VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu města Č e s k ý B r o d na udržitelný rozvoj území

ČESKÝ BROD VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Praha, únor 2012 1


VÝCHOZÍ ÚDAJE

Název: Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu města ČESKÝ BROD na udržitelný rozvoj území obsahuje: -

vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle přílohy k zák. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. Část A – vyhodnocení na udržitelný rozvoj území;

-

vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a to ve smyslu uplatněného požadavku stanoviska odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje na toto vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Objednatel územního plánu: MĚSTO ČESKÝ BROD sídlem v Českém Brodu, 282 24 Náměstí Husovo 70 Pořizovatel územního plánu: MĚSTO ČESKÝ BROD odbor stavební a územního plánování, adresa dtto. Zhotovitel územního plánu a objednatel Vyhodnocení: UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., zastoupený: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti sídlem v Praze, 140 00 Nad Obcí II, 1930/7 tel./fax: +420 241 440 637, tel.: +420 241 440 885, mobilní telefon: +420 603 436 098, +420 603 475 812, e - mail: [email protected], [email protected], Zhotovitel Vyhodnocení: Ing. arch. Willy Hána, CSc. 142 00 Praha 4, Sládkovičova 1266 IČ: 12274135, DIČ: 391202027 e-mail: [email protected] tel.: 222 743 138, mobil: 602 788 618 - autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (osvědčení o odborné způsobilosti č. j. 6892/873/OPVŽ/98, prodloužení autorizace ev. č. 94346/ENV/11 z 20. 12. 2011) - osvědčení o autorizaci České komory architektů 03 168 z 28. 6. 2004; předmět: tvorba a posuzování průřezových koncepcí; - sociálně ekonomické aspekty, osvědčení k hodnocení Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, evidenční č. HOD/NVF/14/45 z 31. 3. 2005. Spolupráce: RNDr. Vítězslav Jiřík, PhDr.

2


Seznam použitých zkratek: ČHMÚ ČOV EIA CHOPAV k. ú. KÚ LA LBC LBK MČ MD ČR MK MMR ČR MÚK MZd ČR MŽP NATURA 2000 NO NPÚ OP POH PP PÚR MPZ S I, II, III/ SEA

TV ÚAP ÚPD ÚPn ÚPn Český Brod ÚPN VÚC PR ÚSES

Vyhodnocení VKP VPS ZÚR Stčk ŽP

Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Posouzení vlivů na životní prostředí Chráněná oblast podzemní akumulace vod Katastrální území Krajský úřad Hladina akustického tlaku Lokální biocentrum Lokální biokoridor Městská část Ministerstvo dopravy Městská (místní) komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo životního prostředí Evropsky významná lokalita, ptačí oblasti Nebezpečný odpad Národní památkový ústav Ochranné pásmo Plán odpadového hospodářství Přírodní památka Politika územního rozvoje ČR Městská památková zóna silnice I., II. a III. třídy a č. silnice Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí; v textu plní i funkci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území Technická vybavenost Územně analytické podklady Územně plánovací dokumentace Územní plán schválený ÚPn Územní plán velkého územního celku Pražský region Územní systém ekologické stability (L - lokální, R - regionální, NA - nadregionální, BC - biocentrum, BK - biokoridor, IP - interakční prvek) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Významný krajinný prvek Veřejně prospěšná stavba Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Životní prostředí

3


OBSAH strana

KAPITOLA: ÚVODNÍ ČÁST 1. 2. 3. 4. 5.

06 Základní údaje Předmět posuzování Údaje o pořizování ÚPn a vyhodnocování koncepce Legislativní rámec, vybrané podklady a literatura Přístup a metodické pojetí

06 06 07 07 09

PRIMÁRNÍ ZJIŠTĚNÍ – POZITIVNÍ PŘÍSTUP K TVORBĚ URBANISTICKÉ KONCEPCE

10

A.

12 12

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚPN NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 1.

Obsah a cíle ÚPn a zhodnocení vztahu k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

2.

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl pořízen ÚPn

14

3., 4. Charakteristiky, současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPn významně ovlivněny

17

5., 6. Zhodnocení a porovnání kladných, záporných, stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPn

17

7.

Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývající z návrhu ÚPn.

18

8.

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní a vnitrostátní úrovni do změny ÚPn a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPn na životní prostředí a udržitelný rozvoj

19

Možné vlivy územního plánu na veřejné zdraví Netechnické shrnutí vyhodnocení vlivů návrhu ÚPn na životní prostředí, doporučení a závěry

20 21

9. 10. 11. B.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚPN NA ÚZEMÍ NATURA 2000

C.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPN NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH 1. 2.

D.

Charakteristika vlivů návrhu územního plánu na území Závazné části navržené koncepce

19

26

26 33

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ 1. 2.

Vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek Vlivy na eliminaci nebo snížení rizik a hrozeb řešeného území

34 35

3. 4.

Vlivy na snížení působnosti slabých stránek řešeného území Vlivy na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

36 36

5.

Vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území

36

4


E.

F.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. 2.

Politika územního rozvoje Zásady územního rozvoje

37 38

3. 4.

Zadání Stavební zákon

38 40

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, SHRNUTÍ 1. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje

40 40

2.

43

3.

Shrnutí příspěvku návrhu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života generací budoucích Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska k návrhu ÚPn

TABULKOVÁ PŘÍLOHA Tabulka 1: Úplný seznam výkresů územního plánu Českého Brodu Tabulka 2: Vlivy variant automobilové dopravy na životní prostředí v základních souvislostech Tabulka 3: Zhodnocení a porovnání kladných, záporných, stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant obchvatů Tabulka 4: Tabulková část Vyhodnocení GRAFICKÁ PŘÍLOHA – VYBRANÉ VÝKRESY ÚZEMNÍHO PLÁNU: 2.1.2. 2.2.1. 2.2.3. 2.3. 2.4.6. 2.4.7. 2.4.8. 2.5.6. 2.6. 4.3.

Výkres urbanizmu – schéma základní urbanistické koncepce území Hlavní výkres Výkres urbanizmu – schéma zástavby k morfologii terénu, zvýraznění +230 m n. m. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření Schéma základní dopravní sítě širší oblasti – současný stav Schéma základní dopravní sítě širší oblasti – promítnutý návrh Schéma prověřovaných variant (podvariant) obchvatů Schéma koncepce technické infrastruktury Výkres životního prostředí Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, Ing. arch. Willy Hána, CSc.

5

45


ÚVODNÍ ČÁST 1.

Základní údaje

Ve smyslu nového zákona č. 183/2006 Sb. z roku 2006 (stavební zákon) a jeho prováděcích vyhlášek má město Český Brod povinnost aktualizovat současný, respektive původní, anebo pořídit nový územní plán města Českého Brodu, a to v termínu do roku 2015. Za tím účelem ve spolupráci s pořizovatelem pořídilo a projednalo Zadání tohoto územního plánu, výběrovým řízením stanovilo zhotovitele územního plánu (projektanta), a na základě smlouvy o dílo byly zahájeny začátkem roku 2011 projekční práce. Prvým krokem projekčních prací bylo zajištění aktuálních mapových podkladů, shromáždění dat v aktuálnosti a podrobnosti větší než obsahují územně analytické podklady, a jejich vyhodnocení. V druhé projekční fázi pak byl vypracován územní plán ve dvou variantách, obsahujících zejména odlišné dopravní řešení, které v rozpracovanosti byly vysvětleny a k dopracování byly v prosinci roku 2011 získány od pořizovatele připomínky, které byly ve výsledném elaborátu, odevzdaném objednateli v únoru 2012, zohledněny. Jedná se o územní plán obytných, smíšených a nebytových částí (zón) města včetně jeho dvou základních okolních sídel Štolmíře a Liblic, situovaný v převážně zemědělské krajině, protkané republikově a krajově významnými komunikacemi, železnicí a nadřazenými sítěmi technické infrastruktury. 2.

Předmět posuzování Předmětem posuzování je koncepce územního plánu města. Český Brod je městem o velikosti cca 6800 obyvatel, situovaným jako samostatné sídlo ve Středočeském kraji, rovněž je součástí rozvojové oblasti Prahy v blízkosti jejího východního okraje. Současně je situován ve směru rozvojové urbánní osy souladné s transevropským multimodálním koridorem. Území je protkáno významnými koridory technické infrastruktury. Polohou města jsou funkce výrazně ovlivněny. Rozloha řešeného území je 1971 ha a zahrnuje katastrální území: Český Brod, Štolmíř a Liblice. Pro své zázemí plní funkci pověřené obce s rozšířenou působností. Koncepce je založena na bázi mírného rozvoje. Pro zabezpečení udržitelnosti rozvoje vytváří ÚPn územně technické podmínky ve výhledovém časovém horizontu pro max. 9 000 až 10 000 obyvatel v součtu všech sídel katastru (Český Brod, Štolmíř, Liblice). Obsah ÚPn je zpracován dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., § 13 a 14, a přílohy č. 7 k této vyhlášce. Rámec obsahu průvodní zprávy a měřítka grafiky jsou využity pro Vyhodnocení. -

Obsah základní grafiky ÚPn: Výkres základního členění území, 1:5000; Schéma základní urbanistické koncepce území, 1:5000; Hlavní výkres, 1:5000; Schéma zástavby ve vztahu k morfologii terénu, 1:5000 (pouze na CD); Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, 1:5000; Výkres dopravy, 1:5000 Schéma vedení pěších a cyklistických tras, 1.5000 (pouze na CD); Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – zásobování vodou, 1:5000; Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – kanalizace, 1:5000; Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – zásobování plynem, 1:5000; Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – zásobování elektrickou energií 1:5000; Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem – spoje 1:5000; Výkres životního prostředí, 1:5000. 6


Úplný seznam výkresů je obsažen v tabulce v Tabulkové příloze tohoto elaborátu, v Grafické příloze jsou výkresy publikovány ve zmenšené podobě na listech A3 nebo A4, na přiloženém CD v úplném rozlišení.

3.

Údaje o pořizování ÚPn a Vyhodnocování

Územní plán sídelního útvaru Český Brod byl schválen zastupitelstvem města v r. 1994. Celkem bylo pořízeno 5 změn. ÚPn SÚ doznal celkem pěti schválených změn (změna č. 1, 2, 3, 5 a 8), přičemž prvá změna byla schválena v roce 2005, poslední změna v r. 2011. ÚPn SÚ jako celek nebyl ve smyslu těchto změn ani požadavků vyplývajících z legislativních předpisů aktualizován. Změny v řadě případů neznamenaly koncepční přínos; ÚPn SÚ byl již do jisté míry překonán nejen legislativně, ale i ideově a novými realitami života. Zastupitelstvo Města Český Brod rozhodlo pořídit územní plán (dále jen ÚPn) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatelem je Městský úřad Český Brod, stavební odbor, úřad územního plánování. Zadání je zpracováno v souladu se stavebním zákonem a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., stavebního zákona, a bylo podkladem pro zjišťovací řízení. Na základě zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno stanovisko odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5. Ze stanoviska ze dne 10. 9. 2010 pod č. j. 127746/2010/KUSK vyplývá požadavek posoudit ÚPn z hlediska vlivů na životní prostředí. Zastupitelstvo města Český Brod dne 10. 11. 2010 schválilo zadání ÚPn a uzavřelo smlouvu se zhotovitelem. Na podkladě stanoviska odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje pořizuje Město Český Brod, prostřednictvím zhotovitele, současně také „Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Český Brod na udržitelný rozvoj území“. Jeho součástí je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) ve smyslu zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí respektuje požadavky na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle přílohy ke stavebnímu zákonu a přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Požadavky legislativy jsou plněny v souhrnu obsahu dokumentace uváděné termínem Vyhodnocení. Dokumentace Vyhodnocení je pořizována ve fázi návrhu ÚPn. Zvláštní požadavek Zadání se týká procesu pořizování ZÚR: „Budou-li v době zpracování návrhu územního plánu Českého Brodu ZÚR schváleny, musí být zapracovány v platném znění.“ Vyhodnocení, podobně jako ÚPn, zohledňuje ZÚR, do kterých jsou promítnuty dokumenty na regionální úrovni. Současně také vyhodnocuje další požadavky pořizovatele uložené v průběhu pořizování návrhu ÚPn.

4. -

Legislativní rámec, vybrané podklady a literatura Výchozí legislativní rámec tvoří: zákon 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů; zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Hlavními podklady jsou: Návrh územního plánu Český Brod, únor 2012; Zadání územního plánu města Český Brod, schválené Zastupitelstvem města, listopad 2010; Stanovisko ze zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru ŽP a zemědělství, září 2010; 7


-

-

Politika územního rozvoje ČR; Územní plán velkého územního celku Pražského regionu; Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2011; Schválený ÚPn města, 1997, pět změn, poslední v roce 2011; Strategický plán města Český Brod, aktualizace 2011; Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, schválené dne 19. prosince 2011; Územně analytické podklady Generel cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje; Místní agenda 21; Regulační plán městské památkové zóny – 1. fáze průzkumy a rozbory, 1996; Plán odpadového hospodářství Využitá oznámení pro zjišťovací řízení pro stavby: • STC1341, Stavba skladu papíru a komerčních prostor, Liblice • STC1202, Obchodní centrum Český Brod; • STC1013, Zvýšení kapacity jatek, rekonstrukce ČOV – Jatky Český Brod; • STC736, Bytové domy Český Brod; • STC396, Lakovna MULTITEC Bohemia, a.s., lokalita Liblice; • STC090, Prodejna potravin LIDL Český Brod. Použitá literatura: AŢD, spol. s r.o., DAST Brno (Ing. Robert Janko, Ing. Jan Panáček): DOPRAVNÍ STUDIE MĚSTA ČESKÝ BROD. Dopravní průzkumy, rozbory a analýza současné dopravní situace a návrhy řešení. Praha, srpen 2011. Bc. Marek Binko: Návrh trasy silničního obchvatu v Českém Brodě. Listopad 2010, aktualizace březen 2011. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Prodejna potravin LIDL Český Brod. Červenec 2003. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Lakovna MULTITEC Bohemia, a.s., lokalita Liblice. Březen 2006. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Bytové domy Český Brod. Listopad 2007. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje v Praze podle § 10 zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v aktuálním znění k záměru Zvýšení kapacity jatek, změna kapacity stájí a rekonstrukce ČOV, Jatky Český Brod. 2009. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Obchodní centrum Český Brod. Leden 2010.

Využity byly dále mj. legislativní předpisy související s Vyhodnocováním, dílčí podklady objednatele, webové stránky města, ministerstev, institucí a další výše nejmenované podklady a zdroje informací. 8


5.

Přístup a metodické pojetí

Základním zákonným nástrojem ochrany a tvorby životního prostředí je stále územní plánování. Navržená koncepce se proto vyznačuje plněním cílů a úkolů svěřených do péče ÚPn. Metodika je orientována tímto směrem. Zjednodušeně se dá říci, že předmětem „Vyhodnocení“ jsou tři roviny problematiky. Jsou určeny výchozími podmínkami a předpoklady, a navrhovanými parametry předpokládaných změn, jež jsou vloženy do modelu udržitelného vývojového procesu. Tvoří jej vzájemně integrované okruhy: - podmínek a poměrů přírodního prostředí, struktur a systémů přírody; - urbánních podmínek, struktur a systémů osídlení; - životních podmínek, k nimž náleží zohlednění vlivů, dopadů i potenciálních rizik vyplývajících z hrozeb přírody i činností člověka. Metodika „Vyhodnocení“ je upravena a podřízena smyslu specifik, ale také prostředků, kterými disponuje ÚPn ve vymezené části procesu ochrany a tvorby životního prostředí. Předmět vyhodnocení je definován obsahem a rozsahem ÚPn. Schválený ÚPn, současný stav a návrh nového ÚPn vytvářejí základnu pro vyhodnocování. Metodika byla částečně založena na dialogu mezi zpracovateli ÚPn a „Vyhodnocení“ s využitím metody „ex ante“. Hodnocení vlivů na životní prostředí je vztaženo k obsahu ÚPn v dané míře podrobnosti ve vazbě na měřítko řešení (nejpodrobnější grafika v 1 : 5 000). Hodnocení vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí vychází z expertního odhadu. Zásadně jsou rozlišeny na podkladě hierarchie významu. Dílčí hodnocení jsou uváděna v Příloze v tabulkových sestavách. Obsahují: - Dílčí záměry koncepce a jejich umístění; - Sestavu vybraných vlivů navržených elementů koncepce na životní prostředí a jejich možné ovlivnění. Sestava vybraných vlivů na životní prostředí a jejich možné ovlivnění obsahuje hodnocení: - obyvatelstva z hlediska zátěží exhalacemi, hlukem, vibracemi, nehodovostí a z pohledu psychického a estetického působení; - vztahu k ochraně přírody a krajiny; - urbánního prostředí; - vztahu k vodě, jako prvku životního prostředí, i suroviny z pohledu hospodaření; - Geologických a hydrogeologických poměrů, zdrojů nerostných surovin: - ZPF/ PUPFL. Hodnocení a porovnání variant z hlediska vlivu na životní prostředí využívá stupně pozitivních a negativních potenciálních vlivů: - 2 potenciálně zásadní negativní vliv - 1 potenciálně mírně negativní vliv 0 bez vlivu +1 potenciálně mírně pozitivní vliv +2 potenciálně významně pozitivní vliv Komentář k elementárním prvkům koncepce je zaměřen i na opatření týkající se druhu či fáze přípravy nebo prostorového uspořádání, sledující např. požadavky na vymezení navržených koridorů či územní ochrany. Odkazuje také na nutnost podrobnějšího řešení, tj. takového, které bude dořešeno ve fázi projektové přípravy, event. s vyhodnocením záměru s využitím EIA. Hodnocení dílčích záměrů koncepce je uvedeno ve třech úrovních. Přispívá k formulaci: 9


-

souhlasného stanoviska, návrh proměny je pozitivní či únosný; souhlasného stanoviska s podmínkami, doporučeními či poznámkami k prověření a ke zvážení úprav; nesouhlasného stanoviska, navržená proměna s výrazně negativními vlivy, dopady a důsledky

Hodnocení sleduje výsledný celek, tj. koncepci urbánního i přírodního prostředí ve vymezeném území a pro řešení ve významných kontextech. V tomto pojetí nemůže nahrazovat závěry vyplývající z projektových řešení. Vlivy v úrovni záměru investice nebo opatření na danou složku životního prostředí či urbánního prostředí musí být podrobně prověřeny v rámci zpracování navazující projektové dokumentace, případně posuzovány v rámci EIA.

PRIMÁRNÍ ZJIŠTĚNÍ – POZITIVNÍ PŘÍSTUP K TVORBĚ URBANISTICKÉ KONCEPCE Od prvopočátku, kdy se stal dnešní Český Brod městem, získává pevný význam ve struktuře sídel Čech. Jeho poloha na trstenické stezce, blízkost Prahy a velmi dobrá časová dostupnost hlavního města v každé etapě vývoje mu vtiskly rámec významu, jenž dosud determinuje jeho postavení, funkčnost, snahu o výkonnost a také životaschopnost. Od realizace železnice v trase Praha – Kolín – Pardubice trvale rostou nároky na území. V současnosti plní území města řadu požadavků vyplývajících z mezinárodních úmluv, ze zabezpečení republikových i regionálních priorit. Zvýšila se gravitační síla Prahy, vzrostla a dále stoupá náročnost na zabezpečení požadavků z funkcí koridorů dopravy i technické infrastruktury. Český Brod je navíc situován v území s vysokou bonitou orné půdy. Ocitá se tak v sevření limitů mnoha úrovní. Na druhé straně se město snaží o prosazení svých potřeb. Území města je součástí rozvojové oblasti Prahy, je situováno ve směru dvou rozvojových os, transevropského multimodálního koridoru a významných koridorů technické infrastruktury. V této zvyšující se zátěži je klíčovým problémem pro koncepční pojetí dokumentu návrh na uspořádání dopravního řešení, které bude vyhovovat i městu. V ČR zřejmě neexistuje další „ohnisko“ o velikosti Českého Brodu, které by se mohlo prezentovat četností směrů a koncentrací dopravní sítě mezinárodního, republikového a regionálního významu a také stejně hierarchicky uspořádané sítě technické infrastruktury. Z pohledu dopravy je území přímo dotčeno: - mezinárodním železničním koridorem zabezpečujícím směr na Prahu nebo Kolín – Pardubice; - státní silnicí I. třídy v úrovni státní péče; zabezpečuje oba uvedené směry, jako železnice; - 5. silnicemi II. třídy, které plní regionální funkce a propojují dálkové směry nebo uzlové body na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy. Tranzit zabezpečovaný silnicemi II. třídy nachází uzlový bod v zastavěném území města, což je velkým problémem. Silnice regionálního významu tvoří: . S II/245 ve směru – Čelákovice - Neratovice – Mělník; . S II/272 je napojena na MÚK D 11 a dále sleduje směr Lysá n/L – MÚK R 10 – Benátky; . S II/330 je napojena na MÚK D 11 - Nymburk (resp. Poděbrady); S I/38 a S I/32; . S II/113 propojuje D 1 u Mirošovic a I/3 ve směru na Benešov – Tábor (D 3); . S II/108 v dálkovém směru zpřístupňuje Posázaví; Požadavky z mezinárodních úmluv a republikových zájmů obsažené v „Politice územního rozvoje ČR“ (PÚR), podobně jako upřesnění uvedená v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZURStčk), nezohledňují v dostatečné míře nároky na vyváženost města a nevytvářejí tak pro jeho stabilitu a další kvalitativní rozvoj pozitivně laděné podmínky. Nůžky nerovnováhy mezi potřebami udržení kvality prostředí a celkového zhodnocování prostředí města na straně jedné a 10


nároky nadnárodních, republikových i regionálních zájmů „svírajících v obruči“ město na straně druhé se rozevírají. Český Brod si zaslouží úměrné sladění krytí potřeb, od úrovně mezinárodní a státní až po lokální. Nevyvážená péče o území s neúměrně nízkým pozitivním podílem, jenž se v současném stupni společenského i technického rozvoje promítá méně do uspokojování potřeb města, náleží k výchozímu zjištění. Nerovnováha se následně projevuje brzdnými účinky a nepříznivými vlivy na život města, jeho obyvatel i na kvalitu prostředí. Gordickým uzlem se v současnosti stává doprava. Městem je veden průtah mezinárodního železničního koridoru a v souběhu na jižním okraji města je vedena silnice I/12. Oba významné tahy sledují směr západ – východ a soustavně jsou modernizovány. Ve směru sever – jih je celkově svedeno do centra města 5 silnic regionálního významu. V nárůstu požadavků na kvalitu rozvoje města ustrnula právě osnova silniční sítě, kterou zatěžuje zvyšující se význam tranzitu. Silniční síť dlouhodobě tvarovala město, založila historickou osnovu a následně se podílela na rostlém půdorysu města zástavbou v osách komunikací. Modernizace S I/12 na čtyřpruh s upravovaným směrovým vedením dospěla, v rámci rozpracovanosti projektové přípravy, do bodu napojení Českého Brodu v návrhu MÚK ve styku dvou silnic II. třídy. Také v severním směru dochází k i novačnímu procesu. V plánu je obchvat silnice S II/272, jež je napojená na dálnici D 11, což zvýší dopravní zátěže, negativní vlivy a s nimi spojená rizika. V koncepci ÚPn byla velmi pečlivě analyzována závažnost dopravního sevření města a rostoucích zátěží tranzitem těžké nákladní dopravy. Probíhající přípravy modernizace S I/12 a S II/272 a jejich propojení vytváří příležitost nabídky historického významu, tj. nabídky, jež se často ve vývoji města nevyskytuje. Nabídka otevírá, z výběru variant, zcela nový pohled na možnosti směrového vedení silnic II. třídy prostřednictvím obchvatů. Zvýšený tlak na město a málo vyhovující struktura zástavby prostě vyžaduje radikální dopravní řešení. Silniční síť je vedena mimo zastavěné území. Umožní dopravní zklidnění města a tím snížení všech zátěží a rizik, které tranzitní doprava přináší. Řešením obchvatů získá město více volnosti a pohody. Tyto vlastnosti se promítnou do kvality stávajícího zastavěného území. Umožní zásahy do uspořádání městského organismu. Celek centra bude rozšířen. K historickému jádru se ve směru posunu nového těžiště na pomezí Českého Brodu a Liblice přiřadí nová část s občanskou vybaveností, službami a dalšími aktivitami doprovázenými bydlením. Prostor přednádraží je vysoce cenný také jako městský dopravní uzel. K výhodám náleží i krajinný prvek Šembery, i skutečnost, že území je uvolňované po bývalé průmyslové zástavbě. Hodnotné území bude řešeno v rámci regulačního plánu. Vedení obchvatů současně zamezí živelnému rozpínání města. Dlouhodobě určí hranice zastavitelného území. Tyto limity vnesou řád do výstavby rodinných domků a také do pořadí připravovaných lokalit s ohledem na zábory kvalitní orné půdy. Věcná stránka řešení je provázána s plánovacím procesem. Koncepce nového ÚPn vychází z požadavků zadání, z Politiky územního rozvoje ČR, ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, Strategického plánu města a také ze schváleného ÚPn z r. 2004. Přístup se prezentuje snahou po tvorbě promyšlené syntetické urbanistické koncepce „s přidanou hodnotou“ vize a uchopitelné strategie pro realizaci cílů. Podle názoru zhotovitele Vyhodnocení předkládá projektant návrh dokumentu v podobě dlouhodobé urbanistické koncepce, z něhož je odvíjena střednědobá, jež je uplatněna v ÚPn. Taková dokumentace městu dosud chybí. Přístup k radikálnímu zásahu do řešení dopravy, a to i v současných nepříznivých finančních, ekonomických i společenských podmínkách, je z pohledu Vyhodnocení chápán jako oprávněný a pozitivní. 11


Dlouhodobý pohled na provázaný, vyvážený územní rozvoj je přirozený a vysoce potřebný. ÚPn se prezentuje vstřícností města vůči státní a regionální politice. Vytváří nabídku odpovídající potřebám města a předkládá tak dlouhodobou koncepci s uchopitelnou strategií sledující dosažení navržených cílů v etapách. ÚPn je charakteristický komplexním řešením současných i budoucích potřeb města. Řešení je sladěno s hierarchicky uspořádanými mezinárodními, republikovými a regionálními prioritami. Komplex je transformován tvůrčím způsobem do urbanistické koncepce. ÚPn předkládá vstřícnou kvalitní nabídku na uspořádání území města pro uspokojování současných i výhledových potřeb území v rámci snahy po dosažení kvality urbánního i přírodního prostředí. ÚPn řešením splňuje požadavky ochrany veřejného zdraví obyvatel, ochrany i tvorby urbánního i přírodního prostředí. Řeší požadavky na zmírnění zátěží na území, snižuje míru negativních vlivů a dopadů na životní prostředí i míru rizik ohrožujících veřejného zdraví. ÚPn posiluje pozitiva životních podmínek obyvatel města. Kvalitní koncepcí vytváří předpoklady vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Řešení je ve smyslu diferenciovaných požadavků komplexní. Pojetí a faktografii koncepce se přizpůsobuje i Vyhodnocení.

A.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

1.

Obsah a cíle návrhu ÚPn a zhodnocení vztahu k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Obsah a cíle návrhu ÚPn

Zastupitelstvo města Český Brod dne 10. 11. 2010 schválilo Zadání územního plánu. K úkolům územního plánování náleží také hodnocení vlivů ÚPn na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tímto celkem se rozumí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „Vyhodnocení“). Komplex sestává z: -

vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, tj. Část A;

-

vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a to ve smyslu uplatněného požadavku příslušného orgánu na toto vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ostatní části respektují vyhodnocení na udržitelný rozvoj území dle Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., do které je transformováno hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V Zadání jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na řešení. Dokument ukládá využít „Politiku územního rozvoje ČR 2008“ a vyjmenované územně plánovací dokumentace, zpracované pro Středočeský kraj a pro region Prahy. Z širších vztahů ještě požaduje zohlednění funkčnosti mikroregionu Pošembeří. Zadání v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Zdůrazňovány jsou požadavky na vymezení ploch a koridorů, a také požadavky vyplývající ze 12


zvláštních právních předpisů. V obecné poloze Zadání ukládá konkretizovat požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů. Na území města Zadání ukládá respektovat požadavky na ochranu a rozvoj hodnot v plošném a prostorovém uspořádání území v urbánním i krajinném prostředí. Požaduje zvláštní péči věnovat vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti a v návaznosti na rozvojovou osu. V souhrnu konkrétních akcí Zadání ukládá „zkvalitnění bydlení ve městě stávajícího i nově navrhovaného, zklidnění dopravy v centru města, požaduje více zeleně do ulic a veřejných prostor, a podporu volno časových aktivit – vycházkové trasy – cesty pro pěší, cyklistické stezky. Dále požaduje prověřit možnost propojení kompaktní zástavby Českého Brodu a sídla Liblice se sídlem Štolmíř, specifikuje vymezení zastavitelných ploch v řešeném území, vedení nových tras komunikací a technické infrastruktury, ukládá změny na plochách určených pro regeneraci, posílení vybavenosti a významu městské zeleně. Požaduje vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanace a změnu jejich využití. Z konkrétních akcí Zadání požaduje především vymezení ploch pro: Bydlení, včetně ploch určených pro přestavbu; Občanskou vybavenost (zejména MŠ, ZŠ vzhledem k nárůstu počtu obyvatel); Smíšenou obytnou a občanskou vybavenost; Výrobu a skladování v návaznosti na stávající v severovýchodní části města; Novou komunikaci vedoucí mimo historické centrum města (přeložka silnice II/272), úpravy stávajících a návrh nových místních komunikací; Síť hlavních účelových komunikací zajišťující zlepšení prostupnosti krajiny, včetně cyklostezek; Dopravu a technikou infrastrukturu, specificky nový vodovodní přivaděč; Veřejné prostranství, zeleň a městský park; Sportovní areál, přírodní koupaliště se zázemím; S ohledem na požadavky udržitelného rozvoje Zadání požaduje tvorbu podmínek pro mírný růst obyvatel města jako celku a pro harmonický rozvoj. Dále ukládá využít koncepci stávajícího územního plánu a zohlednit záměry a požadavky strategického plánu města Český Brod.

-

Zhodnocení vztahu obsahu a cílů návrhu ÚPn k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni V ČR existuje značné množství koncepcí na národní úrovni, například Státní politika životního prostředí ČR, Strategie udržitelného rozvoje, Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, Strategie regionálního rozvoje ČR, Zásady urbánní politiky, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Dopravní politika ČR, Státní surovinová politika, Národní program snižování emisí ČR. Některé jsou překonané a připravují se nové nebo jejich aktualizace, např. Státní energetická koncepce ČR. Mírnější je výčet dokumentů v úrovni Středočeského kraje. Zde je nutné uvést zejména Koncepci ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, Územní energetickou koncepci. V souhrnu jsou koncepce na národní a krajské úrovni, reprezentované v dokumentech územního plánování, a to: -

v Politice územního rozvoje ČR 2008;

-

v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, 2011.

Oba dokumenty respektují cíle ochrany životního prostředí přijaté na vnitrostátní i krajské úrovni. Skutečnost dokládají vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území resp. SEA. Vyhodnocení cílů návrhu ÚPn Český Brod je proto vztaženo k těmto klíčovým dokumentům.

13


Obsah i cíle návrhu ÚPn respektují požadavky vyplývající z mezinárodních úmluv a ze zabezpečení republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Současné i nové mezinárodní požadavky na dotčené území, podobně jako nároky vyplývající z republikových priorit, jsou v cílech návrhu chápány jako determinanty obsažené v Politice územního rozvoje. Potenciál města Český Brod i jeho přírodního prostředí, poloha v OB 1 - rozvojové oblasti Praha s velmi dobrou časovou dostupností centra, a situování na rozvojové ose OS 5 Praha – Kolín – Pardubice, vytvářejí předpoklady promítající se do zvýšené náročnosti změn v území. Složitost uspořádání a funkčního využití území navyšuje průtah železniční trati zastavěným územím (I. tranzitní železniční koridor) ve směru Praha – Kolín – Pardubice, trasa ropovodu Družba v jižní část města a koridor plynovodu. Cíle návrhu ÚPn zohledňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území uložené v Politice územního rozvoje ČR formou územní ochrany. Současně jsou vytvářeny předpoklady pro vytváření vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Požadavky na zajištění regionálních priorit jsou uvedeny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚRStčk). Obsah a cíle návrhu ÚPn vytvářejí podmínky pro život obyvatel de facto dlouhodobou, strategickou koncepcí územního rozvoje. V ní vytvářejí předpoklady pro vyvážený rozvoj základních pilířů udržitelného rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu. Z tohoto pohledu je vnímán i dvojí vztah k ZÚR. Návrh navazuje na koncepci regionální, avšak současně ji upravuje z pohledu dlouhodobého rozvoje města. Cíle návrhu se při zohlednění zpětných vazeb na požadavky Zadání i ZÚR se v jediném závažném případě dostávají do konfliktu. Obsah a cíle Zadání i Zásad územního rozvoje požadují úpravy směrového vedení Silnice II/272 – (spojnice mezi silnicemi I/16 a I/12). V řešeném území se předpokládá přeložka v prostoru Kounic a krátká přeložka v Českém Brodě. Částečná přeložka je uvažována i v místě jejího připojení na silnici I/12, kde je výhledově uvažována mimoúrovňová křižovatka, do které je od jihu výhledově připojena silnice II/108. Cíle Zadání ve věci průtahu silnice nejsou exaktně definovány. Na straně jedné cíle Zadání ukládá úpravy směrového vedení Silnice II/272, avšak současně požadují například vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb. K nim náleží vedení tranzitní dopravy v blízkosti centra města. V souladu se Strategickým plánem požaduje také zklidnění centrální části, „zamezit tranzit přes centrum.“ Projektant řeší výhody a nevýhody prostřednictvím hodnocení variant. Výsledkem je návrh na zklidnění centrální části města vymístěním tranzitní dopravy. Návrh opouští od požadavku průtahu silnice II/272 městem. Předkládá náročné, ale z pohledu udržitelného rozvoje perspektivní řešení. Vyhodnocení se variantami samostatně zabývá. Obsah a cíle návrhu ÚPn vytvářejí podmínky pro život obyvatel de facto dlouhodobou, strategickou koncepcí územního rozvoje. V ní vytváří předpoklady pro vyvážený rozvoj základních pilířů udržitelného rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu. Z tohoto pohledu je vnímán i dvojí vztah k ZÚR.

2.

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl pořízen ÚPn.

Současný stav životního prostředí je ovlivňován jednak externími vlivy, které jsou do řešeného území emitovány z širšího okolí, a které nelze v řešeném území nikterak ovlivnit, vlivy, které sem pronikají z širšího okolí, a které lze do jisté míry ovlivnit, a dále je ovlivňován vlivy vznikajícími přímo v řešeném území z různé antropogenní činnosti. 14


Nejzávažnějšími vlivy, které v řešeném území existují a ovlivňují stav životního prostředí, jsou vlivy chování člověka vůči přírodě i vůči svému okolí v městském prostředí, dále vliv hluku a vliv imisí chemických látek a prašných částic do ovzduší. Z hlediska přírodních daností jsou v současnosti ve špatném stavu veškeré plochy přírodní zeleně, zejména výskytem skládek, odpadů odpadků, devastace lidskou činností. Z tohoto pohledu nejsou vynakládány žádné prostředky k nápravě a neexistují řádné dokumenty k tomu pomáhající. Územní plán k hranicím konkrétních parcel stanovuje územní systém ekologické stability a podmínky k jeho vzniku a udržení, zejména formou veřejně prospěšných opatření. Územní plán stanovuje podél komunikací, cest, vodních ploch a toků zakládat pásy zeleně doprovodné, aleje, stromořadí formou stanovení plochy s rozdílným způsobem využití stanovené k tomu účelu. Pokud by tento dokument nebyl k dispozici, nemohlo by být v předmětné věci nic vykonáno, nebyla by právní podpora vzniku jednoho z nejzávažnějších systémů. Z hlediska hluku je situace v řešeném území dlouhodobě vážná a neřešená, hluk vzniká zejména z provozu na nadřazených komunikacích protínajících město Český Brod i sídla Štolmíř a Liblice. Pokud by nebyl pořízen územní plán, stav by nebylo možno koncepčně postupně měnit k lepšímu (vybudováním nových komunikací mimo hygienicky chráněné funkční plochy a realizací protihlukových opatření podél těchto nových komunikací), a stav by se zákonitě stále zhoršoval spolu s nárůstem zátěží. Obdobně je tomu s hlukem z provozu po železničním koridoru. Územní plán předepisuje vybudování protihlukových opatření podél železnice v městském prostředí, kde trať koridoru protíná město s výskytem obytných staveb, a to nejpozději současně s výstavbou zkapacitnění plánovaného koridoru. Schválení územního plánu Českého Brodu bude podkladem pro vymahatelnost tohoto opatření na provozovateli dráhy a investoru stavby v procesu povolování stavby. V opačném případě by mohlo být záměrem investora protihluková opatření nebudovat nebo realizovat jen v omezeném rozsahu. Z hlediska čistoty ovzduší přinesla nedávná likvidace nebo útlum výroby v řešeném území i dílčí zlepšení čistoty ovzduší, pokud se jedná o vznik emisí spalováním při výrobě tepla a teplé užitkové vody, při výrobních procesech, apod. Některá výrobní zařízení zanikla zcela (cukrovar), některá činnost utlumila, u některých byly kotelny na tuhá paliva nahrazeny v poměrně nedávné době spalováním zemního plynu. Z tohoto pohledu územní plán umožňuje koncepčně zásobování celého území i okolí řešeného území zemním plynem, s cílem vyloučit ve veškeré, a to i v obytné zástavbě rodinnými domy, vytápění nekvalitními palivy. Závažným zdrojem znečištění, zejména v blízkosti vzniku znečištění, je provoz automobilové dopravy po pozemních komunikacích. Pokud by nebylo umožněno vedení automobilové dopravy plynule po nově navrhovaných komunikacích, stav by se pouze zhoršoval, a to i přes to, že parametry spalovacích motorů je snaha stále s ohledem na produkci škodlivin zlepšovat. Z hlediska čistoty povrchových vod i podpovrchových vod územní plán navrhuje odvod splaškových vod na centrální čistírnu odpadních vod, a to nejen v sídlech řešeného území (nutno dokončit odkanalizování řešeného území – sídla Štolmíř), ale i v širším řešeném území. Nezákonné vypouštění znečištěných vod do vodotečí kvalitu vod zhoršuje, a tím zhoršuje i kvalitu přírodního a rekreačního území v městě i v okolních sídlech. Stav, pokud by nebyl řešen, by způsoboval stále větší koncentraci znečištění. Územní plán stanovuje koncepci, dle které je možno tuto problematiku řešit. Předpokládaný vývoj vyhrocuje střet dvou protichůdných procesů, dříve v prostředí města souladných. Nadřazený dopravní systém, který byl pro město v jeho vývoji životadárný a zhodnocoval jej, se stává stále méně funkčním a únosným.

15


Město, které bylo na nadřazeném dopravním systému životně závislé, stále více pociťuje negativní vlivy a dopady, které snižují kvalitu jeho prostředí a snižují míru udržitelnosti rozvoje. Změna trendů, dříve souladně vyvážených a pozitivně působících, se mění ve směru snižující se únosnosti. Životní prostředí, pokud jej v urbanistické koncepci budeme chápat jako celek urbánního, přírodního prostředí a životních podmínek, je dotčen v převaze urbánního prostředí a životních podmínek. Pokud by nebyl uplatněn územní plán, pak v současném stavu životního prostředí ohniskem zhoršujících se životních podmínek je růst zátěží z dopravy.

Železniční doprava Železniční doprava (viz část C Vyhodnocení vlivů ÚPn na stav a proměnu území) zvyšuje přepravní intenzity plánovanou 4. kolejí. Zvyšuje se i hladina hluku. Měření nebyla provedena. Územní plán navrhuje urbanistická (sekundární) a doporučuje i technická (primární) opatření ke snížení hladiny hluku v prostředí města, především v působení na lokality bydlení. Pokud by nebyl uplatněn územní plán, péče o kvalitu prostředí by se snížila, byla méně koordinovaná a v důsledcích také méně účinná a více nákladná. Požadavky nadřazeného systému železniční dopravy musí být zapracovány do ÚPn.

Silniční doprava a zátěže prostředí Mimo místních šetření prováděných zcela výjimečně v rámci dokumentace investorů ke zjišťovacím řízením, neexistuje podklad, který by vyhodnotil hlukové zátěže. ÚPn vychází proto ze zadání a z dalších dokumentů k životnímu prostředí a legislativy, které přikazují zklidnění města a snížení hlukových zátěží. Ze zátěží z automobilové dopravy v prostředí města (viz přehled v části C) je patrné rozložení a růstový trend zátěží. Mimo vlivů na organismus města vystupují do popředí aspekty ohrožující veřejné zdraví. Pokud by nebyla uplatněna předkládaná koncepce ÚPn, rostla by i nadále hladina hluku. Také změna systému dopravy ÚPn vyžaduje. Jiným řešením než obchvaty by se zhoršovala se také kvalita ovzduší. Ve městě Český Brod není umístěna žádná měřící stanice; imisní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší se nesleduje. Nejbližší stanice je v Kolíně a šetří imisní koncentrace SO2, NO, NO2, NOx a PM10. Pro území města nejsou údaje dostatečně směrodatné. Nejblíže jsou větší stacionární zdroje situovány v Kolíně (25 km) a v Neratovicích (29 km). Z hlediska ochrany ovzduší se dá předpokládat, že nejvíce problematické jsou znečišťující látky a jejich zdroje: -

suspendované částice PM10 – překračování imisních limitů, hlavním zdrojem je automobilová doprava, podíl má lokální vytápění v částech, kde není zaveden plyn;

-

benzo(a)pyren – dlouhodobé a plošné překračování cílového limitu nehrozí; oxidy dusíku / oxid dusičitý – lokální překračování limitu pro ochranu zdraví obyvatel i limitu;

-

u dalších škodlivin (arsen, přízemní ozón) se nepředpokládá překračování limitů.

Závěr: Vyhodnocení shledává, že ÚPn navrhuje postupný útlum zdrojů škodlivin plynofikací. Návrh sleduje dodržení parametrů hygieny v oblasti čistoty vod i nakládání s odpady. Koncepce usměrňuje i technické parametry funkčních složek území s negativními vlivy na životní prostředí. Prostřednictvím regulativů navrhuje parametry a dimenze zabezpečující funkčnost systémů v požadované kvalitě. Ochranná pásma doprovázejí koridory a zařízení technické infrastruktury i inženýrských sítí.

16


Pokud by nebyla uplatněna koncepce územního plánu, řešící hierarchicky uspořádané potřeby ve veřejném zájmu, nedala by se hodnotit péče o veřejné zdraví obyvatel města, kvalita urbánního prostředí nebo racionálními prostředky upravovaná udržitelnost vývoje a rozvoje.

3., 4.

Charakteristiky, současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPn významně ovlivněny

V předcházejících kapitolách byl charakterizován problém, který vyvolal rozhodující zásah do vyhrocujícího se střetu dvou protichůdných procesů v územním rozvoji. Vyhodnocení ctí princip hierarchie. Ctí také dosažený stupeň kvality životního prostředí dosažený překonanou koncepcí. Pod tímto zorným úhlem jsou hodnoceny klady a zápory změn, které koncepce ÚPn přináší. Návrh ÚPn významně pozitivně ovlivní charakteristiky životního prostředí v okruhu: -

životních podmínek; urbánního prostředí.

Přírodní prostředí ovlivní podstatně méně. Stávající realizovaná koncepce dle ÚPn se zaměřila na ochranu přírodního prostředí, zohlednila ÚSES, limitovaná území z hledisek ochrany přírody i ložisek surovin a také území s omezenou mírou využití v důsledku ochranných pásem. Předcházející koncepce zohlednila také zátopová území. Nebylo zjištěno, že by navrhovaná koncepce neposilovala silné stránky koncepce předcházející, a v tomto směru upravila disproporce, které přinesl vývoj. Nový dopravní systém automobilové dopravy, vyvolaný tranzitem, je veden mimo zastavěná území s využitím obchvatů. Hodnocení ÚPn shledává, že koncepce umožní výrazně zvýšit kvalitu životních podmínek v prostředí města. Ze složek se nejvyšší stupeň závažnosti týká ochrany ovzduší. Koncepce sleduje snížení objemu i rozsahu působnosti znečišťujících látek z dopravy: -

suspendovaných částic PM10; benzo(a)pyrenu;

-

oxidů dusíku / oxidu dusičitého; dalších škodlivin, arsenu a přízemního ozónu.

Závěr: Tvorbou kvalitního urbánního i přírodního prostředí koncepce svými prostředky sleduje snížení hladiny hluku a znečišťujících látek v ovzduší, tj. zásadních negativních jevů životního prostředí. Celkově pozitivně přispívá k ochraně veřejného zdraví. Komplexní řešení tak současné, ale i předvídatelné problémy a jevy životního prostředí pozitivně ovlivňuje.

5., 6.

Zhodnocení a porovnání kladných, záporných stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPn

Struktura města Český Brod a osnova uliční sítě neodpovídá současným požadavkům na kvalitu funkčnosti automobilové dopravy v prostředí zástavby. Jelikož situace nepředpokládá snížení dopravních zátěží, řešením jsou obchvaty. ÚPn navrhuje: -

Severozápadní obchvat;

-

Východní obchvat.

Z Vyhodnocení vyplývá, že obě varianty v zásadě řeší vyloučení tranzitní dopravy ve směru sever – jih zastavěným územím a centrální částí města. Východní varianta obchvatu je příznivější urbanisticky, hygienicky a technicky. Řeší přímou vazbu na S II/108 a mimo města řeší lépe dopravní obsluhu sídel v zázemí ve východním směru. Území navrhovaného koridoru se prolíná s koridorem 17


technické infrastruktury. Může vytvořit smysluplnější celek v jediném koridoru. Řešení je poněkud ohleduplnější k záborům kvalitní orné půdy. Nevýhodou je situování MÚK až ve vzdálené etapě výstavby, která zřejmě může vyvolat a podmiňovat realizaci Východního obchvatu. Český Brod však vyžaduje řešení v bližším časovém horizontu. Směrové vedení obchvatu méně zohledňuje vazby ve směru Český Brod – Praha a propojení v dálkových směrech R 10 – D 11 – D 1 – D 3. Časový posun by zvyšoval napětí, poškozoval zájmy města a obyvatel, včetně veřejného zdraví. Vyhodnocení respektuje potřeby města v čase. Východní obchvat, v mnoha ohledech přínosný, není hodnocen jako prioritní. Severozápadní varianta se lépe přibližuje akutním potřebám města a aktuálnímu řešení. Zachycuje zátěže všech silnic II. třídy již severně od železničního koridoru. V první fázi inovace tak může přispět již k perspektivnímu řešení silniční dopravy. Lépe zohledňuje propojení v dálkových směrech R 10 – D 11 – D 1 – D 3. Nevýhodou je vyšší zábor kvalitní orné půdy. Severozápadní varianta však může přispět k dlouhodobému stanovení hranice zastavitelného území, a také ke snížení erozních vlivů na město. Varianty jsou vyhodnoceny v části C podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. Závěry: Přehled „Zhodnocení a porovnání kladných, záporných, stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant“ je uveden v Příloze. Ukazuje, že varianty obchvatů mají velmi podobnou základnu. Jsou situovány na kvalitním ZPF. Rozdíly vlivů a zásahů do přírodního prostředí nejsou výrazné. Při porovnávání omezení působící na biologickou rozmanitost, zásahů do flory, omezení působící ve svých důsledcích na faunu a vlivy na krajinu, docházíme ke stejným závěrům. Obchvaty navazují z větší části na zastavitelné území města při stejných dopravních intenzitách. Další vlivy nebyly zjištěny. V celkovém hodnocení se prosazuje jako priorita Severozápadní varianta.

7.

Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývající z návrhu ÚPn.

Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývají z koncepce ÚPn. Opatření jsou fixována regulativy a limity funkčního a prostorového uspořádání území v úrovni ÚPn. Jsou patrny z grafiky hlavního výkresu, přiloženému ve zmenšení k textu v závěru Vyhodnocení. Regulativy a limity jsou významným nástrojem prosazování koncepce ÚPn, tj. nástrojem ochrany a tvorby životního prostředí, který transformuje stanovené cíle zákonnými prostředky stavebního zákona do specifické úrovně pro rozhodování o rámcích kvality přetvářeného přírodního i urbánního prostředí při respektování determinující kvality životních podmínek. ÚPn obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné. Regulativy ÚPn jsou navrhovány v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s požadavky podle zvláštních předpisů. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou součástí dokumentace a v jejím rámci jsou řešena. Na jejich podkladě lze stanovit podmínky, kterými se zabezpečí soulad veřejně prospěšných a dalších zájmů v území, podobně jako věcnou, prostorovou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření pod zorným úhlem ochrany a tvorby životního prostředí.

18


Vyhodnocení konstatuje, že ÚPn zabezpečuje výslednou kvalitu urbánních i přírodních struktur a systémů, jejich vztahů a vazeb, např.: -

lokalizací variant;

-

úpravou, rozmístěním a lokalizací nových prvků do přetvářeného prostředí nebo proměnu elementů stávajících;

-

určuje zastavěné a zastavitelné území, zásadní limit oddělující krajinu a „volnou“ přírodu;

-

specifikuje funkční plochy a vymezuje jejich rozsah, obsah a tím stanoví rámce tvorby prostředí jednotlivých funkčních složek;

-

určuje optimalizaci vztahů v území jako jeden z nejvýznamnějších principů šetrnosti ke zdrojům a způsob zacházení se zdroji prostředí (například opomíjenou šetrnost k plochám urbánního prostředí);

-

určuje ochranná a bezpečnostní pásma;

-

podporuje biodiverzitu, upravuje návrh územního systému ekologické stability;

-

prostřednictvím regulativů určuje přípustnost staveb a souvisejících opatření, podmiňuje výjimečnou přípustnost staveb a souvisejících opatření z hledisek funkčnosti, udržitelnosti při prioritním zabezpečení kvality prostředí;

-

stanoví další regulační prvky uspořádání prostoru, zastoupení zastavěných a volných ploch a ploch zeleně;

-

stanoví zvláštní požadavky ochrany životního prostředí s ohledem na životní podmínky a dodržení jejich limitních podmínek, atp.

Dílčí opatření Vyhodnocení doporučuje, aby pro centrální část města s novou polyfunkční výstavbou a občanskou vybaveností byl zpracován regulační plán. Dále doporučuje upřesnit řešení ÚPn územními studiemi, zejména významných lokalit bydlení.

8.

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní a vnitrostátní úrovni do změny ÚPn a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

Zhodnocení je uvedeno v kapitole A., 1. Obsah a cíle změny koncepce a zhodnocení vztahu k cílům ochrany životního prostředí.

9.

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPn na životní prostředí a udržitelný rozvoj

Projekt Společné evropské indikátory disponuje vybranými deseti indikátory, které budou sloužit šíření informací o nejlepších postupech k udržitelnému rozvoji. Zapojení Českého Brodu do této soustavy Vyhodnocení neuvažuje. Za velmi spolehlivou základnu pro výběr indikátorů pro sledování vlivů ÚPn na životní prostředí a udržitelný rozvoj lze trvale považovat monitoring proměny území, jeho struktur a systémů. Vývoj kvantitativních a kvalitativních stránek vlastností struktur a systémů přírodního i urbánního prostředí je spjat s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. Vývoj hodnotových systémů lze i nadále usměrňovat. Klíčem k uplatnění ukazatelů pro sledování a regulaci vlivu změn koncepce na životní prostředí a na udržitelný rozvoj je soustava regulativů funkčního a 19


prostorového uspořádání území. Této soustavě by měla být věnována maximální pozornost. Měla by být využita při vyhodnocování potřeb změn ÚPn.

10.

Možné vlivy územního plánu na veřejné zdraví

Z možných vlivů (environmentálních, tj. fyzikálních, chemických a biologických faktorů), které připadají v úvahu, a které by mohly mít nezanedbatelný vliv na veřejné zdraví, je tomto případě nutno jmenovat hluk, škodliviny v ovzduší, zásobování pitnou vodou a potřebnými energiemi, odstraňování odpadů. Vliv dalších faktorů lze vyloučit (specifické toxické chemické látky vznikající při určitých výrobách nebo technologiích v okolí větších průmyslových podniků) nebo odhadnout na malý (ionizující záření radonu a jeho dceřiných produktů, či zanedbatelný (neionizující záření blízkých vysílačů u Liblice). Těmito aspekty se územní plán však nemusí zabývat. Hluk Dominantním zdrojem hluku ve městě je automobilová doprava. Územní plán v návaznosti na dopravní studii (viz podklady) se zabývá variantním dopravním řešením (vypracována dopravní studie s návrhem čtyř variant pro úpravu stávajícího městského okruhu pro vedení tranzitní dopravy mimo centrum města), které by mělo vyřešit problémy s navyšujícím se počtem automobilů projíždějící městem. Vzhledem k uváděným průjezdnostem v současnosti (např. silnice II. třídy č. 272 a č. 113 okolo 7000 vozidel v obou směrech za 24 hodin) a předpokladu dalšího navyšování počtu automobilů, měla by řešení této otázky být prioritní. Hluk má při nízkých intenzitách prokazatelně negativní vlivy na veřejné zdraví, proto by mu měla být věnována mimořádná pozornost. Dále jsou uvedeny nejdůležitější negativní účinky hluku na obyvatelstvo, přičemž je nutno zdůraznit, že i při dodržování hygienických limitů podle nařízení vlády č. č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací dochází k nepříznivým účinkům hluku u citlivější části populace (nemocní a starší lidé), a to zvláště v noci. Škodliviny v ovzduší Škodliviny v ovzduší by neměly být v řešeném území hlavním problémem týkající se negativních environmentálních vlivů na veřejné zdraví. Město nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ovšem to neznamená, že k občasnému zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší města nemusí docházet. Je známo, že zvláště v zimním období při spalování pevných paliv a rovněž jiných materiálů (např. odpadů), které není povoleno spalovat v domácích topeništích, dochází ke krátkodobějším nárůstům koncentrací polétavého prachu, které pak znamenají zvýšení zdravotních rizik, zvláště signifikantní zvýšení úmrtnosti na některé plicní a kardiovaskulární choroby. Zásobování vodou a energiemi, odstraňování odpadů Zásobování pitnou vodou je zajištěno veřejným vodovodem. Koncepce zásobování pitnou vodou vychází z využití stávajících pramenišť, ze zapojení do vodárenské soustavy Středních Čech, a z napojení na skupinový vodovod Poříčany – Kounice. Z pramenišť to jsou: Prameniště „Štolmíř“, Prameniště „Zahrady“, Prameniště „Vrátkov“, Prameniště „Pivovar“ (není v současnosti využíváno, slouží jako rezerva v případě nutnosti vyřazení některého z využívaných zdrojů). Veřejný vodovod do sídla Štolmíř je navržen novým vodovodním řadem. Výpočet výhledové orientační spotřeby pitné vody v územním plánu není zcela jasný, ale orientačně jeví jako v podstatě správný. Výroba pitné vody a její spotřeba v domácnostech (specifická spotřeba obyvatelstva) jsou rozdílné ukazatele, přičemž dostupnost dat o spotřebě je obtížná. Český statistický úřad udává pro tento parametr pouze omezené údaje (podle oblastí v ČR od cca 70 do 140 litrů na osobu a den), kdežto údaje o množství vyrobené pitné vody jsou dostupnější. Podle Českého 20


statistického úřadu lze odvodit, že množství vyrobené pitné vody se pohybuje okolo 170 -200 litrů na osobu a den. V každém případě je zajištění pitné vody jedním z klíčových ukazatelů vlivů na veřejné zdraví.

11.

Netechnické shrnutí

Předmět Vyhodnocení Předmětem Vyhodnocení je koncepce návrhu územního plánu Českého Brodu. Český Brod je městem o velikosti cca 6800 obyvatel situovaným na východním okraji rozvojové oblasti Prahy. Současně je situován ve směru rozvojové urbánní osy souladné s transevropským multimodálním koridorem. Území je protkáno významnými koridory technické infrastruktury i trasami automobilové dopravy. Polohou jsou funkce města výrazně ovlivněny. Řešené území zahrnuje katastrální území: Český Brod, Štolmíř a Liblice. Pro své zázemí plní funkci pověřené obce s rozšířenou působností a střediska mikroregionu Pošembeří. Pro zabezpečení udržitelnosti rozvoje vytváří ÚPn územně technické podmínky ve výhledovém časovém horizontu pro max. 9 až 10 000 obyvatel v součtu všech sídel. Obsah ÚPn, grafiky i textu, vyplývá z požadavků legislativy. Tento věcný rámec je předmětem Vyhodnocení. Vlivy návrhu ÚPn, s ohledem na jeho polohu, potřeby státu i města, jsou ze strategických i lokálních hledisek koncepčně věcně významné, značně přesahují vymezený prostor a vyznačují se krátkodobými i dlouhodobými účinky a důsledky.

Zadání a priority Schválený územní plán v r. 1994 byl vyčerpán a vývojem překonán. V Zadání nového ÚPn jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na řešení. Území je velmi exponované a Zadání ukládá zohlednit řadu dokumentů z republikové i regionální úrovně. Zadání v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v kontextu potřeb města. Zdůrazňovány jsou požadavky na uspořádání území, funkčnost systémů, vymezení ploch a koridorů, a také požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

Charakteristika problému Nároky na funkčnost systémů, uspořádání, organizace a funkční využití urbánních struktur se nachází ve střetu zájmů mezinárodních, republikových, regionálních i zájmů města. Požadavky na vyváženost vyžadují zpracování a přijetí nikoliv pouze lokální a krátkodobé koncepce. Klíčem k řešení je zejména silniční doprava. Předpokládaný vývoj vyhrocuje střet dvou protichůdných procesů, dříve v prostředí města souladných. Nadřazený dopravní systém, který byl pro město v jeho vývoji životadárný a zhodnocoval jej, se stává stále méně funkčním a únosným. Město, které bylo na nadřazeném dopravním systému životně závislé, stále více pociťuje negativní vlivy a dopady, které snižují hodnoty potenciálu, kvalitu jeho prostředí, a snižují míru udržitelnosti rozvoje. Změna trendů, dříve souladně vyvážených a pozitivně působících v jednom směru, se mění ve své orientaci. Snižující se únosnost systému dopravy i fungování městského organismu. Udržitelný rozvoj, který je ve Vyhodnocení sledován, vyžaduje zpracování a přijetí koncepce strategického významu, ve věcné, prostorové i časové sounáležitosti. Vyhodnocení vysoce pozitivně hodnotí přístup zpracovatele ÚPn. Roztíná návrhem „gordický uzel“ potřeb funkčnosti systému dopravy a uvolňuje tak i pozitivní potenciál kvality města k míře využití. 21


Urbanistická koncepce Potenciál města Český Brod i jeho zázemí, poloha v rozvojové oblasti Praha s velmi dobrou časovou dostupností centra, situování na rozvojové ose Praha – Kolín – Pardubice, vytvářejí předpoklady pro využití území promítající se do zvýšené náročnosti na jeho proměny. Složitost uspořádání a funkčního využití území navyšuje I. tranzitní železniční koridor procházející městem a koridory technické infrastruktury. Koncepce zohledňuje a priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území z pohledu republiky, regionu i města. ÚPn reaguje na klíčový problém novým uspořádáním silniční sítě. Navržená dopravní osnova určuje rozvojové směry stávajících sídel a účelově vedené obchvaty vymezují současně hranice zastavitelného území. Významnou roli sehrávají struktury přírodního prostředí. Využita je osa procházející řešeným územím tokem Šembery, také jako osa regionálního biokoridoru. Doplněna je krajinnou zelení podél ostatních vodotečí, zejména podél Bušineckého a Kounického potoka. Rozvoj je založen nabídkou na bázi mírného rozvoje. Řešení vlastního území města se vyznačuje ponechanou autonomií sídel Český Brod, Štolmíř a Liblice u Českého Brodu v samostatných urbánních celcích. V nich vymezuje plochy potřebné k rozvoji a současně řeší využití ploch určených k regeneraci. Návrh sleduje ucelení členité hranice zástavby, tj. zastavěných a zastavitelných ploch do kompaktní podoby. ÚPn zceluje členité hranice sídel do uceleného, kompaktního tvaru s centrem ve středu zástavby. Sídla budou převážně obytného a smíšeného charakteru, s funkcemi, které parametry obytného prostředí nebudou znehodnocovat. Rozvoj zaznamenávají všechna sídla. Budou vybavena občanskou i technickou vybaveností pro zajištění kvality funkcí, které plní. Významným záměrem v Českém Brodu je rozšíření centra. Navazuje na historické jádro města a nové plochy orientuje do těžištní polohy urbanizovaného prostoru. Využívá přitom území určené k přestavbě. Jádro Českého Brodu bude vybaveno vnitřním okruhem. U sídla Štolmíř využívá prostorové založení a urbanistickou kvalitu pro přestavbu určenou především pro bydlení, a to ve velmi dobrých podmínkách krajinného prostředí. Plochy pro podnikání využívají území zasažená hlukem. Sídla budou mít při svých hranicích společné větší plochy přírodního charakteru s funkcí krajinotvornou, hygienickou a estetickou, s případnou možností celoměstské hromadné rekreace. Pro zabezpečení udržitelnosti rozvoje vytváří ÚPn územně technické podmínky ve výhledovém časovém horizontu.

Varianty řešení Vyhodnocení se zabývalo dílčími variantami průtahů městem, které by vylepšily nepříznivou dopravní situaci spojenou s negativními vlivy na životní prostředí. Nesplňovaly však základní požadavky v okruhu tvorby příznivějším životních podmínek a kvality urbánního prostředí. Varianty průtahů městem nejsou uspokojivým řešením, natož perspektivním. Varianty obchvatů Urbánní struktury města a osnova uliční sítě neodpovídají současným požadavkům na funkčnost a kvalitu sytému automobilové dopravy. Stálý nárůst intenzit tranzitní nákladní automobilové dopravy podpořil radikální řešení. Koncepce přichází s městským okruhem a radiálami zaústěnými do obchvatů určených pro tranzit, ale i pro potřeby města. Vyhodnocení porovnává: - severozápadní obchvat; - východní obchvat. Z Vyhodnocení vyplývá, že obě varianty v zásadě řeší vyloučení tranzitní dopravy ve směru sever – jih zastavěným územím a centrální částí města. Východní varianta obchvatu je příznivější urbanisticky, hygienicky a technicky. Řeší přímou vazbu na S II/108 a mimo města řeší lépe dopravní obsluhu sídel v zázemí ve východním směru. Území navrhovaného koridoru se prolíná s koridorem 22


technické infrastruktury. Může vytvořit smysluplnější celek v jediném koridoru. Řešení je ohleduplnější k záborům kvalitní orné půdy. Nevýhodou je situování MÚK až ve vzdálené etapě výstavby, která zřejmě může vyvolat a podmiňovat realizaci Východního obchvatu. Český Brod však vyžaduje řešení v bližším časovém horizontu. Směrové vedení obchvatu méně zohledňuje vazby ve směru Český Brod – Praha a propojení v dálkových směrech R 10 – D 11 – D 1 – D 3. Časový posun by zvyšoval napětí, poškozoval zájmy města a obyvatel, včetně veřejného zdraví. Vyhodnocení respektuje potřeby města Českého Brodu i sídel Štolmíř a Liblice v čase. Východní obchvat, v mnoha ohledech přínosný, není hodnocen jako prioritní. Severozápadní varianta se lépe přibližuje akutním potřebám města a řešení udržitelného rozvoje. Zachycuje zátěže všech silnic II. třídy již severně od železničního koridoru. V první fázi inovace tak může přispět již k perspektivnímu řešení silniční dopravy. Lépe zohledňuje propojení v dálkových směrech R 10 – D 11 – D 1 – D 3. Nevýhodou je vyšší zábor kvalitní orné půdy. Severozápadní varianta však může přispět k dlouhodobému stanovení hranice zastavitelného území a také ke snížení erozních vlivů na město.

Vlivy na přírodní prostředí Řešené území je součástí vysoce úrodné zemědělské krajiny a nenalézají se zde zvláště chráněná území ani jejich ochranná pásma. Všeobecná ochrana krajiny spočívá v ošetření významných krajinných prvků (vodoteče, vodní plochy), památného stromu a nelesní zeleně v krajině. Vysoká pozornost je věnována funkčnosti ÚSES, který tvoří kostru urbánnímu i přírodnímu prostředí. ÚPn vytváří podmínky k realizaci ÚSES. Zemědělský půdní fond je dotčen zejména dopravní infrastrukturou, jejíž situování vychází z širších vztahů. Plochy mezi zastavěným územím a trasami obchvatů jsou určeny pro rozvoj města. Pozemky určené k plnění funkcí lesa nebyly řešením dotčeny. Postupné odlesňování dotčeného území již od neolitu zasáhlo nejcitelněji rovinné polohy a mírné svahy a stalo se intenzivně obdělávanou zemědělskou krajinou. Z hlediska typu krajin dle využití území je v současnosti situováno v urbanizované krajině. Blízkost hlavního města Prahy, hustá dopravní síť a nadprůměrná urbanizace však stále více a zásadněji ovlivňují krajinný ráz. ÚPn krajinný ráz ovlivní zásahy do dopravní sítě. Pozitivním prvkem je eliminace v podobě doprovodné zeleně. Rozvoj sídel nezasahuje výrazně negativně do hodnot krajiny, ani do limitů daných ochranou vodních toků nebo ložiskových území a poddolovaných území. Pozitivním prvkem řešení je důraz na zhodnocení ÚSES. Jeho kostrou v širším zájmovém území je nadregionální biokoridor Vídrholec s nadregionálním biocentrem a Stříbrný roh. Na tuto kostru navazují skladebné prvky regionálního ÚSES. Stěžejním prvkem ÚSES je regionální biokoridor vodního toku Šembery; propojuje dvě regionální biocentra (RBC) Klučov a Tuchoraz. ÚPn sytém zkvalitňuje i v odnožích lokálních ÚSES. Závažný je zábor kvalitního ZPF. Širší zájmové území se nalézá v oblasti kvalitních zemědělských půd typu černozem a hnědozem, podél vodních toků jsou pruhy fluvizemí. Vyhodnocení dospívá k závěru, že obchvaty budou přimknuty co nejtěsněji k současně zastavěnému území; navíc dlouhodobě určí hranici zastavitelného území sídel, a dalším záborům v budoucnu tak zamezí. Vlivy na urbánní prostředí Územní plán vytváří podmínky pro autonomní rozvoj všech tří sídel a posiluje jejich funkce. Nové uspořádání systému dopravy formuje jejich uspořádání a funkční využití. Návrh reaguje na specifičnosti historických sídel a přizpůsobuje je novým podmínkám. Český Brod dostává dopravní okruh kolem historické části a radiální systém propojující jej s obchvaty. 23


Systém dopravy tak určuje změny v uspořádání organismu města. Rozšiřuje centrum ve vazbě na historickou část, regulativy přispívá k větší kvalitě jeho užitných vlastností, zejména bydlení a občanského vybavení, a rozšiřuje jej do nové polohy směrem k nádraží, a současně i blíže k těžišti sídel Štolmíře a Liblice. Centrální polyfunkční prostor posiluje bydlením v bytových domech. Pro bydlení v rodinných domcích vytváří pestrou nabídku ploch, které jsou z velké části limitovány budoucí dopravním systémem. Město je náležitě vybaveno a může dlouhodobě v uvolněném prostředí od těžké tranzitní dopravy využívat svůj rozvojový potenciál. Vlivy na životní podmínky ÚPn se orientuje na zvyšování kvality životních podmínek. Jejich spektrum je široké. Podílí se na tvorbě podmínek pro funkčnost systémů a kvalitu struktur, které zvyšují hmotné standardy života obyvatel i kultivovanost (například rozvoj sociálně ekonomických i sociálně kulturních podmínek, podmínek pro soudržnost společenství obyvatel a participaci na pozitivních posunech ve vývoji). Na straně druhé se ÚPn zaměřuje na životní podmínky v podobě environmentálních, tj. fyzikálních, chemických a biologických faktorů. Z nich stěžejní jsou zátěže hlukem. Nezanedbatelný vliv na veřejné zdraví mají však i škodliviny v ovzduší, kvalita zásobování pitnou vodou a potřebnými energiemi, odstraňování odpadů. Vyhodnocení vlivů dalších faktorů byl vyloučen (specifické toxické chemické látky, ionizující záření radonu a jeho dceřiných produktů, či zanedbatelný neionizující záření blízkých vysílačů u Liblice). Hluk Dominantním zdrojem hluku ve městě je automobilová doprava. Hluk má při nízkých intenzitách prokazatelně negativní vlivy na veřejné zdraví, proto mu byla věnována mimořádná pozornost. Územní plán v návaznosti na dopravní průzkum předkládá variantní dopravní řešením (viz varianty). Vzhledem k intenzitám vozidel a předpokladu dalšího navyšování počtu automobilů, bylo řešení otázky hluku prioritní a odrazilo se v návrhu obchvatů. Škodliviny v ovzduší Škodliviny v ovzduší řešeného území by neměly být hlavním problémem, týkajícím se negativních environmentálních vlivů na veřejné zdraví. Město nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Neznamená to, že k občasnému zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší města nemusí docházet. Zvláště v zimním období dochází ke krátkodobějším nárůstům koncentrací polétavého prachu, které pak znamenají zvýšení zdravotních rizik, zvláště signifikantní zvýšení úmrtnosti na některé plicní a kardiovaskulární choroby. Zásobování vodou a energiemi, odstraňování odpadů, hospodaření s odpady Zásobování pitnou vodou je zajištěno veřejným vodovodem z více zdrojů, což je příznivé pro případ nenadálé situace, ať již přírodního nebo technického rázu. Veškeré zdroje pitné vody jsou kontrolované a upravované, aby dosahovaly hygienicky stanovené kvality. ÚPn předpokládá zásobování vodou z veřejné vodovodní sítě všech urbánních prostor v řešeném území. V řešeném území se nenachází zařízení na třídění, uskladnění nebo likvidaci tuhých komunálních odpadů. S odpady se hospodaří dle plánu odpadového hospodářství. Odpady jsou průběžně odváženy sběrnými vozy na skládku situovanou mimo katastrální území. Tuto koncepci ÚPn ponechává zachovanou. V řešeném území se skládky odpadů ani zařízení pro jejich likvidaci neuvažují a ÚPn nově neumísťují. Třídění odpadů probíhá primárně v místě vzniku separací do nádob. Likvidace splaškových vod probíhá v čistírně odpadních vod v nedávné době upravené dle parametrů vyžadovaných předpisy EU. V ČOV je v současnosti rezerva, která bude postupně 24


využívána napojením sousedních sídel, včetně sídla Štolmíř. Pro případ výhledu, kdy by byla naplněna kapacita zařízení, a to v případě, že by se dosáhlo cílového stavu v počtu obyvatel a byla napojena i sídla okolní, bude třeba čistírnu intenzifikovat nebo rozšířit. Pro ten účel je v ÚPn stanovena rezervní rozvojová plocha. Závěry a doporučení Urbanistická koncepce je kvalitní a komplexní. Obsah i formy návrhu ÚPn vytvářejí podmínky pro život obyvatel v prezentaci dlouhodobé, strategické koncepce územního rozvoje. ÚPn plní úkoly dané zadáním a vytváří předpoklady pro vyvážený rozvoj základních pilířů udržitelného rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu. Doporučení a náměty: Pro podrobnější prověření a rozpracování koncepce ÚPn se jeví potřebné doporučit zejména: - Podrobné porovnání variant dopravního řešení Severozápadního obchvatu (včetně obchvatu Štolmíře) a Východního obchvatu, kde by k potřebnému posouzení bylo větší množství údajů z hlediska veškerých dopadů na přírodu, krajinu, zdraví obyvatel (hluková, exhalační studie), podrobnější technické řešení vycházející z přesných zjištění stávajících zátěží a odborných výpočtů zátěží výhledových na základě počítačových modelů dopravy v pohybu, včetně záborů pro výkopy, násypy, zábory zemědělské půdy, technické řešení včetně nalezení nejvhodnějšího směrového a výškového řešení, návrh zeleně, protihlukových opatření apod., včetně srovnání nákladů na jednotlivé varianty a jejich úseky. - Na základě zjištěných údajů zpracovat podrobnější urbanistické a inženýrské - technické podklady jednotlivé lokality ověřit v podrobnosti územních studií, zejména lokality, nacházející se v blízkosti uvedených komunikací. - Podrobněji vyčíslit zábory zemědělské půdy s ohledem na to, že se jedná o bonitně kvalitní půdy, dokladovat číselně rozsah záborů konkrétních bonitních tříd na upřesněném podkladě řešení jednotlivých variant dopravního řešení i lokalit výstavby. - Pro usměrňování rozvoje městské zástavby pořídit regulační plán městské památkové zóny, který bude zohledňovat etapový a výhledový stav po výstavbě obchvatů, tj. po vymístění průjezdné dopravy městem. - Pro sídlo Štolmíř se doporučuje podrobnější prověření místo po jednotlivých variantách zpracovat v jednom uceleném elaborátu (územní studii sídla Štolmíře. - Pro získání podrobnějších technických a prostorových údajů o potřebě výsledné velikosti a zařízení čistírny odpadních vod pořídit studii ČOV k výslednému stavu počtu obyvatel řešeného území i okolních sídel, které je možné a vhodné na ČOV napojit. Vyhodnocení negativních vlivů a dopadů, ale také přínosů jednotlivých variant na přírodní a urbánní prostředí a na životní podmínky, do níž byly zahrnuty i potřeby města, vyznívá poněkud příznivěji pro variantu Severozápadního obchvatu. Vzhledem k závažnosti záměru a skutečnosti, že se jedná o nikoliv krátkodobou přípravu, souhlasné stanovisko je vydáváno s podmínkou upřesnění. Strategické posuzování je nutné ověřit. Doporučujeme zpracovat dopravně urbanistické studie z podrobnějších podkladů a vyhodnotit je. S uvedenou podmínkou doporučujeme v ÚPn považovat variantu Severozápadního obchvatu za výhodnější. Současně doporučujeme zařadit ji do záměru ZÚR ke sledování.

25


B.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPN NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Ptačí oblasti

Na území města ani v jeho zázemí se nenalézá žádná vyhlášená ptačí oblast. Nejblíže jsou Žehuňský rybník – Obora Kněžičky o rozloze 1 964 ha ve vzdálenosti přes 30 km ve východním směru a Ptačí oblast Rožďalovické rybníky (tvořena volnou soustavou rybníků malé až střední velikosti ležících v lesnaté oblasti na rozhraní Nymburska a Jičínska). Většina rybníků je přitom obklopena lesními porosty (převážně doubravami), což má značný vliv na složení avifauny. Evropsky významné lokality Evropsky významná lokalita není na území města, ani v jeho zázemí zastoupena. EVL Kerské rybníčky je vzdálena cca 7 km v severovýchodním směru (rozloha 9,2 ha, představuje soustavu tří lesních rybníčků v Kerském lese). Jedná se o jednu z nejvýznamnějších populací čolka velkého ve středních Čechách.

C.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPN NA STAV A PROMĚNU ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

1.

Charakteristika vlivů návrhu územního plánu na území

Veškeré jevy jsou vyhodnoceny v tematických okruzích přírodního a urbánního prostředí, s přihlédnutím na obsah územně analytických podkladů. Ačkoliv se ÚPn prezentuje komplexním řešením, koncepce se odvíjí od řešení dopravy. Uspořádání je z tohoto důvodu přizpůsobeno prioritě, řešení infrastruktury automobilové dopravy, a vlivům podmíněným především tomuto zásahu.

Dopravní infrastruktura Železniční doprava Českým Brodem je veden I. tranzitní železniční koridor Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav, a současně i III. tranzitní železniční koridor Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Bohumín. Trasa je stabilizována, a s ohledem na rozvoj dopravy v aglomeraci s výhodnou časovou dostupností hlavního města Prahy je pro město Český Brod významným článkem zabezpečujícím hromadnou dopravu. Frekvence železniční zastávky je cca 5000 cestujících denně, povolená rychlost 120 km/hod. (po vyhrazených kolejích). V současnosti Českým Brodem projíždí za 24 hodin celkem 321 souprav (153 dálkových osobních, 80 příměstských osobních, 88 nákladních). Vlečkové hospodářství zajišťovalo zásobování a překladiště (uhelné sklady, cukrovar, ČSAD, aj.). Účel již pominul a vlečky byly zrušeny, nebo jsou navrženy k fyzickému zrušení. Jejich budoucí potřeba se nepředpokládá. Trať prochází městem. Dnes existují podjezdy pouze ve čtyřech místech. Z hlediska rozměrů a bezpečnosti dopravy většinou nevyhovují technickým, a tím ani bezpečnostním parametrům. Především rychlost projíždějících souprav způsobuje značné hlukové zátěže (hluková studie zachycující současný nebo i předpokládaný výhledový stav železniční dopravy v materiálu studie dopravce o rozvoji železniční dopravy chybí). S ohledem na modernizaci vozového parku a kolejového svršku se zátěže hlukem však snižují. I tak ale stále značně zatěžují obytnou zástavbu. Otevřené prostory vyžadují realizaci protihlukových opatření. 26


V krátkodobém výhledu (do r. 2016) by se mohl počet spojů (dle studie dopravce) zvýšit až na 440, respektive 516 spojů, v dlouhodobém výhledu (r. 2035 a dále) na 582 až 678 spojů. Navrhované zvýšení propustnosti železniční trati je ve variantě A dopravce řešeno přidáním jedné koleje, tedy v prostoru města Českého Brodu rozšířením koridoru na čtyřkolejný. Tyto návrhy znamenají v některých místech potřebu rozšíření drážního tělesa, a ÚPn pro to vytváří územní podmínky. Ve variantě B se uvažuje s novým vedením trati mimo řešené území. V ZÚR je vymezena územní rezerva pro koridor VRT procházející severovýchodně od Kounic. Územní plán tuto rezervu obsahuje ve výkresu širších vztahů. ÚPn řeší snížení bariérového účinku železničního tělesa novými propojeními v souvislosti s řešením dopravy automobilové, cyklistické i pěší. Se snížením bariérového efektu dráhy souvisí také modernizace železniční stanice včetně dobudování podchodu a bezbariérový pohyb pěších pod zhlavím nádraží, tj. přímého propojení nádraží a přednádražních prostorů mezi severní i jižní částí města. Úrovňové překonávání trati se neuvažuje. Pro zajištění kvality hromadné dopravy ÚPn navrhuje v návaznosti na nádraží funkční plochy pro vybudování terminálu návazné regionální i místní autobusové dopravy a záchytné parkoviště osobní automobilové dopravy. Návrh předpokládá v primárním řešení (varianta A) umístění protihlukových stěn. Realizace bude vycházet z měření hluku a z protihlukové studie. Realizace zvýšení propustnosti železniční trati (modernizace železniční trati) je v ÚPn podmíněna realizací protihlukových opatření. Ve vlivech hlukové zátěže z dopravy se omezují negativní vlivy na životní prostředí urbánními prostředky. Koncepce řešení chráněné zástavby i komunikací eliminuje vlivy na území dotčených ploch s bytovou zástavbou. Doprava automobilová Z hlediska širších dopravních vazeb se město Český Brod nachází na křižovatce historicky vzniklých a vyvinutých cest, v síti komunikací propojující okolní sídla i dálkové směry. Ve vztahu k Praze radiální síť tvoří D11 na Hradec Králové, S I/12 na Kolín a ve směru severojižním komunikace S II. třídy č. 101, 108, 113, 245, 272, 330, 334. Pro Český Brod jsou z pohledu zátěží významné komunikace regionálního charakteru, které směřují do centrální části města. V podílu zátěží se uplatňuje především stále narůstající těžká nákladní automobilová doprava v převaze tranzitního charakteru. Ze severního směru se jedná o: - S II/245 ve směru – Čelákovice - Neratovice – Mělník; - S II/272 je napojena na MÚK D 11 a dále sleduje směr Lysá n/L – MÚK R 10 – Benátky/J.; - S I/330 je napojena na MÚK D 11 - Nymburk (resp. Poděbrady); S I/38 a S I/32; Z jižního směru zatěžují město silnice s napojením na S I/12: - S II/113 umožňuje napojení na D 1 u Mirošovic a I/3 ve směru na Benešov – Tábor (D 3); - S II/108 v dálkovém směru zpřístupňuje Posázaví; Do sítě silnic, které se negativně promítají do zátěží, je nutné přiřadit i silnice III. třídy: - S III/3301 vedená ulicí Žižkova; - S III/3302 vedená ulicí Tuchorazská; Nepříznivá, avšak méně závažná, je situace v Liblicích, kde středem obytného celku prochází průjezdná doprava po silnici III. třídy č. 3301 Školní – Blanská, a ve Štolmíři, který protíná komunikace II. třídy č. 245 Žitomírská (podjezd železniční trati mezi Českým Brodem a Štolmířem je šířkovými i výškovými parametry omezen). Výrazné zátěže jsou však u S II/272, a to s ohledem na MÚK s D 11.

27


Komunikace I/12, a dále komunikace II/108, II/113, II/272, II/330 jsou nositeli největších dopravních zátěží, a z historické doby vedou dosud veškerou automobilovou dopravu (včetně stále narůstající těžké nákladní automobilové dopravy) středem města. Zatížení města ovlivňuje bezesporu rovněž spojnice mezi D 11, I/12 a I/2, komunikace II/108 z Kostelce nad Černými lesy, jejíž pokračování na II/272 nebo II/330 je realizováno přes Český Brod. Stávající dostupné informace o intenzitě dopravy jsou neúplné. Ukazují však na východiska, z nichž lze odvodit i zátěže na obyvatelstvo a na prostředí města. Návrh ÚPn podává přehled, ve kterém jsou celoroční průměry denních intenzit dopravy (RPDI) za 24 hod. v r. 1995 (horní řádka) a 2010 aktualizace (dolní řádka), v závorce údaj z r. 2008 z krátkodobého průzkumu. Podtržené počty vozidel v označeném řádku jsou aktuální údaje publikované ŘSD ČR v roce 2011. Vyznačeny jsou radiální komunikace směřující do města a městský vnitřní okruh (MVO); N - nezjištěno. Tučně jsou vyznačeny nejvyšší intenzity ve městě. č.

Č. S a název ulice

1 S III/1131 Žižkova

TV

O

M

170

1 754

21

1 945

25

317

2 632

17

2 966

7

radiála

2 S II/245

Σ

TN V

(3160)

A 11 34 obousměr. 1-2343

339

2 920

14

3 273

10

44

138

818

14

970

21

4

88

1 478

12

1 578

1

Žitomírská

(1 815)

24 obousměr. 1-2341

radiála 3

S II/245 Žitomírská centrum

202

1 203

10

1415

22

36

137

892

8

1 037

21

6

88

1 478

12

1 578

1

202

1 203

10

1415

22

? 24 1-2342 36

4 Kollárova

(2 860)

MVO 5

N

N

N

N

N

N

S II/272

195

1 595

24

1 814

23

25

Zborovská

677

2 677

13

3 367

117

radiála

463

2 921

16

3 400

89

578

2 140

29

2 747

124

19

1 156

4 080

35

5 271

267

10 obousm. 1-3271 14

6 S II/330 Klučovská

(4 850)

radiála 7

jednosm., obousměr. -

II/272, II/113 Jana Kouly

852

3 562

45

4 459

172

877

2 479

28

3 384

301

1 601

5 497

24

7 122

375

28

obousměr. 36 1-1602 30

91 obousm. 1-1603 110


MVO 8

9

10

11

1 187

5 085

27

6 299

267

105

S II/272

N

N

N

N

N

N

Prokopa Velikého

N

N

N

N

N

radiála

N

N

N

N

N

obousm. N N

S II/113

788

2 346

24

3 158

174

Jungmannova

626

4 383

11

5 020

8

MVO

361

2 688

15

3 064

1

S III/1132

N

N

N

N

N

N

Tuchorazská

N

N

N

N

N

N obousm.

radiála

N

N

N

N

N

N

S II/113

339

2 084

19

2 442

39

8

Palackého

931

2 704

8

3 643

51

radiála

341

2 164

23

2 528

27

140

715

10

865

41

12

10 obousm. 56 1-1605 31

obousměr. 19 1-4072 15 5 obousměr. 1-2349

S II/245 severně od Štolmíře 13 S I/12 JZ od Č. Brodu 14 S I/12 JV od Č. Brodu

193

762

12

967

16

27

1 985

6 212

9

8 206

628

82

1 981

7 264

30

9 275

564

2 084

6 683

49

8 816

897

obousměr. 83 1-0899 43

1 920

6 193

14

8 127

568

73

2 208

7 050

42

9 300

727

2 272

7 380

64

9 716

940

obousměr. 84 1-0900 42

15

obousměr. 1-3750

S II/108 u S I/12 553

1 957

45

2 555

159

28

Vysvětlivky: TV – těžká motorová vozidla celkem (nákladní vozidla lehká, střední, těžká, autobusy, traktory), O – osobní a dodávková vozidla, M – jednostopá motorová vozidla, Σ = součet vozidel TV + O + M, TNV – těžká nákladní vozidla včetně přívěsů a návěsových souprav, A – autobusy. Z aktuálních dostupných údajů o intenzitách dopravy (r. 2011), je možno konstatovat, že nejvyšších zátěží je dosaženo na severovýchodu (ulice Klučovská) a severu (ulice Zborovská). Tyto zátěže se sčítají v ulici Jana Kouly, kam ústí i zatížené komunikace Jungmannova a Prokopa Velikého ze západu a jihu. Ulice Jana Kouly se tak stává nejvíce zatíženou komunikací ve městě. Ačkoliv není v údajích obsaženo, jaký podíl z těchto zátěží činí tranzitní doprava, je zřejmé, že bude značný, neboť historický střed města je křižovatkou dvou významných směrů, a to západ (jihozápad) – severovýchod a sever – jih, přičemž právě v úseku ulice Jana Kouly se oba tyto proudy sčítají. Centrum města je po svém obvodu v severní a jižní části obklopeno objezdem (ulice Kolárova, Jungmannova), ale toto 29


řešení je problémové dopravně (technickými parametry) i hygienicky (hluk, exhalace, bezpečnost). Dopravními úpravami je zamezeno průjezdu nákladních vozidel nad 8 t centrem města, neboť ve městě je v současnosti málo provozoven produkujících nákladní cílovou a zdrojovou těžkou nákladní dopravu. Nákladní automobilová doprava je v centru vedena ulicemi Jana Kouly a Žižkova. Nejvyšší zátěže vykazuje právě směr S II/330 Klučovská – Jana Kouly – S III/1131 Prokopa Velikého – S I/12, a dále po komunikaci S I/12 ve směru na Prahu nebo k S II/108. Neuspokojivý stav a přiblížení ohnisek inovací městu, tj. ve směru od Prahy v podobě MÚK S I/12 a především ze směru z MÚK D 11 aktuálně vyžaduje řešení. ÚPn prezentuje obchvaty. Varianty Varianty byly v průběhu procesu návrhu ÚPn zaměřeny na klíčový problém řešení dopravy. Sledují územně technické možnosti změn dopravního systému, který by lépe vyhovoval vnějším dopravním vztahům i potřebám města. Návrh ÚPn vychází z celkové dopravní situace a z možností města, především s ohledem na řešení tranzitní nákladní automobilové dopravy. Ve shrnutí vychází: - z potřeb města, především zklidnění centrální částí od tranzitní dopravy a snížení negativních vlivů na veřejné zdraví obyvatel; - z potřeb sídel v zázemí města; - ze zjištěných dopravních intenzit; - z předpokladu, že komunikace S I/12 je navrhována jako čtyřpruhová s mimoúrovňovým křížením (ZÚR) a je inovačním ohniskem na jihu; - z předpokladu modernizace S II/272 (ZÚR), které je inovačním ohniskem na severu; - z propojení dálkových směrů, dálnic (D 1, D 3 a D 11), rychlostních komunikací (R 10) a silnic I. třídy a trendu zvyšování intenzit a zátěží na silnicích i místních komunikacích; - ze směrového vedení silnic II. třídy tak, aby nezatěžovaly centrální část města; - z reliéfu terénu, z přírodních daností a technických možností ve vztahu k normovým parametrům navrhovaných komunikací. Pozornost návrhu ÚPn byla zaměřena: - na možnosti řešení uvnitř zastavěného území; - na řešení s využitím obchvatů.

Varianty v zastavěném území Návrh ÚPn sledoval dílčí variantní řešení, které by vylepšilo nepříznivou dopravní situaci spojenou s negativními vlivy na životní prostředí. Byly analyzovány možnosti založení vnitřního jednosměrného či obousměrného tzv. hradebního okruhu kolem historického jádra města včetně nové obousměrné komunikace Jana Kouly. V souladu s návrhem ÚPn nutno konstatovat, že toto řešení stále ponechává největší dopravní zátěže na komunikacích procházejících převážně obytným (smíšeným) územím města. Uliční síť nebyla dimenzována na současné zátěže, a ty se stále navyšují. Dílčí úpravy na sebe soustředily průjezdnou i místní automobilovou dopravu. Největší zátěže se v současnosti odehrávají na ulicích Zborovská / Klučovská – Jana Kouly, Prokopa Velikého (S II/272, respektive S II/330) a také v ulicích Palackého – Jungmannova a Kollárova. Varianty průtahů městem nejsou uspokojivým řešením, natož perspektivním. Prověřována byla dříve varianta převedení zejména těžké nákladní dopravy vedené ze směru S II/272 prodloužením ulice Jana Kouly směrem jižním, mimoúrovňové překonání Stezky Jedličky – Brodského s napojením na S I/12 v trase silnice III/1132 (tzv. spojka Malechov, umožňující odklon 30


dopravy z centra a oddálení zátěží od obytného území). Řešení by bylo výhodné pro místní obsluhu i průjezd územím, ale neřešilo nepříznivý průjezd severní zónou města. Vyhodnocení souhlasí s názorem zpracovatele ÚPn, že řešení bylo přijatelné v době, kdy kamionová nákladní doprava nedosahovala současných intenzit a území východně od ulice Jana Kouly mělo být využito průmyslem. Směrové vedení neobstojí z pohledu rozvoje města. Řešení svazuje území centrální části Českého Brodu a sídla Liblice. Vyšší stupeň sepětí je hodnocen pozitivně. ÚPn navrhuje zhodnocení cenného území pro centrální funkce města, tj. rozšíření centrální části (respektive tzv. předměstí) ve východním směru k zastavěnému území Liblice. Rozšíření prostoru smíšené funkce potvrzuje a obnovuje polohu historického těžiště (historického centra města) v městské zástavbě Českého Brodu, i vůči okolním sídlům. Rozvoj městských smíšených a obytných funkcí do prostoru přednádraží je pozitivním krokem v zásahu do struktury města. Vysoce frekventovaná ulice Jana Kouly s tranzitní dopravou by však protínala rýsující se rozšířenou centrální část města. Varianta se proto ve Vyhodnocení nedoporučuje. Varianty obchvatů Struktura města a osnova uliční sítě neodpovídá současným požadavkům na kvalitu funkčnosti automobilové dopravy v prostředí města. Stálý nárůst dopravních intenzit včetně nákladní automobilové dopravy podnítil v nedávné době náměty vyloučit průjezdnou dopravu mimo zastavěné území města. Jelikož situace nepředpokládá snížení dopravních zátěží s využitím železnice, řešením jsou obchvaty. Návrh ÚPn porovnává: - severozápadní obchvat; - východní obchvat. Z Vyhodnocení vyplývá, že obě varianty v zásadě řeší vyloučení tranzitní dopravy ve směru sever – jih zastavěným územím a centrální částí města. Východní varianta obchvatu je příznivější urbanisticky, hygienicky a technicky. Řeší přímou vazbu na S II/108 a mimo město řeší lépe dopravní obsluhu sídel v zázemí ve východním směru. Území navrhovaného koridoru se prolíná, respektive sdružuje s koridorem technické infrastruktury. Může vytvořit smysluplnější celek v jediném koridoru. Řešení je ohleduplnější k záborům kvalitní orné půdy. Nevýhodou je situování MÚK s I/12 až ve vzdálené etapě výstavby, která zřejmě může vyvolat a podmiňovat realizaci Východního obchvatu, pokud by MÚK nebyla součástí obchvatu. Český Brod však vyžaduje řešení v bližším časovém horizontu. Směrové vedení obchvatu méně zohledňuje vazby ve směru Český Brod – Praha a propojení v dálkových směrech R 10 – D 11 – D 1 – D 3, směr II/113 – II/330. Časový posun výstavby by zvyšoval napětí, poškozoval zájmy města a obyvatel, včetně veřejného zdraví. Vyhodnocení respektuje potřeby města v čase. Východní obchvat, v mnoha ohledech přínosný, není tímto Vyhodnocením z tohoto pohledu pravděpodobné vzdálené výstavby hodnocen jako prioritní. Severozápadní varianta se lépe přibližuje akutním potřebám města a řešení udržitelného rozvoje. Zachycuje zátěže všech silnic II. třídy již severně od železničního koridoru. V první fázi inovace tak může přispět již k perspektivnímu řešení silniční dopravy. Lépe zohledňuje propojení v dálkových směrech R 10 – D 11 – D 1 – D 3. Nevýhodou je vyšší zábor kvalitní orné půdy. Severozápadní varianta však může přispět k dlouhodobému stanovení hranice zastavitelného území a také ke snížení erozních vlivů na město.

Vybrané vlivy na sledované jevy Koncepce ÚPn vytváří jednotu urbánního a přírodního prostředí rozvoje města. Spolu s koncepcí uspořádání krajiny tvoří součást celku. Cílem je ochrana a tvorba prostředí, vyvážený udržitelný rozvoj. Vlivy řešeného prostoru, ochrana a rozvoj jeho hodnot: 31


Přírodní prostředí: Řešené území je součástí vysoce úrodné zemědělské krajiny. Péče o stávající krajinné prvky v návrhu byla rozšířena především ve dvou směrech, a to zhodnocením v ÚSES a vyšším stupněm zastoupení nelesní zeleně v krajině. Vlivy na přírodní prostředí jsou souhrnně hodnoceny. Geologické a hydrogeologické poměry a zdroje nerostných surovin nejsou návrhem dotčeny. Vodní režim je narušen směrovým a výškovým vedením komunikací. Bude vyžadovat řešení v rámci technických opatření v projektové úrovni. Navrhovanou zástavbou nejsou dotčena záplavová území. V řešeném území se nenalézají zvláště chráněná území ani jejich ochranná pásma. Všeobecná ochrana krajiny spočívá v ošetření významných krajinných prvků, (vodoteče, vodní plochy), památného stromu a nelesní zeleně v krajině. Vysoká pozornost je věnována funkčnosti ÚSES. ÚSES tvoří kostru urbánnímu i přírodnímu prostředí, a tam, kde propojení chybí, nebo je nefunkční, jej doplňuje. ÚPn vytváří právní prostředí k realizaci ÚSES. Zemědělský půdní fond je dotčen zejména dopravní infrastrukturou, jejíž situování vychází z širších vztahů a možností situování v urbánním i přírodním prostředí. Plochy mezi zastavěným územím a logickými trasami komunikací (obchvatů) jsou zábory půd obtížně využitelných po realizaci komunikací a jsou určeny pro rozvoj města výhledově na kontaktu s komunikacemi omezený a ukončený. Pozemky určené k plnění funkcí lesa nebyly řešením dotčeny.

Urbánní prostředí: Hygiena životního prostředí a veřejné zdraví. Vliv na tyto veličiny má v současnosti zejména doprava, výroba tepla a teplé užitkové vody. Návrh řešení dopravy směřuje k podstatnému zlepšení parametrů ovlivňujících uvedenou veličinu, ať již se jedná o akustický tlak (hluk) nebo čistotu ovzduší. Vytápění je navrženo na bázi zemního plynu nebo elektrické energie, z tohoto pohledu je třeba zlepšit podmínky zejména ve Štolmíři, zbylé území má z tohoto pohledu již předpoklady k technickým řešením vedoucím k zlepšení (v řešeném území je rozveden nízkotlaký nebo středotlaký rozvod plynu i rozvod elektrické energie). Oproti minulosti, po zániku výrobních zařízení se situace v čistotě ovzduší zlepšila, rovněž negativní vlivy z nákladní dopravy místní, ovšem výrazně narostla doprava tranzitní, která nahradila nákladní dopravu železniční, což z pohledu hygieny prostředí znamenalo negativní dopad. Technické infrastruktura a vybavenost, jejich ochranná pásma: v současnosti je město až na výjimky vybaveno všemi druhy technického vybavení, výjimkou je sídlo Štolmíř, kde se připravuje výstavba řadů pro zásobování vodou, odkanalizování i plynofikace. Některé sítě budou vyžadovat zvýšenou údržbu a rekonstrukci (některé úseky kanalizací), případně přeložky do podzemních vedení. Pro řešení odpadů není navrhována skládka, je předpoklad využívat nadále skládku mimo řešené území. Odpadní vody jsou odváděny na čistírnu odpadních vod, která byla v současnosti modernizována. Sociodemografické podmínky: zlepšením životních podmínek (hygienických parametrů) v jádrovém městě (zejména odklonem průjezdné dopravy a vymístěním rušivých funkcí, přestavbou), stanovením nových ploch pro moderní bydlení v rodinných domech i návrhem významné regenerace a přestavby sídla Štolmíř v krajině, a dále stanovením nových ploch pro uspokojování sociálních potřeb obyvatelstva a předpokládanou přestavbou ploch výroby, se vytvářejí podmínky možnosti stabilizace sociodemografických podmínek. Rizikem tohoto vývoje je socioekonomická situace daná vládní politikou a ekonomická situace města. Bydlení a občanská vybavenost: mírný postupný nárůst obyvatel ke stanovené výsledné hranici velikosti sídel, na kterou je nadimenzováno technické i přírodní prostředí, dostatečně dimenzovaná tomu odpovídající v jednotlivých časových etapách občanská vybavenost a plochy pro 32


sport i rekreaci vytvářejí podmínky ke spokojenému a atraktivnímu užívání urbánního prostoru i okolní krajiny. Výjimkou je dimenze ploch pro cestovní ruch a dlouhodobější rekreační pobyt; atraktivita v porovnání s rekreačními oblastmi a možnostmi obvykle navštěvovaných oblastí je poněkud nižší, vzrůstá směrem jižním, ale nevyžaduje návrhy nových ploch a aktivit, vyjma vybudování cyklistických a turistických tras s případným situováním doprovodných služeb. Územní plán funkčním členěním a uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití umožňuje rozvoj podnikání, ovšem za podmínky, že tomu bude příznivá ekonomická situace. Stanovuje plochy smíšené, kde může být realizováno množství rozmanitých nerušících pracovních aktivit v kombinaci s bydlením, a mimo obytné a smíšené území jsou vyhrazeny plochy pro umístění významnějších zdrojů výroby a služeb (mírně nebo i více nežádoucích je situovat v bezprostředním kontaktu s bydlením). Podmínkou pro naplňování nově navržených ploch je logicky s ohledem na zábory zemědělské půdy naplnění ploch k tomu účelu již dříve stanovených v současnosti nazývaných a hodnocených jako brownfields, nebo využitých extenzivně. To může být však i jistou nevýhodou s ohledem na majetkové a technické podmínky (nutnost demolic a nové výstavby x odvody za zábory ZPF, apod.).

2.

Závazné části navržené (měněné) koncepce

Koncepce ÚPn je fixována především vyhláškou o závazné části dokumentace, grafickou částí a regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. Z vyhodnocení různých analytických podkladů vyplývá rozsah i obsah změn, jenž v ÚPn je dán závaznou částí dokumentace. Vyhodnocení vlivů změny ÚPn na proměnu území lze charakterizovat v souhrnu prostřednictvím změn regulativů funkčního a prostorového uspořádání území. Změny ve využití území jsou podchyceny vůči současnému stavu grafikou návrhového období v hlavním výkresu. Návrh má dopad i do směrné části ÚPn, a to zejména v koeficientech míry využití území ovlivněných především předepsanou výškou zástavby, která je s ohledem na měřítko centrální historické části stanovena pro novou výstavbu s omezením do 4, respektive 3 nadzemních podlaží. Závěr: Navržená koncepce je komplexní a vyvážená. Prosazuje veřejnou prospěšnost zejména občanské, dopravní a technické vybavenosti a územního systému ekologické stability. Vyznačuje se různými vlivy na sledované jevy. Navržená koncepce působí: - na pozitivní posun životních podmínek, - vylepšuje urbánní prostředí, - upravuje podmínky pro zachování, vytváření a zlepšení přírodního prostředí. Kvalita ovlivňující pozitivní posun životních podmínek, veřejného zdraví, urbánního i přírodního prostředí v řešení územního plánu se odvíjí od hodnoty klíčové koncepce infrastruktury automobilové dopravy. Řešení ÚPn je však komplexní a v kontextech veřejných potřeb a zájmů města a jeho obyvatel z hlediska udržitelnosti rozvoje území.

33


D.

1.

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

Vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek

Koncepci dopravní infrastruktury, která reprezentuje vůdčí myšlenku, je věnována značná pozornost v příslušných kapitolách Vyhodnocení. Ve všech variantách se koncepce silniční dopravy vyznačuje komplexním urbanistickým řešením, nikoliv oborovým pojetím. Silné a slabé stránky variant v komplexu dopadů byly vyhodnoceny a výsledky jsou uvedeny v Příloze v tabulce „Vlivy variant automobilové dopravy na životní prostředí v základních souvislostech“. Varianty řeší palčivé problémy dopravy v úrovni města a sídel ve správních hranicích řešeného území. Varianty jsou řešeny pragmaticky, jsou zaměřeny na snížení míry současných deficitů a problémů. Trvalý růst automobilové dopravy nedovoluje dosažení kvality dopravní infrastruktury ani v prostředí města bez radikálního zásahu. Řešení synchronizuje strategii dopravy i rozvoje města. Varianty automobilové dopravy na životní prostředí sledují v základních souvislostech vlivy, dopady a důsledky na prostředí urbánní, přírodní a na životní podmínky. Hodnocení silných a slabých stránek variant přihlíží také k proměnám regulativů funkčního a prostorového uspořádání, které proměny prezentují. Hodnoceny byly nejprve varianty dopravy, které procházejí centrální částí města. Z hledisek potřeb urbánního prostředí a tvorby kvalitních životních podmínek a ze zorného úhlu udržitelného rozvoje neuspěly, a z dalšího posuzování byly vyřazeny jako neuspokojivé. Náleží k nim i překonaná varianta ÚPn z roku 1994. Z pohledu udržitelného rozvoje jsou nevyhovující. V dalším kole byly vyhodnoceny obchvaty ve vztahu ke sjednoceným nulovým variantám průtahů. Varianta 1 – návrh Severozápadního obchvatu města Český Brod, a varianta 2 – návrh Východního obchvatu prakticky nemění pohledy na uspořádání města a rámcově jsou srovnatelné. Navíc řešení je pojato tak, že varianty na sebe mohou v dalekém časovém horizontu navazovat. Představují de facto dlouhodobě pojatou etapizaci výstavby. Ekologický rozměr variant vytváří současně obrysy o investiční i provozní náročnosti. Z toho důvodu jsou uvedeny některé základní technické parametry pro porovnání. Severozápadní obchvat se dá „sestavit“ z úseků: - nová trasa S II/330 od stávajícího odbočení z II/330 až ke spojnici s obchvatem Štolmíř S II/245, délka cca 1,92 km. V tomto úseku navazujícím na východě na stávající rovinnou trasu II/330 se trasa stále pohybuje cca na úrovni vrstevnice 222 m n. m. - nová trasa od navrhované křižovatky s navrhovaným obchvatem S II/245 ke křižovatce s III/1131, délka 1,12 km. Trasa je od navrhované křižovatky s obchvatem S II/245 k navrhovanému podjezdu pod železnicí cca stále na úrovni 222 m n. m. (niveleta železnice v místě podjezdu je cca 230 m n. m.), tedy trasa komunikace musí být postupně zahloubena vůči terénu stoupajícímu zde k železničnímu náspu. Odtud je trasa vedena v zářezu ke křižovatce s III/1131 v úrovni cca 235 m n. m. s tím, že zde vede ve výkopu (překonává zahloubena příčný terénní výběžek o hřbetu hřebenu 242 m n. m.). Výkop trasu cloní od obytné zástavby - nová trasa od křižovatky s III/1131 po MÚK S I/12 s S II/113, délka 0,89 km. Trasa bude rovněž částečně zahloubena v místech, kde překonává příčný hřeben o maximální výšce 245 m n. m. Komunikaci I/12 bude překonávat nadjezdem (cca 235 m n. m.), tedy úsek bude poměrně rovinný. Celková délka Severozápadního obchvatu je cca 3,93 km = cca 4 km. Z hlediska provádění obsahuje jeden nový stavebně technicky náročný objekt podjezdu pod železniční tratí a výkopové 34


práce (zahloubení trasy) v západních úsecích (pokud nebudeme do tohoto výčtu zahrnovat MÚK s I/12, která by měla být součástí stavby nové komunikace I/12 (R 12). Má-li být i Východní obchvat porovnatelný se Severozápadním obchvatem a být funkční, pak jej lze „sestavit“ z úseků: - nová trasa od rozdělení od stávající S II/272 na severu (katastr Kounic) až ke křižovatce s II/330, délka cca 2,02 km, přirozenou údolnicí po terénu 250,8 m n. m. až 223,5 m n. m. - nová trasa úsek od křižovatky se S II/330 (cca 223,5 m n. m.) po křižovatku se S III/3301 (cca 217,8 m n. m.) o délce cca 1,15 km překonává stavebními objekty železniční trať a údolí Šembery 211,5 m n. m., a zářezem (výkopem) terénní hřbet s výškou hřebene 218 m n. m. - nová trasa úsek mezi křižovatkami S III/3301 – S III/3303, délka 0,71 km, úsek rovinný (217,8 až 220,7 m n. m. - nová trasa úsek mezi křižovatkou se S III/3303 a MÚK s I/12 (zde nadjezd cca 257,5 m n. m. nebo podjezd cca 247,0 m n. m. Délka trasy 1,13 km, stoupání (případně zářez). - nová trasa MÚK s I/12 až místo napojení na stávající S II/108. Délka 0,66 km. Celková délka Východního obchvatu je cca 5,67 km, tedy cca 6 km, obsahuje 3 stavebně technicky náročné objekty včetně MÚK s I/12, výkopy i násypy. Samostatnou stavbou je obchvat Štolmíře, o délce 1,64 km, zaústěný do Severozápadního obchvatu. Jeho realizace má význam po dokončení minimálně severního úseku Severozápadního obchvatu, což by však neřešilo propojení se S II/113. Hrubé porovnání obou obchvatů (variant obchvatů) ukazuje, že Severozápadní obchvat je o cca 1,5 km delší, aby byl úplný a funkční. Co se týká záborů vyšší kvality ZPF, je pravděpodobné, že Severozápadní obchvat bude zasahovat méně do vyšších bonitních tříd. Ve své západní části bude obsahovat více zářezů, tedy i výkopů a odvozu zeminy i větších záborů zemědělské půdy. Východní obchvat podstatně méně tanguje území s hygienicky chráněnými funkcemi (bydlení), avšak má oproti tomu menší význam pro vlastní využití městem oproti využití tranzitní dopravou. Z hlediska stavebně technických náročných objektů (podjezdů, nadjezdů (mostů), apod. jsou obě varianty poměrně srovnatelné, pokud u obou započítáme (či nezapočítáme) MÚK s I/12, neboť obchvaty by mohly existovat i bez MÚK, pouze s úrovňovými křižovatkami. Dopravní řešení jako celek by fungovalo úplně po realizaci obou staveb (obchvatů). Při společném čtení lze vyvodit z výše uvedeného závěry, že z pohledu potřeb města, termínů realizace, nákladů a dalších skutečností by zřejmě mohla být varianta Severozápadního obchvatu poněkud výhodnější. Celkové hodnocení variant je vztaženo na dílčí veličiny, na silné a slabé stránky ekologického rozměru i další stránky udržitelného rozvoje. V primární rovině se ukazuje, že obě varianty vytvářejí předpoklady pro splnění podmínek udržitelného rozvoje podpořeného požadavky kvality urbánního prostředí a perspektivnějších životních podmínek. Významnou podporou je přístup ke zlepšení podmínek pro veřejné zdraví obyvatel v prostředí města. Oba okruhy životního prostředí se nutně střetávají se zájmy přírodního prostředí Snížení negativních vlivů a dopadů na přírodní prostředí řeší ÚPn eliminací negativních dopadů a vlivů urbánními prostředky. Poukazuje na nutnost dalšího stupně řešení, který by prohloubil technická opatření.

2.

Vlivy na eliminaci nebo snížení rizik a hrozeb řešeného území

- Hrozba: neuspokojivá dopraví situace v zastavěném území města, hrozba zvýšených dopravních zátěží spojených s hlučností a růstem imisí chemických škodlivin, prašnosti, se znečišťováním ovzduší a ve spojení s riziky ohrožení zdraví, životů, hrozba zhoršování kvality městského prostředí a životních podmínek, hrozba sociálních rozdílů. 35


Reakce ÚPn: návrh nabízí obchvaty - Hrozba: řešení mimořádných dopravních událostí na území města, přesycení dopravou. Reakce ÚPn: výběr dopravních směrů - Hrozba: proces znehodnocování území oslabuje prostorový, ekonomický a sociální rozvoj města, hrozba sociálních rozdílů. Reakce ÚPn: aktivní; návrh regulativů funkčního a prostorového uspořádání území podporuje efektivitu i sociálně ekonomické aspekty.

3.

Vlivy na snížení působnosti slabých stránek řešeného území

- Slabá stránka: zvyšující se intenzita dopravy. Reakce ÚPn: aktivní řešení, nabídka kvality nové dopravní sítě - Slabá stránka: negativní dopady na přírodní prostředí záborem kvalitního ZPF. Reakce ÚPn: varianty přispívají k částečné eliminaci negativních vlivů a dopadů. - Slabá stránka: negativní vlivy na urbánní prostředí. Reakce ÚPn: aktivní, otevírá možnosti pro tvorbu prostředí města

4.

Vlivy na využití silných stránek a příležitostí řešeného území

- Silná stránka: ekologické efekty pro město Český Brod, Liblice i Štolmíř Reakce ÚPn: aktivní, zvýšení atraktivity města, zhodnocení území města a jeho prostředí, zvýšení konkurenceschopnosti ve struktuře sídel. - Silná stránka: uvolnění centrální části města Reakce ÚPn: aktivní, možnost multifunkčního využití a multifunkčního rozvoje se zastoupením rozvoje bydlení. - Silná stránka: úspornost času a ekonomické efekty. Reakce ÚPn: pasivní ve vztahu k vyšší kvalitě životních podmínek z pohledu tranzitu. Aktivní z pohledu využití obyvateli města; - Silná stránka: celkově nejefektivnější řešení dopravního systému. Reakce ÚPn: aktivní, vyplývá nejen z oborového pohledu dopravy, ale také z možností dlouhodobé koncepce utváření města. - Silná stránka: řádové zkvalitnění funkčnosti systému dopravy i užívání vnitřního města podél městských komunikací osvobozených od tranzitní dopravy. Reakce ÚPn: aktivní, využití exkluzivní nabídky přímého dopravního napojení města ve všech směrech.

5.

Vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území

- Hodnota: řešené území Reakce ÚPn: pozitivní příspěvek k celkovému zhodnocení řešeného území.

Závěry: Výsledky analýzy silných a slabých stránek prokázaly, že koncepce ÚPn posiluje hodnoty urbánního prostředí a kvalitu životních podmínek. Posilovány jsou silné stránky, které by v souhrnu měly přispět k pozitivnímu posunu ve směru udržitelného rozvoje. Přírodní prostředí vlivem urbanizace ztrácí. Vyhodnocení nemůže potvrdit, že ztrácí svoji hodnotu. Ve vyhodnocení se nedá 36


určit míru ztrát, kterou by způsobila živelnost. Poznatky z územního rozvoje prokazují, že živelnost je obecně slabou stránkou vývoje. Obecně lze konstatovat, že ke zlepšení urbánního prostředí míjením (tangováním) průjezdné (tranzitní) dopravy vůči městskému území by došlo i v případě, že by nastal teoreticky útlum zátěží z nákladní i osobní automobilové dopravy.

E.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Priority územního plánování jsou dány především stavebním zákonem a navazujícími prováděcími předpisy. Návrh ÚPn je podmíněn mnoha dalšími požadavky. Vyplývají z mezinárodních úmluv a ze zabezpečení republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Současné i nové mezinárodní požadavky na dotčené území, podobně jako nároky vyplývající z republikových i regionálních priorit jsou ve Vyhodnocení chápány jako podmínky k zohlednění. V souhrnu jsou úkoly pro územní plánování na národní a krajské úrovni reprezentovány ve dvou dokumentech územního plánování, a to: -

v Politice územního rozvoje ČR 2008;

-

v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, 2011

Oba dokumenty respektují cíle ochrany životního prostředí přijaté na vnitrostátní i krajské úrovni. Skutečnost dokládá vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území resp. SEA zpracovaná pro oba dokumenty. Vyhodnocení cílů návrhu ÚPn Český Brod je proto vztaženo k těmto klíčovým a současně zastřešujícím dokumentům. V obecné poloze k nim náleží i zásady územního plánování ve smyslu požadavků vyplývajících za stavebního zákona. 1.

Politika územního rozvoje

Politika územního rozvoje ČR přispívá ke zlepšení integrace ČR do středoevropského prostoru a z tohoto pohledu dbá o zabezpečení republikových priorit územního plánování. Město Český Brod v PÚR je zahrnuto do rozvojové oblasti Prahy (OB1). Mimo oblast je řešené území situováno ve směru transevropského multimediálního koridoru. Území protínají koridory technické infrastruktury (ropovod Družba a trasy plynovodů). PÚR jmenovitě uvádí tyto priority v podobě koridorů pro veřejně prospěšné stavby: -

železniční trať ve směru na Českou Třebovou (stávající železniční trať; IV. - Ž), úsek Praha – Poříčany;

-

koridor pro umístění stavby D022 – silnice I/12: rozšíření a přeložka v úseku Úvaly - Český Brod, včetně MÚK Český Brod; (koridor v šířce 300 m, v případě rekonstrukcí v šířce 100 m);

-

požadavky na trasu ropovodu a VVTL plynovodu, protínající území města ve východní části vedený ve směru jih – sever.

Potenciál města Český Brod i jeho přírodního prostředí, poloha v OB 1 - rozvojové oblasti Praha s velmi dobrou časovou dostupností centra, a situování na rozvojové ose OS 5 Praha – Kolín – Pardubice vytvářejí předpoklady promítající se do zvýšené náročnosti změn v území. Složitost uspořádání a funkčního využití území navyšuje průtah železniční trati zastavěným územím (I. tranzitní železniční koridor) ve směru Praha – Kolín – Pardubice, trasa ropovodu Družba v jižní část města a koridor plynovodu. Cíle návrhu ÚPn zohledňuje republikové priority územního plánování pro zajištění 37


udržitelného rozvoje území uložené v Politice územního rozvoje ČR úpravou do návrhu i formou územní ochrany. Území rozvojové oblasti bude i nadále ovlivněno obrovskou gravitační sílou hlavního města. Z toho vyplývají výhody i nevýhody, které z polohy Českého Brodu vyplývají. ÚPn však vytváří předpoklady pro vytváření vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. 2.

Zásady územního rozvoje

Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR jsou upřesněny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. V úrovni dokumentů kraje dochází k určitým nesrovnalostem daným mírou poznání i měřítkem řešení. ZÚR nepřevzaly názory na řešení silniční dopravy na území města z ÚPn Pražského regionu (ÚP VÚC PR byl schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje v r. 2006) a ponechávají tak volnější prostor pro analýzy a z nich vyplývající návrh ÚPn. Požadavek však i nadále vyplývá ze Zadání. 3.

Zadání

Obsah a cíle Zadání požadují úpravy směrového vedení Silnice II/272 – (spojnice mezi S I/16 a S I/12). V řešeném území se předpokládá přeložka v prostoru Kounic a krátká přeložka v Českém Brodě. Částečná přeložka je uvažována i v místě jejího připojení na silnici I/12, kde je výhledově uvažována mimoúrovňová křižovatka, do které je od jihu výhledově připojena silnice II/108. Cíle Zadání ve věci průtahu silnice nejsou exaktně definovány. Zadání požaduje prověřit úpravy směrového vedení S II/272. Současně požadují např. vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb. K nim náleží vedení tranzitní dopravy v blízkosti centra města. V souladu se Strategickým plánem města požaduje také zklidnění centrální části, „zamezit tranzit přes centrum.“ ÚPn řeší výhody a nevýhody prostřednictvím hodnocení variant. Návrh opouští od řešení průtahu silnice II/272 městem. Výsledkem je návrh na zklidnění centrální části města vymístěním tranzitní dopravy. Předkládá náročné, ale z pohledu udržitelného rozvoje perspektivní řešení. Vyhodnocení se samostatně zabývá variantou Severozápadního obchvatu a variantou Východního obchvatu (reagujícího tvůrčím způsobem na předchozí záměry přeložek komunikace II/272), a doporučuje přednostní realizaci v podobě Severozápadního obchvatu, do něhož je vloženo klíčové řešení. Severozápadní obchvat odvádí veškerou průjezdnou dopravu z S II/ 330, S II 272 i z S II/245 a II/113 tangenciálně mimo město Český Brod a vymezuje jeho severní a západní hranici v prostoru, za který by se nemělo město s ohledem na terénní konfiguraci i vlastní historické těžiště, rozsah vybavenosti i přírodní danosti rozšiřovat. Západní část je navrhována tak, že prochází logicky dle terénní konfigurace dvěma zapuštěnými úseky, které omezí její dopad na přilehlou zástavbu i negativní krajinářský dopad. Trasou je vhodně arondován severní a západní okraj města Českého Brodu. Návrhem dochází sice k záboru kvalitní zemědělské půdy, ale za celoměstsky tak významných výhod, že překračují význam ochrany, respektive je možno je brát jako významný argument pro její zábor a užití ornice pro rekultivaci jiných, dříve devastovaných ploch. Směrovým vedením S II/272, respektive Východního obchvatu, se zabýval nový územní plán ve dvou hlavních, respektive čtyřech dílčích variantách (podvariantách). V prvé variantě prověřil vedení dle ÚP VÚC PR a dosud platného územního plánu předchozího. Trasa procházela středem severní části města stávající trasou ulicí Zborovskou obytným 38


územím rodinných domů a územím smíšeným, za železniční tratí, kterou překonávala stávajícím, parametry vyhovujícím podjezdem, pokračovala širokou třídou Jana Kouly, a v jejím prodloužení po stavebně náročné estakádě vystoupala na Malechov, kde se napojila do ulice Prokopa Velikého. Odtud směřovala na Přistoupim, kde byla mimoúrovňově napojena na silnici 1/12, překonala ji nadjezdem a pokračovala údolím až do místa, kde navazovala na trasu II/108. Trasa obsahovala s ohledem na celkovou urbanistickou koncepci města negativa, zejména tím, že projížděla středem města; byť míjela historické centrum, negativní dopady, zejména hluk, exhalace a rizika bezpečnostní na jeho obytné a smíšené funkce byl vyhodnocen jako nadměrný. Rovněž nepříznivá, zejména z hlediska nákladů a provozu, byla nutnost vybudování estakády a následného úseku se značným stoupáním. Vliv hluku v místě mimoúrovňového křížení s 1/12, které by bylo nutno vybudovat nadjezdem, by zasáhl blízkou zástavbu Přistoupimi, trasa by zde likvidovala funkční biocentrum a následně v pokračování trasy dle ÚP VÚC PR přírodně i krajině cenné údolí s významným krajinným prvkem, navíc označované v ÚAP jako poddolované. Trasa by měla ve městě s nadsázkou řečeno obdobnou funkci a dopad jako pražská severojižní magistrála. Ve variantě druhé bylo navrženo využít od severu od Kounic směřující polní cestu k umístění přeložky směřující k výrobní zóně města, jejíž dopravní obsluhu by současně zajišťovala, a její zaústění do ulice Za Drahou, i stávající podjezd pod železnicí. Liblice přeložka míjí západně a severně sídla Přistoupimi se napojuje na stopu popisovanou v předchozím odstavci. Trasa svým navrženým průběhem prostorově oddělila Liblice od Českého Brodu, znamenala by zásah do fotovoltaické elektrárny, a měla by hlukem z provozu vliv na výhledové rekreační zázemí města (městský park) i na školský areál v Liblicích. Největší problém byl ale spatřován v návrhu vedení trasy místem, kde by komunikace musela procházet západně od Liblic rozsáhlým podmáčeným a pramenným územím. Znamenalo by to nejen stavebně technicky a ekonomicky složité zakládání trasy, ale i možný zásah do přírodních daností. Varianta třetí, jejíž autor je samostatný projektant dopravní inženýr Ing. Vladimír Klindera, obchází východně zástavbu Českého Brodu a Liblic, železnici překonává nadjezdem a stávající prostor čistírny odpadních vod míjí západně. Charakteristickou a příznivou vlastností této varianty bylo vymezení východního okraje výrobní zóny města, a možnost její obsluhy touto komunikací. Problematické se jevilo v návrhu této trasy zmenšení či zásah do prostorové rezervy pro odpadové hospodářství města západně od čistírny odpadních vod, kterým varianta procházela, a zásah do biocentra při Jalovém potoce severně od Liblic, případně i terénní zásah do ostrohu v tomto místě a rovněž pravděpodobná nutnost vybudování estakády. Konečně varianta čtvrtá směrového a výškového vedení Východního obchvatu je úpravou varianty třetí, a to pouze v místě severně od Liblic, kde je předchozí trasa poněkud oddálena od sídel, tanguje stávající městskou rozvodu po jejím západním okraji, a stávající městskou čistírnu odpadních vod po jejím východním okraji. Varianta třetí i čtvrtá jsou situovány v dalším průběhu mezi nadřazená vedení technické infrastruktury a za MÚK s I/12 pokračují přímo trasou II/108. Je nutno uvést, že třetí a čtvrtá varianta vznikly na sobě nezávisle a bez znalostí autorů jedné o vzniku a existenci druhé. Do územního plánu byla po konzultacích s pořizovatelem zapracována varianta Východního obchvatu čtvrtá s tím, že by měla být následně zpracována podrobnější dopravní studie, která by její trasování prověřila, a zabývala se i rozpracováním a průběhem varianty třetí, a vyhodnotila jejich dopady a výhodnost. Variantně byl zvažován rovněž výhledový ideový obchvat II/245 Štolmíře. Existovaly tři varianty posuzované v průběhu projekčních prací, a to ponechání trasy středem sídla Štolmíř se snížením jejího dopravního významu, tato trasa by se mohla podél severního okraje železniční trati napojit do severozápadního plánovaného obchvatu. Druhou variantou byl obchvat Štolmíře po jeho západním okraji, a třetí variantou, která byla vyhodnocena v průběhu prací jako nejpříznivější urbanismu i krajině, byla varianta východního obchvatu Štolmíře. Bylo rovněž zvažováno, zda použít 39


stávajícího šířkově a výškově nevyhovujícího podjezdu do Štolmíře a přestavět jej na potřebné parametry, či navrhnout podjezd nový ve vhodném (vhodnějším) místě. Obě varianty jsou stavebně i finančně obdobně náročné, v druhém případě to však znamená o jedno mimoúrovňové překonání železničního koridoru jakožto významné bariéry navíc, a bylo proto zvoleno mj. z toho důvodu právě toto řešení. Nutno ještě poznamenat, že trasy obchvatů Severozápadního, Východního, i obchvatu Štolmíře jsou možnostmi, které není nezbytné všechny realizovat v úplném rozsahu, aby se dosáhlo zlepšení situace. Budou se realizovat postupně, a do výhledu se ukáže jejich potřeba v souvislosti s tím, zda se do popředí opět nedostane větším dílem doprava (přeprava) železniční, zda se nezmenší objem osobní automobilové dopravy v souvislostech s ekonomickými podmínkami, apod. Rovněž bude výstavba závislá i na poznání, do jaké míry se zlepší dopravní situace po realizaci jednoho z výše jmenovaných (severozápadního nebo východního) obchvatů, kvůli nezbytnosti realizace obchvatu druhého. Na druhou stranu, v případě výhledové realizace obou obchvatů, se dopravní zátěže rozdělí do obou směrů, a tím se sníží u každého obchvatu cca o polovinu, zkrátí se dopravní cesty, a tudíž ušetří pohonné hmoty a sníží emisní zátěže z jejich spalování.

4.

Stavební zákon

ÚPn je zpracován v souladu s cíli stanovenými v zákoně. Soulad změny ÚPn s prioritami územního plánování podle § 18 a § 19 SZ je nutno dodržet automaticky; ÚPn podmínky splňuje. Závěry: Návrh ÚPn je řešen v souladu s cíli územního plánování. Prezentuje se kvalitní koncepcí. Řešení se podílí na přínosech v oblasti tvorby příznivějších životních podmínek, urbánního i přírodního prostředí a pozitivně přispívá k péči o veřejné zdraví.

F.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, SHRNUTÍ

Územní plán se ve vlivech na udržitelný rozvoj organismu města, tj. na prostředí přírodní, urbánní, ekonomické a sociální a jejich na jejich funkčnost, řadí k podstatným dokumentům, které ovlivňují věcnou podstatu, prostorovou i časovou dimenzi. 1.

Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje

Územní plán Českého Brodu ovlivňuje pilíře udržitelného rozvoje území přímo, ale i zprostředkovaně. V přístupu a v pojetí Vyhodnocení je sledován také separátní pohled na předpokládané změny prostředí a podmínky zabezpečující udržitelnost rozvoje v členění, které zahrnuje: - přírodní a urbánní prostředí a životní podmínky v nich; - ekonomické prostředí a podmínky pro zabezpečení hospodářského rozvoje; - sociální prostředí a podmínky zabezpečující soudržnost společenství obyvatel. Ve shrnutí je prostředí hodnoceno rámcově; je sdruženo do bloků včetně podmínek. Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území ÚPn disponují sobě vlastními operačními 40


prostředky, které napomáhají k udržení dynamické rovnováhy v procesu proměn organismu města, jeho částí a celku. Měněná koncepce ÚPn v dopravním řešení je měřena formou optimalizace přínosů a negativních vlivů a důsledků. Změny regulativů funkčního a prostorového uspořádání území disponují značnou vypovídací schopností ve vztahu k vlastnostem proměn hospodářského a sociálního prostředí a udržitelných podmínek pro plnění jejich funkcí pro všechny tři pilíře rozvoje. Nutno však poznamenat, že zohledňují požadavky rovnováhy v pilířích hospodářského a sociálního rozvoje pouze ve vymezeném prostoru určeném pro regulaci z pohledu stavebního zákona, tj. nabídkou vyváženosti struktur a systémů.

Přírodní a urbánní prostředí, krajina Změnou dopravního řešení je dotčeno rozsáhlé a cenné území urbánní i přírodní prostředí vložené do území s velmi kvalitním ZPF. Dopravní řešení ovlivňuje zejména množství dopravních pohybů uvnitř zastavěného území Českého Brodu, neboť odklání veškerou průjezdnou dopravu, včetně nezanedbatelné nákladní a kamionové dopravy, která zatěžuje v současnosti významným podílem vnitřní město, na tuto dopravu nepřipravené, zcela vně zástavby. Komunikace II. tříd, protínající město radiálně, se tímto zásahem změní na městské (místní) sběrné třídy nebo místní obslužné komunikace, u nichž lze ponechat stávající profil, nebo jej dokonce zúžit ve prospěch situování cyklistických pruhů, doprovodné zeleně nebo situování parkovacích míst. Obchvat města bude mít žádoucí význam pro pohyby ve městě, neboť bude snadnější se z jednoho prostoru města dostat do druhého po obchvatu, než městským centrem. Snížení dopravních pohybů podstatně zklidní život města a kulturu prostředí. Snížení dopravních pohybů uvnitř města je dále regulováno návrhem vymístění výrobních ploch přinášejících manipulaci s hmotami a výrobky, mimo město. Tím je dán předpoklad, aby místo ploch výrobních vznikaly rozmanité plochy smíšené s bydlením a s převahou pracovních míst, zejména pak služeb v terciéru, tedy pracovních činností méně zatěžujících území dopravními pohyby, a v případě příznivého ekonomického vývoje by mohlo tímto krokem docházet i ke snižování jízd za prací mimo zastavěné území města, nebo k větší nabídce pracovních míst pro spádové území města, a k menší nezaměstnanosti. Plochy pro výrobu, která je částečně nebo zcela rušivá pro bydlení, nejsou množstevně likvidovány, ale po opětovném vzkříšení některých dříve užívaných ploch průmyslu a odstranění brownfields bude možno v jejich okolí nalézt rezervy pro další výrobní plochy, pokud o ně bude zájem. Plochy průmyslu jsou situovány v blízkosti sídel, ale nikoliv jako jejich součást, současně jsou situovány v uzlu nadřazených komunikací, zajišťujících bezkolizní příjezd nákladní dopravy. Kvalita bydlení s návrhem spojená je umocněna do budoucna návrhem dalších funkčních ploch, zejména pro rekreační a zájmovou sportovní činnost a oddych. Kromě ploch pro celoroční sportovní vyžití je navržena dostatečná plocha městského parku navazující na přírodní prostředí, a systém pěších i cyklistických cest okolní příměstskou krajinou. Zásahy vedoucí ke zklidnění a kvalitativně lepším životním podmínkám ve městě vyvolávají zábory kvalitní zemědělské půdy, a to jak pro realizaci vlastních dopravních staveb včetně terénních úprav v jejich okolí, tak pro zástavbu ploch, které se dostávají mezi trasu obchvatů a zastavěné území, které nelze více jednoduše zemědělsky využívat. Kromě těchto záborů z pohledu nesporného zvýšení kvality prostředí vlastního města jsou v krajině navrhovány zábory nikoliv nezbytné, ale nabízející úpravu tvaru sídel do jejich přirozeně logického zaokrouhleného tvaru kolem historického těžiště, které znamenají poslední možné zábory půdního fondu s ohledem na výhledový stav rozvoje sídel, nikoliv však vždy zábory okamžité, tj. zábory, které nabízejí nezpochybnitelnou kvalitu bydlení rodinného v nově uvažovaných plochách. Dalšími zábory jsou navrhované zábory pro vznik nových výrobních ploch, které jsou však podmíněny efektivním intenzivním urbanisticky ekonomickým využitím stávajících ploch výroby s utlumenou činností a nevhodným stavebně technickým i výrobním vybavením, nebo ploch brownfields. 41


Jmenované zábory často jen znovu potvrzují zábory navržené již v předchozím územním plánu, ze kterého ukládalo Zadání vycházet. Ve vlastní krajině, kromě uvedených případů nezbytných nebo doporučených záborů v těsném okolí sídel, se zábory již nenavrhují, a kvalita prostředí se zvyšuje situováním krajinné zeleně, alejí, větrolamů, doprovodné zeleně kolem vodotečí, systému ÚSES. Prostupnost krajiny se zvyšuje drobným doplněním stávajících polních cest a komunikací, většinou bez nutných záborů ZPF. Lze tedy konstatovat, že zásahy do krajiny a zásahy do zemědělského půdního fondu jsou důvodné pro zlepšení užitných vlastností prostoru města a jeho životní prostředí.

Sociální a ekonomické prostředí Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území návrhem přispívají k rovnováze sociálních a ekonomických aspektů; neumožňují ji však hodnotit. Regulativy přispívají k nasměrování proměn prostřednictvím kvantitativních a kvalitativních limitů a pouze dílčím způsobem usměrňují proces směrovaný k dosažení dynamické rovnováhy. V 90. letech minulého století se začala výrazně měnit struktura ekonomické základny dotčeného území utvářená dlouhodobým vývojem. Poměrně dobrá hospodářská základna oslabila. Zanikají průmyslové podniky a nové ekonomické aktivity je nevyvažují. Nevyhovující struktura výroby, nevýkonná ekonomika a s ní související zastaralé výrobní fondy jsou postupně měněny nebo nahrazovány podmínkám doby lépe vyhovujícími. Likvidován byl cukrovar i pozice v nedávné době klíčových oborů a dalších provozoven. Restrukturalizace není zatím doprovázena přestavbou, vč. typu „brownfields“; je však v ÚPn vyznačena. Oba procesy se vyznačují pozitivním trendem proměny především části průmyslového území podél železniční trati ČD. Návrh posiluje polyfunkčnost a nové kapacity terciéru. Proces restrukturalizace není dokončen. Dá se předpokládat pokračování ve východní části území. Pozitivním doprovodem je tendence snižování negativních vlivů na prostředí. Vztah tří pilířů udržitelného rozvoje s ohledem na oslabování průmyslové výrobní základny nelze pokládat za nevyvážený ze dvou zásadních důvodů. Předně polyfunkční charakter rozvojové oblasti nelze vztahovat úměrně na území města. Druhým důvodem je specifičnost polohy v nabídce pracovních míst rozvojové oblasti Prahy. Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území tak mohou pouze přispívat k naplňování rovnováhy pilířů udržitelného rozvoje v průběhu času jen z pohledu uplatnění principu části v rozpínajícím se celku. Změny v ekonomice se současně dotýkají systémových proměn v oblasti rozvoje lidských zdrojů. V území jsou vytvářeny podmínky a předpoklady pro posílení trhu práce, pro podnikání i zisk nových pracovních míst. Probíhající proces restrukturalizace a přestavby trvale oslabuje v dotčeném území sekundární sféru. Přelivy ve prospěch terciéru a kvartéru posilují současně i propojenou základnu sociálního pilíře, neboť je doprovázen podporou kvality i kultivovanosti společenského prostředí. Proces změn a jeho sociálních předpokladů pro plnění cílů, z pohledu strategických dokumentů i integrace do územně plánovací koncepce, lze charakterizovat pozitivním posunem. Regulace, vč. autoregulace dané tržními vztahy v území, se postupně soustřeďuje na území s kvalitou prostředí, což je v koncepci územního plánu sledováno.

Sociální pilíř Sociální pilíř je v ÚPn zakotven v nabídce města. Pozitivní posun je ovlivňován i návrhem na zklidnění města a podmínkami pro dosažení vyššího stupně pohody. K pozitivnímu posunu přispívá funkční složka bydlení, pro jejíž rozvoj, spolu se souvisejícími aktivitami, jsou v koncepci ÚPn vytvářeny vhodné podmínky. Nová koncepce dopravy se projeví vysokým potenciálem umožňujícím 42


posílení kvality sociálních aspektů. V cílech udržitelného rozvoje koncepce ÚPn posiluje sociální předpoklady i v nosných funkcích, jež jsou prosazovány regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. Jednak jsou dány předpoklady vzniku kvalitního bydlení různých druhů v různých oblastech řešeného území pro různé sociální vrstvy, od bydlení ve smíšeném území centra, přes bydlení v bytových domech o bytech různé velikosti, bydlení v sídlištích, přes zástavbu vil a rodinných domů starších dispozic k zástavbě rodinných domů městského i venkovského charakteru, s tím, že veškeré druhy stávajícího i navrhovaného bydlení by měly mít zajištěnu kvalitu životního prostředí napojení na veškerou technickou infrastrukturu a slušný standard včetně estetiky prostředí. Kromě toho jsou stanoveny dostatečně kapacitní funkce pro sociální pomoc a nabídku různých druhů pracovních příležitostí, a to opět jak ve výrobní, tak v nevýrobní sféře, jak pro větší celky, tak pro malé firmy i drobné živnostenské podnikání. To vše je dáno stanovenými regulativy ploch s rozdílným způsobem využití. Současné progresivní trendy proměn, zakotvené v koncepci ÚPn, přirozenou cestou posilují oba vzájemně provázané pilíře udržitelného rozvoje a jsou v souladu s předpoklady pro plnění strategických cílů z pohledu optimalizované ochrany a tvorby prostředí a jeho životních podmínek. Také ze sociálně ekonomického pohledu jsou podmínky zakotvené v koncepci hodnoceny příznivě. Ekonomický pilíř v posledních desetiletích oslabil. Gravitační síla Prahy zvýšila vyjížďku za prací. Udržení přijatelné míry sociálně ekonomické nerovnováhy města urbanistická koncepce může ve směru pozitiv ovlivnit. Obchvaty zatraktivní území i ve prospěch podnikání. Z pohledu hlavního záměru ÚPn, tj. návrhu obchvatu, jako podmínky přiblížení jej realizaci, jsou vytvářeny územně plánovacími prostředky podmínky pro sociální soudržnost obyvatel. Nachází se v průsečíku zájmů občanů, fyzických i právnických osob, dotčených orgánů státní správy, komunální samosprávy a dalších institucí. Zklidnění města, snížení negativních vlivů a rizik s vyšším stupněm pohody v urbánním prostředí náležejí k faktorům, které přispívají k vyššímu stupni sociální soudržnosti obyvatel. Na straně druhé návrhem budou dotčeny pozemky, osobní vlastnictví půdy, osobní i skupinové zájmy ve vztahu k prostředí a k životním podmínkám. Z daného zorného úhlu sociální soudržnost obyvatel právě v této fázi nelze hodnotit jako bezproblémovou. Závěry: Na podkladě Vyhodnocení lze konstatovat, že s využitím optimalizace řešení vykazuje ÚPn převahu pozitivních přínosů nad negativními vlivy a důsledky. Výsledky Vyhodnocení potvrzují sice nevyvážené zásahy do urbánního a přírodního prostředí, avšak ve prospěch zvýšení příznivých životních podmínek. Měřítkem ve vývoji urbánních struktur nemusí být trvalá vyváženost, což Český Brod potvrzuje. Koncepce vytváří v rámci možností nástrojů územního plánování předpoklady pro udržitelnou funkčnost pilířů sociálního prostředí a hospodářského rozvoje v kvalitním prostředí.

2.

Shrnutí příspěvku návrhu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života generací budoucích

Ochrana veřejných zájmů, které jsou pevnou a klíčovou součástí cílů udržitelného rozvoje, by měla být posilována v kontextu každé změny koncepce. Přeorientování do vzdálenějších časových horizontů se neobejde bez zvýšení potenciálu rizik, ztrát a škod. Do doby než bude těžká automobilová tranzitní doprava odkloněna, budou narůstat rizika. Nositelem je obyvatelstvo a město. Kvalita prostředí souvisí s veřejným zdravím. 43


Varianta 1 - Severozápadní obchvat, ale i varianta 2 – Východní obchvat se v primární rovině uplatní v praxi pozitivně především při řešení deficitů včas měněné sítě silnic z pohledů dálkových zdrojů a cílů. Průtahy městem se mění za obchvaty. Řešení obchvatů podmiňuje kvalitu prostředí a životní podmínky přímo i nepřímo dotčeného území. V zastavěném území sníží dopravní zátěže ve spojení s negativními vlivy. Řešení zkvalitní podmínky pro rozvoj města, zvýší stupeň bezpečnosti a zdraví obyvatel. Snížení míry rizik může v důsledcích zamezit zbytečným ztrátám a škodám. Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území: Průtahy významných dopravních tahů vytvářejí nejzávažnější rizika na zdraví i pohodu obyvatel. Vytváření podmínek pro předcházení negativním jevům z rizik, jež ovlivňují potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, zohledňuje ÚPn ve dvou klíčových okruzích, a to: -

ve změně dopravního řešení spočívá snížení vlivů zátěží na prostředí, na životní podmínky a na veřejné zdraví;

- ve změně uspořádání území, funkčního využití a změnám přizpůsobené organizaci území. Varianta je přínosná z pohledu kvality nabídky pro řešení dopravních vztahů sever – jih i přímo dotčeného území a prakticky celého řešeného území. Nový dopravní systém umožňuje lépe řešit rizika se stále ještě využitelným systémem v záloze. Snížení rizik v období mimořádných situací. Obchvat bude mít rozhodující vliv na zklidnění rozsáhlého území města Českého Brodu, Štolmíře i Liblic. Řešení ÚPn sníží rizika z pohledu ochrany veřejného zdraví. Předcházení zjištěným rizikům ovlivní potřeby života již současné generace obyvatel a týká se celku řešeného území. Snížení míry rizik na únosnou úroveň představuje vysoce pozitivní posun. Shrnutí přínosu změny územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života budoucích generací: Varianta umožní veřejně prospěšné zásahy do organismu města. Dovolí vytvářet nový centrální prostor v přednádraží nezatížený tranzitní dopravou. Zamezí chaotickému rozrůstání města do krajiny. Obchvatem město získá dlouhodobý limit v hranici zastavitelného území. ÚPn snižuje míru rizik na velmi dobrou úroveň. Radikální zásah do území je vysoce pozitivní právě z hlediska potřeb života generací budoucích. Varianta dlouhodobě řeší problém ochrany veřejného zdraví a potřeb rozvoje města. Další stupeň snížení rizik spočívá v navrhované II. fázi – v realizaci Východního obchvatu, což zřejmě bude reálné v dlouhodobém časovém horizontu. Doporučení -

zvážit mocnost clony zeleně mezi obchvatem a zastavitelným územím plochami v severní a západní části v obou směrech, tj. i do krajiny;

-

zvážit úpravu výškového vedení obchvatu. Jedná se především o využití terénu v úseku od železniční trati ve směru silnici I/12 z důvodů snížení zátěží hlukem. Závěr:

Přínos ÚPn k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel i vytváření vhodných podmínek života budoucích generací je nesporný. Růst dopravy bude relativně po dlouhou dobu vyřešen a městu se otevřou možnosti pro tvorbu kvalitního prostředí. Řešení ÚPn je v souladu s teoriemi tvorby vyváženého přírodního a 44


urbánního prostředí, tvorby měst, koresponduje s dlouhodobými cíli ekologické politiky, s hlavními strategickými směry i s cíli střednědobých koncepcí v rámci územního plánování. Vytěsnění těžké nákladní dopravy z města Českého Brodu, zejména z jeho centrální části, je klíčovým strategickým záměrem Českého Brodu.

3.

Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska k návrhu ÚPn Významná strukturální změna týkající se navrženého dopravního řešení s předností varianty 1 – Severozápadního okruhu splňuje požadavky Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V tomto smyslu Vyhodnocení formuluje návrh stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí:

NÁVRH STANOVISKA odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5. Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje, jako příslušný úřad podle § 23 odst. 1, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vydává ve smyslu výše uvedeného zákona STANOVISKO k vyhodnocení vlivů územního plánu Český Brod na životní prostředí (SEA) podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Toto hodnocení je součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů územního plánu Český Brod na udržitelný rozvoj území je zpracováno na základě § 1 odst. 1 a § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v souladu s přílohou uvedeného zákona a dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: 1.1. Název: Vyhodnocení vlivů územního plánu Český Brod na udržitelný rozvoj území 1.2. Předmět: Předmětem Vyhodnocení bylo posouzení vlivů a důsledků ÚPn Českého Brodu na životní prostředí. Vlivy a důsledky ÚPn Český Brod na životní prostředí a na životní podmínky z hledisek udržitelného rozvoje jsou věcně významné, značně přesáhnou vymezený prostor, a budou se vyznačovat krátkodobými, střednědobými i dlouhodobými účinky. 1.3. Umístění: NUTS 2, NUTS 3. Katastrální území: Český Brod (okres Kolín, kód katastru 622737), Liblice u Českého Brodu (kód katastru 622826), Štolmíř (kód katastru 622818). 1.4 Objednatel územního plánu: MĚSTO ČESKÝ BROD, sídlem v Českém Brodu, 282 24, Náměstí Husovo 70 1.5 Pořizovatel územního plánu: Odbor stavební a územního plánování, Český Brod, adresa dtto. 45


1.6. Pořizovatel ÚPn Odbor stavební a územního plánování Český Brod, adresa dtto. 1.7 Zhotovitel územního plánu a objednatel Vyhodnocení: UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., zastoupený: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti sídlem v Praze, 140 00 Nad Obcí II, 1930/7

2. PRŮBĚH POSOUZENÍ 2.1. Oznámení: Návrh zadání ÚPn byl zpracován Odborem stavebním a územního plánování Český Brod. Na základě zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno stanovisko odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5. Ze stanoviska ze dne 10. 9. 2010 pod č. j. 127746/2010/KUSK vyplývá požadavek posoudit ÚPn z hlediska vlivů na životní prostředí. 2.2. Dokumentace SEA Dokumentace SEA je transformována do podoby vyhodnocení vlivů ÚPn na udržitelný rozvoj území. Dokumentaci zpracoval Ing. arch. Willy Hána, CSc. Zpracovatel je oprávněnou osobou dle zákona 100/2001 Sb., v platném znění. Osvědčení o odborné způsobilosti: autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (osvědčení o odborné způsobilosti č. j. 6892/873/OPVŽ/98, prodloužení autorizace ev. č. 94346/ENV/11 z 20. 12. 2011. 2.3. Veřejné projednání Místo: Datum veřejného projednání: 2.4. Celkové zhodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti Návrh zadání územního plánu Českého Brodu byl předložen pořizovatelem územního plánu k posouzení odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje. Závěr zjišťovacího řízení byl Odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje opatřen stanoviskem ze dne 10. 9. 2010. Ze Stanoviska vydaného pod č. j. 127746/2010/KUSK vyplývá požadavek posoudit ÚPn z hlediska vlivů na životní prostředí. Po nabytí účinnosti nového stavebního zákona bylo zadání hodnocení SEA rozšířeno na „Vyhodnocení vlivů změny na udržitelný rozvoj území“ a zpracováno na základě § 1 odst. 1 a § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. Vyhodnocení vlivů ÚPn Českého Brodu je zpracována v souladu s legislativními předpisy. Dokumentace Vyhodnocení vlivů ÚPn Český Brod na udržitelný rozvoj území byla zveřejněna dne: Závěry z veřejného projednání dokumentace: 2.5. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zahrnuta Seznam: 3. HODNOCENÍ ZMĚNY V KONTEXTU KONCEPCE ÚPN

46


3.1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikostí a významnosti Vlivy ÚPn na životní prostředí byly vyhodnoceny ve dvou úrovních: - komplexně v rozsahu řešeného území Českého Brodu; - rámcově - v území dotčeném klíčovým problémem řešení automobilové dopravy a priorit mezinárodního, republikového a regionálního v přesahu řešeného území. Širší území dotčené modernizacemi dopravních systémů a technické infrastruktury Rozvojová oblast Prahy, ve které je město Český Brod situován, rozvojové osy, transevropský multimodální koridor, významné koridory dopravy a technické infrastruktury, spolu s tendencemi zvyšování přepravních kapacit, předurčují zátěže na území a na životní prostředí. Klíčovým problémem, který se prosazuje v řešeném území negativními vlivy na životní prostředí, je automobilová doprava. Dálkové směry západ – východ a sever – jih se protínají v Českém Brodu a město se tak stává ohniskem zvyšujících se zájmů, což je spojeno s negativními dopady na životní prostředí. Z pohledu dopravy je území přímo dotčeno: - mezinárodním železničním koridorem procházejícím městem; - státní silnicí I. třídy trvale působící zvyšující se zátěže vedené do prostředí zástavby města; - 5. silnicemi II. třídy, které plní regionální funkce. Silnice propojují dálkové směry nebo uzlové body na dálnicích (D 1, D 11, D 3), rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy. Přijetí koncepce ÚPn Českého Brodu je předpokladem, že také zázemí města bude ochráněno od nepříznivých vlivů dopravy jak na přírodní, tak i na urbánní prostředí. V širších rámcích řešení pozitivně napomáhá řešit vylepšení životních podmínek v úrovni mezinárodní, republikové i regionální. Modernizace a vedení technické infrastruktury (ropovod mezinárodního významu, plynovod regionálního významu) zvýší v koridoru a jeho ochranných pásmech zátěže území a sníží ekonomický potenciál. Koncepce města je zárukou, že i v jeho zázemí bude zabezpečována požadovaná míra kvality životního prostředí. Potenciál krizových a havarijních situací se zvýší. Řešené území: Koncepce řešeného území je založena na definování třech tvarově ucelených, v krajině prostorově oddělených, sídel Český Brod, Štolmíř a Liblice, s těžištěm a centrem v historické části dominujícího sídla Český Brod, a dále na vyloučení průjezdné dopravy (průtah nadřazených silnic) těmito urbanizovanými prostory. Současně koncepce zakládá možnost vývoje průmyslových ploch vně obytných a smíšených výše uvedených urbanizovaných celků. 3.2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí. Technické řešení má přijatelnou úroveň. Jedná se o rovinu urbanismu; technická řešení budou předmětem EIA. Technickému řešení bude vždy věnována náležitá péče z pohledu detailních hodnocení záměrů (dokumentace EIA, bezpečnostní audity atp.). 3.3 Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí. Doporučení a náměty k ochraně prostředí a usměrnění územního rozvoje: Nutno v řešeném území založit spojitý funkční územní systém ekologické stability, prvky krajinné zeleně a městský park založený na přírodním charakteru. Nutno revitalizovat a založit podél řeky Šembery pás zeleně působící současně jako významný regionální prvek ÚSES. Nutno revitalizovat 47


a přírodě navrátit prostory degradované těžbou cihlářských hlín a prostory areálu zemědělské živočišné výroby. Před exploatací ploch pro výrobu do ploch nově navrhovaných je nutno využít ploch stávajících extenzivně nebo nevhodně v současnosti užívaných a ploch brownfields, pokud jsou určeny k využití pro výrobu. Zástavbu vlastního vnitřního města Český Brod očistit od nevhodných provozoven degradujících historický význam, estetiku a prostorové utváření sídla. Rozvoj sídla Štolmíř vést s ohledem na potřebu změny sociální struktury obyvatelstva, a ke vzniku významného sídla velmi kvalitního prostředí s památkově a urbanisticky hodnotným jádrem, umístěného v krajině. Doporučení a náměty k usměrnění strategických a koncepčních dokumentů Vyhodnocení negativních vlivů a dopadů, ale také přínosů jednotlivých variant na přírodní a urbánní prostředí a na životní podmínky, do níž byly zahrnuty i potřeby města, vyznívá dle dostupných informací a odborného úsudku příznivěji pro variantu Severozápadního obchvatu. Vzhledem k závažnosti záměru a skutečnosti, že se jedná o nikoliv krátkodobou přípravu, souhlasné stanovisko je vydáváno s podmínkou upřesnění. Strategické posuzování je nutné ověřit. Doporučujeme zpracovat dopravně urbanistické studie z podrobnějších podkladů a vyhodnotit je. S uvedenou podmínkou doporučujeme v ÚPn považovat variantu Severozápadního obchvatu za výhodnější. Současně doporučujeme zařadit ji do záměru ZÚR ke sledování. Do ZÚR se doporučuje zanést také trasu přeložky silnice II/272, respektive trasu Východního obchvatu města včetně napojení na II/108. Záměry územního plánu podrobněji prověřit a upřesňovat územními studiemi, dopravními studiemi obchvatů, regulačními plány (Liblického předměstí, památkové zóny, apod.). Zábory ZPF mezi současně zastavěným územím a koridorem obchvatu s územní rezervou budou podléhat zvláštnímu režimu. Také na tato limitovaná území doporučujeme zpracovat územní studie v rámci specifické přípravy. 3.4. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí Řešení klíčové dopravní infrastruktury byla věnována vysoká péče. Návrh variantního řešení prověřoval tři základní varianty. Jedno řešení v rámci nové stopy průtahu městem a dvě varianty obchvatů. Vyhodnocení se zabývalo výhodami a nevýhodami variant z hledisek potřeb města, životních podmínek, vlivů na životní prostředí a vyvážeností pilířů udržitelného rozvoje. Pořadí variant dle Vyhodnocení: 1. Varianta Severozápadního obchvatu 2. Varianta Východního obchvatu 3. Varianty vedené zastavěným územím Varianta Severozápadního obchvatu nejlépe splňuje podmínky udržitelnosti rozvoje města z hledisek snah o přijatelnou míru vyváženosti jejích jednotlivých pilířů z pohledu velice důležitého kritéria - reálnosti proměn, a to v přímé vazbě na záměry obsažené v ZÚR. V optimalizaci přínosů a minimalizaci negativních vlivů a dopadů dosáhla nejvyšší míry přijatelnosti. Nejlépe splňuje podmínky kritérií udržitelného rozvoje. Varianta Východního obchvatu je ve vyhodnocení chápána jako dlouhodobá rezerva. Vyhodnocení doporučuje vymezení společného koridoru dopravy a technické infrastruktury s vyznačením územní ochrany komunikace ve výhledu. Varianty vedené zastavěným územím v souhrnu nevyhovují současným požadavkům města ani zvyšující se intenzitě tranzitní automobilové dopravy, a ochrany obyvatel před nepříznivými vlivy, především. Řešení neodpovídá potřebám města, odporuje tvorbě kvalitního prostředí a požadavkům péče o zdraví obyvatel. Varianty nejsou perspektivním řešením. 48


3.5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci Vyjádření k dokumentaci a reakce.

4. STANOVISKO PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU Z HLEDISKA PŘIJATELNOSTI VLIVŮ ÚPN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ S UVEDENÍM PODMÍNEK PRO REALIZACI, POPŘ. ZDŮVODNĚNÍ NEPŘIJATELNOSTI ZMĚNY Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5, jako příslušný úřad podle § 23 odst. 11, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vydává na základě dokumentace obsahující i vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, na základě vyjádření dotčených orgánů státní správy, organizací a veřejnosti SOUHLASNÉ STANOVISKO S PODMÍNKOU k vyhodnocení vlivů ÚPn Český Brod na udržitelný rozvoj území Doporučuje pořizovateli a Zastupitelstvu, které bude schvalovat pokyny pro dokončení návrhu změny, zvážit doporučení zpracovatele Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území uvedené výše v části 3. 3. tohoto stanoviska. Datum vydání stanoviska: Razítko příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu: Značka (resp. č. j.):

V Praze dne:

Datum zpracování dokumentace: 29. února 2012

Podpis zhotovitele: Ing. arch. Willy Hána, CSc.

49

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents