VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA ODRY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZADAVATEL ÚP: ZPRACOVATEL ÚP: ZPRACOVATEL VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP:

MĚSTO ODRY ING. ARCH. PAVEL KLEIN EKOTOXA s.r.o.

AUTORIZOVANÁ OSOBA:

MGR. ZDENĚK FRÉLICH DUBEN 2016

© EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: [email protected]

Vyhodnocení vlivů Změny č. 6 Územního plánu města Odry na životní prostředí - EKOTOXA s.r.o.

2


AUTORSKÝ KOLEKTIV Mgr. Zdeněk Frélich autorizovaná osoba dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí č. autorizace - 39949/ENV/14 Mgr. Klára Rausová Mgr. Hana Trávníčková

3


Obsah STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ....................................................................................................................... 7

1. 1.1 1.2 2.

PŘEDMĚT ŘEŠENÍ ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA ODRY......................................................................... 7 HLAVNÍ CÍLE PŘEDLOŽENÉ ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU A VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM................................. 8 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI .................................................. 10

2.1 STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.......................................................................................................... 10 2.2 STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR .......................................................................................................... 12 2.3 POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY, AKTUALIZACE Č. 1 ........................................................... 15 2.4 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE .......................................................................... 15 2.5 DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY ................................................................................................................... 17 2.5.1 Koncepce strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje .................................................................. 17 2.5.2 Krajinný ráz a větrné elektrárny ................................................................................................................. 18 2.5.3 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje ........................................................ 18 2.5.4 Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje .......................................................................... 19 2.5.5 Plán oblasti povodí Odry/Plán dílčího povodí Horní Odry ........................................................................ 19 2.5.6 Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje ................................. 20 3.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ............................................................................................................................................... 21 3.1 STRUČNÁ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................................... 21 3.1.1 Základní geografické charakteristiky .......................................................................................................... 21 3.1.2 Klimatické podmínky ................................................................................................................................... 21 3.1.3 Geologický a geomorfologický profil území ............................................................................................... 22 3.2 VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................. 23 3.2.1 Povrchové vody ........................................................................................................................................... 23 3.2.1.1

Hydrologicky chráněná území .............................................................................................................................23

3.2.2 Zásobování pitnou vodou ............................................................................................................................ 24 3.2.3 Čištění odpadních vod................................................................................................................................. 24 3.3 OVZDUŠÍ A HLUK .............................................................................................................................................. 25 3.3.1 Imise ............................................................................................................................................................ 25 3.3.1.1

Úroveň znečištění ovzduší ...................................................................................................................................25

3.3.2 Hluk............................................................................................................................................................. 25 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ......................................................................................................................... 26 3.4.1 Biogeografické členění................................................................................................................................ 26 3.4.2 Chráněná území .......................................................................................................................................... 26 3.4.3 Územní systém ekologické stability ............................................................................................................. 27 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY ................................................................................................................... 29 3.5.1 Půdní fond ................................................................................................................................................... 29 3.5.2 Lesní porosty ............................................................................................................................................... 30 3.6 KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ .......................................................... 30 3.6.1 Základní historické charakteristiky obce .................................................................................................... 30 3.6.2 Vývoj krajiny ............................................................................................................................................... 31 3.6.3 Kulturní a architektonické hodnoty............................................................................................................. 32 4.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .................................................. 33

4


5.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI ...................................................... 38

6.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .................................................................................................... 39

7.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ ............................................................................................................................................. 40 7.1 POPIS POUŽITÉ METODY HODNOCENÍ ................................................................................................................ 40 7.2 POPIS VLIVŮ NÁVRHOVÝCH PLOCH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................. 41 7.2.1 Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), bydlení v bytových domech (BD) . 41 7.2.1.1 7.2.1.2 7.2.1.3 7.2.1.4 7.2.1.5 7.2.1.6

K. ú. Dobešov: návrhové plochy 6.4 BV a 6.24 BV ............................................................................................41 K. ú. Klokočůvek: návrhové plochy 6.7 BV, 6.8 BV a 6.27 BD .........................................................................41 K. ú. Loučky nad Odrou: návrhové plochy 6.1 BV, 6.5 BVa, 6.5 BVb, 6.11 BV, 6.14 BV a 6.21 BV ...............42 K. ú. Odry: 6.3 BVa, 6.10 BV, 6.18 BV a 6.26 BD .............................................................................................43 K. ú. Tošovice: 6.23 BV a 6.28 BV .....................................................................................................................43 K. ú. Veselí u Oder: 6.13 BV a 6.17 BV ..............................................................................................................43

7.2.2 Plochy rekreace, sportu a tělovýchovy – sportovní plochy (RS), návrh nových ploch golfového hřiště (plochy 6.25a RS a 6.25b RS) .................................................................................................................................. 44 7.2.3 Plochy výrobní – plochy zemědělské výroby, zpracovatelských provozu (VZ), plochy průmyslové (VP), plochy drobné výroby a výrobních služeb (VD) ....................................................................................................... 45 7.2.4 Plochy dopravního a technického vybavení – plocha silniční dopravy (6.20b DD) ................................... 46 7.2.5 Plochy zeleně v nezastavěném a nezastavitelném území – plochy zeleně (ZL), plochy vnitrosídelní zeleně (ZS, ZZ) .................................................................................................................................................................... 46 7.2.6 Plocha 6.2 – lokalita Nad benzinkou .......................................................................................................... 46 7.2.7 Kompostárna ............................................................................................................................................... 47 7.2.8 Další požadavky Změny č. 6 ÚPMO ........................................................................................................... 47 7.2.9 Kumulativní a synergické vlivy ................................................................................................................... 48 8.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................................... 49

9.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ............................................................................................................................................. 50

10.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................................................................................... 51

11.

NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ............................ 52

12.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ .......................................................................... 53

12.1 13.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................................................... 53

PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................. 55

5


SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1: VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ UVEDENÉ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (ATELIER T-PLAN, S.R.O., 2010) ..................................................................................................................... 28 OBR. 2: PODÍL JEDNOTLIVÝCH PLOCH VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ V OBCI ODRY (ČSÚ, K 2. 12. 2015) ......................................... 29 OBR. 3: MĚSTO ODRY (VÝŘEZ) V MAPĚ STABILNÍHO KATASTRU (1824 – 1843) ............................................................... 31

6


1.

STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

1.1

PŘEDMĚT ŘEŠENÍ ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA ODRY

Předmětem návrhu Změny č. 6 územního plánu města Odry je: vymezení 32 ploch s převažující funkcí bydlení (viz tabulka níže), vymezení funkčních ploch v lokalitě Nad benzinkou vyplývající z urbanistické zastavovací studie z roku 2014 (plochy bydlení v rodinných domech městského typu, plochy občanského vybavení, plochy sídelní zeleně, plochy pro vedení komunikací a inženýrských sítí), vypuštění překryvné funkce – plochy bydlení s doporučeným rozvojem agroturistiky na ploše určené k výrobě (VZ), prověření navržení nových návrhových ploch či úpravy regulativů stávajících stabilizovaných či návrhových ploch pro přípustnost realizace kompostárny – velké stavby odpadového hospodářství dle terminologie územního plánu, zrušení návrhu nového hřbitova; v té souvislosti rozšíření plochy stávajícího hřbitova ZH – hřbitovy na navazující plochu ZS – zeleň sídelní, parky navržení nového sjezdu k návrhové ploše VD4; byl tak zpřesněn koridor výhledové komunikace v rozsahu zastavitelné plochy VD4 prověření vlivu vyhlášeného záplavového území na rozvojové plochy VP 3 a VP 4 aktualizace názvů jednotlivých prvků ÚSES dle ZÚR MSK, prověření vymezení regionálního ÚSES dle ZÚR MSK; posouzení navrhovaných změn s koncepčními dokumenty kraje zapracování Územní studie Odry, zpřesnění regulativů vybraných lokalit bydlení, 10/2015. Tab. 1: Vymezené návrhové plochy Změnou č. 6 ÚPM Odry (mimo lokality Nad benzinkou) Kód plochy

Funkční využití plochy

Počet vymezených ploch

BV

Plochy bydlení v rodinných domech venkovského typu

ZL

Lesy

3

BD

Bydlení v bytových domech

2

RS

Sportovní plochy

2

VZ

Výroba zemědělská, zpracovatelské provozy

2

DD

Plochy silniční dopravy

1

VP

Výroba průmyslová

1

OS

Obchody, služby, stravovací zařízení

1

OV

Vzdělávací zařízení, kulturní a sociální zařízení

1

VD

Území drobné výroby a výrobních služeb

1

ZS

Zeleň sídelní, parky

1

ZZ

Zeleň samostatných zahrad v zastavěném území obce

1

16

Změnou č. 6 ÚPM Odry bylo aktualizováno zastavěné území dle zákona č.183/2006 Sb., k datu 21. 3. 2016, záplavové území a aktivní zóna řeky Odry a nově bylo přidáno záplavové území a aktivní zóna vodního toku Vítovka. Do změny č. 6 ÚPM ODRY byla doplněna přeložka vodního toku Vítovka, bylo upraveno vymezení pro suchou nádrž na Zlatém potoce, bylo aktualizováno poddolované území dle podkladů

7


poskytnutých z UAP ORP Odry 2014, bylo upraveno zájmové území Ministerstva obrany dle UAP ORP Odry 2014. Krajský úřad Moravskoslezského kraje ve svém stanovisku (č. j. MSK 21019/2015) ze dne 2. 9. 2015 konstatoval, že je nutné Změnu č. 6 ÚPM Odry posoudit podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Krajský úřad tak rozhodl na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dále posoudil vliv Změny č. 6 ÚPM Odry na ptačí oblasti a celistvost evropsky významných lokalit podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ve svém stanovisku (č. j. MSK 25726/2015) ze dne 19. 2. 2015 a v dodatečném stanovisku pro doplněné dílčí změny (č. j. MSK 100363/2015) ze dne 6. 8. 2015 konstatuje, že koncepce nemůže mít samostatně, nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry, významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit či ptačích oblastí. Posouzení vlivů na soustavu Natura 2000 proto není zpracováváno.

1.2

HLAVNÍ CÍLE PŘEDLOŽENÉ ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU A VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

Návrh Změny č. 6 ÚPMO byl zpracován v rozsahu zadání obsaženém ve Zprávě o uplatňování územního plánu města Odry a v doplnění zadání změny č. 6 ÚPMO. Hlavním cílem změny č. 6 ÚPM Odry je vytvoření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. Změna územního plánu usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění aktualizace č.1 (dále jen „PÚR“) schválené usnesením vlády ČR č. 276 dne 15.4.2015, konkretizující úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Územní plán naplňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Změna územního plánu je v souladu s cíli územního plánování. Je řešena s ohledem na vztah přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území. Cílem je dosažení trvale udržitelného rozvoje, tj. vytvoření podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích. Soulad s Politikou územního rozvoje je podrobněji rozepsán v rámci Odůvodnění změny č. 6 ÚPM Odry. Změna č. 6 ÚPM Odry je rovněž v souladu s úkoly vyplývajících ze Zásad územního rozvoje Moravského kraje – soulad je podrobněji popsán v rámci Odůvodnění. Do změny č. 6 ÚPM Odry byly zapracovány požadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje a požadavky dotčených orgánů vznesené během projednání Zprávy o uplatňování ÚPMO. Současně návrh Změny č. 6 vychází také z požadavků z dat územně analytických podkladů a rozboru udržitelného rozvoje území. Tyto požadavky a podmínky jsou v platném ÚPMO a jeho změnách respektovány a zapracovány. Limity využití území jsou ve Změně č. 6 ÚPMO respektovány. Z územně analytických podkladů byla převzata a upřesněna do platné územně plánovací dokumentace, resp. jejích změn především data o technické infrastruktuře a dalších jevech v území. 8


Při zpracování změny územního plánu byly také využity koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje, které jsou popsány v rámci Oddůvodnění. Změna č. 6 Územního plánu města Odry je s těmi to dokumenty v souladu.

9


2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

2.1

STÁTNÍ POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V roce 2013 byla schválena nová Státní politika životního prostředí (SPŽP) pro období 2012-2020, z níž hlavní požadavky uvádíme níže. SPŽP je zásadní referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska životního prostředí. Z tohoto důvodu jsou zde informace o zaměření SPŽP rozvedeny mnohem podrobněji než u dalších navazujících dokumentů. Hlavním cílem SPŽP je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice (ČR), výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. SPŽP je zaměřena na tyto tematické oblasti: Ochrana a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu, předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí, ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí. Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Ochrana přírody a krajiny spočívající především v ochraně a posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech. Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze, apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik. Ochrana životního prostředí úzce souvisí s většinou sektorových politik a z tohoto zřetele je SPŽP průřezovou politikou, která musí být s ostatními sektorovými politikami jak koordinována, tak do nich integrována. Územně plánovací dokumentace by měla být s hlavními cíli a prioritami v souladu také. Dále jsou zde vymezeny čtyři tematické oblasti a dílčí priority (cíle). Tab. 2: Tematické oblasti a priority Státní politiky životního prostředí Tematická oblast 1) Ochrana a udržitelné využívání zdrojů

2) Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší

Priorita 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu 1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin. 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změny 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 10


Tematická oblast 3) Ochrana přírody a krajiny

4) Bezpečné prostředí

Priorita 3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot 3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech 4.1 Předcházení rizik 4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami.

Pro každou z těchto oblastí je stanovena řada priorit, dílčích cílů a opatření, které by tyto cíle měly naplňovat. Dílčí cíle jsou pro jednotlivé oblasti a priority uvedeny zde – pouze některé z nich jsou ovlivnitelné v rámci územního plánování: 1.1.1

1.1.2

1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5

Zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice o vodní politice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice Snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů Zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním Předcházet vzniku odpadů Omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin Snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí Omezovat a regulovat kontaminaci a ostatní degradaci půdy a hornin způsobenou lidskou činností Sanovat kontaminovaná místa, včetně starých ekologických zátěží a lokalit zatížených municí, náprava ekologických škod Zahlazovat a předcházet následkům po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin

2.1.1 2.1.2

Zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005

2.2.1

Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR. Udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovní roku 1990 a dále je snižovat.

