Onemocnění štítné žlázy a pohybová aktivita

M as ar ykova univer z it a Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví

Onemocnění štítné žlázy a pohybová aktivita Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

doc. PaedDr. Jitka Kopřivová, CSc.

Bc. Matěj Okénka

Brno, 2015

Pro hl áš e ní

Pro hl aš uj i, ž e j se m d ip l om o vou pr ác i vypr ac o va l sa mo st a t ně a

na

z ák lad ě

l i te ra tu ry

a

pr a me nů

u ve de nýc h

zdr oj í c h.

V Br ně d ne 13. d u bna 201 5

podp i s

v pou ži tý c h

Podě ko vá ní Rád by c h pod ěko va l do c. Pa edD r. J i tc e K op ř i vo vé, CSc. za od bo r né ve de ní v p rů bě hu z pr aco vá ní té to d ip lo mo vé prá ce. Ve lk ý

d ík

pa t ř í

r o vněž

Mg r.

S yl vě

H ře bí čko vé,

P h. D .

za

umo ž ně ní mě ře ní na př í st ro j i I n body, M UD r. Lu bo m ír u N ečas o vi za po sky t nu tí m no ha d ů le ž it ýc h a z a jí ma výc h pos t ře hů, a tak é P hD r. J a nu C ack o vi, P h. D . za o d bo r né r ady v o bla st i k o nd ič ní ho tr é ni nku. V ne po sl ed ní řad ě děk u ji vše m, k te ř í by l i oc ho t ni vě no va t mi s vůj ča s a da nou p ro bl e ma t iku se m nou ko nzu lt o va t. N ej vě tš í d ík vš ak p a tř í mé ro di ně a p ř ít el ky ni za to, že mě bě he m c e lé ho pr ů bě hu s tu di a pod po ro va li a vy t vo ř i li p ro m é st ud iu m vý bor né p od mí nky.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................. 7 1 TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................. 8 1.1 ŠTÍTNÁ ŽLÁZA ....................................................................................... 8 1.2 ANATOMIE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY....................................................................... 8 1.3 REGULACE ČINNOSTI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ...................................................... 10 1.4 VÝZNAM A ÚČINEK HORMONŮ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ........................................ 10 1.5 METODY VYŠETŘENÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ...................................................... 12 1.6 ONEMOCNĚNÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ................................................................ 12 1.6.1 Thyreopatie z nedostatku jódu ....................................................... 13 1.6.2 Hyperthyreóza .............................................................................. 13 1.6.2.1 1.6.2.2 1.6.2.3

1.6.3 1.6.3.1 1.6.3.2 1.6.3.3

Příčiny zvýšené činnosti štítné žlázy ....................................................................................... 14 Příznaky zvýšené činnosti štítné žlázy .................................................................................... 14 Diagnostika a léčba zvýšené činnosti štítné žlázy .................................................................. 14

Hypothyreóza ............................................................................... 15 Příčiny snížené činnosti štítné žlázy ........................................................................................ 15 Příznaky snížené činnosti štítné žlázy ..................................................................................... 16 Diagnostika a léčba snížené činnosti štítné žlázy................................................................... 17

1.6.4 Struma, uzly a nádory štítné žlázy ................................................. 18 1.7 PREVENCE NEMOCÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY ......................................................... 18 1.8 VÝZNAM POHYBOVÉ AKTIVITY PŘI HYPOTHYREÓZE ............................... 20 1.9 PROBLÉM PRÁCE.................................................................................. 25 2

VÝZKUMNÁ ČÁST ............................................................................... 26 2.1 2.2 2.3

3

CÍLE PRÁCE ......................................................................................... 26 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ............................................................................ 26 ÚKOLY PRÁCE ..................................................................................... 27

METODIKA PRÁCE.............................................................................. 28 3.1 PŘÍPADOVÁ STUDIE – KAZUISTIKA ........................................................ 28 3.2 POUŽITÉ METODY ................................................................................ 31 3.3 ORGANIZACE PRÁCE ............................................................................ 37 3.4 VÝSLEDKY PRÁCE, DISKUZE ................................................................. 38 3.4.1 Graficky znázorněné tréninkové jednotky....................................... 38 3.4.2 Změny sledovaných parametrů vlivem pohybové intervence ........... 58 3.4.2.1 3.4.2.2

Srovnání výsledků sledovaných parametrů u složení těla ..................................................... 58 Srovnání výsledků zátěžových testů u tělovýchovného lékaře ............................................. 59

ZÁVĚR .......................................................................................................... 63 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................... 67 SEZNAM TABULEK.................................................................................... 73 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................... 73 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................... 78 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................... 80 RESUMÉ ......................................................................................................188

ÚVOD Jako téma diplomové práce jsem si vybral problematiku onemocnění štítné žlázy v souvislosti s pohybovou aktivitou. Práce je zaměřena na případovou studii probanda, se kterým spolupracuji od dubna roku 2014 jako osobní trenér. Jelikož se u něj v tréninku začaly objevovat potíže, postupně se snižovala tolerance k fyzické zátěži, objevovaly se svalové bolesti, vyšší unavitelnost, pocity chladu a jiné příznaky, reagovali jsme okamžitou analýzou tréninkové zátěže a rozebráním motivace a cílů. Současně s tím také proběhla lékařská vyšetření, která v krátkém čase diagnostikovala subklinický hypothyreózní stav. Diplomovou práci dělíme na dva tematické celky, a to teoretickou část a výzkumnou část. V teoretické části popisujeme štítnou žlázu a její činnost obecně spolu s jednotlivými druhy onemocnění. Dále zde objasňujeme význam pohybové aktivity při snížené funkci štítné žlázy a zpracováváme výsledky studie, která se touto tématikou zabývala. Ve výzkumné části se pak zaměřujeme na ukázku intervenčního pohybového programu, který sestavujeme po konzultaci s tělovýchovným lékařem MUDr. Lubomírem Nečasem a kondičním trenérem P hD r. J a ne m Ca ck em, P h. D . Před započetím samotného programu bylo nutné absolvovat vstupní měření na přístroji In body a také zátěžový test u tělovýchovného lékaře. Vstupní výsledky budeme následně srovnávat s výstupními údaji po absolvování intervenčního pohybového programu. Je také nutné podotknout, že 3 měsíce je relativně krátká doba na to, abychom zaznamenali výrazné zlepšení ve výsledcích, navíc při takto komplikovaném problému, jakým onemocnění štítné žlázy je. Podle ošetřujících lékařů může trvat i rok než se činnost štítné žlázy ustálí. Pokud v rámci intervenčního programu bude docházet ke zdravotním potížím, bude nutné zátěž a schéma tréninku aktuálně upravit. Samozřejmostí jsou pravidelné návštěvy u lékařů, kteří nadále monitorují probandův zdravotní stav.

7

1

TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Štítná žláza Štítná žláza (Glandula thyreoidea) je největší endokrinní žlázou člověka, životně důležitým orgánem – je nezbytná pro správný vývoj jedince a pro normální průběh životních pochodů člověka, protože hormony štítné žlázy zasahují prakticky do všech metabolických procesů a ovlivňují téměř všechny orgány v těle člověka. Hormony štítné žlázy mají v organismu univerzální působení a receptory pro ně má téměř každá buňka. Choroby štítné žlázy jsou v populaci velice časté a postihují až 10 % obyvatelstva. Na druhou stranu, pokud jsou včas odhaleny, je většina z nich dobře léčitelná a onemocnění nezanechávají žádné trvalé následky (Markalous & Gregorová, 2007).

1.2 Anatomie štítné žlázy Štítná žláza se nachází v podkoží na ventrální straně krku před a po obou stranách průdušnice pod štítnou chrupavkou v úrovni obratlů C5 – Th1. Je hnědočervené barvy a bohatě prokrvena cévami. Tvoří ji dva laloky – pravý (lobus dexter) a levý (lobus sinister), spojené můstkem (isthmus) (Obr. 1). Velikost laloků zdravé štítné žlázy je asi 4 x 3 x 1,5 cm a váha kolísá kolem 20 gramů. Oba laloky jsou oválného tvaru (geometricky tzv. rotační elipsoid) a od dětství se plynule zvětšují s věkem. V dospělosti se při eufunkci štítné žlázy její velikost už nemění a činí do 18 ml pro dospělou ženu a do 22 ml pro dospělého muže. V době embryogeneze sestupuje z kořene jazyka cestou ductus thyreoglossus, což může mít za následek mnohé tvarové varianty žlázy. Ve vzácných případech může klesnout až na horní část hrudníku – do horního mezihrudí, z toho pak vyplývá název retrosternální štítná žláza - zasahující až za hrudní kost (Markalous & Gregorová, 2007). Za oběma laloky prochází zvratný nerv (nervus laryngeus recurrens), který ovládá motilitu hlasivek a jsou zde i dva páry příštítných tělísek, mající významnou funkci v metabolismu vápníku a fluoru v organismu. 8

Parenchym štítné žlázy je tvořen thyreocyty, které jsou seskupeny v jedné vrstvě po obvodu folikulů a jejich úkolem je vylučovat do oběhu hormony thyroxin (tetrajódthyronin – T4), trijódthyronin (T3) a reverzní trijódthyronin (rT3), který je metabolicky neúčinný. Poměr těchto látek je udáván zhruba 5: 1: 0,5 a jsou skladovány v koloidu uvnitř folikulů ve vazbě na thyreoglobulin (Silbernagl & Despopoulos, 2004). Pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nutná dostatečná hladina jódu v krvi, která je zajišťována příjmem potravy s obsahem jódu. Jód potřebný k syntéze hormonů je zabudováván ve folikulu prostřednictvím thyreoperoxidázy (TPO) (Jiskra, 2011). Po opuštění sekreční buňky jsou hormony vázány na nosné bílkoviny plazmy, především TBG (thyroxin binding globulin), v menší míře na prealbumin a albumin. Jen minimální množství hormonů je v nevyvázané formě jako volný tyroxin fT4. Z něho cílové buňky tkání vytvářejí působením dejodáz pro sebe momentálně

potřebné

množství

biologicky

účinného

trijódthyroninu.

Obrázek 1: Anatomie štítné žlázy (Markalous & Gregorová, 2007)

9

1.3 Regulace činnosti štítné žlázy Produkce hormonů štítné žlázy a tím i její funkce je regulována v několika úrovních: 1. Na úrovni CNS je funkce štítné žlázy regulována v tzv. hypotalamo – hypofyzární ose. TRH (thyreotropin releasing hormone), tvořící se v hypotalamu, stimuluje v adenohypofýze produkci TSH (thyroid stimulating hormone), zatímco hormon somatostatin ji tlumí. Hladina TSH je pak hlavní činitelem v regulaci funkce štítné žlázy. Řídí všechny funkce štítné žlázy od příjmu jodidu, přes samotnou syntézu T3 a T4 v thyreocytech až po růst štítné žlázy a její prokrvení (Stárka & Zamrazil, 2005). 2. Samotná hladina hormonů štítné žlázy v periferním oběhu, kdy se uplatňuje princip tzv. dvojí zpětné vazby.

Zatímco snížená hladina thyreohormonů

stimuluje produkci TRH i TSH, zvýšená hladina syntézu TSH i TRH naopak inhibuje (Baxter & Greenspan, 2004). 3. Dejodázy, přítomné v různých množstvích ve tkáních, významně ovlivňují účinek hormonů štítné žlázy jak v periferii, tak v hypotalamo-hypofyzární ose. 4. Hladina jódu v organismu se zapojuje do autoregulace syntézy hormonů tím, že zvyšuje citlivost vůči TSH na úrovni thyreocytů. Při nedostatku jódu se navíc zapojují v organismu mechanismy, šetřící jódem (Blahoš & Zamrazil, 2006). 5. Do regulace vstupuje i imunitní systém, který svou produkcí antithyreoidálních protilátek tlumí účinek thyreohormonů v periferním oběhu (Kršek, 2011). 6. Další funkce štítné žlázy jsou částečně ovlivňovány i dalšími mechanismy a faktory, které jsou v současné době podrobovány vědeckému zkoumání a jsou zatím pouze v teoretické rovině (Kršek, 2011).

1.4 Význam a účinek hormonů štítné žlázy Jak bylo řečeno v úvodní kapitole, hormony štítné žlázy mají v organismu velmi univerzální působení a receptory pro ně je vybavena téměř každá buňka. Hormony v nich pak ovlivňují činnost řady enzymů, expresi genů či proteosyntézu.

10

Thyreohormony spoluregulují a svými přímými či nepřímými účinky ovlivňují zejména: 1. Růst a zrání neuronů, tvorbu myelinu, rozvoj kapilárního řečistě a perfúzní poměry ve vyvíjejícím se CNS. Nedostatek hormonů štítné žlázy vede zejména v intrauterinním a časném postnatálním vývoji k nevratným poškozením CNS. 2. Metabolismus bílkovin, tuků, cukrů, iontů a vody, některých vitaminů skupiny B a minerálů, podporují oxidační reakce v organismu. 3. Rychlost životních funkcí – ovlivňují pasáž gastrointestinálního traktu, kinetiku oběhu, nervosvalový přenos či psychické reakce. 4. Tvorbu a výdej tepla a zasahují tak do energetické rovnováhy organismu tím, že zvyšují energetický výdej. 5. Diferenciaci a zrání kostí v procesu jejich přestavby (Baxter & Greenspan, 2004). Klinickými důsledky těchto vlivů jsou účinky hlavně dvojího druhu: 1. Oběhové – kdy hormony štítné žlázy srdeční činnost urychlují a v nadbytku může být důsledkem pocit bušení srdce či nepravidelnosti srdeční akce, tachykardie nebo porucha srdečního rytmu (nejčastěji fibrilace síní). Nedostatek naopak snižuje frekvenci srdeční akce (bradykardii). Důsledkem nedostatku i nadbytku sekrece hormonů štítné žlázy může být až selhání srdeční činnosti. 2. Metabolické – thyreohormony urychlují metabolické děje v těle a tím zvyšují energetický výdej organismu. Ovlivňují lipolýzu, což se v nadbytku může projevit i větším úbytkem hmotnosti, zasahují do metabolismu cukrů, což může při abnormálních hladinách hormonů štítné žlázy vést ke kolísání hladiny cukru u diabetiků a zhoršovat jejich základní onemocnění. Nedostatek hormonů zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, srdečních a cévních chorob tím, že zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. V neposlední řadě má normální hladina hormonů štítné žlázy vliv i na tvorbu bílkovin, což je nutné pro vývoj mozku, nervů, svalů a kostí. Nadbytek hormonů urychluje katabolické děje a způsobuje zejména úbytek svalové hmoty a řídnutí kostí (Jiskra, 2011).

11

1.5 Metody vyšetření štítné žlázy Štítná žláza není za normálních okolností viditelná. Thyreopatie na sebe upozorní změnou velikosti či konzistence nebo projevy změněné funkce. Základem lékařského vyšetření je anamnéza se zaměřením na anamnézu rodinnou, na rizikové faktory pro poruchy štítné žlázy, možné klinické potíže spojené s její poruchou. Mezi základní klinické vyšetření patří pohled (aspekce) a pohmat (palpace), které mohou objevit změnu konzistence, asymetrii, hmatné uzly, nerovný povrch a samozřejmě zvětšení štítné žlázy (Límanová, 2006). Klinické vyšetření se doplňuje laboratorním vyšetřením – lze sledovat hladinu téměř všech hormonů (T3, fT3, T4, fT4, TSH, fTSH), thyreoglobulinu, TBG, případně protilátky proti peroxidáze (anti – TPO), protilátky proti thyreoglobulinu (anti – TG) nebo protilátky proti TSH receptorům (TRAK). Vyšetření se doplňuje zobrazovacími metodami, v nichž klíčovou úlohu hraje vyšetření ultrazvukem (ultrasonografie), izotopové vyšetření štítné žlázy (scintigrafie) podáním značeného radiofarmaka, případně magnetická resonance (MRI) (Hrodek & Vavřinec, 2002).

1.6 Onemocnění štítné žlázy Nemoci štítné žlázy (thyreopatie) jsou po cukrovce nejčastěji se vyskytující endokrinopatie. Jejich výskyt se liší jak podle pohlaví (poměr žen a mužů je asi 6 – 8 : 1), u mladších osob je incidence 4 – 6 % a výrazně se zvyšuje s věkem (po 60. roku se udává 15 – 20 %) (Límanová, 2006). Choroby štítné žlázy se mohou projevit buď zvýšenou funkcí štítné žlázy (hyperthyreózou,

thyreotoxikózou)

nebo

sníženou

funkcí

štítné

žlázy

(hypothyreózou). Nemoci štítné žlázy mohou být doprovázeny zvětšením štítné žlázy (strumou) nebo její velikost může zůstat normální. Struma nemusí být provázena změnami funkce štítné žlázy (je eufunkční) a naopak nepřítomnost strumy onemocnění štítné žlázy nevylučuje. Příčin chorob onemocnění štítné žlázy je velké množství. Dle Markalouse a Gregorové (2007, s. 52, 53) sem patří:

12

-

vlivy zevního prostředí (např. nedostatek jódu, infekce, které způsobují záněty, zevní ozáření krku nebo hrudníku u jiných chorob, dále strumigeny - látky, které blokují syntézu hormonů štítné žlázy, kouření cigaret, podávání některých druhů léků, nedostatek selenu, aj.).

- dědičné vlivy, tzv. genetická predispozice (pohlaví, sklon k autoimunním chorobám, vyšší výskyt nemocí v rodině, aj.) 1.6.1 Thyreopatie z nedostatku jódu Udává se, že eufunkční struma z nedostatku jódu představuje až 80 % všech onemocnění štítné žlázy v mladším věku (Hrodek & Vavřinec, 2002). Dostatečný příjem jódu potravou je nezbytný pro tvorbu thyreohormonů (nejvíce jódu je obsaženo v mořských produktech a rybách). Dle WHO trpí jeho nedostatkem až ¼ lidstva, zejména v horských oblastech zemí třetího světa, kde je nízký obsah jódu v půdě a vodě. V České republice je dostatečný přísun jódu v potravě zajišťován od 50. let minulého století jodací kuchyňské soli. Některé rizikové skupiny – hlavně kojící matky a děti, mají potřebu jódu podstatně vyšší. Jeho nedostatek v těhotenství může vést až k těžkým poškozením plodu a novorozence, nazývaným kretenismus. I proto je nutná úprava stravy těhotných žen, eventuálně substituce jódu tabletami (Jiskra, 2011). První několikaměsíční období nedostatku jódu způsobuje zvětšení štítné žlázy, které je v dětství ještě po podávání jódu reverzibilní. Ve vyšších věkových obdobích už ale terapie jódem k návratu k normě nevede a dochází i ke strukturální přestavbě štítné žlázy. V terapii eufunkční jodopedické strumy většinou stačí pouze úprava stravy, popřípadě jodidové tablety tam, kde je úprava životosprávy nedostačující (Hrodek & Vavřinec, 2002). 1.6.2 Hyperthyreóza Zvýšená funkce štítné žlázy je onemocnění, které je rozšířené po celém světě a vliv na jeho výskyt a projevy má mnoho různých faktorů. Patří sem např. genetické dispozice, zásobení jódem nebo vlivy vnějšího prostředí – u některých forem i psychické vlivy, hormonální, věk, ale i další faktory, které nejsou dosud dostatečně prokázané (Límanová, 2006). 13

1.6.2.1 Příčiny zvýšené činnosti štítné žlázy Příčiny zvýšené činnosti štítné žlázy mohou být: 1. Periferní: a) Gravesova – Basedowova choroba, kdy v těle vznikají protilátky proti TSH receptorům, které stimulují štítnou žlázu k vysoké tvorbě hormonů. b) Záněty štítné žlázy (thyreoditidy) často v počátcích onemocnění. c) Thyreoidální „horký“ uzel – toxický adenom solitární i mnohočetný (polynodózní toxická struma). V těchto případech dochází ke ztrátě regulačního vlivu TSH a uzly se stávají autonomní. d) I některé látky i léky mohou způsobit zvýšenou tvorbu hormonů (cytokiny, zvýšený přísun jódu a některé léky). 2. Centrální: Centrální příčiny hyperthyreózy jsou vzácné a jsou zpravidla způsobeny adenomem hypofýzy, který produkuje ve zvýšené míře TSH. Druhou možnou centrální příčinou je rezistence na hormony štítné žlázy (Límanová, Laňková & Zamrazil, 2008). 3. Exogenní: Tato relativně častá příčina může být způsobena předávkováním hormony štítné žlázy u pacientů (Límanová, 2006). 1.6.2.2 Příznaky zvýšené činnosti štítné žlázy Ať je příčina hyperthyreózy jakákoliv, klinické příznaky jsou stejné. Téměř vždy je přítomna zrychlená srdeční akce (tachykardie) nebo poruchy srdečního rytmu, palpitace, zvýšená potivost, úbytek hmotnosti, nervozita a nespavost, nesnášenlivost tepla, únava a svalová slabost. U žen pak poruchy menstruačního cyklu a plodnosti, u mužů poruchy potence. Často bývá přítomna struma, u části pacientů může být přítomna tzv. orbitopatie (protruze bulbu, exoftalmus) někdy až s nemožností dovřít víčka a slzením (lagoftalmus) s rizikem vysychání rohovky (MUDr. Z. Málek, osobní sdělení, 11. 11. 2014). 1.6.2.3 Diagnostika a léčba zvýšené činnosti štítné žlázy Kromě lékařského vyšetření a klinických příznaků se opíráme o vyšetření zobrazovacími metodami, doplněných laboratorním vyšetřením hladin TSH, fT4 14

a fT3. U centrální hyperthyreózy, která je vzácná nacházíme zvýšené hladiny fT4 a fT3 při normálním nebo zvýšeném TSH. U periferní hyperthyreózy je TSH vždy snížený. Hladina fT4 a fT3 může být ještě normální – v tom případě mluvíme o subklinické hyperthyreóze, zpravidla je však zvýšená – v tom případě je choroba manifestní. Léčba se řídí podle příčiny hyperthyreózy a v léčbě se uplatňují v první fázi thyreostatika – léky blokující činnost štítné žlázy, definitivním řešením však často bývá až operace nebo léčba radiojódem. Doplňující léčbou je léčba symptomatická, řešící významné klinické potíže, zejména kardiální (Jiskra, 2011). 1.6.3 Hypothyreóza Hypothyreóza je způsobena nedostatkem hormonů štítné žlázy, může být buď vrozená, nebo získaná až v průběhu života. Její výskyt je udáván asi u 0,5 % populace (Mandincová, 2011). Vrozená hypofunkce je podmíněna nedostatečným vývojem štítné žlázy ve smyslu aplazie, dysplazie nebo chybnou enzymovou funkcí thyreocytů. Vzhledem k tomu, že by docházelo po narození k nevratným poškozením CNS, vyšetřuje se screeningově 4. – 5. den po narození krev novorozenců na hladinu TSH a při pozitivitě tohoto vyšetření je zahájena včasná hormonální substituční léčba zabraňující irreverzibilním poruchám vývoje CNS (MUDr. Z. Málek, osobní sdělení, 11. 11. 2014). 1.6.3.1 Příčiny snížené činnosti štítné žlázy Příčiny snížené činnosti štítné žlázy mohou být: 1. Periferní a) Jódová karence (nedostatek jódu), viz kapitola 1.6.1. b) Chronická lymfocytární thyreoditida - příčinou získané hypothyreózy je nejčastěji stav po zánětu štítné žlázy. Chronická autoimunní lymfocytární thyreoditis je nejčastější, ostatní jsou vzácnější. Vlastní imunitní systém poškozuje štítnou žlázu, protože ji rozpoznává jako „cizí“ a ničí ji podobně jakoby se jednalo o bakteriální nebo virovou infekci. Tento autoimunitní zánět postupně vede k destrukci folikulů štítné žlázy a postupně vede ke snížení tvorby thyreohormonů. 15

c) Stav po operacích štítné žlázy, stav po ozáření, poléková hypofunkce (MUDr. Z. Málek, 11. 11. 2014).

1.6.3.2 Příznaky snížené činnosti štítné žlázy Na rozdíl od hyperthyreózy může hypothyreóza zpočátku probíhat zcela bez příznaků nebo se příznaky objevují pomalu a jsou často nespecifické. Patří k nim zejména únava a svalová slabost, zvýšená spavost, zimomřivost, suchá a chladná kůže, prosáknutí až otoky podkoží (myxedém), vypadávání vlasů, zhoršení jejich kvality, zpomalení srdeční činnosti (bradykardie), u žen poruchy menstruačního cyklu a plodnosti a u mužů poruchy potence a pokles libida (Jiskra, 2011). U snížené činnosti štítné žlázy jsou často zaznamenávány i neurologické příznaky – prodloužení svalových a jiných reflexů, poruchy paměti a její výbavnosti, snížení soustředěnosti, zhoršení a zpomalení psychické výkonnosti a reaktivity. Při dlouhodobém neléčení dochází ke generalizovanému myxedému. Jak je již řečeno v kapitole 1.4, zasahují hormony štítné žlázy do většiny metabolických dějů v organismu. Thyreohormony ovlivňují metabolismus cukrů a při abnormálních hladinách hormonů štítné žlázy může docházet ke kolísání hladiny cukru v krvi, což je pro metabolické pochody na úrovni buňky značně nepříznivé. Normální hladina hormonů štítné žlázy je důležitá pro tvorbu bílkovin, a to je nutné pro správný vývoj mozku, nervů, svalů i kostí. Konečně významnou úlohou těchto hormonů je i ovlivňování lipolýzy a diferenciace tukových buněk na úrovni dejodáz tukové tkáně. Z nejobecnějšího pohledu thyreohormony urychlují metabolické děje a při zvýšené hladině podporují katabolické děje všech živin. Nedostatek hormonů štítné žlázy metabolické děje zpomaluje, což se může projevit mírným nárůstem tělesné hmotnosti, způsobeným hlavně zmnožením extracelulární tekutiny a jen v malé míře omezením lipolýzy. Vztah hypothyreózy a obezity je ale i v lékařské veřejnosti přeceňován a kromě dětí nebyl ve studiích prokázán a diagnóza obezity nemá pro thyreopatie žádný prediktivní význam. Mimo jiné pro to svědčí i fakt, že k obnově euthyroidního stavu při substituční léčbě nedochází k návratu k původní hmotnosti. I tato oblast je v poslední době podrobována výzkumu a ukazuje se, že velkou roli sehrávají hormony tukové 16

tkáně leptin a rezistin a v neposlední řadě i tukové tkáňové dejodázy (Svačina & Bretšnajdrová, 2000). Hypothyreóza

je

tedy

komplexní

onemocnění

s mnoha

fyziologickými

a psychologickými příznaky a symptomy, které mohou mít výrazně negativní dopad na kvalitu života (McMillan, Bradley, Woodcock, Razvi, & Weaver, 2004), včetně omezení a snížení fyzické výkonnosti v pohybových aktivitách (Lankhaar, IJzerman, Zelissen, & Backx, 2011). Tyto příznaky a symptomy (únava, svalová bolest, snížená svalová síla, omezená vytrvalost apod.) vedou ke zhoršení denních aktivit a špatná kvalita života má nakonec za následek i nechtěně neaktivní životní styl, což vede k nefyziologickým metabolickým následkům a situaci nadále zhoršuje (Painter, 2008; Valkenet et al, 2011).

