VLADIMÍR TICHÝ
Aktivita poslechu a sdělnost hudby Několik úvah na základě vyhodnocení a rozboru zvukového dotazníku
Motto: Craft:
Stravinskij:
Jak rozumíte této poznámce Antona Weberna: „Nepiš te hudbu výhradně sluchem. Uši vás vždycky povedou správně, ale musíte vědět proč." Webem nebyl spokojen s jistou pasivitou poslechu. Jeho hudba vyžaduje, aby skladatel i posluchač měli k tomu, co slyší, uvědomělý vztah: „Musíte vědět proč." To znamená, že nestačí slyšet, nýbrž že je nutné poslouchat; je to výzva k aktivnímu vztahu k hudbě. (I. Stravinskij: Rozhovory s R. Craftem)
Stravinskij v komentáři k výroku Antona Weberna podtrhuje požadavek uvědomělého, aktivního přístupu posluchače k vnímanému hudebnímu proje vu. Ze zkušenosti je zřejmé, že existuje určitý oboustranný vztah mezi sdělno stí hudby na jedné straně a aktivitou poslechu na straně druhé. Čím je hudeb ní projev srozumitelnější, sdělnější, tím více si mnohdy „vynucuje" spontánní pozornost posluchače, tím více podněcuje jeho přirozenou posluchačskou ak tivitu; naopak - při vynaložení uvědomělého úsilí ze strany posluchače (kon centrace na vnímaný projev) mohou jím být dříve a lépe zaregistrovány ty po stúpy a vztahy uvnitř vnímané hudební struktury, jejichž uvědomění je důleži té zejména k pochopení tektonického záměru autora. Z řečeného je tedy patr né, že kvalita hudební komunikace mezi autorem a posluchačem (prostřednic tvím interpreta) je výrazně ovlivňována dvěma faktory, a to srozumitelností samotné hudební struktury a aktivitou poslechu, přičemž oba tyto faktory jsou na sobě oboustranně závislé. Za účelem bližšího prozkoumání této závislosti byl dne 8. 7. 1978 na VIII. táboře Hudební mládeže ČSR v Senohrabech uspořádán experiment se 123
zvukovým dotazníkem, jehož popis, vyhodnocení a rozbor bude obsahem ná sledujícího textu. Při dalších úvahách je třeba vycházet z předpokladu, že ani aktivita po slechu, ani sdělnost hudby není objektivně měřitelná. O míře aktivity poslechu si můžeme učinit pouze rámcovou a zprostřed kovanou předs�avu na základě odpovědí posluchačů na položené otázky. Mu síme přitom počítat s tím, že hodnota jejich sdělení bude nutně více či méně· zkreslena i mírou jejich schopnosti pochopit v úplnosti smysl položených otá zek a vyjádřit se v odpovědích co možná nejvýstižněji. Aby byl vůbec podob ný pokus prakticky proveditelný, je nutné omezit množství otázek na únosnou míru a každou z nich formulovat pokud možno lapidárně a jednoznačně. Vzhledem k tomu, že jsme záměrně trvali na složení vzorku posluchačů pouze z neprofesionálů v oboru hudby, byly vyloučeny otázky, k jejichž plnému po chopení a správnému zodpovězení :by bylo nutné předchozí profesionální ško lení. Z těchto podmínek vyplývá rozsah i obsah položených otázek. Průběh experimentu: Experimentu se zúčastnilo celkem 38 mladých lidí o věkovém rozpětí 15-28 let, o věkovém průměru 18,75 roku , z nichž 34 amatérsky hraje na hu dební nástroj nebo zpívá. Tabulka 1.: Přehled věkového složení účastníků experimentu Věk
Počet
Z toho hraje nebo zpívá
nehraje ani nezpívá
15
2
2
-
16
7
7
-
17
10
9
1
18
3
3
-
19
4
3
1
20
5
3
2
21
-
-
-
22
1
1
-
23
3
24
-
3
-
-
-
1
-
25
1
26
-
-
-
27
-
-
-
28
2
2
-
Všichni zúčastnění mají zálibu v provozování nebo poslechu hudby. S ohledem na jejich věk a zálibu lze u nich předpokládat míru posluchačské zkušenosti, nezbytnou pro správné pochopení položených otázek, a zároveň 124