2.2.2

2.2.3

2.3.1

Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020 11


2.3.2 2.3.3

2.2

Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (pozn. pro EU jako celek se jedná o 20%)

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4

Zvýšení ekologické stability krajiny Obnova vodního režimu krajiny Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny Udržitelné a šetrné zemědělské a lesnické hospodaření

3.2.1 3.2.2 3.2.3

Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny Omezení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť Omezení negativního vlivu nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu

3.3.1 3.3.2 3.3.3

Zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury Posílení regenerace brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech Zajistit šetrné hospodaření s vodou v sídelních útvarech

4.1.1 4.1.2

Předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, skalní řícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a metanu) Předcházení vzniku antropogenních rizik

4.2.1

Prevence a zmírňování následků krizových situací na životní prostředí

STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČR

Strategie udržitelného rozvoje ČR byla zpracována v roce 2004 a zabývá se především časovým obzorem roku 2014, řada cílů však má přesah dlouhodobější – do r. 2030. Strategie by měla být konsenzuálním rámcem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů). Měla by být důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Strategické a dílčí cíle a nástroje jsou zde formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích. K tomu směřují následující strategické cíle: udržet stabilitu ekonomiky a zajistit její odolnost vůči negativním vlivům; podporovat ekonomický rozvoj respektující kapacitu únosnosti životního prostředí a zajišťující udržitelné financování veřejných služeb (udržitelnou ekonomiku); rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslu, zemědělství a služeb; zajišťovat na území ČR dobrou kvalitu všech složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR tak, aby mohlo být předáno příštím generacím, a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost;

12


systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižující exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin); minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného; zajišťovat ochranu neobnovitelných přírodních zdrojů (včetně zemědělského půdního fondu); zachovat strategickou potravinovou soběstačnost ČR; obhajovat a prosazovat národní zájmy ČR v rámci nejširších mezinárodních vztahů, významných mezinárodních organizací i v rámci bilaterálních vztahů; dosáhnout splnění mezinárodních závazků ČR v oblasti udržitelného rozvoje; přispívat k řešení klíčových globálních problémů udržitelného rozvoje; udržet stabilní stav počtu obyvatel ČR a postupně zlepšovat jeho věkovou strukturu; trvale snižovat nezaměstnanost na míru odpovídající ekonomicko-sociálnímu motivování lidí k zapojování do pracovních aktivit; podporovat rozvoj lidských zdrojů a dosáhnout maximální sociální soudržnosti; zajistit stálý růst úrovně vzdělanosti ve společnosti, včetně vzdělanosti v kultuře, a tím zajišťovat konkurenceschopnost české společnosti; rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kulturními tradicemi; udržet vhodné formy rozmanitosti kultur, života venkova a aglomerací. Zajistit kulturní diverzitu a diverzitu životního stylu. Zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit; zpřístupňovat kulturu všem lidem zejména s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech a rozvojovým faktorem; podporovat udržitelný rozvoj obcí a regionů; podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury; umožňovat účast veřejnosti na rozhodování a tvorbě strategií ve věcech týkajících se udržitelného rozvoje a vytvářet co nejširší konsenzus při přechodu k udržitelnému rozvoji; bránit posilování možností lobbistických a aktivistických skupin vydávat své partikulární zájmy za zájmy udržitelného rozvoje a takto odůvodněné je prosazovat proti zájmům celku; zvyšovat efektivnost výkonu a zlepšovat činnost veřejné správy v souladu s požadavky udržitelného rozvoje; přijímat opatření při zajišťování vnější a vnitřní bezpečnosti, která by odrážela požadavky ochrany před mezinárodními konflikty a měnící se formy kriminality, včetně mezinárodního zločinu a zejména terorismu. Pro oblast environmentálního pilíře stanovuje SUR tři strategické cíle, jež by měly být naplňovány dílčími cíli: 1. Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí, dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR. Dílčí cíle pro jednotlivé složky ŽP jsou uvedeny níže (zkráceno): Ochrana ovzduší - dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší.

13


Ochrana vod - dosáhnout a udržet dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav podzemních vod. Podporovat rozvoj infrastruktury v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami. Ochrana půdy - zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely. Ochrana lesů - zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, resp. stavu umožňujícímu lesním ekosystémům vykonávat všechny jejich přirozené ekologické funkce a podporovat mimoprodukční funkce lesa. Zemědělství - soustavně snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Rovnováhou mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi zajišťovat kulturní krajinu. Nevyužívaným a z tohoto hlediska neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce. Nakládání s odpady – omezovat množství vznikajících odpadů, jejich nebezpečné vlastnosti a zajistit maximální materiálové a energetické využití odpadů. Míra materiálového využití komunálního odpadu by měla do roku 2010 dosáhnout schváleného cíle 50 %. Péče o krajinu - realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; posilování retenční schopnosti krajiny. Urbanizovaná území - omezit znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i usměrňování dopravy. V oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny. Nakládání s přírodními zdroji - minimalizovat materiální a energetické nároky na výrobky a služby, minimalizovat vstupy neobnovitelných zdrojů a maximálně využívat obnovitelných zdrojů. Ochrana biologické a krajinné rozmanitosti - v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území. Staré ekologické zátěže – postupně odstraňovat a využít rozvojový potenciál zdevastovaných či nevyužívaných zastavěných ploch (brownfields). 2. Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling). Výroba a spotřeba energie - zvyšovat efektivnost a využívat efektivní formy úspor energie a zajišťovat vhodný poměr spotřeby primárních energetických zdrojů s důrazem na zdroje obnovitelné. Průmyslová výroba - snižovat spotřebu primárních surovin a nahrazovat ji spotřebou druhotných surovin a separovaných odpadů. Podporovat uzavřené výrobní a spotřební cykly, vývoj a aplikaci nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií (nejlepších dostupných technik) a veškeré ekonomické aktivity s nízkými materiálními vstupy a s vysokou přidanou hodnotou s cílem soustavně zvyšovat jejich podíl na ekonomické produkci. Podporovat výrobu ekologicky šetrných výrobků a výrobků z obnovitelných surovin a materiálově využitelných odpadů. Výstavba dopravní infrastruktury - minimalizovat nutné zábory území a technickými opatřeními omezovat vliv liniových staveb na složky životního prostředí (již v přípravných stádiích). Strategické plánování - omezovat prostorovou a přepravní náročnost na úrovni státu, krajů a obcí. Územní plánování - při pořizování územních plánů dbát na přednostní využívání stávajících příp. opuštěných, již dříve využívaných ploch (brownfields) a vymezovat Územní systém ekologické stability. 14


3. Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity). Ochrana klimatu - omezovat (zejména úsporami energie, včetně spotřeby paliv v dopravě, a využíváním obnovitelných zdrojů) emise skleníkových plynů. Ochrana ozónové vrstvy Země - nevyrábět a omezovat využití látek, které ji poškozují, a zajistit účinná opatření pro snížení jejich úniků ze stávajících zařízení, která je ještě obsahují. Zajištění znovuzískávání látek poškozujících ozónovou vrstvu z vyřazených použitých výrobků a zařízení, především za účelem zneškodnění těchto látek. Ochrana ovzduší, vod a půdy - omezovat spotřebu a vypouštění perzistentních organických polutantů a těžkých kovů, bioakumulativních látek a endokrinních disruptorů do životního prostředí. Ochrana ekosystémů a stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů - zastavit jejich plošnou a prostorovou redukci a zachovat všechny jejich přirozené funkce. Ochrana biologické rozmanitosti - soustavně zvyšovat biologickou rozmanitost na všech třech jejích úrovních (genové, druhové a ekosystémové). Územně plánovací dokumentace obcí by měla být se Strategií udržitelného rozvoje ČR v souladu. Toto je předmětem dalšího hodnocení.

2.3

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY, AKTUALIZACE Č. 1

Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj. V současnosti platným dokumentem je Politika územního rozvoje ve znění Aktualizace č. 1 schválena roku 2014. PÚR je nadřazeným dokumentem pro Zásady územního rozvoje krajů a územně plánovací dokumentaci obcí. Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Změna č. 6 územního plánu města Odry je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č.1, schválenou usnesením vlády ČR dne 1.12.2014 pod č. 993 (dále jen PUR ČR). Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které jsou jmenovány v PÚR ČR, se území obce týká: „vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných a zvláště zdůvodněných případech“. Území ORP Odry je součástí rozvojové osy OS10, její vymezení je definováno jako „obce mimo rozvojové oblasti s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2 a D47, rychlostní silnice R35, R46 a R48 a železniční trať č. 270 v úseku Bohumín – Lipník nad Bečvou – Olomouc“. Jižní hranice města se dotýká vymezený železniční koridor vysokorychlostní dopravy VR1 hranice SRN/ČR – hranice ČR/Polsko. Podrobněji je soulad Změny č. 6 ÚP Odry s Politikou územního rozvoje ČR popsán v rámci Oddůvodnění.

2.4

ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426 a nabyly účinnosti dne 4. 2. 2011. Dnem nabytí účinnosti Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, tj. dnem 4. 2. 2011 pozbyly platnosti Územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC Beskydy, Jeseníky, Opava a Ostrava – Karviná). 15


Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Priority se stanovují s cílem vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s tímto stanovují priority pro oblast životního prostředí, které jsou pro oblast zpracování ÚP obcí v oblastech ochrany ovzduší, ochrany vod, ochrany půdy a zemědělství, ochrany lesů, nakládání s odpady, péče o krajinu a oblasti těžby nerostných surovin. Priority jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území. Z hlediska oblasti životního prostředí jsou zde uvedeny tyto vybrané priority: Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry). Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. ZÚR dále upřesňují podmínky koncepce ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje, kde je definována koncepce ochrany přírodních hodnot, koncepce ochrany a využití nerostných surovin, koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot. Zásady územního rozvoje jsou jedním ze základních podkladů pro pořízení územního plánu. Níže jsou uvedeny základní informace, které se mohou týkat města Odry s ohledem na životní prostředí. ZÚR dále upřesňuje územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Z nich uvádíme vybrané: Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, nové zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny. Chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES před změnami ve využití území, jejichž důsledkem je: o snížení stupně ekologické stability těchto ploch; o znemožnění budoucího založení vymezené skladebné části ÚSES nebo souvislé propojení biokoridorem v požadovaných prostorových parametrech. Podporovat opatření k posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení režimu a jakosti zdrojů povrchových a podzemních vod, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod. Minimalizovat zásahy do lesních porostů (zejména na území CHKO, přírodních parků a ve vodohospodářsky významných územích). Minimalizovat zábory nejkvalitnější zemědělské půdy v závislosti na konkrétních územních podmínkách. 16


ZÚR dále stanovují následující zásady a úkoly pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území Moravskoslezského kraje: Stavby umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území. (Tato podmínka se nevztahuje na umisťování staveb pro bydlení a občanskou vybavenost ve správním území obcí se statusem města.) Chránit historické architektonické a urbanistické znaky památkově chráněných sídel včetně jejich vnějšího obrazu. Při umisťování staveb v okolí památkově chráněných území, areálů respektovat „genius loci“ daného místa, chránit místní kulturně historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby. Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky). Území města Odry (mimo místní části Kamenka a Klokočůvek) spadá do rozvojové osy OS10 (Katowice –) hranice ČR/Polsko – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (– Bratislava). Z této skutečnosti vyplývají požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území (níže jsou uvedeny pouze ty, které se mohou potenciálně vztahovat k území města): Zkvalitnění napojení sídel na silniční a železniční síť republikového a mezinárodního významu (D47, R48, II. a III. TŽK) a zkvalitnění dopravní obsluhy území mj. s vazbou na specifickou oblast nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko-Vítkovsko Nové plochy pro bydlení vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury ve vazbě na zastavěná území sídel Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené osy vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: o existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury o preference lokalit dříve zastavěných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby o preference lokalit mimo stanovená záplavová území o minimalizace záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třída ochrany) Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu Podrobněji je soulad Změny č. 6 ÚP Odry se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje popsán v rámci Odůvodnění.

2.5 2.5.1

DALŠÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY Koncepce strategie ochrany přírody Moravskoslezského kraje

Koncepci ochrany přírody pro území Moravskoslezského kraje zpracovala firma EKOTOXA s r.o. v roce 2005 a je rozdělena do tří základních částí – Analýza stávajícího stavu, Stanovení cílů ochrany přírody a krajiny a Management ochrany přírody a krajiny. V části analytické jsou shrnuta dostupná data o jednotlivých složkách životního prostředí bezprostředně ovlivňujících zájmy hájené zákonem o ochraně přírody a krajiny. Druhá část představuje vlastní koncepční materiál s hlavními směry a cíli, které by měla ochrana přírody na úrovni Moravskoslezského kraje sledovat a naplňovat. Část třetí se zabývá způsobem řízení a realizace pro naplnění cílů obsažených v této strategii.

17


Hlavním cílem koncepce je stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu přírody a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Dílčí cíle a principy koncepce ochrany přírody Moravskoslezského kraje vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu, schváleném usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998 a dále z provedené analýzy území. Hlavními cíli jsou: Vymezení ÚSES Realizace ÚSES Ochrana mokřadů Doplnění (zhodnocení) soustavy přírodních parků Spolupráce v oblasti ochrany přírody Likvidace vybraných invazních druhů na již zmapovaných lokalitách Obnova vodního režimu v krajině Koordinace registrace VKP Přehled o výskytu invazních druhů v MSK Vytvoření reprezentativní soustavy MZCHÚ Zajišťování managementu MZCHÚ (PP a PR) Záchranná centra a záchranné programy Přehled o výskytu zvláště chráněných druhů v MSK Výše uvedené cíle jsou návrhem Změny č. 6 respektovány, problematičtější se jeví cíl obnova vodního režimu krajiny, s níž nekoresponduje situování další zástavby do nivy Odry (např. změna č. 6.10 BV). Je však nutné dodat, že se v současnosti značná část zástavby v nivě Odry nachází a obnova vodního režimu v nivě by tudíž v daném území nebyla možná.

2.5.2

Krajinný ráz a větrné elektrárny

Pro území MSK byla zpracována studie „Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny“. Tuto studii zpracovala společnost RC EIA v roce 2007. Vzhledem k tomu, že v rámci návrhu změny č. 6 územního plánu města Odry není navrhována výstavba větrných elektráren, není třeba se touto studií podrobněji zabývat.

2.5.3

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (dále PRVK) jako základní koncepční dokument v oblasti vodohospodářské politiky byl zastupitelstvem Moravskoslezského kraje schválen v září 2004. Poslední aktualizace PRVK v době zpracování předkládaného dokumentu je ze dne 11. 12. 2014. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Návrhy pro zájmové území obce uvedené v PRVK jsou uvedeny níže: k. ú. Dobešov – ve výhledu se připravuje posílení stávajícího zdroje pitné vody připojením nového vrtu západně od vodojemu v k. ú. Jindřichov 18


k. ú. Loučky nad Odrou – v území je navrženo ve výhledovém období vybudovat oddílnou splaškovou kanalizaci, likvidace odpadních vod bude zajištěna na stávající ČOV města Odry k. ú. Odry – rozšíření přivaděčů pitné vody do lokality Nad benzinkou, pro kterou byla zpracována urbanistická studie z března roku 2014, a do lokality Vyhnanov; ve výhledu je plánováno odkanalizování ulic Marxova, Pohořská, Skřivánčí a Zahradní, kanalizace je navržena taktéž po pravém břehu Odry k. ú. Veselí nad Odrou – z hlediska nalepšení množství vody se připravuje nový posilový vrt s výtlačným řadem do stávajícího vodojemu Posuzovaný návrh změny č. 6 je s výše uvedenou koncepcí v souladu.

2.5.4

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (dále pro období 2016 – 2026 byl schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. února 2016 usnesením č. 18/1834. Plán představuje dlouhodobou strategii určující základní směr v nakládání s hlavními skupinami odpadů v zájmu splnění čtyř strategických cílů, kterými jsou: předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se evropské „recyklační společnosti“ maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství Návrh změny č. 6 není s výše uvedenou koncepcí v rozporu. V souladu s koncepcí je dílčí návrh č. 6.29, který navrhuje prověření vzniku nových návrhových ploch či úpravy regulativů pro realizaci kompostárny.