1.6.3.3 Diagnostika a léčba snížené činnosti štítné žlázy Protože i bezpříznaková hypothyreóza může dospět k vážným zdravotním potížím, je u hypothyreózy laboratorní vyšetření velmi důležité. U subklinické hypothyreózy nacházíme zvýšený TSH a normální hladiny fT4 a fT3. Nemocný často příznaky nemá nebo jsou jen mírně vyjádřené. U periferní hypothyreózy je TSH vždy zvýšený, nález se doplňuje o vyšetření protilátek anti – TPO a anti – TG. Pokud je vzestup TSH doprovázen i sníženou hladinou fT4, jde o manifestní formu hypothyreózy. U centrální hypothyreózy je nižší hladina fT4, fT3 a TSH může být snížený nebo i normální. Podstatou léčby je hormonální substituce – dodání chybějícího hormonu ve formě tablet. I u hypothyreózy je doplňující léčbou léčba symptomatická, řešící významné klinické potíže (Jiskra, 2011). Komentář k hypothyreóze: Jak bylo řečeno výše, nejsou příznaky hypothyreózy nijak specifické a charakteristické

pro

toto

onemocnění.

Symptomy

může

pacient

mít

i při subklinické hypothyreóze, naopak manifestní hypothyreóza může probíhat zcela bezpříznakově, a proto je důležité na toto onemocnění myslet a včas provést laboratorní vyšetření, které je v diagnostice klíčové. Jak později uvidíme i v naší kazuistice, i zde počátky nemoci nebyly zcela typické a bylo nutno rozhodnout, 17

zda souvisí s tréninkovou zátěží nebo jde o nefyziologický stav, eventuálně i psychogenní nadstavbu. 1.6.4 Struma, uzly a nádory štítné žlázy Zvětšená štítná žláza (struma) může být spojena jak s normální, sníženou nebo zvýšenou funkcí. Vyšetření strumy doplňujeme laboratorním vyšetřením a zobrazovacími metodami. Léčba se pak odvíjí od funkce štítné žlázy a léčí se buď jódem, hormony štítné žlázy, eventuálně thyreostatiky. Normální parenchym štítné žlázy je homogenní struktury, častým nálezem jsou tzv. uzly ve štítné žláze – kulovité útvary bez ohledu na to, jaká je jejich povaha. V 90 - 95 % jsou nenádorového charakteru (tzv. studené uzly - cysty, hyperplastické uzly), jen 5 – 10 % jsou pravé nádory – nezhoubné adenomy (tzv. horké uzly) nebo vzácněji zhoubné karcinomy. Uzly ve štítné žláze mohou být i metastázami zhoubných nádorů jiné lokalizace. I když karcinom štítné žlázy je vzácné onemocnění (cca 1 % zhoubných nádorů), jde o nejčastější zhoubný nádor v endokrinologii s dobrou prognózou při včasné diagnostice (Jiskra, 2011). V diagnostice uzlů štítné žlázy je důležité klinické palpační vyšetření a ultrasonografie. Ta zpravidla rozhodne, zda bude uzel jen dál sledován nebo zda je nutné provést punkci pro biopsii a následné cytologické vyšetření. Pokud uzel roste nebo je jinak „podezřelý“, má být provedena operace i když je cytologické vyšetření negativní. Maligní nádory štítné žlázy se řeší úplným odstraněním štítné žlázy (totální thyreoidektomií) s následnou léčbou radiojódem. Po odstranění štítné žlázy musí následovat hormonální substituční léčba (MUDr. Z. Málek, osobní sdělení, 11. 11. 2014).

1.7 Prevence nemocí štítné žlázy Velmi důležitou roli zde hraje jód. Je to nekovový prvek, vyskytující se v organismu pouze v nepatrném množství. Jeho dostatečný příjem je nezbytný pro tvorbu hormonů thyroxinu a trijódthyroninu. Naopak snížený příjem vede ke zvětšení štítné žlázy (strumy) a v těžších případech snížení funkce štítné žlázy. Důsledkem jsou pak poruchy vývoje organismu a jeho fungování během života. Do organismu se dostává potravou a jeho obsah v potravinách a ve vodě je závislý 18

od vzdálenosti od moře. Protože ho mořská voda obsahuje ve velkém množství, obsahují ho různé mořské organismy, zejména ryby a řasy. Z toho vyplývá, že výskyt onemocnění štítné žlázy je v těchto oblastech nižší (Markalous & Gregorová, 2007). V roce 2012 odborný časopis American Journal of Clinical Nutrition uvádí doporučené denní dávky jódu pro dospělé 150 µg, těhotné ženy 220 µg a kojící matky 290 µg. Naopak varuje nad překročením hranice 400 µg, které může vyvolat subklinickou hypothyreózu (Sang, Wang, Yao, Shen, Halfyard, Tan & Zhang, 2012). Tabulka 1 nám ukazuje vybrané druhy potravin s průměrným množstvím jódu ve 100 g poživatiny a potřebné denní množství k zisku 100 µg jódu. Mezi nejvhodnější potraviny z hlediska příjmu jódu uvedené v tabulce patří treska skvrnitá, mořský úhoř a platýs. Existují i jódové doplňky stravy, avšak jejich užívání je doporučeno až po konzultaci s lékařem. Nadbytek, ale i nedostatek jódu může mít zásadní vliv na naše zdraví. Důležité je provádění samovyšetření krční oblasti. V případě nálezu nějakého útvaru je vhodná konzultace s lékařem, který nás pravděpodobně pošle na ultrazvuk, který rozhodne o dalším postupu. Mezi prevenci zhoubných nádorů také řadíme co nejmenší vystavování se ionizujícímu záření. Samotný pacient by před některými druhy vyšetření měl dopředu informovat lékaře, že se léčil nebo léčí se štítnou žlázou (Jiskra, 2011).

19

Tabulka 1: Obsah jódu v potravinách (Couci, Fachmann & Kraut, 1981) Potravina

Průměrné množství jódu Potřebné denní množství ve 100 g poživatiny (µg) k získání 100 µg jódu (g) treska skvrnitá 416 24 mořský úhoř 260 38 platýs 190 52 slávka jedlá 130 77 treska obecná 120 83 halibut 52 190 slaneček 52 190 tuňák 50 200 bílý chléb 5,8 1700 rýže 2,2 4500 slepičí vejce (celkový obsah) 9,7 1050 brambory 3,8 2650 jablka 1,6 6250 káva (pražená), čaj 8 1250 jogurt (3,5 % tuku) 3,7 2700 vepřové, hovězí maso 3 3300

1.8 Význam pohybové aktivity při hypothyreóze Podle Hendla, Dobrého a kol. (2011, s. 16) se pohybovou aktivitou rozumí druh pohybu člověka, který je výsledkem svalové práce, jež je provázaná zvýšením energetického výdeje, charakterizovaná vnější podobou a vnitřními determinantami. Autoři Kalman, Havřík a Pavelka (2009, s. 21) vychází z definice WHO, která definuje pohybovou aktivitu, jako aktivitu produkovanou kosterním svalstvem, jež způsobuje zvýšení dechové a tepové frekvence. Obvyklá definice pohybové aktivity spočívá v jakémkoliv pohybu, který vykoná naše tělo a který je spojený se svalovou kontrakcí, zvyšující výdej energie nad počáteční klidovou úroveň. Naše tělo je stvořeno k pohybu, a aby dobře fungovalo, potřebuje pravidelný pohyb. Je prokázáno, že zdraví, pohybová aktivita a kvalita života jsou úzce spojeny. Z toho vyplývá, že sedavý životní styl se stává rizikovým faktorem pro rozvoj civilizačních chorob. Epidemiologické studie dokazují, že jen malá část obyvatelstva je dostatečně pohybově aktivní (Lee & Skerrett, 2001; Vuori, 2004). V České republice ukazuje tuto ne příliš 20

radostnou situaci studie Frömla et al. (2006). V roce 2002 přijala WHO doporučení, že by každý z nás měl denně vykonávat minimálně 30 minut pohybové aktivity. Komise však připomíná, že některé studie dokazují, že by pohybová aktivita mohla být i vyšší (EU Working Group „Sport & Health“, 2008). Problematika pohybové aktivity při snížené činnosti štítné žlázy: Při procházení tematických zdrojů, zabývajících se problematikou fyzické a sportovní zátěže v souvislosti s hypothyreózou lze konstatovat, že relevantních studií této problematiky je poměrně málo. Jelikož jsme si nebyli zcela jistí vhodnou

volbou

pohybové

aktivity,

konzultovali

jsme

danou

situaci

při onemocnění probanda především s MUDr. Nečasem, který nám poskytl mnoho užitečných rad před startem intervenčního programu. Dle MUDr. Nečase by proband měl vykonávat pohybovou aktivitu alespoň 3x do týdne o délce 60 ti minut. Samozřejmě doba zatížení a jednotlivý počet tréninkových jednotek se odvíjí jak od pocitu probanda, tak od daného typu tréninku. Dále se zmiňuje, že je velice důležitá komunikace mezi trenérem, lékaři a samotným probandem a jakýkoliv náznak problému před, během a po tréninku by proband měl ihned hlásit a i fyzická aktivita by se měla podle dané situace upravit. Na základě lékařského doporučení se snažíme alespoň 1x týdně do tréninku zařadit i kompenzační cvičení, protože proband tráví hodně času v automobilu. Z dřívějších tréninkových jednotek jsme zvyklí absolvovat 1x za týden tenis. Tento typ pohybové aktivity nám doporučuje i samotný lékař. Všechny tréninkové jednotky by měly začínat v mírné intenzitě a je důležité, abychom kladli důraz na dostatečné zahřátí probanda před postupným zvyšováním zátěže. Zpočátku programu a po delších pauzách bez pohybové aktivity by se úvodní tréninkové jednotky měly odehrávat v mírnějším tempu, a pokud se sám proband cítí dobře, je doporučeno postupně zvyšovat zátěž. Dle Grasgrubera & Cacka, 2008 je však vhodné dbát i na dostatečnou regeneraci. Toto téma bylo řádně probráno a výsledkem je pravidelná návštěva kombinované sauny, kterou má proband k dispozici ve svém domě, ale také 2x do měsíce absolvování thajské masáže. Dalším regeneračním prostředkem, který doma 21

využívá, je bazén s protiproudem, kde absolvujeme závěrečné části některých tréninkových jednotek. Zvyšování tréninkových dní může na začátku vést k rychlejšímu nárůstu síly, avšak později hrozí kumulace únavy s nástupem stagnace vlivem chronického přetrénování (Grasgruber & Cacek, 2008). V roce 2014 vyšel Systematický přehled vlivu manifestní a subklinické hypothyreózy na toleranci zátěže ve Výzkumném čtvrtletníku pro cvičení a sport (Research Quarterly for Exercise and Sport), v lékařském centru na univerzitě v Utrechtu. Účelem této sběrné studie je vytvořit systematický přehled mechanismů vlivu hypothyreózy na toleranci zátěže a snížení fyzické výkonnosti u neléčených a léčených pacientů se sníženou činností štítné žlázy. Formou systematického počítačového hledání je studie provedena za použití biomedicínských databází. Ze 116 studií celkem 38 s 1379 ti pacienty splnilo kritéria pro zařazení do této studie. Studie zdůrazňují multifaktoriální příčiny intolerance fyzické zátěže u neléčených pacientů, s omezením funkčnosti různých systémů, pracujících při fyzické zátěži synergicky – zejména kardiovaskulárního, kardiopulmonálního, pohybového, nervosvalového a nakonec i buněčných metabolických systémů. Naopak studie ukazuje, že u části pacientů není ani při adekvátní substituční hormonální terapii a euthyreoidním stavu porucha tolerance fyzické zátěže reverzibilní, a že významná skupina léčených pacientů si trvale stěžuje na nesnášenlivost vyššího výkonu, trpí omezením denních a sportovních aktivit a tím i zhoršením kvality života. Vysvětlení tohoto jevu chybí, protože dosud neexistuje dostatečné množství kvantitativních studií o účincích tréninkového programu a toleranci zátěže u léčených pacientů s hypothyreózou. Další výzkumy v této opomíjené oblasti, zaměřené na zvýšený výkon a sportovní účast této specifické skupiny pacientů se jeví nanejvýš žádoucí. Dále předkládáme další výsledky studií o významu pohybové aktivity při snížené funkci štítné žlázy, které byly zveřejněny ve Výzkumném čtvrtletníku pro cvičení a sport (Research Quarterly for Exercise and Sport).

22

Tolerance fyzické zátěže je dána dvěma základními charakteristikami: fyzickou zdatností (max. výkonem) a vytrvalostí. Maximální výkon při měření je pak definován jako VO2 max. – maximální spotřeba kyslíku organismu při svalové práci. Jde o maximální výkon při anaerobní aktivitě, intervalovém tréninku vysoké intenzity, vzpírání apod. Vytrvalost je pak schopnost provádět delší submaximální výkon při cca 75 % VO2 max. Obě tyto složky jsou u hypothyreózy sníženy a intolerance fyzické zátěže je charakteristickým rysem snížené funkce štítné žlázy (McAllister et al, 1995). Tolerance fyzické zátěže a kapacita výkonu: Holandský časopis o medicíně (Netherlands Journal of Medicine) zjistil, že před zahájením léčby u manifestní hypothyreózy je intolerance fyzické zátěže u 38 % ze skupiny 51 pacientů, navíc je dosaženo maximální zátěže nižší než 80% jejich cílového výkonu. (Roos, Zoet - Nurgteren & Berghout, 2005). I u neléčených pacientů se subklinickou hypothyreózou pozorujeme podobnou nižší toleranci k fyzické zátěži (Akcakoyun et al, 2010; Caraccio et al, 2005; De Jongh et al, 2011; Reuters et al, 2009). Po substituci hormony štítné žlázy se maximální pracovní kapacita pacientů s manifestní hypothyreózou zvyšuje (Hylander, Eklund & Rosenqvist, 1983; Martinez, Bermudez - Gomez & Celli, 1989). Po dosažení euthyreózního stavu nepozorujeme žádné rozdíly v maximální pracovní kapacitě ve skupinách léčených a zdravých (Celi et al, 2011). Srdeční frekvence a krevní tlak: Studie dále prokazují, že před léčbou je srdeční frekvence u pacientů s manifestní hypothyreózou nižší v klidu a v průběhu aktivity ve srovnání s kontrolními skupinami (Bernstein et al, 1995; Ross et al, 2005). U pacientů se subklinickou hypothyreózou nepozorujeme žádné rozdíly u klidové srdeční frekvence. U obou skupin je vyšší chromotropní neschopnost a snížení srdeční frekvence v průběhu zotavení je pomalejší (Akcakoyun et al, 2010). U pacientů s manifestní i subklinickou hypothyreózou jsou hodnoty systolického i diastolického tlaku krve v klidu normální, stejně tak jako zvýšení krevního tlaku v průběhu fyzické aktivity (Akcakoyun et al, 2010). 23

Po substituční hormonální léčbě se bazální srdeční frekvence zvyšuje, i v průběhu fyzické aktivity dochází ke zvýšení chromotropní schopnosti (Forfar et al, 1982). Stav se normalizuje asi po dvou měsících léčby (Bernstein et al, 1995).

Elektrokardiografie a echokardiografie: Před zahájením léčby jsou u manifestní hypothyreózy zaznamenávány změny i v klidu i v průběhu fyzické aktivity – sinusová bradykardie, arytmie, deprese ST intervalu, inverze T - vln, prodloužení Q - T intervalu, nízká voltáž P - vlny či T vlny. (Hylander et al, 1983; Roos et al, 2005). Naopak echokardiografie včetně zátěžové dobutaminové echokardiografie vykazuje normální kontraktilitu a funkci levé komory, což indikuje nepřítomnost ischemie či poruchy perfuse myokardu (Roos et al, 2005). Po substituční léčbě se všechny sympatické i parasympatické aktivity v kardiovaskulárním systému po dosažení euthyreózy normalizují v klidu i po zátěži (Bernstein et al, 1995). Buněčný metabolismus: Studie prokazují abnormality mitochondrií u neléčených pacientů s manifestní hypothyreózou. U těchto pacientů dochází ve srovnání s kontrolní skupinou ke zhoršení dodávek extramitochondriální energie v klidu i při zátěži (Kaminsky et al, 1992; Taylor, Rajagopalan & Radda, 1992). Klidové hodnoty laktátu jsou ve srovnání s kontrolami mírně zvýšeny (Monzani et al, 1997; Siciliano et al, 2002) a laktátový práh je u pacientů s manifestní hypothyreózou snížen. Svaly a nervosvalový přenos: Svalové příznaky jako únava, slabost, bolest svalů při námaze či křeče jsou častými klinickými důsledky hypothyreózy a jsou pro toto onemocnění charakteristické. Dochází ke strukturálním změnám – atrofii svalových vláken II. typu, akumulaci glykogenu či biochemickým abnormalitám (Taylor et al, 1992; Duyff et al, 2000). Zhoršený mitochondriální metabolismus v kosterních svalech je nepřímo úměrný sérové hladině TSH. Po hormonální substituční léčbě po dobu alespoň dvou měsíců se svalový výkon zvyšuje (Zürcher et al, 1989), i když

24

u 21 % pacientů stížnosti na svalovou slabost přetrvávají i po roce léčby (Duyff et al, 2000). Přehled studií nám dále ukazuje, že intolerance fyzické zátěže pacientů s hypothyreózou

je

multifaktoriální,

v důsledku

poruchy

součinnosti

zainteresovaných systémů na fyzické aktivitě – zejména kardiovaskulárního, kardiopulmonálního, plicního, nervosvalového či poruchy na úrovni metabolismu buněk. To vše vede k nepříznivým účinkům na fyzickou i psychickou pohodu, k fyzické dekondici (svalovým atrofiím, slabosti, únavě či obezitě), a má za následek zvýšení rizika kardiovaskulárních onemocnění a příhod. Pravidelná fyzická aktivita těchto pacientů přispívá ke zlepšení kvality života, k prospěšným fyziologickým a psychologickým adaptacím, pomůže snížit negativní dopad nemoci, aby aktivity denního života byly snesitelnější. Proto doporučujeme individuální koučink těchto pacientů a multidisciplinární spolupráci mezi sportovními i praktickými lékaři a endokrinology, ať je zajištěn integrální zdravotní přístup k této skupině pacientů i proto, že existuje nedostatečné množství studií o účincích tréninkového programu pro pacienty s manifestní či subklinickou hypothyreózou.

1.9 Problém práce Problematika naší diplomové práce řeší a analyzuje stav fyzické zátěže a tréninku u osoby s poruchou funkce štítné žlázy, zejména se zaměřením na její sníženou činnost. Do jaké míry a jakým způsobem je ovlivňována fyzická výkonnost probanda v různých fázích onemocnění a během léčby, jaké konkrétní projevy a omezení onemocnění přineslo a konečně k jakým důsledkům v rámci životního stylu vede. Dále nás zajímá, jaký přínos má osobní tréninkové vedení u osoby s tímto onemocněním a jak mu pomáhá překonat rizikové fáze tohoto onemocnění.

25

2

VÝZKUMNÁ ČÁST

2.1 Cíle práce Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na význam pravidelné pohybové aktivity a prokázat efekt tříměsíčního intervenčního programu na sledovaných parametrech u probanda se sníženou funkcí štítné žlázy. Abychom tohoto cíle mohli dosáhnout, zaměřujeme se na předem určené parametry, které budeme sledovat po skončení programu, zda se jejich hodnoty zlepší oproti vstupnímu měření před jeho začátkem. Mezi tyto parametry řadíme VO2 max., BMI, tělesnou hmotnost, celkové množství tuku v těle a množství viscerálního tuku v těle. Mezi dílčí cíle řadíme: - zlepšení úrovně VO2 max., - snížení BMI, - snížení tělesné hmotnosti, - snížení celkového množství tuku v těle, - snížení viscerálního tuku.

2.2 Výzkumné otázky 1. Jak je ovlivňována fyzická výkonnost probanda v různých fázích onemocnění a během léčby? 2. Jaké konkrétní projevy a omezení onemocnění přineslo? 3. K jakým důsledkům v rámci životního stylu toto onemocnění vede? 4. Jaký přínos má osobní tréninkové vedení u osoby s tímto druhem onemocnění?

26

2.3 Úkoly práce Pro dosažení cílů práce a zodpovězení výzkumných otázek potřebujeme řídit a vést tréninkové jednotky, a také nastavit určitá pravidla ve stravování probanda. Mezi klíčové faktory řadíme i velkou důvěru, řešení všech problémů a pravidelnou zpětnou vazbu. Úkol 1 – Na základě studia odborné literatury zpracovat současné poznatky o dané problematice. Úkol 2 – Vypracovat anamnézu sledovaného probanda. Úkol 3 – Provést vstupní měření. Úkol 4 – Sestavit tříměsíční intervenční pohybový program s rozpracováním jednotlivých tréninkových jednotek. Úkol 5 – Provést výstupní měření. Úkol 6 – Vyhodnotit intervenční program a vyvodit závěry.

27

3

METODIKA PRÁCE

3.1 Případová studie – kazuistika V případové studii se jedná o detailní studium jednoho nebo více případů, u kterých sbíráme velké množství dat od jednoho či více jedinců. Jde především o zachycení složitosti případu a popis vztahů v jejich celistvosti. Hodnota případové studie se odvíjí od toho, jak dobře je zaostřená. Důkladným prozkoumáním jednoho případu bychom měli porozumět dalším podobným případům (Hendl, 2012). M. N., narozen 6. 8. 1966, OSVČ – podnikatel, manažer Antropomotorické údaje: - tělesná výška: 187 cm - tělesná hmotnost: 101,2 kg - BMI: 28,9 kg / m2 - procento tuku v těle: 24,4 % (v nemocnici měřeno pouze orientačně kaliperační metodou, hodnota 17,9 % je o dost nižší a méně přesná) - množství tuku v těle: 24,7 kg - svalová hmota: 43,9 kg - poměr pasu a boků: 0,96 - intracelulární voda: 35,2 l - extracelulární voda: 20,7 l - proteiny: 15,2 kg - minerály: 5,42 kg (z toho 4,50 kg kosterní)

Anamnéza: Rodinná: Otec zemřel v 62 letech na CMP, matka vertebrogenní potíže, bratr thyreopatie, děti – dcera zdráva. Osobní: Dětský věk bez zdravotních problémů, běžné dětské nemoci, tonsilektomie. Fraktura lebky při autonehodě v dětství. Nositelem Leidenské mutace – kongenitální trombofilie, zvyšující riziko tromboembolické choroby 5 – 10x, 28

zvláště v rizikových situacích. Nemá diabetes I. či II. typu, TBC, sexuálně přenosné onemocnění ani jiné sledované choroby. Operace: tonsilektomie v dětství, operace varixů 2002. Abusus: nekouří, drogy: 0, alkohol, káva – příležitostně. Chronická medikace: Euthyrox po zjištění hypothyreózy. Alergie lékové ani jiné nemá. Pracovní a společenská anamnéza: žije s rodinou, OSVČ – firma na výrobu čokolád (nutné ochutnávky produktů na poradách – problém), hodně časově vytížený, tráví mnoho času za volantem a na cestách. - týdenní program: pondělí (brzy ráno odjezd do Prahy, práce až do večera), úterý (práce v Praze, ve večerních hodinách návrat domů do Zlína), středa pátek (ráno trénink s trenérem, poté práce), sobota a neděle odpočinek. Pozn. tento rozvrh není dodržován pravidelně ať už z důvodu pracovních cest, dovolených, návštěv lékaře či omezených časových možností. Během intervenčního programu několikrát zařazujeme jako tréninkový den i sobotu, abychom dohnali tréninkové manko, které nastalo během předem domluveného přerušení programu z důvodu lyžařského pobytu na horách. Koníčky: myslivost (majitel pozemku, o který se stará – několikrát týdně v lese, i díky tomuto koníčku časté cesty do zahraničí). Nynější onemocnění a průběh: Od dubna 2014 začátek společného tréninku, v červnu 2014 se objevují v tréninku první potíže. Postupně se snižuje tolerance k fyzické zátěži, svalové bolesti, vyšší unavitelnost, pocity chladu, výrazně nižší potivost kůže při zátěži, atd. Všechny uvedené příznaky mohou budit dojem ke špatně volenému tréninku, přetrénování či nedostatku relaxace. To vše nás vede k opětovné analýze tréninkové zátěže, rozebrání motivace a cílů. Paralelně s tím probíhá lékařské vyšetření, které díky brzkému

záchytu

hypothyreózní stav,

v poměrně

krátkém

čase

diagnostikuje

subklinický

jako důsledek chronické lymfocytární autoimunitní

thyreoditidy – laboratorně zvýšené TSH, normální fT4, pozitivní protilátky proti thyreoidní peroxidáze anti – TPO, sonografický obraz. 29

V červenci 2014 je zahájena hormonální substituce hormony štítné žlázy (Euthyrox) s průběžnými laboratorními kontrolami hladin hormonů a lékařem doporučené přerušení tréninku do navození euthyreoidního stavu a celkové stabilizace. Komentář: Zvýšená tělesná zátěž, ač při rozvinuté hypothyreóze nedoporučena, vede paradoxně k brzkým projevům periferní hypothyreózy už v jejím subklinickém stádiu a velmi pravděpodobně urychluje její diagnostiku a následnou léčbu, což bezesporu má pro pacienta význam. Včasná diagnostika a následná hormonální substituce vede v krátké době k navození euthyreoidního stavu a normalizaci. Již začátkem září 2014 dochází ke stabilizaci stavu a po schválení lékařem je možno přistoupit k postupné tréninkové zátěži. Intenzita tělesné zátěže je s ohledem na předchozí průběh zvyšována jen pomalu, přesto proband nepociťuje žádné nepříznivé příznaky ve vztahu k základní chorobě. Tolerance sportovní zátěže je dobrá, nemá svalové slabosti ani zvýšenou únavu. Při opakovaných endokrinologických a sonografických kontrolách je nárůst nodosit (uzlů) ve štítnici, bez známek autoimunitní thyreoditidy, v euthyreózním stavu, přesto pro suspektní nález rozhodnuto o totální strumektomii. Vzhledem k eufunkci štítné žlázy, žádným potížím a dobrému stavu je lékařsky schválena sportovní zátěž až do doby operace. Koncem října 2014 je provedena operace – totální strumektomie, zcela bez komplikací, od prvního pooperačního dne je nutná trvalá úplná substituce hormony štítné žlázy pro strumiprivní hypothyreózu. Následuje pooperační rekonvalescence s průběžnými lékařskými a laboratorními kontrolami, pooperační stav je velmi příznivý a dovoluje během šesti týdnů opětovný návrat k tréninku. Od půlky prosince proband tráví dovolenou v teplých krajinách, kde také začíná s postupnou zátěží, která mu je schválena lékařem. Protože se proband cítí velmi dobře, následuje po návratu konzultace s lékařem o dalším průběhu tréninku. Koncem roku 2014 je na doporučení lékaře možno u probanda zahájit znovu plný trénink bez omezení v pooperačním období.

30

3.2 Použité metody 1. Metoda spiroergometrie: Spiroergometrický test je základní test v tělovýchovném lékařství, který umožňuje zhodnocení fyzické zdatnosti a důvodů její limitace. Tato metoda je stěžejní vyšetřovací metodou dynamické zátěže. Spojuje zátěžovou elektrokardiografii (ergometrie) s analýzou plicní ventilace, výměny kyslíku (O2) a oxidu uhličitého (CO2). Umožňuje zjistit maximální spotřebu kyslíku (VO2 max.) při zátěži, která je významným faktorem hodnocení výkonnosti kardiovaskulárního systému (MUDr. Lubomír Nečas, osobní sdělení, 5. 1. 2015). Kromě

základních

parametrů,

jako

tepová

frekvence,

krevní

tlak

a elektrokardiogram (EKG), měří další 3 veličiny, ze kterých se pak odvozují všechny ostatní. Jsou to: - Plicní ventilace: jedná se o objem vydechovaného vzduchu pomocí průtokového senzoru. - Podíl kyslíku ve vydechovaném vzduchu. - Podíl oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu. Průběh testu: Nejprve je potřeba, aby si lékař, který test provádí a testovaná osoba dohodli způsob komunikace během testu. Poté je pacientovi zaznamenána elektrická aktivita srdce na elektrokardiogram. Dalším krokem je klidová spirometrie, při které pacient nejprve v klidu dýchá a pak provede maximální nádech a maximální výdech. Díky tomu získáme velikost objemu plic a odpor v dýchacích cestách. Ve třetím kroku pacient v klidu s maximálním úsilím chvíli dýchá a určí se objem vzduchu prodýchaného za minutu s maximálním úsilím. Ve čtvrtém kroku se nasazuje speciální maska napojená na průtokový analyzátor plynů, který umožňuje měření objemu vydechovaného vzduchu a množství kyslíku a oxidu uhličitého v něm. Poté následuje už zátěžové vyšetření na bicyklovém ergometru, kdy testovaná osoba musí udržovat rychlost v určitých otáčkách, stanovených lékařem. Během testu je zátěž postupně zvyšována a pacient pokračuje až do úplného maxima svých sil. Vlastní zátěžový test je ukončen na pokyn testované

31

osoby dohodnutým náznakem, který byl domluven před započetím testu (Fakultní nemocnice Olomouc, Spiroergometrie). Během testu jsou průběžně zaznamenávány následující parametry: - elektrokardiogram (EKG), - krevní tlak, - tepová frekvence, - objem prodýchaného vzduchu, - spotřeba kyslíku, - výdej oxidu uhličitého. Z naměřených hodnot určíme anaerobní práh, objem prodýchaného vzduchu za minutu na vrcholu zátěže (maximální plicní ventilace), maximální spotřebu kyslíku (VO2 max.) a maximální výdej oxidu uhličitého na vrcholu zátěže. V posledním kroku probíhá klidová fáze vyšetření, kdy probíhá měření výše zmíněných hodnot v klidu po ukončení zátěže. Přínos vyšetření pro diplomovou práci: - Zhodnocení výkonnosti testované osoby a možná odhalení zdravotních problémů. - Na základě spiroergometrického vyšetření jsme získali informaci ohledně nastavení úrovně zátěže a stanovení tepové frekvence při anaerobním prahu pro tréninkové účely. - Sledování parametrů maximální spotřeby kyslíku, maximální tepové frekvence, vitální kapacity plic a maximální minutové ventilace. Jednotlivé parametry budeme analyzovat a srovnávat při měření před začátkem intervenčního programu a po jeho konci.

2. Metoda bioimpedance Další metodou, kterou využíváme k měření v naší diplomové práci, je metoda bioimpedanční, která je vhodná pro kontrolu složení našeho těla. Pro měření se využívá bio impedačního přístroje. Pomocí elektrod je do těla pouštěn slabý elektrický proud o různých frekvencích a je sledována pasivní odpověď tkání. Ten je v těle dobře veden tkáněmi bohatými na vodu a elektrolyty. Tyto tkáně mají 32

nízký odpor a impedanci. Na druhou stranu velký odpor a tím i vysokou hodnotu impedance mají kostní a tukové tkáně. Jednotlivé přístroje pro tento druh měření v sobě mají zabudovaný systém, který na základě několika proměnných (tělesná výška a váha, pohlaví, věk a impedance) vypočítá tělesné složení (Biospace, In Body 720). Pro naše vlastní měření vužíváme přístroj In Body 720 Biospace, dostupný na Fakultě sportovních studií v Brně. Celý průběh testu je řízen Mgr. Sylvou Hřebíčkovou, Ph. D., která je k jeho užívání řádně proškolena. Průběh testu: Nejprve je nutné zapsat základní data o probandovi do počítače a založit tak jeho osobní složku. Poté je proband vyzván k odložení oděvu, nejlépe do spodního prádla, je třeba být naboso, a po změření tělesné hmotnosti uchopí dva snímače přístroje, který ihned začne analyzovat jednotlivé složky jeho těla. Během pár minut můžeme vidět naměřené výsledky, které dostaneme vytištěné na papíře. Všechny důležité údaje nám jsou odborně vysvětleny a díky následné konzultaci získáváme jednotlivá doporučení, na která se zaměřujeme během intervenčního programu. Pozn. aby srovnání výsledků na přístroji In body bylo co nejvíce přesné, je důležité, aby se dodržely tyto podmínky před měřením: - měření je vhodné provádět před jídlem nebo minimálně dvě hodiny po jídle, - není vhodné vypít příliš velké množství tekutin, - při opakovaném měření provádět test ve stejnou dobu, - neměla by být větší fyzická aktivita. Kontraindikace: - osoby s kardiostimulátorem, - těhotné ženy. Přínos vyšetření pro diplomovou práci: - Sledování parametrů tělesné hmotnosti, množství svalové hmoty, množství tuku v těle, indexu tělesné hmotnosti, procenta tuku v těle a oblasti útrobního tuku. Jednotlivé parametry budeme analyzovat a srovnávat při měření před začátkem intervenčního programu a po jeho konci. 33

- Díky měření před programem získáváme obrázek o jednotlivých segmentech těla, na které je potřeba se zaměřit během intervenčního programu a pracovat tak na jejich zlepšení. 3. Metoda monitorování intenzity zátěže v rámci pohybové intervence Prostředkem monitorování aktivity, doporučovaným zejména v tréninkovém procesu a ve kterém je pohybová činnost měřena docela přesně, je sporttester. Tento přístroj zaznamenává údaje o srdeční frekvenci, které jsou pro správné vedení tréninkové jednotky velice důležité. Můžeme tak s jeho pomocí jednoduše zjistit, kdy je potřeba v tréninku snížit intenzitu či naopak zvýšit (Korbel, 2007). Na počátku intervenčního programu jsme využívali sporttester značky Polar FT 80, který byl naprosto vyhovující, ale z důvodu závady byl poslán na reklamaci a bylo tak nutné zakoupit nový přístroj. Tuto změnu pozorujeme i na odlišnosti tréninkových grafů. Dalším typem, který v programu využíváme je sporttester značky Polar M 400 HR. Výhodou tohoto přístroje je možnost propojení s chytrým mobilním telefonem přes bluetooth. Díky tomu máme během pohybové aktivity neustálý přehled o hladině tepové frekvence probanda. Další výhodou je vedení tréninkového internetového deníku, do kterého jednoduše převádíme tréninková data pomocí mikro USB kabelu ve spojení s PC. Každou tréninkovou jednotku zaznamenáváme pomocí grafu, na kterém je znázorněn průběh tepové frekvence během fyzické aktivity. Přínos monitorování pomocí sporttesteru pro diplomovou práci: - Díky sporttesteru máme neustálý přehled nad tepovou frekvencí probanda a můžeme tak ihned reagovat na případné snížení či zvýšení intenzity zátěže. - Ke každé tréninkové jednotce máme k dispozici graf, na kterém je znázorněn průběh dané pohybové aktivity.

34

4. Popis pohybového intervenčního programu Jelikož se jedná o případovou studii jedince, zajímá nás tedy intervence na individuální úrovni. Mezi výhody intervence na individuální úrovni podle Hendla, Dobrého a kol. (2011, s. 64, 65) patří: - individualizovaná rada, - osobní zpětná vazba, - profesionální podpora, - učení se specifickým dovednostem řešení problémů, - učení zamezení recidivy. V našem intervenčním programu se zaměřujeme na osobní změnu tréninkem a skládá se z pohybové aktivity, kterou konzultujeme s MUDr. Lubomírem Nečasem, PhDr. Janem Cackem, Ph.D. a doplňujeme o vlastní poznatky, získané na základě dosavadních zkušeností. Musíme však brát v potaz jednak časovou vytíženost probanda a dále jeho přání vykonávat fyzickou aktivitu co nejvíce v domácím prostředí. To nám nedovoluje vymýšlet i jiné aktivity než ty, které jsou zmíněné v textu práce. Na druhou stranu se snažíme, aby jednotlivé tréninky měly co nejpestřejší charakter. Součástí tohoto programu je i změna jídelníčku, který upravujeme na základě týdenního výživového recallu. Jak již zmiňujeme v kapitole 1.8, pohybová aktivita by měla být alespoň 3 x do týdne o délce 60 ti minut. Doba zatížení a jednotlivý počet tréninkových jednotek se odvíjí jak od pocitu probanda, tak od daného typu tréninku. Alespoň 1 x týdně je důležité zařadit do tréninku i kompenzační cvičení, jelikož proband tráví hodně času jízdou autem. Další pohybovou aktivitou, kterou vykonáváme celoročně, je tenis. Během intervenčního programu se tenisové jednotky odehrávají v tenisové hale. Všechny tréninkové jednotky by měly začínat v mírné intenzitě a rovněž klademe důraz na dostatečné zahřátí probanda před postupným zvyšováním zátěže. Zpočátku programu a po delších pauzách bez pohybové aktivity by se úvodní tréninkové jednotky měly odehrávat v mírnějším tempu, a pokud se sám proband cítí dobře, je doporučeno postupně zvyšovat zátěž. Náš intervenční program obsahuje celkem 26 tréninkových jednotek, uvedených v příloze č. 9. Každá z nich se skládá z několika částí.

35

Struktura cvičební jednotky: I. Úvodní část je věnována dostatečnému zahřátí jádra těla a rozhýbání pohybového aparátu pro zatížení v hlavní části tréninku. Z mnohých studií je doporučen především dynamický strečink, který se vyznačuje pohyby bez výdrže v limitní poloze. Využíváme u něj různě rychlé tělesné pohyby, které by měly vyvolat protažení. Počet opakování u každého cviku se udává 8x – 10x. Jeho výhoda spočívá v akutním zvýšení schopnosti produkovat sílu u aktivovaných svalových skupin. II. Hlavní část obsahuje aktivity, které vedou k dosažení cíle dané tréninkové jednotky. Tato část je zpravidla nejdelší a zatížení dosahuje svého vrcholu. Její obsah je ovlivněn tréninkovým cyklem, typem tréninkové jednotky a aktuálním stavem probanda. III. V závěrečné části je důležité snížení intenzity zatížení a uklidnění organismu. Pomocí statického strečinku či různých kompenzačních cvičení pak procvičit nejvíce zatěžované části těla s ohledem na proběhlou pohybovou aktivitu. Statický strečink stimuluje rozvoj flexibility. Jedná se o protažení svalových skupin do mírného až většího tahu po dobu 15 – 45 s. Na úplném konci by také mělo proběhnout krátké zhodnocení tréninku. Hlavní zásady při posilování s probandem: - Dostatečně prohřát jádro těla a protáhnout, aby se riziko zranění snížilo na minimum. - Staticky protáhnout nejvíce zatěžované svalové partie po konci posilování. - Hlídat správnou techniku provedení a pravidelné dýchání. - Začínat s lehčími vahami s postupným přidáváním zátěže. - Počet opakování je 10x – 15x. Pozn. počet opakování volíme spíše větší s menšími váhami.

5. Recall Poslední využitou metodou v rámci diplomové práce je tzv. výživový recall. Na základě doporučení výživové poradkyně jsme probandovi dali za úkol sepsat veškeré konzumované potraviny a tekutiny po dobu jednoho týdne. Zajímal nás 36

název potraviny, její gramáž a množství a druh spotřebovaných tekutin. Po uplynutí týdne jsme spolu s probandem a výživovou poradkyní analyzovali stravovací návyky, podle kterých byly vyvozeny jednotlivé závěry a doporučeny úpravy ve stravovacím režimu probanda.

3.3 Organizace práce V měsíci lednu 2015 jsme provedli u probanda vstupní měření na přístroji In body, uvedené v příloze č. 1 a zátěžový test u tělovýchovného lékaře, uvedený v přílohách č. 2, č. 3 a č. 4. Během ledna také analyzujeme probandovu stravu spolu s výživovou poradkyní, která na základě týdenního recallu poupravuje stravovací režim. Intervenční program, který máme naplánován na 3 měsíce, trvá od 3. 1. 2015 do 2. 4. 2015. Konec sběru dat proběhl dne 8. 4. 2015, kdy jsme získali poslední potřebná data k dokončení a vyhodnocení intervenčního programu díky výstupním měřením. Od této doby jsme vyhodnocovali a analyzovali výsledky, a to až do 12. 4. 2015. Výzkumnou práci jsme rozdělili do čtyř období: - říjen 2014 – prosinec 2014: studium odborné literatury k tématu práce, - leden 2015: vstupní měření a jejich analýza, sestavení intervenčního programu, - únor 2015 – duben 2015: plnění jednotlivých tréninkových jednotek, sběr dat, - duben 2015: výstupní měření, analýza a vyhodnocení, konec sběru dat, dokončení celé práce. Kromě sestavení vhodného pohybového programu je nutné přistoupit i ke změně životního stylu probanda. Po konzultaci s výživovou poradkyní analyzujeme současný jídelníček probanda. Ten si v průběhu celého týdne vypisuje konzumovanou stravu a tekutiny. Na základě týdenního výživového recallu zjišťujeme problémy, které se pravděpodobně týkají zpomaleného metabolismu probanda.

37

Pozn. při konzultacích s lékaři jsme upozorněni na fakt, že může nějakou dobu trvat, než se činnost probandova metabolismu ustálí. Z toho důvodu se nemáme příliš zaobírat kolísáním jeho tělesné hmotnosti. Hlavní problém nacházíme ve stravování, konkrétně u obědů v pondělí a v úterý, kdy proband absolvuje porady v Praze, při kterých je nucen ochutnávat nové cukrovinky, které jeho firma uvádí na trh. Během těchto ochutnávek konzumuje takové množství cukrovinek, že pak není schopen jíst teplý oběd. Bohužel i přes veškerá doporučení změnit tento stav, není z probandovy strany možné ustoupit od těchto ochutnávek. To nás vede k opětovné konzultaci u PhDr. Jana Cacka, Ph.D., jež nám doporučuje zakomponovat do intervenčního programu také silový trénink, který by mohl zrychlit probandův metabolismus. Vzhledem k tomu, že proband preferuje cvičení pouze v domácím prostředí, tak nějakou dobu trvalo, než jsme věci potřebné k silovému tréninku nashromáždili v probandově domě. Tudíž tento druh cvičení zařazujeme až ke konci intervenčního programu.

3.4 Výsledky práce, diskuze

3.4.1 Graficky znázorněné tréninkové jednotky

Obrázek 2: Tréninková jednotka 3. 1. 2015

38

Komentář: Jedná se o první trénink v novém kalendářním roce a zároveň první trénink intervenčního programu. Probanda trápí chřipka, užívá léky. Pociťuje bolest na hrudi při dýchání a hodně kašle. Aby trénink nebyl zcela zrušen, domlouváme se na náhradním programu, který obsahuje jen lehkou pohybovou aktivitu na běžeckém páse, doplněnou o závěrečné prodýchání na podložce a statický strečink. Že se jedná o opravdu lehkou pohybovou aktivitu, potvrzuje i fakt, že TF dosahuje svého maxima na 119 tepech za minutu a průměrná TF je na 99 tepech za minutu. Jelikož se proband opravdu necítí dobře, převážnou část tréninku tvoří rychlejší chůze na páse, místy mírný klus. I přesto na probandovi pozoruji zvýšenou potivost během aktivity.

Obrázek 3: Tréninková jednotka 4. 1. 2015 Komentář: Původně plánovaný trénink pozměňujeme z důvodu lehčí virózy. Proband se před tréninkem cítí lépe než předešlý den. Do hlavní části zařazujeme cvičení se švihadlem, které se již nějakou dobu pokoušíme v určité pravidelnosti vkládat do tréninku. Je však patrné, že proband se švihadlem od dětského věku nepracoval, tudíž se při cvičení ještě vyskytují občasné chyby. Nejvyšší TF 145 tepů za minutu nastává při cvičení se švihadlem. Průměrná TF tréninku je 107 tepů za minutu. Je to způsobeno hlavně tím, že při tomto druhu cvičení není vynaloženo příliš velké úsilí, ale jedná se spíše o techniku cvičení. Další náplní hlavní části je cvičení SM systému, se kterým máme velice dobré zkušenosti. Tento druh cvičení se snažíme pravidelně zařazovat do našeho tréninku. Není fyzicky náročný, ale spíše technický. Abychom měli závěrečnou část pestřejší, vkládáme zde cvičení na VibroGymu. 39

Pozn. následuje 10 dní pauza v tréninkovém programu z důvodu probandovy dovolené na horách.

Obrázek 4: Tréninková jednotka 14. 1. 2015 Komentář: Proband se cítí velice dobře a těší se na dnešní trénink. Z předešlých tenisových jednotek už máme vypozorované, že největší hladinu TF dosáhneme při hře v poli pro podání, jelikož se jedná o krátké starty s rychlými změnami směru. U pokročilejších hráčů je to samozřejmě jiné, protože jsou schopni absolvovat dlouhé výměny. Z tréninkového hlediska preferujeme jednodušší cvičení, při kterém jsme schopni odehrát více výměn. Maximální TF během tréninku je 161 tepů za minutu a průměrná TF 127 tepů za minutu.

Obrázek 5: Tréninková jednotka 15. 1. 2015 40

Komentář: Proband se cítí po včerejším tenise velmi dobře a pozorujeme čím dál větší chuť k tréninku. Největší zatížení během tréninkové jednotky nastává na stanovišti schody, které je sice méně oblíbené, ale pro probanda velice účinné. Maximální TF 158 tepů za minutu nastává u samého konce poslední série na schodech. Do tréninku také zařazujeme cvičení na TRX, zaměřené na oblast zad, jelikož proband dříve trpěl bolestmi zad v bederní oblasti. Průměrná tepová frekvence tréninku je 116 tepů za minutu. V závěrečné části zařazujeme vyplavání v domácím bazénu, spojené se statickým strečinkem na podložce u bazénu na vyhřívané podlaze.

Obrázek 6: Tréninková jednotka 17. 1. 2015 Komentář: Další tenisová jednotka, která patří k nejoblíbenějším probandovým tréninkům. Trénink probíhá ve větším tempu, což dokazuje i průměrná TF 130 tepů za minutu. Do úvodní části zařazujeme pestrá cvičení na rozehřátí s míčky, která se probandovi hodně líbila. Hlavní část věnujeme hře v území pro podání, kde již tradičně dochází k naměření nejvyšší TF tréninku (165 tepů za minutu). Následuje klasická hra na celé hřiště. Do hlavní části také zakomponujeme nová cvičení se širokou škálou úderů, která nám zatím dělají problémy. Pevně věříme, že v budoucích tenisových jednotkách budou tyto cvičení zvládány již lépe. V závěrečné části se věnujeme kompenzačnímu cvičení u nejvíce zatěžovaných partií.

41

Pozn. následuje 10 dní pauza v tréninkovém programu z důvodu mé povinné účasti na školním kurzu snowboardingu.

Obrázek 7: Tréninková jednotka 28. 1. 2015 Komentář: Další tréninková jednotka po delší pauze. Proband se podle svých slov po dobu mé nepřítomnosti snažil udržovat lehký tréninkový režim. Cítí se velice dobře a je namotivován na dnešní trénink. Jedná se o trénink vytrvalosti při běhu nebo rychlé chůzi do kopce na běžeckém páse. Průměrná TF tréninku je 119 tepů za minutu a nejvyšší dosažená TF 161 tepů při rychlejší chůzi do maximálního sklonu (10 stupňů). Není nutná žádná úprava samotného tréninku, protože proband vše zvládá. Po tréninku bolí nohy z běhu, ale po následném vyplavání v závěru, je bolest mírnější.

42

Obrázek 8: Tréninková jednotka 30. 1. 2015 Komentář: Probanda trápí osobní problémy a s tím přichází i výrazná nechuť ke cvičení. Nejraději by trénink úplně zrušil. Úvodní část je příliš dlouhá z důvodu dlouhé konverzace a nechuti pokračovat v pohybové aktivitě. Nakonec se domlouváme na kratším tréninku. Tréninková jednotka však není taková, jaká by měla být, ale lepší vykonávat nějaký pohyb, než nedělat vůbec nic. Průměrná TF 108 tepů za minutu i díky častým pauzám a maximální TF 133 tepů na stanovišti schody. Poprvé zkoušíme nový veslařský trenažér, který budeme využívat čím dál více. Bohužel chybí závěrečná část, jelikož proband nevydrží cvičit až do úplného konce. Cením si však toho, že i přes všechny problémy tento trénink proběhl.

Obrázek 9: Tréninková jednotka 31. 1. 2015 Komentář: Jelikož jsme v tomto týdnu museli zrušit tenis, nahrazujeme si ho dnešním sobotním tréninkem. Proband si je vědom, že předešlý trénink nebyl příliš optimální a sám si vyžádal dnešní trénink navíc. V úvodní části se věnujeme rozklusání a atletické abecedě. Po krátké pauze navazujeme tradiční rozehrávkou na krátkou vzdálenost a hrou v území pro podání. Náplní hlavní části tréninkové jednotky je celkem 5x simulovaná hra na 10 bodů. Mezi jednotlivými sériemi vkládáme dostatečně dlouhé pauzy na odpočinek. V závěrečné části provádíme lehké vyklusání s krátkým protažením. Celá tréninková jednotka probíhá v poměrně vysokém tempu, které je dáno především klasickému zatížení při hře. 43

Některé výměny byly hodně dlouhé, a tak se maximální TF dostala na hranici 160 tepů za minutu a průměrná TF byla 133 tepů za minutu.

Obrázek 10: Tréninková jednotka 4. 2. 2015 Komentář: Tato tréninková jednotka se koná po probandově návratu z Prahy. Cesta byla hodně náročná a dlouhá, tudíž je před dnešním tréninkem unavený a hodně ztuhlý. Objevují se drobné bolesti krční páteře. V úvodu se tedy věnujeme dostatečně dlouhému zahřátí na crossovém trenažéru a rozcvičení. Proband ihned pociťuje výraznou úlevu a můžeme tedy přistoupit i k jiným činnostem. Následuje kruhové cvičení na stanovištích. V závěrečné fázi provádíme statický strečink. Průměrná TF tréninku je 121 tepů za minutu a maximální TF 151 tepů za minutu. Po konci proband nepociťuje již žádné bolesti v oblasti krční páteře a cítí se příjemně unavený.

44

Obrázek 11: Tréninková jednotka 5. 2. 2015 Komentář: Na včerejší trénink navazujeme tenisem. Proband se cítí velice dobře a je na tenis již tradičně dobře naladěn. V úvodní části provádíme rozklusání a atletickou abecedu. Následuje krátké rozehrání a klasická hra na 10 bodů. Na konci provádíme lehké vyklusání a krátké protažení. Průměrná TF tréninku je 131 tepů za minutu a maximální tepová frekvence 159 tepů za minutu.

45

Obrázek 12: Tréninková jednotka 11. 2. 2015 Komentář: U probanda se opět vyskytují problémy s krční páteří po včerejší absolvované cestě z Prahy domů. Úvod tedy opět věnujeme dostatečnému zahřátí a rozhýbání. Krk se výrazně zlepšil již po úvodní části, a tak můžeme přistoupit k náplni hlavní části, a to vytrvalostnímu běhu na páse. V závěru následuje přechod z běhu do chůze až do úplného zklidnění. Ke konci tréninku se proband již cítí mnohem lépe. Vše zakončujeme krátkým protažením. Průměrná TF tréninku je 113 tepů za minutu a maximální TF 142 tepů za minutu.

Obrázek 13: Tréninková jednotka 12. 2. 2015 Komentář: Úvod tenisové jednotky patří tradičně zahřátí a rozcvičení, po kterém následuje krátká rozehrávka. Dnešní tenisový trénink věnujeme nácviku úderů, po kterých dokončujeme na povel výměnu jakýmkoliv způsobem. Mezi cvičeními jsou dostatečné pauzy na odpočinek. Ze začátku klademe důraz na úspěšné zvládnutí techniky, později přidáváme i na razanci jednotlivých úderů. Zpočátku se vyskytují mírné problémy provést některé údery, ale postupem času již bez problému. Na závěr probíhá krátké vyklusání a protažení. Průměrná TF tréninku 130 tepů za minutu a maximální TF 154 tepů za minutu.

46

Obrázek 14: Tréninková jednotka 14. 2. 2015 Komentář: V úvodu tréninku probíhá rozklusání a rozcvičení pomocí koordinačního

žebříku.

Následuje

rozehrávka

na

kratší

vzdálenost,

kterou postupně prodlužujeme. Hlavní náplní této tréninkové jednotky je hra na 10 bodů spolu se cvičením na udržení co nejdelší výměny. V závěru nezapomeneme ani na vyklusání a prodýchání v jednotlivých polohách. Průměrná TF tréninku je 122 tepů za minutu a maximální TF 148 tepů za minutu.

Obrázek 15: Tréninková jednotka 18. 2. 2015 47

Komentář: V úvodu tréninku probíhá zahřátí na crossovém trenažéru a po krátkém protažení se přesouváme na běžecký pás, kde proband absolvuje v rámci hlavní náplně tréninku 6 běžeckých úseků střední intenzitou. V závěru nastává postupný přechod z běhu do chůze na páse až do úplného uklidnění, a poté uvolnění na přístroji VibroGym. Průměrná TF tréninkové jednotky je 126 tepů za minutu a maximální TF 149 tepů za minutu.

Obrázek 16: Tréninková jednotka 21. 2. 2015 Komentář: Dnešní tréninková jednotka probíhá jen silou vůle. Proband předešlý večer tráví na povinné společenské akci a návrat proběhl až v brzkých ranních hodinách. Tudíž pociťuje velkou únavu a je samozřejmě nevyspaný. I přesto se však dokáže přemoct a částečnou fyzickou aktivitu vykonat. Nutno podotknout, že jsme plánovali zcela jiný druh aktivity, ale je určitě lepší dělat jakoukoliv pohybovou aktivitu, než nedělat vůbec nic. V úvodu tréninku cvičíme na veslovacím trenažéru, poté se zaměřujeme na kompenzační cvičení. Poslední fázi věnujeme uvolnění na přístroji VibroGym. Průměrná TF tréninku je 111 tepů za minutu a maximální TF 125 tepů za minutu. Proband se cítí hodně unavený a těší se do bazénu a na následný odpočinek.

48

Obrázek 17: Tréninková jednotka 25. 2. 2015 Komentář: Jedná se o další hodinu tenisu, kdy po krátkém zahřátí a rozcvičení pomocí atletické abecedy v úvodu následuje hra na zahřátí, při které již pravidelně dosahujeme nejvyšší TF. V tomto případě se vyšplhala na 156 tepů za minutu. Nutno podotknout, že průběh celého tréninku je velice svižný a tomu odpovídá i průměrná TF 130 tepů za minutu. V další fázi této jednotky probíhá hra na 10 bodů. Mezi jednotlivé cvičení vkládáme dostatečně dlouhé pauzy na zotavení. Proband se cítí dobře a někdy by si pauzu klidně i zkrátil. Závěrečná část je kratší, jelikož proband spěchá do zaměstnání.

49

Obrázek 18: Tréninková jednotka 27. 2. 2015 Komentář: Probanda trápí bolesti krční páteře, tudíž volíme jiný trénink, než je původně plánován. Zaměřujeme se především na uvolnění oblasti krční páteře s následným posílením svalů. Během tréninkové jednotky se zdá, že bolest pomalu ustupuje. Průměrná TF je 106 tepů za minutu, je dána i tím, že mezi cvičením nastávají delší pauzy. Nízkou intenzitu tréninku značí i maximální TF 128 tepů za minutu, která byla naměřena na běžeckém trenažéru při chůzi do sklonu 10 stupňů. Toto cvičení jsme začali čím dál více zařazovat do jednotlivých tréninků, protože probanda baví a jelikož jeho koníčkem je myslivost, představuje si, že stoupá za kamzíky do hor. Pokud zvolíme i svižnější chůzi do tohoto sklonu, TF vystoupá i mnohem výše.

Obrázek 19: Tréninková jednotka 28. 2. 2015 50

Komentář: Bolesti krční páteře jsou již pryč, tudíž volbu včerejší jednotky považujeme za zdařilou. Po zahřátí na crossovém trenažéru a dynamickém rozcvičení následuje program na veslovacím trenažéru. Stále raději volíme menší zátěž vytrvalostního charakteru. Po krátké pauze pokračujeme cvičením na posílení dolních končetin pomocí lan. Po absolvování silového cvičení proband ihned skáče do bazénu, kde probíhá několik délek na volné vyplavání. Průměrná TF tréninku je 112 tepů a minutu a maximální TF nastala u konce veslování na hodnotě 143 tepů za minutu. I když je sobota, proband se snaží poctivě trénovat a odměnou mu je dobrý pocit po absolvování fyzické aktivity.

Obrázek 20: Tréninková jednotka 5. 3. 2015 Komentář: Jedná se o tenisovou jednotku, proband předešlý den strávil lyžováním, tudíž je celkově unavený. Kromě počátečního rozklusání a rozcvičení na koordinačním žebříku, následuje hra v území pro podání. Dále se zaměřujeme na nácvik jednotlivých úderů pomocí různých cvičení. Průměrná TF je 122 tepů za minutu a maximální TF 164 tepů za minutu, která nastala během jedné delší výměny při nácviku úderů. Celkově trénink proběhl dle představ a považuji ho za vydařený a svižný.

51

Obrázek 21: Tréninková jednotka 7. 3. 2015 Komentář: Proband pociťuje lehkou únavu po absolvovaném týdnu, proto volíme lehčí trénink. Po úvodním zahřátí na běžeckém páse a rozcvičení, následuje program

na

veslovacím

trenažéru.

Po

jeho

absolvování

posilujeme

na VibroGymu. Na závěr probíhá lehké vyklusání na páse a vše je zakončeno krátkým protažením. Průměrná TF tréninku je 102 tepů za minutu a maximální TF dosáhla 131 tepů za minutu při veslování.

52

Obrázek 22: Tréninková jednotka 11. 3. 2015 Komentář: Tento tenisový trénink se vyvíjí v o něco menším tempu než obvykle. Proband je velice unavený a nejraději by trénink zcela zrušil. Během tohoto týdne hodně cestuje, tudíž podle toho upravujeme jednotlivé tréninkové jednotky. V úvodní části kromě klasického rozklusání kolem kurtu zařazujeme atletickou abecedu a koordinační žebřík. Pokračujeme hrou v území pro podání a různými cvičeními pro nácvik jednotlivých úderů. Ze začátku probandovi dělá problém soustředit se, s postupem času se ale ponoří do hry a trénink ho začíná bavit. V závěru provádíme společné vyklusání a v šatně pak krátký strečink. Průměrná TF tréninku je 119 tepů za minutu a maximální TF 149 tepů za minutu.

Následuje téměř dvoutýdenní pauza v tréninku z důvodu z důvodu probandovy dovolené na horách.

53

Obrázek 23: Tréninková jednotka 26. 3. 2015 Komentář: Tréninková jednotka v tenisové hale probíhá po dvoutýdenní pauze. Po úvodním rozklusání a atletické abecedě následuje krátká rozehrávka a simulované utkání na jeden set. Během utkání jsou dostatečné pauzy na odpočinek. Proband se zpočátku tréninku dostává do tempa pomaleji, ale to je spíše dáno delší pauzou. S postupem času však tréninkový výpadek ani nejde poznat, jelikož je jako vždy maximálně ponořen do hry. Ke konci tréninku volíme lehké vyklusání se závěrečným protažením. Průměrná TF během tréninku je 118 tepů za minutu a maximální TF se vyšplhala na 142 tepů za minutu.

54

Obrázek 24: Tréninková jednotka 27. 3. 2015 Komentář: Dnešní tréninkovou jednotku zaměřujeme více na kompenzační cvičení než na kondici. Proband pociťuje lehkou únavu po včerejším tenise a navíc ho trápí bolest v mezilopatkové oblasti. Po úvodním dostatečném zahřátí na crossovém trenažéru provádíme cvičení SM systém, kde dbáme na správnou techniku provedení. V závěrečné části probíhá statický strečink s prodýcháním jednotlivých poloh. Že tuto pohybovou aktivitu nezaměřujeme na zlepšení kondice, ukazuje i průměrná TF tréninku 105 tepů za minutu a maximální TF 133 tepů za minutu.

Obrázek 25: Tréninková jednotka 28. 3. 2015 55

Komentář: Poté, co proband zjišťuje, že zbývají poslední 3 tréninkové jednotky v intervenčním programu, dostává ještě o to větší chuť do dnešní pohybové aktivity. Po úvodním dostatečném zahřátí na crossovém trenažéru, následuje v hlavní části cvičení TRX a kondiční plavání v domácím bazénu. Cviky zaměřujeme komplexně na posílení celého těla. Během kondičního plavání proband střídá plavecké styly kraul, znak a prsa. V závěrečné fázi následuje statický strečink u bazénu na vyhřívané podlaze. Průměrná TF tréninku je 122 tepů za minutu a maximální se dostala na hranici 167 tepů za minutu.

Obrázek 26: Tréninková jednotka 1. 4. 2015 Komentář:

Předposlední

tréninková

jednotka

v intervenčním

programu.

Po úvodním zahřátí na běžeckém pásu, přecházíme na veslařský trenažér, kde absolvujeme 20 ti minutový program střední intenzity a poté vůbec poprvé můžeme využít bench press lavici a jiných posilovacích pomůcek k silovému tréninku. Protože proband preferuje tréninky pouze v domácím prostředí, vyjma tenisu, museli jsme čekat na dodání pomůcek k silovému cvičení delší dobu. Silová cvičení určitě budeme zařazovat i do budoucna. V závěrečné fázi probíhá protažení. Průměrná TF tréninku 105 tepů za minutu i z důvodu zkoušení nových druhů cvičení. Maximální TF 129 tepů za minutu.

56

Obrázek 27: Tréninková jednotka 2. 4. 2015 Komentář: Poslední tréninková jednotka intervenčního programu probíhá na nejoblíbenějším místě probanda, v tenisové hale. Po úvodní rozklusání zařazujeme rozcvičení na atletickém žebříku, které sice dělá trochu problém s koordinací, ale na druhou stranu je určitě užitečné v probandově tréninkovém rozvoji. Následuje hra v území pro podání, při které se pokaždé velice dobře zahřejeme. Další hru hrajeme už na celé hřiště na vítězných 10 bodů. V závěrečné části se zaměřujeme na dohrávku v mírné intenzitě, vystřídáme v držení rakety i druhou končetinu v rámci kompenzace. Ke konci tréninku ještě proběhne vyklusání a statický strečink. Průměrná TF tréninku je 129 tepů za minutu a maximální 156 tepů za minutu.

57

3.4.2 Změny sledovaných parametrů vlivem pohybové intervence

3.4.2.1 Srovnání výsledků sledovaných parametrů u složení těla Vstupní (příloha 1) a výstupní (příloha 5) hodnoty sledovaných parametrů: I. tělesná hmotnost: - vstupní hodnota: 101,2 kg, - výstupní hodnota: 98,3 kg. Komentář: u hodnoty tělesné hmotnosti nastalo oproti vstupnímu měření zlepšení téměř o 3 kg. S hodnocením však musíme být opatrní, jelikož po konzultaci s lékařem nám bylo řečeno, že než se ustálí činnost štítné žlázy, může probandova tělesná hmotnost po nějakou dobu kolísat. II. množství tuku v těle: - vstupní hodnota: 24,7 kg, - výstupní hodnota: 23,4 kg. Komentář: zlepšení nastalo u hodnoty celkového množství tuku v těle o 1,3 kg. III. procento tuku v těle: - vstupní hodnota: 24,4 %, - výstupní hodnota: 23,8 %. Komentář: jelikož probandovi klesla tělesná hmotnost, především díky úbytku tukové složky, došlo k pozitivní změně i u hodnoty procenta tuku v těle o 0,6 %. IV. index tělesné hmotnosti (BMI): - vstupní hodnota: 28,9 kg/m2, - výstupní hodnota: 28,1 kg/m2. Komentář: zde nastalo také určité zlepšení o 0,9 kg/m2. Jelikož se hodnota BMI často bere jako ukazatel obezity, přikládáme tomuto výsledku docela velký význam. V. oblast útrobního tuku (VFA): - vstupní hodnota: 138,9 cm2, - výstupní hodnota: 154,6 cm2. Komentář: u této jediné hodnoty došlo k výraznější negativní změně o 15,7 cm2.

58

Tento problém může být do budoucna určitě rizikový. Přikládáme to však neustálému stresu v pracovním životě, nepravidelné stravě především v Praze, a také nutnosti ochutnávat každý týden nové cukrovinkové výrobky. Jelikož budeme s probandem nadále spolupracovat i po skončení intervenčního programu, dáváme si za cíl vzniklou situaci řešit. Je známo, že velký vliv na množství vnitřního tuku má pravidelné dodržování příjmu a výdeje energie, spánku a omezení stresu. Proband si je současného stavu dobře vědom a díky výstupním výsledkům měření si konečně uvědomuje nutnost zásahu. VI. hmota kosterního svalstva (SSM): - vstupní hodnota: 43,9 kg, - výstupní hodnota: 43,2 kg. Komentář: u poslední sledované hodnoty došlo k nepatrné negativní změně o 0,7 kg. Výsledku nepřikládáme příliš velký význam, jelikož se probandova hodnota stále pohybuje nad úrovní běžné populace. 3.4.2.2 Srovnání výsledků zátěžových testů u tělovýchovného lékaře Vstupní (přílohy 2,3 a 4) a výstupní (přílohy 6,7 a 8) hodnoty sledovaných parametrů: I. maximální spotřeba kyslíku při zátěži (VO2 max.): - vstupní hodnoty: relativní 26,1 ml/kg/min, absolutní 2,63 l/min, - výstupní hodnoty: relativní 31,1 ml/kg/min, absolutní 3,08 l/min: Komentář: na výsledcích můžeme pozorovat pozitivní změnu u obou parametrů. Jsme přesvědčeni, že by tyto hodnoty mohly být i vyšší, kdybychom neměli 2 x přerušený pohybový program a také musíme brát v potaz, že poslední tréninková jednotka intervenčního programu se uskutečnila týden před výstupním zátěžovým testem. Během týdne tak proband nevykonával žádnou větší fyzickou aktivitu a mohl tak určitě nastat lehký pokles výkonnosti. II. vitální kapacita plic (VC): - vstupní hodnota: 4230 ml, - výstupní hodnota: 4490 ml. Komentář: u výsledné hodnoty nastalo zlepšení o 260 ml. Myslíme si, že by naměřená hodnota mohla být ještě i vyšší, kdyby proband dokázal dostatečně využít svůj potenciál při maximálním výdechu. 59

III. maximální tepová frekvence během zátěže: - vstupní hodnota: 171 tepů za minutu, - výstupní hodnota: 179 tepů za minutu. Komentář: výsledný zátěžový test potvrzuje zlepšení i v této hodnotě o 8 tepů za minutu při maximální zátěži. Díky této hodnotě můžeme během jednotlivých tréninkových jednotek sledovat, jak moc náročné cvičení pro probanda je. IV. maximální minutová ventilace (VE): - vstupní hodnota: 112,07 l/min, - výstupní hodnota: 117,18 l/min. Komentář: K pozitivní změně došlo i u poslední měřené hodnoty. Musíme také podotknout, že i hodnota vstupní je oproti běžné populaci nadprůměrná, navíc došlo ještě k jejímu zlepšení. Vyhodnocení výživového recallu: Na základě vyhodnocení výživového recallu jsme zjistili, že množství probandovy stravy je v některých dnech nedostatečné a málo pravidelné. Jedná se především o vynechání teplých obědů během pondělí a úterý při pravidelných poradách v Praze. Jejich náhrada spočívá v ochutnávání nových cukrovinek, které mají být firmou uvedeny na trh. Po zanalyzování týdenního recallu jsme se spolu s probandem snažili najít řešení výše zmíněného problému. Doporučili jsme zajištění pravidelných teplých obědů, a pokud by to jen trochu šlo, tak přenechání ochutnávky nových výrobků jiným členům firmy. I přes veškerá doporučení proband trval na své povinnosti provádět ochutnávku, ale slíbil, že se zároveň pokusí zajistit pravidelný přísun teplých obědů. Plnění tohoto cíle jsme se snažili sledovat pouze pravidelnou kontrolou během diskuzí s probandem. Bohužel však z jeho strany nedošlo k téměř žádnému pokroku a negativní výsledek se pak dostavil při výstupním měření v oblasti útrobního tuku. Celkové zhodnocení programu: Z jednotlivých výsledků je patrné, že zvolený intervenční pohybový program u našeho probanda je určitě vhodný. Dokonce i pomocí zpětné vazby z jeho 60

strany můžeme potvrdit spokojenost s provedením této intervence a projevení touhy pokračovat v nastoleném režimu i nadále. Proband se nyní cítí lépe fyzicky i psychicky, což vidíme i v průběhu tréninkových jednotek. Na samém začátku programu se vyskytovaly neustále problémy, které nám bránily vykonávat fyzickou aktivitu v takové míře, v jaké bychom chtěli. Postupem času se však problémy ustálily a proband byl zapálený do jednotlivých tréninků takovým způsobem, že přestal řešit sebemenší problémy jako na začátku a snažil se vždy poctivě daný trénink odtrénovat. Musíme podotknout, že jsme spokojení se všemi zlepšenými hodnotami, které v průběhu intervenčního programu u probanda nastaly. Jediná nespokojenost nastala u oblasti vnitřního tuku, ale jak již zmiňujeme výše, budeme se touto hodnotou zabývat i do budoucna a pracovat na jejím zlepšení. V neposlední řadě bychom chtěli zmínit, že srovnávání výsledků je jedna věc, ale daleko důležitější je pro nás zpětná vazba od probanda, která byla velmi pozitivní. Také si myslíme, že významnou roli sehrává i dobrý vztah mezi trenérem a jeho svěřencem jak po stránce pracovní, tak i osobní. Tímto názorem bychom se chtěli řídit i do budoucna, protože neexistuje lepší měřítko dobře odvedené práce, než je spokojený klient.

61

62

ZÁVĚR V diplomové práci jsme se zaměřili na případovou studii probanda se sníženou funkcí štítné žlázy, se kterým již nějakou dobu spolupracujeme. Konkrétně jsme se zabývali sestavením vhodného tříměsíčního intervenčního programu. Tento program se skládal především z pohybové aktivity, ale také celkové úpravy životního stylu probanda. V současné době určitě existuje mnoho typově podobných lidí, jako je náš proband, kteří vůbec nemají ponětí o tom, že by pravidelně měli vykonávat nějakou fyzickou aktivitu, a pokud jim nějaký odborník již nediagnostikoval zdravotní problém a nedoporučil určitý druh pohybové aktivity, nebudou se tímto problémem zabývat, dokud se jejich zdravotní stav ještě nezhorší. Prostřednictvím této práce jsme chtěli ukázat jakýsi návod pro lidi s tímto druhem onemocnění, kteří nevědí, jak správně naložit se svou pohybovou aktivitou a změnou životního stylu. Dalším důvodem byla pomoc probandovi zlepšit jeho zdravotní stav. Hlavním tématem práce je onemocnění štítné žlázy spojené s pohybovou aktivitou. Štítnou žlázou a druhy jejich onemocnění jsme se věnovali v teoretické části, kde také byly zpracovány výsledky studie, zabývající se tématikou hypofunkce. Ve výzkumné části jsme se zaměřili na samotný program s rozpracováním jednotlivých tréninkových jednotek a sledováním změn parametrů vlivem intervence. Hlavním cílem práce bylo poukázat na význam pravidelné pohybové aktivity a prokázat

efekt

tříměsíčního

intervenčního

programu

na

sledovaných

parametrech u probanda se sníženou funkcí štítné žlázy. K tomu, abychom mohli zhodnotit, zda byl hlavní cíl splněn, jsme nejprve potřebovali splnit cíle dílčí. Poměřili jsme předem dané hodnoty, které jsme si stanovili ještě před počátkem programu. Jednalo se o maximální spotřebu kyslíku při zátěži, BMI, tělesnou hmotnost, celkové množství tuku v těle a oblast vnitřního tuku u probanda. Zlepšení nastalo u hodnoty maximální spotřeby kyslíku během zátěže. BMI, tělesná hmotnost i celkové množství tuku v těle se snížili. Naopak zhoršení 63

nastalo u oblasti vnitřního tuku, pravděpodobně z důvodů uvedených v kapitole 3.4.2. V našem výzkumu jsme si stanovili čtyři výzkumné otázky. VO1: Jak je ovlivňována fyzická výkonnost probanda v různých fázích onemocnění a během léčby? V konkrétním případě u probanda docházelo k poruchám fyzické výkonnosti už v subklinickém stádiu i při normálních hladinách fT4. Včasné zahájení substituční léčby hormony štítné žlázy vedlo v krátké době k úplné normalizaci a k navození fyziologického stavu, tedy i stabilizaci fyzické výkonnosti. VO2: Jaké konkrétní projevy a omezení onemocnění přineslo? V určité fázi tréninkového procesu začal mít proband příznaky, které nás nutily modifikovat nebo omezit trénink. Bylo nutné rozhodnout, zda jeho potíže souvisí se špatně volenou strukturou pohybové aktivity nebo je příčina jeho potíží jiná. Příznaky byly zpočátku značně nespecifické – slabost, vyšší unavitelnost, svalové bolesti, pocity chladu, snížená potivost, byl i menší nárůst hmotnosti. Při souběžně probíhajícím lékařském vyšetření byl zjištěn subklinický hypothyreoidní stav a na doporučení endokrinologa musela být zátěž přerušena. Po nasazení substituce hormony štítné žlázy došlo k rychlému ústupu potíží, navození euthyroidního stavu a normalizaci tolerance fyzické zátěže. Bohužel po krátké době

dochází

při

endokrinologických kontrolách k nárůstu

suspektních

sonografických nálezů, nutících posléze až k operačnímu zákroku. Následovalo opětovné přerušení tréninkového procesu v čase operace a pooperačním období. Po této dvouměsíční periodě je teprve možno po schválení lékařem přistoupit znovu k plné sportovní zátěži. VO3: K jakým důsledkům v rámci životního stylu toto onemocnění vede? U tohoto druhu onemocnění hraje významnou roli celková změna životního stylu. Jedná se o pravidelnou pohybovou aktivitu, analýzu příjmu a výdeje energie, pravidelnou a kvalitní stravu. Proband by se také měl pokud možno co nejvíce vyvarovat stresovým situacím.

64

VO4: Jaký přínos má osobní tréninkové vedení u osoby s tímto druhem onemocnění? Osobní tréninkové vedení u osoby s tímto typem onemocnění je velice důležité, pokud však nemocný není v této oblasti sám odborníkem. Samotný proband vyžaduje přítomnost trenéra na každé tréninkové jednotce, protože se jednak příliš neorientuje ve složení jednotlivých tréninků, a také potřebuje druhou osobu, která ho donutí vykonávat fyzickou aktivitu a bude zároveň působit v roli motivátora. Nutno podotknout, že proband vykonával i před počátkem intervenčního programu pravidelnou aktivitu, která však byla na nějakou dobu pozastavena díky onemocnění a poté i operaci. Intervenční program začínal tudíž s téměř nulovou kondicí a bylo zapotřebí probanda správně nasměrovat a nastolit určitý režim, který jsme se po dobu trvání programu snažili dodržovat. V našem případě je vedení trenéra důležité i s ohledem na dlouhodobou spolupráci. Myslíme si, že jsme zvolili vhodný intervenční program, který splnil svůj účel a probandovi hodně pomohl zlepšit výše uvedené parametry a poukázal tak na nutnost vykonávat pravidelnou pohybovou aktivitu. To, že nebyl splněn jeden z dílčích cílů, je do jisté míry zavádějící, ale s čistým svědomím můžeme sdělit, že po celou dobu proband o problému věděl a i přes veškerá doporučení svůj postoj příliš nezměnil. Teprve výstupní měření změnilo jeho pohled na věc, a tak tento zásadní problém budeme v budoucnu neustále monitorovat a pracovat na jeho zlepšení. Jsme přesvědčeni, že zpracované a naměřené výsledky mohou pomoci mnoha lidem s tímto druhem onemocnění a možná i samotným trenérům se stavbou individuálního plánu pohybového programu pro své klienty. Onemocnění štítné žlázy je v současnosti v naší populaci velice rozšířené a postihuje až 10 % obyvatelstva. S touto situací je nutné něco dělat, jinak procentuální číslo bude stále více narůstat. Doporučení pro praxi: Po vyhodnocení výsledků intervenčního programu jsme zjistili, že použité metody byly pro sběr našich dat klíčové. Příště bychom se určitě více snažili pohlídat probandovo stravování pomocí pravidelné kontroly a intenzivní spolupráce 65

s výživovým poradcem. Jedna věc je doporučit a dávat rady, ale druhou věcí je pravidelná kontrola a neustálý dohled. Pokud sám proband nechce s tímto stavem něco udělat, tak jakákoliv pomoc někoho druhého je zbytečná. Abychom dosáhli předem daného cíle, potřebujeme také dodržovat určité zásady. Jako klíčový faktor dobře fungující spolupráce mezi probandem a trenérem uvádíme jejich vzájemný vztah. Při plánování dané tréninkové jednotky a intenzity zátěže pro nás byla důležitá zpětná vazba. Díky neustálé komunikaci jsme přesně věděli, co proband v danou chvíli potřebuje. Jako trenéři bychom měli umět dobře naslouchat a být schopni ihned reagovat na vzniklý problém. Během intervenčního programu se několikrát stalo, že připravená struktura pohybové aktivity musela být pozměněna z důvodu vyskytnutí limitujících faktorů.

Proto pokládáme za nutné mít připraveno více variant tréninkových

jednotek. Další důležitou zásadou je postupné zatěžování, respektování momentálního zdravotního a psychického stavu probanda. Měli bychom také vědět, proč děláme to, co děláme. Určitě nastanou situace typu, kdy se nás svěřenec zeptá, proč zrovna děláme tento druh pohybové aktivity a neděláme třeba něco jiného. Určitě existuje mnoho dalších zásad při práci trenéra a svěřence, ale jelikož je každá osobnost individuální, tak je zapotřebí ji nejprve důkladně poznat, než s ní vůbec začneme pracovat. Závěrem bychom chtěli podotknout, že výzkum v rámci diplomové práce pro nás byl velice obohacující a inspirující a zároveň nám přinesl mnoho zajímavých náhledů na tento druh onemocnění. Jelikož s probandem máme v plánu dlouhodobou spolupráci, můžeme tak v budoucnu srovnávat další naměřené výsledky s těmi současnými a mít tak dostatečný přehled o jeho zdravotním stavu.

66

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Tištěné dokumenty Blahoš, J., & Zamrazil, V. (2006). Endokrinologie: interdisciplinární obor. (1. vyd., 505 s.) Praha: Triton. Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení: uvolňovací, protahovací, posilovací. (1. vyd., 195 s.) Praha: Grada. Couci, W. C., Fachmann, W., Kraut, H., Scherz, H., & Kloos, G. (1981). Die Zusammensetzung der Lebensmittel. (2 nd completely rev. and enl. ed.) Stuttgart: Scherz, Kloos. Crespo, M. & Miley, D. (2001). Tenisový trenérský manuál 2. stupně (pro vrcholové trenéry). (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Dostálová, I., & Miklánková, L. (2005). Protahování a posilování pro zdraví. (Vyd. 1., 131 s.) Olomouc: Hanex. Grasgruber, P. & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. (Vyd. 1., 480 s.) Brno: Computer Press. Greenspan, F., & Baxter, J. (2003). Základní a klinická endokrinologie. (4. vyd. (1. české vyd.), xvi, 843 s.) Praha: H & H. Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. (3. vyd., 407 s.) Praha: Portál. Hendl, J., & Dobrý, L., (2011). Zdravotní benefity pohybových aktivit: monitorování, intervence, evaluace. (Vyd. 1., 300 s.) Praha: Karolinum. Hrodek, O., & Vavřinec, J. (2002). Pediatrie. (1. vyd., xxxii, 767 s.) Praha: Galén. Jiskra, J. (2011). Poruchy štítné žlázy: praktický přehled nejen pro laickou veřejnost. (46 s.) Praha: Mladá fronta.

67

Kalman, M., Hamřík, Z., & Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity: pro odbornou veřejnost. (172 s.) Olomouc: ORE – institut. Korbel, V. Sportester – vynikající prostředek v tréninku mladých atletů. Tělesná výchova a sport mládeže. 2007, 73, 5, s. 30 – 33. Kršek, M. (c2011). Endokrinologie. (1. vyd., 97 s.) Praha: Galén. Límanová, Z. (c2006). Štítná žláza. (1. vyd., 371 s.) Praha: Galén. Límanová, Z., Laňková, J., & Zamrazil, V. (2008). Funkční poruchy štítné žlázy. (1. vyd., 13 s.) Praha: CDP – PL. Mandincová, P. (2011). Psychosociální aspekty péče o nemocného: onemocněné štítné žlázy. (1. vyd., 123 s.) Praha: Grada. Markalous, B., & Gregorová, M. (2007). Nemoci štítné žlázy: otázky a odpovědi pro pacienty a jejich rodiny. (3. vyd., 196 s.) Praha: Triton. Silbernagl, S., & Despopoulos, A. (2004). Atlas fyziologie člověka (6. přeprac. vyd., xiii, 435 s.) Praha: Grada. Smíšek, R., Smíšková, K., & Smíšková, Z. (2013). Spirální stabilizace páteře: 11 základních cviků: léčba a prevence bolesti zad metodou SM – systém. (4. rozš. vyd., 173 s.) Praha: Richard Smíšek. Stárka, L. & Zamrazil, V. (2005). Základy klinické endokrinologie. (378 s.) Praha: MAXDORF. Svačina, Š., & Bretšnajdrová, A. (2000). Obezita a diabetes. (1. vyd., 307 s., tab., grafy.) Praha: MAXDORF – JESSENIUS. Tenisový trenérský manuál 1. stupně. (2000). (1. vyd., 96 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Internetové zdroje Akcakoyun, M., Emiroglu, Y., Pala, S., Kargin, R., Guler, G. B., Esen, O.,… Esen, A. M. (2010). Heart rate recovery and chronotropic inkompetence in 68

patients with subclinical hypothyroidism. Pacing and Clinical Electrophysiology, 33, 2 -5. Bernstein, R., Müller, C., Midtbø, K., Smith, G., Haug, E., & Hertzenberg, L. (1995). Silent myocardial ischemia in hypothyroidism. Thyroid, 5, 443-447. Biospace.

In

Body

720.

Dostupnost

na

webu:


http://www.biospace.cz/inbody-720-pb4.php>. Caraccio, N., Natali, A., Sironi, A., Baldi, S., Frascerra, S., Dardano, A.,… Ferrannini, E. (2005). Muscle metabolism and exercise tolerance in subclinical hypothyroidism: A controlled trial of levothyroxine. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 90, 4057 – 4062. Celi, F. S., Zemskova, M., Linderman, J. D., Smith, S., Drinkard, B., Sachdev, V.,… Pucino, F. (2011). Metabolic effects of liothyronine therapy in hypothyroidism: A randomized, double – blind, crossover trial of liothyronine versus levothyroxine. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 96, 3466 – 3474. De Jongh, R. T., Lips, P., van Schoor, N. M., Rijs, K. J., Deeg, D. J., Comijs, H. C.,… Dekkers, O. M. (2011). Endogenous subclinical thyroid disorders, physical and cognitive function, depression, and mortality in older individuals. European Journal of Endocrinology, 165, 545 – 554. Duyff, R. F., van den Bosch, J., Laman, D. M., van Loon, B. J., & Linssen, W. H. (2000). Neuromuscular findings in thyroid dysfunction: A prospective clinical and electrodiagnostic study. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry, 68, 750 - 755. EU Working Group „Sport & Health“. (2008). EU Physical Activity Guidelines. Dostupnost na webu: . Fakultní

nemocnice

Olomouc.

Spiroergometrie.

Dostupnost

na

. 69

webu:

Forfar, J. C., Muir, A. L., & Toft, A. D. (1982). Leftventricular function in hypothyroidism. Responses to exercise and beta adrenoceptor blockade. British Heart Journal, 48, 278 - 284. Frömel, K., Bauman, A., Bláha, L., Feltlová, D., Fojtík, I., Hájek, J.,… Šebrle, Z. (2006). Intenzita a objem pohybové aktivity 15 – 69leté populace České republiky. Česká kinantropologie, 10, 1, 13 – 28. Hylander, B., Ekelund, L. G., & Rosenqvist, U. (1983). The cardiovascular response at rest and during exercise in hypothyroid subjects to thyroxine substitution. Clinical Cardiology, 6, 116 – 124. Kaminsky, P., Robin - Lherbier, B., Brunotte, F., Escanye, J. M., Walker, P., Klein, M.,… Duc, M. (1992). Energetic metabolism in hypothyroid skeletal muscle, as studied by phosphorus magnetic resonance spectroscopy. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 74, 124 - 129. Lankhaar, J. A. C., IJzerman, J. C., Zelissen, P. M. J., & Backx, F. J. G. (2011). Hypothyroidism and exercise intolerance: A case study. Sport & Geneeskunde (The Flemish/Dutch Journal of Sports Medicine and Sports Science), 4, 6 – 12. (abstract in English). Lee, L. – M., Skerrett, P. J. (2001). Physical aktivity and all – cause mortality: What is the dose – response relation? Medicine and Science in Sports and Exercise, 33 (6 Suppl.), 459 – 471. Martinez, F. J., Bermudez – Gomez, M., & Celli, B. R. (1989). Hypothyroidism. A reversible cause of diaphragmatic dysfunction. Chest, 96, 1059 – 1063. McAllister, R. M., Delp, M. D., & Laughlin, M. H. (1995). Thyroid status and exercise tolerance. Cardiovascular and metabolic considerations. Sports Medicine, 20, 189 – 198. McMillan, C. V., Bradley, C., Woodcock, A., Razvi, S., & Weaver, J. U. (2004). Design of new questionnaires to measure quality of life and treatment satisfaction in hypothyroidism. Thyroid, 14, 916 – 925.

70

Monzani, F., Caraccio, N., Siciliano, G., Manca, L., Murri, L., & Ferrannini, E. (1997). Clinical and biochemical features of muscle dysfunction in subclinical hypothyroidism. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 82, 3315 3318. Sang, Z., Wang, P. P., Yao, Z., Shen, J., Halfyard, B., Tan, L.,… Zhang, W. (2012). Exploration of the safe upper level of iodine intake in euthyroid Chinese adults: a randomized double – blind trial. American Journal of Clinical Nutrition, 95, 367 – 373. Painter, P. (2008). Exercise in chronic disease: Physiological research needed. Exercise and Sport Sciences Reviews, 36, 83 – 90. Reuters, V. S., Teixeira, Pde, F., Vigário, P. S., Almeida, C. P., Buescu, A., Ferreira, M. M.,… Vaisman, M. (2009). Functional capacity and muscular abnormalities in subclinical hypothyroidism. American Journal of Medical Science, 338, 259 – 263. Roos, A., Zoet – Nugteren, S. K., & Berghout, A. (2005). Evaluation of cardiac ischaemia in cardiac asymptomatic newly diagnosed untreated patients with primary hypothyroidism. Netherlands Journal of Medicine, 63, 97 – 102. Siciliano, G., Monzani, F., Manca, M. L., Tessa, A., Caraccio, N., Tozzi, G.,… Murri, L. (2002). Human mitochondrial transcription factor A reduction and mitochondrial dysfunction in Hashimoto's hypothyroid myopathy. Molecular Medicine, 8, 326 - 333. Taylor, D. J., Rajagopalan, B., & Radda, G. K. (1992). Cellular energetics in hypothyroid muscle. European Journal of Clinical Investigation, 22, 358 - 365. Valkenet, K., van de Port, I. G., Dronkers, J. J., de Vries, W. R., Lindeman, E., & Backx, F. J. G. (2011). The effects of preoperative exercise therapy on postoperative outcome: A systematic review. Clinical rehabilitation, 25, 99 – 111. Vuori, I. M. (2004). Physical inactivity is a cause and physical aktivity is a remedy for major public health problems. Kinesiology, 36 (2), 123 – 153.

71

Zürcher, R. M., Horber, F. F., Grünig, B. E., & Frey, F. J. (1989). Effect of thyroid dysfunction on thigh muscle efficiency. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 69, 1082 - 1086.

72

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Obsah jódu v potravinách (Couci, Fachmann & Kraut, 1981) .......... 20

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Anatomie štítné žlázy (Markalous & Gregorová, 2007) ..................... 9 Obrázek 2: Tréninková jednotka 3. 1. 2015 ...................................................... 38 Obrázek 3: Tréninková jednotka 4. 1. 2015 ...................................................... 39 Obrázek 4: Tréninková jednotka 14. 1. 2015 .................................................... 40 Obrázek 5: Tréninková jednotka 15. 1. 2015 .................................................... 40 Obrázek 6: Tréninková jednotka 17. 1. 2015 .................................................... 41 Obrázek 7: Tréninková jednotka 28. 1. 2015 .................................................... 42 Obrázek 8: Tréninková jednotka 30. 1. 2015 .................................................... 43 Obrázek 9: Tréninková jednotka 31. 1. 2015 .................................................... 43 Obrázek 10: Tréninková jednotka 4. 2. 2015 .................................................... 44 Obrázek 11: Tréninková jednotka 5. 2. 2015 .................................................... 45 Obrázek 12: Tréninková jednotka 11. 2. 2015 .................................................. 46 Obrázek 13: Tréninková jednotka 12. 2. 2015 .................................................. 46 Obrázek 14: Tréninková jednotka 14. 2. 2015 .................................................. 47 Obrázek 15: Tréninková jednotka 18. 2. 2015 .................................................. 47 Obrázek 16: Tréninková jednotka 21. 2. 2015 .................................................. 48 Obrázek 17: Tréninková jednotka 25. 2. 2015 .................................................. 49 Obrázek 18: Tréninková jednotka 27. 2. 2015 .................................................. 50 Obrázek 19: Tréninková jednotka 28. 2. 2015 .................................................. 50 Obrázek 20: Tréninková jednotka 5. 3. 2015 .................................................... 51 Obrázek 21: Tréninková jednotka 7. 3. 2015 .................................................... 52 Obrázek 22: Tréninková jednotka 11. 3. 2015 .................................................. 53 Obrázek 23: Tréninková jednotka 26. 3. 2015 .................................................. 54 Obrázek 24: Tréninková jednotka 27. 3. 2015 .................................................. 55 Obrázek 25: Tréninková jednotka 28. 3. 2015 .................................................. 55 Obrázek 26: Tréninková jednotka 1. 4. 2015 .................................................... 56 Obrázek 27: Tréninková jednotka 2. 4. 2015 .................................................... 57 Obrázek 28: Protahovací cvik 1 ....................................................................... 89 Obrázek 29: Protahovací cvik 2 ....................................................................... 90 Obrázek 30: Protahovací cvik 3 ....................................................................... 90 Obrázek 31: Protahovací cvik 4 ....................................................................... 90 Obrázek 32: Protahovací cvik 5 ....................................................................... 91 Obrázek 33: Posilovací cvik 1 .......................................................................... 93 Obrázek 34: Posilovací cvik 2 .......................................................................... 93 Obrázek 35: Posilovací cvik 3 .......................................................................... 94 Obrázek 36: Protahovací cvik 6 ....................................................................... 94 Obrázek 37: Protahovací cvik 7 ....................................................................... 95 Obrázek 38: Protahovací cvik 8 ....................................................................... 96 Obrázek 39: Uvolňovací cvik 1 ........................................................................ 96 Obrázek 40: Uvolňovací cvik 2 ........................................................................ 96 Obrázek 41: Protahovací cvik 9 ....................................................................... 97 73

Obrázek 42: Protahovací cvik 10 ......................................................................97 Obrázek 43: Protahovací cvik 11 ......................................................................98 Obrázek 44: Protahovací cvik 12 ......................................................................98 Obrázek 45: Protahovací cvik 13 .................................................................... 100 Obrázek 46: Protahovací cvik 14 .................................................................... 100 Obrázek 47: Protahovací cvik 15 .................................................................... 100 Obrázek 48: Protahovací cvik 16 .................................................................... 101 Obrázek 49: Protahovací cvik 17 .................................................................... 101 Obrázek 50: Posilovací cvik 4......................................................................... 102 Obrázek 51: Posilovací cvik 5......................................................................... 102 Obrázek 52: Posilovací cvik 6......................................................................... 103 Obrázek 53: Posilovací cvik 7......................................................................... 103 Obrázek 54: Posilovací cvik 8......................................................................... 104 Obrázek 55: Posilovací cvik 9......................................................................... 104 Obrázek 56: Posilovací cvik 10 ....................................................................... 105 Obrázek 57: Posilovací cvik 11 ....................................................................... 105 Obrázek 58: Posilovací cvik 12 ....................................................................... 105 Obrázek 59: Posilovací cvik 13 ....................................................................... 106 Obrázek 60: Posilovací cvik 14 ....................................................................... 106 Obrázek 61: Posilovací cvik 15 ....................................................................... 106 Obrázek 62: Posilovací cvik 16 ....................................................................... 107 Obrázek 63: Protahovací cvik 18 .................................................................... 108 Obrázek 64: Protahovací cvik 19 .................................................................... 108 Obrázek 65: Protahovací cvik 20 .................................................................... 109 Obrázek 66: Protahovací cvik 21 .................................................................... 109 Obrázek 67: Protahovací cvik 22 .................................................................... 109 Obrázek 68: Protahovací cvik 23 .................................................................... 110 Obrázek 69: Protahovací cvik 24 .................................................................... 110 Obrázek 70: Protahovací cvik 25 .................................................................... 111 Obrázek 71: Protahovací cvik 26 .................................................................... 113 Obrázek 72: Protahovací cvik 27 .................................................................... 113 Obrázek 73: Protahovací cvik 28 .................................................................... 114 Obrázek 74: Uvolňovací cvik 3 ....................................................................... 114 Obrázek 75: Uvolňovací cvik 4 ....................................................................... 114 Obrázek 76: Protahovací cvik 29 .................................................................... 115 Obrázek 77: Protahovací cvik 30 .................................................................... 115 Obrázek 78: Protahovací cvik 31 .................................................................... 116 Obrázek 79: Protahovací cvik 32 .................................................................... 116 Obrázek 80: Protahovací cvik 33 .................................................................... 117 Obrázek 81: Protahovací cvik 34 .................................................................... 118 Obrázek 82: Protahovací cvik 35 .................................................................... 118 Obrázek 83: Protahovací cvik 36 .................................................................... 118 Obrázek 84: Protahovací cvik 37 .................................................................... 119 Obrázek 85: Uvolňovací cvik 5 ....................................................................... 121 Obrázek 86: Uvolňovací cvik 6 ....................................................................... 121 Obrázek 87: Uvolňovací cvik 7 ....................................................................... 121 Obrázek 88: Posilovací cvik 17 ....................................................................... 122 Obrázek 89: Posilovací cvik 18 ....................................................................... 122 Obrázek 90: Posilovací cvik 19 ....................................................................... 123 Obrázek 91: Posilovací cvik 20 ....................................................................... 123 74

Obrázek 92: Posilovací cvik 21 .......................................................................124 Obrázek 93: Posilovací cvik 22 .......................................................................124 Obrázek 94: Posilovací cvik 23 .......................................................................124 Obrázek 95: Posilovací cvik 24 .......................................................................125 Obrázek 96: Posilovací cvik 25 .......................................................................125 Obrázek 97: Posilovací cvik 26 .......................................................................125 Obrázek 98: Posilovací cvik 27 .......................................................................126 Obrázek 99: Posilovací cvik 28 .......................................................................126 Obrázek 100: Posilovací cvik 29 .....................................................................126 Obrázek 101: Posilovací cvik 30 .....................................................................127 Obrázek 102: Posilovací cvik 31 .....................................................................127 Obrázek 103: Posilovací cvik 32 .....................................................................127 Obrázek 104: Posilovací cvik 33 .....................................................................128 Obrázek 105: Posilovací cvik 34 .....................................................................128 Obrázek 106: Posilovací cvik 35 .....................................................................128 Obrázek 107: Posilovací cvik 36 .....................................................................129 Obrázek 108: Protahovací cvik 38 ...................................................................129 Obrázek 109: Protahovací cvik 39 ...................................................................130 Obrázek 110: Protahovací cvik 40 ...................................................................130 Obrázek 111: Protahovací cvik 41 ...................................................................130 Obrázek 112: Protahovací cvik 42 ...................................................................131 Obrázek 113: Protahovací cvik 43 ...................................................................132 Obrázek 114: Protahovací cvik 44 ...................................................................132 Obrázek 115: Protahovací cvik 45 ...................................................................132 Obrázek 116: Protahovací cvik 46 ...................................................................133 Obrázek 117: Protahovací cvik 47 ...................................................................133 Obrázek 118: Protahovací cvik 48 ...................................................................134 Obrázek 119: Protahovací cvik 49 ...................................................................134 Obrázek 120: Protahovací cvik 50 ...................................................................135 Obrázek 121: Protahovací cvik 51 ...................................................................135 Obrázek 122: Protahovací cvik 52 ...................................................................136 Obrázek 123: Protahovací cvik 53 ...................................................................137 Obrázek 124: Protahovací cvik 54 ...................................................................137 Obrázek 125: Protahovací cvik 55 ...................................................................137 Obrázek 126: Protahovací cvik 56 ...................................................................138 Obrázek 127: Protahovací cvik 57 ...................................................................138 Obrázek 128: Protahovací cvik 58 ...................................................................138 Obrázek 129: Posilovací cvik 37 .....................................................................140 Obrázek 130: Uvolňovací cvik 8 .....................................................................140 Obrázek 131: Uvolňovací cvik 9 .....................................................................140 Obrázek 132: Protahovací cvik 59 ...................................................................141 Obrázek 133: Protahovací cvik 60 ...................................................................142 Obrázek 134: Uvolňovací cvik 10 ...................................................................142 Obrázek 135: Protahovací cvik 61 ...................................................................142 Obrázek 136: Posilovací cvik 38 .....................................................................143 Obrázek 137: Posilovací cvik 39 .....................................................................143 Obrázek 138: Posilovací cvik 40 .....................................................................144 Obrázek 139: Posilovací cvik 41 .....................................................................144 Obrázek 140: Posilovací cvik 42 .....................................................................144 Obrázek 141: Posilovací cvik 43 .....................................................................145 75

Obrázek 142: Posilovací cvik 44 ..................................................................... 145 Obrázek 143: Posilovací cvik 45 ..................................................................... 145 Obrázek 144: Posilovací cvik 46 ..................................................................... 146 Obrázek 145: Posilovací cvik 47 ..................................................................... 146 Obrázek 146: Uvolňovací cvik 11 ................................................................... 146 Obrázek 147: Uvolňovací cvik 12 ................................................................... 147 Obrázek 148: Uvolňovací cvik 13 ................................................................... 147 Obrázek 149: Protahovací cvik 62................................................................... 148 Obrázek 150: Protahovací cvik 63................................................................... 148 Obrázek 151: Protahovací cvik 64................................................................... 149 Obrázek 152: Protahovací cvik 65................................................................... 150 Obrázek 153: Protahovací cvik 66................................................................... 151 Obrázek 154: Protahovací cvik 67................................................................... 151 Obrázek 155: Protahovací cvik 68................................................................... 151 Obrázek 156: Protahovací cvik 69................................................................... 152 Obrázek 157: Posilovací cvik 48 ..................................................................... 153 Obrázek 158: Posilovací cvik 49 ..................................................................... 153 Obrázek 159: Posilovací cvik 50 ..................................................................... 154 Obrázek 160: Protahovací cvik 70................................................................... 155 Obrázek 161: Protahovací cvik 71................................................................... 155 Obrázek 162: Posilovací cvik 51 ..................................................................... 156 Obrázek 163: Posilovací cvik 52 ..................................................................... 157 Obrázek 164: Posilovací cvik 53 ..................................................................... 157 Obrázek 165: Posilovací cvik 54 ..................................................................... 157 Obrázek 166: Uvolňovací cvik 14 ................................................................... 159 Obrázek 167: Uvolňovací cvik 15 ................................................................... 159 Obrázek 168: Protahovací cvik 72................................................................... 159 Obrázek 169: Protahovací cvik 73................................................................... 160 Obrázek 170: Protahovací cvik 74................................................................... 160 Obrázek 171: Posilovací cvik 55 ..................................................................... 161 Obrázek 172: Posilovací cvik 56 ..................................................................... 161 Obrázek 173: Posilovací cvik 57 ..................................................................... 161 Obrázek 174: Posilovací cvik 58 ..................................................................... 162 Obrázek 175: Posilovací cvik 59 ..................................................................... 162 Obrázek 176: Posilovací cvik 60 ..................................................................... 162 Obrázek 177: Posilovací cvik 61 ..................................................................... 163 Obrázek 178: Posilovací cvik 62 ..................................................................... 163 Obrázek 179: Posilovací cvik 63 ..................................................................... 164 Obrázek 180: Protahovací cvik 75................................................................... 164 Obrázek 181: Protahovací cvik 76................................................................... 164 Obrázek 182: Protahovací cvik 77................................................................... 165 Obrázek 183: Protahovací cvik 78................................................................... 165 Obrázek 184: Protahovací cvik 79................................................................... 166 Obrázek 185: Protahovací cvik 80................................................................... 167 Obrázek 186: Protahovací cvik 81................................................................... 168 Obrázek 187: Protahovací cvik 82................................................................... 168 Obrázek 188: Protahovací cvik 83................................................................... 168 Obrázek 189: Protahovací cvik 84................................................................... 169 Obrázek 190: Protahovací cvik 85................................................................... 170 Obrázek 191: Protahovací cvik 86................................................................... 170 76

Obrázek 192: Protahovací cvik 87 ...................................................................170 Obrázek 193: Uvolňovací cvik 16 ...................................................................171 Obrázek 194: Posilovací cvik 64 .....................................................................171 Obrázek 195: Posilovací cvik 65 .....................................................................172 Obrázek 196: Posilovací cvik 66 .....................................................................173 Obrázek 197: Protahovací cvik 88 ...................................................................173 Obrázek 198: Protahovací cvik 89 ...................................................................174 Obrázek 199: Posilovací cvik 67 .....................................................................174 Obrázek 200: Protahovací cvik 90 ...................................................................175 Obrázek 201: Protahovací cvik 91 ...................................................................175 Obrázek 202: Posilovací cvik 68 .....................................................................175 Obrázek 203: Posilovací cvik 69 .....................................................................176 Obrázek 204: Posilovací cvik 70 .....................................................................176 Obrázek 205: Posilovací cvik 71 .....................................................................177 Obrázek 206: Posilovací cvik 72 .....................................................................177 Obrázek 207: Posilovací cvik 73 .....................................................................177 Obrázek 208: Posilovací cvik 74 .....................................................................178 Obrázek 209: Posilovací cvik 75 .....................................................................178 Obrázek 210: Posilovací cvik 76 .....................................................................178 Obrázek 211: Protahovací cvik 92 ...................................................................179 Obrázek 212: Protahovací cvik 93 ...................................................................179 Obrázek 213: Protahovací cvik 94 ...................................................................180 Obrázek 214: Protahovací cvik 95 ...................................................................180 Obrázek 215: Protahovací cvik 96 ...................................................................181 Obrázek 216: Protahovací cvik 97 ...................................................................181 Obrázek 217: Protahovací cvik 98 ...................................................................182 Obrázek 218: Protahovací cvik 99 ...................................................................182 Obrázek 219: Protahovací cvik 100 .................................................................183 Obrázek 220: Protahovací cvik 101 .................................................................183 Obrázek 221: Protahovací cvik 102 .................................................................184 Obrázek 222: Protahovací cvik 103 .................................................................185 Obrázek 223: Protahovací cvik 104 .................................................................185 Obrázek 224: Protahovací cvik 105 .................................................................185 Obrázek 225: Protahovací cvik 106 .................................................................186

77

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK anti – TG

protilátky proti thyreoglobulinu

anti – TPO

protilátky proti peroxidáze

BMI

index tělesné hmotnosti – Body Mass Index

C5

5. obratel krční páteře

CMP

cévní mozková příhoda

CNS

centrální nervová soustava

fT3

volný trijódthyronin

fT4

volný tetrajódthyronin

fTSH

volný thyroid stimulating hormone

IO

interval odpočinku

IOs

interval odpočinku mezi sériemi

IZ

interval zatížení

MRI

magnetická resonance

P – vlna

na EKG ukazuje depolarizaci síní

Q – T interval

na EKG ukazuje délku depolarizace a repolarizace komor

rT3

reverzní trijódthyronin

SMM

hmota kosterního svalstva

ST interval

na EKG ukazuje délku mezi depolarizací a repolarizací komor

T – vlna

na EKG ukazuje repolarizaci komor

T3

trijódthyronin

T4

tetrajódthyronin

TBC

tuberkulóza

TBG

thyroxin binding globulin

TF

tepová frekvence

Th1

1. obratel hrudní páteře

TPO

thyreoperoxidáza

TRH

thyreotropin releasing hormone

TRAK

protilátky proti TSH receptorům

TRX

Total – Body Resistance Exercise (závěsné cvičení)

TSH

thyroid stimulating hormone 78

VC

vitální kapacita plic

VE

minutová ventilace

VFA

oblast útrobního tuku

VO2 max.

maximální spotřeba kyslíku organismu při svalové práci

WHO

Světová zdravotnická organizace

79

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vstupní měření na In body ................................................................81 Příloha 2: Vstupní měření – zátěžový test 1. část ...............................................82 Příloha 3: Vstupní měření – zátěžový test 2. část ...............................................83 Příloha 4: Vstupní měření – zátěžový test 3. část ...............................................84 Příloha 5: Výstupní měření na In body ..............................................................85 Příloha 6: Výstupní měření – zátěžový test 1. část .............................................86 Příloha 7: Výstupní měření – zátěžový test 2. část .............................................87 Příloha 8: Výstupní měření – zátěžový test 3. část .............................................88 Příloha 9: Popisy tréninkových jednotek ...........................................................89 Příloha 10: Informovaný souhlas .................................................................... 187

Příloha 1: Vstupní měření na In body

Příloha 2: Vstupní měření – zátěžový test 1. část

Příloha 3: Vstupní měření – zátěžový test 2. část

Příloha 4: Vstupní měření – zátěžový test 3. část

Příloha 5: Výstupní měření na In body

Příloha 6: Výstupní měření – zátěžový test 1. část

Příloha 7: Výstupní měření – zátěžový test 2. část

Příloha 8: Výstupní měření – zátěžový test 3. část

Příloha 9: Popisy tréninkových jednotek Tréninková jednotka 3. 1. 2015 1. Úvodní část - 15 min: zahřátí chůzí na páse + dynamický strečink – cviky:  podřep únožný střídavě na obě strany,  střídavé výpady vpřed, ruce v týl,  liftink,  skipink,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  klus poskočný. 2. Hlavní část – 26 min: chůze na páse, místy přechod do mírného klusu. 3. Závěrečná část – 15 min: dechová cvičení + statický strečink – cviky:  Leh na zádech, pomocí posilovací gumy držíme pravou dolní končetinu ve skrčení přednožmo, při výdechu pomalu proti odporu natahujeme pravou dolní končetinu do přednožení. Výměna stran. (Účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a trojhlavého svalu lýtkového).

Obrázek 28: Protahovací cvik 1  V sedu skrčmo přednožném pravou, bérec levé směřuje dovnitř, provést hluboký ohnutý předklon, pravá dolní končetina po celou dobu propnuta. Výměna stran. (Účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a vzpřimovače trupu).

Obrázek 29: Protahovací cvik 2  Ve vzporu vzadu klečmo sedmo, prsty směřují vzad, stahem hýžďových svalů zvednout a protlačit pánev vpřed. Neprohýbat v bedrech. (Účinek: protažení přímého svalu stehenního a bedrokyčlostehenního).

Obrázek 30: Protahovací cvik 3  V sedu skrčmo roznožném, bérce dovnitř, chodidla u sebe, uchopit špičky nohou, tlačit kolena k podložce. (Účinek: protažení adduktorů kyčelního kloubu).

Obrázek 31: Protahovací cvik 4

 V lehu roznožném pokrčmo tlačit levé koleno dovnitř směrem k podložce. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí vpravo i vlevo. (Účinek: protažení napínače stehenní povázky).

Obrázek 32: Protahovací cvik 5  Leh na zádech, nácvik celkové relaxace. (Soustředit pozornost na celé tělo, ležet klidně na podložce, tělo je těžké, teplé a uvolněné, zahýbat volně hlavou vlevo, vpravo a nechat ji volně ležet v pozici, která nám je příjemná. Soustředit pozornost na pravou dolní končetinu a postupně uvolňovat prsty, chodidlo, nárt, kotníky, lýtko, koleno, stehno a kyčelní kloub. Celá dolní končetina je těžká a teplá. Obdobně upnout pozornost na levou dolní končetinu, pravou a levou horní končetinu. Nakonec si uvědomit a uvolnit pánev, hýžďové svalstvo, bederní páteř, břicho, hrudník, záda, lopatky, ramena, krk a hlavu. Na hlavě se soustředíme na bradu, ústa, nos, tváře, oči a jejich okolí, obočí, čelo, spánky, temeno a týl. Na úplný závěr si uvědomíme hluboké uvolnění celého těla při klidném a pravidelném dechu. Pozn. cvičení v závěrečné části je čerpáno z Bursové, 2005 a Dostálové & Miklánkové, 2005. Tréninková jednotka 4. 1. 2015 1. Úvodní část – 18 min: z chůze na páse postupný přechod do lehkého klusu + dynamický strečink – cviky:  Stoj, kroužení hlavou (na obě strany).  Stoj, kroužení oběma rukama vpřed a vzad.  Stoj rozkročný, úklony stranou (na obě strany).

 Stoj rozkročný, kroužení trupem (na obě strany).  Stoj, střídavé předkopávání natažené dolní končetiny k předpaženým horním končetinám.  Podřep únožný střídavě na obě strany.  V chůzi skrčit přinožmo levou, bérec vzad vzhůru, levou rukou přitahovat patu levé nohy k hýždi. Na stojné noze do výponu. Neprohýbat v bedrech. Střídat obě dolní končetiny.  Ze vzporu stojmo ručkováním přejít do vzporu ležmo. Chodidla jsou paralelně a paty celou dobu na podložce. 2. Hlavní část – 35 min: cvičení se švihadlem + cvičení SM - systém:  Skoky snožmo s meziskokem.  Skoky snožmo bez meziskoků.  Přeskoky jednonož bez meziskoků (obě dolní končetiny).  Přeskoky střídavě pravá, levá bez meziskoků. (IZ 30 s, IO 30 s). SM - systém:  1. cvik: Tah oběma pažemi vzad s pokrčenými lokty: Mírný stoj rozkročný, stojíme relaxovaní, dlaně směřují dolů, lopatky vytažené vpřed, při nádechu zpevníme hýždě a vyrovnáme pánev, při výdechu bradu zasouváme vzad, zdviháme záhlaví, přitahujeme lopatky k sobě, dozadu a dolů. Ruce a předloktí jsou zcela uvolněné a zůstávají v prodloužení elastického lana, dlaně se otáčejí směrem vzhůru. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v pletenci ramenním.

Obrázek 33: Posilovací cvik 1  2. cvik: Tah oběma pažemi vzad s rotací předloktí zevně: Mírný stoj rozkročný, stojíme relaxovaní, hrudník sklopený dolů, hlava je uvolněná a volně padá dolů, paže zkřížené před tělem, při nádechu zpevníme hýždě a vyrovnáváme pánev, při výdechu důrazné přitažení lopatek k sobě, dozadu a dolů, bradu zasouváme vzad a zdviháme záhlaví. Dlaně se otáčejí směrem vzhůru, předloktí jsou vodorovné. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v pletenci ramenním.

Obrázek 34: Posilovací cvik 2  3. cvik: Z aktivního předpažení pomalý pasivní tah oběma pažemi vzad: Mírný stoj rozkročný zády k lanům, při nádechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev, toto postavení pánve zůstane v obou fázích cviku. Při výdechu natažené paže pomalu protahujeme směrem dozadu, protažení provádíme v různých výškách od pasu až do vzpažení. Bradu zasouváme

vzad a zdviháme záhlaví. Lopatky se posouvají k sobě, dozadu a dolů, předloktí rotují zevně. Před ukončením pohyb zpomalíme. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v abdominální oblasti.

Obrázek 35: Posilovací cvik 3  4. cvik: Protažení pánve vpřed v pozici vkleče: Klečíme zády k lanům, při nádechu postupným rolováním od hlavy dolů se pokládáme do předklonu. Při výdechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev a postupným rolováním obratel po obratli hrudník vyrovnáváme do zadní osy. Poslední se vyrovnává hlava, pozor na záklon. Pánev protlačíme vpřed a při opětovném nádechu postupným rolováním od hlavy dolů, obratel po obratli se vracíme do výchozí pozice. Účinek: protažení svalů stlačujících páteř k sobě – dlouhé svaly uložené podél páteře.

Obrázek 36: Protahovací cvik 6  5. cvik: Kruhy oběma pažemi, přitažení hrudníku k pánvi: Mírný stoj rozkročný zády k lanům, při nádechu zpevníme hýždě, hrudník

vyrovnáváme do zadní osy. Paže zdviháme vzadu, lokty a dlaně tlačíme co nejdále nazad, zahájíme pomalu výdech. Paže dotáhneme až do úplného vzpažení, pohlédneme dolů a přitáhneme bradu k hrudní kosti. Hrudník pomalu přitahujeme dolů k pánvi, paže zůstávají na místě. Hrudník zůstává ve sklopení, paže pomalu dokončují dolní část kruhu. Relaxace, nádech a pokračujeme plynule dále. Účinek: protažení vzpřimovače páteře a hamstringů při aktivitě břišních svalů.

Obrázek 37: Protahovací cvik 7 Pozn. jednotlivé cviky jsou čerpány z vlastní zkušenosti, doplněné o rady ze Smíška, Smíškové, K. & Smíšková, Z., 2013. 3. Závěrečná část – 7 min: VibroGym – cviky:  Klek před plošinou, paže natažené a opřené o plošinu, rovná záda, hlava volně mezi rameny. (Účinek: protažení prsních svalů + uvolnění krční páteře).

Obrázek 38: Protahovací cvik 8  Sed s pokrčenými dolními končetinami, lokty jsou opřeny o plošinu. (Účinek: uvolnění horní poloviny těla).

Obrázek 39: Uvolňovací cvik 1  Sed na plošině, předklon trupu. (Účinek: uvolnění bederní části páteře).

Obrázek 40: Uvolňovací cvik 2

 Klek bokem k plošině, položit horní končetinu na plošinu. Cvik se provádí na obě horní končetiny. (Účinek: uvolnění horních končetin).

Obrázek 41: Protahovací cvik 9  Sed na plošině, vzpažit až prsty dosáhnou na horní část ucha. V této pozici tlačit hlavu směrem k rameni, druhá ruka je zapřená za okraj stroje. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení krku a trapézového svalu).

Obrázek 42: Protahovací cvik 10  Sed na plošině, ohnout paži za tělem, mírně zatlačit směrem dolů dlaní druhé ruky na loket. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení horní části trapézového svalu).

Obrázek 43: Protahovací cvik 11  Stoj na plošině, ruce spojeny za tělem, lokty propnuty. (Účinek: protažení prsních svalů).

Obrázek 44: Protahovací cvik 12 Pozn. během cvičení měníme intenzitu vibrací. Tréninková jednotka 14. 1. 2015 1. Úvodní část – 12 min: - Rozklusání po kurtu, běh popředu, pozadu, skoky do stran za souvislého běhu vpřed, poskoky stranou, běh popředu za současného kroužení pažemi vpřed a vzad. Atletická abeceda + doplňující cviky:  liftink,

 skipink,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus,  chůze po špičkách,  stoj, kroužení zápěstím vpřed i vzad,  stoj rozkročný, úklony stranou, střídavě na obě strany. 2. Hlavní část – 27 min: - Rozehrávka nejprve na krátko, postupně prodlužována vzdálenost mezi hráči, výměny probíhají v nízké intenzitě, dbá se na správnou techniku provedení jednotlivých úderů. - Hra v poli pro podání: 2 hráči proti sobě, hraje se přes síť, podává se spodem, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně, míček smí spadnout na zem maximálně 1x. Kdo první získá 10 bodů, vyhrává. - 1 min pauza. - Krátké rozehrání na celé hřiště. - Hra na celé hřiště: klasická pravidla tenisu, hraje se na 10 bodů, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně. - 1 min pauza. - Opakování hry na celé hřiště. - 1 min pauza. 3. Závěrečná část – 9 min: - Dohrávka (‚‚vyhitování“ - nízká intenzita na uklidnění, přehození rakety do druhé horní končetiny v rámci kompenzace). - Krátké protažení – statický strečink – cviky:  V základní poloze je předloktí pravé horní končetiny opřeno o stěnu, loket fixované paže je nad úrovní ramenního kloubu. Výkrokem vpřed a pootočením trupu vlevo, při fixovaném předloktí, zvolna protahovat prsní sval. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení velkého svalu prsního).

Obrázek 45: Protahovací cvik 13  V kleku sedmo provést hluboký ohnutý předklon, čelo na podložce. V případě nedosáhnutí čela na podložku, podložit hřbety rukou. (Účinek: protažení vzpřimovače trupu).

Obrázek 46: Protahovací cvik 14  Leh skrčmo, uchopit rukama kolena. Přitažením kolen k hrudníku se zvyšuje účinek cviku. Během pohybu jsou ramena uvolněná a dýchání je plynulé. (Účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního a vzpřimovače trupu).

Obrázek 47: Protahovací cvik 15

 V základní poloze přitáhnout chodidlo k hýždi. Hlava je v prodloužení trupu. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí symetricky u obou končetin. (Účinek: protažení přímého svalu stehenního).

Obrázek 48: Protahovací cvik 16  Ze vzporu dřepmo provést opakovaně vzpor stojmo. Do stoje se vracet přes vzpor dřepmo. (Účinek: cvik na protažení flexorů kolenního kloubu a vzpřimovače trupu).

Obrázek 49: Protahovací cvik 17 Tréninková jednotka 15. 1. 2015 1. Úvodní část – 17 min: - zahřátí na crossovém trenažeru + dynamický strečink – cviky:  stoj, kroužení oběma rukama vpřed, poté vzad,  stoj, ruce v týl, rotace trupu na obě strany,  stoj, střídavé úklony do strany,

 stoj, ruce v bok, kroužení trupem na obě strany,  stoj, předpažit ruce, střídavé předkopávání DK k HK,  podřep únožný, střídavě na obě strany,  ve stoji skrčit přinožmo levou, bérec vzad vzhůru, levou rukou přitahovat patu levé nohy k hýždi, zároveň výpon na pravé noze, střídat obě strany,  ve stoji spojném postupně sunout ruce po zadní straně DK, vracet se po přední straně DK nahoru do vzpřímení,  vzpor ležmo vysazeně, střídavě prošlapávat chodidla ze špičky na patu. 2. Hlavní část – 42 min: kruhový trénink – stanoviště: - 1. stanoviště: 12 min TRX, IZ 30 s, IO 30 s, 2 série:  Klik v závěsu (vzpor stojmo, zanožit, obě nohy zavěsit do TRX – klik), účinek: posílení bicepsu a svalů jádra (CORE).

Obrázek 50: Posilovací cvik 4  Vzpor na loktech v závěsu (vzpor klečmo na předloktí, nohy zavěšeny do TRX, výdrž), účinek: posílení svalů jádra (CORE).

Obrázek 51: Posilovací cvik 5

 Výpad vpřed v kleku (klekneme si na zem a předpažíme, TRX uchopit před tělem, dlaně dolů, klek – mírný předklon – předpažit – zvednout chodidla – TRX před tělem), účinek: posílení svalů jádra (CORE) a tricepsu.

Obrázek 52: Posilovací cvik 6  Běh v závěsu (vzpor ležmo, chodidla zavěšena v TRX, zvednutí pánve vzhůru, přednožit pokrčmo levou / pravou), účinek: posílení svalů jádra (CORE) a břišních svalů.

Obrázek 53: Posilovací cvik 7  Úklon stranou (stoj, ruce pokrčmo nad hlavou uchopit TRX, úklon stranou), účinek: posilování čtyřhranného svalu bederního, vnějšího, vnitřního svalu břišního a hlubokých svalů zádových.

Obrázek 54: Posilovací cvik 8  Kyvadlo v závěsu (vzpor ležmo, chodila zavěšena v TRX, nohy skrčit, rotace pravá / levá). Účinek: posílení šikmých břišních svalů, svalů jádra (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 55: Posilovací cvik 9 - 2. stanoviště: 5 min, IZ 30 s, IO 30 s  Běh na místě maximální intenzita.  Střídavé výstupy na bosu na jednu nohu – výpon, druhou nohu vykopnout vzhůru, účinek: posílení trojhlavého svalu lýtkového, přímého svalu stehenního a břišních svalů.

Obrázek 56: Posilovací cvik 10  Kliky na bosu na široký úchop, balanční plochou dolů, účinek: posílení bicepsu a svalů jádra (CORE).

Obrázek 57: Posilovací cvik 11  Sedy – lehy na bosu, nohy nad zemí, ruce v týl, účinek: posílení břišních svalů a svalů jádra (CORE).

Obrázek 58: Posilovací cvik 12  Leh na břiše – ruce v týl – propnuté nohy a zvednout celé tělo vzhůru a výdrž. Účinek: posílení vzpřimovačů trupu.

Obrázek 59: Posilovací cvik 13 - pauza 2 min - 3. stanoviště: 6 min - IZ 30 s, IO 30 s  Leh na břiše, nohy mírně rozkročeny a zapřeny prsty do podložky, hlava spočívá na podložce, ruce po celou dobu pohybu provádí pohyb nad zemí s jednoručkami (1 kg) rozpažením do předpažení a při stahování lopatek k sobě krčit ruce zpět. Účinek: posílení mezilopatkových svalů.

Obrázek 60: Posilovací cvik 14  Při skipinku na místě provádět box s jednoručkami.  Sklapovačky s medicinbalem, účinek: posílení břišních svalů.

Obrázek 61: Posilovací cvik 15

 Kliky na úzký úchop.  Podpor ležmo na předloktí, jedna noha zanožit a propnutá kmitá nahoru a dolů bez kontaktu s podložkou, poté druhá noha, účinek: posílení svalů jádra (CORE).

Obrázek 62: Posilovací cvik 16 - pauza 2 min - 4. stanoviště: 15 min (celkem 3 série) schody (celkem 20 schodů) + atletický žebřík, IZ = 1 celá série = cca 2 min, IO = 3 min:  výběh maximální intenzitou + liftink na atletickém žebříku,  skoky po pravé noze po schodech + skoky po levé noze na atletickém žebříku,  skoky po levé noze po schodech + skoky po pravé na atletickém žebříku,  snožmo přes 2 schody + skipink stranou na atletickém žebříku,  střídavé výpady vpřed do schodů + skipink druhou stranou na atletickém žebříku,  vyběhnutí schodů po čtyřech končetinách, v půlce schodů 3 kliky + metkalpy na atletickém žebříku. Pozn. jednotlivé cviky na sebe navazují, proband se vrací po schodech dolů a začíná další cvik. 3. Závěrečná část: 23 min, vyplavání v bazénu různými způsoby + statický strečink u bazénu:  V kleku sedmo, paže zapaženy poníž, prsty jsou propleteny, provést zapažení. Ramena stažena dolů, hlavu táhnout vzhůru, nevysunovat bradu. Účinek: protažení prsních svalů.

Obrázek 63: Protahovací cvik 18  V lehu opřít patu levé nohy o špičku pravé, upažit a zvolna otočit chodidla vpravo, hlavu vlevo. Pohyb několikrát pomalu opakovat. Měnit dolní končetiny. Účinek: protažení vzpřimovače trupu.

Obrázek 64: Protahovací cvik 19  V sedu roznožném provést úklon vpravo k pravé DK, vzpažit dovnitř levou. DK celou dobu propnuty. Provádět na obě strany. Účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního, adduktorů kyčelního kloubu a flexorů kolen.

Obrázek 65: Protahovací cvik 20  Ze vzporu klečmo zanožit levou a sunout nárt po podložce co nejdále vzad. Paže přejdou do polohy podpor na předloktích a hlava je v prodloužení trupu.

Cvik

provádět

na

obě

strany.

Účinek:

protažení

bedrokyčlostehenního svalu.

Obrázek 66: Protahovací cvik 21  V lehu pokrčit přednožmo pravou, levou rukou tlačit pravé koleno dovnitř směrem k podložce. Pánev provádí pohyb opačným směrem. Cvik provádět vpravo i vlevo. Účinek: protažení napínače stehenní povázky.

Obrázek 67: Protahovací cvik 22

 V lehu na břiše skrčit přinožmo levou, uchopit levou rukou špičku nohy, přitáhnout ji k hýždi a současně zvednout koleno skrčené končetiny nad podložku. Čelo je opřeno o pravou ruku. Provádět u obou končetin. Účinek: protažení přímého svalu stehenního.

Obrázek 68: Protahovací cvik 23  V sedu skrčmo přednožném levou, bérec pravé směřuje dovnitř, provést hluboký ohnutý předklon. Levá DK celou dobu propnuta. Cvik provádět na obě strany. Účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a vzpřimovače trupu.

Obrázek 69: Protahovací cvik 24  Ze stoje na vyvýšené podložce zvolna spustit paty pod úroveň podložky. Provádět pouze do pocitu mírného tahu v lýtkovém svalu. Účinek: protažení trojhlavého svalu lýtkového.

Obrázek 70: Protahovací cvik 25 Tréninková jednotka 17. 1. 2015 1. Úvodní část: 17 min, zahřátí a rozcvičení - 2 kola na rozklusání kolem kurtu,  běh po prostoru a házení si s míčkem z jedné ruky do druhé,  běh na místě maximální intenzitou při současném házení míčku z jedné ruky do druhé,  poskoky v prostoru s házením míčku,  podřep na místě, kroužit s míčkem nejprve kolem jedné nohy, kolem druhé, kolem pasu, hlavy a krku,  vyhození míčku do vzduchu, chytit ve výskoku, maximálně 3 kroky a opakovat,  driblink na místě s míčkem z jedné ruky do druhé, poté i při běhu v prostoru,  vytvořím dvojici s probandem a házíme si míček spodem při sunu stranou, poté se vracíme stejným způsobem na druhou stranu, pokračujeme ve stejném cviku, pouze házíme vrchem a naposled házíme o zem,  dvojice k sobě bokem na vzdálenost asi 1 m, hod míčkem jednou rukou za zády na kolegu, ten chytí stejnou rukou, kterou hází a vrací zpět. Výměna stran,  hodit míček před sebe, doběhnout, chytit, zvednout a běžet zpět,

 hodit míček před sebe, doběhnout, obkroužit z jedné a druhé strany, chytit, zvednout a běžet na druhou stranu. - Ve stoji s raketou v ruce kroužit nejprve jednou rukou vpřed, vzad, přechytit raketu a to samé na druhou stranu, - kroužení trupem na jednu a druhou stranu, - ve stoji provést úklony trupu střídavě do stran, - běh na místě a současně zakopávat, - podřep únožný na obě strany střídavě. 2. Hlavní část: 33 min - Rozehrávání z koše: já (trenér) rozehrávám sérii míčků na probanda, nejprve na rozehrání, poté se na můj povel dohrává výměna. - Hra v poli pro podání: 2 hráči proti sobě, hraje se přes síť, podává se spodem, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně, míček smí spadnout na zem maximálně 1x. Kdo první získá 10 bodů, vyhrává. - Pauza na posbírání míčků. - Hra na celé hřiště: klasická pravidla tenisu, hraje se na 10 bodů, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně. - Pauza na posbírání míčků. - Cvičení na zapojení více úderů: Trenér rozehrává, proband vrací. Úkolem probanda je první míč zahrát forhendem, druhý míč bekhendem, před příjmem třetího míče náběh na síť, aby byl schopný zahrát forhendový volej, poté následuje bekhendový volej a jako poslední úder trenér volí lob a proband musí provést smeč. Pozn. jednotlivá cvičení, které se objevují v tenisových jednotkách, čerpám z Metodické komise Českého tenisového svahu, 2000 a Crespo & Miley, 2001. 3. Závěrečná část: 16 min, vyklusání + kompenzační cvičení - Vyklusání kolem kurtu do úplného uvolnění.  Vzpor klečmo mírně rozkročný, při nádechu postupné prohýbání páteře od hlavy k bederní páteři, hlavu zaklonit jen mírným vytažením temenem šikmo vzhůru, zatažená ramena. Při výdechu postupně ohýbat páteř podsazením pánve přes hrudní část a dokončit předklonem hlavy. Účinek: uvolňovací a protahovací cvičení páteře v předozadním směru.

Obrázek 71: Protahovací cvik 26  Sed, připažit. Mírně podsazená pánev stahem břišního a hýžďového svalstva, temeno tlačit směrem vzhůru, lopatky táhnout k sobě a dolů. S výdechem postupný ohnutý předklon s vytažením s pánve a protažením do dálky, lokty směřují volně dolů, předloktí vedle kolen. Účinek: uvolňování a protahování páteře.

Obrázek 72: Protahovací cvik 27  Leh pokrčmo mírně roznožný, rozpažit dlaněmi dolů, s výdechem pokládat kolena do strany, hlava se dívá na opačnou stranu, s nádechem vracet zpět a s dalším výdechem pokládat na druhou stranu. Účinek: uvolnění bederní oblasti.

Obrázek 73: Protahovací cvik 28  Leh na břiše na velkém míči, uvolněný leh, ruce položit vedle míče na podložku a prodýchat. Účinek: uvolnění bederní části páteře.

Obrázek 74: Uvolňovací cvik 3  Leh na zádech, lopatky stáhnout k sobě, hlavu lehce tlačit do hrudní jamky, propnutí a protažení snožených DK směrem od středu těla. Poté ve stejné pozici vtáčení obou špiček dovnitř. Účinek: uvolnění kyčelního kloubu.

Obrázek 75: Uvolňovací cvik 4

 Leh na zádech, skrčit přednožmo levou DK a přitisknout k hrudníku. To samé na druhou stranu. Účinek: uvolnění kyčelního kloubu a bederní části páteře.

Obrázek 76: Protahovací cvik 29  Ve stoji skrčit přinožmo levou, bérec vzad vzhůru, levou rukou přitahovat patu levé nohy k hýždi. Výměna stran. Účinek: protažení přímého svalu stehenního.

Obrázek 77: Protahovací cvik 30  Z širokého podřepu roznožného uchopit kotníky vně, lokty opřít o vnitřní stranu kolen a zvolna provést široký dřep rozkročný. Účinek: protažení adduktorů kyčelního kloubu.

Obrázek 78: Protahovací cvik 31  V sedu uchopit špičky nohou a přitáhnout je k bércům, předklon hlavy, DK celou dobu propnuty. Účinek: protažení flexorů kolen, trojhlavého svalu lýtkového a vzpřimovače trupu.

Obrázek 79: Protahovací cvik 32 Tréninková jednotka 28. 1. 2015 1. Úvodní část: 16 min, zahřátí na páse + dynamický strečink - chůze na páse s postupným přechodem do lehkého klusu  stoj, kroužení hlavou na jednu stranu, poté na druhou,  stoj, kroužení oběma rukami vpřed a vzad,  ve stoji, ruce v bok, kroužení pánví na jednu a druhou stranu,  ve stoji, kroužení trupem na jednu stranu, poté na druhou,  ve stoji, předpažit ruce a střídavé předkopávání nohou k rukám,

 podřep únožný na obě strany střídavě bez výdrží,  liftink na místě,  skipink na místě,  zakopávání na místě,  ze vzporu stojmo ručkováním přejít do vzporu ležmo. 2. Hlavní část: 42 min, běh na páse, střídání rychlosti běhu, 2 série  běh mírnou intenzitou (rychlost pásu 8), 4 min,  běh střední intenzitou (rychlost 9,5), 3 min,  běh vysokou intenzitou (rychlost 11,5), 3 min,  běh maximální intenzitou (rychlost 13,5 a vyšší), 1 min,  chůze na páse na uklidnění 3 min.  Nastavení sklonu pásu na maximum (10 stupňů) a rychlá chůze po dobu 14 min. 3. Závěrečná část: 17 min, uvolnění + vyplavání v bazénu se strečinkem - chůze na páse do uvolnění a vydýchání 4 min, - vyplavání v bazénu, různé plavecké styly, - statický strečink zaměřený především na DK:  Ve vzporu vzadu klečmo sedmo, prsty směřují vzad, zvednout a protlačit pánev

vpřed.

Účinek:

protažení

přímého

svalu

stehenního

a bedrokyčlostehenního.

Obrázek 80: Protahovací cvik 33  Leh skrčmo roznožný, bérce dovnitř, chodidla u sebe, ruce tlačí kolena do podložky. Pouze do pocitu mírného tahu, nesmí bolet. Účinek: protažení adduktorů kyčelního kloubu.

Obrázek 81: Protahovací cvik 34  V kleku přednožném levou provést, pata na podložce, hluboký ohnutý předklon, levá DK celou dobu propnuta. Vyměnit obě končetiny. Účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a vzpřimovače trupu.

Obrázek 82: Protahovací cvik 35  Z lehu upažit, zvolna provést leh přednožný levou dovnitř, otočit hlavu vlevo. Levé rameno tlačit do podložky a pravou rukou tlačit koleno levé nohy do podložky. Cvik provádět na obě strany. Účinek: protažení vzpřimovače trupu.

Obrázek 83: Protahovací cvik 36

 V sedu roznožném provést úklon vpravo k pravé DK, vzpažit dovnitř levou. DK celou dobu propnuty. Provádět na obě strany. Účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu, adduktorů kyčelních kloubů a flexorů kolenních kloubů.

Obrázek 84: Protahovací cvik 37 Tréninková jednotka 30. 1. 2015 1. Úvodní část: 25 min, crossový trenažér + atletická abeceda a doplňující cviky  liftink,  skipink,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus,  běh pozpátku,  chůze po špičkách, 2. Hlavní část: 6 min schody, 2 série, mezi nimi 1 min pauza + veslařský trenažér 20 min program:  výběh maximální intenzitou,  skoky po pravé noze,  skoky po levé noze,  snožmo přes 2 schody,  výpady vpřed do schodů,  snožmo přes 2 schody, seskok o 1 níže.

 Veslařský trenažér 20 min program zátěž mírné intenzity. Tréninková jednotka 31. 1. 2015 1. Úvodní část: 7 min, zahřátí - rozklusání 2 kola kolem kurtu - při souvislém běhu na můj povel změny poloh:  běh pozpátku,  poskoky vpřed za současného kroužení rukama vpřed a vzad,  skoky snožmo,  poskoky po pravé,  poskoky po levé,  liftink,  skipink,  „žabáky‘‘,  chůze po čtyřech,  odpichy,  klik + krátký start,  obrat na jednu stranu, obrat na druhou stranu a start. 2. Hlavní část: 47 min - Úvodní rozehrávka blízko u sítě, postupně prodlužovat vzdálenost. - Hra v poli pro podání: 2 hráči proti sobě, hraje se přes síť, podává se spodem, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně, míček smí spadnout na zem maximálně 1x. Kdo první získá 10 bodů, vyhrává. - Pauza na posbírání míčků. - Hra na celé hřiště: klasická pravidla tenisu, kdo získá jako první 10 bodů, získává 1. bod. - Pauza. - Celkem 4x. 3. Závěrečná část: 8 min, uvolnění a kompenzační cvičení: - dohrávka, proband drží raketu ve druhé ruce a odehraje tak pár výměn - cvičení na velkém míči:

 Uvolněný leh na břiše na velkém míči, ruce položit vedle míče na podložku a prodýchat. Účinek: uvolnění bederní části páteře.

Obrázek 85: Uvolňovací cvik 5  Uvolněný leh na zádech na velkém míči, ruce položit do stran a prodýchat. Účinek: uvolnění a protažení přední strany trupu.

Obrázek 86: Uvolňovací cvik 6  Leh na břiše na velkém míči, míč je pod pánví, ruce volně opřeny o předloktí před míčem, hlava uvolněná. Účinek: uvolnění především bederní části páteře.

Obrázek 87: Uvolňovací cvik 7

 Leh na zádech na velkém míči, ruce položit ze stran na míč, přednožit levou, pravá pokrčená spočívá chodidlem na podložce. Cvik se provádí na obě strany. Účinek: posílení svalů hlubokého stabilizačního systému.

Obrázek 88: Posilovací cvik 17  Klek na velkém míči, zpevnit tělo, výdrž. Účinek: zpevnění středu těla a zlepšení koordinace.

Obrázek 89: Posilovací cvik 18

Tréninková jednotka 4. 2. 2015 1. Úvodní část: 15 min, běžecký pás, dynamický strečink – cviky:  ve stoji: kroužení hlavou na obě strany, kroužení oběma rukama, předloktím, zápěstím dopředu a dozadu, kroužení pánví, úklony stranou, rotace trupu, kroužení trupem na obě strany,  dřep únožný střídavě na obě strany,  střídavé výpady vpřed, vzad a do stran,

 při chůzi: střídavě rukama přitahovat koleno k hrudníku, střídavě zakopávat nohu na každý třetí krok. 2. Hlavní část: 55 min, kruhový trénink – 4 stanoviště (2 série), IZ 30 s, IO 30 s: - stanoviště č. 1 - bosu:  Střídavé přítah kolen ve vzporu, účinek: posilování svalů jádra (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 90: Posilovací cvik 19  Boční most na pravém předloktí se zvednutou horní DK, účinek: posílení šikmých břišních svalů.

Obrázek 91: Posilovací cvik 20  Boční most na levém předloktí se zvednutou horní DK.  Kliky balanční plochou dolů. Účinek: posílení bicepsu, břišních svalů a svalů jádra (CORE).

Obrázek 92: Posilovací cvik 21  Zkracovačky – sed na kraj bosu, ruce v týl, chodidla spočívají na podložce. Účinek: posílení přímého břišního svalu.

Obrázek 93: Posilovací cvik 22 - pauza 2 min - stanoviště č. 2 - výdrže v polohách:  Leh na břiše, ruce v týl, zvednout celý trup i nohy vzhůru, účinek: posílení vzpřimovačů trupu.

Obrázek 94: Posilovací cvik 23

 Podpor ležmo na předloktí, účinek: posílení svalů jádra (CORE).

Obrázek 95: Posilovací cvik 24  Podpor na levém předloktí vlevo ležmo, pravou v bok, účinek: posílení šikmých břišních svalů.

Obrázek 96: Posilovací cvik 25  Podpor na pravém předloktí vpravo ležmo, levou v bok.

Obrázek 97: Posilovací cvik 26  Výdrž v kliku. Účinek: posílení bicepsu a svalů jádra (CORE).

Obrázek 98: Posilovací cvik 27 - pauza 2 min - stanoviště č. 3 - cvičení na posílení břišních svalů:  Leh – sed, zvednuté DK, přímé břišní svaly. Účinek: posílení přímých břišních svalů.

Obrázek 99: Posilovací cvik 28  Leh – sed, zvednuté DK, šikmé břišní svaly na jednu stranu, účinek: posílení šikmých břišních svalů.

Obrázek 100: Posilovací cvik 29  Leh – sed šikmé břišní svaly na druhou stranu.

 Leh – sed: předpažené ruce směřují mezi kolena, účinek: posílení přímého břišního svalu.

Obrázek 101: Posilovací cvik 30  Leh, ruce předpaženy, nohy vzhůru téměř do natažení a vytahování se k nohám. Účinek: posílení přímého břišního svalu.

Obrázek 102: Posilovací cvik 31 - pauza 2 min - stanoviště č. 4 – TRX:  Vzpor na loktech v závěsu, účinek: posílení svalů jádra (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 103: Posilovací cvik 32

 Kyvadlo v závěsu, účinek: posílení šikmých břišních svalů a svalů jádra (CORE).

Obrázek 104: Posilovací cvik 33  Metkalpy, účinek: posílení DK.

Obrázek 105: Posilovací cvik 34  Vykopávání kolenem, výpon na stojné noze, účinek: posilování DK a břišních svalů.

Obrázek 106: Posilovací cvik 35

 Úklony stranou, na obě strany, účinek: posilování čtyřhranného svalu bederního, vnějšího, vnitřního šikmého svalu břišního a hlubokých svalů zádových.

Obrázek 107: Posilovací cvik 36 - Pauza 2 min. 3. Závěrečná část: 7 min, statický strečink – cviky:  široký sed rozkročný, ruce drží špičky nohou, účinek: protažení hamstringů a adduktorů kyčelního kloubu,

Obrázek 108: Protahovací cvik 38  sed, nohy u sebe natažené, ruce drží špičky nohou, účinek: komplexní protažení svalů na zadní straně stehna, především hamstringů a trojhlavého lýtkového,

Obrázek 109: Protahovací cvik 39  sed, ruce spojit za zády, proplést prsty a natažené co nejvíce zvednout, účinek: protažení prsních svalů,

Obrázek 110: Protahovací cvik 40  stoj čelem ke zdi, natažené ruce vzpažit a položit na zeď, účinek: protažení horní části trupu a prsních svalů,

Obrázek 111: Protahovací cvik 41  stoj, úklon do strany – výdrž, na obě strany, účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního,

Obrázek 112: Protahovací cvik 42 Tréninková jednotka 5. 2. 2015 1. Úvodní část: 8 min, rozklusání + atletická abeceda:  liftink,  skipink, skipink stranou, skipink vzad,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus s kroužením pažemi,  poskočný klus s překřížením paží před tělem,  běh zkřižmo v pohybu stranou. 2. Hlavní část: rozehrávka a hra 4x na 10 vítězných bodů  rozehrávka nejprve na krátko a postupně zvyšovat vzdálenost, zkouška podání,  hra: který hráč jako první získá 10 bodů, získává 1 bod (celkem 4x), mezi sériemi pauza 2 min 3. Závěrečná část: 7 min, vyklusání + statický strečink – cviky:  stoj rozkročný, kolena propnutá, hluboký předklon, účinek: protažení hamstringů a adduktorů kyčelního kloubu,

Obrázek 113: Protahovací cvik 43  z lehu na břiše zanožením a rotací páteře posun chodidla při zemi směrem k hlavě, účinek: protažení předního pilovitého svalu a širokého svalu zádového.

Obrázek 114: Protahovací cvik 44  v sedu zkřižném skrčmo provést hluboký ohnutý předklon, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu, vzpřimovače trupu a uvolnění kyčlí,

Obrázek 115: Protahovací cvik 45

 ve stoji skrčit přinožmo levou, bérec vzad vzhůru, levou rukou přitahovat patu levé nohy k hýždi, výměna stran, účinek: protažení přímého svalu stehenního,

Obrázek 116: Protahovací cvik 46  v lehu na břiše skrčit obě DK a uchopit rukama, účinek: protažení přímých svalů stehenních.

Obrázek 117: Protahovací cvik 47 Tréninková jednotka 11. 2. 2015 1. Úvodní část: 15 min, rozhýbání – dynamický strečink, poté přechod na běžecký pás:  ve stoji: kroužení hlavou na obě strany, rotace hlavy, úklony hlavy, půlkruhy, kroužení oběma rukama vpřed, vzad, rotace trupu, kroužení trupem, úklony s rukou ve vzpažení,

 chůze po místnosti po špičkách, ruce ve vzpažení,  při chůzi si střídavě přitahovat kolena hrudníku,  při chůzi každý třetí krok zanožit nohu – střídavě,  podřep únožný střídavě na obě strany,  ve stoji se opřít rukama o zeď, zanožit obě DK a střídavě prošlapávat pata – špička, - přechod na běžecký pás do chůze. 2. Hlavní část: 52 min, vytrvalostní běh, plynulý přechod z chůze do běhu. 3. Závěrečná část: 11 min, přechod do pomalé chůze na páse + statický strečink:  sed skrčmo přednožný levou, bérec pravé směřuje dovnitř, uchopit špičku levé nohy a přitáhnout ji k bérci, účinek: protažení trojhlavého svalu lýtkového, flexorů kolen a vzpřimovačů trupu,

Obrázek 118: Protahovací cvik 48  leh skrčmo roznožný, bérce dovnitř, chodidla u sebe, pomocí rukou tlačit kolena k podložce, účinek: protažení adduktorů kyčelního kloubu,

Obrázek 119: Protahovací cvik 49

 v lehu na břiše skrčit přinožmo levou, uchopit levou rukou špičku nohy a přitáhnout ji k hýždi, výměna stran, účinek: protažení přímého svalu stehenního,

Obrázek 120: Protahovací cvik 50  ve vzporu sedmo zkřižném levou skrčmo přes pravou zvolna otočením trupu vlevo, tlak lokte pravé paže do levého kolena, výměna stran, účinek: protažení napínače stehenní povázky a rotátorů trupu,

Obrázek 121: Protahovací cvik 51  leh skrčmo, uchopit rukama kolena, brada směřuje do hrdelní jamky, účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního a vzpřimovače trupu.

Obrázek 122: Protahovací cvik 52 Tréninková jednotka 12. 2. 2015 1. Úvodní část: 10 min, rozklusání, atletická abeceda + doplňující cviky:  liftink,  skipink, skipink stranou, skipink vzad  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus s kroužením pažemi,  poskočný klus s překřížením paží před tělem,  koleso,  běh zkřižmo v pohybu stranou,  střídavé úklony stranou,  chůze po špičkách ve vzpažení. 2. Hlavní část: 43 min, trénink techniky úderů s dohráváním výměn:  nácvik forhendového úderu,  nácvik bekhendového úderu,  nácvik forhendového a bekhendového voleje,  nácvik smeče,  nácvik zkrácení hry,  nácvik podání. 3. Závěrečná část: 7 min, vyklusání a statický strečink:

 dřep rozkročný, spojit ruce a proplést prsty, lokty tlačí kolena od sebe, účinek: protažení adduktorů kyčelního kloubu,

Obrázek 123: Protahovací cvik 53  stoj rozkročný, předklon k pravé noze, poté k levé, účinek: protažení flexorů kolen, čtyřhranného svalu bederního a šikmých břišních svalů,

Obrázek 124: Protahovací cvik 54  z lehu provést leh vznesmo pokrčmo, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu a vzpřimovače trupu,

Obrázek 125: Protahovací cvik 55

 ze vzporu klečmo zanožit pravou a sunout nárt vzad, paže v podporu na předloktích, výměna stran, účinek: protažení bedrokyčlostehenního svalu,

Obrázek 126: Protahovací cvik 56  ze vzporu vzadu klečmo sedmo, prsty směřují vzad, protlačit pánev vpřed, účinek: protažení přímého svalu stehenního a bedrokyčlostehenního,

Obrázek 127: Protahovací cvik 57  sed, nohy nataženy u sebe, provést předklon, dlaně drží špičky prstů, účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a vzpřimovačů trupu.

Obrázek 128: Protahovací cvik 58

Tréninková jednotka 14. 2. 2015 1. Úvodní část: 10 min, rozklusání + atletický žebřík:  probíhání popředu, 1 krok do každého okénka,  probíhání popředu, 2 kroky do každého okénka,  střídavě vyšlapovat pravou a levou nohou mimo žebřík,  střídavě skákat oběma nohama dovnitř okénka a vedle žebříku,  proskakování snožmo: popředu, pozadu, levým a pravým bokem,  snožmo s uskakováním do stran,  vyšlapování dopředu a dozadu, do každého okénka žebříku 2 kroky, střídat levý a pravý bok,  prostupování 3 okénka vpřed, 1 vzad,  střídavé uskakování do stran, jedna noha vždy uvnitř,  proskakování po jedné noze popředu. 2. Hlavní část: 49 min, rozehrávka, hra na 10 bodů a cvičení na udržení co nejdelší výměny: - rozehrávka: 14 min, - pauza: 1 min, - hra: 7 min, - pauza: 2 min, - cvičení: 25 min - cílem je udržet co nejdelší čas míček ve výměně. 3. Závěrečná část: 7 min, vyklusání, prodýchání poloh:  Leh na zádech, chodidla na zemi, kolena mírně od sebe, ruce podél těla, stáhnout hýždě a břišní svaly, stahovat lopatky, ramena a bedra tlačit do podložky, hlava je v prodloužení trupu, účinek: cvik na správné dýchání a srovnání těla.

Obrázek 129: Posilovací cvik 37  Uvolněný leh na břiše na velkém míči, ruce položit vedle míče na podložku a prodýchat. Účinek: uvolnění bederní části páteře.

Obrázek 130: Uvolňovací cvik 8  Uvolněný leh na zádech na velkém míči, ruce položit do stran a prodýchat. Účinek: uvolnění a protažení přední strany trupu.

Obrázek 131: Uvolňovací cvik 9

Tréninková jednotka 18. 2. 2015 1. Úvodní část: 8 min, zahřátí na crossovém trenažéru, krátké protažení DK:  Při chůzi střídavě přitahovat koleno pokrčené nohy.  Stoj, střídavé předkopávání natažené dolní končetiny k předpaženým horním končetinám.  Podřep únožný střídavě na obě strany.  V chůzi skrčit přinožmo levou, bérec vzad vzhůru, levou rukou přitahovat patu levé nohy k hýždi. Na stojné noze do výponu. Střídat obě dolní končetiny.  Ze vzporu stojmo ručkováním přejít do vzporu ležmo a naopak. Chodidla jsou paralelně a paty celou dobu na podložce. 2. Hlavní část: 48 min, 6 běžeckých úseků na běžeckém páse – střední intenzita zatížení:  každý úsek IZ = 5 min, IO = 1 min – aktivní (chůze, lehký klus). 3. Závěrečná část: 5 min, uklidnění, VibroGym:  1 noha na plošině, výpad vpřed, koleno kolmo nad kotníkem, ruce opřeny o koleno, zadní chodidlo opřené, výměna nohou. Účinek: protažení zadní strany stehen a lýtka.

Obrázek 132: Protahovací cvik 59  Stoj na plošině, stojnou nohu lehce pokrčit v koleni, druhou nohu uchopit za nárt a přitáhnout patu na hýždě. Kolena srovnat k sobě. Výměna stran. Účinek: protažení přední strany stehen.

Obrázek 133: Protahovací cvik 60  Sed na plošině, předklon trupu. Účinek: uvolnění bederní části páteře.

Obrázek 134: Uvolňovací cvik 10  Stoj na špičkách na okraji plošiny, paty tlačit pod okraj stroje, ruce se přidržují za madla. Účinek: protažení trojhlavého svalu lýtkového.

Obrázek 135: Protahovací cvik 61

Tréninková jednotka 21. 2. 2015 1. Úvodní část: 10 min, veslovací trenažér. 2. Hlavní část: 43 min, kompenzační cvičení:  Leh na zádech, chodidla na zemi, kolena mírně od sebe, ruce podél těla, stáhnout hýždě a břišní svaly, stahovat lopatky, ramena a bedra tlačit do podložky, hlava je v prodloužení trupu. S výdechem zvedat bradu do hrdelní jamky, s nádechem pokládat zpátky na podložku. Účinek: posílení ohýbačů krku.

Obrázek 136: Posilovací cvik 38  V lehu na břiše pokrčit upažmo jednoručkami (1 kg), hlava čelem na podložce, s nádechem zvednout paže nad podložku. Účinek: posílení mezilopatkových svalů.

Obrázek 137: Posilovací cvik 39  Podpor ležmo na předloktí. Účinek: posílení svalů jádra (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 138: Posilovací cvik 40  Leh na zádech, ruce podél těla, zvednout pánev vzhůru. Účinek: posílení pánevního dna a hamstringů.

Obrázek 139: Posilovací cvik 41  Leh na břiše, ruce spojeny pod čelem, zvolna pokrčit zánožmo levou a opakovaně provádět hmity v rozsahu 3 cm. Výměna stran. Účinek: posílení hamstringů.

Obrázek 140: Posilovací cvik 42  Výdrž ve vzporu ležmo. Účinek: posílení bicepsu a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 141: Posilovací cvik 43  Výdrž ve vzporu ležmo se zvednutou jednou DK. Účinek: posílení svalů jádra těla (CORE), svalů pletence ramenního a hamstringů.

Obrázek 142: Posilovací cvik 44  Vzpor ležmo na velkém míči. Účinek: posílení svalů jádra těla (CORE) a bicepsu.

Obrázek 143: Posilovací cvik 45  Leh na zádech na velkém míči, ruce položit ze stran na míč, přednožit levou, pravá pokrčená spočívá chodidlem na podložce. Cvik se provádí na obě strany. Účinek: posílení břišních svalů.

Obrázek 144: Posilovací cvik 46  Boční most na pravém předloktí se zvednutou horní DK. Účinek: posílení šikmých břišních svalů, hýžďových svalů a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 145: Posilovací cvik 47  Boční most na levém předloktí se zvednutou horní DK. 3. Závěrečná část: 6 min, VibroGym:  Klek před plošinou, paže natažené a opřené o plošinu, rovná záda, hlava volně mezi rameny. (Účinek: uvolnění krční páteře).

Obrázek 146: Uvolňovací cvik 11

 Sed s pokrčenými dolními končetinami, lokty jsou opřeny o plošinu. (Účinek: uvolnění horní poloviny těla).

Obrázek 147: Uvolňovací cvik 12  Sed na plošině, předklon trupu. (Účinek: uvolnění bederní části páteře).

Obrázek 148: Uvolňovací cvik 13  Klek bokem k plošině, položit horní končetinu na plošinu. Cvik se provádí na obě horní končetiny. (Účinek: uvolnění horních končetin).

Obrázek 149: Protahovací cvik 62  Sed na plošině, vzpažit až prsty dosáhnou na horní část ucha. V této pozici tlačit hlavu směrem k rameni, druhá ruka je zapřená za okraj stroje. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení zdvihače hlavy a trapézového svalu).

Obrázek 150: Protahovací cvik 63  Sed na plošině, ohnout paži za tělem, mírně zatlačit směrem dolů dlaní druhé ruky na loket. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení horní části trapézového svalu).

Obrázek 151: Protahovací cvik 64 Tréninková jednotka 25. 2. 2015 1. Úvodní část: 8 min, rozklusání + atletická abeceda, doplňující cviky:  liftink,  skipink,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus,  běh pozpátku,  chůze po špičkách,  běh zkřižmo,  koleso,  zrychlovaná rovinka. 2. Hlavní část: 45 min, rozehrávka, 2x hra na území pro podání a 2x hra na 10 bodů: - Rozehrávka nejprve na krátko, postupně prodlužována vzdálenost, výměny probíhají v nízké intenzitě, dbá se na správnou techniku provedení jednotlivých úderů. - Hra v poli pro podání: 2 hráči proti sobě, hraje se přes síť, podává se spodem, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně, míček smí spadnout na zem maximálně 1x. Kdo první získá 10 bodů, vyhrává.

- 1 min pauza. - Opakování hry. - Hra na celé hřiště: klasická pravidla tenisu, hraje se na 10 bodů, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně. - 1 min pauza. - Opakování hry na celé hřiště. - 1 min pauza. 3. Závěrečná část – 5 min: - Dohrávka (‚‚vyhitování“ - nízká intenzita na uklidnění, přehození rakety do druhé horní končetiny). - Krátké protažení – statický strečink – cviky:  V základní poloze je předloktí pravé horní končetiny opřeno o stěnu, loket fixované paže je nad úrovní ramenního kloubu. Výkrokem vpřed a pootočením trupu vlevo, při fixovaném předloktí, zvolna protahovat prsní sval. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení velkého svalu prsního).

Obrázek 152: Protahovací cvik 65  V kleku sedmo provést hluboký ohnutý předklon, čelo na podložce. V případě nedosáhnutí čela na podložku, podložit hřbety rukou. (Účinek: protažení vzpřimovače trupu).

Obrázek 153: Protahovací cvik 66  Leh skrčmo, uchopit rukama kolena. Přitažením kolen k hrudníku se zvyšuje účinek cviku. Během pohybu jsou ramena uvolněná a dýchání je plynulé. (Účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního a vzpřimovače trupu).

Obrázek 154: Protahovací cvik 67  V základní poloze přitáhnout chodidlo k hýždi. Hlava je v prodloužení trupu. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí symetricky u obou končetin. (Účinek: protažení přímého svalu stehenního).

Obrázek 155: Protahovací cvik 68

 Ze vzporu dřepmo provést opakovaně vzpor stojmo. Do stoje se vracet přes vzpor dřepmo. (Účinek: cvik na protažení flexorů kolenního kloubu a vzpřimovače trupu).

Obrázek 156: Protahovací cvik 69 Tréninková jednotka 27. 2. 2015 1. Úvodní část: 28 min, běžecký pás (z chůze do lehkého klusu), dynamický strečink:  ve stoji: kroužení hlavou na obě strany, rotace hlavy, úklony hlavy, půlkruhy, kroužení oběma rukama vpřed, vzad, rotace trupu, kroužení trupem, úklony s rukou ve vzpažení,  chůze po místnosti po špičkách, ruce ve vzpažení,  při chůzi si střídavě přitahovat kolena hrudníku,  při chůzi každý třetí krok zanožit nohu – střídavě,  podřep únožný střídavě na obě strany,  ve stoji se opřít rukama o zeď, zanožit obě DK a střídavě prošlapávat pata – špička. 2. Hlavní část: veslovací trenažér, cvičení SM systém, chůze na páse do kopce - veslovací trenažér: 12 min program, - SM systém: 15 min  1. cvik: Tah oběma pažemi vzad s pokrčenými lokty: Mírný stoj rozkročný, stojíme relaxovaní, dlaně směřují dolů, lopatky vytažené vpřed, při nádechu zpevníme hýždě a vyrovnáme pánev, při výdechu bradu

zasouváme vzad, zdviháme záhlaví, přitahujeme lopatky k sobě, dozadu a dolů. Ruce a předloktí jsou zcela uvolněné a zůstávají v prodloužení elastického lana, dlaně se otáčejí směrem vzhůru. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v pletenci ramenním.

Obrázek 157: Posilovací cvik 48  2. cvik: Tah oběma pažemi vzad s rotací předloktí zevně: Mírný stoj rozkročný, stojíme relaxovaní, hrudník sklopený dolů, hlava je uvolněná, volně padá dolů, paže zkřížené před tělem, při nádechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev, při výdechu důrazné přitažení lopatek k sobě, dozadu a dolů, bradu zasouváme vzad a zdviháme záhlaví. Dlaně se otáčejí směrem vzhůru, předloktí jsou vodorovné. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v pletenci ramenním.

Obrázek 158: Posilovací cvik 49

 3. cvik: Z aktivního předpažení pomalý pasivní tah oběma pažemi vzad: Mírný stoj rozkročný zády k lanům, při nádechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev, toto postavení pánve zůstane v obou fázích cviku. Při výdechu natažené paže pomalu protahujeme směrem dozadu, protažení provádíme v různých výškách od pasu až do vzpažení. Bradu zasouváme vzad a zdviháme záhlaví. Lopatky se posouvají k sobě, dozadu a dolů, předloktí rotují zevně. Před ukončením pohyb zpomalíme. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v abdominální oblasti.

Obrázek 159: Posilovací cvik 50  4. cvik: Protažení pánve vpřed v pozici vkleče: Klečíme zády k lanům, při nádechu postupným rolováním od hlavy dolů se pokládáme do předklonu. Při výdechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev a postupným rolováním obratel po obratli hrudník vyrovnáváme do zadní osy. Poslední se vyrovnává hlava, pozor na záklon. Pánev protlačíme vpřed a při opětovném nádechu postupným rolováním od hlavy dolů, obratel po obratli se vracíme do výchozí pozice. Účinek: protažení svalů stlačujících páteř k sobě – dlouhé svaly uložené podél páteře.

Obrázek 160: Protahovací cvik 70  5. cvik: Kruhy oběma pažemi, přitažení hrudníku k pánvi: Mírný stoj rozkročný zády k lanům, při nádechu zpevníme hýždě, hrudník vyrovnáváme do zadní osy. Paže zdviháme vzadu, lokty a dlaně tlačíme co nejdále nazad, zahájíme pomalu výdech. Paže dotáhneme až do úplného vzpažení, pohlédneme dolů a přitáhneme bradu k hrudní kosti. Hrudník pomalu přitahujeme dolů k pánvi, paže zůstávají na místě. Hrudník zůstává ve sklopení, paže pomalu dokončují dolní část kruhu. Relaxace, nádech a pokračujeme plynule dále. Účinek: protažení vzpřimovače páteře a hamstringů při aktivitě břišních svalů.

Obrázek 161: Protahovací cvik 71 - Chůze na páse do kopce: 15 min. 3. Závěrečná část: 5 min, vyplavání v bazénu s protiproudem.

Tréninková jednotka 28. 2. 2015 1. Úvodní část: 20 min, crossový trenažér + dynamický strečink:  ve stoji kroužení hlavou na obě strany,  stoj, ruce v týl, rotace trupu do stran,  kroužení oběma rukama dopředu, dozadu,  kroužení jednou rukou vpřed, druhou vzad zároveň,  kroužení trupem na obě strany,  střídavé úklony stranou, ruka ve vzpažení,  ve stoji se opřít rukama o zeď a unožování DK ze strany na stranu, výměna,  ve stoji se opřít rukama o zeď, zanožit obě DK a střídavě prošlapávat pata – špička. 2. Hlavní část: 35 min, veslovací trenažér, posilování DK: - veslovací trenažér: 20 min program, - posilování DK:  Ve stoji bokem k lanům, ruce v bok, jedna noha provlečená v madle lana, unožování vnější nohy do strany a zpět, neprohýbat se v bedrech, výměna stran, účinek: posílení abduktorů kyčelního kloubu.

Obrázek 162: Posilovací cvik 51  Stoj na jedné noze čelem k lanům, ruce v bok, druhá noha provlečená v madle lana provádí zanožování a poté vykopávání pokrčené nohy, výměna stran, účinek: posílení flexorů kyčelního kloubu a břišních svalů.

Obrázek 163: Posilovací cvik 52  Stoj na jedné noze zády k lanům, druhá noha provlečená v madle lana provádí vykopávání kolene vpřed směrem vzhůru. Účinek: posílení extenzorů kyčelního kloubu a břišních svalů.

Obrázek 164: Posilovací cvik 53  Ve stoji bokem k lanům, vnitřní noha provlečená v madle lana provádí přednožení dovnitř, výměna. Účinek: posílení adduktorů kyčelního kloubu.

Obrázek 165: Posilovací cvik 54

3. Závěrečná část: 13 min, vyplavání volným tempem v bazénu do uvolnění. Tréninková jednotka 5. 3. 2015 1. Úvodní část: 9 min, rozklusání + atletický žebřík:  otočky snožmo o 90 stupňů – v každém okénku 1 skok,  koordinační cvičení – „panák naruby“,  proskakování snožmo o 2 dopředu, 1 vzad,  snožka a roznožka,  probíhání bokem, výměna stran,  skipink,  skoky snožmo – kolena k bradě. 2. Hlavní část: 41 min, hra na území pro podání + jednotlivá cvičení: - hra na území pro podání: na 10 bodů (2x), - cvičení:  3 údery: 1x zahrát forhend, 1x bekhend, třetí úder přechod na síť a zahrát jakýkoliv volej a běžet zpět na základní čáru,  udrž co nejdelší výměnu,  údery pouze bekhendem: proband může odehrávat míče pouze bekhendem,  údery pouze forhendem: proband může odehrávat míče pouze forhendem. 3. Závěrečná část: 10 min, dohrávka, vyklusání, protažení: - dohrávka – vyměnit i ruce v rámci kompenzace, - vyklusání po kurtu, - strečink:  Uvolněný leh na břiše na velkém míči, ruce položit vedle míče na podložku a prodýchat. Účinek: uvolnění bederní části páteře.

Obrázek 166: Uvolňovací cvik 14  Uvolněný leh na zádech na velkém míči, ruce položit do stran a prodýchat. Účinek: uvolnění a protažení přední strany trupu.

Obrázek 167: Uvolňovací cvik 15  z lehu provést leh vznesmo pokrčmo, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu a vzpřimovače trupu,

Obrázek 168: Protahovací cvik 72  ve stoji skrčit přinožmo levou, bérec vzad vzhůru, levou rukou přitahovat patu levé nohy k hýždi, výměna stran, účinek: protažení přímého svalu stehenního,

Obrázek 169: Protahovací cvik 73  v sedu zkřižném skrčmo provést hluboký ohnutý předklon, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu, a vzpřimovače trupu,

Obrázek 170: Protahovací cvik 74

Tréninková jednotka 7. 3. 2015 1. Úvodní část: 16 min, běžecký pás – rozhýbání kloubů během chůze a běhu:  za souvislé chůze na páse kroužení rukama vpřed, vzad, kroužení hlavou, na každý třetí krok si přitáhnout koleno na hrudník, na každý třetí krok střídavě zakopnout nohu, chůze po špičkách s rukama ve vzpažení, liftink, skipink – přechod do klusu. 2. Hlavní část: 45 min, veslovací trenažér, cvičení na VibroGymu: - veslovací trenažér: 20 min, - VibroGym - 25 min

 Sed na plošinu, nohy spočívají ve vzduchu, ruce se nepřidržují, výdrž, účinek: posílení přímých břišních svalů a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 171: Posilovací cvik 55  Sed na plošinu, nohy spočívají ve vzduchu, ruce v týl, hlava téměř u kolen, účinek: posílení přímých břišních svalů a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 172: Posilovací cvik 56  Tricepsové kliky na „raka“, účinek: posílení tricepsu a svalů pletence ramenního.

Obrázek 173: Posilovací cvik 57

 Tricepsové kliky na „raka“ se zvednutou jednou nohou, výměna, účinek: posílení tricepsu, flexorů kyčelního kloubu a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 174: Posilovací cvik 58  Výdrž ve vzporu ležmo na plošině, účinek: posílení svalů jádra těla (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 175: Posilovací cvik 59  Leh na zádech na plošině, předpažit ruce, nohy vzhůru, ruce směřují k nohám, výdrž, účinek: posílení přímého břišního svalu a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 176: Posilovací cvik 60

 Leh na zádech na plošině, ruka v týl, loket opačné ruky směřuje k opačnému kolenu, účinek: posílení šikmých břišních svalů a svalů jádra těla (CORE).

Obrázek 177: Posilovací cvik 61  Výdrž na plošině v podporu ležmo na předloktí, účinek: posílení svalů jádra těla (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 178: Posilovací cvik 62  Stoj, výdrž ve výponu na plošině, účinek: posílení trojhlavého svalu lýtkového.

Obrázek 179: Posilovací cvik 63 3. Závěrečná část: 16 min, lehké vyklusání na páse + statický strečink:  široký sed rozkročný, pomocí posilovací gumy předklon k natažené DK, výměna stran, účinek: protažení zadní strany DK a adduktorů kyčelního kloubu,

Obrázek 180: Protahovací cvik 75  sed, snožené natažené nohy na podložce, pomocí posilovací gumy předklon k DK, účinek: protažení zadní strany DK,

Obrázek 181: Protahovací cvik 76

 leh na zádech, překřížení HK přes prsní svaly, dlaně drží ramena, účinek: uvolnění mezilopatkových svalů,

Obrázek 182: Protahovací cvik 77  mírný stoj rozkročný, ruce ve vzpažení se švihadlem, úklon do strany – výdrž, výměna stran, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu,

Obrázek 183: Protahovací cvik 78  V lehu roznožném pokrčmo tlačit levé koleno dovnitř směrem k podložce. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí vpravo i vlevo. (Účinek: protažení napínače stehenní povázky).

Obrázek 184: Protahovací cvik 79

Tréninková jednotka 11. 3. 2015 1. Úvodní část: 14 min, rozklusání, atletická abeceda, atletický žebřík:  liftink,  skipink,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus,  běh pozpátku,  chůze po špičkách,  běh zkřižmo,  zrychlovaná rovinka.  probíhání popředu, 1 krok do každého okénka,  probíhání popředu, 2 kroky do každého okénka,  střídavě vyšlapovat pravou a levou nohou mimo žebřík,  střídavě skákat oběma nohama dovnitř okénka a vedle žebříku,  proskakování snožmo: popředu, pozadu, levým a pravým bokem,  snožmo s uskakováním do stran,  vyšlapování dopředu a dozadu, do každého okénka žebříku 2 kroky, střídat levý a pravý bok,  prostupování 3 okénka vpřed, 1 vzad,

 střídavé uskakování do stran, jedna noha vždy uvnitř,  proskakování po jedné noze popředu. 2. Hlavní část: 40 min, hra na území pro podání + cvičení: - hra na území pro podání na 10 bodů (2x) - cvičení:  forhend: proband může odehrávat míčky pouze forhendem, pár výměn na zkoušku, poté na povel dohrání výměny jakýmkoliv způsobem,  bekhend: proband může odehrávat míčky pouze bekhendem, pár výměn na zkoušku, poté na povel dohrání výměny jakýmkoliv způsobem,  hra křížem: výměna zahájena podáním, poté každý další úder musí být veden křížem přes síť, na povel dohrávání výměny jakýmkoliv způsobem. 3. Závěrečná část: 8 min - vyklusání do uvolnění, - statický strečink:  sed skrčmo přednožný levou, bérec pravé směřuje dovnitř, uchopit špičku levé nohy a přitáhnout ji k bérci, účinek: protažení trojhlavého svalu lýtkového, flexorů kolen a vzpřimovačů trupu,

Obrázek 185: Protahovací cvik 80  leh skrčmo roznožný, bérce dovnitř, chodidla u sebe, pomocí rukou tlačit kolena k podložce, účinek: protažení adduktorů kyčelního kloubu,

Obrázek 186: Protahovací cvik 81  v lehu na břiše skrčit přinožmo levou, uchopit levou rukou špičku nohy a přitáhnout ji k hýždi, výměna stran, účinek: protažení přímého svalu stehenního,

Obrázek 187: Protahovací cvik 82  ve vzporu sedmo zkřižném levou skrčmo přes pravou zvolna otočením trupu vlevo, tlak lokte pravé paže do levého kolena, výměna stran, účinek: protažení napínače stehenní povázky a rotátorů trupu,

Obrázek 188: Protahovací cvik 83  leh skrčmo, uchopit rukama kolena, brada směřuje do hrdelní jamky, účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního a vzpřimovače trupu.

Obrázek 189: Protahovací cvik 84

Tréninková jednotka 26. 3. 2015 1. Úvodní část: 9 min, rozklusání + atletická abeceda + doplňující cviky:  liftink,  skipink,  předkopávání,  zakopávání,  odpichy,  poskočný klus,  běh pozpátku,  chůze po špičkách,  běh zkřižmo,  koleso,  zrychlovaná rovinka. 2. Hlavní část: 43 min rozehrávka na celé hřiště + zápas 1 set  rozehrávka na celé hřiště na zapracování: 4 min,  hra na 1 set s pauzami: 39 min. 3. Závěrečná část: 4 min - vyklusání, - strečink:

- ze vzporu klečmo zanožit pravou a sunout nárt vzad, paže v podporu na předloktích, výměna stran, účinek: protažení bedrokyčlostehenního svalu,

Obrázek 190: Protahovací cvik 85 - ze vzporu vzadu klečmo sedmo, prsty směřují vzad, protlačit pánev vpřed, účinek: protažení přímého svalu stehenního a bedrokyčlostehenního,

Obrázek 191: Protahovací cvik 86 - sed, nohy nataženy u sebe, provést předklon, dlaně drží špičky prstů, účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a vzpřimovačů trupu.

Obrázek 192: Protahovací cvik 87  Uvolněný leh na zádech na velkém míči, ruce položit do stran a prodýchat. Účinek: uvolnění a protažení přední strany trupu.

Obrázek 193: Uvolňovací cvik 16

Tréninková jednotka 27. 3. 2015 1. Úvodní část: 16 min crossový trenažér. 2. Hlavní část: 37 min cvičení SM systém:  1. cvik: Tah oběma pažemi vzad s pokrčenými lokty: Mírný stoj rozkročný, stojíme relaxovaní, dlaně směřují dolů, lopatky vytažené vpřed, při nádechu zpevníme hýždě a vyrovnáme pánev, při výdechu bradu zasouváme vzad, zdviháme záhlaví, přitahujeme lopatky k sobě, dozadu a dolů. Ruce a předloktí jsou zcela uvolněné a zůstávají v prodloužení elastického lana, dlaně se otáčejí směrem vzhůru. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v pletenci ramenním.

Obrázek 194: Posilovací cvik 64

 2. cvik: Tah oběma pažemi vzad s rotací předloktí zevně: Mírný stoj rozkročný, stojíme relaxovaní, hrudník sklopený dolů, hlava je uvolněná, volně padá dolů, paže zkřížené před tělem, při nádechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev, při výdechu důrazné přitažení lopatek k sobě, dozadu a dolů, bradu zasouváme vzad a zdviháme záhlaví. Dlaně se otáčejí směrem vzhůru, předloktí jsou vodorovné. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v pletenci ramenním.

Obrázek 195: Posilovací cvik 65  3. cvik: Z aktivního předpažení pomalý pasivní tah oběma pažemi vzad: Mírný stoj rozkročný zády k lanům, při nádechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev, toto postavení pánve zůstane v obou fázích cviku. Při výdechu natažené paže pomalu protahujeme směrem dozadu, protažení provádíme v různých výškách od pasu až do vzpažení. Bradu zasouváme vzad a zdviháme záhlaví. Lopatky se posouvají k sobě, dozadu a dolů, předloktí rotují zevně. Před ukončením pohyb zpomalíme. Účinek: vyrovnání svalové dysbalance v abdominální oblasti.

Obrázek 196: Posilovací cvik 66  4. cvik: Protažení pánve vpřed v pozici vkleče: Klečíme zády k lanům, při nádechu postupným rolováním od hlavy dolů se pokládáme do předklonu. Při výdechu zpevníme hýždě, vyrovnáváme pánev a postupným rolováním obratel po obratli hrudník vyrovnáváme do zadní osy. Poslední se vyrovnává hlava, pozor na záklon. Pánev protlačíme vpřed a při opětovném nádechu postupným rolováním od hlavy dolů, obratel po obratli se vracíme do výchozí pozice. Účinek: protažení svalů stlačujících páteř k sobě – dlouhé svaly uložené podél páteře.

Obrázek 197: Protahovací cvik 88  5. cvik: Kruhy oběma pažemi, přitažení hrudníku k pánvi: Mírný stoj rozkročný zády k lanům, při nádechu zpevníme hýždě, hrudník vyrovnáváme do zadní osy. Paže zdviháme vzadu, lokty a dlaně tlačíme co

nejdále nazad, zahájíme pomalu výdech. Paže dotáhneme až do úplného vzpažení, pohlédneme dolů a přitáhneme bradu k hrudní kosti. Hrudník pomalu přitahujeme dolů k pánvi, paže zůstávají na místě. Hrudník zůstává ve sklopení, paže pomalu dokončují dolní část kruhu. Relaxace, nádech a pokračujeme plynule dále. Účinek: protažení vzpřimovače páteře a hamstringů při aktivitě břišních svalů.

Obrázek 198: Protahovací cvik 89 3. Závěrečná část: 6 min, prodýchání poloh:  Leh na zádech, chodidla na zemi, kolena mírně od sebe, ruce podél těla, stáhnout hýždě a břišní svaly, stahovat lopatky, ramena a bedra tlačit do podložky, hlava je v prodloužení trupu. Účinek: nácvik dýchání a správného držení těla.

Obrázek 199: Posilovací cvik 67  Leh na zádech, skrčit přednožmo levou DK a přitisknout k hrudníku. Výměna stran. Účinek: uvolnění kyčelního kloubu a bederní části páteře.

Obrázek 200: Protahovací cvik 90  Z lehu provést leh vznesmo pokrčmo, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu a vzpřimovače trupu.

Obrázek 201: Protahovací cvik 91 Tréninková jednotka 28. 3. 2015 1. Úvodní část: 13 min, crossový trenažér. 2. Hlavní část: 25 min, TRX + plavání:  Metkalpy, účinek: posilování DK.

Obrázek 202: Posilovací cvik 68

 Vykopávání kolenem, výpon na stojné noze, účinek: posilování DK a břišních svalů.

Obrázek 203: Posilovací cvik 69  Tlak na hrudník s výkrokem přední nohy, pohyb do popisu cviku, účinek: posílení prsních svalů.

Obrázek 204: Posilovací cvik 70  Dřepy, účinek: posílení DK.

Obrázek 205: Posilovací cvik 71  Dřepy na jedné noze, účinek: posílení DK.

Obrázek 206: Posilovací cvik 72  Biceps, účinek: posílení bicepsu.

Obrázek 207: Posilovací cvik 73

 Triceps, účinek: posílení tricepsu.

Obrázek 208: Posilovací cvik 74  Úklony stranou, účinek: posílení čtyřhranného svalu bederního, vnějšího a vnitřního šikmého břišního svalu a hlubokých svalů zádových.

Obrázek 209: Posilovací cvik 75  Běh v závěsu, účinek: posílení svalů jádra (CORE) a svalů pletence ramenního.

Obrázek 210: Posilovací cvik 76

- Plavání v bazénu - 30 min:  kondiční plavání – střídat plavecké styly prsa, kraul, znak. 3. Závěrečná část: 5 min, protažení:  V základní poloze je předloktí pravé horní končetiny opřeno o stěnu, loket fixované paže je nad úrovní ramenního kloubu. Výkrokem vpřed a pootočením trupu vlevo, při fixovaném předloktí, zvolna protahovat prsní sval. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí na obě strany. (Účinek: protažení velkého svalu prsního).

Obrázek 211: Protahovací cvik 92  V kleku sedmo provést hluboký ohnutý předklon, čelo na podložce. V případě nedosáhnutí čela na podložku, podložit hřbety rukou. (Účinek: protažení vzpřimovače trupu).

Obrázek 212: Protahovací cvik 93  Leh skrčmo, uchopit rukama kolena. Přitažením kolen k hrudníku se zvyšuje účinek cviku. Během pohybu jsou ramena uvolněná a dýchání je

plynulé. (Účinek: protažení čtyřhranného svalu bederního a vzpřimovače trupu).

Obrázek 213: Protahovací cvik 94  V základní poloze přitáhnout chodidlo k hýždi. Hlava je v prodloužení trupu. Neprohýbat v bedrech. Cvik se provádí symetricky u obou končetin. (Účinek: protažení přímého svalu stehenního).

Obrázek 214: Protahovací cvik 95 Tréninková jednotka 1. 4. 2015 1. Úvodní část: 8 min, běžecký pás. 2. Hlavní část: 49 min, veslařský trenažér, silové cvičení: - veslařský trenažér: 20 min program, - silové cvičení:  Bench press s olympijskou tyčí bez závaží – 20 kg (zaměření na správnou techniku provedení a maximální intenzitu provedení). Celkem 5 sérií, v každé další sérii přidat 5 kg.  Předkopávání na stroji vsedě (obě nohy zároveň, každá noha zvlášť 1x).  Zakopávání na stroji vleže (obě nohy zároveň, každá noha zvlášť 1x).

 Leh na zádech na lavici, cvičení s 10 kg kotoučem na triceps.  Rozpažování s jednoručkami (10 kg) vleže. 3. Závěrečná část: 13 min, statický strečink:  Leh na zádech, pomocí posilovací gumy držíme pravou dolní končetinu ve skrčení přednožmo, při výdechu pomalu proti odporu natahujeme pravou dolní končetinu do přednožení. Výměna stran. (Účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a trojhlavého svalu lýtkového).

Obrázek 215: Protahovací cvik 96  V sedu skrčmo přednožném pravou, bérec levé směřuje dovnitř, provést hluboký ohnutý předklon, pravá dolní končetina po celou dobu propnuta. Výměna stran. (Účinek: protažení flexorů kolenních kloubů a vzpřimovače trupu).

Obrázek 216: Protahovací cvik 97  Ve vzporu vzadu klečmo sedmo, prsty směřují vzad, stahem hýžďových svalů zvednout a protlačit pánev vpřed. Neprohýbat v bedrech. (Účinek: protažení přímého svalu stehenního a bedrokyčlostehenního).

Obrázek 217: Protahovací cvik 98  V kleku sedmo, paže zapaženy poníž, prsty jsou propleteny, provést zapažení. Ramena stažena dolů, hlavu táhnout vzhůru, nevysunovat bradu. Účinek: protažení prsních svalů.

Obrázek 218: Protahovací cvik 99  Vzpor klečmo mírně rozkročný, při nádechu postupné prohýbání páteře od hlavy k bederní páteři, hlavu zaklonit jen mírným vytažením temenem šikmo vzhůru, zatažená ramena. Při výdechu postupně ohýbat páteř podsazením pánve přes hrudní část a dokončit předklonem hlavy. Účinek: uvolňovací a protahovací cvičení páteře v předozadním směru.

Obrázek 219: Protahovací cvik 100  Stoj čelem ke zdi, natažené ruce vzpažit a položit na zeď, účinek: protažení horní části trupu a prsních svalů.

Obrázek 220: Protahovací cvik 101

Tréninková jednotka 2. 4. 2015 1. Úvodní část: 12 min, rozklusání, atletický žebřík:  probíhání popředu, 1 krok do každého okénka,  probíhání popředu, 2 kroky do každého okénka,  střídavě vyšlapovat pravou a levou nohou mimo žebřík,  střídavě skákat oběma nohama dovnitř okénka a vedle žebříku,  proskakování snožmo: popředu, pozadu, levým a pravým bokem,  snožmo s uskakováním do stran,  vyšlapování dopředu a dozadu, do každého okénka žebříku 2 kroky, střídat levý a pravý bok,

 prostupování 3 okénka vpřed, 1 vzad,  střídavé uskakování do stran, jedna noha vždy uvnitř,  proskakování po jedné noze popředu. 2. Hlavní část: 32 min, hra v území pro podání + hra na 10 bodů na celé hřiště (3 x): - Hra v poli pro podání: 2 hráči proti sobě, hraje se přes síť, podává se spodem, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně, míček smí spadnout na zem maximálně 1x. Kdo první získá 10 bodů, vyhrává. - Hra na celé hřiště: klasická pravidla tenisu, hraje se na 10 bodů, hráči se střídají na podání po jedné odehrané výměně. - 1 min pauza. - Opakování hry na celé hřiště. 3. Závěrečná část – 13 min: - Dohrávka (‚‚vyhitování“ - nízká intenzita na uklidnění, přehození rakety do druhé horní končetiny). - Vyklusání. - Krátké protažení – statický strečink – cviky:  z lehu provést leh vznesmo pokrčmo, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu a vzpřimovače trupu,

Obrázek 221: Protahovací cvik 102  v lehu na břiše skrčit obě DK a uchopit rukama, účinek: protažení přímých svalů stehenních.

Obrázek 222: Protahovací cvik 103  v sedu zkřižném skrčmo provést hluboký ohnutý předklon, účinek: protažení čtyřhranného bederního svalu a vzpřimovače trupu,

Obrázek 223: Protahovací cvik 104  sed, ruce spojit za zády, proplést prsty a natažené co nejvíce zvednout, účinek: protažení prsních svalů,

Obrázek 224: Protahovací cvik 105  Leh pokrčmo mírně roznožný, rozpažit dlaněmi dolů, s výdechem pokládat kolena do strany, hlava se dívá na opačnou stranu, s nádechem vracet zpět

a s dalším výdechem pokládat na druhou stranu. Účinek: uvolnění bederní oblasti.

Obrázek 225: Protahovací cvik 106

Příloha 10: Informovaný souhlas Udělení souhlasu ke zpracování osobních a citlivých údajů Podle zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, uděluji Matěji Okénkovi souhlas se zpracováním svých osobních a citlivých údajů ke studijním a vědeckým účelům, poskytnutých jak v materiální podobě, tak v rozhovoru v rámci diplomové práce na Katedře podpory zdraví Fakulty sportovních studií MU. Souhlasím také, že se všemi údaji o mé osobě budu před publikováním diplomové práce seznámen, abych se k nim mohl případně vyjádřit:

-

ano

-

ne

Souhlasím, že jsem byl obeznámen se zachováním důvěrnosti a anonymity neuvedením svého křestního jména ani příjmení v textu diplomové práce a dalších dokumentech:

-

ano

-

ne

V ……………………..dne…………..

…………………………. jméno, příjmení a podpis

RESUMÉ Hlavním cílem diplomové práce bylo poukázat na význam pravidelné pohybové aktivity a prokázat efekt tříměsíčního intervenčního programu na sledovaných parametrech u probanda se sníženou funkcí štítné žlázy. V práci byla popsána štítná žláza s jednotlivými druhy onemocnění, význam pohybové aktivity při snížené funkci štítné žlázy a zpracovány výsledky studie, která se touto tématikou zabývala. Po absolvování programu jsme zjistili, že program, který byl zvolen, probandovi pomohl zlepšit většinu sledovaných hodnot. Věříme, že by tato práce mohla sloužit jako vodítko pro lidi se stejným typem onemocnění, kteří si nevědí rady s vhodnou volbou pohybového programu, ale také třeba pro osobní trenéry, kteří v práci mohou najít jednotlivé ukázky tréninkových jednotek.

RESUME The main objective of diploma thesis was to highlight the importance of regular physical activity and demonstrate

the effect

of three – monthly

intervention program at proband with hypothyroidism in the monitored parameters. There was described the thyroid gland with different types of diseases in this thesis, the importance of physical activity in hypothyroidism and there are processed the results of a study dealt with this topic. After completing the program we found out that the program, which has been selected help our proband to improve the majority of the monitored values. We believe that this thesis could serve as a guide for people with the same type of disease, who doesn’t know what kind of physical aktivity should be selected but also for personal trainers who can find individual examples of trainings in this thesis.