nezaujatost vůči poprvé slyšeným hudebním ukázkám - zejména z hudby 20. století. Vlastnímu experimentu předcházela řada přednášek (po dobu cca 1 O dnů), v nichž byli účastníci seznamováni teoreticky i prakticky (formou výkla du a analýzy) s hlavními pojmy, týkajícími se hudebních forem a způsobů skladatelstké práce, jimiž disponuje evropská hudba - zejména umělá v rozmezí posledních zhruba tří staletí (forma trojdílná a sonátová, rondo, fu ga, variace, imitace, serialismus, aleatorika, homofonie-polyfonie apod.). V rámci vlastního experimentu vyslechli účastníci 11 hudebních ukázek bez uvedení autorů a názvů skladeb v následujícím pořadí: 1. J. Haydn: Symfonie G dur „S úderem kotlů", volná věta (Andante) 2. I. Stravinskij: Svěcení jara - úvod 3. J. S. Bach: Preludium č. 1 C dur z 1. dílu Temperovaného klavíru 4. A. Webern: Symfonie op. 21, expozice l.věty 5. D. Šostakovič: Symfonie č. 11, začátek provedení 2. věty (fugato) 6. W. Lutoslawski: Benátské hry, úryvek z úvodu 7. P. Boulez: Kladivo bez pána, 1. část 8. P. I. Čajkovskij: Serenáda pro smyčce, úvod 1. věty 9. B. Bartók: Hudba pro strunné nástroje, bicí a celestu 1. věta 10. J. S. _Bach: Umění fugy, 1. fuga 11. G. Ligeti: Lontano, úvod -
Ke každé znějící ukázce odpovídali účastníci písemně - farmou vyplňo vání anonymního dotazníku - na tyto položené otázky: a) Charakterizujte dojem, jakým na vás ukázka zapůsobila. b) Máte pocit, že jde o hudební strukturu, uspořádanou organizovaně (na základě pevného řádu), nebo s větší či menší mírou nahodilosti (improvizace, aleatorika apod.)? . c) Uvedťe, která složka zaujímá v ukázce dominantní roli (melodická, harmonická, rytmická, barevná, nebo jiná). d) Charakterizujte způsob uplatněné skladatelské práce. Vyhodnocení odpovědí :1) (Vpravo je vždy uveden počet jednotlivých odpovědí) Ukázka č. 1 (Haydn - Symfonie G dur): a) Dojem: vesele dramaticky lyricky pateticky melancholicky
17 11
9 7 4
neodbytně jemně křehce žertovně vyrovnaně
1 1 1 1 1 125
,\
3 2 2 1 1
smutně hravě slavnostně uklidňujícím dojmem groteskně
radostně nutí k tanci uhlazeně majestátně velkolepě
1 1 1 1 1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované nahodilé
38 o
c) Dominantní roli zaujímá složka melodická rytmická harmonická barevná d) Skladatelská práce: variace jedné myšlenky opakování jedné myšlenky gradace střídání kontrastních myšlenek
27 17 11 1
22 9 9 8
práce s jedním tématem kontrast myšlenek sonátová práce
l 1 1
Ukázka č. 2 (Stravinskij - Svěcení jara - úvod):
a) Dojem: dramaticky · melancholicky smutně lyricky groteskně tragicky žalostně depresívně
13 13 8 6 3 3 3 2
zasněně vzrušující dojem pateticky teskně dojem hledání ve velikém tmavém prostoru strhující dojem urovnané nepřehledno poněkud chaoticky (rostoucí stupňující se pohyb) vášnivě ·
1 1 1 1 1 1 1 1 1
V devíti případech odpovědí bylo upozorněno na odlišný výraz úvodu a po kračování (např. „melancholicky, pak dramaticky") ••
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované velmi organizované 126
23 1
nahodilé částečně organizované, částečně nahodilé
11 3
c) Dominantní roli zaujímá složka barevná rytmická melodická harmonická
31 21 5 2
d) Skladatelská práce: střídání kontrastních myšlenek gradace obměňování myšlenek obměňování jedné myšlenky vyvíjení jedné myšlenky opakování jedné myšlenky
.
22 10 3 2 l 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2
.
����
·gradace kontrastních myšlenek střídání více myšlenek ne příliš kontrastních fugová práce v�hlM množství myšlenek rytmické stupňování myšlenky barevné kontrasty odpověď neuvedena
· ·.
Ukázka č. 3 (Bach - Temperovaný klavír - Preludium C dur); a) Dojem: lyricky melancholicky klidně vášnivě něžně příjemně uklidňující dojem vyrovnaně smutně velmi upoutá'.vá milostně uvolněně zklidněně pateticky
16 6 3 3 2 2 2 2 2 1 1 l 1 1 ·
přivádí mne pokaždé ·v úžas stálý pohyb zasněně zadumaně romanticky uklidněně-lahodně přináší pohodu vesele monotónně vyváženě · světle optimisticky tragicky odpověď neuvedena
l 1 1
.
