aktivitě. Nejčastějším ukazatelem intenzity zatíţení je srdeční frekvence. Její hodnoty vyjadřujeme počtem tepů za minutu, které se liší věkem jedince. S věkem klesá maximální srdeční frekvence. Pro určení optimální srdeční frekvence pouţijeme Karvonenovu rovnici, která nám určí maximální srdeční frekvenci s ohledem na věk. SFmax = 220 tepů/min – věk osoby Za optimální srdeční zónu povaţujeme v rozpětí 50 - 75% SFmax Toto rozhraní srdeční frekvence by neměli pouţívat lidé beroucí prášky měnící srdeční frekvenci, trpící srdeční arytmií, s potíţemi nahmatat tep nebo s jinými potíţemi ovlivňující srdeční frekvenci. [11, 1] Méně náročným ukazatelem pro kontrolu intenzity je Borgova škála subjektivně vnímané námahy. Její stupnice (škála) je označena čísly od 6 (bez námahy) do 20 (maximální námahy) Střední intenzita aerobní zátěţe se nachází mezi čísly 12-14 Borgově stupnici. Vnímaná námaha je poněkud větší, cvičenec však nejeví známky únavy a je schopen pokračovat. [11, 1]

20

Další snadnou pomůckou je řečový test. Jestliţe při vykonávané aktivitě jsme schopni bez většího zadýchání mluvit plynule, je vše v pořádku. Pokud ovšem nejsme schopni souvislé řeči a zadýcháváme se, je nutné intenzitu zátěţe sníţit.

3.5 Nevhodná cvičení Zmíníme taková cvičení a situace, které by mohli jedinci ublíţit. Prudké a náhlé změny polohy jedince (závratě spojené s pády na zem) Příliš velké tempo Skoky a dopady na tvrdou zem (namáhání kloubů) Příliš dlouhé záklony hlavy (dochází k nedokrvení mozku – omdlení) Náročná koordinace a sestavy (neschopnost provádět cvik - pocit méněcennosti) Izometrická cvičení se zadrţeným dechem Cvičení na nářadí (hrazda, bradla, kruhy) [9]

3.6 Pohybové aktivity 3.6.1 Aerobní aktivity Aerobní aktivity dobře slouţí k udrţování oběhového a dechového ústrojí staršího organismu. Zařazujeme zde aktivity, které mají delšího trvání. Minimálně 20minut. [11] Chůze – patří mezi nejoblíbenější pohybové aktivity seniorů a spolu s přírodním prostředím podporuje odbourávaní stresu. Časově a finančně jsou nenáročné. Nepotřebujeme k ní ţádné speciální dovednosti. Chůze zvolená jako zátěţová pohybová aktivita je v mnoha směrech přínosná. Chůze je 5krát šetrnější ke kloubům neţ běh. Se zlepšující se kondicí můţeme postupně zvyšovat intenzitu. [1]

21

Chůzi můţeme rozdělit do několika typů: procházky a příleţitostná chůze, funkční chůze, ostrá chůze, Nordic Walking (styl chůze, kde aktivně zapojujeme horní končetiny pomocí holí) Na co si dát pozor: Základem je kvalitní obuv a funkční oblečení Při delší chůzi nezapomínejte pít Pohybujte se ve známém prostředí, plánujte trasy Nenoste s sebou ţádné cennosti Vyhýbejte se nepřístupným místům a místům s nezpevněným povrchem [1]

Aktivity ve vodě – jsou u starších jedinců velmi oblíbené. Plavání je šetrné ke kloubům, nedochází tolik k jejich zatěţování jak na suchu. Ideální je teplá voda zaručující pohodlí. Plavání je aktivita, která přispívá k lepší tělesné kondici. Posilujeme srdeční činnost i svaly dolních končetin, pletence ramenního a trupu. Podporujeme plicní ventilaci. U plavání se doporučuje střídat styly: prsa, kraul a znak. Odpor vody můţe slouţit k posilování těla v podobě aqua aerobiku (chůze a poskakování ve vodě, posilování s činkami a jinými pomůckami ve vodě) [1] Na co si dát pozor: Při chůzi okolo bazénu pouţívejte gumové pantofle (nebezpečí uklouznutí) Před vstupem do vody se přesvědčte o hloubce vody Plavte raději při okraji bazénu, kde se nachází schůdky Pozor na příliš studené bazény nebo vodní nádrţe (optimální je 28-31°C) [1] Jízda na kole – představuje vynikající aerobní aktivitu. Nepřekonáváme tělesnou hmotnost, proto je šetrnější ke kloubům. Cyklistika v přírodě bývá spojena s jistými obtíţemi (doprava, terén, koordinace na kole). Méně náročná forma jízdy na kole je jízda na stacionárním kole. Výhoda této alternativy je pouţití pod střechou a kdykoliv k pouţití. [1]

22

Na co si dát pozor: Před jízdou se lehce rozcvičit Správně nastavená velikost sedla a vzdálenosti od řídítek Plynulé šlapání v rozmezí 60-70otáček/min Doplňovat tekutiny Odpor regulovat s ohledem na věk a zdravotní stav jedince Další aerobní aktivity: turistika, běh v terénu, běţecké lyţování, práce na zahrádce [1]

3.6.2 Silová a protahovací cvičení S přibývajícím věkem ubývá svalová hmota a síla. Celé tělo bez pohybu začíná daleko rychleji slábnout. Je prokázáno, ţe sedmdesátiletý jedinec ztrácí 30% svalové síly, neţ měl v 50. roce svého ţivota. Fyzicky aktivní jedinci ve stáří jsou daleko lépe silově vybaveni, neţ neaktivní jedinci zavrhující pohyb. Dochází ke svalovým dysbalancím, kdy na jedné straně máme svaly ochablé (fázické) a naproti tomu svaly zkrácené (posturální). Velmi dobrým způsobem na odstranění svalových dysbalancí slouţí kompenzační cvičení, které vyrovnávají svalovou nerovnováhu pomocí uvolňovacích, protahovacích a posilovacích cvičení. Pohybem docílíme lepší kloubní stabilitu a flexibilitu, zlepšuje se pruţnost šlach a celkový rozsah pohybu v kloubech. [11, 10] Pravidla pro posilování: Jestliţe jedinec prodělal operaci či úraz měl by se nejdřív poradit s lékařem nebo fyzioterapeutem o vhodnosti cviků Před jakýmkoliv posilováním svaly uvolníme, lehce zahřejeme a protáhneme Posilujeme oslabené svaly a volíme jednoduché a snadné cviky Nejdříve posilujeme velké svalové partie (záda, stehna, břicho), poté malé partie Cviky by měly být pomalé, kontrolované a v daném rozsahu Při posilování správně a pravidelně dýcháme (s kontrakcí výdech) Nezadrţujeme dech, můţe způsobit zvýšený krevní tlak a závratě, mdloby Pravidla pro protahování 23