2.5.5

Plán oblasti povodí Odry/Plán dílčího povodí Horní Odry

Vodstvo na území města Odry náleží k povodí řeky Odry. Pro tuto oblast byl v roce 2009 zpracován Plán oblasti povodí Odry pro období let 2010 – 2015 (dále POP). Krom popisných informací a analýz z roku 2009 obsahuje taktéž návrhy opatření v tzv. listech opatření, které byly zpracovány pro témata „stav a ochrana vodních útvarů“ a „ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny“. Jedná se o návrhy typu revitalizací vodních toků, snížení znečištění vod, regulací odběrů vody, zkapacitnění koryt, poldrů, inundačních hrází aj. Pro zájmové území byla navržena následující opatření: OD130101 Odra; Loučky, Odry, zkapacitnění koryta v ř. km 87,0 – 90,3 OD130202 Přeložka vodního toku Vítovka v ř. km 0,0 – 0,61 OD100060 Odry – odkanalizování místní části Loučky

Poslední dva uvedené návrhy byly převzaty do navazujícího koncepčního dokumentu Plán dílčího povodí Horní Odry pro období 2016 – 2021, návrh na zkapacitnění Odry v Loučkách převzat nebyl. PDP byl schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v prosinci roku 2015. Krom výše uvedených opatření byly v rámci PDP navrženy další: 1

V Plánu dílčího povodí Horní Odry je úsek navrhovaného opatření v rozmezí ř. km 0,0 – 1,4. 19


HOD212002 Pecovský potok; Klokočůvek – odkrytí zatrubněného úseku HOD218203 Zlatý potok; Odry – suchá nádrž HOD218203 Vítovka; Odry – rekonstrukce malé vodní nádrže

Výše uvedené záměry nejsou s návrhem změny č. 6 a jejími dílčími částmi v kolizi. 2.5.6

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje nabyl účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009. Aktualizace tohoto programu proběhla v roce 2012. Cílem krajského integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území aglomerace Moravskoslezský kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Program obsahuje tzv. Programový dodatek podle č. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních a strukturálních fondech, ve kterých stanovuje následující priority: Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek Priorita 4: Snížení emisí oxidu siřičitého Dle nařízení vlády č. 1/2009 spadá město Odry do tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, do kategorie II (počet obyvatel více než 1000, překročen jeden imisní limit). Pro město byla nařízením z roku 2009 navržena řada konkrétních opatření. Aktualizace z roku 2012 uvádí pro město Odry následující návrhy: Informační kampaně na úrovni obcí k problematice čistoty ovzduší a lokálních topenišť. Cíleně zaměřené na občany pro podporu spalování environmentálně příznivých druhů paliv, modernizaci kotlů a na zákaz spalování odpadů (opatření Informační kampaň k veřejnosti) Kontrola dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší dle ust. § 12 zákona o ochraně ovzduší, tj. dodržování příslušné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem (opatření Kontroly malých zdrojů znečišťování ovzduší) Návrh změny č. 6 není s výše uvedenými návrhy v kolizi.

20


ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

3.

STRUČNÁ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

3.1 3.1.1

Základní geografické charakteristiky

Město Odry se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín, cca 15 km severozápadně od města Nový Jičín. Odry jsou obcí s rozšířenou působností a tvoří ji osm katastrálních území, viz tabulka níže. Celková plocha obce činí 7 408 ha, žije zde 7 350 obyvatel (ČSÚ k 1. 1. 2015). Tab. 1: Členění Oder na katastrální území Kód obce (ZUJ)

Obec

Odry

599701

Katastrální území

Kód k. ú.

Dobešov

626872

Klokočůvek

656526

Loučky nad Odrou

656534

Kamenka

662682

Odry

709085

Veselí u Oder

709158

Pohoř

724815

Tošovice

767786

* Zvýrazněných katastrálních území se týkají návrhy posuzované změny č. 6 Osou řešeného území je řeka Odra tekoucí ze severozápadu na jihovýchod území. Hlavními dopravními spojnicemi v území jsou silnice I/47 Přerov – Fulnek, II/441 Velký Újezd – D1 u Mankovic a II/442 Horní Benešov – Jakubčovice nad Odrou.

3.1.2

Klimatické podmínky

Území obce leží dle Quitta (1971) 2 na hranici tří oblastí, MT2 (západní polovina území obce), MT7 (východní polovina území obce) a T2 (jižní část k. ú. Odry a Veselí u Oder). V severní části k. ú. Odry se dále nachází ostrůvek oblasti MT10. Tab. 2: Základní klimatické charakteristiky Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu ve °C Průměrná teplota v červenci ve °C Průměrná teplota v dubnu ve °C 2

Mírně teplá oblast MT2



Teplá oblast T2

20 – 30

30 – 40

40 – 50

50 – 60

140 – 160

140 – 160

140 – 160

160 – 170

110 – 130

110 – 130

110 – 130

100 – 110

40 – 50

40 – 50

30 – 40

30 – 40

-3 až -4

-2 až -3

-2 až -3

-2 až -3

16 – 17

16 – 17

17 – 18

18 – 19

6–7

6–7

7–8

8–9

Dle Quitta (1971) ve verzi Atlasu podnebí Česka (Tolasz, 2007) aktualizované na základě novějších měření. 21


Charakteristiky Průměrná teplota v říjnu ve °C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnu se sněhovou pokrývkou Počet dnu zamračených Počet dnu jasných

3.1.3




Teplá oblast T2

6–7

7–8

7–8

7–9

120 – 130

100 – 120

100 – 120

90 – 100

450 – 500

400 – 450

400 – 450

350 – 400

250 – 300

250 – 300

200 – 250

200 – 300

80 – 100

60 – 80

50 – 60

40 – 50

150 – 160

120 – 150

120 – 150

120 – 140

40 – 50

40 – 50

40 – 50

40 – 50

Geologický a geomorfologický profil území

Převážnou část území obce Odry tvoří prvohorní droby a směs břidlic, drob a prachovců, taktéž prvohorního stáří. Rozsáhlou nivu řeky Odry protékající středem zájmového území tvoří kvartérní nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk). Na nivní sedimenty navazují deluviální kamenité až hlinito-kamenité sedimenty kvartérního stáří (zdroj: Česká geologická služba, mapy.geology.cz). Na území není evidován žádný dobývací prostor ani chráněné ložisko nerostných surovin. V k. ú. Veselí u Oder, Odry a Pohoř se dle České geologické služby nachází/zasahuje pět poddolovaných lokalit se starými důlními díly. Žádná z výše uvedených posuzovaných změn do poddolovaných ploch nezasahuje. V k. ú. Veselí u Oder, Odry a Pohoř a Loučky nad Odrou se nachází dočasně uklidněné svahové nestability přírodního charakteru, jedná se o sesuvy a nestability způsobené vodní erozí. Do těchto území zasahují následující návrhy posuzované změny č. 6: 6.1 BV, 6.2, 6.11 BV, 6.19 ZS a 6.14 BV (zdroj: Česká geologická služba, mapy.geology.cz). Nadmořská výška území obce se pohybuje v rozmezí 273 (Odra jižně pod městem Odry) – 555 m n. m. (vrchol Čižovice v k. ú. Klokočůvek). Zájmové území (zahrnující posuzované návrhy) spadá dle Demka (1987) do čtyř okrsků: Potštátská vrchovina (Dobešov, Veselí u Oder, západní části k. ú. Loučky n. O. a Odry) – členitá vrchovina, tvořená erozně denudačním reliéfem s plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety zarovnaného povrchu s hluboce zařezanými údolími Oderská kotlina (střední část k. ú. Odry, východní část k. ú. Loučky n. O., jihozápadní část k. ú. Tošovice) – rovinaté dno, výrazná tektonická kotlina obdélníkového tvaru s příkrými zalesněnými svahy Tošovická vrchovina (Pohoř, Tošovice) – plochá vrchovina, kerná vrchovina s plošinami, široce zaoblenými hřbety, s výraznými sedly u místní části Tošovice Heřmanická vrchovina (Klokočůvek) – členitá vrchovina, erozně denudační reliéf s rozsáhlými plošinami zarovnaného povrchu a s různou měrou zahloubenými údolími vodních toků

22


3.2

VODSTVO A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

3.2.1

Povrchové vody

Území obce náleží do dílčího povodí Horní Odry, do povodí III. řádu 2-01-01 Odra po Opavu. Převážnou část území obce odvodňuje řeka Odra protékající středem zájmového území ze severozápadu na jihovýchod území. Výjimkou jsou území v povodí ch: 2-01-01-067 (Kletenský potok), 2-01-01-052 (Hradečný potok), 2-01-01-085 (Husí potok) a 2-01-01-047/1 (Vraženský potok), které odvodňují v závorce uvedené vodoteče. V zájmovém území jsou na řece Odře Krajským úřadem Moravskoslezského kraje stanovena záplavová území ve dvou na sebe navazujících úsecích, v úseku 84,310 – 92,350 (č. j. MSK 71308/2014 ze dne 21. 7. 2014) a v úseku 80,800 – 84,310 (č. j. ŽPZ/3558/03 ze dne 23. 5. 2003). V záplavovém území Q100 se nachází následující posuzované změny: 6.10 BV, 6.11 BV, 6.16 VD, 6.20a VP, 6.20b DD, 6.26 BD, 6.34 ZZ. V rozhodnutích o vyhlášení záplavového území se také stanovily aktivní zóny záplavového území. V aktivní zóně je situován návrh 6.34 ZZ. Záplavové území bylo vyhlášeno taktéž na řece Vítovka, levostranném přítoku Odry (č. j. MěÚO/22588/2013 ze dne 13. 12. 2013). V jeho záplavovém území a aktivní zóně záplavového území neleží žádný z posuzovaných návrhů. Dle Plánu pro zvládání povodňových rizik zasahuje území obce do oblasti s významným povodňovým rizikem. Jedná se o území vymezené úsekem Odry mezi ř. km 77,800 – 85,900, který zasahuje do k. ú. Loučky n. O., Odry a Pohoř. Povodňové riziko je zde vztaženo především k městské zástavbě Oder. Jedním ze základních ukazatelů rizika u jednotlivých scénářů povodní je potenciální ohrožení trvale bydlících obyvatel v oblasti postižené povodní, jedná se o tzv. nepřijatelné riziko. V zájmovém území se jedná o 254 obyvatel žijících v tzv. nepřijatelném riziku. Plán pro zvládání povodňových rizik navrhuje nevytvářet nové plochy v nepřijatelném riziku, příp. snižovat rozsah ploch v nepřijatelném riziku změnou kategorie jejich využití. V ploše tzv. nepřijatelného rizika by se nacházel návrh 6.10 BV. V rámci Plánu dílčího povodí Horní Odry pro léta 2016 – 2021, který je stále ve fázi úprav, jsou plánována tato opatření3: HOD207003 Odry – odkanalizování místní části Loučky (OD100060) – probíhající, HOD212002 Pecovský potok, Klokočůvek – odkrytí zatrubněného úseku toku, HOD218009 Vítovka, Odry – přeložka koryta a hrázování v prostoru Semperflex (OD130202), HOD218203 Zlatý potok, Odry – zřízení suché nádrže, HOD218203 Vítovka, Odry – rekonstrukce malé vodní nádrže Navrhované změny se výše uvedených opatření netýkají, nejsou ani v jejich dosahu. Dle Plánu oblasti povodí Odry 2010 – 2015 spadá území obce do vodního útvaru pod pracovním číslem 6 Odra po soutok s tokem Jičínka. Vodní útvar by správcem povodí vyhodnocen jako nevyhovující, a to z důvodu nevyhovujícího chemického stavu (nadlimitní hodnoty kovů – Cd, Ni a Pb).

3.2.1.1

Hydrologicky chráněná území

V zájmovém území se nachází/zasahuje šest souvislých, poměrně rozsáhlých ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ). Do stanovených OPVZ zasahují následující návrhy: 6.13 BV, 6.15 VZ, 6.17 BV (ŽP3

Uvedena pouze konkrétní opatření typu A 23


4557/92-Pe-231/3, ochrana zdroje vody pro zásobování místní části Veselí u Oder), 6.4 BV (VLHZ/4708/a/90/Pe-235, ochrana zdroje vody pro zásobování místní části Dobešov), 6.31 a 6.32 (VLHZ/4708/89/Pe-235, Pohoř JV4 + V4). V opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanovuje, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících (§ 30 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění). Příslušným vodoprávním úřadem je obec s rozšířenou působností Odry (odbor životního prostředí). Území obce nespadá do žádné z vymezených chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Katastrální území Tošovice a Pohoř jsou zařazeny do vymezených zranitelných oblastí dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí, používání a skladování hnojiv.

3.2.2

Zásobování pitnou vodou

Město Odry a jeho místní části jsou zásobovány vodou z vlastních zdrojů na svém území. Město je zásobováno ze čtyř tlakových pásem. Z důvodu problémů s tlakem a rozvojem města směrem na Loučky je dle stávajícího územního plánu navržen nový vodojem na ulici Na stráni. Vzhledem ke zranitelnosti vodních zdrojů v k. ú. Dobešov a Veselí u Oder navrhuje územní plán napojení Dobešova a Veselí u O. na vodovod Odry prostřednictvím výtlačného vodovodního řadu Odry-VeselíDobešov. Stávající vodní zdroje doporučuje ponechat jako rezervní. Dle ÚP není perspektivní, taktéž díky své zranitelnosti, stávající zdroj z mělkého jímacího objektu v k. ú. Pohoř. ÚP doporučuje propojení zdroje v uvedeném k. ú. s rozvodnou sítí Oder. V k. ú. Klokočůvek je navrhována výstavba vodojemu. Místní část Loučky u Oder je zapojena do skupinového vodovodu Jakubčovice-Heřmánky-Loučky. Územní plán navrhuje prodloužení vodovodní sítě dle zpracované projektové dokumentace. Místní část Tošovice je zásobena vlastním zdrojem v severovýchodním cípu území, ÚP stávající stav stabilizuje. Další návrhy jsou uvedeny v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (viz kpt. 2.5.3). Posuzované změny nenavrhují změny v zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

3.2.3

Čištění odpadních vod

Souvislá kanalizační síť je vybudována pouze v samotném městě Odry. ÚP v k. ú. Odry navrhuje odvést odpadní vody z lokality pod Tošovickým kopcem a odklonit přívod povrchových vod do kanalizace. Dle ÚP je v severní části Dobešova vybudována gravitační splašková kanalizace s vlastní ČOV, navrhuje výstavbu splaškové kanalizace v jižní části sídla. Odkanalizování Louček je řešeno odvedením odpadních vod na stávající ČOV Odry (návrh). V ostatních místních částech se navrhuje vybudovat nové splaškové kanalizace buď s vlastní ČOV (Kamenka, Pohoř, Tošovice, Klokočůvek), nebo napojením na ČOV v jiných místních částech (Loučky a Vítovka na ČOV Odry). Další návrhy jsou uvedeny v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Posuzované změny nenavrhují změny v odvádění odpadních vod.

24


3.3

OVZDUŠÍ A HLUK

3.3.1

Imise

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v průmyslových oblastech, ale i v dalších oblastech ČR a překvapivě i v malých obcích. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Emise vypouštěné do ovzduší ze zdrojů v předmětném území se nemusí v plné míře projevit i v imisní situaci a celá tato problematika je navíc silně závislá na meteorologických podmínkách.

