VYŠEHRAD NAKLADATELSTVÍ PUBLISHERS LTD

VYŠEHRAD NAKLADATELSTVÍ

n

PUBLISHERS LTD.

VYŠEHRAD – EXPEDICE Bellova 352, 109 00 Praha 10 tel./fax: 271 961 380 [email protected]

čtení na léto II / 2 009

Rozhovory o knihách n Ukázky n Recenze n n Kompletní nabídka n Nové slevy od 1. května 2009 n Seznam knihkupců, u kterých můžete koupit naše knihy n Nejprodávanější knihy v březnu 2009 n [ 1 ] BELETRIE

n

Edice Světová próza

Antoine de Saint-Exupéry TANEČNICE MANON K 2015, brož., 4 svazky, 368 s., 448 Kč Soubor získal Cenu ministra kultury – 1. místo v kategorii krásná literatura v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2008 Obálku a grafickou úpravu navrhl Zdeněk Ziegler. Výjimečnost souboru dotvářejí ilustrace Jana Híska. Vytiskla tiskárna Ekon, Jihlava. Nakladatelství Vyšehrad má velkou zásluhu na stálém

zpřítomňování velkého francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho v našem literárním povědomí. Právě toto nakladatelství už o něm vydalo nejednu publikaci a již v několika vydáních připomnělo jeho základní myslitelské dílo, jeho román-meditaci Citadelu. Nyní se nakladatelství Vyšehrad vrací k dílu tohoto spisovatele opravdu zcela výjimečným a nadmíru záslužným způsobem, když vydalo čtveřici půvabně typograficky vypravených knih (jsou přítomny jako celek díky prezentaci v pouzdře), obsahujících dosud nevydané práce Saint-Exupéryho z let 1925 až 1943. Publikace zahrnuje autorovy prvotiny (Tanečnice Manon), jeho úvahy a příležitostné texty, vzpomínky na dětství a létání, fragmenty k románům Kurýr na jih a Noční let a také dopisy (Louise de Vilmorin, Yvonně de Lestrange a Natalii Paley). Celý tento pozoruhodný celek je převzat z nakladatelství Gallimard, včetně editorů A. Cerisiera a D. Lacroixové, kteří osvětlují vznik textů a jejich místo v celku Saint-Exupéryho života a díla. A nelze při této příležitosti opominout ani vynikající překlad Věry Dvořákové. Představovat našim čtenářům dílo Saint-Exupéryho mi trochu připomíná příslovečné nošení dříví do lesa. Domnívám se totiž, že bezmála každý čtenář ví, že jde o výjimečného spisovatele-letce, který proměnil své exkluzivní povolání v mýtus hledání cesty za plností lidského bytí. Jeho Malý princ dokázal v geniální zkratce sdělit lidem, že je nutné vidět především srdcem, nechce-li člověk skončit v poušti lidské osamělosti. Svým stálým hledáním cest k druhému se stal Antoine de Saint-Exupéry modelovým příkladem spisovatele-humanisty, jehož život-oběť pro vlast a lidskost se stal symbolem tvůrčí aktivity, přesahující svým imperativem lásky a přátelství oblast umění. Zejména v meditacích Citadely se Saint-Exupéry často dovolává Boha jako základního arbitra všeho konání, a tak lze celé jeho dílo charakterizovat jako cestu za Absolutnem, v němž by nalezl odpovědi na všechny otázky a problémy, jimiž ho život tak štědře obdaroval. I když to nikdy explicitně nedeklaroval, je Saint-Exupéry jakýmsi křesťanským personalistou, jenž svou „zemi lidí“ dokázal vidět i z výšky letu jen a jen srdcem, které tragicky dotlouklo kdesi nad Středozemním mořem. I z fragmentů jeho díla a z korespondence, jež nám zprostředkovává tento výjimečný soubor, tak můžeme vnímat velikost této osobnosti a být hluboce vděčni nakladatelství Vyšehrad, které nám zprostředkovalo toto nevšední setkání. (recenze Jaroslava Meda, Katolický týdeník) (Ukázku z knihy najdete na str. 17.)

[2]

BELETRIE

Edice Detektivky Peter Tremayne PÁN DUŠÍ K 2044, váz., asi 288 s., vyjde v červnu, cca 268 Kč Už po osmé se v detektivním příběhu Petera Tremayna setkávají čtenáři se sestrou Fidelmou, advokátkou soudního dvora v Irsku 7. století a jejím druhem, bratrem Eadulfem. Autor Peter Tremayne, který se původně věnoval keltským studiím, využívá získaného vzdělání v detektivních příbězích, založených na reáliích keltské historie a kultury. Tentokrát se Fidelma poprvé vydává na území donedávna nepřátelského lidu Uí Fidgente, jehož náčelníci se nedávno rozhodli pro mírové soužití s královstvím Fidelmina bratra Colgúa, Mumanem. Ne všichni Uí Fidgente jsou mírem nadšeni a dávají to Fidelmě najevo, tím spíše, že ji, cizinku, náčelník Conrí do země přivedl, aby vyšetřila vraždu Ctihodného Cineáda, učence v opatství Ard Fhaerta. Toto opatství je conhospitae aneb smíšený dům, kde žijí bratři a sestry společně, někteří dokonce v manželském svazku, neboť se zde dosud neprosadil požadavek Říma na dodržování přísného celibátu. Fidelma musí čelit četným úkladům, než vypátrá, že za vraždou Ctihodného Cineáda stojí spiklenci proti míru v čele s Pánem duší, kteří chtěji válčit, zabíjet a bohatnout.

Peter Tremayne PANÍ TEMNOT K 1818, váz., 272 s., 228 Kč

Peter Tremayne NECHTE MALIČKÝCH K 1778, váz., 272 s., 248 Kč Barvitý příběh, v kterém vyšetřuje Fidelma smrt učence Dacána, vrcholí na zasedání nejvyššího soudu v kostele kláštera Ros Ailithir, na němž Fidelma pádnou argumentací podpořenou důkazy rozmotá případ, v němž se bezohledně a krutě hrálo o moc. Celý chrám opatství se změnil v Dál čili soudní síň, neboť tam zasedalo velké shromáždění nejvyššího krále. Byl plný k prasknutí, shromažďovali se tam jak osoby duchovního stavu, tak ostatní, kteří se otevřenými dveřmi valili dovnitř. Zasedání bylo považováno za významnou událost, protože dosud nikdy, kam až paměť sahala, nesvolal nejvyšší král shromáždění mimo své osobní území královského Meathu. Na pódiu, pro tuto příležitost zvlášť postaveném před nejvyšším oltářem, zasedl hlavní brehon pěti irských království… Vedle něho na pódiu, po jeho levé ruce, zasedl jeho osobní ollamh, učený advokát, s nímž se radil v právních záležitostech, vedle něho pak seděl scriptor se svými pomocníky, kteří zaznamenávali průběh jednání. Po pravici hlavního brehona seděl nejvyšší král osobně – Sechnassach, pán z Meathu a nejvyšší král Irska… Fidelmin bratr Colgú a jeho poradci obsadili v příčné lodi lavice po levé straně nejvyššího oltáře. Fidelma jako jejich dálaigh seděla vedle svého bratra a čekala, až na ni přijde řada a bude předvolána na cos-na-dála, aby hájila království Cashel. V kostele se v celé hlavní lodi tísnili lidé všech hodností a postavení, takže navzdory výšce výstavného chrámu tam bylo dusno a vzduch se ani nepohnul. Fidelma si všimla několika válečníků s odznaky nejvyššího krále; byla to jeho fianna neboli tělesná stráž. Byli rozestaveni na strategických místech po celém chrámu a byli také jedinými ozbrojenci, kteří směli být přítomni na zasedání. Válečníci Colgúovi a Fianamailovi byli vykázáni na stanoviště za zdmi opatství. Jednání stroze zahájil hlavní brehon Barrán, který holí, odznakem svého úřadu, udeřil o dřevěný stůl před sebou a požádal o ticho. Šum v chrámu pomalu utichal a vystřídalo jej napjaté očekávání. (ukázka z knihy)

Peter Tremayne ROZHŘEŠENÍ VRAŽDOU K 1684, váz., 200 s., 194 Kč

Peter Tremayne DÝM VE VĚTRU K 1920, váz., 272 s., 248 Kč

Peter Tremayne ZLÝ ÚPLNĚK K 1985, váz., 304 s., 268 Kč

Objednávky: Vyšehrad, Bellova 352, 109 00 Praha 10, tel./fax: 271 961 380

[3]

Edice Dětská literatura

Jiřina Rákosníková, Jan Kudláček, Jiří Pavlica STUDÁNKO RUBÍNKO Tak zní úvodní verš „Písně o Studánce Rubínce“ Miloslava Bureše, kterou pod názvem „Otvírání studánek“ neopakovatelným způsobem zhudebnil Bohuslav Martinů. Právě motiv studánky a další připomínky voděnky čisté, nezkalené, se vinou novou knížkou, kterou pro děti a jejich rodiče sestavila pedagožka Jiřina Rákosníková s vydatnou pomocí malíře Jana Kudláčka a hudebníka Jiřího Pavlici. Písničky, říkadla, koledy a další perly lidové slovesnosti včetně tradičních her nás provází jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. A s půvabnými ilustracemi, notovými záznamy a hudebním CD s nahrávkami skupiny Hradišťan je knížka skvělou pomůckou (nejen) k domácím hrám a hraní. Součástí knihy je CD skupiny Hradišťan. K 1989, váz., 96 s., cena spolu s CD 388 Kč Jiřina Rákosníková, Jiří Pavlica a Hradišťan HRAJEME SI U MAMINKY + CD SKUPINY HRADIŠŤAN Ilustrace Jan Kudláček K 2027, váz., 80 s., cena spolu s CD 368 Kč Jiřina Rákosníková TEN VÁNOČNÍ ČAS + CD LIDOVÝCH KOLED V ÚPRAVĚ MARKA IVANOVIĆE Ilustrace Jan Kudláček K 1911, váz., 80 s., cena spolu s CD 368 Kč

e-mail: [email protected]

knížky, které nestárnou Sněžana Dimitrova DEVĚT LET V PEKLE Autentický příběh bulharských zdravotních sester vězněných v Libyi a odsouzených k trestu smrti K 1981, brož., 176 s., 198 Kč Ni č i v á l o te r i e s l i d s k ý m i ž i v oty Světem oběhly záběry osvobozených bulharských zdravotních sester, které spolu s palestinským lékařem Ašrafem strávily devět dlouhých let ve vězení v Libyi. V jejich předčasně zestárlých a vyčerpaných tvářích se zračilo vysílení, utrpení, strach z všudypřítomné smrti, z nekontrolovatelné, fanatické nenávisti rodičů nakažených dětí, z krátkodobých nadějí a nečekaných zvratů. Krátce po propuštění jedna z nich, zdravotní sestra Sněžana Dimitrova, sepsala autentické vzpomínky, v nichž se snaží prožité hrůzy pojmenovat a pochopit spíše sama pro sebe, částečně se osvobodit od nočních můr, jež ji budou pronásledovat a nikdy ji už neopustí. Ukazuje, co se může stát (a v různých formách děje) v rádoby civilizované společnosti dva tisíce let po ukřižování Krista. Píše i v touze, aby se nic takového již neopakovalo. Samozřejmě, jedná se o osobní a rodinnou tragédii, ale také o neomluvitelné politické a lidské selhání nejen libyjské totality, ale i demokratického světa, který za tak dlouhou dobu nedokázal sestrám účinně, zásadně pomoci. Diplomatické soukolí nahrávalo Kaddáfímu až do konce. Teprve na základě vzrušeného veřejného mínění museli i významní politici zaujmout otevřený a jednoznačný postoj. Možná právě politická pasivita, určitá neochota hasit, co příliš nepálí, snaha nedráždit obávaného plukovníka, přispěla k dlouhodobému fyzickému i psychickému trýznění uvězněných. V úvodu Sněžana popisuje svůj dosavadní, chudý, ale více méně snesitelný život v komunistickém Bulharsku, který vyvrcholil v devadesátých letech. Slibovaná prosperita nenastala, další ekonomický propad přinesl neřešitelné obtíže spoustě lidí. Vidina slušného výdělku, který se vyškoleným zdravotním sestrám nabízel v zaostalé Libyi, se stala démonickým mámením. Není se co divit. Přílet do země zaslíbené mohl varovat, cesta zpět se začala okamžitě rozplývat. Když už přijela, musí to dokázat, říkala si sama pro sebe. Snažila se překonat zaostalé podmínky v Benghází s nulovou hygienou a čistotou, i podivné, až středověké jednání. Nařčení z nákazy dětí virem způsobující smrtelné onemocnění AIDS se stalo záminkou k zatčení jejímu i dalších kolegyň. … Přestože jejich osud nebyl tajemstvím, rodiny i bulharské úřady to věděly od počátku, přesto se jejich čas neúměrně vlekl. Definitivní konec však přišel – včas nebo pozdě? Jak ubíhá čas? Relativně. (z recenze Jindřišky Kodíčkové, Web Magazín Rozhledna)

Kompletní nabídka na www.ivysehrad.cz

[4]

BELETRIE

Edice Čtení ke krbu Barbara Vineová (Ruth Rendellová) ASTIN DENÍK K 2001, váz., asi 344 s., vyjde v červnu, cca 358 Kč Současná britská autorka Ruth Rendellová, které se podařilo posunout krimi žánr na úroveň společenského románu, postoupila v dílech, jež píše pod pseudonymem Barbara Vineová, k vážné literatuře. V napínavých, inteligentních a především skvěle napsaných příbězích se zajímá především o to, proč došlo k vypjaté situaci, jež vyvrcholila zločinem, a teprve pak zkoumá, jak se to stalo. Astin deník osciluje mezi dvěma časovými rovinami – přivádí nás nejprve do roku 1905, kdy se z Dánska do východního Londýna přistěhuje pětadvacetiletá Asta se svým manželem Rasmusem a dvěma malými syny. Zatímco Rasmus je zcela vytížen obchodními záležitostmi, Asta se snaží překonat samotu psaním deníku. O sedmdesát let později, kdy její deníky vycházejí knižně, se ukáže, že jde o víc než o pouhé záznamy každodenních událostí: zdá se, že deníky skrývají klíč k nevyřešené vraždě a záhadě ztraceného dítěte. Na Astině vnučce Ann, k níž se zbylé nevydané deníky dostanou jako součást dědictví po tetě, je, aby přišla na kloub tajemství událostí starých téměř sto let.