Základem je stabilní, pohodlná poloha a relaxace těla Protahované svaly nesmí plnit antigravitační funkci Nevolíme švihové pohyby, ani pohyby, které by způsobovaly bolest Volíme přiměřený odpor a uvolnění s výdechem [11, 1]

Cvičení s pomůckami: Gumové pásy (theraband) – relativně nová pomůcka pomáhající jak k protahování, tak k posilování. Kaţdý theraband je barevně odlišen podle velikosti odporu (sedmi barvami). Odpor volíme podle zdatnosti jedince a pohlaví. Důleţité je provádět pohyb tahem při stálém napětí therabandu a v celém rozsahu, kdy je největší odpor kladen aţ na konci pohybu. [11] Příklady cvičení: l Posílení paţí a ramen a hrudníku. Gumu natáhneme vodorovně za zády v úrovni lopatek. S výdechem provádíme pohyb do předpaţení před hrudník v celém rozsahu

KProtaţení svalů trupu. Sedíme vzpřímeně na ţidli, v upaţení uchopíme gumu a natáhneme ji před hrudník. Provádíme rotaci trupu a hlavy s pomalým a vědomím dýcháním. [11]

Zdravotnické míče (overbally) – mezi seniory velmi oblíbená pomůcka ke cvičení. Jedná se o malý míč o průměru 28 cm s pruţným neklouzavým povrchem a podle potřeby jej můţeme nafukovač či upouštět vzduch. Míč nabízí všestranné vyuţití v podobě vyrovnávacích, kondičních, manipulačních, posilovacích i relaxačních cvičení. Míč je téţ vhodný pro svalovou koordinaci a rovnováhu. [11]

24

Příklad cvičení: PosíleníMhýţďových svalů. V lehu na zádech pokrčmo opřeme chodidla na overball. S nádechem zvedáme pánev do nejvyšší pozice, hýţdě jsou staţené. S výdechem pozvolna pokládáme na zem, obratel po obratli K Posílení břišních svalů. Leh na zádech pokrčmo, míč uchopíme do nataţených rukou. S výdechem zvedáme obloukem trup od hlavy přes hrudník. Míč se snaţíme posouvat ke kolenům. S výdechem pomalu pokládáme na podloţku. [11]

Fit Ball – je cvičení na velkém míči vyhovující všem věkovým kategoriím bez rozdílu na hmotnosti. Fitball má několik velikostí. Vţdy je důleţité vybrat adekvátní velikost pro správný posez (stehna s bércem v pravém úhlu). Jeho hlavním uţitím je při problémech se zády. Vhodnými cviky masírujeme páteř i svaly trupu podporující správné drţení těla vlivem rovnováţných a stabilizačních cvičení. Příklad cvičení: Posílení hlubokého stabilizačního systému. Sed na míči, pomalu zvedneme nejdříve jednu nohu, poté obě nohy ze země a snaţíme se udrţet rovnováhu pomocí zapojení svalů trupu.

Protaţení čtyřhranného svalu bederního. V sedu na míči vzpaţíme pravou ruku a pomalu s výdechem provádíme úklon do leva. V krajní poloze dodýcháváme a zpět. To samé na druhou stranu

25

3.6.3 Jóga a čínská zdravotní cvičení Jóga představuje cvičební systém zaměřující se na harmonizaci tělesné i duševní stránky člověka. V jógových cvičeních je kladen důraz na plynulé navazování pohybu bez švihových prvků, proto je vhodný všem věkovým kategoriím a zvláště pak prospěšný lidem staršího věku. Udrţuje dobrý tělesný i duševní stav a podporuje správnou funkci vnitřních orgánů. Jóga můţe být téţ prospěšná na protaţení zkrácených a posílení oslabených svalů podporující kloubní pohyblivost a pruţnost těla. Ve cvičení dochází k vědomému a koncentrovanému dýchání, jeţ umocňuje celkové protaţení těla. [10] Čínská zdravotní cvičení vychází z tradiční čínské medicíny, která pohlíţí na člověka jako celek. Léčebné přístupy Dálného východu kladou důraz na prevenci a spolupráci pacienta. Cílem úspěchu je pozitivní vztah ke cvičení, spojení mysli s dechem, koncentrace na zatěţované části těla. Důleţitým prvkem cvičení je trpělivost a důvěra v pozitivní výsledek našich schopností. Typy cvičení: čchi-kung (práce s vnitřní energií), Pět Tibeťanů (cvičení ovlivňující sedm ţláz s vnitřní sekrecí), Tai-chi, regenerace zraku, léčebné dýchání [10]

26

4 Praktická část

4.1 Cíl výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit výţivový a pohybový stav seniorů ve věku od 60 let pomocí dotazníku sestaveného z 30 otázek a srovnat seniory se skupinou aktivně cvičících seniorů. Vedlejším cílem výzkumu bylo zjistit, zda senioři dodrţují zásady zdravé a seniorům adekvátní výţivy, zda senioři dodrţují pitný reţim. Porovnat rozdíly odpovědí muţů a ţen. Pomocí BMI (Body Mass Index) určit index tělesné hmotnosti a zjistit, zda senioři věnují svůj čas správné pohybové aktivitě.

4.2 Výzkumné otázky I. II.

Předpokládáme, ţe většina seniorů nedodrţuje pitný reţim Předpokládáme, ţe většina seniorů (více neţ 50%) nevykonává aktivně pohybovou aktivitu

III.

Předpokládáme, ţe aktivně cvičící (sportující) senioři, budou lépe dodrţovat zásady zdravé výţivy

27

4.3 Výběr skupiny Cílová skupina tvořila 70 seniorů ve věku od 57 do 86 let. Přičemţ 20 seniorů bylo vybráno jako srovnávací skupina aktivně cvičících seniorů ve věku od 55 do 75 let. Z dotazovaných bylo 20 muţů a 30 ţen. Průměrný věk činil 70,96 let. Aktivně cvičících seniorů bylo 11 ţen a 4 muţi. Věkový průměr byl 66 Výzkum byl prováděn anonymně pomocí dotazníku vztahující se k výţivě a pohybové aktivitě seniorů. Dotazníky byly rozdávány v rodině, známým a ve skupině aktivně cvičících seniorů navštěvující cvičení jógy na Moravské Slavii Brno. Senioři navštěvovali hodinu jógy pravidelně kaţdý týden.

4.4 Sestavení dotazníku Jako metoda výzkumu mi poslouţila forma dotazníku. Dotazník se skládá z 30 otázek První čtyři otázky jsou informační, které nám ukazují: pohlaví, věk, výšku a váhu. Ze zbylých 26 otázek je 24 uzavřeného typu se zaškrtnutím jedné z moţností a 2 otázky jsou charakteru otevřeného. Otázky č. 5 – 23 se zabývají zjištěním výţivového stavu Otázka č. 24 – 29 zjišťují pohybovou aktivitu seniorů Poslední 30. otázka je otevřeného typu a sděluje nám informaci o tom, co senioři dělají pro to, aby byli zdraví.