3.3.1.1

Úroveň znečištění ovzduší

Území s překročenou hodnotou imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek se zařazují do tzv. oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Vymezení OZKO a jejich případné změny provádí MŽP jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku MŽP. V roce 2011 území obce Odry do OZKO spadalo, na to reagovala Změna č. 3 územního plánu města Odry, konkrétně ve změně č. 3.5 VD, pro kterou byla stanovena podmínka vybavení stacionárních zdrojů ovzduší technologiemi, které zajistí minimalizaci emisí znečišťujících nebo pachových látek (tzn. aplikace nejlepších známých technologií). Pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se na úrovni krajů zpracovávají programy ke zlepšení kvality ovzduší, které se pravidelně aktualizují. Současným platným dokumentem je dokument pod názvem Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje zpracovaný v roce 2012 společností E-expert, spol. s r.o. Program pro město Odry navrhuje informační kampaně směrem k veřejnosti ohledně lokálních topenišť a kontroly dodržování povinností provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (viz kpt. 2.5.6). Aktuálně (březen 2016) jsou připravovány a řešeny tzv. kotlíkové dotace.

3.3.2

Hluk

Hygienické limity hluku a vibrací jsou upraveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny limity pro pracoviště, ale i pro chráněný vnitřní prostor staveb (obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování), chráněný venkovní prostor staveb (prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb) a chráněný venkovní prostor (nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť). Dále byla v této oblasti uplatňována vyhláška č. 532/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování) a vyhláška č 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku.

25


Středem zastavěné části obce vede silnice I. třídy I/47. Ačkoli nejsou dle hlukových map Ministerstva zdravotnictví na dané silnici překračovány limity hluku, ZÚR navrhuje východní obchvat města Oder po úbočí Pohořských vrchů (VPS D52, viz obrázek níže). Důvodem záměru je značný podíl nákladní dopravy, především z nedalekého lomu v Jakubčovicích. Realizací opatření dojde ke vzrůstu imisní a hlukové zátěže v lokalitě Větrné, problém hlukové zátěže zde bude řešen protihlukovými stěnami nebo příp. individuálním protihlukovým opatřením.

3.4 3.4.1

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Biogeografické členění

Území obce náleží dle Culka (2005) do provincie středoevropských listnatých lesů, do hercynské podprovincie, do bioregionu Nízkojesenického (1.54; převážná část území). V Nízkojesenickém bioregionu převažuje 4. bukový vegetační stupeň, při okrajích bioregionu se nacházejí ostrůvky 3. vegetačního stupně dubovo-bukového. Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny, v údolích suťové lesy. V lesích převládají kulturní smrčiny. Jižní část k. ú. Odry spadá do bioregionu Pooderského (2.4). Bioregion je tvořen nivami Odry a přítoků, je typicky nivní, 4. vegetačního stupně, se středoevropskou vlhkomilnou a mokřadní biotou. Jsou zde hojně zastoupeny vlhké louky, rybniční soustavy a menší lužní lesy, zpravidla s hodnotnou biotou. Bioregion je individuální jednotka biogeografického členění ČR na regionální úrovni. Je charakteristický shodnou vegetační stupňovitostí. Bioregion je vnitřně heterogenní a obsahuje typickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Zpravidla se také vyznačuje charakteristickým reliéfem, klimatem a půdním pokryvem. Biochora je vyšší typologická jednotka biogeografického členění ČR, která člení území bioregionu na menší jednotky, které mají heterogenní ráz a vyznačují se rozdílným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou dány kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Kódy v označení vyjadřují vegetační stupeň (číslice), georeliéf (první písmeno) a půdní substrát (druhé písmeno). Na území Oder se vyskytují tyto biochory: 4VM – Vrchoviny na drobách 4. v. s. 4UM – Výrazná údolní v drobách 4. v. s. 4BM – Erodované plošiny na drobách 4. v. s. 4PM – Pahorkatiny na drobách 4. v. s. 3SM – Svahy na drobách 3. v. s. 3BM – Erodované plošiny na drobách 3. v. s. 3BE – Erodované plošiny na spraších 3. v. s. – niva Odry 3Nh – Užší hlinité nivy 3. v. s. – niva Odry 4Nk – Kamenité nivy 4. v. s. – niva Odry

3.4.2

Chráněná území

Na území obce Odry se nachází tři maloplošná zvláště chráněná území. Jedná se o PR Suchá Dora (k. ú. Dobešov), PP Vrásový soubor v Klokočůvku (k. ú. Klokočůvek) a PP Na Čermence (k. ú. Kamenka).

26


Do území zasahují dvě evropsky významné lokality vázané na řeku Odru. Jedná se o EVL Horní Odra (k. ú. Klokočůvek) a EVL Poodří (k. ú. Odry). Posuzované změny do výše uvedených chráněných území nezasahují. Celé území obce spadá do přírodního parku Oderské vrchy, který byl vyhlášen nařízením Moravskoslezského kraje z důvodu ochrany krajinného rázu, který je tvořen rozsáhlými svahy pokrytými smíšenými lesy, dále lužními lesy a nivami.

3.4.3

Územní systém ekologické stability

Vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny je základním požadavkem obecné ochrany přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Stávající územní plán obce (AR projekt, s.r.o., 2006) vymezuje (stabilizuje i navrhuje) ÚSES lokální i regionální úrovně. Vymezuje taktéž interakční prvky. Tyto plochy jsou dle ÚP nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami. Územní plán zapracoval jako veřejně prospěšná opatření ÚSES regionální úrovně uvedený v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 2010). Těmi jsou: VPO 121 - RBC 121 Emauzské rybníky VPO 147 – RBC 147 Kletenský les VPO 179 – RBC 179 Na Čermence VPO 187 – RBC 187 Nad Emauzy VPO 220 – RBC 220 Suchá Dora VPO 244 – RBC 244 U Jakubčovic VPO 249 – RBC 249 U Oder VPO 524 – RBK 524 VPO 525 – RBK 525 VPO 526 – RBK 526 VPO 527 – RBK 527 VPO 529 – RBK 529 VPO 530 – RBK 530 VPO 533 – RBK 533 VPO 600 – RBK 600 VPO 641 – RBK 641 Skladebné části ÚSES regionální úrovně jsou taktéž uvedeny na obrázku níže. Lokální úroveň tvoří 30 lokálních biocenter a 12 lokálních biokoridorů. Do ÚSES, konkrétně do regionálního biocentra 244 U Jakubčovic zasahuje návrhová plocha 6.21 BV.

27


Obr. 1: Veřejně prospěšné stavby a opatření uvedené v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 2010)

28


3.5 3.5.1

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A LESY Půdní fond

Celková výměra obce činí 7 408 hektarů. Téměř 80 % území obce tvoří lesy (39,6 %) a orná půda (39,1 %), přes 10 % zájmového území tvoří trvalé travní porosty. Zastavěné území tvoří pouze 1,3 % výměry území obce. Tab. 3: Výměra jednotlivých druhů pozemků v [ha] Obec Odry

orná zahrady půda 2 897,4 170,2

ovocné sady 28,1

travní porosty 783,9

lesní půda 2 933,2

vodní plochy 132,0

zastavěné plochy 94,9

ostatní plochy 368,4

Celková výměra (ha) 7 408,1

Zdroj: ČSÚ, k 2. 12. 2015 Obr. 2: Podíl jednotlivých ploch ve využití území v obci Odry (ČSÚ, k 2. 12. 2015)

Nejdůležitější půdní charakteristiky vychází z bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ), které byly stanoveny s pomocí podkladů komplexního průzkumu zemědělských půd. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je pětimístný číselný kód charakterizující zemědělské pozemky. Jednotlivé číselné hodnoty vyjadřují hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Systém BPEJ vyčleňuje v ČR v současnosti celkem 78 hlavních půdních jednotek (HPJ = druhá a třetí číslice kódu BPEJ), ty se dále spojují ve 13 skupin genetických půdních typů (SGPT), které jsou charakteristické podobnými vlastnostmi. Území obce je z hlediska zastoupení skupin genetických půdních typů velmi pestré, velkou část území tvoří kambizemě, kombinace kambizemí, rankerů a litozemí či pseudoglejové půdy. Rozsáhlé území také tvoří fluvizemě podél řeky Odry. Posuzované návrhy jsou situovány na níže uvedených SGPT: Kambizemě Kambizemě, rankery, litozemě Pseudogleje 29


Fluvizemě Regozemě Kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzoly Gleje S kvalitou půdy a mírou erozního smyvu souvisejí i třídy ochrany zemědělských půd. Dle Metodického pokynu OOLP/1067/96 MŽP k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu orgán ochrany ZPF při posuzování předložené územně plánovací dokumentace hodnotí mimo jiné i „kvalitu zemědělské půdy určenou bonitovanými půdně ekologickými jednotkami a zařazení těchto BPEJ do tříd ochrany zemědělské půdy“. Bonitně nejcennější půdy jsou zastoupeny ve třídách I a II. V zájmovém území obce se nachází všech 5 tříd ochrany zemědělské půdy. Bonitně nejcennější půdy I. třídy se nacházejí v k. ú. Dobešov (drobné plochy v jihozápadní a jihovýchodní části území) a v k. ú. Odry a Loučky nad Odrou (v nivě Odry nad ústím Vítovky do Odry). Půdy II. třídy zaujímají rozsáhlejší plochy, největší z nich se rozpíná především po levém břehu řeky Odry v k. ú. Odry a Loučky nad Odrou. V nejcennějších třídách I a II. jsou situovány následující posuzované změny: 6.10 BV, 6.20b DD (západní část), 6.16 VD, 6.14 BV, 6.11 BV (I. třída), 6.24 BV, 6.32 (západní část), 6.34 ZZ.

3.5.2

Lesní porosty

Lesy na území obce pokrývají území o rozloze 2 933,2 ha, což činí 39,6 % celkové rozlohy obce. Zájmové území spadá do přírodní lesní oblasti 29 – Nízký Jeseník s převažujícím zastoupením 3. dubobukového a 4. bukového lesního vegetačního stupně. Lesnatost oblasti činí 35,6 %. Na území obce převažují lesy hospodářské, v severozápadní části k. ú. Dobešov a v PP Vrásový soubor v Klokočůvku se nachází lesy zvláštního určení, u kterých je veřejný zájem na zlepšení a ochrany životního prostředí nadřazen funkcím produkčním. Do půdy určené k plnění funkce lesa zasahuje posuzovaná změna č. 6.25a RS.

3.6 3.6.1

KULTURNĚ, HISTORICKY A ARCHEOLOGICKY CENNÉ OBJEKTY A ÚZEMÍ Základní historické charakteristiky obce

Na místě města Odry se původně nacházela osada Vyhnanov, která ležela poblíž tzv. Jantarové stezky vedoucí údolím Odry do Polska. Město Odry zřejmě vzniklo ve 2. polovině 13. století. Roku 1481 bylo město zapsáno do opavských zemských desek a stalo se tak součástí knížectví opavského a Slezska. V 18. století se v Odrách a blízkém okolí těžilo olovo a stříbro. V roce 1774 zde byla založena továrna na vlněné zboží a od poloviny 19. století se rozvinulo soukenictví. V roce 1866 zde zahájila provoz první gumárenská továrna v republice. Na tradici gumárenského průmyslu navázala továrna Optimit, v současnosti Semperflex Optimit, s.r.o. (http://www.odry.cz/historie/d-222937).

30


3.6.2

Vývoj krajiny

Nejpřesnější a nejlépe čitelné historické mapové podklady jsou historické mapy Stabilního katastru (1824 – 1843) dostupné na http://archivnimapy.cuzk.cz/ (viz obrázek níže). Při pohledu na mapu Stabilního katastru je patrné, že se ve srovnání se současným stavem snížila mozaikovitost krajiny – mozaiku tvořenou ornou půdou, s tvarově velmi rozmanitými plochami lesů, zamokřených luk a pastvin vystřídaly kompaktnější plochy uvedených druhů pozemků. Vzrostla také plocha sídel, především samotného města v nivě řeky. Řeka Odra byla v úseku výstavby bývalé továrny Optimit přeložena směrem do nivy po pravém břehu. Současnou kaskádu rybníků pod městem Odry tvořily ještě v 19. století zamokřené louky, pastviny a políčka (viz obrázek níže). Obr. 3: Město Odry (výřez) v mapě Stabilního katastru (1824 – 1843)

Zdroj: ČÚZK

31


3.6.3

Kulturní a architektonické hodnoty

Ve městě Odry se nachází městská památková zóna (MPZ) Odry vyhlášena v roce 1992. MPZ zahrnuje kostel sv. Bartoloměje s farou, městské opevnění (kruhovou baštu), sloup se sochou p. Marie, kašnu na Masarykově náměstí, hotel Max, dva měšťanské a několik městských domů. Dle národního památkového ústavu se v zájmovém území obce nachází tři lokality zařazené k územím s archeologickými nálezy (ÚAN) I. stupně, což jsou území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Jedná se o následující ÚAN: Paseka (pořadové číslo ve Státním archeologickém seznamu ČR 25-12-03/2), k. ú. Loučky n. O. Hrad a středověké jádro města Odry (pořadové číslo v SAS ČR 25-12-08/1), k. ú. Odry Babí hrádky, Milíkov – fortifikace (pořadové číslo v SAS ČR 25-12-08/2), k. ú. Odry Dále se v území nachází dalších 7 ÚAN II. stupně, což jsou území, na nichž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100% (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.). Mezi tato území patří následující lokality: Novověké jádro obce Klokočůvek (pořad. č. v SAS ČR 15-34-22/1), k. ú. Klokočůvek Středověké a novověké jádro obce Kamenka (pořad. č. v SAS ČR 15-34-22/2), k. ú. Kamenka Středověké a novověké jádro obce Loučky (pořad. č. v SAS ČR 25-12-02/4), k. ú. Loučka n. O. Středověké a novověké jádro obce Tošovice (pořad. č. v SAS ČR 25-12-03/1), k. ú. Tošovice Středověké a novověké jádro obce Dobešov (pořad. č. v SAS ČR 25-12-07/4), k. ú. Dobešov Středověké a novověké jádro obce Pohoř (pořad. č. v SAS ČR 25-12-09/1), k. ú. Pohoř Středověké a novověké jádro obce Veselí (pořad. č. v SAS ČR 25-12-13/3), k. ú. Veselí u O. Žádná z posuzovaných změn nezasahuje do vyhlášené městské památkové rezervace Odry ani do výše uvedených ÚAN I. stupně. Do ÚAN II. stupně však zasahují následující změny: 6.17 BV, 6.13 BV (Veselí), 6.12 OV (Pohoř), 6.1 BV, 6.11 BV, 6.34 ZZ (Loučky) a 6.27 BD (Klokočůvek).