·
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
127
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované přísně organizované nahodilé částečně organizované, částečně nahodilé
32 2 3
c) Dominantní roli zaujímá složka harmonická melodická rytmická barevná
25 21 9
I
I
d) Skladatelská práce: obměňování jedné myšlenky opakování jedné myšlenky fugová práce stupňování (gradace) myšlenky rozložené akordy vícehlas opakování jedné myšlenky s malými proměnami opakování jedné myšlenky v různých tóninách rozvíjení jedné myšlenky stereotypní rytmus střídání harmonie a neměnný rytmus vanace převádění do druhého hlasu jedna melodická linie preludium nedokážu rozpoznat
15 8 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Ukázka č. 4 (Webem - Symfonie op. 21) a) Dojem: depresivně žalostně smutně groteskně melancholicky dramaticky tragicky nezapůsobila nijak strašně stísněně odpověď neuvedena 1 28
9 6 6 2 2 2 2 2 I
1 1
moc na mne nezapůsobila pateticky nezaujala mě ničím zvláštním zmateně rozladěně rozdrážděně nahodile lyricky
1 1 1 1 1 1 1 1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako nahodilé organizované částečně organizované, částečně nahodilé
28 9 1
c) Dominantní roli zaujímá složka barevná melodická harmonická rytmická odpověď neuvedena
28 5 2 1 2
d) Skladatelská práce: odpověď neuvedena obměňování jedné myšlenky dodekafonie střídání kontrastních myšlenek opakování jedné myšlenky aleatorika žádná myšlenka předem daný systém co tón, to myšlenka nerytmické - různorodé uspořádání tónů vícehlas. nesourodý vícehlas přiřazování krátkých nápadů k sobě práce s jednou myšlenkou preludování střídání nástrojů prolínání více myšlenek - melodií více myšlenek neustálé střídání myšlenek snaha přenést náladu na posluchače
8 5 5 4 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 I
1 I I
Ukázka č. S (Šostakovič - Symfonie č. 11 - provedení 2. věty) a) Dojem: dramaticky tragicky vášnivě depresivně bouřlivě
27 7 5 4 2
naléhavě tajemně pochumurně velmi vzrušeně
1 1 1 1
1 29
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako
36 2
organizované nahodilé
c) Dominantní roli zaujímá složka
33 7 5 I
rytmická melodická harmonická barevná
d) Skladatelská práce: gradace obměňování jedné myšlenky rozvíjení jedné myšlenky střídání myšlenek fuga opakování jedné myšlenky skladatel vyc�ází z rytmu tématu vanace opakování jedné myšlenky v různých hlasech zpracování základní myšlenky střídání kontrastů
28 6 2 1 1 1 1 1 1 1 1
Ukázka č. 6 (Lutoslawski - Benátské hry) a) Dojem: depresívně grosteskně dramaticky zmateně chaos vesele melancholicky karikatura
17 5 3 2 2 1 1 1
nezaujala - jen podbarvení napjatě jako popisující vypjatou situaci spletitě jakoby se orchestr zlobil tragicky smutně odpověď neuvedena
I
I 1 1 1 1 1 1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako nahodilé organizované částečně organizované, částečně nahodilé
c) Dominantní roli zaujímá složka barevná rytmická melodická odpověď neuvedena 1 30
28 8 2 32 3 1 2
d) Skladatelská práce: odpověď neuvedena střídání kontrastních myšlenek gradace ��h� obměňování jedné myšlenky myšlenka chybí aleatorika nepřehledné množství myšlenek práce bez myšlenek střídání druhu i počtu nástrojů směsice nápadů prolínání mnoha myšlenek kontrasty dodekafonický vícehlas propojování myšlenek předem daný systém snaha dosáhnout vhodnými barevnými kombinacemi určité nálady nahodilé, různé, vcelku žádný systém
10 8 3 2 2 2 2 1
1 1 1 1 1 1 1
1 1 1
Ukázka č. 7 (Boulez - Kladivo bez pána) a) Dojem: melancholicky groteskně lyric]{y decentně zajímavě roztomile to .se nedá vyjádřit nijak rozladěně posmutněle vesele tajuplně chaoticky ·klidnější než předcházející ukázka (tj. Lutoslawski) mírný chaos
6 6 3
1
pateticky nepříjemně zmateně trochu depre�ívně Gakoby ukazovala chaos dnešního světa) barevně - líbí se mi něžně vyvolalo obraz pusté chodby nejistě tajemně záhadně připomnělo mi to pohádky depresivně
1
1
odpověď neuvedena
2
1
1 1 1
1 1 1 1 1
·
1 I 1 I 1 1 I
1 1 1 1
1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako nahodilé. organizované
287 1 31
částečně organizované, částečně nahodilé odpověď neuvedena c) Dominantní roli zaujímá složka barevná melodická
2 1 32 2
2 2
rytmická odpověď neuvedena d) Skladatelská práce střídání kontrastních myšlenek odpověď neuvedena vícehlas obměňování jedné myšlenky více myšlenek aleatorika dodekafonie opakování jedné myšlenky práce bez myšlenek myšlenka chybí mnoho nesystematicky uspořádaných myšlenek matematika v tónech prolínání myšlenek pokus chaos myšlenek kombinace zvuků předem daný systém snaha dosáhnout vhodnými barevnými kombinacemi určitou náladu nahodilý mnohohlas ·
8 7 3 3 3 2 2 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1
1 1
Ukázka č. 8 (Čajkovskij - Ser{!náda pro smyčce) a) Dojem: pateticky lyricky uklidňující smutně vesele majestátně vznešeně vášnivě melancholicky příjemně 132 „
7 6 4 4 4 3 3 3 2 2
toužebně jasně monumentálně zadumaně těžce zpěvně šťastně hezky závažně vyrovnaně
1 1 1
1 1
1 l 1 1 1
slavnostně vznosně široce romanticky
2 1 1 1
klidně nádherně tíživě žalostně
1 1 1 1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované odpověď neuvedena
37 1
c) Dominantn í roli zaujímá složka . melodická harmonická rytmická
32 17 1
d) Skladatelská práce obměňování jedné myšlenky střídání více kontrastních myšlenek opakování jedné myšlenky předávání základní myšlenky do různých hlasů střídání myšlenky v různých hlasech fugová práce rozvíjení myšlenky ·vícehlas odpověď neuvedena
19 7 7 1 1 1 1 1 1
Ukázka č. 9 (Bartók - Hudba pro strunné nástroje, bicí a celestu - úvod) a) Dojem: smutně melancholicky· depresivně lyricky stresově jednotvárně
21 7 2 2 1 1
zamyšleně chmurně tragicky dramaticky teskně mile pateticky
1 1 1 1 1 1 1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované nahodilé
31 7
c) Dominantní roli zaujímá složka melodická barevná harmonická odpověď neuvedena
19 13 9 3 133
d) Skladatelská práce fugová práce odpověd neuvedena obměňování jedné myšlenky vícehlas rozvíjeni myšlenky opakováni a rozvíjení myšlenky jedna myšlenka gradace opakování jedné myšlenky prolínání myšlenek atonální práce střídání myšlenek
14 10 4 2 2 1 1 1 1 1 1 1
Ukázka č. 10 (Bach - Umění fugy
lI
a) Dojem: pateticky vesele smutně vyrovnaně odpověď neudána vznešeně klidně dobře melancholicky příjemně ·
4 4 4 3 3 2 2 2 2 2
-
1. fuga)
uklidňující dojem lyricky vážně hravě strojově přesně - promyšleně „nevtáhla " mne stálý pohyb moudře v pohodě 'laskavě
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované nahodilé c) Dominanntní roli zaujímá složka melodická rytmická harmonická polyfonní odpověď neudána d) Skladatelská práce . fugová práce vícehlas práce s tématy stupňování myšlenky 1 34
4 4 3 1 1 1
1 1
1 38 o
26 12 11 1 1 29 4 1 1
obměňování myšlenky více kontrastních melodií odpověď neudána
1 l l
Ukázka č. 11 (Ligeti - Lontano) a) Dojem: depresivně žalostně nepříjemně melancholicky tragicky dramaticky pateticky tísnivě neurčitě lyricky .stresově odpudivě běhá mráz po zádech připadám si jako v neskutečnu
19 5 3 3 3 3 2 2 2 2 1 1 1 1
zmateně odraz okolních zvuků nekonečně z jiného světa zajímavě divně vzrušeně smutně děsivě tajemně strašidelně drásavě znervózňující cize - pocit dálek, prázdna, nekonečna, trochu mystika vesmíru
I 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
b) Uspořádání hudební struktury bylo pociťováno jako organizované nahodilé částečně organizované, částečně nahodilé
18 18 2
c) Dominantní roli zaujímá složka barevná harmonická melodická zvukový efekt
32 4 3 l
d) Skladatelská práce: gradace vícehlas vlce myšlenek obměňování jedné myšlenky fugová práce opakování jedné myšlenky kontrasty témbrová technika přidávání nástrojů
12 7 5 3 3 2 2 1 I 1 35
atonalita použití elektroniky dodekafonie snaha po co nejvíce nelibozvučných akordech snaha dosáhnout vhodnými barevnými kombinacemi určitou náladu odpověď neuvedena
1 2 2 1 1 1
Rozbor výsledků testu:
1. Hodnoceni stupně organizovanosti hudební struktury vybraných ukázek. Následující přehled vychází z vyhodnocení odpovědí na otázku b). Tato otázka byla položena především proto, aby se mohl ověřit předpoklad, že ne musí vždy existovat vztah přímé úměrnosti mezi objektivním stupněm organi zovanosti hudebního materilu a subjektivním pocitem této organizovanosti u posluchače. Je např. známou skutečností, že multiseriálně organizovaná hu dební struktura (tedy struktura o vysokém stupni organizovanosti) vyzní ve svém zvukovém výsledku v podstatě stejně, jako struktura aleatorní (tedy struktura o značně vysokém podílu nahodilosti). Poměr počtu odpovědí, hodnotících strukturu jednotlivých ukázek testu jako uspořádanou organizovaně, k celkovému počtu odpovědí je v našem pře hledu vyjádřen v procentech (jsou-li tedy např. všechny odpovědi u jediné ukázky „organizovaně", je výsledná hodnota pojednávaného poměru 100%). Jednotlivé ukázky jsou v tabulce seřazeny podle velikosti zjištěných hodnot tohoto poměru. První v pořadí budou tedy ukázky, u nichž byl v uspořádání hudební Tabulka 2.: Poměr počtu odpovědí, hodnotících strukturu jako uspořádanou organizovaně, k celkovému po čtu odpovědí. Poř. č.
136
Ukázka
Hodnota poměru
1.
č.
l - Haydn - Symfonie G dur
100 o/o
2.
č.
8
100%
-
Čajkovskij - Serenáda
3.
č. 10-Bach - Umění fugy
4.
č. 5-Šostakovič - Symfonie č. 11
94,8%
5.
č.
3
90,8%
6.
č.
9 - Bartók - Hudba
7.
č. 2
-
-
Bach - Temperovaný klavír - preludium Stravinskij - Svěcení jara
100%
81,6% 64,5%
8.
č. 11 - Ligeti - Lontano
50%
9.
č.
4
25%
1 0.
č.
6-Lutoslawski - Benátské hry
11.
č. 7 - Boulez - Kladivo bez pána
-
Webem-Symfonie op. 2 1
23,7 o/o 21,6%
struktury pociťován řád většinou účastníků experimentu, poslední v pořadí budou ukázky, u nichž tomu bylo naopak. Jak je zřejmé z přehledu, subjektivní pocit organizované hudební struktu ry vyvolávala u účastníků experimentu nejvíce hudba tonální, hudba založená na „tradičním" způsobu prezentace a rozvíjení hudební myšlenky, hudba jas ně a přehledně formově členěná, hudba, jejíž struktura vykazuje znaky hierar chického uspořádání, hudba, u níž lze předpokládat, že ji účastníci testu ne slyšeli poprvé. A naopak - čím více se posuzovaná ukázka vzdaluje od naz načených charakteristik, tím více účastníků experimentu ji označilo jako uspo řádanou nahodile, jako postrádající řád. Při podrobnějším prostudování přehledu lze konstatovat, že se hudební ukázky, uvedené v přehledu, člení zhruba ve tři skupiny: 1. Hudba u níž byla pociťována velmi vysoká míra organizovanosti v uspořádání hudební struktury (ukázky č. 1 - Haydn - 100 %, č. 8 - Čaj kovskij - 100 %, č. 1O - Bach 100 %, č. 5 - Šostakovič - 94,8 %, č. 3 Bach - 90,8 %). 2. Hudba, u níž byla pociťována částečná převaha organizovanosti nad nahodilostí, popř. rovnováha organizovanosti a nahodilosti v uspodářání hu Stravinskij - 64,5 %, dební struktury (ukázky č. 9 - Bartók - 81,6 %, č. 2 č. 11 - Ligeti - 50 %). 3. Hudba, u níž byla pociťována velmi nízká míra organizovanosti, resp. velmi vysoká míra nahodilosti v uspořádání hudební struktury (ukázky č. 4 Webem 25 %, č. 6 - Lutoslawski - 23,7 %, č. 7 - Boulez - 21,6 %). V první skupině se sdružují skladby slohového období baroka, klasicismu a romantismu, z hudby 20. století ukázka, blížící se svou hudební řečí slohu jmenovaných epoch (Šostakovič). Druhou skupinu tvoří skladby klasiků 20. století, jako mezní případ se k ní přiřazuje jeden ze skladatelů tzv. Nové hudby (Ligeti). Ve třetí skupině našeho přehledu se nacházejí výhradně sklad by autorů Nové hudby. Je pozoruhodné, že právě v této skupině se setkali v těsném sousedství Webern a Boulez se skladbami o objektivně velmi vyso kém stupni organizace hudební struktury (serialismus, multiserialismus) a Lu toslawski se skladbou, vykazující objektivně značnou míru nahodilosti (alea torika). Tímto výsledkem se potvrzuje předpoklad, vyslovený výše v úvodu tohoto rozboru. (Mimochodem: tato skutečnost byla zřejmě A. Webernovi známa, anebo jím byla přinejmenším tušena. O tom, že nebyl spokojen s tímto slyšením své hudby, svědčí jeho výrok s komentářem Stravinského v úvodu té to práce. Naproti tomu - díky poznání této skutečnosti mohla vzniknout ale atorika jako důsledek přesvědčení, že podobného výrazového účinu lze do sáhnout nepoměrně jednodušeji, spontánněji, uvolněněji s využitím improvi zační schopnosti interpretů - srv. záznam dojmů účastníků testu u ukázky č. 4 Webern - seriální struktura, a u ukázky č. 6 - Lutoslawski - aleator ní struktura.) -
-
-
-
1 37
Na základě uvedených zjištění by bylo možné položit další otázky a roz víjet úvahy i diskusi několika směry: 1. Mohou mít zjištěné skutečnosti i hodnotící význam, anebo je jim nutno rozumět pouze ve smyslu charakteristiky toho či onoho jevu - bez hodnotí cích aspektů? 2. Pokud by byl připuštěn jejich hodnotící význam, byla by předmětem hodnocení příslušná hudební struktura, anebo posluchač (tj. kvalita jeho hudebního vnímání)? . 3. Jsou zjištěná fakta antropologicky, historicky či jinak podmíněna? 4. Jsou zjištěná fakta konstantní nebo jsou proměnná v závislosti na po sluchačské zkušenosti vnímajícího, na jeho okamžitém psychickém stavu, na možnostech opakovaného poslechu, nebo na historickém vývoji hudebního myšlení vůbec? 5. Do jaké míry je skladatelovým záměrem, aby řád, jímž organizuje vy tvářenou hudební strukturu, byl zaregistrován posluchačem? Tyto otázky necháváme otevřené, nechť jsou chápány jako upozornění na problém. Jejich úplné řešení by již překračovalo rámec této studie. ·
2. Hodnocení stupně záv.ažnosti jednotlivých složek hu dební struktury u vybraných hudebních ukázek (určení složky, zaujímající podle názoru účastníků experimentu dominantní roli). Hodnocení stupně závažnosti jednotlivých složek hudební struktury vy chází z vyhodnocení odpovědí na otázku c). Následující přehled registruje u každé ukázky dvě složky, označené nejčastěji účastníky experimentu jako složky dominantní. Přehled je doplněn číselnými údaji, uvádějícími počty pří slušných odpovědí. Tabulka 3.: Označení dominantní složky u jednotlivých ukázek .
.
Ukázka č.
l - Haydn - Symfonie G dur
č. 2 - Stravinskij - Svěcení jara
Nejčastěji udaná
Druhá nejč. udaná
dominantní složka
dominantní složka
melodie
27
rytmus
17
barva
31
rytmus
21
25
melodie
21
č.
3 - Bach - Temp. klavír
harmonie
č.
4 - Webem - Symfonie op. 21
barva
28
melodie
5
č. 5 - Šostakovič - symf. č. 11
rytmus
33
melodie
7
č.
barva
32
rytmus
3
barva
32
melodie
melodie
32
harmonie
9 - Bartók - Hudba
melodie
19
barva·
13
č. 10 - Bach - Umění fugy
melodie
26
rytmus
12
č. 11 - Ligeti-Lontano
barva
32
harmonie
6 - Lutoslawski-Benátské hry
č. 7 - Boulez - Kladivo bez pána 8 - Čajkovskij - Serenáda
4. č.
138
.
2 '
17
4
K pozoruhodným závěrům dospějeme, provedeme-li srovnání těchto vý sledků s předchozím vyhodnocením odpovědí na otázku b/, týkající se hod nocení stupně organizovanosti hudební struktury. Tabulka 4.: Srovnání výsledků odpovědí na otázku b) a
Poř.č.
1.
c)
Poměr
Ukázka
Nejčastěji udaná dominantní složka
org.: celk.
první
druhá
č.
1 - Haydn
100%
8 - Čajkovskij
100 o/o
melodie
100%
melodie rytmus
33
melÓdie
7 21
2.
č.
3.
č. I O
4.
č.
-
Bach (Umění)
5 - Šostakovič
94,8 o/o
melodie
rytmus
17
32
harmonie
17
26
rytmus
12
27
-
5.
č. 3- Bach (Temp. kl.)
90,8 o/o
harmonie
25
melodie
6.
č. 9 - Bartók
81, 6%
melodie
19
barva
13
7.
č.
64,5 %
barva
31
rytmus
21
8.
č. 11 - Ligeti
50%
barva
32
harmonie
4
9.
č.
25%
barva
28
melodie
s
23,7%
barva
32
rytmus
3
21,6%
barva
32
melodie
2
2 - Stravinskij 4-Webem
10.
č. 6 - Lutoslawski
11.
č.
7 - Boulez
Jak vyplývá ze srovnání vyhodnocení obou částí dotazníku, lze konstato vat vzájemnou souvislost mezi hodnocením organizovanosti hudební struktu ry a nejčastěji udávanou dominantní složkou. Tuto souvislost je možné cha rakterizovat takto: čím více je hudební struktura hodnocena účastníky experi mentu jako nahodile uspořádaná, tím více v jejich odpovědích převažuje bar va jako dominantní složka. A naopak: čím méně je hudební struktura hodno cena jako nahodile uspořádaná, tj. čím více je hodnocena jako· uspořádaná organizovaně, tím více v odpovědích převažuje jako dominantní složka melo dická, harmonická nebo rytmická - na úkor složky barevné. Lze tedy konsta tovat vzájemnou souvislost mezi posluchačovým pocitem organizovanosti či nahodilosti uspořádání hudební struktury na jedné straně a jeho pocitem pře vahy složek schopných hierarchické strukturace (melodie, harmonie, rytmus) či složek, jejichž hierarchická strukturace je problematická (barva, popř. dy namika) na straně druhé. Stručně řečeno - čím nahodileji uspořádanou se struktura posluchači jeví, títn větší je jeho přesvědčení, že vedoucí roli zaují má barva. Z vyslovených závěrů opět vyplývá několik otázek, jež ponecháváme ote vřené: 1. Jsou závěry z této části testu v souladu se záměry některých autorů, ze jména těch autorů Nové hudby, kteří věnovali mimořádnou pozornost propra cování organizovaně uspořádané hudební struktury (Webern, Boulez)? 139
2. Pokud se záměr autora nekryje plně nebo zčásti s výsledným dojmem, jak jej vykazují výsledky testu, je třeba hledat příčinu u posluchačů (maiá po sluchačská zkušenost, momentální psychický stav, nepřipravenost pro tento druh hudby), nebo tato příčina spočívá přímo v samotné hudební struktuře (příliš komplikovaná, nepřehledná, i při důmyslném propracování nedostatek hierarchického uspořádání)? 3. Způsob skladatelské práce, registrovaný účastníky experimentu u jednotlivých ukázek Při úvahách nad tím, jak a do jaké míry účastníci experimentu sledovali a identifikovali uplatněný způsob skladatelské práce, vycházejme z ukázek č. 4 (Webem - Symfonie op. 21), č. 5 (Šostakovič - Symfonie č. 11), č. 9 (Bartók - Hudba pro strunné, bicí a celestu), č. 10 (Bach - Umění fugy) a č. 11 (Ligeti - Lontano). Všem těmto ukázkám je totiž společný jediný kom poziční postup, a to imitační, resp. fugová práce. V případech ukázek č. 5, 9, 1O jde přímo o fugy, hudba ukázky č. 4 je komponována jako přísný dvanácti tónový dvojitý inverzní čtyřhlasý kánon, zkomplikovaný však způsobem in- · strumentace (každý z jednotlivých hlasů prochází v krátkých časových sledech různými nástroji); ukázka č. 11 je rovněž mnohohlasý kánon, jehož konečná zvuková výslednice vyznívá díky celkovému časovému uspořádání (mimořád ně pomalé tempo a - ve vztahu k němu - značně krátké časové intervaly ná stupů jednotlivých hlasů) jako heterofonní. Rozbor vychází z odpovědí na otázku d/. Následující přehled registruje počet správných charakteristik („fuga", „fugová práce", „kánon") ve vztahu k údajům tabulky č. 2, týkající se subjektivně pociťované míry organizovanosti hudební struktury. Tabulka S. :Srovnání výsledků odpovědí na otázku b) a d):
Ukázka
Poř. č. 1. 2. 3.
č.
poměr
Počet správ.
org.: celk.
odp. na ot. d) 29
č. 10 - Bach
100%
5 - Š ostakovič
94,8%
1
81,6%
14
č.
9 - Bartók
4.
č. 11 - Ligeti
50%
3
5.
č. 4-Webem
25%
o
u většiny případů lze na základě uvedených počtů odpovědí konstatovat
vztah přímé úměrnosti mezi subjektivně pociťovanou mírou organizovanosti hudební struktury a možností identifikace uplatněné skladatelské práce: např. v Bachově fuze, kde všichni účastníci experimentu (100 %) pociťovali organi zované uspořádání hudební struktury, celkem 29 účastníků (tj. většina) správ140
ně rozeznalo fugovou práci. A naopak - v případě Webemovy Symfonie op. 21, kde pouze 25 o/o z celkového počtu účastníků experimentu označilo strukturu jako uspořádanou organizovaně, nezaregistroval kánon nikdo. Z uvedeného výsledku je možno usuzovat, že ve zmíněných případech zřejmě právě schopnost rozeznat, pochopit, rozšifrovat uplatněný skladatelský po stup významně přispěla k uvědomění řádu, organizujícího celou hudební strukturu. Jedinou výjimkou, vymykající se - a to výrazně - ze zjištěné a konstato vané zákonitosti, je příklad poř. č. 2 (Šostakovič - 11. symfonie), u něhož navzdory velmi vysoké subjektivně pociťované míře organizovanosti (u 94,8 o/o účastníků), pouze jediná odpověď označovala uplatněnou skladatelskou práci správně jako fugovou. Při bližším prozkoumání jednotlivých odpovědí však můžeme zjistit, že mnozí účastníci, ač fugovou práci neoznačili přímo, v pod statě ji úplně či zčásti opsali jinými slovy: „opakování jedné myšlenky v růz ných hlasech", „obměňování jedné myšlenky", „rozvíjení jedné myšlenky", anebo konstatovali tektonický řád ukázky, který zřejmě registrovali výrazněji, než uplatněnou polyfonní práci: „grada.ce" (28 odpovědí), „střídání kontra stů". Lze vyslovit domněnku, že u této ukázky - jak to potvrzuje i následující rozbor odpovědí na otázku a/ - upoutala na sebe výrazněji než u jiných pří kladů výrazová stránka hudby, poznamenaná autorovou snahou o silný dra matický účin Gde mj. o jedinou v našem dotazníku použitou ukázku program ní hudby). V tomto místě je třeba zdůraznit, že posluchačova identifikace použité skladatelské práce, technického postupu, není samozřejmě totožná s aktivitou poslechu; lze však soudit, že o této aktivitě poslechu něco říká, byť nepřímo a bez nároku na její úplné postižení. Jak již bylo řečeno výše, aktivita posle chu není kvantifikovatelná, měřitelná. Je však možné podle posluchačových postřehů, týkajících se některých evidentních znaků hudební struktury, usuzo vat o stupni jeho koncentrace, pozornosti, i o míře hudební srozumitelnosti zmíněné struktury. I
4. Vyjádření účastníků experimentu k výrazovému vyzně ní jednotlivých ukázek. Závěrem této studie uveďme několik stručných úvah nad odpověďmi na otázku a/. U většiny ukázek jsme se setkali s velmi širokým spektrem charakteristik, týkajících se výrazového účinu vybraných hudebních příkladů; velmi časté jsou i navzájem protikladné charakteristiky u jediné hudební ukázky (viz na př. ukázka č. 1 - Haydn: vesele - smutně; pateticky - křehce; dramaticky - lyricky atd.). Tento výsledek testu svědčí o víceznačnosti hudebního sděle ní: hudba působí svým průmětem na pozadí posluchačovy psychiky; hudební 141
struktura je objektivní, výsledný dojem je subjektivní a je ovlivňován řadou faKtorů povahy subjektivní (posluchačská zkušenost, okamžitý psychický stav, stupeň koncentrace na jednotlivé detaily i na celek, stupeň znalosti vnímané hudby a autorova stylu vůbec) i objektivní (kvalita provedení, rušivé vlivy okolí, akustika sálu). Tato víceznačnost však není bezbřehá - viz příklad č. 5 Šostakovič; v případě této ukázky lze pozorovat výrazně užší rozptyl uvá děných výrazových cbarakteristik, než je tomu v ostatních případech. O výra zovém účinu této ukázky v souvislosti s jinými sledovanými hledisky bylo psá no výše. Rovněž pozoruhodné výsledky přináší srovnání účastníky experimen tu zaznamenaných výrazových vyznění ukázek č. 4 (Webern), č . 6 (Lutoslaw ski), č. 7 (Boulez) a č. 11 (Ligeti), tj. ukázek skladeb Nové hudby. Jejich výra zový účin je v mnoha případech charakterizován podobně - bez ohledu mnohdy značně rozdílné použité kompoziční prostředky. -
.
'
POZNÁMKY 1 Celkový počet všech odpovědí není v některých uvedených pfehledech roven počtu účast níků experimentu, neboť mnozí účastníci vyjadřovali svůj dojem dvěma i více charakteristikami.