28

4.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Pohlaví Tab. 4: Četnost odpovědí na otázku č. 1 (senioři)

Pohlaví Počet ∑/%

Otázka č. 1 Muži 20 40%

Ženy 30

60%

Tab. 5: Četnost odpovědí na otázku č. 1 (aktivně cvičící senioři)

Pohlaví Počet ∑/%

Otázka č. 1 Muži 4 27%

Ženy 11

73%

Z následujících grafů vyplývá, ţe z celkových 50 seniorů bylo 20 muţů a 30 ţen. U aktivně cvičících seniorů byli 4 muţi a 11 ţen. U této skupiny nebudeme v následujícím rozboru a vyhodnocování dotazníku rozlišovat odpovědí muţů a ţen.

Otázka č. 2: Věk Věková skupina seniorů byla v rozmezí od 57 do 86 let a průměrný věk činil 70,96let. Z toho průměrný věk muţů byl 71.2 let a 70,7 let u ţen. U aktivně cvičících seniorů bylo věkové rozmezí od 55let do 75 let. Průměrný věk byl 66let. Vzhledem k malému počtu skupiny aktivně cvičících seniorů, nebudeme uvádět tabulku. Tab. 6: Četnost odpovědí na otázku č. 2

Možnosti Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑/%

pod 60 let 3 6% 0 0% 3 10%

Otázka č. 2 60 – 70 let 19 38% 8 40% 11 37%

70 - 80 let 21 42% 9 45% 12 40%

nad 80 let 7 14% 3 15% 4 13%

Největší zastoupení seniorů bylo mezi 70 a 79 rokem a to jak u muţů, tak i u ţen. Dále pak mezi 60 a 69 rokem ţivota.

29

Výpočet BMI (body mass index) U kaţdého seniora byl vypočten BMI index, který nám určí míru tělesné hmotnosti vzhledem k výšce dotyčného. To znamená, jestli se jedná o normální hodnoty mezi (18,5–24,9), nadváhu (25-29,9), podváhu pod (18,5) a obezitu nad 30. Poslouţili nám hodnoty výška a váha, které byly uvedeny v dotazníku (otázka č. 2, 3) Tab. 7:Výpočet BMI (senioři)

BMI Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑/%

pod 20 1 2% 0 0% 1 3%

Výpočet BMI 20 - 24,9 15 30% 5 25% 10 33%

25 - 29,9 22 44% 10 50% 12 40%

nad 30 12 24% 5 25% 7 23%

25 - 29,9 5 33%

nad 30 0 0%

Tab. 8: Výpočet BMI (aktivně cvičící senioři)

BMI Počet ∑/%

pod 20 0 0%

Výpočet BMI 20 - 24,9 10 67%

Rozmezí seniorů bylo od 19,36 do 35,49. U všech dotazovaných nebyl nikdo s podváhou, tedy pod 18,5. Z výsledků je tedy zřejmé, ţe většina dotazovaných seniorů (44%) spadá do nadváhy, následovány normální váhou (30%) a v těsné blízkosti obezitou (24%). V porovnání skupiny aktivně cvičících seniorů vidíme převahu v oblasti normální váhy (67%), nadváha (33%), nikdo s obezitou a podváhou. Graf č. 3: Výpočet BMI

30

Otázka č. 5: Sledujete pravidelně svoji váhu? Tab. 9: Četnost odpovědí na otázku č. 5 (senioři)

Možnosti Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑ /%

Otázka č. 5 ano 22 44% 7 35% 15 50%

ne 28 13 15

56% 65% 50%


Možnosti Počet ∑/%

Otázka č. 5 ano 9 60%

ne 6

40%

Otázka nám poskytla informaci o tom, jestli senioři sledují pravidelně svoji váhu. Celkové jsou výsledky celkem shodné, (44%) odpovědělo moţnost: Ano; a (56%) moţnost: Ne. Nicméně u muţů vidíme, ţe (65%) si váhu pravidelně nesleduje. Naopak u aktivně cvičících seniorů je (60%) odpovědí u moţnosti: Ano; sleduji pravidelně svoji váhu. Berme však v potaz, ţe pravidelné váţení je dobré provádět jednou týdně, nikoliv kaţdý den.

Graf č. 4: Otázka č. 5

31

Otázka č. 6: Snaţíte se ovlivnit svoji váhu? Tab. 11: Četnost odpovědí na otázku č. 6 (senioři)


Otázka č. 6 ano 28 56% 10 50% 18 60%

ne 22 10 12

44% 50% 40%




ne 4

27%

Otázka č. 6 zjišťovala snahu seniorů ovlivnit svoji váhu. Z celkových odpovědí bylo pro moţnost: Ano (56%) a pro moţnost: Ne (44%). V porovnání odpovědí muţů a ţen vidíme, ţe ţeny se snaţí ovlivnit svoji váhu více neţ muţi. U aktivně cvičících senioru je velká převaha (73%) pro moţnost: Ano; chtějí ovlivnit svoji váhu.


32

Otázka č. 7: Zajímáte se o zdravou výţivu? Tab. 13: Četnost odpovědí na otázku č. 7 (senioři)


Otázka č. 7 ano 31 62% 7 35% 24 80%

ne 19 13 6

38% 65% 20%




ne 2

13%

Z odpovědí na otázku č. 7 vyplývá, ţe (62%) seniorů se zajímá o zdravou výţivu. Nicméně celých (80%) tvoří ţeny a tudíţ jejich zájem o zdravou výţivu je větší neţ u muţů. U muţů převládá (65%) záporných odpovědí a (35%) pro moţnost: Ano. U skupiny cvičících seniorů vidíme jasnou procentuální převahu (87%) zájmu o zdravou výţivu.


33

Otázka č. 8: Kolikrát denně jíte? Tab. 15: Četnost odpovědí na otázku č. 8 (senioři)


1-2 krát 0 0% 0 0% 0 0%

Otázka č. 8 2-3 krát 5 10% 3 15% 2 7%

3-4 krát 34 68% 13 65% 21 70%

5 a více krát 11 22% 4 20% 7 23%



1-2 krát 0 0%

Otázka č. 8 2-3 krát 2 13%

3-4 krát 9 60%

5 a více krát 4 27%

Otázka č. 8 dopadla nečekaně vyrovnaně ve všech kritérií. Nejčastější odpovědí na otázku: Kolikrát denně jíte? Byla odpověď: 3-4 krát; a to v (68%) u seniorů a u aktivně cvičících seniorů (60%). Nicméně ani s přihlédnutím na pohlaví nevidíme větší rozdíly v odpovědích muţů a ţen. Druhou nejčastější odpovědí byla moţnost: 5 a více krát; v (22%) u seniorů a v (27%) u cvičících seniorů. Pozitivem je, ţe se nenašel ţádný jedinec, který by uvedl moţnost: 1-2 krát.