32


4.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

U převážné většiny navrhovaných dílčích změn změny č. 6 ÚPO Odry nelze předpokládat, že by měly apriori svou funkcí významný negativní vliv na složky životního prostředí (viz převažující plochy bydlení). Z předchozí kapitoly věnující se popisu současného stavu území obce vyplývá, že zranitelnou složkou životního prostředí může být voda, a to v souvislosti: se situováním návrhů 6.4 BV, 6.13 BV, 6.15 VZ, 6.17 BV, 6.31 a 6.32 v ochranných pásmech vodních zdrojů, s existencí návrhu golfového hřiště (6.25a RS, 6.25b RS) na rozvodnici, a to v katastrálním území, jež spadá do zranitelných oblastí. K výše uvedeným návrhům situovaným v ochranných pásmech vodních zdrojů je třeba poznamenat, že vymezená OPVZ velkou měrou zasahují do stávajícího zastavěného a zastavitelného území (tvoří až polovinu výměry zástavby místních částí Dobešov a Veselí u O.), přičemž posuzované návrhy jsou součástí stávajícího zastavěného a zastavitelného území (6.4 BV, 6.13 BV), nebo na něj bezprostředně navazují (6.17 BV), či jsou již defacto realizovány (6.15 VZ). Z podmínek stanovených rozhodnutím o stanovení pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně vodního zdroje pro veřejné zásobování obce Dobešov (VLHZ/4708/a/90/Pe-235), do kterého spadá návrhová plocha 6.4 BV, vyplývá pro využití plochy jako plochy bydlení jediná podmínka – musí být zajištěna likvidace odpadních vod v nepropustné jímce, která bude vyvážena mimo ochranné pásmo. Ostatní návrhové plochy spadají do pásma hygienické ochrany 2. stupně pro veřejné zásobování obce Veselí (č. j. ŽP-4557/92-Pe-231/3), pro zde situované plochy bydlení 6.13 BV a 6.17 BV je taktéž uvedena podmínka řádného zajištění likvidace odpadních vod. Pokud bude uvedený požadavek naplněn, nelze předpokládat negativní ovlivnění stávajícího stavu pásem hygienické ochrany. Plochy zemědělské výroby 6.15 VZ se týká nejen výše uvedené zajištění likvidace odpadních vod, ale také dodržování plánu hospodaření na zemědělských pozemcích. Dle rozhodnutí o stanovení PHO vodních zdrojů pro veřejné zásobování obce Veselí z roku 1993 měl být pro vnitřní a vnější část 2. stupně PHO zpracován odbornou organizací plán hospodaření, který měl být předložen příslušnému vodoprávnímu úřadu. Dle vyjádření vodoprávního úřadu však nebyl plán hospodaření předložen. Bližší podmínky hospodaření tudíž nejsou známy a nelze posoudit potenciální střet PHO s navrhovaným chovem hospodářských zvířat. Na golfových hřištích se často ve velkém množství používají dusičnany jako hnojivo podporující růst trávníku. Dusičnany jsou rozpustné ve vodě a trávníkem prosakují do podzemní vody. Katastrální území Tošovice, na kterém je návrh situován, bylo v roce 2003 zařazeno k tzv. zranitelným oblastem, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zemědělci jsou zde nuceni dodržovat tzv. akční program Nitrátové směrnice, který upravuje nakládání s dusíkatými hnojivy. Ačkoli golfová hřiště nejsou zemědělsky obhospodařovanou půdou a nevztahuje se na ně tudíž výše uvedený akční program Nitrátové směrnice, bylo by vhodné, aby provozovatelé v maximální možné míře množství aplikovaných hnojiv omezili. V roce 2012 a 2013 proběhla na stávající areál golfového hřiště, na který navazují návrhové plochy č. 6.25a a č. 6.25b, hned dvě zjišťovací řízení (jedno bylo pozastaveno) v rámci procesu EIA. V závěru zjišťovacího řízení č. j. MSK 70585/2013 byly stanoveny podmínky, mezi kterými bylo mj. vypracování plánu hnojení (a to v prostorech vyžadujících živinovou dotaci pouze pomalu rozpustnými hnojivy a v kontaktních prostorech

33


vyživovaných ploch s vodními plochami selektivními hnojivy s cílem minimalizovat přímé ovlivnění povrchových vod) a plánu používání pouze selektivních nízkoreziduálních pesticidů (včetně specifikace pesticidů a režimu aplikace). Pokud by tyto podmínky byly naplněny i v návrhových plochách 6.25a a 6.25b, neměl by mít návrh na kvalitu vod významný negativní vliv. Návrh je ne příliš vhodně situován na rozvodnici, v jeho blízkosti se však nenacházejí prameniště povrchových vod ani podzemní zdroje pitné vody, do kterých by se živiny (a také pesticidy) vyplavovaly. Voda na zavlažování je čerpána z pravostranného bezejmenného přítoku Husího potoka (IDVT 10216718) a z levostranného bezejmenného přítoku Vítovky (IDVT 10216941). Ovlivněním kvantity vody v tocích se podrobně zabývalo již zmíněné zjišťovací řízení v rámci procesu EIA. Záměr (návrhové plochy 6.25a a 6.25b) spadá dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení). V rámci zjišťovacího řízení by se měl posoudit kumulativní vliv stávajícího areálu golfového hřiště a návrhových ploch na jeho rozšíření. Další ovlivněnou složkou je půda, resp. zábor nejkvalitnějších půd v I. a II. třídě ochrany: v nejcennějších třídách I a II. jsou situovány následující posuzované změny: 6.10 BV, 6.20b DD (západní část), 6.16 VD, 6.14 BV, 6.11 BV (I. třída), 6.24 BV, 6.32 (západní část) a 6.34 ZZ. Bonita půd bude realizací uvedených změn v dotčených plochách ovlivněna negativně. Ve stávajícím zastavěném a zastavitelném území obce se nacházejí tyto výše uvedené návrhy: 6.11 BV, 6.14 BV, 6.16 VD a 6.20b DD, přičemž návrhy 6.11 BV (zastavěn), 6.16 VD nejsou součástí zemědělského půdního fondu. Pozemek návrhu změny 6.10 BV je již částečně zastavěn, plochu návrhu změny 6.20b DD dle KN tvoří orná půda, ve skutečnosti je po tomto pozemku vedena stávající účelová komunikace. Návrhová plocha 6.32 zasahuje do II. třídy ochrany půd okrajově, plocha 6.34 ZZ bude stále součástí zemědělského půdního fondu. Z pohledu ochrany aktuálního stavu půd jsou problematičtější návrhy 6.14 BV (v současnosti využíván jako zahrada) a 6.24 BV (v současnosti trvalý travní porost). Dle § 4 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění, lze zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. krom zemědělské půdy je navrhován změnou č. 6.25a RS (areál golfového hřiště) zábor půdy určené k plnění funkcí lesa. Jelikož je plocha součástí záměru rozšíření areálu golfového hřiště, vztahuje se na ni dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, povinnost zjišťovacího řízení v rámci procesu EIA (viz výše). V rámci zjišťovacího řízení by mělo být odůvodněno situování návrhu, resp. proč zábor nelze řešit umístěním navrhované plochy mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa a zda v situování plochy návrhu neexistuje alternativní (variantní) řešení. Zároveň je potřeba popsat navrhovanou druhovou skladbu lesních porostů na návrhové ploše 6.25c RS, která má být zřejmě kompenzačním opatřením a z toho důvodu by tudíž měla být tvořena stanovištně vhodnými druhy dřevin pro vznik nového významného segmentu krajiny. Les je dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, významným krajinným prvkem, který je chráněn před poškozováním a ničením. Navrhovaná plocha záboru o rozloze cca 150 x 135 m tvoří okraj lesního komplexu Dubový les. Jedná se cca o 1 procento z celkové plochy komplexu. Ze dvou třetin plochy návrhu se jedná o vzrostlý smíšený lesní porost, z jedné třetiny je území tvořeno travobylinnou formací s mozaikovitým výskytem dřevin a s novou výsadbou stromů. Srovnáním lesního ekosystému (i ne příliš hodnotného) s ekosystémem navrhovaným je zřejmé, že dojde k negativní změně in situ. Lesní komplex Dubový les tvoří značně rozvolněný mozaikovitý ekosystém dřevin různé kvality a zápoje, dle vrstvy mapování biotopů se hodnotnější biotop nachází na východních svazích v jižní části komplexu, jedná se o biotop L3.2 polonské dubohabřiny. Ten by nebyl navrhovanou změnou ovlivněn.

34


Součástí návrhu golfového hřiště je návrh na založení nové lesní plochy (viz výše), dvakrát větší než navrhovaná plocha záboru. Ta by navazovala na lesní komplex ze severu, kde je v současnosti orná půda (třída ochrany III., IV a V). V případě, že bude založen biotop, který bude minimálně stejně hodnotný jako biotop navrhovaného záboru (dle potenciálně přirozené vegetace má být cílovým společenstvem v dané ploše strdivková bučina přecházející do lipové doubravy) a s ohledem na stávající stav lesního komplexu, nelze záměr považovat za významně negativní. Situování návrhu nové výsadby je zdařilé, realizací záměru by došlo k výrazné podpoře konektivity dvou lesních ekosystémů a k podpoře migrace živočichů přes hřeben do povodí Husího potoka. Dalším významným potenciálně ovlivněným krajinným prvkem je údolní niva. Dle Šindlara a kol. (2008) lze za nejširší hranice stávajících niv považovat stanovenou hranici záplavového území Q100: v záplavovém území Q100 se nachází následující posuzované změny: 6.10 BV, 6.11 BV, 6.16 VD, 6.20a VP, 6.20b DD, 6.26 BD a 6.34 ZZ. Stanovené záplavové území zasahuje velkou měrou do stávajícího zastavěného a zastavitelného území města, resp. značná část zástavby města Odry leží v nivě řeky Odry. Ve stávajícím zastavěném a zastavitelném území města se nacházejí všechny výše uvedené návrhy krom návrhu 6.10 BV. Tento návrh je navíc situován v tzv. nepřijatelném riziku (viz kpt. výše). Dne 2. 3. 2015 bylo Městskému úřadu Odry odesláno Povodím Odry, s.p. vyjádření k návrhu Zprávy o uplatňování ÚP města Odry. V něm podnik vyjádřil nesouhlas s využitím plochy 6.10 BV k bydlení mj. i proto, že návrh není v souladu s Politikou územního rozvoje ČR a „Správnými postupy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha“, které byly součástí Plánu oblasti povodí Odry. Jelikož plochy navržené k zástavbě nejsou v současnosti hodnotnými nivními biotopy a jelikož jsou součástí stávajícího zastavěného území, nelze návrhy považovat za významně negativní. Problematický je návrh 6.10 BV, nikoli z pohledu ochrany přírody, resp. ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku, nýbrž z pohledu povodňové bezpečnosti. Na území obce Odry je vymezena řada registrovaných významných krajinných prvků. Střety vyhlášených VKP s navrhovanými plochami změn jsou následující: do registrovaného VKP pod názvem Náplavový kužel Čermný významně svým rozsahem zasahují následující změny: 6.7 BV, 6.8 BV, 6.9a ZL a 6.9b ZL do registrovaného VKP pod názvem Louky, zahrady a pastvina na Zobce významně svým rozsahem zasahuje změna 6.12 OV registrované VKP pod názvem Parkový porost bývalé Waschkovy textilky a Řada u bývalé Waschkovky jsou součástí návrhové plochy 6.20a VP do registrovaného VKP Ozelenění okolí čerpadla PHM v Odrách zasahuje návrhová plocha 6.2 Dle § 4 zákona č. 114/1992 Sb. jsou významné krajinné prvky chráněny před poškozováním a ničením a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Mezi zásahy, které by uvedenou stabilizační funkci mohly ohrozit či oslabit, patří mj. umisťování staveb. Stavba v návrhové ploše 6.8 BV je již realizována. Plocha 6.12 OV je ve stávajícím územním plánu vedena jako stabilizovaná plocha zemědělské výroby, součástí plochy je zahrada, která je zahrnuta do registrovaného VKP. Záměrem investora je rekonstrukce stávající zemědělské stavby. V příp. že bude stávající zeleň s mozaikovitým zastoupením dřevin vyskytující se cca na polovině plochy zachována, nedojde k porušení kontinuity prvku, tedy jeho stabilizační funkce. Problematický není ani střet 35


registrovaných VKP v návrhové ploše 6.20a VP a registrovaného VKP v návrhové ploše 6.2 v případě, že budou dřeviny zachovány a nedojde k jejich poškození. Změny 6.9a ZL a 6.9b ZL nejsou s registrovaným VKP v rozporu. Problematicky se jeví návrhová plocha 6.7 BV, v případě zastavění poměrně rozsáhle vymezené plochy by došlo k porušení kontinuity VKP, došlo by k propojení stávajících ploch bydlení a k rozdělení VKP na dvě části. Záměr bude mít na VKP negativní vliv, zda bude záměr významně negativní, bude předmětem posouzení v kapitolách níže. Do RBC 244 U Jakubčovic je situována návrhová plocha bydlení 6.21 BV. ÚSES je veřejně prospěšným opatřením a dle ÚP jsou plochy ÚSES nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami. Vliv výše uvedeného záměru na ÚSES lze považovat za významně negativní. Významným podkladem pro zjištění významných stanovišť na území obce je vrstva mapování biotopů České republiky spravovaná AOPK ČR. Střety návrhových ploch změn s přírodními biotopy ČR a evropsky významnými habitaty s návrhy změn jsou následující: do přírodního biotopu T1.1 zasahuje změna č. 6.19 ZS do přírodního biotopu L3.2 zasahuje změna č. 6.18 BV do přírodních biotopů T1.1, T1.5 a L3.2 zasahuje změna č. 6.5 BV Do změny č. 6.19 ZS zasahuje přírodní biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, který je zároveň evropsky významným habitatem 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis). Návrh počítá s výsadbou zeleně. Návrh změny zasahuje jen do malé části plochy biotopu, v případě, že nová výsadba nebude situována do plochy biotopu a bude pravidelně likvidován nálet v dané ploše, nebude mít změna funkce plochy žádný vliv. Do změny č. 6.18 BV zasahuje přírodní biotop L3.2 Polonské dubohabřiny, který je zároveň evropsky významným habitatem 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum. Návrh zasahuje do cca poloviny plochy výměry biotopu. V případě, že by byl návrh realizován, dojde k významnému zmenšení plochy biotopu. Návrh lze tedy z hlediska přírodních biotopů považovat za negativní. Do změny č. 6.5 BV zasahují biotopy T1.1, T1.5 (Vlhké pcháčové louky) a L3.2. Návrh zasahuje do uvedených biotopů okrajově, nedojde k výraznému zmenšení plochy biotopů. Návrh by tedy neměl mít na biotopy významně negativní vliv. Vrstva mapování biotopů není limitem dle zákona č. 114/1992 Sb. Ovšem dle vyhlášky o zřízení přírodního parku Oderské vrchy, který pokrývá téměř celé území obce, je jedním z uvedených poslání parku ochrana zvlášť významných biotopů, které mají zásadní význam pro zachování druhové pestrosti živých organizmů. Zda bude mít návrh 6.18 BV významně negativní vliv, bude posouzeno v kapitole níže. Dle Územně analytických podkladů, jevu 36 Lokality výskytu zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, jsou na říčce Čermná, která tvoří administrativní hranici k. ú. Kamenka a Klokočůvek, zakresleny 4 lokality výskytu kriticky ohroženého jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne). V blízkosti uvedených lokalit se žádná z posuzovaných návrhů změn nevyskytuje, lokality nemohou být schválením návrhu ovlivněny. Pro zjištění výskytu zvláště chráněných druhů na území obce bylo zažádáno o data Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP) z AOPK ČR. Žádný z konkrétních bodových záznamů NDOP se v návrhových plochách nevyskytuje. Druhy se vyznačují také polygonově, vyznačuje se areál výskytu druhů, jejichž lokalizace není přesně známa. V některých návrhových plochách se tak mohou vyskytovat níže uvedené druhy, které mohou být ovlivněny těmito návrhy: 36


6.2 6.6 OS 6.7 BV 6.16 VD 6.18 BV

bekasína otavní, modrásek bahenní křeček polní, otakárek fenyklový bramborníček černohlavý křeček polní, modrásek bahenní bramborníček černohlavý, křeček polní, modrásek bahenní, otakárek fenyklový