P. G. Wodehouse ŠIBAL KEGGS K 2047, váz., 192 s., 228 Kč Každý další příběh P. G. Wodehouse je překvapující právě tím, že roh hojnosti fantazie a nápadů tohoto anglického humoristy je přímo nevyčerpatelný. Milovníci jeho příběhů samozřejmě vědí, že svět, do něhož je autor zavede, bude slunný a plný pohody. Očekávají, že hlavní postavy jim tak trochu připomenou hrdiny jiných wodehouseových vyprávění, vždyť by je zklamalo, kdyby ne, ale zároveň se těší na dosud neznámé gagy, situační hříčky a jedinečné nápady. A v tomto ohledu je nezklame příběh o finančním fondu se zvláštní podmínkou, mladých pánech na ženění, a především o vykutáleném někdejším komorníkovi, který umí vše navléknout tak, aby se každému dostalo to, co si opravdu zaslouží. Vydatně mu v tom ovšem pomůže znalec umění Mortimer Bayliss, jehož štiplavé poznámky, kvůli kterým ho nikam na návštěvu nezvou dvakrát, postupem let neztratily na říznosti.

P. G. Wodehouse AŽ NAPRŠÍ A USCHNE K 2048, váz., 224 s., 228 Kč P. G.Wodehouse JARNÍ HOREČKA K 1972, váz., 224 s., 228 Kč P. G. Wodehouse PAN GALAHAD ZASAHUJE K 1986, váz., 224 s., 198 Kč

P. G. Wodehouse DÍVKA NA PARNÍKU K 1986, váz., 224 s., 228 Kč

P. G. Wodehouse KOKTEJLOVÝ VĚK K 2013, váz., 192 s., 198 Kč

P. G. Wodehouse ARCHIBALDOVY NEPŘÍSTOJNOSTI K 1919, váz., 224 s., 248 Kč

P. G. Wodehouse UKVAPENÝ SAM K 1891, váz., 264 s., 248 Kč


BELETRIE

[5]

Edice Harmonie Franz Kafka POPIS JEDNOHO ZÁPASU Ilustrace Jiří Slíva K 2046, váz., 128 s., 178 Kč Ke dvanácté už někteří vstávali, ukláněli se, podávali si navzájem ruce, říkali, že to bylo velice krásné, a vycházeli pak velikými dveřmi do předsíně pro plášť. Hostitelka stála uprostřed pokoje a čile se ukláněla, přičemž její sukně se pohupovala zdobnými záhyby. Seděl jsem u malého stolku – měl tři napjaté tenké nožky –, upíjel jsem zrovna z třetí sklenky benediktýnky a při tom jsem přehlížel svou malou zásobu pečiva, které jsem si sám vybral a naskládal na sebe. Tu jsem spatřil svého nového známého, objevil se trochu pocuchaný a z míry vyvedený na prahu jednoho ze sousedních pokojů, ale chtěl jsem se dívat stranou, nic mi do toho nebylo. Zato on zamířil rovnou ke mně a usmívaje se roztržitě nad mou činností pravil: „Odpusťte, že k vám jdu. Ale až doteď jsem seděl o samotě se svou dívkou ve vedlejším pokoji. Od půl jedenácté. Poslyšte, člověče, to byl tedy večer! Já vím, není to správné, že vám o tom vykládám, vždyť se sotva známe. Není-liž pravda, setkali jsme se dnes večer na schodech a prohodili jsme spolu pár slov jako hosté téhož domu. A teď – ale musíte mi – prosím vás o to – odpustit –, štěstí to ve mně zkrátka ne a ne vydržet, nemohl jsem si pomoci. A protože tu jinak nemám nikoho známého, komu bych mohl důvěřovat –“

Truchlivě jsem na něho pohlédl – sousto ovocného koláče v ústech nechutnalo nijak zvlášť – a pronesl jsem vzhůru do jeho pěkně zardělé tváře: „Jsem samosebou rád, že se vám zdám důvěryhodný, ale netěší mě, že jste se mi svěřil. A vy sám, kdybyste nebyl tak popletený, byste musel cítit, jak nevhodné je vykládat o milující dívce někomu, kdo sedí o samotě u kořalky.“ Když jsem to řekl, zničehonic usedl, opřel se do židle a svěsil paže. Pak je s ohnutými lokty tlačil dozadu a počal značně hlasitě jako pro sebe mluvit: „Ještě před chviličkou jsme byli tam v tom pokoji sami, Anička a já. A já ji líbal, líbal – jsem – ji na ústa, na uši, na ramena. Panebože, panebože!“ Pár hostů, kteří si slibovali trošku živější hovor, se k nám se zíváním počalo blížit. I vstal jsem a řekl, aby to všichni mohli slyšet: „Dobrá tedy, když chcete, půjdu s vámi, ale trvám na tom, že je to nesmysl, teď v zimě a v noci chodit na Petřín. Krom toho se ochladilo, a protože napadlo trochu sněhu, jsou cesty venku jako kluziště. Nu, jak chcete –“ Zíral na mne nejdřív v údivu a jeho ústa s vlhkými rty se otevřela; když pak ale uviděl pány, kteří už stáli docela blízko nás, zasmál se, vstal a řekl: „Ale kde, chlad nám jen prospěje; máme šaty celé nasáklé horkem a kouřem; a pak mám taky trochu v hlavě, ačkoli jsem zrovna moc nepil; ano, rozloučíme se a pak půjdeme.“ (ukázka z knihy)

Franz Kafka / PROMĚNA Ilustrace Markéta Prachatická K 1800, váz., 120 s., 158 Kč Jaroslav Seifert / SVATEBNÍ CESTA Ilustrace Helena Konstantinová K 1918, váz., 104 s., 168 Kč Chalíl Džibrán / PÍSEK A PĚNA Ilustrace Johana Vojnárová Hrabíková K 1538, váz., 96 s., 148 Kč

Edice Mozaika

Daniela Fischerová DUHOVÁ JISKRA K 2022, váz., 192 s., 178 Kč

Chalíl Džibrán BLÁZEN A JINÉ PARABOLY K 2000, váz., 200 s., 188 Kč


Chalíl Džibrán PROROK K 1992, váz., 144 s., 168 Kč

Chalíl Džibrán SLZY A ÚSMĚV K 1853, váz., 144 s., 138 Kč


[6]

FILOSOFIE A TEOLO GIE

Edice Světová náboženství Simon Philip De Vries ŽIDOVSKÉ OBŘADY A SYMBOLY K 2018, váz., 304 s., 298 Kč Menora a ner tamid V synagoze najdeme celou řadu předmětů, které samy o sobě nemají vliv na chod bohoslužby, ale v určitých chvílích přitahují naši pozornost. Takřka v každé synagoze svítí lampa, jejíž světlo plane nepřerušeně; raději řekněme téměř nepřerušeně, protože tím, kdo je opatruje, není nikdo jiný než pouhý člověk. Tvar ani vzhled této lampy neupravují žádné zvláštní předpisy nebo doporučení, proto se někdy setkáme s lampou závěsnou, příležitostně s nástěnnou nebo zkrátka s nějakou jinou lampou. Místo, kde lampu najdeme zavěšenou či postavenou, také není přesně určeno a stanoveno. Ve většině synagog bliká před schránou na Tóru, v jiných naproti vchodu, ale bývá také připevněna na některém z pilířů v synagoze. Některé synagogy mají dokonce dvě tyto lampy. Ať je jedna nebo dvě, používáme pro ně označení ner tamid, věčné světlo. Toto jméno nám připomíná jejich dávného předka, zlatý svícen, který musel být neustále živen a dokrmován olejem, aby hořel bez přestávky. Věčné světlo zlatého svícnu planulo nejprve ve stanu setkávání a později i v Chrámu Šalomounově a Ezdrášově. Svícen, menora, stával ve svatyni, která tvořila zvláštní část stanu setkávání i Chrámu. Jeho světlo bylo bez ustání přikrmováno, aby hořelo ve dne i v noci. Ner tamid nás upomíná na menoru z dávných svatyní. Slouží opravdu jen jako upomínka, protože synagoga není svatyně s oltářem a obětními chleby. Lampa ani nemá tvar menory, neboť už v úvodu jsme zmínili, že nebyla stanovena žádná pevná pravidla pro její vzhled. Má však tu moc šířit kolem sebe jedinečnou, téměř tajuplnou atmosféru. Světlo znázorňuje také duši, jak to vyjádřil autor následujícího výroku (Př 20,27): „Lidský duch je světlo od Hospodina.“ V židovském domě znamená hořící světlo viditelnou připomínku drahého zesnulého. Zemře-li někdo z rodiny, zapálí se v domě, nejčastěji v obývací místnosti, světlo, jehož plamen se udržuje po dobu dvanácti měsíců, po dobu smutečního roku. V následujících letech se vždy v den smrti, na tzv. jarcajt, světélko opět zapálí. Z tohoto důvodu mnozí lidé věří, že věčné světlo v synagoze se zapaluje k připomínce na zesnulé členy obce. Tak tomu opravdu v některých obcích může být, ovšem jedině tehdy, hoří-li v té které synagoze stále dvě světla. Menora ve své původní podobě, jejíž předobraz stával ve svatyni, také docela nevymizela z židovského života. Takový víceramenný svícen se zapaluje při Svátku světel, Chanuka, o němž bude řeč později. (ukázka z knihy)

Jiří Hoblík PROROCI, JEJICH SLOVA A JEJICH SVĚT K 2004, váz., 520 s., 498 Kč Obsáhlá monografie J. Hoblíka Proroci, jejich slova a jejich svět, je věnována starověkým proroctvím, zvláště hebrejské profétii. Autor se zabývá otázkou, co profétií rozumět, jak ji zařadit, a sleduje její dějiny od prvních dokladů na starém Předním východě až po rané křesťanství. Knížka je otevřená všem zájemcům o svět starověkých proroků a prorokyň a snaží se odpovědět na otázku, co hledat v prorockých spisech Starého zákona. Řeč o zjevení je hluboce zakořeněna v náboženském světě Předního východu. Zjevení bývá líčeno jako událost, která se může odehrávat v prostředí člověku známém a spolu s přírodními úkazy jako jeho průvodní jevy, nabývajícími tak symbolický význam. Anebo se inspirovaný nachází v cizině (Elijáš v 1K 19), popřípadě nevidí u zjevení vztah ke svému okolí. Velmi často je zjevení určeno významným osobám, legendárním i historickým. Jim božstvo zjevuje svou vůli, určuje jejich další úděl, který se může týkat jich samých, ale i těch, vůči nimž inspirovaní mají jistou odpovědnost. Například ve vyprávěních knihy Genesis Hospodinova zjevení provázela Abrahamův život a v revelaci se také rozhodovalo o osudu Sodomy (srv. Gn 18). Což je jeden z příkladů za mnohé, když chceme alespoň poukázat na samozřejmou skutečnost, že prorocká inspirace není inspirace vůbec. Zároveň je prorocká inspirace specifická tím, že se buď prorokova údělu netýká, anebo z něho činí médium poselství. Prorok je přeci prostředníkem, od něhož se očekává, že sdělný obsah zjevení sdělí. O inspiraci si troufáme se vší opatrností domnívat, že ji jahvistický prorok zakoušel jako zkušenost moci, kterou vnímal jako vnější a identifikoval ji jako moc Hospodinovu. Byla to moc přemáhající jeho vlastní lidskou moc (srv. Iz 6; 8,11; Jr 20,7.9; Am 3,8). To však neznamenalo jeho oslabení, nýbrž naopak zmocnění, pověření k určitému prorockému poslání. A věcí prorokovy odpovědnosti bylo neklamat na cestě od inspirace k vyjádření svého sdělení. Jeho projev se pak stal výzvou posluchači nebo posluchačům k akceptaci proroka a jeho sdělení. Vzhledem k naznačeným prvkům prorokování nemůžeme ani v nynější otázce setrvávat jen na korespondenci revelace a inspirace. Za zdůraznění stojí, že náš výraz zjevení nemá ve Starém zákoně blízký hebrejský protějšek. Hospodin se zejména nechává „vidět“ (nir’á) či „se odhaluje“ (niglá) a něco „odkrývá, odhaluje“ (gálá) (tyto dvě konjugace od kořene g-l-h jsou nejbližší našemu „zjevit se“ / „zjevit“, např. v Gn 35,7 / / Am 3,7), „říká“ (’ámar), „oznamuje, ohlašuje“ (higgíd). Všechny tyto výrazy míní událost, kdy Hospodin něco obrazně či slovně sděluje. (ukázka z knihy)


FILOSOFIE A TEOLO GIE Edice Rozhovory nad biblí Jan Heller NA ČEM MI ZÁLEŽÍ K 2017, váz., 320 s., 278 Kč 3. svazek úspěšné edice, v které jsou zaznamenány biblické rozhovory Petra Vaďury a jeho hostů na rozhlasových vlnách. „Představte si, že stavíme katedrálu. Sedíme na chladné zemi, nejsme v nebi, třeba i prší. Tesáme kameny, to jest čteme staré texty, probíjíme se gramatikou, zápasíme se svými nároky, když se chceme rozdělit s bližním, signujeme svůj kámen jako v gotické huti, ne abychom se chlubili, ale abychom potvrdili, že stojíme za tím, co prošlo našima rukama a na čem jsme pracovali. Katedrála je vysoká a strmá. Roste pomalu. Třeba budeme zítra odvoláni a nedožijeme se toho, až bude sklenut chór. Ale Bůh může všecko. Třeba nás vír Ducha uchvátí vzhůru jako Elijáše – nad bídu lidského ulpívání, nad strmou výšku katedrál. Strohá katedrála, strohé křesťanství. Dej nám Bůh neumět víc než Krista ukřižovaného.“ Těmito slovy uzavřel 19. srpna 2006 prof. Jan Heller rozhlasový pořad, ve kterém se pokusil vysvětlit posluchačům, na čem mu lidsky i teologicky záleží. A těmito slovy se uzavírá i druhý svazek přepisu rozhlasových

[7]

rozhovorů nad biblí, které s profesorem Hellerem natočil Petr Vaďura. Z kamenů, které Heller tesal, bylo vystavěno mnohé: sloupy – to jsou Hellerovi žáci, dnes kazatelé a faráři v církvi, stěny – posluchači jeho kázání a čtenáři jeho článků a knih, kteří pochopili, že není třeba chtít být středem katedrály, protože jejím středem je Kristus Pán. Heller však vytesal i řadu dlaždic, po kterých může citlivý návštěvník kráčet hlouběji do nitra chrámu. Těmito dlaždicemi jsou rozhlasové pořady, které vznikaly od roku 2003 až do jeho smrti. Poslední Ranní slovo odvysílala stanice Vltava dva dny před Hellerovým odchodem 13. ledna 2008. Několik měsíců předtím vydalo nakladatelství Vyšehrad první svazek rozhlasových relací Jana Hellera nazvaný Znamení odkazující k nebi. Do tohoto svazku však nemohly být zahrnuty všechny rozhovory, které Petr Vaďura s Janem Hellerem pro rozhlas natočil, mimo jiné ty, které vznikly až po jejím vydání. Protože si čtenáři knižní podobu rozhovorů oblíbili stejně jako podobu rozhlasovou, je namístě po Hellerově odchodu vydat i texty zbývající a pozvat čtenáře na další cestu do hlubin katedrály. Vedle přepisu pořadů zabývajících se starozákonními knihami, perikopami a různými biblickými postavami zde čtenáři naleznou i citované vyznání Jana Hellera Na čem mi záleží, které dalo svazku jméno. Knihu navíc doplňuje jeden text nerozhlasový – je jím přepis besedy Jana Hellera se studenty různých vysokých škol o víře a vztahu k Písmu, který vznikl na vysokoškolské koleji v Praze v roce 2003.

Jan Heller ZNAMENÍ ODKAZUJÍCÍ K NEBI K 1941, váz., 280 s., 268 Kč (2. vydání) Kniha přináší záznam rozhovorů s profesorem Janem Hellerem vysílaných v letech 2003 až 2006. Představují bohatou životní i odbornou „sklizeň“ tohoto našeho známého biblisty a starozákoníka. Profesor Heller v nich vykládá svým specifickým způsobem. Počítá s nepoučeným čtenářem, takže uvádí i fakta běžným čtenářům bible známá, ovšem na druhé straně čtenáře nešetří a vyžaduje po něm aktivní přístup: chce, aby s ním čtenář myslel a domýšlel napovězené. I přes svou osobitou laskavost a vnímavost pro lidské slabosti se nevyhýbá radikálním výrokům na adresu pokrytců, mocných zneužívajících své postavení, či na adresu různých náboženských podvodníků. Nebojí se vyznat svou osobní víru, ale činí tak s vnitřním zaujetím, neideologicky a s hlubokou životní zkušeností. V odborných pasážích velmi často vychází ze svých bohatých religionistických znalostí, takže na biblické texty vrhá nové světlo. Rozhovory s profesorem Hellerem jsou velmi dynamické, získaly si široký okruh rozhlasových posluchačů a jistě dobře poslouží i těm, kdo se nad jejich tématy chtějí zamyslet hlouběji.

Jan Sokol ZŮSTAT NA ZEMI K 1957, váz., 304 s., 258 Kč Přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahují dva cykly rozhovorů: 1) nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona, 2) nad biblickými texty liturgického kalendáře.



[8]


Edice Dějiny idejí Frances Yatesová GIORDANO BRUNO A HERMETICKÁ TRADICE K 1966, váz, 536 s., 498 Kč

nového zjevení, které mělo ohlašovat návrat k přirozenému náboženství Egypťanů a k jeho magii v rámci katolictví (jak Bruno kupodivu předpokládal), byl kopernikanismus. Legenda, podle níž byl Bruno pronásledován jako filosofický myslitel a upálen za své smělé představy o bezpočtu světů a pohybu Země, tak nadále neobstojí. Tato studie, doufám, Byl-li jedním z bodů, za něž ještě více objasnila podobu a povahu této mise, přičemž zárobyl Bruno odsouzen, pohyb veň zdůraznila, že k této misi patřila filosofie, včetně údajně Země, jeho případ není v tom- koperníkovské heliocentrické koncepce. Bruno, jenž byl zcela to ohledu nikterak totožný pohroužen do hermetismu, nedokázal koncipovat filosofii s případem Galilea Galileipřírody, číslo, geometrii či schéma, aniž do nich vnesl božské ho, který musel odvolat své významy. Je proto ve skutečnosti tím posledním, kdo by mohl tvrzení, že se Země pohybuje. být považován za představitele filosofie oddělené od teologie. Galileovy názory se zakláda- Církev byla proto zcela v právu, jestliže filosofická témata ly na ryzí matematice a mezahrnula do svého odsouzení Brunových herezí. Filosofické chanice. Žil v jiném myšlenkovém světě než Giordano Bruno, názory byly od těchto herezí zcela neodlučitelné. ve světě, v němž „pythagorejské intence“ a „hermetické pečetě“ Nicméně co se týče morálních základů, zůstává Brunova ponehrály žádnou roli a kde vědec dospíval ke svým závěrům zice pevná. Neboť ten, kdo hájil důstojnost člověka ve smyslu na ryze vědeckých základech. Brunovu filosofii nelze oddělit svobody, tolerance, práva člověka povstat v kterékoli zemi od jeho náboženství. Ona byla jeho náboženstvím, „nábožen- a říci svůj názor, bez ohledu na všechny ideologické překážky, stvím světa“, jež Bruno spatřoval v této rozšířené formě neko- byl potomek renesančních mágů. A mág Bruno hájil lásku nečného vesmíru a nesčetných světů jakožto rozvinuté gnóze, proti tomu, co z křesťanství, tohoto náboženství lásky, učinili jakožto zjevení božství skrze jeho „stopy“. Symbolem tohoto pedanti na obou stranách. (ukázka z knihy)

Paul Oskar Kristeller OSM FILOSOFŮ ITALSKÉ RENESANCE K 1860, 208 s., 248 Kč Alexandre Koyré OD UZAVŘENÉHO SVĚTA K NEKONEČNÉMU VESMÍRU K 1595, 264 s., 328/164 Kč Václav Tomek, Ondřej Slačálek ANARCHISMUS / Svoboda proti moci K 1872, 672 s., 498/249 Kč

Edice Reflexe

Jan Sokol (ed.) MISTR ECKHART A STŘEDOVĚKÁ MYSTIKA K 1938, váz., 360 s., 368 Kč

Tomáš Nejeschleba JAN JESSENIUS V KONTEXTU RENESANČNÍ FILOSOFIE K 1967, váz., 296 s., 298 Kč

Hrotsvita z Gandersheimu DUCHOVNÍ DRAMATA K 1720, váz., 160 s., 198/99 Kč

Henri Bergson DVA ZDROJE MORÁLKY A NÁBOŽENSTVÍ K 1820, váz., 272 s., 298 Kč

MYSTIKA A REFORMACE THEOLOGIA DEUTSCH Text a dějinný kontext K 1868, váz., 264 s., 298 Kč



[9]

Edice Teologie Karl Rahner, Herbert Vorgrimler TEOLOGICKÝ SLOVNÍK K 1991, váz., asi 464 s., vyjde v červnu, cca 448 Kč

Jaroslav Vokoun POSTKRITICKÝ PROUD V SOUČASNÉ ANGLOAMERICKÉ TEOLOGII K 2038, brož., asi 344 s., vyjde v červnu, cca 348 Kč

Postkritičtí autoři sdílejí s postmodernisty kritiku moderny, nikoli však nihilistické a relativistické důsledky z této kritiky nezřídka vyvozované. Absolutní jistotu Touto knihou se dostává nemáme, můžeme však mít dostatečnou jistotu a zdůk českému čtenáři soubor- vodněnou a rozumnou víru, a na základě této víry ný přehled teologie, který můžeme mnohému porozumět. V první části knihy zpracoval jeden z nejvýautor probírá hlavní inspirace postkritické teologie značnějších katolických a způsoby, jak byly v teologii přijaty – filosofii poznání teologů 20. století Karl Michaela Polányiho, Austinovu filosofii jazyka a nové Rahner (1904—1984). pojetí vztahu racionality a tradice u MacIntyrea. V druZa svého života působil nejprve v duchovní správě hé části knihy jsou představeni teologové a teoložky, a potom jako profesor na teologických fakultách v Ra- navazující na G. A. Lindbecka, nejprve ti, kdo bezprokousku a Německu, byl jedním z poradců na 2. vatistředně rozvíjejí jeho přístupy a následně ti, kdo jsou kánském koncilu a významně se podílel na tvorbě jím sice inspirováni, ale vidí jej značně kriticky. Jako a vypracování koncilových dokumentů. jistý solitér je představen Th. Oden. Kleines Theologisches Wörterbuch — tak zní původní titul Postkritická teologie je příkladem ekumenické teoloknihy — zpracoval Karl Rahner s pomocí svého gie, spektrum jejích představitelů sahá od římskokatoasistenta Herberta Vorgrimlera (nar. 1929). Je jednou lických teologů přes luterány a reformované až k bapz jeho nejvydávanějších knih. Od šedesátých let vyšel tistům a menonitům. Zvláštní ohlas našla mezi evangev němčině v šestnácti reedicích a dosáhl celkového likálními autory. Všechny tyto teology spojuje respekt nákladu přibližně 200 000 výtisků, byl přeložen do an- k Písmu svatému a nové ocenění významu tradice gličtiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny, a společenství při výkladu Písma, jakož i postmoderní maďarštiny a dalších jazyků. vědomí částečnosti a kontextuální omezenosti našich Karl Rahner nechce ve svých spisech čtenáře jen teore- výpovědí. ticky poučovat, jeho teologická tvorba měla vždy pas- Tato kniha ovšem nechce pouze podat přehled o jedtorační charakter a byla určena nejen bohoslovcům nom proudu teologického uvažování. Jako červená nit a kněžím, ale zejména všem těm, kteří v kontextu seku- se jí vine otázka, „jak dělat teologii dnes“. V návaznosti larizovaného světa s jeho mnohostí věrouk a přesvědna Polányiho teorii vědeckých objevů chce sama uvádět čení vážně a poctivě přemýšlejí o své víře, jejích zákla- na cestu teologického objevování, po které před námi dech a souvislostech. Své si v Rahnerově knize najdou kráčely velké postavy Písma svatého a dějin křesťanství. také ti, kdo do setkání s teologií přinášejí především Jaroslav Vokoun (1956) vyučuje od r. 1997 teologii své otázky a pochybnosti. a filosofickou propedeutiku na Teologické fakultě Slovník vychází ve 2. vydání a zahrnuje více než Jihočeské univerzity. 600 hesel.

Hans Küng KRÉDO Apoštolské vyznání víry dnes? K 1956, váz., 160 s., 248 Kč

Hans Küng VĚČNÝ ŽIVOT? K 1870, váz., 304 s., 298 Kč


Rupert Berger LITURGICKÝ SLOVNÍK K 2019, váz., 592 s., 498 Kč

Václav Vacek POZVÁNÍ K VEČEŘI PÁNĚ K 1976, váz., 208 s., 248 Kč

Petr Pokorný a kol. HERMENEUTIKA JAKO TEORIE POROZUMĚNÍ K 1805, váz., 440 s., 448 Kč


[ 10 ]


Mimo edice Bonaventura Bouše ODKAZ A VZPOMÍNKY K 2041, brož., asi 144 s., vyjde v červnu, cca 168 Kč Útlá knížka vzpomínek současníků na člena řádu svatého Františka z Assisi Bonaventuru Boušeho, teologa, liturgistu, znalce umění a mistra slova dosvědčuje, že ani řadu let po své smrti nepřestává být osobností burcující naše křesťanství, nemilosrdným nastavovatelem zrcadla našim povrchnostem, selháváním a zradám, svědkem Kristovým, jenž jako málokdo dovedl kázat Kristův kříž. Mladí teologové, které Bonaventura oslovil svou opravdovostí vlastně v posledních letech života, se chopili záslužného díla podat svědectví o tomto Kristově svědku a představit ho těm, kteří neměli možnost se s ním osobně setkat. Činí to v řadě odborných studií teologických, v souboru osobních vzpomínek a v několika Boušeho kázáních – homiliích.

Karel Vrána SVOBODA K PRAVDĚ K 2010, brož., 312 s., 248 Kč

ších) a nepřestával zdůrazňovat, že každé „skutečné velké a živé umění gravituje celou svou duší k posledním otázkám a prvním jistotám lidského života“. Díky své filozofické všestrannosti se Karel Vrána v podstatě Kniha, kterou byste celý život věnoval též vztahu filozofie a přírodních věd (nezaneměli přehlédnout pomeňme, že už v roce 1968 vydal první českou monografii Církev v Čechách měla a má málo o Teilhardu de Chardinovi), a tak i v tomto souboru nalézáme takových výrazných osobností, jako jeho studie o poměru filozofie k přírodním vědám. Univerzálbyl filozof a teolog Karel Vrána nost Vránova vhledu do této problematiky je důkazem jeho (1925–2004), jehož dílo významně schopnosti promítat ontologické jistoty do proměnlivosti příovlivňovalo kulturní profil českého rodních dějství. A teologem je v tom, že nezpochybňuje příroexilu a po roce 1989 inspirativním dovědné premisy; nicméně doufá a věří ve společný směr všech způsobem ovlivňovalo i naši postkocest za poznáním, že se nakonec protnou v samém centru bytí, munistickou duchovně vyprahlou atmosféru. S jeho dílem tedy v Bohu. jsme se mohli seznámit už v roce 1995, kdy vyšel soubor jeho Vránovo filozofování bylo vždy shovívavě tolerantní, nikdy statí Experiment křesťanství, kde vstoupil významným způnesklouzávalo k dogmatismu, za vším bylo cítit srdce člověka, sobem do našich úvah o základních hodnotách evropské civikněze, jemuž bylo dáno do vínku pochopení pro vše, co ztěžuje lizace. Nyní nám rozšiřuje pohled na tuto výjimečnou osoblidskou cestu ke spáse. A nám, kteří jsme jej znali osobně nost další svazek jeho filozoficko-literárněhistorických úvah a měli ho rádi, se často stýská po jeho pochopení věcí, jež se s názvem Svoboda k pravdě (Vyšehrad, Praha 2008, edičně nám zdají nepochopitelné. uspořádala Jolana Poláková a doslovem doprovází Vránův (recenze Jaroslava Meda, Katolický týdeník) žákVojtěch Novotný). V knize se setkáváme s brilantně napsanými filozofickými eseji, v nichž se K. Vrána zamýšlí nad smyslem soudobého ateismu pod patronací R Nietzscheho, „černého proroka“ 20. století, a nad sílící totalitou technokratického myšlení v současném světě. Pro Karla Vránu nebyla filozofie nikdy katedrovou vědou systemizující ideje, ale byla především touhou po nalezení plnosti a celistvosti bytí, a proto jej přitahovalo zejména to, co tuto touhu narušovalo. Jeho filozofické myšlení vždy tíhlo k dialogičnosti, tudíž sám sebe považoval za dialogického personalistu. A právě v tomto bodě, v prostoru dialogu, se vytvářel Vránův vztah ke kultuře, zejména k literatuře, neboť ta je ve své podstatě komunikací, dialogem, v němž člověk hovoří k druhému a osvobozuje sebe sama od tíhy života a času. Svým v podstatě filozoficky hermeneutickým přístupem k literatuře dospíval K. Vrána k záMichel Quoist Richard Rohr věrům, že filozofie a literatura tvoří spojité nádoby, a tam MEZI ČLOVĚKEM kam nemůže vstoupit filozofická reflexe, tam vstupuje spiso- RADIKÁLNÍ MILOST A BOHEM vatelova intuice a odhaluje hlubiny lidského nitra. V těchto Meditace na každý den intencích zkoumal své milované básníky (v knize nalézáme K 1798, brož., 224 s., 248 Kč K 1797, brož., 208 s., 198 Kč studie o B. Reynkovi, J. Čepovi, P. Denovi, R. Vlachovi a dal-


H I S T O R I E A L I T E R AT U R A F A K T U

[ 11 ]

Edice Historica Jarmila Bednaříková FRANKOVÉ A EVROPA K 1997, váz., asi 416 s., vyjde v červnu, cca 388 Kč Nová práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.

Jarmila Bednaříková STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ K 1939, váz., 416 s., 398 Kč

J. Bednaříková, A. Homola, Z. Měřínský STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ A VÝCHOD EVROPY Byzanc, Slované, Arabové K 1815, váz., 560 s., 468 Kč

Zdeněk Kalista KAREL IV. Jeho duchovní tvář K 1929, váz., 248 s., 248 Kč

Zdeněk Kalista KAREL IV. A ITÁLIE K 1700, váz., 272 s., 328 Kč

Karel Schwarzenberg HERALDIKA K 1865, váz., 216 s., 368 Kč

Josef Forbelský ŠPANĚLÉ, ŘÍŠE A ČECHY v 16. a 17. století K 1842, váz., 720 s., 598/350 Kč

Tarthang Tulku (ed.) STAROVĚKÝ TIBET K 1899, váz., 376 s., 448/224 Kč

Peter Schäfer DĚJINY ŽIDŮ V ANTICE Od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu K 1573, váz., 264 s., 258/129



[ 12 ]


Edice Velké postavy českých dějin Jiří Štaif

borných prací a studií Palackému věnovaných. Výsledkem je vyvážený životopis, věnující pozornost stejnou měrou životu, dílu a jeho interpretaci, a mýtu – proměnám postavení Palackého v jednotlivých obdobích českých dějin počínaje závěrem 19. století až po současFrantišek Palacký, historik nost. S použitím poznatků psychologie a sociologie zaa politik, zakladatel české řazuje J. Štaif Palackého do kontextu rodící se nové státnosti v moderním sločeské národní elity, jež přes jistou „obezřetnost“ danou va smyslu, patří jistě k těm jejím zaměřením i vnější situací dokázala sehrát mimoosobnostem naší minulosřádně významnou roli v procesu formování české náti, k nimž je dobré se stále rodní identity. Osobnost Františka Palackého vždy byznovu vracet. Jiří Štaif, la její důležitou konstitutivní součástí a závěrečná kaprofesor katedry hospopitola monografie „Životnost odkazu a rébus mýtu“ do dářských a sociálních jisté míry přesahuje rámec vlastního životopisu a přidějin Filozofické fakulty náší objevný a hluboký pohled na vývoj a proměny česv Praze, se k napsání Palackého monografie odhodlal ké národní identity. po dvou desetiletích intenzivního badatelského zájmu o klíčovou postavu našeho 19. století a množství odFRANTIŠEK PALACKÝ Život, dílo, mýtus K 2036, váz., 400 s., 368 Kč

Zdeňka Hledíková ARNOŠT Z PARDUBIC Arcibiskup, zakladatel a rádce K 1971, váz., 352 s., 328 Kč

dověkých dějin. Bylo by ale mylné pohlížet na Arnošta jen jako na jakéhosi poradce krále Karla. Ač je Arnoštovo angažmá na Karlových projektech výraznou kapitolou arcibiskupovy činnosti (viz role mediátora mezi císařstvím a papežstvím tak dramaticky vyjádřená na pozadí osudu Coly di Ri... Na úvod je třeba konstatovat, že enzo), nelze opomíjet ani roli, kterou první arcibiskup sehrál osobnost Arnošta z Pardubic (ač arv dějinách české církve. S činností Arnošta z Pardubic je vedle cibiskupův význam pro epochu vlásymbolů pražského arcibiskupství a vysokého učení spojeno dy Karla IV. nebyl nikdy zpochybpředevším dokončení vnitřní christianizace Čech a vytvoření ňován) ve srovnání s jeho souputnísprávního systému, odpovídajícího západoevropským stankem a partnerem Karlem IV. nedodardům. Ač v mnohém navazoval na své předchůdce, Z. Hlešla souměřitelné pozornosti historidíková ve svém textu ukazuje, jak hluboké vzdělání, cílevědoků. Před Hledíkovou se biografie prvního pražského arcibismost i osobní kvality Arnoštovy podmínily úspěch těchto prokupa zhostili toliko dva autoři – za zmínku tu stojí cesů. Aby čtenář plně docenil „zakladatelské dílo“ Arnoštovo, především jméno Václava Chaloupeckého. Obě tyto práce věnuje Hledíková obsáhlý prostor správnímu vývoji (arci) jsou však již takřka půlstoletí staré. Hledíková tak nevstupudiecéze a dalším náležitostem, což bude řadový čtenář jistě je na pole neorané, přesto ale není její kniha mlácením kvitovat s povděkem. Podobně se zabývá také arcibiskupovou prázdné slámy. reformní politikou, dohledem nad hospodářskou i mravní V koncepci knihy je vhodně kombinováno hledisko chronoloúrovní domácího kléru. Opět v kontextu svých dlouhodobých gické a topické. Po nutném úvodu, kdy věnuje pozornost texzájmů neváhá autorka překročit prostor zemí Koruny české, tům svých předchůdců a objasňuje pojetí práce vlastní, se aukdyž pojednává o Arnoštově roli metropolity ve vztahu k patorka obsáhle zaměřuje na otázku počátků Arnoštova rodu. pežské kurii. S nároky, které text na čtenáře mnohdy klade, Jedná se o pasáž stěžejní, neboť bez znalosti kořenů můžeme pak souvisí i další sympatický rys knihy – terminologický stěží hodnotit Arnoštovu cestu na vysluní arcibiskupského slovníček zařazený na konci knihy. stolce. Bohužel je však toto poznání znesnadněno – ne-li zne(z recenze Josefa Šrámka, Dějiny a současnost) možněno – minimem pramenných podkladů o původu pánů z Pardubic. Hledíková se tak musela pustit na tenký led speTomáš Knoz kulací a lze jí jen přičíst ke cti, že její pojetí vyniká přehledností shrnutí dosavadních hypotéz, jejích pramenných dokla- KAREL STARŠÍ dů a především střízlivostí tvrzení vlastních. Autorka předně ZE ŽEROTÍNA poukazuje na fakt, že ač literatura spojuje působení Arnošta Don Quijote z Pardubic až s Karlem IV., pozdější pražský (arci)biskup za- v labyrintu světa čal svoji kariéru už ve službách jeho otce Jana coby diplomat. K 2011, váz., 368 s., 348 Kč I díky tomu mohl důvěrně poznat avignonské i italské prostředí a rozšířit si své duševní obzory. Přesto skutečně razantRobert Sak ní nástup Arnošta z Pardubic lze datovat do období po roce JOSEF 1339, kdy se stal děkanem pražské kapituly a posléze pražským biskupem. Zanedlouho mu po boku coby zeměpán sta- JUNGMANN Život obrozence nul Karel IV. a spoluprací obou mužů začalo – jak autorka K 1947, váz., 320 s., 298 Kč na řadě míst výstižně dokládá – „zlaté“ období českých stře-


medailonek

[ 13 ]

našich autorů

Ak. mal. Zbyněk Kočvar, nar. 6. 4. 1950 v Náchodě. Vystudoval náchodské gymnázium, vyučil se reprodukčním grafikem-litografem v tiskárně v Červeném Kostelci, rok studoval na Střední odborné škole výtvarné (dnešní Výtvarné škole Václava Hollara), od roku 1972 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Propagační grafiky vedeném prof. E. Weidlichem a odb. asistentem, nynějším profesorem, R. Vaňkem. Velký vliv na něj mělo setkání s Oldřichem Hlavsou, (ale také s J. Týfou a Z. Sklenářem), které asi nejvíce určilo zaměření jeho tvorby na typografii a rovněž na navrhování písma. Po celou dobu své profesionální činnosti se zabývá grafickou úpravou knih, v osmdesátých letech navrhoval poštovní známky, příležitostně se věnuje návrhům firemních značek i výstavnictví. Již patnáctým rokem učí grafický design a další odborné předměty na Vyšší odborné škole grafické a Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze. V nakladatelství Vyšehrad navrhl několik edičních řad a desítky samostatných knižních titulů, z nichž můžeme jmenovat především edice Studium, Teologie, Světová náboženství, Raně křesťanská literatura. Pro Vyšehrad navrhl také novou podobu loga a emblémy k 70. a 75. výročí založení. Z knih vyšlých mimo naše nakladatelství jmenujme ještě Národní divadlo 1983, reprezentativní knihu přinášející technické informace, stavebně-historické studie a především bohatý obrazový doprovod ke stavební historii ND, rekonstrukci i nové výstavbě. Další velkou prací jsou čtyři svazky Dějin hmotné kultury od J. Petráně a kol., obsáhlé dílo s množstvím vyobrazení, tabulek, fotografií, popisků. Výstava P. Janáka na přelomu let 1982 a 1983 ve výstavní síni u pražských Emauz byla první a největší výstavou, na které se jako grafik podílel. Podobné zaměření měla později i výstava architekta K. Benše v pražské Fragnerově galerii. Následovaly velké retrospektivní výstavy grafické školy v Praze na Staroměstské radnici a v Karolinu, výstavy na univerzitách v Ostravě a v Pardubicích, další ve francouzském městě Chambery. Náročnou koncepční prací jsou i tři Almanachy grafické školy, na jejichž přípravě se podílel.



[ 14 ]


Edice Moderní dějiny Paul Krugman NÁVRAT EKONOMICKÉ KRIZE K 2032, váz., asi 192 s., vyjde v červnu, cca 228 Kč Známý americký ekonom P. Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2008, jako jeden z mála již před nástupem finanční krize roku 2008 upozorňoval na možná úskalí stávajícího vývoje ekonomiky. Nedávné události, jejichž důsledky pocítil v podstatě celý svět, se mu staly podnětem k novému ohlédnutí za dějinami ekonomických krizí 20. století počínaje Velkou hospodářskou krizí 30. let. Jedině v jejich rámci lze podle něj nedávný vývoj pochopit. Poslední z krizí chápe Krugman jako logické vyústění určitých tendencí, jejichž princip bylo už dříve možno pozorovat na jiných krizových ekonomických jevech lokálního dosahu. Autor tak pozoruhodným způsobem analyzuje události, k jakým došlo v Mexiku v 80. letech, v Japonsku v 90. letech, v jihovýchodní Asii konce 90. let i jinde, aby ukázal zákonitosti, jež zůstaly opomíjeny.

Moisés Naím ČERNÁ KNIHA GLOBALIZACE K 1922, váz., 304 s., 348 Kč

Ralf Dahrendorf OD PÁDU ZDI K VÁLCE V IRÁKU Nový začátek dějin K 1917, váz., 336 s., 348 Kč

George Soros NOVÉ PARADIGMA PRO FINANČNÍ TRHY Úvěrová krize 2008 a co dál K 2055, váz., 144 s., 218 Kč Úspěšný finančník a známý mecenáš George Soros předkládá nový pohled na fungování finančních trhů.

Prokop Tomek ŽIVOT A DOBA MINISTRA RUDOLFA BARÁKA K 2030, brož., 176 s., 218 Kč Podobný vztah pěstoval Barák s dalším významným umělcem, Janem Zrzavým. V roce 1958 na výstavě v Galerii Čs. spisovatel koupil Barák Zrzavého Kleopatru. Sám Zrzavý to potvrdil při výslechu na Státní bezpečnosti roku 1962. Tajemník Jenyš malíři tehdy vyplatil 20 000 Kčs v hotovosti. Tak začaly sporadické kontakty Zrzavého a Baráka. I Jan Zrzavý bydlel v nevyhovujícím bytě, v Českomalínské 15 na Praze 6. Nový byt pro něj našli úředníci ministerstva vnitra na Malé Straně, na Nových zámeckých schodech číslo 6. Původní majitelce tohoto bytu byl přidělen byt z fondu ministerstva vnitra v Praze-Strašnicích. Do bývalého bytu Jana Zrzavého v Českomalínské ulici se nastěhoval příslušník Státní bezpečnosti Sidorenko. I v tomto bytě bylo nutno provést stavební úpravy. Netradiční bylo řešení problému, jak adaptační práce vyúčtovat. Pro tento účel byl založen svazek konspiračního bytu s krycím jménem „Michal“, vedeného formálně na 6. odboru II. správy MV. Z agenturních fondů kontrarozvědky StB pro boj proti vnějšímu nepříteli bylo tak pro tento účel v době od 2. července do 5. prosince 1958 vyplaceno 3958,44 Kč. Nešlo ale jen o pouhé přidělení bytu. Nezbytné stavební úpravy bytu na Nových zámeckých schodech na Praze 1 v hodnotě 15 693,80 Kčs byly opět hrazeny z rozpočtu ministerstva vnitra. V rehabilitačním spise generální prokuratury na Rudolfa Baráka se dochoval originál Zrzavého blahopřání Barákovi do nového roku 1958. Zrzavý děkoval za zájem o jeho malbu a pomoc při zařizování výstavy. Jan Zrzavý pak po přestěhování na Malou Stranu prodal za 15 000 Kčs Barákovi obraz Bretoňský přístav. Daroval mu jeden Kubištův obraz a svoji kresbu Vodňanský rybník. Na Vánoce 1961 připravil pro Baráka jako dárek kresbu uhlem s pozoruhodným tématem: ruský tank na Smíchově před odhalením (!), sám jej zanesl na předsednictvo vlády. Také Vlastimilu Jenyšovi daroval Zrzavý tři menší kresby: Česká vesnice, Zátiší s ovocem, Krajina s rybníkem jako dary za vyřizování dekretu na byt, elektrické a plynové přihlášení apod. Barák Zrzavého pak dvakrát v novém bytě na Malé Straně navštívil. (ukázka z knihy)

Prokop Tomek OKRES NA VÝCHODĚ 196 0–1989 Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod K 1999, brož., 240 s., 228 Kč



[ 15 ]

Edice Kulturní historie Caesarius z Heisterbachu VYPRÁVĚNÍ O ZÁZRACÍCH Středověký život v zrcadle exempel K 2034, váz., 368 s., 398 Kč „Vyprávění o zázracích“ (Dialogus miraculorum) je rozsáhlá sbírka exempel – vyprávění, jež kazatelé středověku vkládali pro větší živost a navázání kontaktu s posluchači. Její autor, cisterciácký mnich porýnského kláštera v Heisterbachu, do ní na počátku 13. století shromáždil velké množství jednotlivých vyprávění vybraných ze svých kázání, a bývá považován za jednoho ze zakladatelů exempla jako samostatného žánru. Vedle svého díla nejznámějšího byl Caesarius autorem souborů kázání, dalšího spisu podobného Dialogu nazvaného Osm knih zázraků a několika oslavných životopisů soudobých osobností. Svou nejproslulejší práci uspořádal Caesarius ve dvanácti oddílech, jejichž sled odráží průběh života mnicha – od vstupu do řádu, pokání a vyznání vin, přes neustálý boj s pokušeními a svody a úklady ďábla, až po umírání a smrt. Významné místo náleží posilám, jichž se mnichu (a člověku vůbec) dostává na obtížné cestě života, především Panně Marii, ochránkyni věřících a ve zvláštní míře cisterciáckého řádu, ale stejně tak svátosti eucharistie – těla a krve Páně. Velký prostor zaujímají nejrůznější vidění, spojená s všudypřítomným průvodcem středověkých lidí – ďáblem. Jak sám název napovídá, má sbír-

Craig Wright LABYRINT A BOJOVNÍK Symboly v architektuře, náboženství a hudbě K 1980, váz., 344 s., 398 Kč

Jacques Le Goff, Jean-Claude Schmitt (eds.) ENCYKLOPEDIE STŘEDOVĚKU K 1974, váz., 936 s., 898 Kč


ka formu rozhovoru mezi mnichem a novicem. V něm hrají hlavní roli příběhy, ale dostává se i na výklady o významu věroučných pojmů, symbolice čísel, původu slov. Autor Dialogu miraculorum v sobě nezapře zvídavého a bystrého pozorovatele světa kolem sebe, především světa lidí a jejich radostí, trampot a úzkostí, jimž dokázal vnímavě naslouchat. Podařilo se mu proto zachytit život své doby v překvapivém bohatství témat a pohledů – čtenář exempel se dozví mnohé o hospodářských, sociálních, náboženských i kulturních dějinách vrcholného středověku. Hrdiny Caesariových vyprávění nejsou v první řadě „velcí“, slavné osobnosti jeho doby, ale obyčejní současníci, muži a ženy, především v nejbližších klášterech řádu a jejich okolí. Díky tomu je Caesariova sbírka téměř nevyčerpatelným zdrojem poznatků o každodenním životě, mentalitě a sociálních vztazích lidí své doby. „Velkých dějin“ se však příběhy Dialogu také dotýkají, například při líčení křížové výpravy proti jihofrancouzským albigenským. Těmto pasážím věnovali zvýšenou pozornost badatelé zabývající se dějinami středověkých herezí. Ale zdaleka nejen oni. Význam Vyprávění o zázracích oceňovali a oceňují medievalisté a všichni, kdo se zabývají dějinami a kulturou středověku. Jacques Le Goff využil mimo jiné kapitol věnovaných očistci, různým viděním či lichvě, z Caesaria vydatně čerpali také Georges Duby, Jean-Claude Schmitt či Aron Gurevič. Caesariův soubor exempel byl znám již ve středověku i v českém prostředí – několik z jeho vyprávění přepracoval ke konci 14. století tvůrce sbírky Olomouckých povídek. Právě předkládaný výbor Jany Nechutové se nesnaží ze sbírky vybírat jen příběhy, ale citlivě je ponechává v jejich původním kontextu. Nechme se tedy uvést do podivuhodného světa Caesariových zázračných vyprávění! (ukázka z knihy)

Jacques Le Goff KULTURA STŘEDOVĚKÉ EVROPY K 1838, váz., 704 s., 698 Kč

Jean Flori RYTÍŘI A RYTÍŘSTVÍ VE STŘEDOVĚKU K 1954, váz., 256 s., 298 Kč


[ 16 ]


Mimo edice Jacques Pradel, Luc Vanrell ST-EXUPÉRY – POSLEDNÍ TAJEMSTVÍ K 2037, váz., 192 s., 225 Kč Dne 31. července 1944 vzlétl major Antoine de Saint-Exupéry z vojenské letecké základny Borgo na Korsice a zamířil k jižní Francii. Z průzkumného letu se nikdy nevrátil. Veškeré snahy lokalizovat jeho letadlo se následujících téměř šedesát let setkávaly s neúspěchem. V roce 1998 uvízl v sítích marseilleského rybáře řetízkový náramek nezvěstného spisovatele. Krátce nato identifikoval hloubkový potápěč a archeolog Luc Vanrell v zóně skalnatých zátok nedaleko Marseille vrak jeho letadla. To byl začátek neuvěřitelné odysey vedené snahou pochopit, proč se stroj slavného spisovatele a letce našel tam, kde ho nikdy nikdo nehledal. Tento skutečný historický thriller líčí několikaleté pátrání skupinky nadšenců, plné nečekaných zvratů, jež probíhalo nejen ve Francii, ale i za jejími hranicemi. Jeho závěr s konečnou platností vyvrátil hypotézy, z nichž vyrostl mýtus o Saint-Exupéryho smrti. Francouzský spisovatel nespáchal sebevraždu ani se nedopustil chyby v řízení. Jeho stroj neměl technickou poruchu. Saint-Exupéry zemřel za Francii v boji. A kdo ho sestřelil? V roce 1972 se v jednom vojenském časopise objevila citace dopisu z pera mladého aspiranta Luftwaffe, který v poslední červencový den roku 1944 sestřelil americký stíhací letoun Lightning… „Odjakživa jsem miloval záhady, hlavně ty, jež zůstaly neobjasněny. Tentokrát jsem byl na konci epického putování, nezvratně vedoucího k pravdě, doslova oslněn.“ (Alain Decaux)

Yvetta Dörflová, Věra Dyková KAM SE V PRAZE CHODILO ZA MÚZAMI Literární salony, kavárny, hospody a stolní společnosti K 2016, váz., 240 s., 498 Kč Život pražské společnosti v průběhu 19. století a první poloviny 20. století probíhal v literárních salonech, kavárnách, v hospodách a stolních společnostech. Vždy to byla místa setkávání; nejdříve nově se rodící české společnosti, později tyto prostory přispívaly ke vzniku moderních směrů v literatuře. Prostředí, kam se chodilo „za múzami“, tj. jak za zábavou, tak za vzděláním, ovlivňovalo charakter české kultury. Knížka dvou autorek, pracovnic Památníku národního písemnictví, vedle historického komentáře ukazuje podobu literárních salonů, literárních kaváren, neopomíjí ani hospody a šantány a věnuje se jejich návštěvníkům z řad literátů, umělců a hudebníků, ale i pražské bohémy. V publikaci najdete exteriéry a interiéry tehdy navštěvovaných míst doplněné citáty z dobové korespondence, deníků, pamětí a literárních děl. Také budou zveřejněny dosud neznámé nebo nepublikované reprodukce ze sešitů (cancbuchů), které si vedli návštěvníci stolních společností Arbesovy Mahabharáty a Flekovy akademie. Kniha tak zajímavě přibližuje atmosféru zmizelé Prahy.

Útok malířů Bedřicha Havránka a Václava Kroupy na Josefa Mánesa. Kresba A. V. Bar vitia.

Stříbrný řetízkový náramek vytažený z mořského dna mezi skalnatým zálivem u vesničky Sormiou a ostrovem Riou u Marseille na palubu trauleru L’Horizon, s nímž pravidelně vyráží na moře jeho majitel rybář Jean-Claude Bianco. Na štítku lze číst: „ANTOINE DE SAINTEXUPÉRY (CONSUELO) – c/o REYNAL AND HITCHCOCK INC. – 386 4TH AVE.N.Y.C.U.S.A.“

Skupina členů Dlouhého stolu, který zasedal v restauraci U Choděrů a později v Obecním domě. Fotografie asi z roku 1898. …


A N TO I N E D E S A I N T- E X U P … R Y

TA N E » N I C E M A N O N LETEC

TEXTY KE KUR›RU NA JIH A NO»NÕMU LETU

DNES VE»ER JSEM äEL O B H L … D N O U T S V … L E TA D L O LETEC VÃÿIT LIDEM JE MOéN…

SEDM DOPISŸ N ATA L I I PA L E Y

VYäEHRAD

A n t o i n e d e S a i n t - E x u p é r y / Ta n e č n i c e M a n o n

TA N E Č N I C E M A N O N Kouř cigaret ji dusí, a ty věčné kroky číšníků: po celý rok, od začátku až do konce, pořád spěchají. A ten zadumaný barman, co pořád něco přemílá v hlavě, a ti tanečníci… Tamhleten unylý, s pohyby rozměklými od toho, jak pořád jenom objímá ženy – při tanci se mu každá přitiskne k srdci –, a tenhleten těžkopádný, který si vybírá jako koňský handlíř… A to šampaňské. Šampaňské, symbol radosti, ano, jako oslavné girlandy, jako dva praporky trčící z čela autobusu… jaký vynález! Procházející číšník v bílém saku a s ubrouskem přes ruku se letmo otře o její stůl, jen co by jí šeptl: „Tamhleten tlouštík… chtěl tvoje jméno… bankéř.“ Vstane? Každých deset minut si chodí na toaletu opravit líčení. Popovídá si s tamní správkyní. Může si tam vylít srdce, říci: „Mám toho po krk…“ Je to oáza klidu, správkyně plete. Je to jako za kulisami, či ne? Člověk se tu uvolní. Ty utahané zoškliví: krk povolí, kyčle poklesnou. Řekne se: „Tak jo, babi…“ a jde se zase tančit. A cestou přes sál všechnu slabost, všechnu hanbu zastře povýšená tvář. Saxofonista po ní hází očkem. „Takový hochštapler… jestli si myslí…“ Je jí do pláče. Přišla Suzanne: „Dobrý den, Manon!“ Přátelsky se usmívá, má totiž nový plášť. „Takže pořád krásná, Suzanne?“ – „No? Co mu říkáš?“ Otočí se, trochu napne šíji. Vráska. První polibky míří právě tam… A co? Člověk myslí, jak umí… „Můžu si sednout?“ – „Ne, Suzanne, chci být sama.“ – „Někoho čekáš?“ – „Ne, ale jdi pryč.“ – „Jsi praštěná?…“ Zbytečné vysvětlovat. Jsou to věci pro ústa malé dívenky příliš mlhavé. A potom, svěřovat se tady… Takových svěřování byly už stovky, přesmutné maličké monology, padající do prázdna. „Suzanne…“ – „Co je?“ – „Neodcházej!“ Suzanne velebně usedne, rozhlíží se jako královna. Je za výlohou. „Mužské nech být, Suzanne, potřebuju s tebou mluvit, je to vážné.“ Suzanne ji mechanicky vezme za ruku. „Podívej se na mě… jak si představuješ muže snů, Suzanne, takového opravdového…“ – „Brunet.“ – „Ale ne, na to já kašlu… Pro mě, rozumíš, pro mě to je muž, který nemyslí jen na to, jako všichni, jako všichni… Řeknou ti pár frází, někam si spolu vyjdete a pak konec, mlčí a už mají v hlavě jen jedno, vždycky je to stejné. Pro mě to je muž, který by šel na procházku, naslouchal by mi, nic by nechtěl, rozumíš, prostě takový…“ Suzanne si nedbalým pohybem zapne kožešinu, ohne při tom krk. Cítí na něm hotovou žeň pohledů, usměje se, ale stranou, pro ně. „Ten pitomý úsměv, a přitom já to dělám taky.“ Suzanne, jež nic neslyšela, přisvědčí: „Samozřejmě!“ Svěřovat se, tady! Manon sevřela tvář do dlaní. Manon… To jméno… stejně jako ten její červený šál… Poslyšte, číšníku, kdo je ta holčička v tom červeném. Manon… Mužům se to jméno líbí. „A je ostatně taky hezké, ano…“ „Já jdu, Suzanne.“ Suzanne zůstane, jako koza u kolíku. Upraví si znovu lišku, pak ji svlékne: má napilno. „Dobrou noc, miláčku.“ – „Dobrou noc.“

Když jí vrátný v livreji otvírá dveře, nakloní se k ní: „Jsi dnes večer zlá… Kdybys chtěla, však víš…“ Sevře jí paži… Vyškubne se mu… Ale ne, bylo by směšné vykřiknout na něj: „Buďte ke mně uctivý…“ Ale přece jen, tenhle vrátný… trudovitý, a jako by všechno věděl, rozezná majitele Hispanů od těch, co přijíždějí v taxících. Ti první jsou jeho rodu. Ti ostatní… ty posuzuje podle střevíců. Štípl ji do paže, ten uvozhřenec… Všechny ty doteky, nějak je setřást. Cítí je na těle jako špinavé šaty. A myslí na mladičké panny… Na panenské dívenky v těsných šatech, neopotřebovaných těl, které se večer schoulí do peřin jako teplé, klidné zvířátko… a je jim tam sladce. A ráno jsou svěží… Pff! Až moc velký přepych. Vyšla ven. Vkročit do ledové noci je jako vrhnout se do moře. Pocítí klamné dojetí, vzrušení, jaké se děvčat vždycky zmocní venku před barem. Na vteřinu, mezi dvojí sklenkou alkoholu, mezi dvěma tanci s muži v oblacích jejich tabáku si vyjdou pod hvězdy uvědomit si svou bídu a mají pocit, že smyly svůj smutek… Nebe je jasné. Nerostná záře nebe, růžové světlo lamp, obloukových, ne plynových… jako na předměstích… ale tady se v něm pohybují ženy v kožiších. Manon hledá jednu uličku, zná ji, po její tvrdé dlažbě se na vysokých podpatcích půjde špatně. Pustí se tam, jako když se člověk opatrně brodí řekou… „Moje ulička.“ Jaký klid, žádná lucerna, nebe tak vysoké… a na zemi světlo měsíce, rozprostřené jako sníh. „Tahle ulička,“ říká si Manon, „to je můj kostel.“ Tu a tam se mihne kočka, teplá huňatá koulička, v dlaních tak sladká… Tiše si mumlá: „Jenže samozřejmě… muži vědí, co jsem… proto si neberou servítky.“ Ukolébává se romantickým smutkem: „Jsem pro ně… hračka.“ Pak zatne drobnou pěst a vrátí se k utkvělé myšlence: „Muže, který by měl ke mně úctu!“ Jde zvolna k náměstí Blanche, v srdci sen – a dav po ní stéká, aniž ji pošpiní.

* * *

Bylo mu jaksi teskno. Kolem něho všechno jako po ztroskotání. Vždycky hledal smysl kulisy, jako kdyby pramenem jeho únavy či hořkosti byl přímý styk s věcmi. Otočil se jakoby proti nějaké hrozbě, ale ne, takový klid! Jak se tak hroužil do křesla u svého masivního stolu, byl tak pěkně uvelebený ve světě, tak pěkně, v celé své rozložitosti v něm usazený. „Takový klid!“ pomyslel si znovu. Myslel na klid trosečníků, na klid plynoucí z určitého postoje. Vstal, zvedl svých čtyřicet let – podle jeho soudu těžkých –, zahleděl se na své ruce opřené o stůl – trochu vrásčité, zbytečné. Pocítil náhlou touhu pracovat, jednat: člověk se pěkně opře lokty o stůl, otevře knihu, a svět kolem něho se zavře. Nesnil o práci, ale o práci jako ochraně. Věděl to, ani se však nepohnul. Odtloukly hodiny, ozvaly se kroky – událost –, ale patřily jen služebnictvu. Někdo vytáhl žaluzii, šoupl kouskem nábytku. Čekání, bolestné, ale prázdné.


Vyšel ven. Bylo opravdu léto. Z asfaltu stoupalo teplo. Psi spali. U řeky dělníci vykládali zboží z člunů ukotvených těsně u břehu na vodě plné světel. Svět se točil setrvačnou rychlostí jako továrna, jejíž mistr odpočívá. Trpím, pomyslel si, ale necítím to. Copak tu děláte, děvenko? Manon, opřená o zábradlí, se radovala z rána jako z nové zahrady. Jindy spávala, nechávala tělo odpočinout. Dnes však vzala svůj natrpklý hlad, svou nespavost, na procházku. Udiveně hledí na ten uspořádaný život, na čluny, dělníky, na toho muže, tak vážného. Muž se dá odhadnout podle ramen. Vyjadřují jeho pýchu nebo únavu. Někdy na nich leží nesnesitelná tíha. Manon váhu muže dobře zná… Ale tahle ramena? Muž na ni hledí trochu roztržitě, snaží se probudit vzpomínky. Jaký podivný den! Jeho minulý život, jeho velká přátelství, veliké lásky, všechna ta spousta námahy – jak to tak připlouvá a odplouvá, připadá mu to jako vlnění tak málo vzrušivé, že je sotva cítí. Z toho že si vytvořil život? Poutá ho ta podivná drobná žena tady. Trochu vedle ní nachází sám sebe. Unavení lovci hladí své psy. Hladit je sladké. Co tady děláte, děvenko? Tohle říkají všichni, nebo jiné stejně hloupé věty, ale ten hlas možná hovoří opravdu k ní: podíval se jen na tvář. A pak, je to člověk neznámého druhu, ranního. Ti jsou jistě poctivější. „Jsem na procházce jako on. Hovoří se ženou na procházce, rozumíte… Sním…“ O čem, děvenko? Trochu se stáhla. Všichni muži mají hned tyhle myšlenky. Proč se vždycky snaží člověka otevřít, a ještě kdyby srdce! Ale to ne, jakmile se nasytí, už o něm netouží nic vědět. Muž, který přestal objímat a leží mlčky na zádech, je neprostupný jako hora. O čem, děvenko? Ne, tohle je něžné, určitě… Vždycky na to skočí… svěřováním člověk zkrásní. Život je banální, ale při svěřování má člověk minulost, jakou si zaslouží, má legendu…

* * *

mená, ani garsonka, kde je všechno tak sešlé, že to neuchová ani otisk. Manon si tu náhle připadá jako nějaká ubohá, uválená, otlučená věc… Lásko, řekl… To nesmí… „Já, vaše láska? Krásná láska! Vy nevíte, co já jsem…“ Tázavě se na ni zahledí. „Malá tanečnice, rozumíte… To se ví, tancem se neuživím!“ Opustila ji všechna odvaha. Muž ji hladí roztržitým prstem po vlasech a mumlá: „Chudinko malá.“ Manon cítí, že je mu to přiznání lhostejné, že je ani neslyší. Před chvilkou by ho byla odstrčila, nebo k sobě přitáhla, ale teď… Co jiného je pro něj než věc, jako pro každého? „Jsem holka pro muže,“ řekne zoufale. Vzal ji do náruče a kolébá ji. Kdyby ji tak mohl jenom kolébat, prostě jen kolébat, dlouho… poskytl jí den prázdnin, hovořil s ní jako s přítelem, dověděla se – byla pozorná – spoustu věcí. Kdyby mohli takhle zůstat. Pokusí se nesměle svěřit: „Mít kamaráda, to je můj sen; jednoho jsem měla, když mi bylo smutno, řekla jsem mu to, a on taky…“ Políbil ji. „Ach! Na ústa ne…“ – „Proč, maličká?“ – „Na tvář, to je něžnější.“ Přitiskla se mu k rameni. Jeho však tíží pustota, jež na něj dolehla při probuzení. Potřebuje se ztratit sám sobě. V objetí se dá všechno utopit, lítosti, touhy… to všechno pak zmizí. Jak se Manon svléká, vyvstane nahé, zářivé rameno. Opřel o ně hlavu. Je teplé, živé… „Moje malé ochočené zvířátko,“ opakuje teď umanutě. Manon v tom cítí jeho narůstající smutek: muži jsou šílení a tenhle se vší svou jemností je teď stejný jako ostatní… nesmyslné pohyby, nakousnuté věty… muži… Člověk nerozumí, co to mají v očích. Nerozumí jejich touze. Vyvolá jim nevědomky v tváři bolest, rozkoš, dokonce i nenávist. Neví, za jakým ztraceným obrazem se to oni pachtí, neví, jak jim pomoci… muži jsou šílení! Nesměle to znovu zkusila: „Ne… zůstaňme přáteli…“ Pořád ještě tolik doufá v mír. „Vděčím vám za takový krásný den…“ Přejede prsty po mužově tváři… lehounké pohlazení, lehounká bariéra. Ale on šeptá: „Dej mi, po čem toužím, dej…“ Manon křečovitě sepne dlaně: „Ale to je moje řemeslo! Jste metař, celý život zametáte, konečně máte den volna… Navštívíte přítele, celý šťastný, šťastný, a on vám řekne: ,Tumáš, pobav se zametáním!‘“ Pláče. Ale on přiškrceně hučí: „Je mi dnes těžko, ty nevíš, dej mi, po čem toužím.“ A tak zkřížila ruce na prsou, malá nevinná oběť, skoro počestná. „Jsem na světě pro potěchu mužů, ale nemám právo nic zapomenout.“ A zůstane tak, netečná. Jen ret chvílemi prozradí bolest a otevřené oči hledí do místnosti, na robustní, masivní pokoj, zbudovaný pro plodná spojení, pro vážné hodiny života. Mohla by se tu cítit povznesená, očištěná… „Jsem jen malá, uválená, špinavá věc, jsem… jsem…“ Už není ani smutná: je to prostě život.

Poobědvali spolu a povečeřeli. Číšník sklidil kávový příbor a Manon teď muže pozoruje. To je ta chvíle, kdy muži začnou být roztržití, klopí hlavu. Touha je u nich nejprve smutná, podobná jhu. Nabudou klidu, až když jsou si jisti, že vás mají. Půjdeme? Usmála se. Trochu nejistě, s náznakem něhy… Otevřel dveře a pustil ji napřed. Její první opatrné kroky: pokoj, to je vždycky klec. Usedla v nohách postele. Rozhozená přikrývka na ní září svěží bělostí. Muž ji vzal něžně za ramena… „Počkejte, až přivyknu…“ Zrychlil se jí dech. On, přidušeným hlasem: „Lásko…“ To slovo ji rozruší. Tady, v tomhle pokoji plném knih a těžkého nábytku, pokoji solidním jako lodní kabina… ach, to není jako jinde. Nějaký portrét… možná jeho žena… jak * * * dlouho asi? Možná dvacet let? Tohle je obydlí jako na Za honosnými, ostře rudými závěsy ponuré svítání. předlouhou cestu… jiný svět. To není hotelový pokojík, Probudil se a znechuceně na to hledí. Nebe je šedivé. jímž člověk projde lehce udýchaný, aniž to kdo zazna- V dálce se po něm rozprášilo hejno havranů. Jeho


pokoj: v bezbarvém světle jeden po druhém vyplouvají předměty. A s nimi, jako břemena, jichž je potřeba se opět ujmout, se vnucují vzpomínky. Na stole klobouk, na židli šaty, zmuchlané prádlo. Přemítá nad těmi pozůstatky. Po jalovém vzruchu tenhle tichý nepořádek. Ustal pohyb, a toto je smutná bilance. Myslí na to, jak teď správci nočních podniků smetají k prahu modré konfety, růžové vějíře, do nichž byla ustrojena radost. Z jeho včerejšího potěšení zbyly jen tyhle šaty, jen to zmuchlané prádlo. Vstal, oblékl se, je to jako uniforma, cítí, že teď může mezi sebe a tu ženu bez okolků vložit dostatečnou dávku konvence, zdvořilosti, a přitiskne čelo k oknu. Probudila se i ona, ale ještě prodlužuje sen. Ví, jaké osamění ji čeká: muž je ráno na jiném břehu. Ale ještě horší by byla něha, protože u muže se vždycky smísí s touhou: nikdy nejste v bezpečí. Když vás vezme do náruče a přitiskne vás k sobě, odhalí ve vás ženu… proto je potřeba mlčet, nastavit jen zlehka tvář, odříci si minutku spočinutí na rameni a spoustu iluzí… Člověk se neprobouzí nový, lepí se na něj ve vlhkých peřinách celý jeho minulý život. Bilancují oba dva. Muž se posadil, čeká, vzpomněl si, aniž ví proč, na jedno venkovské dobrodružství. Pomiloval se tam s jednou prostitutkou, ale fyzicky to bylo bez chuti. Ta žena se nedala nijak obnažit. Byla oblečená do své rutiny, do svých gest, své nudy… Náhle v duchu vidí zkrabacený červený přehoz, který tehdy ani nesundali, aby zasvítilo bílé ložní prádlo. „Je mi čtyřicet let,“ pomyslí si, „čtyřicet let, čtyřicet…“ a drsně se k ní otočí: „Ty mě nenávidíš. Ano. Budu starý.“

Manon se napůl zvedne a teď ho vidí. Vidí, že nemá, čeho by se v životě držel. Je to jeden z těch mužů, kteří zaplatí šampaňské, kapičku si nalijí a pak: „Už nemám žízeň.“ Nejednou se s takovými setkala. Nevěděla, jakého jsou povolání. Hodně utráceli, ale nevesele. Jednou večer jednoho zatkli. V jednom baru, večer, dva inspektoři… Beze slova jenom zaťal zuby a ona řekla: „Pane inspektore, já jsem slušná žena, jsem tanečnice z rue Blanche…“ Zůstala sedět, před sebou plnou číši, úsměvy kamarádů. „Smůla, Manon…“ A ten vrchní, jak se snažil: „To nic není, to nic… to víte, pane, ať je člověk jak chce opatrný, všechny zákazníky nezná…“ A ty řeči. „Něco s dovozem… ach, no ovšem, je to cizinec.“ Zatímco na ni vrchní úkosem hleděl, jedním tahem dopila. „Ten pitomec, copak za to můžu…“ „Měl jsi nějaké ošklivé problémy, že?…“ Jsou takoví, kteří žádné neměli, a pak ti, které to poznamenalo. Na první pohled se to nepozná, ale při milování ano. Nejste pro ně absolutně ničím, hledají něco jiného než vás. Co? Zachvěla se znechucením… Jde nejdřív k zrcadlu. V něm se ukáže, co od včerejška uvadlo. Jak spala tváří na sevřené pěsti, má od toho na spánku skvrnu. Od rtů dolů vráska. „Jsem ošklivá.“ Vyndá z kabelky rtěnku, pudr. Spraví si účes, opět se namaluje, nalíčí: její růžové šaty s dekoltem jsou teď směšné. Zapne si dobře plášť, tak. Je z ní malý ovázaný balíček, bonboniéra se stuhou. Je to pokaždé stejné. (ukázka z knihy)

Výjimečný soubor dosud nevydaných prací Antoina de Saint-Exupéry, napsaných mezi lety 1925 a 1943. Zahrnuje autorovy prvotiny (Tanečnice Manon), úvahy a příležitostné texty, vzpomínky na dětství a létání, dopisy (Louise de Vilmorin, Yvonně de Lestrange a Natalii Paley), fragmenty k románům Kurýr na jih a Noční let. Editoři Alban Cerisier a Delphine Lacroixová doplnili soubor předmluvami, které osvětlují vznik textů a jejich místo v celku Saint-Exupéryho života a díla. České vydání doprovázejí grafiky Jana Híska.

Další díla Antoina de Saint-Exupéryho

Antoine de Saint-Exupéry CITADELA K 1993, váz., 440 s., 368 Kč

Antoine de Saint-Exupéry KAMENY CHRÁMU Ilustrace Jaroslav Róna K 1979, váz., 80 s., 168 Kč

K U C H A Ř K Y / D Á R KO V É

[ 21 ]

Edice Kuchařky

Karina Havlů VAŘÍME V TITANOVÉM NÁDOBÍ K 2051, brož., 160 s., 148 Kč Ražniči s vepřovým masem 600 g vepřového masa z kýty, 2 cibule, 100 g anglické slaniny, 2 papriky (1 červená, 1 žlutá), 1–2 lžičky grilovacího koření, trochu olivového oleje na grilování, sůl (pouze v případě, že grilovací koření není slané) Maso nakrájíme na kostky, posypeme grilovacím kořením, očištěné papriky a slaninu nakrájíme na plátky, oloupanou cibuli na kolečka. Střídavě pak jednotlivé suroviny napichujeme na 4 jehly, které vložíme do rozehřátého čtyřhranného pekáče a necháme za občasného otáčení na plotně nebo pod rozehřátým grilem grilovat. Během grilování potíráme ražniči olejem smíchaným s grilovacím kořením. Podáváme s chlebem, hořčicí, kečupem a nakládanou zeleninou.

(ukázka z knihy)

Jarmila Mandžuková ŠKOLA PEČENÍ MOUČNÍKŮ K 2052, brož., 160 s., 148 Kč Domácí šťavnaté ovocné koláče, nadýchané buchty, křehké záviny… Skvělé chuti a vůni, která se line z trouby při pečení, se nic nevyrovná. A pokud se chystáte upéct svůj první moučník či se chcete v pečení dobrot z těsta zdokonalit, je tato kniha váš ideální společník. Její úvod je věnován zejména začátečníkům, kteří se dozví potřebné informace o nezbytných pomůckách, jednotlivých surovinách a základních druzích těst. Hlavní část knihy tvoří vyzkoušené a léty prověřené návody na přípravu tradičních českých moučníků, nechybí ani některé zahraniční a nové originální předpisy, které plně odpovídají současným moderním trendům. Všechny recepty jsou uspořádány podle principu „krok za krokem“, takže každý úkon je přesně a srozumitelně popsán. V knize se dozvíte i nejrůznější rady a tipy, které vám usnadní práci a přispějí k vašemu úspěchu.

Karina Havlů RAJČATA NA 16 0 ZPŮSOBŮ K 2053, brož., asi 112 s., vyjde v červnu, cca 128 Kč Rajčata patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější druhy zeleniny. A přitom v Evropě se objevila až v 16. století – v té době byla ovšem považována za jedovatou rostlinu. Jinak pocházejí z Jižní Ameriky. Jsou zdrojem vitamínu C, provitaminu A, B1 a PP. Dále obsahují z nerostných látek vápník, draslík, fosfor a železo. Pomáhají předcházet potížím krevního oběhu a podle posledních vědeckých výzkumů pomáhají chránit před rakovinou. Rajčata v syrovém stavu používáme zejména do salátů, či při různých příležitostných pohoštěních. Jsou ale vhodná také pro dušení, zapékání či smažení. Však stačí prolistovat novou kuchařku Kariny Havlů, abychom se dověděli, jak s rajčaty zacházet, jak je nejlépe skladovat a připravovat. Nechme se inspirovat 160 recepty, které jsou zaměřeny nejen na česká, ale i světová rajčatová jídla, zejména pak z Itálie, kde autorka již přes dvacet let zčásti žije.

Dárkové Výroky slavných osobností o čtyřnohých mazlících. Vedle citátů najdeme i mnoho barevných fotografií pejsků a kočiček.

Milly Brown VÝROKY SLAVNÝCH O PSECH K 2049, váz., 96 s., 188 Kč


Milly Brown VÝROKY SLAVNÝCH O KOČKÁCH K 2050, váz., 96 s., 188 Kč


S L EV Y K N I H V YŠ E H R A D U O D 1. 5. 2 0 0 9 ( Knihy si můžete objednat v objednávkovém lístku uprostřed Čtení) BELETRIE Edice Čtení ke krbu Barbara Vineová (Ruth Rendellová) DŮM SE SCHODIŠTĚM Tajemný příběh odehrávající se v komunitě lidí, kteří se potkávají na schodišti ve starobylém domě Váz., 256 s., 218/69 Kč Barbara Vineová (Ruth Rendellová) OSUDNÝ ZVRAT Kniha má ambice psychologické prózy, ale lze ji číst i jako výborný kriminální příběh Váz., 296 s., 268/69 Kč Barbara Vineová (Ruth Rendellová) TŘINÁCTÉ VÝROČÍ I v tomto románu o zločinu se odhalí překvapivá, šokující pravda tajemné minulosti Váz., 288 s., 288/69 Kč Edice Detektivky Bernard Knight HROZIVÉ TAJEMSTVÍ Historická detektivka z Anglie 12. století s hlavním hrdinou koronerem Johnem de Wolfem Váz., 232 s., 228/69 Kč Bernard Knight OTRÁVENÁ ČÍŠE Kniha se rovněž odehrává na sklonku 12. století v anglickém katedrálním městě Exeteru za vlády krále Richarda I. Lví srdce Váz., 240 s., 228/69 Kč Edice Verše Paul Verlaine BÁSNICKÉ DÍLO Třináct Verlainových sbírek v překladu Gustava Francla Váz., 776 s., 498/249 Kč FILOSOFIE A TEOLOGIE Edice Krystal Mikuláš Kusánský O VRCHOLU ZŘENÍ Poslední dílo velikého renesačního myslitele Brož., 176 s., 158/79 Kč

Edice Rozhovory Karel Otčenášek VÍRA JE MŮJ PEVNÝ HRAD Rozhovory s arcibiskupem Karlem Otčenáškem a jeho přáteli Váz., 296 s., 248/124 Kč Edice Světová náboženství Moše Idel GOLEM Židovské magické a mystické tradice o umělém člověku Váz., 400 s., 448/224 Kč Christoph Markschies MEZI DVĚMA SVĚTY Dějiny antického křes?anství Váz., 256 s., 278/69 Kč Jörg Rüpke NÁBOŽENSTVÍ ŘÍMANŮ V češtině první souhrnná práce o římském náboženství Váz., 344 s., 348/174 Kč Neil Gilman VZKŘÍŠENÍ A NESMRTELNOST V ŽIDOVSKÉM MYŠLENÍ Židovské náboženství a otázka nesmrtelnosti v Bibli, středověké židovské mystice a v současné reflexi Váz., 256 s., 268/134 Kč Edice Teologie Miroslav Volf ODMÍTNOUT NEBO OBEJMOUT Totožnost, jinakost a smíření v teologické reflexi Váz., 368 s., 298/149 Kč Mimo edice Heinz Schütte EKUMENICKÝ KATECHISMUS I. Víra všech křes?anů Brož., 264 s., 438/ 199 Kč Anselm Grün SVATÝ BENEDIKT Z NURSIE Učitel duchovního života Váz., 160 s., 168/84 Kč

HISTORIE A LITERATURA FAKTU Edice Člověk a jeho svět Rosario Villari BAROKNÍ ČLOVĚK A JEHO SVĚT Dvanáct portrétů postav charakteristických pro období baroka Váz., 328 s., 348/199 Kč Sergio Donadoni EGYPTSKÝ ČLOVĚK A JEHO SVĚT Svět faraonů, vojáků i otroků starověkého Egypta očima předních světových odborníků Váz., 320 s., 438/199 Kč Eugenio Garin RENESANČNÍ ČLOVĚK A JEHO SVĚT Soubor esejů o životě dvořana, bankéře, umělce, filozofa, mága, kondotiéra, cestovatele a renesančního domorodce Váz., 280 s., 328/199 Kč Jean-Pierre Vernant ŘECKÝ ČLOVĚK A JEHO SVĚT Kniha uvádí na správnou míru informace, které si pamatujeme o antickém Řecku ze školních lavic i z „historických“ filmů Váz., 272 s., 328/199 Kč Edice Historica Josef Forbelský ŠPANĚLÉ, ŘÍŠE A ČECHY V 16. A 17. STOLETÍ Vynikající monografie o vztazích českých zemí a Španělska v období třicetileté války Váz., 720 s., 598/350 Kč Edice Kulturní historie Jacques Le Goff HLEDÁNÍ STŘEDOVĚKU Poutavý rozhovor dává nahlédnout do le Goffovy „historické dílny“ Váz., 176 s., 218/109 Kč Marco Bartoli SVATÁ KLÁRA Životní příběh Kláry sledujeme na pozadí politických,

sociálních i duchovních konfliktů 13. století Váz., 176 s., 198/99 Kč Edice Moderní dějiny František Emmert ROK 1968 V ČESKOSLOVENSKU Přehledné tematické kapitoly, dokumentární fotografie, kopie vzácných archiválií, CD s autentickými rozhlasovými nahrávkami ze srpnových dní Váz., 64 s., cena včetně CD 998/499 Kč KUCHAŘKY Karina Havlů BYLINKY V NAŠÍ KUCHYNI 160 receptů Brož., 176 s., 158/79 Kč Karina Havlů PÓREK NA 160 ZPŮSOBŮ Příprava polévek, hlavních pokrmů, pomazánek, salátů, a v neposlední řadě i pórkových specialit Brož., 112 s., 128/64 Kč DÁRKOVÉ Edice S úsměvem Anthony Hutchings NUDÍTE SE? POŘIĎTE SI KOČKU Kreslené vtipy, které potěší nejen chovatele, ale i nepřející sousedy Brož., 64 s., 58/29 Kč Toni Goffe NUDÍTE SE? POŘIĎTE SI POČÍTAČ Kniha vtipů nám ukazuje, jak komunikovat s počítači, aby si o sobě moc nemyslely Brož., 64 s., 58/29 Kč Edice Přeji ti Thomas Romanus PŘEJI TI BRZKÉ UZDRAVENÍ Všem, koho trápí nějaký neduh, uděláte radost drobnou knížkou s povzbudivými úvahami a náladovými fotografiemi Brož., 48 s., 158/29 Kč

S E Z N A M K N I H K U P E C T V Í , K D E N A KO U P Í T E K N I H Y N A K L A D AT E L S T V Í V Y Š E H R A D (řazeno abecedně podle měst) Knihkupectví Daniela Chodské

Masarykovo nám. 101 knihkupectví

Knihkupectví Král Petr

Poznání – Václav Lukeš

Benešov

Nám. Míru 125 Domažlice

Pražská 947, Kolín 1

1. máje 29 Olomouc 2

Knihkupectví „U Veselých“

Knihkupectví Riegrovo nám.133/65 U Minoritů

Knihkupectví Kanzelsberger Palackého 26 Beroun 1

Knihkupectví Oty Pavla Pivovarská 104 Beroun 1

Knihkupectví Academia Náměstí Svobody 13 Brno

Knihkupectví Barvič a Novotný Česká 13, Brno

Knihkupectví Barvič a Novotný

Revoluční 71 Dvůr Králové

Vysočina knihkupectví

Rašínova 5, Brno

Knihkupectví Kanzelsberger FUTURUM Vídeňská 100, Brno

Portál Dominikánské náměstí 8, Brno

Knihkupectví Šedivý Jiří

Zámecká 2, Ostrava

Knihkupectví Kanzelsberger

Národní třída 21 Hodonín

Knihkupectví Fryč


Orbis, Václavské nám. 42, Praha 1

Knihkupectví Kanzelsberger Čelakovského 10 Hradec Králové

Kanzelsberger Dukelská tř. 3 Hradec Králové

Knihkupectví Kosmas Mánesova 781 Hradec Králové 2

Knihkupectví Jana Zábrany Družstevní 1241 Humpolec

Knihkupectví Bohuňková Dana Palackého 183 Chrudim 1

Pohodové knihkupectví Filištínská 25 Chrudim 1

Knihkupectví Kuba & Pařízek

Pražská 14, Liberec 1 FUTURUM Novinářská 6A Karmelitánské Ostrava

knihkupectví U sv. Antonína

Kostelní 9/7, Liberec

Knihkupectví Jonáš Mírové nám. 15 Litoměřice

Lannova 31 České Budějovice


Jihlava 1

Knihkupectví Kanzelsberger Panská 132/1 Jindřichův Hradec


Hroznová 17 České Budějovice

OC Varyáda ul. Kpt. Jaroše 31 Karlovy Vary

Děčínské knihkupectví


Tržní 1069/32 Děčín 4

T. G. Masaryka 253 Kladno

Librex Hlavní třída 697 Ostrava

Aveline – knihkupectví

obch. dům Mír Knihkupectví Paseka Ostrov Smetanovo nám. 127 Karlovy Vary Litomyšl

Krušnohorské knihkupectví Nám. Míru 14 Litvínov 1

Knihkupectví Hadáček Tomáš Sokolská 1100/9 Lysá nad Labem

Knihkupectví Kanzelsberger OC Olympia Jičínská 3 Mladá Boleslav

Knihkupectví Karolínka S. K. Neumanna 2 Mohelnice

Knihkupectví Alice Horová, Pavel Maur Palackého 26

Knihkupectví Paseka Masarykovo nám. 21 Náchod Horáček Ladislav Jihlava Karmelitánské Hýblova 51 knihkupectví Knihkupectví Česká Třebová F. Procházky 101 Vetchý Jiří Nová Paka Knihkupectví Beseda Benešova 11 Knihkupectví Kanzelsberger


Palackého nám. 91 Kutná Hora

N. S. Centrum Kamenná 20, Cheb

Na sadech 18 České Budějovice

Celetná 18, Praha 1

Knihkupectví Z. Dvořáková

Sady 28. října 17 Břeclav 2

Moskevská 20 Česká Lípa

Knihkupectví Karolinum

Knihkupectví Academia

Knihkupectví Vašíček Ivo

Knihkupectví Monika Karvánková

Librex

Jungmannova 9 Praha 1

Knihkupectví U Stříbrného groše

Knihkupectví U Kadleců

Sedláčkova 109 Čelákovice


Masarykova 39 Opava 1

Kalich

Ostrožná 33, Opava

Masarykova 6, Brno


Kroměříž

Kaprova 10, Praha 1

Vodní 61, Kroměříž

Havlíčkovo nám. 180 Havlíčkův Brod

Masarykova 26, Brno Knihkupectví

Knihkupectví Cesta

Knihkupectví Jiří Dočkálek

Knihkupectví Fišer

Knihkupectví Dočkálek Jiří Křížkovského 14 Olomouc

Knihkupectví Kanzelsberger OC Haná, Kafkova 8 Olomouc

Knihkupectví Matice cyrilometodějská Wurmova 9 Olomouc 1

Dům knihy, Václavské nám. 4, Praha 1

Knihkupectví Portál Jindřišská 30 Praha 1

Knihkupectví Seidl Štěpánská 26 Praha 1

Knihkupectví U svatého Jindřicha Jindřišská 23 Praha 1

Palác knih Neoluxor

Knihkupectví Lejhanec

Václavské náměstí 41 Praha 1

Tř. Míru 65 Pardubice

Paulínky


Petrská 1178/9 Praha 1

Neoluxor

Tř. Míru 2670 Pardubice

knihkupectví Chodov Roztylská 17, Praha 4



Nerudova 88, Písek

Nava Dům knihy Nám. Republiky 17 Plzeň

Knihkupectví u františkánů Františkánská 9 Plzeň

Knihkupectví Kanzelsberger Hypernova Písecká 972, Plzeň


Zlatý Anděl Plzeňská 344, Praha 5

Knihkupectví Neoluxor Nový Smíchov Plzeňská 8, Praha 5

Karmelitánské knihkupectví U sv. Vojtěcha Kolejní 4, Praha 6

Knihkupectví Letná Veverkova 16, Praha 7


Václavské náměstí 34 OC Eden, U Slávie 1527, Praha 10 Praha 1

Knihkupectví Academia Národní třída 7 Praha 1


Knihkupectví Kanzelsberger Starostrašnická 56 Praha 10

Knihkupectví Sovíčková Marta

nám. T. G. MasaNa Florenci 3, Praha 1 ryka 15, Prostějov Knihkupectví Daniel Knihkupectví Kanzelsberger Národní třída 38 Wilsonova 6, Přerov Praha 1 Knihkupectví Knihkupectví Maria Olšanská Dobra Bednářová Pražská 128 Příbram I. Celetná 32, Praha 1

[ 23 ]

Knihkupectví Kratochvílová, Martinovská Husovo nám. 115 Rakovník Knihkupectví Naděje Panská 25 Rychnov n. Kněžnou NAVA knihkupectví Staré náměstí 31 Sokolov Knihkupectví Kanzelsberger Velké nám. 215 Strakonice Knihkupectví Selinger Josef nám. Míru 82, Svitavy Knihkupectví Kanzelsberger OD Dvořák II. tř. 9. května 2886 Tábor Knihkupectví Kanzelsberger Hypernova Srbická 464, Teplice Knihkupectví Kanzelsberger 28. října 1, Teplice Knihkupectví Kanzelsberger Krakonošovo nám. 19 Trutnov Knihkupectví J. Demla Karlovo nám. 38 Třebíč Knihkupectví Trojan Kotlářská 1, Třebíč Kniha Českého Ráje Hluboká 280, Turnov Dům knihy Portál Masarykovo nám. 35 Uherské Hradiště Knihkupectví Beran Revoluční 179 Ústí nad Labem Knihkupectví Marie Žížalová Komenského 1700 Vlašim

Knihkupectví Archa tř. T. Bati 190, Zlín

Knihkupectví Kanzelsberger Nám. Míru 2, Zlín

Knihkupectví Adamcová Andrea Nám. Svobody 52 Žatec

Knihkupectví Šemrichová Věra Nám. republiky 1785/49 ŽZár nad Sázavou

Knihkupectví Kanzelsberger nám. Republiky 147 ŽZár nad Sázavou

Z E Ž I V O TA N A K L A D AT E L S T V Í

[ 24 ]

V soutěži

NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKÉ KNIHY ROKU 2008 V KATEGORII KRÁSNÁ LITERATURA získal soubor prací Antoina de Saint-Exupéryho

Tanečnice Manon 1. místo Cenu ministra kultury Přeložila Věra Dvořáková Ilustroval Jan Hísek Obálku a grafickou úpravu navrhl Zdeněk Ziegler Tisk a vazba tiskárna Ekon, Jihlava Všem, kteří se podíleli na vytvoření knihy blahopřejeme.

NEPŘEHLÉDNĚTE SEZNAM Z L EV N Ě NÝC H K N I H O D 1. 5. 2 0 0 9 na str. 22

Foto ze slavnostního předávání (první řada zleva: Jan Hísek, Zdeněk Ziegler, Věra Dvořáková, druhá řada zprava: Pravomil Novák, ředitel nakladatelství a Filip Outrata, odpovědný redaktor)

KO M P L E T N Í N A B Í D K U N A K L A D AT E L S T V Í V Y Š E H R A D NAJDETE NA

Žebříček nejprodávanějších knížek z nakladatelství Vyšehrad za měsíc březen 2009 Celkově zvítězila kniha: Richard Béliveau, Denis Gingras – Výživou proti rakovině Beletrie, dárkové, kuchařky a zdraví: 1. Richard Béliveau, Denis Gingras: Výživou proti rakovině 2. P. G. Wodehouse: Až naprší a uschne 3. Franz Kafka: Popis jednoho zápasu 4. Simona Sedláková: Záda, která cvičí, nebolí! 5. Karina Havlů: Vaříme v titanovém nádobí Historie a literatura faktu, filosofie a teologie: 1. 2. 3. 4.

Simon Philip De Vries: Židovské obřady a symboly Jiří Hoblík: Proroci, jejich slova a jejich svět Jean-Claude Schmidt: Svět středověkých gest Marta Edith Holečková: Cesty českého katolického samizdatu 5. Karel Jech: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy ADRESA VAŠEHO KNIHKUPCE

www.ivysehrad.cz Při nákupu v expedičním skladu a platbě v hotovosti poskytujeme – jednotlivcům slevu 20 % Spojení: – knihkupcům slevu 30 % Od metra Háje směr Skalka autobusem č. 154 na zastávku Morseova; Najdete nás na adrese: ze směru Háje č. 240, 267, Bellova 352, Praha 10. 271 na stanici Expediční sklad je Sídliště Petrovice; v budově Středního ze směru Skalka č. 271 na polygrafického učiliště. stanici Sídliště Petrovice; Otevřeno: ze směru Černý Most po–pá 8–13 hod. č. 240 na stanici Sídliště Petrovice

bus. Morseova bus. Sídliště Petrovice


VYŠEHRAD NAKLADATELSTVÍ PUBLISHERS LTD

Recommend Documents