34

Otázka č. 9: Masitá strava v jídelníčku? Tab. 17: Četnost odpovědí na otázku č. 9 (senioři)


denně 9 18% 5 25% 4 13%

Otázka č. 9 5-3 krát týdně 34 68% 13 65% 21 70%

2-1 krát týdně 7 14% 2 10% 5 17%

nikdy 0 0 0

0% 0% 0%



denně 1

7%

Otázka č. 9 5-3 krát týdně 11 73%

2-1 krát týdně 3 20%

nikdy 0

0%

Tato otázka zjišťovala častost příjmu masité stravy v jídelníčku. Z výsledků vyplývá, ţe většina seniorů (68%) i aktivně cvičících seniorů (73%) označila moţnost: 5-3 krát týdně. Výsledky porovnání muţů a ţen jsou téměř shodné, jen u moţnosti: denně; vidíme malou procentuální odchylku. Tuto odpověď označilo o něco větší procento muţů (25%) neţ ţen (13%). U aktivně cvičících seniorů vidíme jasnou procentuální převahu u moţnosti: 5-3 krát týdně; (73%)


35

Otázka č. 10: Ryby do svého jídelníčku zařazujete? Tab. 19: Četnost odpovědí na otázku č. 10 (senioři) Otázka č. 10 Možnosti Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑/%

ano 25 10 15

ne 50% 50% 50%

5 2 3

10% 10% 10%

výjimečně 20 40% 8 40% 12 40%

Tab. 20: Četnost odpovědí na otázku č. 10 (aktivně cvičící senioři) Otázka č. 10 Možnosti Počet ∑/%

ano 11

ne 73%

1

7%

výjimečně 3 20%

Otázka č. 10 byla zaměřena na zjištění zařazování ryb do jídelníčku. Většina seniorů (50%) odpověděla, ţe do svého jídelníčku ryby zařazují a celých (40%) označilo moţnost: výjimečně. Nicméně pouze (10%) dotázaných odpovědělo, ţe ryby nezařazuje, coţ je velice zajímavé a chvályhodné. Porovnání odpovědí muţů a ţen jsou rovnocenné. Aktivně cvičící senioři zařazují ryby do svého jídelníčku více, celých (73%)


36

Otázka č. 11: Ovoce v jídelníčku zařazujete? Tab. 21: Četnost odpovědí na otázku č. 11 (senioři)


denně 29 58% 9 45% 20 67%


2-1 krát týdně 5 10% 5 25% 0 0%

nikdy 0 0 0

0% 0% 0%



denně 9 60%



nikdy 0

0%

Otázka č. 11 zjišťovala pravidelnost příjmu ovoce v jídelníčku. Výsledky ukázaly, ţe překvapivě většina seniorů (58%) zařazuje do jídelníčku ovoce denně. Následně s (32%) odpověděli senioři moţnost: 5-3 krát týdně. Na této otázce je vidět, ţe v pravidelnosti příjmu ovoce jsou důslednější ţeny neţ muţi. Při nejčastější odpovědi odpovědělo (45%) muţů oproti (67%) u ţen. A v moţnosti: 2-1 krát týdně; odpověděli pouze muţi a to (25%) ze všech muţů. U aktivně cvičících převládá moţnost: denně; s (60%), následovanou moţností: 5-3 krát týdně; (40%)


37

Otázka č. 12: Zeleninu do jídelníčku zařazujete? Tab. 23: Četnost odpovědí na otázku č. 12 (senioři)


denně 13 26% 6 30% 7 23%

Otázka č. 12 5-3 krát týdně 26 52% 9 45% 17 57

2-1 krát týdně 11 22% 5 25% 6 20%

nikdy 0 0 0

0% 0% 0%



denně 4 27%



nikdy 0

0%

Otázka č. 12 zjišťovala pravidelnost příjmu zeleniny v jídelníčku. V porovnání s předchozí otázkou, která se ptala na pravidelnost ovoce v jídelníčku, můţeme říct, ţe zelenina nebývá v jídelníčku zařazována, tak často jak je tomu u ovoce. Nejčastější odpovědí byla moţnost: 5-3 krát týdně; s (52%) u seniorů a s (60%) u aktivně cvičících seniorů. Následována odpovědí: denně; s (26%) u seniorů a s (27%) u cvičících seniorů U této otázky rozdíly odpovědí muţů a ţen není tak znatelný.


38

Otázka č. 13: Instantní jídla v jídelníčku zařazujete? Tab. 25: Četnost odpovědí na otázku č. 13 (senioři)


denně 0 0 0

0% 0% 0%


2-1 krát týdně 16 32% 6 30% 10 33%

nikdy 31 62% 12 60% 19 63%



denně 0

0%



10

nikdy 67%

Tato otázka byla zaměřena na zjištění pravidelnosti příjmu instantních jídel. Z výsledků můţeme vidět, ţe většina seniorů (62%) i aktivně cvičících seniorů (67%) nekonzumuje instantní jídla vůbec, coţ je překvapující výsledek. V porovnání odpovědí muţů a ţen nevidíme, ţádné větší rozdíly. Shodné jsou i procentuální výsledky v porovnání s aktivně cvičícími seniory a to jak v nejčastější odpovědi, tak i u druhé nejčastější odpovědi: 2-1 krát týdně; s (32%) u seniorů a s (33%) u cvičících seniorů.


39

Otázka č. 14: Upřednostňujete celozrnné potraviny? Tab. 27: Četnost odpovědí na otázku č. 14 (senioři)


Otázka č. 14 ano 22 44% 7 35% 15 50%

ne 28 13 15

56% 65% 50%




ne 5

33%

Z odpovědí na otázku č. 14 vyplývá, ţe upřednostňování či neupřednostňování celozrnných potravin je u seniorů docela vyrovnané. (44%) odpovědělo moţnost: ano; a (56%) všech seniorů moţnost: ne. Nicméně v porovnání odpovědí muţů a ţen jsou o něco důslednější ţeny neţ muţi. Z celkových odpovědí muţů upřednostňuje celozrnné potraviny jen (35%). Naopak aktivně cvičící senioři upřednostňují celozrnné potraviny v (67%) oproti (44%) u seniorů.