Obecně před realizací všech výše uvedených návrhů by bylo vhodné zjistit přítomnost výše uvedených druhů. V případě, že bude pro některý z výše uvedených návrhů nutné provést min. zjišťovací řízení v rámci procesu EIA, bylo by vhodné se zaměřit především na druhy uvedené u konkrétních návrhových ploch výše. Součástí posuzované změny č. 6 ÚPM Odry je návrh na vybudování kompostárny ve stabilizovaných a navrhovaných plochách zemědělské výroby a zpracovatelských provozů (VZ). Jelikož daný návrh není situován na konkrétní lokalitu, nelze vyhodnotit vliv návrhu na konkrétní podmínky životního prostředí. Jelikož záměr naplňuje dikci bodu 10.1, kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bude nutné konkrétní záměr posoudit v rámci zjišťovacího řízení procesu EIA. V rámci zjišťovacího řízení je potřebné zaměřit pozornost především na ochranu složky ovzduší (město je součástí OZKO) a vody (ochranná pásma vodních zdrojů, záplavové území Odry a Vítovky). Posláním přírodního parku Oderské vrchy je mj. „ochrana územních hodnot pro takové formy rekreace a pobytu v přírodě, které nepříznivě neovlivní jejich přirozenou podstatu“ (vyhláška č. 8/94 o zřízení přírodního parku Oderské vrchy). V rámci změny č. 6 byly navrženy dvě plochy pro sport a rekreaci (RS), jedná se o golfová hřiště. Plochy budou navazovat na již stávající golfový areál, dojde tudíž k jeho rozšíření. Stávající hodnoty dotčeného území tvoří travnaté porosty, orná půda a lesní porost. V rámci dílčí změny 6.25 dojde k rozšíření travního porostu na úkor lesního porostu a v menší míře i orné půdy. Největší vliv na krajinný ráz lze předpokládat u změny lesního pozemku na travní porost. Jelikož se jedná o část lesního komplexu, který se nachází na svahu pod hřebenem a netvoří tudíž vrcholovou partii hřebenu, nelze předpokládat významně negativní vliv. V rámci EIA je nutné návrh s již konkrétními parametry posoudit i z hlediska vlivu na krajinný ráz. Krajinný ráz je dle územně plánovacích dokumentací důležitou prioritou k naplnění udržitelného rozvoje. Prioritou Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je mj. „Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině“. Území náleží do krajinné oblasti Nízký Jeseník a Oderská brána. Jednou ze zásad ochrany krajinného rázu v uvedených oblastech je právě umisťování nové zástavby přednostně mimo pohledově exponovaná území. V rozporu s touto zásadou jsou především návrhy 6.1 BV a 6.14 BV, které se nacházejí mimo stávající zastavitelné území na exponovaných místech a které silně vybíhají do volné krajiny i bez návaznosti na zastavěnou plochu (6.1 BV). Navrhovaná změna č. 6 ÚPM Odry bude také posouzena z hlediska vlivu na kulturní hodnoty v území: do ÚAN II. stupně zasahují následující změny: 6.17 BV, 6.13 BV (Veselí), 6.12 OV (Pohoř), 6.1 BV, 6.11 BV (Loučky) a 6.27 BD (Klokočůvek). Na územích s archeologickými nálezy II. stupně nebyl dosud výskyt nálezů pozitivně prokázán, existují však indicie, které tomu nasvědčují. Daný jev nelze hodnotit, neboť není jisté, zda k nějakému ohrožení hodnot dojde. Nicméně dle zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, má stavebník ještě v přípravné fázi povinnost oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

37


5.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

Na území obce se nachází tři maloplošná zvláště chráněná území (PR Suchá Dora, PP Vrásový soubor v Klokočůvku a PP Na Čermence). Do území také zasahují dvě evropsky významné lokality vázané na řeku Odru. Jedná se o EVL Horní Odra a EVL Poodří. Vliv na soustavu Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (č. j. MSK 25726/2015) ze dne 19. 2. 2015 a v dodatečném stanovisku pro doplněné dílčí změny (č. j. MSK 100363/2015) ze dne 6. 8. 2015. Hlavními stávajícími problémy území obce jsou zhoršená kvalita ovzduší a situování velké části zástavby v záplavovém území řeky Odry. Jedinou dílčí změnou, která by mohla potenciálně přispět k dalšímu zhoršení kvality ovzduší, je návrh změny č. 6.29 realizace kompostárny ve stabilizovaných a navrhovaných plochách zemědělské výroby a zpracovatelských provozů (VZ). Při naplnění standardních požadavků by ke znečištění ovzduší (zápach) nemělo docházet. Stávající a navrhované plochy zemědělské výroby a zpracovatelských provozů jsou od výše uvedených ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 v dostatečné vzdálenosti, vliv na ZCHÚ a území soustavy Natura 2000 by měl být vyloučen rozptylovou studií v rámci procesu EIA. V záplavovém území řeky Odry jsou navrhovány tři plochy bydlení (6.10 BV, 6.11 BV, 6.26 BD), plocha silniční dopravy (6.20b DD) a dvě plochy výrobní (6.16 VD, 6.20a VP). Potenciálně nebezpečné jsou v případě povodní plochy výrobní, na kterých se mohou nacházet toxické a nebezpečné látky pro vodní prostředí a které by tak v případě povodně mohly negativně ovlivnit EVL Poodří nacházející se po proudu níže. Ačkoli byl vliv změny č. 6 na soustavu Natura 2000 stanoviskem Krajského úřadu vyloučen, měl by být alespoň konkrétní záměr na ploše 6.20a VP důkladněji posouzen v rámci procesu EIA. Tento záměr splňuje dikci bodu 10.6, kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění. Ostatní návrhy dílčích změn nemohou mít na výše uvedená chráněná území nebo problémy životního prostředí negativní vliv.

38


6.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Předložený návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry je zpracován jako jednovariantní. Současně je však potřeba konstatovat, že záměry, které budou na navržených rozvojových plochách připravovány, mohou být řešeny variantně v souladu s podmínkami uvedenými pro využití daných ploch. Posouzení vlivů jednotlivých navržených záměrů je obsaženo v další kapitole.

39


7.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ

7.1

POPIS POUŽITÉ METODY HODNOCENÍ

Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, a ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Tato metodika byla přizpůsobena charakteru posuzovaného návrhu Změny č. 6 Územního plánu města Odry. Postup vyhodnocení je možno rozdělit do několika dílčích kroků: 1.

Vymezení jednotlivých záměrů – tj. především plochy pro bydlení a další

2.

Zhodnocení vlivů jednotlivých záměrů na jednotlivé složky životního prostředí – jednotlivé záměry jsou hodnoceny především z hlediska střetů s hlavními limity ochrany životního prostředí s územním průmětem v odpovídajícím měřítku

3.

Identifikace potenciálních problémů, rizik a negativních vlivů

4.

Navržení opatření ke zmírnění negativních vlivů.

U hodnocených záměrů je současně potřeba doplnit, že u nich může být současně předpokládán pozitivní vliv na některé složky ŽP. Cílem hodnocení bylo identifikovat možné potenciální vlivy (na základě střetů), podrobněji se zabývat negativními vlivy a k těm navrhovat opatření pro zmírnění a zabránění těchto vlivů. Je nutno zdůraznit, že územně plánovací dokumentace vymezuje plochy a způsob jejich budoucího využití. V této fázi je tedy známa pouze orientační podoba budoucích záměrů, konkrétní podoba záměrů (stavby, provoz apod.) známá není a bude předmětem řešení v navazujících řízeních (územní řízení, stavební řízení). Při hodnocení jednotlivých záměrů (návrhových ploch) se pracuje s jistou mírou neurčitosti (např. konkrétní podoba jednotlivých záměrů). Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i možné kumulativní a synergické vlivy.

40


7.2

POPIS VLIVŮ NÁVRHOVÝCH PLOCH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

V kapitole 4. byl podrobně popsán hlavní vliv jednotlivých návrhových ploch na jednotlivé charakteristiky životního prostředí. Z kapitoly vyplynuly potenciálně negativní střety, které budou v rámci této kapitoly předmětem posouzení.

7.2.1

Plochy bydlení – bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), bydlení v bytových domech (BD)

V rámci Změny č. 6 ÚPMO bylo hodnoceno 16 ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) a dvě plochy bydlení v bytových domech (BD).

7.2.1.1

K. ú. Dobešov: návrhové plochy 6.4 BV a 6.24 BV

Plocha 6.4 BV byla v rámci aktualizace zastavěného území zahrnuta do zastavěného území. Na pozemku je již stavba postavena (RD, rekreační objekt). Plocha 6.4 BV je součástí ochranného pásma vodního zdroje II. stupně (ochrana zdroje vody pro zásobování místní části Dobešov). Jak již bylo zmíněno v kapitole 4., z rozhodnutí o stanovení PHO vyplývá pro využití plochy jako plochy bydlení jediná podmínka – musí být zajištěna likvidace odpadních vod v nepropustné jímce, která bude vyvážena mimo ochranné pásmo (nebo jiným vhodným způsobem). Lze předpokládat, že tato podmínka je již splněna. Na ostatní složky životního prostředí nebude mít návrh významný negativní vliv. Plocha 6.24 BV je situována na okraj zástavby, je zatravněna. Pozemek je v KN veden jako trvalý travní porost. Plocha leží v II. třídě ochrany půd, nicméně je součástí zastavitelného území a bezprostředně navazuje na stávající zástavbu. Schválením plochy nedojde k výraznému negativnímu zásahu do krajinného rázu, plocha je situována v souladu se stávající zástavbou a nevybíhá do volné krajiny. Ostatní složky životního prostředí nebudou významně ovlivněny. Plochu lze považovat za akceptovatelnou.

7.2.1.2

K. ú. Klokočůvek: návrhové plochy 6.7 BV, 6.8 BV a 6.27 BD

Plocha 6.7 BV je zatravněna a v KN vedena jako orná půda. Plocha je situována v registrovaném významném krajinném prvku pod pořadovým číslem 36414 Náplavový kužel Čermný. Prvek byl vyhlášen z důvodu ochrany výrazného náplavového kužele potoka Čermný při soutoku s Odrou. Významný krajinný prvek je dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, chráněn před poškozením a ničením. Využívá se pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. V případě zastavění poměrně rozsáhle vymezené plochy by došlo k porušení kontinuity VKP, došlo by k propojení stávajících ploch bydlení a k rozdělení VKP na dvě části. Tím by došlo k oslabení až k ohrožení stabilizační funkce prvku (údolní nivy) a tedy k jeho poškození. Ve vyhlašovací dokumentaci je uveden pouze jediný způsob ochrany – ochrana VKP před zastavěním. V případě schválení plochy by došlo nejen k porušení výše uvedených předpisů, ale také k vytvoření precedentu pro výstavbu potenciálně dalších rodinných domů v lokalitě a k tvorbě satelitu. Z uvedených důvodů doporučujeme tuto plochu vypustit. V ploše 6.8 BV je již rodinný dům postaven, nachází se zde také zbořeniště domu dalšího. Menší část plochy zasahuje do výše uvedeného registrovaného významného krajinného prvku Náplavový kužel Čermný. Vzhledem k tomu, že je již stavba realizována a zasahuje do VKP pouze v hraniční části, nelze považovat návrh za významně negativní. Ostatní složky životního prostředí nebudou schválením plochy ohroženy.

41


Plocha 6.27 BD je již zastavěná, jedná se o přestavbovou plochu, změnu stávajícího bydlení v rodinných domech na bydlení v bytových domech. Touto změnou nedojde k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí.

7.2.1.3

K. ú. Loučky nad Odrou: návrhové plochy 6.1 BV, 6.5 BVa, 6.5 BVb, 6.11 BV, 6.14 BV a 6.21 BV

Plochu 6.1 BV tvoří mírně svažitý pozemek, na ploše se nachází trvalý travní porost, pozemek je evidován jako orná půda. Plocha je situována na pohledově exponovaném místě a silně vybíhá do volné krajiny, aniž by navazovala na stávající zastavěnou plochu obce. Schválením plochy by došlo k narušení kompaktního tvaru sídla, čímž by došlo k porušení zásad ochrany krajinného rázu uvedených v oblasti krajinného rázu Nízký Jeseník (novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území). Krajinný ráz je v území důležitou hodnotou, od roku 1994 je zájmové území součástí přírodního parku Oderské vrchy. Jedním z uvedených poslání je zachování krajinného rázu typického pro Jesenické podhůří (viz oblast Nízký Jeseník). Plocha je dále situována v evidované lokalitě sesuvů, v kategorii I, tedy malého rizika. Přesto se jedná o dočasně uklidněný sesuv, kde příčiny vzniku dosud trvají a pohyby se mohou znovu obnovit. Plochu je třeba monitorovat. Z důvodu negativního ovlivnění krajinného rázu navrhujeme návrhovou plochu vypustit. Plochy 6.5 BVa a 6.5 BVb tvoří mírně svažitý pozemek, který je zatravněn a v KN veden jako orná půda. Pozemek navazuje na stávající zástavbu. Travní porosty tvoří biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, který je zároveň evropsky významným habitatem 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). Mezi plochami se nachází biotop T1.5 Vlhké pcháčové louky. Návrhová plocha zasahuje do uvedených biotopů okrajově, jejím schválením nedojde k výraznému zmenšení plochy biotopů. Na ostatní složky životního prostředí nemá záměr významnější negativní vliv. Plocha 6.11 BV je již zastavěná, jedná se o přestavbovou plochu, změnu stávající plochy občanské vybavenosti (OS) na bydlení v rodinných domech. Touto změnou nedojde k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí. Plocha 6.14 BV je využívána jako zahrada – zatravněná plocha, pozemek je zatravněn a v KN veden jako trvalý travní porost. Situování plochy je obdobné jako u plochy 6.1 BV, plocha významně vybíhá do volné krajiny, i když není tak exponovaná. K narušení kompaktního tvaru sídla však dochází. Plocha dále leží v II. třídě ochrany půd a je stejně jako plocha 6.1 BV součástí lokality sesuvů. Z důvodu negativního ovlivnění krajinného rázu a z důvodu situování plochy v II. třídě ochrany půd na pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, navrhujeme návrhovou plochu vypustit. Plocha 6.21 BV je situována na orné půdě, pozemek je i jako orná půda evidován v KN. Plocha je situována v severozápadním cípu vymezeného regionálního biocentra 244 U Jakubčovic. ÚSES je veřejně prospěšným opatřením. Dle ZÚR MSK je nutné chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES před změnami ve využití území, jejichž důsledkem je snížení stupně ekologické stability těchto ploch, a znemožnění budoucího založení vymezené skladebné části ÚSES. Dle ÚP jsou plochy ÚSES nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami. Vliv výše uvedeného záměru na ÚSES lze tedy považovat za negativní a z tohoto důvodu navrhujeme návrhovou plochu vypustit.

