Z P R AV
J
VYŠŠÍ POLICEJNÍ ŠKOLA MV V BRNĚ
13. 12. 2010
XI. ročník
DA číslo 4
2 SLAVNOSTNÍ ˇ VYRAZENÍ
4 COMMUNITY POLICING V LOTYŠSKU
8-9 PERUÁNSKÁ
DOBRODRUŽSTVÍ
PERU
16 FOTBALOVÝ BRONZ
SLOVO REDAKCE aneb Vánoce se nezadržitelně blíží „Já sním, sním o Vánocích bílých…“ podmanivý zpěvákův hlas znějící v rádiu mi připomíná, že Vánoce se k nám nezadržitelně blíží. Část adventní doby již je za námi. Pro některé z nás je advent naplněn předvánočním rozjímáním o smyslu tohoto období, pro jiné vymýšlením a nakupováním dárků své rodině a přátelům, jiní již bilancují odcházející rok, shrnují své úspěchy a prohry, radují se z příchodu dětí a vnoučat na svět nebo pláčou nad odchodem svých drahých či přátel a známých, jiní se obávají toho, co jim přinese rok příští. Přes různorodost pocitů a prožitků, názorů a vztahů z nás vánoční čas dělá lepší lidi, citlivé, přátelské, vstřícné, plné pochopení, porozumění a lásky. Přála bych si, aby i nám všem Vánoce zahřály srdce, prohloubily naše vzájemné vztahy a připravily nás pro spokojený nový rok 2011. Božena Vejrostová
Slavnostní vyřazení absolventů základní odborné přípravy běhu F65
V pátek 26. 11. 2010 proběhlo v zasedacím sále školy slavnostní ukončení studia 49 absolventů základní odborné přípravy určené pro policisty služby pořádkové, dopravní a železniční policie, kteří nastoupili ke studiu v červnu letošního roku. Pozvání na tuto pro školu významnou služební akci přijali nejen rodinní příslušníci absolventů, ale také služební funkcionáři, s nimiž naše škola spolupracuje, a to ředitel služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky plk. Mgr. Petr Sehnoutka a vedoucí územního odboru vnější služby Brno - město plk. Mgr. Milan Janík. Všichni absolventi po vyhlášení výsledků studia obdrželi z rukou zástupce ředitele školy pro vzdělávání plk. Mgr. Bc. Libora Grice osvědčení o absolvování kurzu a následně absolventské odznaky, oběma hostům byla předána Medaile ředitele VPŠ MV v Brně za spolupráci v oblasti vzdělávání policistů. Po odeznění chóru „Ktož sú boží bojovníci“ a studentské hymně byl velen závěrečný povel: „Absolventi – rozchod!“ a přímý výkon služby se tak může od počátku prosince těšit na očekávané posily. -jch-
Odboráři jednali
Takřka stoprocentní účast zaznamenala letošní výroční členská schůze školní odborové organizace, která se konala v úterý 16. listopadu v salonku kuchyňského bloku. Přítomné členy odborové organizace přivítala a s aktuálními možnostmi v oblasti čerpání prostředků seznámila předsedkyně místní organizace a členka ZV při Krajském ředitelství policie Jihomoravského kraje Dagmar Šimčíková. Poté se slova ujal předseda závodního výboru při Krajském ředitelství policie Jihomoravského kraje Mgr. Petr Pacher, který nastínil v širším kontextu problematiku mzdových prostředků v nadcházejícím období. Ředitel VPŠ MV v Brně plk. JUDr. Mgr. Jiří Musil poté provedl analýzu situace, v níž se naše škola nachází, a nastínil varianty, které mohou být především v kontextu dění dnů příštích v blízké době realizovány. Na závěr jednání, které přineslo důležité informace a splnilo tak svůj účel, bylo připraveno občerstvení. V současnosti je pro členy odborů nejaktuálnější především nabídka zimní svazové rekreace. Bližší informace o možnostech (nejen) jejího čerpání lze zjistit na níže uvedeném telefonu. Vzhledem k omezeným kapacitám odborářských zařízení je vhodné svůj případný zájem projevit bezodkladně. Nadále jsou vítáni zájemci o rozšíření řad odborářů. Přihlášky nových členů přijímá p. Šimčíková (H/107, kl. 413). -pš-
strana 2
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
JIŽ BRZY VSTOUPÍME DO ROKU 2011 Vážené dámy a pánové, policisté, zaměstnanci a studující Vyšší policejní školy MV v Brně!
B
líží se opět konec roku a mou snahou je společně se s Vámi podělit o některé důležité aspekty tohoto velmi složité- ho období. Rok 2010 byl specifický tím, že přinášel velmi negativní dopady z hlediska celosvětové krize. Ekonomická oblast byla a je velmi napjatá. Řešíme snižování početních stavů jak policistů, tak i občanských zaměstnanců. Máme velmi omezené finanční prostředky pro řádné fungování a zabezpečení chodu školy. Nastoupili jsme a musíme pokračovat v úsporných a restriktivních opatřeních. Takový je bohužel dopad těchto negativních jevů na celou Policii ČR, Ministerstvo vnitra nevyjímaje. Ze všech porad dostáváte průběžně informace o celkovém stavu řešení tíživé situace. Daný stav umocňuje i to, že policie zastavila výběr nových uchazečů do svých řad. Má to zásadní vliv na chod naší školy. Snažíme se jít cestou realizací různých kurzů, ať již kvalifikačních, tak i rekvalifikačních. Realizujeme požadavky policie dle jejího zadání. Tato tíživá situace bude pokračovat i v roce 2011. Je potřeba se dobře připravit na všechny vzdělávací aktivity, které po nás policie bude požadovat. Jsme profesionálové, a proto je nutno tento stav brát realisticky. Vzdělávání v policii je základním požadavkem pro dobrý chod policie a celé společnosti. Převážná většina našich zaměstnanců si úkoly i v tomto roce plnila svědomitě a zodpovědně, za což Vám všem patří uznání a mé poděkování. V tomto úsilí je nutno pokračovat i v nadcházejícím roce 2011. Přeji Vám všem pevné zdraví, spokojenost v práci a pohodu ve Vašich rodinách. Úkoly, které jsou na nás v oblasti vzdělávání kladeny, musíme i v budoucnu bez výhrad splnit. To je naše základní poslání. Hezké Vánoce a vše dobré v roce 2011 přeje plk. JUDr. Mgr. Jiří Musil, ředitel školy
Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři Zpravodaje!
R
ok 2010 se pomalu chýlí ke konci. Je čas na bilancování a plánování úkolů do roku následujícího. Během roku došlo k zásadním změnám, které v naší společnosti nastaly po červnových parlamentních volbách. Rozsáhlá restrikční opatření, která nastolila nová vláda s cílem snížit státní dluh, se začala razantně dotýkat i naší školy a v dalším roce to nebude jiné. I za těchto ztížených podmínek budeme muset poskytovat vzdělávání pro rezort ministerstva vnitra a zejména Policii ČR. Nová ekonomická situace se v prvé řadě dotýká výkonných útvarů Policie ČR. Již delší čas je zastaveno přijímání nových policistů k Policii ČR. V návaznosti na tuto situaci přestaly, počínaje nástupním termínem prosinec 2010, nástupy nových policistů do ZOP. Tento stav zřejmě potrvá celý příští rok. Naše úsilí se bude muset plně přeorientovat z přípravy mladých policistů v ZOP, na kurzy celoživotního vzdělávání (kurzy SKPV, kurzy pro vedoucí a zástupce OOP, manažerské vzdělávání, kurzy pro 5. a vyšší tarifní třídy). Podstatné kroky byly v tomto směru učiněny již v letošním roce. Dál bude samozřejmě pokračovat výuka programu vyššího odborného vzdělání. Na závěr bych vám všem chtěl poděkovat za vykonanou práci a aktivní přístup k plnění úkolů v letošním roce. Přeji všem zaměstnancům i studujícím šťastné a veselé Vánoce a mnoho štěstí a radosti v novém roce 2011. plk. Mgr. Bc. Libor Gric, zástupce ředitele
Vážené kolegyně, vážení kolegové!
S
talo se téměř tradicí, že na závěr roku probíhá bilancování výsledků činnosti organizace a vytvářejí se více či méně optimistické vize rozvoje pro rok následující. Dalo by se od člověka odpovědného za ekonomický provoz organizace očekávat, že zůstane věrný tradici a v tomto vymezeném prostoru si bilancování neodpustí. Poruším tradici. Věřím, že k bilancování roku 2010 bude ještě dostatek prostoru. Dovolím si tak využít příležitosti především k vyjádření poděkování. Poděkování za odvedenou práci všem pracovitým lidem, bez kterých by k bilancování a tvorbě nových cílů nemohlo na konci roku docházet. Děkuji proto všem Vám zaměstnancům a policistům školy za veškerou, a mnohdy penězi neocenitelnou práci, kterou jste pro školu v roce 2010 odvedli. Děkuji Vám za poctivou práci na všech dělnických, pedagogických, technických, administrativních a vedoucích pozicích, kterou jste se podíleli na udržení trvale dobrého jména Vyšší policejní školy MV v Brně. Děkuji Vám za trpělivost, se kterou jste po celý uplynulý rok snášeli střídající se vlny naděje a pesimismu, kterými byly, v důsledku negativní ekonomické situace ve společnosti, zmítány oblasti plánování lidských zdrojů a mzdových prostředků školy. Tedy oblasti, jejichž změny nejcitlivěji zasahují do Vašeho profesního i osobního života. Děkuji Vám rovněž za to, že jste si i za této situace udrželi obdivuhodný nadhled a že tento nepříjemný tlak neměl viditelný dopad na kvalitu Vámi odváděné práce a na kvalitu Vašich pracovních vztahů. Za dlouholetou práci děkuji všem bývalým zaměstnancům školy, kterým v roce 2010 skončil pracovní nebo služební poměr a kteří se rovněž nemalou mírou podíleli na dobrých výsledcích školy. Přeji Vám, aby se nadcházející atmosféra vánočních svátků, svátků spojených s představou rodiny, radosti a štěstí, ale také pohody, přátelství a klidu co nejintenzivněji promítla do Vašeho pracovního i osobního života v celém roce 2011. Přeji Vám, aby Vás na každém kroku doprovázely pracovní úspěchy. Přeji Vám také klid k práci, pracovní perspektivu a štěstí na pracovní kolektiv. Přeji Vám rovněž radost ze života, radost z toho, že jsme. Na závěr si dovolím Vám všem popřát, abyste byli v roce 2011 obdarováni tím nejvzácnějším darem, darem pevného zdraví. Aby Vám pevné zdraví umožnilo realizovat Vaše veškeré životní plány a veškerá životní předsevzetí. Mgr. Karel Sojka, zástupce ředitele pro ekonomiku Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
strana 3
Community policing v Lotyšsku V polovině října letošního roku se Community policing (tj. přístup k policejní práci při službě široké veřejnosti, který vystihují čtyři základní principy) na základě navázané bilaterální spolupráce vydalo na cestu z České republiky do Lotyšska. Tato aktivita, která se zrodila z iniciativy obou stran, je finančně podporována Evropskou unií. Tento projekt služby občanům Community policing odstartoval v loňském roce český speLOTYŠSKO cialista Michal Tošovský z Otevřené společnos- je pro našince země málo ti o.p.s. Při své druhé cestě přibral do týmu dva známá, ale opravdu pěkodborníky. Prvním z nich byl plk. Ing. Martin ná. Má krásnou přírodu: Hrinko, Ph.D., náměstek vnější služby Krajské- množství lesů i moře, ale ho ředitelství policie Moravskoslezského kraje, na oplátku žádné hory, což se s ohledem na množství druhým partnerem byla policistka Vyšší policejní sněhu a mrazy, které tu školy Ministerstva vnitra v Brně kpt. PhDr. Soňa v zimě vládnou, jeví až Svobodová, která se kromě výukové činnosti nespravedlivé. Zato vítr věnuje i tématu prevence a prezentace uvnitř i jim „jde na ruku“, a tak pořádají soutěže v surfovně policie. Cílem společného setkání byl rozbor a vyhod- vání. Turistický ruch vnímají jako důležitý, a pronocení výsledků startovního roku s Community to se nebrání komunikaci policing v běžné policejní činnosti policejního oddělení v lotyšském městě Talsi. Nosnými v cizích jazycích. Ovládaprvky pro tvorbu plánu policejní činnosti v Talsi pro období 2010-2012 s názvem „Jsme tu jí němčinu, mnoho z nich hovoří velmi dobře angpro Vaši bezpečnost“ byly výzkumy veřejného mínění. Policejní odborníci z České republiky nabídli řadu projektů a osvědčených příkladů licky. Mezi řečí se nám z praxe. Týdenní seminář probíhal v krásném přímořském letovisku Ljepaja, které je třetím pochlubili, že diakritiku největším městem Lotyšska. Řada projektů prevence kriminality pro dospělou populaci (háčky a čárky) mají od nás – mistr Jan Hus by byl byla přijata policejními důstojníky s nadšením. potěšen. Na závěr celého semináře obdrželi policejní důstojníci certifikáty a s českými odborníky Místní hodně dbají na se shodli na tom, že dobrá praxe nezná hranic. kpt. PhDr. Soňa Svobodová architekturu - dokáží elegantně kombinovat staré s novým. Moderní sochy mezi historickými budovami jsou toho nejlepším (Naprostá většina střetů silničních vozidel s železničními má původ v pochybení řidičů.) důkazem. Pozoruhodná je Hlavní zásady chování řidičů, kteří hodlají přejet železniční přejezd: jejich gastronomie, která 1. Buďte vždy opatrní a dodržujte předepsanou rychlost 0 km/h již ve vzdálenosti 0 v sobě snoubí vliv ruské metrů před železničním přejezdem v případě, kdy svítí přerušované bílé světlo přejezi skandinávské kuchyně dového zabezpečovacího zařízení, pokud nesvítí, pak nejvýše 30 km/h v téže vzdále- mají rádi ryby, opravdu nosti. hojně využívají kopr. Jedí 2. Nikdy neobjíždějte spuštěnou závoru, je to zakázané a hlavně nebezpečné! pokrmy doplněné zeleni3. Dávejte pozor na výstražné signály, hlavně v noci. Pomyslete, zda jste schopni zastavit nou (nejen syrovou, ale na vzdálenost, na kterou vaše světla osvětlují vozovku. i pečenou, vařenou apod.). 4. Na železničním přejezdu nikdy nepřeřazujte rychlosti, podřaďte vždy před železničním Mezi nápoji vedou pivo, kvas, vodka, ale také vína. přejezdem. Vzhledem ke geografic. Očekávejte vlak na kterékoliv trati, a to kdykoli. ké poloze země využívají 6. Dejte pozor, jestli nepojede ještě druhý vlak. Pokud jste u vícekolejného železničního dovozových vín, a tak je přejezdu, nevjíždějte na železniční přejezd, dokud si nejste jisti, zda se neblíží jiný prakticky nemožné narazit vlak, zejména z opačného směru. na nekvalitní víno. 7. Neuvízněte na železničním přejezdu. Nikdy nevjíždějte na železniční přejezd, dokud Lotyši jsou vzdělaní, si nejste jisti, že je železniční trať volná. Jestliže jste už začali přejíždět železniční přeinteligentní, mají vkus. jezd, pokračujte v jízdě, obzvláště pokud vidíte přijíždět vlak. Suma sumárum země, kte8. Nikdy nezávoďte s vlakem!!! rou stojí zato poznat. -ss9. Jestliže se zastaví motor vašeho vozidla na železničním přejezdu a přijíždí vlak, odepněte si bezpečnostní pás, vystupte a utíkejte co nejrychleji z kolejí.
Jak snížit riziko nehod na železničních přejezdech
Poznámka: Málokdo ví, že určitou možnost, jak z kolejí odjet, skýtá startér automobilu: pokoušíte-li se neúspěšně nastartovat motor, zařaďte jedničku nebo zpátečku, pouštějte plynule při zapnutém startéru spojku a váš ,,elektromobil‘‘ možná z tratě vyjede. Pokud však po vašem uvíznutí na přejezdu ,,spadnou závory‘‘ neváhejte s útěkem ani sekundu: na mnohých přejezdech jsou závory spuštěny automaticky jízdou vlaku a do jeho příjezdu může zbývat jen několik málo dalších vteřin. Také je možno s vozidlem spuštěné závory prorazit a projet. Za všemi nehodami ale není v pozadí pouze agresivita řidičů, ale prosté lidské chyby, jako mnohde jinde. plk. Ing. Vladimír Šulc Ph. D., vedoucí PO SDP
strana 4
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
NENÍ ZBRAŇ JAKO ZBRAŇ (aneb kdy střelnou zbraň odebrat a kdy zadržet)
V článku, který vyšel v minulém Zpravodaji, jsem se snažil čtenářům po právní stránce přiblížit problematiku osobních prohlídek (resp. prohlídek osob). Častým služebním zákrokem policistů je využívání různých druhů oprávnění ke zjištění, zda osoba, proti níž je prováděn služební zákrok, není ozbrojena. V režimu § 35 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále pouze „zákon o PČR), jde typicky o oprávnění policisty osobu vyzvat k vydání zbraně, resp. po takovéto marné výzvě zbraň odebrat. Dále, jak již víme, je policista oprávněn provést na základě § 35 odst. 2 zákona o PČR prohlídku osoby a pokud zbraň najde při této prohlídce, pak je oprávněn ji obdobně jako v předchozím případě osobě (i proti její vůli) odebrat. Podle zákona o PČR se zbraní rozumí: a) cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším (platí obecně viz § 111 písm. e) zákona o PČR), b) zbraň střelná včetně střeliva a doplňků zbraně, vyjma vrhacího prostředku majícího povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu (tedy podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních) s dočasně zneschopňujícími účinky, dále zbraň bodná a sečná, výbušnina, speciální výbušný předmět, průlomový pyrotechnický prostředek a speciální náloživo (platí speciálně pro potřeby oprávněného použití zbraně policistou v souladu s § 51 a § 56 až 59 zákona o PČR). Na první pohled se jedná o celkem jednoduchou záležitost. Situaci však každému policistovi poněkud komplikuje poměrně málo známá speciální právní úprava této problematiky, stanovená § 56 a násl. zákona o zbraních. Každý příslušník policie je totiž podle zmíněného § 56 oprávněn (jde o speciální právní úpravu k zákonu o PČR, tedy je povinen postupovat podle tohoto ustanovení přednostně) zadržet zbraň, střelivo a související dokumenty, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený zákonem o zbraních (např. nosí zbraň na místě veřejnosti přístupném viditelně či ve stavu, kdy je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky). Na otázku, kterých zbraní se toto zadržení týká, najdeme odpověď v § 4 až 7 zákona o zbraních (zbraně jsou zde řazeny do kategorií A až D). Podle zákona o zbraních je tak třeba postupovat (především zadržet zbraň příslušníkem policie) ve všech závažných případech týkajících se porušení povinností či nedodržení zákazu držitele zbrojního průkazu, zbrojního průvodního listu, či evropského zbrojního pasu. Dále je uvedený okruh případů rozšířen i o fyzické osoby, které zbrojní průkaz nepotřebují – držitelé zbraně kategorie D a střeliva do těchto zbraní („vzduchovky“, plynové zbraně KULATÝ STŮL O GENDERU apod.). Policista je v případě zadržení zbraně, střeliva či V souvislosti s profesionálním nastavením obsahu souvisejícího dokumentu povinen na místě vydat držiteli nového vzdělávacího kurzu k tématu genderu a dis- potvrzení o převzetí zadržené věci a neprodleně (v praxi kriminace proběhlo v prostorách Vyšší policejní školy by to tedy mělo být do dvou až tří dnů) zadržené věci MV v Brně jednání u kulatého stolu. Setkání, se usku- (zbraň) odevzdat příslušnému útvaru policie (nejčastěji tečnilo v pondělí 29. listopadu 2010 a bylo zaměřeno na místně příslušné oddělení odboru služby pro zbraně na diskuzi o tvorbě osnovy kurzu. Setkání proběhlo a bezpečnostní materiál krajského ředitelství policie), napříč ozbrojenou složkou. Jednání se zúčastnili hosté který je dále např. při splnění podmínek stanovených z Policejního prezidia, Krajského ředitelství policie Olo- § 57 zákona o střelných zbraních oprávněn rozhodnout mouckého kraje, přítomni byli též pedagogové několika o jejich zajištění (již ve správním řízení). Pouze tento předmětových oddělení Vyšší policejní školy a zajímaútvar je však po zadržení policistou oprávněn zbraň či vé příspěvky poskytli také zástupci nevládní neziskové doklad držiteli vrátit. organizace Otevřená společnost, o.p.s. a paní předsedkyDržiteli zbrojního průkazu (například myslivci, ně genderové komise Ministerstva vnitra. Nechyběli ani sportovnímu střelci či strážníkovi obecní či městské zástupci Etické komise Policejního prezidenta. policie) tedy nelze v případě porušení povinností staJednání je pomyslnou čárou aktivit, které s tvorbou novených zákonem o zbraních (především viz povinkurzu úzce souvisí. Kurz by tak v příštím roce mohl přinést vedoucím pracovníkům v policii zajímavý pohled nosti držitele zbrojního průkazu podle § 29 zákona na téma diskriminace a genderu a pomoci jim diskrimi- o zbraních) zbraň policistou odebrat podle zákona nační jednání identifikovat s nabídkou účinných postupů o PČR, ale má vždy dojít k jejímu zadržení podle § 56 zákona o zbraních. V praxi by mělo být výše zmív řešení konkrétních situací. Tvorba kurzu je teprve na začátku, proto nezbý- něné opatření realizováno při běžné pořádkové činnosti nebo při kontrolních akcích. vá než popřát tvůrcům mnoho zdaru. kpt. Mgr. Bc. Ondřej RUDOLF, kpt. PhDr. Soňa Svobodová předmětové oddělení práva Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
strana
PANORAMA opět ožila
Každý z nás si jistě rád užívá dovolenou. Někdo na chalupě či chatě, jiný u moře a další ji rád tráví třeba na horách. Patřím k těm, kteří milují hory a nejvíc ze všeho Krkonoše. Asi před dvěma roky jsem s manželkou procházel ve Špindlerově Mlýně kolem hotelu Panorama a naskytnul se nám smutný pohled na zchátralou budovu, kterou dříve vlastnilo MV. U vstupních dveří nás tehdy smutně „vítala“ vyřazená lednice. Povzdechl jsem si, že na tak krásném místě skončil provoz hotelu s tak kouzelným výhledem do malebného údolí obklopeného horami. Po návratu domů jsem se o svoji neradostnou vzpomínku podělil s kolegyní, která ráda do Panoramy jezdívala. Hotel se prý prodává a hledá se nový vlastník. Oba jsme si povzdechli a v koutku duše doufali, že tohle zařízení zase bude moci brzy sloužit pohodovému ubytování a rekreaci. Koncem letošního října jsme se s ženou do Krkonoš vrátili a jaké bylo moje překvapení, když jsme se přiblížili k Panoramě. Místo lednice se už u vchodu vyjímal jídelní lístek a zaparkovaná auta dávala tušit, že všechno je jinak. Vešel jsem dovnitř, představil se a dal jsem se do řeči se sympatickým mužem. Dozvěděl jsem se, že novou nájemkyní hotelu Panorama se stala Ing. M. Stehnová ze Špindlerova Mlýna. Vedoucí provozu Luboš Fetr a jeho přítelkyně Klára Uhrinová (která má na starosti kuchyň a ubytování) dělají vše pro to, aby hosté byli maximálně spokojeni. „Pokoje jsou vybaveny umyvadlem, sprcha i WC jsou na patře a přesto cena za ubytování patří ve Špindlerově Mlýně k nejnižším. „Hotel je rok v provozu a už se to zřejmě rozkřiklo. Často se tu totiž zastavují policisté, kteří sem dříve jezdívali na dovolenou a chtějí znovu navázat na tradici. Samozřejmě, že máme v plánu Panoramu nadále vylepšovat a modernizovat.“ dodává L. Fetr ukazujíc mi webovou prezentaci hotelu (www.panorama-spindl.cz). Prohlédl jsem si celý hotel a když jsem se rozloučil, ovanul mě příjemný podzimní horský vzduch. Na oblohu už tou dobou vyplul měsíc a v dáli zářila osvětlená sjezdovka... Silvestr Tintěra
T
PROTIKORUPČNÍ LEKCE aneb snižování platů jinýma očima
ak nás to zase čeká. Další kolo hlasitých protestů a demonstrací státních zaměstnanců proti snižování platů. Ale nešlo by to třeba i jinak? Pokaždé, když nám život namočí čumáček do loužičky, měli bychom se zeptat: ŽIVOTE, co máme pochopit, co se máme naučit? Teď doplácíme na to, že někdo jiný získal výhody na náš účet. A prý za stav, v jakém se naše státní kasa nachází, nejvíc může korupce. Ať koukám na různé definice korupce z jakéhokoliv úhlu, vždy nakonec zůstane to podstatné – korupce je získání osobní výhody na úkor jiných. My jsme teď na straně toho, kdo má splácet. Uvědomme si dobře, co teď cítíme. (Žádnou zlobu, jen ten pocit, že musíme zaplatit za jiného.) Udělejme čestné místo této zkušenosti
ve svém podvědomí, abychom, až se život zeptá, jestli jsme pochopili, a dá nám kontrolní otázku, mohli odpovědět, že víme, co získání osobní výhody může způsobit jiným. Získání osobní výhody na úkor jiných se netýká jen těch, co rozhodují o státních zakázkách, a výhody a splátky nejsou jen o penězích. Dopravní policista může smazáním pokuty docílit toho, že nepotrestaný agresivní řidič hned za dalším rohem smete na přechodu chodce, lékař změnou v pořadí operací může prodloužit dobu krutých bolestí jinému pacientovi, naše nadstandardní požadavky na energie můžou stát život horníky v dolech... Taky mě napadlo, že už se život nemohl dívat na to naše bezohledné drancování přírody a když viděl, že pořád nechápeme, že nemůžeme žít na úkor druhých, tak nám tu lekci pro-
stě převedl na peníze, protože na ty slyšíme, a tak tady tedy máme tu ekonomickou krizi, která začala tím, že pár bankéřům nestačilo tolik peněz navíc, co měli, a tak chtěli pro sebe další a další, a my teď splácíme... Když je nám zima, ohřejeme se. Když je tma a nevidíme, rozsvítíme. Když máme žízeň, napijeme se. Prostě použijeme protipól, abychom situaci dostali do rovnovážného stavu. Jestliže teď všude kolem nás tvrdě převládá egoizmus, sobectví, nepomůže na něj nadávat. Protipólem egoizmu je altruizmusnesobecký způsob myšlení a cítění, jednání ve prospěch druhých lidí. A nezapomínejme na přírodu!
Přeji nám všem klidný rok 2011 Jana Burdová
Pohodové Vánoce a v novém roce vše dobré přeje všem čtenářům redakční rada Zpravodaje strana
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
IPA nejen pro svoji členskou základnu
Nabídka zájezdů na rok 2011: TURECKO (26.3.-2.4.) letecky malý okruh, 8 620 Kč ■ POBALTÍ (14.-24.5.) Litva, Lotyšsko, Estonsko, Helsinki, Petrohrad, 16 100 Kč ■ DISNEYLAND + PAŘÍŽ (2.-5.6.) 5 900 Kč ■ ITÁLIE (10.-19.6.) Ischia-Forio, 11 900 Kč ■ JIŽNÍ FRANCIE (4.-11.9.) 9 900 Kč ■ VELKÁ BRITÁNIE (listopad 20011) Londýn, Windsor, Stonehenge, 13 450 Kč ■
„Služba přátelstvím“ (v originále Servo per amikeco) to je slogan mezinárodní policejní asociace. Její územní skupina IPA 201 Brno sdružuje přes 200 policistů, v celorepublikovém měřítku se jedná o více než tři tisíce členů. I když zájem o členství v IPA roste, v porovnání se zahraničím je u nás organizovanost policistů výrazně nižší než např. v Rakousku (95 %) a v dalších zemích západní Evropy. IPA sdružuje 57 členských států světa. Čeští policisté v řadách IPA mají velmi dobré zkušenosti ze situací, kdy se při cestách do zahraničí ocitnou v nesnázích. Už samotné zjištění, že ochota pomoci kolegovi v uniformě z ciziny nezná mezí, je vysoce pozitivní. Územní skupina IPA 201 Brno přijímá veškeré podněty k obohacení své stávající činnosti. (V případě zájmu o členství v IPA si lze přihlášku stáhnout z intranetu nebo vyzvednout u pí Matouškové - kanc. č. 22, přízemí Správy Jmk; členský příspěvek činí 600 Kč (tel.: 974 621 212, 974 622 012, fax: 974 622 564, e-mail:
[email protected] - intranet,
[email protected] - internet). Na základě uzavřené dohody mohou nabídek IPA od nynějška využívat i nečlenové této mezinárodní policejní asociace. Aktuální nabídku (např. zájezdů) najdete na http://www.ks.jm/ipajmbrno/index.html i na nástěnkách v naší škole. Více informací na www.ipa.brno.cz. redakce
Manželská a předmanželská smlouva
Velmi často se mě studenti i účastníci kurzů ptají při výuce občanského či rodinného práva, jak je to např. s manželskou či předmanželskou smlouvou. Odpověď na to není jednoduchá, protože jako každá smlouva je i tato vázána shodou dvou subjektů. Buď manželů, a to v případě, uzavření manželské smlouvy, či muže a ženy (snoubenců), kteří se rozhodnou uzavřít předmanželskou smlouvu. Tyto smlouvy mohou totiž ušetřit v budoucnu manželům mnoho nepříjemného, jak peněz, tak různých stresů např. při rozvodu manželství. Vždyť dnes z oficiálních statistik lze doložit, že každé druhé manželství se rozvádí, a potom je zde v posledních 20 letech další fenomén, že muž a žena žijí spolu bez klasické formy uzavření manželství, přičemž mají různé hypoteční úvěry, půjčky od bankovních, či nebankovních ústavů a pod. Vždy říkám, že tyto smlouvy jsou optimálním řešením při předcházení budoucích problémů. Vím, že je to určitě těžké své polovičce říci, že spolu uzavřeme takový druh smlouvy, která bude řešit od této chvíle do budoucna naše majetkové poměry. Málokdo si však uvědomuje, že tímto můžeme řešit nejen otázku vlastního rozdělení majetku, ale i např. vztah výživného u dětí a celou řadu dalších věcí. Předmanželskou smlouvou můžeme také např. řešit otázku, že nevznikne žádné společné jmění manželů a potom si každý odnese v případě rozvodu manželství jen to, co slouží jako majetek pro běžný chod domácností. Může se v ní rovněž stanovit i to, že jeden z manželů může mít v budoucnu velmi vysoký příjem, kdy na tomto základě si může vhodným způsoZpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
bem zajistit svůj majetek, a pokud nebude manželská smlouva uzavřena, tak při rozvodu tratí vš, bez ohledu na to, zda vydělával 100 tisíc či jen 20. Smlouva také, může řešit otázku případných dluhů manželů. V ustanovení § 143 Obč. zák. se jasně říká, že závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství, rovněž spadají do společného jmění manželů a pokud nejsou řešeny, může z toho vzniknout pro jednoho z manželů nepředstavitelný problém. Ještě jednou se vrátím k tomu, proč manželskou či předmanželskou smlouvu uzavřít. Zpravidla při rozvodu manželství dnes soudy požadují uzavření dohody jednak o majetku, jednak v případě dětí i dohody o budoucí úpravě rodičů k nim. V případě, že tyto smlouvy nejsou uzavřené, je to pro některého z manželů nepředstavitelný problém tyto dohody pro soud opatřit. Zpravidla jeden z manželů hraje mrtvého brouka a druhý z manželů není schopen žádnou dohodu o majetku či o úpravě vztahů k dětem po rozvodu dosáhnout. Znám i několik případů, kdy se manželé doslova poprali o hrníčky a další běžné kuchyňské nádobí. Může také dojít k tomu, že jeden z manželů přijde domů a čeká ho prázdný byt. Proto je vhodné tyto smlouvy uzavřít a předejít tak probdělým nocím, zhoršením svého zdravotního stavu podáním trestních oznámení a v neposlední řadě půjde i o úsporu peněz. Manželské smlouvy řeší celou řadu dalších majetkových vztahů, ať jsou to vztahy k nemovitostem, obchodním podílům, akciím, i např. vztahy k družstevnímu podílu. Základní podmínkou uzavření
těchto smluv, je notářský zápis, který lze během manželství různě měnit, doplňovat, některé ujednání rušit apod, ale opět jen formou notářského zápisu. Mimoto, notář může i odborně poradit při eventuálních právních problémech, při sepisování smlouvy. Rozhodně mohu uzavření těchto smluv studentům vždy jen doporučit. Jednou za mnou přišel jeden student s tím, že se zeptal své dívky, co by říkala na uzavření takové smlouvy. Její reakce byla naprosto neadekvátní. Udělala mu příšernou scénu, protože prý jí nevěří nemá ji rád, peníze jsou mu milejší atd. Odpověděl jsem mu, že tyto věci musí zvážit sám, zda bude trvat na uzavření smlouvy či nikoli. Asi za 2 měsíce přišel opět za mnou s tím, že ten jeho dotaz na uzavření smlouvy velmi silně narušil jejich vztah a dívka od něj odešla. Tak jsem mu odpověděl, že asi ještě nebyla mentálně způsobilá pro pochopení těchto pro budoucnost velmi důležitých právních nástrojů a možná i dalších problémů, které se mohou v manželství vyskytnout. Samozřejmě netvrdím, že je to povinnost, ale rozhodně to ve většině případů to může posloužit dobré věci. Opět jen pro rekapitulaci, kdy se každé druhé manželství rozvádí. Záleží to na zvážení obou manželů, zda tuto smlouvu uzavřou či při předmanželské smlouvě na muži a ženě, zda-li najdou dostatek morální síly k jejímu podpisu. Jen pro informaci, veškeré tyto smlouvy jsou registrovány notářskou komorou v jejím registru těchto smluv, včetně případných změn či dodatků, které jsou v budoucnu uzavřeny. -vm-
strana
PERUÁNSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ na sněhu i na vodě
Zvolání pracovité ženy nebo kečujsky slunce. To i ono vyjadřují čtyři písmena - PERU. Pomiňme nyní prvně uvedený význam a vydejme se za krásami jihoamerického státu, který v minulých dnech navštívil náš kolega, učitel PO TSP Jiří Čtvrtníček. Po návratu do vlasti se s námi ochotně podělil o své zážitky.
◘ Proč padla volba právě na Peru? Ta nabídka přišla od kamarádů, kteří mají zkušenosti v horách. Zdolali evropské čtyřtisícovky, ale mají zkušenosti i z vysokých hor, například v Nepálu. Chystali se do Peru a hledali čtvrté-
ho do party. Hlavním cílem expedice bylo zdolání nejvyššího vrcholu jižní Ameriky – Huascaránu (6 768 m). Možnost vyrazit do země, kterou navštíví jen málokdo, mě lákala, a tak jsem kývl. Dvacetikilogramový limit zavazadel do letadla velel sbalit jen nejnutnější a zbytek si obstarat na místě. Prvních 14 dní po příletu jsme věnovali aklimatizaci v Kordillerách, bez níž by byl pobyt ve vysokohorském prostředí, kde organismus čelí extrémnímu fyzickému i psychickému zatížení, nemyslitelný. Postupně jsem překonával své výškové rekordy a byl to můj nesporně největší spor-
strana 8
tovní zážitek. Ono taky mít -6 hodin v kuse tep nad 120 není jen tak. Proto se také v tamním řídkém vzduchu úsek dlouhý necelý půlkilometr zdolává třeba i 3 hodiny. Pocítil jsem příznaky horské nemoci - od prvního dne jsem cítil silné bolesti hlavy. Řešil jsem to účinně: přidáním koky do čaje. Ve vyšších polohách jsem smrkal i krev.
na boty nasadí mačky, členové expedice se vzájemně naváží na lano (po dvojicích nebo celá čtveřice – podle situace). Cesta je tam vesměs viditelná od předchozích horolezců. Při chůzi občas člověk pod sebou pocítí propad sněhu. Rázem může být až po pas ve sněhu a je rád, že ho nad propadlinou drží batoh. Stalo se mi, že jsem propadl až po stehno a když jsem nohu vytáhl, viděl jsem ◘ Jak vypadá typic- pod otvorem několik desítek ký den ve vysokohor- metrů hlubokou prasklinu. ském prostředí? Stejná trasa, po níž jsme šli Místní autobus či levné my na Pisco ( 72 m), se taxi vyveze výpravu stala pouhý den po našem do zhruba 300 metrů průchodu osudnou pro dvon. m., kde se už nají- jici horolezců, s nimiž jsme mají osli, kteří náklad ještě krátce před jejich smrtí vyvezou do základního hovořili. Co bylo přesnou tábora, kde expedice příčinou tohoto neštěstí se nocuje. Vyráží se velmi už nikdy nikdo nedozví. brzy ráno (třeba kolem třetí) především proto, ◘ Dá se na pobyt v tak že tu panují velké roz- náročném prostředí vůbec díly v teplotách v noci až nějak připravit? –10, přes den tu jsou veliké Podcenit přípravu je nemyspařáky. Slunce je velmi ost- litelné. Kolegové z týmu jezré a na vlastním nose jsem dili po horách v Evropě, spapocítil, že opalovací krém li v co největších výškách. s faktorem 0 nedostačuje. Já jsem S vysvítajícím sluncem ze tolik času sebe člověk postupně sundá- neměl a vá jednotlivé vrstvy oděvu, tak jsem kterých na druhou stranu, se snažil začne-li vát silný vítr, může a l e s p o ň být i málo. Nemluvě o tom, p r a c o v a t že náhlé změny počasí sou- na své visející s blízkostí hojně se f y z i c k é vypařující Amazonky jsou k o n d i tu na denním pořádku. Čas- ci. Jezdil ný budíček eliminuje riziko jsem trétání ledu pod nohama. Než novat na umělý ledopád na se dorazí na ledovec, čtyři Vírskou přehradu. Zde šlo hodiny vás pěšinky vedou hlavně o získání techniky cestou necestou. Na něm se s mačkami a cepíny.
◘ Tak a je čas zeptat se: povedlo se vám zdolat nejvyšší horu Peru Huascarán? Po již zmíněné aklimatizaci nadešel čas zamířit na Huascarán. Měli jsme však smůlu – aktuální podmínky byly životu nebezpečné a místní zkušený guide (průvodce) nám výstup nedoporučil. Povětšinou jde o Indiána, který v drtivé většině případů zastává týž názor jako správce parku, který by nás tam s velkou pravděpodobností rovněž nepustil. Nebudu zastírat naše zklamání. Na Huascarán jsme se důkladně připravovali a jeho zdolání mělo být pro nás tzv. třešničkou na dortu. Kvůli návaznosti na další program bylo nemyslitelné čekat, zda se podmínky zlepší. Zamítavé stanovisko přišlo 30. května - shodou okolností přesně na den 40 let po tragédii české výpravy. Tehdy přišla lavina řítící se 300kilometrovou rychlostí, která zavalila nejen české horolezce, ale prakticky i celou vesnici
Yungay. Guide nám doporučil vydat se na technicky dostupnou a jen o málo nižší Chopicalgui (6 34 m)
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
označovanou za skvostnou šestitisícovku extra třídy. Musím s lítostí konstatovat, že jsme skončili 100 metrů pod vrcholem Chopicalgui – tedy když jsme ji už měli prakticky na dosah. Byli jsme extrémně promrzlí a
čerstvý sníh s prasklinami dával jednoznačně najevo, že pokusit se vystoupit na vrchol by znamenalo překročit hranici únosného rizika. Přestože se naší výpravě nepodařilo zdolat ani jeden ze dvou vysněných vrcholů, můj zážitek je i tak slovy jen obtížně popsatelný. ◘ Co zajímavého ještě nezaznělo? Je toho víc. Tak například už v 18 hodin je tma, a tak se chodí spát brzy. Při ranním probuzení se naskýtá všude kolem pohled na nádhernou zeleno-bílou masu. Kouzelná a člověkem nedotknutá je příroda. Třeba voda v řece má takovou jinou – řekl bych – zdravou chuť. Je tak čirá a slunečními paprsky velmi zvláštně nasvícená! ◘Tak to bychom měli hory. Vaše výprava však poznávala i peruánské nížiny a města. Přesně tak. Vrátili jsme se do města Truchillo, odkud nás taxík zavezl až do Puerto Chicama, které surfaři
znají jako oblast s nejdelší vlnou na světě. Surfovat jsem zkoušel už v minulosti, a proto když jsem byl v těchto končinách, nemohl jsem odolat. Voda v Pacifiku je chladná, takže ve vodě nelze pobývat moc dlouho bez neoprenu. Prkno jsem si půjčil na místě a vlny byly skvělé. Několik hodin jsem se zkoušel postavit na prkno, a když se mi to přece jen povedlo, ujel jsem několik metrů. Tři dny na prkně mi přinesly skvělé zážitky, odpočinek po horách a zkušenosti k nezaplacení.
Ale ano. Do Limy jsme letěli za památkami, ale popravdě řečeno dojmy z něho nic moc. Velmi mnoho aut, hluk, hodně lidí a slunce zde vysvitne snad x do roka. Ani ne tak kvůli smogu, ale kvůli studenému mořskému vzduchu, který naráží na teplejší pobřeží. Určitě mnohem působivější bylo Cusco – starobylé město se svými uličkami a důmyslnými stavbami Inků. V okolí Cusca je nejvíc památek po indiánech. Zde jsme se seznámili s různě datovanými předkolumbovskými civilizacemi. Inkové dokázali opracovat a poskládat mnohatunové kamenné bloky do zdí opevnění a paláců s milimetrovou přesností a neuvěřitelnou geometrií tak, že odolávaly pravidelnému chvění země dodnes. Fantastický zážitek byl výlet na Macchu Picchu – zřejmě letní sídlo krále. Díky dokonalému ukrytí v pralese bylo objeveno až ve 20. století. Nyní je to komerční místo, sehnat sem lístky není snadné, turistů je tu pořád dost. Každopádně co nelze tomuto místu upřít je, že rozhled odsud do kraje je nádherný, navozuje harmonii a souznění s přírodou. Je to místo plné energie.
◘ A co peruánská města? Všechny výpravy do hor jsme realizovali z města Huaráz, kde jsme bydleli v hotelu Carolina. U stolů s námi sedávali kromě místních také Francouzi, Poláci, Italové a další. Super atmosféra a přívětivé kosmopolitní prostředí. Hory zkrátka přitahují a spojují lidi z celého světa. Snad každý knižní průvodce upozorňuje na nebezpečí častých krádeží, které pramení do velké míry z toho, že v Peru žije 0 % lidí na hranici chudoby. Bývá tam popsán i nejobvyklejší scénář takové krádeže: v tlačenici vám přistane v obličeji slina, která odvede pozornost. Jak si utíráte obličej, pustíte, co střežíte v rukách a v tu ránu jste například bez fotoaparátu. Moje zkušenost byla jiná a pocity permanentního nebezpečí okradení jsem rozhodně netrpěl. Rozhodující je podle mě případná nepozornost. Jak se říká ◘ Jak jste - příležitost dělá zloděje. jazykově? Jeden z nás ◘ Do metropole Limy jste nou, ale ta se nepodívali? ky potřeba.
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
byli vybaveni
domluvit anglicky. Řeč domorodců (kečuánštinu) jsme neuměli. Ale když dva lidé chtějí, tak se domluví. ◘ Zmiňme se ještě alespoň stručně o jídle Je zde velmi levné. Denní menu kolem 40 Kč. Dražší je jen pivo, všude pouze v lahvi (630ml) za 80 Kč. Platidlem je: sol (1 sol je asi 8 Kč). Indiánky prodávají na ulicích kromě výpěstků v podstatě kdeco. Nejčastěji kuřata, lamí maso nebo živá morčata určená ke konzumaci. Když si je objednáte v restauraci, donesou vám je opečené včetně hlavy a drápů. Měl jsem možnost je ochutnat. Řekl bych srovnatelné s kuřecím, ale moc masa tam není. Cena je 12 solů. ◘ Co říci o Peru závěrem? Země je to bezesporu pěkná a podaří-li se Vám sehnat cenově přijatelnou letenku (cca 17 000 Kč za obousměr-
nou), mohu Peru k návštěvě vřele doporučit. Já sám bych se tam rád podíval znova.
vládl španělštinebyla praktic- Děkuji za rozhovor Pavel Šoba Všude se dalo
strana 9
SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU a okolí
Světlá nad Sázavou je krásným místem s bohatou historií a překrásnými kulturními i přírodními krásami, kde snad každý najde zalíbení, pocity poznání a radosti.
První zmínky o ní pocházejí z 2. poloviny 12. století. Obdobím rozkvětu byla doba, kdy Světlou získali Trčkové z Lípy, kteří vládli střednímu Posázaví až do stavovského povstání v roce 1618. V 18. století zasáhl Světelsko čilý hospodářský ruch, v roce 1937 byla Světlá povýšena na město. Světlá nad Sázavou je městem skla a kamene. Symbol těchto odvětví ztvárňuje pomník na náměstí. Sklářství na Světelsku daly zelenou rozsáhlé lesy. Největší sklárnou na Světelsku byla Josefodolská. V r. 1967 se začalo s budováním nové velké sklárny – dnešní Sklo Bohemia, a. s., která produkuje automatickou i ruční výrobu. Pro těžbu žuly a její zpracování má zásadní význam lom Horka. Místní žula zdobí obklady fasád některých významných budov (např. pražské Karolinum či Dům módy). Dominantou města je děkanský kostel sv. Václava se svojí charakteristickou věží. Interiér kostela zdobí cenné Brandlovy obrazy, o Vánocích tu bývá barokní betlém. Budova nedaleké radnice patří k chloubám města. Do trojlístku nejzajímavějších pamětihodností Světlé patří i jednopatrový zámek se čtyřmi křídly a kašnou na nádvoří, který vznikl úpravami původní tvrze. Rytířský sál s bohatou štukovou výzdobou bývá využíván ke kulturním potřebám města. V rozlehlém zámeckém parku zaujme kaskáda rybníků a atraktivní údolí potoka, ale i pomník zakladatele skautingu A. B. Svojsíka a básníka a skauta Jiřího Wolkera. V nedaleké Dolní Březince se nachází vojenský hřbitov z doby napoleonských válek (r. 1995 byl prohlášen kulturní památkou). Přírodní krásy zastupuje Panuškův dub, tyčící se u silnice nedaleko srubu, v němž žil akademický malíř J. Panuška. Mohutná zříceninu hradu vévodí Lipnici nad
Sázavou i jejímu okolí. Po požáru v r. 1869 hrad zpustl, ve 20. století byl zčásti rekonstruován. V domku pod hradem prožil poslední roky života spisovatel Jaroslav Hašek, který je pochován na zdejším hřbitově. Přírodní rezervace Stvořidla je snad nejkrásnějším koutem Českomoravské vrchoviny, a to zejména díky přirozenému toku Sázavy s balvanitým řečištěm a kamennými srázy se smíšeným porostem. Na levém břehu Sázavy se vypíná vrch Melechov (709 m), na jehož západním úpatí stojí zbytky melechovské tvrze. Lokalita Loukov naproti vyniká gotickým kostelem sv. Markéty a cennými nástěnnými malbami uvnitř. Bývalá zemědělská usedlost Michalův statek na návsi v Horní Pohledi zahrnující obytné stavení s navazujícími chlévy, špýchar, dvě kůlny a studnu je prvkem lidové architektury z přelomu 17. a 18. století (v r. 2003 prohlášena kulturní památkou). A protože se blíží závěr roku, vězte, že zkrátka v těchto končinách nepřijdou ani milovníci zimních radovánek. SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU - město na Vysočině. Nejbližší větší město: Havlíčkův Brod. Vzdálenost z Brna: 120 kilometrů, předpokládaná doba jízdy autem: 85 minut. stržm. Jan Olič (2/F66)
Ježíšek Evička
Když byla moje dcera malá, dostala k Vánocům panenku, které vybrala stylově štědrodenní jméno Eva. Dcera dospěla, ale Evička - miminko jako živé - přesto v koutě neskončila. Každoročně je v den svých pomyslných narozenin i jmenin dokonce v hlavní roli! V živém vesnickém živém Betlémě představuje Ježíška. „Vánoční notování“, jak akci říkáme, je už tradiční. Tradice k Vánocům patří. Tedy i zpívání koled, popíjení vánočního punče, ochutnávka perníčků a přání spokojených svátků. Kdo má zájem, může se vyfotit v pravém a nefalšovaně živém Betlémě se Svatou rodinou. Tvář Ježíška/Evičky se tak postupně nenápadně rozšiřuje do dalších domácností. Nikdo se nepozastavuje na tím, jestli je děťátko v jesličkách děvče nebo chlapec. Možná nad tím mávnete rukou. Možná se vám zdají moje úvahy smyslu zbavené. Měla jsem podobný postoj, i když jsem přesně věděla, že dítě zabalené v plenčičkách je holčička. Spojené státy jsou v oblasti gender mainstormingu asi nejdále. Akceptovat radikalismus této genderové kultury je pro nás Středoevropany často obtížné. Nedávno jsem četla jedno odborné genderové pojednání amerického autora, který se zabýval velmi podobnou problematikou. Autor si pohrával s myšlenkou, že bůh nemusí být muž ani kmet, natož běloch. Nejde jen o zbožná přání vštěpovaná nám od dětství? A existuje vůbec? A co když žije, je ženou a k tomu mladou, krásnou mulatkou? V Americe vyřešili neřešitelné. U božské osoby zaměňují rod mužský a ženský. Jednou bůh přišel a podruhé zase odešla. Naše Evička je vlastně takovou propagátorkou boží ženskosti. Možná s tím začala dříve než Američané. Zuzana Armutidisová
strana 10
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
VŠECHNY ŽENY OSLOVUJEME: PANÍ
Oslovování Oslovujeme vždy tak, jak si to dotyčná osoba přeje: pokud se nám představí i se svým titulem nebo pokud ho má uvedený na vizitce, oslovujeme ji vždy tímto titulem (např. pane inženýre, paní magistro). Všechny ženy oslovujeme „paní“, bez ohledu na to, jsou-li vdané, či nikoli. Oslovení „slečno“ si dovolíme jen vůči velmi mladé dívce anebo když si o to žena sama řekne. Oslovujeme akademickými tituly (doktor, inženýr), ale pokud jeho nositel má významnější funkci, pak ho oslovujeme funkcí: pane senátore (i když je doktor). Tykání nabízí společensky významnější osoba společensky méně významné (žena muži, nadřízený podřízenému). Recepce V receiving line se nezdržujeme, jen poděkujeme za pozvání, případně předáme dárek. Welcome drink musíme přijmout, je to symbolické přivítání hostitelem. Můžeme taktně oslovit kohokoliv, nevstupujeme ovšem do živé konverzace. Navazujeme jen nezávazné rozhovory (small talk). Při konverzaci se vyhýbáme námětům trapným, nepříjemným, konfliktním a partnerovi nesrozumitelným. Nejen téma, ale i hlasitost našeho projevu přizpůsobujeme prostředí. Při rozhovoru mluvíme tak, abychom nerušili okolí. Je nevhodné začít konverzaci s neznámými lidmi příliš žoviálně. Nebuďme však neúměrně komisní. Hovořme příjemně, srdečně, s úsměvem, nebuďme strozí nebo povýšení. Při rozhovoru se díváme do očí toho, s kým hovoříme. Klaďme otázky, těmi partnera vždy potěšíme, protože dáváme najevo zájem. Pokud nemusíme, nejíme a pijeme jen střídmě. Jíme-li, pak velmi málo a jen to, co bezpečně zvládneme vestoje, s talířkem v ruce a jen vidličkou. Po každém soustu použijeme ubrousek. Nehody řešíme nenápadně a jen do té míry, abychom nezpůsobili újmu jiným hostům, vše ostatní je věcí personálu. Odcházíme, když recepci opustily dvě třetiny účastníků.
Jenda a Venda Oličovi: „Umíme správně fouknout!“ Není příliš obvyklým jevem, aby se sourozenci vydali na stejnou životní dráhu. V případě bratrů strážmistrů Jana a Václava Oličových (2/F66) to však platí. Oba jsou to nejen policisté a hudebníci, ale ke všemu ještě dvojčata! Hodně ojedinělá trojkombinace na to, aby mohli projít základní odbornou přípravou v naší škole, aniž by unikli pozornosti redakční rady Zpravodaje. Narodili se v Hradci Králové, bydlí ve Světlé nad Sázavou. Už na základní škole začali hrát na zobcovou flétnu, která se pro ně stala odrazovým můstkem k žesťovým hudebním nástrojům. Honza si vybral baryton (eufonio), jenže jeho vzrůst a velikost nástroje jaksi nešly k sobě - při hraní musel sedět - a tak zprvu měl nevalné výsledky. Odhodlání a trpělivost však přinesly v přípravném ročníku své ovoce. Václav si vybral žesťový nástroj pozoun (trombon) a protože tehdy nemohl dosáhnout na 7. polohu u nástroje, brzy si našel svůj styl a problémy byly tytam. Po 1. roce přípravky oba bratři nastoupili do místní lidové dechovky, kterou dodnes vede Ján Vajo. Ve 12 letech se dočkali prvního velkého vystoupení ve Zruči nad Sázavou. Po ZŠ chtěli zamířit na vojenskou konzervatoř v Roudnici nad Labem, ale krátce před nástupem dostali dopis, že Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
jejich ročník přerušují, takže narychlo hledali jinou školu. Vybrali si střední školu, obor umělecko-řemeslné zpracování kamene a keramiky ve Světlé nad Sázavou. Někdy ve 3. ročníku rozšířili své hudební působení o dechový orchestr v Ledči nad Sázavou, který dodnes vede Karel Růžek. U něj se Honza naučil hře na žesťový nástroj tenor, Václav pro změnu na baryton. Postupem času se sehráli. Už jako plnoletí nastoupili coby pozounisté do komorního orchestru Region ve Světlé nad Sázavou, doprovázejícího pěvecký sbor Gaudeamus. V Ledečském dechovém souboru hráli asi 3, roku a našli tam mnoho kamarádů. Po úspěšném složení maturitní zkoušky nastoupili na VOŠ ve Světlé nad Sázavou (obor technologie skla a keramiky-chemie silikátů). V 1. ročníku dostali oba nabídku mistrovat keramické dílně a s radostí ji přijali. V květnu 2009 Honza nastoupil do humpolecké kapely Lesanka, do níž chodil už jako malý a hrát v ní bylo jeho klukovským snem. Na podzim téhož roku
vznikla Malá Lesanka Františka Karafiáta. Tato dechová kapela má (včetně kapelníka) 8 členů a vystupuje na plesech, veřejných akcích, estrádách, narozeninách či rodáckých srazech. Oba v ní hrají
tenor, Honza navíc zpívá. „S kapelou hrajeme dodnes a doufáme, že nám to dlouho vydrží“, shodují se obě dvojčata. Loni v červnu úspěšně zakončili VOŠ a získali titul Dis. Ještě před tím oba zdárně prošli náborovými zkouškami k Policii ČR (útvar ochrany bezpečnosti). V Praze absolvovali kurz na zbraň a 1. září nastoupili do ZOP do Brna.
Jendo a Vendo, držíme palce, ať se vám daří na všech frontách! -st+pš-
strana 11
Automobilní oddělení VČERA a DNES Představit si moderní dobu bez aut je prakticky nemožné. Není žádným tajemstvím, že vozovým parkem disponuje i naše škola. Vzhledem k tomu, že automobilní odddělení (AO) působí na naší škole od jejího vzniku, nikoho jistě nepřekvapí, že vozový park prošel a prochází obměnou. Nyní vlastníme 31 služebních dopravních prostředků. V souvislosti s letošním výročím školy učiňme alespoň malý historický exkurz. Autobusy: v 80. letech minulého století na AO pracovalo až 16 zaměstnanců (nyní 8) a ve vozovém parku školy tehdy bylo až 15 autobusů zn. ŠL 11. Ty postupem času nahradily modernější autobusy zn. KAROSA a SOR. Příčinou vyššího počtu autobusů byly mj. svozy posluchačů ze Zastávky u Brna a Spišského Podhradí na Slovensku. V současné době vlastníme 5 autobusů, které jsou využívány kromě převozů studentů také k přepravě sportovců z Centra sportu MV (v rámci celé ČR). Nákladní vozy: Škola využívala Tatru 138 (později Tatra 148), dále Liaz, dvě Avie typu valník a dvě Avie typu skříň, z nichž jednu využívalo výhradně proviantní oddělení. Součástí vozového parku školy byly i dvě Škody 1203, které později nahradila 2 vozidla Volkswagen Transporter kombi (jeden je dosud v provozu). K tomu byl v r. 2008 pořízen mikrobus Ford (kapacita 9 osob) využívaný zejména na tuzemské a zahraniční služební cesty. V současné době škola vlastní nákladní automobil Iveco (pořízen v r. 2009), který je opatřen hydraulickým čelem s nosností 750 kg. Osobní vozy: Škola začínala s dvěma vozy Volha 24, dvěma Žiguli (1201 a 1500), dvěma vozy Škoda 120 (jeden měl policejní označení a byl využíván k doprovodu při jízdě 6 obrněných transportérů OT 64, které tvořily dobovou součást vozového parku školy a každý měsíc absovovaly zkušební jízdy). Po roce 1989 značky Volha a Žiguli nahradilo 9 vozů Škoda Forman a jeden automobil Opel Vectra. Motockly: Od začátku byly používány pro výuku při k získání řidičského oprávnění skupiny A. Ve vozovém parku měly zastoupení Jawa 50 Moskyto, ČZ 175 a 6 motocyklů Jawa 350 (tři jsou dosud v majetku školy). Letos se podařilo realizovat nákup motocyklu YAMAHA 600 (vybaven antiblokovacím systémem ABS). Automobilní oddělení bude v zájmu zkvalitnění poskytovaných služeb usilovat o pořízení nového univerzálního nosiče nástavby Multicar, určeného pro letní a zejména zimní údržbu komunikací. Tento by měl nahradit již dosluhující univerzální údržbový nosič nástavby Magma, jehož výroba už skončila. Mgr. Petr Mareček, vedoucí AO
OKÉNKO KNIHOVNY Kdo by nechtěl mít klidné pracovní dny bez stresu? Smět se na práci soustředit a odvést tak ten nejlepší výsledek? Jak toho ale dosáhnout? Úkolů je hodně, dny se nedají natáhnout a konec konců – i naše energie má svou mez. LEO BABAUTA se ve své knize Síla jednoduchosti pokusí naučit nás pracovat s časem a vlastními silami. Šest klíčových principů efektivity, pokud se je rozhodneme respektovat a uplatňovat, nám může změnit život k lepšímu. Kniha poskytuje praktické rady pro každodenní praxi. Americký spisovatel DAVID BALDACCI je už české čtenářské veřejnosti dobře znám. Dokonce i té nečtenářské, troufám si tvrdit, neboť jeho dílo už před lety objevili filmaři. Jeho román Ve zlomku vteřiny je politický thriller. Přináší neotřelý pohled na postupy FBI prostřednictvím story s napínavou, propracovanou zápletkou a nečekaným koncem. Kdo si ale potrpí na milostné příběhy, také nepřijde zkrátka. Kniha se čte opravdu jedním dechem. Říci, že Nejhledanější muž je kniha o špionáži, není úplně přesné. Je o dnešní době, o boření mýtů, nejistotě a ztrátě víry v cokoli. Je o falši, o dobrých úmyslech, které vedou ke špatným koncům, o zneužívání boje proti terorismu ve prospěch mocenských zájmů. JOHN LE CARRÉ sám strávil pět let v britské rozvědce a ze svých zkušeností těží inspiraci pro své romány. Vyšlo jich už jednadvacet. Vřele doporučuji. -ik-
strana 12
Z redakční
POŠTY Ďakujem za spravodaj, je v ňom veľa pre mňa zaujímavých podnetov a tak som ho preposlala aj riaditeľovi našej školy. Po prečítaní som si uvedomila koľko náročnej odvedenej práce sa skrýva v tomto čísle; a tak prosím vyjadrite môj úprimný obdiv za prácu celému redakčnému kolektívu. Prajem Vám všetkým pevné zdravie a veľa pracovných úspechov v tejto zložitej dobe. Pozdravujem a prajem pekný deň Ing. Eva Kitová, vedoucí OMSČ ŠO SOŠ PZ Košice
Košice, 9. 11. 2010 Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
VOKOLO PRÍGLU - minidotazník Závod prostředím Brněnské přehrady (více o něm na str. 16) přilákal na start i dva naše učitele, Soňu Svobodovou a Květoslava Šedivého. Zeptali jsme se jich: ■ Poslední myšlenky před startem S: Vítězstvím pro mne bude vydržet! K: Nejdu do závodu úplně zdráv, musím se šetřit a mít na paměti, že delší závody je třeba běhat „hlavou“ a rozhodují poslední 4 km. ■ První myšlenky v cíli S: Měla jsem fakt natrénováno! K: Bezprostředně po doběhu totální vyčerpání - někde se opřít nebo si lehnout. Asi po minutě úvahy, zda jsem nemohl někde přidat. Po zjištění výsledku (338.) spokojenost s umístěním a předsevzetí být příště do 20. místa. ■ Nejhorší úsek závodu S: Před hradem Veveří (před tzv. druhým občerstvením) to byla lesní cesta s kameny a kořeny. Naštěstí bez pádu, ale s velkou opatrností. Zde jsem nabrala velké zpoždění. K: Devátý kilometr. Při seběhu k lávce pod hradem Veveří jsem zakopl o kámen, upadl a odřel jsem si celou pravou stranu těla a narazil loket. Poslední 4 km hotové utrpení a postupné ztrácení vydobytých pozic.
■ Kolik km jste v přípravě naběhali? S: Já nevím, moc. Hlavně tím, jak narůstal trénink jsem obíhala polovinu našeho krásného města Brna. K: Běhám pravidelně 4x týdně. Střídám vytrvalostní (10 až 12 km) a frekvenční tréninky na rychlost (300 m, 100 m). Běh Vokolo Príglu byl pro mě testem na zimní Brněnský běžecký pohár. ■ Tekutiny a potraviny spotřebované během závodu S: Dobrá snídaně (ovesná kaše), energetická tyčinka, voda a 4 km před cílem iontový nápoj a půlka banánu (nejlepší banán, co jsem kdy jedla). Po doběhu jsme dostali ovoce, mufínky a boloňské těstoviny. K: Již několik let mám ve dnech před závody zažitý stravovací režim. Půl hodiny před startem vypiju iontový nápoj, při závodu potřebuji jen obyčejnou vodu. Po závodě konzumuji banány a melouny, abych doplnil energii. -pš-
ČTENÁŘSKÁ TYPOLOGIE – další přírůstky
Tento titulek se objevil na stránkách Zpravodaje už před časem. Dnes vám předkládáme další typy, které mají zastoupení ve čtenářské obci (nejen) naší knihovny. SEM TO DEJ v paměti či kartotéce a odpoví popravdě „Nemáme“, nebo „Dobrý den“, praví dva veselí Pohodáři, právě přibyvší „Máme a půjčíme“, případně „Máme, ale jsou právě půjdo knihovny, „my si jdeme pro tu novou psychologii…“ čeni i s kmotříčkem a žlunou.“ Jde o veselou, dospěláckou „Sem se chodí po telefonické domluvě“, praví kysele Kni- konverzaci v radostném duchu: krátká cesta k cíli. Čtenář hovnice, „volali jste?“ „Ne“, praví veselí Pohodáři, „my jednou uspokojen, jindy zklamán, ale to už je život. Zmíněšli rovnou.“ „Ano, tak jste mne zastihli, psychologii bys- ní čtenáři už někdy v knihovně byli, ba i v mnoha a často. te rádi, tady ji máme, posaďte se, vyplním osobní karty.“ Jsou vítanými hosty. Pohostinné dvéře knihovny však čas„To není zapotřebí,“ praví jeden Pohodář. „My nekra- to plodí překvapení. „Tak jsem tady“, praví Osoba v nich. dem“, doplní druhý. „Poctivě vám to vrátíme.“ „Vem to, Knihovnice už si toho všimla. Bystře také usoudí, že Osojdeme.“ Knihovnice vyšle střelhbitě krátkou modlitbičku ba nepřišla jen tak na plky (nutno přiznat, že tady občas ke Knihovnímu řádu a zastoupí s rozpaženýma rukama v úsudku šlápne vedle). „Co potřebujete?“ Osoba přizná, že dveře. „Musíme dodržovat určitá pravidla,“ vysvětlu- knihu. „TU knihu.“ (TA kniha naskakuje v mysli knihovníje a v duchu si vyčítá, že je tak nedůvěřivá. „Já neznám ků jako Bible, druhá možnost je Harry Potter). Knihovnice ani vaše jména…“ „Honza“, vece první Pohodář. „Tom“, pohlédne na Osobu. Nebude to bible ani malý kouzelník, pospíší si druhý. „Těší mne“, praví Knihovnice, „napíšeme kdepak. V tuto chvíli knihovnice, zatím nepuzena emocety karty“ (ignoruje dvojí povzdechnutí). „Tak, tady mi to mi velmi vzdálenými profesionálnímu přístupu, zapátrá po podepište.“ „Podepsat?“ kroutí Pohodáři hlavou ve shod- konkrétnější informaci. Dostane ji. Má, co chtěla. „TU kniném rytmu, „vy nám nevěříte?“ Knihovnice by se ráda hu, co budu potřebovat. Cyril ji má od vás taky.“ Knihovnice dostala k čichací soli ve své kabelce, ale netroufá si – dve- mdlého rozumu a vyššího než přiznávaného věku zapomněře jsou proklatě blízko. Ťuká proto autoritativně prstem do la křišťálovou kouli doma. Zatím tápe, ale chytá se stébla. kolonky Podpis. Je to dobrá metoda, jak využít třesoucí „K čemu ji budete potřebovat? „Jak to teďka začne“, praví se ruku. Honza a Tom podepisují a srdečně se loučí. Kni- Osoba netrpělivě. „Řekli, že to pro nás máte.“ Nejspíš ano, hovnice pije v koupelně studenou vodu přímo z kohoutku. pomyslí si Knihovnice, když přelétne pohledem hromady knih, na něž už nezbývá místo na policích. Ale opatrnosti nezbývá. Ještě řeknou, že neumí jednat s lidmi. Navíc s ní cloumá nelidská pýcha. Ona z Osoby pravdu dostane. To by TĚŽKÝ SEN Jsou čtenáři, kteří po zaklepání vstoupí, po pozdravu se tak hrálo, aby Osoba odešla bez TÉ knihy! Po další půlhodipoptají na zdraví a přistoupí k požadavku. Jsou pomilování- ně odchází osoba s knihou a Knihovnice do ústraní převléci hodní. Jejich řeč plyne jako stříbrný potůček. „Máte Kara- propocený šat. Někdo klepe. Knihovnice doufá v lepší příš-ikfiátovy Broučky?“ tážou se například. Knihovnice zapátrá tí. Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
strana 13
KŘÍŽOVKA
SMŮLY KOPEC (autentický dopis klienta nejmenované pojišťovny)
Vážená pojišťovno, odepisuji na váš dopis, v němž jste mě žádali o upřesnění mého úrazu. Do oznámení o úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz způsobil sám. Jsem zaměstnán jako zedník a zmíněný den jsem pracoval zcela sám na stavbě domu. Po dokončení práce mi zbylo asi 250 kg cihel na střeše. Sešel jsem tedy dolů, tam jsem přes kladku vytáhl nahoru po laně prázdný sud, do něhož jsem hodlal uložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevně zabezpečil a šel jsem na střechu naložit cihly do sudu. Po naložení všech cihel jsem sešel opět dolů, abych spustil sud s cihlami. Ve smlouvě máte uvedeno, že vážím 75 kg. V momentě, kdy jsem lano odvázal a držel jen v ruce, jsem se ujistil o působení gravitace. Výše jsem napsal, že sud, který sám o sobě váží 25 kg, byl naložen 250 kg cihel. Jak si jistě domyslíte sami, moje váha 75 kg nemohla udržet tak těžký sud a než jsem si to uvědomil, byl jsem v prudkém pohybu vzhůru a sud, který byl na úrovni střechy, naopak v prudkém pohybu dolů. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se setkal se sudem pohybujícím se proti mně, což vysvětluje to naražení hlavy a zlomeninu krku a lícní kosti. Dále jsem pokračoval směrem vzhůru, až jsem se zastavil s prsty v kladce. I přes velkou bolest jsem se však držel lana. V tom samém momentě sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Působení gravitace pokračovalo dále, a jak si jistě domyslíte, situace, kdy já se 75 kg jsem nahoře
strana 14
a sud vážící pouze 25 kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolů a prázdný sud v prudkém pohybu naopak nahoru. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se opět setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvětluje zlomeniny obou kotníků. Dále jsem pokračoval směrem dolů, kde jsem prudce narazil na zem, což vysvětluje ta rozdrcená kolena a sedací kloub. V bolestech a bez vůle jsem pustil lano, na jehož druhém konci přes kladku visel prázdný sud beze dna. Působením gravitace se ocitl v prudkém pohybu dolů, přesně do míst, kde jsem bezvládně ležel. To vysvětluje ta tři zlomená žebra. Doufám, že jsem vám poskytl vyčerpávající informace. Těším se na další zajímavou spolupráci... (z internetu)
silvestrovská příloha
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
»KRABIČKÁŘI« před problémem
Když svého času přišlo proviantní oddělení s nápadem umožnit zaměstnancům objednávat při sanitárních dnech bagetu, byla to (nejen) pro všechny jedlíky skvělá zpráva. Těžko říct, zda inspiraci v tomto směru hledali jinde, každopádně novinka, se kterou proviantní přichází nyní, „sanitární bagety“ zdaleka předčí. Půjde totiž o změnu vpravdě zásadní. Jakou? Na to jsme se zeptali šéfa proviantního oddělení Bc. Jiřího Kirschbauma: „To co se chystá, je opravdu výjimečné a máme velikou radost, že se podařilo najít cestu, jak novinku uvést v život. Podle našich informací jde o záležitost v celorepublikovém měřítku ojedinělou. Ve zpětné vazbě od našich zaměstnanců i od studentů se vyskytovaly občas výhrady typu »je těžké si vybrat« (pro jedny byly všechny chody dobré, pro druhé zase žádný), a tak jsme přemýšle-
li, co s tím. Vařit čtvrté jídlo by ekonomická hlediska neumožnila, ale řešení jsme hledali a našli. Již velmi brzy se strávníkům školy otevře možnost objednat si oběd nikoli z dosavadních tří, ale hned ze čtyř variant! Ve stávajícím objednávkovém stravovacím softwaru (Webkredit 8.1.178 - pozn. aut.) přibude volba, kterou zatím pracovně označujeme »tři v jednom«. Strávník, který se pro tuto volbu rozhodne, dostane při obědě na talíř třetinové porce všech tří chodů nabízených v tom dni. Aby kultura stravování neutrpěla (tj. aby se jídla mezi sebou nemíchala), budeme »tři v jednom« servírovat na speciální talíře k jednorázovému použití.“ Nyní se již dolaďují poslední detaily, tak aby v první polovině ledna mohla tato novinka ve zkušebním provozu odstartovat. Dílčí problém tkví v tom, že se nedá příliš odhadnout, jaký zájem čtvrtý chod vyvolá, a tak není jasné kolik speciálních talířů je zapotřebí na »rozjezd« objednat. Kromě toho stravovací objednávkový systém není zatím připraven na vkládání čtvrté varianty oběda, což bude úkol pro vývojáře dodavatelské firmy. A v náznaku je tu ještě jeden problém, ale jeho vyřešení už bude na strávnících samotných. Před takzvanými »krabičkáři« bude dilema, zda si tři chody odnášet v jedné nebo více nádobkách. Co dodat? Proviantnímu dáváme po vzoru jedné komerční televizní stanice palec nahoru... redakce
NEŽ ZAVONÍ VÁNOČKA
„Naše teta peče léta na Vánoce vánočku...“ notují si mnozí v závěru roku oblíbenou píseň. V některých domácnostech se vánočka peče dosud, jinde se kupuje. Ať tak či onak - bez tohoto pečiva obvyklého tvaru by to nebyly ty správné Vánoce. Na vánočku se nezapomínalo ani v minulosti. Ve středověku si na vánočkách pochutnávala šlechta i zmlsaní konšelé. A protože o Vánocích byli páni z městského zastupitelstva štědří nejen k sobě, ale i k ostatním, nakupovali z obecních peněz pro chudé „mnoho ryb a húscí štědrovečerních“. Nevíte co to jsou húsce? Dnes jim říkáme štědrovky nebo vánočky. Dříve vánočky patřily mezi nejoblíbenější vánoční dárky. V Plzni dostávali o Vánocích „konšelé, pověžní a šatlavní vánočky po čtyřech groších, zvoník a branní po dvou groších“. V Jindřichově Hradci měl vánoční dobrotu smluvně zajištěnou místní hrobykop. Ve svatební smlouvě však musel půlku štědrovečerní vánočky upsat manželce. Nejštědřejší byli staroměstští konšelé. Vánočkami a kapry obdarovávali nejen zemské úředníky, pražského arcibiskupa, rektora Karlovy univerzity a faráře všech pražských kostelů, ale i hlásné, přívozníky a hrobníky. Dárky dostávala i „zadní zběř“, k níž patřil městský kat, jeho pacholci, pohodný (ras) a hospodář odpovídající za chod vězení. Radní a konšelé dostávali z městské pokladny 18, páni starší 26, soudci 14 a vyšší městští úředníci 26 vánoček. V Praze bylo na konci 18. a v 19. století mezi obchodníky zvykem dávat o Vánocích stálým zákazníkům bohatou výslužku. Pekaři v bílých zástěrách obdarovávali své věrné krásně vypečenými štědrovkami. Každý mistr měl k ruce pekařské podruhy a učedníky, a tak byla pražská pekařská obec velice početná (ve 2. pol. 14. století žilo v Praze 157 pekařských mistrů!). Pekařské řemeslo mělo v Praze zlaté dno a pekaři, hrdí na svou práci, každý rok o Štědrém dnu dopoledne šli s vánočními dárky na Pražský hrad. Šest bíle oděných pekařských tovaryšů neslo na ohoblovaném prkně nejvyššímu purkrabímu dlouhou vánočku s hrozinkami a mandlemi. Štědrovka se na ramenou urostlých chasníků kolébala do rytmu břeskné hudby, doprovázející slavnostní průvod. Pražané čekali na průvod představitelů pekařského cechu již před Karlovým mostem a obdivovali vánočku i pohledné mládence. Někdy se sešlo takové množství zevlounů, že pekaře musela obklopit městská stráž, aby vánočku donesli na Pražský hrad bez úhony. Zlomit vánoční pochoutku nebo ji upustit by bylo pohromou pro celý pražský pekařský cech. Štědrovečerní vánočky byly považovány za vybranou pochoutku. Připravovaly se podle nejrůznějších receptů. Každý člen rodiny musel dostat svou vánočku. Pro rodinné příslušníky je hospodyně pekla z bílé mouky, s rozinkami a mandlemi, a kořenila je anýzem nebo fenyklem. Na čeládku čekala vánočka z obyčejného kynutého těsta. Vánočky se pekly doma, ale také se kupovaly. Oblíbená vánoční pochoutka mohla mít rozměry větší housky, vykrmené kachny nebo svatomartinské husy. Obrovskými vánočkami se proslavil Jindřichův Hradec. Nejmenší se prodávala za 10 grošů. Za tu cenu se dala v hostinci pořídit štědrovečerní večeře o několika chodech. Labužníci je však kvůli neobvyklému kulinářskému zážitku kupovali a speciálně vypravené formanské vozy je přivážely až do Prahy na předvánoční trh. O Vánocích nedostávali vánočku jen lidé. Na Šumavě ji hospodář házel o Štědrém večeru do studny, aby bylo po celý rok dost vody. Kousek vánočky musel dostat také oheň. (V. Vavřinová, Malá encyklopedie Vánoc), redakce Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2010
silvestrovská příloha
strana 15
SPORT
FOTBALOVÝ ÚSPĚCH na mezinárodní scéně
Stalo se již tradicí, že každoročně v podzimních měsících pořádá IPA sekce České republiky územní skupina 201 Brno dvoudenní mezinárodní turnaj v sálové kopané. Ani letos tomu nebylo jinak, a tak se již IX. ročníku tohoto sportovního podniku pod názvem „BRNO CUP 2010“ mohlo opět zúčastnit také družstvo naší školy. Za účasti 16 týmů z Itálie, Chorvatska, Polska, Slovenska a České republiky se hrálo postupně ve čtyřech základních skupinách, následně ve dvou skupinách postupujících družstev a nakonec známým křížovým systémem „kdo s koho“. Naše družstvo tak během turnaje odehrálo celkem 8 zápasů, z nichž pouze v jediném podlehlo, a to v semifinále pozdějším vítězům z Chorvatska 0:1. Zajímavostí určitě je, že jsme již v průběhu turnaje, jako jediní, dokázali tento tým porazit (2:1). Konečné třetí místo tak můžeme hodnotit jako úspěch a družstvo školy tak navázalo na důstojná vystoupení z posledních dvou let, kdy skončilo vždy na druhém místě.
-jch-
Dokonalý finálový obrat
Čtrnáct na dvou. Tak lze telegraficky vystihnout dvoudenní Přebor VPŠ MV v Brně ve stolním tenise, který proběhl 3. a 4. listopadu v tělocvičně naší školy. Hrálo se totiž na dvou stolech a do napínavého boje o prvenství zasáhlo 14 borců (z řad studujících i „stálého stavu“). Dvě kvalifikační skupiny po sedmi účastnících naznačily naděje jednotlivých adeptů na umístění v turnaji. Mezi osmičku nejlepších se probojovali první čtyři hráči v pořadí každé skupiny. Hrálo se systémem každý s každým na tři vítězné sady a o síle a vyrovnanosti stolních tenistů svědčily dramatické pětisetové bitvy, které se odehrály již v základních skupinách. O pěkné výměny nebyla nouze a všechna střetnutí dvoudenního klání se odehrávala ve férovém duchu, takže ředitel turnaje i hlavní rozhodčí mohli zářit spokojeností. Petr Jaroš a Jan Jelenek (oba 1/F65) nenašli ve svých základních skupinách přemožitele a jejich kvality dávaly tušit, že by se mohli prosadit výraznou měrou i ve finálové skupině. Rovněž v ní se bojovalo na tři vítězné sady a kdo před turnajem tipoval, že o vavřín nejcennější si to nakonec mezi sebou rozdají dva výše jmenovaní borci, nemýlil se. Ve finále se rozpoutala ofenzivně laděná bitva, v níž měl zprvu navrch Jelenek. Za stavu 2:0 na sety se zdálo být rozhodnuto, ale naplnila se slova ředitele přeboru, který v tu chvíli předvídal: „To bude na pět!“ Neúnavně bojující Jaroš zmobilizoval síly a nakonec předvedl přihlížejícímu publiku ve finále dokonalý obrat - 2:3! Za předvedenou hru však zasloužili oba aktéři absolutorium a nestranný divák litoval, že přebor může mít pouze jediného vítěze. Barvy „stálého stavu“ hájili tři hráči, ale na příčky nejvyšší nedosáhli. Dohromady bylo ve dvou dnech odehráno rovných 250 setů! Celkové pořadí: 1. Petr Jaroš, 2. Jan Jelenek (oba 1/F65), 3. Tomáš Náhlík (2/F65), 4. Bouda (1/F66), 5. Šedivý, 6. Šoba, 7. Vondrouš (2/F65), 8. Köhr (1/F66). Trojici nejlepších patří gratulace, všem ostatním zúčastněným pak poděkování za fair-play hru. -pš-
Učitelé běželi VOKOLO PRÍGLU a neztratili se
V sobotu 16. října vyběhla více jak tisícovka běžců „Vokolo Príglu“. Pro osoby neznalé brněnského slangu se jedná o běh okolo Brněnské přehrady. Celá trasa si vyžádala nejen trénink, ale také soutěživého ducha účastníků. Na trase dlouhé 13,8 km čekaly na závodníky i nebezpečné úseky i převýšení, a tak v cíli se s medailí na krku cítili velmi příjemně. Do cíle doběhlo 924 účastníků. Také Vyšší policejní škola MV v Brně měla v závodě dva účastníky z řad učitelů. Umístěním v první třetině výsledkové listiny se může pochlubit kpt. Ing. Květoslav Šedivý, kpt. PhDr. Soňa Svobodová (minirozhovor s nimi přinášíme uvnitř čísla) považuje za úspěch to, že za sebou nechala ještě rovnou stovku běžců. Vítězství je doběhnout do cíle a překonat sám sebe. První (pořadatelsky velmi dobře zvládnutý) ročník tohoto zajímavého závodu je minulostí. Pokud by příští rok na startu stanuli kromě pedagogů i studující, určitě by z toho byla velmi zajímavá konfrontace. Štěstí přeje připraveným, a proto: ZAČNĚTE BĚHAT UŽ DNES! redakce ZPRAVODAJ - školní bulletin pro účastníky kurzů a pracovníky Vyšší policejní školy MV v Brně. Vedoucí redakční rady Mgr. Pavel Šoba, tel. 543 544 476. Členové redakční rady: PhDr. Božena Vejrostová, Mgr. Jiří Chromek, Mgr. Vladimír Machát, Jarmila Krajčiríková a Silvestr Tintěra. Zpravodaj vychází 1x za tři měsíce v nepravidelném rozsahu. Články dopisovatelů nejsou obsahově upravovány a nemusí být v názorové shodě s redakcí, která si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Intranet: http://www.spsbr.mv.cz/. Adresa školy: Vyšší policejní škola MV v Brně, P. S. 365, 659 65 Brno. E-mail:
[email protected]. Povoleno rozhodnutím tiskového odboru Magistrátu města Brna. Registrační číslo: R 3/00. Vytiskla reprografická služba materiálního odd. VPŠ MV v Brně vlastním nákladem v počtu 280 výtisků. Uzávěrka tohoto čísla 6. 12. 2010. Zdarma. Uzávěrka příštího čísla 25. 2. 2011