40

Otázka č. 15: Čtete sloţení potravin na obalu? Tab. 29: Četnost odpovědí na otázku č. 15 (senioři) Otázka č. 15 Možnosti Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑/%

ano 16 3 13

ne 32% 15% 43%

25 15 10

50% 75% 33%

rád(a) bych, ale malá písmenka 9 18% 2 10% 7 23%



ano 8

53%

Otázka č. 15 ne 1 7%

rád(a) bych, ale malá písmenka 6 40%

Otázka č. 15 zjišťovala, zdali senioři čtou, nebo alespoň se snaţí číst informace o sloţení na obalech potravin. Výzkum ukázal, ţe větší procento všech seniorů (50%) nečte sloţení potravin na obalu, nicméně (32%) čte sloţení a (18%) by rádo sloţení četlo, kdyby nebyly písmenka tak malá. To znamená, ţe by výsledky dopadly shodně. Zajímavé je srovnání muţů a ţen. Ţeny (43%) daleko více čtou sloţení potravin neţ muţi (15%), nicméně tato odchylka můţe být ovlivněna častějším nakupováním ţen neţ muţů. U cvičících seniorů převládá odpověď: ano; (53%). V procentuálním srovnání jsou tedy důslednější. Graf č. 14: Otázka č. 15

41

Otázka č. 16: Dopřáváte si sladkosti? Tab. 31: Četnost odpovědí na otázku č. 16 (senioři)


Otázka č. 16 ano 34 68% 13 65% 21 70%

ne 16 7 9

32% 35% 30%




ne 6

40%

Tato otázka zjišťovala příjem sladkostí v jídelníčku. Výsledky dopadly následovně. Nejčastější odpovědí byla kladná odpověď: ano; (68%) následovně odpovědí: ne; (32%) Tato otázka byla velmi vyrovnaná ve všech aspektech. Minimální rozdíly v odpovědích muţů a ţen i srovnání s aktivně cvičícími seniory, kteří odpověděli v (60%) moţnost: ano a v (40%) moţnost: ne.


42

Otázka č. 17: Omezujete potraviny s vysokým obsahem cholesterolu? Tab. 32: Četnost odpovědí na otázku č. 17 (senioři)


Otázka č. 17 ano 27 54% 7 35% 20 67%

ne 23 13 10

46% 65% 33%




ne 3

20%

Otázka zjišťovala, jestli senioři omezují potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, jako jsou (máslo, vejce, uzeniny, tavené sýry…) Z výsledků vyplývá, ţe (54%) omezuje potraviny s vysokým obsahem cholesterolu a (46%) ne. Opět můţeme vidět značný rozdíl v odpovědích obou pohlaví. Ţeny jsou v této otázce opět více důslednější neţ muţi. (67%) všech ţen odpovědělo moţnost: ano; oproti (35%) u muţů. Aktivně cvičící senioři omezují potraviny s vysokým obsahem cholesterolu (80%). Znovu velký procentuální rozdíl oproti skupině seniorů.


43

Otázka č. 18: Uzeniny v jídelníčku zařazujete? Tab. 34: Četnost odpovědí na otázku č. 18 (senioři)


denně 1 1 0

2% 5% 0%


2-1 krát týdně 30 60% 12 60% 18 60%

nikdy 7 14% 3 15% 4 13%



denně 0

0%



nikdy 4 27%

Otázka č. 18 zjišťovala pravidelnost příjmu uzenin v jídelníčku. U obou skupin dopadla jako nejčastější odpověď: 2-1 krát týdně; a to v (60%) u seniorů a v (73%) u skupiny aktivně cvičících seniorů. Druhá nejčastější odpověď se uţ liší. U skupiny seniorů je to moţnost: 5-3krát týdně; (24%) a u skupiny aktivně cvičících moţnost: nikdy; (27%). U odpovědí muţů a ţen nevidíme větší odchylky.


44

Otázka č. 19: Sledujete mnoţství přijatých tekutin za den? Tab. 36: Četnost odpovědí na otázku č. 19 (senioři) Otázka č. 19 Možnosti Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑/%

ano 19 5 14

ne 38% 25% 47%

18 9 9

36% 45% 30%

výjimečně 13 26% 6 30% 7 23%


ano 9

ne 60%

2

13%

výjimečně 4 27%

Z odpovědí na otázku č. 19 vyplývá, ţe u skupiny seniorů jsou odpovědi velmi podobné, prakticky shodné. Zajímavé je porovnání v odpovědích muţů a ţen. Ţeny (47%) sledují častěji mnoţství přijatých tekutin za den neţ muţi (25%). U skupiny aktivně cvičících seniorů vidíme převahu u moţnosti: ano; (60%), jsou tedy celkově důslednější v sledování přijatých tekutin za den neţ skupina seniorů.


45

Otázka č. 20: Jaké mnoţství tekutin, mimo kávy a mléka, za den vypijete? Tab. 38: Četnost odpovědí na otázku č. 20 (senioři)


0,5 – 1 litr 9 18% 2 10% 7 23%

Otázka č. 20 1 – 2 litry 31 62% 14 70% 17 57%

2 – 3 litry 9 18% 3 15% 6 20%

3 a více litrů 1 2% 1 5% 0 0%



0,5 – 1 litr 3 20%

Otázka č. 20 1 – 2 litry 5 33%

2 – 3 litry 7 47%

3 a více litrů 0 0%

Otázka byla zaměřena na zjištění mnoţství přijatých tekutin za den. Většina seniorů (62%) přijímá 1-2 litry za den, coţ není mnoho. Jako druhá nejčastější odpověď byla shodně moţnost: 0,5-1 litr; (18%) a 2-3 litry; (18%). Ţeny odpověděli ve (23%) moţnost: 0,5-1 litr; coţ je druhá nejčastější odpověď u ţen. U muţů je druhá nejčastější odpověď: 2-3 litry; (15%). Celkově je příjem tekutin u skupiny seniorů nízký. Aktivně cvičící senioři přijímají větší mnoţství tekutin za den neţ skupina seniorů a nejčastější odpověď byla moţnost: 2-3 litry; (47%). Drhá nejčastější moţnost: 1-2 litry; (33%).


46

Otázka č. 21: Preferujete nesycené vody (bez bublinek) od sycených (s bublinkami)? Tab. 40: Četnost odpovědí na otázku č. 21 (senioři) Otázka č. 21 Možnosti Počet ∑/% Muži ∑/% Ženy ∑/%

ano 34 11 23

ne 68% 55% 77%

13 7 6

26% 35% 20%

výjimečně 3 6% 2 10% 1 3%


ano 12

ne 80%

1

7%

výjimečně 2 13%

Tato otázka zjišťovala, jestli senioři preferují vody bez bublinek nebo s bublinkami (nesycené od sycených). Překvapivě většina seniorů (68%) preferuje raději vody nesycené neţ vody sycené. Větší procento preferují ţeny (77%) neţ muţi (55%). Pouze (6%) preferuje nesycené vody jen výjimečně. U aktivně cvičících seniorů vidíme převahu moţnosti: ano; (80%), stejně jak u skupiny seniorů.


47

Otázka č. 22: Snídáte? Tato otázka zjišťovala, jestli senioři dodrţují ráno snídani. Otázka byla spíše informativní, protoţe jsme předpokládali, ţe dopadne jednoznačně. Všichni senioři i u skupiny aktivně cvičících seniorů, označili moţnost: ano (100%). Z hlediska zdravé výţivy je snídaně nepostradatelným dílem. Proto jsme otázku zařadili do dotazníku a snaţili jsme se zjistit, jestli opravdu senioři dodrţují ranní snídani, která je důleţitá v kaţdém věku a neměla by se vynechávána. Vzhledem k jasnosti odpovědí nebudeme zařazovat tabulky ani graf.

48

Otázka č. 23: Kolik hodin před spaním jíte poslední jídlo? Tab. 42: Četnost odpovědí na otázku č. 23 (senioři)


Otázka č. 23 hodinu 2-3 hodiny 8 16% 27 54% 4 20% 10 50% 4 13% 17 57%

4 a více hodin 15 30% 6 30% 9 30%



Otázka č. 23 hodinu 2-3 hodiny 0 0% 8 53%

4 a více hodin 7 47%

Otázka č. 23 zjišťovala, kolik hodin před spaním jí senioři poslední jídlo. Nejčastější odpovědí byla u skupiny seniorů moţnost: 2-3hodiny; (54%). Tato moţnost dopadla pro obě sledované skupiny procentuálně prakticky shodně. Aktivně cvičící senioři odpověděli stejnou moţnost a to v (53%). Druhou nejčastější odpovědí u skupiny seniorů byla moţnost: 4 a více hodin; (30%) a u aktivně cvičících (47%). Nicméně u skupiny seniorů vidíme i moţnost: hodinu; (16%). Odlišnost v odpovědích muţů a ţen nepozorujeme.


49

Otázka č. 24: Věnujete se nějaké pohybové aktivitě? Tab. 44: Četnost odpovědí na otázku č. 24 (senioři)


Otázka č. 24 ano 29 58% 13 65% 16 53%

ne 21 7 14

42% 35% 47%




ne 0

0%

Otázka č. 24 zjišťovala, jestli senioři vykonávají pohybovou aktivitu. U skupiny seniorů byly odpovědi celkem vyrovnané. (58%) odpovědělo, ţe nějakou pohybovou aktivitu vykonává a (48%) odpovědělo, ţe nevykonává, coţ je relativně velké procento, kdyţ uváţíme důleţitost pohybu ke zdraví. V porovnání odpovědí vidíme minimální procentuální převahu muţů ve vykonávání pohybové aktivity. U aktivně cvičících seniorů byly výsledky uţ známy, protoţe se jedná o srovnávací skupinu, vykonávající pravidelně pohybovou aktivitu.


50

Otázka č. 25: Jak často vykonáváte pohybovou aktivitu? Tab. 46: Četnost odpovědí na otázku č. 25 (senioři)


denně 21 42% 11 55% 10 33%

Otázka č. 25 týdně měsíčně 8 16% 0 0% 3 15% 0 0% 5 17% 0 0%

výjimečně 9 18% 2 10% 7 23%

nevykonávám 12 24% 4 20% 8 27%



denně 8 53%

Otázka č. 25 týdně měsíčně 7 47% 0 0%

výjimečně 0 0%

nevykonávám 0 0%

Tato otázka byla zaměřena na zjištění pravidelnosti vykonávání pohybové aktivity. U skupiny seniorů vidíme převahu u moţnosti: denně; (42%). Druhou nejčastější odpovědí podle očekávání byla moţnost: nevykonávám; (24%) a moţnost: výjimečně; (18%). Opět můţeme vidět menší převahu muţů (55%), kteří vykonávají pohybovou aktivitu denně, oproti (33%) u ţen. Aktivně cvičící odpověděli téměř shodně na moţnosti: denně; (53%) a týdně; (47%). Jejich častost je podle očekávání daleko větší neţ u skupiny seniorů.


51

Otázka č. 26: Jakou pohybovou aktivitu vykonáváte? Tato otázka byla otevřeného charakteru a dotazovaní odpovídali do označené kolonky. Otázka zjišťovala, jakou pohybovou aktivitu senioři vykonávají. Je ale zřejmé, ţe všichni na tuto otázku neodpovídali, protoţe předchozí otázka zjišťovala, jestli pohybovou aktivitu vykonávají. Z výsledků na tuto otázku vidíme, ţe 24% ze skupiny seniorů na tuto otázku neodpovědělo. Proto budeme uvádět pouze nejčastější odpovědi a následně z těchto odpovědí vyvodíme procentuálně výsledky, protoţe kaţdý mohl uvést více moţností. U této otázky nebudeme graficky srovnávat obě skupiny. Graf č. 24: Pohybové aktivity (senioři)

Nejčastější odpovědí byla podle očekávání moţnost: procházky; (45%), je to jedna z nejčastějších a nejoblíbenějších pohybových aktivit seniorů, nenáročná fyzicky, přesto účelná. Dalšími nejčastějšími odpověďmi byly: práce na zahradě; (18%) nejčastěji na tuto moţnost odpovídaly ţeny. Následně moţnosti: kolo; (15%), plavání; (14%) atd. viz graf. Všechny zmíněné pohybové aktivity jsou pro seniory adekvátní, ale za předpokladu, ţe jsou vykonávány s přihlédnutím na zdravotní stav seniora se správnou intenzitou, objemem a provedením. Aktivně cvičící senioři navštěvují kaţdý týden hodinu jógy. Mezi další uvedené pohybové aktivity zmíníme opět: procházky, práce na zahradě, kolo, lyţování, plavání. Na tuto otázku odpověděli všichni senioři na rozdíl od předešlé skupiny seniorů.

52

Otázka č. 27: Věnujete svůj čas protahováním a posilováním svého těla? Tab. 48: Četnost odpovědí na otázku č. 27 (senioři)


Otázka č. 27 ano 9 18% 4 20% 5 17%

ne 41 16 25

82% 80% 83%




ne 0

0%

U otázky č. 28 dopadli odpovědi v porovnání obou skupin diametrálně jinak. Otázka zjišťovala, jestli senioři věnují svůj čas protahováním a posilováním svého těla. Pouhých (18%) u skupiny seniorů odpovědělo moţnost: ano; a celých (82%) zvolilo moţnost: ne. Odlišnost odpovědí muţů a ţen nevidíme. Porovnáme li skupinu seniorů se skupinou aktivně cvičících, vidíme naprosto opačný průběh. Všichni senioři u aktivně cvičící skupiny věnují svůj čas protahováním a posilováním svého těla, coţ není nikterak zvláštní, vezmeme li v potaz, ţe jejich cvičení je na tuto problematiku zaměřené. Graf č. 25: Otázka č. 27

53

Otázka č. 28: Víte, ţe aktivní pohyb zvyšuje hladinu HDL cholesterolu („hodného“ cholesterolu)? Tab. 50: Četnost odpovědí na otázku č. 28 (senioři)


Otázka č. 28 ano 39 78% 16 80% 23 77%

ne 11 4 7

22% 20% 23%




ne 4

27%

Otázka č. 28 zjišťovala, jestli senioři vědí, ţe aktivním pohybem zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Překvapivě (78%) skupiny seniorů tuto souvislost zná a pouze (22%) nezná. Rozdílnost u odpovědí muţů a ţen nevidíme. Velmi podobné procento je i u skupiny aktivně cvičících seniorů, kteří v (73%) ví, ţe aktivním pohybem zvyšují hladinu „hodného“ cholesterolu.


54

Otázka č. 29: Myslíte si, ţe je pohyb důleţitý ke zdraví? Tato otázka měla zjistit, zdali si senioři myslí, ţe je pohyb důleţitý ke zdraví. Otázka byla znovu informativní. Výsledky dopadly podle očekávání jasně. Všichni senioři i ze skupiny aktivně cvičících odpověděli moţnost: ano; (100%) Proto nebudeme pro názornost zařazovat tabulky ani graf. Otázka nám také zjišťovala, jestli si senioři skutečně uvědomují, ţe je pohyb opravdu důleţitý ke zdraví. Proto byla zařazena mezi otázky. Pohyb je důleţitý ve všech věkových kategoriích, zvláště pak ve stáří. Nicméně, pouze (58%) z dotazovaných ze skupiny seniorů nějakou pohybovou aktivitu vykonává, (18%) výjimečně a (24%) nevykonává vůbec.

55

Otázka č. 30: Co děláte pro to, abyste byli zdraví? Dostáváme se k poslední otázce dotazníku. Otázka č. 30 byla otevřeného charakteru a dotazovaní měli napsat, co dělají pro to, aby byli zdraví. Budeme zmiňovat odpovědi podle jejich nejčastější četnosti objevující se v dotaznících. Pohybové aktivity Změna jídelníčku, zdraví jídelníček Nic Přestání s kouřením Pravidelnost navštěvování lékaře Návštěva lázní Jako nejčastější odpověď se vyskytovala pohybová aktivity. Více méně se jednalo o pohybové aktivity zmíněné v otázce č. 26, kdy senioři znovu napsali tutéţ odpověď. Dále zmiňovali častost pohybu na čerstvém vzduchu (procházky, procházky se psem). Další nejčastější odpověď byla uváděna změna jídelníčku nebo snaha o zdraví jídelníček. Tato odpověď byla spojována s větší pestrostí stravy, zařazování celozrnných potravin, více zeleniny do jídelníčku, hlídání pitného reţimu, omezování sladkostí a potravin s vysokým obsahem cholesterolu. Další nejčastější odpovědi se vyskytovali jiţ v menším mnoţství. A bohuţel i moţnost, na kterou odpověděli čtyři dotazovaní. To znamená, ţe nedělají pro své zdraví nic nebo to jednoduše nezmínili. Tato odpověď není nikterak motivující a je špatným příkladem, jak by to nemělo být. Mezi dalšími se objevovali moţnosti: přestání kouření, pravidelné návštěvy u lékaře nebo také návštěva lázeňského střediska jednou za rok.

Ve skupině aktivně cvičících seniorů vyplnili poslední otázku všichni dotazovaní. Mezi jejich nejčastější odpovědí patřilo pravidelné cvičení, myšleno cvičení jógy. Dále pak velice podobně jako u skupiny seniorů. To znamená změna jídelníčku, pestrá strava, pravidelnost příjmu potravin. Zařazování pravidelných procházek a pohybových aktivit zmíněných v otázce č. 26.

56

Diskuze V této části si zdůrazníme, upřesníme a shrneme nejdůleţitější části a poznatky z vyhodnocení výsledků dotazníků. Dotazník vyplnilo dohromady 50 seniorů a 15 seniorů jako srovnávací skupina aktivně cvičících seniorů. Celkově bylo z dotazovaných více ţen neţ muţů. Jiţ výsledky výpočtů BMI napověděly, ţe 75% seniorů má nadváhu nebo trpí obezitou. Je zajímavé, ţe většina seniorů se zajímá o zdravou výţivu a je tedy vidět zřejmá snahu seniorů o zlepšení ţivotního stylu a zájem o sebe sama, ovšem výsledky BMI tomu moc neodpovídají. Další zajímavostí je, ţe pouze 6% seniorů nezařazuje ryby do svého jídelníčku vůbec, coţ je velký krok ke zkvalitnění výţivy ve stáří. Z dotazníku můţeme vidět větší preferenci ovoce neţ zeleniny. Vysvětlujeme si to tak, ţe zelenina je pro seniory hůře stravitelná a tudíţ ji nezařazují do jídelníčku tak často jako je tomu u ovoce, nicméně zelenina (třeba i tepelně upravená) by se měla objevovat v jídelníčku o něco častěji neţ ovoce. Pitný reţim je u seniorů stále velkým kamenem úrazu a je znovu opomíjen. Z výsledků u pohybové aktivity můţeme pozorovat, ţe 42% seniorů nevykonává pohybovou aktivitu, coţ není zrovna pozitivní zjištění, nicméně 58% pohybovou aktivitu vykonává a velká část dokonce denně. Výsledky potvrdily, ţe nejčastější a nejoblíbenější pohybovou aktivitou u seniorů jsou procházky. Zjistili jsme, ţe celých 82% seniorů neposiluje a neprotahuje své tělo, coţ můţe mít dopad na pozdější celkový fyzický stav seniorů. Dále jsme porovnávali odpovědi muţů a ţen. Ve většině případů jsme nezaznamenali větší rozdíly, nicméně našli se i takové. Ţeny jsou celkově důslednější neţ muţi. Více sledují svoji váhu, častěji čtou sloţení potravin na obalech, omezují více potravin s vysokým obsahem cholesterolu a častěji sledují mnoţství přijatých tekutin za den a s ním spojený o něco vyšší příjem tekutin za den. Našim cíle bylo i porovnání skupiny seniorů se skupinou aktivně cvičících seniorů. Z výsledků jasně vidíme, ţe celkové stravovací návyky, ţivotní styl a hlavně pohybové aktivity jsou na lepší úrovni neţ u skupiny seniorů. Daleko více se zajímají o zdravou výţivu a dodrţování jejich zásad a samozřejmě i o pohybovou aktivitu. 57

Závěr

Hlavním cílem bakalářské práce a výzkumu bylo zjistit výţivový a pohybový stav seniorů. Hlavní i vedlejší cíle práce byly splněny. Pomocí dotazníků, které byly vyhodnoceny, jsme zjistili výţivový a pohybový stav seniorů. Výzkumné otázky: I. II.

Výzkumná otázka byla potvrzena. Pitný reţim je u seniorů stále opomíjen. Byla částečně potvrzena. Předpokládali jsme, ţe více neţ 50% seniorů nevykonává pohybovou aktivitu. Předpoklad se nepotvrdil, nicméně i 42% je velké procento.

III.

Výzkumná otázka byla potvrzena. Skupina aktivně cvičících seniorů dodrţuje lépe zásady zdravé výţivy oproti skupině seniorů.

Celkový výzkum nám pomohl se zamyslet nad problematikou výţivy a pohybové aktivity seniorů. Věřím, ţe práce poslouţí na zkvalitnění ţivotního stylu našich starších spoluobčanů.

58

Anotace

Bakalářská práce pojednává o výţivě a pohybové aktivitě seniorů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá stářím, výţivou a pohybovou aktivitou seniorů. Hlavní část práce tvoří praktická část, která pomocí dotazníků zjišťovala výţivový a pohybový stav seniorů. Jako srovnávací skupinu zařazujeme skupinu aktivně cvičících seniorů. Výsledky práce nám ukazují, ţe výţivový a hlavně pohybový stav seniorů není optimální. V přímém srovnání se skupinou aktivně cvičících seniorů vidíme znatelný rozdíl v přístupu ke zdravé výţivě a pohybové aktivitě. Věřím, ţe práce poslouţí k zamyšlení a ke zkvalitnění ţivotního stylu našich starších spoluobčanů.

This Bachelor thesis deal with nutrition and movement activity of seniors. This thesis is divided into theoretic and practice parts. The theoretic part is concerned with old age, nutrition and movement activity of seniors. The main part of thesis content practice part, which try to detect state of nutrition and movement of seniors. In our thesis we include comparative group of exercising seniors. The results of this thesis show us, that state of nutrition and movement of seniors isn’t optimal. We can see the comparison of exercising seniors group with other seniors and difference is apparent in healthy nutrition and movement activity. I hope this thesis help to muse and improvement life style our old age fellow-citizen.

59

Literatura [1] ETTINGER, W. H. Fit po 50 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007 248 s. ISBN 978-80-247-2203-0 [2] FOŘT, P. Mládněte jídlem i po 50. 1.vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-251-2148-1 [3] GOLKOVÁ, M. Anti-aging. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 136 s. ISBN 978-80-247-2106-4 [4] CHRPOVÁ, D. S výživou zdravě po celý rok. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010 136 s. ISBN 978-80-247-2512-3 [5] KELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa. 1.vyd. Praha: Scientia medica, spol. s. r. o., 1993. 240 s. ISBN 80-85526-08-5. [6] MENDELOVÁ, L., HRNČIŘÍKOVÁ, I. Základy výživy ve sportu. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 72 s. ISBN 978-80-210-4281-0 [7] PÁNEK, J., POKORNÝ, J., DOSTÁLOVÁ, J., KOHOUT, P. Základy výživy. 1.vyd. Praha: Svoboda Servis, 2002. 207 s. ISBN 80-86320-236-6. [8] PIŤHA, J., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009 144 s. ISBN 978-80-247-2488-1 [9] SYSLOVÁ, V. a kol. Zdravotní tělesná výchova 2. část – zdravotní tělesná výchova při jednotlivých druzích oslabení. 1.vyd. Praha: Česká asociace Sport pro všechny, 2003. 105 s. ISBN 80-86586-03-0. [10] ŠTILEC, M. Pohybově - relaxační programy pro starší občany. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2003. 94 s. ISBN 80-246-0788-3. [11] ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. 1.vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2004. 135 s. ISBN 80-7178-920-8. [12] VIGUÉ, J. Zdraví pro třetí věk. 1.vyd. Čestlice: Rebo, 2006. 270 s. ISBN 80-7234536-2 60

[13] http://www.metabolickysyndrom-klub.cz/public/img/pacienti/dieta.pdf (datum staţení 28.1. 2010) [14] http://www.ordinace.cz/clanek/ateroskleroza/ (datum staţení 26.1. 2010) [15] http://www.osteoporoza.cz/osteoporoza (datum staţení 24.1. 2010)

61

Přílohy Příloha č. 1: Dotazník 1. Pohlaví:

⁯ muţ

⁯ ţena

2. Věk:

……………….

3. Tělesná výška (cm):

……………….

4. Tělesná hmotnost (kg):

……………….

5. Sledujete pravidelně svoji váhu? ⁯ ano

⁯ ne

6. Snaţíte se ovlivnit svoji váhu? ⁯ ano

⁯ ne

7. Zajímáte se o zdravou výţivu? ⁯ ano

⁯ ne

8. Kolikrát denně jíte? ⁯ 1-2 krát

⁯ 2-3 krát

⁯ 3-4 krát

⁯ 5 a více

⁯ 2-1 krát týdně

⁯ nikdy

krát 9. Masitá strava v jídelníčku? ⁯ denně


10. Ryby do svého jídelníčku zařazujete? ⁯ ano

⁯ ne

⁯ výjimečně

11. Ovoce v jídelníčku zařazujete? ⁯ denně



⁯ nikdy

12. Zeleninu v jídelníčku zařazujete? ⁯ denně ⁯ 5-3 krát týdně


⁯ nikdy

13. Instantní jídla v jídelníčku zařazujete? ⁯ denně ⁯ 5-3 krát týdně


⁯ nikdy

14. Upřednostňujete celozrnné potraviny? ⁯ ano

⁯ ne

15. Čtete sloţení potraviny na obalu? ⁯ ano

⁯ ne

⁯ rád(a) bych, ale malé písmenka 62

16. Dopřáváte si sladkosti? ⁯ ano

⁯ ne

17. Omezujete potraviny s vysokým obsahem cholesterolu?(máslo,vejce,uzeniny,tavené sýry..) ⁯ ano

⁯ ne

18. Uzeniny v jídelníčku zařazujete? ⁯ denně



⁯ nikdy

19. Sledujete mnoţství přijatých tekutin za den? ⁯ ano

⁯ ne

⁯ výjimečně

20. Jaké mnoţství tekutin (v litrech), mimo kávy a mléka, za den vypijete? ⁯ 0,5 – 1 litr

⁯ 1 – 2 litry

⁯ 2 – 3litry

⁯3a

více litrů 21. Preferujte nesycené vody (bez bublinek) od sycených (s bublinkami)? ⁯ ano

⁯ ne

⁯ výjimečně

22. Snídáte? ⁯ ano

⁯ ne

23. Kolik hodin před spaním jíte poslední jídlo? ⁯ hodinu ⁯ 2-3 hodiny

⁯ 4 a více hodin

24. Věnujete se nějaké pohybové aktivitě? ⁯ ano

⁯ ne

25. Jak často vykonáváte pohybovou aktivitu? ⁯ denně

⁯ týdně

⁯ měsíčně

⁯ výjimečně

⁯ nevykonávám

26. Jakou pohybovou aktivitu vykonáváte? ……………….. ……………….. ……………….. 27. Věnujete svůj čas protahováním nebo posilováním svého těla? ⁯ ano

⁯ ne

28. Víte, ţe aktivní pohyb zvyšuje hladinu HDL cholesterolu („hodného“ cholesterolu)? ⁯ ano

⁯ ne

29. Myslíte si, ţe je pohyb důleţitý ke zdraví? ⁯ ano

⁯ ne 63

30. Co děláte pro to, abyste byli zdraví? (pohybové aktivity; změna jídelníčku, návyků…) ……………………………………………………………………………

64

Výživa a pohybová aktivita seniorů

Recommend Documents