42


7.2.1.4

K. ú. Odry: 6.3 BVa, 6.10 BV, 6.18 BV a 6.26 BD

Plochu 6.3 BVa tvoří travní porost, navazuje na plochu 6.3 VZb, na níž je postavena nová zemědělská stavba. Plocha není ve střetu se složkami životního prostředí (viz kpt. 4), plocha vhodně ukončuje rozvolněnou zástavbu v místní části Vítovka, bydlení spojené s chovem koní. Schválení plochy nebude mít na složky životního prostředí významný negativní vliv. Plocha 6.10 BV je již zastavěna, na pozemku se nachází zastavěná plocha a nádvoří, v platném územním plánu je plocha zařazena do plochy PZ samostatné zahrady a sady v nezastavěném území. Plocha leží ve stanoveném záplavovém území řeky Odry, část plochy by byla zaplavena již při průchodu 20-leté vody. K návrhové ploše zaujalo Povodí Odry, s. p. nesouhlasné stanovisko, z důvodu výskytu plochy v tzv. středním ohrožení v rámci povodňového ohrožení. V těchto plochách se nedoporučuje rozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu. Z uvedeného důvodu povodňové bezpečnosti navrhujeme návrhovou plochu s funkcí bydlení vypustit. Plocha 6.18 BV je zčásti zatravněna, z větší části je však tvořena vzrostlými dřevinami. Pozemek je v KN veden jako trvalý travní porost. Středovou část v rámci nelesní dřevinné vegetace tvoří biotop L3.2 Polonské dubohabřiny, který je zároveň evropsky významným habitatem 9170 Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum. Návrh zasahuje do cca poloviny plochy výměry biotopu. V případě, že by byl návrh realizován, dojde k významnému zmenšení jeho plochy. Současně se bude jednat o významný zásah do stávající zeleně a rozšiřování zástavby jen v malé návaznosti na zástavbu stávající. Stávající biotopy na pozemku mohou hostit řadu vzácných a ohrožených druhů. Dle nálezové databáze ochrany přírody se v lokalitě mohou vyskytovat druhy bramborníček černohlavý, křeček polní, modrásek bahenní a otakárek fenyklový. Pro zjištění existence těchto druhů na lokalitě by bylo vhodné zadat biologický průzkum. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučujeme významnější redukci rozlohy této plochy a minimalizovat zásahy do zeleně. Plocha 6.26 BD je již zastavěná, jedná se o přestavbovou plochu, změnu stávajícího bydlení v rodinných domech na bydlení v bytových domech. Touto změnou nedojde k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí.

7.2.1.5

K. ú. Tošovice: 6.23 BV a 6.28 BV

Plocha 6.23 BV je zařazena v platném územním plánu jako stabilizovaná nezastavitelná plocha PL – trvalé travní porosty, pozemek je v KN veden jako trvalý travní porost. Plocha není ve střetu se složkami životního prostředí (viz kpt. 4), je akceptovatelná. Plocha 6.28 BV je již zastavěna, návrh upravuje pouze tvar pozemku. Touto změnou nedojde k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí.

7.2.1.6

K. ú. Veselí u Oder: 6.13 BV a 6.17 BV

Plocha 6.13 BV je využívána jako zahrada, na pozemku se nachází mobilní objekt zázemí zahrady. Pozemek je zatravněn a v KN veden jako orná půda. Návrhová plocha leží v ochranném pásmu vodního zdroje (ochrana zdroje vody pro zásobování místní části Veselí). Jak již bylo zmíněno v kapitole 4., z rozhodnutí o stanovení PHO vyplývá pro využití plochy jako plochy bydlení jediná podmínka – musí být zajištěna

43


likvidace odpadních vod v nepropustné jímce, která bude vyvážena mimo ochranné pásmo (nebo jiný vhodný aktuální způsob). Lze předpokládat, že tato podmínka bude splněna. Plocha je dále situována na území s archeologickými nálezy II. stupně. Dle zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, má stavebník ještě v přípravné fázi povinnost oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Na ostatní složky životního prostředí nebude mít návrh významný negativní vliv, lze jej tedy považovat za akceptovatelný. Plocha 6.17 BV je již zastavěna, návrh upravuje pouze tvar pozemku. Touto změnou nedojde k negativnímu ovlivnění složek životního prostředí.

7.2.2

Plochy rekreace, sportu a tělovýchovy – sportovní plochy (RS), návrh nových ploch golfového hřiště (plochy 6.25a RS a 6.25b RS)

Plochu 6.25a tvoří lesní porost, plocha je součástí pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL). Jak již bylo zmíněno v kpt. 4, plocha je součástí záměru rozšíření areálu golfového hřiště, který splňuje dikci bodu 10.8, kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění., tedy povinnost zjišťovacího řízení v rámci procesu EIA. V rámci zjišťovacího řízení by mělo být odůvodněno situování návrhu, resp. proč zábor nelze řešit umístěním navrhované plochy mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa a zda v situování plochy návrhu neexistuje alternativní (variantní) řešení. Zároveň je potřeba popsat navrhovanou druhovou skladbu lesních porostů na návrhové ploše 6.25c RS, která má být zřejmě kompenzačním opatřením a z toho důvodu by tudíž měla být tvořena stanovištně vhodnými druhy dřevin pro vznik nového významného segmentu krajiny. Navrhovaná plocha záboru o rozloze cca 150 x 135 m tvoří okraj lesního komplexu Dubový les. Jedná se cca o 1 procento z celkové plochy komplexu. Ze dvou třetin plochy návrhu se jedná o vzrostlý smíšený lesní porost, z jedné třetiny je území tvořeno travobylinnou formací s mozaikovitým výskytem dřevin a s novou výsadbou stromů. Součástí návrhu golfového hřiště je návrh na založení nové lesní plochy (viz plocha 6.25c ZL), dvakrát větší než navrhovaná plocha záboru. Ta by navazovala na lesní komplex ze severu, kde je v současnosti orná půda (třída ochrany III., IV a V). V případě, že bude založen biotop, který bude minimálně stejně hodnotný jako biotop navrhovaného záboru (dle potenciálně přirozené vegetace má být cílovým společenstvem v dané ploše strdivková bučina přecházející do lipové doubravy) a s ohledem na stávající stav lesního komplexu, nelze záměr z daného pohledu považovat za významně negativní. V kapitole 4 byl popsán problém jakosti vod, především s ohledem na dusičnany, které jsou současným problémem k. ú. Tošovic (Tošovice jsou součástí zranitelných oblastí dle zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění) a které budou i potenciálním problémem v případě užívání dusičnanů v hnojivu podporující růst trávníku. V roce 2012 a 2013 proběhla na stávající areál golfového hřiště, na který navazují návrhové plochy č. 6.25a a č. 6.25b, hned dvě zjišťovací řízení (jedno bylo pozastaveno) v rámci procesu EIA. V závěru zjišťovacího řízení č. j. MSK 70585/2013 byly stanoveny podmínky, mezi kterými bylo mj. vypracování plánu hnojení (a to v prostorech vyžadujících živinovou dotaci pouze pomalu rozpustnými hnojivy a v kontaktních prostorech vyživovaných ploch s vodními plochami selektivními hnojivy s cílem minimalizovat přímé ovlivnění povrchových vod) a plánu používání pouze selektivních nízkoreziduálních pesticidů (včetně specifikace pesticidů a režimu aplikace). Lze předpokládat, že pokud budou tyto podmínky naplněny i v návrhových plochách 6.25a a 6.25b, neměl by mít návrh na kvalitu vod významný negativní vliv.

44


Dále byl v kapitole 4 popsán vliv návrhových ploch na kvantitu vod. Voda na zavlažování je čerpána z pravostranného bezejmenného přítoku Husího potoka (IDVT 10216718) a z levostranného bezejmenného přítoku Vítovky (IDVT 10216941). V případě dodržení podmínek daných vodoprávním úřadem nelze považovat fakt odběru vody za negativní. Ovlivněním kvantity vody v tocích by se podrobně měla zabývat EIA. V kapitole 4 byla zmíněna možnost potenciálního ovlivnění krajinného rázu. V rámci dílčích změn 6.25a RS a 6.25b RS dojde k rozšíření travního porostu na úkor lesního porostu a v orné půdy. Největší vliv na krajinný ráz lze předpokládat u změny lesního pozemku na travní porost. Jelikož se jedná o část lesního komplexu, který se nachází na svahu pod hřebenem a netvoří tudíž vrcholovou partii hřebenu, nelze předpokládat významně negativní vliv. V rámci EIA je nutné návrh s již konkrétními parametry posoudit i z hlediska vlivu na krajinný ráz. Vliv navržených ploch 6.25a RS a 6.25b RS nelze považovat z významně negativní. Konkrétní záměr bude podrobněji posouzen v rámci procesu EIA.

7.2.3

Plochy výrobní – plochy zemědělské výroby, zpracovatelských provozu (VZ), plochy průmyslové (VP), plochy drobné výroby a výrobních služeb (VD)

Na ploše 6.15 VZ je již požadavek vlastníka realizován – na pozemku se nachází rozestavěný objekt k obhospodařování pozemku, který má být využit k chovu hospodářských zvířat. Plocha 6.15 VZ leží v pásmu hygienické ochrany II. stupně. Dle rozhodnutí o stanovení PHO vodních zdrojů pro veřejné zásobování obce Veselí z roku 1993 měl být pro vnitřní a vnější část 2. stupně PHO zpracován odbornou organizací plán hospodaření, který měl být předložen příslušnému vodoprávnímu úřadu. Dle vyjádření vodoprávního úřadu však nebyl plán hospodaření předložen. Bližší podmínky hospodaření tudíž nejsou známy a nelze posoudit potenciální střet PHO s navrhovaným chovem hospodářských zvířat. Na ostatní složky životního prostředí nemá plocha negativní vliv. Na ploše 6.3b VZ je taktéž požadavek vlastníka již realizován, na pozemku je postavena nová zemědělská stavba s příjezdovou komunikací, plocha má sloužit k chovu koní. Plocha není s charakteristikami životního prostředí v konfliktu, schválením plochy nedojde k negativnímu ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí. Plocha 6.20a VP je již zastavěna. Plocha průmyslové výroby byla navržena na stabilizované ploše drobné výroby (VD), požadavkem vlastníka však bylo i rozšíření plochy do návrhové plochy VD 2 uvedené v platném územním plánu. Vzhledem k nesouhlasnému vyjádření správce povodí (plocha leží ve středním ohrožení, kde nejsou výrobní plochy a sklady doporučovány) byla do ploch VP zařazena pouze stabilizovaná plocha VD. Návrhová plocha VD2 byla ponechána beze změny dle platného ÚPM. V ploše se nachází dva registrované významné krajinné prvky: Parkový porost bývalé Waschkovy textilky a Řada u bývalé Waschkovky. Při předpokládaném zachování současného stavu plochy záměr nebude mít na VKP žádný vliv. Podmínkou je zachování stávajících dřevin a zabránění jejich poškození. Plocha leží ve stanoveném záplavovém území, což může být nebezpečné pro jakost vody v případě povodní. V ploše se mohou nacházet toxické a nebezpečné látky pro vodní prostředí, které by mohly v případě havárie (respektive únik nebezpečných látek) negativně ovlivnit území na toku nacházející se po proudu níže. Ačkoli byl vliv změny č. 6 na soustavu Natura 2000 stanoviskem Krajského úřadu vyloučen, měl by být alespoň konkrétní záměr na ploše 6.20a VP důkladněji posouzen v rámci procesu EIA. Tento záměr splňuje dikci bodu 10.6, kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění.

45


Plocha 6.16 VD je v současnosti zatravněna, v KN je vedena jako ostatní plocha (manipulační plocha). V platném územním plánu je plocha zařazena do zastavitelné plochy OV – občanské vybavení. Plocha zasahuje do stanoveného záplavového území Q100. Povodí Odry, s.p. nemá proti změně funkčního využití námitek, plocha se dle správce povodí nachází v nízkém povodňovém ohrožení, kde je navržené využití přípustné. Plocha leží ve II. třídě ochrany půd, pozemek však není součástí zemědělského půdního fondu (viz ostatní plocha v KN). Na ostatní složky životního prostředí nebude mít návrh významný vliv. Záměr lze považovat za akceptovatelný.

7.2.4

Plochy dopravního a technického vybavení – plocha silniční dopravy (6.20b DD)

Plocha 6.20b DD je v KN vede jako orná půda, ve skutečnosti je po tomto pozemku vedena stávající účelová komunikace. V ploše 6.20b DD je navržena příjezdová komunikace. Tvar plochy pro navrženou komunikaci (6.20b DD) byl v návrhu změny ÚPM upraven tak, aby nedošlo ke kolizi s navrženým obchvatem (přeložkou I/47). Převážná část plochy leží ve stanoveném záplavovém území Q100. Jelikož v terénu nedojde k výrazné změně, která by ovlivnila odtokové poměry za povodňových situací, nelze záměr považovat za negativní. Část plochy leží ve II. třídě ochrany půd. Jak již bylo zmíněno, plocha je v současnosti využívána jako účelová komunikace, navíc leží v zastavěném území obce. Záměr lze proto považovat za akceptovatelný.

7.2.5

Plochy zeleně v nezastavěném a nezastavitelném území – plochy zeleně (ZL), plochy vnitrosídelní zeleně (ZS, ZZ)

Plochy 6.9a ZL a 6.9b ZL jsou navrženy na zatravněných plochách v blízkosti navržené plochy 6.8 BV v k. ú. Klokočůvek. Zasahují do okrajové části vyhlášeného registrovaného významného krajinného prvku Náplavový kužel Čermný. Návrh není s ochrannými podmínkami významného krajinného prvku v konfliktu, návrh dřevinné vegetace bude mít na složky životního prostředí pozitivní vliv. Plocha 6.25c ZL je situována na orné půdě a navazuje na stávající lesní komplex. Situování návrhu nové výsadby je zdařilé, realizací záměru by došlo k výrazné podpoře konektivity dvou lesních ekosystémů a k podpoře migrace živočichů přes hřeben do povodí Husího potoka. Záměr není v konfliktu se zájmy ochrany půdy, leží ve třídách ochrany III., IV a V., bude mít na složky životního prostředí pozitivní vliv. V ploše 6.19 ZS v blízkosti sídliště Pod lesem je navržen park, plocha má již v současnosti charakter parkové úpravy, záměr nebude mít na složky životního prostředí žádný vliv, lze očekávat celkový pozitivní vliv záměru z důvodu větší ochrany dřevin a podpory jejich nové výsadby. Změnou 6.34 ZZ bylo změněno funkční využití území z bydlení v rodinných domech na plochu zeleně samostatných zahrad v zastavěném území obce. Důvodem je situování plochy v aktivní zóně záplavového území, ve kterém je dle zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, zakázáno umísťovat, povolovat či provádět stavby s výjimkou vodních děl. Plocha zeleně samostatných zahrad není s aktivní zónou záplavového území v rozporu, pokud nebude v ploše zřizováno oplocení, včetně živého plotu, které by mohlo být překážkou za povodňových situací.

7.2.6

Plocha 6.2 – lokalita Nad benzinkou

Záměrem jsou vymezeny funkční plochy v lokalitě Nad benzinkou – plochy bydlení v rodinných domech městského typu, plochy občanského vybavení, plochy sídelní zeleně, plochy pro vedení komunikací a inženýrských sítí. Návrh byl převzat z urbanistické zastavovací studie z roku 2014. 46


Plocha se nachází v evidované lokalitě sesuvů, aktivním faktorem jsou srážky a nasycení půdního profilu vodou. Jedná se o dočasně uklidněný sesuv kategorie II. (B) – středního rizika. Příčiny vzniku svahových pohybů v kategorii II. dle ČHMÚ (2009) dosud trvají, hlavní příčina vzniku svahových pohybů není odstraněna. Stále existuje nebezpečí ohrožení staveb (obytné, hospodářské, průmyslové, hydrotechnické, komunikační apod.), pozemků a vodních toků. Toto nebezpečí však není bezprostřední. Sanační práce je nutno realizovat v blízkém výhledu na základě projektu opírajícího se o výsledky předcházejícího sledování a vyhodnocení inženýrsko-geologického průzkumu. Je nutné provádět především odvodnění depresí a bedlivé čištění drenáží, monitorování výsledků. Z uvedeného vyplývá, že součástí projektové dokumentace musí být inženýrsko-geologický průzkum, z jehož výsledků vzejde návrh nutných sanačních opatření, jež budou realizovány spolu s realizací staveb v lokalitě. Záměr, konkrétně plocha 6.2l OS zasahuje do vymezeného registrovaného významného krajinného prvku Ozelenění okolí čerpadla PHM v Odrách. Při předpokladu zachování dřevin, nebude mít návrh negativní vliv. Podmínkou je zachování stávajících dřevin a zabránění jejich poškození.

7.2.7

Kompostárna

Součástí posuzované změny č. 6 ÚPM Odry je návrh na vybudování kompostárny ve stabilizovaných a navrhovaných plochách zemědělské výroby a zpracovatelských provozů (VZ). Jelikož daný návrh není situován na konkrétní lokalitu, nelze vyhodnotit vliv návrhu na konkrétní podmínky životního prostředí. Jelikož záměr naplňuje dikci bodu 10.1, kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, bude nutné konkrétní záměr posoudit v rámci zjišťovacího řízení procesu EIA. V rámci zjišťovacího řízení je potřebné zaměřit pozornost především na zajištění ochrany ovzduší (město je součástí OZKO) a vod (ochranná pásma vodních zdrojů, záplavové území Odry a Vítovky).

7.2.8

Další požadavky Změny č. 6 ÚPMO

Změna 6.22 navrhuje vypuštění překryvné funkce – plochy bydlení s doporučeným rozvojem agroturistiky na ploše určené k výrobě (VZ). V objektu byla povolena změna využití objektu na drobnou kovovýrobu. Změnou de facto nedojde ke změně funkčního využití plochy, stabilizovaná plocha VZ není ve střetu se složkami životního prostředí. Návrh nebude mít na charakteristiky životního prostředí žádný vliv. Změna 6.30 navrhuje zrušit návrh nového hřbitova a rozšířit plochy stávajícího hřbitova na navazující plochu sídelní zeleně. Návrhem nedojde ke změně stávající funkce území, návrh není posuzován. Dílčí změnou 6.31 územního plánu byl navržen nový sjezd k návrhové ploše VD4 – liniová stavba (místní komunikace (funkce obslužná), byla navržena průsečná křižovatka. Záměr byl vymezen liniově, bez konkrétních parametrů, nelze proto vyhodnotit vliv návrhu na konkrétní podmínky životního prostředí. Změnou 6.32 byla zmenšena průmyslová zóna, která ležela v aktivní zóně záplavového území vodního toku Vítovka na základě aktualizace záplavového území a aktivní zóny záplavového území řeky Odry. Navrhované zmenšení plochy je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR (vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech). Zpracovatel SEA návrh podporuje. Změnou 6.35 byly zpřesněny regulativy funkčního využití vybraných částí území města Oder. Regulativy nejsou předmětem posouzení SEA.

47


7.2.9

Kumulativní a synergické vlivy

V rámci hodnocení byly řešeny také vlivy kumulativní a synergické. Mezi kumulativní vlivy patří zábory půdního fondu. Ty se týkají především ploch pro bydlení. Řada z těchto ploch je navržena vhodně do zastavěného území v návaznosti na stávající zástavbu a mimo půdy v I. a II. třídě ochrany. Avšak u části ploch byly identifikovány významnější negativní vlivy a bylo navrženo jejich vypuštění, a to i s ohledem na dostatek ploch pro bydlení. Jiné významnější kumulativní vlivy nebyly identifikovány.

48


8.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Předložený návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V rámci tohoto posouzení byly u některých návrhových ploch zjištěny závažné záporné vlivy na některé ze složek životního prostředí. U těchto ploch byla navržena opatření k eliminaci těchto významně negativních vlivů, tj. především vypuštění uvedených ploch nebo redukce jejich rozlohy. Níže uvádíme hlavní opatření a doporučení pro předcházení, snížení nebo kompenzaci těchto významně negativních vlivů: 6.1 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zachování kompaktnosti zástavby, ochranu krajinného rázu a potenciálního sesuvného rizika 6.7 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zásah do významného krajinného prvku Náplavový kužel Čermný 6.10 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na stanovené záplavové území řeky Odry a z důvodu výskytu plochy v tzv. středním ohrožení v rámci povodňového ohrožení. 6.14 BV - doporučeno vypuštění s ohledem na zachování kompaktnosti zástavby, ochranu krajinného rázu, ochranu půdního fondu a potenciálního sesuvného rizika 6.18 BV – doporučena redukce rozlohy dané plochy s cílem minimalizace zásahů do zeleně, přírodně hodnotných biotopů a zachování kompaktnosti zástavby 6.21 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zásah do regionálního biocentra 244 U Jakubčovic U některých záměrů byl identifikován mírný, avšak akceptovatelný, negativní vliv, který je podrobně popsán v předchozí kapitole. Je zde nutno zdůraznit, že územní plán vymezuje plochy, nikoliv konkrétní způsob realizace, provozní podmínky apod. Podrobnější hodnocení vlivů konkrétní realizace na vymezené ploše bude – pokud to bude vyplývat z požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí – provedeno v rámci zjišťovacího řízení.

49


9.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Hlavním dokumentem pro oblast životního prostředí v rámci ČR je Státní politika životního prostředí. SPŽP se soustředí na následující čtyři prioritní oblasti: 1) 2) 3) 4)

Ochrana a udržitelné využívání zdrojů Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší Ochrana přírody a krajiny Bezpečné prostředí

Jednotlivé priority a oblasti jsou rozpracovány do cílů. Podrobněji jsou cíle popsány v úvodní kapitole. Státní politika životního prostředí je nadřazeným dokumentem pro další dílčí strategické dokumenty pro oblast životního prostředí, ať již na úrovni státní, krajské nebo obecní. Oblast životního prostředí je jedním ze tří základních pilířů udržitelného rozvoje a tuto oblast je nutno v rámci územního plánu města Odry, respektive prováděných změn, nutno reflektovat. Změna č. 6 se zaměřuje pouze na dílčí jevy – zejména plochy pro bydlení a plochu pro golf a upravuje některé další související jevy. Z tohoto důvodu není možné důkladně, komplexně a objektivně vyhodnotit způsob zapracování vnitrostátních cílů v rámci samotného návrhu Změny č. 6 územního plánu města Odry. Toto je možné pouze u územního plánu města Odry jako celku. S ohledem na výše uvedené a vyhodnocení popsané v předchozích kapitolách je možno konstatovat, že předložený návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry ve většině případů respektuje požadavky na ochranu životního prostředí. U některých návrhových ploch byly identifikovány významně negativní vlivy a bylo navrženo jejich vypuštění nebo redukce rozlohy. Předložený návrh změny územního plánu nenavrhuje žádné variantně řešené plochy.

50


10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (§ 10h) zavazuje předkladatele koncepcí (v tomto případě město Odry), aby zajistil sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud předkladatel na základě tohoto sledování zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění těchto vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. Byla posuzována pouze Změna č. 6 územního plánu města Odry, která je poměrně úzce zaměřena zejména na plochy pro bydlení a některé další plochy. Z tohoto vyplývá i užší zaměření ukazatelů pro sledování vlivů této změny na životní prostředí a veřejné zdraví. Ukazatele vycházejí z charakteru řešené změny. Vyhodnocení ukazatelů je možno provádět např. v rámci přípravy dalších změn územního plánu nebo budoucí přípravě nového nebo v rámci rozboru udržitelného rozvoje území, které je doposud prováděno dle stavebního zákona ve dvouletých intervalech. Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody Zábory půdního fondu v I. a II. třídě ochrany (ha) Územní plány vymezují plochy a koridory, které mají sloužit k určitým funkcím. Pro výběr konkrétních projektů (záměrů) v jednotlivých funkčních plochách a koridorech lze orientačně využít výše uvedených indikátorů, respektive vlivu konkrétních záměrů na stav těchto indikátorů. Před realizací jednotlivých záměrů v daných plochách bude posouzeno, zda spadají do působnosti zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Tyto indikátory je poté možno využít také v procesu EIA u těchto jednotlivých záměrů.

51


11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Při vyhodnocení vlivů návrhu Změny č. 6 územního plánu města Odry na životní prostředí a veřejné zdraví byly u některých z navržených záměrů/ploch zjištěny významně negativní dopady na některé složky životního prostředí. Byla proto navržena tato doporučení: 6.1 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zachování kompaktnosti zástavby, ochranu krajinného rázu a potenciálního sesuvného rizika 6.7 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zásah do významného krajinného prvku Náplavový kužel Čermný 6.10 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na stanovené záplavové území řeky Odry a z důvodu výskytu plochy v tzv. středním ohrožení v rámci povodňového ohrožení. 6.14 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zachování kompaktnosti zástavby, ochranu krajinného rázu, ochranu půdního fondu a potenciálního sesuvného rizika 6.18 BV – doporučena redukce rozlohy dané plochy s cílem minimalizace zásahů do zeleně, přírodně hodnotných biotopů a zachování kompaktnosti zástavby 6.21 BV – doporučeno vypuštění s ohledem na zásah do regionálního biocentra 244 U Jakubčovic 6.25 RS – plochy golfového hřiště – v rámci procesu EIA zajistit kvalitu povrchových a pozemních vod, zajištění požadavků vodoprávního úřadu ve vztahu k zajištění vody a zajištění ochrany krajinného rázu U některých dalších navrhovaných ploch byly také zjištěny dílčí méně významné negativní vlivy. Opatření a doporučení obecnějšího charakteru pro snížení jejich negativního působení uvádíme zde: 6.2 – doporučeno provedení inženýrsko-geologického průzkumu a následně jeho vyhodnocení, provedení potenciálních sanačních opatření spolu s realizací staveb v lokalitě, zachování stávajících dřevin, které jsou součástí registrovaného VKP, a zabránění jejich poškození 6.20a VP – zachování stávajících dřevin, které jsou součástí registrovaného VKP, a zabránění jejich poškození 6.34 ZZ – nezřizovat oplocení, včetně např. živého plotu respektovat stanovené podmínky pro zajištění ochrany v ochranných pásmech vodních zdrojů respektovat požadavky na ochranu krajinného rázu s ohledem na vymezený přírodní park Oderské vrchy minimalizovat zábory půdního fondu zajistit napojení nových ploch na čistírnu odpadních vod nebo zajistit adekvátní úroveň čištění odpadních vod (domácí ČOV)

52


12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Dle § 19 odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu je úkolem územního plánování také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území"); jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a případné posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Vlastní obsah posouzení vlivů na územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraven přílohou stavebního zákona. Předložené vyhodnocení je zpracováno podle požadavků přílohy stavebního zákona a dle požadavků vyplývajících ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hodnocení bylo především hodnocení jednotlivých navrhovaných ploch a stanovený způsob jejich využití. Návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry nenavrhuje variantní řešení.

12.1 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry, respektive jednotlivé návrhové plochy obsažené v této změně, byly posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Většina záměrů/návrhových ploch byla z hlediska dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví vyhodnocena jako bezproblémová, u některých ploch však byl identifikován významně negativní vliv. Konkrétně se jedná o plochy: 6.1 BV – z důvodů ochrany krajinného rázu, zajištění kompaktnosti zástavby a potenciálního sesuvného rizika 6.7 BV – z důvodu střetu s VKP Náplavový kužel Čermný 6.10 BV – s ohledem na střet se záplavovým územím řeky Odry a z důvodu výskytu plochy v tzv. středním ohrožení v rámci povodňového ohrožení. 6.14 BV - z důvodů ochrany krajinného rázu, zajištění kompaktnosti zástavby, ochrany zemědělského půdního fondu a potenciálního sesuvného rizika 6.18 BV – z důvodů významných zásahů do zeleně, přírodně hodnotných biotopů a zachování kompaktnosti zástavby 6.21 BV – z důvodu střetu s regionálním biocentrem 244 U Jakubčovic Na základě celkového vyhodnocení a výše uvedených skutečností je tedy možno konstatovat, že předložený návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry může mít významně negativní vliv na některé ze složek životního prostředí. Pro zajištění, aby návrh Změny č. 6 územního plánu města Odry neměl významně negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, jsou navržena tato opatření: 6.1 BV – vypuštění dané plochy 6.7 BV – vypuštění dané plochy 6.10 BV – vypuštění dané plochy 6.14 BV - vypuštění dané plochy 6.18 BV – doporučena redukce rozlohy dané plochy 6.21 BV – vypuštění dané plochy

53


U některých dalších navrhovaných ploch byly také zjištěny dílčí méně významné negativní vlivy. Opatření a doporučení obecnějšího charakteru pro snížení jejich negativního působení uvádíme zde: 6.2 – doporučeno provedení inženýrsko-geologického průzkumu a následně jeho vyhodnocení, provedení potenciálních sanačních opatření spolu s realizací staveb v lokalitě, zachování stávajících dřevin, které jsou součástí registrovaného VKP, a zabránění jejich poškození 6.20a VP – zachování stávajících dřevin, které jsou součástí registrovaného VKP, a zabránění jejich poškození 6.34 ZZ – nezřizovat oplocení, včetně např. živého plotu respektovat stanovené podmínky pro zajištění ochrany v ochranných pásmech vodních zdrojů respektovat požadavky na ochranu krajinného rázu s ohledem na vymezený přírodní park Oderské vrchy minimalizovat zábory půdního fondu zajistit napojení nových ploch na čistírnu odpadních vod nebo zajistit adekvátní úroveň čištění odpadních vod (domácí ČOV)

54


13. PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ Atelier T-plan, s.r.o. (2012): Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Demek a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR, Academia, Praha Culek a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky – II. díl, AOPKČR E-expert, spol. s r.o. (2012): Aktualizace krajského integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje EKOTOXA s r.o. (2005): Koncepce ochrany přírody pro území Moravskoslezského kraje Hydroprojekt CZ a.s. (2008): Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky KT Architekti (2016): Změna č. 6 územního plánu města Odry MMR (2008): Politika územního rozvoje ČR, MMR 2008 MMR (2015): Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR MŽP (2004): Plán odpadového hospodářství České republiky MŽP (2005): Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky MŽP (2013): Státní politika životního prostředí pro období 2012 – 2020Pöyry Environment a.s. (2015): Plán dílčího povodí Horní Odry Rada vlády pro udržitelný rozvoj (2006): Situační zpráva ke Strategii udržitelného rozvoje České republiky, Praha Rada vlády pro udržitelný rozvoj (2004): Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Praha, Tolasz (2007): Atlas podnebí Česka www.archivnimapy.cuzk.cz www.mapy.geology.cz www.chmi.cz www.csu.cz www.cuzk.cz www.czso.cz www.kr-moravskoslezsky.cz www.mapy.cz www.npu.cz www.nature.cz www.odry.cz www.rsd.cz

55

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY Č. 6 ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents